Magazín společnosti New World Resources

Transkript

1 Magazín společnosti New World Resources č interview Gareth Penny: Uhlík jako osud technologie Systém logistiky v dolech OKD prochází dynamickou proměnou odpovědnost Lidé jako klíčový faktor udržitelného rozvoje NWR

2 Editorial Vážení čtenáři, na začátku roku 2013 oslaví Nadace OKD páté narozeniny. Stejně jako člověk v tomto věku i naše nadace roste a její projekty jsou stále propracovanější - u dítěte bychom řekli, že jsou chytřejší. V letošním roce vznikly nové grantové programy. Jsou cílenější a jejich zaměření má prokazatelný dopad na zvýšení kvality života a rozvoj obecně prospěšných aktivit těch, k nimž podpora směřuje. Skvěle byl nastartovaný projekt Sídliště žije, kdy se díky nadačnímu příspěvku a aktivitě místních lidí stává život na několika sídlištích v České republice zase o něco příjemnější. To, že je program úspěšný, dokazuje ocenění v soutěži TOP Odpovědná firma 2012 v kategorii Firma a město. Kampaň, kterou jsme projekt odstartovali, byla navíc oceněna v prestižní soutěži reklamní efektivity Effie Awards v oblasti sociální, ekologický a kulturní marketing. Neziskové organizace, v nichž jsou aktivní zaměstnanci naší skupiny, zase dostaly nový program Srdcovka. Díky němu se mohou ty nejlepší z nich dále rozvíjet a organizovat zajímavé akce, na něž by jinak neměly prostředky. Umíme ty, jejichž činnosti přináší i díky spolupráci s Nadací OKD užitek, radost a lepší život lidem v okolí, ocenit. Jsem proto ráda, že jsme mohli na konci listopadu na již čtvrtém ročníku Cen Nadace OKD vyjádřit těmto lidem a organizacím svůj obdiv a úctu. Zaslouží si ji. Zároveň jsem pevně přesvědčena, že ve svých aktivitách ve prospěch druhých budou pokračovat i nadále. Společnost OKD učinila při vzniku své nadace závazek, že jí bude každoročně odvádět 1 % hrubého zisku. Ve skvělých dobách i v těch horších. I díky tomu mohla Nadace OKD podpořit již více než 1400 projektů neziskových organizací a obcí částkou 240 miliónů korun a stát se organizací, k jejíž činnosti má neziskový sektor v České republice respekt. Za to patří všem, kteří k tomu i třeba jen minimálně přispěli, ohromný dík. Věřte, že lidé, kteří pomoc potřebují, toto snažení oceňují mnohonásobně. I díky tomuto všemu jsme se umístili na druhé příčce v soutěži organizace Byznys pro společnost TOP Odpovědná velká firma Cítíme toto ocenění jako závazek pro naši budoucí práci a jako potvrzení toho, že cesta odpovědného přístupu k podnikání, která je součástí naší korporátní strategie a kterou jsme nastoupili, je správná. Petra Mašínová, ředitelka korporátní komunikace a udržitelného rozvoje NWR Open Mine č. 4 I 2012 Vydavatel: New World Resources Plc c / o Hackwood Secretaries Limited One Silk Street London EC2Y 8HQ United Kingdom Jachthavenweg 109h 1081 KM Amsterdam Netherlands Tel.: Fax: pr@nwrgroup.eu Web: newworldresources.cz Šéfredaktor: Tomáš Píša Editor: Marek Síbrt Spolupráce: Roman Grametbauer Produkce, výroba a distribuce: BISON & ROSE Grafická úprava a sazba: BISON & ROSE Registrace: MK ČR E Uzávěrka čísla: Veškerá práva vyhrazena. Používání a kopírování obrázků, které jsou obsaženy v této publikaci, je bez písemného souhlasu NWR zakázáno. Loga společností, produkty a služby uvedené v této publikaci jsou obchodními značkami příslušných firem. Své případné dotazy, náměty či připomínky můžete posílat na ovou adresu: pr@nwrgroup.eu. Elektronická verze dokumentu včetně aktivních odkazů je dostupná na webových stránkách společnosti. Se čtečkou QR kódu nemusíte vyťukávat webovou adresu, stačí čtečkou naskenovat obrázek vlevo.

3 6 9 Garetha Pennyho provází celou kariéru uhlík Ekonomiku ve střední Evropě táhne průmysl Efektivní logistika je v dole nezbytná Země budoucnosti těžby uhlí zaslíbená Nadace OKD přináší světlo do šedi sídlišť Obsah 4 5 ekonomika 6 9 interview Výsledky NWR za prvních devět měsíců roku 2012 Gareth Penny: Uhlík jako osud ekonomika Průmysl zůstává tahounem středoevropské ekonomiky technologie Caterpillar: Dodávky pro OKD jsou pro naši ostravskou pobočku zásadní technologie Systém logistiky v dolech OKD prochází dynamickou proměnou ekonomika Mongolsko: spící obr dodávek koksovatelného uhlí odpovědnost Lidé jako klíčový faktor udržitelného rozvoje NWR 22 odpovědnost Nikdo nemá povinnost být dobrým sousedem 23 odpovědnost Sídliště ožívají díky Nadaci OKD

4 ekonomika interview technologie Výsledky NWR za prvních devět měsíců roku 2012 Společnost NWR v listopadu oznámila své výsledky za prvních devět měsíců roku I ve třetím čtvrtletí zůstávaly obchodní podmínky obtížné vzhledem k poklesu poptávky po výrobcích z oceli, zejména v automobilovém průmyslu v západní Evropě. To přinutilo některé ocelárny a slévárny na klíčových trzích pokračovat v provozu se sníženou produkcí. Ovšem i za těchto podmínek se nám podařilo dosáhnout výsledků, které předčily očekávání trhu. Významnou součástí naší provozní činnosti byla ve sledovaném období důsledná kontrola nákladů, která zůstane naší prioritou i v roce NWR působí v regionu s nejvyšším podílem zaměstnanosti v průmyslu v Evropě a s celosvětově nejvyšší produkcí automobilů na osobu. Hlavní údaje Výnosy Společnosti přesáhly jednu miliardu EUR, což znamená pokles o 228 miliónů EUR především v důsledku nižších cen koksovatelného uhlí, které vykázaly v meziročním srovnání pokles o 30 %. Hodnota EBITDA dosáhla 227 mil. EUR, což představuje pokles o 142 mil. EUR. Ve sledovaném období Společnost docílila čistého zisku ve výši 47 mil. EUR, což znamená základní zisk na akcii ve výši 0,17 EUR. Objem těžby uhlí se vyšplhal na 8,6 mil. tun, s externími prodeji ve výši 7,2 mil. tun, přičemž podíl koksovatelného uhlí v mixu externích prodejů činil přibližně 53 %. Výroba koksu dosáhla výše 525 tisíc tun s externími prodeji v objemu 432 tisíc tun. Ve sledovaném období se nám podařilo zlepšit výsledky v oblasti bezpečnosti o dalších 6 % a koeficient úrazovosti (LTIFR) nyní dosahuje hodnoty 7,48 úrazu s pracovní neschopností v délce minimálně tří dnů na milion odpracovaných hodin. Nadále budeme do roku 2015 usilovat o dosažení hodnoty LTIFR pod 5. Ceny pro čtvrté čtvrtletí V říjnovém oznámení o prodejích a cenách jsme uvedli ceny sjednané na dodávky koksovatelného uhlí a koksu pro čtvrté čtvrtletí Oslabení výroby v ocelářském průmyslu vyvolává dominový efekt s dopadem na ceny koksovatelného uhlí a koksu, které tak pokračují v poklesu. Ceny koksovatelného uhlí se oproti předchozímu čtvrtletí snížily o 20 % na průměrnou sjednanou cenu ve výši 102 EUR za tunu (meziroční pokles téměř o 40 %), přičemž průměrná sjednaná cena koksu dosáhla 264 EUR za tunu. To je o 8 % méně než ve třetím čtvrtletí letošního roku. A konečně ceny energetického uhlí jsou pevně sjednané pro celý rok 2012 v průměrné výši 74 EUR za tunu pro kvalitativní mix uhlí. Kontrola nákladů Ve sledovaném období Společnost nadále věnovala zvýšenou pozornost kontrole nákladů. Ty díky tomu zůstaly při vyjádření v českých korunách za prvních devět měsíců roku nezmě- Hlavní údaje za první tři čtvrtletí 2012: Výnosy ve výši 1013 mil. EUR Náklady těžby ve výši 79 EUR za tunu EBITDA ve výši 227 mil. EUR Základní zisk na akcii druhu A ve výši 0,17 EUR Těžba uhlí ve výši 8,6 mil. tun, externí prodeje ve výši 7,2 mil. tun Produkce koksu ve výši 525 tis. tun, externí prodeje ve výši 432 tis. tun LTIFR 7,48 4

5 bezpečnost rekultivace odpovědnost něné. Udržení nákladů pod kontrolou a opatrné řízení kapitálových výdajů zůstane naším záměrem po zbytek roku i v roce nadcházejícím. V současné době dokončujeme přípravu řady opatření ke zlepšení hospodárnosti pro rok 2013, abychom si zajistili výhodnou pozici do budoucna. Ján Fabián byl jmenován generálním ředitelem OKD Rozvaha Společnosti zůstává i nadále silná. K 30. září dosahovala výše čistého dluhu společnosti hodnoty 481 mil. EUR, včetně 444 mil. EUR hotovosti a peněžních ekvivalentů. Rozvojové projekty Přezkoumávání našeho rozvojového projektu Dębieńsko stále probíhá, a jakmile bude dokončeno, přijme představenstvo NWR počátkem příštího roku rozhodnutí ohledně budoucnosti tohoto projektu. Podle plánu pokračuje projekt rozšíření Dolu Karviná v České republice, jehož prostřednictvím získáme přístup k zásobám 30 miliónů tun tvrdého koksovatelného uhlí ze stávajících provozů. Ačkoli procházíme náročným obdobím, zachovává si NWR víru v odolnost svého podnikání, které staví na významných dlouhodobých vztazích s odběrateli v regionu s nejvyšším podílem zaměstnanosti v průmyslu v Evropě a s celosvětově nejvyšší výrobou automobilů na osobu. Reakce trhů Hlavním pozitivním výsledkem byla pro analytiky vysoká úroveň kontroly nákladů, která překonala očekávání. Hlavní starostí tak zůstává vliv nižších cen koksovatelného uhlí na marže a schopnost tvorby hotovosti v krátkodobém horizontu. Jeden z analytiků shrnul reakci trhů následujícím vyjádřením: Přes poměrně silné výsledky ve třetím čtvrtletí ve srovnání s očekáváním trhu, dosažené především díky vynikajícímu řízení nákladů, budou nadcházející čtvrtletí pro společnost s největší pravděpodobností náročná. Radek Němeček ředitel vztahů s investory rnemecek@nwrgroup.eu Společnost NWR oznámila, že generálním ředitelem a předsedou představenstva její dceřiné společnosti OKD, a. s., se od 1. ledna 2013 stane Ján Fabián. V této roli nahradí odstupujícího Klause-Dietera Becka, který ve funkci působil od roku Ján Fabián, který v současnosti pracuje jako ředitel pro rozvoj a strategii OKD, se rovněž stane členem představenstva NWR. Jeho jmenování následuje po Beckově rozhodnutí skončit ve funkci generálního ředitele OKD, kterou zastával od 1. července Klaus-Dieter Beck se stane nevýkonným členem představenstva NWR. Chtěl bych Jána Fabiána přivítat po jeho jmenování generálním ředitelem OKD v představenstvu společnosti NWR. Velice dobře rozumí našim aktivům a během čtyř let, po která působil v roli provozního ředitele, se významně podílel na tvorbě dobrých vztahů s mnoha stakeholdery, včetně našich odběratelů, zaměstnanců, komunit i akcionářů. Kromě toho jsem potěšen tím, že Klaus-Dieter Beck se bude nadále na činnosti NWR podílet v pozici nevýkonného člena představenstva a zajišťovat plynulý přechod zodpovědnosti, uvedl Gareth Penny, předseda představenstva NWR. Ján Fabián (46) pracoval před svým příchodem do OKD a NWR jako poradce společností v oblastech energetiky, těžby přírodních zdrojů, výroby oceli, ve strojírenském a automobilovém průmyslu. Mezi hlavní oblasti jeho působnosti patřily řízení obratu, privatizace, restrukturalizace a strategie optimalizace procesů. V roce 1988 absolvoval hornickou fakultu Technické Univerzity v Košicích na svém rodném Slovensku a v roce 1998 získal titul Ph.D. Technické Univerzity v Berlíně v oboru optimalizace výroby v hlubinné těžbě. 5

6 ekonomika interview technologie Uhlík jako osud Dříve, než byl Gareth Penny jmenován předsedou představenstva NWR, proměnil největšího producenta diamantů na světě De Beers na integrovanou těžební a marketingovou firmu a také řídil společnost těžící strategické kovy a minerály. Jen několik týdnů po svém jmenování se Penny v pražské kanceláři NWR pro Open Mine rozpovídal o uhlíku, který ho v různých formách provází celý pracovní život. Gareth Penny strávil celou svou profesionální dráhu v těžebním průmyslu. Narodil se v Jihoafrické republice, a tak byl, jak sám říká těžebnímu průmyslu vystaven od útlého věku a těžební průmysl ho vždy fascinoval. Toto okouzlení vedlo k tomu, že nastoupil do Anglo American, jedné z největších a nejstarších diverzifikovaných těžebních společností na světě. Pracovat pro Anglo American jsem začal takřka bezprostředně po dokončení vysoké školy. Absolvoval jsem školicí program nazvaný Anglo American Management Training Programme, kde jsem sbíral zkušenosti v různých firmách holdingu, včetně Anglo Gold a Anglo Coal. Společnosti Anglo American a De Beers mají dlouhou společnou historii a já jsem později přešel na stranu těžařů diamantů. Od konce 80. let minulého století jsem se na těžbě diamantů podílel nejrůznějšími způsoby. Poměrně dlouho jsem žil v Botswaně. Kromě toho jsem působil i v Londýně a v Johannesburgu, pět let jsem pracoval jako generální ředitel obchodní divize a dalších pět let opět ve funkci generálního ředitele, ale už samotné skupiny De Beers Group. Během svého působení ve společnosti De Beers jste ji proměnil z těžaře diamantů ve společnost podnikající v dobývání diamantů, marketingu a maloobchodu Společnost De Beers, podobně jako OKD, má dlouhou historii a po většinu toho času, až do doby před deseti lety, se zaměřovala především na dodávky. To byl její podnikatelský model. Společnost byla a nadále je světovým lídrem v těžbě diamantů: De Beers produkuje více než 40 procent celosvětového objemu diamantů. Po mnoho let se společnost držela strategie, podle níž v období nízké poptávky řešila tento problém tím, že se soustředila na řízení strany nabídky. Na sklonku 90. let bylo jasné, že zmíněná strategie vyžaduje změnu související se značným obchodním i právním tlakem. V té době fungovala jako samostatně kotovaná společnost a aktiva De Beers v oblasti těžby diamantů byla po většinu 90. let oceňována pod jednou miliardou dolarů. Domnívám se, že to způsobil odraz značných pochybností trhu o obchodním modelu společnosti. V roce 1999 jsem byl tudíž požádán, abych se ujal řízení změny ve společnosti De Beers i v těžbě diamantů a podíval se na nové možnosti, jak věci dělat jinak. A přišli jsme s podstatnou změnou strategie. Ano, chceme být předním světovým dodavatelem diamantů a zároveň se chceme stát i největším světovým prodejcem diamantů. To znamenalo nalézt nové způsoby, jak prodávat naši vlastní produkci. Proto jsme ukončili všechny naše smlouvy s třetími stranami, se společnostmi BHP, Rio nebo Alrosa, a přerušili jsme veškeré vnější nákupy. To bylo nutné v každém případě, protože jsme zejména s ohledem na krvavé diamanty potřebovali vědět, odkud pochází 6

7 bezpečnost rekultivace odpovědnost každý jednotlivý diamant v našem držení. Svou energii jsme nasměrovali k hledání nových způsobů obchodování s diamanty a vytvořili jsme nové významné marketingové kampaně pro země, jako jsou Indie a Čína. Myslím, že někteří nás nepochopili úplně přesně: cílem nebylo, aby společnost De Beers vstoupila do maloobchodního sektoru, šlo o doplnění myšlenky podpory růstu trhu, o vybudování lepšího povědomí o našich diamantech a také o vytvoření větší konkurence v segmentu značek na maloobchodním trhu. Naše strategie slavila úspěch a zaznamenali jsme rychlý nárůst poptávky. Nárůst ale nebyl zcela lineární, protože ze zjevných důvodů představovalo posledních deset let jízdu na horské dráze pro jakoukoliv firmu; když se ale podíváme na celé toto období, pak se společnosti De Beers dařilo dobře. Čistým výsledkem byl fakt, že když Oppenheimerovi (rodina zakladatele společnosti Anglo American) prodali o deset let později svůj podíl, zvýšila se implicitní hodnota diamantových aktiv společnosti De Beers z jedné miliardy na více než 10 miliard dolarů, což představuje obrovský nárůst hodnoty pro akcionáře v daném období. Bylo to velice vzrušující období, období změn v obchodním modelu, změn strategie a pozornosti věnované jejich uskutečnění. A po De Beers? V té době jsem v De Beers pracoval již více než dvacet let a bylo na čase, abych se pustil do něčeho jiného. Začal jsem se věnovat strategickým kovům, které mě fascinují. Existuje skupina kovů, která má zásadní význam při výrobě počítačů, mobilních telefonů a podobně. Pravděpodobně nejznámější z nich jsou takzvané kovy vzácných zemin. Mezi ty, kterým jsem se zvlášť věnoval, patří antimon a tantal, které se používají v mobilních telefonech, a grafit, využívaný při výrobě baterií do nových automobilů. Elektromobil není možné vyrobit bez velkého množství grafitu. Diamanty, grafit, a teď uhlí všechno formy uhlíku Je ironií, že jsem celou dobu zůstal u uhlíku diamanty, grafit, uhlí. Vypadá to, že celý život mě provází zajímavá uhlíková tematika, i když to nebylo záměrně! Jaká lákadla má pro vás, vzhledem k vašim předchozím mezinárodním zkušenostem, střední Evropa, společnost NWR a průmysl těžby uhlí? Na to stačí dvě slova: výzva a příležitost. Celosvětově představuje těžba uhlí náročný obor, zejména v současné době. Co se týká cen v energetickém sektoru a v metalurgii, nacházíme se zrovna v nízkém bodě a bude za- 7

8 ekonomika interview technologie potřebí nového způsobu uvažování o celém segmentu. To jsou výzvy, které přede mnou stojí, ale stejně tak jsou tu i příležitosti. Více než 40 procent elektrické energie na světě se vyrábí z uhlí. Německo se právě k uhlí vrací. Takže všichni ti, kteří tvrdí, že uhlí již nemá budoucnost, se po pravdě řečeno musí podívat na skutečná fakta. Na světě se 68 % veškeré oceli vyrábí s využitím koksovatelného uhlí. Máme k dispozici celosvětové zásoby uhlí na více než 100 let, ale zásoby plynu nebo ropy na necelých pět desetiletí. Proto je dlouhodobá pozice důležitá a význam uhlí tak obrovský. Existují nějaké paralely mezi těžbou diamantů a uhlí či mezi společnostmi De Beers a NWR? V jakémkoliv těžebním oboru se bude uplatňovat množství podobných principů. Ve společnosti De Beers byla bezpečnost naprosto zásadní: každé jednání vedení firmy začínalo částí věnovanou bezpečnosti. Obdobně pro nás je bezpečnost na prvním místě i v NWR. Pak je tady problematika ochrany životního prostředí. Není podstatné, zda těžíte diamanty nebo uhlí, vždy musíte myslet na životní prostředí, na místní společenství, na lidi. Je nutné mít všechna tato témata na paměti. Na straně produkce je tu tak množství společných aspektů, i když se samozřejmě nejedná o stejné procesy nebo stejný druh těžby. A odlišnosti mezi těžbou diamantů a uhlí? Hlavní rozdíl spočívá v tom, že v případě diamantů jde o luxusní zboží, které není nezbytné, zatímco uhlí je komoditou naprosto nezbytnou, která není luxusní! Oba produkty se tedy navzájem zásadně liší. Z pohledu vašich předcházejících zkušeností: které z nich chcete využít nyní, abyste firmu posunul kupředu? Velkou pozornost věnovanou bezpečnosti, lidem a produkci ve smyslu její optimalizace a zajištění co nejvyšší efektivity. Po obchodní stránce musíme dosáhnout toho, abychom byli pro naše zákazníky vyhledávaným dodavatelem, abychom neustále tvořili optimální ceny a budovali stabilní a dlouhodobá partnerství. A z pohledu řízení firmy musíme zajistit, aby společnost byla ve vynikajícím stavu a svým fungováním i jednoznačným vzorem. A ještě bych rád připomněl jednu stránku, a to celospolečenský souhlas s činností NWR/OKD. Potřebujeme, aby OKD a NWR byly vnímány jako společnosti, které skutečně rozumí místním společenstvím, v nichž působí. Aby je tyto komunity přijaly za své. Zaměstnáváme lidí. Hodnota, kterou naše těžební činnosti vytvářejí v obcích, v nichž firmy působí, je naprosto zásadní ve smyslu příjmů domácností, zaměstnanosti, přínosů 8

9 bezpečnost rekultivace odpovědnost pro tato společenství, pro sociální infrastrukturu, vzdělávání, bydlení a podobně. Je nesmírně důležité, abychom nacházeli optimální způsoby, jak svou činnost provozovat v synergii s komunitami. To je však pro každou těžební společnost vždy složitá záležitost, protože lidé vždy chtějí vidět pouze ty přínosy. Jak se dá firma v cyklickém oboru, jakým je těžba uhlí, kde ceny rostou a padají každé dva nebo tři roky, nejvhodnějším způsobem dlouhodobě řídit? Nemyslím si, že na tuto otázku existuje snadná odpověď. Působit v cyklickém oboru je extrémně náročná záležitost, a k tomu, aby firma prosperovala a rostla, musí být vysoce konkurenceschopná. Na straně produkce musíme fungovat efektivně, udržet náklady pod kontrolou a pečlivě řídit investiční výdaje. Z hlediska poptávky musíme zajistit, abychom byli pro své odběratele žádaným a stabilním dodavatelem. Cash flow je podle mého názoru nejdůležitějším měřítkem obchodní činnosti. Pokud dokážete mít pozitivní cash flow (po uhrazení splátek dluhu) ve složité době, budete mít firmu ve velmi dobrém stavu v celém cyklu. A co OKK Koksovny? Společnost OKK zůstává předním evropským producentem slévárenského koksu. Současné období je pochopitelně náročné, protože obchod se slévárenským koksem lze momentálně považovat za velmi složitý segment. Jsem však přesvědčený o tom, že ve firmě máme vynikající lidi a výbornou technologii. Musíme jen vyřešit, jak je optimálně využívat. POP 2010 představoval významný investiční program. Rýsuje se na obzoru pokračování investic do vybavení, nebo nadešel čas na pauzu? Myslím, že se nacházíme někde mezi. Doposud jsme každoročně investovali do technologií až 200 milionů eur. Hlavní vlna investic vedla k výraznému zvýšení efektivity procesů hlubinné těžby. Myslím, že do budoucna se budeme muset držet ve výdajích poněkud zpátky, přitom však budeme do naší činnosti nadále investovat. Nebudou to investice ve stejné výši jako v předchozích několika letech, ale není možné provozovat těžební firmu a neinvestovat do ní. Jak často se dostanete pod zem? Víceméně pokaždé, když navštívím OKD. Snažím se sfárat alespoň každých pár měsíců. Rád se do dolu podívám a už jsem navštívil všechny naše šachty. Při poslední návštěvě jsem si naopak prošel povrchové provozy, což bylo rovněž velmi působivé. Jaké vlastnosti očekáváte od svého týmu? Věřím, že jsem týmový hráč. Jde mi tedy o kompletní tým. Nepochybně je zapotřebí vynikajících lidí, ale musejí to být především týmoví hráči. Chci, aby vedení bylo vidět všude tam, kde působíme, a abychom sloužili příkladem. Lidé v NWR mě ohromili. Ohromil mě jejich zápal, ať již pracují v Amsterdamu, Praze, Ostravě, Karviné, nebo jako náš projektový tým v Polsku. Myslím, že mezi ně můžu zařadit i představenstvo. Ukazují skutečný zápal a touhu po vynikající budoucnosti pro naši společnost. Joe Cook joe.cook@cook-comm.com 9

10 ekonomika interview technologie Průmysl zůstává tahounem středoevropské ekonomiky Průmysl se podle informací Eurostatu podílí na celkové zaměstnanosti v Evropské unii z 25 %. Ve středoevropském prostoru jsou ale dvě země, které tento průměr výrazně převyšují: Slovensko a Česká republika. Obě se umístily na špičce evropského žebříčku, když na Slovensku dává průmysl práci 37,4 % lidí, a v České republice dokonce 38,4 %. Nad průměrem EU je rovněž zaměstnanost v průmyslu v Polsku (30,6 %) a v Německu (28,3 %). Jak zmiňovaná data interpretovat? Průmysl tvoří páteř středoevropské ekonomiky, která se vytvářela více než dvě století. Po až nezdravém nárůstu úlohy průmyslu v období budování socialismu došlo v průběhu 90. let minulého století k přirozené korekci a k zániku nerentabilních výrob. Zůstal základ, který byl i díky silnému přílivu zahraničních investic obohacen o nová odvětví a světově známé firmy. Nicméně lze předpokládat, že význam průmyslu u nás bude klesat, stejně jako tomu bylo ve státech západní Evropy. Jedním z důvodů je i nedostatečná podpora zvyšování technické vzdělanosti a konkurenceschopnosti, kde je už tradičním vzorem Německo. Otázkou zůstává, jak se s touto výzvou vyrovnají česká, polská a slovenská ekonomika? Německo je dobrý vzor a lepší při struktuře naší ekonomiky nenajdeme. Pokud Česko dopadne dobře, bude to především díky růstu přidané hodnoty v průmyslu, a zejména v těsně navázaných tržních službách. Nejde o produkt jako takový, ale o vše, co je na něj navázáno, o schopnost servisovat nejen svoje technologie, ale dodávat technologická řešení obecně, vysvětluje ekonom Miroslav Zámečník (Euro 40/2012). Moravskoslezský kraj táhne průmysl A jaká je realita v Moravskoslezském kraji tradičně chápaném jako průmyslové centrum země? Je možné průmyslovou tradici opustit, aniž by došlo k negativním ekonomicko-sociálním dopadům na obyvatelstvo? Průmysl se totiž nadále podílí na celkovém HDP kraje ze 40 %, přičemž samotný moravskoslezský region je s 10 % čtvrtým nejvýznamnějším přispěvatelem k českému hrubému domácímu produktu. V současnosti existuje v regionu více než 17 tisíc aktivních průmyslových podniků, které dávají práci téměř 110 tisícům lidí, což představuje více než třetinu všech zaměstnanců v kraji. Ti si měsíčně vydělají zhruba 2,5 miliardy korun, vysvětluje viceprezident Svazu průmyslu a dopravy ČR Jan Rafaj. Z této hrubé mzdy směřují odvody za zdravotní, sociální pojištění (1,16 miliardy) a daň z příjmu (300 milionů) do veřejných rozpočtů. V současnosti existuje v moravskoslezském regionu více než aktivních průmyslových podniků, které dávají práci téměř 110 tisícům lidí, což představuje více než třetinu všech zaměstnanců v kraji. 10

11 bezpečnost rekultivace odpovědnost Sekundární sektor zároveň táhne díky zdanění příjmovou stránku státního rozpočtu, když 61 % daní z příjmu v Moravskoslezském kraji odvádějí průmyslové podniky. Například v letech šlo o 36 z celkových téměř 59 miliard korun, které směřovaly z regionu do státního rozpočtu. Uhlí jako komparativní výhoda Například společnost NWR realizuje svou činnost v kraji prostřednictvím dceřiných firem OKD a OKK Koksovny, v nichž dává práci zhruba lidí. Právě blízkost uhlí, základní suroviny pro výrobu oceli, vedla k tomu, že se region stal průmyslovým srdcem tehdejšího Rakouska-Uherska a následně Československa i samostatné České republiky. Tato komparativní výhoda přetrvala i přes restrukturalizaci těžkého průmyslu až do současnosti. Mezi hlavní odběratele uhlí z OKD nadále patří významné ocelářské firmy v regionu, jako jsou Moravia Steel nebo ArcelorMittal Ostrava, pro které pracují tisíce lidí a jsou nejvýznamnějšími místními zaměstnavateli. Je jen obtížně představitelné určit, kdo by dokázal roli velkých tradičních podniků nahradit. Omezení jejich činnosti by zákonitě mělo fatální dopad na trh práce v kraji. Renesance uhlí v energetice V souvislosti s průmyslem je vhodné zmínit současnou renesanci významu uhlí v energetice, o kterém se příliš nemluví. Například v Německu se v letošním roce předpokládá nárůst produkce elektřiny z uhelných elektráren ve srovnání s rokem 2011 o 13,5 %. V Německu, ale i v Polsku nebo České republice probíhají investiční projekty modernizace nebo výstavby nových uhelných elektráren, které jsou ve srovnání se svými předchůdci efektivnější. Navíc, jak dodává šéf koncernu RWE Peter Terium: Na rozdíl od větrných a solárních zdrojů jsou flexibilní a schopné dodávat proud nepřetržitě. Průmysl zůstává tahounem ekonomiky v Moravskoslezském kraji. Blízkost ložiska černého uhlí představuje pro ocelárny komparativní výhodu z hlediska nákladů na dopravu suroviny. Největší problém? Nestabilní politicko-hospodářské prostředí Jaká je tedy před průmyslovým sektorem u nás budoucnost? A čeho se jeho představitelé obávají? Zástupci průmyslových firem poukazují především na nestabilní hospodářsko- -politické prostředí a neuvážené kroky politiků proti zájmu sektoru. Zastavme se u jedné z oblastí, jíž je růst poplatků, které stát vybírá na podporu obnovitelných zdrojů energie. Ty mají v příštím roce vzrůst zhruba o polovinu na celkových 44 miliard korun a podle představitelů významných firem v kraji (Vítkovice Machinery Group nebo ArcelorMittal Ostrava) představují ohrožení desítek tisíc pracovních míst a samotné konkurenceschopnosti i existence průmyslových firem. Podle současných návrhů a propočtů by například společnost ArcelorMittal Ostrava v příštím roce zaplatila na podporu obnovitelných zdrojů přes 600 milionů korun, Třinecké železárny a OKD více než 400 milionů korun. A k čemu by naopak měla v ideálním případě spočívat role průmyslu v české ekonomice? V kombinaci tradičního a nového průmyslu postavené na vysoce kvalifikované a vzdělané pracovní síle. Právě koexistence výzkumných a vývojových center, jejichž poznatky a vynálezy bude aplikovat průmysl v praxi, mu mohou otevřít perspektivu do budoucna, zbavit ho nálepky reliktu minulosti a zajistit stabilitu české ekonomice v době nejistých vyhlídek evropského, ale vlastně celosvětového hospodářství. A právě to je příčinou toho, proč klade společnost NWR důraz na spolupráci se vzdělávacími institucemi, jako jsou Střední průmyslová škola v Karviné, Střední škola techniky a služeb v Karviné nebo tradiční líheň báňských inženýrů pro doly OKD Vysoká škola báňská Technická univerzita Ostrava. Marek Síbrt marek.sibrt@okd.cz 11

12 ekonomika interview technologie Caterpillar: Dodávky pro OKD jsou pro naši ostravskou pobočku zásadní Díky technologické revoluci v dolech OKD otevřelo v moravskoslezském regionu své zastoupení několik špičkových světových výrobců důlních technologií. Ti zde dávají práci tisícům lidí. Jedním z příkladů je výrobní závod společnosti Caterpillar v Ostravě. Jsme tam, kde se těží. Tak zní sebevědomé motto společnosti Caterpillar Global Mining, kterou je možné bez nadsázky nazvat světovým gigantem ve výrobě těžebních technologií. Skupina Caterpillar zaměstnává po celém světě zhruba lidí. V Evropě má výrobní závody pro dobývací zařízení v Německu, Velké Británii a České republice. Při pohledu na širokou škálu produktů pro povrchovou i hlubinnou těžbu je možné bez přehánění konstatovat, že jde o nejkomplexnější firmu, co se týče výroby a servisu vybavení pro doly, na světě. OKD představuje polovinu produkce firmy v ostravském závodě Také díky dceřiné společnosti New World Resources, OKD, a.s., a masivní modernizaci, kterou její doly v uplynulých letech prošly, má Caterpillar výrobní a servisní závod i v Ostravě. Tento příklad do značné míry demonstruje skutečnost, že díky investicím těžařů z OKD si v regionu otevřelo zastoupení několik špičkových světových výrobců důlních technologií, stejně tak se mohou rozvíjet tradiční regionální dodavatelé. Caterpillar dává v ostravském areálu o rozloze téměř m² práci zhruba 550 lidem. Další technicky kvalifikované zaměstnance ve své náborové kampani v současnosti hledá. Důvodem jsou především narůstající dodávky pro mateřskou společnost. Pobočka v Ostravě-Radvanicích se zaměřuje na výrobu komponent pro těžební zařízení (důlní mechanizované výztuže a hydraulická rypadla). Historicky byl závod součástí OKD pod názvem OKD, BASTRO, v roce 2008 ho koupila společnost Bucyrus a v roce 2011, kdy došlo k akvizici ze strany Caterpillaru, se stal závod součástí celosvětové divize Caterpillar Global Mining a byl rok poté přejmenován na Caterpillar Global Mining Czech Republic. Zhruba polovinu našich tržeb v Ostravě tvoří právě zakázky pro OKD. Naším hlavním zaměřením je výroba, instalace, údržba, opravy a kompletní servis mechanizovaných hydraulických výztuží a hřeblových a pásových dopravníků. Druhou část naší práce tvoří interní dodávky v rámci naší skupiny. Jde především o díly důlních výztuží a ramena hydraulických rypadel, říká místopředseda představenstva ostravské pobočky René Prnka. Ten zároveň upozorňuje na unikátní a komplexní systém spolupráce s OKD v oblasti life cycle managementu. Tento systém je unikátní z hlediska komplexnosti i v celosvětovém měřítku. Zahrnuje kontrolu důlních technologií, které OKD dodáváme, poradenství, optimalizaci plánu oprav a skladových zásob, identifikaci rizika závad a jejich předcházení, čímž minimalizujeme možné škody na vybavení. Klíčové je v této oblasti výrazné snížení prostojů, kterého 12

13 bezpečnost rekultivace odpovědnost Díly mechanizovaných hydraulických výztuží Cat jsou vyráběny v Ostravě, i díky tomu zde firma zaměstnává více než 500 lidí. Celky se kompletují v Německu a odtud distribuují do celého světa. se nám podařilo dosáhnout. Tím, že předcházíme důkladným monitoringem možným škodám, se nám daří prodlužovat životnost zařízení. Zvyšujeme tak produktivitu těžby, a potažmo snižujeme náklady, vysvětluje Prnka. Caterpillar poskytuje OKD non-stop servisní službu, kdy je během čtyř hodin kterýkoliv den v jakoukoliv hodinu schopen v případě potřeby řešit vzniklé problém, případně dodat náhradní díl, je-li součástí skladu. Patnáct porubů v OKD pod značkou Cat Technologie Cat je v současnosti zastoupena v 15 aktivních porubech OKD. V 11 případech jde o jeho kompletní vybavení novými komplexy pro stěnové dobývání pořízenými v rámci investičního programu POP 2010, které se skládají z mechanizovaných výztuží, porubových a podporubových dopravníků. Pouze dobývací kombajny pocházejí od jiného výrobce. V dolech OKD zároveň funguje zhruba sto deset kompletních pásových dopravníků dodaných ostravskou pobočkou firmy Caterpillar, které jsou vyráběny na míru podle požadavků OKD. V případě nových setů v programu POP 2010 byly jejich součásti vyrobeny z části v Ostravě, ale také v dalších továrnách Caterpillaru nebo jeho subdodavatelů ve světě a kompletovány v německém Lünenu, odkud směřovaly do dolů OKD. Dobývání pluhy, které je v případě OKD typické pro Důl Paskov a částečně pro lokalitu Lazy Dolu Karviná, je specifické tím, že ho lze řídit na dálku. Kompetentní pracovník tak může těžit uhlí kilometr pod místem, kde aktuálně sedí a vše sleduje prostřednictvím vizualizace na monitoru počítače. Ostravská pobočka firmy jako jediná v Evropě umí provádět kompletní generální opravy důlních technologií. V důsledku projektu POP 2010 bylo v Ostravě zároveň otevřeno školicí středisko pro celou Evropu. Nové technologie znamenaly velký skok, co se týče automatizace a elektrohydraulického ovládání porubů. Všichni zaměstnanci OKD, kteří s nimi pracují, se s nimi mohli seznámit ve středisku, které je vybaveno řídícími jednotkami, jejichž ovládání je součástí výukového programu. Vytvořili jsme několik vzdělávacích modulů podle specializace a potřeb pracovníků, tvrdí Prnka. Firma má zastoupení také v Polsku, kde jsou v současnosti v tamních dolech v provozu čtyři její pluhové komplexy. Sesterská organizace v Polsku je výrazně menší než v Ostravě, poskytuje servis, technologie jsou pro případné opravy dováženy do Ostravy. Marek Síbrt marek.sibrt@okd.cz 13

14 ekonomika interview technologie Systém logistiky v dolech OKD prochází dynamickou proměnou Fungující logistika je klíčovým předpokladem pro efektivní a bezpečnou těžbu černého uhlí v dolech OKD. Firma zavádí její nový systém, který přináší první pozitivní výsledky. Jak se dostanou stovky metrů pod zem mohutné mechanizované výztuže, které chrání strop porubu a váží několik desítek tun? Kolik materiálu je třeba dopravit do dolu, aby bylo možné vybudovat infrastrukturu nezbytně nutnou pro efektivní a bezpečné dobývání černého uhlí? A jak se dopravují horníci na pracoviště, které je od šachty často vzdálené několik kilometrů? Jakou cestu musí urazit uhlí, než se dostane z tisícimetrové hloubky v dole do úpravny, kde se zušlechťuje, aby odpovídalo požadavkům zákazníků? Všechny tyto a mnoho dalších otázek souvisí s tím, jakou pozici zaujímá při hlubinném dobývání černého uhlí logistika a systém dopravy. Postavení logistiky při těžbě uhlí v OKD je naprosto zásadní a je provázáno s mnoha dalšími oblastmi při činnosti dolu. Mluvíme o systému skladování a manipulace s materiálem, sledování jeho pohybu a hospodárném nakládání, jeho cestě ze skladovacích prostor na povrchu až na pracoviště stovky metrů pod zemí, ale také o bezpečnosti a dalších aspektech, říká manažer logistiky na Dole Darkov Antonín Míra. To, že logistika není žádná marginální záležitost ve fungování dolu, dokládá i fakt, že například na Dole Darkov je v této oblasti zainteresováno zhruba 300 důlních pracovníků a další zaměstnanci na povrchu. Každý den směřuje velké množství materiálu stovky metrů pod zem. V případě jednoho dolu jde o zhruba 100 kontejnerů denně, z nichž největší podíl připadá na materiál potřebný pro přípravy, tedy ražbu důlních děl ke zpřístupnění uhelných slojí. A právě v případě hajcmanů (důlní výztuže), šroubů, rozpínek a dalšího vybavení je klíčové zajistit co největší plynulost jejich toku z povrchových skladů na konkrétní pracoviště na čelbě. Logistika není jen doprava Mnoho lidí spojuje pojmy logistika a doprava, což je do značné míry zavádějící. Logistika při hlubinné těžbě uhlí začíná fakticky jednáním s dodavateli. Nejprve je třeba si vyjasnit, s jakými parametry, v jakém balení a jakým způsobem bude dodán materiál, stroje či další potřebné vybavení, aby práce s ním byla co nejefektivnější. V současnosti například jednáme s firmou ArcelorMittal Ostrava, která nám dodává hajcmany, aby je balila po osmi kusech. Tolik jich totiž dáváme do kontejneru, který směřuje na čelbu. V současnosti je dostáváme po deseti kusech. Musíme s nimi pak manipulovat předtím, než směřují na čelbu. Může se zdát, že jde o pouhý detail, ale právě na nich nejvíc záleží při snaze o zefektivnění celého procesu, popisuje na konkrétním příkladu Míra. Z jeho výroku je zřejmé, že i v systému logistiky se toho v minulých letech ve společnosti OKD mnoho změnilo a další změny jsou právě v plném proudu. V uplynulých pěti letech firma masivně investovala do hlavních procesů, jimiž jsou dobývání uhlí a ražba důlních děl. V rámci programu POP 2010 vybavila doly za 11 miliard korun nejmodernějšími dobývacími i razicími komplexy. Aktuálně se rozhodla zaměřit svou pozornost na doprovodné procesy, mezi něž patří mimo jiné logistika. V novém nastavení systému vidí firma velký potenciál pro zvýšení efektivity a úspory. Projekt je v současnosti 14

15 bezpečnost rekultivace odpovědnost Významným partnerem a dodavatelem projektu Nový systém dopravy a logistiky v OKD je firma Ferrit z Frýdku-Místku. Ta tak může i díky OKD dávat práci v regionu třem stovkám lidí. v plném proudu, postupně začíná být implementován na jednotlivé doly v OKD a jako pilotní pro zavádění byl zvolen Důl Darkov. Hlavním dodavatelem je pro OKD v tomto ohledu firma Ferrit z Frýdku-Místku. Od loňského roku zavádí firma v rámci zmíněného projektu nasazování unifikovaných TH kontejnerů místo běžných vozíků. Například Důl Darkov jich má v současnosti 180. Systém je nastavený tak, že do jednoho kontejneru se vejde kompletní materiál potřebný pro ražbu dvou metrů důlní chodby, který váží maximálně čtyři tuny. Nasazení kontejnerů výrazně zvýšilo plynulost dodávek materiálu na konkrétní pracoviště, protože odpadla nutnost složité manipulace na překladišti. Kontejner pouze vyzvedne speciální zvedák z podvozku na závěsnou drážku, a ten pak může pokračovat v cestě. Navíc se oproti dřívější době zlepšila kontrola v nakládání s materiálem, kdy se hajcmany, šrouby a rozpínky přepravovaly odděleně. Jak dostat mohutné dobývací komplexy do dolu? Moderní mechanizované výztuže a dobývací i razicí stroje mají větší rozměry než jejich předchůdci. Zajištění jejich bezproblémové a efektivní cesty do dolu vyžaduje značnou preciznost od samotného balení u výrobce. Komplexy rozebrané na části putují do povrchových skladovacích prostor na dolech OKD v kamionech. Menší části následně směřují v kontejnerech pod zem stejným způsobem jako další materiál, větší kusy se nakládají na speciální podvozky. Největší části, které není možné z různých důvodů rozebrat, a nevejdou se tak do klece, se přepravují ve speciálním kontejneru pod ní. Právě v tomto momentě je klíčová komunikace mezi dodavatelem a těžaři. Podle předem specifikované dokumentace znají pracovníci firmy přesné rozměry dodávky 15

16 ekonomika interview technologie směřuje přímo na důlní pracoviště. V dole neexistují žádné sklady. Hromadění materiálu je ukázkou toho, že v systému se vyskytla chyba a nefunguje efektivně. Překladiště je místo, kde se mění druh dopravy z kolejové na závěsnou. Není to prostor, kde se hromadí materiál. Není to mezisklad, který v dole principiálně vytvářet nechceme, protože prostor pro manipulaci je logicky omezený, vysvětluje Míra. Kolejové soupravy v dolech OKD postupně ustupují dopravě po závěsné drážce, která je efektivnější. Údržba drážky je jednodušší než v případě kolejí. a podle toho mohou plánovat, jakým způsobem bude materiál, stroj nebo jiné zařízení dopraveno do dolu. Z porubu do porubu v celku Co se děje s mechanizovanými výztužemi a dobývacím kombajnem, když skončí těžba v daném porubu? Když je porub takzvaně dokopán? V případě, že se nový porub nachází poblíž, je cílem přemísťovat výztuže v celku. Primárním a důležitým předpokladem je odpovídající technický stav zařízení, aby se mohlo bezprostředně nasadit pro další těžbu, a údržba, drobné opravy a výměna některých částí mohla proběhnout přímo pod zemí. Tím dochází ke značným úsporám v porovnání se stavem, kdy by každá ze sekcí, vážící několik desítek tun, musela směřovat k servisu na povrch. Navíc, když se v jednom porubu těchto výztuží nachází obvykle více než sto. Oproti tomu dobývací kombajny směřují ve většině případů po dotěžení porubu k servisu na povrch. Po ukončení těžby v porubu se vždy prověřuje, zda nedošlo k devastaci a deformaci okolních tříd a jestli je možné dopravit sekce po závěsné drážce ve složeném stavu v celku. Klíčovými parametry jsou velikost a váha sekcí, která může v případě těch určených pro dobývání nejmocnějších porubů dosahovat až 40 tun, a úklon trasy, po níž by se měly sekce přepravovat. V případě, že je není možné přemístit na nové pracoviště v celku, vytvoří se vedle původního porubu komora, kde proběhne demontáž sekcí na jednotlivé části. Ty se poté odvážejí pryč. Překladiště není sklad Důkazem efektivního systému logistiky je i to, že se v dole na překladištích nekumuluje materiál, ale naopak plynule Zároveň dodává, že v poslední době dochází k postupnému nahrazování kolejové dopravy a přesunu dopravy materiálu i lidí na závěsnou drážku. Důl Darkov v současnosti provozuje 49 závěsných lokomotiv. V OKD dochází právě v souvislosti se zmiňovaným projektem k největším změnám staré lokomotivy se nahrazují novými a výkonnějšími, jejich provoz je efektivněji řízen, a proto jich bude do budoucna potřeba méně. Například od počátku roku 2011 do současnosti došlo v případě Dolu Darkov ke snížení počtu závěsných lokomotiv o deset kusů. Kolejová doprava je totiž náročnější na údržbu, v důlním prostředí dochází geologickými vlivy ke změnám, které trať deformují, a je nutné ji udržovat ve stavu vhodném pro přepravu. Oproti tomu závěsná doprava je stabilnější, je možné jezdit do úklonu a dopravovat horníky i materiál prakticky od jámy až na pracoviště, což doprava po kolejích neumožňuje. Kontrola bezpečnostních parametrů je v případě kolejové i závěsné dopravy velmi přísná. Pověření technici denně kontrolují stav trati na přidělených úsecích. Řidiči lokomotiv procházejí pravidelně psychologickými testy, musí absolvovat speciální kurz, na jehož základě dostanou řidičský průkaz na závěsnou lokomotivu. Navíc každoročně procházejí přísným přezkoušením. 16

17 bezpečnost rekultivace odpovědnost Na pracoviště v dole lanovkou S pokračující těžbou na Karvinsku a Frýdecko-Místecku se vzdálenosti od jámy na pracoviště zvětšují. Proto bylo nutné změnit systém dopravy, aby byl přesun horníků co nejefektivnější z hlediska času a využití pracovní doby, ale i snížení fyzické náročnosti pro zaměstnance. Závěsnou drážkou jezdí u nás na Dole Darkov již prakticky všichni zaměstnanci. Díky novému systému dopravy chodí pěšky maximálně jeden kilometr, a tím jsme schopni ušetřit i hodinu pracovní doby každého zaměstnance, vysvětluje Míra. Kromě dopravy vláčkem po kolejích nebo závěsné drážce se v dolech OKD můžete setkat s dalšími zajímavými způsoby dopravy horníků. Ať již jde o lanovku nebo tzv. pásovlek. K jízdě lanovkou přistupovali horníci zpočátku s nedůvěrou, ale nakonec si na ni zvykli a stali se na ní v dobrém slova smyslu závislí. Je to neocenitelná věc především tam, kde mají důlní díla velké převýšení, navíc je téměř bezporuchová. Jít kilometr do kopce s úklonem 15 stupňů je přece jen jiné, když se jdete projít po horách, nebo když chodíte v dole, říká Míra. Svislá doprava přísná kontrola bezpečnosti Nejrizikovější v systému dopravy po dole je svislá doprava, kdy důlní klec s lidmi nebo materiálem směřuje kilometr pod zem rychlostí 8-10 metrů za sekundu. Do důlní klece se vejde až osmdesát horníků a starý hornický vtip říká, že cestou domů se jich tam vtěsná i několikrát víc, než když jdou do práce. Klíčovým člověkem je zde tzv. narážeč, který důlní klec obsluhuje. Ten prochází kvůli vysoké odpovědnosti své pozice pravidelným přezkoušením a musí absolvovat psychologické testy. Jáma a veškeré příslušenství svislé dopravy prochází každou noc přísnou kontrolou, kdy se klec spouští pomalu do dolu a jáma prochází vizuální revizí. Parametry lana, na němž je klec zavěšena, procházejí přísným monitoringem, aby byla zajištěna jeho absolutní bezpečnost. Největší výzva změnit myšlení lidí A co je v celém systému logistiky a dopravy v dole vlastně nejkomplikovanější? Kde hrozí největší rizika? Myslím, že mohu říct, že technické záležitosti máme prakticky vyřešené. Systém funguje a my jen přicházíme s drobnými vylepšeními, k nimž se prostor vždycky najde. Máme auto, které má kulatá kola, funkční převodovku a jezdí, tvrdí Míra. Největší problém je podle něj v tom, aby se dokázali lidé myšlenkově přeorientovat a měli motivaci změnit systém, který fungoval 30 let. V novém nastavení se totiž z vedoucích jednotlivých úseků nově stávají zákazníky, kteří si objednávají vše, co potřebují na pracoviště dopravit. Musejí proto přemýšlet a plánovat dopředu. Nesmějí řešit problém až v okamžiku, kdy nastane proto, že vedoucí na něco zapomněl a snaží se to řešit na poslední chvíli obcházením standardního postupu. Potřebujeme, aby systém fungoval dobře, ne aby byl pohodlný. Tím, že se něco řeší na poslední chvíli a obchází se nastavené parametry, přestává být efektivní a zároveň se prodražuje. Musím si uvědomit, že když si zapomenu objednat něco, co nutně k práci potřebuji, a nakonec se to ke mně přece jen dostane, fakticky blokuji ostatní. Ale myslím, že se nám postupně daří systém optimalizovat a myšlení lidí měnit, uzavírá Míra. A současně dodává, že právě v těchto dnech se například na Dole Darkov nasazuje testovací verze systému SAP, který dále zvýší plynulost při cestě materiálu na důlní pracoviště. Díky němu a štítkům s kódem na veškerém materiálu, který směřuje do dolu, bude možné detailně sledovat tok veškerého vybavení z povrchového skladu až na místo určení. V dolech OKD se setkáte s důmyslnými způsoby dopravy. Jedním z nich je přeprava horníků na pásovleku u důlních děl s velkým úklonem. Marek Síbrt marek.sibrt@okd.cz 17

18 ekonomika interview technologie Mongolsko: spící obr dodávek koksovatelného uhlí Mongolsko je země s obrovským nerostným bohatstvím a konečně začíná naplňovat potenciál, o kterém se mluví už mnoho let. Přináší tak na světový trh stále větší množství svých nerostných zdrojů. Zásoby uhlí v zemi se považují za jedny z posledních nedotčených ložisek kvalitního uhlí na světě a jejich rozvoj by mohl mít výrazný dopad na dynamiku mezinárodního obchodu s touto komoditou. Ačkoliv se uhlí nachází prakticky po celé této rozlehlé zemi, jedno konkrétní ložisko uprostřed pouště Gobi v Tavan Tolgoi nedá vládám a těžebním společnostem spát. Ložisko Tavan Tolgoi je vzdálené pouhých 220 kilometrů od hranic s Čínou a představuje obrovské zásoby o objemu přibližně šesti miliard tun uhlí, z čehož 1,6 miliardy tun je vysoce výhřevné koksovatelné uhlí. Navíc má ideální polohu k tomu, aby zásobovalo rostoucí čínskou průmyslovou spotřebu. Samotná země je ale sevřená mezi dvěma velkými sousedy - Ruskem a Čínou, a to bez přímého přístupu k námořnímu přístavu. To samo o sobě vyvolalo geopolitickou honbu za přístupem k ložisku a za budoucí těžbou uhlí v Tavan Tolgoi. Většinový podíl v ložisku Tavan Tolgoi vlastní mongolská vláda prostřednictvím státní společnosti Erdenes, která měla v první polovině tohoto roku vstoupit na burzy v Londýně, Hongkongu a v Ulánbátaru. Vstup na burzu však byl několikrát odložen kvůli regulatorním překážkám a nedořešeným politickým otázkám. Skutečné politické boje se ale vedou o západní část ložiska Tavan Tolgoi. Ta není nezahrnutá do plánované kotace, protože se jedná o první část mongolských zásob uhlí, která se má otevřít zahraničním investicím. V loňském roce mongolská vláda oznámila, že americká společnost Peabody, čínská, státem ovládaná skupina Shenhua Group a skupina společností vedená ruskou státní železniční společností RŽD vytvoří konsorcium, které se bude podílet na rozvoji tohoto západního bloku ložiska, obsahujícího 1,8 miliard tun Vývoz koksovatelného uhlí z Mongolska v milionech tun * Zdroj: AME (*Pro roky 2012, 2013 a 2014 odhad). 2013* 2014* 18

19 bezpečnost rekultivace odpovědnost uhlí, z nichž 65 procent představuje vysoce kvalitní koksovatelné uhlí. Výběrové řízení bylo ovšem účastníky z Japonska a Jižní Koreje velmi rychle označeno za zmanipulované a následně i zrušeno dohlížejícími mongolskými úřady. V nedávné době byl tendr ale znovu otevřen, a tak je na mongolskou vládu ze všech stran opětovně vyvíjen politický tlak s cílem získat přízeň pro vlastní zúčastněné firmy. MONGOLSKO RUSKO Ulánbátar Proces také komplikují protekcionistické snahy mongolských nacionalistů, kteří v posledních dvou desetiletích, kdy se země vymanila z područí někdejšího Sovětského svazu, nabírají na síle. Pro staré nevraživosti vůči Rusku i Číně se současná mongolská vláda silně zdráhá poskytnout příliš mnoho vlivu společnostem přicházejícím z těchto obou zemí. Do toho ochotně vstupují Spojené státy americké jako tlumící síla proti oběma konkurenčním mocnostem. To by mohlo v důsledku znamenat, že společnost Peabody nakonec povede konsorcium zahraničních společností pověřených rozvojem ložiska v Tavan Tolgoi. Toto politické manévrování odkrylo křehkou rovnováhu postavení Mongolska, jež se svou poměrně málo početnou populací pouhých tří milionů obyvatel nyní stojí uprostřed soupeření mezi Washingtonem, Pekingem a Moskvou, které ovšem hrozí způsobit odklad rozvoje obrovských nerostných zdrojů země. Dovoz koksovatelného uhlí do Číny podle původu 100 % 80 % 60 % 40 % 20 % 0 % 22 % 12 % 66 % 2009 Zdroj: AME (*2012 odhad). 31 % 32 % 37 % 2010 ČÍNA OVOOT TOLGOI TAVAN TOLGOI Zdroj: Polo resources, Thomson Reuters, Odhad Generální správy cel ČLR k Přes všechny uvedené komplikace je už schopnost Mongolska vážně ovlivnit tradiční dodavatelské řetězce na trzích s uhlím v regionu Asie a Tichomoří zřejmá. Vývoz ze země vzrostl z 2,2 milionu tun koksovatelného uhlí v roce 2006 na předpokládaný letošní objem ve výši 20 milionů tun, z čehož naprostá většina směřuje do Číny. Mongolsko má oproti tradičním dodavatelům po moři výhodu v tom, že jako vnitrozemský stát je v podstatě nuceno přijmout nižší ceny v porovnání s námořním trhem. Země má rovněž přepravní výhodu v dodávkách 32 % 45 % 23 % % 32 % 28 % 2012* Ostatní Mongolsko Austrálie do sousedící Číny, což vylepšuje jeho nákladovou konkurenceschopnost. Tyto přednosti vývozu do Číny velkou měrou dopadají na dodávky australského koksovatelného uhlí, přičemž mongolská těžba představuje pro dominantní pozici australského vývozu do Číny a celého regionu skutečnou hrozbu. Povodně v australském státě Queensland v roce 2011 tuto obtížnou situaci Austrálie ještě zhoršily, když čínští výrobci oceli přešli při pokrývání své spotřeby koksovatelného uhlí k mongolským dodavatelům. Když se pak těžba v Austrálii počátkem roku 2012 vzpamatovala, neměli již čínští odběratelé tam, kde byly k dispozici dodávky kvalitního uhlí z Mongolska, valné důvody přejít zpět k australskému koksovatelnému uhlí. V dlouhodobém výhledu bude Mongolsko vzhledem ke své zeměpisné poloze a zdrojům vysoce kvalitního uhlí ve velmi dobré pozici k pokrytí očekávané rostoucí poptávky ze strany čínského i asijského ocelářského sektoru. Stephen Hough Analytik trhů New World Resources shough@nwrgroup.eu Název dolu/ložiska Významné ložisko uhlí Projekt těžby uhlí Uhelná pánev 19

20 ekonomika interview technologie Lidé jako klíčový faktor udržitelného rozvoje NWR Tím nejcennějším, co firma má a co si také velmi dobře uvědomuje, jsou její lidé. Tento fakt potvrzuje Zpráva o udržitelném rozvoji NWR za rok V květnu letošního roku vydala společnost NWR historicky první auditovanou Zprávu o udržitelném rozvoji, která kompletně monitoruje, čeho se skupině v roce 2011 podařilo na tomto poli dosáhnout a jaké cíle si klade do dalších let. Firma tím splňuje nároky na otevřenost a transparentnost ve svém přístupu k zaměstnancům, životnímu prostředí a lidem žijícím v oblastech, kde realizuje svou činnost. Ukazuje, že cítí odpovědnost za dopady svých aktivit na okolí. Pro zpracování zprávy zvolila společnost nejpoužívanější mezinárodní metodiku pro měření udržitelného rozvoje GRI, která je zárukou objektivity při porovnání jednotlivých parametrů. Udržitelný rozvoj NWR se opírá o čtyři základní pilíře. Lidé, kteří v NWR a jejích dceřiných společnostech pracují, mezi nimi zaujímají nezastupitelnou pozici. Proto se v tomto textu stručně zastavme právě u nich. NWR: klíčový zaměstnavatel v Moravskoslezském kraji Skupina NWR je největším zaměstnavatelem v Moravskoslezském kraji, kde zaměstnává téměř vlastních lidí, práci dává také více než pracovníků dodavatelských firem. Činnost a aktivity NWR zasahují ať již přímo, nebo zprostředkovaně, do života takřka všech obyvatel regionu. Platí to především pro Karvinsko. Řečí čísel ve společnosti pracuje 7,5 % ekonomicky aktivních obyvatel okresu. V některých obcích je však podíl mnohem vyšší, například v Karviné jde o 12, v Albrechticích u Českého Těšína o 18 a ve Stonavě dokonce téměř o 22 % ekonomicky aktivních obyvatel. Tyto hodnoty ukazují, jaký význam naše činnost pro lidi v kraji představuje, říká manažer udržitelného rozvoje NWR Tomáš Rak. Práce v hornictví je náročná a není pro každého. Zaměstnanci pracují v obtížných podmínkách stovky metrů pod zemí. Práce v dolech je specifická a nese s sebou řadu požadavků pro pracovníky v ostatních branžích zcela neznámé. NWR proto pro ně musí vytvořit adekvátní předpoklady, které je možné rozdělit do několika zásadních skupin. Bezpečnost na prvním místě Bezpečnost a zdraví svých lidí považuje NWR za prioritu, kterou nemohou zastínit hospodářské úspěchy nebo tuny vytěženého uhlí. V této oblasti jsou klíčové aktivity společnosti OKD, která zaměstnává 95 % lidí skupiny NWR. Firma proto věnuje zvýšení míry bezpečnosti v těchto provozech maximální pozornost. V letech společnost OKD uskutečnila program SAFETY 2010, v jehož rámci byli pracovníci dolů vybaveni nejmodernějšími ochrannými pracovními pomůckami za více než půl miliardy korun. Na tento program navázala další opatření jako například zavedení monitoringu pohybu pracovníků v dolech nebo příprava systému dispečerské komunikace, jehož hlavním požadavkem je zajištění komunikace mezi pracovníkem v dole a dispečinkem. Ke zvýšení bezpečnosti zásadně přispěl i projekt POP 2010, během kterého 20