Systém a fylogeneze strunatců
|
|
- Radovan Malý
- před 7 lety
- Počet zobrazení:
Transkript
1 Systém a fylogeneze strunatců Podklady pro vás Gaisler J. & Zima J. 2007: Zoologie obratlovců. Academia, Praha. Zrzavý J. 2006: Fylogeneze živočišné říše. Scientia, Praha. 1
2 Teoretický úvod: outline přednášky věda testování hypotéz klasifikace (třídění organismů) & kladistika analýza znaků proč? a jak? důkazy (= argumenty ve prospěch teorie) evoluce Systematika jako vědní obor I pattern vs. proces (mechanismus) popis vs. vysvětlení teorie & hypotéza (např. evoluční t. a vlaštovčí ocasy) testování hypotéz = predikce vs. pozorování verifikace vs. falzifikace (Popper( a černá labuť) hypotézu lze odmítnout pouze testováním 2
3 Sytematika jako vědní obor II věda není katalog faktů, ale testování hypotéz sběr dat není cílem, ale prostředkem dělání vědy věda nehledá pravdu, ale vysvětlení Věda je o tom, co se opakuje (A. S. Exupéry) unikátní historické události proč lezli obratlovci na souš? experimentální vs. historické vědy (= tvrdé vs. měkké vědy) korelace vs. kauzalita čtěte: Vesmír vs. Živa: témata vs. taxony Science is built up of facts, as a house is built of stones, but an accumulation of facts is no more a science than a heap of stones is a house. Poincaré Sytematika jako vědní obor III <10% oceánů zkoumáno z hlediska biodiverzity ¾ taxonomů v holarktické oblasti většina druhů v tropech zastoupení taxonů vs. zastoupení taxonomů 3
4 Základní termíny a koncepty klasifikace variabilita živé přírody vs. umělých artefaktů různé principy třídění (kritéria) klasifikace: praktická nezbytnost? stvoření organismy nepříbuzné evoluce organismy příbuzné klasifikace umělá vs. přirozená Klasifikace existuje jediný přirozený = správný systém, který je obrazem jednou proběhlých evolučních procesů a změn (= fylogenetický s.) telefonní seznam druhů? systematická zoologie se zabývá nenáhodným seřazením taxonů k dalšímu čtení povinnému: Dawkins R. 2002: Slepý hodinář. Zázrak života očima evoluční biologie. Paseka, Praha. (kap. 10) Kdo nečetl Slepýše není biolog! 4
5 Evoluce je hromadění odvozených znaků Kladistika fylogenetická systematika = kladistika metoda hierarchické klasifikace diskrétní jednotky a pod-jednotek ( matrjoška ) kladogram hypotéza o příbuzenských vztazích (společný předek) štěpení evolučních linií je jediná jednoznačná událost umožňující objektivní klasifikaci hierarchické uhnízdění podle mnoha podobných znaků vs. systém na základě náhodně vybraných podobností ne všechny znaky jsou dobré kladogram 5
6 konvergence = homoplázie = analogie funkční podobnost daná ekologickými podmínkami Není podobnost jako podobnost: Homologie vs. konvergence Talpa europaea Gryllotalpa gryllotalpa homologie strukturální podobnost daná příbuzností Není podobnost jako podobnost: Homologie vs. konvergence typy homologií: ortologie homologie vzniklá speciací přední křídlo brouka a komára informace o průběhu fylogeneze paralogie homologie vzniklá duplikací genů dvoukřídlý hmyz: mesothrorax křídla, metathorax kyvadélka (haltery) informace o evoluci funkcí, tvarů 6
7 Pozor na některé podobnosti: funkčně homoplázie, ale strukturálně homologie! (Ne)podobnost (ne)příbuznost: divergence vs. konvergence 7
8 (Ne)podobnost (ne)příbuznost: divergence vs. konvergence Figure 1: all of the frogs across the top are believed to be members of the species Dendrobates imitator. All of the frogs across the bottom are different species. From left to right: D. variablis, D. fantasticus and D. ventrimaculatus. Kladistika homologické znaky apomorfie vs. plesiomorfie (odvozené vs. primitivní znaky) synapomorfie vs. symplesiomorfie význam pro klasifikaci mají jen synapomorfie hierarchické uspořádání kladů na základě sdílených odvozených znaků 8
9 Kladistika úroveň analýzy! vnější apomorfie se stává vnitřní plesiomorfií: spodní čelist dentale: plazi, ptáci, savci vs. kůň, antilopa, velryba charakteristika skupin na základě synapomorfií charakteristika druhů na základě autapomorfií apomorfie = autapomorfie + synapomorfie každý znak: autapomorfie synapomorfie symplesiomorfie Zrzavý J., Storch D. & Mihulka S. 2004: Jak se dělá evoluce. Paseka, Praha. 296 stran anatomické molekulární embryologické ontogenetické fyziologické ekologické behaviorální Typy znaků sekundární tvrdé patro, 2 3 polokružné chodby ve vnitřním uchu, srůst kostí, poměr velikostí kostí, tvar spánkové jámy, ztráta zubů sekvence nukleotidů, pořadí genů, duplikace Hox-genů, změny genetického kódu neurenterický kanál, zárodečné obaly, typ rýhování vajíčka (ne)ukončený růst endotermie návrat do vodního prostředí žvýkání, péče o potomstvo, schopnost letu 9
10 Typy znaků: molekuly (Ne)zahrnutí vyhynulých skupin 10
11 Problematické zařazení vyhynulých skupin Abundanční dendrogram 11
12 A B C Zobrazení kladogramu B A C C B A A B C A B C C B A 12
13 Zobrazení fylogenetických vztahů Zobrazení fylogenetických vztahů 13
14 Typy skupin polyfyletická parafyletická monofyletická = klad (clade) sesterská skupina bazální klad evoluční taxonomie: ptáci, savci výrazná anagenetická divergence třídy kladistika: nelze definovat tradičně používané taxonomické kategorie: čeledi, řády, třídy neexistují (třída ptáci vs. hmyz) Typy skupin 14
15 Nepřirozená vs. přirozená klasifikace Kladistické mapování znaků mapování znaků testování fylogenetických hypotéz: měli dinosauři rodičovskou péči? 15
16 Tělní plány soubor významných znaků charakt.. velké taxony ( kmeny ) jenže: : mozaikovitý postupný vznik apomorfií běžná selekce netřeba žádných speciálních evolučních mechanismů standardní hromadění evolučních novinek kladogram: : archetyp vs. konkrétní druhy!!! tělní plány vznikají jako vedlejší produkt neznalosti přechodných článků Evoluční novinky a o tom, jak Edison nevynalezl žárovku klíčová adaptace klíčová evoluční novinka evoluční novinky vs. preadaptace (např. Choanoflagellata, Metazoa & tirosinkinázy) obratel: sliznatky (nic), mihule (aspondylní( aspondylní), paryby (s těly) lidské vynálezy kumulativní selekce memů evoluční novinky kumulativní selekce genů evol. novinky vznikají postupně, nikdy ne z ničeho (nic) tělní plány, archetypy a evoluční novinky nejsou 16
17 Význam paleontologie pro kladistiku (?) Paleontologie = deformované fragmentární fosílie a sugestivní interpretace Proč je tak těžké zařadit zkameněliny na fylog. strom? Sansom et al. Nature
18 Nenáhodný rozklad synapomorfií vs. sympleziomorfií! Briggs Nature 2010 Shrnutí: proč je každá klasifikace vždy jen pokusem? definice znaku vs. formy znaku vážení znaku (např. velikost orgánu vs. genetický kód) konflikt morfologických a molekulárních dat neúplnost paleontologických dat dlouhé evoluční větve (viz kruhoústí ) interpretace pozorování (viz paleontologie) lidský faktor (Xenoturbella měkkýšem) archetyp vs. existující kombinace znaků 18
19 Shrnutí: klasifikace fenetická vs. fylogenetická A. numerická taxonomie (= fenetika, numerická fenetika) B. evoluční taxonomie C. fylogenetická systematika (= kladistika) Dawkins R. 2002: Slepý hodinář. Zrzavý J. et al. 2004: Jak se dělá evoluce. používané znaky skupiny homologie klasifikace parafyletické monofyletické polyfyletické homoplázie ancestrální odvozené fenetická evoluční kladistická + + Ridley M. 2004: Evolution. Blackwell, USA. Evoluční taxonomie vs. fylogenetická systematika: klasický příklad 19
20 Evoluční morfologie Forma a funkce adaptivní problémy (např. plavání) odlišná funkce odlišná forma/struktura adaptace jsou hypotézami o prostředí Evoluční morfologie fyzikální zákony jsou časoprostorově univerzální rekonstrukce života vyhynulin 20
21 Evoluční morfologie biomechanika princip páky morfologie kostry Strukturální analýza popis organismu + částí (buňky, tkáně, orgány) i popis je hypotéza! (peří Archeopteryxe) Úrovně analýzy I Funkční analýza jak to funguje? biomechanika funkční párování čelisti Salamandridae vs. Plethodontidae funkční omezení dýchání ještěrka vs. pes; křídlo racek, alka, tučňák 21
22 Ekologická analýza v jakém reálném ekologickém kontextu zvíře funguje? Úrovně analýzy II Evoluční analýza fylogenetická omezení plavání delfín vs. ichthyosaurus Viz také: Grim T. 2000: Paralelní vysvětlení. Proč a jak se ptát "proč" a "jak". Vesmír 79(2): Chybějící mezičlánky & mozaikovitá evoluce mezičlánek jako průměrný organismus the missing link fallacy mezičlánek jako produkt mozaikovité evoluce 22
23 Rudimenty: proč? Funkční oportunismus: proč? 23
24 Zjevné konstrukční nedostatky: proč? Zjevné konstrukční nedostatky: proč? 24
25 Zjevné konstrukční nedostatky: proč? Vývojové rekapitulace: proč? 25
26 Kladistická rekonstrukce fylogeneze vs. paleontologie: proč? Shoda molekulární a morfologické divergence: proč? 26
27 Biogeografie: proč? Ekologická diferenciace příbuzných druhů: proč? 27
28 Nepříbuzné druhy s téměř totožnými znaky: proč? Proč evoluce: od dokonalosti Božího stvoření k evolučnímu oportunismu Důkazy evoluce paleontologické nálezy (vs. G. Cuvier) dokonalá adaptace organismů na prostředí hierarchie podobnosti shlukovitý pattern homologických znaků kongruence kladogramů z různých znaků = korelované homologie genetický kód univerzální homologie pořadí paleontologických nálezů vs. kladogramová fylogeneze nedokonalá adaptace organismu (Bůh = břídil nebo vtipálek?) reálná existence mezičlánků ring species vnitrodruhová vs. mezidruhová variabilita experimentálně vytvořené nové druhy (polyploidizace( u rostlin) molekulární hodiny mutace v nekódujících sekvencích DNA biogeografie podobnost vs. vzdálenost areálů 28
29 Doporučené čtení 29
Systém a fylogeneze strunatců
Systém a fylogeneze strunatců Podklady pro přednášku Pough, F. H., Heiser, J. B. & McFarland, W. N. 2002: Vertebrate life. 6th edition. Prentice Hall, USA. Benton M. J. 2004: Vertebrate Palaeontology.
VíceSystém a evoluce obratlovců I.Úvod
MODULARIZACE VÝUKY EVOLUČNÍ A EKOLOGICKÉ BIOLOGIE CZ.1.07/2.2.00/15.0204 Systém a evoluce obratlovců I.Úvod literatura taxonomie a systematika znaky a klasifikace Carl Linné Willy Hennig Literatura 2007
VíceFylogeneze a diverzita obratlovců I.Úvod
MODULARIZACE VÝUKY EVOLUČNÍ A EKOLOGICKÉ BIOLOGIE CZ.1.07/2.2.00/15.0204 Fylogeneze a diverzita obratlovců I.Úvod literatura taxonomie a systematika znaky a klasifikace Carl Linné Willy Hennig Charles
VíceSystém a evoluce živočichů
Systém a evoluce živočichů 1. Bezobratlí (Dipl.-Biol. Jiří Schlaghamerský, Ph.D.; RNDr Jana Schenková, Ph.D.) 2. Strunatci (Mgr. Tomáš Bartonička, Ph.D.) Osnova pro část bezobratlí : 1) Úvod do zoologické
VíceRekonstrukce biogeografické historie: outline přednášky
Rekonstrukce biogeografické historie: outline přednášky tradiční přístupy (do 80-ých let) a jejich slabiny Croizatova panbiogeografie a její slabiny Hennigovo progression rule a jeho slabiny disperzní
VíceTaxonomický systém a jeho význam v biologii
Taxonomie Taxonomický systém a jeho význam v biologii -věda zabývající se tříděním organismů (druhů, rodů, ), jejich vzájemnou příbuzností a podobností. 3 úrovně: 1) charakteristika, pojmenování, vymezení
Více4. Úvod do kladistiky. kladogram podobnost a příbuznost homologie (sym)plesiomorfie, (syn)apomorfie polarizace znaků kritérium parsimonie
4. Úvod do kladistiky kladogram podobnost a příbuznost homologie (sym)plesiomorfie, (syn)apomorfie polarizace znaků kritérium parsimonie Willi Hennig (1913-1976) německý entomolog 1950: Grundzüge einer
VíceInovace studia molekulární a buněčné biologie
Investice do rozvoje vzdělávání Inovace studia molekulární a buněčné biologie Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky. Investice do rozvoje vzdělávání
VíceSystematická biologie je věda o rozmanitosti organizmů (E. Mayr 1969: Principles of systematic zoology. Mac Graw Hill Book Co., New York X+428 p.).
základy taxonomie a systematiky Systematická biologie je věda o rozmanitosti organizmů (E. Mayr 1969: Principles of systematic zoology. Mac Graw Hill Book Co., New York X+428 p.). Základním posláním systematiky
VíceJaro 2010 Kateřina Slavíčková
Jaro 2010 Kateřina Slavíčková Obsah: 1. Biologické vědy. 2. Chemie a fyzika v biologii koloběh látek a tok energie. 3. Buňka, tkáně, pletiva, orgány, orgánové soustavy, organismus. 4. Metabolismus. 5.
VíceBiologie - Sexta, 2. ročník
- Sexta, 2. ročník Biologie Výchovné a vzdělávací strategie Kompetence k řešení problémů Kompetence komunikativní Kompetence občanská Kompetence sociální a personální Kompetence k podnikavosti Kompetence
VíceSpeciace a extinkce. Druh
Speciace a extinkce Druh Tři procesy biogeografie evoluce vymírání šíření = tři základní způsoby jimiž organismy odpovídají na prostorovou a časovou dynamiku geografických podmínek jen pro připomenutí
VíceAplikace DNA markerů v mykologii a molekulárni taxonomii
Mendelova genetika v příkladech Aplikace DNA markerů v mykologii a molekulárni taxonomii doc. RNDr. Michal Tomšovský, Ph.D., Ústav ochrany lesů a myslivosti, LDF MENDELU, Brno Tento projekt je spolufinancován
VíceMOLEKULÁRNÍ FYLOGENETIKA A TAXONOMIE 2015-1
MOLEKULÁRNÍ FYLOGENETIKA A TAXONOMIE 2015-1 Taxonomie neboli systematika se snaží katalogizovat diverzitu organizmů a uspořádat je do hierarchicky uspořádaných skupin příbuzné druhy do rodů, příbuzné rody
Více2. Druh, speciace a evoluce
2. Druh, speciace a evoluce Druh (species) je klíčový termín v celé biologii a speciálně také v ekologii. Jeho přesná definice je nutná např. při prostorovém, časovém nebo koncepčním vymezení populace
VíceSystematická biologie B51 volitelný předmět pro 4. ročník
Systematická biologie B51 volitelný předmět pro 4. ročník Charakteristika vyučovacího předmětu Vyučovací předmět vychází ze vzdělávací oblasti Člověk a příroda, vzdělávacího oboru Biologie. Existují zde
VíceZopakovat třídění bezobratlých živočichů. Přechod rostlin na souš,vývoj rostlin
- opakování učiva ze 6.ročníku - vysvětlí význam a zásady třídění organismů,zná jednotlivé taxonomické jednotky Zopakovat třídění bezobratlých živočichů - vysvětlí vývoj rostlin Přechod rostlin na souš,vývoj
VíceEvoluce fenotypu I. web.natur.cuni.cz/~kratoch1/
Evoluce fenotypu I web.natur.cuni.cz/~kratoch1/ Pojem fenotyp: genotyp dnes zpravidla chápán jako sekvence DNA fenotyp soubor všech vlastností organismu (např. morfologie, fyziologie, vývin, chování) (zavedl
VíceVyužití DNA markerů ve studiu fylogeneze rostlin
Mendelova genetika v příkladech Využití DNA markerů ve studiu fylogeneze rostlin Ing. Petra VESELÁ Ústav lesnické botaniky, dendrologie a geobiocenologie LDF MENDELU Brno Tento projekt je spolufinancován
VíceStrom života. Cíle. Stručná anotace
Předmět: Doporučený ročník: Vazba na ŠVP: Biologie 1. ročník Úvod do taxonomie Cíle Studenti zařadí člověka do příslušných taxonů taxonomického systému. Studenti se seznámí s principem fylogenetického
VíceVýukové environmentální programy s mezipředmětovými vazbami
Výukové environmentální programy s mezipředmětovými vazbami Ekologie, krajina a životní prostředí, ochrana životního prostředí, geologie a pedologie, praxe (Ing. Lenka Zámečníková) I) pracovní listy, poznávačky,
VícePodmínky pro hodnocení žáka v předmětu biologie
Podmínky pro hodnocení žáka v předmětu biologie 1. ročník čtyřletého všeobecného a 5. ročník osmiletého studia Minimální počet známek za pololetí: 4 obecné základy biologie histologie rostlin vegetativní
VíceStudijní opora pro kombinované studium. Fylogeneze a systém strunatců. RNDr. Eva Jozífková Ph.D.
Studijní opora pro kombinované studium Fylogeneze a systém strunatců RNDr. Eva Jozífková Ph.D. Zdroje informací Základním zdrojem informací je povinná literatura a powerpointové prezentace. Prezentace
VíceMalcomber S.T. (2000): Phylogeny of Gaertnera Lam. (Rubiaceae) based on multiple DNA markers: evidence of a rapid radiation in a widespread,
Malcomber S.T. (2000): Phylogeny of Gaertnera Lam. (Rubiaceae) based on multiple DNA markers: evidence of a rapid radiation in a widespread, morphologically diverse genus. Evolution 56(1):42-57 Proč to
VíceTematický plán učiva BIOLOGIE
Tematický plán učiva BIOLOGIE Třída: Prima Počet hodin za školní rok: 66 h 1. POZNÁVÁME PŘÍRODU 2. LES 2.1 Rostliny a houby našich lesů 2.2 Lesní patra 2.3 Živočichové v lesích 2.4 Vztahy živočichů a rostlin
VícePodmínky pro hodnocení žáka v předmětu biologie
Podmínky pro hodnocení žáka v předmětu biologie 1. ročník čtyřletého všeobecného a 5. ročník osmiletého studia Minimální počet známek za pololetí: 4 obecné základy biologie histologie rostlin vegetativní
VícePropojení výuky oborů Molekulární a buněčné biologie a Ochrany a tvorby životního prostředí. Reg. č.: CZ.1.07/2.2.00/
Propojení výuky oborů Molekulární a buněčné biologie a Ochrany a tvorby životního prostředí Reg. č.: CZ.1.07/2.2.00/28.0032 Genetika populací Studium dědičnosti a proměnlivosti skupin jedinců (populací)
VíceProjevy života. přijímání potravy dýchání vylučování růst pohyb dráždivost rozmnožování dědičnost
Projevy života přijímání potravy dýchání vylučování růst pohyb dráždivost rozmnožování dědičnost Projevy života přijímání potravy dýchání vylučování růst pohyb dráždivost rozmnožování dědičnost zbavení
VíceWorld of Plants Sources for Botanical Courses
Speciace a extinkce Druh Tři procesy biogeografie evoluce vymírání šíření = tři základní způsoby jimiž organismy odpovídají na prostorovou a časovou dynamiku geografických podmínek jen pro připomenutí
VíceM A T U R I T N Í T É M A T A
M A T U R I T N Í T É M A T A BIOLOGIE ŠKOLNÍ ROK 2017 2018 1. BUŇKA Buňka základní strukturální a funkční jednotka. Chemické složení buňky. Srovnání prokaryotické a eukaryotické buňky. Funkční struktury
VíceMaturitní témata - BIOLOGIE 2018
Maturitní témata - BIOLOGIE 2018 1. Obecná biologie; vznik a vývoj života Biologie a její vývoj a význam, obecná charakteristika organismů, přehled živých soustav (taxonomie), Linného taxony, binomická
VíceVzdělávací obor Přírodopis - obsah 6.ročník
6.ročník Hlavní kompetence Učivo Navázání na dosažené kompetence Metody práce obor navázání na již zvládnuté ročník 1. OBECNÁ Kompetence k učení, k řešení problémů, 1.1 Vznik a vývoj života Vlastivěda
VíceTeorie neutrální evoluce a molekulární hodiny
Teorie neutrální evoluce a molekulární hodiny Teorie neutrální evoluce Konec 60. a začátek 70. let 20. stol. Ukazuje jak bude vypadat genetická variabilita v populaci a jaká bude rychlost divergence druhů
VíceÚvod (1) Pojem a rozdělení biologie, biologické vědy, význam biologie. (1/1) Pojem a rozdělení biologie, biologické vědy, význam biologie.
Úvod (1) Pojem a rozdělení biologie, biologické vědy, význam biologie. (1/1) 1 Biologie = přírodní věda řec. Bios = život Řec. logos = nauka studuje vlastnosti a funkce organismů vztahy mezi organismy
VíceMaturitní zkouška z Biologie 2016 Gymnázium Hostivice, příspěvková organizace Komenského 141, Hostivice
1. Buňka a. Podobnosti a rozdíly rostlinné a živočišné buňky b. Jednobuněčné organismy 2. Viry, sinice, bakterie a. Virové a bakteriální choroby b. Hospodářský význam bakterií 3. Prvoci a. Charakteristika
VíceInovace studia molekulární a buněčné biologie
Investice do rozvoje vzdělávání Inovace studia molekulární a buněčné biologie Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky. Investice do rozvoje vzdělávání
VíceAplikované vědy. Hraniční obory o ţivotě
BIOLOGICKÉ VĚDY Podle zkoumaného organismu Mikrobiologie (viry, bakterie) Mykologie (houby) Botanika (rostliny) Zoologie (zvířata) Antropologie (člověk) Hydrobiologie (vodní organismy) Pedologie (půda)
VícePřírodopis. 8. ročník. Obecná biologie a genetika
list 1 / 8 Př časová dotace: 1 hod / týden Přírodopis 8. ročník P 9 1 01 P 9 1 01.5 P 9 1 01.6 P 9 1 01.7 P 9 1 01.9 P 9 1 03 P 9 1 03.1 P 9 1 03.3 rozliší základní projevy a podmínky života, orientuje
VíceBioinformatika a výpočetní biologie KFC/BIN. I. Přehled
Bioinformatika a výpočetní biologie KFC/BIN I. Přehled RNDr. Karel Berka, Ph.D. Univerzita Palackého v Olomouci Definice bioinformatiky (Molecular) bio informatics: bioinformatics is conceptualising biology
VíceMaturitní témata Biologie MZ 2017
Maturitní témata Biologie MZ 2017 1. Buňka - stavba a funkce buněčných struktur - typy buněk - prokaryotní buňka - eukaryotní buňka - rozdíl mezi rostlinnou a živočišnou buňkou - buněčný cyklus - mitóza
VíceNové směry v evoluční biologii. Jaroslav Flegr Katedra filosofie a dějin přírodních věd Přírodovědecká Fakulta UK Praha
Nové směry v evoluční biologii Jaroslav Flegr Katedra filosofie a dějin přírodních věd Přírodovědecká Fakulta UK Praha 2014 Genetika věda o dědění znaků Mendelismus původně spíše antidarwinistický
VíceS = c.a z. log(s) = log(c) + z.log(a) Rovnovážná teorie ostrovní biogeografie. The species-area relationship. The species-area relationship
Rovnovážná teorie ostrovní biogeografie equilibrium theory of island biogeography Robert MacArthur & Edward Osborne Wilson (1963, 1967) proč druhů přibývá s plochou ostrova? proč druhů ubývá s izolovaností
VíceSOUHRNNÝ PŘEHLED nově vytvořených / inovovaných materiálů v sadě
SOUHRNNÝ PŘEHLED nově vytvořených / inovovaných materiálů v sadě Název projektu Zlepšení podmínek vzdělávání SZŠ Číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/34.0358 Název školy Střední zdravotnická škola, Turnov, 28.
VíceTeorie neutrální evoluce a molekulární hodiny
Teorie neutrální evoluce a molekulární hodiny Teorie neutrální evoluce Konec 60. a začátek 70. let 20. stol. Ukazuje jak bude vypadat genetická variabilita v populaci a jaká bude rychlost evoluce v případě,
VíceZákladní pojmy I. EVOLUCE
Základní pojmy I. EVOLUCE Medvěd jeskynní Ursus spelaeus - 5 mil. let? - 10 tis. let - 200 tis. let? Medvěd hnědý Ursus arctos Medvěd lední Ursus maritimus Základní otázky EVOLUCE Jakto, že jsou tu různé
VíceBIOLOGIE. Gymnázium Nový PORG
BIOLOGIE Gymnázium Nový PORG Biologii vyučujeme na gymnáziu Nový PORG jako samostatný předmět od primy do tercie a v kvintě a sextě. Biologii vyučujeme v češtině a rozvíjíme v ní a doplňujeme témata probíraná
VíceMaturitní témata BIOLOGIE
Maturitní témata BIOLOGIE 1. BIOLOGIE ČLOVĚKA. KŮŽE. TERMOREGULACE LIDSKÉHO ORGANISMU. 2. BIOLOGIE ČLOVĚKA. SOUSTAVA OPĚRNÁ A POHYBOVÁ. 3. BIOLOGIE ČLOVĚKA. SOUSTAVA KREVNÍHO OBĚHU, TĚLNÍ TEKUTINY. 4.
VíceProjevy a chování obratlovců
č. 12 název anotace očekávaný výstup Projevy a chování obratlovců druh učebního materiálu Pracovní list druh interaktivity Aktivita ročník 8. V pracovních listech žáci objasňují způsob života a přizpůsobení
VícePropojení výuky oborů Molekulární a buněčné biologie a Ochrany a tvorby životního prostředí. Reg. č.: CZ.1.07/2.2.00/
Propojení výuky oborů Molekulární a buněčné biologie a Ochrany a tvorby životního prostředí Reg. č.: CZ.1.07/2.2.00/28.0032 Definice Současný stav Úrovně Indikátory Ochrana Druhová ochrana Genová centra
VíceVýuka genetiky na Přírodovědecké fakultě UK v Praze
Výuka genetiky na Přírodovědecké fakultě UK v Praze Studium biologie na PřF UK v Praze Bakalářské studijní programy / obory Biologie Biologie ( duhový bakalář ) Ekologická a evoluční biologie ( zelený
VíceBotanika cévnatých rostlin
Botanika cévnatých rostlin Jan Suda suda@natur.cuni.cz N a ú v o d a n e b c o n á s č e k á Předpoklady: Anatomie a morfologie rostlin cvičení z botaniky Doporučeno: Terénní cvičení z botaniky (Dobronice)
VíceGymnázium Aloise Jiráska, Litomyšl, T. G. Masaryka 590
, T. G. Masaryka 590 Dodatek č. 1 ke Školnímu vzdělávacímu programu pro nižší stupeň gymnázia (zpracován podle RVP ZV) Tímto dodatkem se mění osnovy předmětu Biologie a geologie pro primu od školního roku
VíceDruhový koncept protist
Druhový koncept protist Pavel Škaloud, katedra botaniky PřF UK Protistologie (MB160P62) Druhový koncept protist Význam druhového konceptu Koncepty druhů u protist Automatické odlišení druhů Druhy Základní
VíceVzdělávací obsah vyučovacího předmětu
Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu Přírodopis 7. ročník Zpracovala: RNDr. Šárka Semorádová Biologie porovná základní vnější a vnitřní stavbu vybraných a vysvětlí funkci jednotlivých orgánů rozlišuje
VíceWorld of Plants Sources for Botanical Courses
Botanika 1 Úvod Botanika - je vědou o rostlinách (botané = řecky rostlina) Co k nim patří?.... Kde co!.... I když něco z toho ne sinice řasy houby lišejníky mechorosty plavuně přesličky kapraďorosty nahosemenné
VíceMoravské gymnázium Brno s.r.o. RNDr. Monika Jörková. -pro učitele i žáky
Číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/34.0743 Název školy Moravské gymnázium Brno s.r.o. Autor Tematická oblast RNDr. Monika Jörková Biologie1 obecná biologie Systém rostlin a binomická nomenklatura Taxonomické
VíceČíslo projektu CZ.1.07/1.5.00/ Název školy. Moravské gymnázium Brno, s.r.o. Autor. Mgr. Martin Hnilo
Číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/34.0743 Název školy Moravské gymnázium Brno, s.r.o. Autor Mgr. Martin Hnilo Tematická oblast Biologie 2 Zoologický systém. Embryogeneze. Ročník 2. Datum tvorby 02.09.2013
VícePopulační genetika III. Radka Reifová
Populační genetika III Radka Reifová Genealogie, speciace a fylogeneze Genové genealogie Rodokmeny jednotlivých kopií určitého genu v populaci. Popisují vztahy mezi kopiemi určitého genu v populaci napříč
VícePodmínky pro hodnocení žáka v předmětu biologie
Podmínky pro hodnocení žáka v předmětu biologie 1. ročník čtyřletého všeobecného a 5. ročník osmiletého studia všech daných okruhů a kontrola úplnosti sešitu. Do hodnocení žáka se obecné základy biologie
VíceVyužití molekulárních markerů v systematice a populační biologii rostlin. 12. Shrnutí,
Využití molekulárních markerů v systematice a populační biologii rostlin 12. Shrnutí, Přehled molekulárních markerů 1. proteiny isozymy 2. DNA markery RFLP (Restriction Fragment Length Polymorphism) založené
VíceŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM
Vyučovací předmět : Období ročník : Učební texty : Přírodopis 3. období 9. ročník Danuše Kvasničková, Ekologický přírodopis pro 9. ročník ZŠ a nižší ročníky víceletých gymnázií, nakl. Fortuna Praha 1998
VíceNázev školy: Střední odborná škola stavební Karlovy Vary Sabinovo náměstí 16, 360 09 Karlovy Vary Autor: Hana Turoňová Název materiálu:
Název školy: Střední odborná škola stavební Karlovy Vary Sabinovo náměstí 16, 360 09 Karlovy Vary Autor: Hana Turoňová Název materiálu: VY_32_INOVACE_01_VÝZNAM BIOLOGIE_P1-2 Číslo projektu: CZ 1.07/1.5.00/34.1077
VíceEkologie Ing. Vladimír Hula, PhD.
Ekologie Ing. Vladimír Hula, PhD. Ústav zoologie, rybářství, hydrobiologie a včelařství Mendelova zemědělská a lesnická univerzita Budova A, první mezipatro, tam vlevo, až na konec chodby, opět vlevo a
VíceNázev: Hmoto, jsi živá? I
Název: Hmoto, jsi živá? I Výukové materiály Téma: Obecné vlastnosti živé hmoty Úroveň: střední škola Tematický celek: Obecné zákonitosti přírodovědných disciplín a principy poznání ve vědě Předmět (obor):
VíceTribsch A., Schönswetter P. & Stuessy T. (2002): Saponaria pumila (Caryophyllaceae) and the Ice Age in the European Alps. American Journal of Botany
Populační studie Tribsch A., Schönswetter P. & Stuessy T. (2002): Saponaria pumila (Caryophyllaceae) and the Ice Age in the European Alps. American Journal of Botany 89(12): 2024 2033 Proč to studovali?
VíceDědičnost pohlaví Genetické principy základních způsobů rozmnožování
Dědičnost pohlaví Vznik pohlaví (pohlavnost), tj. komplexu znaků, vlastností a funkcí, které vymezují exteriérové i funkční diference mezi příslušníky téhož druhu, je výsledkem velmi komplikované série
Více2. Maximální úspornost (Maximum Parsimony, MP)
2. Maximální úspornost (Maximum Parsimony, MP) Ze všech metod konstrukce fylogenetických stromů byly donedávna nejpoužívanější metody maximální úspornosti (parsimonie). Důvodem pro jejich mimořádnou oblibu
VíceSSOS_ZE_1.10 Příroda projevy živé hmoty
Číslo a název projektu Číslo a název šablony CZ.1.07/1.5.00/34.0378 Zefektivnění výuky prostřednictvím ICT technologií III/2 - Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT DUM číslo a název SSOS_ZE_1.10
VíceInovace studia molekulární a buněčné biologie reg. č. CZ.1.07/2.2.00/
Inovace studia molekulární a buněčné biologie reg. č. CZ.1.07/2.2.00/07.0354 Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky Populační genetika (KBB/PG)
VíceSystém a evoluce obratlovců I. Úvod: literatura obsah předmětu základnípojmy: - taxonomie, taxon, systematika -znaky -klasifikace
Systém a evoluce obratlovců I. Úvod: literatura obsah předmětu základnípojmy: - taxonomie, taxon, systematika -znaky -klasifikace Literatura 1983 Gaisler 2007 Gaisler & Zima Zrzavý 2006 1992 Sigmund et
VíceII. Nástroje a metody, kterými ověřujeme plnění cílů
BIOLOGIE Gymnázium PORG Libeň Biologie je na PORGu Libeň vyučována jako samostatný předmět od sekundy do oktávy a navazuje na předmět Integrovaná přírodověda vyučovaný v primě. V sekundě, tercii a kvartě
VíceMODULARIZACE VÝUKY EVOLUČNÍ A EKOLOGICKÉ BIOLOGIE CZ.1.07/2.2.00/ Fylogeneze a diverzita obratlovců VI. Craniata vs. Vertebrata, Cyclostomata
MODULARIZACE VÝUKY EVOLUČNÍ A EKOLOGICKÉ BIOLOGIE CZ.1.07/2.2.00/15.0204 Fylogeneze a diverzita obratlovců VI. Craniata vs. Vertebrata, Cyclostomata Kritérium: VI. Craniata vs. Vertebrata Tradiční třídění
VíceÚvod do studia biologie vyučující: Mgr. Blažena Brabcová, Ph.D. RNDr. Zdeňka Lososová, Ph.D. Mgr. Robert Vlk, Ph.D. Mgr. Martina Jančová, Ph.D.
Úvod do studia biologie vyučující: Mgr. Blažena Brabcová, Ph.D. RNDr. Zdeňka Lososová, Ph.D. Mgr. Robert Vlk, Ph.D. Mgr. Martina Jančová, Ph.D. Doc. RNDr. Boris Rychnovský, CSc. studijní literatura: Nečas
VíceADAPTIVNÍ FUNKCE ŽENSKÉHO ORGASMU
ADAPTIVNÍ FUNKCE ŽENSKÉHO ORGASMU MGR. KATEŘINA KLAPILOVÁ, PH.D., MGR. LUCIE KREJČOVÁ FAKULTA HUMANITNÍCH STUDIÍ, UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE NÁRODNÍ ÚSTAV DUŠEVNÍHO ZDRAVÍ, KLECANY Je ženský orgasmus adaptací?
VíceEvoluční genetika KBI/GENE Mgr. Zbyněk Houdek Evoluční teorie Evoluční teorii vyslovil Ch. Darwin v díle O původu druhů (1859), kde ukazoval, že druhy se postupně měnily v dlouhých časových periodách.
VícePOJMY Náboženství Věda
POJMY Náboženství Věda Systém věrouky, konkrétních rituálů a společenské organizace lidí, kteří s jeho pomocí vyjadřují a chápou svůj vztah k nadpřirozenu - Bohu Pohled na svět svrchu Systém a nástroj
VíceVzdělávací oblast: Člověk a příroda. Vyučovací předmět: Biologie. Třída: Sekunda. Očekávané výstupy. Poznámky. Přesahy. Průřezová témata.
Vzdělávací oblast: Člověk a příroda Vyučovací předmět: Biologie Třída: Sekunda Očekávané výstupy Žák: Vyjmenuje společné znaky strunatců Rozlišuje a porovnává základní vnější a vnitřní stavbu vybraných
VíceDoprovodný materiál k práci s přípravným textem Biologické olympiády 2014/2015 pro soutěžící a organizátory kategorie B
Doprovodný materiál k práci s přípravným textem Biologické olympiády 2014/2015 pro soutěžící a organizátory kategorie B Níže uvedené komentáře by měly pomoci soutěžícím z kategorie B ke snazší orientaci
VíceZákladní škola Fr. Kupky, ul. Fr. Kupky 350, 518 01 Dobruška 5.6 ČLOVĚK A PŘÍRODA - 5.6.3 PŘÍRODOPIS - Přírodopis - 7. ročník
OBECNÁ BIOLOGIE A GENETIKA RVP ZV Obsah 5.6 ČLOVĚK A PŘÍRODA 5.6.3 PŘÍRODOPIS Přírodopis 7. ročník RVP ZV Kód RVP ZV Očekávané výstupy ŠVP Školní očekávané výstupy ŠVP Učivo P9101 rozliší základní projevy
VíceHospitace ve III. ročníku Waldorfského lycea v Praze u O. Ševčíka
Hospitace ve III. ročníku Waldorfského lycea v Praze u O. Ševčíka Poslední epocha biologie III. ročníku vůbec (ve 4. ročníku už ji mít nebudou) Současná epocha je částí bloku zoologie Epoše předcházelo
VíceEkologická společenstva
Ekologická společenstva Společenstvo Druhy, které se vyskytují společně v prostoru a čase Složená společenstva jsou tvořena dílčími společenstvy soubory druhů spojené s nějakým mikroprostředím nebo zdrojem
VícePropojení výuky oborů Molekulární a buněčné biologie a Ochrany a tvorby životního prostředí. Reg. č.: CZ.1.07/2.2.00/
Propojení výuky oborů Molekulární a buněčné biologie a Ochrany a tvorby životního prostředí Reg. č.: CZ.1.07/2.2.00/28.0032 Genetika populací Studium dědičnosti a proměnlivosti skupin jedinců (populací)
VícePaleogenetika člověka
Budeme se snažit najít odpověď na možná nejstarší otázku člověka: Kdo jsme a odkud pocházíme? Budeme se snažit najít odpověď na možná nejstarší otázku člověka: Kdo jsme a odkud pocházíme? Kdo je náš předek?
VíceEVOLUCE ČLOVĚKA. úlohy k tématu + autorské řešení. Radka M. Dvořáková, Karolína Absolonová
EVOLUCE ČLOVĚKA úlohy k tématu + autorské řešení Radka M. Dvořáková, Karolína Absolonová Následující úlohy mají sloužit jako inspirace pro školní práci s informacemi, které učitelé a studenti naleznou
VícePopulační genetika II
Populační genetika II 4. Mechanismy měnící frekvence alel v populaci Genetický draft (genetické svezení se) Genetický draft = zvýšení frekvence alely díky genetické vazbě s výhodnou mutací. Selekční vymetení
Více"Učení nás bude více bavit aneb moderní výuka oboru lesnictví prostřednictvím ICT ". Základy genetiky, základní pojmy
"Učení nás bude více bavit aneb moderní výuka oboru lesnictví prostřednictvím ICT ". Základy genetiky, základní pojmy 1/75 Genetika = věda o dědičnosti Studuje biologickou informaci. Organizmy uchovávají,
VíceEkologie. organismus. abiotické prostředí. vztahy a procesy. organismus. Faktory - klimatické - edafické - hydrické
Ekologie Ekologie organismus vztahy a procesy abiotické prostředí organismus Faktory - klimatické - edafické - hydrické Definice Věda o vzájemných vztazích mezi organismy a jejich prostředím Věda o životním
Více8. Rozmnožování a vývoj živočichů: vývoj, růst, stárnutí a smrt
8. Rozmnožování a vývoj živočichů: vývoj, růst, stárnutí a smrt Morfologie, histologie a ontogeneze rostlin a živočichů: Část 2: histologie a vývoj živočichů Typy vývoje = vývojové strategie ONTOGENEZE
VíceInovace studia molekulární a buněčné biologie reg. č. CZ.1.07/2.2.00/
Inovace studia molekulární a buněčné biologie reg. č. CZ.1.07/2.2.00/07.0354 LRR/OBBC LRR/OBB Obecná biologie Úvod do studia obecné biologie Mgr. Lukáš Spíchal, Ph.D. Cíl přednášky uvedení do studia obecné
VíceTento výukový materiál byl vytvořen v rámci projektu EU peníze školám. Základní škola a Mateřská škola Veřovice, příspěvková organizace
Tento výukový materiál byl vytvořen v rámci projektu EU peníze školám. Základní škola a Mateřská škola Veřovice, příspěvková organizace Kód materiálu: VY_32_INOVACE_12_PRVOHORY Název materiálu: Prvohory
VíceČas potřebný k prostudování učiva kapitoly: 0,5 + 2 hodiny (teorie + samostudium v učebnici, literatuře, internetu)
Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 Určeno pro Sekce Předmět 6. 7. třída Základní / Nemocní / Zvýšený zájem / EVVO
Více6. Kde v DNA nalézáme rozdíly, zodpovědné za obrovskou diverzitu života?
6. Kde v DNA nalézáme rozdíly, zodpovědné za obrovskou diverzitu života? Pamatujete na to, co se objevilo v pracích Charlese Darwina a Alfreda Wallace ohledně vývoje druhů? Aby mohl mechanismus přírodního
VíceReálné gymnázium a základní škola města Prostějova 5.26 Učební osnovy: Seminář a cvičení z biologie
Zpracování osnovy semináře a cvičení z biologie koordinoval Mgr. Martin Šnévajs. Časová dotace Vyšší gymnázium: 4. V 2hod. 6. N 2hod. Charakteristika semináře: Seminář a cvičení biologie je volitelný předmět
VíceDruhový koncept a asexuální organismy
Univerzita Karlova v Praze Přírodovědecká fakulta Katedra parazitologie Bakalářská práce Druhový koncept a asexuální organismy Pavla Smejkalová Školitel: RNDr. Ivan Čepička, PhD. 2008 Na tomto místě bych
VíceTomimatsu H. &OharaM. (2003): Genetic diversity and local population structure of fragmented populations of Trillium camschatcense (Trilliaceae).
Populační studie Tomimatsu H. &OharaM. (2003): Genetic diversity and local population structure of fragmented populations of Trillium camschatcense (Trilliaceae). Biological Conservation 109: 249 258.
Více36-47-M/01 Chovatelství
Střední škola technická, Most, příspěvková organizace Dělnická 21, 434 01 Most PROFILOVÁ ČÁST MATURITNÍ ZKOUŠKY V JARNÍM I PODZIMNÍM OBDOBÍ ŠKOLNÍ ROK 2014/2015 Obor vzdělání 36-47-M/01 Chovatelství ŠVP
VíceDrift nejen v malých populacích (nebo při bottlenecku resp. efektu zakladatele)
Drift nejen v malých populacích (nebo při bottlenecku resp. efektu zakladatele) Nově vzniklé mutace: nová mutace většinou v 1 kopii u 1 jedince mutace modelovány Poissonovým procesem Jaká je pravděpodobnost,
VíceModelov an ı biologick ych syst em u Radek Pel anek
Modelování biologických systémů Radek Pelánek Modelování v biologických vědách typický cíl: pomocí modelů se snažíme pochopit, jak biologické systémy fungují model zahrnuje naše chápání simulace ukazuje,
VíceRozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162
Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 ZŠ Určeno pro Sekce Předmět Téma / kapitola Prameny 6. 7. třída (pro 3. 9.
Více