Pěstounská péče na přechodnou dobu: míra pěstouny prožívaného zármutku po odchodu dětí z jejich péče a její prediktory

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Pěstounská péče na přechodnou dobu: míra pěstouny prožívaného zármutku po odchodu dětí z jejich péče a její prediktory"

Transkript

1 Pěstounská péče na přechodnou dobu: míra pěstouny prožívaného zármutku po odchodu dětí z jejich péče a její prediktory Bakalářská práce Kateřina Prachařová Vedoucí práce: doc. Mgr. Lenka Lacinová, Ph.D. Brno 2016

2 ABSTRAKT Cílem této studie bylo ověřit vztahy mezi vybranými osobními a situačními faktory a mírou pěstouny prožívaného zármutku po odchodu dítěte z pěstounské péče na přechodnou dobu. Sledován byl zejména vliv separační úzkosti pěstounů a vnímání jejich role ve vztahu ke svěřenému dítěti na úrovni rodiče či profesionálního pracovníka. Za cílem ověřit tyto vztahy byl proveden výzkum na vzorku 64 přechodných pěstounů v České republice ve věku od 37 do 58 let (M=48,69; SD=5,26), z čehož bylo 61 žen a 3 muži. Všichni respondenti za sebou měli alespoň jednu zkušenost s PPPD, která byla v minulosti ukončena předáním dítěte. Respondenti byli oslovováni prostřednictvím doprovázejících organizací a Facebooku, data byla sbírána pomocí online sebeposuzovacího dotazníku. Byly provedeny dvě mnohonásobné regresní analýzy a analýza rozptylu. Výsledky ukázaly, že jako signifikantní prediktory míry pěstouny prožívaného zármutku po ukončení PPPD jsou pouze separační úzkost pěstouna a jím vnímaná role, vliv situačních faktorů nebyl statisticky významný. Výsledky a jejich možné využití v praxi jsou diskutovány v kontextu předchozích výzkumných zjištění. Klíčová slova: Pěstounská péče na přechodnou dobu, separační úzkost v dospělosti, vnímaná role, zármutek The aim of this study was to examine the relationships between selected personal and situational characteristics and foster parent grief in the context of short-term foster care. The main subjects were adult separation anxiety and role perception as predictors of the foster parent grief. There was a quantitative research to verify these relationships. The data were collected from 64 short-term foster carers in the Czech republic aged (M=48,69; SD=5,26). 61 of the responders were women and 3 men. Every one of them has had at least one previous experience with short-term foster care that ended in the past. The responders were addressed through their support organizations and though Facebook. To collect the data, an on-line selfreport questionnaire was used. The data were analyzed with multiple linear regressions and analysis of variance. The results confirmed that adult separation anxiety and role perception predict the extent of foster parent grief, however no significant relationship with the situational factors was found. All of the results are discussed in the context of previous research findings. Keywords: Short-term foster care, temporary foster care, adult separation anxiety, role perception, foster parent grief

3 Prohlašuji, že jsem práci vypracovala samostatně a že jsem všechny použité informační zdroje uvedla v seznamu literatury. Brno, Kateřina Prachařová

4 Na tomto místě bych v první řadě ráda poděkovala doc. Mgr. Lence Lacinové, Ph.D. za vedení mé práce, její trpělivost, podněty, nápady a rady, kterými dávala mé práci správný směr, a zejména za její pravidelné dodávání odvahy a psychickou podporu, bez níž bych práci nikdy nedopsala. Dále patří mé díky Mgr. Ondřeji Boušovi za pomoc se sběrem dat, všem doprovázejícím organizacím a úřadům, které byly ochotny spolupracovat, a zejména všem přechodným pěstounům, kteří se do výzkumu zapojili. Můj vděk patří v neposlední řadě mé rodině, přátelům a všem, kteří posledních pár měsíců trpělivě poslouchali mé zoufání a vždy pro mne měli slova útěchy.

5 OBSAH Abstrakt... 2 Úvod... 7 Pěstounská péče na přechodnou dobu... 7 Role pěstounů na přechodnou dobu... 8 Separační úzkost v dospělosti Situační faktory PPPD Prožívání zármutku po odchodu dítěte z péče Současná studie Metoda Výzkumný soubor Etická opatření Použité metody Měření prožívaného zármutku Měření separační úzkosti Vnímání role rodič - profesionál Situační faktory PPPD a další sledované údaje Statistické analýzy Mnohonásobná lineární regrese ANOVA Výsledky Deskriptivní statistiky Vliv vnímané role a separační úzkosti na míru prožívaného zármutku Vliv situačních faktorů PPPD na míru prožívaného zármutku Vliv předem stanoveného plánu na míru prožívaného zármutku Diskuse Vliv vnímané role pěstounů Vliv separační úzkosti... 27

6 Vliv situačních faktorů PPPD Limity studie a doporučení pro další výzkum Závěr Literatura Přílohy Příloha č. 1: Dotazník Příloha č. 2: Překlad metody Foster Parent Grief Scale... 41

7 Pěstounská péče na přechodnou dobu 7 Úvod Pěstounská péče na přechodnou dobu jako jeden z druhů náhradní rodinné péče byl v České republice zaveden poměrně nedávno. Jejím cílem je omezit umísťování dětí do ústavní péče a umožnit jim pobyt v rodinném prostředí i v krizových momentech, kdy musejí dočasně vyrůstat mimo svůj domov. Role pěstounů poskytujících tento druh péče je vymezena jako role profesionálů, kteří jsou kdykoliv připraveni přijmout do své domácnosti dítě v nouzi a starat se o něj po dobu maximálně jednoho roku. Od roku 2013 se této instituci dostává stále většího využití, roste počet jak pěstounů specializujících se na tento druh služby, tak dětí umísťovaných do jejich péče (Bubleová, Vávrová, Frantíková, & Vančáková, 2013). Ačkoli jsou pěstouni na přechodnou dobu chápáni jako pracovníci v oblasti výchovy a péče o ohrožené děti (Ptáček, Kuželová, Marinov, Uhlíková, Klimeš, Hlásková, & Hlásek, 2011), je v praxi téměř nemožné očekávat, že jejich vztah s dětmi bude čistě na profesionální úrovni. Poskytováním rodinné výchovy dochází ke vzniku citové vazby mezi pěstouny a dětmi v jejich péči, a tak pro ně i přes odbornou přípravu často bývá velmi obtížný zejména moment odchodu dětí z jejich rodin (Opatřil, 2003). Přestože prožívání pěstounů po ukončení péče bylo již zkoumáno zahraničními výzkumníky (např. Burke, & Dawson, 1987; Hebert, Kulkin, & McLean, 2013), konkrétní formy institucí náhradní rodinné péče se napříč státy často liší svým vymezením, délkou a podmínkami. Tato práce si klade za cíl zjistit, jak se pěstouni na přechodnou dobu v České republice vyrovnávají s odchodem dětí z jejich péče, a jaké osobní a situační charakteristiky mají na jejich prožívání zármutku během tohoto období vliv. Mezi uvažovanými faktory jsou zejména separační úzkost pěstouna a jeho vnímání vlastní role vůči dítěti na úrovni profesionální či rodičovské. Zároveň bude sledován vliv charakteristik samotné péče - její délka, doba od ukončení péče, věk dítěte, typ jeho dalšího umístění, frekvence kontaktů s jeho novou rodinou a opora ze strany vlastní rodiny pěstouna a doprovázejících organizací. Pěstounská péče na přechodnou dobu Pěstounská péče na přechodnou dobu (dále PPPD) je nejnovější formou náhradní rodinné péče, která vznikla za cílem omezit počty dětí v ústavní výchově a umožnit dětem v krizové situaci, které se dočasně ocitají mimo domov, zajištění výchovy v rodinném prostředí (Bubleová et al., 2013). V praxi se jedná zejména o období, kdy se rodiče potýkají s problémem, jako je vážné onemocnění, rozvrat manželství, úmrtí v rodině, ztráta zaměstnání apod., nebo dobu, kdy se dítěti zajišťuje umístění do dlouhodobého typu náhradní rodinné péče (Gabriel & Novák, 2008). Pěstounská péče respektuje původní rodinu dítěte, pěstouni mají ze zákona povinnost udržovat a rozvíjet vztahy dítěte s jeho rodinou a dalšími blízkými osobami (Bubleová et al., 2013). PPPD v českém právním řádu existuje od roku Avšak většího využití se jí dostává až od ledna roku 2013, kdy vešla v platnost novela zákona č. 359/1999 Sb. upřesňující možnosti využití tohoto institutu a stanovení jasných podmínek. Konkrétně se jedná o zvýšení podpory pěstounské péče a její hmotné zajištění,

8 Pěstounská péče na přechodnou dobu 8 způsob přípravy pěstounů na přechodnou dobu v minimálním rozsahu 72 hodin nebo zřízení konkrétních podpůrných služeb. Zároveň má pěstoun ze zákona právo na psychologickou pomoc minimálně jednou za dobu šesti měsíců. (Vyskočil, 2014). Zatím co před platností této novely působilo v ČR necelých deset pěstounů na přechodnou dobu, během roku 2013 jejich počet přesáhl 100 (Rotreklová, 2013), o rok později vykonávalo v České republice pěstounskou péči na přechodnou dobu již 421 osob (Ministerstvo práce a sociálních věcí, 2014). PPPD je krizový a přechodný institut, jehož primárním cílem je umožnit dítěti návrat ke své biologické rodině, a zároveň mu zprostředkovat pobyt mimo kolektivní zařízení po dobu těžkostí, ve kterých se momentálně jeho rodina ocitá. Předcházení ústavní péči se považuje za obzvláště důležité zejména v raném období života (Filadelfiová, 2008). Dítě je do přechodné péče svěřováno na základě předběžného opatření soudu, a to na dobu: kdy rodič nemůže ze závažných důvodů dítě vychovávat; po jejímž uplynutí může dát matka souhlas k osvojení, nebo po kterou může souhlas odvolat; do nabytí právní moci rozhodnutí soudu, že souhlas není potřeba (Rotreklová & Hofrová, 2006). Tato doba je ovšem omezena na maximálně jeden rok, delší doba umístění dítěte v PPPD je možná pouze v případě umístění více sourozenců do jedné rodiny, kdy se doba jednoho roku vyměřuje od příchodu posledního z dětí (Vyskočil, 2014). V momentě, kdy biologičtí rodiče nejsou schopni dočasně vykonávat své rodičovské povinnost, nebo se zajišťuje osvojení či klasická pěstounská péče, je dítě na základě návrhu orgánu sociálně-právní ochrany dětí a předběžného soudního opatření umístěno do PPPD (Gabriel & Novák, 2008; Bubleová et al., 2013). Pěstounskou péči na přechodnou dobu vykonávají osoby v evidenci žadatelů o zprostředkování NRP, kterou spravují jednotlivé krajské úřady. Před zařazením do evidence je povinné odborné posouzení a příprava na konkrétní specifické nároky, zejména právě krátkodobost a zvládání péče o děti krátce po jejich narození (Bubleová et al., 2013). Přechodní pěstouni musejí být připraveni přijmout kdykoliv dítě do domácí péče, a proto získávají měsíčně finanční odměnu i v období, kdy momentálně děti v péči nemají, a to na základě podepsání dohody o výkonu pěstounské péče (Bubleová, 2014). Důležitou roli v PPPD hrají také doprovázející organizace, které poskytují pěstounům oporu, poradenství, vzdělání a dohlížejí na průběh celé péče (Ministerstvo práce a sociálních věcí, 2013). Role pěstounů na přechodnou dobu Na základě právních úprav se PPPD označuje také jako profesionální pěstounská péče, což vyvolává diskusi o roli, kterou pěstoun zastává ve vztahu k dítěti. Podle definice náhradní rodinné péče v ČR má pěstounská péče profesionální základ - pěstoun nezastává roli rodiče, neboť vztahy s biologickou rodinou jsou nadále udržovány (Vyskočil, 2014). Lze na něj pohlížet jako na profesionála, který vykonává specifickou činnost v oblasti výchovy a péče o ohrožené děti (Ptáček et al., 2011). BIythe, Halcomb, Wilkes a Jackson (2012) uvádějí, že právě percepce vlastní role odlišuje krátkodobé pěstouny od těch dlouhodobých. Zatím co u klasické péče se pěstounky vnímají jako matky přijatých dětí, u přechodné formy se označovaly jako

9 Pěstounská péče na přechodnou dobu 9 pečovatelky, k identifikaci s mateřskou rolí nedocházelo, a to právě za cílem připravit se lépe na zvládnutí momentu odchodu dětí z péče. Opatřil (2003) považuje za jednu ze zásadních chyb pohledu na PPPD právě požadavek na udržení profesní úrovně vztahu a nenavazování citové vazby mezi dětmi a přechodnou rodinou. Dítěti se dostává individuální výchovné péče v rodinném prostředí, a tak není možné, aby nenavazovalo hlubší vazby k lidem, kteří se k němu chovají jako rodiče (Schneiberg, 2004). Udržet určitou míru profesionality ve vztahu je nezbytné, zároveň je však důležitou součástí právě rodičovství, kterému se u domácí péče nedá vyhnout (Konečná & Sudová, 2011). Edelstein a kol. (2001) uvádějí, že zatím co dříve se od pěstounů vyžadoval jistý odstup ve vztahu k dítěti, aby nedocházelo k vytváření vazby na dočasné pečovatele, v současné době je tomu naopak. Považuje za žádoucí, aby si dítě vytvořilo k pěstounovi jistou citovou vazbu, kterou následně bude možno přenést na přebírající opatrovatele. Na problém ve volbě láska nebo peníze upozorňuje Kirton (2007), který vidí problémy v obou extrémech. Je potřeba najít rovnováhu mezi závazkem vůči dítěti, tedy citovou složkou, a profesionálním závazkem vůči organizacím NRP. Vnímání sebe jako rodiče je velmi problematické, protože pěstouni mají ve většině případů již zkušenosti s výchovou vlastních dětí. Pokud vnímají a uskutečňují výchovu dětí v pěstounské péči stejně a odmítají se v této oblasti vzdělávat, nechápou konkrétní potřeby a specifika situací, které pěstounská péče přináší (Mietus & Fimmen, 2015). Ačkoli je profesionalita pěstounů nezbytná zejména v ohledu na požadavky na vzdělání a schopnosti, je zároveň otázkou, zda právě profesionalita není překážkou, co se týče potřeby dětí na bezpečné rodinné zázemí a možnost utváření jisté citové vazby. Role profesionála a rodiče se však v případě PPPD nemusejí vzájemně vylučovat, ale naopak se mohou obohacovat, pokud pěstoun dokáže zastávat obě role a podle potřeby se mezi nimi pohybovat. Klíčové je, zda je pěstoun schopen původní vnímání své role upravit dle potřeb konkrétních situací, anebo zda zůstává v roli, jakou v pěstounské péči zastával primárně (Schofield, Beek, Ward, & Biggart, 2013). Gabriel a Novák (2008) uvádějí jako nejobtížnější požadavek směrem k pěstounům právě potřebu určité míry ambivalence ve vytváření vztahu k dítěti. Je potřeba dávat mu najevo svou náklonnost, zároveň se vyžaduje jistá obezřetnost ve vztahu k míře vznikajícího pouta, neboť lze v brzké době očekávat trvalé odloučení. Pokud ovšem je chování rodiče v tomto smyslu rozštěpené, působí negativně nejen na děti, ale i na pěstouny samotné. Proto je jako doporučené řešení uváděno udržování vzájemného vztahu v jiné rovině, než jako je tomu mezi dětmi a rodiči. Dítěti nenahrazujeme rodinu, ani mámu a tátu, nahrazujeme mu pouze po určitou dobu rodinné prostředí, v pěstounské rodině dítě nezískává nové rodiče, ale má mít tetu a strejdu (Rotreklová & Hofrová, 2006). Bohovicová, Matej, Olejárová, Priehradná a Priehradný (2000) ve svém průvodci pro osoby vstupující do procesu zprostředkování NRP přirovnávají roli profesionálního rodiče ke kulaté kostce - těžko představitelné a v praxi neproveditelné sloučení dvou opačných rolí, rodiče a vychovatele-zaměstnance. Od přechodného rodiče se požaduje zároveň poskytnutí jisté citové vazby svěřenému dítěti a schopnost rychle se rozloučit při jeho odchodu (Pukancová, 2011). Búšová (2009) ve svém výzkumu uvádí, že to, jakou roli pěstoun vykonává, je do značné míry formováno potřebami a vlastní iniciativou konkrétního dítěte. Klíčové je podle ní vstupovat do PPPD s cílem pomoci dítěti vrátit se k biologické rodině či získat trvalou péči, nikoliv stát se jeho rodičem a vytvořit si dlouhodobý vztah. Zároveň je potřeba si uvědomit, jak role, se kterou se pěstoun ztotožňuje, ovlivňuje vnímání dětí v jeho péči. Zejména u dětí v raném stadiu vývoje nastane situace, kdy i když pěstoun vnímá sebe jako profesio-

10 Pěstounská péče na přechodnou dobu 10 nála a nevnímá dítě jako část své rodiny, v mysli dítěte rodičovskou figurou je (Riggs, Augoustinos, & Delfabbro, 2007). Naopak u starších dětí může být problematické chápání významu profesionality, neboť mohou zpochybňovat emoce, které jim pěstouni vyjadřují, a považovat je za povinnou součást jejich práce a ne jako upřímné (Kjeldsen, & Kjeldsen, 2010). Separační úzkost v dospělosti Separační úzkost se projevuje snahou zůstávat u osoby, se kterou se člověk cítí v bezpečí, a pocity neklidu, pokud není možné udržet její blízkost, nebo pokud tato ztráta hrozí (Bowlby, 2010). Původně byl tento jev připisován pouze dětem v raném věku při zažívání distresu během odloučení od attachmentové figury, nejčastěji matky. Avšak separační úzkost přetrvává až do dospělosti, i když se její podoba a míra mění (Cyranowski et al., 2002). Separační úzkost je součástí vazebného chování, které je aktivní po celý život. Proto je také její přítomnost v adekvátní míře i v dospělosti vnímána jako norma (Bowlby, 2013). Vyjadřování obav ohledně ztráty či absence blízkých osob patří mezi přirozené projevy lidského chování (Hock & Lutz, 1998), avšak míra a způsob těchto projevů se napříč různými osobami mění (Bowlby, 2013). S rostoucím věkem se mění zejména míra odloučení, které v jedinci úzkost vzbuzuje. Zatím co děti v raném věku rozruší i krátkodobá separace, u starších dětí vzbuzuje úzkost odloučení na delší dobu a v dospělosti dochází k narušení rovnováhy až při odloučení dlouhodobém nebo trvalém, k jakému dochází při ztrátě blízkých osob (Bowlby, 2012). Při odloučení od blízkých osob jsou přirozenými reakcemi právě úzkost ze separace, smutek nad ztrátou a frustrace nebo vztek z nemožnosti zachovat vzájemnou blízkost (Bartle-Haring, Brucker, & Hock, 2002). Separační úzkost v dospělosti se projevuje jinak, než je tomu u dětí. Zatím co u dětí jsou časté fyziologické symptomy, v dospělosti se jedná spíše o projevy na kognitivní a emoční úrovni (Silove, Slade, Marnane, Wagner, Brooks, & Manicavasagar, 2007). Hlavním zdrojem separační úzkosti je odloučení od milovaných osob nebo hrozba takového odloučení (Bowlby, 2012). Jejími základními projevy v dospělosti jsou pociťování úzkosti při delší separaci od blízkých osob a obavy o jejich možnou újmu během vzájemného odloučení (Manicavasagar, Silove, Wagner, & Hadzu - Pavlovic, 1999). Zvláštní pozornosti se dostává separační úzkosti vzhledem k vlastním dětem. Tzv. rodičovská separační úzkost je definována jako nepříjemný emoční stav spojený s odloučením od dítěte (Hock, Eberly, Bartle- Haring, Ellwanger, & Widaman, 2001). Hock, McBride a Gnezda (1989) uvádějí, že separační úzkost je součástí mateřské role - při separaci matky a dítěte dochází k rozdělení páru, separační úzkost tedy není něco, co by se týkalo pouze dítěte samotného, ale co ve stejné situaci zažívá i matka samotná. Míra rodičovské separační úzkosti je ovlivněna mnohými faktory, zejména osobními dispozicemi, kulturními normami, aktuálním rodinným kontextem (Hock & Lutz, 1998), zásadní jsou také charakteristiky vztahu matky a dítěte, např. míra důvěry či kvalita citové vazby (Hock et al., 2001). Separační úzkost matek ve vztahu k jejich dětem má tři aspekty: obecná úzkost z odloučení, vnímaný dopad na dítě a obavy z odloučení spojeného se zaměstnáním (Hock, Gnezda, & McBride, 1983). Matka může mít obavy z odloučení vzhledem k vlastním pocitům smutku, obav a nervozity, které zažívá během doby, kterou tráví odloučena od svého dítěte. Zároveň může mít pocity viny z jeho opuštění, strach, že se

11 Pěstounská péče na přechodnou dobu 11 dítě nedokáže adaptovat na jiné podmínky a pečovatele, že jiné osoby nedokáží pokrýt jeho fyzické či emoční potřeby. Může mít dojem, že dítě samo preferuje kontakt s ní a má se s ní lépe, než v péči ostatních osob. Třetí dimenze vysvětluje pocity viny a obavy během odloučení, které je zapříčiněno matčiným zaměstnáním, což může být jedním z hlavních faktorů, zda se matka rozhodne zůstat s malým dítětem doma, nebo se vrátit do práce (Hock et al., 1989). Rodičovská separační úzkost se mění vzhledem ke věku dítěte a průběhu vztahu. Prvním náročným obdobím jsou první dva roky života dítěte, kdy jej rodiče vidí jako nejvíce zranitelné a nesamostatné. Zároveň je v tomto období nejvyšší separační úzkost dítěte, což ovlivňuje vnímání odloučení jako více stresujícího i pro rodiče (Hock & Lutz, 1998). V případě nízké míry separační úzkosti matka zažívá během odloučení méně obav a smutku a věří, že se její dítě může mít dobře i v přítomnosti jiné osoby a dokáže se adaptovat (Hock et al., 1989). Druhým krizovým obdobím pro rodiče je adolescence jako příprava na přechod do dospělosti, a s ní spojené osamostatnění dítěte. Rodiče zažívají obavy z postupného vzdalování se a z eventuálního odloučení dítěte, které opouští domov a přestává být na rodičích závislé (Soenes, Vansteenkiste, Duriez, & Goossens, 2006). Ačkoliv míra separační úzkosti u pěstounů nebyla dosud zkoumána, dá se očekávat, že vzhledem k nestálosti a dočasnosti vazeb mezi pěstouny a jejich dětmi bude mít na kvalitu vztahu a následně prožívání odchodu dětí z péče vliv. Zejména u pěstounské péče na přechodnou dobu, kde je ukončení péče a nevyhnutelnost předání dítěte jasná již od začátku vztahu, mohou obavy ze separace pěstouny zatěžovat. Pokud má pěstoun vyšší míru separační úzkosti, bude pro něj odloučení od dítěte velmi náročnou situací, ať už z hlediska vlastních pocitů, nebo v souvislosti s obavami vzhledem ke schopnostem nové rodiny naplnit všechny potřeby dítěte. Děti v PPPD nejčastěji spadají právě do věkové kategorie do dvou let a dá se očekávat utvoření citové vazby na pěstouna. Z tohoto důvodu by míra separační úzkosti mohla souviset s mírou prožívaného smutku po odchodu dítěte z péče. Situační faktory PPPD I když je oblast PPPD poměrně úzce vymezena, jednotlivé případy umístění dětí do péče se mohou velmi lišit faktory, které sám pěstoun nemůže ovlivnit. Přesto mohou mít zásadní vliv na prožívání pěstounů po ukončení péče, náročnost tohoto momentu, i dobu, po kterou se pěstoun bude s vnímanou ztrátou vyrovnávat. Zde jsou uvedeny možné faktory, které se buď ukazují jako prediktory vnímaného zármutku po ukončení podobného typu náhradní rodinné péče v zahraničí, nebo které vyplývají z kvalitativních výzkumů prováděných v České republice. Jedním z hlavních faktorů, které ovlivňují prožívání smutku a ztráty po ukončení péče, je její délka. Ačkoli je PPPD ze zákona omezena na dobu maximálně jednoho roku, jednotlivé případy umístění se mohou v této otázce význačně lišit. Návrat k biologické rodině či vyřízení trvalé péče může nastat již po pár týdnech, a tak umístění v PPPD může trvat méně než měsíc (Hlásková & Hlásek, 2014). V případech takto krátkých umístění je loučení s dítětem snazší a méně bolestné (Konečná& Sudová, 2011). Čím delší je pobyt dítěte v pěstounské rodině, tím hlubší vztahy mezi nimi vznikají, a tak roste i náročnost odloučení (Edelstein et al., 2001; Burke & Dawson, 1987).

12 Pěstounská péče na přechodnou dobu 12 Dalším významným faktorem je věk dítěte, které je do PPPD svěřeno. Nejčastěji se jedná o novorozence, kteří se do péče dostávají na dobu, kdy rodiče můžou zrušit souhlas s osvojením (Hlásková & Hlásek, 2014; Bubleová et al., 2013). Názory na vliv věku dítěte na prožívání smutku po ukončení péče pěstounem se různí. Edelstein, Burge a Waterman (2001) ve své studii uvádějí, že nejtěžší pro pěstouny bývá rozloučit se s dětmi raného věku, protože mezi nimi a pěstouny nejsnáze vzniká pouto. Emoční reakce na odloučení bývá nejsilnější kvůli nejrychlejšímu vzniku citové vazby (Burke & Dawson, 1987). Opačný názor přinášejí odborníci z České a Slovenské republiky. Filadelfiová (2008) uvádí, že v případě nejmenších dětí se zdá být loučení nejsnazší, neboť samotné děti v raném věku prožívají odchod z péče lépe a zároveň příznivěji snášejí kontakt s novou rodinou (Filadelfiová, 2008). U rané pěstounské péče se dítě dokáže rychle adaptovat na změny - jak na příchod do pěstounské rodiny, tak během procesu předávání dítěte do péče osvojitelů. Díky tomu je proces přechodu snazší i pro pěstouny (Lexová, Pazlarová, Štokrová, & Matoušek, 2013). Starší děti si uvědomují zpřetrhání vazeb s pěstounskou rodinou a dávají najevo vlastní smutek z odchodu z péče, mluví o svých pocitech, případně vyjadřují touhu zůstat s rodinou, na kterou si zvykli a k níž si vytvořili úzké vazby. To má vliv na samotné pěstouny, kteří reflektují negativní emoce dětí a je pro ně situace více bolestná (Sedláčková Vinklerová, 2015). Pěstounská péče na přechodnou dobu je využívána jako okamžité řešení krizových situací, ve kterých se děti ocitají. Zatím co v některých případech jsou pěstouni již při přebírání dítěte seznámeni s přesným plánem, který určuje, jak dlouho by PPPD měla trvat a kam následně bude dítě umístěno, jindy se situace ohledně následných kroků řeší až v průběhu péče. Pokud jsou pěstouni předem obeznámeni s plánovaným vývojem situace, je pro ně snazší se na ni připravit (Konečná & Sudová, 2011). V případě nejisté prognózy se pěstouni musejí během samotné péče vyrovnávat s nejistotou a frustrací, odchod dítěte z péče může být náhlý a nečekaný. Taková situace s sebou přináší větší zátěž a způsobuje větší náročnost odchodu jak pro pěstouny, tak děti v jejich péči (Gabriel& Novák, 2008). I když je původním cílem PPPD umožnit dětem návrat do biologické rodiny, ne vždy lze tuto možnost uskutečnit. Děti z přechodné péče odcházejí k osvojitelům či pěstounům, může se ale také stát, že se nepodaří během pobytu dítěte v PPPD zprostředkovat trvalý typ rodinné péče a dítě je po jejím uplynutí umístěno do péče ústavní. Tato situace je vnímána jako regrese, neúspěch celé přechodné péče tak, jak je definována, a je pro pěstouny obtížné se s touto situací vyrovnat (Filadelfiová, 2008). V případě, že jde dítě do jiného typu rodinné péče, je klíčový kontakt s ní, a to jak před předáním, tak i po něm. Pro snazší vyrovnání se se situací odchodu z PPPD je pro pěstouny možnost předem vědět, do jakého prostředí dítě z jejich péče odchází. Kontakt s novou rodinou pomáhá jednak dítěti a rodině zvyknout si na sebe a poznat se ještě před samotným předáním od péče, pěstouni mohou nastávající rodině dítěte předat své zkušenosti a informace o dítěti, jeho zvyklostech a podobně, a zároveň mohou sami poznat prostředí, do kterého dítě předávají (Konečná & Sudová, 2011). Pokud jsou pěstouni před předáním v častém kontaktu s novou rodinou, poznají se a pomohou jim vytvořit si vztah s dítětem, je pro ně ukončení péče méně náročné, než když jej předávají do cizího prostředí lidem, které neznají (Filadelfiová, 2008). Hudeková a Pukancová (2013) uvádějí, že ideální situací je vybudování vztahu mezi přechodnými pěstouny a nastávající rodinou, kdy pěstouni, kteří již mají pevný vztah s dítětem, zprostředkují rodině prostředí, ve kterém si mohou i oni vybudovat vztah a citovou vazbu s dítětem ještě před tím, než dojde k oficiálnímu předání.

13 Pěstounská péče na přechodnou dobu 13 Díky těmto vazbám pak mohou pěstouni zůstat s rodinou v kontaktu i po ukončení PPPD - pěstouni mají možnost ujišťovat se v tom, že dítěti nic neschází, a zároveň podporovat nové rodiče v náročných situacích, které mohou provázet adaptaci dítěte na nové prostředí. Kontakt s novými pečovateli i po ukončení PPPD je jedním z dalších faktorů, který má vliv na prožívání pěstounů. Pokud se nová rodina rozhodne ukončit veškeré vazby na přechodné pěstouny, je pro ně odloučení ztížené neinformovaností a pochybami, zda je o dítě dobře postaráno. Pokud dostávají od nových rodičů zprávy a vědí, že se dítěti daří dobře, mohou prožívat pozitivnější emoce z úspěchu celé PPPD (Konečná & Sudová, 2011). Vliv následného kontaktu se liší i podle typu další péče, pokud se dítě vrací ke své biologické rodině, je pro pěstouny ukončení vazeb pochopitelnější a přijatelnější, než pokud jde do jiné formy náhradní péče (Sedláčková Vinklerová, 2008). Pro úspěšné zvládání odchodu dítěte z péče, stejně jako u všech krizových situací, je opora okolí. Základem podpůrné sítě pěstouna je jeho vlastní rodina a doprovázející organizace, které mají na starost nejen přípravu na tento moment, ale i poskytování pomoci během samotného období ukončení PPPD. Pěstouni mají od zákona povinné vzdělávání v rozsahu 72 hodin, jehož součástí je i příprava na moment předání dítěte a na zvládnutí této situace (Vyskočil, 2014). Získání realistické představy o všech úskalích PPPD a emoční zátěži v momentu ukončení péče by mělo být základem edukace a příprav na vykonávání této formy péče (Edelstein, 1981). Ačkoli jsou pěstouni teoreticky připravováni na náročnost tohoto kritického momentu, může být samotná zkušenost náročnější a vypadat jinak, než jak ji pěstouni očekávali. Při předání prvního dítěte nemá pěstoun s obdobnou situací žádné vlastní zkušenosti, a tak je pro něj většinou nejnáročnější právě toto období (Sedláčková Vinklerová, 2008). Avšak nejenom při prvním předání pěstouni cítí potřebu o vnímané ztrátě mluvit a mít možnost obrátit se na někoho, kdo jim náročnou situaci pomůže překlenout. Proto je při ukončení PPPD role doprovázejících organizací velmi důležitou, i ve vztahu k následné vůli v PPPD pokračovat (Hebert et al., 2013; Filadelfiová, 2008). Urquhart (1989) uvádí nepřipravenost a nedostatek opory během přerušení vazeb jako hlavní rizikový faktor vzhledem ke schopnosti zvládat danou situaci a vyrovnat se s pociťovanou ztrátou. V období vyrovnávání se se ztrátou je pro pěstouny důležité sdílet své emoce, a to i s někým, kdo neprožívá stejnou ztrátu jako oni. Pěstouni by měli mít možnost obrátit se na psychologa, sociálního pracovníka, nebo jiného odborníka z doprovázející organizace, který jim umožní sdílet své pocity (Edelstein, 1981). Během péče dítě nedochází do kontaktu pouze s pěstounem, ale i s dalšími členy domácnosti. Záleží na jejich vlastním postoji k dítěti, ale v případě utvoření vazeb je samozřejmě ukončení péče zátěži i po ně, nejen pro pěstouna samotného (Riggs & Willsmore, 2012). V tomto případě je vzájemná opora jednotlivých členů a odolnost rodiny jako celku klíčová pro prožívání a vnímanou zátěž pěstouna (Sobotková, 2003). Ztotožnění s důležitostí pěstounské péče a všemi jejími náležitostmi ze strany partnera, příp. dalších členů rodiny, je pro její zvládnutí a pro vyrovnání se s odchodem dítěte vzhledem k psychické náročnosti celého procesu velmi důležité (Filadelfiová, 2008). Kromě opory a účasti partnera je důležitým faktorem také přístup vlastních dětí. Je velmi diskutovanou otázkou, jak přistupovat k přijímání osob s vlastními dětmi do pozice přechodných pěstounů. Na jednu stranu hraje vlastní rodičovská zkušenost velkou roli - jednak kvůli saturaci vlastních rodičovských citů, zároveň kvůli zkušenostem s péčí o děti a zajišťování jejich potřeb (Konečná & Sudová, 2011). Na stranu druhou je však otázkou, jak PPPD může ovlivnit vlastní děti pěstounů vyrůstající v prostředí, do kterého opakovaně přicházejí a odcházejí děti z pěstounské péče. Z tohoto důvodu se doporučuje zařazovat do

14 Pěstounská péče na přechodnou dobu 14 evidence žadatelů o PPPD rodiny, jejichž vlastní děti jsou již staršího věku, schopné rozumově i emocionálně zpracovávat průchodnost rodinného prostředí a dočasnost vazeb k přechodným členům rodiny (Gabriel & Novák, 2008). Podle zákona však neexistuje žádné omezení z hlediska věku vlastních dětí pěstounů. Filadelfiová (2008) upozorňuje, že od biologických dětí pěstounů se v podstatě očekává stejná profesionalita jako od jejich rodičů, což v nízkém věku není možné. Děti by měly chápat souvislosti péče, postavení dítěte v rámci rodiny, naopak nebrat jeho přítomnost jako vlastní ohrožení a důvod k žárlivosti, což z vývojového hlediska od malých dětí nelze požadovat. Proto se může stát, že vlastní děti pěstounů k přítomnosti cizího dítěte v rodině přistupují odmítavě. To je samozřejmě pro rodiče dalším přitěžujícím faktorem, který ohrožuje jak průběh samotné péče, tak zvyšuje náročnost prožívání při ukončení péče (Konečná & Sudová, 2011). Prožívání zármutku po odchodu dítěte z péče Odchod dítěte z pěstounské rodiny představuje velkou psychickou zátěž jak pro dítě, tak celou pěstounskou rodinu. Jedná se o jednu z nejdiskutovanějších oblastí PPPD jak mezi odborníky, tak v internetových diskusích mezi pěstouny samotnými. Pěstouni o tomto období vypovídají, že je citově náročné, odchod dítěte přináší smutek, ticho a prázdno, toto období není dostatečně psychologicky ošetřené, je traumatizující, dochází k boji racionální a emoční roviny, kdy radost z vyřešení situace dítěte se bije s vlastní emoční ztrátou (Filadelfiová, 2008; Konečná & Sudová, 2011). PPPD klade na pěstouny velké emoční nároky - jejich práce vyžaduje utvořit si emoční pouto k dítěti, o kterém ví, že odejde. Ačkoliv by přirozenou obranou mohl být jistý odstup, který si mohou pěstouni od dětí držet, v praxi je to zejména u novorozenců, kteří vyžadují nepřetržitou péči, nereálné. Přesto citová vazba, kterou si pěstoun k dítěti vytvoří, může být u ukončení péče okolím přehlížena (Urquhart, 1989). Ukončení péče o svěřené dítě provází pocity ztráty a zármutku. Zármutek je nejčastěji zkoumán ve spojitosti se smrtí blízké osoby, ale tyto pocity se vyskytují i v případech odloučení, k jakému dochází právě v případě PPPD (Hebert et al., 2013). Ačkoli pěstouni nejsou biologicky svázáni s dětmi svěřenými do jejich péče a předáním zaniká i právní forma vztahu, na emoční úrovni si během péče vytvářejí k dětem blízký vztah a při jejich odchodu prožívají na této úrovni hluboké ztráty (Schormans, 2004). Práce s těmito pocity, poskytnutí podpory a dostatku času na jejich zvládnutí je velmi důležité z hlediska well-beingu pěstounů a jejich ochoty nadále pokračovat ve své práci (Urquhart, 1989). Zármutek se projevuje na psychické, fyziologické a kognitivní úrovni. Mezi psychické pocity provázející ztrátu patří smutek, bezmoc, vztek, úzkost, sebeobviňování či pocity viny. Fyziologickými symptomy mohou být bolest hlavy, strnulost, žaludeční potíže či únava, mezi kognitivní obtíže se pak řadí například zmatenost či nesoustředěnost (Walsh, 2012, cit. dle Hebert et al., 2013). Prožívání ztráty při odchodu dětí z péče pěstounů se však může oproti běžné formy truchlení lišit a přinášet nová úskalí. Vzhledem k jedinečnostem u zármutku prožívaného po ukončení pěstounské péče byly popsány následné tři koncepty: nejasná ztráta (ambiguous loss), neoprávněný zármutek (disenfranchised grief) a anticipační zármutek (Hebert et al., 2013).

15 Pěstounská péče na přechodnou dobu 15 Nejasná ztráta se týká rozporu vnímané ztráty na psychické úrovni u osoby, která fyzicky stále žije. S tímto pocitem se vypořádávají například také blízcí pohřešovaných osob. Vyrovnat se s takovou ztrátou je mnohem těžší z hlediska neschopnosti uzavřít situaci a přijmout její definitivnost. V tomto směru je zármutek pro pěstouny neukončitelný (Thomson, McArthur, 2009). U pěstounů se tento typ zármutku projevuje nejvíce v případech, kdy si nová rodina nepřeje zůstávat v kontaktu, a pěstouni nevědí, jak se dítěti daří a co se s ním po odchodu stalo (Hebert et al., 2013). Neoprávněnost zármutku se týká sociálního pohledu na právo pěstounů truchlit po odchodu dětí z jejich péče. Schormans (2004) upozorňuje, že pěstouni se často setkávají ve svém okolí s názory, že odchod dítěte byl dlouho plánovaný, prospěšný pro dítě samotné, a že prožívání zármutku je nepatřičné a vypovídá o nepochopení vlastní role jako pěstouna. Podle obecného názoru vztah mezi pěstounem a dítětem není tak silný, aby vyvolal zármutek po ukončení péče, navíc jsou na tuto dobu připravováni předem (Edelstein et al., 2001). Tento pohled zabraňuje pěstounům v normálním procesu truchlení. Pomoci vyrovnat se s těmito pocity může právě podpůrná síť v blízkém okolí pěstouna, možnost promluvit si s odborníkem, popř. existence podpůrných a sdílejících skupin (Hebert et al., 2013). Poslední formou je anticipační smutek, který může začít ještě před samotnou ztrátou. Ten zahrnuje truchlení, coping, interakce, plánování a psychosociální reorganizaci, které začínají již v reakci na uvědomění si hrozící ztráty či rozpoznání podobných situací vedoucí ke ztrátě v jiné době (Rando, 1986, cit. dle Hebert et al., 2013). Tento druh pocitů je zapříčiněn zejména nejasnými situacemi, kdy pěstouni nevědí, jak dlouho u nich dítě bude, popř. kam dále půjde (Hebert et al., 2013). Délka a intenzita pociťovaného zármutku a vyrovnávání se se ztrátou jsou velmi individuální. Svou roli zde hrají charakteristiky konkrétních dětí, vzájemného vztahu s pěstouny, specifika průběhu péče, osobnostní vlastnosti pěstounů, okolí, a kulturní rozdíly (Edelstein et al., 2001). Buehler, Rhodes, Orme a Cuddeback (2006) uvádějí jako jednu z požadovaných kompetencí, které pěstoun musí mít, schopnost uznat, že očekávaná ztráta bude emočně náročná a ochotu s ní v nastalé situaci pracovat a připouštět si ji. Právě u PPPD dochází k velmi častému střídání dětí v péči jedné pěstounské rodiny a intervaly mezi jednotlivými svěřeními jsou často jen v rozmezí pár týdnů (Hlásková & Hlásek, 2014). Vzhledem k opakovanému zažívání ztrát a velmi krátké době na zpracování emoční zátěže, kterou přináší, je potřeba poskytovat pěstounům oporu a možnost odborné pomoci (Burke, et al., 1987). Současná studie Moment odchodu dětí z pěstounské péče bývá pro pěstouny největší emoční zátěží v celém procesu (Filadelfiová, 2008). Cílem této studie je zmapovat faktory, které míru prožívaného smutku ovlivňují u osob vykonávajících pěstounskou péči na přechodnou dobu, která je specifická právě často se střídajícími dětmi v péči pěstounů a jejich vystavování opakované separaci od dětí. Na základě výše popsaných teoretických východisek a empirických zjištění je prvním zvažovaným prediktorem prožívaného zármutku vnímání vlastní role ve vztahu k dítěti v PPPD. Cílem výzkumu je zjistit, jak má vnímání vlastní role na úrovni profesionální či rodičovské vliv na míru prožívaného smutku po odchodu dítěte. Teoretickým předpokladem je, že pěstoun, který přistupuje k dítěti jako profesionál, vnímá

16 Pěstounská péče na přechodnou dobu 16 ukončení péče jako nedílnou součást své profese a ukončení vazeb pro něj nebude natolik emotivní. Oproti tomu pěstoun, který se vnímá jako rodič dítěte, bude brát ukončení péče jako osobní ztrátu a bude pociťovat více zármutku nad ukončením péče (Kirton, 2007; Schofield et al., 2012). Na základě těchto poznatků byla stanovena následná výzkumná otázka a hypotéza: Výzkumná otázka 1: Má odlišné vnímání vlastní role ke svěřenému dítěti vliv na míru prožívaného zármutku po ukončení pěstounské péče na přechodnou dobu? Hypotéza 1: Se zvyšující se mírou vnímané profesionality ve vztahu ke svěřenému dítěti klesá míra prožívaného zármutku po ukončení pěstounské péče na přechodnou dobu. Druhým cílem této práce je zjistit možný vztah prožívání zármutku po ukončení péče s mírou separační úzkosti pěstounů. Ačkoliv souvislost mezi těmito proměnnými nebyla doposud výzkumně ověřována, na základě výše uvedených teoretických východisek se existence tohoto vztahu nabízí. Proto byla druhá výzkumná otázka stanovena následovně: Výzkumná otázka 2: Existuje souvislost mezi mírou separační úzkosti pěstounů na přechodnou dobu a mírou jimi prožívaného zármutku po ukončení pěstounské péče? Hypotéza 2: Pěstouni s vyšší mírou separační úzkosti budou prožívat větší míru zármutku po ukončení pěstounské péče na přechodnou dobu. Vedle možné souvislosti s těmito dvěma proměnnými bude sledován zároveň možný vliv vybraných situačních charakteristik, které by dle předchozích výzkumných zjištění mohly ovlivňovat právě míru prožívaného zármutku pěstouny po ukončení péče. Konkrétně se jedná o délku PPPD, dobu od jejího ukončení, věk dítěte, typ jeho dalšího umístění, kontakt s přebírající rodinou, opora ze strany vlastní rodiny a doprovázejících organizací, připravenost pěstouna na zvládnutí tohoto momentu, předchozí zkušenosti s PPPD a seznámení s plánem PPPD na jejím počátku.

17 Pěstounská péče na přechodnou dobu 17 Výzkumný soubor METODA Výzkum byl určen pouze pro pěstouny na přechodnou dobu, kteří už za sebou mají alespoň jednu zkušenost s ukončenou péčí. Vzhledem ke specifičnosti této populace byl zvolen nahodilý příležitostný výběr vzorku. Přechodní pěstouni jsou evidováni na jednotlivých krajských úřadech a spolupracují s doprovázejícími organizacemi působícími po celé ČR. Prostřednictvím u bylo kontaktováno celkem 27 doprovázejících organizací a úřadů se žádostí o spolupráci a kontaktování pěstounů, se kterými pracují. Zároveň byla prosba o účast na výzkumu rozeslána prostřednictvím soukromých zpráv na Facebooku, a to všem členům uzavřené skupiny Pěstounství na přechodnou dobu, která je určena právě pro zaregistrované přechodné pěstouny. Součástí rozesílaných žádostí o spoluúčast na výzkumu byl odkaz na online formulář k vyplnění, podmínky účasti a nastínění cílů a využití samotného výzkumu. Celkově se do výzkumu zapojilo 64 pěstounů na přechodnou dobu. Převážnou část výzkumného vzorku tvořily ženy (N=61; 95% celkové populace), muži se zúčastnili pouze 3 (5%). Průměrný věk respondentů byl 48,69 let (SD=5,28). Každý z respondentů za sebou měl alespoň jednu zkušenost s pěstounskou péčí na přechodnou dobu ukončenou předáním dítěte. Poslední taková zkušenost, o které v dotazníku vypovídali, byla pro pěstouny nejčastěji právě první, mediánová hodnota této položky je 2 a maximální hodnota 15. Dítě, o kterém pěstouni vypovídali, bylo ve 27 případech dívka (42%) a ve 36 případech chlapec (56%) s průměrným věkem 11,63 měsíců (SD=31,98). Maximální věk dítěte byl 16,5 roku, nejčastěji se však jednalo o novorozence - dětí ve věku do jednoho měsíce bylo 42 (65%). PPPD, o které respondenti v dotazníku vypovídali, trvala průměrně 8,7 měsíce (SD=5,02) a od jejího ukončení uplynulo průměrně 5 měsíců (SD=3,38). Děti z PPPD nejčastěji odcházeli k osvojitelské rodině (N=33; 51,6%); dále do pěstounské péče (N=15; 23,4%), do péče jiného příbuzného, než rodiče (N=10; 15,6%), k biologickým rodičům (N=4; 6,3%) a v jednom případě do ústavní péče (1,6%). 44 pěstounů na přechodnou dobu v současnosti má již v péči další dítě (68,8%), 20 zatím ne (31,2%). Etická opatření Vzhledem k tomu, že respondenti byli kontaktováni zejména prostřednictvím doprovázejících organizací či úřadů, byla v úvodu dotazníku zdůrazněna dobrovolnost účasti. Zároveň u žádné otázky nebyla povinnost odpovídat, tudíž respondenti měli možnost vynechat případné položky, které by byly příliš osobní či jiným způsobem nežádoucí. Respondentům byla zároveň zajištěna anonymita, v případě uvedení vlastní e- mailové adresy k zaslání výsledků výzkumu nebyl tento údaj nijak šířen ani využíván k jiným účelům.

18 Pěstounská péče na přechodnou dobu 18 Použité metody Výzkum byl prováděn prostřednictvím online dotazníku v programu Google Forms. Dotazník se skládal z pěti částí. První částí byla žádost o spolupráci, respondenti byli seznámeni s podmínkami a účelem výzkumu a byly jim poskytnuty kontaktní údaje pro případ otázek či nejasností. Ve druhé části byly otázky týkající se charakteristik poslední péče, která již byla ukončena předáním dítěte. Třetí částí dotazníku byla přeložená metoda Foster Parent Grief Scale měřící míru prožívaného zármutku v souvislosti s odchodem dítěte z péče, čtvrtá potom obsahovala metodu Adult Separation Anxiety Questionnaire měřící míru separační úzkosti. V poslední části dotazníku byli respondenti požádáni o vyplnění svého věku a pohlaví a měli volný prostor pro vlastní komentáře a uvedení ové adresy v případě zájmu o zaslání výsledků. Celý dotazník je uveden v příloze č. 1. Měření prožívaného zármutku K měření této proměnné byla zvolena sebeposuzovací metoda Foster Parent Grief Scale. Tento dotazník na měření prožívaného zármutku pěstouny po ukončení pěstounské péče vytvořili autoři Hebert, Kulkin a McLean v roce Sestává se z 16 položek popisujících možné situace a pocity, se kterými se pěstouni po ukončení péče setkávají. Respondenti s těmito položkami vyjadřují svůj souhlas či nesouhlas na pětistupňové škále (1 - silně souhlasím; 2 - souhlasím; 3 - ani souhlas, ani nesouhlas; 4 - nesouhlasím; 5 - silně nesouhlasím). Vedle těchto uzavřených položek je na konci dotazníku otevřená otázka, kde mají respondenti prostor doplnit případné další informace týkající se odchodu dítěte z jejich péče, které chtějí sdělit. Tato metoda byla vytvořena úpravou dotazníku Anticipatory Grief Scale přeformulováním položek do kontextu pěstounské péče. Překlad metody do českého jazyka byl proveden autorkou práce a za spolupráce další studentky byl následně proveden zpětný překlad do angličtiny. Následně byla upravena srozumitelnost jednotlivých položek a pilotáž dotazníku na vzorku dvou přechodných pěstounů. Připomínky byly zpracovány a z dotazníku byla kvůli nejasnosti vyřazena položka After my foster child left my home, I have discovered new personal resources. překládaná jako Objevil/a jsem své nové osobní zdroje poté, co můj svěřenec odešel. Tato položka byla málo srozumitelná a konkrétní, proto nebyla do finální přeložené verze zařazena. Originální verze i s provedeným překladem je uvedena v příloze č. 2. Vnitřní konzistence škály byla posouzena na základě Cronbachova koeficientu α, který dosahoval hodnoty 0,83. Následně byla zjišťována reliabilita jednotlivých položek na základě hodnoty korelačního koeficientu položky s celou škálou a hodnoty Cronbachovy α v případě, že by položka byla vyřazena. Nízká položková reliabilita se ukázala u tří následujících položek: položka č. 6 Po odchodu mého svěřence jsem schopen/schopna se ve svém životě posunout kupředu (r=0,17), položka č. 8 Mám osobní zdroje, které mi pomáhají vyrovnat se se ztrátou, kterou cítím po odchodu dítěte (r=-0,03) a položka č. 14 Plánuji budoucnost (r=0,08). Položka č. 6 byla ve škále ponechána, neboť i přes nízký korelační koeficient zapadá do konceptu měřeného konstruktu. Položka č. 8 byla ze škály odstraněna, neboť u ní mohlo dojít k nepochopení a nejasnosti stejně jako u položky Objevil/a jsem své nové osobní zdroje poté, co můj svěřenec odešel, která

19 Pěstounská péče na přechodnou dobu 19 byla vyloučena již v pilotáži. Stejně tak byla vynechána i položka č. 14. Po těchto úpravách se celková hodnota Cronbachovy α pro škálu zvýšila na hodnotu 0,86, která značí dostatečně vysokou míru vnitřní konzistence. Výsledný skór z dotazníku používaný v analýzách byl vypočítán průměrnou hodnotou všech vyplněných položek. Měření separační úzkosti K měření separační úzkosti pěstounů byla zvolena metoda Adult Separation Anxiety Questionnaire posuzující míru obecné separační úzkosti u dospělých. Vzhledem k výzkumnému cíli a hypotéze byl zvažován i dotazník měřící mateřskou separační úzkost, který by mohl být vztahován přímo k dítěti, avšak formulace položek byla nevyhovující z více důvodů. Položky se ptají na pocity matky při krátkodobé separaci od svého dítěte v přítomnosti, což není odpovídající situaci, kdy pěstounská péče již byla ukončena. Zároveň se část položek týká situací, kdy je dítě ve škole či s kamarády, což v případě péče o dítě v raném věku nenastává. Použitou metodu vytvořili Manicavasagar, Silove, Wagner a Drobny (2012) a do českého jazyka již byla adaptována Martinou Pitnerovou (2015) pro účely její bakalářské práce. Skládá se z 27 otázek, na které respondenti odpovídají na škále velmi často - docela často - občas - nikdy. Vnitřní konzistence škály byla posuzována na základě hodnoty Cronbachova koeficientu α, který dosahoval hodnoty 0,89. Dále byla posouzena reliabilita jednotlivých položek na základě korelace s celkovou škálou a změnou hodnoty Cronbachovy α v případě, že by položka byla vyřazena. Problematické se ukázaly být dvě položky, a sice položka č. 9 Bolí vás často hlava, žaludek nebo je vám nevolno (popř. něco jiného) před odchodem do práce, nebo když odcházíte z domova kvůli nějaké jiné pravidelné činnosti? (r=0,07) a položka č. 26 Zmiňují vaši blízcí, že hodně mluvíte? (r=0,00). Položka č. 9 sice vykazuje nízkou korelaci, avšak po jejím odstranění by nedošlo k navýšení celkové hodnoty vnitřní konzistence škály. Její nižší položková reliabilita je pochopitelná vzhledem k popisu extrémní míry separační úzkosti, avšak svým obsahem zapadá do definice celého konstruktu, proto byla v dotazníku ponechána. Položka č. 24 byla však z metody vyřazena, neboť nezapadá do teoretického vymezení proměnné a po jejím odstranění se hodnota Cronbachova koeficientu α zvýšila na 0,9, což značí vysokou reliabilitu škály. Finální podoba metody je uvedena jako součást dotazníku v příloze č. 1. Celkový skór proměnné separační úzkost byl vypočítán jako průměr vyplněných položek dotazníku. Vnímání role rodič - profesionál Vnímání vlastní role ve vztahu ke svěřenému dítěti posuzovali respondenti na pětistupňové škále, kde 1 zastupovala vnímání sebe jako rodiče dítěte a 5 vnímání své role jako čistě profesionální. Tento způsob měření byl zvolen s ohledem na to, že neexistuje žádná kvantitativní škála k měření dané proměnné.

20 Pěstounská péče na přechodnou dobu 20 Situační faktory PPPD a další sledované údaje Vedle již zmíněných metod byli respondenti dotazováni na pohlaví dítěte, jeho věk při převzetí do péče, dobu trvání péče, dobu od jejího ukončení, počet předchozích zkušeností s PPPD, zda mají momentálně v péči další dítě, případně jak dlouhá byla prodleva mezi těmito umístěními. Dále měli respondenti možnost zvolit typ dalšího umístění dítěte, určit, zda byli předem seznámeni s plánem PPPD a zda byl následně dodržen, uvést počet kontaktů s novou rodinou před a po předání dítěte. Na pětistupňové škále respondenti udávali míru podpory od svého partnera/partnerky, jednotlivých dětí a doprovázející organizace a připravenost na moment ukončení péče. Statistické analýzy Data byla zpracována prostřednictvím statistického programu IBM SPSS Statistics 22. Všechny proměnné byly nejprve zkoumány prostřednictvím deskriptivních statistik, grafického rozložení a korelační matice všech proměnných. Dále byla provedena mnohonásobná regresní analýza se všemi spojitými proměnnými. Vliv kategorických prediktorů byl zkoumán na základě analýzy rozptylu. Mnohonásobná lineární regrese Za účelem ověření obou hypotéz byla použita mnohonásobná regresní analýza se závislou proměnnou míra prožívaného zármutku a dvěma prediktory separační úzkostí a vnímanou rolí. Nezávislé proměnné byly do regresního modelu vloženy postupně ve dvou krocích metodou ENTER. V prvním modelu byla do regrese vložena pouze proměnná vnímaná role, jelikož tento vztah byl již dříve empiricky ověřován a prokázán. Separační úzkost ve vztahu k prožívanému zármutku po ukončené pěstounské péče dosud zkoumána nebyla, proto byla do regrese vložena až v rámci druhého modelu. Byly splněny podmínky pro použití lineární regrese. Všechny proměnné v modelu mají nenulový rozptyl a jsou alespoň intervalové úrovně. Hodnoty ukazatelů multikolinearity dosahují požadovaných hodnot - vzájemná korelace prediktorů není vyšší než 0,9, VIF=1,19 a hodnota tolerance nabývá hodnoty 0,84. Nezávislost residuí byla ověřena testem Durbin-Watson, který nabývá hodnotu 1,93, která se blíží optimální hodnotě 2. Normalita jejich rozložení a homoskedascita byly ověřeny z grafických zobrazení rozložení scatter plotu, histogramu a P-P plotu. Byla dodržena podmínka nezávislosti jednotlivých případů a není známa žádná intervenující proměnná, která by ovlivňovala zároveň závislou proměnnou a její prediktory. Druhý regresní model byl použit ke sledování případného vlivu situačních faktorů na závislou proměnnou míra prožívaného zármutku. Mezi prediktory byly zařazeny následující spojité proměnné: doba od ukončení PPPD, její délka, počet kontaktů s přebírající rodinou před a po předání a počet předchozích zkušeností s poskytováním PPPD. Proměnná věk dítěte byla kvůli svému rozložení překódována na dichotomickou, kdy hodnota 0 znamenala děti ve věku 0-3 měsíců a 1 všechny starší děti. Původní podoba položky měla průměrnou hodnotu 11,63 (SD=31,98), modus i medián nabývaly hodnoty 0. Hodnota zešikmení rozložení byla 4,22 a špičatosti 20,31. Po překódování položky vznikly dvě skupiny - vzorek u mladších

Hledáme náhradní rodiče - pěstouny

Hledáme náhradní rodiče - pěstouny Hledáme náhradní rodiče - pěstouny Hledáme lidi, kterým záleží na osudu ohrožených dětí, které vyrůstají bez lásky a bezpečí, jejichž počet v posledních letech roste jako důsledek krize rodiny a tradičních

Více

Pěstounská péče na. Jak na pěstounskou péči na. přechodnou dobu

Pěstounská péče na. Jak na pěstounskou péči na. přechodnou dobu Pěstounská péče na přechodnou dobu Jak na pěstounskou péči na Co je pěstounská péče na Ve stávajícím systému náhradní rodinné péče se od 1. 6. 2006 objevuje nový institut, kterým je pěstounská péče na.

Více

Postoje k pěstounské péči 29/3/2018

Postoje k pěstounské péči 29/3/2018 Postoje k pěstounské péči 29/3/2018 Metodika výzkumu Velikost vzorku N = 823 respondentů, od 18 let Termín dotazování 22. 2. 2018 4. 3. 2018 Metoda sběru dat Kombinace osobního sběru vyškolenými tazateli

Více

Výstupy a závěry setkání zástupců OSPOD a NNO poskytujících služby v NRP ve 13 krajích České republiky

Výstupy a závěry setkání zástupců OSPOD a NNO poskytujících služby v NRP ve 13 krajích České republiky Výstupy a závěry setkání zástupců OSPOD a NNO poskytujících služby v NRP ve 13 krajích České republiky www.nahradnirodina.cz www.nadacesirius.cz www.nadacesirius.cz Stěžejní problémy v oblasti náhradní

Více

Metodické doporučení MPSV č. 7/2009 k odbornému posuzování žadatelů o zprostředkování náhradní rodinné péče

Metodické doporučení MPSV č. 7/2009 k odbornému posuzování žadatelů o zprostředkování náhradní rodinné péče Metodické doporučení MPSV č. 7/2009 k odbornému posuzování žadatelů o zprostředkování náhradní rodinné péče Doporučený metodický rámec MPSV pro přípravy k přijetí dítěte do rodiny: Zákonná úprava: podle

Více

Metodika Adopčního centra Průvodce pro práci s osvojitelskou rodinou setkání zástupců KÚ, OSPOD a NNO

Metodika Adopčního centra Průvodce pro práci s osvojitelskou rodinou setkání zástupců KÚ, OSPOD a NNO Metodika Adopčního centra Průvodce pro práci s osvojitelskou rodinou setkání zástupců KÚ, OSPOD a NNO 7. 6. 2018 Proces vzniku metodiky a AC Stále ve vývoji. Jaké jsou potřeby klientů? Jaký je cíl naší

Více

Středisko náhradní rodinné péče, o. s. Situace náhradní péče o děti na Slovensku

Středisko náhradní rodinné péče, o. s. Situace náhradní péče o děti na Slovensku Středisko náhradní rodinné péče, o. s. Situace náhradní péče o děti na Slovensku Do začátku 90. let standardní forma péče Kolektivní domovy Do r. 1997 byla náhradní péče o děti řízena 3 rezorty: zdravotnictvím,

Více

Náhradní rodinná péče v České republice a zkušenosti přímých aktérů

Náhradní rodinná péče v České republice a zkušenosti přímých aktérů Náhradní rodinná péče v České republice a zkušenosti přímých aktérů Pěstounská péče na přechodnou dobu v praxi www.nahradnirodina.cz www.nadacesirius.cz www.nadacesirius.cz Pěstounská péče na přechodnou

Více

upravuje 27a, zákona č. 359/1999 Sb., o sociálně právní ochraně dětí

upravuje 27a, zákona č. 359/1999 Sb., o sociálně právní ochraně dětí Praxe upravuje 27a, zákona č. 359/1999 Sb., o sociálně právní ochraně dětí před zařazením klientů do evidence osob vhodných stát se pěstouny nutná specializovaná a rozšířená příprava v praxi se ukazuje,

Více

Novela zákona o sociálně-právní ochraně dětí bude děti více chránit

Novela zákona o sociálně-právní ochraně dětí bude děti více chránit MINISTERSTVO PRÁCE A SOCIÁLNÍCH VĚ CÍ KANCELÁŘ MINISTRA Tiskové oddě lení Novela zákona o sociálně-právní ochraně dětí bude děti více chránit Tisková zpráva Ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV)

Více

Průvodce osvojením. Jak na osvojení

Průvodce osvojením. Jak na osvojení Průvodce osvojením Jak na osvojení Opuštěné dítě je dítě, které se ne vlastní vinou ocitlo bez vlastní rodiny a není naděje na změnu poměrů v biologické rodině. Je proto žádoucí, aby společnost nalezla

Více

Práce s biologickou rodinou dítěte vyrůstajícího v náhradní rodinné péči

Práce s biologickou rodinou dítěte vyrůstajícího v náhradní rodinné péči Práce s biologickou rodinou dítěte vyrůstajícího v náhradní rodinné péči Mgr. Jana Hrazdilová, Mgr. Gabriela Lockerová, Mgr. Jana Horáková, Bc. Darina Nudni 14. 12. 2018, Praha Systémový projekt MPSV Systémový

Více

PROGRAM PRO PĚSTOUNSKÉ RODINY SLEZSKÉ DIAKONIE

PROGRAM PRO PĚSTOUNSKÉ RODINY SLEZSKÉ DIAKONIE PROGRAM PRO PĚSTOUNSKÉ RODINY SLEZSKÉ DIAKONIE Název dokumentu: Změna situace Druh dokumentu: Základní dokument revidovaný Identifikační znak: PPR/SQ12 Datum vypracování: Vypracoval: 31. 12. 2014, revize:

Více

Podpora neformálních pečovatelů

Podpora neformálních pečovatelů Podpora neformálních pečovatelů Sociální služby efektivně, transparentně, aktivně Praha, 10. března 2015 Parametry projektu od 1. 2. 2014 důvody realizace neexistuje komplexní zmapování potřeb pečujících

Více

KRAJSKÝ ÚŘAD ODBOR LEGISLATIVNÍ A PRÁVNÍ A KRAJSKÝ ŽIVNOSTENSKÝ ÚŘAD

KRAJSKÝ ÚŘAD ODBOR LEGISLATIVNÍ A PRÁVNÍ A KRAJSKÝ ŽIVNOSTENSKÝ ÚŘAD KARLOVARSKÝ KRAJ KRAJSKÝ ÚŘAD ODBOR LEGISLATIVNÍ A PRÁVNÍ A KRAJSKÝ ŽIVNOSTENSKÝ ÚŘAD Váš dopis značka / ze dne Naše značka Vyřizuje / linka Karlovy Vary 22.11.2018 28.11.2018 Žádost o poskytnutí informací

Více

Zkušenosti s PPPD z pohledu doprovázející služby pro pěstounskou rodinu na přechodnou dobu. Amalthea o.s. Ria Černá

Zkušenosti s PPPD z pohledu doprovázející služby pro pěstounskou rodinu na přechodnou dobu. Amalthea o.s. Ria Černá Zkušenosti s PPPD z pohledu doprovázející služby pro pěstounskou rodinu na přechodnou dobu Amalthea o.s. Ria Černá Co je doprovázení - terénní sociální pracovník v rodině dle potřeb členů rodiny - úkoly

Více

Vnitřní hodnocení a evaluace Mateřské školy Dr. E. Beneše Respondenti

Vnitřní hodnocení a evaluace Mateřské školy Dr. E. Beneše Respondenti Vnitřní hodnocení a evaluace Mateřské školy Dr. E. Beneše 2017. Počet pedagogů MŠ celkem: 19 Počet respondentů: 18 Respondenti 1; 3% 19; 50% 18; 47% 1 2 3 1. Naplňování cílů ŠVP Základní cíl mateřské školy

Více

Bc. Lucie Petroušová, DiS. České Budějovice 2013 KOMUNIKACE S PRENATÁLNÍM JEDINCEM

Bc. Lucie Petroušová, DiS. České Budějovice 2013 KOMUNIKACE S PRENATÁLNÍM JEDINCEM Bc. Lucie Petroušová, DiS. České Budějovice 2013 KOMUNIKACE S PRENATÁLNÍM JEDINCEM Prenatální psychologie a vnímání plodu v této rovině Na významu nabývá nejen zájem o fyzický vývoj plodu, ale dokládají

Více

TISKOVÁ KONFERENCE 24. 3. 2015

TISKOVÁ KONFERENCE 24. 3. 2015 TISKOVÁ KONFERENCE 24. 3. 2015 Jediná celostátní edukačně-náborová kampaň zaměřená na pěstounskou péči POMOC OHROŽENÝM DĚTEM Nadační fond J&T pomáhá již od roku 2004 především ohroženým dětem a rodinám.

Více

Postoje ke kojeneckým ústavům

Postoje ke kojeneckým ústavům Postoje ke kojeneckým ústavům 29/3/2018 Zpracováno pro Nadaci Sirius Metodika výzkumu Velikost vzorku, od 18 let Termín dotazování 22. 2. 2018 4. 3. 2018 Metoda sběru dat Kombinace osobního sběru vyškolenými

Více

Zpráva o zájemci o pěstounství

Zpráva o zájemci o pěstounství Zpráva o zájemci o pěstounství Tento materiál vznikl v Amalthea o. s. z podkladů organizace British Association for Adoption & Fostering (2008) v rámci spolupráce s Pardubickým krajem, Nadací LUMOS, Centrem

Více

Internalizované poruchy chování

Internalizované poruchy chování Internalizované poruchy chování VOJTOVÁ, V. Inkluzivní vzdělávání žáků v riziku a s poruchami chování jako perspektiva kvality života v dospělosti. Brno: MSD, 2010 ISBN 978-80-210-5159-1 Internalizované

Více

Efektivita osvětové. náhradní rodinné. Závěrečná zpráva. Únor 2015

Efektivita osvětové. náhradní rodinné. Závěrečná zpráva. Únor 2015 Efektivita Efektivita osvětové osvětové kampaně kampaně zaměřené zaměřené na na práva práva dětí dětí v v náhradní náhradní rodinné rodinné péči péči Závěrečná Závěrečná zpráva zpráva 1. 1. vlna vlna Únor

Více

ATTACHMENT KONFERENCE O PĚSTOUNSKÉ PÉČI OSTRAVA 22 11 2011. PhDr Petra Vrtbovská PhD DŮLEŽITÉ TÉMA NÁHRADNÍ RODINNÉ PÉČE

ATTACHMENT KONFERENCE O PĚSTOUNSKÉ PÉČI OSTRAVA 22 11 2011. PhDr Petra Vrtbovská PhD DŮLEŽITÉ TÉMA NÁHRADNÍ RODINNÉ PÉČE ATTACHMENT DŮLEŽITÉ TÉMA NÁHRADNÍ RODINNÉ PÉČE KONFERENCE O PĚSTOUNSKÉ PÉČI OSTRAVA 22 11 2011 PhDr Petra Vrtbovská PhD Co budeme probírat PROČ DÍTĚ POTŘEBUJE RODIČOVSKOU PÉČI Co je citové pouto (attachment)

Více

Náhradní rodinná péče prověření a příprava. PhDr. Hana Pazlarová, Ph.D

Náhradní rodinná péče prověření a příprava. PhDr. Hana Pazlarová, Ph.D Náhradní rodinná péče prověření a příprava PhDr. Hana Pazlarová, Ph.D Dnešní témata Legislativní zakotvení NRP Proces prověření Příprava pěstounů Legislativní zakotvení Občanský zákoník (od 2014) Osvojení

Více

KLIMA ŠKOLY. Zpráva z evaluačního nástroje Klima školy. Škola Testovací škola - vyzkoušení EN, Praha. Termín

KLIMA ŠKOLY. Zpráva z evaluačního nástroje Klima školy. Škola Testovací škola - vyzkoušení EN, Praha. Termín KLIMA ŠKOLY Zpráva z evaluačního nástroje Klima školy Škola Testovací škola - vyzkoušení EN, Praha Termín 29.9.2011-27.10.2011-1 - Vážená paní ředitelko, vážený pane řediteli, milí kolegové! Dovolte, abychom

Více

Modely inkluzivní praxe v základní škole

Modely inkluzivní praxe v základní škole Modely inkluzivní praxe v základní škole Metodický materiál projektu Modely inkluzivní praxe v základní škole CZ.1.07/1.2.00/14.0125 Základní škola Staňkova 14, Brno 12.11.2012 Integrace Rozdílnost ve

Více

Centrum podpory náhradní rodinné péče II 9/2015 1/2019

Centrum podpory náhradní rodinné péče II 9/2015 1/2019 Centrum podpory náhradní rodinné péče II 9/2015 1/2019 Věduna Bubleová Celostátní konference 17. 1. 2019 Popis projektu Centrum podpory NRP II Popis projektu Centrum podpory náhradní rodinné péče II (dále

Více

Co víme a nevíme o žácích, kteří se rozhodují o další vzdělávací a profesní dráze Petr Hlaďo

Co víme a nevíme o žácích, kteří se rozhodují o další vzdělávací a profesní dráze Petr Hlaďo Co víme a nevíme o žácích, kteří se rozhodují o další vzdělávací a profesní dráze Petr Hlaďo Brno 14. 6. 2017: Konference Kariérové poradenství ve školní praxi 1 Východiska rozhodování o profesní a vzdělávací

Více

Kontakt dítěte s biologickým rodičem v náhradní rodinné péči

Kontakt dítěte s biologickým rodičem v náhradní rodinné péči Kontakt dítěte s biologickým rodičem v náhradní rodinné péči Autoři: Terezie Pemová, Radek Ptáček Právo dítěte být vychováváno svými biologickými rodiči, je jedním z nejdůležitějších a je zakotveno v základních

Více

Zákon č. 56/1928 Sb., o osvojení umožňoval osvojení dospělého člověka (až do roku 1950, kdy byla tato možnost ze zákona vyjmuta).

Zákon č. 56/1928 Sb., o osvojení umožňoval osvojení dospělého člověka (až do roku 1950, kdy byla tato možnost ze zákona vyjmuta). Příloha č. 1 Příloha č. 1 ZÁKONY A DOKUMENTY V této části bakalářské práce komentujeme některé zákony a dokumenty, které se náhradní rodinné péče týkaly a týkají od dob rakouského práva do současnosti.

Více

Schéma výzkumu listopad 2012

Schéma výzkumu listopad 2012 Schéma výzkumu listopad 2012 A. Výzkum současné praxe NRP v zahraničí Země: Dánsko, Polsko, Velká Británie, Slovensko Téma NRP + sub-témata: služby dostupné náhradní rodině, standardy služeb, získávání

Více

Zpráva o zájemci o pěstounství. Část E Hodnocení způsobilosti

Zpráva o zájemci o pěstounství. Část E Hodnocení způsobilosti Zpráva o zájemci o pěstounství Tento materiál vznikl v Amalthea o. s. z podkladů organizace British Association for Adoption & Fostering (2008) v rámci spolupráce s Pardubickým krajem, Nadací LUMOS, Centrem

Více

Institucionální péče vs. náhradní rodinná péče

Institucionální péče vs. náhradní rodinná péče Institucionální péče vs. náhradní rodinná péče Rodiče a rodina v životě dítěte MUDr. Petra Uhlíková Centrum dorostové a vývojové psychiatrie Psychiatrická klinika 1. LF UK a VFN 26. 6. 2012 Rodina a její

Více

Tabulka 1 Rizikové online zážitky v závislosti na místě přístupu k internetu N M SD Min Max. Přístup ve vlastním pokoji 10804 1,61 1,61 0,00 5,00

Tabulka 1 Rizikové online zážitky v závislosti na místě přístupu k internetu N M SD Min Max. Přístup ve vlastním pokoji 10804 1,61 1,61 0,00 5,00 Seminární úkol č. 4 Autoři: Klára Čapková (406803), Markéta Peschková (414906) Zdroj dat: EU Kids Online Survey Popis dat Analyzovaná data pocházejí z výzkumu online chování dětí z 25 evropských zemí.

Více

Pěstounská péče a práva dětí. Georgette Mulheir Ředitelka pro odbornou činnost Lumos

Pěstounská péče a práva dětí. Georgette Mulheir Ředitelka pro odbornou činnost Lumos Pěstounská péče a práva dětí Georgette Mulheir Ředitelka pro odbornou činnost Lumos Národní akční plán (NAP) Český Národní akční plán příležitost pro tisíce dětí, které se nacházejí v tíživé životní situaci

Více

Rozhodování žáků absolventských ročníků základních škol o další vzdělávací a profesní dráze

Rozhodování žáků absolventských ročníků základních škol o další vzdělávací a profesní dráze 21. 11. 2013, Bratislava Inovatívne technológie včasnej prevencie v poradenských systémoch a preventívnych programoch Rozhodování žáků absolventských ročníků základních škol o další vzdělávací a profesní

Více

Struktura dotazů na poradně Adopce.com za rok 2014

Struktura dotazů na poradně Adopce.com za rok 2014 Analýza dotazů na poradně Adopce.com (celkem 1 dotazů, odpovědí) Tato analýza rozkrývá strukturu dotazů na poradně Adopce.com v sekci Rady odborníků za rok 1. Poradna funguje na principu volné diskuse

Více

Malé a velké děti v mateřské škole. Prof. RNDr. PhDr. Marie Vágnerová, CSc.

Malé a velké děti v mateřské škole. Prof. RNDr. PhDr. Marie Vágnerová, CSc. Malé a velké děti v mateřské škole Prof. RNDr. PhDr. Marie Vágnerová, CSc. Období mezi 2.a 3. rokem je věkem autonomizace Dochází k postupnému osamostatňování a uvolňování z dřívějších vazeb. Avšak ve

Více

Postoje k transformaci ústavní péče. Eva Dragomirecká Katedra sociální práce FF UK 33. konference sociální psychiatrie

Postoje k transformaci ústavní péče. Eva Dragomirecká Katedra sociální práce FF UK 33. konference sociální psychiatrie Postoje k transformaci ústavní péče Eva Dragomirecká Katedra sociální práce FF UK 33. konference sociální psychiatrie 20.-22.11.2014, Přerov Postoje veřejnosti PŘÍNOS vypovídají o skutečných problémech,

Více

Expertní studie VÝZKUM FAKTORŮ PŘECHODU OD INDUSTRIÁLNÍ EKONOMIKY KE ZNALOSTNÍ A PODNIKAVÉ EKONOMICE V PODMÍNKÁCH MORAVSKOSLEZSKÉHO KRAJE

Expertní studie VÝZKUM FAKTORŮ PŘECHODU OD INDUSTRIÁLNÍ EKONOMIKY KE ZNALOSTNÍ A PODNIKAVÉ EKONOMICE V PODMÍNKÁCH MORAVSKOSLEZSKÉHO KRAJE VÝZKUM FAKTORŮ PŘECHODU OD INDUSTRIÁLNÍ EKONOMIKY KE ZNALOSTNÍ A PODNIKAVÉ EKONOMICE V PODMÍNKÁCH MORAVSKOSLEZSKÉHO KRAJE VYSOKÁ ŠKOLA PODNIKÁNÍ, A.S. říjen - listopad 2010 Obsah 1. HYPOTÉZY A CÍLE VÝZKUMU...

Více

Náhradní rodinná péče v České republice a zkušenosti přímých aktérů

Náhradní rodinná péče v České republice a zkušenosti přímých aktérů Náhradní rodinná péče v České republice a zkušenosti přímých aktérů Život v náhradní rodinné péči z pohledu přijatých dětí a náhradních rodin www.nahradnirodina.cz www.nadacesirius.cz www.nadacesirius.cz

Více

ÚLOHA SPIRITUALITY V KVALITĚ ŽIVOTA A ŽIVOTNÍ SPOKOJENOSTI U MLADÝCH LIDÍ

ÚLOHA SPIRITUALITY V KVALITĚ ŽIVOTA A ŽIVOTNÍ SPOKOJENOSTI U MLADÝCH LIDÍ ÚLOHA SPIRITUALITY V KVALITĚ ŽIVOTA A ŽIVOTNÍ SPOKOJENOSTI U MLADÝCH LIDÍ Irena OCETKOVÁ Hlavní výzkumné otázky 1. Existuje souvislost úrovně spirituality a kvality života, projevované v pocitu subjektivní

Více

SOUHRNNÉ VÝSLEDKY ZPĚTNÝCH VAZEB NA PACIENTSKÝ PROGRAM AD VITAM

SOUHRNNÉ VÝSLEDKY ZPĚTNÝCH VAZEB NA PACIENTSKÝ PROGRAM AD VITAM SOUHRNNÉ VÝSLEDKY ZPĚTNÝCH VAZEB NA PACIENTSKÝ PROGRAM AD VITAM 2013 Dotazníkové šetření u pacientů s roztroušenou sklerózou 1. Cíle a způsob provedení dotazníkového šetření Dotazníkové šetření mezi pacienty

Více

Když vlastní rodina chybí - náhradní, ústavní výchova,adopce

Když vlastní rodina chybí - náhradní, ústavní výchova,adopce Když vlastní rodina chybí - náhradní, ústavní výchova,adopce určeno pro žáky sekundy víceletého gymnázia CZ.1.07/1.1.00/14.0143 Táborské soukromé gymnázium, s. r. o. cílová skupina: žáci sekundy cílem

Více

ZNALOSTI A DOVEDNOSTI ČESKÝCH MUŽŮ V OBLASTI INFORMAČNÍ BEZPEČNOSTI - VÝSLEDKY STATISTICKÉ ANALÝZY

ZNALOSTI A DOVEDNOSTI ČESKÝCH MUŽŮ V OBLASTI INFORMAČNÍ BEZPEČNOSTI - VÝSLEDKY STATISTICKÉ ANALÝZY ZNALOSTI A DOVEDNOSTI ČESKÝCH MUŽŮ V OBLASTI INFORMAČNÍ BEZPEČNOSTI - VÝSLEDKY STATISTICKÉ ANALÝZY Knowledge and skills of Czech men in the field of information security - the results of statistical analysis

Více

NADĚJE Jak pracujeme s nadějí v hospici. Mgr. Radka Alexandrová DLBsHospicem sv. Josefa, Rajhrad Brno

NADĚJE Jak pracujeme s nadějí v hospici. Mgr. Radka Alexandrová DLBsHospicem sv. Josefa, Rajhrad Brno NADĚJE Jak pracujeme s nadějí v hospici Mgr. Radka Alexandrová DLBsHospicem sv. Josefa, Rajhrad 19. 20.9.2013 Brno HOSPIC Místo, kam chodí lidé důstojně umírat Naděje na DOBROU SMRT Naděje na KVALITNÍ

Více

Současný stav likvidace dat v organizacích

Současný stav likvidace dat v organizacích Současný stav likvidace dat v organizacích Current state of data disposing in organizations Ing. Vít Pěkný Abstrakt Článek prezentuje výsledky zjištěné dotazníkovým šetřením, které bylo realizované v roce

Více

Příprava pěstounů PPPD

Příprava pěstounů PPPD Příprava pěstounů PPPD na předávání dítěte z PPPD Mgr. Ondřej Bouša Alžběta Hlásková Kam může dítě z PPPD odejít? A návrat k rodiči B návrat k jiné osobě z původní rodiny nebo jinak blízké osobě C přechod

Více

KAPITOLY Z POLITOLOGIE A PRÁVA RODINNÉ PRÁVO RODIČE A DĚTI, NÁHRADNÍ RODINNÁ VÝCHOVA

KAPITOLY Z POLITOLOGIE A PRÁVA RODINNÉ PRÁVO RODIČE A DĚTI, NÁHRADNÍ RODINNÁ VÝCHOVA KAPITOLY Z POLITOLOGIE A PRÁVA RODINNÉ PRÁVO RODIČE A DĚTI, NÁHRADNÍ RODINNÁ VÝCHOVA VZTAH RODIČŮ A DĚTÍ Jak už bylo řečeno v předešlé prezentaci, každý rodič má vůči svým nezletilým potomkům rodičovskou

Více

Pěstounská péče je institut natolik rozmanitý, jak rozmanité jsou samotné životní příběhy dětí. Někde jsou kontakty s rodiči časté, v jiných případech třeba žádné. Někdy žije dítě v pěstounské rodině až

Více

odpovědí: rizikové již při prvním užití, rizikové při občasném užívání, rizikové pouze při pravidelném užívání, není vůbec rizikové.

odpovědí: rizikové již při prvním užití, rizikové při občasném užívání, rizikové pouze při pravidelném užívání, není vůbec rizikové. TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská, Praha Tel.: 8 840 9 E-mail: jan.cervenka@soc.cas.cz Postoj veřejnosti ke konzumaci vybraných návykových látek

Více

Standard 9. PRACOVNÍ POSTUPY POVĚŘENÉ OSOBY č. rev.: 03/2017

Standard 9. PRACOVNÍ POSTUPY POVĚŘENÉ OSOBY č. rev.: 03/2017 Standard 9 PRACOVNÍ POSTUPY POVĚŘENÉ OSOBY č. rev.: 03/2017 Termín poslední revize: 2. 5. 2017 Návrh revize zpracoval: Návrh revize schválil: Mgr. Jana Kocourková PhDr. Tomáš Ochotnický Termín platnosti

Více

Průvodce pro náhradní rodinnou péči

Průvodce pro náhradní rodinnou péči Průvodce pro náhradní rodinnou péči Jak na náhradní rodinnou péči V zájmu každého dítěte je vyrůstat v klidném a harmonickém prostředí své rodiny, právem a povinností rodičů je výchova a péče o děti. Bohužel

Více

ČÁST A ÚDAJE O ŽADATELI/ŽADATELCE

ČÁST A ÚDAJE O ŽADATELI/ŽADATELCE Dotazník k žádosti o zařazení do evidence žadatelů vhodných stát se osvojiteli / pěstouny / pěstouny na přechodnou dobu ČÁST A ÚDAJE O ŽADATELI/ŽADATELCE I. OSOBNÍ ÚDAJE ŽADATELE/KY Státní příslušnost:

Více

Sociální práce s rodinou 9 P H D R. H A N A P A Z L A R O V Á P H. D

Sociální práce s rodinou 9 P H D R. H A N A P A Z L A R O V Á P H. D Sociální práce s rodinou 9 P H D R. H A N A P A Z L A R O V Á P H. D Úvod do náhradní (rodinné) péče P R O Č N E M O H O U D Ě T I V Y R Ů S T A T V E V L A S T N Í R O D I N Ě? Proč nemohou žít některé

Více

Trauma, vazby a rodinné konstelace

Trauma, vazby a rodinné konstelace Trauma, vazby a rodinné konstelace Terapeutická práce na základě vícegenerační systemické psychotraumatologie (VSP) / - konstelací traumatu www.franz-ruppert.de 1 Vzájemné působení mezi metodou systemických

Více

Analýza dotazů na poradně Adopce.com (celkem 179 dotazů, 134 odpovědí)

Analýza dotazů na poradně Adopce.com (celkem 179 dotazů, 134 odpovědí) Analýza dotazů na poradně Adopce.com (celkem 179 dotazů, 1 odpovědí) Tato analýza zachycuje strukturu dotazů na poradně Adopce.com v sekci Rady odborníků za rok 15. Poradna fungovala první pololetí roku

Více

PANEL PRO PĚSTOUNSKOU PÉČI PANEL PRO PĚSTOUNSKOU PÉČI PANEL PRO PĚSTOUNSKOU PÉČI PANEL PRO PĚSTOUNSKOU PÉČI PANEL PRO PĚSTOUNSKOU PÉČI

PANEL PRO PĚSTOUNSKOU PÉČI PANEL PRO PĚSTOUNSKOU PÉČI PANEL PRO PĚSTOUNSKOU PÉČI PANEL PRO PĚSTOUNSKOU PÉČI PANEL PRO PĚSTOUNSKOU PÉČI Panel pro pěstounskou péči 2011 Poprvé vydáno organizací Amalthea o. s. v roce 2011 Tento materiál vznikl v Amalthea o. s. z podkladů Childern s Services and East Lothian Council, Skotsko (2007) v rámci

Více

Dotazník k žádosti o zařazení do evidence žadatelů vhodných stát se osvojiteli / pěstouny / pěstouny na přechodnou dobu

Dotazník k žádosti o zařazení do evidence žadatelů vhodných stát se osvojiteli / pěstouny / pěstouny na přechodnou dobu Dotazník k žádosti o zařazení do evidence žadatelů vhodných stát se osvojiteli / pěstouny / pěstouny na přechodnou dobu ČÁST A ÚDAJE O ŽADATELI/ŽADATELCE I. OSOBNÍ ÚDAJE ŽADATELE/KY Rodné příjmení: Státní

Více

KLIENTSKÉ PĚSTOUNSKÉ RODINY NADAČNÍHO FONDU ROZUM A CIT

KLIENTSKÉ PĚSTOUNSKÉ RODINY NADAČNÍHO FONDU ROZUM A CIT KLIENTSKÉ PĚSTOUNSKÉ RODINY NADAČNÍHO FONDU ROZUM A CIT Prezentované výsledky vycházejí z dotazníkového šetření, jehož autory jsou nadační fond Rozum a Cit, Praha a Středisko náhradní rodinné péče, Praha.

Více

ZÁKON ČÁST PRVNÍ. Čl. I

ZÁKON ČÁST PRVNÍ. Čl. I ZÁKON ze dne 2014, kterým se mění zákon č. 115/2006 Sb., o registrovaném partnerství a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony Parlament se usnesl

Více

PĚSTOUNSKÁ PÉČE ÚČEL PRAMENY DRUHY PĚSTOUNSKÉ PÉČE LITERATURA. Zdeňka Králíčková, 2007

PĚSTOUNSKÁ PÉČE ÚČEL PRAMENY DRUHY PĚSTOUNSKÉ PÉČE LITERATURA. Zdeňka Králíčková, 2007 PĚSTOUNSKÁ PÉČE Zdeňka Králíčková, 2007 1 2 ÚČEL PRAMENY výkon osobní péče o nezletilé dítě po dobu, po kterou nemohou rodiče o dítě osobně pečovat dočasnost pravidelné osobní kontakty rodiče s dítětem

Více

Závislost na počítačových hrách u žáků druhého stupně vybraných základních škol

Závislost na počítačových hrách u žáků druhého stupně vybraných základních škol POSUDEK BAKALÁŘSKÉ / MAGISTERSKÉ PRÁCE OPONENT Název Závislost na počítačových hrách u žáků druhého stupně vybraných základních škol Autor Bc. Jiří Zatřepálek Vedoucí práce Mgr. Jaroslav Vacek Oponent

Více

Systém psychologických věd

Systém psychologických věd Systém psychologických věd Psychologické vědy = vědy o duševním životě, duševnu, které specifickým způsobem odráží skutečnost ve formě počitků, vjemů, představ, paměti, myšlení, citů atp. DUŠEVNO (psychika)

Více

Personální bezpečnost v organizacích

Personální bezpečnost v organizacích Personální bezpečnost v organizacích Personal safety in organizations Ing. Vít Pěkný Abstrakt Článek prezentuje výsledky zjištěné dotazníkovým šetřením, které bylo realizované v roce 2016 a bylo zaměřené

Více

RECENZE TESTU SVF78 PSYCHODIAGNOSTIKA DOSPĚLÝCH, PSY402. Petra Dvořáková , Psychologie

RECENZE TESTU SVF78 PSYCHODIAGNOSTIKA DOSPĚLÝCH, PSY402. Petra Dvořáková , Psychologie RECENZE TESTU SVF78 PSYCHODIAGNOSTIKA DOSPĚLÝCH, PSY402 Petra Dvořáková 383128, Psychologie Vyučující: Mgr. Stanislav Ježek, PhD. Datum odevzdání: 13.10. 2014 Fakulta sociálních studií MU, 2014/2015 SVF

Více

Příloha 3: Graf č. 9 - Časové rozložení činností sociálního pracovníka během pracovního týdne - zkoumané pracoviště A1

Příloha 3: Graf č. 9 - Časové rozložení činností sociálního pracovníka během pracovního týdne - zkoumané pracoviště A1 Seznam příloh Příloha 1: Dotazník Příloha 2: Vyhodnocení dotazníku grafická část Příloha 3: Graf č. 9 - Časové rozložení činností sociálního pracovníka během pracovního týdne - zkoumané pracoviště A1 Příloha

Více

REFERENT SOCIÁLNÍCH VĚCÍ 10. platová třída 3. Zajišťování sociálně- právní ochrany dětí.

REFERENT SOCIÁLNÍCH VĚCÍ 10. platová třída 3. Zajišťování sociálně- právní ochrany dětí. MĚSTSKÝ ÚŘAD KRNOV datum tisku: 1. 1. 2014 platí od : 1. 1. 2014 POPIS PRACOVNÍHO MÍSTA odbor a oddělení: pracovní zařazení: zaměstnanec: Odbor sociální, oddělení sociálně právní ochrany dětí a rodiny

Více

Náhradní rodinná péče v České republice a zkušenosti přímých aktérů

Náhradní rodinná péče v České republice a zkušenosti přímých aktérů Náhradní rodinná péče v České republice a zkušenosti přímých aktérů www.nahradnirodina.cz www.nadacesirius.cz www.nadacesirius.cz Výzkumné otázky I. Co profesionálům z oblasti náhradní péče o dítě přinesly

Více

Kurz rodinného poradenství pro pracovníky pomáhajících profesí. Poradenství pro rodiče, specifika symptomu užívání drog

Kurz rodinného poradenství pro pracovníky pomáhajících profesí. Poradenství pro rodiče, specifika symptomu užívání drog Kurz rodinného poradenství pro pracovníky pomáhajících profesí Poradenství pro rodiče, specifika symptomu užívání drog Pod pojmem užívání drog rozumíme širokou škálu drogového vývoje od fáze experimentování,

Více

Naše zkušenosti s provázením pěstounských rodin. Dagmar Zezulová, Pavla Bažantová

Naše zkušenosti s provázením pěstounských rodin. Dagmar Zezulová, Pavla Bažantová Naše zkušenosti s provázením pěstounských rodin Dagmar Zezulová, Pavla Bažantová Aktivita Jaké vlastnosti a osobnostní předpoklady by měl mít klíčový pracovník? 15. 12. 2016 2 Osobnostní charakteristiky

Více

Self-reportové studie: cesta do hlubin latentní kriminality?

Self-reportové studie: cesta do hlubin latentní kriminality? Self-reportové studie: cesta do hlubin latentní kriminality? Jan Tomášek seminář IKSP, 6. listopadu 2014 Význam self-reportů pro kriminologii Vznik oboru v 19. století poznatky vázané na první oficiální

Více

Inovace pregraduálního a koncepce postgraduálního studia psychologie pro učitele na P F JU v Českých Budějovicích

Inovace pregraduálního a koncepce postgraduálního studia psychologie pro učitele na P F JU v Českých Budějovicích 68 Proměny učitele, žáka a školy - Pedagogická orientace č. 2, 2000 Inovace pregraduálního a koncepce postgraduálního studia psychologie pro učitele na P F JU v Českých Budějovicích Olga Jílková, Marie

Více

Sociální práce s rodinou 10 P H D R. H A N A P A Z L A R O V Á P H. D

Sociální práce s rodinou 10 P H D R. H A N A P A Z L A R O V Á P H. D Sociální práce s rodinou 10 P H D R. H A N A P A Z L A R O V Á P H. D Co nás dnes čeká Poručenství, opatrovnictví Pěstounská péče Poručenství Jestliže rodiče dítěte zemřeli, byli zbaveni rodičovské zodpovědnosti,

Více

Veřejnost a obnovitelné zdroje energie

Veřejnost a obnovitelné zdroje energie Veřejnost a obnovitelné zdroje energie 3. května 2011 Zpráva z výzkumu realizovaného společností Factum Invenio Obsah Základní informace o projektu Hlavní zjištění Detailní analýza Náklady spojené s výrobou

Více

Standard 9. PRACOVNÍ POSTUPY POVĚŘENÉ OSOBY č. rev.: 01/2018

Standard 9. PRACOVNÍ POSTUPY POVĚŘENÉ OSOBY č. rev.: 01/2018 Standard 9 PRACOVNÍ POSTUPY POVĚŘENÉ OSOBY č. rev.: 01/2018 Termín poslední revize: 21. 2. 2018 Návrh revize zpracoval: Návrh revize schválil: Bc. Gabriela Horná Bulková Bc. Gabriela Horná Bulková Termín

Více

Pěstounská péče názory veřejnosti a pěstounských rodin

Pěstounská péče názory veřejnosti a pěstounských rodin Pěstounská péče názory veřejnosti a pěstounských rodin Tisková konference nadačního fondu Rozum a cit 1.12.2005 Základní informace o prezentovaných zjištěních Prezentované výsledky vycházejí ze dvou samostatných

Více

Zdeňka Králíčková, 2007

Zdeňka Králíčková, 2007 PĚSTOUNSKÁ PÉČE Zdeňka Králíčková, 2007 ÚČEL výkon osobní péče o nezletilé dítě po dobu, po kterou nemohou rodiče o dítě osobně pečovat dočasnost pravidelné osobní kontakty rodiče s dítětem není-li to

Více

PŘÍPADOVÁ STUDIE ORGANIZACE DENOKINN: PROJEKT DOMÁCÍ PALIATIVNÍ PÉČE A SOCIÁLNÍ PODPORY

PŘÍPADOVÁ STUDIE ORGANIZACE DENOKINN: PROJEKT DOMÁCÍ PALIATIVNÍ PÉČE A SOCIÁLNÍ PODPORY PŘÍPADOVÁ STUDIE ORGANIZACE DENOKINN: PROJEKT DOMÁCÍ PALIATIVNÍ PÉČE A SOCIÁLNÍ PODPORY Projekt poskytování sociální péče v domácnosti v oblasti intenzivní paliativní péče. Pilotní projekt realizuje společnost

Více

PRACOVNÍ VERZE. Standard práce asistenta pedagoga. Pracovní verze: 09_2014 Určeno: k veřejné diskusi. Kolektiv autorů

PRACOVNÍ VERZE. Standard práce asistenta pedagoga. Pracovní verze: 09_2014 Určeno: k veřejné diskusi. Kolektiv autorů Standard práce asistenta pedagoga Pracovní verze: 09_2014 Určeno: k veřejné diskusi Kolektiv autorů Univerzita Palackého v Olomouci, 2014 Vydala: Univerzita Palackého v Olomouci, 2014 Autorský tým: Mgr.

Více

Bezpečnost úložišť v organizacích

Bezpečnost úložišť v organizacích Bezpečnost úložišť v organizacích Storage security in organizations Ing. Vít Pěkný Abstrakt Článek prezentuje výsledky zjištěné dotazníkovým šetřením, které bylo realizované v roce 2016 a bylo zaměřené

Více

Výběrové šetření o zdravotním stavu české populace (HIS CR 2002) Fyzická aktivita (VIII. díl)

Výběrové šetření o zdravotním stavu české populace (HIS CR 2002) Fyzická aktivita (VIII. díl) Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 12. 12. 2002 60 Výběrové šetření o zdravotním stavu české populace (HIS CR 2002) Fyzická aktivita (VIII. díl) Tato

Více

Protektivní faktory učitelského vyhoření pilotní studie

Protektivní faktory učitelského vyhoření pilotní studie Protektivní faktory učitelského vyhoření pilotní studie Irena Smetáčková Katedra psychologie Pedagogická fakulta Univerzita Karlova v Praze RYBA SMRDÍ OD HLAVY Kvalita školní výuky začíná od vyučujících.

Více

Standardy kvality sociálně-právní ochrany dětí poskytované Poradnou pro rodinu, manželství a mezilidské vztahy

Standardy kvality sociálně-právní ochrany dětí poskytované Poradnou pro rodinu, manželství a mezilidské vztahy Centrum sociálních služeb Vyškov, o. p. s. PORADNA PRO RODINU, MANŽELSTVÍ A MEZILIDSKÉ VZTAHY Smetanovo nábřeží 27, Vyškov, tel.: 517 333 909, mobil: 733 525 998 poradna@psychologie.vys.cz www.psychologie.vys.cz

Více

Romové a soužití s nimi očima české veřejnosti duben 2014

Romové a soužití s nimi očima české veřejnosti duben 2014 ov14014 TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel.: 286 840 9 E-mail: milan.tucek@soc.cas.cz Romové a soužití s nimi očima české veřejnosti

Více

PROGRAM PRO PĚSTOUNSKÉ RODINY SLEZSKÉ DIAKONIE

PROGRAM PRO PĚSTOUNSKÉ RODINY SLEZSKÉ DIAKONIE PROGRAM PRO PĚSTOUNSKÉ RODINY SLEZSKÉ DIAKONIE Název dokumentu: Změna situace Druh dokumentu: Základní dokument revidovaný Identifikační znak: PPR/SQ12 Datum vypracování: Vypracoval: 31. 12. 2014, revize:

Více

Standard č. 1. Cíle a způsoby činnosti pověřené osoby. Schválil: Mgr. Bc. Romana Svobodová, ředitelka organizace

Standard č. 1. Cíle a způsoby činnosti pověřené osoby. Schválil: Mgr. Bc. Romana Svobodová, ředitelka organizace Standard č. 1 Cíle a způsoby činnosti pověřené osoby Vydal: Mgr. Bc. Romana Svobodová Schválil: Mgr. Bc. Romana Svobodová, ředitelka organizace Datum: 11. 12. 2014 Revize č.: Stran: 1-5 Kritérium 1a Pověřená

Více

CRITICAL INCIDENT STRESS MANAGEMENT

CRITICAL INCIDENT STRESS MANAGEMENT Psychologická služba HZS ČR CRITICAL INCIDENT STRESS MANAGEMENT (posttraumatická péče) 1 CRITICAL INCIDENT Při záchranných akcích se hasiči setkávají s běžnými situacemi, ale také s těmi, které vyvolávají

Více

Cílená intervence ve školním prostředí

Cílená intervence ve školním prostředí PREVENCE V KONTEXTU ÚSTAVNÍ A OCHRANNÉ VÝCHOVY NUV, Praha 7. 11. 2017 Cílená intervence ve školním prostředí jako prevence vývoje problémového chování doc.phdr. Věra Vojtová, Ph.D. PdF MU, vojtova@ped.muni.cz

Více

PhDr. Radka Bužgová, Ph.D. PhDr. Lucie Sikorová, Ph.D. Ústav ošetřovatelství a porodní asistence, Lékařská fakulta, Ostravská univerzita

PhDr. Radka Bužgová, Ph.D. PhDr. Lucie Sikorová, Ph.D. Ústav ošetřovatelství a porodní asistence, Lékařská fakulta, Ostravská univerzita PhDr. Radka Bužgová, Ph.D. PhDr. Lucie Sikorová, Ph.D. Ústav ošetřovatelství a porodní asistence, Lékařská fakulta, Ostravská univerzita Hodnocení potřeb v paliativní péči K identifikaci priorit, aktuálních

Více

Přípravy PRIDE pro budoucí náhradní rodiče a vzdělávání náhradních rodičů. Markéta Švejdová

Přípravy PRIDE pro budoucí náhradní rodiče a vzdělávání náhradních rodičů. Markéta Švejdová Přípravy PRIDE pro budoucí náhradní rodiče a vzdělávání náhradních rodičů Markéta Švejdová Formy náhradní rodinné péče Osvojení (adopce) Pěstounská péče Pěstounská péče na přechodnou dobu 1.7.2018 2 Legislativní

Více

TISKOVÁ ZPRÁVA K VÝSLEDKŮM VÝZKUMU PŘECHODU DĚTÍ Z MATEŘSKÉ ŠKOLY DO 1. TŘÍDY ZÁKLADNÍ ŠKOLY

TISKOVÁ ZPRÁVA K VÝSLEDKŮM VÝZKUMU PŘECHODU DĚTÍ Z MATEŘSKÉ ŠKOLY DO 1. TŘÍDY ZÁKLADNÍ ŠKOLY TISKOVÁ ZPRÁVA K VÝSLEDKŮM VÝZKUMU PŘECHODU DĚTÍ Z MATEŘSKÉ ŠKOLY DO 1. TŘÍDY ZÁKLADNÍ ŠKOLY Předškoláci umějí čím dál tím lépe počítat. U odkladů rozhoduje věk a pohlaví dítěte. Školu prvňákům vybírají

Více

Práce psychologa Úřadu s dítětem v procesu mezinárodního osvojení. Olomouc Ondřej Bouša

Práce psychologa Úřadu s dítětem v procesu mezinárodního osvojení. Olomouc Ondřej Bouša Práce psychologa Úřadu s dítětem v procesu mezinárodního osvojení Olomouc 28. 2. 1. 3. 2018 Ondřej Bouša Rozdílné fáze procesu rozdílná práce Před Informace o dítěti, názor dítěte, potřeby & matching Během

Více

Povinnosti a oprávnění zaměstnance péče o rodinu a děti

Povinnosti a oprávnění zaměstnance péče o rodinu a děti Povinnosti a oprávnění zaměstnanců OSPOD Povinnosti a oprávnění zaměstnance péče o rodinu a děti Zaměstnanec je povinen vykonávat činnosti stanovené zákonem č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně,

Více

Náhradní péče o dítě v číslech

Náhradní péče o dítě v číslech Náhradní péče o dítě v číslech 1 Počet dětí v náhradní péči v roce 2014 Typ ústavu Počet dětí K datu Celkem dětí v ústavech 8 374 2014/2013 1 Dětská centra DD pro děti do tří let 1 233 31.12.2013 2 Dětské

Více

1) Jak si poradit s konflikty a kritikou druhých.

1) Jak si poradit s konflikty a kritikou druhých. 1) Jak si poradit s konflikty a kritikou druhých. Seminář je zaměřen na zvládání komunikace v rodině, rozpoznání konfliktů a jejich efektivní řešení, jak mezi pěstouny a dětmi, tak i mezi dospělými osobami

Více

Dotazník Prožívaní blízkých vztahů zkrácená verze Experiences in Close Relationships - Revised (ECR-R16)

Dotazník Prožívaní blízkých vztahů zkrácená verze Experiences in Close Relationships - Revised (ECR-R16) Dotazník Prožívaní blízkých vztahů zkrácená verze Experiences in Close Relationships - Revised (ECR-R16) Výroky uvedené níže popisují, jak se cítíte v citově blízkých vztazích. Zajímá nás, jak prožíváte

Více

Aplikace metody PRVA v etopedické praxi

Aplikace metody PRVA v etopedické praxi Katedra KVK Pedagogická fakulta Univerzita J.E. Purkyně, Ústí nad Labem Zdeněk Staněk Aplikace metody PRVA v etopedické praxi Phenomenological Reflection of Visual Artifact jako metoda bezpečného zacházení

Více

Nabídka vzdělávacích seminářů Amalthea

Nabídka vzdělávacích seminářů Amalthea Nabídka vzdělávacích seminářů Amalthea Vzdělávací semináře na nabízená témata je možné si objednat přímo pro vaší organizaci. Poptávku lze zasílat na emailovou adresu: vzdelavani@amalthea.cz kontakt: Amalthea

Více