Maturitní řád střední pedagogické školy

Transkript

1 I. Německé zemské gymnasium, mateřská a základní škola o. p. s. Maturitní řád střední pedagogické školy Mgr. Vladimíra Dolenská ředitelka školy 1

2 Ředitelka školy Mgr. Vladimíra Dolenská vydává Maturitní řád I. Německého zemského gymnasia pro střední pedagogickou školu. Maturitní řád byl vypracován na základě platného znění zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (Školský zákon) a platného znění vyhlášky č. 177/2009 Sb., o bližších podmínkách ukončování vzdělávání ve středních školách maturitní zkouškou. 1 Organizace maturitní zkoušky Podmínkou pro vykonání maturitní zkoušky je úspěšné ukončení posledního ročníku studia. Žák koná maturitní zkoušku v tom z vyhlášených termínů pro konání maturitní zkoušky, který následuje po úspěšném ukončení vzdělávání v posledním ročníku ve střední škole. Ředitelka školy vyhlašuje jarní a podzimní zkušební termín pro konání maturitní zkoušky. Jestliže žák splní podmínky úspěšného ukončení vzdělávání v posledním ročníku ve střední škole v průběhu jarního zkušebního termínu pro konání maturitní zkoušky, vykoná maturitní zkoušku v podzimním zkušebním termínu. Společná část maturitní zkoušky probíhá v termínech, formě a rozsahu stanoveném školským zákonem a vyhláškou č. 177/2009 Sb. v platném znění. Profilová část maturitní zkoušky probíhá ve formách a za podmínek stanovených ředitelkou školy společně s vyhlášením nabídky předmětů profilové části maturitní zkoušky. V jarním zkušebním období se maturitní zkoušky konají v období od 2. května do 10. června, písemná práce z Českého jazyka a literatury se píše během měsíce dubna. V podzimním zkušebním období se maturitní zkoušky konají od 1. září do 20. září. Konkrétní rozpisy jednotlivých písemných zkoušek určuje na základě maturitního kalendáře Centrum (Cermat), konkrétní rozpisy ústních a praktických zkoušek určuje ředitelka školy v souladu s maturitním kalendářem. Maturitní kalendář Centrum zveřejní způsobem umožňující dálkový přístup. Společná část maturitní zkoušky: Český jazyk a literatura, Cizí jazyk nebo matematika. Profilová část maturitní zkoušky: Skládá se ze dvou povinných zkoušek. Žák může dále v rámci profilové části maturitní zkoušky konat nejvýše dvě nepovinné zkoušky. Žák může volit nepovinné zkoušky z nabídky stanovené ředitelkou školy. Zvolené nepovinné zkoušky se uvedou v přihlášce. Zkoušky profilové části maturitní zkoušky se konají formou ústní zkoušky před zkušební maturitní komisí z Pedagogicko-psychologického základu (PPZ), druhý předmět je povinně volitelný z předmětů HVM, DVM, TVM, VVM. Profilová zkouška z TVM a HVM se skládá z praktické zkoušky a ústní zkoušky. Profilová zkouška z VVM a DVM se skládá z obhajoby maturitní práce a ústní zkoušky. Pravidla pro nepovinné zkoušky jsou stejná jako pravidla pro volitelné zkoušky v profilové části maturitní zkoušky. Žák může v rámci profilové části maturitní zkoušky konat nejvýše dvě nepovinné zkoušky. Žák může volit nepovinné zkoušky z nabídky stanovené ředitelem školy: Český jazyk a literatura, Anglický jazyk, Matematika, Základy společenských věd formou ústní zkoušky před zkušební maturitní komisí, anebo Výtvarná výchova s metodikou, Hudební výchova s metodikou, Dramatická výchova s metodikou, Tělesná výchova s metodikou formou praktické zkoušky a dále ústní zkoušky před zkušební maturitní komisí. 2 Přihlašování k maturitní zkoušce Žáci posledního ročníku podávají přihlášku k maturitní zkoušce ředitelce školy na předepsaném tiskopise, a to v těchto termínech: 2

3 o do 1. prosince pro jarní zkušební období, o do 25. června pro podzimní zkušební období. Volbu jednotlivých předmětů pro obě části maturitní zkoušky provede žák na tiskopise přihlášky k maturitní zkoušce. 3 Společná část maturitní zkoušky Společná část maturitní zkoušky je řízena Centrem (Cermatem) a řídí se podle platného znění zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (Školský zákon) a platného znění vyhlášky č. 177/2009 Sb., o bližších podmínkách ukončování vzdělávání ve středních školách maturitní zkouškou. 4 Profilová část maturitní zkoušky Praktická zkouška (HVM, TVM) Při praktické zkoušce žák prokazuje úroveň praktických dovedností v příslušném oboru vzdělávání. Praktická zkouška probíhá ve škole podle organizačních pokynů vydaných vedením školy. Tyto pokyny tvoří přílohu tohoto dokumentu. Žák si losuje jedno téma z témat zveřejněných do konce září příslušného školního roku (v případě HVM se jedná o dvě písně ze seznamu písní). Praktická zkouška trvá maximálně půl hodiny. Praktickou zkoušku vykonává žák před ústní maturitní zkouškou. Obhajoba maturitní práce (VVM, DVM) 1. Zadání maturitní práce obsahuje a) téma maturitní práce, b) termín odevzdání maturitní práce, c) způsob zpracování a pokyny k obsahu a rozsahu maturitní práce, d) kritéria hodnocení maturitní práce, e) požadavek na počet vyhotovení maturitní práce. 2. Zadání maturitní práce podle bodu 1 určí ředitelka školy s dostatečným časovým předstihem s ohledem na rozsah, obsah a náročnost zpracování tématu práce, nejpozději však do 10. ledna. Žák má na vypracování maturitní práce lhůtu nejméně jeden měsíc. Pokud si žák ve stanoveném termínu (do 10. ledna) téma nezvolí, určí mu konkrétní téma ředitelka školy. 3. Téma a zadání maturitní práce může ředitelka školy zachovat i pro opravnou zkoušku a pro náhradní zkoušku. 4. Ředitelka školy nejpozději do 10. ledna určí vedoucího maturitní práce a nejpozději do 10. dubna stanoví oponenta maturitní práce. 5. Vedoucí a oponent maturitní práce zpracují jednotlivě písemný posudek maturitní práce. Posudky jsou předány žákovi a členům zkušební maturitní komise nejpozději 14 dní před termínem obhajoby maturitní práce. 6. Příprava k obhajobě maturitní práce trvá nejméně 5 minut. Obhajoba maturitní práce trvá nejdéle 30 minut. 7. Žák vypracovanou práci odevzdá do 31. března ve dvou vyhotoveních, a to jak pro termín jarní, tak i podzimní maturitní termín. 8. Neodevzdá-li žák pro vážné důvody práci v termínu stanoveném podle odstavce 1 písm. b), omluví se písemně ředitelce školy nejpozději v den stanovený pro odevzdání maturitní práce; uzná-li ředitelka školy omluvu žáka, určí žákovi náhradní termín pro odevzdání maturitní práce. Pokud žák maturitní práci neodevzdá v termínu podle odstavce 1 písm. b) bez písemné omluvy s uvedením vážných důvodů nebo pokud mu omluva nebyla uznána, posuzuje se, jako by danou zkoušku vykonal neúspěšně. Ústní maturitní zkouška v rámci profilové části Ústní zkouška se koná ve škole, kterou žáci navštěvovali. Žáci jednotlivých maturitních tříd jsou svými třídními učiteli nebo vedením školy v časovém předstihu seznámeni podrobně s celou 3

4 organizací zahájení, průběhu a ukončení maturit. Pro jednotlivé zkoušky z předmětů se stanoví maturitních témat. Žák si vylosuje jedno téma. Příprava ke zkoušce trvá 15 minut. Pokud to vyžaduje charakter zkoušky, může ředitel školy stanovit prodloužení trvání přípravy k ústní zkoušce, nejdéle však na 30 minut. Ústní zkouška trvá nejdéle 15 minut. Při ústní zkoušce nelze v jednom dni losovat dvakrát stejné téma. 5 Odlišnosti konání maturitní zkoušky Pro žáky s přiznaným uzpůsobením podmínek pro konání maturitní zkoušky (zejména pro žáky se zdravotním postižením) se postupuje podle platného znění zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (Školský zákon) a platného znění vyhlášky č. 177/2009 Sb., o bližších podmínkách ukončování vzdělávání ve středních školách maturitní zkouškou. 6 Klasifikace a hodnocení maturitní zkoušky 6.1 Hodnocení společné části maturitní zkoušky Hodnocení společné části maturitní zkoušky je dáno právními předpisy (školský zákon a 22 a 23 vyhlášky č. 177/2009 Sb. v platném znění). 6.2 Hodnocení zkoušek profilové části maturitní zkoušky 1. Každá zkouška profilové části je hodnocena zvlášť. Způsob hodnocení každé zkoušky nebo její části a způsob stanovení výsledného hodnocení zkoušek navrhuje ředitelka školy a nejpozději před započetím zkoušek a schvaluje zkušební maturitní komise. 2. V případě, že se zkouška skládá z více částí, jsou hodnoceny také části zkoušky. Hodnocení každé části zkoušky se zohlední v návrhu výsledného hodnocení zkoušky. 3. Ve Výtvarné výchově s metodikou a Dramatické výchově s metodikou se zkouška skládá z obhajoby maturitní práce a ústní zkoušky. Ústní zkouška a obhajoba mají rovnocennou váhu, v případě nerozhodnosti známky bude rozhodující výsledek ústní zkoušky. Pokud je žák v jedné části zkoušky hodnocen stupněm nedostatečný, celkový výsledek zkoušky je nedostatečný. 4. V Hudební výchově s metodikou a Tělesné výchově s metodikou je součástí zkoušky praktická zkouška. Ústní zkouška a praktická zkouška mají rovnocennou váhu, v případě nerozhodnosti známky bude rozhodující výsledek praktické zkoušky. Pokud je žák v jedné části zkoušky hodnocen stupněm nedostatečný, celkový výsledek zkoušky je nedostatečný. 5. Pokud se zkouška skládá z více částí, vykoná žák zkoušku úspěšně, pokud úspěšně vykoná všechny části dané zkoušky. 6. Hodnocení každé zkoušky profilové části se provádí podle klasifikační stupnice o 1 výborný o 2 chvalitebný o 3 dobrý o 4 dostatečný o 5 nedostatečný 7. Pokud žák zkoušku nebo dílčí zkoušku nekonal, uvádí se v protokolech u příslušného předmětu místo stupně prospěchu slovo nekonal(a). 8. Hodnocení zkoušek s výjimkou písemné zkoušky a praktické zkoušky oznámí žákovi předseda zkušební maturitní komise veřejně ve dni, ve kterém žák tuto zkoušku nebo její část konal. Hodnocení písemné zkoušky a praktické zkoušky oznámí žákovi předseda zkušební maturitní komise nejpozději v době konání ústních zkoušek. 9. Žák vykoná zkoušku nebo část zkoušky úspěšně, pokud je hodnocen stupněm výborný až dostatečný. 4

5 10. Pokud žák nevykoná některou dílčí zkoušku úspěšně, opakuje pouze tuto dílčí zkoušku. Jestliže žák po zahájení některé zkoušky od jejího konání odstoupí, posuzuje se, jako by byl z dané zkoušky hodnocen stupněm 5 (nedostatečný). V případě, že je žákovi z vážných důvodů znemožněno dokončit některou zkoušku nebo její část, může předseda zkušební maturitní komise povolit žákovi konání zkoušky nebo její části v jiném termínu téhož zkušebního období. 6.3 Celkové hodnocení maturitní zkoušky 1. Hodnocení společné části maturitní zkoušky provede Centrum (Cermat). 2. Hodnocení zkoušek profilové části maturitní zkoušky provede zkušební maturitní komise bezprostředně po ukončení zkoušek profilové části. 3. Centrum shromáždí výsledky maturitní zkoušky na základě výsledků obou jejích částí a bez zbytečného odkladu, v jarním zkušebním období nejpozději do dvou pracovních dnů od shromáždění výsledků za jednotlivou školu a v podzimním zkušebním období nejpozději do dvou pracovních dnů od shromáždění výsledků jednotlivého žáka zpřístupní výsledky ředitelce školy prostřednictvím informačního systému Centra. 4. Celkové hodnocení maturitní zkoušky se provede podle výsledků společné a profilové části maturitní zkoušky. 5. Celkové hodnocení maturitní zkoušky se provádí podle stupnice: o Prospěl(a) s vyznamenáním, jestliže žák nebyl z žádné povinné maturitní zkoušky hodnocen stupněm horším než 2 chvalitebný a zároveň prostý aritmetický průměr hodnocení ze všech povinných zkoušek maturitní zkoušky není horší než 1,50. o Prospěl(a), jestliže žák nebyl z žádné povinné zkoušky maturitní zkoušky hodnocen stupněm 5 nedostatečný. o Neprospěl(a), jestliže žák byl z některé povinné zkoušky maturitní zkoušky hodnocen stupněm 5 nedostatečný nebo ji z jiného důvodu nevykonal úspěšně. 6. Do celkového hodnocení maturitní zkoušky se nezapočítává hodnocení nepovinných zkoušek. 7. V případě, že žák nekonal společnou část maturitní zkoušky v souladu s 81 odst. 6 školského zákona, provede se celkové hodnocení maturitní zkoušky podle výsledků profilové části maturitní zkoušky. 7 Opravné zkoušky a náhradní zkoušky 1. Opravné zkoušky nebo náhradní zkoušky žák koná z těch zkušebních předmětů, které uvedl v přihlášce k maturitní zkoušce v řádném termínu. 2. K opravné zkoušce nebo náhradní zkoušce se žák přihlašuje stejně, jako v případě přihlášení k maturitní zkoušce v řádném termínu. 3. Termíny pro opravné a náhradní maturitní zkoušky se stanoví jedině v jarním nebo podzimním zkušebním období (viz výše). 8 Zkušební maturitní komise 1. Zkušební maturitní komise má stálé členy a další členy. Stálými členy jsou předseda, místopředseda a třídní učitel. Předsedu maturitní komise jmenuje krajský úřad na návrh ředitelky školy. 2. Dalšími členy jsou zkoušející, kterým je učitel zkušebního předmětu a přísedící. U ústních zkoušek společné části maturitní zkoušky zastává jeden hodnotitel funkci zkoušejícího a druhý hodnotitel funkci přísedícího. 3. V případě, že se zkouška či její část koná formou vypracování maturitní práce a její obhajoby, jsou dalšími členy také vedoucí maturitní práce a oponent maturitní práce. 4. Místopředsedu a další členy zkušební maturitní komise jmenuje ředitelka školy pro jarní zkušební období do 31. března školního roku, v němž se maturitní zkouška koná pro podzimní 5

6 zkušební období do 30. června předcházejícího školnímu roku, v němž se maturitní zkouška koná. 5. Místopředsedou zkušební maturitní komise je jmenován pedagogický pracovník školy s nejméně pětiletou pedagogickou praxí. 6. Funkce stálého člena a dalšího člena zkušební maturitní komise je slučitelná. 7. Maturitní komise se schází po ukončení dopoledního nebo odpoledního bloku zkoušení v čas, který určí ředitelka školy. 8. O hodnocení žáka při zkoušce nehlasuje ten člen zkušební maturitní komise, který nebyl této zkoušce přítomen po převážnou část doby konání zkoušky. 9. Hodnocení maturitní práce navrhuje zkušební maturitní komisi vedoucí maturitní práce. Hodnocení písemné zkoušky, praktické zkoušky a ústní zkoušky navrhuje zkušební maturitní komisi zkoušející nebo hodnotitel. 10. V případě krátkodobé nepřítomnosti předsedy zkušební maturitní komise při maturitní zkoušce jej zastupuje místopředseda. 11. V případě, že člen zkušební maturitní komise nemůže vykonávat svou funkci nebo se k výkonu své funkce nedostaví, jmenuje orgán, který ho jmenoval, neprodleně po zjištění dané skutečnosti do této funkce jinou osobu splňující předpoklady pro výkon dané funkce. 12. Žák koná zkoušky profilové části maturitní zkoušky a ústní zkoušky společné části maturitní zkoušky před jednou zkušební maturitní komisí. 9 Účast u maturity 1. V průběhu maturitní zkoušky mohou žáci používat pouze povolené pomůcky, které pro společnou část maturitní zkoušky stanoví Centrum (Cermat) a pro profilovou část maturitní zkoušky ředitelka školy. Při konání maturitní zkoušky není u žáků a asistentů dovolena přítomnost elektronických komunikačních prostředků, pokud právní předpis nestanoví jinak. 2. Nedostaví-li se žák k maturitní zkoušce z vážných důvodů, omluví svou nepřítomnost písemně s uvedením důvodu řediteli školy, ve které se koná maturitní zkouška. Závažnost důvodů, pro které se žák k maturitní zkoušce nedostavil, posoudí ředitelka školy. Uzná-li ředitelka školy omluvu žáka, určí žákovi náhradní termín zkoušky. Výsledek posouzení zaznamená ředitelka školy do informačního systému Centra (Cermat). 3. Při konání didaktických testů a písemných prací společné části maturitní zkoušky je zakázána vzájemná komunikace mezi žáky. Opuštění učebny z jiných než zdravotních důvodů se posuzuje, jako by žák zkoušku ukončil. Oprávněnost zdravotních důvodů posoudí zadavatel s přihlédnutím k písemnému doporučení ošetřujícího lékaře žáka. 4. Žák je povinen sledovat školní mail, kde budou zpřístupněny důležité informace a výsledky testů a písemných prací společné části maturitní zkoušky. 10 Důležité termíny Školní termín odevzdání přihlášky k maturitě pro jarní období Školní termín odevzdání přihlášky k maturitě pro podzimní období Odevzdání seznamu literatury pro jarní období Odevzdání seznamu literatury pro podzimní období Odevzdání maturitní práce pro jarní i podzimní období Posudek pedagogicko-psychologické poradny současně s přihláškou pro žáky s uzpůsobením podmínek 6

7 I. Německé zemské gymnasium, základní škola a mateřská škola, o.p.s Mendlovo nám. 3/4, BRNO KONCEPCE PROFILOVÉ MATURITNÍ ZKOUŠKY Z HUDEBNÍ VÝCHOVY S METODIKOU střední pedagogická škola, obor vzdělávání: M/01 Koncepce profilové maturitní zkoušky Profilová maturitní zkouška z HVM se skládá ze dvou forem: 1. Ústní zkouška 25 témat z dějin hudby, z metodiky hudebních činností a z hudební teorie. 2. Praktická zkouška Průběh zkoušky viz níže Kritéria hodnocení Proporce známek ústní zkoušky 50 % a praktické zkoušky 50 %. Při nerozhodnosti známky bude rozhodující praktická zkouška. Ani v jedné části však nesmí být stupeň nedostatečný. Pokud je žák hodnocen v ústní nebo praktické zkoušce stupněm nedostatečný, celkový výsledek zkoušky je nedostatečný viz vyhláška 177/2009. Realizace a hodnocení praktické zkoušky: 1. Žák má předem připravenou přednesovou skladbu určenou k interpretaci. (Přednesovou skladbu si žák vybere z ročníku studia předškolní a mimoškolní pedagogiky. Výběr skladby žák odevzdá do ) 2. Žák si tahem vybere dvě písně z 20 vybraných písní. (20 písní je vybráno z kánonu osmdesáti lidových nebo umělých písní z ročníku studia předškolní a mimoškolní pedagogiky. Seznam písní žák odevzdá do ) Pokud si žák vybere píseň, která byla již ten den tažena, losuje znovu. Doba přípravy je 15 minut, zkouška trvá 20 minut. Místo konání: Animátoři: 6 8 figurantů z 3. AP

8 I. Německé zemské gymnasium, základní škola a mateřská škola, o.p.s Mendlovo nám. 3/4, BRNO Průběh maturitní zkoušky: 1. Interpretace přednesové skladby. 2. Hra písně s předehrou a dohrou. Žák píseň doprovodí zpěvem. Následně píseň transponuje do tří blízkých tónin. Při transpozici žák již nezpívá. 3. Druhá píseň: žák prezentuje s figuranty metodiku nácviku písně zpracovávající daný problém hudební činnosti rytmus, intonace, nácvik písně se začleněním hudebně pohybových, vokálních, instrumentálních, poslechových činností. Způsob hodnocení: Přednesová skladba: 1. Interpretace skladby (dynamika, pedalizace, stylovost), náročnost skladby. Harmonizace písní: 2. Interpretace písně (plynulá hra, zpěv), předehra, dohra. 3. Transpozice písně. Metodický nácvik písně: 4. Motivace, zapojení dětí, realizace nácviku. 5. Posloupnost a druhy hudebních činností. Každá číslovaná část bude hodnocena známkou 1 až 5 v souladu s klasifikačním řádem I.NZG. Známky mají stejnou váhu a výsledná známka praktické zkoušky vychází z jejich průměru. Pro maturitní termín JARO 2017 a PODZIM 2017 zpracovala Mgr. Olga Brázdová. Schválila ředitelka školy Mgr. Vladimíra Dolenská

9 KONCEPCE PROFILOVÉ MATURITNÍ ZKOUŠKY Z TĚLESNÉ VÝCHOVY S METODIKOU Koncepce profilové maturitní zkoušky Profilová maturitní zkouška z TVM se skládá ze dvou forem: 1. Ústní zkouška 25 témat 2. Praktická zkouška 20 témat Kritéria hodnocení. Proporce známek ústní zkoušky 50% a praktické zkoušky 50%. Při nerozhodnosti známky bude rozhodující praktická zkouška. Ani v jedné části však nesmí být stupeň nedostatečný. Pokud je žák hodnocen v ústní nebo praktické zkoušce stupněm nedostatečný, celkový výsledek zkoušky je nedostatečný viz vyhláška 177/2009. Realizace a hodnocení praktické zkoušky: Doba trvání jednotlivých částí: Pr íprava trva 15 minut. Vlastní prakticka zkous ka trva 15 minut. Místo konání: Tělocvična 1: losova ní te matu, pr íprava za pr ítomnosti zkus ební komise, vlastní prakticka zkous ka. Pomu cky budou nachysta ny v te locvic ne. Pokud si z a k vylosuje te ma z gymnastiky, be hem pr ípravy bude nachysta no na r adí. Žák: Ž a k se dostaví k prakticke zkous ce z TVM ve cvic ebním u boru a dodrz í pr edepsany c asovy harmonogram zkous ení. Animátoři: 10 figurantu z 3. AP Hodnocení: Kaz da pohybova dovednost bude hodnocena zna mkou 1 az 5: Hodnoceny budou tyto dovednosti: technika provedení, metodika na cviku, bezpec nost, organizace, zr etelnost vy kladu, cvic ení na zdokonalova ní nebo za chrana a dopomoc. Vy sledna zna mka prakticke zkous ky bude aritmeticky m pru me rem ze tr í zna mek.

10 Pomůcky: stuhy, obruc e a s vihadla overbally, gymbally pada k podloz ky noviny ska kací guma lavic ky, kuz ely ringo krouz ky pa lky a míc ky na stolní tenis s ve dska bedna tenisove míc ky volejbalove míc e Hodnocení ústní zkoušky. basketbalove míc e fotbalovy míc florbalove hokejky a mí c ky branky volejbalova síť z íne nky hrazda, magnesium koza, mu stek z ebr iny bubínek pe nove z íz aly Stupeň 1 výborný Žák ovládá požadované tělovýchovné poznatky, fakta, odborné termíny, definice. Při jejich formulování a objasnění využívá všechny dodané pomůcky. Uceleně, přesně a v logickém sledu vysvětlí vztahy mezi nimi. Žná souvislosti, jejich příčiny i možné důsledky. Komplexně obsáhne celé maturitní téma. Stupeň 2 chvalitebný Žák ovládá požadované tělovýchovné poznatky, fakta, odborné termíny, definice. Dopouští se pouze drobných formálních chyb. Samostatně nebo na menší podněty zkoušejícího učitele uplatňuje osvojené poznatky při objasnění tělovýchovných témat. Správně odvozuje souvislosti. Myslí správně, v jeho myšlení se projevuje logika. Při výkladu používá většinu dodaných obrazových materiálů, dopouští se pouze menších nepřesností. Stupeň 3 dobrý Žák má v ucelenosti, přesnosti a úplnosti osvojení si tělovýchovných poznatků a zákonitostí mezery. Při formulování souvislostí projevuje nedostatky. Podstatnější nepřesnosti a chyby dovede za pomoci učitele korigovat. Podněty učitele jsou časté. V kvalitě projevu se objevují častější nedostatky. Žák nedovede samostatně používat veškeré obrazové materiály. Stupeň 4 dostatečný Žák má v ucelenosti, přesnosti a úplnosti osvojení si požadovaných tělovýchovných poznatků velké mezery. V uplatňování osvojených poznatků při řešení teoretických úkolů se vyskytují závažné chyby. Projev je nesamostatný. Žávažné nedostatky a chyby ale dovede žák s pomocí učitele opravit. Bez dopomoci vyučujícího žák také není schopný pracovat s dodaným didaktickým materiálem. Stupeň 5 nedostatečný Žák si požadované tělovýchovné poznatky a dovednosti neosvojil uceleně, přesně a úplně, má v nich závažné a značné mezery. V uplatňování osvojených vědomostí při řešení úkolů se vyskytují velmi závažné chyby. Při výkladu nedovede své vědomosti uplatnit ani s podněty učitele. Neprojevuje samostatnost v myšlení, vyskytují se u něho časté logické nedostatky. Tyto závažné nedostatky a chyby nedovede opravit ani s pomocí učitele. Pro maturitní termín JARO 2017 a PODŽIM 2017 zpracovala RNDr. Jitka Kelbová. Schva lila r editelka s koly Mgr. Vladimíra Dolenska