Trilobitová fauna hraničních vrstev tournai visé z Mokré u Brna

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Trilobitová fauna hraničních vrstev tournai visé z Mokré u Brna"

Transkript

1 MASARYKOVA UNIVERSITA V BRNĚ PŘÍRODOVĚDECKÁ FAKULTA Ústav geologických věd Štěpán Rak Trilobitová fauna hraničních vrstev tournai visé z Mokré u Brna Vedoucí práce: Profesor Jiří Kalvoda, CSc. Brno 2004

2 Prohlašuji, že jsem tuto diplomovou práci vypracoval samostatně a že veškerá literatura použitá v textu je uvedena v závěrečné kapitole. Podpis:. Štěpán Rak 2

3 Věnováno in memoriam mému učiteli, profesoru Ivo Chlupáčovi, který položil základy studia devonských a karbonských trilobitů z Moravy. 3

4 Poděkování Tato diplomová práce by pravděpodobně nikdy nevznikla bez vstřícné pomoci a odborných rad paleontologů z Čech i ze zahraničí a celé řady dalších lidí, kterým touto cestou děkuji. Mé díky patří především zesnulému profesoru Ivo Chlupáčovi, který mi věnoval své veškeré nepublikované sběry z Mokré a kompletní knihovnu týkající se karbonských trilobitů, profesoru Gerhardu Hahnovi a jeho ženě Renatě patří nezměrný dík za to, že mi věnovali několik dní, který jsme společně strávili nad nálezy trilobitů z Mokré a za to, že mi udělili cenné rady pro mé budoucí studium karbonských trilobitů, profesoru Carstenu Brauckmannovi, který mi zcela nezištně zaslal desítky separátů, bez nichž bych tuto práci nebyl schopen včas dokončit, magistru Martinu Jelínkovi za poskytnutí jeho sběrů z březinských břidlic, své spolužačce Evě Pospíchalové za ochotnou pomoc při terénních výzkumech v Mokré a za fotografování nalezených trilobitů, magistru Jiřímu Rezovi za pomoc při pochopení tektonické situace v lomu Mokrá a za poskytnutí své diplomové práce a v neposlední řadě za vstřícný přístup svému vedoucímu diplomové práce profesoru Jiřímu Kalvodovi, který mi vždy podal pomocnou ruku, zprostředkoval vše co bylo třeba pro včasné zhotovení této práce, za cenné rady při psaní diplomové práce, za pomoc při odstranění formálních a faktických chyb v textu a především za pohotové zpracování konodontových výplavů a nábrusů foraminifer, na jejichž základě pro tuto práci sestavil biostratigrafickou tabulku studovaných profilů. 4

5 Abstract There are fourteen taxa of lower Carboniferous trilobites from tournaisian visean Březina Shales from quarry Mokrá described in thesis. New trilobite assemblage in Březina Shales were found during a recent work in the quarry. The composition of the trilobite fauna and its morphological features are discussed. Trilobites discussed bellow were compared with modern trilobite literature and with the type material. Besides taxa mentioned in the work a few deformated fragments of trilobites of other taxa were found. These trilobites are still being studied because of their taphonomy. Professor Gerhard Hahn from Rauschenberg with his wife Renate described all fragments mentioned below and compared them with a material from Erdbach Kalken. Many affinities were discovered and six taxa occurs also in Březina Shales in Mokrá quarry. This similarity between carbonates and shales is based on the same paleoecological conditions. A comparison among trilobites from Březina Shales and trilobites of the original Chlupáč s collection from Hádsko-říčské Limestones (a vicinity of Mokrá, collected in 1966) has not yet been completed; the material is still being studied. The trilobite assemblage from Březina Shales have completed Chlupáč s research into Lower Carboniferous trilobite taxa from the Czech Republic having largely enriched our knowledge concerning Moravian trilobite fauna, its diversity and the occurence of different taxa. 5

6 Úvod Při globálním vymírání na hranci frasnu a famenu došlo v kosmopolitním měřítku k výraznému ústupu trilobitů, kteří do té doby tvořili významnou součást devonské fauny. Do spodního karbonu tak přežívá jen jediná čeleď Proetidae Salter, která nabývá nového rozvoje a záhy se stává stratigraficky významnou součástí karbonského společenstva. Výskyty trilobitů byly v Mokré uváděny již dřive Chlupáčem (1966) a to výhradně z hádsko-říčských vápenců. Během těžby v lomech cementárny byly v posledních letech v hraničních polohách mezi tournai a visé odkryty nově polohy břidlic březinského souvrství bohaté trilobitovou faunou studovanou Jelínkem (1997). Další výzkumy v odkryvech lomů cementárny v Mokré byly zaměřeny především na hranice tournai a visé a foraminiferovou a konodontovou faunu (Ondráčková 2000, 2001, Kalvoda, Ondráčková 1999, 2003). Diplomová práce navazuje na předchozí výzkumy Chlupáče (1966) a zejména na terénní výzkumy Jelínka (1997). V práci je podán výskyt trilobitů v hraničních vrstvách tournai a visé v návaznosti na foraminiferové a konodontové fauny. 6

7 Historie výzkumu trilobitů svrchního devonu a spodního karbonu na Moravě Většina trilobitové fauny popisované z našeho území nebyla do roku 1966, kdy se systematickému výzkumu věnoval Chlupáč, více méně známa. Geologické výzkumy, které probíhaly na tomto území, pravděpodobně nálezy drobných fragmentů trilobitů přehlížely a tyto fosílie tak po dlouhou dobu unikaly pozornosti geologů. Prvním, kdo se trilobity zmoravy zabýval, byl Rzehak, který v blízkosti Líšně (lokalita není dodnes přesně známa) nalezl a popsal z clymeniových vápenců blíže neurčitelné fragmenty proetidních trilobitů (Rzehak 1910), dále uvádí nález kompletního jedince z blízkého okolí lokality Líšeň, který podle Richterova popisu náleží rodu Drevermannia. Pozdější nálezy, jedná se o izolovaná pygidia popsaná Richterem v roce 1912 jako Dechenella (?) dubia, pocházejí především ze sbírky Oppenheimera. Na základě jeho kolekce popsal o rok později Richter nález příznivě zachovalého jedince z Moravského krasu, náležícího druhu Cyrtosymbole nana Richter, Později uvádí Oppenheimer (1930) vzácný nález pygidia druhu Scutellum costatum Pusch a to ze spodních poloh svrchního devonu. Prantl (1948) a Jarka (1949) se ve svých výzkumech také zmiňují o výskytech trilobitů. V obou zmiňovaných pracích však došlo k mylnému určení jednotlivých druhů (Chlupáč 1966) a proto není dnes možné provést srovnání nálezů obou autorů s dnešními výzkumy. Trilobitovou faunu z devonských a spodnokarbonských sedimentů z okolí Hranic na Moravě popisuje Chlupáč (1956, 1958). Jejich systematikou, stratigrafickými poměry a celkovou geologickou pozicí Moravského krasu se zabýval především Chlupáč (1961), který ve své práci popisuje jednotlivé nalezené taxony. Ve své monografii o svrchnodevonských a spodnokarbonských trilobitech z Moravského 7

8 Krasu (Chlupáč 1966) popisuje nové taxony trilobitů, které objevil při průzkumných sondách v blízkosti lomu Mokrá ve vápencových brekciích hádsko-říčských vápenců. Dalšími nálezy ze zóny Wocklumeria z lokality Hády VI. se podařilo částečně porovnat vztahy mezi trilobity svrchního devonu s taxony uváděnými ze spodního karbonu. K poznání vzájemných stratigrafických kontextů spodnokarbonských trilobitů přispěly nálezy ze stupně Pericyclus (cu II γ ) z lokality Březina. Při stratigrafických výzkumech v devonské oblasti u Hranic na Moravě bylo, Chlupáčem (1956) na základě nově nalezených fosilií potvrzeno spodnokarbonské stáří zelenavých břidlic, do té doby pokládaných za devon (Homola 1950). Orientační terénní průzkumy na levém břehu Bečvy jižně od Zbrašova, nedaleko ústí Mariánského údolí poskytly první nálezy trilobitů a jiné průvodní fauny. Chlupáč (1956) na základě této trilobitové fauny poprvé z našeho území potvrdil výskyt podrodu Cyrtosymbole (Macrobole), který nebyl znám z mladších sedimentů než z tournai, podrod Drevermannia (Drevermannia) byl do té doby uváděn pouze z nejvyššího devonu a z tournai, zde byly však jejich fragmenty nalezeny ve vrstvách starších než visé (Chlupáč 1956). Autor uvádí jisté morfologické rozdíly, především velikost palpebrálních laloků, které zaznamenal při podrobném studiu materiálu z porýnského břidličného pohoří, proto ponechává přesné druhové určení v diskusi. Ve své práci Chlupáč popisuje nový taxon Drevermannia (Drevermannia) moravica. Chlupáč (1957) uvádí ze Zbrašova u Hranic na Moravě ze světle zelenavých a hnědozelených břidlic celkem 5 taxonů trilobitů. V průběhu biostratigrafických výzkumů prováděných v jižní části Moravského Krasu v letech Chlupáč nalezl v organodetritických vápencích trilobitovou faunu a vymezil 6 nových taxonů. Chlupáčovi 8

9 terénní práce z let 1966 potvrdily nálezy trilobitů v pokusných sondách v okolí lomu Mokrá. Své terénní výzkumy prováděl ve třech rozdílných stratigrafických úrovních: Mokrá I. jednalo se o výkopy v lesní cestě ležící východně od Mokré a jižně od Vlašnova pole. Trilobitová fauna byla nalezena v 30cm mocné vrstvě světle šedavých krinoidových hádsko-říčských vápencích s hojnými productidními brachiopody. Mokrá II. severovýchodně od Mokré, cca 80m v lese, severovýchodně od koty 449 byla vykopána 4m hluboká pokusná sonda. Trilobitová fauna zde byla nalezena v hrubozrnných polohách šedých skvrnitých vápencíů s hojnými intraklasty červenavých břidlic. Mokrá III. ve starých lomových jamách v mokerském lese, cca 400m jiho-východně od koty 499 byly nalezeny fragmenty trilobitů a to v šedých vápnitých brekciích. V roce 1961 bylo na poli a v rýze jižně od obce Březina, cca 400m od křižovatky na západním okraji obce, nalezena trilobitová fauna v zelenavých, hnědavých a červenavých siltovitých břidlicích (Chlupáč 1966). Autor zde, ze spodního visé, ze svrchních poloh stupně Pericyclus (cu II γ) popisuje nový taxon Spinibole olgae, který se zde hojně vyskytoval spolu s dalšími pěti druhy. Chlupáč (1966) se ve své monografii o svrchnodevonských a spodnokarbonských trilobitech zmiňuje o výskytu spodnokarbonských sedimentů v údolí Říčky. Fragmenty trilobitů byly nalezeny jak v hádskoříčských vápencích (tournai, spodní část stupně Pericyclus cu II. α-β, s odkazem na práce Chlupáče 1966) tak v březinských břidlicích (spodní visé, svrchní část stupně Pericyclus cu II γ). Chlupáčova monografie z roku 1966 o trilobitech svrchního devonu a spodního karbonu z Moravského Krasu položila základy studia trilobitů v Čechách. V systematické části popisuje celkem 46 druhů a poddruhů, z 9

10 nichž je 24 nových. V práci je podrobně diskutována faciální závislost a stratigrafický význam trilobitových faun. Jelínek (1997) prosbíral polohy nově odkrytých vrstev v lomu Mokrá a nasbíral v břidlicích březinského souvrství dosud neznámé společenstvo trilobitů a měkkýšů a potvrdil tak jejich výskyt v pelitickém vývoji na Mokré. 10

11 Geologické poměry v lomu Mokrá Vrstevní sled v lomech Mokrá zahrnuje sedimentaci od frasnu až po visé. Zachycuje přechod od platformní karbonátové sedimentace ve frasnu, přes sedimentaci z kalciturbiditů při prohloubení pánve během extenze ve famenu, až po inverzi pánve a pozvolný přechod do flyšové sedimentace ve svrchním tournai. Při dokumentaci lomových stěn byly využity litologické a biostratigrafické poznatky Kalvody (1989, 1996, 1997), který vyčlenil v jižní části Moravského krasu dva odlišné vývoje, paraautochtonní hostěnický a alochtonní horákovský. Ve středním lomu Mokerské cementárny byl zastižen jejich tektonický styk. Vrstevní sled studované části lomů Mokrá je z převážné části vyvinut v alochtonním horákovském vývoji. Zachycuje sedimentaci od svrchního frasnu až do visé. Nejstarší jsou vápence vilémovické, stáří frasn. Jsou tvořeny masivními, světle šedými vápenci s velmi malým množstvím klastické příměsi. Obsahují úlomky korálové a stromatorproidové fauny. Ve spodním famenu sedimentovaly středně šedé hlíznaté biodetritické vápence. Tyto vápence jsou spolehlivě doloženy jen ve východním lomu, kde tvoří dvě výrazné antiklinály, ale pravděpodobně se vyskytují i ve středním lomu, kde je na etáži 395 zastižen pozvolný přechod z vilémovických vápenců do tmavě šedých biodetritických vápenců svrchnofamenského stáří. Na spodnofamenské vápence nasedají hrubě zrnité biodetritické deskovité vápence říčské (tzv. spodní říčské), tmavě šedé až černé barvy, místy se silným bituminózním zápachem, stáří svrchní famen. Jsou to sedimenty proximálních částí kalciturbiditních proudů. Většinou bývají dobře gradovány, místy jsou až brekciovité, převážně v nejbližším nadloží vilémovických vápenců, což je pravděpodobně spojeno s 11

12 postupným prohlubováním pánve. Směrem do nadloží jsou zastiženy více distální části kalciturbiditních proudů. Během spodního tournai se usazovaly světle šedé mikritické až biomikritické hlíznaté vápence. Jde o produkt kalových kalciturbiditů s absencí nižších částí Boumovy sekvence (Rez, 2003). Tyto vápence jsou označovány jako svrchní křtinské (Rez, 2003). Obr. 1 (Kalvoda, Bbábek, Brzobohatý, 1998) Ve středním tournai docházelo opět k sedimentaci biomikritických vápenců říčských (svrchní říčské vápence podle Rez, 2003). Jedná se o distální části kalciturbiditů, které obsahují četné vložky radiolariových rohovců, vytvářejících až 5 cm mocné vrstvy, které jsou často brekciovány. V rámci svrchního tournai a spodního visé dochází ke střídání světlých mikrobrekciovitých až písčitých vápenců a červených někdy až zelených břidlic. Jde o sedimenty březinského souvrství řazené k hostěnickému paraautochtonnímu vývoji. 12

13 Ve spodním visé sedimentují zelené jílovité břidlice s tenkými vrstvičkami prachovců a vložkami drob rozstáňského souvrství. Tyto břidlice mají poblíž tektonického styku se spodnotournaiskými vápenci silně vyvinutý roubíkovitý rozpad, což svědčí o silné deformaci. Devon Karbon Frasn Famen Tournai Visé zelené jílovité břidlice s laminami prachovců a vložkami drob - rozstáňské souvrství střídání mikrobrekciovitých vápenců a červených jílovitých břidlic - březinské souvrství do nadloží přibývání břidlic deskovité biomikritické vápence s radiolariovými rohovci světle šedé mikritické hlíznaté vápence tmavě šedé hrubě zrnité biodetritické deskovité vápence místy s bituminózním zápachem středně šedé hlíznaté biodetritické vápence masivní vilémovické vápence Tab. 1.: Zjednodušené stratigrafické schéma studované oblasti. (viz Rez 2003) Macošské souvrství Macošské souvrství je tvořeno karbonáty, které spočívají na bazálních klastikách. Toto souvrství sedimentovalo ve čtyřech časově rozdílných cyklech: čelechovickém, Býčí skály, ochozském a mokerském, ve kterých se střídají vápence josefovské, lažánecké a vilémovické. Josefovské vápence jsou tmavě šedé, hrubě vrstevnaté givetského stáří, často s písčitou příměsí. Charakteristické jsou akumulace terebratulidních brachiopodů. Tyto vápence jsou považovány za příbřežní mělkovodní karbonátové sedimenty nasedající na bazální klastika, s nimiž se místy laterálně zastupují. Lažánecké vápence jsou šedé či tmavě šedé, hrubě vrstevnaté až lavicovité bohaté úlomky větevnatých stromatopor převážně rodu Amphipora. Reprezentují počáteční fáze tvorby útesů v mělce neritickém prostředí (Zukalová, Chlupáč, 1982). Byly zachyceny ve vrtech v Mokré. 13

14 Nejsvrchnějším členem jsou pak světle šedé vilémovické vápence. Jedná se o masivní či biodetritické, hrubě lavicovité karbonáty, dosahující mocnosti desítek až stovek metrů. Jde o typickou útesovou, před- a zaútesovou facii s velmi hojnými fosilními zbytky (korály, stromatopory, brachiopodi, atd.; Zukalová, Chlupáč, 1982). Vilémovické vápence vystupují na povrch v západní a jihozápadní části dobývacího prostoru a jsou zastiženy západním lomem a tvoří jihozápadní část lomu středního. Líšeňské souvrství Líšeňské souvrství tvoří nadloží souvrství macošského. Je charakteristické velkou faciální variabilitou a větším přínosem terrigenního materiálu. Při hranici frasn/famen, došlo k prohloubení pánve. Líšeňské souvrství je v jižní části Moravského krasu zastoupeno vápenci křtinskými a hádsko-říčskými. Křtinské vápence jsou šedé, červenavé či nazelenalé, hlíznaté s kolísavým podílem pelitického materiálu, tence deskovité, stáří svrchní frasn až tournai. Dosahují relativně malých mocností (první desítky metrů, Zukalová, Chlupáč, 1982). Vápence křtinské vytvářejí víceméně souvislý lem v podloží vápenců hádsko-říčských, a to jak v lomu středním, tak i ve východním. Nadložní hádsko-říčské vápence jsou tmavě šedé, biodetritické, deskovité s kolísavým podílem pelitické složky. Lokálně jsou zastoupeny rohovce. Běžné je gradační zvrstvení, laminace či polohy s intraklasty. Charakteristické je pak promíšení mělkovodní a hlubokovodní fauny. Jednalo se o neklidné podmínky sedimentace z kalciturbiditních proudů. Vápence jsou stáří famen až visé. Vápence hádsko-říčské tvoří celou východní a severovýchodní část dobývacího území. 14

15 Březinské souvrství Březinské souvrství je tvořeno červenavými až olivově zelenými břidlicemi s polohami kalciturbiditů a siliciklastických turbiditů. Často přecházejí v polohy jílovitých vápenců. Stáří je svrchni tournai až střední visé (Crha, 1987). Rozstáňské souvrství Rozstáňské souvrství je vyvinuto v podobě tmavě šedých, zelenavých zvětrávajících prachovitých břidlic, místy s laminami pískovců a vložkami drob. Vzácně se vyskytují polohy slepenců. Výše uvedené horniny se jemně rytmicky střídají při mocnosti cyklů řádově cm až dm. Stáří rozstáňského souvrství je střední až báze svrchního visé. Tyto horniny jsou zachyceny v západní stěně východního lomu. V severozápadní části východního lomu se v rozstáňském souvrství vyskytují četné olistolity nejčastěji střednotournaiských vápenců (Kalvoda, 1997). Myslejovické souvrství Myslejovické souvrství vystupuje na povrch ve východní stěně východního lomu. Jsou zde vyvinuty polohy račických slepenců, které tvoří bázi celého, až 3 km mocného souvrství. Račické slepence jsou hrubozrnné polymiktní s drobovou hmotou. Valouny jsou tvořeny vápenci, drobami, metamorfity moldanubika a vulkanity. Místy se na bázi račických slepenců vyskytují polohy drob (Crha, 1987). 15

16 Terénní výzkumy v lomu Mokrá Lomy Mokrá se rozkládají v jižní části Moravského krasu v katastrech obcí Mokrá-Horákov a Hostěnice, severně od silnice Mokrá-Horákov Hostěnice v těsné blízkosti obce Mokrá-Horákov, asi 15 km východosevero-východně od Brna. Obr. 2. : Geologická mapa jižní Moravy, zjednodušeno podle geologické mapy České republiky 1: (Upraveno Rez 2003) Dobývací prostor Mokrá-Horákov je otevřen třemi lomy. V západním lomu se těží velmi čisté vilémovické vápence pro potřeby vápenky, ve středním lomu vápence říčské jako cementářská surovina a v lomu východním pak rozstáňské břidlice používané k cementářským účelům. V lomu Mokrá probíhaly terénní práce na etáži 410. Březinské souvrství tvořené biodetritickými až biomikritickými vápenci s vložkami břidlic, má proměnlivou mocnost a liší se kvantitou i kvalitou zachování 16

17 jednotlivých fosilií. Postupující práce těžby v lomu jsou aktuálně sledovány a odkryté profily s fosiliferními vrstvami průběžně fotograficky dokumentovány. Obr. 3 : Geologická mapa dobývacího prostoru Mokrá-Horákov (Kudělásek, 1999). 17

18 Vrstva R2-1 Foto 1.: Levá část skalního profilu s vrstvou R2-1. s hojnou trilobitovou faunou. Většina fauny pochází z bazální vrstvy R2-1 na etáži 410 a z kompaktní lavice březinských břidlic z vrstvy R2-I. Z této vrstvy pochází celá řada tělesně zachovaných exemplářů místy tvořící akumulace. Kromě relativně častých nálezů fragmentů trilobitů byli nalezeni také četní brachiopodi, rugozní korály a zdeformovaní goniatiti. Fosílie se lokálně vyskytují velmi hojně, z trilobitů jsou pak nalézány především pygidia a to nejčastěji v různých ontogenetických stadiích. Podle Profesora Hahna jsou v březinských břidlicích zastoupeny taxony z různých paleoekologických prostředí, jsou zde promíšeny druhy zcela slepé s druhy s nápadnýma očima, které obývaly mělčí svah. 18

19 Vrstva R2 I Foto 2.: Vrstva R2-I., v jejímž nadloží se nachází tenká vrstva břidlice s hojnými fragmenty trilobitů. V levé části hlavní odkryté stěny na etáži 410 byly zastiženy fosiliferní březinské břidlice s hojnou trilobitovou a brachiopodovou faunou. Z profilu byly odebrány vzorky kompaktního šedého hádsko-říčského vápence a celá stěna byla zprofilována. Během terénních výzkumů byla v nadloží vápencové vrstvy R2 I nalezena mocná vrstva březinské břidlice s nahloučenými fragmenty trilobitů, především pak izolovanými pygidii. Trilobitové společenstvo pocházející z této statigrafické úrovně se výrazně liší v druhovém zastoupení s taxony uváděnými z výše zmiňované vrstvy R2 1. Jejich vzájemné vztahy a porovnání je předmětem studia, neboť nálezy byly učiněny v době dokončování této práce. 19

20 Tab. 2.: Biostratigrafický přehled konodontů a foraminifer ve studovaných profilech. Na základě výplavů a nábrusů zpracoval Kalvoda (2004). 20

21 Metodika studia trilobitů z Mokré Metodické studium trilobitů lze rozdělit na část terénní a laboratorní. Při terénních výzkumech byly odebírány vzorky hádsko-říčských vápenců in situ z profilů. Jednalo se o nadložní či podložní vrstvy břidlicových vložek březinského souvrství, v kterých byly nalezeny fragmenty trilobitů. Tyto vápence byly následně rozpuštěny v kyselině octové a získány tak vyplavené vzorky konodontů. Výbrusy vápenců poskytly nálezy foraminifer. Díky analýze konodontových společenstev spolu s foraminiferami byla vedoucím práce, profesorem Kalvodou, určena statigrafická úroveň studovaných vrstev. Původním záměrem bylo systematické prosbírání vrstev březinských břidlic a určení nalezených trilobitů. Na základě přesného určení stratigrafické úrovně by byl zpracován biostratigrafický přehled trilobitů v tournai a visé v lomu Mokrá. Většina vrstev pelitických břidlic však neobsahovala fosílie, nebo byla nalezena pouze vnitřní jádra pygidií bez strukturních znaků, která nebylo možné přesněji určit. Nalezené fragmenty trilobitů byly fotograficky zdokumentovány a podle fotografií zhotoveny pérovky. Pro větší kontrast byly nálezy před fotografováním poběleny chloridem amonným. Dorzoventrální a laterální deformace trilobitů v břidlicích ztížily u mnohých fragmentů přesné určení a proto byly tyto problematické druhy ponechány k dalšímu studiu. Nalezené druhy byly určeny profesorem Gerhardem Hahnem a jeho manželkou Renatou z německého Rauschenbergu, kteří se problematikou karbonských let zabývají desítky let a fragmenty trilobitů byly srovnány s typovými druhy. Tafonomické poměry u u některých trilobitů z břidlic březinského souvrství nedovolují exaktní korelaci se zahraničním materiálem. Po zhotovení pérových kreseb podle fotografií bylo nutné jednotlivé nákresy pomocí jednoduchého počítačového programu (Corell Draw) upravit a 21

22 střihem je uvést do původní pozice před samotnou deformací. Podle rekonstrukcí byly jednotlivé nálezy studovány a přesněji určeny. Jak uvádí Chlupáč (1966), taxonomické hodnocení komplikují morfologické změny, k nimž dochází v průběhu ontogeneze a projevují se pak především v postlarválním vývoji jedince. Na tyto změny je nutné brát ohled při systematickém studiu jednotlivých znaků, které bývají obecně pokládány za taxonomicky důležité pro určování rodové či podrodové příslušnosti. Obr. 4.: A. nálezová situace pygidia, B. rekonstrukce pygidia. Profesor Hahn mi při osobní návštěvě v Rauschenbergu určil, kromě nově nalezených trilobitů z březinských břidlic, také některé tělesně zachované Chlupáčovy nálezy z 60. let pocházející z červenavých hádsko-říčských vápenců a z vápnitých břidlic a rozpoznal zde několik druhů: Linguaphillipsia sp. I. sp. II., Archegonus (Phillibole) rarus, Archegonus (Phillibole) sp., Semiproetus? (Brevibole?) parvoculatus. Tyto nově určené nálezy jsou v práci uvedeny, jedná-li se o nálezy z 22

23 vápnitých břidlic. Srovnání nálezů z vápenců bude předmětem dalšího studia, kdy budou nově určení trilobiti srovnáváni se zahraničním typovým materiálem. 23

24 Obr. 4: Nomenklatura cephalonu (Treatise of Invert. Paleontology, 1959) Obr. 5: Nomenklatura pygidia (Treatise of Invert. Paleontology, 1959) 24

25 Způsob života karbonských trilobitů Hahn (1990) ve své práci shrnuje výsledky poznatků o spodnokarbonských trilobitech, které se vyvíjely postupně, především pak v posledních třiceti letech, kdy se systematicky studovaly nejen jejich stratigrafické vztahy, faciální závislosti, ale také způsob života a ontogeneze. Nejvíce k těmto výsledkům přispěly nové nálezy trilobitových taxonů z Evropy, Severní Ameriky, Asie a Austrálie. Jejich použití jako indexových fosilií je možné jen lokálně a to pouze tam, kde je známa biogeografická a faciální situace. Základní strukturou a funkcí trilobitů se zabýval Lauterbach (1973, 1980, 1983). Na základě jeho hypotéz považuje většinu trilobitů, pravděpodobně také karbonské a permské taxony, za bentosní formy organismů. Byli schopni volného pohybu ve vodnímu sloupci a ze dna sbírali potravu. Trilobiti měli velmi podobně utvářené tělní přívěsky jako vývojově dokonalejší členovci: klepítkatci, korýši či hmyz, s výjimkou jednoho páru tykadel. Tyto tělní přívěsky sloužily při požírání jemného substrátu a kalu z mořského dna, vířily vodu a přiháněly potravu k ústnímu otvoru. Ten se nacházel na ventrální straně pod hypostomem, kudy se dostával vodní proud do esofagu. Jemné organické zbytky byly následně filtrovány a potrava se tak dostávala až do žaludku, který se nacházel v centru cephalonu. Je tedy zřejmé, že tato stavba zažívacího ústrojí trilobitů předpokládala přímý kontakt samotného trilobita a jeho exoskeletonu s mořským dnem, aby se tak dosáhlo co nejefektivnějšího filtrování usazeného kalu. Paleontologicky jsou však známy také výjimky z tohoto druhu přijímání potravy, např. u agnostidních forem je dokázaný zcela odlišný způsob života (Müller & Walossek, 1987) a někteří phacopidní trilobiti byli vybaveni specifickými přívěsky umístěnými okolo ústního otvoru. Pomocí 25

26 nich, (např. rod Phacops) byli pravděpodobně schopni okusovat drobné polypy a mechovky a snad také části tkáně z uhynulých organismů. Je možné se domnívat, že některé druhy karbonských a permských trilobitů (např. rod Brachymetopus), který pochází z útesových facií, mohly mít obdobné tělní přívěsky, i přesto, že nejsou z fosilního stavu doposud známy. Z výsledků rozsáhlých studií karbonských trilobitů vyplývá, že se vyskytovali v hlubokých vodách a nebyli tak schopni pohybovat se v otevřeném moři. Lauterbach (1973) se zabýval tendencí vývoje biogeografických provincií, známých již ze spodního kambria, které lze uplatnit také u spodnokarbonských taxonů trilobitů, u kterých se odlišují tři provincie: Evropa, Severní Amerika a Austrálie. Batymetrická zonace spodnokarbonských trilobitů je nejlépe prostudována na belgických a německých lokalitách, odkud je uváděno pět odlišných společenstev. (Hahn, Hahn & Brauckmann, 1988; Hahn & Hahn, 1989): 1. Waulsortianské útesy z tohoto společenstva trilobitů, obývajících velmi mělké, prosluněné vody pochází celá řada endemických forem (Hahn, Hahn & Brauckmann, 1988) 2. Karbonské vápence popisovaní jedinci pocházejí z neritických karbonátových, dobře prosluněných facií (o čemž svědčí např. velké oční lišty u nalezených druhů). Jejich rozšíření sahá od Belgie, přes Velkou Británii až po ruskou platformu. 3. Společenstvo šelfového svahu tato fauna se vyskytuje pouze ve Velbertské antiklinále (západní Německo). Platformní karbonáty byly nahrazeny vápencovým vývojem s turbidity, voda byla kalná a nepropouštěla velké množství slunečních paprsků. Trilobitové taxony pocházející z této facie jsou smíšené s druhy z karbonských vápenců a z kulmské facie. 26

27 4. Erdbachské vápence (Erdbachkalk) společenstvo trilobitů z tohoto vývoje pochází z hlubších poloh kulmské pánve. Převažují zde taxony z kulmského vývoje, zastoupeny jsou též formy z karbonátových poloh. 5. Kulmské facie jedná se o trilobity z oblasti batyálu, kde obývali málo prokysličené oblasti. Šlo především o drobné slepé formy, či o jedince s drobnýma očima. Tento jev je typický pro oblasti s nízkým dosahem slunečního svitu. 27

28 Nadčeleď Proetacea Salter, 1864 Čeleď Proetidae Salter, 1864 Čeleď PHILLIPSIIDAE (Oehlert, 1886) Podčeleď Archegoninae G. Hahn & Brauckmann, 1984 Rod Archegonus Burmeister 1843 Podrod Archegonus (Phillibole) Richter & Richter 1937 Archegonus (Phillibole) rarus R. Hahn 1969 Rod Liobole R.& E. Richter, 1949 Liobole sp. Podrod Liobole (Panibole) Gröning, 1985 Liobole (Panibole) sp. Podrod Liobole (Sulcubole) Rod Proliobole Archinal, 1991 Proliobole? nitida (Holzapfel 1889) Rod Cyrtoproetus Reed, 1943 Cyrtoproetus sp. Rod Semiproetus Reed 1943 Podrod Semiproetus (Macrobole) (Richter & Richter 1951) Semiproetus (Macrobole) drewerensis (Richter & Richter 1951) Podrod Semiproetus (Brevibole) Archinal 1991 Semiproetus? (Brevibole?) parvoculatus (Gandl 1977) Podčeleď Weaniinae Owens 1983 Rod Weania Owens 1963 Weania feltrimensis Rod Pseudowaribole Hahn & Hahn 1967 Podrod Pseudowaribole (Geigibole) Gandl 1968 Pseudowaribole (Geigibole) geigensis Gandl 1968 Podčeleď Linguaphillipsiinae Hahn & Hahn, 1972 Rod Linguaphillipsia Stubblefield 1948 Linguaphillipsia sp.. Podčeleď Bollandiinae G. Hahn & Brauckmann 1988 Rod Bollandia Reed 1943 Bollandia megaira (Hahn & Hahn 1970) Bollandia sp. I. sp. III. 28

29 Podčeleď Archegoninae G. Hahn & Brauckmann, 1984 Rod Archegonus Burmeister 1843 Podrod Archegonus (Phillibole) Richter & Richter 1937 Archegonus (Phillibole) rarus R. Hahn 1968 Tab. 4, Obr Archegonus (Phillibole) nitidus rarus R. Hahn, Tril. crenistria Zone, 2: , 424, Taf. 1, Fig. 3: Abb. 3, Abb Archegonus (Phillibole) nitidus rarus HAHN & HAHN, Foss. cat.: Phillibole nitida rara. OSMOLSKA, Tril. Dalnia: Archegonus (Phillibole) nitidus rarus. BRAUCKMANN, Tril. Aprath: 75 76, Taf. 2, Fig. 18, Abb Archegonus (Phillibole) nitidus rarus HAHN & HAHN, Leitfossilien: Archegonus (Phillibole) nitidus rarus WUNN-PETRY, Tril. nasutus Zone: 4, 6, 10. Typový druh: Calymene (?) aequalis H. V. Meyer 1831 Materiál z Mokré: (sag.: 7 mm, transv. cephalonu: 10 mm). Jediný nález kompletního cephalonu pochází ze sběrů profesora Chlupáče z vápnitých poloh březinských břidlic. Cephalon: Cephalon má semicirkulární obrys s výraznou širokou glabelou. 29

30 Glabela nese tři páry dobře patrných, ale mělkých laterálních rýh. Ve své přední části, v úrovni čelního glabelárního laloku, je z obou stran mírně zúžena a odlomena. Okcipitální prstenec je úzký a je týlní rýhou dobře oddělen od glabely. Librigeny jsou velké, široce subtriangulární. Vzhledem k tafonomii a násunu pravé líce směrem ke glabele je patrná jen levá. Oči jsou dochovány, palpebrální oblast je patrná především na levé části líce. Fixigeny jsou mírně konvexní, subtriangulární. Boční lemová rýha je široká a dobře omezuje librigeny. Na bočním okrajovém lemu je obnažena duplikatura. Lícní trny jsou krátké a široké. Na okcipitálním prstenci je dobře patrná tendence rýh. Poznámky: Při srovnání s druhem Archegonus (Phillibole) rarus byla kromě shodných znaků konstatována odchylka ve tvaru předního okraje cephalonu, který je u výše zmiňovaného druhu semicirkulární, u nálezu z Mokré je však výrazně subtriangulární. To je však pravděpodobně způsobeno postmortální laterální deformací exoskeletonu. Tomu by také odpovídala pozice pravé fixigeny, která je nepatrně posunuta ke glabele a zaniká tak palpebrální lalok. Archinalová (1992) se ve své revizní práci zabývala zástupci podrodu Archegonus (Phillibole). Popisuje podrody Archegonus (Phillibole) z lokality Březina a Zbrašov u Hranic. Kromě jiných druhů se autorka dále zabývá 5 taxony, které pocházejí z nových sběrů z březinských břidlic: Archegonus (Phillibole) rarus z německého Weinbergu, Semiproetus parvoculatus ze španělské provincie Leon z lokality Barrios de Gordon, Phillibole drewerensis drewerensis z Oberrödinghausenu, Proliobole nitida z erdbachských vápenců z Erdbachu a rod Linguaphillipsia, jehož zástupce je také uváděn z Mokré. Stratigrafické rozšíření a lokality: Weinberg u Herbornu, Dilkreis, (Hessensko, Z NSR), Rýnské břidličné pohoří: Locus typicus, posidoniové vrstvy, spodní část stupně Goniatites, cu III α 3, vrstva 21 c, Rüthen, cu II δ, aprath. 30

31 Rod Liobole R.& E. Richter, 1949 Liobole sp. Typový druh: Phillipsia glabra Holzapfel, 1889 Materiál z Mokré: Několik izolovaných pygidií a kranidií. Popisovány jsou 2 exempláře: nekompletní zdeformovaný jedinec a pygidium s thoraxem. Exemplář A.: (sag.: 28 mm, transv. cephalonu: 15 mm). Nález pochází in situ z profilu, cca 1 m pod vrstvou R2 I. Tab. 3, Obr. 1. Cephalon: Je subtriangulárního obrysu s dobře patrnou širokou eliptickou glabelou. U okcipitálního prstence je glabela nejširší, ve své střední části mírně vyklenutá. Laterální párová S1 je dobře patrná, především pak v pravé části glabely. Čelní glabelární lalok je skrytý pod sedimentem a k přesnějšímu určení bude nutná jeho preparace. Preokcipitální glabelární lalok je subtriangulární, široký. V úrovni S3 je patrné zůžení glabely. Okcipitální prstenec je široký, ve střední části konvexní, s mediálním zrnkem. Tendence krátké, ale hluboké okcipitální rýhy patrná především v levé polovině prstence. Pravá část je zdeformovaná a tendence rýhy zaniká. Librigeny jsou nepříznivě zachovány a jsou dlouze protažené. Palpebrální rýha hluboká, dobře patrná, palpebrální lalok je malý. Fixigeny široce 31

32 subtriangulární, konvexní. Zadní lemová rýha je hluboká. Zadní lem široký. Lícní trn chybí. Boční lemová rýha naznačena. Boční lem je široký s obnaženou duplikaturou. Thorax: Nese stopy po mírné disartikulaci, je ale příznivě zachovaný. Axis široký, konvexní, rozdělený na 10 širokých a rovných prstenců vzájemně oddělených rýhami. Axiální rýha je hluboká, dobře odděluje laterální laloky. Na lalocích patrných 10 disartikulovaných pleuronů. Interpleurální rýhy jsou hluboké, pleurální rýhy dobře vymezeny. Fulcrum patrné u většiny pleuronů. Pygidium: Ocasní štít je z velké části odlomen a je odsunut z osního směru doleva, axiální část nenavazuje na axiální část thoraxu. Axis široký, dlouze subtriangulární, směrem dozadu se zužuje. Prstence jen naznačeny, nepříznivě zachovány. Axiální rýha nápadně hluboká. Laterální lalok dochován levý, fragmentální. Patrné pouze 3 dobře pleurony oddělené hlubokými interpleurálními rýhami. Pleurální rýhy nejsou dochované. Okrajová rýha neznatelná, okrajový lem relativně úzký. Exemplář B.: (sag.: 17 mm, transv.: 14 mm). Exemplář pochází ze starších sběrů Jelínka. Tab. 3, Obr. 2. Thorax: Axis široký, složený z 6 příznivě zachovanýh prstenců oddělených rýhami. Artikulační poloprstence dobře patrné. Axiální rýha hluboká, odděluje laterální laloky. Na lalocích je 6 širokých, jen mírně konvexních, pleuronů vzájemně oddělených hlubokými nápadnými 32

33 interpleurálními rýhami. Pleurální rýhy jsou zachovány. Fulcrum na koncích pleuronů zachováno pouze u pravého laloku, u levého jsou odlomeny. Pygidium: Je velké, semieliptického až semicirkulárního obrysu. Axis široký, nazad se zužující, ve střední části vyklenutý. Prstence nelze studovat, neboť se jedná o vnitřní jádro a je zachován pouze tvar nikoliv detaily. Axiální rýha hluboká. Laterální laloky široce subtriangulární, bez patrných pleuronů. Nejsou dochovány interpleurální ani pleurální rýhy. Okrajová rýha naznačena, okrajový lem široký s obnaženou duplikaturou. Poznámky: U obou nalezených kusů byla konstatována absence determinačních znaků. U prvního exempláře tafonomické poměry nedovolují studium cephalonu, u druhého pak cephalon chybí a pygidium je zachováno pouze jako vnitřní jádro bez strukturních znaků, podle nichž by jej bylo možné blíže zařadit či srovnat s typovými nálezy Chlupáče, které pocházejí z vápnitých poloh hádsko-říčských vápenců. Nálezy trilobita rodu Liobole a jeho podrodů budou předmětem dalšího studia a jejich vzájemné srovnání poslouží k širšímu pohledu na jejich výskyt v břidlicích březinského souvrství v lomu Mokrá. 33

34 Rod Liobole R.& E. Richter, 1949 Podrod Liobole (Panibole) Gröning, 1985 Liobole (Panibole) sp. Tab. 3, Obr. 4. Typový druh: Phillipsia subaequalis Holzapfel, 1889 Materiál z Mokré: Nekompletní kranidium nalezené in situ ve vrstvě R2-1. (sag.: 17 mm, transv.: 6 mm). Kranidium: Glabela se dopředu mírně zužuje a je konvexní. Nese 3 páry výrazných a hlubokých laterálních glabelárních rýh. Okcipitální prstenec je široký, ve své střední části vyklenutý. Týlní rýha výrazná, hluboká, laterálně přechází v nápadné, ale relativně krátké tendence rýh. Mediální zrnko zachováno. S1 hluboká a dlouhá, vymezuje široce subtriangulární preokcipitální glabelární lalok. S2 krátká a podobně jako S3 je hluboká. Čelní glabelární lalok vyklenutý, semieliptický. Předglabelární pole je široké, jen mírně vyklenuté. Čelní lem je plochý, 34

35 relativně široký. Fixigeny jsou dlouze protažené, úzké. Zadní lemová rýha je hluboká, dobře patrná. Zadní lem úzký, mírně vyklenutý. Palpebrální lalok nápadný, plochý. Boční lemová rýha naznačena mírnou depresí. Liobole (Sulcubole) cf. castroi testans Chlupáč, 1961 Typový druh: Phillibole (Liobole) glabroides R. & E. Richter, Materiál z Mokré: 2 kranidia. Obě pocházejí z nejisté stratigrafické úrovně, ze suťových polí z etáže. Kranidium A.: (sag.: 10 mm, transv.: 15 mm). Tab. 3, Obr. 3. Kranidium je celkově široké, příznivě zachované. Glabela robustní, široká, oválného obrysu, konvexní. Dobře patrná párová laterální S1, která vymezuje široce subtriangulární preokcipitální glabelární lalok. Zachovaná S2, je mělká. Předglabelární okraj zaoblený. Předglabelární pole je malé, vymezené naznačenoou přední lemovou rýhou. Okcipitální rýha hluboká a široká. Okcipitální prstenec široký, s výrazným mediálním zrnkem. Na okcipitálním prstenci dobře patrné krátké, ale hluboké laterální tendence rýh. Fixigeny dlouhé, úzce protažené, zadní větev lícního švu ζ - konkávně prohnutá. Zadní lemová rýha hluboká, odděluje zadní lem od oblasti fixigen. Zadní lem je široký. Palpebrální pole malé, ploché. Boční okraj vpředu vyklenutý. Přední lemová rýha hluboká, nápadná a vymezuje široký boční lem. Přední okraj vyklenutý. 35

36 Kranidium B.: (sag.: 6 mm, transv.: 3 mm). Tab. 3, Obr. 5. Glabela je kuželovitá se širokou základnou u okcipitálního prstence, ve své střední části vyklenutá. S1 zachována pouze jako mělký náznak rýhy, která vymezuje široce subtriangulární preokcipitální lalok. Ostatní laterální rýhy nejsou patrné. Předglabelární okraj je konvexní. Předglabelární pole je úzké, ploché, předglabelární lemová rýha jen naznačena, přední okraj s obnaženou duplikaturou. Axiální rýha hluboká a relativně široká. Fixigeny dlouhé, úzce protažené, β svírá tupý úhel. Paplebrální lalok malý plochý. Okcipitální prstenec široký, nedokonale omezený od glabely, dobře patrná tendence rýhy. Mediální zrnko nápadné. Poznámky: Krandium juvenilního jedince. Levá polovina skryta pod sedimentem. 36

37 Rod Proliobole Archinal, 1991 Proliobole cf. nitida (Holzapfel 1889) Tab. 4, Obr Phillipsia nitida HOLZAPFEL, Erdbach Bretscheid: 72, Taf. 8 Fig. 27.?1889 Phillipsia sp., Phillipsia granulifera. HOLZAPFEL, Erdbach Breitscheid: Taf. 8 Fig Phillibole (Phillibole) nitida. RICHTER & RICHTER, Tril. Erdbach Zone: 69 71, 77, 88, Taf. 2 Fig , Taf. 5 Fig Archegonus (Phillibole) nitidus. G. HAHN, Archegonus (Phillibole, Angustibole): , , Taf. 46 Fig. 1-8, Abb. 1 10, 26, 28, Archegonus (Phillibole) nitidus nitidus. GANDL, Tril. Frankenwald: Archegonus (Phillibole) nitidus nitidus. R. HAHN, Tril. crenistria Zone, 2: , Abb Archegonus (Phillibole) nitidus nitidus. HAHN & HAHN, Foss. Cat. 118: Archegonus (Phillibole) nitidus nitidus. GANDL, Div. Pericyclus Stage Tril.: 793, 794 Abb Archegonus (Phillibole) nitidus nitidus. - BRAUCKMANN, Tril. Aprath: Phillibole nitida nitida. OSMOLSKA, Tril. Dalnia: 64, Archegonus (Phillibole) nitidus nitidus. HAHN & HAHN, Leitfossilien: 10, 42, Taf. 7 Fig. 6a b, Tab Archegonus (Phillibole) nitidus nitidus. FEY, Rev. Archegonus (Waribole) granulifer:

38 1984 Archegonus (Phillibole) nitidus nitidus. THOMAS, OWENS & RUSHTON, Tril. Brit. Stratigraphy: Abb Archegonus (Phillibole) nitidus nitidus. GRŐNING, Rev. Liobole: Archegonus (Phillibole) nitidus nitidus. BRAUCKMANN & TILSLEY, Cyrtoproetus: 148, 154. Typový druh: Phillipsia nitida Holzapfel 1889 Materiál z Mokré: (sag.: 21 mm, transv. cephalonu: 12 mm). Neúplný cephalon s devíti pleurony. Nález nese stopy postmortální laterální deformace. Pochází ze starších Chlupáčových sběrů. Cephalon: Cephalon má semicirkulární obrys a je i přes značnou laterální deformaci realtivně dobře zachovaný. Eliptická glabela je zdeformována a nese jeden pár slabě zřetelných glabelárních rýh. Předglabelární pole je relativně široké. Čelní lem je, včetně boční lemové rýhy odtržen a posunut cca 2 mm od glabely. Fixigena je zachována jen levá, je úzce subtriangulární, široká, ve své střední části jen mírně konvexní, subtriangulární. Librigena je odtžena a mírně přesunuta směrem k přední části glabely. Levý palpebrální lalok s oční lištou je, v důsledku laterální deformace, posunutý směrem ke glabele a jako diagnostický znak tedy pozbývá hodnoty. Profesor Hahn si povšiml především úhlu zahnutí linie pravé fixigeny, který je charakteristický pro Proliobole nitida. Na glabele nejsou patrny laterální 38

39 S1, okcipitální prstenec, který je mírně posunut na první pleuron thoraxu, nese mediální zrnko. Thorax: Thorax nenese stopy laterální deformace. Pleurony jsou zachovány pouze v levé části thoraxu, na axisu jsou patrné jen 4 prstence. Axis je široký, ve střední části konvexní, dobře oddělený od laterálních laloků hlubokou axiální rýhou. Pleurony nesou výrazné pleurální rýhy. Interpleurální rýhy jsou nápadné a hluboké. Fulcrum není dochováno. Stratigrafické rozšíření a lokality: stupeň Pericyclus, cuiiδ, erdbachské vápence Erdbach (Liebstein), Bl. Herborn, Dilkreis (Hessensko, Z NSR): Locus typicus (cuiiγ), Rýnské břidličné pohoří, Oberharz (cuiiiα3), Chadian: Wetton Hill (East), Anglie (Cf4α). Poznámky:. Jedná se o problematický nález, u něhož výrazná deformace cephalonu ztěžuje přesné určení. Profesor Hahn poukázal především na znaky u levé okcipitální rýhy, které by spíše exemplář přiřadily k rodu Liobole, pravá rýha je však podobná tvaru rýhy u druhu Proliobole nitida. 39

40 Rod Cyrtoproetus Reed, 1943 Cyrtoproetus sp.? Tab. 5. Typový druh: Phillipsia cracoensis Reed Materiál z Mokré: (sag.: 10 mm, transv. cephalonu: 7 mm). Nekompletní jedinec pocházející z nejisté statigrafické úrovně ze suťových polí. Cephalon: Je semicirkulárního obrysu s nápadnou glabelou. Povrch glabely je pokryt jemnou granulací. Glabela je široce kuželovitá, konvexní s dobře patrnými dvěmi glabelárními laterálními rýhami. S1 je delší a hluboká. Předglabelární okraj je plochý. Axiální rýha je nápadně hluboká a znatelně odděluje flanelu od lícní oblasti. Fixigena je zachována pouze levá. Je úzká, protažená a plochá. Palpebrální část fixigeny je malá. Velké nápadné oči dominují fixigenám. Zachovány ommatidie na levém oku. Librigeny subtriangulární, jen mírně vyklenuté. Zadní lemová rýha dobře patrná. Boční lemová rýha jen 40

41 naznačena, přechází pozvolna do širokého bočního lemu, který je zakončen dlouze protaženým lícním trnem, který sahá až k pygidiu. Lícní trn místy s obnaženou duplikaturou. Thorax: Dochováno 6 prstenců na axisu, na levém laterálním laloku dochováno jen 5 pleuronů. Pravá polovina odlomena. Axiální prstence relativně široké, ve střední části vyklenuté. Axiální rýha mělká, nepříznivě zachována. Pleurony jsou široké s nápadnými hlubokými pleurálními rýhami. Interpleurální rýhy oddělující pleurony jsou hluboké a dobře patrné. Fulcrum patrné jen sporadicky. Pygidium: Z velké části odlomeno. Dochován jen fragment levé části. Na laterálním laloku patrné pouze dva pleurony. Artikulační poloprstenec zakrytý thorakálními pleurony. Poznámky: Profesor Hahn u tohoto exempláře konstatoval řadu odlišných morfologických znaků, především pak velké nápadné oči, odlišný tvar glabely a dlouhé lícní trny. Na základě srovnání těchto znaků s jinými zástupci rodu Cyrtoproetus je tento nález nadále předmětem studia. 41

42 Rod Semiproetus Reed 1943 Podrod Semiproetus (Macrobole) (Richter & Richter 1951) Semiproetus? (Brevibole?) parvoculatus (Gandl 1977) Tab. 4, Obr Archegonus? (Phillibole?) parvoculatus GANDL, Tril. Alba Schichten: Abb. 3, , Taf. 3 Fig , Abb Archegonus? (Phillibole?) parvoculatus. GANDL, Tril. Kantabr. Geb., 3: 308, 309, Archegonus? (Phillibole?) parvoculatus. ARCHINAL & BRAUCKMANN, Spinibole (Coombewoodia): 206. Typový druh: Cyrtosymbole (Macrobole) brevispina Osmolska Materiál z Mokré: Pozitiv i negativ kranidia pocházejícího ze starších sběrů Profesora Chlupáče, pravděpodobně z jedné z jeho pokusných sond v okolí dnešního lomu Mokrá. Kranidium: ( sag.: 7 mm, transv. kranidia: 6 mm). U levé fixigeny leží izolovaná librigena jiného jedince odlišného druhu (pravděpodobně se jedná o rod Geigibole). Glabela masivní, dopředu se nápadně zužující. V úrovni S2 patrné laterální zůžení. S1 hluboká, dlouhá, dosahuje až téměř k širokému okcipitálnímu prstenci. Laterální glabelární rýhy zřetelněji zachovány na negativu. Čelní glabelární pole je velké, mírně konvexní. Předglabelární 42

43 okraj zaoblený a je vymezen hlubokou rýhou. Předglabelární pole je malé, téměř neznatelné. Čelní lem je úzký, ve své střední části mírně prohnutý. Preokcipitální glabelární lalok je velký, široce subtriangulární. Okcipitální prstenec je v celé své úrovni téměř stejně široký. Lze ho rozdělit na třetiny, přičemž prostřední z nich je mírně konvexní. Zbylé dvě jsou odděleny tendencí rýhy. V těchto místech znatelné zůžení šířky prstence. Rýhy na okcipitálním prstenci jsou hluboké a zasahují zhruba do 1/3 šířky samotného prstence. Mediální zrnko není patrné ani na negativu. Okcipitální rýha je hluboká a odděluje prstenec od glabely. Axiální rýha je velmi hluboká a široká. Librigeny malé, úzce protažené s výrazným palpebrálním lalokem. Přední větev lícního švu značně vyklenutá. Stratigrafické rozšíření a lokality: zářez v západní cestě, cca 1350m jižně od Barrios d Gordón, Provincie León, Španělsko: locus typicus, zelenavé břidlice vrstev olaja, cca 12m nad bází (nálezová vrstva F), namur A (E2). 43

44 Podčeleď Weaniinae Owens 1983 Rod Weania Owens 1963 Archegonus (Weania) feltrimensis G. Hahn & Brauckmann 1973 Tab. 2, Obr. 4. W 1973 Archegonus (Weania) feltrimensis. - G. Hahn & Brauckmann 1973, Lower vis. Tril. from Ireland: Text-Figs.: Typový druh: Weania goldringi Campbell and Engel Materiál z Mokré: neúplné kranidium, fragment thoraxu s pygidiem. Oba nálezy pocházejí ze staších sběrů Jelínka, na hornině zachovány spolu s fragmenty druhu Geigibole geigensis. Kranidium: (sag.: 3 mm, transv.: 2 mm). Glabela je nápadně laterálně zúžená. Na jejím povrchu nejsou patrné strukturní znaky. Nese nápadnou, relativně hlubokou S1. Čelní lem ani předglabelární pole nejsou dochovány, odlomena je také pravá oblast líce. Široký okcipitální prstenec oddělený výraznou týlní rýhou nese mediální zrnko. Zadní lem stejně jako velké oči a palpebrální rýha odpovídají definici typových znaků vymezených Hahnem & Brauckmannem (1973). Přední část fixigeny je úzká, palpebrální lalok je dlouhý a široký, zadní část fixigeny je krátká. Librigena vybíhá v krátký relativně široký lícní trn. 44

45 Pygidium: (sag.: 3 mm, transv.: 5 mm). Pygidium zachováno na bloku břidlice spolu se skupinou výše uvedených druhů. Pygidium je krátké, široce subtriangulárního obrysu. Axis je široký, ve své střední části mírně konvexní a je rozdělen na 9 osních prstenců. Axiální rýha je hluboká a odděluje pleurální část. Na laterálních lalocích je patrné 7 pleuronů. Pleurální rýhy jsou mělké, rýhy interpleurální slabě naznačeny. S odkazem na práci Hahna & Brauckmanna (1973) počet pleuronů splňuje vymezený počet osních prstenců, který je autory uveden v rozmezí 9 11 a počet pleurálních rýh pak v rozmezí 4 7. Pleurální rýhy nedosahují až na vnější okraj pygidia. Stratigrafické rozšíření a lokality: Feltrim Hill, Dublin, Irsko: Locus typicus, černé vápence spodního visé (C2S1 subzona, stupeň Ammonellipsites, cu II β). 45

46 Rod Pseudowaribole Hahn & Hahn 1967 Podrod Pseudowaribole (Geigibole) Gandl 1968 Geigibole geigensis (Gandl 1968) Tab. 2. Typový druh: Cyrtosymbole (Waribole) octofera R. & E. Richter Materiál z Mokré: 8 kompletních exoskeletonů a několik dalších úlomků. Většina nálezů pochází z rozsáhlých suťových polí, není tedy určena jejich stratigrafická úroveň. Exemplář A.: (sag.: 13 mm, transv. cephalonu: 6 mm). Celý, laterálně zdeformovaný jedinec. Tab. 2, Obr. 1. Cephalon: Je subtriangulárního obrysu, s výrazným zúžením v přední části. Glabela masivní, eliptická, jen mírně konvexní. Dobře odlišitelná hluboká laterální S1, okcipitální prstenec malý, úzký. Mediální zrnko není zřetelné. Librigeny malé, úzké. Oči dobře zachovalé, velké a nápadné, zabírají téměř 2/3 oblasti lící. Palpebrální lalok není odlišitelný, palpebrální rýha je mělká, nenápadná. Líce přecházejí do dlouhých úzkých lícních trnů, sahajících až do úrovně pátého pleuronu thoraxu. Boční lem je dobře patrný a relativně široký. Po 46

47 celé délce tohoto lemu je zřetelná obnažená duplikatura. Thorax: Na thoraxu je zachováno pouze 6 pleuronů, axis je, včetně pygidiální oblasti, odlomen a není tedy možné ho podrobněji studovat. Je relativně široký, směrem k pygidiu se jen mírně zužuje a je ve své střední části mírně vyklenutý. Prstence jsou široké, ve střední části konvexní. Axiální rýha není příznivě zachována, ale zřetelně odděluje axis od postranních laloků. Pleurální oblast na laterálních lalocích celkově úzká, jednotlivé pleurony dobře oddělené. Pleurální i interpleurální rýhy nápadné, relativně hluboké. Fulcrum na obou koncích pleuronů jen slabě naznačeno. Pygidium: Ocasní štít je drobný, semicirkulární, axis, který dosahuje až na okrajovou rýhu je odlomený a nápadně se zužuje. Axiální rýha jen naznačena, není, vzhledem k zachování patrná. Pleurální pole nese 5 pleuronů s nápadnými a hlubokými pleurálními rýhymi. Okrajový lem je úzký, nezřetelně oddělený. Exemplář B.: (sag.: 14 mm, transv. cephalonu: 5 mm). Adultní, mírně zdeformovaný jedinec nalezený v suti. Tab. 2, Obr. 2. Cephalon: Je semicirkulárního obrysu, nepříznivě zachovalý. Zřetelné jsou především dominantní velké oči, glabela patrná jen ve své bazální části. Okcipitální prstenec širší, plochý, mediální zrnko nezřetelné. Velké subtriangulární fixigeny jsou dobře dochované. Boční lem s 47

SEDIMENTÁRNÍ PROFIL NA LOKALITĚ DOLY U LUŽE (MEZOZOICKÉ SEDIMENTY ČESKÁ KŘÍDOVÁ PÁNEV)

SEDIMENTÁRNÍ PROFIL NA LOKALITĚ DOLY U LUŽE (MEZOZOICKÉ SEDIMENTY ČESKÁ KŘÍDOVÁ PÁNEV) SEDIMENTÁRNÍ PROFIL NA LOKALITĚ DOLY U LUŽE (MEZOZOICKÉ SEDIMENTY ČESKÁ KŘÍDOVÁ PÁNEV) Autor: Klíčová slova: Bc. Tomáš Laksar Pískovec, droba, jílovec, skalní výchoz, křída Abstrakt Dokumentace sedimentárního

Více

MASARYKOVA UNIVERZITA PŘÍRODOVĚDECKÁ FAKULTA Ústav geologických věd. Petr Barák. Strukturní analýza propasti Macocha v Moravském krasu

MASARYKOVA UNIVERZITA PŘÍRODOVĚDECKÁ FAKULTA Ústav geologických věd. Petr Barák. Strukturní analýza propasti Macocha v Moravském krasu MASARYKOVA UNIVERZITA PŘÍRODOVĚDECKÁ FAKULTA Ústav geologických věd Petr Barák Strukturní analýza propasti Macocha v Moravském krasu (rešerše k bakalářské práci) Vedoucí bakalářské práce: doc. RNDr. Rostislav

Více

Barrandovské skály Marika Polechová

Barrandovské skály Marika Polechová Čas: 2 hod. Marika Polechová Hlavní město Praha GPS: 50 2 6 N, 14 24 7 E Foto T. Kunpan Praha 1 A. B. C. A. část lomu U kapličky s hranicí pražského a zlíchovského souvrství B. Barrandova skála C. Vyskočilka

Více

SEZNAM DOKUMENTAČNÍCH BODŮ

SEZNAM DOKUMENTAČNÍCH BODŮ Příloha č. 5 SEZNAM DOKUMENTAČNÍCH BODŮ DOKUMENTAČNÍ BOD: 1 SOUŘADNICE GPS: 49 33'43.94"N, 17 5'37.29"E DRUH BODU: menší skalní výchozy na erodované lesní cestě LITOLOGIE: petromiktní slepenec s drobovou

Více

Lom u Červených Peček Václav Ziegler

Lom u Červených Peček Václav Ziegler Čas: 1,5 hod. Václav Ziegler Středočeský kraj GPS: 49 59 17 N, 15 12 37 E Kolín Červené Pečky 1 1. 1. PP 2 Úvod Cílem exkurze je jedna z nejzajímavějších lokalit jižního příbřežního pásma české křídové

Více

Prokopské a Dalejské údolí Milan Libertin

Prokopské a Dalejské údolí Milan Libertin Čas: 3 hod. Milan Libertin Hlavní město Praha GPS: 50 1 53 N, 14 19 58 E Praha 1 Geologie pro zvídavé / VYCHÁZKY A B C A. lom Mušlovka B. Lobolitová stráň C. lom Požáry GeoloGie pro zvídavé / VYCHÁZKY

Více

1. Úvod. 2. Archivní podklady

1. Úvod. 2. Archivní podklady 1. Úvod Na základě požadavku projekční organizace Architekti Headhand s.r.o., U Obecního dvora 7, 110 00 Praha 1 jsem shromáždila dostupné archivní materiály Geofondu Praha a na jejich základě zpracovala

Více

Středočeská pánev potenciální uložiště CO2

Středočeská pánev potenciální uložiště CO2 Středočeská pánev potenciální uložiště CO2 1 Obsah geologie, stratigrafie kolektory, izolanty žatecká pánev 2 Středočeská pánev (~6000 km 2 ) Komplex extenzních pánví s klastickou kontinentální výplní

Více

Geologická stavba hradu Kost a jeho nejbližšího okolí. Geologická stavba (dle geologické mapy 1:50 000, list Sobotka, Obr.

Geologická stavba hradu Kost a jeho nejbližšího okolí. Geologická stavba (dle geologické mapy 1:50 000, list Sobotka, Obr. Geologická stavba hradu Kost a jeho nejbližšího okolí Místo: Lokalita leží na skalním ostrohu v plošině, která je dělena mozaikovitě systémem strmě zaklesnutých údolí. Zde se jedná o údolnice vzniklé erozí

Více

Suchomasty - Havlíčkův mlýn - Litohlavy - lom Kosov - Beroun. Miniprůvodce trasou

Suchomasty - Havlíčkův mlýn - Litohlavy - lom Kosov - Beroun. Miniprůvodce trasou Suchomasty - Havlíčkův mlýn - Litohlavy - lom Kosov - Beroun Miniprůvodce trasou http://www.innatura.cz/bnd005 Podrobnější informace získáte na uvedené webové stránce nebo si je můžete zobrazit přímo na

Více

Novostavba bytového domu vč. přípojek inženýrských sítí, zpevněné plochy ve dvorní části na parc. č. 413/1, 430, 431, 2962 v k. ú.

Novostavba bytového domu vč. přípojek inženýrských sítí, zpevněné plochy ve dvorní části na parc. č. 413/1, 430, 431, 2962 v k. ú. Ar chaia č.j. NZ 01/07 Novostavba bytového domu vč. přípojek inženýrských sítí, zpevněné plochy ve dvorní části na parc. č. 413/1, 430, 431, 2962 v k. ú. Opava-Předměstí Předběžná zpráva o výsledcích archeologického

Více

Zhodnocení trilobitů z lokality Horní Benešov

Zhodnocení trilobitů z lokality Horní Benešov MASARYKOVA UNIVERZITA V BRNĚ Přírodovědecká fakulta Sabina Giblová Zhodnocení trilobitů z lokality Horní Benešov Rešerše k bakalářské práci Vedoucí práce: RNDr. Nela Doláková, CSc. Obsah 1. Úvod.3 2. Geologie

Více

Geologicko paleontologická vycházka do siluru lomu Mušlovka, Lobolitové stráně a nakonec do Černého lomu v Dalejském údolí.

Geologicko paleontologická vycházka do siluru lomu Mušlovka, Lobolitové stráně a nakonec do Černého lomu v Dalejském údolí. Geologicko paleontologická vycházka do siluru lomu Mušlovka, Lobolitové stráně a nakonec do Černého lomu v Dalejském údolí. 5. listopadu 2014 Naši další exkurzi jsme podnikli cestováním autobusem MHD číslo

Více

Autoři: žáci 8. a 6. třídy Soňa Flachsová, Anna Kobylková, Hana Nešetřilová Vilém Flachs. Škola: ZŠ a MŠ Adamov, Komenského 4,

Autoři: žáci 8. a 6. třídy Soňa Flachsová, Anna Kobylková, Hana Nešetřilová Vilém Flachs. Škola: ZŠ a MŠ Adamov, Komenského 4, Autoři: žáci 8. a 6. třídy Soňa Flachsová, Anna Kobylková, Hana Nešetřilová Vilém Flachs Škola: ZŠ a MŠ Adamov, Komenského 4, 679 04 1) Obsah 2) Úvod 3) Cíl 4) Terénní deník 5) Závěr 6) Seznam literatury

Více

Seminář z Geomorfologie 3. Vybrané tvary reliéfu

Seminář z Geomorfologie 3. Vybrané tvary reliéfu Seminář z Geomorfologie 3. Vybrané tvary reliéfu Strukturní tvary reliéfu Vychází z geologické mapy Strukturní podmíněnost tvarů Tvary související: se sopečnou činností neovulkanické suky, sopky, s horizontálním

Více

HYDROPRŮZKUM Č. BUDĚJOVICE s.r.o. V I M P E R K N A D T R A T Í

HYDROPRŮZKUM Č. BUDĚJOVICE s.r.o. V I M P E R K N A D T R A T Í HYDROPRŮZKUM Č. BUDĚJOVICE s.r.o. Pekárenská 81, 370 04 České Budějovice, 387428697, e-mail h ydropruzku m@hydropruzku m.cz H P V I M P E R K N A D T R A T Í h y d r o g e o l o g i c k é p o s o u z e

Více

Geologický klub Gymnázia Zlín, Lesní čtvrť. Hlavní geologické procesy v okolí Zlína

Geologický klub Gymnázia Zlín, Lesní čtvrť. Hlavní geologické procesy v okolí Zlína 0 Geologický klub Gymnázia Zlín, Lesní čtvrť Hlavní geologické procesy v okolí Zlína 0 Obsah Úvod:... 1 Cíl:... 1 Zápis o činnosti:... 2 Přírodní památka Skály... 2 Přírodní památka Králky... 2 Zápisky

Více

Zbraslav Zdeněk Kukal

Zbraslav Zdeněk Kukal Čas: 4 hod. Zdeněk Kukal Hlavní město Praha GPS: 49 58 20 N, 14 24 1 E ZBRASLAV Praha 1 GeoloGie pro zvídavé / VYCHÁZKY 3 2 4 1 1. most přes Vltavu 2. zářez silnice, letenské souvrství 3. obří konkrece

Více

Vybrané kapitoly z geologické historie ČR I.

Vybrané kapitoly z geologické historie ČR I. Vybrané kapitoly z geologické historie ČR I. Označení DUMU: VY_32_INOVACE_GE2.08 Předmět: GEOGRAFIE Tematická oblast: FYZICKÁ GEOGRAFIE - GEOLOGIE Autor: Jan Vavřín Datum vytvoření: 29. 7. 2013 Ročník:

Více

V I M P E R K P O D H R A B I C E M I - J I H

V I M P E R K P O D H R A B I C E M I - J I H HYDROPRŮZKUM Č. BUDĚJOVICE s.r.o. Pekárenská 81, 370 04 České Budějovice, 387428697, e-mail h ydropruzku m@hydropruzku m.cz H P V I M P E R K P O D H R A B I C E M I - J I H h y d r o g e o l o g i c k

Více

Malé Svatoňovice Jiří Pešek

Malé Svatoňovice Jiří Pešek Čas: 2 hod. Jiří Pešek Královéhradecký kraj GPS: 50 32 2 N, 16 2 59 E Trutnov 1 1. 1. skalní stěna v permských a křídových sedimentech v Malých Svatoňovicích 2 Úvod Při této exkurzi navštívíte výchoz asi

Více

HYDROPRŮZKUM Č. BUDĚJOVICE s.r.o. V I M P E R K 02

HYDROPRŮZKUM Č. BUDĚJOVICE s.r.o. V I M P E R K 02 HYDROPRŮZKUM Č. BUDĚJOVICE s.r.o. Pekárenská 81, 370 04 České Budějovice, 387428697, e-mail h ydropruzku m@hydropruzku m.cz H P V I M P E R K 02 h y d r o g e o l o g i c k é p o s o u z e n í m o ž n

Více

Geologická mapa 1:50 000

Geologická mapa 1:50 000 Česká geologická služba: lokalizační aplikace [Výběr (změna) lokalizace a druhu mapy k zobrazení] [Mapový server České geologické služby] [Czech and Slovak geological map] Geologická mapa 1:50 000 Volba

Více

Souvky 1 / číslo : 4

Souvky 1 / číslo : 4 Souvky 1 / 2016 číslo : 4 Buližníky na Benešovském vrchu u Brumovic. Benešovský vrch 321,9m se nachází severně od Brumovic, mezi nivou řeky Opavy ze severovýchodu a nivou potoka Čižina z jihozápadu. Důležitým

Více

Foto č. 1. Pohled na lokalitu Stachovice 1. Obora od severu.

Foto č. 1. Pohled na lokalitu Stachovice 1. Obora od severu. Významné objevy pravěkých archeologických lokalit v okolí povodí Husího potoka na Fulnecku. Daniel Fryč V průběhu let 1996 2007 autor článku a předseda Archeologického klubu v Příboře Jan Diviš při povrchovém

Více

G8081 Sedimentologie cvičení Profil klastickými sedimenty

G8081 Sedimentologie cvičení Profil klastickými sedimenty G8081 Sedimentologie cvičení 21. 2. 2013 Profil klastickými sedimenty Martin Hanáček jaro 2013 Obsah cvičení Zpracování vybraného sedimentárního profilu samostatná terénní práce. 1) Popis sedimentů (textury,

Více

Nerostné suroviny miniprojekt

Nerostné suroviny miniprojekt Nerostné suroviny miniprojekt Zpracovali: žáci Základní školy Vsetín, Luh 1544 16.4.2014 Obsah 1. Úvod... 2 2. Cíl miniprojektu... 2 3. Vypracování... 2 3.1. Teoretická část... 2 3.1.1. Geologická stavba...

Více

Jeskyně ve Hvozdecké hoře

Jeskyně ve Hvozdecké hoře Jeskyně ve Hvozdecké hoře Jeskyně se nachází v severním svahu vápencového vrchu Horka (též Hora nebo Hvozdecká hora), jižně od samoty Na Skalce, v malém vápencovém lomu na okraji lesa. Do literatury ji

Více

Obr Přibližné umístění lokalit v okolí Turnova. Mapa byla převzata z

Obr Přibližné umístění lokalit v okolí Turnova. Mapa byla převzata z 1. PŘÍLOHA 1 UPŘESNĚNÍ MÍST ODBĚRU VZORKŮ A DR Mapu celé oblasti s označením jednotlivých lokalit uvádím na obrázcích Obr. 1.1 a Obr. 1.2. Obr. 1.1. Přibližné umístění lokalit v okolí Turnova. Mapa byla

Více

ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA K MIKROPROJEKTU VÝVOJ ORGANISMŮ NA ZEMI

ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA K MIKROPROJEKTU VÝVOJ ORGANISMŮ NA ZEMI ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA K MIKROPROJEKTU VÝVOJ ORGANISMŮ NA ZEMI Škola: Základní škola s rozšířenou výukou jazyků Liberec, Husova 142/44, 460 01 LIBEREC Vypracovali: Červinka Michal, Huberová Michaela, Petříček

Více

JOSEFOVSKÉ ÚDOLÍ DATUM:

JOSEFOVSKÉ ÚDOLÍ DATUM: JOSEFOVSKÉ ÚDOLÍ DATUM: Josefovské údolí je národní přírodní rezervací, která se rozprostírá na svazích po obou stranách Křtinského potoka. Její celková rozloha je přibližně 110 ha. Ukázkové foto vybrané

Více

MINIPROJEKT - GEOLOGICKÉ POCHODY Přírodovědný klub ZŠ K.V. Raise Lázně Bělohrad

MINIPROJEKT - GEOLOGICKÉ POCHODY Přírodovědný klub ZŠ K.V. Raise Lázně Bělohrad MINIPROJEKT - GEOLOGICKÉ POCHODY Přírodovědný klub ZŠ K.V. Raise Lázně Bělohrad Obsah: 1) Úvod výběr lokality a) Seznámení s geologickou mapou okolí Lázní Bělohradu b) Exkurze do Fričova muzea c) Příprava

Více

Novostavba rodinného domu v Přerově XI Vinary, ul. Růžová

Novostavba rodinného domu v Přerově XI Vinary, ul. Růžová č.j. NZ 50/07 Novostavba rodinného domu v Přerově XI Vinary, ul. Růžová Nálezová zpráva o provedení archeologického výzkumu ARCHAIA Olomouc, o.p.s. Feat. ARCHAIA Brno o.p.s. 2007 2 Tato práce, která vznikla

Více

Průvodce k exkurzím z historické geologie

Průvodce k exkurzím z historické geologie [Gxxx] Průvodce k exkurzím z historické geologie Tomáš Kumpan Martin Hanáček [Ústav geologických věd, Přírodovědecká fakulta, Masarykova univerzita, Brno 2010] 1 Obsah: PALEOZOIKUM MORAVSKÉHO KRASU...

Více

VY_32_INOVACE_PRV3_16_13. Šablona III / 2 - Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT VÁPENEC

VY_32_INOVACE_PRV3_16_13. Šablona III / 2 - Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT VÁPENEC VY_32_INOVACE_PRV3_16_13 Šablona III / 2 - Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT VÁPENEC VY_32_INOVACE_PRV3_16_13 Anotace: materiál obsahuje 2 listy anotace, 4 listy prezentace, 4 listy úkoly,

Více

Jak jsme na tom se znalostmi z geologie?

Jak jsme na tom se znalostmi z geologie? Jména: Škola: Jak jsme na tom se znalostmi z geologie? 1) Popište vznik hlubinných vyvřelých hornin? 2) Co původně byly kopce Velký Roudný a Uhlířský vrch na Bruntálsku? Velký Roudný Uhlířský vrch 3) Hrubý

Více

HYDROPRŮZKUM Č. BUDĚJOVICE s.r.o. Pekárenská 81, České Budějovice, ÚS V I M P E R K 01. RNDr. Marcel Homolka

HYDROPRŮZKUM Č. BUDĚJOVICE s.r.o. Pekárenská 81, České Budějovice, ÚS V I M P E R K 01. RNDr. Marcel Homolka HYDROPRŮZKUM Č. BUDĚJOVICE s.r.o. Pekárenská 81, 370 04 České Budějovice, 387428697, e-mail hydropruzkum@hydropruzk um.cz H P ÚS V I M P E R K 01 h y d r o g e o l o g i c k é p o s o u z e n í m o ž n

Více

Zhodnocení trilobitů z lokality Horní Benešov

Zhodnocení trilobitů z lokality Horní Benešov MASARYKOVA UNIVERZITA PŘÍRODOVĚDECKÁ FAKULTA ÚSTAV GEOLOGICKÝCH VĚD Zhodnocení trilobitů z lokality Horní Benešov Bakalářská práce Sabina Giblová Vedoucí práce: RNDr. Nela Doláková, CSc. Brno 2013 Bibliografický

Více

Příloha č. 2 Základní informace o lokalitě1: Odůvodnění výzkumu: Cíle a navrhované metody výzkumu2: nedestruktivního částečně destruktivního

Příloha č. 2 Základní informace o lokalitě1: Odůvodnění výzkumu: Cíle a navrhované metody výzkumu2: nedestruktivního částečně destruktivního Příloha č. 1: Nálezy budou předány podle 23 zákona č. 20/1987 Sb. příslušnému krajskému Jihočeskému muzeu v Českých Budějovicích (dohoda s kurátorkou sbírek Mgr. Zuzanou Thomovou) Příloha č. 2 Základní

Více

Stratigrafický výzkum

Stratigrafický výzkum Stratigrafický výzkum Stratigrafická geologie se zabývá stanovením časové posloupnosti vzniku horninových jednotek Stáří hornin : lze určit absolutní (tedy datovat stáří v rocích) a relativní (určit zda

Více

VRT J Kóta výpažnice: 240,61 m n.m. Profil hloubení: 0,0 15,0 m 245 mm Profil výstroje: 6,8 m plná 89 mm 6,8 perforovaná 89 mm

VRT J Kóta výpažnice: 240,61 m n.m. Profil hloubení: 0,0 15,0 m 245 mm Profil výstroje: 6,8 m plná 89 mm 6,8 perforovaná 89 mm VRT J 1060 239,7 m n.m. Kóta výpažnice: 240,61 m n.m. Profil hloubení: 0,0 15,0 m 245 mm Profil výstroje: 6,8 m plná 89 mm 6,8 perforovaná 89 mm Vrtmistr: J. Pitour Hloubeno v době: 27.5.1975 naražená

Více

Moravsko-slezská oblast (Brunovistulikum a její varisky přepracované částí - moravosilezikum) Kadomský fundament (580 725 Ma staré

Moravsko-slezská oblast (Brunovistulikum a její varisky přepracované částí - moravosilezikum) Kadomský fundament (580 725 Ma staré Moravsko-slezská oblast (Brunovistulikum a její varisky přepracované částí - moravosilezikum) Kadomský fundament (580 725 Ma staré granidoidy, metasedimenty, metavulkanity), samostatný mikroblok, který

Více

s.r.o. NOVÁKOVÝCH 6, PRAHA 8, 180 00 266310101, 266316273 fax. 284823774 e-mail: schreiber@pruzkum.cz OVĚŘENÍ SLOŽENÍ VALU V MALKOVSKÉHO ULICI

s.r.o. NOVÁKOVÝCH 6, PRAHA 8, 180 00 266310101, 266316273 fax. 284823774 e-mail: schreiber@pruzkum.cz OVĚŘENÍ SLOŽENÍ VALU V MALKOVSKÉHO ULICI s.r.o. NOVÁKOVÝCH 6, PRAHA 8, 180 00 266310101, 266316273 fax. 284823774 e-mail: schreiber@pruzkum.cz PRAHA 9 - LETŇANY OVĚŘENÍ SLOŽENÍ VALU V MALKOVSKÉHO ULICI Mgr. Martin Schreiber Objednatel: Městská

Více

ÚS V I M P E R K, N A K A L V Á R I I

ÚS V I M P E R K, N A K A L V Á R I I HYDROPRŮZKUM Č. BUDĚJOVICE s.r.o. Pekárenská 81, 370 04 České Budějovice, 387428697, e-mail hydropruzkum@hydropruzk um.cz H P ÚS V I M P E R K, N A K A L V Á R I I h y d r o g e o l o g i c k é p o s o

Více

5. geologická exkurze 27. března 2010

5. geologická exkurze 27. března 2010 Průvodce 5. geologická exkurze 27. března 2010 Pořadatel: Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, Správa CHKO Český kras, ve spolupráci s Českomoravským cementem a.s., nástupnická společnost. Geologické

Více

DIGITÁLNÍ UČEBNÍ MATERIÁL

DIGITÁLNÍ UČEBNÍ MATERIÁL ZÁKLADNÍ ŠKOLA A MATEŘSKÁ ŠKOLA KLECANY okres Praha-východ DIGITÁLNÍ UČEBNÍ MATERIÁL TÉMA: Geologická stavba ČR - test VZDĚLÁVACÍ OBLAST: Člověk a příroda VZDĚLÁVACÍ OBOR: Přírodopis TEMATICKÝ OKRUH: Neživá

Více

Revize paleontologických lokalit v moravickém souvrství Nízkého Jeseníku (spodní karbon, moravskoslezská jednotka Českého masivu)

Revize paleontologických lokalit v moravickém souvrství Nízkého Jeseníku (spodní karbon, moravskoslezská jednotka Českého masivu) UNIVERZITA PALACKÉHO v OLOMOUCI Přírodovědecká fakulta Katedra geologie bakalářská práce Aleš Novák Revize paleontologických lokalit v moravickém souvrství Nízkého Jeseníku (spodní karbon, moravskoslezská

Více

Pokyny pro sestavení nálezové zprávy o archeologickém výzkumu

Pokyny pro sestavení nálezové zprávy o archeologickém výzkumu Pokyny pro sestavení nálezové zprávy o archeologickém výzkumu Nálezová zpráva je základní vědecký dokument, obsahující maximální počet objektivně dosažených informací o výzkumu. K jejich zpracování je

Více

Geologická stavba České republiky - Západní Karpaty

Geologická stavba České republiky - Západní Karpaty Geologická stavba České republiky - Západní Karpaty pracovní list Mgr. Libuše VODOVÁ, Ph.D. Katedra biologie PdF MU vodova@ped.muni.cz Druhý z pracovních listů zaměřených na geologickou stavbu České republiky

Více

Kde se vzala v Asii ropa?

Kde se vzala v Asii ropa? I N V E S T I C E D O R O Z V O J E V Z D Ě L Á V Á N Í TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN EVROPSKÝM SOCIÁLNÍM FONDEM A STÁTNÍM ROZPOČTEM ČESKÉ REPUBLIKY Pracovní list č. 24 Kde se vzala v Asii ropa? Pro

Více

SPŠ STAVEBNÍ České Budějovice

SPŠ STAVEBNÍ České Budějovice SPŠ STAVEBNÍ České Budějovice JS pro S2G a G1Z TERÉN 2 terénní tvary! POZOR! Prezentace obsahuje plnoplošné barevné obrázky a fotografie nevhodné a neekonomické pro tisk! Výběr z NAUKY O TERÉNU Definice

Více

Terénní výzkum kvartérních sedimentů v jeskyni Za hájovnou

Terénní výzkum kvartérních sedimentů v jeskyni Za hájovnou Terénní výzkum kvartérních sedimentů v jeskyni Za hájovnou V měsíci květnu jsem se zúčastnil zajímavé akce. Terénní výzkum kvartérních sedimentů byl organizován Ústavem geologických věd Masarykovy university

Více

Sedimentární horniny. Sedimentární horniny.

Sedimentární horniny. Sedimentární horniny. Sedimentární horniny Sedimentární horniny Sedimentární horniny - zvětrávání 1. Zvětrávání fyzické Sedimentární horniny - zvětrávání 2. Zvětrávání chemické - Rozpouštění - Karbonitizace - Hydratace Sedimentární

Více

Záznam klimatických změn v mořském prostředí. a) oscilace mořské hladiny b) variace izotopického složení hlubokomořských sedimentů

Záznam klimatických změn v mořském prostředí. a) oscilace mořské hladiny b) variace izotopického složení hlubokomořských sedimentů Záznam klimatických změn v mořském prostředí a) oscilace mořské hladiny b) variace izotopického složení hlubokomořských sedimentů Globální změny klimatu v kvartéru oscilace hladin světových oceánů Úroveň

Více

Geologické výlety s překvapením v trase metra V.A

Geologické výlety s překvapením v trase metra V.A Geologické výlety s překvapením v trase metra V.A Lucie Bohátková Jiří Tlamsa Tunelářské odpoledne 2/2011 CzTA ITA-AITES 1.6.2011 Praha Přehled provedených průzkumných prací na trase metra V.A Rešerše

Více

Okolí Loděnic Štěpán Rak

Okolí Loděnic Štěpán Rak Čas: 3 hod. Štěpán Rak Středočeský kraj GPS: 49 56 11 N, 14 10 69 E Beroun Loděnice 1 1. 2. 3. 1. Loděnice 2. Barrandovy jámy 3. Špičatý vrch 2 Úvod Autem sjedete z dálnice v Loděnicích směrem na Bubovice,

Více

Cihelna z století v ulici Trýbova v Brně

Cihelna z století v ulici Trýbova v Brně Cihelna z 19. 20. století v ulici Trýbova v Brně Petr Holub, David Merta, Antonín Zůbek Zkoumaná lokalita se nachází v poměrně hlubokém terénním zářezu mezi ulicemi Trýbova a Tomešova. Zářez tvoří do západního

Více

Metodický list Biologie Měkkýši Zadání pro žáky 1

Metodický list Biologie Měkkýši Zadání pro žáky 1 Metodický list Biologie Měkkýši Zadání pro žáky 1 Téma: Měkkýši (Mollusca) Úkol: 1. Proveďte důkaz chemického složení schránek (ulity, lastury) měkkýšů dle pracovního postupu. Důkazy vyjádřete rovnicemi.

Více

6. Přírodní památka Profil Morávky

6. Přírodní památka Profil Morávky 6. Přírodní památka Profil Morávky Řeka Morávka se v úseku od Kamence ve Skalici až po Staré Město zahlubuje do terénu až na skalní podloží. Řeka zde vytváří kaňonovité údolí, skalní prahy a peřeje i hluboké

Více

Platforma pro spolupráci v oblasti formování krajiny

Platforma pro spolupráci v oblasti formování krajiny Platforma pro spolupráci v oblasti formování krajiny CZ.1.07/2.4.00/31.0032 Tato prezentace je spolufinancována Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem ČR. 1 Sedimentární horniny Pavlína Pancová

Více

2. Ramena sedací kosti svírají téměř pravý úhel, mezi kostí kyčelní a sedací je zúženina...3 Úhel sedací kosti není dokonale pravoúhlý...

2. Ramena sedací kosti svírají téměř pravý úhel, mezi kostí kyčelní a sedací je zúženina...3 Úhel sedací kosti není dokonale pravoúhlý... 23/6/2011 Kosterní zbytky v potravě kalouse ušatého 70 12. PŘÍLOHY 12.1 Klíč k určování kosti pánevní britských myšovitých a hrabošovitých (Brown, Twigg, 1969 a Dungel, Gaisler, 2002) 1. Kost stydká je

Více

Přírodovědný klub Gymnázia Zlín, Lesní čtvrť. Voda a půda. Půda a voda

Přírodovědný klub Gymnázia Zlín, Lesní čtvrť. Voda a půda. Půda a voda 0 Přírodovědný klub Gymnázia Zlín, Lesní čtvrť Voda a půda Půda a voda 0 Studované území Vybrali jsme si lokalitu v blízkosti naší školy. Nacházíme se ve zlínském kraji téměř na okraji města ve čtvrti

Více

Lom Na Štílci u obce Tlustice Jiří Pešek

Lom Na Štílci u obce Tlustice Jiří Pešek Čas: 3 hod. Lom Na Štílci u obce Tlustice Jiří Pešek Středočeský kraj GPS: 49 51 34 N, 13 52 41 E Na Štílci Beroun Tlustice Žebrák 1 1. 1. opuštěný, silně zarostlý lom u obce Tlustice 2 Několik údajů z

Více

PŘEHLED POZNATKŮ O PALEOZOIKU NÍZKÉHO JESENÍKU

PŘEHLED POZNATKŮ O PALEOZOIKU NÍZKÉHO JESENÍKU PŘEHLED POZNATKŮ O PALEOZOIKU NÍZKÉHO JESENÍKU (Úvodní text k exkurzi ČAG dne 6. dubna 2001) Jan Prášek Český masív je na konci paleozoika součástí rozsáhlého horského pásma Variscid při jižním okraji

Více

Zbraslavský vrch. Trachyandezitová kupovitá vyvýšenina Zbraslavského vrchu.

Zbraslavský vrch. Trachyandezitová kupovitá vyvýšenina Zbraslavského vrchu. Zbraslavský vrch nadmořská výška: 675 m geologie: trachyandezitový suk, přívodní dráha vulkánu (?) geomorfologické jednotky: Jesenická pahorkatina (Manětínská vrchovina) lokalizace: Karlovarský kraj, okres

Více

PROTOKOL TECHNOLOGICKÁ LABORATOŘ. Ateliér obnovy a konzervace historických staveb Váš dopis č. j. / ze dne: 29. 5. 2009

PROTOKOL TECHNOLOGICKÁ LABORATOŘ. Ateliér obnovy a konzervace historických staveb Váš dopis č. j. / ze dne: 29. 5. 2009 002-10 SHaZ Bečov, západní parkán u Horního hradu podklad pro projektovou dokumentaci PROTOKOL TECHNOLOGICKÁ LABORATOŘ Zadavatel: GIRSA AT s.r.o. Ateliér obnovy a konzervace historických staveb Váš dopis

Více

Hlavní geologické procesy miniprojekt VALOVA SKÁLA

Hlavní geologické procesy miniprojekt VALOVA SKÁLA Hlavní geologické procesy miniprojekt VALOVA SKÁLA Zpracovali: žáci Základní školy Vsetín, Luh 1544 13.11.2013 Obsah 1. Úvod... 2 2. Cíl miniprojektu... 2 2.1. Orientace v terénu... 2 2.2. Dokumentační

Více

PYROTECHNOLOGICKÁ ZAŘÍZENÍ Z AREÁLU KLÁŠTERA DOMINIKÁNEK U SV. ANNY V BRNĚ

PYROTECHNOLOGICKÁ ZAŘÍZENÍ Z AREÁLU KLÁŠTERA DOMINIKÁNEK U SV. ANNY V BRNĚ ZKOUMÁNÍ VÝROBNÍCH OBJEKTŮ A TECHNOLOGIÍ ARCHEOLOGICKÝMI METODAMI PYROTECHNOLOGICKÁ ZAŘÍZENÍ Z AREÁLU KLÁŠTERA DOMINIKÁNEK U SV. ANNY V BRNĚ ANTONÍN ZŮBEK V letech 2008 a 2009 se uskutečnil záchranný archeologický

Více

Poznámky k určování larev obojživelníků ČR

Poznámky k určování larev obojživelníků ČR Poznámky k určování larev obojživelníků ČR Jaromír Maštera AOPK ČR, středisko Havlíčkův Brod listopad 2008 Autoři většiny fotografií: Jan Dvořák & Jaromír Maštera, 2006-2008 Obecné poznámky na úvod starší

Více

ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA o inženýrskogeologickém posouzení

ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA o inženýrskogeologickém posouzení GEOTECHNICKÝ ENGINEERING & SERVICE ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA o inženýrskogeologickém posouzení Název úkolu : Horní Lhota, polní cesty Číslo úkolu : 2013-1 - 089 Odběratel : Gepard spol. s r.o., Štefánikova 52,

Více

Rekonstrukce a dostavba polikliniky ulice Hvězdova, Praha 4

Rekonstrukce a dostavba polikliniky ulice Hvězdova, Praha 4 s.r.o. NOVÁKO VÝCH 6. PRAHA 8, 180 00 tel: 266 316 273; fax: 284 823 774 mobil: 608 886 987 e-mail: cedikova@pruzkum.cz Rekonstrukce a dostavba polikliniky ulice Hvězdova, Praha 4 Stanovení radonového

Více

EPITELIE. Vnější nebo vnitřní povrch organizmu je kryt epitelem. Epitelové buňky se mohou dostávat do moče.

EPITELIE. Vnější nebo vnitřní povrch organizmu je kryt epitelem. Epitelové buňky se mohou dostávat do moče. EPITELIE Vnější nebo vnitřní povrch organizmu je kryt epitelem. Epitelové buňky se mohou dostávat do moče. DLAŽDICOVITÉ: Dlaždicové epitelie, zvané dle staršího překladu z angličtiny též skvamózní, mají

Více

PEDOLOGICKÁ A GEOMECHANICKÁ CHARAKTERISTIKA ZEMIN SVAHU A BŘEHŮ JEZERA MOST

PEDOLOGICKÁ A GEOMECHANICKÁ CHARAKTERISTIKA ZEMIN SVAHU A BŘEHŮ JEZERA MOST PEDOLOGICKÁ A GEOMECHANICKÁ CHARAKTERISTIKA ZEMIN SVAHU A BŘEHŮ JEZERA MOST RNDR. M. Řehoř, Ph.D. Výzkumný ústav pro hnědé uhlí a.s., Most ÚVOD - Hydrická rekultivace bývalého povrchového dolu Ležáky Most

Více

Malostranské opevnění

Malostranské opevnění 1996-2005 Malostranské opevnění Jarmila Čiháková, Jan Havrda V létě roku 1994 došlo k objevu, který byl převratem v poznání vývoje pražského podhradí. Výzkum při zřizování nových suterénů v nárožním domě

Více

Stradonice Jiří Pešek

Stradonice Jiří Pešek Čas: 4 hod. Jiří Pešek Středočeský kraj GPS: 49 59 32 N, 14 1 23 E Beroun 1 1. 1. výchozy radnických (lokalita a, b) a nýřanských vrstev (lokalita c) 2 Úvod Během této exkurze uvidí účastníci sedimenty

Více

Geomorfologické poměry sídla

Geomorfologické poměry sídla Geomorfologické poměry sídla s Témata prezentací Geomorfologické poměry obce Zaměření regionální geomorfologie ČR, typy reliéfu vybrané tvary reliéfu Text: +/- 5 10 stran jednotlivci Téma: obec, město

Více

- taxonomicky jeden z nejobtížnějších rodů v Evropě (ca 200-300 druhů)

- taxonomicky jeden z nejobtížnějších rodů v Evropě (ca 200-300 druhů) - produkují taxonomickou diverzitu hybridizací uvnitř skupiny - taxonomicky jeden z nejobtížnějších rodů v Evropě (ca 200-300 druhů) - hlavní příčina taxonomické obtížnosti: relativně běžná hybridizace

Více

Porost s jednoduchou strukturou jednoetážový porost.

Porost s jednoduchou strukturou jednoetážový porost. Struktura lesa Struktura (skladba, složení) lesního porostu označuje souhrn vnějších i vnitřních znaků charakterizujících celé jeho vnitřní uspořádání, tj. obraz stavu porostu zaznamenaný v určitém okamžiku

Více

4. GEOTEKTONICKÉ HYPOTÉZY

4. GEOTEKTONICKÉ HYPOTÉZY 4. GEOTEKTONICKÉ HYPOTÉZY Cíl Po prostudování této kapitoly budete umět: Pochopit základní procesy, které vedou ke vzniku georeliéf. Zhodnotit základní geotektonické hypotézy a teorie. Rozlišit a charakterizovat

Více

Odhalené soklové zdivo se zazděným oknem Nemocnice Milosrdných sester sv. Karla Boromejského na Malé Straně v Praze

Odhalené soklové zdivo se zazděným oknem Nemocnice Milosrdných sester sv. Karla Boromejského na Malé Straně v Praze Odhalené soklové zdivo se zazděným oknem Nemocnice Milosrdných sester sv. Karla Boromejského na Malé Straně v Praze Nálezová zpráva OPD č. 01/2010 Ladislav Bartoš Praha 1 Malá Strana, čp. 337, renovace

Více

Plasy (okres Plzeň sever), klášter. Fragment dílu přímého prutu gotické okenní kružby s. 1

Plasy (okres Plzeň sever), klášter. Fragment dílu přímého prutu gotické okenní kružby s. 1 Plasy (okres Plzeň sever), klášter. Fragment dílu přímého prutu gotické okenní kružby s. 1 VĚC Lokalita / Okres Plasy Areál / Část areálu Klášter Adresa Objekt / Část objektu Fragment dílu přímého prutu

Více

Strukturní jednotky oceánského dna

Strukturní jednotky oceánského dna Strukturní jednotky oceánského dna Rozložení hloubek hloubkový stupeň (km) % plochy světového oceánu 0-0,2. 7,49 0,2-1. 4,42 1-2 4,38 2-3. 8,50 3-4 20,94 4-5 31,69 5-6 21,20 73,83 6-7 1,23 7-8 0,11 8-9

Více

Strukturní jednotky oceánského dna

Strukturní jednotky oceánského dna Strukturní jednotky oceánského dna Rozložení hloubek hloubkový stupeň (km) % plochy světového oceánu 0-0,2. 7,49 0,2-1. 4,42 1-2 4,38 2-3. 8,50 3-4 20,94 4-5 31,69 5-6 21,20 73,83 % 6-7 1,23 7-8 0,11 8-9

Více

Hazmburk Vladislav Rapprich

Hazmburk Vladislav Rapprich Čas: 4 hod. (z obce Klapý), 6 hod. (z Libochovic) Vladislav Rapprich Ústecký kraj GPS: 50 26 2,7 N, 14 0 52,7 E Litoměřice 1 2. 3. 1. 1. výhled na od Libochovic 2. hrad 3. obec Klapý 2 Vrch tyčící se nad

Více

Základní škola Kaznějov, příspěvková organizace, okres Plzeň-sever

Základní škola Kaznějov, příspěvková organizace, okres Plzeň-sever Základní škola Kaznějov, příspěvková organizace, okres Plzeň-sever DIGITÁLNÍ UČEBNÍ MATERIÁL Název projektu Registrační číslo projektu UČENÍ JE SKRYTÉ BOHATSTVÍ INOVACE VÝUKY ZŚ KAZNĚJOV CZ.1.07/1.1.12/02.0029

Více

Sedimentární horniny Strukturní geologie. III. přednáška

Sedimentární horniny Strukturní geologie. III. přednáška Sedimentární horniny Strukturní geologie III. přednáška Horninový cyklus vznik usazováním (sedimentací) různé podmínky, různé prostředí rozmanitá povaha ¾ zemského povrchu zakládání staveb mnohé sedimenty

Více

135 str., 70 barevných fotografií, 3 pérovky, 52 druhů nejohroženějších mexických kaktusů, fotografie z naleziště, množení, pevná vazba, anglicky,

135 str., 70 barevných fotografií, 3 pérovky, 52 druhů nejohroženějších mexických kaktusů, fotografie z naleziště, množení, pevná vazba, anglicky, 135 str., 70 barevných fotografií, 3 pérovky, 52 druhů nejohroženějších mexických kaktusů, fotografie z naleziště, množení, pevná vazba, anglicky, 890,- Kč. 315 str., druhé vydání dobré příručky sloužící

Více

Archeologický ústav AV ČR Praha, pracoviště Kutná Hora Stav a perspektivy archeologického výzkumu malínského hradiště Mgr.

Archeologický ústav AV ČR Praha, pracoviště Kutná Hora Stav a perspektivy archeologického výzkumu malínského hradiště Mgr. Archeologický ústav AV ČR Praha, pracoviště Kutná Hora Stav a perspektivy archeologického výzkumu malínského hradiště Mgr. Filip Velímský Lokalita Malín na výřezu leteckého snímku Kutné Hory Lokalita Malín

Více

Silicified stems of upper Paleozoic plants from the Intra Sudetic and Krkonoše Piedmont basins

Silicified stems of upper Paleozoic plants from the Intra Sudetic and Krkonoše Piedmont basins Univerzita Karlova v Praze Přírodovědecká fakulta Studijní program: Geologie Studijní obor: Paleobotanika Mgr. Václav Mencl Zkřemenělé stonky svrchnopaleozoických rostlin z vnitrosudetské a podkrkonošské

Více

Stratigrafie 1 věda o vrstevních sledech, o vrstvách a jejich vzájemném stáří Základní pravidla Zákon superpozice Zákon stejných zkamenělin Princip ak

Stratigrafie 1 věda o vrstevních sledech, o vrstvách a jejich vzájemném stáří Základní pravidla Zákon superpozice Zákon stejných zkamenělin Princip ak Historická geologie zkoumá historický vývoj Země zahrnuje obory stratigrafie paleoklimatologie paleogeografie paleontologie aj. Stratigrafie 1 věda o vrstevních sledech, o vrstvách a jejich vzájemném stáří

Více

Sedimentární neboli usazené horniny

Sedimentární neboli usazené horniny Sedimentární neboli usazené horniny Sedimenty vznikají destrukcí starších hornin, transportem různě velkých úlomků horninového materiálu i vyloužených látek (v podobě roztoků) a usazením materiálu transportovaného

Více

Porovnání předpovídané zátěže se zátěží skutečnou (podle modelu III-C BMP ČHMÚ) Martin Novák 1,2

Porovnání předpovídané zátěže se zátěží skutečnou (podle modelu III-C BMP ČHMÚ) Martin Novák 1,2 Porovnání předpovídané zátěže se zátěží skutečnou (podle modelu III-C BMP ČHMÚ) Martin Novák 1,2 1 ČHMÚ, pobočka Ústí n.l., PS 2, 400 11 Ústí n.l., novakm@chmi.cz 2 PřF UK Praha, KFGG, Albertov 6, 128

Více

306 19 Plzeň; mmergl@kbi.zcu.cz 2 Česká geologická služba, Klárov 3, 118 21 Praha 1; petr.budil@geology.cz. (12-41 Beroun)

306 19 Plzeň; mmergl@kbi.zcu.cz 2 Česká geologická služba, Klárov 3, 118 21 Praha 1; petr.budil@geology.cz. (12-41 Beroun) 1 Fakulta pedagogická, Západočeská univerzita v Plzni, Klatovská 51, 306 19 Plzeň; mmergl@kbi.zcu.cz 2 Česká geologická služba, Klárov 3, 118 21 Praha 1; petr.budil@geology.cz (12-41 Beroun) Vedlejším

Více

Základní škola Dr. Miroslava Tyrše

Základní škola Dr. Miroslava Tyrše Základní škola Dr. Miroslava Tyrše Obsah ÚVOD.... 2 Popis lokality 3 Úkoly. 4 Závěr.... 5 Zdroje.. 6 Přílohy... 6 Úvod Prvním tématem, které budeme zpracovávat v rámci přírodovědného klubu, jsou Hlavní

Více

MASARYKOVA UNIVERZITA

MASARYKOVA UNIVERZITA MASARYKOVA UNIVERZITA PŘÍRODOVĚDECKÁ FAKULTA ÚSTAV GEOLOGICKÝCH VĚD Alkálie v karbonátových horninách jihovýchodního okraje Moravského krasu Adam Bečka Obsah 1. Úvod... 3 1.1 Geografická pozice studovaného

Více

Libuše HOFRICHTEROVÁ 1

Libuše HOFRICHTEROVÁ 1 Libuše HOFRICHTEROVÁ 1 VÝSLEDKY GEOFYZIKÁLNÍHO PRŮZKUMU NA HAVLÍČKOVĚ NÁMĚSTÍ V OSTRAVĚ-PORUBĚ RESULTS OF GEOPHYSICAL SURVEY IN HAVLICKOVO SQUARE IN OSTRAVA-PORUBA Abstrakt Resistivity imaging survey was

Více

Lom Ovčín u Radnic Jiří Pešek

Lom Ovčín u Radnic Jiří Pešek Čas: 4 hod. Jiří Pešek Plzeňský kraj GPS: 49 50 36 N, 13 36 43 E Radnice Rokycany 1 1. 1. opuštěný, částečně zatopený lom Ovčín 2 Pohled do bývalého lomu Ovčín z dubna 2014. Úvod V rámci exkurze navštívíte

Více

Archeologické poklady Morašic

Archeologické poklady Morašic Archeologické poklady Morašic Mgr. Alena Hrbáčková, Jihomoravské muzeum ve Znojmě Z katastru obce Morašic pochází řada významných archeologických nálezů. Z neolitu publikoval V. Podborský náhodný nález

Více

Plasy (okres Plzeň sever), klášter. Fragment dílu gotického klenebního žebra s. 1

Plasy (okres Plzeň sever), klášter. Fragment dílu gotického klenebního žebra s. 1 Plasy (okres Plzeň sever), klášter. Fragment dílu gotického klenebního žebra s. 1 VĚC Lokalita / Okres Plasy Areál / Část areálu Klášter Adresa Objekt / Část objektu Fragment gotického klenebního žebra

Více