Nové směry reformy Společné zemědělské politiky po roce 2013 Prof. Ing. Věra Bečvářová, CSc.

Save this PDF as:
 WORD  PNG  TXT  JPG

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Nové směry reformy Společné zemědělské politiky po roce 2013 Prof. Ing. Věra Bečvářová, CSc."

Transkript

1 Nové směry reformy Společné zemědělské politiky po roce 2013 Prof. Ing. Věra Bečvářová, CSc.

2 Témata a struktura kurzu 1. Úvod do problematiky Zemědělství v současné etapě vývoje Formování agrárních trhů Zemědělství v podnikatelském prostředí agrobyznysu 2. Společná zemědělská politika Evropské unie Východiska původní SZP Základní etapy vývoje SZP Implementace SZP v podmínkách českého zemědělství 3. Formování Společné zemědělské politiky po roce 2013 Základní problémy v dnešním zemědělství Celkový přístup a strategie reformy SZP po roce 2013 Koncepce nástrojů SZP Aktuální řešené problémy v ČR

3 1.. ÚVOD DO PROBLEMATIKY Zemědělství v současné etapě vývoje Formování agrárních trhů Zemědělství v podnikatelském prostředí agrobyznysu

4 Zemědělství v současné etapě vývoje Obecně: Míra i formy využití přírodních zdrojů v soustavách zemědělství jsou podmíněny stupněm ekonomického rozvoje společnosti, který současně dává impuls pro volbu priorit strategie zemědělské politiky, odpovídající potřebám řešení problémů dané etapy vývoje.

5 Zemědělství v současné etapě vývoje Přebytek Výroba Spotřeba g b g Přírodní zdroje (prostor, půda, voda, Vzduch, podnebí) Přebytek b Nedostatek g Zaměstnanost vnímání přírody b Nedostatek Zemědělské produkty (potraviny, suroviny)

6 SPECIFIKA SEKTORU A FORMOVÁNÍ TRHŮ ZEMĚDĚLSKÁ PŮDA JAKO FAKTOR NABÍDKY = rozhodující primární výrobní faktor = nerozmnožitelná, její výměra je v zásadě dána plochou zemského povrchu, který lze zapojit do zemědělského obdělávání nezaměnitelná jiným výrobním faktorem (na dané úrovni poznání, technologie a techniky) je živým organismem a aktivním činitelem zemědělského výrobního procesu na rozdíl od ostatních výrobních faktorů a vstupů se neopotřebovává, naopak její úrodnost se může zvyšovat při vhodném způsobu obdělávání Je zemědělství jako výrobní odvětví v dnešní době důležité i pro Evropu??

7 SPECIFIKA SEKTORU A FORMOVÁNÍ TRHŮ Globální problém - degradace půd Půdy s nedostačující zásobou vody a využívané pro zemědělství celkem Kontinent Celkem (mil. ha) Degradovaná oblast (mil. ha) Degradovaná oblast (%) Afrika 1 432, ,84 73,0 Asie 1 881, ,70 69,7 Austrálie 701,21 375,92 53,6 Evropa 145,58 94,28 64,8 Severní Amerika 578,18 428,62 74,1 Jižní Amerika 420,67 305,81 72,7 Celkem 5 159, ,17 69,0

8 GLOBALIZACE A JEJÍ VLIV NA ZMĚNY V AGRÁRNÍM SEKTORU 2. NABÍDKOVĚ A POPTÁVKOVĚ DETERMINOVANÉ MODELY Faktory ovlivňující nabídku v zemědělství - Cena produktu (rozhodnutí mnoha výrobců o využití půdy diferencované kvality!!) - Cena dalších produktů, které podnik může vyrábět (vztahy produkt-produkt při využití půdy) - Cena výrobků produkovaných společně (mléko-maso, mákmakovina, len semeno-stonky) - Náklady na produkci (ceny a využití faktorů intenzita) - Úroveň technologie (technologie + vliv šlechtění, výzkum, vývoj růst výnosů při dané úrovni vstupů) - Cíle výrobců (ne vždy zisk - viz sociální struktura) - Očekávání změny cen produktu - Nepředvídatelná rizika (počasí, choroby, škůdci + spojení s časovými a reprodukčními problémy v přizpůsobení

9 GLOBALIZACE A JEJÍ VLIV NA ZMĚNY V AGRÁRNÍM SEKTORU 2. NABÍDKOVĚ A POPTÁVKOVĚ DETERMINOVANÉ MODELY K dalším specifikům nabídky v zemědělství Počet podniků (farem) a využití půdy různé kvality: při poklesu cen - marginální výrobci z trhu půda ladem (přebytečná), nebo rozdělena mezi úspěšnější producenty nabídka nemusí nutně klesat, podstatně silnější je zde vliv poptávky Velikost podniků (farem): promítá se obecně - vliv úspor z rozsahu na velkých a malých farmách - rozdíl v intenzitě výroby, intenzivní a extenzivní typ hospodaření, - rozdílná možnost reakce na vývoj tržních cen, vliv jednotkových nákladů, konkurenceschopnost výrobců nabídka je podmíněna strukturální volbou

10 SPECIFIKA SEKTORU A FORMOVÁNÍ TRHŮ VÝVOJ POPULACE JAKO FAKTOR POPTÁVKY Diferencovaný vývoj (rozvinuté x rozvojové země), promítá se do rozdílů 1. v úrovni nabídky a poptávky, prostorový nesoulad 2. v úrovni a struktuře poptávky, vyvolané změnami ve věkové struktuře struktuře a příjmu sociálních skupin obyvatelstva chuťových zvyklostech daných oblastí a jejich změně rozvoji liberalizace agrárního trhu a ve vývoji agrobyznysu ve světě (globalizace) Ve střednědobém výhledu se očekává zdvojnásobení poptávky po potravinách

11 SPECIFIKA SEKTORU A FORMOVÁNÍ TRHŮ Vývoj světové populace (FAO) Rok Celkem (mil.) Svět Rozvinuté země Rozvojové země R.růst (mil.) Roční růst (%) Celkem (mil.) R.růst (mil.) Roční růst%) Celkem (mil.) R.růst (mil.) Roční růst (%) , , , , , , , , , , , , , , ,55

12 SPECIFIKA SEKTORU A FORMOVÁNÍ TRHŮ Specifika poptávky na agrárním trhu Odvozena od poptávky po finálních produktech vývoj poptávky po potravinách a zemědělských surovinách není lineárně závislý z hlediska množství, času, ani místa, Má nízkou cenovou a důchodovou pružnost = spotřeba potravin má dané hranice minimální i maximální spotřeby (fyziologické limity) Změna tržní ceny za jinak nezměněných podmínek, nevyvolává zásadní změny v objemu spotřeby potravin, Při růstu příjmů (a vysokém stupni nasycenosti potravinami) klesá přírůstek výdajů za potraviny na jednotku přírůstku důchodů obyvatelstva = podíl výdajů za potraviny z důchodů obyvatelstva v dlouhodobém vývoji klesá.

13 SPECIFIKA SEKTORU A FORMOVÁNÍ TRHŮ Příjem obyvatel v reakci na růst ceny potravin Podíl výdajů za potraviny Medián mezd dle krajů 30,0 MSK PHA STČ 25,0 ZLK JHČ ,0 OLK PLK 15,0 0 JHM KVK 10,0 VYS ULK 5,0 PAK LBK 0,0 nízký příjem střední příjem vysoký příjem v roce 2009 DPH 14 % DPH 17,5 % HKK

14 GLOBALIZACE A JEJÍ VLIV NA ZMĚNY V AGRÁRNÍM SEKTORU 2. NABÍDKOVĚ A POPTÁVKOVĚ DETERMINOVANÉ MODELY Specifika v nabídce i poptávce se projevují na agrárním trhu nerovnováhou v čase - poptávka rovnoměrná, nabídka (vlivem sezónního charakteru výroby, zejména rostlinné), nerovnoměrná. Proto se v čase mění i tržní ceny, vznikají podněty ke skladování, konzervování apod. většiny zemědělských a potravinářských výrobků, - v místě (prostoru) - poptávka koncentrována do velkých spotřebitelských center, nabídka je rozložena plošně. Rozdílné ceny komodit z hlediska místa (oblastí, vzdálenosti od zpracovatele). Vznikají podněty pro přepravu zemědělské produkce. - proces vzájemného přizpůsobování na dílčích trzích probíhá v čase s různými zpožděními mezi změnami tržní ceny a změnami množství poptávky a nabídky

15 PRODUKČNÍ A CENOVÉ SOUVISLOSTI VÝVOJE TRHU EU Formování agrárního trhu obecně Agrární trh dlouhodobý vývoj Vývoj cen pšenice Poptávka Nabídka

16 GLOBALIZACE A JEJÍ VLIV NA ZMĚNY V AGRÁRNÍM SEKTORU 2. NABÍDKOVĚ A POPTÁVKOVĚ DETERMINOVANÉ MODELY Utváření rovnováhy na agrárním trhu konkurence napříč trhem S P 1 P 3 P P 2 A E D F B C P 0 D Q 0 Q Q Q Q 2 3 1

17 GLOBALIZACE A JEJÍ VLIV NA ZMĚNY V AGRÁRNÍM SEKTOU 2. NABÍDKOVĚ A POPTÁVKOVĚ DETERMINOVANÉ MODELY Co dnes ovlivňuje zemědělský podnik? TECHNOLOGIE PRÁVNÍ SYSTÉM KONKURENČNÍ PROSTŘEDÍ EKONOM. SÍLY TRŽNÍ SÍLA VNITŘNÍ PROSTŘEDÍ KONKURENTI GLOBALIZACE POLITICKÉ SÍLY ZEMĚDĚLSKÝ PODNIK Půda, práce, kapitál PŘÍSTUP NA TRH SPOLEČENSKÉ A KULTURNÍ NORMY LIDÉ

18 Typické znaky změn v agrárním sektoru Posílení úlohy a změna priorit ve struktuře poptávky po zemědělských produktech v globálním i lokálním rozměru Rostoucí vliv tržní struktury celého agrobyznysu na formování agrárních trhů v nadnárodních komoditních vertikálách a sítích Rozšiřování systémů kontroly nejsilnějšími, zpravidla finalizujícími články + rozvoj forem mimotržní koordinace činností v rámci komoditních vertikál/sítí, hybridní formy organizace Zaměření na efektivní fungování celého řetězce, tvorba systémů výroby potravin od užití přírodních zdrojů pro výrobu zemědělských produktů/surovin a jejich zhodnocení až do podoby finálních výrobků žádaných konečným spotřebitelem

19 NABÍDKOVĚ A POPTÁVKOVĚ DETERMINOVANÉ MODELY AGROBYZNYS RÁMCOVÉ VYMEZENÍ 1. zemědělská prvovýroba, lesnictví, vodní hospodářství, 2. potravinářský a další zpracovatelský průmysl 3. krmivářský průmysl 4. služby pro zemědělství a potravinářský průmysl (nákup, zásobování, opravárenství, šlechtitelství a semenářství, plemenářství, služby, výzkum, poradenství atd.) Agrárně potravinářský komplex 5. dodavatelská odvětví vstupů do zemědělství a potravinářství (specializované strojírenství, chemie, energetika atd.) Agrárně průmyslový komplex 6. potravinářský obchod a veřejné stravování. Agrobyznys

20 NABÍDKOVĚ A POPTÁVKOVĚ DETERMINOVANÉ MODELY Základní subjekty a vazby v agrobyznysu Věda, výzkum Biologické vstupy Velkoobchod pro vlastní distribuci Spotře bitelé Zemědělské podniky Nákupci zem. produktů Zpracovatelé I. fáze PP Zpracovatelé II. fáze Obchodní místa Potravinové služby Velkoobchod distribuce ost.odběratelé Zákaz níci

21 NABÍDKOVĚ A POPTÁVKOVĚ DETERMINOVANÉ MODELY Typy trhů v agrobyznysu Naturální vztah Trh zemědělských výrobků Výrobce Spotřebitel Výrobce Trh Zpracovatelé Trh Nákupní organizace Trh Surovino-potravinářský trh Trh Zprostředkovatelé Výrobce Spotřebitel Trh Trh potravinářských výrobků Potravinářské podniky Trh Spotřebitelé Velkoobchod. podniky Trh Obchodní podniky Trh

22 NABÍDKOVĚ A POPTÁVKOVĚ DETERMINOVANÉ MODELY ALE!!! ZÁSADNÍ ZMĚNA V POSTAVENÍ ZEMĚDĚLSTVÍ Nabídkový řetězec produkce formovala nabídku rozhodující kvalita půdy a výroba, lineární systém Vstupy Zeměděl. produkty 1.zprac. 2.zprac. Potrav. zboží Poptávkový řetězec poptávka motivuje výrobu informace o poptávce, analýzy, koordinace a dohody týkající se využití celkových zdrojů Vstupy Zeměděl. produkty 1.zprac. 2.zprac. Potrav. zboží

23 NABÍDKOVĚ A POPTÁVKOVĚ DETERMINOVANÉ MODELY Příklad: Potravinový řetězec ConAgra Vstupy Zeměděl. produkty 1.zprac. 2.zprac. Potrav. zboží Biotechnologický vývoj, produkce a prodej osiv a agrochemikálií Mletí obilí Manipulace a doprava obilí Produkce drůbežích brojlerů Výroba krmných směsí Porážky skotu a prasat hovězí a vepřové maso Distribuce potravin v obchodních značkách

24 KONKURENČNÍ PROSTŘEDÍ A TRŽNÍ STRUKTURA AGROBYZNYSU Příklad: Smithfield Foods - tvorba světové sítě kapitálové propojení v Evropě

25 PŘÍKLAD KONKRÉTNÍ KOMODITNÍ VERTIKÁLY Příklad: Rozhodující světová produkční centra Globální toky prodeje vepřového masa, Výše zmíněné problémy již nejsou záležitostí jednoho státu, ani jednoho světadílu Rozhodující světová produkční centra (GIRA): Červené šipky: pokles do roku 2015 Modré šipky: nárůst do roku 2015 Přerušované modré šipky: nové trhy do roku 2015 strana 25

26 NABÍDKOVĚ A POPTÁVKOVĚ DETERMINOVANÉ MODELY CHARAKTERISTIKA MODELŮ Z HLEDISKA PRVOVÝROBY Tradiční koncepce nabídkově orientovaný model Nová koncepce poptávkově orientovaný model zemědělství je zemědělská výroba komodita jako konečný výrobek výrobní podmínky, půda, kapitál kvalita půdy, technologie, stavby trh: neosobní vztahy / otevřené trhy převážně adversní obchodní vztahy vstupy od mnoha různých dodavatelů tlak na zvyšování ceny produktu rozhodující riziko: selhání trhu (ceny) postavení v systému: nezávislost charakteristika podnikání - stabilita rozhodující znalosti: technické využívání a čerpání přírodních zdrojů zemědělství je součást výroby potravin komodita jako surovina požadavky zákazníka lidé, znalosti, informace, strategie osobní kontakty na bázi kontraktů korektní, přátelské obchodní vztahy nákup zpravidla od jednoho zdroje preference snižování nákladů rozhodující riziko: selhání vztahů interakce s partnery změna, flexibilita ekonomické a komunikační užívání a ochrana přírodních zdrojů

27 Změna podnikatelského prostředí Spotřebitelé - domácnosti Rozhodující: Veřejné stravování ceny suroviny Ostatní a především odbytová transakční náklady místa Pro výsledek Supermarkety podniku zapojeného v rámci sítě Nákupní oddělení roste důležitost vlastností sítě, její 2. rozsah fáze zpracování a výkonnost 1. fáze zpracování Nákup a odbyt Zem. podniky

28 2. SPOLEČNÁ ZEMĚDĚLSKÁ POLITIKA EVROPSKÉ UNIE Východiska původní SZP Základní etapy vývoje SZP Implementace SZP v podmínkách českého zemědělství

29 SPOLEČNÁ ZEMĚDĚLSKÁ POLITIKA EU PROČ PRÁVĚ ZEMĚDĚLSTVÍ? Poválečná situace v Evropě Nedostatek potravin Komplikace v mezinárodním agrárním obchodě Přídělové systémy na potraviny Narůstající monopolní pozice navazujících odvětví Hlavní cíle agrárních politik Zajistit soběstačnost ve výrobě hlavních zemědělských produktů a potravin Řešit příjmovou disparitu zemědělců Oslabit narůstající vliv monopolní a oligopolní struktury dodavatelských a odběratelských odvětví na snižování cen zemědělských produktů

30 SPOLEČNÁ ZEMĚDĚLSKÁ POLITIKA EU FÁZE INTEGRAČNÍHO PROCESU V EVROPĚ 1. východiska integračních procesů na základě výsledků 2. světové války ( ) 2. první sektorová a horizontální integrace ( ), 1952 ESUO, 1957 Římské smlouvy - Euratom, EHS zakládající členové: Benelux, Francie, Německo, Itálie (EU 6) 3. etapa ekonomického a sociálního rozvoje a integrační dynamiky ( ) 4. prohlubování integračního procesu ( ) Velká Británie, Irsko, Dánsko (EU 9) 1981 druhé rozšíření: + Řecko (EU 10)

31 SPOLEČNÁ ZEMĚDĚLSKÁ POLITIKA EU FÁZE INTEGRAČNÍHO PROCESU V EVROPĚ 5. oživení integrační dynamiky a rozšíření teritoriálního rozměru ( ) 1986 třetí rozšíření: + Portugalsko, Španělsko (EU 12) 6. formování Evropské hospodářské, měnové a politické unie ( ) čtvrté rozšíření: + Rakousko, Finsko, Švédsko (EU 15) 7. další významné rozšíření teritoriálního rozměru páté rozšíření: + ČR, SR, Polsko, Maďarsko, Slovinsko, Lotyšsko, Litva, Estonsko, Kypr, Malta (EU 25) 2007 šesté rozšíření: + Rumunsko, Bulharsko (EU27)

32 SPOLEČNÁ ZEMĚDĚLSKÁ POLITIKA EU SPOLEČNÁ ZEMĚDĚLSKÁ POLITIKA Strategický význam odvětví jedno z prvních témat Komunitární charakter = členské státy delegovaly pravomoc k výkonu zemědělské politiky na úroveň Společenství a nemohou provádět vlastní národní zemědělskou politiku, kromě těch jejích částí, které jsou ponechány v národní působnosti. Role vlád a národních parlamentů je tak přenesena v zemědělské oblasti na mezivládní úroveň EU

33 AGRÁRNÍ POLITIKA TEORETICKÁ VÝCHODISKA TVORBA KONKRÉTNÍ AGRÁRNÍ POLITIKY VIZE A STRATEGIE znalost a objektivní hodnocení prostředí vnější, vnitřní faktory a procesy, dynamika, tendence vymezení cílů, možné varianty přístupů a cest k jejich naplnění v konkrétním časovém období LIMITUJÍCÍ 2 SKUPINY FAKTORŮ podmínky pro provozování zemědělské výroby v dané oblasti ekonomická úroveň dané země a charakter celkové (globální) hospodářské politiky,

34 SPOLEČNÁ ZEMĚDĚLSKÁ POLITIKA EU VÝCHODISKA FORMOVÁNÍ SZP Ekonomické souvislosti a argumenty volby nástrojů Nízká úroveň samozásobení zemědělskými výrobky Sociálně ekonomická struktura s převahou malých rodinných farem Nerozvinutá dopravní infrastruktura imobilita pracovníků Záchranná sociální síť zabezpečovala částečnou ochranu dělníkům, nikoliv zemědělcům Zabezpečení přímé podpory důchodů velkému počtu malých rolníků by přineslo mimořádné náklady transferu

35 SPOLEČNÁ ZEMĚDĚLSKÁ POLITIKA EU ŘÍMSKÉ DOHODY (čl.38 47) Zvýšit produktivitu zemědělství cestou technického rozvoje zabezpečením racionálního rozvoje zemědělské výroby a optimálním využitím výrobních faktorů, zvláště PS Zajistit zemědělskému obyvatelstvu přiměřenou životní úroveň, zejména zvýšením individuálních příjmů osob pracujících v zemědělství Stabilizovat agrární trhy Zaručit dostatečnou nabídku potravin soběstačnost Zajistit obyvatelstvu (spotřebitelům) plně dostačující potřebu potravin za přiměřené ceny Vytvořit jednotnou zemědělskou politiku

36 SPOLEČNÁ ZEMĚDĚLSKÁ POLITIKA EU KONFERENCE VE STRESE červenec 1958 Závěry a doporučení Upravit společný cenový systém tak, aby zemědělci získávali stejný výtěžek za svou zemědělskou produkci Ceny udržovat nad úrovní světových cen Přetvořit strukturu zemědělství v Unii tak, aby vzrostla její konkurenceschopnost, přičemž nesmí dojít k podkopání tradičního charakteru evropské rodinné farmy Vytvořit společný finanční režim pro SZP (všechny státy přispívají do společného centrálního fondu pro podporu trhu) Pevné stanovování institucionálních cen - stabilita

37 AGRÁRNÍ POLITIKA TEORETICKÁ VÝCHODISKA ZÁKLADNÍ KRITERIA PRO VÝBĚR NÁSTROJŮ Je třeba rozhodovat minimálně o Úrovni (výši) podpory Typu a kombinaci nástrojů Důsledcích působení vybraných nástrojů = o účinnosti jednotlivých nástrojů! Zvažovat nejen výdaje (přímé a nepřímé transakční náklady), ale celé ekonomické náklady, deformační účinky dotací a snažit se o minimalizaci falešných tržních signálů

38 AGRÁRNÍ POLITIKA TEORETICKÁ VÝCHODISKA NÁSTROJE REDISTRIBUCE = DOTACE= Vlastnosti vytvářejí transfery, které odrážejí změny v rozdělování důchodu vyvolávají ekonomické náklady, spojené s jejich uplatněním a tím ovlivňují rozdíl mezi výdaji společnosti na danou dotační politiku a jeho projevem v důchodu příjemce v různé míře ovlivňují (deformují) signály trhu

39 AGRÁRNÍ POLITIKA TEORETICKÁ VÝCHODISKA Dopady zavedení dotace obecně P d s p o Původní cena p n s A B Q o p n s - p n d p n Původní množství Dotace Nová cena p o C Q n Nové množství D p n d E F Přebytek výrobce: Spotřebitelský přebytek: Státní rozpočet: Celkový efekt: (A+B) (D+E+F) - (A+B+C+D+E+F) -C Q o Q n Q

40 AGRÁRNÍ POLITIKA TEORETICKÁ VÝCHODISKA NÁKLADOVÉ CHARAKTERISTIKY základních typů dotací Nástroj Přímé náklady deformace transakce Nepřímé náklady transakce Přímé dotace do důchodu 0 velmi vysoké velmi vysoké Proporcionální dotace primárních faktorů nízké vysoké vysoké Dotace výstupu/vstupu vysoké nízké vysoké Podpora tržních cen vývozce velmi vysoké nízké nízké dovozce velmi vysoké velmi nízké záporné

41 SPOLEČNÁ ZEMĚDĚLSKÁ POLITIKA EU Strategie a použité nástroje v původní SZP 1. Výrazná orientace na přímou podporu cen v zemědělství Garantované ceny a rozdílové příplatky při poklesu tržní ceny Uplatnění intervenčních nákupů a prodejů, financování tvorby zásob v zájmu stabilizace cen placených zemědělcům 2. Podpora restrukturalizace modernizační plány u vybraných komodit a na jejich základě poskytování dotací k cenám vstupů 3. Podpora zemědělských příjmů a restrukturalizace pomocí dotace na příliv kapitálu (státní garance a dotace úvěrů ) s využitím prostředků Marshallova plánu na obnovu Evropy 4. Přijetí komplexních zemědělských zákonů

42 Podmíněnost nástrojů podpory cen (EU) Cílová cena Minimální dovozní cena Intervenční cena Dovozní clo Exportní dotace Světová cena Dovozy Vývozy

43 SPOLEČNÁ ZEMĚDĚLSKÁ POLITIKA EU SPOLEČNÁ ZEMĚDĚLSKÁ POLITIKA ETAPY 1. Položení základů SZP ( ), Římské smlouvy 57/58, konference ve Stresse (1958) principy SZP 2. Plné fungování původního modelu SZP ( ) Mansholtův plán, strukturální otázky (1968) 3. První dílčí úpravy v systému SZP, role individuálních strategií členských zemí při restrukturalizaci ( )

44 SPOLEČNÁ ZEMĚDĚLSKÁ POLITIKA EU SPOLEČNÁ ZEMĚDĚLSKÁ POLITIKA ETAPY 4. Zásadní reformy původního modelu Mac Sharryho reforma CAP I. (1992) Agenda 2000 CAP II (od 1999) 5. Mid Term Review (od 2003) + další reformní kroky Vliv změn vnějšího prostředí (WTO, globalizace) Vliv významného rozšíření o země SVE 6. Health Check (2009) 7. SZP Agenda 2020 (po 2013)

45 SPOLEČNÁ ZEMĚDĚLSKÁ POLITIKA EU STRUKTURÁLNÍ POLITIKA SZP EU Mansholtův plán (60.léta) analýza a první vize strukturální politiky zemědělství pro 80 léta Cíle a formy: Modernizace zemědělských podniků a investiční příspěvky Urychlení generační výměny a restrukturalizace zemědělských podniků Podpora hospodářského a technického pokroku Nástroje: investiční podpory podnikům podpora regionálního rozvoje, poradenství, vzdělávání

46 SPOLEČNÁ ZEMĚDĚLSKÁ POLITIKA EU ZEMĚDĚLSKÝ ZÁRUČNÍ A ORIENTAČNÍ FOND EAGGF = European Agricultural Guarantee and Guidance Fund nebo FEOGA - založen 1962 K původnímu financování opatření v rámci SZP Sekce garance (záruční) financování podpory cen Sekce orientace - spolufinancování!!!!! strukturální a sociální politiky v zemědělství 90 : 10

47 SPOLEČNÁ ZEMĚDĚLSKÁ POLITIKA EU ZMĚNY PROSTŘEDÍ - důvody reforem původní SZP Akcelerace růstu produkce, soběstačnost v klíčových komoditách Intenzifikace s negativním vlivem na ŽP Růst přebytků, skladování v intervenčních skladech, nezbytnost dotace při sniž. přebytků Pokles světových cen zvýšení potřeby objemu exportních dotací při vývozu přebytků EU se stává čistým vývozcem zemědělských produktů mírného pásma Vysoká podpora konzervuje neefektivní strukturu

48 SPOLEČNÁ ZEMĚDĚLSKÁ POLITIKA EU PODSTATA PRVNÍCH ÚPRAV SZP Zásahy do nabídkové strany agrárního trhu: Maximální garantované limity pro podporu produkce Množstevní kvóty na domácím trhu u některých komodit (kvotace i pro jednotlivé státy) cukr, mléko a mlékárenské výrobky Spoluodpovědnostní daně/poplatky (cukr, mléko, obiloviny) Postupné snižování podpory cen kompenzační mechanismy a nástroje 1988 zemědělská směrnice limit růstu rozpočtových výdajů garanční sekce EAGGF

49 SPOLEČNÁ ZEMĚDĚLSKÁ POLITIKA EU SZP REFORMA CAP I. Snížení intervenčních cen obilovin, hovězího masa a mléka Omezení intervenčních nákupů Zavedení kompenzačních plateb (skot, obiloviny) Zavedení kontrolních mechanismů dodávek (set aside, kvóty, extenzifikace) Podpora předčasného odchodu do důchodu Zaměření na otázky životního prostředí 1992 R. Mac Sharry Podpora rozvoje alternativních příjmů na venkově (diversifikace činností) Snížení nároků na podporu tržních cen Pokles rozpočtových výdajů na zemědělství

50 Princip a formování Pilířů SZP Podpora cen/ Tržní opatřeni Strukturální opatření + podpora rozvoje venkova Pilíř 1 Pilíř 2

51 SPOLEČNÁ ZEMĚDĚLSKÁ POLITIKA EU SZP REFORMA CAP II. v rámci Agendy 2000 Berlínská dohoda 1998 Příprava SZP na rozšíření EU a další kolo jednání WTO Aktualizace modelu evropského zemědělství, důraz na multifunkční úlohu zemědělství Dodržení finančního rámce a priorit rozpočtu (celkové snížení podílu výdajů na zemědělství, přesun prostředků z pilíře 1 do pilíře 2) Růst konkurenceschopnosti evropského zemědělství, pokračovat ve snižování intervenčních cen a vývozních dotací v zájmu Snižování hlubokých rozdílů mezi regiony z hlediska jejich bohatství a hospodářského rozvoje

52 AGRÁRNÍ POLITIKA TEORETICKÁ VÝCHODISKA REFORMA PODPORY CEN zapojení dalšího nástroje (stabilizace důchodů, model EU) Cílová cena Dovozní cena Kompenzační platba Světová cena Celní tarif Exportní dotace Intervenční cena Dovozy Vývozy

53 SZP EU charakteristika reforem Podpora trhu CAP I Mac Sharry 1992 Podpora trhu CAP II Agenda 2000 Podpora trhu MTR 2004 Fischlerova reforma Podpora trhu Oddělení od produkce Kompenzační platby Změna užití EAGGF Kompenzační platby Cross compliance modulace decoupled Přímé platby SAPS, SPS Strukturální opatření Rozvoj venkova Rozvoj venkova Národní obálky

54 PRODUKČNÍ A CENOVÉ SOUVISLOSTI VÝVOJE TRHU EU SPOLEČNÝ AGRÁRNÍ TRH EU EU, staré a nové členské země, ČR? MÁME PŘEDPOKLADY ÚSPĚŠNÉHO ZAPOJENÍ V EVROPSKÉM A SVĚTOVÉM AGROBYZNYSU?

55 SPOLEČNÁ ZEMĚDĚLSKÁ POLITIKA EU AGRÁRNÍ POLITIKA ČR PŘI VSTUPU DO EU Kodaňský summit EU základní podmínky pro zemědělství vstupujících zemí Produkční limity Přímé podpory ze zdrojů EU + možnost navýšení z národních zdrojů Celková výše zdrojů na strukturální podpory (programové dokumenty: horizontální plán rozvoje venkova, sektorový operační plán) = zvýšení přímých podpor do zemědělství ČR (2,5 5x více než dosavadní platby) Přístupová smlouva mezi ČR a EU podepsaná v Aténách (duben 2003).

56 SPOLEČNÁ ZEMĚDĚLSKÁ POLITIKA EU V devadesátých letech zásadní změna podnikatelské struktury v ČR podnikatelská forma počet subjektů průměrná výměra % z. p. v ha soukromá hospodářství ,4 zemědělská družstva ,4 státní statky ,3 ostatní podniky ,9 C E L K E M , podnikatelská forma počet subjektů průměrná výměra % z.p. v ha 1999 soukromá hospodářství ,5 obchodní společnosti ,3 transformovaná družstva ,2 ostatní podniky 1) ,0 C E L K E M ,0

57 SPOLEČNÁ ZEMĚDĚLSKÁ POLITIKA EU SZP A JEJÍ APLIKACE V ČR PO VSTUPU DO EU nárůst dotační podpory po vstupu ČR do EU významně přispěl ke zlepšení důchodové situace zemědělských podniků obecně podpora rozšiřování trvalých travních porostů a jejich využití pastvou skotu významně ovlivnila vývoj struktury zemědělství v méně příznivých přírodních podmínkách, zejména LFA systém dotací v němž dominují přímé platby na hektar stimuluje tendenci ke snižování intenzity chovu zvířat na jednotku plochy a tím i snižovaní intenzity zemědělství poznatky o vývoji dotací na 1 Kč přidané hodnoty a na pracovníka ukazují na významné riziko nekomplexního zjednodušeného systému plateb na jednotku plochy

58 Vývoj zemědělství ČR - využití přírodních zdrojů Vývoj rozsahu zemědělské produkce v České republice Vývoj intenzity zemědělské produkce na ha v České republice

59 SPOLEČNÁ ZEMĚDĚLSKÁ POLITIKA EU Vývoj intenzity základních odvětví zemědělství ČR Indexy zemědělské produkce na ha z.p. ve stálých cenách 1989, (1980 =100)

60 Produkční souvislosti vývoje společného trhu EU Tempo růstu zemědělské produkce EU je v porovnání s ostatními regiony světa pomalejší, důsledkem je pokles podílu EU na světové produkci. Vývoj má odlišné projevy v rámci samotné EU, jak v rozměru tak především v intenzitě využití základních faktorů v původních a nových členských zemích Indexy vývoje rostlinné produkce na 1 ha z.p. Indexy vývoje živočišné produkce na 1 ha z.p.

61 Vývoj intenzity rostlinné výroby v EU

62 Vývoj intenzity rostlinné výroby v EU Vývoj ha výnosů brambor (indexy, 1989 = 100) Česko Francie Německo Nizozemí Vývoj ha výnosů brambor (indexy, 1989 = 100) Česko Maďarsko Polsko Slovensko

63 Vývoj intenzity živočišné výroby v EU

64 Závěry z komparace K významnému poklesu intenzity zemědělské výroby v České republice dochází již po roce 1989 Intenzita zemědělské výroby ČR je podstatně nižší ve srovnání s rozhodujícími producenty EU = důsledkem nižší nákladová konkurenceschopnost na společném trhu Intenzita zemědělské výroby ČR stagnuje, a to na úrovni cca o 28 % nižší oproti období

65 Rozdíly v intenzitě zemědělství Intenzita zemědělské výroby a produktivita práce ve vybraných zemích EU a jejich důsledky Údaje r. 2009, zem. produkce v hodnotě ukazatele Net Production Value, v konstantních cenách let v mezinárodních dolarech (International dollars, I$).

66 Vliv intenzity v rozdílných přírodních podmínkách V období V období Přírodní podmínky Intenzita Počet podniků TZP/ha v Kč/ha TRP/ha v Kč/ha TŽP/ha v Kč/ha Podíl Přírodní % ŽV na podmínky zornění TZP v % Intenzita Počet podniků TZP/ha TPR/ha TRŽ/ha Podíl ŽV na TZP v % % zornění příznivé 1 dobré 2 LFA ostatní 3 LFA horské 4 celý soubor vysoká vysoká střední střední příznivé - 1 nízká nízká celkem celkem vysoká vysoká střední střední dobré - 2 nízká nízká celkem celkem vysoká vysoká střední střední LFA ostatní - 3 nízká nízká celkem celkem vysoká vysoká střední střední LFA horské - 4 nízká nízká celkem celkem vysoká vysoká střední střední Celý soubor nízká nízká celkem celkem

67 Důsledky rozdílů v intenzitě zemědělství Nižší intenzita intenzita se negativně projevuje i v pracovní a materiální náročnosti produkce významná část nákladů v rostlinné výrobě má charakter quasi-fixních nákladů na 1 ha = náklady spojené s přípravou půdy, založením porostů, ošetřováním, podstatná část nákladů na sklizeň zvyšování hektarového výnosu je spojeno s poklesem těchto nákladů na jednotku produktu obdobně je tomu s quasi-fixními náklady na 1 ks početního stavu zvířat ve výrobě živočišné

68 SPOLEČNÁ ZEMĚDĚLSKÁ POLITIKA EU Pozice a výkonnost zemědělství v EU 27 Podíl HPH zemědělství na HDP členských zemí EU 27 (%) Rumunsko Bulharsko Řecko Litva Polsko Španělsko Maďarsko Kypr Itálie Holandsko Estonsko Portugalsko Lotyšsko Francie EU 25 EU 27 Slovinsko Malta EU 15 Rakousko Finsko Dánsko Irsko Belgie UK Slovensko Německo ČR Švédsko Luxemb UK Malta Luxemb. Belgie Německo Švédsko Dánsko Slovensko Holandsko Francie EU 15 ČR Itálie Kypr EU 25 Estonsko Španělsko Finsko Maďarsko Irsko EU 27 Rakousko Bulharsko Lotyšsko Slovinsko Litva Portugalsko Řecko Polsko Rumunsko Podíl zemědělců na celkovém počtu pracovních sil v zemích EU 27 (%) Holandsko Řecko Kypr Itálie Belgie Slovinsko Dánsko Španělsko Francie Rakousko Německo Portugalsko Lucembursko Velká Británie Polsko Maďarsko Švédsko Irsko Finsko Estonsko Slovensko ČR Litva Lotyšsko KZP a přidaná hodnota v zem. EU v na 1 ha z.p. HPH/ha z.p. output zem./ha

69 Horizontální opatření 1. Oddělení přímé podpory od produkce (decoupling) Přímé dotace založit na nárocích vyplývajících z historického referenčního období, odstranit tak vazbu na budoucí produkci Platby založit na hektarovém základě Splnění podmínek v ochraně ŽP, bezpečnosti potravin, welfare zvířat 2. Ponechání půdy v klidu set aside (10 let jako podmínka pro podporu) 3. Dynamická modulace povinná, progresivně snižovat přímé dotace 3 % ročně až na úroveň 20 % 4. Zvýšení podpory v druhém pilíři rozvoj venkova

rní ekonomika a politika - IV

rní ekonomika a politika - IV Agrárn rní ekonomika a politika - IV OP Vzdělávání pro konkurenceschopnost Aktivita 02 prof. Ing. Věra Bečvářová, CSc. becvar@mendelu.cz Rapotín 23. 4. 2010 Problémy pro řešení v agrárn rním sektoru Důchod

Více

Budoucnost SZP do roku 2020

Budoucnost SZP do roku 2020 C Olof S. Budoucnost SZP do roku 2020 Právní návrhy GŘ pro zemědělství a rozvoj venkova Evropská komise Přehled 1. Proces reformy SZP 2. Výzvy a cíle politiky 3. Návrhy SZP v detailech 4. Jak postupovat

Více

České předsednictví v EU priority ČR

České předsednictví v EU priority ČR České předsednictví v EU priority ČR Ing. Jaroslav Humpál seminář Rapotín, 2.10.2008 Úvodem ČR bude pokračovat v řešení běžících úkolů a řešit zavádění finální podoby legislativních návrhů v rámci Kontroly

Více

Zemědělské dotace přehled. RNDr. Jan Dovrtěl, CSc.

Zemědělské dotace přehled. RNDr. Jan Dovrtěl, CSc. Zemědělské dotace přehled RNDr. Jan Dovrtěl, CSc. Podpora zemědělství v rozšířené Evropě Podpora zemědělství v období 2007-2013 Přímé platby (SAPS) + doplňkové přímé platby (TOP-UP) Plán rozvoje venkova

Více

rní ekonomika a politika - II

rní ekonomika a politika - II Agrárn rní ekonomika a politika - II OP Vzdělávání pro konkurenceschopnost Aktivita 02 prof. Ing. Věra Bečvářová, CSc. becvar@mendelu.cz Brno 13. 11. 2009 Základní problémov mové okruhy 1. Trhy v agrobyznysu

Více

Větrný Jeníkov. 18. červenec 2013, Ing. Jindřich Šnejdrla, viceprezident AK ČR

Větrný Jeníkov. 18. červenec 2013, Ing. Jindřich Šnejdrla, viceprezident AK ČR Větrný Jeníkov 18. červenec 2013, Ing. Jindřich Šnejdrla, viceprezident AK ČR AK ČR PK ČR ZS ČR Konsorcium nevládních organizací k SZP Velké zemědělské a potravinářské podniky Smlouva s BXL ( Praha + Brusel

Více

ČESKÉ ZEMĚDĚLSTVÍ A POTRAVINÁŘSTVÍ NA PRAHU ROKU 2013

ČESKÉ ZEMĚDĚLSTVÍ A POTRAVINÁŘSTVÍ NA PRAHU ROKU 2013 ČESKÉ ZEMĚDĚLSTVÍ A POTRAVINÁŘSTVÍ NA PRAHU ROKU 2013 Novoroční balíček Ing. Jana Veleby, nezávislého senátora a prezidenta AK ČR V Praze, dne 24. ledna 2013 Ing. Jan Ve l e b a Prezident Vážená paní senátorko,

Více

Společná zemědělská politika po roce 2014

Společná zemědělská politika po roce 2014 Společná zemědělská politika po roce 2014 Dotace v roce 2014 Rok 2014 je přechodné období, systém dotací jako v roce 2013 Přímé platby systém SAPS Způsobilé i pozemky které nebyly způsobilé k 30.3.2003

Více

Program rozvoje venkova. v období 2014-2020. Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova: Evropa investuje do venkovských oblastí

Program rozvoje venkova. v období 2014-2020. Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova: Evropa investuje do venkovských oblastí Program rozvoje venkova v období 2014-2020 Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova: Evropa investuje do venkovských oblastí Programové období 2014-2020 nový rámec pro II. pilíř SZP - rozvoj venkova

Více

Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova (EZFRV) (European Agricultural Fund for Rural Development - EAFRD)

Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova (EZFRV) (European Agricultural Fund for Rural Development - EAFRD) Program rozvoje venkova Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova (EZFRV) (European Agricultural Fund for Rural Development - EAFRD) Program rozvoje venkova České republiky na období 2007-2013 vychází

Více

Den malých obcí - Program rozvoje venkova

Den malých obcí - Program rozvoje venkova Den malých obcí - Program rozvoje venkova 1 Obsah: Program rozvoje venkova ČR 2007 2013 Program rozvoje venkova na období 2014 2020 2 Program rozvoje venkova ČR 2007-2013 PRV je podpůrný nástroj k zvýšení

Více

Reforma Společné zemědělské politiky (2014 2020)

Reforma Společné zemědělské politiky (2014 2020) Reforma Společné zemědělské politiky (2014 2020) Ministerstvo zemědělství 19. 2. 2014 Evropský dům 1 VYJEDNÁVÁNÍ O REFORMĚ SZP představení legislativních návrhů reformované SZP Komisí 12. 10. 2011 finální

Více

Program rozvoje venkova. na období 2014-2020. Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova: Evropa investuje do venkovských oblastí

Program rozvoje venkova. na období 2014-2020. Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova: Evropa investuje do venkovských oblastí Program rozvoje venkova na období 2014-2020 Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova: Evropa investuje do venkovských oblastí Strategický rámec pro období 2014-2020 Strategie Evropa 2020 (EU 2020) Společná

Více

Společná zemědělská politika po roce 2013

Společná zemědělská politika po roce 2013 Společná zemědělská politika po roce 2013 Administrace nových investičních opatření Ing. Jaroslav Humpál ÚZEI Praha Rok 2013 Nařízení EP a Rady č. 671/2012 ze dne 11.7.2012 změna nařízení č. 72/2009 Modulace

Více

AgroConsult Bohemia s.r.o. Společnost pro zemědělské poradenství

AgroConsult Bohemia s.r.o. Společnost pro zemědělské poradenství AgroConsult Bohemia s.r.o. Společnost pro zemědělské poradenství Ekonomické aspekty zemědělského podnikání a možnosti financování investic z EU Havlíčkův Brod 2008 Mojmír Severin Ředitel společnosti AgroConsult

Více

Zemědělský svaz České republiky a obnovitelné zdroje energie. Ing. Martin Pýcha předseda ZS ČR

Zemědělský svaz České republiky a obnovitelné zdroje energie. Ing. Martin Pýcha předseda ZS ČR Zemědělský svaz České republiky a obnovitelné zdroje energie Ing. Martin Pýcha předseda ZS ČR Osnova: 1.Dosavadní vývoj českého zemědělství 2.Rozvoj obnovitelných zdrojů energie 3.Pozitiva a rizika obnovitelných

Více

Česká ekonomika a inovace v kontextu transformačních změn 25 let od sametové revoluce

Česká ekonomika a inovace v kontextu transformačních změn 25 let od sametové revoluce Česká ekonomika a inovace v kontextu transformačních změn 25 let od sametové revoluce Vladimír Tomšík Konference Evropské fórum podnikání Česká ekonomika a inovace v Praze, CERGE-EI, 29. října 214 Obsah

Více

K PROJEDNÁNÍ V RÁMCI PLENÁRNÍ SCHŮZE RADY HOSPODÁŘSKÉ A SOCIÁLNÍ DOHODY DNE 2. ÚNORA 2015

K PROJEDNÁNÍ V RÁMCI PLENÁRNÍ SCHŮZE RADY HOSPODÁŘSKÉ A SOCIÁLNÍ DOHODY DNE 2. ÚNORA 2015 Ministerstvo zemědělství Č.j.: 85788/2015-MZe-14112 V Praze dne ledna 2015 Výtisk č. K PROJEDNÁNÍ V RÁMCI PLENÁRNÍ SCHŮZE RADY HOSPODÁŘSKÉ A SOCIÁLNÍ DOHODY DNE 2. ÚNORA 2015 Věc: Aktuální situace v nastavení

Více

Konkurenceschopnost zemědělců a potravinářů na evropském trhu

Konkurenceschopnost zemědělců a potravinářů na evropském trhu Konkurenceschopnost zemědělců a potravinářů na evropském trhu Znojmo 2010 Ing. Ivo Zdráhal Okruhy přednášky 1. Globální trendy agrobyznysu 2. Tendence v jednotlivých článcích komoditních vertikál 3. Zemědělství

Více

PŘEDPOKLÁDANÉ DOPADY SZP 2014+ do ekonomiky zemědělských podniků (včetně vztahů k cenám půdy) Tomáš Doucha, ÚZEI Praha

PŘEDPOKLÁDANÉ DOPADY SZP 2014+ do ekonomiky zemědělských podniků (včetně vztahů k cenám půdy) Tomáš Doucha, ÚZEI Praha PŘEDPOKLÁDANÉ DOPADY SZP 2014+ do ekonomiky zemědělských podniků (včetně vztahů k cenám půdy) Tomáš Doucha, ÚZEI Praha 1 Jde o odhad ekonomických dopadů nové politiky do vybraných kategorií podniků Jak

Více

Kontrola zdraví SZP Health Check

Kontrola zdraví SZP Health Check Kontrola zdraví SZP Health Check Ing. Jaroslav Humpál seminář Rapotín, 2.10. 2008 Osnova presentace Reforma SZP 2003 a Health Check Historie návrhů Přímé platby Společné tržní organizace Podpora venkova

Více

Rozdíly v daňových systémech mezi státy EU problém pro utváření fiskální a hospodářské unie

Rozdíly v daňových systémech mezi státy EU problém pro utváření fiskální a hospodářské unie Rozdíly v daňových systémech mezi státy EU problém pro utváření fiskální a hospodářské unie Ing. Karel Mráček, CSc. Institut evropské integrace, NEWTON College, a. s. Vědeckopopularizační seminář Harmonizace

Více

Společná zemědělská politika po roce 2013, aktuální stav. Ing. Jaroslav Humpál ÚZEI Praha

Společná zemědělská politika po roce 2013, aktuální stav. Ing. Jaroslav Humpál ÚZEI Praha Společná zemědělská politika po roce 2013, aktuální stav Ing. Jaroslav Humpál ÚZEI Praha Osnova presentace Návrhy nařízení Přímé platby 2013 Aktuální stav vyjednávání Složení PP Ozelenění Platby spojené

Více

Společná zemědělská politika a její dopad na konkurenceschopnost. Mojmír Severin GEMB

Společná zemědělská politika a její dopad na konkurenceschopnost. Mojmír Severin GEMB Společná zemědělská politika a její dopad na konkurenceschopnost Mojmír Severin GEMB Klasifikace: Veřejné Distribuce: Široké veřejnosti Přístup: Volný přístup Skartační znak a lhůta pro uchování do roku:

Více

Program rozvoje venkova

Program rozvoje venkova Program rozvoje venkova aktuální stav implementace a výhled na rok 2011 Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova: Evropa investuje do venkovských oblastí Obsah prezentace Obecný úvod Aktuální stav implementace

Více

Jak stabilizovat veřejný dluh?

Jak stabilizovat veřejný dluh? Jak stabilizovat veřejný dluh? Prof. Jan Švejnar E-mail: kancelar@jansvejnar.cz web: http://idea.cerge-ei.cz 9. června 2011 Struktura prezentace Fiskální situace ČR v mezinárodním srovnání Ekonomie vývoje

Více

Základní teoretická východiska

Základní teoretická východiska Rozvoj venkova Základní teoretická východiska Roztříštěná politika vůči rozvoji venkova (oddělení zemědělské a regionální politiky) Dříve základna pro zemědělský sektor Dříve vysoká zaměstnanost v zemědělství

Více

Gymnázium a Střední odborná škola, Rokycany, Mládežníků 1115

Gymnázium a Střední odborná škola, Rokycany, Mládežníků 1115 Gymnázium a Střední odborná škola, Rokycany, Mládežníků 1115 Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0410 Číslo šablony: Název materiálu: Ročník: Identifikace materiálu: Jméno autora: Předmět: Tématický celek:

Více

Programy v programovém období 2014-2020. Autor: Ing. Denisa Veselá

Programy v programovém období 2014-2020. Autor: Ing. Denisa Veselá Programy v programovém období 2014-2020 Autor: Ing. Denisa Veselá Pro nadcházející programové období 2014-2020 jsou připravovány nové programy, které budou spolufinancovány z Evropských strukturálních

Více

Význam a možnosti zemědělského pojištění při snižování rizik v zemědělství

Význam a možnosti zemědělského pojištění při snižování rizik v zemědělství Význam a možnosti zemědělského pojištění při snižování rizik v zemědělství Jindřich Špička Alice Picková Výzkumný ústav zemědělské ekonomiky Role zemědělského pojištění v risk managementu zdroj: Swiss

Více

S T A V A P E R S P E K T I V Y Z E M Ě D E L S T V Í Č R

S T A V A P E R S P E K T I V Y Z E M Ě D E L S T V Í Č R S T A V A P E R S P E K T I V Y Z E M Ě D E L S T V Í Č R Ing. Jan VELEBA, prezident AK ČR Seminář Farmtec, Tekro, CRV 23. září 2010, Žďár n. Sázavou BOHATÁ AGRÁRNÍ HISTORIE 1/2 Období první republiky

Více

Cross compliance. Principy, cíle, vazba na společnou zemědělskou politiku, možnosti poradenství

Cross compliance. Principy, cíle, vazba na společnou zemědělskou politiku, možnosti poradenství Cross compliance Principy, cíle, vazba na společnou zemědělskou politiku, možnosti poradenství Nové trendy v zemědělství stoupající spotřeba potravin se specifickými kvalitativními parametry např. ze systému

Více

Evropské inovační partnerství v oblasti zemědělské produktivity a udržitelnosti

Evropské inovační partnerství v oblasti zemědělské produktivity a udržitelnosti Evropské inovační partnerství v oblasti zemědělské produktivity a udržitelnosti Ministerstvo zemědělství 27.listopadu 2014 Program rozvoje venkova 2014-2020 spolufinancován z Evropského zemědělského fondu

Více

Pracovní skupina č. IV: Organizace trhu

Pracovní skupina č. IV: Organizace trhu ANALÝZA PROBLÉMOVÝCH TÉMAT V RÁMCI PRIORITY 3 PODPORA ORGANIZACE POTRAVINOVÉHO ŘETĚZCE A ŘÍZENÍ RIZIK V ZEMĚDĚLSTVÍ Pracovní skupina č. IV: Organizace trhu Problematická oblast: Zlepšení postavení prvovýrobců

Více

Cíle energetické účinnosti cesta správným směrem? Podkladový materiál k debatě (2. 10. 2014, Evropský dům)

Cíle energetické účinnosti cesta správným směrem? Podkladový materiál k debatě (2. 10. 2014, Evropský dům) Popis Snížení spotřeby energie a odstranění plýtvání s energií patří k hlavním cílům Evropské unie. Změna klimatu a energetika je jedním z pěti tematických cílů, které mají být v rámci strategie Evropa

Více

CO VŠECHNO PRO VÁS DĚLÁME? aneb své zájmy dokážeme lépe hájit společně

CO VŠECHNO PRO VÁS DĚLÁME? aneb své zájmy dokážeme lépe hájit společně CO VŠECHNO PRO VÁS DĚLÁME? aneb své zájmy dokážeme lépe hájit společně Praha, 16. května 2013 Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost a státního rozpočtu Zpracování analýz sociálního dialogu a

Více

SWOT ANALÝZA DEFINOVANÁ V PLÁNU ROZVOJE KRAJE PRO PROBLÉMOVÝ OKRUH VENKOVSKÝ PROSTOR A ZEMĚDĚLSTVÍ

SWOT ANALÝZA DEFINOVANÁ V PLÁNU ROZVOJE KRAJE PRO PROBLÉMOVÝ OKRUH VENKOVSKÝ PROSTOR A ZEMĚDĚLSTVÍ SWOT ANALÝZA DEFINOVANÁ V PLÁNU ROZVOJE KRAJE PRO PROBLÉMOVÝ OKRUH VENKOVSKÝ PROSTOR A ZEMĚDĚLSTVÍ SILNÉ STRÁNKY půdně a klimaticky vhodná území pro rozvoj zemědělských aktivit v nepotravinářské produkci

Více

Strukturální politika EU

Strukturální politika EU Strukturální politika EU Vědomé zásahy regulativní povahy do autonomního fungování tržních sil Cíl: Dosáhnout strukturálních změn, které by trh sám vytvořil buď příliš pozdě nebo vůbec Zabránit takovému

Více

Budoucnost společné zemědělské politiky EU a rozvoje venkova. PDF vytvořeno zkušební verzí pdffactory www.fineprint.cz

Budoucnost společné zemědělské politiky EU a rozvoje venkova. PDF vytvořeno zkušební verzí pdffactory www.fineprint.cz Bdocnost společné zemědělské politiky EU a rozvoje venkova Jan Březina Bdocnost SZP úvod V sočasnosti běží naplno diskse o bdocnosti SZP důležitost lobbying v institcích EU prezident Sarkozy (2010): vyvolám

Více

Věda a budoucnost Evropy: od diskuse k účinné politice. Mirek Topolánek předseda vlády České republiky

Věda a budoucnost Evropy: od diskuse k účinné politice. Mirek Topolánek předseda vlády České republiky Věda a budoucnost Evropy: od diskuse k účinné politice Mirek Topolánek předseda vlády České republiky 1 Co už dlouho víme... Ekonomiky tažené inovacemi jsou nejdynamičtější, určují směr globálního vývoje.

Více

Legislativa a podmínky zemědělského podnikání. Seminář 9.00 15.00 hod. Okresní agrární komora Kroměříž

Legislativa a podmínky zemědělského podnikání. Seminář 9.00 15.00 hod. Okresní agrární komora Kroměříž Legislativa a podmínky zemědělského podnikání Seminář 9.00 15.00 hod. Okresní agrární komora Kroměříž Informace o seminářích Projekt je realizován v rámci Programu rozvoje venkova Financován z Evropského

Více

12. Mezinárodní aspekty veřejných financí. Prof. Ing. Václav Vybíhal, CSc.

12. Mezinárodní aspekty veřejných financí. Prof. Ing. Václav Vybíhal, CSc. 12. Mezinárodní aspekty veřejných financí Prof. Ing. Václav Vybíhal, CSc. 12.1 Charakteristika mezinárodních veřejných financí peněžní vztahy vznikající při získávání, rozdělování, přerozdělování a užití

Více

Parametrické změny základního povinného systému důchodového pojištění

Parametrické změny základního povinného systému důchodového pojištění Důchodová reforma Parametrické změny základního povinného systému důchodového pojištění Zvyšování věkové hranice pro nárok na starobní důchod Omezení možnosti předčasného odchodu do důchodu Omezení zápočtu

Více

Adaptace na změny klimatu v plánech MZe. odbor environmentální politiky a obnovitelných zdrojů energie 1

Adaptace na změny klimatu v plánech MZe. odbor environmentální politiky a obnovitelných zdrojů energie 1 Adaptace na změny klimatu v plánech MZe odbor environmentální politiky a obnovitelných zdrojů energie 1 Reakce na změny klimatu v oblasti zemědělství Mitigace (v oblasti zemědělství snižování emisí metanu

Více

Páteřní infrastruktura

Páteřní infrastruktura Páteřní infrastruktura SENÁT PČR, 23. 1. 2014 petr.moos@rek.cvut.cz mobilita, energetika, ICT, sítě ŽP Východiska, Priority SMK, NPR 2 Východiska Klíčové strategie pro budoucí kohezní politiku: Dopravní

Více

Aktualizace energetické koncepce ČR

Aktualizace energetické koncepce ČR Aktualizace energetické koncepce ČR Ing. Zdeněk Hubáček Úvod Státní energetická politika (SEK) byla zpracována MPO schválena v roce 2004 Aktualizace státní energetické politiky České republiky byla zpracována

Více

Program rozvoje venkova 2014 2020

Program rozvoje venkova 2014 2020 Program rozvoje venkova 2014 2020 Praha, 3. 3. 2015 Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova: Evropa investuje do venkovských oblastí PRV 2014-2020 Priority unie Priorita 1 - Předávání poznatků a inovací

Více

GAEC - ZKUŠENOSTI DOZOROVÝCH ORGÁNŮ

GAEC - ZKUŠENOSTI DOZOROVÝCH ORGÁNŮ GAEC - ZKUŠENOSTI DOZOROVÝCH ORGÁNŮ Kontroly a změny podmíněnosti Nejčastěji porušované požadavky GAEC 2 31x GAEC 8 18x SMR 2 11x Změny v nastavení požadavků podmíněnosti v roce 2013 Welfare (SMR 16-18)

Více

Určeno studentům středního vzdělávání s maturitní zkouškou, předmět Ekonomika, okruh Národní a mezinárodní ekonomika

Určeno studentům středního vzdělávání s maturitní zkouškou, předmět Ekonomika, okruh Národní a mezinárodní ekonomika Určeno studentům středního vzdělávání s maturitní zkouškou, předmět Ekonomika, okruh Národní a mezinárodní ekonomika Materiál vytvořil: Ing. Karel Průcha Období vytvoření VM: říjen 2013 Klíčová slova:

Více

Business index České spořitelny

Business index České spořitelny Business index České spořitelny Index vstřícnosti podnikatelského prostředí v EU Jan Jedlička EU Office ČS, www.csas.cz/eu, EU_office@csas.cz Praha, 15. listopadu 2012 Co je Business Index České spořitelny?

Více

OKRUH II LEGISLATIVA. Ing. Lucie Valentová, Ph.D. ZERA - Zemědělská a ekologická regionální agentura, o.s.

OKRUH II LEGISLATIVA. Ing. Lucie Valentová, Ph.D. ZERA - Zemědělská a ekologická regionální agentura, o.s. OKRUH II LEGISLATIVA Ing. Lucie Valentová, Ph.D. ZERA - Zemědělská a ekologická regionální agentura, o.s. LEGISLATIVA nakládání s biologicky rozložitelnými odpady Biologicky rozložitelný odpad - pojmy

Více

rok Index transparentnosti trhu veřejných zakázek ČR Index netransparentních zakázek ČR Index mezinárodní otevřenosti ČR

rok Index transparentnosti trhu veřejných zakázek ČR Index netransparentních zakázek ČR Index mezinárodní otevřenosti ČR Přílohy 1. Ukazatele transparentnosti trhu veřejných zakázek v České republice v letech 21-29 1 75 % 5 25 21 22 23 24 25 26 27 28 29 rok Index transparentnosti trhu veřejných zakázek ČR Index netransparentních

Více

Program rozvoje venkova na období 2014-2020

Program rozvoje venkova na období 2014-2020 Program rozvoje venkova na období 2014-2020 Obsah prezentace Účel a cíl PRV pro období 2014-2020 Strategický rámec pro období 2014-2020 Legislativní rámec PRV pro období 2014-2020 Finanční rámec PRV pro

Více

Finální zpráva vyhodnocení dopadů investic čerpajících pobídky a zhodnocení efektivity agentury CzechInvest

Finální zpráva vyhodnocení dopadů investic čerpajících pobídky a zhodnocení efektivity agentury CzechInvest Finální zpráva vyhodnocení dopadů investic čerpajících pobídky a zhodnocení efektivity agentury CzechInvest Agentura pro podporu a podnikání CzechInvest 15. 2. 21 Manažerské shrnutí Investiční pobídky

Více

Pohled ČNB na aktuální makroekonomický vývoj a střednědobý výhled

Pohled ČNB na aktuální makroekonomický vývoj a střednědobý výhled Pohled ČNB na aktuální makroekonomický vývoj a střednědobý výhled Jiří Rusnok Člen bankovní rady Česká národní banka Business and Investment Forum Ostrava, 8. října 214 Hlavní role centrální banky V rámci

Více

Dopady globalizačních vlivů na odvětví českého textilního a oděvního průmyslu a možnosti, jak na ně reagovat v období příštích 10 let

Dopady globalizačních vlivů na odvětví českého textilního a oděvního průmyslu a možnosti, jak na ně reagovat v období příštích 10 let Studie č. 12 Dopady globalizačních vlivů na odvětví českého textilního a oděvního průmyslu a možnosti, jak na ně reagovat v období příštích 10 let Vytvořeno pro: Projekt reg.č.: CZ.1.04/1.1.01/02.00013

Více

Zábor zemědělské půdy ve vztahu k obnovitelným zdrojům energie.

Zábor zemědělské půdy ve vztahu k obnovitelným zdrojům energie. Ing. Jan ZÁHORKA OCHRANA ZEMĚDĚLSKÉHO PŮDNÍHO FONDU Zábor zemědělské půdy ve vztahu k obnovitelným zdrojům energie. Česká fotovoltaická konference 4. listopadu 2008, v Brně Zemědělský půdní fond ČR Rozloha

Více

Současnost a budoucnost českého zemědělství. Ing. Martin Pýcha

Současnost a budoucnost českého zemědělství. Ing. Martin Pýcha Současnost a budoucnost českého zemědělství Ing. Martin Pýcha Zemědělský svaz ČR Svaz je největší organizací zaměstnavatelů - podnikatelů v zemědělství a vykonává všechny funkce s tím spojené včetně práva

Více

POLITIKA SOUDRŽNOSTI 2014-2020

POLITIKA SOUDRŽNOSTI 2014-2020 FINANČNÍ NÁSTROJE POLITIKY SOUDRŽNOSTI 2014-2020 POLITIKA SOUDRŽNOSTI 2014-2020 Evropská komise v říjnu roku 2011 přijala legislativní návrhy na politiku soudržnosti pro období od roku 2014 do roku 2020

Více

FINANČNÍ PODPORY VZDĚLÁVÁNÍ V LH

FINANČNÍ PODPORY VZDĚLÁVÁNÍ V LH FINANČNÍ PODPORY VZDĚLÁVÁNÍ V LH Brno 28. dubna 2014 Jan Sebera Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a Státním rozpočtem ČR InoBio CZ.1.07/2.2.00/28.0018 Úvod Možné finanční podpory

Více

MATURITNÍ OTÁZKY ZE ZEMĚPISU

MATURITNÍ OTÁZKY ZE ZEMĚPISU MATURITNÍ OTÁZKY ZE ZEMĚPISU 1) Země jako vesmírné těleso. Země jako součást vesmíru - Sluneční soustava, základní pojmy. Tvar, velikost a složení zemského tělesa, srovnání Země s ostatními tělesy Sluneční

Více

Kam směřuje Evropa? II. Aktuální makroekonomický vývoj ve střední na východní Evropě a dopad hospodářské krize: Stabilizace či růst?

Kam směřuje Evropa? II. Aktuální makroekonomický vývoj ve střední na východní Evropě a dopad hospodářské krize: Stabilizace či růst? Kam směřuje Evropa? II. Aktuální makroekonomický vývoj ve střední na východní Evropě a dopad hospodářské krize: Stabilizace či růst? Petr Zahradník, Ekonomický konzultant a analytik, Člen Národní ekonomické

Více

1. Základní ekonomické pojmy Rozdíl mezi mikroekonomií a makroekonomií Základní ekonomické systémy Potřeba, statek, služba, jejich členění Práce,

1. Základní ekonomické pojmy Rozdíl mezi mikroekonomií a makroekonomií Základní ekonomické systémy Potřeba, statek, služba, jejich členění Práce, 1. Základní ekonomické pojmy Rozdíl mezi mikroekonomií a makroekonomií Základní ekonomické systémy Potřeba, statek, služba, jejich členění Práce, druhy práce, pojem pracovní síla Výroba, výrobní faktory,

Více

Operační programy na revitalizace brownfields období 2014 2020. ARR Agentura regionálního rozvoje, spol. s r.o. Mgr. Dagmar Prochásková

Operační programy na revitalizace brownfields období 2014 2020. ARR Agentura regionálního rozvoje, spol. s r.o. Mgr. Dagmar Prochásková Operační programy na revitalizace brownfields období 2014 2020 ARR Agentura regionálního rozvoje, spol. s r.o. Mgr. Dagmar Prochásková Program rozvoje venkova 4.1.1 Investice dozemědělských podniků Předmět

Více

Akční plán pro biomasu

Akční plán pro biomasu Akční plán pro biomasu Potenciál zemědělské a lesní biomasy Ing. Marek Světlík Ministerstvo zemědělství Agenda 1. OZE v perspektivě EU 2. Národní akční plán pro obnovitelnou energii 3. Akční Plán pro biomasu

Více

Programy podpory výstavby ze strany EU SPANILÝ VOJTĚCH

Programy podpory výstavby ze strany EU SPANILÝ VOJTĚCH Programy podpory výstavby ze strany EU SPANILÝ VOJTĚCH REGIONÁLNÍ POLITIKA EU = POLITIKA HOSPODÁŘSKÉ A SOCIÁLNÍ SOUDRŽNOSTI (HSS) je odrazem principu solidarity uvnitř Evropské unie, kdy bohatší státy

Více

Korupce pohledem ekonoma

Korupce pohledem ekonoma Vize 2020 Obrana svobody (veřejná diskuze) Korupce pohledem ekonoma Olomouc, 7.1.2010 Jiří Schwarz 1 Co považuje ekonom za korupci? 1. Platba za dobře odvedenou operaci v krajském zdravotnickém zařízení?

Více

X. SETKÁNÍ STAROSTŮ A MÍSTOSTAROSTŮ PARDUBICKÉHO KRAJE

X. SETKÁNÍ STAROSTŮ A MÍSTOSTAROSTŮ PARDUBICKÉHO KRAJE X. SETKÁNÍ STAROSTŮ A MÍSTOSTAROSTŮ PARDUBICKÉHO KRAJE Mgr. Tomáš Nezmeškal BDO Czech Republic EU Office s. r. o. 27. listopad 2014 Obecné informace k aktuální situaci Pro Českou republiku byly pro období

Více

NÁRODNÍ STRATEGICKÝ PLÁN LEADER 2014+ VÝZVA KE SPOLEČNÉMU POSTUPU

NÁRODNÍ STRATEGICKÝ PLÁN LEADER 2014+ VÝZVA KE SPOLEČNÉMU POSTUPU NÁRODNÍ STRATEGICKÝ PLÁN LEADER 2014+ VÝZVA KE SPOLEČNÉMU POSTUPU 1 STRATEGICKÝ POZIČNÍ DOKUMENT NÁRODNÍ SÍTĚ MÍSTNÍCH AKČNÍCH SKUPIN ČESKÉ REPUBLIKY PRO PŘÍPRAVU POLITIK ROZVOJE VENKOVA V RÁMCI PROGRAMOVACÍHO

Více

INTEGROVANÝ REGIONÁLNÍ OPERAČNÍ PROGRAM

INTEGROVANÝ REGIONÁLNÍ OPERAČNÍ PROGRAM INTEGROVANÝ REGIONÁLNÍ OPERAČNÍ PROGRAM 7.8.2014 PROGRAMOVÝ DOKUMENT Globální cíl IROP: Zajistit vyvážený rozvoj území, zlepšit veřejné služby a veřejnou správu pro zvýšení konkurenceschopnosti a zajištění

Více

Konkurenceschopnost české ekonomiky a střednědobý výhled

Konkurenceschopnost české ekonomiky a střednědobý výhled Konkurenceschopnost české ekonomiky a střednědobý výhled Jiří Rusnok Člen bankovní rady Česká národní banka Strojírenství Ostrava Ostrava, 22. dubna 215 Konkurenceschopnost - definice Konkurenceschopnost

Více

Smlouvy Evropské unie

Smlouvy Evropské unie Smlouvy Evropské unie Masarykova ZŠ a MŠ Velká Bystřice Projekt č. CZ. 1.07/1.4.00/21.1920 Název projektu: Učení pro život Č. DUMu: VY_32_INOVACE_04_16 Tématický celek: Evropa a Evropané Autor: PaedDr.

Více

Osmička zemí SVE by neměla mít problémy s externím financováním díky silnému poklesu deficitů běžných účtů

Osmička zemí SVE by neměla mít problémy s externím financováním díky silnému poklesu deficitů běžných účtů Osmička zemí SVE by neměla mít problémy s externím financováním díky silnému poklesu deficitů běžných účtů Zurück 24.06.2009 Vyšší investice v zemích střední a východní Evropy, které vedly k rozšiřování

Více

Integrovaná strategie rozvoje MAS Pobeskydí pro období 2014-2020

Integrovaná strategie rozvoje MAS Pobeskydí pro období 2014-2020 Integrovaná strategie rozvoje MAS Pobeskydí pro období 2014-2020 Veřejné projednání návrhu 4.9.2014 Projekt Integrovaná strategie rozvoje území v působnosti MAS Pobeskydí je financován Moravskoslezským

Více

Makroekonomie I. Co je podstatné z Mikroekonomie - co již známe obecně. Nabídka a poptávka mikroekonomické kategorie

Makroekonomie I. Co je podstatné z Mikroekonomie - co již známe obecně. Nabídka a poptávka mikroekonomické kategorie Model AS - AD Makroekonomie I Ing. Jaroslav ŠETEK, Ph.D. Katedra ekonomiky Osnova: Agregátní poptávka a agregátní nabídka : Agregátní poptávka a její změny Agregátní nabídka krátkodobá a dlouhodobá Rovnováha

Více

Financování zemědělských aktivit s podporou PRV EAFRD. Ing. Václav Včelák

Financování zemědělských aktivit s podporou PRV EAFRD. Ing. Václav Včelák Financování zemědělských aktivit s podporou PRV EAFRD Ing. Václav Včelák Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova 2007 2013 European Agricultural Fund for Rural Development (EAFRD) EAFRD rozdělen na

Více

Obsah. KAPITOLA I: Předmět, základní pojmy a metody národohospodářské teorie... 17. KAPITOLA II: Základní principy ekonomického rozhodování..

Obsah. KAPITOLA I: Předmět, základní pojmy a metody národohospodářské teorie... 17. KAPITOLA II: Základní principy ekonomického rozhodování.. Obsah Úvodem.................................................. 15 KAPITOLA I: Předmět, základní pojmy a metody národohospodářské teorie.................... 17 1 Předmět a základní pojmy národohospodářské

Více

JEDNÁNÍ O PŘISTOUPENÍ BULHARSKA A RUMUNSKA K EVROPSKÉ UNII

JEDNÁNÍ O PŘISTOUPENÍ BULHARSKA A RUMUNSKA K EVROPSKÉ UNII JEDNÁNÍ O PŘISTOUPENÍ BULHARSKA A RUMUNSKA K EVROPSKÉ UNII Brusel, 31. března 2005 AA 21/2/05 REV 2 SMLOUVA O PŘISTOUPENÍ: SMLOUVA O PŘISTOUPENÍ, AKT O PŘISTOUPENÍ, PŘÍLOHA VIII NÁVRH PRÁVNÍCH PŘEDPISŮ

Více

Témata k nostrifikační zkoušce ze zeměpisu střední škola

Témata k nostrifikační zkoušce ze zeměpisu střední škola Témata k nostrifikační zkoušce ze zeměpisu střední škola 1. Geografická charakteristika Afriky 2. Geografická charakteristika Austrálie a Oceánie 3. Geografická charakteristika Severní Ameriky 4. Geografická

Více

Administrativní zátěž a programové období 2014 2020 z pohledu MPO

Administrativní zátěž a programové období 2014 2020 z pohledu MPO Administrativní zátěž a programové období 2014 2020 z pohledu MPO JUDr. Ing. Břetislav Grégr, MBA Ředitel odboru koordinace strukturálních fondů 30. května 2012, Praha Operační program Podnikání a inovace

Více

EURES. Vaše práce v Evropě. Evropské sluţby zaměstnanosti EURopean Employment Services

EURES. Vaše práce v Evropě. Evropské sluţby zaměstnanosti EURopean Employment Services EURES Vaše práce v Evropě Evropské sluţby zaměstnanosti EURopean Employment Services www.eures.cz www.eures.europa.eu Informační a poradenská síť spojující veřejné sluţby zaměstnanosti států EU/EHP a Švýcarska

Více

Právnická osoba. ostatní. střední středně velké jiné

Právnická osoba. ostatní. střední středně velké jiné Informace k vyplňování Fiche pole 32. Kritéria pro monitoring a hodnocení stvená MAS Tato kritéria pro monitoring a hodnocení ve Fichi si stvuje sama MAS a slouží MAS pro kontrolu plnění cílů a evaluaci

Více

1. CZ-NACE 10 - VÝROBA POTRAVINÁŘSKÝCH VÝROBKŮ CZ-NACE 11 - VÝROBA NÁPOJŮ

1. CZ-NACE 10 - VÝROBA POTRAVINÁŘSKÝCH VÝROBKŮ CZ-NACE 11 - VÝROBA NÁPOJŮ 1. CZ-NACE 10 - VÝROBA POTRAVINÁŘSKÝCH VÝROBKŮ CZ-NACE 11 - VÝROBA NÁPOJŮ 1.1 Charakteristika odvětví Odvětví výroby potravin a nápojů v EU, jako největší zpracovatelský sektor, představuje s obratem 965

Více

STROJÍRENSTVÍ OSTRAVA 2015

STROJÍRENSTVÍ OSTRAVA 2015 STROJÍRENSTVÍ OSTRAVA 2015 Exportní dovednosti a úspěchy společností Národního strojírenského klastru Aktuální příležitosti a překážky v zahraničním obchodě Milan Hovorka Česká republika: globální kontext

Více

Ing. Martin Tlapa Náměstek MPO ČR

Ing. Martin Tlapa Náměstek MPO ČR Financování výzkumu a inovací z fondů EU a ČR v létech 2007-2013 2013 Ing. Martin Tlapa Náměstek MPO ČR Strukturální fondy pro výzkum a inovace OP Podnikání a inovace OP Vzdělávání pro konkurenceschopnost

Více

Setkání MAS a mikroregionů Kraje Vysočina - Ledeč nad Sázavou, 20.2. 2014. Ing. Radim Sršeň, Ph.D.

Setkání MAS a mikroregionů Kraje Vysočina - Ledeč nad Sázavou, 20.2. 2014. Ing. Radim Sršeň, Ph.D. Setkání MAS a mikroregionů Kraje Vysočina - Ledeč nad Sázavou, 20.2. 2014 Ing. Radim Sršeň, Ph.D. Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost (EFRR) > MPO Prioritní osa 1: Rozvoj podnikání založený na

Více

ROZVOJOVÁ POMOC JAKO SOUČÁST REGIONÁLNÍHO ROZVOJE NA PŘÍKLADU MOLDAVSKA. Bc. Radek Feix

ROZVOJOVÁ POMOC JAKO SOUČÁST REGIONÁLNÍHO ROZVOJE NA PŘÍKLADU MOLDAVSKA. Bc. Radek Feix ROZVOJOVÁ POMOC JAKO SOUČÁST REGIONÁLNÍHO ROZVOJE NA PŘÍKLADU MOLDAVSKA Bc. Radek Feix OBSAH obecná charakteristika Moldavské republiky problémové faktory brzdící rozvoj státu hlavní rozvojoví partneři

Více

Cross compliance ekonomické dopady z pohledu chovu ovcí a koz

Cross compliance ekonomické dopady z pohledu chovu ovcí a koz Zpět Cross compliance ekonomické dopady z pohledu chovu ovcí a koz Ing. Jaroslav Humpál VÚZE Praha Osnova presentace Úvod kdy a proč Závaznost pro ČR Jednotlivé požadavky a ekonomické dopady jejich dodržování

Více

Zemědělská politika a OZE. RNDr. Jiří Mach Ministerstvo zemědělství

Zemědělská politika a OZE. RNDr. Jiří Mach Ministerstvo zemědělství Zemědělská politika a OZE RNDr. Jiří Mach Ministerstvo zemědělství Akční plán pro biomasu v ČR na období 2012-2020 Schválený vládou ČR dne 12. 9. 2012 APB analyzuje využití biomasy v ČR pro energetické

Více

0 z 25 b. Ekonomia: 0 z 25 b.

0 z 25 b. Ekonomia: 0 z 25 b. Ekonomia: 1. Roste-li mzdová sazba,: nabízené množství práce se nemění nabízené množství práce může růst i klesat nabízené množství práce roste nabízené množství práce klesá Zvýšení peněžní zásoby vede

Více

NABÍDKA ZHODNOCENÍ FINANČNÍCH PROSTŘEDKŮ

NABÍDKA ZHODNOCENÍ FINANČNÍCH PROSTŘEDKŮ AGRO-INVEST NABÍDKA ZHODNOCENÍ FINANČNÍCH PROSTŘEDKŮ CARDINALIA a.s. investuje pouze do perspektivních projektů v odvětví prvovýroby v zemědělství. V éře klesajících výnosů z bankovních vkladů nabízíme

Více

Operační programy pro léta 2007-2013 (3) Prezentace pro školení v rámci modulu Venkovská politika pro projekt OP RLZ 4.1. JMK Víme co chceme odborné vzdělávání obecních zastupitelstev na Vyškovsku Rostěnice-Zvonovice,

Více

Tento materiál byl vytvořen v rámci projektu Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost.

Tento materiál byl vytvořen v rámci projektu Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost. Tento materiál byl vytvořen v rámci projektu Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost. Projekt MŠMT ČR Číslo projektu Název projektu školy Klíčová aktivita III/2 EU PENÍZE ŠKOLÁM CZ.1.07/1.4.00/21.2146

Více

PROJEKCE OBYVATELSTVA ČESKÉ REPUBLIKY 2009-2065

PROJEKCE OBYVATELSTVA ČESKÉ REPUBLIKY 2009-2065 PROJEKCE OBYVATELSTVA ČESKÉ REPUBLIKY 29-265 1. Demografická konference Ph.D. studentů demografie Praha, 26.11.29 Český statistický úřad, oddělení demografie PROJEKCE ČSÚ 29 ZÁKLADNÍ FAKTA vypracována

Více

Pavel Řežábek člen bankovní rady ČNB

Pavel Řežábek člen bankovní rady ČNB Domácí a světový ekonomický vývoj Pavel Řežábek člen bankovní rady ČNB Ekonomická přednáška v rámci odborné konference Očekávaný vývoj automobilového průmyslu v ČR a střední Evropě Brno, 24. října 212

Více

26,7 tis. km2 (4,4% celkové rozlohy Ukrajiny

26,7 tis. km2 (4,4% celkové rozlohy Ukrajiny Základní charakteristika Doněcké a Luganské oblasti Doněcká oblast: Poloha: Plocha: Obyvatelstvo : jihovýchodní část Ukrajiny, hraničí s Ruskou federací 26,5 tis. km2 (4,4% celkové rozlohy Ukrajiny Počet:

Více

KATEGORIZACE OBLASTÍ INTERVENCE STRUKTURÁLNÍCH FONDŮ EU

KATEGORIZACE OBLASTÍ INTERVENCE STRUKTURÁLNÍCH FONDŮ EU Metodické a systémové zásady zpracování sektorových operačních programů Příloha 2 KATEGORIZACE OBLASTÍ INTERVENCE STRUKTURÁLNÍCH FONDŮ EU 1. Výrobní prostředí 11 Zemědělství 111 Investice do zemědělského

Více

Mezi makroekonomické subjekty náleží: a) domácnosti b) podniky c) vláda d) zahraničí e) vše výše uvedené

Mezi makroekonomické subjekty náleží: a) domácnosti b) podniky c) vláda d) zahraničí e) vše výše uvedené Makroekonomická rovnováha může být představována: a) tempem růstu skutečného produktu, odpovídající vývoji tzv. potenciálního produktu b) vyrovnanou platební bilancí c) mírou nezaměstnanosti na úrovni

Více

MAS Opavsko směřuje k energetické nezávislosti

MAS Opavsko směřuje k energetické nezávislosti MAS Opavsko směřuje k energetické nezávislosti Ing. Jiří Krist předseda sdružení MAS Opavsko Bc. Petr Chroust - manažer MAS Opavsko www.masopavsko.cz Energetická koncepce území MAS Opavsko Podklad pro

Více

PROMĚNY TRHU PRÁCE V ČESKÉ REPUBLICE PO ROCE 1989 SE ZŘETELEM NA PRACOVNÍ MIGRACI. Milada Horáková VÚPSV Praha Květen 2005

PROMĚNY TRHU PRÁCE V ČESKÉ REPUBLICE PO ROCE 1989 SE ZŘETELEM NA PRACOVNÍ MIGRACI. Milada Horáková VÚPSV Praha Květen 2005 PROMĚNY TRHU PRÁCE V ČESKÉ REPUBLICE PO ROCE 1989 SE ZŘETELEM NA PRACOVNÍ MIGRACI Milada Horáková VÚPSV Praha Květen 2005 Výchozí stav v roce 1989 Negativa Celková neefektivnost ekonomiky Nevhodná sektorová

Více