Nové směry reformy Společné zemědělské politiky po roce 2013 Prof. Ing. Věra Bečvářová, CSc.

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Nové směry reformy Společné zemědělské politiky po roce 2013 Prof. Ing. Věra Bečvářová, CSc."

Transkript

1 Nové směry reformy Společné zemědělské politiky po roce 2013 Prof. Ing. Věra Bečvářová, CSc.

2 Témata a struktura kurzu 1. Úvod do problematiky Zemědělství v současné etapě vývoje Formování agrárních trhů Zemědělství v podnikatelském prostředí agrobyznysu 2. Společná zemědělská politika Evropské unie Východiska původní SZP Základní etapy vývoje SZP Implementace SZP v podmínkách českého zemědělství 3. Formování Společné zemědělské politiky po roce 2013 Základní problémy v dnešním zemědělství Celkový přístup a strategie reformy SZP po roce 2013 Koncepce nástrojů SZP Aktuální řešené problémy v ČR

3 1.. ÚVOD DO PROBLEMATIKY Zemědělství v současné etapě vývoje Formování agrárních trhů Zemědělství v podnikatelském prostředí agrobyznysu

4 Zemědělství v současné etapě vývoje Obecně: Míra i formy využití přírodních zdrojů v soustavách zemědělství jsou podmíněny stupněm ekonomického rozvoje společnosti, který současně dává impuls pro volbu priorit strategie zemědělské politiky, odpovídající potřebám řešení problémů dané etapy vývoje.

5 Zemědělství v současné etapě vývoje Přebytek Výroba Spotřeba g b g Přírodní zdroje (prostor, půda, voda, Vzduch, podnebí) Přebytek b Nedostatek g Zaměstnanost vnímání přírody b Nedostatek Zemědělské produkty (potraviny, suroviny)

6 SPECIFIKA SEKTORU A FORMOVÁNÍ TRHŮ ZEMĚDĚLSKÁ PŮDA JAKO FAKTOR NABÍDKY = rozhodující primární výrobní faktor = nerozmnožitelná, její výměra je v zásadě dána plochou zemského povrchu, který lze zapojit do zemědělského obdělávání nezaměnitelná jiným výrobním faktorem (na dané úrovni poznání, technologie a techniky) je živým organismem a aktivním činitelem zemědělského výrobního procesu na rozdíl od ostatních výrobních faktorů a vstupů se neopotřebovává, naopak její úrodnost se může zvyšovat při vhodném způsobu obdělávání Je zemědělství jako výrobní odvětví v dnešní době důležité i pro Evropu??

7 SPECIFIKA SEKTORU A FORMOVÁNÍ TRHŮ Globální problém - degradace půd Půdy s nedostačující zásobou vody a využívané pro zemědělství celkem Kontinent Celkem (mil. ha) Degradovaná oblast (mil. ha) Degradovaná oblast (%) Afrika 1 432, ,84 73,0 Asie 1 881, ,70 69,7 Austrálie 701,21 375,92 53,6 Evropa 145,58 94,28 64,8 Severní Amerika 578,18 428,62 74,1 Jižní Amerika 420,67 305,81 72,7 Celkem 5 159, ,17 69,0

8 GLOBALIZACE A JEJÍ VLIV NA ZMĚNY V AGRÁRNÍM SEKTORU 2. NABÍDKOVĚ A POPTÁVKOVĚ DETERMINOVANÉ MODELY Faktory ovlivňující nabídku v zemědělství - Cena produktu (rozhodnutí mnoha výrobců o využití půdy diferencované kvality!!) - Cena dalších produktů, které podnik může vyrábět (vztahy produkt-produkt při využití půdy) - Cena výrobků produkovaných společně (mléko-maso, mákmakovina, len semeno-stonky) - Náklady na produkci (ceny a využití faktorů intenzita) - Úroveň technologie (technologie + vliv šlechtění, výzkum, vývoj růst výnosů při dané úrovni vstupů) - Cíle výrobců (ne vždy zisk - viz sociální struktura) - Očekávání změny cen produktu - Nepředvídatelná rizika (počasí, choroby, škůdci + spojení s časovými a reprodukčními problémy v přizpůsobení

9 GLOBALIZACE A JEJÍ VLIV NA ZMĚNY V AGRÁRNÍM SEKTORU 2. NABÍDKOVĚ A POPTÁVKOVĚ DETERMINOVANÉ MODELY K dalším specifikům nabídky v zemědělství Počet podniků (farem) a využití půdy různé kvality: při poklesu cen - marginální výrobci z trhu půda ladem (přebytečná), nebo rozdělena mezi úspěšnější producenty nabídka nemusí nutně klesat, podstatně silnější je zde vliv poptávky Velikost podniků (farem): promítá se obecně - vliv úspor z rozsahu na velkých a malých farmách - rozdíl v intenzitě výroby, intenzivní a extenzivní typ hospodaření, - rozdílná možnost reakce na vývoj tržních cen, vliv jednotkových nákladů, konkurenceschopnost výrobců nabídka je podmíněna strukturální volbou

10 SPECIFIKA SEKTORU A FORMOVÁNÍ TRHŮ VÝVOJ POPULACE JAKO FAKTOR POPTÁVKY Diferencovaný vývoj (rozvinuté x rozvojové země), promítá se do rozdílů 1. v úrovni nabídky a poptávky, prostorový nesoulad 2. v úrovni a struktuře poptávky, vyvolané změnami ve věkové struktuře struktuře a příjmu sociálních skupin obyvatelstva chuťových zvyklostech daných oblastí a jejich změně rozvoji liberalizace agrárního trhu a ve vývoji agrobyznysu ve světě (globalizace) Ve střednědobém výhledu se očekává zdvojnásobení poptávky po potravinách

11 SPECIFIKA SEKTORU A FORMOVÁNÍ TRHŮ Vývoj světové populace (FAO) Rok Celkem (mil.) Svět Rozvinuté země Rozvojové země R.růst (mil.) Roční růst (%) Celkem (mil.) R.růst (mil.) Roční růst%) Celkem (mil.) R.růst (mil.) Roční růst (%) , , , , , , , , , , , , , , ,55

12 SPECIFIKA SEKTORU A FORMOVÁNÍ TRHŮ Specifika poptávky na agrárním trhu Odvozena od poptávky po finálních produktech vývoj poptávky po potravinách a zemědělských surovinách není lineárně závislý z hlediska množství, času, ani místa, Má nízkou cenovou a důchodovou pružnost = spotřeba potravin má dané hranice minimální i maximální spotřeby (fyziologické limity) Změna tržní ceny za jinak nezměněných podmínek, nevyvolává zásadní změny v objemu spotřeby potravin, Při růstu příjmů (a vysokém stupni nasycenosti potravinami) klesá přírůstek výdajů za potraviny na jednotku přírůstku důchodů obyvatelstva = podíl výdajů za potraviny z důchodů obyvatelstva v dlouhodobém vývoji klesá.

13 SPECIFIKA SEKTORU A FORMOVÁNÍ TRHŮ Příjem obyvatel v reakci na růst ceny potravin Podíl výdajů za potraviny Medián mezd dle krajů 30,0 MSK PHA STČ 25,0 ZLK JHČ ,0 OLK PLK 15,0 0 JHM KVK 10,0 VYS ULK 5,0 PAK LBK 0,0 nízký příjem střední příjem vysoký příjem v roce 2009 DPH 14 % DPH 17,5 % HKK

14 GLOBALIZACE A JEJÍ VLIV NA ZMĚNY V AGRÁRNÍM SEKTORU 2. NABÍDKOVĚ A POPTÁVKOVĚ DETERMINOVANÉ MODELY Specifika v nabídce i poptávce se projevují na agrárním trhu nerovnováhou v čase - poptávka rovnoměrná, nabídka (vlivem sezónního charakteru výroby, zejména rostlinné), nerovnoměrná. Proto se v čase mění i tržní ceny, vznikají podněty ke skladování, konzervování apod. většiny zemědělských a potravinářských výrobků, - v místě (prostoru) - poptávka koncentrována do velkých spotřebitelských center, nabídka je rozložena plošně. Rozdílné ceny komodit z hlediska místa (oblastí, vzdálenosti od zpracovatele). Vznikají podněty pro přepravu zemědělské produkce. - proces vzájemného přizpůsobování na dílčích trzích probíhá v čase s různými zpožděními mezi změnami tržní ceny a změnami množství poptávky a nabídky

15 PRODUKČNÍ A CENOVÉ SOUVISLOSTI VÝVOJE TRHU EU Formování agrárního trhu obecně Agrární trh dlouhodobý vývoj Vývoj cen pšenice Poptávka Nabídka

16 GLOBALIZACE A JEJÍ VLIV NA ZMĚNY V AGRÁRNÍM SEKTORU 2. NABÍDKOVĚ A POPTÁVKOVĚ DETERMINOVANÉ MODELY Utváření rovnováhy na agrárním trhu konkurence napříč trhem S P 1 P 3 P P 2 A E D F B C P 0 D Q 0 Q Q Q Q 2 3 1

17 GLOBALIZACE A JEJÍ VLIV NA ZMĚNY V AGRÁRNÍM SEKTOU 2. NABÍDKOVĚ A POPTÁVKOVĚ DETERMINOVANÉ MODELY Co dnes ovlivňuje zemědělský podnik? TECHNOLOGIE PRÁVNÍ SYSTÉM KONKURENČNÍ PROSTŘEDÍ EKONOM. SÍLY TRŽNÍ SÍLA VNITŘNÍ PROSTŘEDÍ KONKURENTI GLOBALIZACE POLITICKÉ SÍLY ZEMĚDĚLSKÝ PODNIK Půda, práce, kapitál PŘÍSTUP NA TRH SPOLEČENSKÉ A KULTURNÍ NORMY LIDÉ

18 Typické znaky změn v agrárním sektoru Posílení úlohy a změna priorit ve struktuře poptávky po zemědělských produktech v globálním i lokálním rozměru Rostoucí vliv tržní struktury celého agrobyznysu na formování agrárních trhů v nadnárodních komoditních vertikálách a sítích Rozšiřování systémů kontroly nejsilnějšími, zpravidla finalizujícími články + rozvoj forem mimotržní koordinace činností v rámci komoditních vertikál/sítí, hybridní formy organizace Zaměření na efektivní fungování celého řetězce, tvorba systémů výroby potravin od užití přírodních zdrojů pro výrobu zemědělských produktů/surovin a jejich zhodnocení až do podoby finálních výrobků žádaných konečným spotřebitelem

19 NABÍDKOVĚ A POPTÁVKOVĚ DETERMINOVANÉ MODELY AGROBYZNYS RÁMCOVÉ VYMEZENÍ 1. zemědělská prvovýroba, lesnictví, vodní hospodářství, 2. potravinářský a další zpracovatelský průmysl 3. krmivářský průmysl 4. služby pro zemědělství a potravinářský průmysl (nákup, zásobování, opravárenství, šlechtitelství a semenářství, plemenářství, služby, výzkum, poradenství atd.) Agrárně potravinářský komplex 5. dodavatelská odvětví vstupů do zemědělství a potravinářství (specializované strojírenství, chemie, energetika atd.) Agrárně průmyslový komplex 6. potravinářský obchod a veřejné stravování. Agrobyznys

20 NABÍDKOVĚ A POPTÁVKOVĚ DETERMINOVANÉ MODELY Základní subjekty a vazby v agrobyznysu Věda, výzkum Biologické vstupy Velkoobchod pro vlastní distribuci Spotře bitelé Zemědělské podniky Nákupci zem. produktů Zpracovatelé I. fáze PP Zpracovatelé II. fáze Obchodní místa Potravinové služby Velkoobchod distribuce ost.odběratelé Zákaz níci

21 NABÍDKOVĚ A POPTÁVKOVĚ DETERMINOVANÉ MODELY Typy trhů v agrobyznysu Naturální vztah Trh zemědělských výrobků Výrobce Spotřebitel Výrobce Trh Zpracovatelé Trh Nákupní organizace Trh Surovino-potravinářský trh Trh Zprostředkovatelé Výrobce Spotřebitel Trh Trh potravinářských výrobků Potravinářské podniky Trh Spotřebitelé Velkoobchod. podniky Trh Obchodní podniky Trh

22 NABÍDKOVĚ A POPTÁVKOVĚ DETERMINOVANÉ MODELY ALE!!! ZÁSADNÍ ZMĚNA V POSTAVENÍ ZEMĚDĚLSTVÍ Nabídkový řetězec produkce formovala nabídku rozhodující kvalita půdy a výroba, lineární systém Vstupy Zeměděl. produkty 1.zprac. 2.zprac. Potrav. zboží Poptávkový řetězec poptávka motivuje výrobu informace o poptávce, analýzy, koordinace a dohody týkající se využití celkových zdrojů Vstupy Zeměděl. produkty 1.zprac. 2.zprac. Potrav. zboží

23 NABÍDKOVĚ A POPTÁVKOVĚ DETERMINOVANÉ MODELY Příklad: Potravinový řetězec ConAgra Vstupy Zeměděl. produkty 1.zprac. 2.zprac. Potrav. zboží Biotechnologický vývoj, produkce a prodej osiv a agrochemikálií Mletí obilí Manipulace a doprava obilí Produkce drůbežích brojlerů Výroba krmných směsí Porážky skotu a prasat hovězí a vepřové maso Distribuce potravin v obchodních značkách

24 KONKURENČNÍ PROSTŘEDÍ A TRŽNÍ STRUKTURA AGROBYZNYSU Příklad: Smithfield Foods - tvorba světové sítě kapitálové propojení v Evropě

25 PŘÍKLAD KONKRÉTNÍ KOMODITNÍ VERTIKÁLY Příklad: Rozhodující světová produkční centra Globální toky prodeje vepřového masa, Výše zmíněné problémy již nejsou záležitostí jednoho státu, ani jednoho světadílu Rozhodující světová produkční centra (GIRA): Červené šipky: pokles do roku 2015 Modré šipky: nárůst do roku 2015 Přerušované modré šipky: nové trhy do roku 2015 strana 25

26 NABÍDKOVĚ A POPTÁVKOVĚ DETERMINOVANÉ MODELY CHARAKTERISTIKA MODELŮ Z HLEDISKA PRVOVÝROBY Tradiční koncepce nabídkově orientovaný model Nová koncepce poptávkově orientovaný model zemědělství je zemědělská výroba komodita jako konečný výrobek výrobní podmínky, půda, kapitál kvalita půdy, technologie, stavby trh: neosobní vztahy / otevřené trhy převážně adversní obchodní vztahy vstupy od mnoha různých dodavatelů tlak na zvyšování ceny produktu rozhodující riziko: selhání trhu (ceny) postavení v systému: nezávislost charakteristika podnikání - stabilita rozhodující znalosti: technické využívání a čerpání přírodních zdrojů zemědělství je součást výroby potravin komodita jako surovina požadavky zákazníka lidé, znalosti, informace, strategie osobní kontakty na bázi kontraktů korektní, přátelské obchodní vztahy nákup zpravidla od jednoho zdroje preference snižování nákladů rozhodující riziko: selhání vztahů interakce s partnery změna, flexibilita ekonomické a komunikační užívání a ochrana přírodních zdrojů

27 Změna podnikatelského prostředí Spotřebitelé - domácnosti Rozhodující: Veřejné stravování ceny suroviny Ostatní a především odbytová transakční náklady místa Pro výsledek Supermarkety podniku zapojeného v rámci sítě Nákupní oddělení roste důležitost vlastností sítě, její 2. rozsah fáze zpracování a výkonnost 1. fáze zpracování Nákup a odbyt Zem. podniky

28 2. SPOLEČNÁ ZEMĚDĚLSKÁ POLITIKA EVROPSKÉ UNIE Východiska původní SZP Základní etapy vývoje SZP Implementace SZP v podmínkách českého zemědělství

29 SPOLEČNÁ ZEMĚDĚLSKÁ POLITIKA EU PROČ PRÁVĚ ZEMĚDĚLSTVÍ? Poválečná situace v Evropě Nedostatek potravin Komplikace v mezinárodním agrárním obchodě Přídělové systémy na potraviny Narůstající monopolní pozice navazujících odvětví Hlavní cíle agrárních politik Zajistit soběstačnost ve výrobě hlavních zemědělských produktů a potravin Řešit příjmovou disparitu zemědělců Oslabit narůstající vliv monopolní a oligopolní struktury dodavatelských a odběratelských odvětví na snižování cen zemědělských produktů

30 SPOLEČNÁ ZEMĚDĚLSKÁ POLITIKA EU FÁZE INTEGRAČNÍHO PROCESU V EVROPĚ 1. východiska integračních procesů na základě výsledků 2. světové války ( ) 2. první sektorová a horizontální integrace ( ), 1952 ESUO, 1957 Římské smlouvy - Euratom, EHS zakládající členové: Benelux, Francie, Německo, Itálie (EU 6) 3. etapa ekonomického a sociálního rozvoje a integrační dynamiky ( ) 4. prohlubování integračního procesu ( ) Velká Británie, Irsko, Dánsko (EU 9) 1981 druhé rozšíření: + Řecko (EU 10)

31 SPOLEČNÁ ZEMĚDĚLSKÁ POLITIKA EU FÁZE INTEGRAČNÍHO PROCESU V EVROPĚ 5. oživení integrační dynamiky a rozšíření teritoriálního rozměru ( ) 1986 třetí rozšíření: + Portugalsko, Španělsko (EU 12) 6. formování Evropské hospodářské, měnové a politické unie ( ) čtvrté rozšíření: + Rakousko, Finsko, Švédsko (EU 15) 7. další významné rozšíření teritoriálního rozměru páté rozšíření: + ČR, SR, Polsko, Maďarsko, Slovinsko, Lotyšsko, Litva, Estonsko, Kypr, Malta (EU 25) 2007 šesté rozšíření: + Rumunsko, Bulharsko (EU27)

32 SPOLEČNÁ ZEMĚDĚLSKÁ POLITIKA EU SPOLEČNÁ ZEMĚDĚLSKÁ POLITIKA Strategický význam odvětví jedno z prvních témat Komunitární charakter = členské státy delegovaly pravomoc k výkonu zemědělské politiky na úroveň Společenství a nemohou provádět vlastní národní zemědělskou politiku, kromě těch jejích částí, které jsou ponechány v národní působnosti. Role vlád a národních parlamentů je tak přenesena v zemědělské oblasti na mezivládní úroveň EU

33 AGRÁRNÍ POLITIKA TEORETICKÁ VÝCHODISKA TVORBA KONKRÉTNÍ AGRÁRNÍ POLITIKY VIZE A STRATEGIE znalost a objektivní hodnocení prostředí vnější, vnitřní faktory a procesy, dynamika, tendence vymezení cílů, možné varianty přístupů a cest k jejich naplnění v konkrétním časovém období LIMITUJÍCÍ 2 SKUPINY FAKTORŮ podmínky pro provozování zemědělské výroby v dané oblasti ekonomická úroveň dané země a charakter celkové (globální) hospodářské politiky,

34 SPOLEČNÁ ZEMĚDĚLSKÁ POLITIKA EU VÝCHODISKA FORMOVÁNÍ SZP Ekonomické souvislosti a argumenty volby nástrojů Nízká úroveň samozásobení zemědělskými výrobky Sociálně ekonomická struktura s převahou malých rodinných farem Nerozvinutá dopravní infrastruktura imobilita pracovníků Záchranná sociální síť zabezpečovala částečnou ochranu dělníkům, nikoliv zemědělcům Zabezpečení přímé podpory důchodů velkému počtu malých rolníků by přineslo mimořádné náklady transferu

35 SPOLEČNÁ ZEMĚDĚLSKÁ POLITIKA EU ŘÍMSKÉ DOHODY (čl.38 47) Zvýšit produktivitu zemědělství cestou technického rozvoje zabezpečením racionálního rozvoje zemědělské výroby a optimálním využitím výrobních faktorů, zvláště PS Zajistit zemědělskému obyvatelstvu přiměřenou životní úroveň, zejména zvýšením individuálních příjmů osob pracujících v zemědělství Stabilizovat agrární trhy Zaručit dostatečnou nabídku potravin soběstačnost Zajistit obyvatelstvu (spotřebitelům) plně dostačující potřebu potravin za přiměřené ceny Vytvořit jednotnou zemědělskou politiku

36 SPOLEČNÁ ZEMĚDĚLSKÁ POLITIKA EU KONFERENCE VE STRESE červenec 1958 Závěry a doporučení Upravit společný cenový systém tak, aby zemědělci získávali stejný výtěžek za svou zemědělskou produkci Ceny udržovat nad úrovní světových cen Přetvořit strukturu zemědělství v Unii tak, aby vzrostla její konkurenceschopnost, přičemž nesmí dojít k podkopání tradičního charakteru evropské rodinné farmy Vytvořit společný finanční režim pro SZP (všechny státy přispívají do společného centrálního fondu pro podporu trhu) Pevné stanovování institucionálních cen - stabilita

37 AGRÁRNÍ POLITIKA TEORETICKÁ VÝCHODISKA ZÁKLADNÍ KRITERIA PRO VÝBĚR NÁSTROJŮ Je třeba rozhodovat minimálně o Úrovni (výši) podpory Typu a kombinaci nástrojů Důsledcích působení vybraných nástrojů = o účinnosti jednotlivých nástrojů! Zvažovat nejen výdaje (přímé a nepřímé transakční náklady), ale celé ekonomické náklady, deformační účinky dotací a snažit se o minimalizaci falešných tržních signálů

38 AGRÁRNÍ POLITIKA TEORETICKÁ VÝCHODISKA NÁSTROJE REDISTRIBUCE = DOTACE= Vlastnosti vytvářejí transfery, které odrážejí změny v rozdělování důchodu vyvolávají ekonomické náklady, spojené s jejich uplatněním a tím ovlivňují rozdíl mezi výdaji společnosti na danou dotační politiku a jeho projevem v důchodu příjemce v různé míře ovlivňují (deformují) signály trhu

39 AGRÁRNÍ POLITIKA TEORETICKÁ VÝCHODISKA Dopady zavedení dotace obecně P d s p o Původní cena p n s A B Q o p n s - p n d p n Původní množství Dotace Nová cena p o C Q n Nové množství D p n d E F Přebytek výrobce: Spotřebitelský přebytek: Státní rozpočet: Celkový efekt: (A+B) (D+E+F) - (A+B+C+D+E+F) -C Q o Q n Q

40 AGRÁRNÍ POLITIKA TEORETICKÁ VÝCHODISKA NÁKLADOVÉ CHARAKTERISTIKY základních typů dotací Nástroj Přímé náklady deformace transakce Nepřímé náklady transakce Přímé dotace do důchodu 0 velmi vysoké velmi vysoké Proporcionální dotace primárních faktorů nízké vysoké vysoké Dotace výstupu/vstupu vysoké nízké vysoké Podpora tržních cen vývozce velmi vysoké nízké nízké dovozce velmi vysoké velmi nízké záporné

41 SPOLEČNÁ ZEMĚDĚLSKÁ POLITIKA EU Strategie a použité nástroje v původní SZP 1. Výrazná orientace na přímou podporu cen v zemědělství Garantované ceny a rozdílové příplatky při poklesu tržní ceny Uplatnění intervenčních nákupů a prodejů, financování tvorby zásob v zájmu stabilizace cen placených zemědělcům 2. Podpora restrukturalizace modernizační plány u vybraných komodit a na jejich základě poskytování dotací k cenám vstupů 3. Podpora zemědělských příjmů a restrukturalizace pomocí dotace na příliv kapitálu (státní garance a dotace úvěrů ) s využitím prostředků Marshallova plánu na obnovu Evropy 4. Přijetí komplexních zemědělských zákonů

42 Podmíněnost nástrojů podpory cen (EU) Cílová cena Minimální dovozní cena Intervenční cena Dovozní clo Exportní dotace Světová cena Dovozy Vývozy

43 SPOLEČNÁ ZEMĚDĚLSKÁ POLITIKA EU SPOLEČNÁ ZEMĚDĚLSKÁ POLITIKA ETAPY 1. Položení základů SZP ( ), Římské smlouvy 57/58, konference ve Stresse (1958) principy SZP 2. Plné fungování původního modelu SZP ( ) Mansholtův plán, strukturální otázky (1968) 3. První dílčí úpravy v systému SZP, role individuálních strategií členských zemí při restrukturalizaci ( )

44 SPOLEČNÁ ZEMĚDĚLSKÁ POLITIKA EU SPOLEČNÁ ZEMĚDĚLSKÁ POLITIKA ETAPY 4. Zásadní reformy původního modelu Mac Sharryho reforma CAP I. (1992) Agenda 2000 CAP II (od 1999) 5. Mid Term Review (od 2003) + další reformní kroky Vliv změn vnějšího prostředí (WTO, globalizace) Vliv významného rozšíření o země SVE 6. Health Check (2009) 7. SZP Agenda 2020 (po 2013)

45 SPOLEČNÁ ZEMĚDĚLSKÁ POLITIKA EU STRUKTURÁLNÍ POLITIKA SZP EU Mansholtův plán (60.léta) analýza a první vize strukturální politiky zemědělství pro 80 léta Cíle a formy: Modernizace zemědělských podniků a investiční příspěvky Urychlení generační výměny a restrukturalizace zemědělských podniků Podpora hospodářského a technického pokroku Nástroje: investiční podpory podnikům podpora regionálního rozvoje, poradenství, vzdělávání

46 SPOLEČNÁ ZEMĚDĚLSKÁ POLITIKA EU ZEMĚDĚLSKÝ ZÁRUČNÍ A ORIENTAČNÍ FOND EAGGF = European Agricultural Guarantee and Guidance Fund nebo FEOGA - založen 1962 K původnímu financování opatření v rámci SZP Sekce garance (záruční) financování podpory cen Sekce orientace - spolufinancování!!!!! strukturální a sociální politiky v zemědělství 90 : 10

47 SPOLEČNÁ ZEMĚDĚLSKÁ POLITIKA EU ZMĚNY PROSTŘEDÍ - důvody reforem původní SZP Akcelerace růstu produkce, soběstačnost v klíčových komoditách Intenzifikace s negativním vlivem na ŽP Růst přebytků, skladování v intervenčních skladech, nezbytnost dotace při sniž. přebytků Pokles světových cen zvýšení potřeby objemu exportních dotací při vývozu přebytků EU se stává čistým vývozcem zemědělských produktů mírného pásma Vysoká podpora konzervuje neefektivní strukturu

48 SPOLEČNÁ ZEMĚDĚLSKÁ POLITIKA EU PODSTATA PRVNÍCH ÚPRAV SZP Zásahy do nabídkové strany agrárního trhu: Maximální garantované limity pro podporu produkce Množstevní kvóty na domácím trhu u některých komodit (kvotace i pro jednotlivé státy) cukr, mléko a mlékárenské výrobky Spoluodpovědnostní daně/poplatky (cukr, mléko, obiloviny) Postupné snižování podpory cen kompenzační mechanismy a nástroje 1988 zemědělská směrnice limit růstu rozpočtových výdajů garanční sekce EAGGF

49 SPOLEČNÁ ZEMĚDĚLSKÁ POLITIKA EU SZP REFORMA CAP I. Snížení intervenčních cen obilovin, hovězího masa a mléka Omezení intervenčních nákupů Zavedení kompenzačních plateb (skot, obiloviny) Zavedení kontrolních mechanismů dodávek (set aside, kvóty, extenzifikace) Podpora předčasného odchodu do důchodu Zaměření na otázky životního prostředí 1992 R. Mac Sharry Podpora rozvoje alternativních příjmů na venkově (diversifikace činností) Snížení nároků na podporu tržních cen Pokles rozpočtových výdajů na zemědělství

50 Princip a formování Pilířů SZP Podpora cen/ Tržní opatřeni Strukturální opatření + podpora rozvoje venkova Pilíř 1 Pilíř 2

51 SPOLEČNÁ ZEMĚDĚLSKÁ POLITIKA EU SZP REFORMA CAP II. v rámci Agendy 2000 Berlínská dohoda 1998 Příprava SZP na rozšíření EU a další kolo jednání WTO Aktualizace modelu evropského zemědělství, důraz na multifunkční úlohu zemědělství Dodržení finančního rámce a priorit rozpočtu (celkové snížení podílu výdajů na zemědělství, přesun prostředků z pilíře 1 do pilíře 2) Růst konkurenceschopnosti evropského zemědělství, pokračovat ve snižování intervenčních cen a vývozních dotací v zájmu Snižování hlubokých rozdílů mezi regiony z hlediska jejich bohatství a hospodářského rozvoje

52 AGRÁRNÍ POLITIKA TEORETICKÁ VÝCHODISKA REFORMA PODPORY CEN zapojení dalšího nástroje (stabilizace důchodů, model EU) Cílová cena Dovozní cena Kompenzační platba Světová cena Celní tarif Exportní dotace Intervenční cena Dovozy Vývozy

53 SZP EU charakteristika reforem Podpora trhu CAP I Mac Sharry 1992 Podpora trhu CAP II Agenda 2000 Podpora trhu MTR 2004 Fischlerova reforma Podpora trhu Oddělení od produkce Kompenzační platby Změna užití EAGGF Kompenzační platby Cross compliance modulace decoupled Přímé platby SAPS, SPS Strukturální opatření Rozvoj venkova Rozvoj venkova Národní obálky

54 PRODUKČNÍ A CENOVÉ SOUVISLOSTI VÝVOJE TRHU EU SPOLEČNÝ AGRÁRNÍ TRH EU EU, staré a nové členské země, ČR? MÁME PŘEDPOKLADY ÚSPĚŠNÉHO ZAPOJENÍ V EVROPSKÉM A SVĚTOVÉM AGROBYZNYSU?

55 SPOLEČNÁ ZEMĚDĚLSKÁ POLITIKA EU AGRÁRNÍ POLITIKA ČR PŘI VSTUPU DO EU Kodaňský summit EU základní podmínky pro zemědělství vstupujících zemí Produkční limity Přímé podpory ze zdrojů EU + možnost navýšení z národních zdrojů Celková výše zdrojů na strukturální podpory (programové dokumenty: horizontální plán rozvoje venkova, sektorový operační plán) = zvýšení přímých podpor do zemědělství ČR (2,5 5x více než dosavadní platby) Přístupová smlouva mezi ČR a EU podepsaná v Aténách (duben 2003).

56 SPOLEČNÁ ZEMĚDĚLSKÁ POLITIKA EU V devadesátých letech zásadní změna podnikatelské struktury v ČR podnikatelská forma počet subjektů průměrná výměra % z. p. v ha soukromá hospodářství ,4 zemědělská družstva ,4 státní statky ,3 ostatní podniky ,9 C E L K E M , podnikatelská forma počet subjektů průměrná výměra % z.p. v ha 1999 soukromá hospodářství ,5 obchodní společnosti ,3 transformovaná družstva ,2 ostatní podniky 1) ,0 C E L K E M ,0

57 SPOLEČNÁ ZEMĚDĚLSKÁ POLITIKA EU SZP A JEJÍ APLIKACE V ČR PO VSTUPU DO EU nárůst dotační podpory po vstupu ČR do EU významně přispěl ke zlepšení důchodové situace zemědělských podniků obecně podpora rozšiřování trvalých travních porostů a jejich využití pastvou skotu významně ovlivnila vývoj struktury zemědělství v méně příznivých přírodních podmínkách, zejména LFA systém dotací v němž dominují přímé platby na hektar stimuluje tendenci ke snižování intenzity chovu zvířat na jednotku plochy a tím i snižovaní intenzity zemědělství poznatky o vývoji dotací na 1 Kč přidané hodnoty a na pracovníka ukazují na významné riziko nekomplexního zjednodušeného systému plateb na jednotku plochy

58 Vývoj zemědělství ČR - využití přírodních zdrojů Vývoj rozsahu zemědělské produkce v České republice Vývoj intenzity zemědělské produkce na ha v České republice

59 SPOLEČNÁ ZEMĚDĚLSKÁ POLITIKA EU Vývoj intenzity základních odvětví zemědělství ČR Indexy zemědělské produkce na ha z.p. ve stálých cenách 1989, (1980 =100)

60 Produkční souvislosti vývoje společného trhu EU Tempo růstu zemědělské produkce EU je v porovnání s ostatními regiony světa pomalejší, důsledkem je pokles podílu EU na světové produkci. Vývoj má odlišné projevy v rámci samotné EU, jak v rozměru tak především v intenzitě využití základních faktorů v původních a nových členských zemích Indexy vývoje rostlinné produkce na 1 ha z.p. Indexy vývoje živočišné produkce na 1 ha z.p.

61 Vývoj intenzity rostlinné výroby v EU

62 Vývoj intenzity rostlinné výroby v EU Vývoj ha výnosů brambor (indexy, 1989 = 100) Česko Francie Německo Nizozemí Vývoj ha výnosů brambor (indexy, 1989 = 100) Česko Maďarsko Polsko Slovensko

63 Vývoj intenzity živočišné výroby v EU

64 Závěry z komparace K významnému poklesu intenzity zemědělské výroby v České republice dochází již po roce 1989 Intenzita zemědělské výroby ČR je podstatně nižší ve srovnání s rozhodujícími producenty EU = důsledkem nižší nákladová konkurenceschopnost na společném trhu Intenzita zemědělské výroby ČR stagnuje, a to na úrovni cca o 28 % nižší oproti období

65 Rozdíly v intenzitě zemědělství Intenzita zemědělské výroby a produktivita práce ve vybraných zemích EU a jejich důsledky Údaje r. 2009, zem. produkce v hodnotě ukazatele Net Production Value, v konstantních cenách let v mezinárodních dolarech (International dollars, I$).

66 Vliv intenzity v rozdílných přírodních podmínkách V období V období Přírodní podmínky Intenzita Počet podniků TZP/ha v Kč/ha TRP/ha v Kč/ha TŽP/ha v Kč/ha Podíl Přírodní % ŽV na podmínky zornění TZP v % Intenzita Počet podniků TZP/ha TPR/ha TRŽ/ha Podíl ŽV na TZP v % % zornění příznivé 1 dobré 2 LFA ostatní 3 LFA horské 4 celý soubor vysoká vysoká střední střední příznivé - 1 nízká nízká celkem celkem vysoká vysoká střední střední dobré - 2 nízká nízká celkem celkem vysoká vysoká střední střední LFA ostatní - 3 nízká nízká celkem celkem vysoká vysoká střední střední LFA horské - 4 nízká nízká celkem celkem vysoká vysoká střední střední Celý soubor nízká nízká celkem celkem

67 Důsledky rozdílů v intenzitě zemědělství Nižší intenzita intenzita se negativně projevuje i v pracovní a materiální náročnosti produkce významná část nákladů v rostlinné výrobě má charakter quasi-fixních nákladů na 1 ha = náklady spojené s přípravou půdy, založením porostů, ošetřováním, podstatná část nákladů na sklizeň zvyšování hektarového výnosu je spojeno s poklesem těchto nákladů na jednotku produktu obdobně je tomu s quasi-fixními náklady na 1 ks početního stavu zvířat ve výrobě živočišné

68 SPOLEČNÁ ZEMĚDĚLSKÁ POLITIKA EU Pozice a výkonnost zemědělství v EU 27 Podíl HPH zemědělství na HDP členských zemí EU 27 (%) Rumunsko Bulharsko Řecko Litva Polsko Španělsko Maďarsko Kypr Itálie Holandsko Estonsko Portugalsko Lotyšsko Francie EU 25 EU 27 Slovinsko Malta EU 15 Rakousko Finsko Dánsko Irsko Belgie UK Slovensko Německo ČR Švédsko Luxemb UK Malta Luxemb. Belgie Německo Švédsko Dánsko Slovensko Holandsko Francie EU 15 ČR Itálie Kypr EU 25 Estonsko Španělsko Finsko Maďarsko Irsko EU 27 Rakousko Bulharsko Lotyšsko Slovinsko Litva Portugalsko Řecko Polsko Rumunsko Podíl zemědělců na celkovém počtu pracovních sil v zemích EU 27 (%) Holandsko Řecko Kypr Itálie Belgie Slovinsko Dánsko Španělsko Francie Rakousko Německo Portugalsko Lucembursko Velká Británie Polsko Maďarsko Švédsko Irsko Finsko Estonsko Slovensko ČR Litva Lotyšsko KZP a přidaná hodnota v zem. EU v na 1 ha z.p. HPH/ha z.p. output zem./ha

69 Horizontální opatření 1. Oddělení přímé podpory od produkce (decoupling) Přímé dotace založit na nárocích vyplývajících z historického referenčního období, odstranit tak vazbu na budoucí produkci Platby založit na hektarovém základě Splnění podmínek v ochraně ŽP, bezpečnosti potravin, welfare zvířat 2. Ponechání půdy v klidu set aside (10 let jako podmínka pro podporu) 3. Dynamická modulace povinná, progresivně snižovat přímé dotace 3 % ročně až na úroveň 20 % 4. Zvýšení podpory v druhém pilíři rozvoj venkova

ČERPÁNÍ DOTACÍ Z EU VE

ČERPÁNÍ DOTACÍ Z EU VE ČERPÁNÍ DOTACÍ Z EU VE VZTAHU KE SPOLEČNÉ ZEMĚDĚLSKÉ POLITICE Ing. Václav Suchan, CSc., MBA FOODSERVIS s.r.o., Potravinářská komora ČR Školení pracovníků masného průmyslu Hotel Best Western Grand Beroun

Více

Budoucnost SZP do roku 2020

Budoucnost SZP do roku 2020 C Olof S. Budoucnost SZP do roku 2020 Právní návrhy GŘ pro zemědělství a rozvoj venkova Evropská komise Přehled 1. Proces reformy SZP 2. Výzvy a cíle politiky 3. Návrhy SZP v detailech 4. Jak postupovat

Více

rní ekonomika a politika - IV

rní ekonomika a politika - IV Agrárn rní ekonomika a politika - IV OP Vzdělávání pro konkurenceschopnost Aktivita 02 prof. Ing. Věra Bečvářová, CSc. becvar@mendelu.cz Rapotín 23. 4. 2010 Problémy pro řešení v agrárn rním sektoru Důchod

Více

České předsednictví v EU priority ČR

České předsednictví v EU priority ČR České předsednictví v EU priority ČR Ing. Jaroslav Humpál seminář Rapotín, 2.10.2008 Úvodem ČR bude pokračovat v řešení běžících úkolů a řešit zavádění finální podoby legislativních návrhů v rámci Kontroly

Více

Společná zemědělská politika

Společná zemědělská politika Společná zemědělská politika Důvody vzniku SZP 1. Zajištění potravinové soběstačnosti členů ES 2. Nutnost zvládnout migrační proud obyvatelstva z venkova do měst 3. Politické důvody zemědělci významnou

Více

Význam bioplynových stanic v souvislosti s chovem skotu

Význam bioplynových stanic v souvislosti s chovem skotu Význam bioplynových stanic v souvislosti s chovem skotu 15. listopadu 2012, Agroprogress Trnava Ing. Bohumil BELADA, viceprezident AK ČR Osnova prezentace Strukturální nerovnováha mezi RV a ŽV Potenciál

Více

SZP Společná zemědělská politika. prof. Ing. Magdaléna Hrabánková, CSc., prof. h.c. Ekonomická fakulta, Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích

SZP Společná zemědělská politika. prof. Ing. Magdaléna Hrabánková, CSc., prof. h.c. Ekonomická fakulta, Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích SZP Společná zemědělská politika prof. Ing. Magdaléna Hrabánková, CSc., prof. h.c. Ekonomická fakulta, Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích Společná zemědělská 1. Pilíř politika SZP přímé platby

Více

Větrný Jeníkov. 18. prosince 2013, Ing. Bohumil Belada, viceprezident AK ČR

Větrný Jeníkov. 18. prosince 2013, Ing. Bohumil Belada, viceprezident AK ČR Větrný Jeníkov 18. prosince 2013, Ing. Bohumil Belada, viceprezident AK ČR AK ČR PK ČR ZS ČR Konsorcium nevládních organizací k SZP Velké zemědělské a potravinářské podniky Smlouva s BXL ( Praha + Brusel

Více

Zemědělská politika a její dopady. Ing. Jindřich Šnejdrla Ing. Martin Fantyš

Zemědělská politika a její dopady. Ing. Jindřich Šnejdrla Ing. Martin Fantyš Zemědělská politika a její dopady Ing. Jindřich Šnejdrla Ing. Martin Fantyš Osnova prezentace Situace v zemědělské výrobě ČR Reforma SZP Aktuální stav českého zem. Po vstupu do EÚ v r 2004 díky dotacím

Více

Program rozvoje venkova

Program rozvoje venkova Program rozvoje venkova Možnosti čerpání evropských dotací pro obce, metoda LEADER Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova: Evropa investuje do venkovských oblastí Program rozvoje venkova Rozpočet

Více

Stávající a budoucí podpora venkova. Ministerstvo zemědělství

Stávající a budoucí podpora venkova. Ministerstvo zemědělství Stávající a budoucí podpora venkova Ministerstvo zemědělství 1. 10. 2012 Národní konference Venkov 2012 Program rozvoje venkova a jeho implementace Rozpočet PRV na období 2007-2013: 3,6 mld. EUR celkových

Více

Eva Zamrazilová. Členka bankovní rady ČNB. Ceny potravin a český spotřebitel

Eva Zamrazilová. Členka bankovní rady ČNB. Ceny potravin a český spotřebitel Eva Zamrazilová Členka bankovní rady ČNB Ceny potravin a český spotřebitel Strategie českého zemědělství a potravinářství do roku 2020 Soběstačnost ve vleku EU? Žofínské fórum,25. března 2013 Úvodem Národohospodářský

Více

XIII. R O S T L I N O L É K A Ř S K É D N Y

XIII. R O S T L I N O L É K A Ř S K É D N Y XIII. R O S T L I N O L É K A Ř S K É D N Y Ing. Jan VELEBA, prezident AK ČR 3. listopad 2010, Pardubice BOHATÁ AGRÁRNÍ HISTORIE 1/2 Období první republiky hluboká tradice a výrazné úspěchy ČR leader v

Více

Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova (EZFRV) (European Agricultural Fund for Rural Development - EAFRD)

Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova (EZFRV) (European Agricultural Fund for Rural Development - EAFRD) Program rozvoje venkova Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova (EZFRV) (European Agricultural Fund for Rural Development - EAFRD) Program rozvoje venkova České republiky na období 2007-2013 vychází

Více

Program rozvoje venkova. na období 2014-2020. Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova: Evropa investuje do venkovských oblastí

Program rozvoje venkova. na období 2014-2020. Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova: Evropa investuje do venkovských oblastí Program rozvoje venkova na období 2014-2020 Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova: Evropa investuje do venkovských oblastí Obsah prezentace 1) Co je v období 2014-2020 nového pro rozvoj venkova v

Více

Program rozvoje venkova 2007-2013 Příprava na programové období po roce 2013

Program rozvoje venkova 2007-2013 Příprava na programové období po roce 2013 Program rozvoje venkova 2007-2013 Příprava na programové období po roce 2013 Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova: Evropa investuje do venkovských oblastí 1 Politika rozvoje venkova Cíle politiky

Více

Program rozvoje venkova. na období 2014-2020. Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova: Evropa investuje do venkovských oblastí

Program rozvoje venkova. na období 2014-2020. Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova: Evropa investuje do venkovských oblastí Program rozvoje venkova na období 2014-2020 Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova: Evropa investuje do venkovských oblastí Strategický rámec pro období 2014-2020 Strategie Evropa 2020 (EU 2020) Společná

Více

Větrný Jeníkov. 18. červenec 2013, Ing. Jindřich Šnejdrla, viceprezident AK ČR

Větrný Jeníkov. 18. červenec 2013, Ing. Jindřich Šnejdrla, viceprezident AK ČR Větrný Jeníkov 18. červenec 2013, Ing. Jindřich Šnejdrla, viceprezident AK ČR AK ČR PK ČR ZS ČR Konsorcium nevládních organizací k SZP Velké zemědělské a potravinářské podniky Smlouva s BXL ( Praha + Brusel

Více

Program rozvoje venkova podpora venkova a metoda LEADER

Program rozvoje venkova podpora venkova a metoda LEADER Program rozvoje venkova podpora venkova a metoda LEADER IVIII. Setkání starostů a místostarostů Plzeňského kraje 4. 10. 2012 Plzeň HISTORIE METODY LEADER V ČR 2004 2006 2004 2008 2007 2013 2014 2020 LEADER+

Více

Agroprogres Trnava. 14. listopad 2013, Ing. Bohumil Belada, viceprezident AK ČR

Agroprogres Trnava. 14. listopad 2013, Ing. Bohumil Belada, viceprezident AK ČR Agroprogres Trnava 14. listopad 2013, Ing. Bohumil Belada, viceprezident AK ČR AK ČR PK ČR ZS ČR Konsorcium nevládních organizací k SZP Velké zemědělské a potravinářské podniky Smlouva s BXL ( Praha +

Více

Zemědělské dotace přehled. RNDr. Jan Dovrtěl, CSc.

Zemědělské dotace přehled. RNDr. Jan Dovrtěl, CSc. Zemědělské dotace přehled RNDr. Jan Dovrtěl, CSc. Podpora zemědělství v rozšířené Evropě Podpora zemědělství v období 2007-2013 Přímé platby (SAPS) + doplňkové přímé platby (TOP-UP) Plán rozvoje venkova

Více

Příští víceletý finanční rámec EU 2014-2020

Příští víceletý finanční rámec EU 2014-2020 Příští víceletý finanční rámec EU 2014-2020 Jana MALKRABOVÁ Sekce pro evropské záležitosti, Úřad vlády ČR 24. listopadu 2011 Obsah prezentace I. Obecně k rozpočtu EU II. III. IV. Harmonogram vyjednávání

Více

Vývoj reformy SZP 2014-2020

Vývoj reformy SZP 2014-2020 Vývoj reformy SZP 2014-2020 10. května 2012, Větrný Jeníkov Ing. Bohumil BELADA, viceprezident AK ČR Osnova prezentace Reforma SZP Současný stav dotací do skotu Odhad vývoje dotací v období 2014-2020 Aktuální

Více

SZP - Přímé platby a ostatní podpory, ekonomika. Jak dál? Ing. Jaroslav Humpál

SZP - Přímé platby a ostatní podpory, ekonomika. Jak dál? Ing. Jaroslav Humpál SZP - Přímé platby a ostatní podpory, ekonomika. Jak dál? Ing. Jaroslav Humpál Osnova presentace Kontrola zdraví SZP a dopady do českého zemědělství Rozbor přímých plateb vyjednané kvóty a skutečnost Ostatní

Více

Konkurenceschopnost firem: Jaké bezprostřední dopady mělo umělé oslabení koruny?

Konkurenceschopnost firem: Jaké bezprostřední dopady mělo umělé oslabení koruny? Konkurenceschopnost firem: Jaké bezprostřední dopady mělo umělé oslabení koruny? Drahomíra Dubská Mezinárodní vědecká konference Insolvence 2014: Hledání cesty k vyšším výnosům pořádaná v rámci projektu

Více

Budoucnost kohezní politiky EU

Budoucnost kohezní politiky EU Budoucnost kohezní politiky EU Daniela Grabmüllerová Stanislav Cysař Ministerstvo pro místní rozvoj Rozpočet a finanční vize obcí, měst a krajů Praha, 23. září 2010 Klíčové milníky - EU Schválení Strategie

Více

Program rozvoje venkova. pro období 2014 2020. Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova: Evropa investuje do venkovských oblastí

Program rozvoje venkova. pro období 2014 2020. Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova: Evropa investuje do venkovských oblastí Program rozvoje venkova pro období 2014 2020 Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova: Evropa investuje do venkovských oblastí Analýza nařízení k podpoře rozvoje venkova z EZFRV srovnání se stávajícím

Více

Health Check - změny tří nařízení

Health Check - změny tří nařízení Health Check - změny tří nařízení Nahrazení Nařízení Rady (EC) č. 1782/2003 z 29. září 2003 stanovující společná pravidla pro přímé podpory v rámci SZP a zřizující některé podpory pro zemědělce - nové

Více

Stav a předpokládaný vývoj veřejných financí a vytváření zdrojů

Stav a předpokládaný vývoj veřejných financí a vytváření zdrojů Stav a předpokládaný vývoj veřejných financí a vytváření zdrojů Prof. Michal Mejstřík Petr Janský, M.Sc. EEIP, a.s. Institut ekonomických studií, Fakulta sociálních věd Univerzita Karlova II. konference

Více

LSKÁ POLITIKA (SZP( SZP) ších společných politik. Jedna z nejstarší. Oběť. mová itá

LSKÁ POLITIKA (SZP( SZP) ších společných politik. Jedna z nejstarší. Oběť. mová itá SPOLEČNÁ ZEMĚDĚLSK LSKÁ POLITIKA (SZP( SZP) Jedna z nejstarší ších společných politik Kontroverzní úspěchy vers. problémy Oběť svého vlastního úspěchu Nákladná Problémov mová Složit itá Příliš byrokratická

Více

Mezinárodní obchod. Doc. Ing. Jana Korytárová, Ph.D. Mezinárodní obchod - směnné transakce uskutečňované přes hranice národních ekonomik.

Mezinárodní obchod. Doc. Ing. Jana Korytárová, Ph.D. Mezinárodní obchod - směnné transakce uskutečňované přes hranice národních ekonomik. Mezinárodní obchod Doc. Ing. Jana Korytárová, Ph.D. Mezinárodní obchod - směnné transakce uskutečňované přes hranice národních ekonomik. Příčiny vzniku mezinárodního obchodu: - Přírodní a klimatické podmínky.

Více

rní ekonomika a politika - II

rní ekonomika a politika - II Agrárn rní ekonomika a politika - II OP Vzdělávání pro konkurenceschopnost Aktivita 02 prof. Ing. Věra Bečvářová, CSc. becvar@mendelu.cz Brno 13. 11. 2009 Základní problémov mové okruhy 1. Trhy v agrobyznysu

Více

Budoucnost SZP do roku 2020

Budoucnost SZP do roku 2020 Budoucnost SZP do roku 2020 Politická dohoda GŘ pro zemědělství a rozvoj venkova Evropská komise Zemědělst ví a rozvoj venkova Přehled 1. Proces reformy SZP 2. Výzvy a cíle politiky 3. Podrobnosti o rozhodnutích

Více

Program rozvoje venkova. Ing. Vlastimil Zedek Biomasa, bioplyn a energetika, 9.-10. 12. 2014, Třebíč

Program rozvoje venkova. Ing. Vlastimil Zedek Biomasa, bioplyn a energetika, 9.-10. 12. 2014, Třebíč Program rozvoje venkova Ing. Vlastimil Zedek Biomasa, bioplyn a energetika, 9.-10. 12. 2014, Třebíč Program rozvoje venkova (PRV) Program rozvoje venkova České republiky je nástrojem pro získání finanční

Více

Program rozvoje venkova

Program rozvoje venkova Program rozvoje venkova aktuální stav implementace a výhled na rok 2011 Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova: Evropa investuje do venkovských oblastí Obsah prezentace Obecný úvod Aktuální stav implementace

Více

VÝVOJ MLÉČNÉHO SEKTORU V EU A VE SVĚTĚ. Josef Kučera

VÝVOJ MLÉČNÉHO SEKTORU V EU A VE SVĚTĚ. Josef Kučera VÝVOJ MLÉČNÉHO SEKTORU V EU A VE SVĚTĚ Josef Kučera Použité zdroje informací Market situation report COM (VII. 2013) SZIF komoditní zprávy USDA foreigner agricultural service VI. 2013 FAO / OECD prognózy

Více

Důchodová a příjmová disparita zemědělství a její dopad na zaměstnanost

Důchodová a příjmová disparita zemědělství a její dopad na zaměstnanost Důchodová a příjmová disparita zemědělství a její dopad na zaměstnanost Ing. Bohuslava Boučková, CSc. Katedra ekonomiky Provozně ekonomická fakulta ČZU Praha Osnova příspěvku Definice a kategorie disparity

Více

Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova 2007-2013 2013 (EAFRD) Ing. arch. Kamila Matouškov ková,, CSc. Ministerstvo zemědělstv lství odbor Řídící orgán n EAFRD 221812189, kamila.matouskova matouskova@mze.

Více

Den malých obcí - Program rozvoje venkova

Den malých obcí - Program rozvoje venkova Den malých obcí - Program rozvoje venkova 1 Obsah: Program rozvoje venkova ČR 2007 2013 Program rozvoje venkova na období 2014 2020 2 Program rozvoje venkova ČR 2007-2013 PRV je podpůrný nástroj k zvýšení

Více

ČESKÉ ZEMĚDĚLSTVÍ A POTRAVINÁŘSTVÍ NA PRAHU ROKU 2013

ČESKÉ ZEMĚDĚLSTVÍ A POTRAVINÁŘSTVÍ NA PRAHU ROKU 2013 ČESKÉ ZEMĚDĚLSTVÍ A POTRAVINÁŘSTVÍ NA PRAHU ROKU 2013 Novoroční balíček Ing. Jana Veleby, nezávislého senátora a prezidenta AK ČR V Praze, dne 24. ledna 2013 Ing. Jan Ve l e b a Prezident Vážená paní senátorko,

Více

Zemědělský svaz České republiky a obnovitelné zdroje energie. Ing. Martin Pýcha předseda ZS ČR

Zemědělský svaz České republiky a obnovitelné zdroje energie. Ing. Martin Pýcha předseda ZS ČR Zemědělský svaz České republiky a obnovitelné zdroje energie Ing. Martin Pýcha předseda ZS ČR Osnova: 1.Dosavadní vývoj českého zemědělství 2.Rozvoj obnovitelných zdrojů energie 3.Pozitiva a rizika obnovitelných

Více

Společná zemědělská politika po roce 2014

Společná zemědělská politika po roce 2014 Společná zemědělská politika po roce 2014 Dotace v roce 2014 Rok 2014 je přechodné období, systém dotací jako v roce 2013 Přímé platby systém SAPS Způsobilé i pozemky které nebyly způsobilé k 30.3.2003

Více

Cross compliance. Principy, cíle, vazba na společnou zemědělskou politiku, možnosti poradenství

Cross compliance. Principy, cíle, vazba na společnou zemědělskou politiku, možnosti poradenství Cross compliance Principy, cíle, vazba na společnou zemědělskou politiku, možnosti poradenství Nové trendy v zemědělství stoupající spotřeba potravin se specifickými kvalitativními parametry např. ze systému

Více

PŘEDPOKLÁDANÉ DOPADY SZP 2014+ do ekonomiky zemědělských podniků (včetně vztahů k cenám půdy) Tomáš Doucha, ÚZEI Praha

PŘEDPOKLÁDANÉ DOPADY SZP 2014+ do ekonomiky zemědělských podniků (včetně vztahů k cenám půdy) Tomáš Doucha, ÚZEI Praha PŘEDPOKLÁDANÉ DOPADY SZP 2014+ do ekonomiky zemědělských podniků (včetně vztahů k cenám půdy) Tomáš Doucha, ÚZEI Praha 1 Jde o odhad ekonomických dopadů nové politiky do vybraných kategorií podniků Jak

Více

SZP 23.10.2014. Větrný Jeníkov. Bohumil Belada

SZP 23.10.2014. Větrný Jeníkov. Bohumil Belada SZP 23.10.2014 Větrný Jeníkov Bohumil Belada Základní platba ČR - 130 euro / ha = 3.510 Kč / ha Nad 150 tis. euro na IČO za rok podléhá 5% degresi, Do 1.150 ha žádné snížení, nad tuto výměru snížení na

Více

Shrnutí dohody o partnerství s Českou republikou, 2014 2020

Shrnutí dohody o partnerství s Českou republikou, 2014 2020 EVROPSKÁ KOMISE Brusel, 26. srpna Shrnutí dohody o partnerství s Českou republikou, 2014 2020 Obecné informace Dohoda o partnerství (DP) s Českou republikou se týká pěti fondů: Evropského fondu pro regionální

Více

Evropská politika soudržnosti 2014 2020

Evropská politika soudržnosti 2014 2020 Evropská politika soudržnosti 2014 2020 Návrhy Evropské komise Politika soudržnosti Struktura prezentace 1. Proč Komise navrhuje změny pro roky 2014-2020? 2. Jaké jsou hlavní zmeny? 3. Jaké bude financování

Více

Zábor zemědělské půdy ve vztahu k obnovitelným zdrojům energie.

Zábor zemědělské půdy ve vztahu k obnovitelným zdrojům energie. Ing. Jan ZÁHORKA OCHRANA ZEMĚDĚLSKÉHO PŮDNÍHO FONDU Zábor zemědělské půdy ve vztahu k obnovitelným zdrojům energie. Česká fotovoltaická konference 4. listopadu 2008, v Brně Zemědělský půdní fond ČR Rozloha

Více

Program rozvoje venkova. na období 2014-2020. Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova: Evropa investuje do venkovských oblastí

Program rozvoje venkova. na období 2014-2020. Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova: Evropa investuje do venkovských oblastí Program rozvoje venkova na období 2014-2020 Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova: Evropa investuje do venkovských oblastí Obsah prezentace 1) Co je v období 2014-2020 nového pro rozvoj venkova v

Více

EVROPSKÁ REGIONÁLNÍ POLITIKA KOHEZNÍ POLITIKA POLITIKA ÚZEMNÍ A SOCIÁLNÍ SOUDRŽNOSTI. Regionalistika 2

EVROPSKÁ REGIONÁLNÍ POLITIKA KOHEZNÍ POLITIKA POLITIKA ÚZEMNÍ A SOCIÁLNÍ SOUDRŽNOSTI. Regionalistika 2 EVROPSKÁ REGIONÁLNÍ POLITIKA POLITIKA ÚZEMNÍ A SOCIÁLNÍ SOUDRŽNOSTI KOHEZNÍ POLITIKA Regionalistika 2 NÁVRH ROZPOČTU EU NA 2014-2020 POSTAVENÍ RP V POLITIKÁCH EU 1. etapa 1957-1974 2. etapa 1975-1987 3.

Více

Vývoj ekologického zemědělství ve světě

Vývoj ekologického zemědělství ve světě Vývoj ekologického zemědělství ve světě Ekologické zemědělství se ve světě stále více rozšiřuje a výměra ekologicky obhospodařovaných ploch ve světě každoročně narůstá. Ke konci roku 2013 (dle pravidelného

Více

Příloha č. 3. Souhrnný přehled strategických dokumentů a. Incidenční matice průkaz uplatňování hlavních témat Evropa 2020 v IROP

Příloha č. 3. Souhrnný přehled strategických dokumentů a. Incidenční matice průkaz uplatňování hlavních témat Evropa 2020 v IROP Příloha č. 3 Souhrnný přehled strategických dokumentů a koncepcí k IROP Incidenční matice průkaz uplatňování hlavních témat Evropa 2020 v IROP Průřezové strategie dotýkající se více tematických cílů TC

Více

AgroConsult Bohemia s.r.o. Společnost pro zemědělské poradenství

AgroConsult Bohemia s.r.o. Společnost pro zemědělské poradenství AgroConsult Bohemia s.r.o. Společnost pro zemědělské poradenství Ekonomické aspekty zemědělského podnikání a možnosti financování investic z EU Havlíčkův Brod 2008 Mojmír Severin Ředitel společnosti AgroConsult

Více

Program rozvoje venkova. v období 2014-2020. Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova: Evropa investuje do venkovských oblastí

Program rozvoje venkova. v období 2014-2020. Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova: Evropa investuje do venkovských oblastí Program rozvoje venkova v období 2014-2020 Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova: Evropa investuje do venkovských oblastí Programové období 2014-2020 nový rámec pro II. pilíř SZP - rozvoj venkova

Více

Společná zemědělská politika v období 2014-2020 a její dopad na ČR. Jan Březina, europoslanec

Společná zemědělská politika v období 2014-2020 a její dopad na ČR. Jan Březina, europoslanec Společná zemědělská politika v období 2014-2020 a její dopad na ČR Jan Březina, europoslanec Chronologie vývoje nové SZP v období 2014-2020 4-6/2010: veřejná konzultace k budoucí podobě a cílům SZP 11/2010:

Více

Smart City a MPO. FOR ENERGY 2014 19. listopadu 2014. Ing. Martin Voříšek

Smart City a MPO. FOR ENERGY 2014 19. listopadu 2014. Ing. Martin Voříšek Smart City a MPO FOR ENERGY 2014 19. listopadu 2014 Ing. Martin Voříšek Smart City Energetika - snižování emisí při výrobě elektřiny, zvyšování podílu obnovitelných zdrojů, bezpečnost dodávek Doprava snižování

Více

Rozdíly v daňových systémech mezi státy EU problém pro utváření fiskální a hospodářské unie

Rozdíly v daňových systémech mezi státy EU problém pro utváření fiskální a hospodářské unie Rozdíly v daňových systémech mezi státy EU problém pro utváření fiskální a hospodářské unie Ing. Karel Mráček, CSc. Institut evropské integrace, NEWTON College, a. s. Vědeckopopularizační seminář Harmonizace

Více

Význam a možnosti zemědělského pojištění při snižování rizik v zemědělství

Význam a možnosti zemědělského pojištění při snižování rizik v zemědělství Význam a možnosti zemědělského pojištění při snižování rizik v zemědělství Jindřich Špička Alice Picková Výzkumný ústav zemědělské ekonomiky Role zemědělského pojištění v risk managementu zdroj: Swiss

Více

Páteřní infrastruktura

Páteřní infrastruktura Páteřní infrastruktura SENÁT PČR, 23. 1. 2014 petr.moos@rek.cvut.cz mobilita, energetika, ICT, sítě ŽP Východiska, Priority SMK, NPR 2 Východiska Klíčové strategie pro budoucí kohezní politiku: Dopravní

Více

Koncepce Ministerstva zemědělství v období 2014 2017 - ochrana půdy.

Koncepce Ministerstva zemědělství v období 2014 2017 - ochrana půdy. Koncepce Ministerstva zemědělství v období 2014 2017 - ochrana půdy. Ochrana Ing. Michaela BUDŇÁKOVÁ Ministerstvo zemědělství,těšnov 17,117 05 PRAHA 1, e-mail: budnakova@mze.cz Základní podkladové materiály:

Více

Akční plán rozvoje ekologického zemědělství zhodnocení AP do roku 2015, míra naplnění cílů a vize do roku 2020

Akční plán rozvoje ekologického zemědělství zhodnocení AP do roku 2015, míra naplnění cílů a vize do roku 2020 Akční plán rozvoje ekologického zemědělství zhodnocení AP do roku 2015, míra naplnění cílů a vize do roku 2020 Odbor environmentální a ekologického zemědělství Ing. Jan Gallas ředitel odboru Ministerstvo

Více

Společná zemědělská politika Oldřich Dědek

Společná zemědělská politika Oldřich Dědek Společná zemědělská politika Oldřich Dědek Evropská ekonomická integrace Institut ekonomických studií FSV UK Osnova přednášky Vznik Společné zemědělské politiky (Common Agricultural Policy, CAP) Intervenční

Více

Výbor EP pro Zemědělství a rozvoj venkova. Moderní české zemědělství do roku 2020

Výbor EP pro Zemědělství a rozvoj venkova. Moderní české zemědělství do roku 2020 Výbor EP pro Zemědělství a rozvoj venkova Moderní české zemědělství do roku 2020 Evropský kontext SZP EU Rok 2008 Health Check pouze kosmetické změny Přetrvávají problémy: Přílišná regulace a složitost

Více

Adaptace na změny klimatu v plánech MZe. odbor environmentální politiky a obnovitelných zdrojů energie 1

Adaptace na změny klimatu v plánech MZe. odbor environmentální politiky a obnovitelných zdrojů energie 1 Adaptace na změny klimatu v plánech MZe odbor environmentální politiky a obnovitelných zdrojů energie 1 Reakce na změny klimatu v oblasti zemědělství Mitigace (v oblasti zemědělství snižování emisí metanu

Více

K PROJEDNÁNÍ V RÁMCI PLENÁRNÍ SCHŮZE RADY HOSPODÁŘSKÉ A SOCIÁLNÍ DOHODY DNE 2. ÚNORA 2015

K PROJEDNÁNÍ V RÁMCI PLENÁRNÍ SCHŮZE RADY HOSPODÁŘSKÉ A SOCIÁLNÍ DOHODY DNE 2. ÚNORA 2015 Ministerstvo zemědělství Č.j.: 85788/2015-MZe-14112 V Praze dne ledna 2015 Výtisk č. K PROJEDNÁNÍ V RÁMCI PLENÁRNÍ SCHŮZE RADY HOSPODÁŘSKÉ A SOCIÁLNÍ DOHODY DNE 2. ÚNORA 2015 Věc: Aktuální situace v nastavení

Více

DEN MALÝCH OBCÍ. Program rozvoje venkova 2007 2013 a možnosti podpory pro malé obce

DEN MALÝCH OBCÍ. Program rozvoje venkova 2007 2013 a možnosti podpory pro malé obce DEN MALÝCH OBCÍ Program rozvoje venkova 2007 2013 a možnosti podpory pro malé obce Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova: Evropa investuje do venkovských oblastí 1 Program rozvoje venkova (PRV) Rozpočet

Více

Společná zemědělská politika a její dopad na konkurenceschopnost. Mojmír Severin GEMB

Společná zemědělská politika a její dopad na konkurenceschopnost. Mojmír Severin GEMB Společná zemědělská politika a její dopad na konkurenceschopnost Mojmír Severin GEMB Klasifikace: Veřejné Distribuce: Široké veřejnosti Přístup: Volný přístup Skartační znak a lhůta pro uchování do roku:

Více

Česká ekonomika a inovace v kontextu transformačních změn 25 let od sametové revoluce

Česká ekonomika a inovace v kontextu transformačních změn 25 let od sametové revoluce Česká ekonomika a inovace v kontextu transformačních změn 25 let od sametové revoluce Vladimír Tomšík Konference Evropské fórum podnikání Česká ekonomika a inovace v Praze, CERGE-EI, 29. října 214 Obsah

Více

Statistika a trendy vývoje ekologického zemědělství v ČR

Statistika a trendy vývoje ekologického zemědělství v ČR Statistika a trendy vývoje ekologického zemědělství v ČR Ing. Andrea Hrabalová, konzultant ČTPEZ Ing. Hana Šejnohová, Ph.D., ÚZEI 2. září 2015, konference Biosummit, Praha Vývoj ekologického zemědělství

Více

Dotace v ekologickém zemědělství. Jednotná platba na plochu (SAPS) Agroenvironmentální opatření

Dotace v ekologickém zemědělství. Jednotná platba na plochu (SAPS) Agroenvironmentální opatření Dotace v ekologickém zemědělství Jednotná platba na plochu (SAPS) Agroenvironmentální opatření SAPS jednotná platba na plochu FO nebo PO, vedena v evidenci využití zemědělské půdy podle uživatelských vztahů

Více

Strukturální politika EU

Strukturální politika EU Strukturální politika EU Vědomé zásahy regulativní povahy do autonomního fungování tržních sil Cíl: Dosáhnout strukturálních změn, které by trh sám vytvořil buď příliš pozdě nebo vůbec Zabránit takovému

Více

předmětu EVROPSKÁ INTEGRACE

předmětu EVROPSKÁ INTEGRACE Metodický list pro první soustředění kombinovaného studia předmětu EVROPSKÁ INTEGRACE Název tematického celku: Historický vývoj integračního procesu v Evropě A. Vývoj integračních opatření od konce 2.

Více

rok Index transparentnosti trhu veřejných zakázek ČR Index netransparentních zakázek ČR Index mezinárodní otevřenosti ČR

rok Index transparentnosti trhu veřejných zakázek ČR Index netransparentních zakázek ČR Index mezinárodní otevřenosti ČR Přílohy 1. Ukazatele transparentnosti trhu veřejných zakázek v České republice v letech 21-29 1 75 % 5 25 21 22 23 24 25 26 27 28 29 rok Index transparentnosti trhu veřejných zakázek ČR Index netransparentních

Více

Hodnocení čerpání prostředků. v podmínkách MV. Ing. Vladimír Hubáček Ing. Martin Vohnický

Hodnocení čerpání prostředků. v podmínkách MV. Ing. Vladimír Hubáček Ing. Martin Vohnický Hodnocení čerpání prostředků EU v podmínkách MV Ing. Vladimír Hubáček Ing. Martin Vohnický Odbor interního auditu a supervize Praha 12 / 2 / 2009 Obsah Jaké jsou možnosti čerpání z čeho čerpáme Ministerstvo

Více

6. CZ-NACE 17 - VÝROBA PAPÍRU A VÝROBKŮ Z PAPÍRU

6. CZ-NACE 17 - VÝROBA PAPÍRU A VÝROBKŮ Z PAPÍRU 6. - VÝROBA PAPÍRU A VÝROBKŮ Z PAPÍRU Výroba papíru a výrobků z papíru 6.1 Charakteristika odvětví Odvětví CZ-NACE Výroba papíru a výrobků z papíru - celulózopapírenský průmysl patří dlouhodobě k perspektivním

Více

Podpora využívání obnovitelných zdrojů energie v rámci rezortu zemědělství. Přednášející: Ing. Pavel Sekáč MZe řídící orgán EAFRD

Podpora využívání obnovitelných zdrojů energie v rámci rezortu zemědělství. Přednášející: Ing. Pavel Sekáč MZe řídící orgán EAFRD Podpora využívání obnovitelných zdrojů energie v rámci rezortu zemědělství Přednášející: Ing. Pavel Sekáč MZe řídící orgán EAFRD Program rozvoje venkova ČR na období 27 213 (PRV) zajišťuje působení Evropského

Více

Program rozvoje venkova

Program rozvoje venkova Program rozvoje venkova Konference Valašské Meziříčí 6.12.2013 1 www.infokon.eu 16.4.2014 Program rozvoje venkova PRV zajišťuje působení Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EAFRD) a určuje

Více

Aktuální situace v nastavení Společné zemědělské politiky v ČR na období 2014-2020

Aktuální situace v nastavení Společné zemědělské politiky v ČR na období 2014-2020 Aktuální situace v nastavení Společné zemědělské politiky v ČR na období 2014-2020 Program rozvoje venkova Schvalovací proces PRV 2014-2020 - říjen 2014 (resp. do 3 měsíců od předložení PRV, tj. od 16.

Více

BALÍČEK OPATŘENÍ K ENERGETICKÉ UNII PŘÍLOHA PLÁN VYTVÁŘENÍ ENERGETICKÉ UNIE

BALÍČEK OPATŘENÍ K ENERGETICKÉ UNII PŘÍLOHA PLÁN VYTVÁŘENÍ ENERGETICKÉ UNIE EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne 25.2.2015 COM(2015) 80 final ANNEX 1 BALÍČEK OPATŘENÍ K ENERGETICKÉ UNII PŘÍLOHA PLÁN VYTVÁŘENÍ ENERGETICKÉ UNIE ke SDĚLENÍ KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU, RADĚ, EVROPSKÉMU

Více

Aktualizace energetické koncepce ČR

Aktualizace energetické koncepce ČR Aktualizace energetické koncepce ČR Ing. Zdeněk Hubáček Úvod Státní energetická politika (SEK) byla zpracována MPO schválena v roce 2004 Aktualizace státní energetické politiky České republiky byla zpracována

Více

Reforma Společné zemědělské politiky (2014 2020)

Reforma Společné zemědělské politiky (2014 2020) Reforma Společné zemědělské politiky (2014 2020) Ministerstvo zemědělství 19. 2. 2014 Evropský dům 1 VYJEDNÁVÁNÍ O REFORMĚ SZP představení legislativních návrhů reformované SZP Komisí 12. 10. 2011 finální

Více

Parametrické změny základního povinného systému důchodového pojištění

Parametrické změny základního povinného systému důchodového pojištění Důchodová reforma Parametrické změny základního povinného systému důchodového pojištění Zvyšování věkové hranice pro nárok na starobní důchod Omezení možnosti předčasného odchodu do důchodu Omezení zápočtu

Více

Geografie zemědělství Postavení v kontextu geografických věd: typická mezní, hraniční, disciplína, souvisí s některými dalšími tak těsně, že mezi

Geografie zemědělství Postavení v kontextu geografických věd: typická mezní, hraniční, disciplína, souvisí s některými dalšími tak těsně, že mezi Geografie zemědělství Postavení v kontextu geografických věd: typická mezní, hraniční, disciplína, souvisí s některými dalšími tak těsně, že mezi nimi nelze vést zcela ostrou hranici Definice: Geografie

Více

Udržitelný rozvoj na venkově v nařízeních Parlamentu a Rady EU na léta 2014-2020

Udržitelný rozvoj na venkově v nařízeních Parlamentu a Rady EU na léta 2014-2020 Udržitelný rozvoj na venkově v nařízeních Parlamentu a Rady EU na léta 2014-2020 posílení výzkumu, technologického rozvoje a inovací zlepšení přístupu, využití a kvality informačních a komunikačních technologií

Více

Problematika čerpání z ROP a pohled na budoucí podobu regionálního programu - Integrovaného regionálního operačního programu z pozice regionů

Problematika čerpání z ROP a pohled na budoucí podobu regionálního programu - Integrovaného regionálního operačního programu z pozice regionů 4. ročník odborné konference EVROPSKÉ FONDY 2014 20. února 2014, zastupitelský sál MHMP Problematika čerpání z ROP a pohled na budoucí podobu regionálního programu - Integrovaného regionálního operačního

Více

Jak stabilizovat veřejný dluh?

Jak stabilizovat veřejný dluh? Jak stabilizovat veřejný dluh? Prof. Jan Švejnar E-mail: kancelar@jansvejnar.cz web: http://idea.cerge-ei.cz 9. června 2011 Struktura prezentace Fiskální situace ČR v mezinárodním srovnání Ekonomie vývoje

Více

Evropské inovační partnerství v oblasti zemědělské produktivity a udržitelnosti

Evropské inovační partnerství v oblasti zemědělské produktivity a udržitelnosti Evropské inovační partnerství v oblasti zemědělské produktivity a udržitelnosti Ministerstvo zemědělství 27.listopadu 2014 Program rozvoje venkova 2014-2020 spolufinancován z Evropského zemědělského fondu

Více

Nejvyššíčas pro snižování deficitu veřejných rozpočtů! Mirek Topolánek předseda vlády ČR

Nejvyššíčas pro snižování deficitu veřejných rozpočtů! Mirek Topolánek předseda vlády ČR Nejvyššíčas pro snižování deficitu veřejných rozpočtů! Mirek Topolánek předseda vlády ČR Vývoj strukturálních deficitů v EU Zlepšení strukturálních deficitů díky pozitivnímu ekonomickému vývoji v roce

Více

Operační programy na revitalizace brownfields období 2014 2020. ARR Agentura regionálního rozvoje, spol. s r.o. Ing. Jana Davidová

Operační programy na revitalizace brownfields období 2014 2020. ARR Agentura regionálního rozvoje, spol. s r.o. Ing. Jana Davidová Operační programy na revitalizace brownfields období 2014 2020 ARR Agentura regionálního rozvoje, spol. s r.o. Ing. Jana Davidová Operační programy Program rozvoje venkova (PRV) Operační program životní

Více

CO VŠECHNO PRO VÁS DĚLÁME? aneb své zájmy dokážeme lépe hájit společně

CO VŠECHNO PRO VÁS DĚLÁME? aneb své zájmy dokážeme lépe hájit společně CO VŠECHNO PRO VÁS DĚLÁME? aneb své zájmy dokážeme lépe hájit společně Praha, 16. května 2013 Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost a státního rozpočtu Zpracování analýz sociálního dialogu a

Více

Konkurenceschopnost zemědělců a potravinářů na evropském trhu

Konkurenceschopnost zemědělců a potravinářů na evropském trhu Konkurenceschopnost zemědělců a potravinářů na evropském trhu Znojmo 2010 Ing. Ivo Zdráhal Okruhy přednášky 1. Globální trendy agrobyznysu 2. Tendence v jednotlivých článcích komoditních vertikál 3. Zemědělství

Více

Obchodní podnik - zapojování do vnitřního evropského trhu

Obchodní podnik - zapojování do vnitřního evropského trhu Obchodní podnik - zapojování do vnitřního evropského trhu PhDr. Iveta Šimberová, Ph.D. Ústav managementu 6.patro, P645, Konzultační hodiny: Po:13:00-15:00 E-mail: simberova@fbm.vutbr.cz Cílem přednášky

Více

Společným postupem sociálních partnerů k přípravě na změny důchodového systému. České Budějovice, Informační seminář 3. 11. 2014 Zlata Houšková

Společným postupem sociálních partnerů k přípravě na změny důchodového systému. České Budějovice, Informační seminář 3. 11. 2014 Zlata Houšková Společným postupem sociálních partnerů k přípravě na změny důchodového systému (BiDi) České Budějovice, Informační seminář 3. 11. 2014 Zlata Houšková Důchodový systém, jeho změny a dopady Významné prodloužení

Více

JEDNÁNÍ O PŘISTOUPENÍ BULHARSKA A RUMUNSKA K EVROPSKÉ UNII

JEDNÁNÍ O PŘISTOUPENÍ BULHARSKA A RUMUNSKA K EVROPSKÉ UNII JEDNÁNÍ O PŘISTOUPENÍ BULHARSKA A RUMUNSKA K EVROPSKÉ UNII Brusel, 31. března 2005 AA 21/2/05 REV 2 SMLOUVA O PŘISTOUPENÍ: SMLOUVA O PŘISTOUPENÍ, AKT O PŘISTOUPENÍ, PŘÍLOHA VIII NÁVRH PRÁVNÍCH PŘEDPISŮ

Více

Financování investic v České republice: Investiční plán pro Evropu

Financování investic v České republice: Investiční plán pro Evropu Financování investic v České republice: Investiční plán pro Evropu Praha, 17. září 2015 MPO, podpora podnikání a tzv. Junckerův balíček MPO je dlouhodobě hlavním podporovatelem českého průmyslu a inovací

Více

Evropská unie. Ing. Jaroslava Syrovátková, Ph.D. Rozpočet Evropské unie

Evropská unie. Ing. Jaroslava Syrovátková, Ph.D. Rozpočet Evropské unie Evropská unie Ing. Jaroslava Syrovátková, Ph.D. Rozpočet Evropské unie Rozpočet Evropské unie Je hlavním nástrojem pro financování politik Evropské unie a slouží k finančnímu zajištění fungování EU jako

Více

Přímé platby a SZP 2014+ dle stavu přípravy k 31.12. 2013. Ing. Jaroslav Humpál ÚZEI Praha

Přímé platby a SZP 2014+ dle stavu přípravy k 31.12. 2013. Ing. Jaroslav Humpál ÚZEI Praha Přímé platby a SZP 2014+ dle stavu přípravy k 31.12. 2013 Ing. Jaroslav Humpál ÚZEI Praha Osnova Rok 2013 finanční disciplína Rok 2014 přechodné období Otázka degrese u PP a dopady Klíčová otázka - jak

Více

majetku státu s možností využití metody EPC

majetku státu s možností využití metody EPC Seminář Komplexní řešení při renovaci budov v majetku státu s možností využití metody EPC 14. října 2014 MPO SMĚRNICE 2012/27/EU O ENERGETICKÉ ÚČINNOSTI Energetická účinnost (EE) v rámci strategie Evropa

Více

Debata na téma Cíle energetické účinnosti: cesta správným směrem?

Debata na téma Cíle energetické účinnosti: cesta správným směrem? Debata na téma Cíle energetické účinnosti: cesta správným směrem? 2. října 2014 OBSAH PREZENTACE: I. Směrnice o energetické účinnosti z roku 2012 II. Legislativní provedení Směrnice o energetické účinnosti

Více