Endogenní pochody. Magma. Sopenáinnost Zemtesení. láva. Typy láv. typy sopenéinnosti: Hornito

Transkript

1 Magma Endogenní pochody Sopenáinnost Zemtesení pohyby ZK doprovodný proces: vznik taveniny anataxe magma podle obsahu SiO 2 : kyselé ( > 65 %) neutrální (52-65 %) bazické (44-52 %) ultrabazické (< 44 %) roste hustota vliv na pohyblivost láva magma, které dosáhlo ZP rozdílné vlastnosti od pvodní taveniny - snížení teploty zvyšuje se podíl pevné fáze - ochuzení o plynné složky (H 2 O,H 2 S, CO 2,SO 2 ) teplota: C rychlost lávových proud Východoafrický rift.. 60 km/h Mauna Loa m - 3 km/h Kilauea. 330 m/h Typy láv AA (balvanitá) proud tekl pomalu, drsný, struskovitý, škrapovitý povrch hornita PAHOE-HOE (provazovitá) provazce (2-15 cm), proud tekl rychle, skelná kra asté lávové tunely a jeskyn PILLOW -LAVA (polštáovitá) vznik pod moem, tzv. subakvatické výlevy Hornito obvykle je souástí lávového proudu nebo píkrovu vznikl bu výbuchem plyn obsažených v láv nebo vytlaením dílíásti výlevu lávy u aktivních vulkán je místem úniku horkých plynných exhalací (fumarol) název hornito pochází ze španlštiny (horno = roh) a byl inspirován rohovitým tvarem, vzniklým prohnutím útvaru v dsledku hmotnosti polotuhé lávy typická hornita: Island, Kanárské a Kapverdské ostrovy, Kamatka, Kavkaz (jižní svahy Elbrusu), Havajské ostrovy, Tanzánie typy sopenéinnosti: hlubinný magmatismus = plutonismus povrchový magmatismus = vulkanismus 1

2 Hlubinný magmatismus Tvary vzniklé selektivním vypreparováním Intrusivní hlubinná t lesa - plutony Sope ný suk Skalní ze dajka ertova ze Kamenné varhany BATOLIT PE LAKOLIT ŽÍLY - pravé ložní (nepravé) Sope ný suk obvykle skalnatá vyvýšenina, vystupuje nápadn nad okolí je tvo en odolnou vyv elinou má tvar homole, kuželu, kupy, p ípadn protáhlého h betu velice úzký h eben a ze = dajka výpl sope ných komín (sopouch ) a žil, p ípadn o n kdejší sope né kupy, lakolity nebo druhotné výpln výbušných kráter vznikají erozn denuda ními procesy, kdy je tvrdší lávová hornina vypreparována z mén odolného okolí, tj. z m k ích pyroklastických uloženin nebo sedimentárních hornin zdvojený sopouch Trosky vrch Ká ov u Mnichova Hradišt lakolit Kun tické hory u Pardubic vypreparovaný sopuch v Krušných horách: Homolka, Rotava nebo Krasíkov Bezd z Mužský nejvíce v eském st edoho í: Lovoš Milešovka Raná Dajka úzký a protáhlý skalní výchoz na míst obnažené žíly ( pravá žíla ) tvo ený magmatickou výplní trhliny nebo rozsedliny v mén pevném horninovém materiálu, obvykle v sope ném tufu vznikla vypreparováním z mén odolného okolí a na zemském povrchu tvo í morfologicky výrazný útvar skalní ze místní pojmenování ertova ze Úzký a protáhlý skalní výchoz na míst obnažené žíly ( pravá žíla ), tvo ené magmatickou výplní trhliny nebo rozsedliny v mén pevném horninovém materiálu, obvykle v sope ném tufu. P sobením exogenních initel byla tvrdší žilná vypl vypreparována z mén odolného okolí a na zemském povrchu tvo í morfologicky výrazný útvar skalní ze. V dajce (z anglického dyke, francouzského dike) tvo ené vulkanickou horninou ( edi em, tefritem, trachytem atd.) dochází ke sloupcovité odlu nosti se vznikem vodorovn sm rovaných (jakoby naskládaných ) sloupc, což bylo mnohde inspirací k místnímu pojmenování ertova ze. 2

3 Kamenné varhany skalní výchoz edi, pípadn dalších sopených vyvelin soubor svislých nebo šikmých, obvykle úzkých odluných sloupc, pipomínajících píšaly varhan ke sloupcovité odlunosti dochází podle puklin, které se tvoí bhem postupného smršování tuhnoucího magmatu soubor sloupc je orientovaný kolmo ke smru ochlazování, tj. k zemskému povrchu sloupce jsou široké od nkolika cm do desítek centimetr a jsou obvykle pti- nebo šestiúhelníkové, nkde soubžné až rovnobžné, jinde vjíovit i jinak uspoádané výchozy s odlunými sloupci jsou odkryty bu pírodními procesy) nebo antropogenníinností, napíklad tžbou kamene Vulkanismus = sopené reliéfotvorné pochody lineární erupce vulkanické tabule centrální erupce sopky Vulkanické tabule tabule obecn - území tvoené konsolidovanými sedimenty ( sedimentární tabule) nebo výlevnými vulkanickými horninami ( vulkanické tabule), jež mají horizontální nebo subhorizontální polohu výlevy lávových proud (mocnost proud 15 m, ale i 100 m) proudy mohou být oddleny nevulkanickými horninami tabule - ostré tvary (hrany) - kaony strukturní terasy tabule - platforem a geosynklinál Tabule platforem - vznik: hlavn v 2H a 3H - velký rozsah a mocnost - není patrné místo výlevu lávy - v puklinách - výpln - žíly - vypreparované = ertovy zdi p. Antrim Plateau (Irsko) tabule Syverma (mocnost 2 km) v m n.m.; eka Nižnaja Tunguska; etné vypreparované žíly Dekánská plošina (1,8 km) - v kíd, edie; zlom Narmady a Són Centrální vulkanismus Tabule geosynklinál - mladší vulkanismus -asté aktivní sopky - výskyt: mezihorské kotliny nap. Rocky Mountains x Kaskádové pohoí Columbia River Plateau (P = km 2 ) Snake River Plateau (P = km 2 ) - velká mocnost - hluboké kaony efuzivníinnost efuzivní sopky explozivníinnost explozivní sopky smíšenáinnost stratovulkány - výstup k ZP - sopouch = vertikáln orientovaná pívodní dráha - nálevkovité vyústní = kráter 3

4 podle innosti lze sopky rozdlit na: aktivní vyhaslé podle potu erupcí: monogenetické (vzniklé jedním výbuchem) polygenetické (vzniklé více výbuchy) Podle typu vulkanické aktivity efuzivní explozivní stratovulkány Efuzivní sopky havajský typ (štítová sopka) - jedná se více mén ploché sopky o velkém prmru budované vysoce tekutými bazaltovými lávami Explozivníinnost vyvrženiny: alotigenní, autigenní Pyroklastický materiál: sopené bomby (pumy), lapilly (do 5 cm), prach vulkánský typ - produkovány jsou mén tekuté lávy, které jsou neustále rozrušovány výbuchy plyn, a jejich kužely se tedy skládají více mén z pyroklastik maar Stratovulkány nejetnjší kaldera rozdílná propustnost lahary - Cotton (1952) - z Jávy - horké a studené strombolský typ (stratovulkán) - sopka se sopeným kuželem, který je tvoen stídáním lávových proud a vrstev nahromadného pyroklastického materiálu specifický typ sopky peléský (katmajský) typ - z kráteru je vytlaována velmi tuhá láva v podob žhavé jehly a vtšinou také vznikají žhavá mrana sopeného popela, která se valí dol po svahu sopky kaldera Kaldera Voatepeque Bahenní sopky kuželovitá až kupovitá vyvýšenina s kráterovitou centrální depresí složená z bahnitých sediment vznikají na jílovitých a hlinitých pdách v místech výstupu horkých vod, par a plyn v Rusku oznaení salzy podle geneze: - vázané na oblasti aktivní sopenéinnosti - souvisí s výstupy zemních plyn v místech ložisek ropy - v mladých akumulaních rovinách (výrony plyn z tlejících organických látek) 4

5 Bahenní sopky v R NPR Hájek-Soos (221 ha) v mlké kotlin mezi Vonšovským a Sooským potokem dno vyschlého slaného jezera, kde ze schránek jezerních as rozsivek vznikla nkolikametrová vrstva kemitého sedimentu - tzv. kemelinový štít jezero již dávno zaniklo, ale minerální prameny a vývry plynného kysliníku uhliitého prorazily kemelinový štít a fungují dodnes vývry vypadají jako malé, zhruba plmetrové krátery - z nkterých uniká plynný kysliník uhliitý (tzv. mofety), jiné tvoí nepravé bahenní sopky, ve kterých bublá voda a bahno Doprovodné jevy Mofety - nejchladnjší, postvulkanické výrony bohaté na CO 2 solfatary (Solfatara u Pozzuoli na Flegrejských polích u Neapole); t = C vodní pára + H 2 S, SO 2, CO 2 fumaroly (až 800 C) pi aktivníinnosti vulkánu fumaroly 5