LHC Městské lesy Úpice. Lesní hospodářský plán. platnost Textová část

Transkript

1 LHC Městské lesy Úpice Lesní hospodářský plán platnost Textová část Zpracoval: Lesprojekt Hradec Králové, s.r.o. 27

2 OBSAH: 1. Vytvoření vlastnického lesního hospodářského celku Administrativně správní příslušnost LHC Identifikační údaje Důvody vyhotovení LHP Právní předpisy a doporučení pro vyhotovení LHP Organizační členění LHC Výsledky hospodaření a hospodářské cíle a záměry nového LHP Pozemková evidence Kategorizace lesů Rozbor přírodních podmínek Poměry klimatické Geomorfologie a pedologie oblasti Biogeografické poměry Speciální šetření o stavu lesa Typologické šetření Šetření ochrany lesa Požadavky orgánů ochrany přírody Zvláště chráněná území, Natura 2 a evropsky významné lokality Geograficky nepůvodní druhy dřevin (GNDD) Pásma hygienické ochrany vod Územní systém ekologické stability (ÚSES) Závazné stanovisko orgánu ochrany přírody Rozbor současného stavu lesa Zastoupení věkových stupňů Zastoupení dřevin a bonity lesních porostů Porostní zásoby, zakmenění, přírůsty Genové zdroje Rámcové plánování Tvorba hospodářských souborů Rámcové směrnice hospodaření Základní hospodářská doporučení a úkoly LHP Těžby mýtní Těžby předmýtní Prořezávky Zalesňování Výhled etátu těžby mýtní a předmýtní Odvození závazných ustanovení LHP Odvození závazného ustanovení maximální celkové výše těžeb Těžba mýtní Těžba předmýtní Maximální celková výše těžeb v m3 hr. b. k Odvození závazného ustanovení minimálního podílu melioračních a zpevňujících dřevin při obnově porostu Odvození závazného ustanovení minimálního plošného rozsahu výchovných zásahů v porostech do 4 let věku Závazná ustanovení LHP dle zákona č.289/1995 Sb Maximální celková výše těžeb Minimální podíl melioračních a zpevňujících dřevin při obnově porostu Minimální plošný rozsah výchovných zásahů v porostech do 4 let věku

3 18. Výjimky ze zákona č.289/1995 Sb výjimka dle 31 odst. 6 - lhůta zajištění lesních porostů výjimka dle 33 odst. 4 mýtní těžby v porostech mladších 8 let Technická zpráva Přípravné práce Prostorové rozdělení lesa Zjišťování stavu lesa Podrobné plánování Kancelářské zpracování Souhrnné údaje LHP Přílohy

4 1. Vytvoření vlastnického lesního hospodářského celku LHC Městské lesy Úpice je tvořen všemi pozemky určenými k plnění funkcí lesů, pro které se vypracovává lesní hospodářský plán, ve smyslu 24 zákona č.289/1995 Sb. a 1 odst. 2 Vyhlášky č.84/1996 Sb. Pozemky, pro které bude vyhotoven nový LHP jsou ve vlastnictví města Úpice. Lesní majetek byl navrácen na základě 2 zákona č.172/1991 Sb. o přechodu některých věcí z majetku České republiky do majetku obcí, ve znění zákona č.485/1991 Sb. a č.1/1993 Sb., dosud ve vlastnictví ČR Lesy České republiky, s.p. Hradec Králové a na základě zákona č.114/2 Sb. a je zapsán na katastru nemovitostí pro okres Trutnov, k.ú. Batňovice, k.ú. Havlovice, k.ú. Libňatov, k.ú. Radeč, k.ú. Rtyně v Podkrkonoší a k.ú. Úpice. Vlastní majetek byl původně začleněn do LHC Broumov s platností Změna LHP pro lesní majetek města Úpice s názvem LHC Lesy města Úpice byla vyhotovena na období Administrativně správní příslušnost LHC Kompetence státní správy a působnost úřadů v oblasti LHC Městské lesy Úpice: Státní správa lesního hospodářství Ministerstvo zemědělství Je ústředním orgánem státní správy lesů. Adresa: Těšnov 17, PSČ Pra 1. Krajský úřad Je nadřízeným orgánem městských úřadů v rámci státní správy lesního hospodářství. Adresa: Krajský úřad královéhradeckého kraje, odbor životního prostředí a zemědělství, Wonkova 1142, PSČ 5 2 Hradec Králové. Obec s rozšířenou působností LHC Městské lesy Úpice se nachází ve správním obvodu obce s rozšířenou působností Trutnov, který zde vykonává státní správu lesů. Adresa: Městský Úřad Trutnov, Slovanské nám. 165, Trutnov Státní správa ochrany přírody Ministerstvo životního prostředí Je ústředním orgánem státní správy ochrany přírody, kompetence jsou stanoveny v 79 zákona č.114/1992 Sb. a pro ochranu přirozené akumulace vod, ochranu vod. zdrojů a jakosti povrchových a podzemních vod podle zákona 272/1996 Sb. vykonává vrchní státní dozor v lesním hospodářství dle 5 zákona č. 289/1995 Sb. Adresa: Vršovická 65, PSČ 1 1 Pra 1. Krajský úřad Vykonává státní správu v ochraně přírody podle 77a zák. č. 114/1992 Sb. Krajský úřad královéhradeckého kraje, odbor životního prostředí a zemědělství. Obec s rozšířenou působností Obce s rozšířenou působností vykonávají dle 77 zák. č. 114/1192 Sb. státní správu v ochraně přírody ve svém územním obvodu, není-li příslušný jiný orgán ochrany přírody ( 76, 4

5 77a, 79 a 8 zák. č. 114/1992 Sb.) a nejde-li o území NP nebo CHKO a jejich ochranná pásma ( 78, odst. 1 zák. č. 114/1992 Sb.). Obec s rozšířenou působností Trutnov, odbor životního prostředí. Městský úřad Obec má vymezené kompetence dle 76 zák. ČNR č. 114/1992 Sb. Městský úřad: Pod Městem 624, Úpice. Orgánem státní správy lesů schvalujícím LHP je dle 48a odst.2 písm. e) zákona č.289/1995 Sb. Krajský úřad královéhradeckého kraje, odbor životního prostředí a zemědělství. 3. Identifikační údaje Vlastník: Město Úpice Kód LHC: 5641 Výměra LHC: 35,17 Objednatel: Město Úpice, Pod Městem 624, Úpice. Odborný lesní hospodář: Jiří Semerák (rozhodnutí Okú Náchod. čj. 115/96/L2/les-Do ze dne ), Lhota 22, Červený Kostelec Zpracovatel: Lesprojekt Hradec Králové, s.r.o. rozhodnutí MZe o udělení licence ke zpracování LHP a LHO č.j.: 582/99-511/165 ze dne , platnost do Adresa: Veverkova 1335, PSČ 5 2 Hradec Králové Odpovědný pracovník za vyhotovení LHP: Ing. Svoboda Radek 4. Důvody vyhotovení LHP Důvodem vyhotovení nového LHP je konec platnosti změn LHP pro LHC Lesy města Úpice, který končí k Nový LHP je vypracován s platností od do , tj. na 1 let.. 5. Právní předpisy a doporučení pro vyhotovení LHP LHP je vypracován v souladu s 24, zákona č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně a doplnění některých zákonů (lesní zákon), a dále podle těchto normativních předpisů a metodických doporučení: - Zákon č. 289/1995 Sb. ze dne o lesích a o změně a doplnění některých zákonů - Zákon č.149/23 Sb. ze dne o uvádění do oběhu reprodukčního materiálu lesních dřevin lesnicky významných druhů a umělých kříženců, určeného k obnově lesa a k zalesňování, a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o obchodu s reprodukčním materiálem lesních dřevin) - Vyhláška Ministerstva zemědělství č. 83/1996 Sb. o zpracování oblastních plánů rozvoje lesů a o vymezení hospodářských souborů - Vyhláška Ministerstva zemědělství č. 84/1996 Sb. o lesním hospodářském plánování 5

6 - Zákona ČNR č. 114/1992 Sb. ze dne o ochraně přírody a krajiny ve znění pozdějších předpisů - Vyhláška MŽP ČR č. 395/1992 Sb. ze dne , kterou se provádějí některá ustanovení zákona ČNR č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny - Oblastní plány rozvoje lesů pro PLO 23 a PLO 24 zpracovaný pobočkou ÚHÚL v Hradci Králové - Informační standard LH MZe ČR pro LHP a LHO, smlouva o dílo 6. Organizační členění LHC LHC se dále nečlení. 7. Výsledky hospodaření a hospodářské cíle a záměry nového LHP Vzhledem ke změně celkové výměry LHC (vydání grafických přídělů po roce 2) není možné porovnat výsledky hospodaření. Hospodářské cíle a záměry nového LHP: - rozdělení lesa přizpůsobit majetkovým poměrům s cílem dosažení jeho trvalosti - diferenciace způsobu hospodaření dle rozdílných stanovištních poměrů, plnění produkčních a mimoprodukčních funkcí lesa a stanovení dlouhodobě platných základních crakteristik hospodářských souborů - zhodnocení stavu lesa, stanovení přírůstových a produkčních možností majetku ve vztahu dlouhodobé produkční a ekonomické vyrovnanosti hospodaření - úprava vnitřního a vnějšího pořádku porostů vedoucího k zajištění bezpečnosti a trvalosti produkce 8. Pozemková evidence K identifikaci majetku byly použity následující podklady: současně platné mapy katastru nemovitostí s označením parcel určených k zařízení výpisy z katastru nemovitostí mapy grafických přídělů Při zpracování parcelní mapy byly použity i mapy grafických přídělů a pozemkového katastru na kterých byla přesná identifikace v některých případech velmi obtížná. Proto byly použity součtové skupiny PK parcel. Tyto skupiny slučují více samostatných PK parcel či jejich částí a jsou nasnímané jako celek. Mapovým podkladem pro tvorbu lesnické mapy pro LHC Městské lesy Úpice je státní mapa odvozená v měřítku 1 : 5, aktualizovaná o situaci z výše uvedených mapových podkladů. 6

7 Přehled výměr pozemků zahrnutých do LHP dle katastrálních území a vlastnictví Katastrální území Parcelní výměra v Výměra PUPFL v LHP v Batňovice 14, ,12 Havlovice 1,2934 1,29 Libňatov 1,68 1,61 Radeč 232, ,32 Rtyně v Podkrkonoší 1,492 1,49 Úpice 9,3369 9,34 Celkem LHC 35, ,17 Přehled výměr porostní půdy, bezlesí a jiných pozemků dle katastrálních území Katastrální území Porostní půda v Bezlesí v Jiné pozemky v Výměra PUPFL v LHP v Batňovice 14,12 14,12 Havlovice 1,29 1,29 Libňatov 1,35,26 1,61 Radeč 226,59 3,25 2,48 232,32 Rtyně v Podkrkonoší 1,18,31 1,49 Úpice 88,9 1,64,61 9,34 Celkem LHC 341,62 5,46 3,9 35,17 9. Kategorizace lesů Na základě deklarovaných funkcí lesa a přírodních poměrů jsou předmětem kategorizace lesa, dle 8, odst.2, písmena c) zákona č. 289/1995 Sb., lesy zvláštního určení příměstské a další lesy se zvýšenou rekreační funkcí. Jedná se o následující porosty : Označení porostů 1A, 1B, 1C, 1D, 3A, 3B, 3C, 3D, 3E, 3F, 3G, 4A, 4B, 4C, 4D, 5A, 5B, 5C, 5D, 5E, 5F, 6A, 6B, 6C, 6D, 6E, 7A, 7B, 7C, 7D, 7E, 8A, 9A, 9B, 9C Výměra v 2,78 O vyhlášení kategorie lesů zvláštního určení dle 8, odst.2, písmena c) zákona č. 289/1995 Sb. požádal vlastník Krajský úřad Královéhradeckého kraje, odbor životního prostředí a zemědělství podle 8, odst.3 zákona č.289/1995 Sb. Rozhodnutí o kategorizaci bylo vydáno Kategorie lesů 31a je dána zákonem (vlastník nežádá orgán státní správy o vyhlášení kategorie) dle 8, odst.1, písmena a) zákona č. 289/1995 Sb., lesy zvláštního určení v pásmech hygienické ochrany vodních zdrojů I. stupně. Jedná se o následující porosty : Označení porostů Výměra v 1G,15 Ostatní porosty LHC Městské lesy Úpice jsou zařízeny v kategorii lesů hospodářských. 7

8 1. Rozbor přírodních podmínek LHC Městské lesy Úpice leží ve východní části Podkrkonoší v povodí řeky Úpice (pomoří Severního moře). Oblast LHC se rozkládá v nadmořské výšce od cca 4 do 53 metrů nad mořem Poměry klimatické Podle klimatického členění. (Klimatické oblasti Čr, studia geografica č 16,1971) se jedná o klimatické oblasti mírně teplé MT7 a MT2. KLIMATICKÉ OBLASTI (Quitt, E.1971): CHARAKTERISTIKY MT11 MT9 MT7 MT5 MT3 MT2 Počet letních dnů Počet dnů nad 1 C Počet mrazových dnů Počet ledových dnů Prům. teplota v lednu Prům. teplota v červenci Prům. teplota v dubnu Prům. teplota v říjnu dnů srážek nad 1 mm Úhrn srážek ve veg.době Úhrn srážek v zimě Srážky celkem Počet dnů se sněhem Počet dnů zamračených Počet dnů jasných MT 7 - mírně teplá oblast, normálně dlouhé, mírné, mírně suché léto, přechodné období je krátké s mírným jarem a mírně teplým podzimem, zima je normálně dlouhá, mírně teplá, suchá až mírně suchá s krátkým trváním sněhové pokrývky. MT 2 - krátké léto, mírné až mírně chladné, mírně vlhké, přechodné období krátké s mírným jarem a mírným podzimem, zima je normálně dlouhá s mírnými teplotami, suchá s normálně dlouhou sněhovou pokrývkou. Průměrné roční srážky se pohybují kolem 7-8 mm. Průměrná roční teplota v celé oblasti je cca 7 C, ve vegetačním období 13 C. Vegetační doba se pohybuje mezi 14 a 16 dny. Langův dešťový faktor se pohybuje kolem 8 až 12 vlhká až velmi vlhká oblast. Převažují větry západních směrů. Pro vegetaci jsou nebezpečné pozdní a časné mrazy. S nočními mrazy v těchto polohách je nutno počítat od září do května. 8

9 1.2. Geomorfologie a pedologie oblasti - Krkonošsko-jesenická subprovincie IV - - Krkonošská oblast IVA - - Krkonošské podhůří IVA Podkrkonošská pahorkatina IVA-2b Podkrkonošská pahorkatina je nejrozsáhlejší geomorfologickou jednotkou krkonošské oblasti. Území je až na výjimky budováno horninami permského stáří méně odolnými červenohnědými usazeninami i velmi pevnými vyvřelinami, zejména melafyry, které tvoří nápadné terénní vyvýšeniny. Půdy lesního vegetačního stupně: Základem jsou typické kambizemě - KMm (hnědé lesní půdy). Jsou středně kyselé, lehčí, poměrně kamenité, provzdušněné, sorpčně nenasycené, středně zásobené živinami, středně humozní a s dobrými fyzikálními a hydrickými vlastnostmi. Tyto půdy patří k produkčně nejzdatnějším. Místy se vyskytují na slínovcích a vápnitých opukách boté pararendziny - PR 1.3. Biogeografické poměry Květena: Praesudeticum; Boreo - hercynicum (křídový obvod)(dostál 1956) Regionálně fytogeografické členění: (Slavík, B. Academia 1987) Fytogeografická oblast: mezofytikum fytogeografický obvod: ČESKOMORAVSKÉ MEZOFYTIKUM: 56. Podkrkonoší: e. Červenokostelecké Podkrkonoší Sosiekologické členění - sosiekoregiony (Mícl,I. a kol.: ÚSES; Terplan, MŽP 1991): 3.13 Krkonošské podhůří Vegetačně rekonstrukční jednotky (Mikyška,R. a kol.: Geobotanická mapa ČR 1 : 2, 1969): LF - Luzulo-Fagion (bikové bučiny) F - Eu-Fagion (květnaté bučiny) AU - Alno-Padion, Alnetea glutinosae (luhy a olšiny) 11. Speciální šetření o stavu lesa Jako výchozích podkladů při zpracování LHP bylo využito šetření OPRL pro přírodní lesní oblast č.24 Sudetské mezihoří (24a Permokarbonské obvody) a č.23 Podkrkonoší (23b Podkrkonošská permokarbonská vrchovina). Výsledky těchto šetření byly využity především jako podklad pro návrh a vymezení hospodářských souborů a tvorbě rámcových směrnic hospodaření. 9

10 11.1. Typologické šetření LHC se nachází v PLO č.24 Sudetské mezihoří (8,85% plochy LHC) a v PLO č. 23 Podkrkonoší (91,15 %). Podkladem pro vymezení cílových hospodářských souborů byla revidovaná typologická mapa. Revizi typologického mapování provedla pobočka ÚHÚL Hradec Králové. Základní jednotkou diferenciace růstových podmínek je lesní typ (LT). Lesní typ je definován (ZLATNÍK 1956) jako soubor přirozených a změněných biocenóz a jejich vývojových stadií včetně prostředí, t.j. geobiocenóz vývojově k sobě patřících. Je to jednotka s úzkým ekologickým rozpětím pro růst dřevin. Lesní typ je crakterizován význačnou kombinací druhů příslušné fytocenózy, půdními vlastnostmi, výskytem v terénu a potenciální bonitou dřevin. Jako jednotka jediného systému je lesní typ crakterizován svou typickou variantou. V jednotlivých lesních oblastech je lesní typ reprezentován příslušnou geografickou variantou. Mapovací jednotkou je tato geografická varianta lesního typu, popřípadě jeho degradační stadium. Vyšší typologickou jednotkou je soubor lesních typů (SLT), který spojuje lesní typy podle ekologické příbuznosti vyjádřené hospodářsky významnými vlastnostmi stanoviště. Jsou zde vymapovány lesní typy 3. a 4. lesního vegetačního stupně. Dubobukový 3.LVS zaujímá 56,12 % rozlohy LHC. Bukový 4.LVS zaujímá 43,88 % rozlohy LHC. Z edafických kategorií jsou nejvíce zastoupeny řada kyselá (M, K, N, I) (7,1 %), řada živná (S) (23,53 %) řada oglejená (4,95 %). Základní hospodářská doporučení pro jednotlivé hospodářské soubory byla dle lesních oblastí zpracována pobočkou ÚHÚL Hradec Králové. Tato doporučení byla konkretizována na přírodní a růstové poměry LHC a dále jsou rozpracována v rámcových směrnicích hospodaření. Vegetační stupňovitost: Lesní vegetační stupeň Výměra z typologické mapy Procento 3 - DUBOBUKOVÝ 191,68 56, BUKOVÝ 149,94 43,88 Celkem porostní půda 341,62 1 1

11 Zastoupení lesních typů: Symbol Název lesního typu Výměra LT 3D7 3S1 3I1 3J4 3K1 3K3 3K5 3K6 3K9 3L1 3M2 3M3 3N2 3S8 3V2 4K1 4K3 % rozlohy LT na území LHC OBOHACENÁ DUBOVÁ BUČINA netýkavková,15,4 SVĚŽÍ DUBOVÁ BUČINA šťavelová 4,96 1,45 ULÉHAVÁ KYSELÁ DUBOVÁ BUČINA s bikou chlupatou 1,33,39 LIPOVÁ JAVOŔINA bažanková,55,16 KYSELÁ DUBOVÁ BUČINA metlicová 79,2 23,18 KYSELÁ DUBOVÁ BUČINA biková na slunných svazích,51,15 KYSELÁ DUBOVÁ BUČINA borůvková 47,84 14, KYSELÁ DUBOVÁ BUČINA metlicová se šťavelem,54,16 KYSELÁ DUBOVÁ BUČINA na prudkých svazích 19,64 5,75 JASANOVÁ OLŠINA potoční,25,7 CHUDÁ DUBOVÁ BUČINA brusinková 1,68,49 CHUDÁ DUBOVÁ BUČINA borůvková 22,66 6,63 KAMENITÁ KYSELÁ DUBOVÁ BUČINA se třtinou rákosovitou 2,47,72 SVĚŽÍ DUBOVÁ BUČINA ochuzená 8,56 2,52 VLHKÁ DUBOVÁ BUČINA papratková 1,34,39 KYSELÁ BUČINA metlicová 33,92 9,93 KYSELÁ BUČINA biková na slunných svazích 1,1,3 Přirozená druhová skladba BK 6 LP 2 DB 2 JV JD JS BK 6 DB 4 JD 1 LP HB (JV) BK 6 DB 3 JD 1 LP HB SM BK 4 LP 3 JV 2 (JD DB) 1 JL JS BK 6 DB 3 JD 1 BŘ BO HB BK 5 DB 5 JD BŘ BO BK 4,5 DB 4,5 BO 1 BŘ BK 6 DB 3 JD 1 HB BK 6 DB 3 JD 1 BŘ BO OL 6 JS 3 SM 1 JD JL JV BK 4 DB 4 BŘ 1 BO 1 BK 4 DB 4 BŘ 1 BO 1 BK 6 DB 3 JD 1 LP HB SM BK 7 DB 3 HB JD LP SM BK 3 DB 3 JD 3 JV 1 JS OL JL SM BK 7 JD 2 DB 1 SM BK 7 JD 2 (DB SM BO) 1 SM 11

12 4K6 4S1 4S6 4S9 4V1 5O1 KYSELÁ BUČINA borůvková 28,73 8,41 SVĚŽÍ BUČINA šťavelová 1,7,31 SVĚŽÍ BUČINA ochuzená 55,98 16,38 SVĚŽÍ BUČINA svahová 9,77 2,86 VLHKÁ BUČINA netýkavková 2,55,75 SVÉŽÍ (BUKOVÁ) JEDLINA šťavelová 16,91 4,95 Celkem 341,62 1 BK 7 JD 2 (DB SM BO) 1 BK 8 JD 2 LP JV DB HB BK 8 JD 2 DB HB LP BK 8 JD 2 LP JV HB DB BK 4 JD 4 DBL 1 JV 1 JL JS OL SM BK 2 JD 6 SM 2 DBL OS BŘ Šetření ochrany lesa a) Pásma ohrožení lesů pod vlivem imisí Lesní porosty na území LHC jsou zařazeny do lesů pod vlivem imisí a to do nejnižšího pásma ohrožení D (341,62 = 1 %). Lesní porosty jsou poškozeny imisemi většinou jen slabě až středně. Pozn: crakteristiky pásem a poškození porostů Pásmo ohrožení A: Jde o celky s významným imisním zatížením (na př. pro exponované nadmořské výšky nad 7 m při dlouhodobé průměrné koncentraci SO 2 nad 6 ug/m -3. V tomto pásmu se poškození dospělého smrkového porostu zvýší průměrně o 1 stupeň za dobu do 5 let (odpovídá životnosti porostů do 2 let). Pásmo ohrožení B: Ve stejných imisních podmínkách se liší od pásma A příznivějšími ekologickými podmínkami. Zpravidla zahrnuje polohy vyšších nadmořských výšek, nebo při nižším imisním zatížení zahrnuje extrémní lokality vysokých poloh. Poškození dospělých smrkových porostů se v tomto pásmu zvýší o 1 stupeň průměrně za 5-1 let (odpovídá životnosti porostů 2 až 4 let). Pásmo ohrožení C: Smrkové a borové porosty v příznivějších ekologických podmínkách s nižším imisním zatížením (koncentrace SO 2 nižší než 6 ug.m- 3 ). V exponovaných lokalitách je zvýšení poškození porostů odpovídající pásmu C dosaženo při hladinách koncentrací SO 2 nad 2-3 ug/m -3. Poškození dospělých smrkových porostů se v tomto pásmu zvýší o 1 stupeň průměrně za 1-15 let (odpovídá životnosti porostů 4-6 let) Pásmo ohrožení D: Jde o lokality s nízkou úrovní znečištění ovzduší (odpovídá zatížení do 25 ug SO2 na m -3 ). Poškození dospělých smrkových porostů se v tomto pásmu zvýší o 1 stupeň průměrně za 15-2 let (odpovídá životnosti porostů 6 až 8 let). Mimoto se do tohoto pásma zahrnují i takové plochy, kde se nepředpokládá zkrácená životnost porostů, i když je vliv imisí patrný. Životnost porostů se uvažuje od počátku intenzivního působení imisí. 12

13 Crakteristika poškození porostů smrku: - porosty zdravé, na žádném stromu nejsou patrné známky poškození imisemi. Počet ročníků jehličí je v celé koruně normální. V subalpinských smrčinách setrvává na větvích asi 9-12 ročníků jehlic, v bukosmrkovém stupni asi 7-9 ročníků, v polohách nižších 5-7 ročníků jehlic. V borových porostech jsou zachovány 3 ročníky, za velmi příznivých podmínek i čtvrtý ročník (alespoň částečně). /1 - porosty s prvními příznaky poškození. Projevují se maximálně u 2% stromů proředěním korun, hlavně u okrajových stromů Část stromů má počet ročníků jehličí odpovídající zdravým porostům, část stromů mírně redukována o 1-2 ročníky. Silně poškozené stromy se nevyskytují. I - porosty mírně poškozené. Poškozené stromy se vyskytují i uvnitř porostu v proředěnějších místech a na okrajích či kolem mezer. Většina stromů ve smrkových porostech zachovává 4-6 ročníků jehličí (vztahuje se v průměru na bukosmrkový stupeň, pro vyšší nebo nižší polohy je nutno poměrný počet ročníků jehličí přidat nebo ubrat). Stromy odumírají jen výjimečně, zápoj porostu se nemění. Exponované skupiny, výstavky a prořídlé skupiny stromů projevují výraznější redukci zachvojení. Mladé porosty mívají zachováno až 7 ročníků jehličí. V borových porostech jsou zachovány 2-3 ročníky jehličí, exponované skupiny a výstavky se zachvojením od zapojených porostů neliší. II - stromy v porostních okrajích a v ředinách alespoň středně poškozené. Silně poškozené stromy mají 1-2 ročníky jehličí, v korunách proschlé větve. Ostatní stromy 3-5 ročníků jehličí, převážně normálně vyvinutého. Odumírání postihuje především stromy podúrovňové. Výstavky a exponované skupiny jsou silně poškozeny, jednotlivé stromy odumírají. V mladých porostech se zachovává průměrně 5 ročníků jehličí. Silně poškozených jedinců je v těchto porostech do 5%. V borových porostech se zachovávají v průměru 2 ročníky jehličí, vyšší mortalita postihuje především podúrovňové jedince. Výstavky a exponované skupiny jsou výrazněji poškozeny než zapojené porosty. Častější výskyt poškozených stromů v úrovni zapojeného porostu. IIIa - porosty silně poškozené. Slabě poškozené stromy zachovávají 2-4 ročníky jehličí, méně vyvinutého. I v zapojených porostech odumírají jednotlivé stromy v úrovni, porosty se pomalu, ale vytrvale prořeďují. Po silném narušení se postup poškození zřetelně urychluje. Výstavky, silně exponované skupiny, silně prořídlé porosty rychle odumírají. Mladé porosty zachovávají v průměru 4 ročníky jehlic a asi 12-15% jedinců bývá silně poškozeno. Ojediněle se mohou vyskytovat i stromy dosud zdravé. V borových porostech je zachován 1 ročník, eventuelně zbytky druhého ročníku jehličí, délka a hmotnost jehlic klesá a zkracují se letorosty i u mladých porostů. Proředěné porosty zabuřeňují. IIIb - porosty velmi silně poškozené. Celkové prosýchání korun i u slaběji poškozených stromů jak u smrku, tak v borovici.prakticky se již neobjevují zdravé ani slabě poškozené stromy. Pod porostem se na příhodných stanovištích může objevit nálet pionýrských dřevin. Po důsledném zdravotním výběru by vznikla ředina, která by byla neschopná další delší existence. Při dlouhodobém působení imisí se koruny v borových porostech zplošťují (piniový tvar). IVa - porosty odumírající. Jehličí je velmi silně redukováno, zachovávají se zbytky jehličí, koruny stromů s četnými suchými větvemi. Stromy odumírají v celých skupinách, to platí pro smrk i pro borovici. IVb - porosty odumřelé - cca 7% stromů je znehodnoceno tak, že se nehodí ke zpracování konvenčními technologiemi. Dle vyhlášky č.78/1996sb. se již stupně IVa a IVb nerozlišují. 13

14 b) Ohrožení porostů větrem a sněhem Ohrožení porostů větrem je běžné, předpoklady k většímu riziku dávají v některých lokalitách rozsáhlé stejnověké porosty smrku. Dále jsou ohroženy všechny návětrné porostní okraje (Z, SZ). Ohrožení porostů sněhem a námrazou je střední až vysoké, částečnou obranou je pěstování dobře založených kultur místních dřevin ověřené kvality a horského ekotypu a dále včasné provádění všech výchovných zásahů (prořezávek a probírek), tak aby nedošlo k přeštíhlení a destabilizaci mlazin a tyčovin. Lepší než jednorázový silný zásah se jeví častější a slabší intenzita výchovy. c) Ostatní škodliví činitelé Z ostatních škodlivých činitelů lze zmínit kůrovce (v základním stavu) a dále škody zvěří na kulturách a mladých smrkových porostech, které jsou lokálně vyšší (dle stávanišť a početnosti srnčí zvěře). Stále jsou patrné na smrkových porostech škody jelení zvěří z minulých desetiletí, kdy byla početnější. Zde pak je riziko následných houbových infekcí a hniloby dřeva. Větší ohrožení hnilobami (především smrku) je na živných stanovištích. 12. Požadavky orgánů ochrany přírody Požadavky orgánů ochrany přírody v roce vypracovávání LHP (26), byly zjišťovány na základě podkladů OPRL a jednáním s MěVaK Úpice Zvláště chráněná území, Natura 2 a evropsky významné lokality Na území LHC se nenachází zvláště chráněná území, ptačí oblasti ani evropsky významné lokality Geograficky nepůvodní druhy dřevin (GNDD) Pro schválení podílu geograficky nepůvodních druhů dřevin při obnově porostů je nutné povolení Krajského úřadu královéhradeckého kraje, odboru životního prostředí dle 5 odst. 4 zákona č. 114/92 Sb.. Procentické podíly geograficky nepůvodních dřevin, které je možné použít při výsadbách v rámci každého hospodářského souboru, jsou uvedeny v rámcových směrnicích hospodaření a v základních hospodářských doporučeních pro hospodářské soubory. Geograficky nepůvodní dřeviny nejsou konkrétně umístěny v doporučeném zalesnění. Případné přirozené nárosty geograficky nepůvodních dřevin budou považovány za součást druhové skladby do doby zajištění kultur a v rámci výchovných zásahů bude prováděna jejich postupná redukce. Uvedené hodnoty pro cílové hospodářské soubory jsou nepřekročitelné za období platnosti LHP. Maximální povolené zastoupení geograficky nepůvodních dřevin pro PLO 23 a 24 podávají následující tabulky: 14

15 Závazné stanovisko odboru ekologie krajiny MŽP pro PLO 23 - Podkrkonoší č. j. 548/OEK/98 ze dne Maximální povolené zastoupení geograficky nepůvodních dřevin podle cílových hospodářských souborů v oblasti 23: Cílový hospodářský soubor Dřeviny v % 41 MD 5-1, DG MD 5-1, DG MD 5-1, DG 3-5,JDO MD 5-1, DG MD 3-7, JDO 3-5 Závazné stanovisko odboru ochrany přírody MŽP pro PLO 24 Sudetské mezihoří, vydané dne pod č.j. 9417/-OOP/3185/. Maximální povolené zastoupení geograficky nepůvodních dřevin podle cílových hospodářských souborů v oblasti 24: Cílový hospodářský Dřeviny v % soubor 41 MD MD 5-1, DG MD 5-1, DG MD 5-1, DG 1-4, JDO MD 5-1, DG 1-4, JDO / Při obnově porostů nebudou vytvářeny monokultury z geograficky nepůvodních druhů lesních dřevin. 2/ Maximální podíl geograficky nepůvodních druhů lesních dřevin, uvedený v tabulce, spolu s hlavní hospodářskou dřevinou nesmí překročit 7% zastoupení v cílové druhové skladbě. 3/ V porostech, ve kterých dochází k přirozenému zmlazování geograficky nepůvodních lesních dřevin, je třeba v cílové druhové skladbě obnovovaných porostů dodržet minimální podíl melioračních a zpevňujících dřevin, stanovený v příloze č.3, vyhlášky č.83/1996 Sb., o zpracování oblastních plánů rozvoje lesů a o vymezení hospodářských souborů. 4/ Zavádění geograficky nepůvodních druhů lesních dřevin ve zvláště chráněných územích je zakázáno zákonem č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších změn a doplňků. Případné použití těchto dřevin podléhá udělení výjimky podle ustanovení 43 tohoto zákona. 5/ Ve vymezených a schválených územních systémech ekologické stability nebude zavádění geograficky nepůvodních druhů lesních dřevin navrhováno, pokud není stanoveno jinak v jejich podrobné dokumentaci Pásma hygienické ochrany vod PHO I. stupně Oddělení 1 G (Vod 235/2287/85-Km). Pro toto ochranné pásmo bylo upraveno rozdělení lesa, kde byl vylišen samostatný dílec. Podle 8, odst. 1, písm. a) zákona č. 289/1995 Sb. je zařazen do kategorie lesů zvláštního určení. PHO II. stupně vnější Oddělení 1D, 2A, 2B, 4A, 4C, 4D, 5A, 5E, 5F, 9A, 9B, 9C, 1A, 1B, 1C, 1D, 1E, 1F náleží do PHO2b (Vod 235/2287/85-Km) Vodní zdroj vodovodu Úpice. 15

16 PHO II. stupně vnější Oddělení 12A náleží do PHO2b (Vod 235/2261/88-Km) Vodní zdroj vodovodu Hajnice. PHO II. stupně vnější Oddělení 7C, 7D, 7E náleží do PHO2b (2827/9/Vod-Z) Vodní zdroj pro oblast Červený Kostelec. PHO II. stupně vnitřní Oddělení 11A, 11B, 11C, 11D, 11E náleží do PHO2a (Vod 235/2285/85-Km) Vodní zdroj vodovodu Radeč Územní systém ekologické stability (ÚSES) Prvky ÚSES do LHC zasahující jsou uvedeny v textu hospodářské knihy. Vzhledem k různému stupni a úrovni zpracování dokumentace ÚSES nejsou ze strany orgánů státní správy, vyjma záměrného rozšiřování geograficky nepůvodních druhů dřevin, žádné omezující požadavky. Z tohoto důvodu bude plánování hospodářských opatření LHP vycházet z rámcových směrnic hospodaření. LBC Skalka 6B (V část) LBC Olšina nad Radčí 2A, 2B (střední a J část) LBC č. 13 5D LBC Nad Dlouhou Vodou 5A (J část) LBC Ve Rtyňce 7B (J část) LBC Na krákorce 7C, 7D (V část) LBC Mostalinka 1E, 1F (SV část) LBC Červená hlína 12A (J část) Pozn. vysvětlení pojmu: Územní systém ekologické stability je nepravidelná síť ekologicky významných segmentů krajiny, které jsou účelně rozmístěny na základě funkčních a prostorových kritérií. Těmito prvky jsou biokoridory a biocentra, která mohou být funkční nebo navržená. Biocentrum je krajinný segment, který svou velikostí a stavem ekologických podmínek umožňuje dlouhodobou existenci druhu nebo společenstev původních druhů planě rostoucích rostlin a volně žijících živočichů. Biokoridor je krajinný segment, který propojuje mezi sebou biocentra způsobem, umožňujícím migraci organismů. Dle biogeografického významu rozlišujeme prvky lokální, regionální a nadregionální Závazné stanovisko orgánu ochrany přírody Závazné stanovisko orgánu ochrany přírody k LHP, dle 4 odst. 3 zákona č. 114/92 Sb. ve znění pozdějších předpisů, bude vydáno na žádost vlastníka po projednání a odsouhlasení plánovaných opatření LHP ve vztahu ke vzneseným požadavkům orgánu ochrany přírody k závěrečnému šetření LHP, nebo bezprostředně po závěrečném šetření k návrhu LHP. 16

17 13. Rozbor současného stavu lesa Zastoupení věkových stupňů Ze zastoupení věkových stupňů je na první pohled patrný výrazný přebytek mýtních věkových stupňů 9., 1., 12., 13. a 14. Přestárlé mýtní porosty úplně chybí. Mladé a dospívající předmýtní věkové stupně (2., 3., 4., 5., 6., 7. a 8.) jsou většinou zastoupeny podnormálně až silně podnormálně. Podnormální zastoupení předmýtních věkových stupňů se v budoucnu projeví sníženým etátem mýtní těžby a v současnosti i menším podílem těžby předmýtní. S ohledem vyššího zastoupení 9. a 1. věkového stupně lze část zásob zašetřit a nahradit tak podnormální zastoupení 7. a 8. stupně. Celkově lze říci, že vzhledem k výměře jde o LHC s nedostatkem předmýtních a dospívajících předmýtných porostů. Podrobnější údaje viz graf a tabulka č. 3a v příloze. V grafu je červenou linií vyznačen normální průběh rozložení věkových stupňů. Plošné zastoupení věkových stupňů s normálním zastoupením Věkové stupně Normální zastoupení Věkový stupeň Zastoupení dřevin a bonity lesních porostů Jehličnany jsou zastoupeny na daném majetku 89,9 %, listnáče 1,1 % plošného podílu a 95,99 % hmotového podílu jehličnanů a 4,1 % hmotového podílu listnáčů. Převládající dřevinou je smrk ztepilý (59,85 % plošného podílu), dále borovice lesní (24,4 %), modřín evropský (4,8 %), buk lesní (3,88 %), bříza bradavičnatá (3,5 %) a olše lepkavá (1,14 %). Ostatní dřeviny se vyskytují pod hranicí 1 % plošného podílu. Průměrná absolutní bonita je u smrku 27,46. Borovice lesní má průměrnou bonitu 24,65, modřín evropský 28,63, buk lesní 25,2, bříza bradavičnatá 23,72 a olše lepkavá 24,39. Průměrné zakmenění je 9,3. Vyšší je u mladých věkových stupňů, ve starších je rozkolísané, spíše s přibývajícím věkem klesá. Průměrné zakmenění je obvyklé. Podrobný rozbor zakmenění dle jednotlivých věkových stupňů je tabulce č. 2 v příloze Textové části. 17

18 Plošné zastoupení dřevin MD 5% BK 4% BR 3% OL 1% JD 1% DB 1% SM MD BR BO BK OL JD DB HB KL LP DG TP JS BO 24% SM 6% AK JR JL JDO TS Porostní zásoby, zakmenění, přírůsty Celková skutečná zásoba porostů m 3 hr. b. k., což odpovídá průměru 28 m 3 /. Zásoba jehličnatých dřevin je m 3 b.k., listnatých dřevin m 3 b.k.. Celková zásoba porostů a s ní související i průměrná hektarová zásoba porostů je ovlivněna nerovnoměrným zastoupením věkových stupňů. Průměrná zásoba mýtných porostů 397 m 3 b.k./. Průměrné přírůsty naznačují produkční možnosti lesního majetku. Jejich výpočet však vychází z modelových tabulkových přírůstů, které nemusí odpovídat konkrétním růstovým poměrům. Proto jsou přírůsty pouze hodnotou orientační. Průměrné přírůsty odpovídají stanovištním podmínkám a ukazují na dobré produkční možnosti současných porostů. m 3 hroubí b. k. Celková na 1 Zásoba skutečná ,36 m 3 hroubí s k. Průměrný mýtní přírůst PMP ,6 Celkový průměrný přírůst CPP ,63 Celkový běžný přírůst CBP 256 7,34 Pozn.: PMP průměrný mýtní přírůst PMP = H u u H u hmota porostu v době obmýtí u obmýtí 18

19 Hmotový průměrný přírůst vztažený k době obmýtí. Hlavními veličinami ovlivňujícími velikost PMP jsou: zastoupení dřevin, průměrná bonita, průměrné zakmenění (=zásoba) a délka obmýtí. PMP je podílem zásob mýtných porostů a doby obmýtí. Z toho vyplývá, že PMP není závislý na současném celkovém věkovém složení porostů. PMP=etát těžby mýtní za předpokladu normálního zastoupení věkových tříd. Průměrné obmýtí LHC je 17,33 let. CPP celkový průměrný přírůst CPP = H u + u o prob u H u hmota porostu v době obmýtí u o suma probírek za dobu obmýtí u obmýtí CPP je závislý na stejných veličinách jako PMP. Suma probírek za dobu obmýtí je dána tabulkovými veličinami za předpokladu modelového vývoje porostu a modelově prováděné výchovy. V tomto případě může CPP sloužit jako orientační ukazatel maximální celkové výše těžby. Při nemodelových intenzitách a způsobech výchovy a při postižení předmýtních porostů kalamitními těžbami je jeho použití omezené. d CBP - celkový běžný přírůst (roční) CBP = H t - H t-n + t t-n prob n H t hmota porostu ve věku t H t-n hmota porostu ve věku t-n t t-n suma probírek za dobu n n - počet let periody Celkový běžný přírůst je přírůstem na hlavním porostu ve věku t (aktuální věk v LHP) a sumou modelové výchovy vztažené ke konkrétnímu věku porostní skupiny. Délka periodního výpočtu je vztažena k předpokládané délce platnosti LHP, tj. 1 let. Celkový běžný přírůst je mimo běžné taxační údaje (dřevina, bonita, zakmenění) ovlivněn též konkrétním věkem porostní skupiny a z toho vyplývajícího skutečného zastoupení věkových stupňů (tříd). Při normálním zastoupení věkových tříd je CBP roven CPP Fenotypově hodnotné porosty Při obnově lesního hospodářského plánu byla fenotypová hodnota lesních porostů posuzována na základě zákona č.149/23 Sb. ze dne o uvádění do oběhu reprodukčního materiálu lesních dřevin lesnicky významných druhů a umělých kříženců, určeného k obnově lesa a k zalesňování, a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o obchodu s reprodukčním materiálem lesních dřevin) a následující porosty byly vybrány a identifikovány za vhodné k uznání ke sběru osiva. Pro uznání těchto porostů jako selektovaných je nutný odborný posudek. Označení nové porostu staré Fenotyp ová kateg. Dřevina Věk Ploc etáže v Ploc dřeviny v Les. typ. Hosp. soubor Zásoba dřeviny v m 3 Výše TM doporučená LHP v m 3 PLO 23 13A9 113K8 B MD 85 7,57 1,14 3K A9 113K8 B SM 85 7,57 4,54 3K

20 14. Rámcové plánování Rámcové plánování vychází ze současného stavu lesních porostů a jejich funkčního (účelového) zaměření a z přírodních poměrů, které dávají předpoklad pro stanovení odlišných základních rozhodnutí o způsobech hospodaření Tvorba hospodářských souborů Při tvorbě hospodářských souborů jsme vycházeli ze základních hospodářských doporučení zpracovaných dle cílových hospodářských souborů a porostních typů v OPRL pro přírodní lesní oblast 23 a 24. Na základě rozboru přírodních podmínek, porostních poměrů, záměrů vlastníka lesa a požadavků dotčených orgánů (ochrany přírody) byly vymezeny hospodářské soubory. Označení HS vychází z OPRL a to pro lesy hospodářské a lesy zvláštního určení. Vymezení HS a diferenciace způsobu hospodaření v lesích hospodářských a v lesích zvl. určení vychází ze známých přírodních poměrů a stávajících porostních typů. Četnost HS vychází z faktu poměrně malé různorodosti a rozdílnosti přírodních poměrů na LHC Rámcové směrnice hospodaření Rámcové směrnice hospodaření jsou zpracovány pro jednotlivé hospodářské soubory. Jejich základní hospodářská doporučení diferencovaně přistupují k účelovému poslání lesních porostů, plnění mimoprodukčních a produkčních funkcí lesa a způsobu hospodaření dle rozdílných přírodních poměrů. Jsou v nich zohledněna příslušná ustanovení zákona o lesích č. 289/1995 Sb. a jeho prováděcích vyhlášek MZe č. 82/1996, č. 83/1996 Sb. a č. 84/1996 Sb., zákona o ochraně přírody č. 114/92 Sb. a prováděcí vyhlášky č. 395/92 Sb. Hlavní zásady pro vypracování základních doporučení HS: 1. Obmýtí a obnovní doba, jsou základní rozhodnutí pro stanovení celkové výše mýtních těžeb dle těžebních procent pro příslušná obmýtí a obnovní doby pro HS, vychází ze současné hospodářsko-úpravnické praxe, záměrů lesního hospodáře, požadavků na plnění mimoprodukčních funkcí lesa, produkčních možností dřevin na daných stanovištích a zdravotního stavu porostů. Jedná se o modelové vyjádření způsobu hospodaření v rámci celého hospodářského souboru. Při podrobném plánování hospodářských opatření v konkrétních porostech je však nutno přihlédnout k současnému stavu porostu a tomu přizpůsobit způsob a rychlost obnovního postupu. 2. Hospodářský způsob vychází z pěstebních možností a ekologických nároků jednotlivých dřevin, stanovištních poměrů, cílů trvale udržitelného způsobu hospodaření v lesích, ochrany a zajištění stability porostů a ochrany půd proti erozi a pod. Základním hospodářským způsobem bude způsob násečný a holosečný doplněný na vhodných lokalitách způsobem podrostním. 3. Cílová druhová skladba - základem pro stanovení cílové druhové skladby byly především produkční možnosti jednotlivých dřevin na daných stanovištích, hospodářské záměry odborného lesního hospodáře, posílení stability lesních porostů, zachování genetické hodnoty porostů při současné podpoře plnění mimoprodukčních funkcí lesa. Cílová druhová skladba obsahuje základní dřeviny, meliorační a zpevňující, přimíšené a vtroušené dřeviny, jejichž použití je vhodné pro zpestření druhové skladby porostů, při různém stupni rozpracovanosti porostů, při dílčích odlišnostech lesních typů sdružených do jednoho hospodářského souboru, na různých svahových expozicích a pod. (různé ekologické nároky dřevin). 2

21 4. Meliorační a zpevňující dřeviny - jsou uvedeny v hospodářských souborech výčtovou metodou. Jejich výčet vychází z Vyhlášky MZe č. 83/1996 Sb., přílo č. 4. Procentický podíl těchto dřevin v HS respektuje podmínku minimálního podílu uvedeného v příloze vyhlášky pro jednotlivé cílové HS. Plánování MZD v porostech starších 8-ti let a porostech mladších, pokud do nich plán umísťuje obnovu nebo obnovu připouští bude řešeno v souladu s vyhláškou č.84/1996 Sb. 1. Použití MZD při obnově porostu musí být voleno dle přílohy vyhlášky č.83/1996 Sb. a dle konkrétního SLT. 5. Odchylky od modelu - vzhledem k tomu, že navržené hospodářské soubory respektují přírodní poměry a plnění mimoprodukčních funkcí lesa, není nutno ve větší míře v rámci hospodářského souboru používat odchylek od modelového způsobu hospodaření. Odchylky slouží pouze jako doporučení jak postupovat při obnově porostů, které se nevyvíjí modelově a jejichž zdravotní stav, genetická hodnota, apod. jsou odlišné od běžných porostů zastoupených v hospodářských souborech. 6. Doporučení HS uvedené v rámcových směrnicích hospodaření blíže rozvádí a specifikují základní hospodářská doporučení HS. Týkají se hospodářského způsobu, rychlosti obnovního postupu, zakládaní zpevňovacích prvků, zakládání porostů a způsobu výchovy, péče o mladé porosty, ochrany porostů proti působení škodlivých činitelů, provádění melioračních opatření, zabezpečení mimoprodukčních funkcí lesa, apod. 15. Základní hospodářská doporučení a úkoly LHP Těžby mýtní Mýtní těžby byly navrženy a umístěny ve spolupráci zařizovatele a OLH v celkové výši 67 % etátu těžby mýtní a to s ohledem na obnovní rozpracovanost a připravenost porostů, potřeby nárostů a další zohlednitelné faktory. Umístěné obnovní prvky jsou menšího rozsahu a jejich orientace dbá na stínění následných kultur. Procento žádoucích melioračních a zpevňujících dřevin v čistě smrkových porostech je třeba předsunovat v kotlících či skupinovitě mísit mimo silně osluněná a jinak extrémně klimaticky zatěžovaná místa Těžby předmýtní Pro plánování těžby předmýtní byl zvolen induktivní způsob s umístěním těžeb do jednotlivých porostních skupin v ploše i v objemu na celém LHC. Rozsah a intenzita zásahů byly ovlivněny současným zdravotním stavem porostů. Výchovné zásahy budou většinou ve starších jehličnatých skupinách podúrovňové, negativní, ve skupinách mladších jehličnanů pak silnější, častější a úrovňové. Ve směsích s listnatými dřevinami budou zásahy kombinované, negativní se zásahem do úrovně při jejich uvolňování nebo odstraňování netvárných jedinců. Ploc manipu- Probírky do 4 let Plošný rozsah těžby předmýtní Probírky celkem Kategorie Ploc lesa manipu- m 3 Ploc násobnost m 3 / m 3 / Ploc lační násobná manip. násob. lační násobná 38,91 38, ,62 23,62 5,76 5,76 1 násobnost Hospodář ský Zvl.určení 71,23 69,78 1, ,82 18,19 29,25 27,8 1,5 Celkem 11,14 18,69 1, ,87 2,13 35,1 33,56 1,4 21

22 15.3. Prořezávky Kvalitní realizace výchovných zásahů v prořezávkách může výrazně ovlivnit stabilitu a kvalitu následného porostu. Proto výchova musí směřovat směrem ke kvalitě jedinců (tvarový a zdravotní výběr), ale i ke zlepšení kvality druhového složení porostů se zastoupením více druhů hlavních a přimíšených dřevin. Zvláštní zřetel by měl být věnován prořezávkám v porostních směsích s listnatými dřevinami a v listnatých skupinách, kde budou prováděny negativní zásahy s odstraňováním tvarově nevhodných a škodících jedinců a dále pak v porostních skupinách vzniklých z přirozených nárostů, kde bude sna o přiměřeně intenzívní redukci počtu jedinců vedoucí k posílení stability porostů vůči působení škodlivých abiotických činitelů. Opakovanost zásahů je volena na základě současného stavu skupiny, předpokládaného vývoje skupiny a cíle výchovy. Ve větších plochách bude vhodné provést zpřístupnění a zpřehlednění porostních skupin systémem vyklizovacích, případně přibližovacích linií, které by v rámci následných výchovných zásahů měly být udržovány. Při západních hranicích větších skupin (vnějších i vnitřních) je vhodné provádět výchovné zásahy s větší intenzitou s cílem vytvoření zpevňovacích pásů závor. V těchto částech skupin je možné více podporovat tvarově kvalitnější stabilizující listnatou příměs (BK, LP, DB, KL). Obecně byly prořezávky plánovány buď 1 x bez nalévosti, nebo 2 x s nalévosti 1 (platící pro první zásah), nebo v kombinaci s probírkou (2. a 3.věkový stupeň) s nalévostí 1 platící pro prořezávkový zásah. Celkem byly prořezávky naplánovány v porostních skupinách o výměře 64,94 (manipulační ploc zásahů). Kategorie lesa Prořezávky Ploc manipulační Ploc násobná Násobnost Hospodářský 27,34 27,34 1 Zvl.určení 37,6 32,13 1,17 Celkem 64,94 59,47 1, Zalesňování Doporučený plánovaný podíl MZD činí 26,7 %. Dřeviny obnovního cíle uvedené pro obnovu porostů v hospodářské knize jsou pouhým doporučením a lze je částečně nahradit ostatními dřevinami uvedenými v rámcových směrnicích hospodaření v obnovním cíli pro příslušný hospodářský soubor. Přehled plánovaného zalesňování po dřevinách Dřevina Zalesnění Podíl dřeviny Celkem Holina Vylepšení Z těžby v % SM,96,38 25,22 26,56 67,7 JD,7, 1,53 1,6 4,1 BO,2,5 1,94 2,19 5,6 DB,,,13,13,3 BK,35,1 7,72 8,17 2,8 JV,6,,,6,2 KL,16,2,3,21,5 JL,,,1,1,3 LP,4,,7,11,3 OL,,,1,1,3 Celkem 1,84,55 36,84 39,

23 15.5. Výhled etátu těžby mýtní a předmýtní Pro možnost přesnějšího doporučení dlouhodobě vyrovnané výše těžeb byly vypočteny výhledy na období čtyř následujících decennií. V grafickém znázornění je vyjádřen očekávaný vývoj těžebních možností, přičemž v 1.decenniu je znázorněna výše těžby mýtní a předmýtní a celková výše těžby odvozená jako příslušná část závazného ustanovení maximální celkové výše těžeb. V následujících decenniích jsou znázorněny hodnoty závislé na modelových těžbách v jednotlivých věkových stupních. I přesto, že se jedná o orientační výhled je zde zřejmý velmi mírný nárůst těžebních možností v následujícím decenniu a poté mírný pokles. Mýtní těžby by se měly držet podle současných znalostí na úrovni cca 2-22m 3 za decennium tak, aby byla zaručena vyrovnanost těžeb i v následujících decenniích. Výhled etátu těžby předmýtní a mýtní m Těž. obn. Těž. vých decennium 23

24 16. Odvození závazných ustanovení LHP Odvození závazných ustanovení LHP je provedeno dle zákona č. 289/1995 Sb. 24 odst. 2 a vyhlášky MZe č. 84/1996 Sb. 8 až 1. Pro tento LHC jsou závaznými ustanoveními LHP: - závazné ustanovení maximální celkové výše těžeb, - závazné ustanovení minimální podíl melioračních a zpevňujících dřevin při obnově porostu, - minimální plošný rozsah výchovných zásahů v porostech do 4 let věku Odvození závazného ustanovení maximální celkové výše těžeb Těžba mýtní odvozená dle 8 vyhlášky č.84/1996 Sb. se spolu s odvozenou těžbou předmýtní stává podkladem pro určení závazného ustanovení maximální celkové výše těžeb Těžba mýtní Pro lesy hospodářské a lesy zvláštního určení mimo 8, odst.12 je výše těžeb odvozená plánem limitována ukazatelem těžby mýtní, kterým je pro vlastníky lesa do 5, dle 8 odst. 6 vyhlášky MZe č. 84/1996, ukazatel těžební procento. Určená výše těžby mýtní nesmí překročit rozmezí +- 1 % od ukazatele těžební procento. Pro porovnání je uveden i ukazatel těžby normální paseka. Ukazatel těžební procento m 3 Dolní mez 1 % m 3 Horní mez + 1 % m 3 Ukazatel normální paseka m 3 hr.b.k m 3 hr.b.k - dolní mez m 3 hr.b.k - horní mez Těžba umístěná plánem m 3 Předpokládaná těžba neumístěná a nahodilá m 3 Celková výše mýtní těžby určená plánem m 3 Těžba mýtní celkem určená v LHP 2374 m 3 hr.b.k naplňuje ukazatel těžební procento na 91,8 %. Výše těžby mýtní je stanovena na spodní hranici ukazatele těžební procento s přihlédnutím k současnému stavu mýtných porostů a celkovému rozložení věkových tříd. Pozn.: ukazatel těžební procento byl odvozen dle přílohy č.5 vyhlášky MZe č. 84/1996 Sb.. Jeho výši ovlivnily crakteristiky hospodářských souborů - obmýtí a obnovní doba jednotlivých hospodářských souborů uvedená v rámcových směrnicích hospodaření, plošné zastoupení hospodářských souborů a porostů mýtného stáří. Ukazatel normální paseka byl odvozen dle přílohy č.5 vyhlášky MZe č. 84/1996 Sb.. Při výpočtu byly použity tyto hodnoty: výměra porostní půdy 341,62, průměrné obmýtí 19,74 let, průměrná obnovní doba 37,45 let, průměrná zásoba mýtních porostů 397 m 3 /. Pro tuto tzv. hospodářskou skupinu činí velikost normální paseky 31,13 (decennální). 24

25 Těžba předmýtní Výše těžby předmýtní je odvozena dle 8 odst. 9 a 1 vyhlášky č.84/1996 Sb. Výše těžby předmýtní byla v LHP umísťována induktivně do jednotlivých porostních skupin. Induktivní etát m 3 hr.b.k 2188 m 3 hr.b.k - dolní mez 2626 m 3 hr.b.k - horní mez Těžba předmýtní celkem 2626 m 3 hr.b.k Navýšení předmýtních těžeb o očekávaný podíl těžby nahodilé je 2, %, což je v rozmezí vyhláškou povoleného navýšení do 2% Maximální celková výše těžeb v m3 hr. b. k. Maximální celková výše těžeb je stanovena součtem těžeb mýtních a předmýtních odvozených dle předchozích odstavců. Těžba Kategorie lesa na 1 předmýtní mýtní celkem /rok Les hospodářský ,53 Les zvláštního určení ,88 Maximální celková výše těžeb , Odvození závazného ustanovení minimálního podílu melioračních a zpevňujících dřevin při obnově porostu Minimální podíl melioračních a zpevňujících dřevin při obnově porostu je stanoven v souladu s 1 odst. 1, tj. ve všech skupinách starších 8 let a v porostech mladších, kde LHP obnovu umísťuje nebo připouští, pro všechny holiny (i menší,8 ) a dle 1 odst. 2, tj. s přihlédnutím k porostnímu typu, aktuálnímu stavu porostní skupiny (etáže) a fázi rozpracovanosti obnovy, přitom se přihlédlo i k zastoupení MZD v již obnovených částech porostu. Snížený podíl MZD na holinách vzniklých v důsledku nahodilých těžeb dle 1 odst.3 vyhlášky č.84/1996 Sb., které svojí šíří nebo velikostí přesahují velikost seče doporučenou rámcovými směrnicemi hospodaření pro příslušný hospodářský soubor, je stanoven v rámcových směrnicích hospodaření. 25

26 Návrh přiměřeně sníženého podílu melioračních a zpevňujících dřevin pro holiny vzniklé v důsledku nahodilých těžeb, které svojí šíří nebo velikostí přesahují velikost seče doporučenou rámcovými směrnicemi hospodaření dle 1 odst.3 vyhl. č. 84/96 Sb. Hospodářský soubor Výměra v Vyhláškou MZe č.83/96 Sb. stanovený podíl MZD v % Snížený podíl MZD v % dle 1 vyhl. MZe č.84/96 Sb , , ,15 25(2) , , , , , , , Celkem 341,62 Závazné procento MZD je uvedeno u v hospodářské knize LHP. příslušných porostních skupin Odvození závazného ustanovení minimálního plošného rozsahu výchovných zásahů v porostech do 4 let věku Ploc prořezávek (násobná ploc) Ploc prořezávek (manipulační ploc) Ploc prořezávek nalévých (manipulační ploc) Ploc probírek do 4 let (násobná ploc) Ploc probírek do 4 let (manipulační ploc) Ploc probírek do 4 let nalévých (manipulační ploc) Minimální plošný rozsah výchovy do 4 let činí 64,94 59,47 38,42 35,1 33,56 24,41 62,83 Minimální rozsah výchovných zásahů do 4 let věku je závazným ukazatelem nutného rozsahu výchovných zásahů v porostech do 4 let věku s ohledem na následný vývoj a stabilitu těchto porostů. Rozepsaný na porostní skupiny je uveden v příloze textové části. 17. Závazná ustanovení LHP dle zákona č.289/1995 Sb Maximální celková výše těžeb 23 m 3 hroubí bez kůry 26