Portrét ALEXANDR JEGOROV

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Portrét ALEXANDR JEGOROV"

Transkript

1 Portrét ALEXANDR JEGOROV Matouš Šimek POVODŇOVÉ PARADOXY Antonín Schubert ŠUMAVSKÝ NÁRODNÍ PROBLÉM téma ŠETRNÁ TURISTIKA

2 PORADNY SÍTĚ KRASEC PORADNY SÍTĚ KRASEC PORADNY SÍTĚ KRASEC CALLA České Budějovice, Fráni Šrámka 35 Tel.: , , web: Poradna: Po 9 13 h. (především energetika), Út h. (především všeobecné poradenství), St 9 13 h. (především ochrana přírody a krajiny) ČESKÝ NADAČNÍ FOND PRO VYDRU Třeboň, Jateční 311 Tel (M. Šimek ), web: Průběžně konzultace a poradenství v oblasti ochrany vydry říční, náhrady škod (M. Pacovská ) Poradna: Út a Čt h., St 9 12 h. DŘÍPATKA Prachatice, Rumpálova 402 Tel , , web: Poradna: Po a Čt 16 18h. EKOLOGICKÝ PRÁVNÍ SERVIS Tábor, Převrátilská 330 Tel: , fax: , web: Poradna: St a Čt h. FLORIANUS Jindřichův Hradec, Pražská 1286/II Tel.: , web: Poradna: Út h., Čt h. INKANO Písek, Píseckého 131 Tel.: , web: Poradna: Po 8 12 h., h. ROSA České Budějovice, Senovážné nám. 9 Tel.: , web: Poradna, knihovna i videotéka: Po, Út 9 12 h. a St, Čt h. ŠÍPEK Český Krumlov, tř. Míru 144 Tel , , web: ŠMIDINGEROVA KNIHOVNA Strakonice, Husova 380 Tel.: , , web: Poradna: Po Pá h. SLUNEČNICE CENTRUM PRO ZDRAVÝ ŽIVOTNÍ STYL OBCHOD SE ZDRAVÝMI POTRAVINAMI A BYLINKAMI VÁM NABÍZÍ: OBCHOD SLUNEČNICE NAJDETE V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH V CHELČICKÉHO ULICI 21, MEZI LANNOVOU TŘÍDOU A RUDOLFOVSKOU ULICÍ VEDLE ELEKTRO HAVLÍČEK BIOPOTRAVINY, POTRAVINY PRO ZDRAVOU VÝŽIVU BIO OVOCE A ZELENINU, BIOUHERÁK, BIOVÍNO POTRAVINY PRO VEGETARIÁNY A VEGANY OTEVÍRACÍ DOBA: ČERSTVÉ KOKOSOVÉ MLÉKO, ŽELEZITÉ VÍNO KAGOR PO PÁ 8,30 18,00 VELKÝ VÝBĚR BIO KOŘENÍ, ŽITNÝ KVÁSKOVÝ CHLÉB SO 8,30 12,00 BIO JAVOROVÝ SIRUP, BIO MELASUBIO CUKROVINKY BIO POHANKU, JÁHLY, ŠPALDU, OVES, ŽITO, KUSKUS Bližší informace VELKÝ VÝBĚR BYLINNÝCH ČAJŮ, TINKTUR A SIRUPŮ na tel. č , MED, MEDOVINU, PROPOLIS A JINÉ VČELÍ PRODUKTY PŘÍRODNÍ KOSMETIKU Z KONOPÍ, WELEDA, LAVERA SOLNÉ LAMPY, SVÍČKY, VONNÉ TYČKY, RELAXAČNÍ HUDBU VONNÉ OLEJE DO AROMALAMPY A NA MASÁŽE KNIHY O ZDRAVÉ VÝŽIVĚ A O LÉČENÍ NEMOCÍ STRAVOU KNIHY S DUCHOVNÍ A EKOLOGICKOU TÉMATIKOU EKOLOGICKÉ ČISTÍCÍ A PRACÍ PROSTŘEDKY ECOVER A SODASAN KAŽDÉ PONDĚLÍ ČERSTVÉ BIOPEČIVO Z PEKÁRNY COUNTRY LIFE NENAČOVICE (BIO CHLÉB, ROHLÍKY, KOLÁČKY, BAGETY ) JEDINÁ PEKÁRNA V ČR, KDE SI BIO ZRNO SAMI VYPĚSTUJÍ, SEMELOU NA KAMENNÉM MLÝNĚ A UPEČOU Za podporu děkujeme Kavárně Měsíc ve dne, Nová ulice 3, České Budějovice, která poskytuje prostory pro konání akcí sítě KRASEC a pomáhá s distribucí časopisu. Kavárna na půl cesty, Fair-Trade obchůdek, Galerie, Literární kavárna Název časopisu je odvozen od názvu Krajské sítě environmentálních center v jižních Čechách, která vzniká v rámci projektu, podpořeného z prostředků Evropského sociálního fondu v ČR a ze státního rozpočtu ČR, prostřednictvím MŽP ČR. Zveřejněné články obsahují názory autorů, nevyjadřují (pokud není výslovně uvedeno) ani stanovisko sítě KRASEC, ani redakční rady. Vydává: Rosa, o.p.s., jako časopis Krajské sítě environmentálních center KRASEC Partnerské organizace projektu: Calla, Český nadační fond pro vydru, INKANO, SVIS MŠMT-CEV Dřípatka, ZO ČSOP Šípek, Rosa,o.p.s., Ekologický právní servis, Fakulta managementu VŠE J. Hradec a Jihočeský kraj Adresa redakce: KRASEC, Rosa, Senovážné nám. 9, České Budějovice Odpovědná redaktorka: Zdenka Jelenová Redakční rada: Libuše Jozková, Jiří Guth, Vladimír Molek, Jan Nový, Petr Resch Sazba a grafická úprava: MADART, Vodňany (www.madart.cz) Tisk: TISKÁRNA HEMALA, Písek Evidováno: Ministerstvo kultury ČR, reg. č. E Krasec č. 1/2 vyjde: 9/2006 TIŠTĚNO NA RECYKLOVANÉM PAPÍŘE Předplatné: viz objednávka na zadní straně obálky, info: tel , Inzerce a výměnná reklama: tel , KRASEC 2006 Velké foto na obálce Jan Voběrek

3 EDITORIAL Z OBSAHU AKTUÁLNĚ zprávy od partnerských organizací 4 5 Milé čtenářky a čtenáři, Konečně je tu léto. Čas odpočinku, čerpání nových sil, čas okurek a malin, cest za hranice našich snů Mimo jiné tématům produkce místních potravin a cestování (jak jinak než ve formě turistiky šetrné k životnímu prostředí), se věnuje letní číslo Krasce. Dále se můžete dočíst o možnostech a limitech využívání sluneční energie, k čemuž naši vážení předplatitelé s dnešním číslem dostávají malý dárek: nové CD o solární energetice Solární liga ve světle trendů EU, které vydává sdružení LEA. Ostatním čtenářkám a čtenářům mohu jen doporučit, aby si nás časopis předplatili a těšili se na další připravované přílohy zdarma. Tradičními tématy, kterým se i tentokrát věnuje několik textů, jsou odpady a Šumava a její národní park. Právě k těmto dvěma problémům vám velmi rádi přinášíme názory zasvěcených lidí ze státní správy a obecní samosprávy. Osoba Ing. Miloslava Šatry, vedoucího píseckého odboru životního prostředí, je již našim čtenářům známá, především díky jeho vstřícnosti k aktivitám neziskového sektoru. A tak jsme vám v minulém čísle představili píseckou dotřiďovací linku na separované plasty a papír, a dnes se na straně 7 zabýváme celkovou koncepcí zacházení s odpady v Písku, a to tak trochu v kontrastu s nedostatečně řešenými odpadovými problémy v Českých Budějovicích. Pokud máte rádi Šumavu, pak si určitě nenechte ujít kritický text prachatického podnikatele Jaroslava Neužila na str. 9 a zamyšlení starosty Antonína Schuberta nad patnáctiletým vývojem a možnou budoucností NPŠ (str. 17). Obec Modrava sice leží několik kilometrů za hranicemi jižních Čech, ale její problémy ve vztahu k parku se od těch jihočeských příliš neliší. Liší se přístup místní samosprávy k jejich řešení. I když po ztrátě naděje na otevření hraničního přechodu Modrý sloup se bohužel možná i toto změní... ZDENKA JELENOVÁ POHLEDEM ZUZANY GUTHOVÉ Globální nebo lokální? Oděna ve svetru z australské vlny sleduji americký seriál v japonské televizi a baštím přitom argentinskou hrušku. Italská superokna celkem úspěšně tlumí hlomoz kamionů, co nám kazí vzduch a ničí naše cesty, navíc skrz ně neuniká tolik tepla, které vyrobil kotel na ruský plyn. Sním nebo bdím? Před lety jsme bydleli na polosamotě u lesa. Večer jsme s dětmi hráli karty, mlsali vlastní jahody, pili vodu ze studánky a hřáli se sedmkráte dřevem z blízkého lesa. Při hluku auta jsme se vykláněli z okna, abychom ověřili, vrací-li se zubařka ze šichty nebo veze pošťák poštu. Naše večeře snad s výjimkou soli a mouky pokryly suroviny z blízkého okolí. Vrcholem naší společenské sezóny bývalo posezení pod máj- foto Antonín Schubert foto archiv autora foto Petr Drahoš ŠUMAVA K TURISTŮM NEVLÍDNÁ? STRANA 9 právě množství turistů postupně ovlivňuje navštívenou oblast k obrazu svému. Pro mne tato změna začíná v okamžiku, kdy nedostanu v šumavské restauraci českou tureckou kávu. Jaroslav Neužil EKOTURISTIKA STRANA 14 Mezi ekoturisty počítáme totiž i ty, kteří přijíždějí jen na pár dní, pravděpodobně poprvé a naposledy. Říkáme tomu syndrom: Tento rok Galapágy, příští rok Antarktida. Obzvláště si mohou myslet, že mají právo využívat zdroje jen na základě výdajů, které platí za své zážitky. Petr Ledvina KAM S NÍM V PÍSKU STRANA 7 Rozhovor s Ing. Šatrou: V Budějovicích je kapitační platba, paušál. My jsme na ni nikdy nepřistoupili. Starostové si od toho slibovali, že podchytí chataře, ale místo toho zaplatili ochotou lidí třídit odpad. Pak třídí jen ti hodně uvědomělí, ale těch je málo Zdenka Jelenová Věra Soukupová Nakupuj s rozmyslem 6 Matouš Šimek Povodňové paradoxy 8 Jaroslav Neužil Šumava k turistům nevlídná? 9 PORTRÉT ALEXANDR JEGOROV Rád dělám věci užitečné Michal Bernard Ochrana před hlukem 12 LETNÍ PŘÍLOHA PRO RODINU Právní poradna Vaříme s Líbou NEJEN pro děti Výlety bez aut kou se sousedy. Pro ty zase možná místní myslivecký ples. Snad by to pro někoho bylo příliš přízemní, příliš malé. Žijeme však v civilizovaném světě, a ten celkem spolehlivě ničí malé rozměry. Němci zjistili, že suroviny do jejich oblíbeného jahodového jogurtu nacestují přes 800 km, než skončí u svého spotřebitele. A to jde jen o trochu mléka a jahodový jam. Kolik procestují součástky do automobilu nebo mobilu? Civilizace ničí malé rozměry a ty velké zmenšuje. Není problém (už ani finanční) letět na vánoce do Paříže anebo až do Yorku. Co se ale celkem spolehlivě zmenšuje, jsou naše zdroje. Zdroje energie pro přepravu zboží, kulturní pestrost, lidskou kreativitu a pospolitost, přírodní rovnováhu. Nezpochybňuji výhody globalizace jako takové. Sdílení informací a špičkových technologií přináší jistě užitek všem. Globalizovaná kultura ale ničí místní specifika, globální trh s energiemi nás činí snadno zranitelnými a závislými, stejně jako globální ekonomika. Začíná se mluvit o ekonomickém patriotismu podpoře místních trhů podpořené tu a tam i restriktivními opatřeními. Je to úkrok správným směrem, jen aby nebyl ze stran nadnárodních společností žalován a mezinárodním soudem klasifikován jako omezování volného trhu Autorka je ředitelkou Rosy, o.p.s. I II III VI Libuše Jozková Dřípatka na rozcestí 13 TÉMA: Šetrná turistika Michal Ruman Sluneční revoluce 16 Antonín Schubert Šumavský národní problém 17 PANORAMA nové knihy, projekty, recenze zajímavé akce, výstavy Zuzana Guthová Na zkušenou do Rakous 20 Jaroslava Brožová Ani pěšky, ani na voze 21 František Langmajer Cesta domů KŘÍŽOVKA 22 3

4 4 AKTUÁLNĚ ZE SÍTĚ KRASEC Vydří tlapka V pondělí 24. dubna se konala v Českých Budějovicích, Třeboni a Vodňanech veřejná sbírka Vydří tlapka, jejíž výtěžek byl určen na provoz nově vzniklé Stanice pro handicapované a zraněné živočichy v Třeboni při sídle Českého nadačního fondu pro vydru. Název sbírky byl odvozen ze skutečnosti, že lidem byly za příspěvek 30 korun nabízeny drobné keramické vydří tlapky. Přispívající dostal od dobrovolníků (především studentů středních škol) také malý letáček s informacemi o nově vznikající stanici a o vydře říční. Za pomoc a výpal v keramické peci děkujeme keramické dílně při MŠ Sluníčko v Třeboni. Díky úsilí všech zúčastněných byla sbírka velmi úspěšná, prodalo se přes 800 vyrobených vydřích tlapek. Na provoz stanice se vybrala částka převyšující Kč. Český nadační fond pro vydru Kulatý kruh života Beseda s názvem Kulatý kruh života a energie se konala 6. června v Písku. Zorganizovala ji Společnost pro dobré soužití s německy mluvícími zeměmi a Inkano. Zástupci 15 organizací, podniků, škol a úřadů (jako např. Calla, ČEZ, odbor ŽP MÚ Písek, Střední lesnická škola a Jihočeské matky) a studenti si zde vyměňovali své názory na jednotlivé druhy energie a jejich vztah k trvale udržitelnému způsobu života. Hlavním tématem diskuse se stal postoj vůči jaderné energetice. V další části besedy se hovořilo o nutnosti podpory výroby energie z obnovitelných zdrojů jako i o faktu, že osmiprocentní podíl této energie na jejím celkovém vyrobeném množství je pro nás v dohledné době nedosažitelný. Je to i proto, že u nás neexistuje dlouhodobá energetická koncepce státní politiky. V tomto ohledu jsou některé země západní Evropy mnohem dál, a to jenom díky tomu, že přestaly věřit v nenahraditelnost jádra. INKANO Rytíř v síti V červnu posílil řady sítě KRASEC nový manažer projektu Jaroslav Rytíř. Jeho profesní život byl dosud svázán především s ekonomickými aktivitami. Začínal ve stavebnictví, větší díl jeho působení se vztahuje k veřejné správě, zejména v oblasti rozpočtování, financování a kontroly. Do další práce přejeme mnoho sil k rozvoji naší jihočeské environmentální sítě. ROSA Šípek v novém Od května můžete navštívit Ekocentrum Šípek v městské části Českého Krumlova zvané Špičák, v budově Českého Telecomu, což je asi 3 minuty chůze od autobusové zastávky Špičák hlavní ulicí směrem do kopce. V novém sídle funguje ekologická poradna sítě KRASEC a rozsáhlá, především přírodovědně zaměřená knihovna s videotékou. ŠÍPEK PETR DRAHOŠ, odpadech Panelově o odpadech Sdružení Calla uspořádalo nedávno panelovou diskusi o nakládání s odpady v Jihočeském kraji, kterou reagovalo na zvýšený zájem veřejnosti o problematiku odpadů projevující se poslední dobou v poradnách sítě KRASEC. V diskusi moderované Danielem Moravcem z Českého rozhlasu vystoupila Ing. Hana Pacáková (Krajský úřad), Ing. Vladimíra Hrušková (město České Budějovice), Ing. Miloslav Šatra (město Písek), Ing. Petr Kaněra (.A.S.A. České Budějovice) a zástupci neziskových organizací MUDr. Věra Horská (Arnika) a Ing. Ivo Kropáček (Hnutí Duha). Diskutovalo se o vzniku Plánů odpadového hospodářství, posuzování plánů původců odpadu, o počtu skládek komunálních odpadů, ale i o likvidaci autovraků, elektrošrotu, apod. Hodně emocí vzbudilo téma mydlovarské spalovny. kresba Václav Morava Kupodivu se všichni zúčastnění shodli, že spalovna není potřeba. Ivo Kropáček pohotově vyčíslil obrovské investiční a provozní náklady spalovny a připomněl i rezervy v recyklaci (v Jihočeském kraji se recyklueje 14 %, v Č. B. dokonce jen 10 %). Zřejmě nejdůležitějším poselstvím pro asi padesátičlenné publikum bylo srovnání odpadového hospodaření v Písku a Českých Budějovicích, které pro krajské město nedopadlo příliš příznivě (více na str. 7). Zdá se, že plány odpadového hospodářství nejsou špatné, problém je ale v tom, že jsou zatím více méně jen na papíře. Kraj ani budějovický magistrát občany nepřesvědčili, že závazky myslí vážně a že dělají vše proto, aby bylo odpadů co nejméně a aby se ty již vytvořené dařilo co nejvíce recyklovat. Autor pracuje jako poradce v Calle Rosí Rosí semináře VĚRA SOUKUPOVÁ, a ZUZANA GUTHOVÁ, V dubnu zorganizovala ekoporadna Rosa dva semináře na ekospotřebitelská témata s náměty využitelnými ve školách, mimoškolní činnosti i v poradenské praxi. Semináře tematicky doplňovaly rozsáhlou výstavu (viz str. 6). Další zajímavý rosí seminář, o komunitní spolupráci, se konal poslední květnový den na Teologické fakultě JčU. Seminář Výchova ekospotřebitele nabídl základní odbornou teoretickou průpravu ze sociálně ekonomických a ekologických souvislostí udržitelného života a náměty vhodné pro zařazení do výuky. Provedl pedagogy a poradce dnešním uvažováním konzumní společnosti ve srovnání (nebo v protikladu?) s nakupováním s rozmyslem. Lektoři se věnovali oblasti ekoznačení v ČR i v EU, tématu biopotravin, ekozemědělství, geneticky modifikovaných, ale i místních potravin a pěstování plodin (na školní zahradě). Druhý seminář Ekologicky šetrný provoz na školách, zaměřený na odpady a šetrné papírování byl spojený, díky vstřícnému postoji ředitele společnosti Duropack Bupak papírna Ing. Jandy, s exkurzí do papíren. V obecné i praktické rovině jsme řešili možnosti šetrného provozu a hospodaření ve školách šetření energií, vodou, třídění a prevence vzniku odpadů apod. a možnosti zapojení žáků. V praktické části si účastníci vyzkoušeli některé aktivity (včetně rukodělných) vhodné pro začlenění do výuky. Exkurze do papíren byla doprovázena odborným výkladem Ing. Polívky. Z obou seminářů, které se uskutečnily v rámci projektu podpořeného Jihočeským krajem, si účastníci odnesli informační materiály využitelné pro výuku i poradenství. Komunitní spolupráce vzájemnou pomoc v rodině nebo mezi dobrými kamarády byste asi tímto souslovím nepojmenovali. A přece, rodina i občina jsou komunitami, ve kterých jsou vzájemná pomoc a spolupráce zcela přirozené. Je zde běžná péče o přestárlé, nemocné a jinak handicapované, komunita si pomáhá při řešení problémů a skýtá svým členům pocit bezpečí. Jedním z negativ moderní společnosti je právě rozpad přirozených komunit. Vznikají proto komunity nové, které dokáží při vhodném vedení suplovat funkci těch přirozených. Této problematice jsme věnovali květnový seminář. A jak to vůbec vše souvisí s ochranou životního prostředí? Velmi úzce jde o hledání cest k udržitelnému rozvoji na místní úrovni. Řadu problémů si totiž dokáží lidé v místní komunitě vyřešit sami bez vnější pomoci a dotací. Jen vědět, jak na to. Komunitní řešení bývají efektivnější a výrazně levnější než řešení expertní. Jsou nezávislé na vnějších zdrojích a proto udržitelnější. Jejich víceméně lokální charakter podporuje pocit sounáležitosti, který navíc výrazně přispívá ke kvalitě života jednotlivce.

5 zaujal Den pro obnovitelné zdroje zaujal AKTUÁLNĚ ZE SÍTĚ KRASEC HANA GABRIELOVÁ, K uspořádání 1. ročníku jihočeského Dne pro obnovitelné zdroje energie (OZE) ve čtvrtek 25. května sdružily síly Energy Centre České Budějovice, Calla, Krajská energetická agentura Jihočeského kraje, Jihočeský kraj a SEVEn, o.p.s. Dni udělil záštitu hejtman RNDr. Jan Zahradník. Program tvořila mozaika několika akcí, jejichž cílem bylo informovat veřejnost o možnostech využití obnovitelných technologií: solární, větrné, geotermální, vodní a zpracování biomasy. Pod organizačním vedením Energy Centre České Budějovice se v zasedací místnosti Krajského úřadu Jč. kraje uskutečnil seminář Obnovitelné zdroje energie známé i neznámé?. Na semináři byly více než sedmdesáti zájemcům představeny jednotlivé druhy obnovitelné energie, příklady jejich úspěšného využití a možnosti financování těchto zařízení. Calla zorganizovala promítání filmů s tématikou obnovitelných zdrojů v kině KOTVA. Dopoledne na něj byly pozvány základní školy vybrané filmy vidělo přes dvě stovky dětí a učitelů. Odpoledne a večer se pak ve dvou blocích promítalo pro veřejnost. Dnem pro OZE vyvrcholila také výtvarná soutěž Čistá energie pro modrou planetu, kterou v březnu vyhlásila Calla pro II. stupeň základních škol Jihočeského kraje. Děti v ní malovaly vlastní představu různých způsobů výroby energie. Do soutěže se zapojilo celkem 17 škol v kategoriích Výroba čisté energie a Využívání neobnovitelných zdrojů energie. Dětská fantazie pořadatele při hodnocení přiměla vytvořit ještě kategorii třetí, pro obrázky porovnávající různé způsoby výroby energie. Výsledkem soutěže jsou barevné veselé obrázky s větrnými elektrárnami, solárními kolektory, dokonce s nalepenými chomáčky slámy pro znázornění využití biomasy. V prvním květnovém týdnu vyhodnotila odborná komise Vítězná práce Andrea Uhliarová (14 let), ZŠ E. Beneše, Soběslav 128 došlých příspěvků a určila vítěze. V rámci promítání v kině Kotva obdrželi výherci soutěže solární rádia, svítilny na sluneční akumulátor, stavebnice s fotovoltaikou, knížky o životním prostředí a vítězné skupinky žáků dorty s marcipánovými symboly obnovitelných zdrojů. Vítězná dílka s uvedením autorů si bez omezení můžete prohlédnout na internetových stránkách Cally. Autorka pracuje ve sdružení Calla Exkurze na VLADIMÍR MOLEK, Řežabinec Řežabinec Původně jsem měl v úmyslu reportážně popsat průběh květnové exkurze do Národní přírodní rezervace Řežabinec. Pak jsem si ale uvědomil, že zpráv o uskutečněných akcích přinášíme dost, což je potěšitelné a s ohledem na aktivity sítě i potřebné. Bohužel, ne vždy je výsledkem našeho úsilí předpokládaný efekt, a to zejména v návštěvnosti a účinnosti akce. V takových případech stíhá kritika sebekritiku a mnohdy se nezdar odrazí i na zájmu organizovat dále podobné propadáky. Na druhé straně straně existují příklady úspěšných akcí, které bohužel jaksi míjíme se samozřejmostí a pouhým konstatováním. V případě ekoporadce se velice zřídka setkáváme s pochvalou klientů, návštěvníků, a věřte, že prosté děkuji, bylo to fajn přinese další a mnohdy již ztracený optimismus. Nebojme se tedy kritiky, ale dokažme i pochválit. Využívám proto této příležitosti, abych s odstupem dvou měsíců s radostí zavzpomínal na exkurzi na Řežabinec, který pořádala Věra Soukupová z Rosy. Sám nemám příliš s tímto typem vzdělávacích akcí zkušenost, a proto jsem využil nabídky a exkurze jsem se zúčast- foto Věra Soukupová nil. Již vlastní propagace nebyla pouhou náhodou, ale cíleným pozváním a oslovením všech, které by problematika Natury 2000 ve vztahu k chráněnému území Řežabinec zajímat. Není proto divu, že se nás na železniční zastávce v Ražicích sešla pěkná skupina. Ekoporadci, pedagogové i foto Věra Soukupová kolegové z informačních center vyzbrojení dle pokynů dalekohledy a ornitologickými atlasy se po vstupní věcné informaci vydali k terénní ornitologické stanici. Stěžejním programem byla přednáška s praktickou ukázkou kroužkování nestora ornitologických výzkumů na Řežabinci a iniciátora letních táborů RNDr. Karla Pecla. Mezi poutavým vyprávěním dolovala Věra Soukupová z batohu metodické a informační materiály a sám jsem se divil, kolik jich k dané tématice bylo vydáno. Následovalo neformální posezení v trávě s diskuzí a odborným výkladem k tématu exkurze, který měla organizátorka velmi dobře připraven. Na louce nás jedna z účastnic exkurze zasvětila do tajů života hmyzu a naším posledním zastavením byla opět terénní stanice s nevyčerpatelnou zásobou příběhů Karla Pecla. Nové panely naučné stezky okolo rybníka doplňovaly informace získané v průběhu exkurze. To hlavní, co mi ale tato akce dala, byl dobrý pocit z poznání, že činnost ekoporadců může být nejen prospěšná, ale i smysluplná a příkladná, pokud dokážeme připravit obdobně kvalitní akci. Takže Věrko díky, bylo to fajn! Autor pracuje jako poradce ve sdružení Calla 5

6 6 Z REGIONU Od 18. dubna do 10. května se konala premiéra ekospotřebitelské výstavy Nakupuj s rozmyslem aneb Průvodce ekologického spotřebitele. Originálně pojatá výstava se setkala u veřejnosti laické i odborné (ekoporadci) s velkým ohlasem. Není divu. Její umístění do prostor 1. patra Jihočeské vědecké knihovny v Českých Budějovicích dávalo již předem tušit, že množství trojrozměrných exponátů spolu s informačními postery zaujme a nenechá ani nezasvěcené zvědavce projít jen tak bez povšimnutí. Už sama náročná dvoudenní instalace nám tento předpoklad potvrzovala. Zvídavé pohledy i otázky typu Co se tady bude dít? padaly při zavěšování sítě proti hmyzu na dlouhé bidlo prolezlé červotočem, při rozvěšování opravdových plen na prádelní šňůry mezi informační panely, ale také při dohadech, kam umístnit efektně vypadající žížalí kompost či při sbírání odpadků, jež se nám z připravených barevně rozlišených nádob na třídění na chodbě rozsypaly. foto autorka Nakupuj s rozmyslem rozmyslem VĚRA SOUKUPOVÁ, Nevtíravě, překvapivě mile, s lidskou tváří (formou nesčetného množství kreslených vtipů) výstava návštěvníky poučila a nabídla řadu konkrétních praktických řešení a námětů, jak být šetrnější k životnímu prostředí (a vlastně tak i k našemu vlastnímu zdraví). Zároveň si však zachovala odbornost a možnost volby svobodu v rozhodování, kterou cestu žití si návštěvník vybere. Doporučení používat hlavu a selský rozum, přejaté z publikace Průvodce ekospotřebitele, podle níž výstava vznikala, provázelo návštěvníky na každém kroku. Nabídnout pohled z druhé strany, seznámit s výhodami, ale i riziky zdánlivě jednoduchých řešení, jež nám nabízí dnešní konzumní společnost a se způsoby šetrnějšími k životnímu prostředí i k našemu zdraví to vše bylo představeno srozumitelně, avšak odborně a nezávisle. Po celou dobu výstavy byly pro návštěvníky k dispozici letáky, webové odkazy a další materiály k předloženým tématům, a nápověda, kde hledat informace pro lehčí žití na Zemi. Pro prezentaci jsme vybrali několik témat na téma šetrné domácnosti a ekospotřebitelství. Pomyslný průvodce ukazoval cestu od ekoznačení, přes domácí elektrospotřebiče, biopotraviny, čistící a úklidové prostředky, rozličné typy moderních plen až po téma jak být krásné bez krutosti k živým organismům. Nezapomněli jsme ani na velké téma odpadů. Výstava byla slavnostně zahájena vernisáží před Dnem Země, které se zúčastnil Mgr. Jakub Kašpar z Ministerstva životního prostředí. I slavnostní přípitek na zdar výstavy a její úspěšné putování až do roztrhání těla, jež pronesla ředitelka Rosy Zuzana Guthová, byl stylový k překvapení některých účastníků se nepřipíjelo ze skleniček dováženého šampaňského, nýbrž z ručně zhotovených, ekologicky šetrných papírových pohárků, a to vodou ochucenou zklidňující meduňkou lékařskou. Velmi mě těší, že jsem mohla stát u zrodu výstavy. Krom výstavy samotné jsem však získala mnohem více: přátelství a smysluplně strávený čas s její autorkou Mgr. Janou Sequensovou, jíž náleží ten největší dík ať už vyjádřený v knize návštěv od návštěvníků samotných, tak zdánlivě neviditelný od přírody samotné. Dík za poučení, náměty, úžasné pojetí leckdy nezajímavých či přehlížených témat, nepřehledných a nesrozumitelných odborných informací, které svou tvořivostí a umem dokázala předat laické i zároveň odborné veřejnosti. Poděkování patří rovněž pracovníkům redakcí Bionoviny, Ekolist, D-test a dalším za poskytnutí volných výtisků svých časopisů pro zájemce/účastníky výstavy a všem dalším spolutvůrcům výstavy. A pak ještě jeden dík ten největší pro který se výstava vlastně tvořila: všem těm, kteří před výstavou nepatřili mezi vlažné a váhavé, ale třeba částečně díky ní se k těm nazelenalým svým způsobem přemýšlení a hlavně života o krůček přiblížili. Litujete, že jste výstavu neshlédli? Nezoufejte, výstava je putovní, v červnu byla ke shlédnutí ve strakonické Šmidingerově knihovně, dále bude instalována ve všech místech, kde sídlí ekoporadny KRA- SEC (sledujte kalendárium na a aktuální informace o akcích ekoporaden). Výstava byla realizována s podporou ESF. Co bylo při tvorbě výstavy nejtěžší? Jana Sequensová, autorka výstavy: Ani nevím, my tak doma žijeme, tak nebyl problém náměty nabídnut i ostatním. Vlastně... právě díky tomu jsem se potýkala s jedním velkým problémem nemohla jsem například sehnat různé chemické čistící a úklidové prostředky či spreje na hubení hmyzu. Mí přátelé je většinou nepoužívají a ti, kteří ano, ti mě znají a znají i můj názor na jejich používání, navíc sami dobře vědí i o rizicích jejich používání, a tak se mi ani nechtěli přiznat, že je používají a přinést prázdné lahvičky, spreje apod. Sehnat je byla opravdu mezi zelenými velká fuška. foto autorka Publikaci Průvodce ekospotřebitele (48 str.), kterou vydala Rosa v r. 2005, lze zakoupit v Rose a dalších ekoporadnách KRASEC za 35,- Kč.

7 Z REGIONU O Písku jdou republikou zvěsti, že jim to tam s odpady funguje na rozdíl od mnoha jiných měst a obcí. Jaké hlavní podmínky k tomu vedly? Co tu dělají jinak? Na naše otázky odpovídá Ing. Miloslav Šatra, vedoucí odboru životního prostředí Městského úřadu v Písku, který před deseti lety schválení celé nové koncepce prosadil. Začněme od článku, který v minulém čísle kritizoval některé praktiky ve sběrných dvorech českobudějovické firmy.a.s.a. (především problémy s tříděním, chybné nakládání s nebezpečnými odpady a nevstřícný přístup k občanům). Kam s ním ZDENKA JELENOVÁ, V minulém čísle Krasce jsme otiskli článek, kritizující některé praktiky v Budějovicích Ten článek jsem si přečetl. Že by to tak nemělo být, to je jasné. Když už občan donese odpad na sběrné místo, tak zásada je, že pokud nejde o zbytkový komunální odpad, tak mu ho tam vždy musí vzít. Nikdy mu nesmí říct, že mají plno takového občana bychom pro jakoukoliv spolupráci ztratili, i jeho známé. S přeplněnými nádobami na separovaný odpad se ovšem setkáváme mnohde V Písku ne. A pokud ano, tak se to řeší rázně. Včera například na jednom sídlišti nevyvezli odpoledne plasty. Lidi neměli odpad kam vysypat, dávali tašky vedle. Večer jsem informoval ředitele Městských služeb a dnes ráno v pět, i když normálně nastupují v sedm, bylo sídliště vyvezené. Už to je ale samozřejmě chyba. Někdy občané nemají důvěru, domnívají se, že se vše stejně nakonec smíchá To je další věc z toho vašeho článku nasypat separovaný odpad do směsného, to je asi nejšílenější. V Písku například u jedné školy osádka svévolně rozhodla nasypat papír, znečistěný nějakou škodlivinou, do zbytkového odpadu. My jsme se to samozřejmě dozvěděli, a celá osádka šla tehdy na hodinu. To je totiž to nejhorší, co se může stát, nikdo neví, kdo z občanů je pozoruje a vyloží si to úplně jinak. V tom sběrném dvoře.a.s.a. podle svědka také rozebírali televize, ledničky No, u těch televizí chápal bych, kdyby obsluha měla povoleno krajským úřadem rozebírat a využívat některé součásti Že někdo manipuluje s ledničkami a freony jdou údajně do ovzduší, to je samozřejmě malér. Nedovoleným způsobem nakládání s odpady by se jednoznačně měla zabývat Inspekce životního prostředí. Proč jsou s odpady v krajském městě takové problémy? Velká města mají samozřejmě velké problémy. Já nevím, jaká je tam třeba hustota sběrných nádob a musí fungovat vývoz. Stotisícové město by rozhodně mělo mít víc sběrných v Písku v Písku dvorů v Budějovicích jsou jen dva. V Písku jich máme celkem osm a na žádost městské rady mají otevřeno sedm(!) dní v týdnu. Kolik máte míst na separovaný sběr? Původně jsme plánovali 80 sestav, tedy asi 240 kontejnerů. To jsme splnili kolem roku Až do loňska však město dál dávalo asi 400 tisíc korun ročně na další rozšiřování. Nyní máme 500 kontejnerů po městě a další, v rámci projektu se společností EKOKOM, ve školách. (Pozn.: MŽP doporučovalo dříve jednu sestavu na 500 osob, postupně se to snižovalo na 300 osob, tj. pro 30tisícový Písek 100 sestav). Jaké byly problémy při zavádění nové odpadové koncepce? Obrovské problémy jsme měli s neukázněnými podnikateli, kteří vyváželi do velkoobjemových kontejnerů i do tříděného odpadu cokoliv, včetně nebezpečných odpadů. Přiměli jsme město k nákupu kamerového systému a dlouhodobě natáčeli situaci kolem nádob. Identifikovanou osobu jsme pak jen zvali na úřad a ukazovali fotografie, jak vhazuje první pneumatiku, druhou, třetí... Většinou rychle zaplatili. V době rozjezdu to byl jeden z podstatných Damoklových mečů, stálo nás to hodně času, ale problémy ustaly... Písecký systém: síť sběrových míst využitelných složek odpadů (plasty, papír, sklo), osm sběrných dvorů nebezpečných složek, objemného odpadu, elektrošrotu aj., skládka komunálních odpadů (Vydlaby u Smrkovic, 3 km jižně Písku, kapacita m3) a dotřiďovací linka na plasty a papír v areálu skládky. Město má zajištěno nakládání se stavebním odpadem. Ve dvou čtvrtích je zaveden sběr bioodpadu, plánuje se výstavba biofermentační jednotky (která by byla první v republice). Svoz odpadů zajišťují Městské služby Písek, s.r.o. Ročně je produkováno přibližně tun komunálních odpadů, tj. 254 kg na obyvatele a rok. Z toho cca 500 t je využíváno (papír, plasty, sklo). Ing. Miloslav Šatra foto Petr Drahoš V Písku všechny tyto problémy řeší váš odbor, zatímco v Budějovicích zodpovědnost přesunuli na velkou firmu Městské služby Písek jsou s.r.o. se stoprocentní účastí města. Spolupráce mezi nimi a naším odborem je nadstandardní a pružná. Skládka, dotřiďovací linka, svozová technika jsou ve vlastnictví města, které na tom nechce vydělávat, ale jde mu o celkovou odpadovou koncepci a funkčnost. Investice do této oblasti se velmi dobře navracejí třeba menším množstvím černých skládek. Podstatný rozdíl je i v placení v Písku se platí podle množství odpadu? Ano. V Českých Budějovicích je kapitační platba, paušál. My jsme na ni nikdy nepřistoupili. Starostové si od toho slibovali, že podchytí chataře, ale místo toho zaplatili ochotou lidí třídit odpad. Pak třídí jen ti hodně uvědomělí, ale těch je málo. Normální rodina si spočte, kolik za odpad zaplatí. U nás, pokud třídí, tak ušetří. Co děláte s neplatiči? Odvezeme jim popelnici. Část hned zaplatí. Jiní tvrdí, že úplně všechno třídí, přesně mi tady vysvětlí, do jaké nádoby co sypou, pak mi to podepíšou, a já jim řeknu: když ale nejste součástí systému a neplatíte, tak nemůžete využívat ani ostatní výhody. Takže buď si zaplatíte nádobu, nebo budete platit za využívání toho ostatního Asi jde i o otázku výchovy? Samozřejmě neustále, všemi možnými cestami to lidem vnucovat. Kampaně pro starší lidi, pro děti ve školách, exkurse na dotřiďovací linky, aby viděli, co se s odpadem děje. Lidi totiž často vidí například nevytříděné plastové lahve z komunálu na skládce, a mylně se domnívají, že je to ten separovaný plast sesypaný dohromady. Nádoby na separovaný sběr musíme občanům samozřejmě nabízet co nejblíže, řešíme i estetickou stránku a snažíme se o umisťování nádob na zbytkový i separovaný sběr na jedno místo. Zkrátka: zkulturnit nakládání s odpady v součinnosti s občany. 7

8 8 Z REGIONU Po katastrofálních povodních v srpnu 2002 panovala ještě několik měsíců napjatá atmosféra a nejsledovanější česká média okamžitě informovala o jakémkoliv zvýšení hladin řek, podávala informace o nasycenosti jednotlivých povodí vodou a podporovala v lidech obavy, že velká povodeň tu může být co nevidět znovu. Obavy některých lidí z nejvíce postižených lokalit pak hraničily až s hysterií Povodňové paradoxy paradoxy MATOUŠ ŠIMEK, Ano, předpovědět, kdy přijde další rozsáhlejší povodeň je dopředu nemožné. Mohla klidně přijít v roce 2002 znovu. Jenomže nepřišla a roky 2003 a 2004 byly naopak velmi teplé a suché. Je samozřejmě logické a pochopitelné, že všeobecná povodňová bdělost a obavy opadly. Nezdravý extrém vystřídal extrém opačný. Je škoda, že média (mám na mysli zejména televize, rozhlasové stanice a denní tisk) k těmto extrémům spíše přispěla, dokonce si troufám tvrdit, je do značné míry i sama indukovala. Škoda, že tato média neuměla plnit roli chytrého hlídacího psa, který pomůže a uklidní, když k něčemu zlému dojde a aspoň trochu hlídá, když páníček spí, nebo se někde baví. Vytrvalé deště způsobily letos rozvodnění řek také na Šumavě Modrava, 28. května foto Antonín Schubert V zimě roku 2006 bylo extrémně hodně sněhu, který nadělal velké škody na lesních porostech. Borovice se pod tíhou sněhu lámaly jak sirky. Od začátku ledna nebyla výraznější obleva, sníh ležel i v nížinách a až do půlky března ho vesele přibývalo. Všichni mluvili o tom, že sněhu leží nejvíc za několik posledních let a mnoho lidí tvrdilo, že takovou pořádnou zimu nepamatuje. Dalo se čekat, že na jaře hrozí povodně. Bylo jasné, že bude záležet na meteorologické situaci jestli bude odtávat postupně, nebo přijde prudká obleva, nedej Bože ještě doprovázená vydatněj- šími dešťovými srážkami. To se přesně stalo. Poslední březnové dny se najednou oteplilo snad o 20 stupňů, zažil jsem dokonce přívalový déšť s bouřkou jak v červnu. Paradoxně jsem se zúčastnil v Průhonicích u Prahy velmi kvalitního semináře na téma Hospodářských revitalizací vodních toků. Zatímco se prezentovaly projekty a diskutovalo se, venku celý den hustě pršelo. Přestalo až večer. S obavami jsem se večer díval na zprávy. Ty se obšírně věnovaly několikaměsíční módní vlně strašáku ptačí chřipky. Další uhynulá labuť u Hluboké a odhady, jak expanzivně se bude virus H5N1 dále šířit. Další část zpráv se věnovala kontroverzní postavě pana premiéra Paroubka. Na konci zpráv konečně zazněla informace, že dost taje, prší a že hladiny některých toků (rozuměj vodních, nikoli finančních) začínají poněkud stoupat Ve zprávách o počasí se potvrdily mé obavy déšť ustává v celé ČR, vyjma jižních Čech, nad kterými dále dlela srážkově významná oblačnost. Klasika. Vzhledem k tomu, že v hornatinách se obleva neprojeví tak dramaticky, dalo se čekat, že nejvíce stoupnou řeky mající sběrnou oblast převážně ve středních polohách. Tedy především Sázava, Dyje a Lužnice. Tuto skutečnost média neakcentovala. V polohách pod 800 m.n.m. skutečně roztála sněhová pokrývka (na Vysočině až metr vysoká) během čtyř dnů! Díky tomu, že některé řeky tekoucí z hor, jako horní Vltava nebo Otava, se tolik nerozvodnily, v Praze to tentokrát kritické nebylo. Z některých končin se ozývalo: Co všichni blbnou, tohle nejsou žádný hrozný povodně Myslím, že by si měli popovídat třeba s obyvateli Veselí nad (částečně pod) Lužnicí! Média začala tentokrát plašit, až když to už nemělo žádný smysl. Naštěstí nezaspali úplně všichni. Připravenost prokázali např. ti, kdo zařídili včasné upouštění rybníka Rožmberka či Orlické vodní nádrže. Obyčejní občané, mající své nemovitosti v záplavovém území, však měli být s předstihem varováni foto autor prostřednictvím médií, která jsou všeobecně sledována. Ta byla ovšem plná aktuálních módních vln ptačí chřipka, Paroubek Vytvořila tak v podstatě iluzi, že vlastně nic nehrozí. Jenže ona to na zmíněných třech tocích žádná legrace nebyla, nejednalo se o dvou až tříletou vodu! Sázava na tom byla na některých profilech hůř než v srpnu Do naší chalupy se tentokrát Lužnice nedostala, chybělo pět centimetrů! Všichni takové štěstí neměli Povodně jsou přirozenou součástí dynamiky přírody a mne osobně pohled na rozlitou vodu, hledající si novou cestu (která je však nezřídka původním korytem), fascinuje. Když už my lidé ale máme v záplavovém území své blízké a nemalý majetek, mohli bychom zmírnit jejich dopad. Například revitalizacemi a ochranou přírodních niv, kde se voda bezpečně rozlije a sníží se rychlost postupu povodně i její kulminace. A také včasným informováním veřejnosti. Žádoucí není ani hysterie, ani přehlížení z aktuálních módních důvodů. A to neplatí jen o povodních Autor pracuje v Českém nadačním fondu pro vydru. foto autor

9 Z REGIONU Česká republika má velkou výhodu: na rozdíl od zemí západní Evropy tu neprobíhal rozvoj v letech tak rychle, aby se vytrácel kontakt obyvatel s přírodou, a naopak oproti východní Evropě dosti rychle na to, aby se posilovalo povědomí o nutnosti přírodu chránit. Tímto názorem majitele regionální cestovní kanceláře otevíráme téma Šetrná turistika, tj. turistika s ohledem na životní prostředí, jemuž věnujeme str Článek se doplňuje i s textem jednoho ze šumavských starostů, který uveřejňujeme na str. 17. Šumava k turistům nevlídná? JAROSLAV NEUŽIL, Návštěvníci Šumavy jsou z % občané ČR. Poznají řadu rostlin a živočichů, umí se orientovat v terénu, jsou samostatní a poměrně fyzicky zdatní. Cestují většinou individuálně, nepotřebují průvodce, rádi se ale dozví něco zajímavého. Zájem o informace mají hlavně starší věkové skupiny. Ty jsou základem klientely autobusových zájezdů s průvodcem, podobně jako školní výlety. Bohužel se projevují i vlivy negativní: zvyšující se požadavky na technickou infrastrukturu (více možností vjezdu na komunikace, otvírání dalších hraničních přechodů pro motorová vozidla, výstavba parkovišť a lanovek) a tradiční česká obliba v získávání výjimek a nerespektování zákonů a vyhlášek. Chceme vůbec zahraniční turisty? Zahraniční turisté přijíždějí na krátké autobusové zájezdy většinou s vlastním průvodcem, na delší pobyty pak samostatně. Důvodem je výrazný nedostatek místních průvodců a nabídek programů pro příjezdovou turistiku, zčásti i vlivem nedokonalé legislativy a špatným pochopením potenciálu regionu. Znalosti o kulturní a přírodní historii Šumavy zůstanou cizincům z větší části utajeny. Příjezdovou turistikou v oblasti Šumavy se systematicky zabývá pouze jedna cestovní kancelář, jedna cestovní agentura a dva samostatní průvodci, další pouze příležitostně. Příjezd je realizován z 90% individuální automobilovou dopravou, v případě cizinců 100%, s výjimkou autobusových zájezdů. Síť veřejné dopravy je nedostatečná, směřuje pouze do vnitrozemí a na hranicích nemá návaznost na sítě sousedních zemí. Doprava jízdních kol je bezproblémová v letních měsících po železnici, autobusem pouze víkendovými linkami z vnitrozemí a autobusem Železná Ruda Kvilda Zátoň v červenci a srpnu. Ubytování: kvalita versus cena Ubytování může také prostředí značně ovlivnit, protože pak navozuje další chování turisnevlídná? tů. Ubytovací kapacity jsou dostatečné, ale na poměrně nízké úrovni ve srovnání s cenami. Každý penzion se sociálním zařízením na pokojích se pyšní třemi hvězdičkami, bez ohledu na plochu a vybavení místností. S pravidelným úklidem, hlavně koupelen, a výměnou ručníků se setkáte spíše výjimečně. Pochválit se však většinou dá kuchyně. Hlavní sezóna na Šumavě je dlouhá: pět měsíců v létě a čtyři v zimě. Těžko ale seženete nocleh na jeden nebo dva dny, abyste se mohli postupně přesouvat. Spíše o délce pobytu rozhodne ubytovatel než klient. Až 70 % ubytovatelů prodává pouze týdenní pobyty, přestože v nabídce mají ceny za osobu a den. O informacích a odpadcích Informační systém reprezentují především centra NPŠ, v menší míře pak obce. Tabulí se základními informacemi v terénu je dostatek, chybí však cizojazyčné texty, a to zčásti i v informačních střediscích. Tady se zřejmě spoléhá na živé průvodce... Turistické, cyklistické i lyžařské značení je bohaté a barevné. Často se ani nevejde na jeden sloupek. V centrální Šumavě vedou asi 2/3 značených tras po asfaltovém povrchu. V zimě to, pravda, nepoznáte, na kole je to výhoda. Ale pro pěší turisty značný handicap. Zajímavým výchovným krokem bylo odstranění odpadkových košů z turistických cest. Zatímco koše byly velmi brzy plné a odpadky se válely po okolí, po jejich odstranění si naprostá většina turistů zcela samozřejmě začala odpad odnášet s sebou. Prach a kouř nepocházejí jen od spousty aut. Kvůli vysokým cenám energií se v poslední době většina domácností i menších provozů vrátila k topení hnědým uhlím. V takovém údolí, jako je Stožec, se při inverzním počasí nestačíte divit Ostrava padesátých let! To není nejlepší image pro národní park! S tímhle vším musíte počítat, když se na Šumavu vypravíte. Turisté jezdí nejraději tam, kde je to jiné, zvláštní, specifické. Málokdo si přitom uvědomí, že právě množství turistů postupně ovlivňuje navštívenou oblast k obrazu svému. Pro mne tato změna začíná v okamžiku, kdy nedostanu v šumavské restauraci českou tureckou kávu. Kapuccino nebo espresso mne nezajímá. Je to počátek výraznějších změn nejen v jídelníčku, ale i v další nabídce pro turisty: bazény, golf, tenisová hřiště do oblasti s bohatou přírodou, zajímavým reliéfem a čistým vzduchem nepatří. Šetrný může být jen ten, kdo tyto souvislosti pochopí, kdo se na dobu pobytu s regionem identifikuje. Kam turistu vůbec pustit? Nejsem příznivcem technických zařízení, usnadňujících všem turistům přístup všude (lanovky, další asfaltování cest, vjezdy automobily i autobusy do jinak uzavřených, dokonce klidových území). Právě obtížnější dostupností se přirozeným způsobem masa turistů diferencuje a žádoucím způsobem rozptýlí, přičemž si každý přijde na své. Nesmíme zapomínat, že vysoká návštěvnost jakéhokoliv území s sebou přináší řadu vedlejších vlivů. Např. na Kvildě jsou to obrovské nároky nejen na zásobování, ale hlavně na následnou likvidaci odpadu. Pokud dokážeme tyto dopady alespoň trochu zmírnit snížením zátěží a směrem k rozvoji místních zdrojů, uděláme velký kus dobré práce. Pro návštěvníky, přijíždějící s pochopením a zájmem, se pak mohou otevřít i další možnosti návštěvy míst, která jsou doposud pro masovou turistiku uzavřena. Nejlepší možnosti se nabízejí při využití místních průvodců. Jsem přesvědčen, že i tuzemský návštěvník uvidí, uvědomí si a prožije s průvodcem nejméně o třetinu více, než pozná na vlastní pěst; u zahraničních turistů je to až o dvě třetiny lepší zážitek. Závěrem chci zdůraznit, že šetrná turistika není a priori dána stavem technických zařízení a infrastruktury, ale stavem mysli, naším přístupem. Šumava má do budoucna velkou šanci. Bohatství rostlinných společenstev a zvěře, kulturní i divoká krajina, kulturní a technické památky, to je výsledek dob dávno minulých i nedávných. Přeji všem čtenářům, aby se při svých dalších výletech přizpůsobili okolí co nejlépe ke svému vlastnímu prospěchu. Autor je majitelem cestovní kanceláře v Prachaticích. foto Antonín Schubert 9

10 PORTRÉT Důchodce, který se v zimě na Lipně věnuje lednímu jachtingu, pohotový vypravěč zábavných historek z operačního sálu, cestovatel a dobrodruh, stavitel lodí, člen Mykologického klubu Jihočeského muzea. Narodil se v Praze v r. 1932, matka byla Češka, otec přišel do Čech po první světové válce jako důstojník Bílé armády, a nemohl se tudíž nikdy vrátit do Ruska. Vystudoval sovětské reálné gymnázium v Praze, poté medicínu, po promoci v r nastoupil na umístěnku do nemocnice v Českém Krumlově. Postupně prošel Benešovem a Prčicí, pak vyhrál konkurs do Prahy na oddělení lékařské elektroniky. Má dvě primářské atestace (urologickou a chirurgickou). Po mnoha letech se mu zastesklo po operativě a vrátil se do Krumlova, kde mu byl nabídnut primariát. Po srpnu 1968 je však z nemocnice vyhozen ( Protože mám ruskou národnost a vychování a cítím se Rusem, a ta horda, která sem vpadla a střílela po muzeích, mne iritovala ). MUDr. Alexandr Jegorov s manželkou Jitkou foto Jan Voběrek Až do důchodu pak pracoval na chirurgické ambulanci. V roce 1989 se konečně mohl nadechnout. V den nároku na důchod skončil s prací a věnuje se květinám, mykologii, přírodě, stavbě lodí a hodin, uměleckému kovářství a (střídmému) pití whisky. (S panem doktorem Jegorovem si povídáme v jeho zázračné zahradě s výhledem na Český Krumlov, za přítomnosti manželky Jitky a přítele, také lékaře v důchodu, MUDr. Václava Bedřicha) ALEXANDR JEGOROV: Rád dělám věci užitečné užitečné 10 foto Jan Voběrek ZDENKA JELENOVÁ, Pane doktore, o vás je známo, že máte velmi hluboký vztah k přírodě K tomu mne vedla hlavně moje maminka, což byla taková druhá Rettigová, a vedla mne k četbě a poznávání přírody. Když vidím, jak květina vyrostla z jednoho semínka, stejně jako vy a já, a k jaké dokonalosti se vyvinula, tak pro mne je to srovnatelné se Životem vůbec. Nejsem věřící, ale přírodu chápu jako živou. My jsme součástí přírody a obráceně. Já jsem se sice vyučil chirurgii a mám takové racionální myšlení, ale přesto neutrhnu květ zbytečně a nezabiju ani kapra na Vánoce. Nejsem schopný zničit jakýkoliv život. Příroda je podle mne s námi jednotná. Pavouk si o nás určitě myslí, jak jsme nedokonalí, protože nedokážeme soukat ze zadele nit Sháním a čtu o přírodě spoustu literatury. Příroda je něco, co musíme chápat, protože jsme její součástí. To je takový můj filosofický přístup ke světu. I sporty, které jsme s manželkou kdy dělali, byly spojené se živly a s přírodou. Třeba ten jachting, napnete jen plachtu a jedete Příroda má i svoji účinnost tzv. klimatickou. Byl bych opatrný v tom, že když někdo objímá strom, tak mu dodává energii, ale už jen pobyt v přírodě, v čistém prostředí, vnímání okolí, to všechno má svůj vliv. MUDr. Václav Bedřich: Je to člověk, který chodí po lukách a zdraví se s kytičkami, které všechny miluje. Má neuvěřitelně krásný, takový fyziologický přístup k přírodě. Jednou s ním takhle jdu na houby, a najednou si všimnu, že pohybuje rty. Tak jsem šel blíž a říkal si, že asi zase myslí na Boženku nebo Jítěnku, ale on se skláněl s plným košíkem nad houbou a říkal jí s velikou úctou: Ovšem ty jsi půvabná plodnice, ale já už tě mám v košíčku několikrát, takže se na tebe vys promiň. Také pořádáte besedy o využití léčivých bylin Mne velmi zlobí, když si koupím nákladnou knihu o léčivých bylinách, která obsahuje obrovské množství chyb, nehoráznosti medicínské i botanické, což mi potvrdila i odbornice, paní doktorka Šerá. A přitom jsou to autoři, kteří si tím neskutečně vydělávají, jako třeba pan Janča a ta jeho sedmidílná kniha, která je z odborného hlediska něco hrozného. A tak jsem dal dohromady zmíněnou besedu. Ukázal jsem ale i knížky kvalitní, které jsou farmakologicky i botanicky správné. Jaký máte vůbec vztah k alternativním formám léčení? Z valné většiny negativní, viním kolegy, kteří se k tomu upsali, že je to komerční záležitost. Abych vám to přiblížil: mám třeba nějakou potíž, a trápí mne to pořádně, a najednou v jednom okamžiku to přejde. Kdybych zrovna náhodou v té chvíli šel k léčiteli a ono to přešlo, tak bych mu samozřejmě uvěřil Tyhle různé metody podle mne nefungují. Pokud jde o laiky, kteří léčí, tak to je výjimečné, že někdo má vlohy a pozná nemoc Ale celkově jsem k tomu velmi skeptický. Jiná věc jsou bylinky léčba bylinkami samozřejmě funguje může pomoci i klasické medicíně, ale není to žádný zázrak. Ač jsem chirurg, věřím v bylinnou léčbu, jakožto doplněk, nebo někdy i jako základní metodu. Bylinná léčba má své opodstatnění, má ale i své hranice, a je také často

11 PORTRÉT zneužívána. I já ale běžně používám například prsní čaj, nebo teď tady mám takový odporný bylinný balzám, který mi přivezli přátelé z Ukrajiny, a zdá se, že mi to pomohlo proti oteklé noze. Jakmile je lékař nemocen, vnímá nemedicínsky okolí, má své představy. Nejhorší pacienti jsou lékaři, to je obecně známo. Jaký jste pacient? No uvedu příklad když jsem měl žlučníkový záchvat, tak jsem vzal auto, odjel do nemocnice v Benešově, kde jsem měl bývalé kolegy, a tam se nechal operovat, a osmý den jsem přijel sám tím autem domů a den poté jsem tu kolegovi Pechovi svařoval police A protože různých úrazů a jiných příhod jsem měl dosti, tak mám zkušenosti s rychlou rekonvalescencí, a to pak samozřejmě žádám i od pacientů Moc rádi mne za to neměli. Stýská se vám po práci lékaře? Já mám pořád co dělat. Občas zastupuji jednoho známého v jeho soukromé ordinaci, ale vlastně dneska už jen kvůli přivýdělku. Jen tak pro srovnání potkal jsem tuhle jednoho kolegu, také chirurga, primáře, a jeho manželka mi vyprávěla, že není schopný se vůbec v důchodu zabavit. To mne opravdu netrápí. Já mám tolik koníčků, že na ně mám pořád příliš málo času. Ona je to taky velká zodpovědnost, léčit lidi Podívejte, vy novináři jste například schopní dát o člověku cokoliv do novin, aniž by to bylo vůbec prověřené, jste schopní bez rozmyslu hodně ublížit. Já říkám, že je několik složek společnosti kantoři, doktoři, policie které společnost nezastupitelně potřebuje. Jsou samozřejmě lidské, a tudíž chybují. Proč ale z toho dělat mediální divadlo? Proč se raději nepíše o tom, že profesor Pirk odoperoval tolikáté a tolikáté srdce, že dnes operoval celou noc Ne, že tenhle fotbalista si podvrknul kotník a v sobotu nenastoupí (MUDr. Jegorov dělá funkční přestávku v rozhovoru: Cowboyové si v největším vedru dávali whisky máte smůlu, že řídíte ) Vy jste známý také jako skvělý znalec hub Pro Jihočeské muzeum například pátrám po vzácné mykoflóře. A tak chodíme s manželkou a fotografujeme houby, případně posíláme do muzea na verifikaci. Tady kolega (ukazuje na MUDr. V.B.) má prvonález v Jihočeském kraji, houbičku nesmírně vzácnou strmělka ojíněná, Clitocybe pruinosa. Dva roky jsem pak pro Jihočeské muzeum hledal tuto houbu, která by byla fotogenická. Letos se to povedlo. Já mám také republikový prvonález houby před čtyřmi lety, špička břečťanovitá, Marasmius hederacea, která vyrůstá na listech břečťanu. Tím jsem tady kolegu trumfnul, pokud jde o houby. Ale zase on mne předčí pokud jde o historii, filosofická hloubání a moudrost. A účastní se se mnou i mykologických exkursí. MUDr. Václav Bedřich: Já vám povím ještě jeden zážitek. Byla tady mezinárodní skupina expertů, mykologů z Polska a Německa, které tady doktor pozval na vzácnou houbu kačenku náprstkovitou, Verpa anulare. Měla být tady někde na takovém rumišti za továrnou. Ženy, muži, profesoři a jejich manželky šli a hledali, když najednou někdo vykřikl: Tady! A tam byla taková maličká houbička, nejdřív si chvíli dávali jeden druhému přednost, pak ten nejstarší poklekl, vyndal alobal, film, fotografoval, pak další, a tak to dlouho pokračovalo Najednou zase v dálce výkřik: Tady! Tak zase všichni běželi, a tam taková pěkná paní držela něco v ruce, pan profesor na to kouká, čichá k tomu dlouze, a pak rozvážně povídá: No, může to být Verpa anulare ale může to být taky kousek hovna. Tak to jsou ty jejich exkurse Ty latinské názvy, které bez rozmýšlení střílíte to se také učíte od mlada? MUDr. Václav Bedřich: Ne, to on umí. My se to všichni učíme, ale on to prostě umí. Manželka Jitka: Já ho jako malého kluka neznala, ale podle jeho babičky prý chodil vždycky s herbářem Latinské názvy květin a hub jsem se opravdu učil od mládí. A herbáře dělám dodnes. Zatím poslední je ryze okresní a vychází ze zákona o ochraně přírody, který obsahuje seznam zhruba 90 chráněných květin, které se vyskytují na Českokrumlovsku. A já asi tak deset let chodím po celém okrese a fotografuji tyhle květiny, a také vzácné houby. Herbář chráněných květin okresu Český Krumlov už mám skoro kompletní, s výjimkou asi tří rostlin, které jsem přebral od přátel. Mám to na CD a už jsem to několikrát promítal okruhu zájemců. Kromě tohoto herbáře mám na CD asi tři a půl tisíce rostlin z celé republiky. Hajní, lesní, luční. MUDr. Jegorov s vlastoručně vyrobenými hodinami Máte velmi zajímavou zahradu v téhle podobě jste ji koupil? Samozřejmě že ne, tady byly kedlubny a petržel. Když jsme ji koupili, tak jsme to tu s manželkou osázeli přírodně, stromy, a rostou nám tu dnes chráněné květiny, které jsem nesázel, a roste nám tu asi 65 druhů hub. Dokonce se tu vyskytla vzácná jedovatá houba, jedna z prvních, které rostou na jaře, zvonovka jarní, foto Jan Voběrek Nolanea verna. Já ji předtím mnoho let hledal po celém okolí a ona pak vyrostla přímo tady. Vaříte houby? Já, který uvaří maximálně čaj a spálil by i vajíčka? Sice mívám i přednášky na téma Houby v kuchyni, ale vaří je u nás výhradně manželka. Česká houbařská kuchyně je defektní, zná jen bramboračku a míchanici. Ale každá houba má svou specifickou chuť, vůni, a z toho plynoucí vhodnou kuchyňskou úpravu Z hřibu neuděláte ovar jako z prasečího ouška, zatímco jiná houba se na to úžasně hodí, a když pozvete přátele, tak nepoznají, co jste uvařili nebudou věřit, že je to skutečně houba. Ale na to je právě odbornice manželka, já její výtvory jen fotím a používám při přednáškách. Já mám vzácnou manželku letos oslavíme padesát let, co mne manželka díky neuvěřitelné toleranci snáší vedle sebe. Důležité je, že vše, co dělám, dělala vždycky se mnou. V ní mám vždy ovšem i prvního tvrdého kritika. MUDr. Václav Bedřich poznamenává: Já bych to řekl jinak jeho manželka je světice. A co tak obvykle děláte, když nemáte co dělat? Rád stavím lodě. Každý rok stavím vlastnoručně nějakou loď plachetnici, lední jachtu, katamaran lodě třídové i podle svých plánů. S manželkou jsme postavili před čtyřmi lety kajutovou loď, se kterou jsme objeli celou Evropu. Momentálně přestavuju loď, kterou jsem začal stavět před asi pěti lety, je to unikát plachetnice s křídly pod vodou. Motorové lodě tohoto typu jezdí, ale plachetnice jsou vzácnější, jsem první v republice, kdo se o to experimentálně pokouší. Kdysi jsem v Praze také hvězdařil, postavil jsem si dalekohled, a dochoval jsem si tuhle zálibu až dodnes Na fasádě jsem si vytvořil sluneční hodiny tzv. polo-orlojního typu. Teď připravuju na podzim přednášku v knihovně na téma Měření času v historii. To je velmi zajímavá tematika. Nedávno jsme byli s manželkou v Reichenthalu, kde je skanzen a mají tam muzeum hodin. Před ním stály kamenné hodiny dva žulové sloupky, mezi nimiž se kýval žulový kvádr s mističkou na vodu. Voda čůrala, vylila se, čůrala, vylila se, a ten obrovský metrákový kvádr se kýval. Já tu měl podobné sloupky, tak jsem se do toho pustil. Problém byl zhotovit hodinový mechanismus. Oni využili tovární výrobek, který jsem nemohl kopírovat, a v podmínkách ruční práce, to jsem se tedy ocitl ve středověku, ale nakonec jsem to vymyslel. Celou zimu jsem na tom pracoval, protože loď se uvnitř stavět nedá, a v květnu jsem ty hodiny dokončil. A skutečně ukazují čas. Kámen je ostatně také součást přírody, stejně jako ten vítr v plachtách Co třeba oheň? No, zabývám se například uměleckým kovářstvím. Soupravy ke krbu, svícny, mříže Fascinující zpracování kovu, který se tváří pod rukama, neforemný kus železa, a několik úderů kladiva stačí, aby z toho byla užitná věc. Nemám rád takové to umění, když někdo nastříká něco na plátno, a pod to dá název Snění to bych ho zavřel do blázince Já rád dělám věci užitečné. 11

12 POD LUPOU Nastává čas toužebně očekávaných dovolených a většina z nás se těší na všeobjímající klid a ticho u břehů jezera uprostřed lesa či na své zahrádce. Příjemná představa. Ale co je tohle za rámus?!? V dnešním článku se budu zabývat právní úpravou ochrany před hlukem a možnostmi, které se otvírají občanovi, jenž chce za své právo na klid bojovat. Srovnáme si také naše podmínky se situací v Evropské unii. Ochrana před hlukem hlukem kresba Václav Morava MICHAL BERNARD, 12 Hluk je možné definovat jako zvuk, který člověka poškozuje, ruší anebo obtěžuje. Odborné studie prokazují, že hluk představuje v současnosti jeden z nejvýznamnějších zdrojů obtěžování lidského života, a v mnoha případech i bezprostřední riziko pro lidské zdraví. V prvé řadě jde o přímé poškozování sluchových orgánů, prokázány jsou však i vlivy na kardiovaskulární a imunitní systém a vlivy na zdraví a psychickou pohodu v důsledku rušení a nedostatku spánku. Jako dlouhodobě nesnesitelná bývá uváděna hodnota 65 db. Počet obyvatel zemí Evropské unie vystavených této zátěži se v roce 2000 odhadoval na 100 miliónů. Převládajícím zdrojem hlukové zátěže je přitom jednoznačně automobilová doprava, a to přibližně ze 60 % (Dle údajů společnosti EKOLA group, s.r.o., uveřejněných v článku Hluk, problém moderní společnosti, 16. dubna 2003). Platné právní nástroje Právní úprava ochrany před hlukem je zakotvena v ustanoveních 30 až 34 zákona č. 258/ 2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a v nařízení vlády č. 502/2000 Sb., o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací. Základním právním nástrojem ochrany před hlukem je stanovení hlukových limitů nejvyšších přípustných hodnot hluku. Ty se stanovují pro chráněné vnitřní prostory staveb, chráněné venkovní prostory staveb a chráněný venkovní prostor. V případě překročení hlukových limitů má krajská hygienická stanice (KHS) pravomoc provoz zdroje hluku pozastavit. Namísto toho, KHS obvykle zahájí řízení o povolení dalšího provozu nadlimitního zdroje hluku. Žadatel musí prokázat, že příslušný limit nelze z vážných důvodů dodržet a že hluk bude omezen na rozumně dosažitelnou míru. Řízení o povolení nadlimitního hluku se bohužel nemohou účastnit obtěžovaní občané. Těm tedy nezbývá nic jiného, než podávat podněty na příslušné úřady, především krajskou hygienickou stanici či obecní úřad. KHS vydá časově omezené povolení, ve kterém by měly být zakotven časový harmonogram provedení protihlukových opatření a plán kontrol. Jak se postupovat v případě nepřiměřeného obtěžování hlukem První věc, kterou je vhodné učinit, pokud selže snaha o nápravu přímo u toho, kdo nás hlukem obtěžuje, je zjištění právní situace. To se týká všech různých provozů, které produkují hluk. Zda je jeho činnost v souladu s územním plánem, zda má stavební povolení a kolaudační rozhodnutí a zda případně existují nějaké omezující podmínky pro provoz, které se hluku týkají. Poté je vhodné kontaktovat písemně krajskou hygienickou stanici se stížností a podnětem, aby její pracovníci přijeli hluk změřit a zjistit, zda je nadlimitní či nikoliv. Pokud KHS odmítá měření provést, lze doporučit stížnost na její postup k Ministerstvu zdravotnictví. Pokud ani to nepomůže, pak nezbývá než zajistit si měření hluku na vlastní náklady u autorizované společnosti, která se tím zabývá. Takové měření však může znamenat nutnost sáhnout hluboko do kapsy. Pokud se z provedeného měření zjistí, že hluk překračuje nejvyšší přípustné hodnoty, musí KHS začít jednat, jak uvedeno výše. Sousedská žaloba Pokud předchozí postup nevede ke kýženému snížení hlukového zatížení, právní předpisy poskytují ještě jednu možnost, jak se nadlimitnímu hluku bránit. Jedná se o tzv. sousedskou žalobu podle 127 občanského zákoníku. Tu může podat vlastník pozemku, který se domnívá, že je nad míru přiměřenou poměrům obtěžován hlukem nebo vibracemi. Soud na základě této žaloby může nařídit vlastníkovi, aby se obtěžování či ohrožování práv žalobce zdržel. Výhodou tohoto postupu je, že o žalobě rozhodují nezávislé soudní orgány, které posuzují, zda je rušivý hluk nepřiměřený poměrům. Nevýhodou pak je riziko, které spočívá v nákladech řízení v případě neúspěchu ve věci žaloby, a samozřejmě větší složitost soudního řízení. Obecně závazné vyhlášky obcí Specifickou oblast právní úpravy ochrany před hlukem představuje možnost obcí regulovat provoz (některých) zdrojů hluku prostřednictvím obecně závazných vyhlášek, vydávaných v samostatné působnosti. Podle 10 zákona o obcích mohou obce vydávat vyhlášky k zabezpečení místních záležitostí veřejného pořádku. Takovou vyhláškou lze mimo jiné stanovit, které činnosti, jež by mohly narušit veřejný pořádek v obci nebo být v rozporu s ochranou zdraví, lze vykonávat pouze na místech a v čase k tomu obecně závaznou vyhláškou určených, případně na kterých veřejných prostranstvích v obci jsou takové činnosti zakázány. Dále lze vyhláškou upravit závazné podmínky k zajištění veřejného pořádku pro pořádání, průběh a ukončení veřejnosti přístupných sportovních a kulturních podniků, včetně tanečních zábav a diskoték. V praxi jsou nejčastěji obcemi vydávány takové vyhlášky, které omezují dobu konání veřejných hudebních produkcí, tanečních zábav a podobných akcí. Je třeba se bránit Hluk je poměrně závažným problémem dnešní doby. Zejména pak hluk z dopravy, jejíž objem neustále stoupá bez současného uspokojivého řešení jejích negativních vlivů (hluk, polétavý prach, vibrace). Ačkoliv Listina základních práv a svobod zaručuje každému právo na ochranu zdraví, možnost domáhat se tohoto práva při obtěžování nadlimitním hlukem je značně omezena. Současná právní úprava i postup příslušných úřadů vysílá zcela jednoznačný signál, že zdraví občanů není pro státní orgány prioritou. Takovému přístupu je třeba se bránit a každá osoba, která je obtěžována hlukem, by měla své právo na ochranu zdraví hájit. A to jak právními, tak mimoprávními prostředky. Autor je právníkem Ekologického právního servisu.

13 Na prostřední čtyřstraně pro vás máme, milí čtenáři, rady a náměty trvanlivé, veskrze pozitivní a motivující, otevíráme tu časopisovou formu ekologické poradny a nezapomínáme ani na nejmenší čtenáře, kterým vždy nabízíme nějaký zajímavý námět pro jejich toulky přírodou i domácí tvořivost. Budeme rádi, když nám napíšete vaše stručné dotazy, problémy či náměty, a to buď písemně na adresu poradny Rosa (viz str. 2), nebo ještě lépe em: CO DĚLAT, KDYŽ... Co do sběru nedávat? Při snaze recyklovat papír může člověk, neznalý papírařiny, dát do sběru věci, které při zpracovávání sběrového papíru nadělají více škody, než užitku. Na některé věci upozorňují letáky u popelnic na papír, ale na některé ne. Tak za prvé samozřejmě dejte na své děti (a do recyklace méně zapálené příbuzenstvo) pozor, aby v papíru neskončilo nic, co není papírenským výrobkem. I když naštěstí jsou tyto věci (s výjimkou pěnového polystyrénu) nejsnáze odstranitelné z rozvlákněného papíru. Jsou ale pro papírnu odpadem, který prodražuje recyklaci. Pokud chcete být perfekcionisty, zbavujte sběrový papír kovových sponek, nití z vazby, kousků izolepy apod. Nutné to ale není. Dalšími materiály, které do sběru nepatří, jsou kombinované materiály papír potažený fólií (plastovou či kovovou). Jako nejznámější příklad lze uvést tetrapackové či tetrabrikové krabice. Tyto materiály recyklovat jdou a většinou se dnes odevzdávají vytříděné nebo spolu s plasty, ale nikoliv do papíru. Kdybyste někdy váhali, co je kombinovaný papír a co ne, zkuste ho roztrhnout, pokud možno šikmým škubnutím. U kombinovaného materiálu (dovolí-li jej fólie vůbec naškubnout) se hned ukáže plastová fólie (kovová se občas může schovat). Neuvidíte-li fólii, bude se nejspíš, u podezřelého papíru, jednat o papír impregnovaný, natíraný, jemně mletý či hlazený. Impregnované papíry se impregnují obvykle látkami, odpuzujícími vodu, a tak je prakticky nelze rozvláknit a jejich kousky zanášejí třídiče papíroviny. Dalším materiálem, který do sběru nepatří, je papír vysoce mletý. Jako ho poznat? Nejlépe tak, že ho zmačkáte. Jemně mletý papír bude šustit, což sice může i kvalitní papír sulfátový, vysoce mletý papír však bude sklovitě průsvitný až průhledný. Patří sem pergamen, pergamenová náhrada či pauzovací papír. Důvodem, proč je do sběru nedávat, je to, že obsahuje velmi krátká vlákna, což může mít za následek horší vlastnosti vyrobeného papíru. Ideálním způsobem likvidace je spalování. Problematickou skupinou jsou papíry natírané. Nátěrů totiž může být celá řada. Papíry s nátěry odpuzujícími vodu (vosk, silikon) do sběru nepatří. Naopak papíry s nátěrem vodu přijímajícím (byť po určité době) do sběru dát lze (papíry křídové). Posledním typem papíru, který do sběru nepatří, je papír se samolepící vrstvou nebo s vrstvou lepidla. Pakliže toto lepidlo není vodou rozpustné a je lepivé za běžných papírenských teplot (ca C) nedávejte ho do sběru za žádnou cenu! Obálky tlakem zavíratelné (bez lepící vrstvy aktivované vodou), samolepky a podobné papíry do sběru nepatří. Po nedávné panelové diskusi (viz str. 4) musím chtě-nechtě podotknout, že opravdu záleží na dalším nakládání se separovaným odpadem, protože pokud například České Budějovice budou časem vyrábět z vytříděného papíru a plastů alternativní palivo, tak pak do papíru může s klidem jít i kus dřeva, textilie a všechny možné kombinované materiály. JOSEF POLÍVKA, Duropack Bupak Papírna PRÁVNÍ PORADNA Právo na informace Při projednávání územního plánu obce jsem narazil na problém, na které informace mám jako občan ze zákona právo můžete to stručně vysvětlit? Pokud se někdo chce angažovat v ochraně životního prostředí, je prvním a nezbytným předpokladem dostatek informací. Má-li se občan rozhodnout, zda se zapojí do projednávání územního plánu obce, do rozhodování o výstavbě dálnice nebo bude protestovat proti záměru vykácet příměstský lesík, musí se především o těchto záležitostech dozvědět a získat co nejvíce konkrétních údajů. Každý má právo na získání informací od orgánů veřejné správy, které požadovanou informaci mají k dispozici, pokud její poskytnutí výslovně nevylučuje zákon. kresba Václav Morava Ústavní právo na informace je provedeno dvěma zákony zákonem č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, a zákonem č. 123/1998 Sb., o právu na informace o životním prostředí. Existence dvou zákonů a jejich odlišná úprava může činit určité obtíže. Pro rozlišení, podle kterého z obou zákonů postupovat, je důležitý 2 písm. a) zákona č. 123/1998 Sb., který definuje, co se rozumí informacemi o životním prostředí. Pokud informace, kterou požadujete, má znaky této poměrně široké definice (v podstatě vše, co se věcně týká životního prostředí), budete postupovat podle tohoto zákona. To je vhodné do žádosti uvést. Stejně tak je možné ponechat na úřadu, aby sám zvolil, podle kterého zákona se má postupovat. Požadované informace poskytují úřady na základě žádosti. Tu lze podat ústně, písemně, telefonicky či elektronicky. Vždy lze doporučit písemnou formu. Podání je vhodné označit jako žádost o informace, určit konkrétně a jasně, o které informace má žadatel zájem a jakým způsobem mu mají být doručeny (písemně na uvedenou adresu nebo elektronicky). Lhůta k vyřízení žádosti o informace je 15 dnů od doručení, v případě žádosti podle zákona č. 123/1998 Sb. 30 dnů. Zákony výslovně stanoví důvody, na jejichž základě může být žádost o zpřístupnění informaci odepřena. Jedná se zejména o utajované informace, obchodní tajemství, duševní vlastnictví a osobní údaje. Důvody, pro které je možno poskytnutí informací odepřít, jsou uvedeny v 7 až 11 zákona č. 106/1999 Sb. a 8 zákona č. 123/1998 Sb. Pokud vám úřad z nějakého důvodu odmítne informace vydat, musí o tom vydat správní rozhodnutí. Proti rozhodnutí o odepření zpřístupnění informace se můžete odvolat ve lhůtě 15 dnů od jeho doručení. V případě, že oslovený úřad ve lhůtě pro vyřízení žádosti vůbec nereaguje (je nečinný), můžete proti jeho postupu podat stížnost a v případě žádosti o informace podle zákona č. 123/1998 Sb. odvolání proti tzv. fiktivnímu rozhodnutí. Pokud odvolací orgán nevyhověl námitkám, je možné podat správní žalobu ke krajskému soudu. Podrobnosti o právu na informace naleznete na webových stránkách Otevřené společnosti, o.p.s.:http://www.otevrete.cz, jejichž součástí je i elektronická poradna. Michal Bernard, EPS LETNÍ PŘÍLOHA PRO RODINU I

14 LETNÍ PŘÍLOHA PRO RODINU II DOMÁCNOST A BIOZAHRADA Vejce od šťastných slepic? Některé velkochovy drůbeže, například nosnic, mají k pohodě zvířat (welfare) daleko a k jejich týrání blízko. V současné době existují tři hlavní způsoby chovu: klecový, v halách a ve volném výběhu. Klecový, podle uspořádání klecí také označovaný jako bateriový, je předmětem někdy až vášnivé kritiky ze strany ochránců zvířat. Malá plocha (obvykle kolem pěti čtverečných decimetrů) neumožňuje slepici ani základní pohyb a přirozené chování. Slepice jsou nejvyšší možnou měrou stresované a fyzicky degenerují. V alternativních způsobech jsou slepice chovány ve volných hejnech v halách (s vyvýšenými bidýlky a plošinami nebo s hlubokou podestýlkou na většině podlahy) a případně mají přes den přístup do venkovního výběhu. Pokud mají výběh, mohou být ustájeny v malých skupinách v mobilních kurnících. Takže vstupní informace už máme a uvědomělý spotřebitel si podle nich může při nákupu vajec vybrat. Požadavky na jakost a označování vajec jsou v celé Evropské unii jednotné, upravené nařízením Rady ES s několika dodatky, posledním z roku Jsou uvedené i v české prováděcí vyhlášce (č. 264/2003 Sb.) k zákonu o potravinách a tabákových výrobcích. Podle zmíněného nařízení musí být způsob chovu nosnic dobře viditelně a čitelně uveden už na obalu. Jednotlivá vejce (prodávaná přímo spotřebitelům, tedy tzv. třídy A a mytá vejce) musí být opatřena razítkem s následujícím kódem: prvá číslice značí metodu chovu nosnic, následuje kód státu (pro nás je to CZ), a pak čtyři číslice, které jsou posledním čtyřčíslím z registračního čísla hospodářství. Jednotlivým metodám chovu odpovídají následující číslice: 0 pro vejce nosnic chovaných v souladu s požadavky ekologic kého zemědělství 1 pro vejce z chovů ve volném výběhu 2 pro vejce nosnic v halách 3 pro vejce nosnic v klecích. Na obalech mohou být uvedeny i různé dodatečné informace, například nápisy nebo symboly určené na podporu prodeje, ale jen za předpokladu, že tyto nápisy nebo symboly a způsob jejich provedení nemohou spotřebitele uvést v omyl. Už zase začíná útok slimáků foto archiv foto archiv JIŘÍ GUTH Každým rokem je to to samé. Přilezou, žerou a žerou. Jsou stále větší a větší, protože náš čerstvě vysazený záhon je to nejlepší na jejich oranžovou pleť. A co my? Šílíme!!!!!!!!!!!! Zrovna nedávno se mne někdo ptal, jak na ně. Přestože chemických přípravků je plný trh, existuje i šetrný způsob ochrany. Nelenila jsem a vyhledala si, jak to udělat přírodně. Vaříme s Líbou Tisícová polévka 1,5 l vody, 1 kostka zeleninového bujónu, 2 polévková lžíce másla, 1 menší celer, 2 mrkve, 2 3 polévkové lžíce špaldové krupice (nebo dětské krupičky), kompotová miska nadrobno pokrájených bylinek (vhodné jsou mladé listy řebříčku, fialky, sedmikrásky, jitrocele, popence), 2 vejce, kadeřavá petržel Mladé čerstvé listy bylin (vhodná je směs) omyjeme a nadrobno pokrájíme, zeleninu očistíme, omyjeme a nastrouháme na hrubší nudličky. Rozpustíme máslo, přidáme zeleninu a minimálně 5 minut zeleninu na másle soustavně promícháváme, pak přidáme krupici (množství podle toho, jakou chceme mít výslednou hustotu polévky), kterou ve směsi se zeleninou lehce opražíme, zalijeme vodou, přidáme kostku zeleninového bujónu, promícháme a necháme vařit, asi po 5 minutách přidáme misku pokrájených bylin a necháme vařit dalších 5 minut. V závěru rozklepneme vejce, lehce je promícháme vidličkou a přidáme je do polévky, kde je necháme srazit. Nakrájíme kadeřavou petržel, kterou přidáme čerstvou do každé porce polévky až na talíři. Nesypeme ji nikdy do hrnce, kde je všechna polévka, pokud nemáme jistotu, že se všechna polévka hned sní. Čočka s mrkví 300 g čočky, 1 kg mrkve, 2 větší cibule, 5 7 stroužků česneku (podle velikosti a chuti), 6 polévkových lžic rajského protlaku (ne kečupu!), olej, sůl, mletý kmín; množství cca pro 4 strávníky Čočku předem namočíme běžným způsobem, necháme nabobtnat a změknout. Cibuli oloupeme a nakrájíme na půlměsíčky, mrkev očistíme kartáčkem a nakrájíme na kolečka cca 0,5 cm silná. Cibuli dáme na olej, mícháme až zesklovatí, pak přidáme nakrájenou mrkev, lehce zasypeme mletým kmínem (cca 1/3 sáčku) a vše cca 5 minut promícháváme, pak přidáme čočku i s přiměřeným množstvím vody, přikryjeme pokličkou a necháme na mírném ohni dusit, občas promícháme a dáváme pozor aby se nám čočka nepřichytila ke dnu nádoby. Když je čočka a mrkev měkká (ne rozvařená!) a přebytečná voda vyvařená, odstavíme nádobu z ohně, přidáme na dochucení sůl, prolisovaný česnek a rajský protlak, vše lehce promícháme, ale dáváme pozor, aby nevznikla čočková kaše. Vhodnou přílohou je jakýkoliv letní salát z čerstvé zeleniny s octovoolejovou zálivkou a chléb. kresba Václav Morava LIBUŠE JOZKOVÁ Přípravek, o kterém mluvím, se jmenuje NEMASLUG. Je to biologický přípravek s živými makroorganismy Phasmarhabditis hermaphrodita, určený pro použití na orné půdě, v zelenině, okrasných rostlinách a zahradách, ve sklenících i na otevřených plochách. Jedná se o parazitické hlístice, které napadají slimáky v půdě. Nejenže jsem získala dobrý pocit, že jsem někomu správně poradila, ale také jsem sama hned druhý den hledala na internetu a objednávala tento přípravek. No a teď už si jen můžou přijít, zahrada je na ně připravená, hlístice jsou v pozoru a já budu snad toto léto konečně běhat s kýblem plným rybízu, a ne slimáků! ŠTĚPÁNKA CHARVÁTOVÁ, Florianus

15 foto Petr Resch NEJEN PRO DĚTI Jak si založit herbář Protože nás čekají prázdniny a s nimi spousta volného času, máme pro vás tip pro zkrácení dlouhé chvíle i pro nasbírání nových znalostí. Zkuste se kolem sebe někdy venku porozhlédnout a pojmenovat všechny rostliny, které uvidíte. Že jich spoustu znáte jenom jako trávu, kapradí, nebo mech? Tak s chutí do toho a brzy trumfnete všechny kolem. Jak začít? No přece herbářem! Jak na to: Rostliny sbíráme za suchého počasí, ne po dešti špatně by se nám sušily. Než rostlinu utrhneme, zkusíme jí určit pomocí nějakého atlasu nebo klíče. Proč? No, abychom nevědomky neutrhli nějakou chráněnou a vzácnou rostlinku. (Kdyby je trhal každý, nic nám tu z nich nezbude.) Určitě nesmíme trhat žádné rostliny v chráněných územích, tam jsou všechny chráněny zákonem. Do herbáře potřebujeme rostliny, které pokud možno kvetou, nebo plodí. Utrhneme si jednu, aby po nás v přírodě ještě něco zbylo. Snažíme se utrhnout rostlinu celou, třeba i s kořínkem, pokud nám poslouží k určení rostliny. Rostlinu založíme se všemi jejími částmi do desek, napíšeme si k ní poznámky o tom, kde jsme jí našli a jak se jmenuje a doma jí necháme na suchém místě uschnout v novinách. Obden noviny měníme a dáváme pozor, aby byla rostlinka rozložena tak, aby na ní bylo co nejvíce vidět. Je-li naše rostlina už suchá to se pozná tak, že chytneme-li jí za spodní konec, drží zpříma a má sklon se lámat po dotyku rukou, můžeme ji přilepit na list volného papíru nebo do sešitu. K ní si napíšeme její jméno, vesnici nebo město u které jsme ji našli, stanoviště to je druh místa, kde rostlina obvykle roste třeba rybník, les, louka nebo rumiště a budete-li chtít, tak i třeba něco o tom, jestli je léčivá, nebo jedlá. Papíry můžete dávat do tvrdých desek nebo třeba do krabice. Duby v Podkletí podruhé Tak jsme se dozvěděli, že jsou u Loučeje čtyři duby, navržené na ochranu, ozval se ve sluchátku hlas paní učitelky z holubovské školy... Slovo dalo slovo a tři učitelky se čtyřicítkou dětí se 12. května vydaly pěšky z Holubova do Loučeje. Aby děti nenapadlo, že mají nohy, které by je mohly začít bolet, určovaly cestou rostlinky, ptáky podle zpěvu či siluety, otázky se týkaly i ochrany přírody. Za správnou odpověď dostaly odměnu. Než jsme se nadáli, stáli jsme na silnici za Loučejí, odkud je na duby nejhezčí pohled. Vyprávěl jsem jim, jak každý strom potřebuje kolem sebe určitý prostor, kde se nebudou vykonávat žádné polní práce, aby se mu nepoškodily kořeny. Paní učitelky nakonec vyzvaly děti, aby se o dubech pokusily napsat příběh PETR RESCH, Šípek Autorkám otištěných příběhů posíláme odměny: krásná velká Soví pexesa, která věnovala Věra Malátková (Stanice pro handicapované živočichy Česká Třebová). JAK TO BYLO SE ČTYŘMI PAMÁTNÝ- MI DUBY? Jednoho krásného dne se paní jménem Božena narodili čtyři synové: Marek, Jiří, Jan a Milan. Rodina byla velmi chudá. Když se synové narodili, matka dala každému do kolébky jeden žalud. Když chlapci vyrostli, vydali se do světa. Každý šel, kam ho nohy nesly. Marek šel na jih, Jiří na východ, Jan na západ a Milan na sever. Marek si našel práci na vesnici, kde u jednoho sedláka oral pole a pomáhal s dobytkem. Jiří došel až k městu, kde uklízel ulice. Jan pracoval na statku. A z posledního Milana se stal kočí. Hoši nosili žalud stále u sebe. Střežili ho jako oko v hlavě. Po čase si každý našel svou ženu, s kterou se snažil co nejlépe vychovávat své děti. Jejich maminka mezitím úplně zchudla, že neměla ani na chleba.. Synové se ani nemuseli dohodnout, ale protože byli stejné krve, vyrazili za matkou ve stejný den. Když jim k domovu zbýval už jen kousek, sešli se na rozkvetlé louce, kde se jejich čtyři cesty sbíhaly. Synové byli šťastni, že se po tak dlouhé době zase potkali. Najednou na louce spatřili jejich maminku a rozběhli se k ní. Matka byla již velmi stará a druhý den, když šla své syny vyprovodit přes louku, zhroutila se k zemi. Byla mrtvá. Otce již synové Milan, Jiří, Jan a Marek neměli. Na pohřeb jejich matky (jejich dětí babičky) přijeli všichni příbuzní. Matku pochovali na louce, kde zemřela, a vysadili tam ty čtyři žaludy, ze kterých vyrostly duby a staly se památnými. Klára Křivánková, Tereza Opelková a Barbora Čížková Stránku připravila ekoporadna Šípek Můžete si dát předsevzetí, nebo třeba soutěžit s kamarády, kolik nových rostlin se za prázdniny naučíte poznávat vždyť se přece hodí vědět, které rostliny se dají jíst, nebo které jsou vzácné. PROČ STOJÍ ČTYŘI DUBY NA POLI? Dávno, v pohádkové říši, rostly jen jehličnaté stromy. O tom, jak to v našem světě vypadá, že jsou tu i listnaté stromy, to v pohádkové říši nevěděli. Jednoho dne v Pohádkově, to je město v Pohádkové říši, byl jeden kouzelník. A ten věřil, že je ještě jiný svět, než ve kterém žije. Proto zkoušel různé lektvary, dělal pokusy a jiné věci, aby dokázal ostatním lidem z Pohádkova, že je ještě jiný svět než pohádková říše. Jednoho dne konečně vynalezl kouzelné zrcadlo, které ho mohlo přenášet na různá místa. Tak to zrcadlo teda vyzkoušel a řekl mu přísně: čáry, máry a brada, přenes mě do jiného světa! Najednou začaly lítat blesky a ozývat se hromy! Celý jeho dům se začal třást! A najednou stál na dlouhém mostě, na které stálo hodně soch a na kterém se procházelo hodně lidí. Bylo to tam úplně jiné, než v jeho světě. Tak bloudil Prahou, až došel k jednomu lesu. Tam rostly samé duby. Kouzelník se velmi divil, protože v jeho světě vůbec nerostly listnaté stromy. Kouzelník sebral čtyři žaludy a dal si je do kabátu. A když si vše v Praze pořádně prohlédl, vyndal z kabátu kouzelné zrcadlo a řekl do něj: čáry, máry a brada, přenes mě do mého světa! A najednou začaly létat blesky, ozývat se hromy a celá zem se začala třást! A najednou byl zas doma v Pohádkově. Když jednou šel na procházku přes pole, zasadil v něm ty čtyři žaludy. Chodil se tam dívat s nadějí, že z nich vyrostou statné a mohutné stromy.to přání se mu také po několika letech splnilo. Tak všem v Pohádkové říši potvrdil, že je i jiný svět. Po jeho smrti lidé z našeho světa Pohádkovou říši objevili a připojili ji k našemu světu. A proto jsou tam na poli ty čtyři duby dodnes! Manuela Haug LETNÍ PŘÍLOHA PRO RODINU III

16 LETNÍ PŘÍLOHA PRO RODINU IV VÝLETY BEZ AUTA Nebojte se Boletic! Na rozdíl od předchozích výletů, popisujících detailně konkrétní trasy, je dnešní tip na výlet bez auta zahalen tajemstvím stejně jako celý vojenský výcvikový prostor Boletice, který patří mezi nejzachovalejší oblasti v naší republice. Právě sem mohou směřovat prázdninové pěší nebo cyklistické výlety. Jedním z výsledků studie polyfunkčního využití území vojenského prostoru iniciované armádou, orgány ochrany přírody a nevládními ekologickými organizacemi se totiž stal návrh na využití pro tzv. měkkou turistiku. V praxi to znamená, že rozsáhlé území podléhající zvláštnímu vojenskému režimu a tedy běžně nepřístupné lze již v letních měsících navštívit bez jinak nezbytné povolenky. V okrajových částech vojenského prostoru vzniklo osm cyklotras a tři trasy pro pěší. Díky aktivitě Klubu českých turistů jsou jednotlivé trasy značeny běžným způsobem a navazují na stávající trasy procházející obcemi v okolí. Výchozím místem výletů jsou obce dostupné vlakovými nebo autobusovými spoji Chvalšiny, Ktiš, Křišťanov, Arnoštov, Horní Planá, Želnava a Kájov. Využít je možno výhodného železničního spoje České Budějovice Kájov Horní Planá se zastávkami přímo ve vojenském prostoru Polná na Šumavě a Hodňov. Tak můžete například absolvovat trasu ze zastávky ČD Hodňov, podél železniční tratě směr Polečnice a vojenským prostorem dále na Hořice na Šumavě. Pokud se rozhodnete začít výlet do Boletic v zámeckém areálu Červený dvůr (8 km SZ od Českého Krumlova), máte jedinečnou příležitost blíže poznat tento unikátní přírodně krajinářský park o rozloze 105 ha s několika zachovanými romantickými zahradními stavbami a fontánami. O architektonických a přírodních zajímavostech poutavě informují panely nové naučné stezky parkem. Další cesta již vede na hranici vojenského újezdu, kolem Podbořského rybníka. Ve spolupráci s Vojenskými lesy a statky budou trasy vybaveny lavičkami a informačními tabulemi, počítá se s informačními centry jedno bude v provozu již letos na vojenské zotavovně Olšina. Podmínkou výletů do Boletic je respektování režimu, zejména zákazu pohybovat se mimo vyznačené úseky, a to jak z hlediska bezpečnosti, tak i z důvodu ochrany přírody. O její výjimečnosti jsme přinesli informace ve 2. čísle Krasce v souvislosti s vyhlášením Významného ptačího území roku Podrobně se o krásách Boletic dočtete v publikaci Příroda Boletic a letáku Bezlesí Boletic (vydala Calla a Česká společnost ornitologická), jehož součástí je orientační mapka cyklotras a turistických stezek (ke stažení na Závěr našeho tajemstvím obestřeného tipu patří vyznání jednoho z největších znalců přírody Boletic, docentu Vítu Grulichovi: Touha objevovat nepoznané vede rozmanitými cestami. Hloubky oceánů, tajemné jeskyně nebo exotické tropy od nepaměti přitahovaly dobrodruhy a cestovatele. Otevřené hranice umožňují i našincům výpravy do vzdálených končin s panenskou přírodou. Málokdo si však uvědomuje, že taková země neznámá Terra inkognita leží i přímo za našimi humny, sotva půl hodiny od krajského města. Není to omyl, jen zvláštní souhra okolností stojí za faktem, že uprostřed lidmi podmaněné krajiny se najde kus země, v němž příroda a přírodní hodnoty nad lidskými aktivitami ještě převládají. Ano, jsme ve vojenském prostoru Boletice. VLADIMÍR MOLEK foto Calla O dobrodružství na Zlaté stezce Ve spolupráci s českobudějovickým Mapovým centrem vám představujeme zajímavé turistické cíle pohádkami z knížky Druhé vyprávění kapra Jakuba. Druhé pozvání je o dobrodružství s loupežníky na Zlaté stezce. Více informací o projektu Pohádkové království: vat, končil prachatický hospodský Mayer stezka, všichni měšťané kresba: Jaroslav Kerles bohatnou. V tom se do krčmy vřítil vyděšený a potrhaný kupec: Celý můj náklad i se soumary zůstal pod Libínem, přísahám Bohu, že tohle byla moje poslední cesta do Čech. Franz s údivem zvedl oči od večeře a tázavě pohlédl na strýčka. No, poslední dobou se nám tu potloukají lapkové, řekl hospodský a obrátil se na kupce: Posaďte se, sousede, a odpočiňte, dnes jste mým hostem. Odpočinek však hostu dopřán nebyl, stůl byl v tu chvíli obklopen zvědavci a kupec začal vyprávět: Už za Volarama začali být soumaři neklidní. Zastavovali se a pofrkávali, a abych řek pravdu, ve mně by se taky krve nedořezal za každým stromem jsem tušil loupežníka a při každém zapraskání větvičky jsem tasil nůž, ale všude byl klid. Až najednou se na nás sesypala hromada banditů. Nemyslel jsem na nic jiného, než jak co nejrychleji zmizet, běžím celou cestu lesem, ani nevím, jak jsem se sem dostal. Franz se zamyslel, ani nedojedl, a beze slova vyšel z krčmy. Druhý den se vracel do Bavor kupec Zigler se soumary a pěti vozy. V Praze prodával sůl a zpátky vozil krajky a plátno. Už pomalu opouštěl nejhlubší les, když mu do cesty skočil loupežník s bambitkou a výpravu obklíčilo dvacet jeho kumpánů. Co chceš?, zeptal se Zigler. Bandita otázky nečekal, byl zvyklý, že před ním každý utíkal, a tak teď nervózně zaskuhral: Tvé peníze a tvůj náklad, co jiného, nebo myslíš, že se jen tak zbůhdarma procházím po lese s bambitkou? Peníze nemám a můj náklad ti moc radosti neudělá, odpověděl Zigler zdvořile, ale bandita ho už neposlouchal a dával povely svým mužům, aby povolili lana upevňující na vozech plachty. Jakmile však provazy uvolnili, strnuli, vykřikli a ti nejbystřejší začali mizet v temném lese. Z otevřených vozů zatím seskakovaly desítky ozbrojených chasníků z nejširšího okolí. Pod vedením mladého Franze zajímali jednoho loupežníka po druhém. To bylo v Prachaticích slávy, když na pranýři na náměstí vystavili celou loupeživou bandu. A Zlatá stezka byla zase bezpečná a Prachatičtí mohli dále utěšeně bohatnout. BÁRA STLUKOVÁ copyright Mapcentrum s.r.o.

17 NA NÁVŠTĚVĚ Dřípatka horská Soldanella montana vykvétá časně zjara na lesních světlinách krásnými modrofialovými květy. Od této rostlinky si propůjčila před téměř 40 lety jméno SMOP Stanice mladých ochránců přírody založená při ZŠ ve Vodňanské ulici v Prachaticích. Vznik a historie Dřípatky je úzce spjata se jménem vynikajícího pedagoga, znalce a ochránce přírody tělem i duší, pana učitele Aleše Záveského z Prachatic (*1926, ), jednoho ze zakladatelů ekologické výchovy v České republice, a to v době, kdy v naší zemi ekologická či environmentální výchova byly pojmy poměrně vzdálené budoucnosti. Dřípatka na rozcestí LIBUŠE JOZKOVÁ, Po roce 1989 nastala příznivá situace pro založení Centra ekologické výchovy (CEV) Dřípatka, které navázalo na činnost SMOP. Za výhodných podmínek se podařilo získat od města pronájem budovy, v centru začali pracovat první profesionální zaměstnanci. Po mnoha peripetiích a změnách názvu i statutu se nakonec v roce 2005 Dřípatka stala jedním z pracovišť Národního institutu dětí a mládeže (NIDM), který je příspěvkovou organizací přímo řízenou MŠMT. CEV Dřípatka dnes představuje specializované zařízení pro školní a mimoškolní ekologickou výchovu a vzdělávání se zaměřením na děti, mládež, pedagogy i širší veřejnost. Na otázky odpovídá vedoucí CEV Dřípatka Helena Klimešová. Jste na jihu Čech centrem ekologické výchovy s nejdelší historií. Cítíte se být zavázáni dlouhou tradicí? Zavazuje nás to k odvádění kvalitní práce, k tomu, aby činnost centra měla svou úroveň, aby platilo, že když se hovoří o Dřípatce, znamená to kvalitu. Pan učitel Záveský nás učil obětavosti, náročnosti k sobě, kladl důraz na zodpovědně až precizně odvedenou práci a plnění úkolů s maximálním nasazením. Sám byl plný zaujetí, a proto dokázal nadšení přenést i na nás. Pro nově vznikající střediska ekologické výchovy v 90. letech byla Dřípatka značným zdrojem inspirace. Několikrát zde proběhl také tzv. Veletrh výukových programů pro Dřípatka horská foto Antonín Schubert rozcestí pracovníky center z celé republiky. Co chtěli slyšet a vidět? Zajímali se o konkrétní návody, jak pracovat s dětmi venku v terénu, jak je zaujmout, ale i o způsoby práce s přírodninami uvnitř v místnosti v omezeném čase. Naše centrum vždycky dávalo přednost výuce venku v přírodě, protože příroda je nejlepší učebnicí, ale ne vždy to je možné. Zdrojem inspirace jsou také zařízení v areálu SMOP a ve Školní přírodní rezervaci (ŠPR) u Zdenic nedaleko Prachatic, která byla vyhlášena jako první ŠPR v bývalém Československu v roce Tehdy sloužila jako zázemí pro mladé ochránce přírody z Prachatic vedené panem učitelem Záveským. O několik let později byl v blízkosti ŠPR dobrovolnou prací ochránců přírody vybudován Areál stanice mladých ochránců přírody. Vlhká louka v areálu stanice se postupně změnila v genofondovou plochu vzácných, ohrožených a zvláště chráněných druhů rostlin, kterých je zde dnes přes 30 druhů. Areálem vede naučná trasa s více jak 30 zastaveními, kterou využíváme při výuce. CEV Dřípatka prošlo během posledních šesti let několika organizačními a personálními změnami. Změnilo se něco? I jako pracoviště NIDM se ve stížených podmínkách snažíme o přímou výchovnou práci formou ekologických výukových programů, což znamená realizaci programů především pro základní školy. Prochází jimi ročně účastníků. Na objednávku zajišťujeme pobyty s programem v ŠPR a ASMOP, na ty jezdí učitelé se svými žáky z celé republiky. Již několik let k nám začátkem školního roku jezdí studenti 1. ročníků českobudějovického Gymnázia Jírovcova s profesorkou Ichovou. Pravidelná je také spolupráce s katedrou biologie Pedagogické fakulty JčU jezdí k nám budoucí učitelé na pobytový praktický kurz. Zajímavá je současná spolupráce s obcí Lažiště. V rámci projektu Lažiště rok v přírodě CEV Dřípatka zajišťuje celoroční program pro rodiče s dětmi. Spolupráce ve vztahu obec centrum ekologické výchovy je úplně nová. Získané zkušenosti z projektu chceme metodicky zpracovat a nabízet podobný program dalším obcím v regionu. Helena Klimešová foto Jaroslav Rytíř Ekologické výchově dětí se v Prachaticích systematicky věnujete téměř 40 let. Jak vidíte vývoj zájmu dětí o ochranu přírody? Dnes děti pro to, aby měly skutečný prožitek, potřebují velmi silné podněty. Citlivost vůči přírodě a všemu živému, citlivost vůči krajině i schopnost vnímat a prožívat přirozenou krásu přírody je čím dál menší. Pro většinu dětí není nijak výrazný či mimořádný zážitek pozorovat například sýkorku na krmítku z bezprostřední blízkosti nebo se radovat z krásně rozkvetlé louky. Možná a jen na chvíli je zaujme masožravá rostlina. Dost dětí dá ve svém volném čase přednost zprostředkovaným zážitkům, žijí více ve virtuálním světě, často nemají ani potřebu být v kontaktu s přírodou. Vztah dětí k přírodě se v průběhu těch let změnil výrazně. Podepisují se na tom vzorce chování povrchní spotřebitelské společnosti, která přírodu využívá jako zdroj něco si z přírody stále brát nebo ji využívat jako prostor pro rekreaci a rozptýlení spojené s nějakou zábavou. O přírodu se starat, fyzicky venku pracovat, je považováno za něco nepříjemného, téměř ostudného, na takovou práci si přece můžeme objednat firmu. Jak vidíte budoucnost Dřípatky? Národní institut dětí a mládeže je primárně zaměřen na zájmovou činnost dětí a mládeže a především na metodické řízení organizací zájmové činnosti. Ta je velmi důležitá, ale náplní centra ekologické výchovy by měla být vždy především přímá práce s dětmi různého věku. V současné době je v CEV Dřípatka přímá výchovná práce omezena. Žijeme a pracujeme v jakémsi kompromisu, který se ale jeví do budoucnosti jako neudržitelný. Budoucnost je nejistá a s různými otazníky. A v takové atmosféře se nepracuje dobře. Vidíte nějaké řešení? Jako udržitelnější způsob existence bych viděla naše centrum jako samostatnou organizaci se speciálním zaměřením na EVVO, jejímž zřizovatelem by byl Jihočeský kraj. Mrzí mě, že v jiných krajích, kde podobná centra nejsou, se často krajská samospráva snaží o jejich vznik, a u nás na jihu, kde jsme s touto prací před 40 lety začínali, se pro tuto činnost hledá systematická podpora zatím dost obtížně. Záměrně jsem použila slůvko zatím, doufám, že se časem změní situace k lepšímu. 13

18 TÉMA Šetrná turistika V dnešní době jsme všichni v pohybu, říká známý filozof a sociolog Zygmunt Bauman. Kromě výhod vyvolává cestování i negativní důsledky na životní prostředí, ale i v sociálních vztazích. Můžeme se proto ptát, zda jde být v pohybu environmentálně šetrně. Jedním z nových způsobů trávení volného času je ekoturistika, která se snad neschovává před negativními důsledky, naopak se s nimi snaží vypořádat. 14 Ekoturistika Ekoturistika PETR LEDVINA, Ekoturistika je reakcí na klasickou dovolenou 3S, z anglického sea, sun and sand (moře, slunce a písek). Charakteristickým znakem těchto 3S dovolených je unifikovanost, pasivnost a hlavně masovost, a s tím spojené velké nároky na energii, primární zdroje, půdu atp. což přináší závažné environmentální, sociální ale i kulturní změny nejen v cílových destinacích. Co tedy ekoturistika je? Přestože se její pojem v odborné literatuře objevuje již přes dvacet let, doposud neexistuje jednotná definice. Program OSN pro životní prostředí (UNEP) ji definuje jako formu udržitelné turistiky, která aktivně přispívá k ochraně přírodního a kulturního dědictví; v plánování, rozvoji a provozu zahrnuje místní a domorodé komunity, přispívá k jejich prosperitě; návštěvníkovi vysvětluje význam přírodního a kulturního bohatství; je vhodná pro nezávislé cestovatele, stejně jako pro organizované zájezdy malých skupin. Já se podržím zkrácené definice: Turistiku můžeme nazvat ekoturistikou, je-li zodpovědná, je-li směřována do přírodních oblastí, přispívá k ochraně životního prostředí, zlepšuje prosperitu místních lidí a má prvek vzdělávací či studijní. Definici lze interpretovat tak, že pomáhá k ochraně tam, kde je péče ze strany národních či místních vlád zcela nedostatečná zpravidla v tzv. rozvojových zemích. Proto se nemá smysl příliš zabývat ekoturistikou v našich krajích. U nás se spíše setkáváme s nabídkou agroturistiky, která bývá někdy mylně s ekoturistikou zaměňována. příští rok Antarktida! Jedním z nejdůležitějších aktérů v ekoturistice jsou pochopitelně ekoturisté. Podle řady výzkumů jsou většinou poněkud starší (čtyřicátníci a padesátníci), vzdělanější a mají nadprůměrné příjmy. Je však bohužel nebezpečné předpokládat, že ekoturista je automaticky více vnímavý k životnímu prostředí. Jak píše R. Duffy ve své knize Trip Too Far, ekoturisté až na výjimky nereflektují svůj vlastní dopad na životní prostředí. Mezi ekoturisty počítáme totiž i ty, kteří přijíždějí jen na pár dní, pravděpodobně poprvé a naposledy. Říkáme tomu syndrom: Tento rok Galapágy, příští rok Antarktida. Obzvláště si mohou myslet, že mají právo využívat zdroje jen na základě výdajů, které platí za své zážitky. V motivaci ekoturistů může hrát roli příroda, ale i vlastní požitkářství, stejně jako u masových turistů. Ekoturistika může sloužit jako statusový symbol, kterým se chtějí odlišit od ostatních. Odříkání luxusu konvenčního cestování může být motivováno potřebou ukázat sami sobě, že si dokáží poradit se strádáním, kterému nemusí čelit ve svém pohodlném životě doma, stejně jako se vytáhnout před ostatními přáteli. Charakteristickým znakem 3S dovolené je unifikovanost, pasivnost a masovost Naučit místní chránit divočinu Nyní se stručně podíváme na dopady ekoturistiky. Jak víme, ekoturistika má přispívat k ochraně životního prostředí. Vlády chrání hodnotné přírodní oblasti (například národní parky) před škodlivými činnostmi způsobenými těžbou nebo intenzivním zemědělstvím, jelikož nejvíce ekoturistů přichází právě do nejpřísněji chráněných území. Vědci také zmiňují ekoturistiku jako nástroj na ochranu biodiverzity. Pozorování velryb se vyplácí mnohem více než lov. Důležité jsou změny postojů místních obyvatel k ochraně divočiny. Na druhé straně má i negativní dopady. Nejkřiklavější jsou bezesporu dopady způsobené leteckou dopravou, které by vydaly na samostatný článek. Špatně provozovaná ekoturistika, zaměřená jen na lovy beze zbraní může znamenat přímé ohrožení divokých zvířat. Živočichové musí vyčkávat s krmením mláďat až do odjezdů turistů od hnízdišť, což může mít pro mláďata tragické důsledky. I pouhé rušení jim vadí. V některých státech Karibiku dochází dokonce kvůli ekoturistům k přetváření pobřežního terénu biologicky cenné mangrovy jsou nahrazovány jinými, pro návštěvníky atraktivnějšími druhy. Ekoturistika dále přináší řadu sociálních a kulturních dopadů. Už jen pouhý kontakt s přírodou či odlišnou kulturou může znamenat nárůst či probuzení zájmu o ochranu přírody či rozvojového světa. Hostitelská společnost ze zájmů ekoturistů poznává unikátnost a hodnotu své kultury, přírodních zdrojů i tradičních znalostí. Roste tak sebeúcta mnoha členů místní komunity. Ekoturismus může zvyšovat rovnováhu místní komunity. Jak jsem poznal v nepálské chráněné oblasti Annapurna, potkávají se zde zájmy ochranářů, turistů a domorodých obyvatel. Tato trekaři velmi navštěvovaná oblast byla rozdělena na různé zóny s různým stupněm ochrany a využití. Propaguje se především aktivní forma ekoturistiky, stanovuje se příspěvek za vstup. Jsou pořádána školení pro majitele hotýlků, kde se učí šetřit palivem, nakládat s odpady a odpadní vodou. Na druhou stranu návštěvníci vytvářejí v očích místních obyvatel velmi zkreslený obraz. Někteří si myslí, že všichni západní turisté jsou velmi bohatí a úspěšní, že nemusejí ani pracovat. V lepším případě jim závidí, že mohou takto cestovat po světě. Dále dochází k přizpůsobování se ekoturistům. Příkladem je rekonstrukce rituálů a svátků kvůli vyšším ziskům z ekoturistiky. Ekonomické souvislosti Ekoturistika znamená i finanční přínos bez negativních dopadů pro doposud nedotčené oblasti, kde ještě nedošlo k tvrdému rozvoji. Velmi důležitým nástrojem jsou vstupní poplatky, které mohou být smysluplně investovány uvnitř oblasti. Ekoturistika brání odlivu peněz z místní ekonomiky zaměřením na vlastnění ubytovacích služeb, restaurací apod. místními lidmi, nikoliv nadnárodními řetězci. Doprovodné malé podniky (stánky, půjčovny, malé výrobny řemeslných předmětů) přinášejí místní ekonomice další zisky. Kritikové naopak namítají, že většinu peněz ekoturisté utratí doma, především za cestu. Ze spousty negativních příkladů by mohlo čtenáře napadnout, zda nejde o špatný koncept, který si vymysleli agenti cestovního průmyslu, aby přitáhli nové zákazníky do nových oblastí. Osobně si přesto myslím, že jde o správnou koncepci. Nejde o projekt zachraňující lidstvo, ale jen o malý krůček směrem k lepšímu vnímaní našeho prostředí. Na úvodní otázku, zda-li jde cestovat environmentálně šetrně, však odpovídám, že nevím. Autor pracuje v Ekologickém institutu Veronica (Brno). foto archiv autora

19 Šetrná turistika TÉMA Co je to alternativní turistika? PETR LEDVINA, Alternativní turistika se snaží vymezit vůči turistice masové. Někdy se jí říká šetrná, měkká, zodpovědná apod. Bohužel ne všechny aktivity jsou opravdu šetrné k přírodě, proto je lepší používat právě jen pojem alternativní turistika. Některé příklady alternativní turistiky viz níže, patří sem i ekoturistika, které je věnován článek na protější straně. Přírodní turistika má, jak napovídá název, přírodu jako hlavní předmět zájmu. Jde o cestování do relativně nedotčených území za zážitky a pro potěšení především formou lehčích sportovních aktivit typu pěší turistiky, jízdy na kole, plachtění, rybolovu či táboření. Agroturistika spojuje rekreační aktivity s poznáváním zemědělského způsobu života. Turisté jsou ubytováni v domech místních lidí, poznávají hospodaření, chov domácích zvířat. Někdy je součástí agroturistiky i pomoc při sezónních pracích. Vesnická turistika je varianta agroturistiky zaměřená na rozvojové země. Turisté z vyspělých zemí přicházejí do kontaktu s místními obyvateli, pozorují jejich život především prostřednictvím různých návštěv. Divoce-přírodní turistika se zaměřuje na cestování za účelem pozorování především živočichů v jejich přirozeném prostředí. Může zahrnovat sběr i lov. Může jít jen o prosté nekonzumní pozorování fotoaparátem či kamerou. Její dopad může být vysoký či nízký, podobně to je i s ekonomickými zisky, které může přinášet. Dobrodružná turistika je komerčně provozovaná aktivita zahrnující kombinaci dobrodružství a vzrušení. Je provozována ve venkovním prostředí. Patří sem např. rafting, treking, potápění, paragliding. Na koni: aktivně, šetrně i exoticky MARTIN MUSIL, Koně bývali v dřívějších dobách běžnou součástí každodenního života lidí a potkat se s nimi v přírodě nebo na cestě nebylo ničím neobvyklým. Postupem doby lidé koně opouštěli, aby se k nim, jako ke krásnému skutečnému koníčku, zase vraceli. Přitom ne každý touží stát se závodním jezdcem, skákat přes překážky nebo jezdit dostihy. Přibývá lidí, kteří se jezdectví věnují rekreačně. Vedle sportovního zážitku jim jízda na koni přináší především krásné zážitky z cesty přírodou a často také krásná setkání, nejen s pamětníky časů, kdy člověk nemohl spěchat víc, než mu umožnily kroky jeho koně. V Jihočeském kraji vznikl v roce 2005 projekt Turistika na koni. Jeho cílem je vytvořit oficiální a bezpečné trasy pro jezdce na koních po celém kraji, přičemž se postupně přidávají i ostatní kraje České republiky, a tak vznikne vzájemně propojená síť tras včetně návaznosti na hraniční přechody do Rakouska a Německa. V současné době je vyznačeno již kolem 150 kilometrů stezek po celém Jihočeském kraji. Narazíte-li tak v terénu na barevný (červený, modrý, zelený nebo žlutý) kruh v bílém poli, vězte, že se právě nacházíte na jezdecké stezce. Na putování v sedle se můžete vydat buď s koněm vlastním, nebo s koněm zapůjčeným v některé ze stanic přihlášených do projektu. Těch je v současné době v našem kraji na devadesát; jen některé z nich však nabízejí zapůjčení koní. Vyznačené stezky budou zakresleny do map KČT 1:50.000, zatím existují první mapky vydávané např. jednotlivými kraji či zájmovými sdruženími. První český ekologicky šetrný hotel LIBUŠE JOZKOVÁ, Český systém ekoznačení označování výrobků známkou ekologicky šetrný výrobek (EŠV) funguje od roku Dnes je na našem trhu označeno přes 300 výrobků spotřebního zboží od 80 dodavatelů. Od roku 2005 je součástí českého národního systému ekoznačení také Ekologicky šetrná služba. Logo je stejné jako u EŠV. Podobně jako držitelé známky EŠV, také poskytovatel ekologicky šetrné služby musí kromě obecných standardů kvality splnit náročná environmentální (ekologická) kritéria. Ta jsou v souladu s kritérii Evropské komise pro udělení evropské ekoznačky The Flower. Do kategorie ekologicky šetrných služeb spadá provoz ubytovacích zařízení, tj. ubytovací služby hotelů, penzionů, horských chat, ubytování na farmě, ubytoven, kempů apod. Turistika je progresivní obor a její dopad na životní prostředí není zanedbatelný. Ekologická značka pro turistické ubytovací služby byla vytvořena za účelem ocenění ubytovacích služeb a pro turisty, kteří vyhledávají ubytování s co nejnižším negativním dopadem na životní prostředí. Největší rozvoj foto autor Hlavními sezónami pro turistiku na koni by měly být jaro a podzim, tedy sezóny, které jsou v současné době méně využité než sezóna letní. Předpokládá se pohyb jezdců během celého roku, v zimě však přeci jen menší. Součástí celého projektu je samozřejmě provázanost mezi dalšími navazujícími službami, jako jsou veterinární služby, kovářství, sedlářství apod., participovat mohou i cestovní kanceláře. Jezdectví jako zájmová činnost nebo forma šetrné rekreační aktivity se v posledních letech trvale rozšiřuje; k tomu přistupuje také jezdectví jako součást podnikatelských činností, např. v agroturistice. Samotní chovatelé koní předpokládají, že turistika na koni přinese kraji oživení a podnikatelům ekonomický prospěch. Pokud se budete chtít v letošním roce vydat na putování na koni, začněte na internetu. Na adrese najdete nejen seznam stanic, ale také vyznačené stezky. Pak se již můžete sami přesvědčit, zda nejkrásnější pohled na svět je skutečně ze hřbetu koně. Autor přednáší na Fakultě managementu VŠE J. Hradec. ekologického ubytování je v současné době zřejmě na jih od našich hranic, v Rakousku, kde certifikované hotely, penziony a horské chaty přibývají velmi rychle. V České republice získal tuto značku (evropskou i českou) zatím pražský hotel Adalbert v areálu Břevnovského kláštera (www.hoteladalbert.cz), a to letos v dubnu. Podniky s ekoznačkou se věnují péči o životní prostředí a zdraví svých hostů například cestou úspor energie a využívání energie z obnovitelných zdrojů, vhodnými způsoby čištění odpadních vod, úspornými opatřeními pro spotřebu vody, využíváním dešťové vody, používáním šetrných pracích, mycích, čistících a všech možných dalších prostředků a výrobků, výrazně omezeným používáním chemikálií, tříděním odpadů, nákupem místních potravin. Nedílným opatřením jsou informace pro hosty. Nutné je také proškolení personálu ve všech záležitostech, které se provozu ubytovacího zařízení ve vztahu k životnímu prostředí týkají. Více informací najdete na 15

20 K ZAMYŠLENÍ GLOSÁŘ Za čtvrt hodiny nabídne Slunce více energie, než kolik spotřebuje celé lidstvo za rok. Tento fakt je pro Hermanna Scheera, německého politologa, sociologa, ekonoma, poslance Spolkového sněmu, zakladatele sdružení EUROSOLAR, nositele Alternativní Nobelovy ceny za odpovědný přístup k životu a autora dvou monografií věnovaných problematice přechodu ke slunečnímu hospodářství (Sluneční strategie. Politika bez alternativy a Světové sluneční hospodářství) východiskem k požadavku 100% využití sluneční energie pro krytí energetických potřeb lidstva: Cílem budoucího století, napsal ve Sluneční strategii poprvé vydané v Německu v roce 1995 musí být úplná náhrada současných energetických zdrojů dostupnou sluneční energií tedy úplné zásobování lidstva sluneční energií. foto archiv redakce Výhody jaderného průmyslu zachovány Novela atomového zákona mohla začít odbourávat systémové výhody jaderné energetiky. V senátní verzi měla umožnit obcím a krajům účastnit se povolování jaderných elektráren, úložišť radioaktivních odpadů a dalších zařízení na jejich území. Poslanci však 19. dubna patnáctiměsíční cestu novely ukončili vrátili ji totiž do výboru, což vzhledem k volbám je totéž, co zamítnutí. Při hlasování bylo přítomno pouhých 96 poslanců, pro vrácení pak stačilo 56 hlasů. Proti návrhu na vrácení jich hlasovalo 34, zejména z KSČM. Noví poslanci se k novele nemohou vrátit, teprve pokud se najde skupina, která ji předloží jako svůj návrh, začne vše od počátku. Naději dávají odpovědi jihočeských lídrů ODS, ČSSD, KDU-ČSL a Strany zelených v anketě nevládních organizací všichni by změny podpořily. EDVARD SEQUENS 16 revoluce Sluneční revoluce MICHAL RUMAN, Masivní strukturální přeměnu hospodářského systému je třeba zahájit bezodkladně, energetická přestavba se musí stát prioritou, přednostním strategickým cílem politiky a hospodářství hlásá Scheer. Sluneční revoluce by se přitom neměla omezovat hranicemi zemí ani kontinentů. Proti celosvětové monopolizující se fosilní energetické soustavě je třeba otevřeně postavit sluneční alternativu a umožnit její šíření napříč kontinenty. Efektivnost a dostupnost technologií přeměny sluneční energie (ve všech formách) musí růst tak, aby s její pomocí mohly lidskou práci šetřit obyvatelé i té nejzapadlejší vísky třetího světa. Nositeli sluneční revoluce zdůrazňuje její vyznavač jsme v první řadě my, lidé. Naše úsilí se nesmí zastavit před neochotou politiků zavádět účinná řešení, před odporem na politiku napojených dominujících hospodářských struktur ani před vysokými investičními náklady. Musíme využít naší inteligence přirozené schopnosti sdružovat se a spoluprací (spolufinancováním, spojováním s lokálními investory) vytvářet co nejlepší možné podmínky pro život. Sluneční energie pro to poskytuje ideální podmínky: je možné ji využívat místně, pomocí malých decentralizovaných zařízení, s minimem sítí. V případě obnovitelných zdrojů je možná lokální nebo regionální identita zdrojů a spotřebitelů, a proto je cesta mezi nimi pomocí spojovací sítě zbytečná a představuje nehospodárnou okliku, kterou mohou ovládat majitelé sítí. píše dále Scheer. Ideálem je Slunce v každé domácnosti fotovoltaika na každém zvonku, lednici, televizoru, hodinách či sekačce na trávu. Plošné rozšíření fotovoltaiky na domácí spotřebiče a elektroniku by podle Scheera jen v EU ušetřilo ročně kolem 100 mld. kwh fosilní energie. Solární panely na střechách a fasádách doplněné větrnou či vodní elektrárnou, kotlem na spalování biomasy či energií země jsou prototypem energetického mixu, který poskytuje záruku stabilních dodávek energie. Vhodná politická opatření mohou zavádění slunečních technologií urychlit (jejich absence naopak zbrzdit). Kromě investičních pobídek mohou politici pomoci odstraněním přímých i skrytých subvencí fosilního sektoru, daňovým zvýhodněním obnovitelných energií (ekologická daňová reforma), stanovením tržních podmínek jejich výkupu, podporou aplikovaného výzkumu či pozitivním příkladem: využitím solárních technologií ve veřejných budovách, stavbou nízkoenergetických domů atp. Cílem těchto opatření musí být vytvoření samonosného hospodářského sektoru, v němž jedinou koncentrovanější oblastí je výroba technologií, tj. rozšíření sériové výroby. To představuje klíčový moment, bod obratu, který umožní další snižování jejich ceny. Solární energie namixovaná do místně adekvátního energetického koktejlu v kombinaci s úsporami energie, s omezením neekologické výroby, s masivním zalesňováním a materiálovým využitím obnovitelných surovin vytváří podmínky pro hlubší celospolečenskou změnu, pro odstranění patologických jevů industrializace: ekonomické a politické koncentrace, znečištění přírody, bídy třetího světa, ozbrojených konfliktů o omezené zdroje Namísto toho vytváří nová pracovní místa nejčastěji na venkově, snižuje objem byrokratických omezení, zlepšuje hospodářskou bilanci zemí, regionů i každé domácnosti (vždyť Slunce neposílá účet ), snižuje potřebu zbrojení a obnovuje funkce krajiny. Na fosilních zdrojích založený vojensko-průmyslový komplex ve světle nových technologických možností dávno ztratil svou legitimitu. Našim úkolem je tento fakt, tedy skutečnost, že existuje reálná alternativa, zas a znovu zdůrazňovat a neúnavně pracovat na jejím uskutečnění. Autor je členem LEA. Laťka je vysoko Hvězdná hodina voličů už skončila a v době naší uzávěrky už (a ještě) pilně jednali straničtí vyjednávači. Zelení se každopádně dostali do sněmovny, i když v počtu nikoliv větším než malém. Pokud budou součástí vládní koalice, skoro jistě obsadí funkci ministryně (či ministra) životního prostředí. Budeme kriticky sledovat, jak se bude dál vyvíjet především podpora ekologického poradenství, ekospotřebitelství a účasti veřejnosti na rozhodování o věcech životního prostředí. Jak ukazuje samotná existence našeho časopisu a sítě KRASEC (a obdobných projektů), laťka je odcházející vládou nasazena docela vysoko. JIŘÍ GUTH Evropa úřaduje zeleně Úplně celá ještě ne, ale ve všech zemích se na tom pracuje. Takový dojem jsem měl z konference o zeleném nakupování začátkem dubna ve Štýrském Hradci. Sešlo se nás 239 ČR jsme zastupovali čtyři. Cílem konference byla zejména výměna zkušeností a příprava národních strategií zeleného nakupování, které by členské země EU měly mít hotové do konce roku. Účastníci byli žádáni, aby přijeli šetrnými dopravními prostředky, nejlépe vlakem, pro ubytování nám byly doporučeny zelené hotely s ekologicky šetrnými službami, konferenční materiály byly vyrobeny z recyklovaného papíru a při občerstvení se používalo výhradně trvanlivé nádobí na více použití. Konference tak ukázala, že šetrněji úřadovat opravdu jde. PAVEL HRUBÝ Douchův háj uklizen! V minulém čísle jsme vám popsali případ černé skládky pneumatik ve starém lomu v Douchově háji u Dobrkovské Lhotky. Řešení skrze zodpovědný státní orgán Českou inspekci životního prostředí se táhlo již od ledna 2004 a konec byl stále v nedohlednu. Ale dnes máme dobrou zprávu: pneumatiky byly během jara odklizeny. Zda se chtěl původce vyhnout pokutě, jestli pomohla naše intervence u vedení obce Slavče nebo zabrala i medializace této záležitosti, se nám již zjistit nepodařilo. V každém případě vám však můžeme doporučit návštěvu jak Douchova háje, tak jeho okolí. EDVARD SEQUENS

PROGRAM ENVIRONMENTÁLNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ, VÝCHOVY A OSVĚTY Roční plán EVVO. Základní škola Milín 2014/2015 ŠKOLA JE NÁŠ KAMARÁD

PROGRAM ENVIRONMENTÁLNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ, VÝCHOVY A OSVĚTY Roční plán EVVO. Základní škola Milín 2014/2015 ŠKOLA JE NÁŠ KAMARÁD PROGRAM ENVIRONMENTÁLNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ, VÝCHOVY A OSVĚTY Roční plán EVVO Základní škola Milín 2014/2015 ŠKOLA JE NÁŠ KAMARÁD Zpracovala : Mgr. Hana Sladovníková, koordinátor EVVO ZŠ Milín, Školní 247, Milín,

Více

Environmentální výukové programy pro základní školy v Plzeňském kraji - ENVYK

Environmentální výukové programy pro základní školy v Plzeňském kraji - ENVYK Environmentální výukové programy pro základní školy v Plzeňském kraji - ENVYK Od dubna až do ledna roku 2015 se na vybraných základních školách v Plzeňském kraji začne realizovat vzdělávací projekt s environmentální

Více

JARNÍ ŠKOLA Zdravých měst

JARNÍ ŠKOLA Zdravých měst JARNÍ ŠKOLA Zdravých měst úvodní seminář Tábor, 18. března 2015 www.zdravamesta.cz/js2015 Akce je součástí projektu NSZM ČR Strateg-2 podpořeného finančními prostředky z ESF a ze státního rozpočtu v rámci

Více

Domácí cestovní ruch v Jihočeském kraji

Domácí cestovní ruch v Jihočeském kraji Domácí cestovní ruch v Jihočeském kraji Obsah prezentace Vývoj návštěvnosti domácími turisty Profil návštěvníků Jižních Čech Výzkumy CzechTourism 2 Vývoj návštěvnosti domácími turisty Domácí turisté v

Více

Projekt ŽIJME ZDRAVĚ

Projekt ŽIJME ZDRAVĚ Základní škola Benešov, telefon/fax: 317721961 Realizace schváleného projektu EVVO Název poskytovatele dotace: Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy Název dotačního programu: Rozvojový program Podpora

Více

ENERGY CENTRE Č. BUDĚJOVICE

ENERGY CENTRE Č. BUDĚJOVICE ENERGY CENTRE Č. BUDĚJOVICE Zpráva o činnostech leden až březen 2013 OBSAH: 1. Aktuální projekty (chronologicky): Číslo strany: 1.1 Seminář Povinné energetické průkazy budov od ledna 2013 a rekonstrukce

Více

CO VYPRÁVĚJÍ KORUNY STROMŮ. aneb Barevné dny a eko-dny v mateřské škole

CO VYPRÁVĚJÍ KORUNY STROMŮ. aneb Barevné dny a eko-dny v mateřské škole CO VYPRÁVĚJÍ KORUNY STROMŮ aneb Barevné dny a eko-dny v mateřské škole Projekt pro školní rok 2011/2012 Charakteristika projektu: Projekt bude rozvíjet environmentální výchovu, v souvislosti se čtyřmi

Více

Vyhodnocení dotazníkového šetření zaměřeného na výuku ekologie na GVN

Vyhodnocení dotazníkového šetření zaměřeného na výuku ekologie na GVN Vyhodnocení dotazníkového šetření zaměřeného na výuku ekologie na GVN Zúčastněné třídy: 2.B, 2.C, 3.B, 3.C, 4.B, 4.C, 7.A, 8.A Celkový počet zpracovaných dotazníků: 194 30% Jste příznivci umírněného ekologického

Více

Plán EVVO ZŠ a MŠ Křetín 2015-2016

Plán EVVO ZŠ a MŠ Křetín 2015-2016 Plán EVVO ZŠ a MŠ Křetín 2015-2016 Počet žáků: 53 Ředitelka školy : Mgr. Ivana Pfefrová Koordinátor environmentální výchovy: Ludmila Kroupová 1.Charakteristika EVVO. 2.Cíle EVVO. 3.Metody a formy realizace

Více

Co je to vlastně Baltík?

Co je to vlastně Baltík? Ve dnech 20. - 22. 4. 2012 se v prostorách Holického Gymnázia uskutečnil 10. ročník celostátní soutěže Mlady programátor v programovacím jazyce Baltík. Co je to Baltík a jak soutěž probíhá? Co je to vlastně

Více

2002-2012. deset let autorizace

2002-2012. deset let autorizace 2002-2012 deset let autorizace Tříděním a recyklací odpadů se podařilo v roce 2011 snížit produkci skleníkových plynů o 1 031 238 t CO 2 ekv. a uspořit tolik energie, kolik v průměru spotřebuje za rok

Více

Finanční zdroje na EVVO 2013-2014

Finanční zdroje na EVVO 2013-2014 Finanční zdroje na EVVO 2013-2014 Pardubický kraj (30.11.2013 http://www.pardubickykraj.cz/probihajicigrantove-programy ) Norské fondy http://www.mfcr.cz/cs/zahranicnisektor/podpora-ze-zahranici OP ŽP

Více

Nový zákon o odpadech - vyšší podíl recyklace

Nový zákon o odpadech - vyšší podíl recyklace Nový zákon o odpadech - vyšší podíl recyklace Na skládkách končí 71 % odpadů z českých domácností, téměř nevyužit zůstává bioodpad. Ve využívání odpadu jsme pozadu za vyspělými státy Poměr využití a skládkování

Více

Roční plán EVVO. ZŠ a MŠ Kosmonautů 177, Děčín

Roční plán EVVO. ZŠ a MŠ Kosmonautů 177, Děčín Roční plán EVVO ZŠ a MŠ Kosmonautů 177, Děčín Školní rok: 2014-2015 Cílové zaměření plánu environmentální výchovy, vzdělávání a osvěty (EVVO) Poskytovat potřebné znalosti a dovednosti, které žákům umožní

Více

Obsah Úvodem Část I. Základy mykologie Část II. Praktický houbař

Obsah Úvodem Část I. Základy mykologie Část II. Praktický houbař Obsah Úvodem.................................... 7 Část I. Základy mykologie pro praktické houbaře........... 11 Charakteristika hub........................... 12 Tělo.......................................

Více

Současný přístup měst kadaptaci příklad Statutárního města Hradce Králové. PaedDr. Jindřich Vedlich, Ph.D. náměstek primátora pro rozvoj města

Současný přístup měst kadaptaci příklad Statutárního města Hradce Králové. PaedDr. Jindřich Vedlich, Ph.D. náměstek primátora pro rozvoj města Současný přístup měst kadaptaci příklad Statutárního města Hradce Králové PaedDr. Jindřich Vedlich, Ph.D. náměstek primátora pro rozvoj města Rizika v HK Bezpečnostní rizika se vyskytují v sociální, ekonomické,

Více

Plán EVVO ZŠ a MŠ Křetín 2012-2013

Plán EVVO ZŠ a MŠ Křetín 2012-2013 Plán EVVO ZŠ a MŠ Křetín 2012-2013 Počet žáků: 50. Ředitelka školy : Mgr.Ivana Pfefrová, zastupuje Mgr.Petra Procházková Koordinátor environmentální výchovy: Ludmila Kroupová Zpracovala : Ludmila Kroupová

Více

Michal Malátný z Chinaski: Jsem chodící reklama na rodičovství a manželství Neděle, 17 Květen 2015 00:33

Michal Malátný z Chinaski: Jsem chodící reklama na rodičovství a manželství Neděle, 17 Květen 2015 00:33 V poslední době se vám velmi daří. Vydali jste novou desku, sbíráte jedno ocenění za druhým a jste uprostřed vyprodaného turné. Co plánujete po jeho zakončení? 1 / 6 Turné se sice blíží ke svému závěru,

Více

Stručné zhodnocení akce MIKROKLIMA 2011

Stručné zhodnocení akce MIKROKLIMA 2011 Stručné zhodnocení akce MIKROKLIMA 2011 Dne 31. 5. 2011 proběhla na Náměstí OSN tradiční akce s názvem Mikroklima 2011. Protože OSN vyhlásilo rok 2011 "Mezinárodním rokem lesů", zvolili jsme za hlavní

Více

KLUB SVĚTA ENERGIE KLUBOVÉ ZPRÁVY. Ohlédnutí za 8. setkáním Klubu Světa energie

KLUB SVĚTA ENERGIE KLUBOVÉ ZPRÁVY. Ohlédnutí za 8. setkáním Klubu Světa energie KLUB SVĚTA ENERGIE KLUBOVÉ ZPRÁVY Ohlédnutí za 8. setkáním Klubu Světa energie Ve dnech 14. až 15. května proběhl v Plzni další, tentokrát již osmý díl pravidelného setkání členů Klubu Světa energie. Tématem

Více

2002-2012. deset let autorizace

2002-2012. deset let autorizace 2002-2012 deset let autorizace Tříděním a recyklací odpadů se podařilo v roce 2011 snížit produkci skleníkových plynů o 1 031 238 t CO2 ekv. a uspořit tolik energie, kolik v průměru spotřebuje za rok 280

Více

Pracovní skupina ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ

Pracovní skupina ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ Výsledky z pracovních skupin Pracovní skupina ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ www.rrajm.cz 1 Zaměření a úkoly pracovní skupiny : Odpadové hospodářství sdružování obcí, organizování nakládání s odpady Obnovitelné zdroje

Více

CO JE TO EVVO A ODPADY V ČR

CO JE TO EVVO A ODPADY V ČR Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 CO JE TO EVVO A ODPADY V ČR 2010 Ing. Andrea Sikorová, Ph.D. 1 Co je to EVVO

Více

EKOPORADNY A JEJICH SLUŽBY V MORAVSKOSLEZSKÉM KRAJI

EKOPORADNY A JEJICH SLUŽBY V MORAVSKOSLEZSKÉM KRAJI EKOPORADNY A JEJICH SLUŽBY V MORAVSKOSLEZSKÉM KRAJI Pokud hledáte odpovědi na otázky týkající se životního prostředí, stavu ovzduší, ochrany přírody, úspor energie, tak držíte správnou publikaci. V této

Více

REALIZACE PT ENV NA ZŠ ŘEVNICE VE ŠKOLNÍM ROCE 2014/2015

REALIZACE PT ENV NA ZŠ ŘEVNICE VE ŠKOLNÍM ROCE 2014/2015 REALIZACE PT ENV NA ZŠ ŘEVNICE VE ŠKOLNÍM ROCE 2014/2015 Obsah: OSN vyhlásila rok 2015 1.Mezinárodním rokem půdy. Ekologicky obhospodařovaná půda je cenným pokladem. Půda a zemědělství, to je tisíce let

Více

ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ ČESKÉ REPUBLIKY

ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ ČESKÉ REPUBLIKY VELKÁ NOVELA ZÁKONA O ODPADECH RNDr. Martin Bursík MINISTERSTVO ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ ČESKÉ REPUBLIKY Hlavní cíle velké novely 1. Usnadnit občanům třídění odpadů 2. Ekonomicky zvýhodnit recyklaci před spalováním

Více

Vyhodnocení dotazníkového šetření zaměřeného na výuku ekologie na GVN

Vyhodnocení dotazníkového šetření zaměřeného na výuku ekologie na GVN Vyhodnocení dotazníkového šetření zaměřeného na výuku ekologie na GVN Zúčastněné třídy: 4.B, 4.C, 8.A Celkový počet zpracovaných dotazníků: 74 Graf 1 Jste příznivci umírněného ekologického hnutí? Jsem

Více

Plán EVVO ZŠ a MŠ Křetín 2014-2015

Plán EVVO ZŠ a MŠ Křetín 2014-2015 Plán EVVO ZŠ a MŠ Křetín 2014-2015 Počet žáků: 55. Ředitelka školy: Mgr. Ivana Pfefrová Koordinátor environmentální výchovy: Ludmila Kroupová Zpracovala: Ludmila Kroupová 1. Charakteristika EVVO 2. Cíle

Více

Dílčí cíle: Žák preferuje šetrné druhy lidské činnosti ve vztahu k životnímu prostředí. Žák volí environmentálně šetrné alternativy výrobních postupů

Dílčí cíle: Žák preferuje šetrné druhy lidské činnosti ve vztahu k životnímu prostředí. Žák volí environmentálně šetrné alternativy výrobních postupů Hlavní cíle výchovy a vzdělávání žáků v EVVO A. Žák preferuje šetrné druhy lidské činnosti ve vztahu k životnímu B. Žák komunikuje o problémech životního, obhajuje a zdůvodňuje své názory a stanoviska

Více

Výroční zpráva 2012. UCHO, o.s. Univerzální chodská organizace

Výroční zpráva 2012. UCHO, o.s. Univerzální chodská organizace Výroční zpráva 2012 UCHO, o.s. Univerzální chodská organizace Obsah Základní informace o UCHO, o.s...3 Sídlo...3 Organizační struktura...3 Základní cíle sdružení...4 Formy činnosti sdružení...4 Zpráva

Více

Středisko ekologické výchovy Libereckého kraje

Středisko ekologické výchovy Libereckého kraje Středisko ekologické výchovy Libereckého kraje Středisko ekologické výchovy Libereckého kraje, příspěvková organizace - environmentální vzdělávání, výchova a osvěta Organizace provozuje pobytové středisko

Více

VÝROČNÍ ZPRÁVA. PRO-BIO LIGA ochrany spotřebitelů a přátel ekologického zemědělství

VÝROČNÍ ZPRÁVA. PRO-BIO LIGA ochrany spotřebitelů a přátel ekologického zemědělství VÝROČNÍ ZPRÁVA 2010 PRO-BIO LIGA ochrany spotřebitelů a přátel ekologického zemědělství Základní údaje Název organizace: PRO-BIO LIGA ochrany spotřebitelů potravin a přátel ekologického zemědělství Organizační

Více

Projekt PRŮVODCOVSTVÍ V CHKO BÍLÉ KARPATY. Seminář NNO v cestovním ruchu nízkonákladová turistika 5. 12. 2012, Zlín

Projekt PRŮVODCOVSTVÍ V CHKO BÍLÉ KARPATY. Seminář NNO v cestovním ruchu nízkonákladová turistika 5. 12. 2012, Zlín Projekt PRŮVODCOVSTVÍ V CHKO BÍLÉ KARPATY Seminář NNO v cestovním ruchu nízkonákladová turistika 5. 12. 2012, Zlín PREZENTACE Proč projekt a proč by Vás to mohlo zajímat Jak jsme si to namysleli teorie

Více

Krátká prezentační elektronická zpráva o plnění projektu č.dag/54/11/005398/2009

Krátká prezentační elektronická zpráva o plnění projektu č.dag/54/11/005398/2009 Krátká prezentační elektronická zpráva o plnění projektu č.dag/54/11/005398/2009 Ekologická a mykologická osvěta, poradenská a informační činnost zaměřená na velké houby-makromycety, s cílem zvýšení prevence

Více

Ekologické aktivity, exkurze, praxe. EKO GYMNÁZIUM Praha má svůj mírový strom

Ekologické aktivity, exkurze, praxe. EKO GYMNÁZIUM Praha má svůj mírový strom Ekologické aktivity, exkurze, praxe 2. 9. Prima až 4. ročník program Ornity Desatero sov 8. 10. Exkurze do Botanické zahrady, septima - Ing. Mgr. H. Kadlecová 9. 10. Porada k projektu ENERSOL 2015 - RNDr.

Více

Za obec: vyplnil: dne: podpis: Občanská vybavenost - sítě. veřejný vodovod i v části obce. veřejná kanalizace i v části obce. ČOV i pro část obce

Za obec: vyplnil: dne: podpis: Občanská vybavenost - sítě. veřejný vodovod i v části obce. veřejná kanalizace i v části obce. ČOV i pro část obce Za obec: vyplnil: dne: podpis: Občanská vybavenost - sítě ukazatel není veřejný vodovod i v části obce veřejná kanalizace i v části obce ČOV i pro část obce veřejná kanalizace dešťová i v části obce plynovod

Více

www.jaktridit.cz Pro více informací www.ekokom.cz

www.jaktridit.cz Pro více informací www.ekokom.cz www.jaktridit.cz Pro více informací www.ekokom.cz www.tonda-obal.cz Pro děti... www.tonda-obal.cz Děti se mohou na Tondu obracet také se svými dotazy (e-mail: tonda@ekokom.cz). Pojízdná výstava o zpracování

Více

Plán činnosti Jihočeské centrály cestovního ruchu na rok 2007

Plán činnosti Jihočeské centrály cestovního ruchu na rok 2007 Strana 1 (celkem 7) Plán činnosti Jihočeské centrály cestovního ruchu na rok 2007 1. Komunikace, koordinace, spolupráce 1.1. Pravidelná jednání zástupců Jihočeského kraje, Jihočeské hospodářské komory,

Více

Vzduch z hlediska ekologie

Vzduch z hlediska ekologie Variace 1 Vzduch z hlediska ekologie Autor: Mgr. Jaromír JUŘEK Kopírování a jakékoliv další využití výukového materiálu je povoleno pouze s uvedením odkazu na www.jarjurek.cz. 1. Vzduch Vzduch je jedním

Více

EkoCentrum Brno Výroční zpráva za rok 2014

EkoCentrum Brno Výroční zpráva za rok 2014 EkoCentrum Brno Výroční zpráva za rok 2014 Obsah Stěžejní aktivity v roce 2014 Valná hromada Finanční zpráva Členství ve sdruženích Poděkování Stěžejní aktivity v roce 2014 Rok 2014 přinesl v mnohaleté

Více

Čas: 2-3. Počet žáků 20-60

Čas: 2-3. Počet žáků 20-60 ODPAD Představu o slovu odpad má každý celkem jasnou. Odpad je věc, kterou již nechceme, a obtěžuje nás. Zabírá místo, které může nahradit nová věc. Předtím, než ale odpad vznikl, jednalo se o výrobek,

Více

Plán EVVO. Základní školy a Mateřské školy G. A. Lindnera Rožďalovice. na školní rok 2011/2012

Plán EVVO. Základní školy a Mateřské školy G. A. Lindnera Rožďalovice. na školní rok 2011/2012 Plán EVVO Základní školy a Mateřské školy G. A. Lindnera Rožďalovice na školní rok 2011/2012 Zpracovala Mgr. Nina Dyčenková, školní koordinátorka environmentálního vzdělávání, výchovy a osvěty Počet žáků:

Více

MŠ Kostička. Kronika školka blízká přírodě

MŠ Kostička. Kronika školka blízká přírodě MŠ Kostička Kronika školka blízká přírodě Mateřská škola Kostička Ředitelka školky Bc. Jana Křišťanová Provozní doba školky 6:00-17:00 MŠ Kostička, příspěvková organizace, Milovice-Mladá, Tyršova 1500,

Více

Gastronomické iniciativy Ochutnejte Jeseníky a Ochutnejte Hanou. Fórum cestovního ruchu 2014 30. října 2014, Olomouc

Gastronomické iniciativy Ochutnejte Jeseníky a Ochutnejte Hanou. Fórum cestovního ruchu 2014 30. října 2014, Olomouc Gastronomické iniciativy Ochutnejte Jeseníky a Ochutnejte Hanou Fórum cestovního ruchu 2014 30. října 2014, Olomouc Základní charakteristika gastronomie, gastro turistika, vaření a zdravá výživa patří

Více

Projekt ZDRAVÁ ABECEDA v MŠ Vlkava

Projekt ZDRAVÁ ABECEDA v MŠ Vlkava Projekt ZDRAVÁ ABECEDA v MŠ Vlkava Ve školním roce 2014/25 se Mateřská škola Vlkava připojila jako partnerská školka do programu ZDRAVÁ ABECEDA (více na www.zdravaabeceda.cz). Jde o projekt zaměřený na

Více

Dotace nového programovacího období 2014-2020

Dotace nového programovacího období 2014-2020 Dotace nového programovacího období 2014-2020 Předpokládané podpory v odpadovém hospodářství OP přeshraniční spolupráce SR-ČR Program OPŽP PRIORITNÍ OSA 3: Odpady a materiálové toky, ekologické zátěže

Více

Ing.Vlastimil ALTMANN, Ph.D. ČZU Praha, Technická fakulta. Žďár nad Sázavou 27.-28.2.2008

Ing.Vlastimil ALTMANN, Ph.D. ČZU Praha, Technická fakulta. Žďár nad Sázavou 27.-28.2.2008 SYSTÉMY SBĚRU A SVOZU BIOLOGICKÉHO ODPADU V ČR Ing.Vlastimil ALTMANN, Ph.D. ČZU Praha, Technická fakulta Žďár nad Sázavou 27.-28.2.2008 BRO x BRKO Je potřeba rozlišit celkovou produkci BRO a produkci BRO

Více

Předcházej a recykluj

Předcházej a recykluj Předcházej a recykluj Milan Havel sdružení Arnika Život na Zemi Žijeme v době, kdy člověk významně ovlivňuje podmínky pro život na planetě Zemi. Lidstvo čelí řadě globálních problémů. jde o to být hrdí

Více

POH Prahy. Zajistit oddělený sběr a využití biologicky rozložitelných komunálních odpadů

POH Prahy. Zajistit oddělený sběr a využití biologicky rozložitelných komunálních odpadů Nakládání s komunálními bioodpady z praxe Prahy POH Prahy Zajistit oddělený sběr a využití biologicky rozložitelných komunálních odpadů a) ve sběrných dvorech sbírat biologicky rozložitelné (kompostovatelné)

Více

Muzeum vltavínů v Českém Krumlově

Muzeum vltavínů v Českém Krumlově Muzeum vltavínů v Českém Krumlově Základní informace o projektu Víte, že......vltavíny vznikly díky dopadu vesmírného tělesa na Zemi?...vltavíny znali a používali lidé již v době kamenné?...vltavíny přiletěly

Více

PLÁN EVVO NA ŠKOLNÍ ROK 2009/2010

PLÁN EVVO NA ŠKOLNÍ ROK 2009/2010 Základní škola, Zruč nad Sázavou, Okružní 643 Okružní 643, 285 22 Zruč nad Sázavou Telefon/fax: 327531225 e-mail: zs-okruzni@zruc.info IČO: 70836213 IZO: 600021823 www stránky: http://zs-okruzni.zruc.info/

Více

PROJEKTOVÉ TÉMA: U BABKY KOŘENÁŘKY

PROJEKTOVÉ TÉMA: U BABKY KOŘENÁŘKY PROJEKTOVÉ TÉMA: U BABKY KOŘENÁŘKY Toto téma jsme si z nabídky projektů Malého zahradníka vybrali proto, že naše zahrada nabízí mnoho druhů rostlin, ať už na potěšení oka a nebo na léčení. S dětmi často

Více

Výsledky aktuálních výzkumů spotřebitelských zvyklostí mezi pacienty a klienty lékáren

Výsledky aktuálních výzkumů spotřebitelských zvyklostí mezi pacienty a klienty lékáren Výsledky aktuálních výzkumů spotřebitelských zvyklostí mezi pacienty a klienty lékáren Příležitosti a trendy v oblasti úspěšného vedení lékárny, Kurdějov 17. 18. dubna 2015 ppm factum research Nákupy a

Více

Krátká prezentační elektronická zpráva o plnění projektu č.dag/54/11/006190/2010

Krátká prezentační elektronická zpráva o plnění projektu č.dag/54/11/006190/2010 Krátká prezentační elektronická zpráva o plnění projektu č.dag/54/11/006190/2010 Ekologická a mykologická osvěta, poradenská a informační činnost zaměřená na velké houby-makromycety, s cílem zvýšení prevence

Více

Intenzivní výcvik sociálních dovedností 30. 5. 2. 6. 2011, Rekreační středisko Nová Louka

Intenzivní výcvik sociálních dovedností 30. 5. 2. 6. 2011, Rekreační středisko Nová Louka Intenzivní výcvik sociálních dovedností 30. 5. 2. 6. 2011, Rekreační středisko Nová Louka Rekreační středisko Nová Louka Intenzivní výcvik sociálních dovedností (dále jen výcvik) je jednou z klíčových

Více

Učební osnovy pracovní

Učební osnovy pracovní 3 týdně, povinný MKŽ: Naše vlast Výsledky vzdělávání Učivo Průřezová témata přesahy do učebních bloků: Žák: vyhledá ČR na mapě Evropy pojmenuje nejdůležitější pohoří ČR, nížiny ČR vysvětlí pojmy povodí,

Více

Obecně závazná vyhláška obce Černiv č.6\2015

Obecně závazná vyhláška obce Černiv č.6\2015 Obecně závazná vyhláška obce Černiv č.6\2015 Obecně závazná vyhláška obce Černiv č. 6/2015, kterou se stanoví systém shromažďování, sběru, přepravy, třídění, využívání a odstraňování komunálních odpadů

Více

VÝROČNÍ ZPRÁVA za rok 2011. PRO-BIO LIGA ochrany spotřebitelů potravin a přátel ekologického zemědělství

VÝROČNÍ ZPRÁVA za rok 2011. PRO-BIO LIGA ochrany spotřebitelů potravin a přátel ekologického zemědělství VÝROČNÍ ZPRÁVA za rok 2011 PRO-BIO LIGA ochrany spotřebitelů potravin a přátel ekologického zemědělství Základní údaje Název organizace: PRO-BIO LIGA ochrany spotřebitelů potravin a přátel ekologického

Více

Pouze život,který žijeme pro ostatní, stojí zato. Albert Einstein

Pouze život,který žijeme pro ostatní, stojí zato. Albert Einstein HOSPIC V MOSTĚ, O.P.S. VÝROČNÍ ZPRÁVA ZA ROK 2011 Pouze život,který žijeme pro ostatní, stojí zato. Albert Einstein Obecně prospěšná společnost byla založena 7.dubna 2000 a 28. července 2000 byla zapsána

Více

Dotazník s ekologickou tématikou

Dotazník s ekologickou tématikou Dotazník s ekologickou tématikou Autor: Naďa Kuhnová 7.O Ve dch 5.- 9. 3. 2007 proběhl na gymnáziu Dr. J. Pekaře výzkum formou dotazníků s ekologickou tématikou. Tázáno bylo celkem 156 lidí, z toho 149

Více

R O Z H O V O R Y S U K R A J I N S K Ý M I D Ě T M I M U K A Č E V S K É H O I N T E R N Á T U

R O Z H O V O R Y S U K R A J I N S K Ý M I D Ě T M I M U K A Č E V S K É H O I N T E R N Á T U R O Z H O V O R Y S U K R A J I N S K Ý M I D Ě T M I Z M U K A Č E V S K É H O I N T E R N Á T U Pro časopis ZÁMEČEK foto, text: František Miker, Lukáš Pěkný, Aleš Dvořák Mukačevo Ukrajina, dne 2. 7.

Více

MINIMÁLNÍ PREVENTIVNÍ PROGRAM 2014/2015

MINIMÁLNÍ PREVENTIVNÍ PROGRAM 2014/2015 MINIMÁLNÍ PREVENTIVNÍ PROGRAM 2014/2015 1. ZÁKLADNÍ ÚDAJE O ŠKOLE Název a adresa školy, pro kterou platí tento MPP Základní škola a mateřská škola Olbramice, příspěvková organizace Hlavní 25 742 83 Olbramice

Více

Projekt Národní centrum zahradní kultury v Kroměříži Metodické, odborné a edukační centrum péče a obnovy historických zahrad a parků

Projekt Národní centrum zahradní kultury v Kroměříži Metodické, odborné a edukační centrum péče a obnovy historických zahrad a parků Projekt Národní centrum zahradní kultury v Kroměříži Metodické, odborné a edukační centrum péče a obnovy historických zahrad a parků Ing. Jitka Gajdoštinová + Ing. Lenka Křesadlova Ph.D. - NPÚ ÚOP v Kroměříži

Více

Využívání jihočeských. rybníků k rekreačním. účelům. Zuzana Dvořáková Líšková Dagmar Škodová Parmová. Výzkum podpořen Jihočeským krajem a Beleco z.s.

Využívání jihočeských. rybníků k rekreačním. účelům. Zuzana Dvořáková Líšková Dagmar Škodová Parmová. Výzkum podpořen Jihočeským krajem a Beleco z.s. Využívání jihočeských rybníků k rekreačním účelům Zuzana Dvořáková Líšková Dagmar Škodová Parmová Katedra regionálního managementu Ekonomická fakulta, JCU Výzkum podpořen Jihočeským krajem a Beleco z.s.

Více

Zásady trvale udržitelného rozvoje

Zásady trvale udržitelného rozvoje Zásady trvale udržitelného rozvoje Co je to trvale udržitelný rozvoj (TUR) trend, který zajistí hospodářský a společenský vývoj, který bude v souladu s kapacitami ekosystémů zachování tzv. enviromentálních

Více

Výroční zpráva 2010. 52/02 Základní organizace Českého svazu ochránců přírody Choceň

Výroční zpráva 2010. 52/02 Základní organizace Českého svazu ochránců přírody Choceň Výroční zpráva 2010 52/02 Základní organizace Českého svazu ochránců přírody Choceň Kdo jsme? Jsme nezisková organizace. Našimi členy jsou dobrovolníci a naše práce souvisí s činností oddílu mladých ochránců

Více

[PENÍZE - MANAŽEŘI] 28. října 2007

[PENÍZE - MANAŽEŘI] 28. října 2007 Úvod Zdravím vás všechny a vítám vás. Jsem moc rád, že jste dnes dorazili. Dnes začneme spolu mluvit o penězích. Vím, že je to velice kontroverzní téma. Ne jenom z pohledu lidí mimo církev. Nedávno zveřejnili

Více

Projekt Společné kulturní centrum městských částí Praha Dolní Počernice a Praha 14

Projekt Společné kulturní centrum městských částí Praha Dolní Počernice a Praha 14 30.6.2007 Projekt Společné kulturní centrum městských částí Praha Dolní Počernice a Praha 14 INFORMAČNÍ MEMORANDUM Projekt Společné kulturní centrum městských částí Praha Dolní Počernice a Praha 14 byl

Více

Ve středu 21. května 2014 nás opět potěšili svojí návštěvou žáci ze Základní školy z Deblína. Klienti, kteří tráví rádi svůj čas v jejich

Ve středu 21. května 2014 nás opět potěšili svojí návštěvou žáci ze Základní školy z Deblína. Klienti, kteří tráví rádi svůj čas v jejich Ve středu 21. května 2014 nás opět potěšili svojí návštěvou žáci ze Základní školy z Deblína. Klienti, kteří tráví rádi svůj čas v jejich společnosti, si s nimi tentokrát zahráli venkovní hru Člověče,

Více

lní vývoj v biomasy Ing. Jan Koloničný, Ph.D. Luhačovice 13.-14.5.2009

lní vývoj v biomasy Ing. Jan Koloničný, Ph.D. Luhačovice 13.-14.5.2009 Aktuáln lní vývoj v energetickém m využívání biomasy Ing. Jan Koloničný, Ph.D. Luhačovice 13.-14.5.2009 Úvod Státní energetická koncepce Obsah prezentace Národní program hospodárného nakládání s energií

Více

Zdravé klima v komunitních školách

Zdravé klima v komunitních školách Zdravé klima v komunitních školách Zajímavý název vzdělávacího programu Zdravé klima v komunitních školách v rámci průřezového tématu Zdravé klima v zájmovém a neformálním vzdělávání a také jeho zaměření

Více

Dlouhodobý program environmentálního vzdělávání

Dlouhodobý program environmentálního vzdělávání Dlouhodobý program environmentálního vzdělávání 1. Obsah EVVO EVVO se rozumí všestranné rozvíjení klíčových kompetencí definovaných v RVP pro základní vzdělávání a zároveň i neformální vzdělávání v rámci

Více

Projekt Zdravé město a jeho přínosy pro město Chrudim

Projekt Zdravé město a jeho přínosy pro město Chrudim Projekt Zdravé město a jeho přínosy pro město Chrudim Členství v NSZM ČR a jeho přínosy pro město Zastřešení mezinárodními institucemi WHO Strategický rozvoj podle standardů EU a OSN postup podle metodiky

Více

Projektový management MP

Projektový management MP Projektový management MP Českoskalické Zuzana Pejchalová Rok 2009/10 Fakulta textilní Technická univerzita v Liberci Stránka 1 Obsah Úvod... 2 Současný stav... 2 Stanovený cíl... 2 Časová náročnost...

Více

ZAPRACOVÁNÍ PRŮŘEZOVÝCH TÉMAT DO VZDĚLÁVACÍHO OBSAHU 5. ENVIRONMENTÁLNÍ VÝCHOVA CIESLAROVÁ HLAVÁČEK

ZAPRACOVÁNÍ PRŮŘEZOVÝCH TÉMAT DO VZDĚLÁVACÍHO OBSAHU 5. ENVIRONMENTÁLNÍ VÝCHOVA CIESLAROVÁ HLAVÁČEK ZAPRACOVÁNÍ PRŮŘEZOVÝCH TÉMAT DO VZDĚLÁVACÍHO OBSAHU 5. ENVIRONMENTÁLNÍ VÝCHOVA Tematické okruhy průřezového tématu realizováno ve výuce vzdělávací oblasti/ oboru realizováno v rámci projektu realizováno

Více

Inovace výuky - Přírodovědný seminář Mgr. Pavla Michalová

Inovace výuky - Přírodovědný seminář Mgr. Pavla Michalová Inovace výuky - Přírodovědný seminář Mgr. Pavla Michalová Přs 7 / 01, 02 příloha - fotodokumentace Vzdělávací oblast: Vzdělávací obor: Tematický okruh: Cílová skupina: Klíčová slova: Očekávaný výstup:

Více

Ekologické aktivity, exkurze, praxe

Ekologické aktivity, exkurze, praxe Ekologické aktivity, exkurze, praxe 10. 9. Kvinta, sexta, 3. ročník návštěva výstavy Ligy proti rakovině Každý svého zdraví strůjcem Mgr. M. Šverma 10. 10. Porada k projektu ENERSOL 2014 - RNDr. H. Pokorná,

Více

KRKONOŠE. Projekt všestranného rozvoje regionu

KRKONOŠE. Projekt všestranného rozvoje regionu KRKONOŠE 2020 Karkonosze Projekt všestranného rozvoje regionu Krkonoše včera a dnes Krkonoše jsou nejznámějším českým pohořím. Díky atraktivní přírodě a dobrým klimatickým podmínkám lákají dlouhodobě tisíce

Více

Význam ochrany přírody

Význam ochrany přírody Význam ochrany přírody 1. Velký, protože příroda představuje podmínky pro náš život a představuje přirozenou krásu pro náš duševní život. 2. Na světě nejsme sami, žijí s námi i jiné živočišné a rostlinné

Více

Program environmentálního vzdělávání, výchovy a osvěty

Program environmentálního vzdělávání, výchovy a osvěty Program environmentálního vzdělávání, výchovy a osvěty Environmentální výchova neexistuje jako samostatný předmět, ale je obsažena téměř v každé vyučovací hodině. 1. Výchova žáků k ochraně zdraví, prostředí,

Více

Čl. I. Základní ustanovení

Čl. I. Základní ustanovení Město Třeboň Obecně závazná vyhláška č. 5/2006., kterou se mění a doplňuje vyhláška č. 5/2001, o systému shromažďování, sběru, přepravy, třídění, využívání a odstraňování komunálních odpadů vznikajícím

Více

Rodinné centrum MOZAIKA o.s.

Rodinné centrum MOZAIKA o.s. Rodinné centrum MOZAIKA o.s. nezisková organizace Mgr. Alena Ptáčková Ing. Bc. Jana Kovaříková Co naše skupina chtěla? rodinné bezbariérové centrum pro místní obyvatele místo setkávání pro aktivity, vzdělání,

Více

Vážení spoluobčané, Zajisté vás zajímá co se vlastně děje, proč jsem učinil rozhodnutí vzdát se starostování, co bude dál. Žádné rozhodnutí nespadne

Vážení spoluobčané, Zajisté vás zajímá co se vlastně děje, proč jsem učinil rozhodnutí vzdát se starostování, co bude dál. Žádné rozhodnutí nespadne Vážení spoluobčané, Zajisté vás zajímá co se vlastně děje, proč jsem učinil rozhodnutí vzdát se starostování, co bude dál. Žádné rozhodnutí nespadne z nebe, většinou v nás zraje delší dobu. Po loňských

Více

S problematikou odpadů se setkáváme téměř každý den, a proto Vám nyní připomínáme některé důležité informace z oblasti odpadového hospodářství.

S problematikou odpadů se setkáváme téměř každý den, a proto Vám nyní připomínáme některé důležité informace z oblasti odpadového hospodářství. Informace o odpadech S problematikou odpadů se setkáváme téměř každý den, a proto Vám nyní připomínáme některé důležité informace z oblasti odpadového hospodářství. Termín a výše platby místního poplatku

Více

Výsledky činnosti Krasce

Výsledky činnosti Krasce Výsledky činnosti Krasce za období 2007 2009 Krasec, o.s. krajská síť environmentálních center v jižních Čechách Senovážné nám. 9 (Dům služeb, 3. patro) 370 01 České Budějovice IČO: 270 56 538 číslo účtu:

Více

Zdokonalování v oblasti jemné i hrubé motoriky, koordinace pohybu v přírodním terénu

Zdokonalování v oblasti jemné i hrubé motoriky, koordinace pohybu v přírodním terénu 3. INTEGROVANÝ BLOK Název: OBJEVUJI SKRYTÁ TAJEMSTVÍ SVĚTA HLAVNÍ VÝCHOVNĚ VZDĚLÁVACÍ ZÁMĚR Zdokonalování v oblasti jemné i hrubé motoriky, koordinace pohybu v přírodním terénu Rozšiřování poznatků o přírodě,

Více

Srovnání ochrany přírody a krajiny včeské republice a Rakousku na příkladu NP Podyjí a Thayatal. Michaela Krpálková

Srovnání ochrany přírody a krajiny včeské republice a Rakousku na příkladu NP Podyjí a Thayatal. Michaela Krpálková Srovnání ochrany přírody a krajiny včeské republice a Rakousku na příkladu NP Podyjí a Thayatal Michaela Krpálková Obsah Srovnání legislativy Srovnání územní ochrany přírody Srovnání NP aplikované na NP

Více

Analýza POH obcí ve vztahu k prevenci vzniku odpadů Analyzované obce Tabulka výsledků analýzy dle velikosti obcí Příklady opatření v současně

Analýza POH obcí ve vztahu k prevenci vzniku odpadů Analyzované obce Tabulka výsledků analýzy dle velikosti obcí Příklady opatření v současně Analýza POH obcí ve vztahu k prevenci vzniku odpadů Analyzované obce Tabulka výsledků analýzy dle velikosti obcí Příklady opatření v současně platných starých POH obcí Plánování odpadového hospodářství

Více

Plán činností zaměřených na environmentální výchovu v mateřské škole Tlumačov v kostce

Plán činností zaměřených na environmentální výchovu v mateřské škole Tlumačov v kostce Plán činností zaměřených na environmentální výchovu v mateřské škole Tlumačov v kostce ( Příloha k ŠVP PV - Jen si děti všimněte, co je krásy na světě Enviromentální výchova je veškeré výchovné a vzdělávací

Více

Evropský týden mobility ETM

Evropský týden mobility ETM Evropský týden mobility Evropský den bez aut 2011 Evropský týden mobility je kampaň zaměřená na širokou veřejnost. Jejím cílem je upozornit na problémy se stále narůstající automobilovou dopravou na straně

Více

VÝTVARNÉ HRÁTKY S ODPADEM - MÁME RÁDI ZVÍŘATA

VÝTVARNÉ HRÁTKY S ODPADEM - MÁME RÁDI ZVÍŘATA VÝTVARNÉ HRÁTKY S ODPADEM - MÁME RÁDI ZVÍŘATA Vážení pedagogové, vedoucí, studenti a děti, Rádi bychom Vás pozvali k zapojení se do projektu pořádaného Jihočeským krajem a společností Hlavním tématem tohoto

Více

Rozvoj sítě environmentálních poradenských a informačních center Moravskoslezského kraje

Rozvoj sítě environmentálních poradenských a informačních center Moravskoslezského kraje Rozvoj sítě environmentálních poradenských a informačních center Moravskoslezského kraje V Bruntále na Městském úřadě vzniklo v rámci projektu Rozvoj sítě environmentálních poradenských a informačních

Více

KONFERENCE SENIOR LIVING 2006-2011

KONFERENCE SENIOR LIVING 2006-2011 KONFERENCE SENIOR LIVING 2006-2011 Odborná konference SENIOR LIVING se jako jediná v České republice věnovala problematice bydlení seniorů. Stěžejními tématy konference je bydlení a kvalita života seniorů

Více

Vyhodnocení nakládání se separovaným odpadem v Jeseníku v letech 1991-2008

Vyhodnocení nakládání se separovaným odpadem v Jeseníku v letech 1991-2008 Technické služby Jeseník a.s., Otakara Březiny 168, Jeseník 79 1 Vyhodnocení nakládání se separovaným odpadem v Jeseníku v letech -28 Od roku, tedy již 18 let, se provádí separování využitelných složek

Více

EU PENÍZE ŠKOLÁM Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost

EU PENÍZE ŠKOLÁM Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost ZÁKLADNÍ ŠKOLA OLOMOUC příspěvková organizace MOZARTOVA 48, 779 00 OLOMOUC tel.: 585 427 142, 775 116 442; fax: 585 422 713 e-mail: kundrum@centrum.cz; www.zs-mozartova.cz Projekt: ŠKOLA RADOSTI, ŠKOLA

Více

Obsah. Marketing a marketingové řízení 3. Úvod: marketing pro každého? 1. 1. kapitola 5 Podstata marketingu 5. 2. kapitola 17 Marketingové řízení 17

Obsah. Marketing a marketingové řízení 3. Úvod: marketing pro každého? 1. 1. kapitola 5 Podstata marketingu 5. 2. kapitola 17 Marketingové řízení 17 Úvod: marketing pro každého? 1 Část I 3 Marketing a marketingové řízení 3 1. kapitola 5 Podstata marketingu 5 Definice marketingu 9 Podnikatelské koncepce a přístup k zákazníkům 12 Konkrétní příklad -

Více

PS CITY INFO. Víte, že Pražské služby provozují 99 vozů na CNG? A to je nejvíce v ČR. JARO/LÉTO INFORMACE PRO PRAŽANY OD PRAŽSKÝCH SLUŽEB

PS CITY INFO. Víte, že Pražské služby provozují 99 vozů na CNG? A to je nejvíce v ČR. JARO/LÉTO INFORMACE PRO PRAŽANY OD PRAŽSKÝCH SLUŽEB PS CITY INFO JARO/LÉTO 2015 INFORMACE PRO PRAŽANY OD PRAŽSKÝCH SLUŽEB Pražské služby provozují 99 vozů na CNG? A to je nejvíce v ČR. Jeden den popelářkou v Pražských službách Soutěž o poukázky na pohonné

Více

PROJEKT VEŘEJNÉ REKR EAČNÍ DOPRAVY V NÁRODNÍM PARKU ŠUMAV A ZELENÉ AUTOBUSY VYHODNOCENÍ SEZÓNY 2015 NA PROJEKT ZELENÉ AUTOBUSY V ROCE 2015 PŘISPĚLY

PROJEKT VEŘEJNÉ REKR EAČNÍ DOPRAVY V NÁRODNÍM PARKU ŠUMAV A ZELENÉ AUTOBUSY VYHODNOCENÍ SEZÓNY 2015 NA PROJEKT ZELENÉ AUTOBUSY V ROCE 2015 PŘISPĚLY PROJEKT VEŘEJNÉ REKR EAČNÍ DOPRAVY V NÁRODNÍM PARKU ŠUMAV A ZELENÉ AUTOBUSY VYHODNOCENÍ SEZÓNY 2015 NA PROJEKT ZELENÉ AUTOBUSY V ROCE 2015 PŘISPĚLY PLZEŇSKÝ A JIHOČESKÝ KRAJ 1 OBSAH: ZELENÉ AUTOBUSY Vyhodnocení

Více

ŠKOLNÍ PROGRAM ENVIRONMENTÁLNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ, VÝCHOVY A OSVĚTY

ŠKOLNÍ PROGRAM ENVIRONMENTÁLNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ, VÝCHOVY A OSVĚTY ŠKOLNÍ PROGRAM ENVIRONMENTÁLNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ, VÝCHOVY A OSVĚTY ZŠ a MŠ Vacov, Miřetice 38, Vacov, 384 86 2015/2016 Obsah: 1. Charakteristika školy... 3 2. Charakteristika EVVO... 4 3. Akce EVVO ve školním

Více

Řešení problematiky Zelená úsporám a SFŽP

Řešení problematiky Zelená úsporám a SFŽP Setkání představitelů měst a obcí Středočeského kraje a hl. m. Prahy Praha, 28. 3. 2011 Řešení problematiky Zelená úsporám a SFŽP Tomáš Chalupa Ministr životního prostředí ZELENÁ ÚSPORÁM background Program

Více