Mendelova univerzita v Brně Institut celoživotního vzdělávání. Nejvýznamnější choroby jádrovin Závěrečná práce

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Mendelova univerzita v Brně Institut celoživotního vzdělávání. Nejvýznamnější choroby jádrovin Závěrečná práce"

Transkript

1 Mendelova univerzita v Brně Institut celoživotního vzdělávání Nejvýznamnější choroby jádrovin Závěrečná práce Vedoucí práce: Ing. Jana Víchová, Ph.D. Vypracovala: Ing. Boleslava Pilcová Brno 2013

2

3 PROHLÁŠENÍ Prohlašuji, že jsem závěrečnou práci na téma Nejvýznamnější choroby jádrovin vypracovala samostatně a použila jen pramenů, které cituji a uvádím v přiloženém seznamu literatury. dne podpis.

4 PODĚKOVÁNÍ Děkuji paní Ing. Janě Víchové, Ph.D. za odborné vedení, cenné rady a vstřícný přístup.

5 ABSTRAKT PILCOVÁ B. Nejvýznamnější choroby jádrovin. Závěrečná práce. Brno: MENDELU v Brně, 2013 Cílem závěrečné práce bylo shromáždit poznatky o nejčastěji se vyskytujících, případně nejškodlivějších patogenech jádrovin. Zdrojem informací byly publikace uvedené v literárním přehledu. Autorka se zaměřila na bionomii patogenů, jejich rozšíření, symptomy chorob a možnosti ochrany vůči nim. Na pozemku, který se nachází v okrese Plzeň - jih, byl od července 2012 do května 2013 sledován zdravotní stav jádrovin (10 stromů jabloní a jedna hrušeň) a jalovce klášterského jako mezihostitele pro rez hrušňovou. Byly zaznamenány příznaky pěti chorob: mozaiky jabloně, strupovitosti jabloně, moniliniové hniloby jablek, padlí jabloně a rzivosti hrušně. Klíčová slova: jádroviny, patogen, symptomy, možnosti ochrany ABSTRACT PILCOVÁ B. The most important core fruit diseases. Final work. Brno: Mendel University in Brno, 2013 Aim of the study was to gather knowledge about the most common or most damaging pathogens of core fruit. The source of information was the publications listed in the literature overview. The author focused on the bionomics of pathogens, their distribution, disease symptoms and possible protection against them. The land, located in the district of Plzeň - south, was from July 2012 to May 2013 under medical observation of core fruit (10 apple trees and one pear tree) and Savin Juniper as an intermediate host for European pear rust. There have been signs of five diseases registered: apple mosaic virosis, apple scab, brown rot of apple fruits, powdery mildew of apple and European pear rust. Keywords: cores, pathogen, symptoms, protection options

6 OBSAH 1 ÚVOD CÍL PRÁCE LITERÁRNÍ PŘEHLED JÁDROVINY Jabloň Hrušeň Kdouloň Jeřáb obecný Aronie Mišpule CHOROBY JÁDROVIN Choroby rostlin a jejich původci Viroidy a viry Fytoplazmy Bakterie Houby Virové choroby jádrovin Mozaika jabloně (Apple mosaic virus ApMV) Zploštělost jabloně (Apple flat limb agent) Kaménkovitost hrušně (Apple stem pitting virus - ASPV) Kroužková mozaika hrušně (Apple chlorotic leaf spot virus ACLSV) Fytoplazmové choroby jádrovin Gumovitost jabloně Proliferace jabloně Fytoplazmové chřadnutí hrušně Bakteriální choroby jádrovin Bakteriální spála růžovitých rostlin Houbové choroby jádrovin Moniliniová hniloba jádrovin Strupovitost jabloně Strupovitost hrušně... 34

7 Padlí jabloně Rzivost hrušně Skládkové choroby Botrytiová hniloba jablek (Botrytis cinerea) Hnědá hniloba jablek - fomová hniloba (Mycosphaerella pomi) Hořká hniloba jablek kruhová hnědá hniloba jablek (Neofabraea spp.) Peniciliová modrá hniloba jablek (Penicillium expansum) Alternariová hniloba jablek (Alternaria alternata) Fusariová hniloba jablek (Gibberella avenacea) PŘEHLED POPSANÝCH CHOROB JÁDROVIN MATERIÁL A METODIKA VÝSLEDKY POZOROVANÉ PŘÍZNAKY CHOROB Mozaika jabloně (Apple mosaic virus ApMV) Strupovitost jabloně (Venturia inaequalis) Moniliniová hniloba jádrovin (Monilinia fructigena) Padlí jabloně (Podosphaera leucotricha) Rzivost hrušně (Gymnosporangium sabinae) VÝSKYT CHOROB JÁDROVIN NA ÚZEMÍ OKRESU PLZEŇ - JIH MONITOROVANÝ STÁTNÍ ROSTLINOLÉKAŘSKOU SPRÁVOU V ROCE 2012 A DO V ROCE POROVNÁNÍ POZOROVANÝCH SYMPTOMŮ CHOROB NA POZEMKU S ÚDAJI MONITORINGU STÁTNÍ ROSTLINOLÉKAŘSKÉ SPRÁVY ZÁVĚR SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY SEZNAM OBRÁZKŮ... 59

8 1 ÚVOD Ovoce je přirozenou, nezastupitelnou součástí potravy člověka. Dodává organismu vlákninu, minerální látky, vitamíny a živiny. Kromě výživové hodnoty je třeba zdůraznit i význam ovoce jako zdroje příjemného chuťového vjemu, nebo dokonce i vjemu estetického. Pohled na vkusně naaranžovanou mísu s ovocem byl od nepaměti inspirací pro mnoho malířů. S rozvojem civilizace stále stoupají nároky spotřebitelů na celkovou kvalitu ovoce. Požadovány jsou plody vzhledově dokonalé, chutné, zdravotně nezávadné, cenově dostupné. To vytváří čím dál větší tlak na pěstitele, přepravce, provozovatele velkoskladů a prodejce. Jádroviny jsou typickými dřevinami mírného pásma. Jejich pěstování je hojně rozšířeno v celé České republice, a to jak ve velkých komerčních sadech využívajících systém integrované ochrany rostlin, tak i na zahradách drobných pěstitelů, jejichž zkušenosti a znalosti problematiky pěstování jsou na různé úrovni. Produkce kvalitního jádrového ovoce vyžaduje po jeho producentech širokou škálu odborných znalostí a zkušeností nebo alespoň možnost obracet se na odborníky. 8

9 2 CÍL PRÁCE Cílem závěrečné práce bylo shromáždit z dostupné literatury poznatky o nejčastěji se vyskytujících, případně nejškodlivějších patogenech jádrovin, o jejich bionomii, rozšíření a možnostech ochrany vůči nim. Dílčím cílem bylo vyhodnotit zdravotní stav jádrovin na pozemku Plzeň jih a porovnat s údaji Státní rostlinolékařské správy. 9

10 3 LITERÁRNÍ PŘEHLED 3.1 Jádroviny V podmínkách České republiky jsou jádroviny nejpěstovanější skupinou ovocných druhů. Plodí hodnotné ovoce, které je možné užívat k přímému konzumu, a to buď hned po sklizni, nebo až po nezbytné době zrání ve skladech a sklepeních (Nesrsta 2011). Například při správném složení odrůd jabloní a s výbavou dobře klimatizovaného skladu můžeme bez problémů zajistit čerstvá jablka po celý rok (Lánská a kol. 1970). Významná je rovněž hodnota jádrovin jako suroviny vhodné ke zpracování. A to buď za studena (výroba dření, šťáv, moštů a koncentrátů) nebo za tepla (konzervace, výroba tepelně upravených výrobků). Nelze také zapomínat na jádroviny jako zdroj ovoce vhodného k výrobě tradičních alkoholických nápojů (Nesrsta 2011). Mezi jádroviny kromě nejznámějších jabloní a hrušní řadíme i druhy pěstované spíše pro samozásobitelské využití, a to jeřáb, aronii, kdouloň, mišpuli a hloh (Hluchý a kol. 1997). Společným znakem jádrovin je víceplodolistový plod botanicky označovaný jako malvice (Schulz, Grossmann 2002) Jabloň Jabloň (Malus domestica) je nejpěstovanějším druhem velkého ovoce v mírném pásmu (Hluchý a kol. 1997). Upřednostňuje těžké, nejlépe hlinité půdy (Hrdina a kol. 1992). Na území České republiky jsou jabloně na prvním místě mezi pěstovanými ovocnými druhy. Botanicky je řadíme do čeledi růžovité. Odrůdy dělíme do skupin podle konzumní zralosti plodů: letní, podzimní, raně zimní, zimní a pozdně zimní. Protože jsou odrůdy jabloní cizosprašné, je pro dobrou plodnost nutné vysazovat vždy spolu vzájemně se opylující nebo současně kvetoucí odrůdy. K šlechtitelským cílům patří zvyšování odolnosti k houbovým chorobám a tím i rozšiřování pěstitelských oblastí do vyšších nadmořských výšek, které mají přednost lepší vodní bilance oproti teplým a nižším polohám (Nesrsta 2011). 10

11 3.1.2 Hrušeň Hrušeň není tak rozšířeným ovocným druhem jako je jabloň. K menšímu rozšíření tohoto ovoce přispěly jak vyšší nároky na ekologické faktory pěstování, tak i na skladování a přepravu plodů (Hluchý a kol. 1997). Hrušni prospívá lehce zastíněné stanoviště a méně vlhké půdy. Pozdní odrůdy vyžadují chráněnou suchou polohu (Hrdina a kol. 1992). Botanicky patří hrušeň stejně jako jabloň do čeledi růžovité. Hrušně jsou cizosprašné. Odrůdy se dělí na letní, podzimní a zimní. Mezi šlechtitelské cíle patří, stejně jako u jabloně, zvýšená odolnost k houbovým chorobám a s tím spojené rozšiřování pěstitelských oblastí (Nesrsta 2011) Kdouloň Kdouloň se používá nejčastěji jako podnož pro hrušně. Jen výjimečně je pěstována pro plody (Hluchý a kol. 1997). Na našem území se kdouloně pěstovaly v 19. století nejvíce na jižní Moravě, převážně na Znojemsku. Statistické údaje ÚKZÚZ z posledních let svědčí o opět vzrůstající popularitě pěstování kdouloní. V současné době však není ve Státní odrůdové knize ČR zapsána ani jediná odrůda. Na ekologické podmínky stanoviště je kdouloň podstatně náročnější než hrušeň. Je sice hodně odolná vůči mrazu, v chladnějších oblastech však stromy méně plodí a ovoce je špatně vyzrálé a méně aromatické (Nečas 2010). Má ráda těžké, ne příliš vlhké půdy, horká léta a tuhé zimy (Hrdina a kol., 1992). Plody kdouloní - kdoule jsou v syrovém stavu téměř nejedlé. Buď se krájí na lupínky a suší nebo se jinak zpracovávají na kompoty, džemy, výborná je i pálenka nebo mošt. Plody se také mohou umístit do skříní s textiliemi, neboť je příjemně provoní. Z pomologického hlediska kdouloně rozdělujeme na odrůdy s plody hruškovitými a plody jablkovitými (kulovitými) (Nečas 2010). Kdouloň téměř netrpí chorobami ani škůdci (Hrdina a kol. 1992, Hričovský a kol. 2003). 11

12 3.1.4 Jeřáb obecný Jeřáb obecný je dnes vysazován hlavně pro mimoprodukční, spíš okrasné účely (Hluchý a kol. 1997) Aronie Aronie (temnoplodec), nesprávně jeřáb černý se dnes pěstuje jen výjimečně. Vysazuje se spíš jako okrasná dřevina, plody jsou často konzumovány ptáky (Hluchý a kol. 1997) Mišpule Mišpule se postupně stává zapomenutým druhem. Není příliš citlivá k běžným chorobám a škůdcům (Hluchý a kol. 1997). U nás se od roku 1954 pěstuje pouze jediná, samosprašná, odrůda (Holandská). Mišpule netrpí houbovými chorobami. Daří se jí i v prostředí znečištěném oxidy síry a dalšími průmyslovými exhaláty. Plody lze konzumovat až po uležení nebo po přejití mrazíky. Spíš se ale mišpule pěstuje jako okrasná či sbírková dřevina (Hričovský a kol. 2003). 3.2 Choroby jádrovin Choroby rostlin a jejich původci Jako chorobu označujeme odchylku od normální funkce organismu, která trvá dostatečně dlouhou dobu a je příčinou poklesu výkonnosti rostliny nebo snižuje její schopnost přežití. Je třeba odlišit chorobu od poruchy. Zatímco choroba je způsobena fytopatogenními organismy viroidy, viry, bakteriemi, fytoplazmami, houbami apod., název porucha se vztahuje na fyziologické změny, které jsou způsobené jinými faktory, např. nedostatkem či nadbytkem živin, extrémními teplotami, suchem apod. 12

13 Kromě choroby a poruchy může být rostlina poškozena i poraněním, které bylo způsobeno povětrnostními faktory nebo živočišnými škůdci (Hrudová a kol. 2006). Choroba vzniká za současného splnění těchto podmínek: - přítomnost náchylného hostitele na stanovišti - přítomnost původce choroby (patogena) schopného infikovat rostlinu - vhodné podmínky prostředí (Hrudová, Víchová 2009) Viroidy a viry Nejmenšími známými původci onemocnění rostlin jsou viroidy. Jsou tvořeny pouze jednořetězcovou ribonukleovou kyselinou (RNA), bílkovinný obal nemají. Viry jsou obligátní parazité. Nemají vlastní enzymatický systém a reprodukovat se mohou jen uvnitř buněk. Virová částice se nazývá virion tvořený nukleovou kyselinou s bílkovinným obalem. Vlastní infekčnost viru zajišťuje virová nukleová kyselina. Ta je také nositelkou genetických informací potřebných pro reprodukci viru (genom). Genom viru je velmi malý a v přírodě často podléhá mutacím, vznikají tak jednotlivé kmeny. Existenci kmenů je nutné zohledňovat při identifikaci virových patogenů a také při šlechtění rostlin na rezistenci. Kmenová variabilita není u všech virových druhů stejná, některé kmeny vytvářejí jen několik kmenů, u jiných je známo celé široké spektrum (Hrudová a kol. 2006) Fytoplazmy Fytoplazmy byly dříve označovány jako mykoplazmám podobné organismy. Jsou to vnitrobuněční parazité přenášení hmyzem (Kazda a kol. 2001). Jsou kulovitého nebo oválného tvaru, nemají buněčnou stěnu, jen trojvrstevnou cytoplasmatickou membránu. Není možno je kultivovat na živých médiích (Hrudová a kol. 2006). 13

14 Bakterie Bakteriální buňka je složena z buněčné stěny, cytoplazmatické membrány a cytoplazmy (vyplňuje vnitrobuněčný prostor). Největší složkou cytoplasmy je voda (65 90%), pokud dojde ke snížení obsahu vody, zastavují se životní funkce buňky, nedojde však k jejímu usmrcení. Cytoplasmu je také možné pojmenovat jako koloidní roztok globulárních bílkovin, obsahující nukleotid (útvar podobný jádru), plazmidy, ribozomy a inkluze. Některé bakterie mají bičíky v různém počtu nebo pili (fimbrie). Bičíky umožňují bakteriím pohyb ve vlhkém prostředí, pili nejsou orgány pohybu, slouží bakteriím jako úchyty umožňující přilnutí k povrchu rostlin nebo stěn skladovacích prostor. Bakterie se množí většinou binárním dělením nebo pučením (Hrudová a kol. 2006) Houby Houby jsou velmi obsáhlá skupina různorodých organismů, z nichž jen malá část patří k patogenům rostlin. Jejich tělo může být tvořeno pouze jednou buňkou (u nižších taxonů) nebo se skládá z rozvětvených vláken neboli hyf (u vyšších taxonů). Soubor hyf tvoří podhoubí neboli mycelium. Rozmnožování hub probíhá jak nepohlavně (anamorfa), tak i pohlavně (teleomorfa). Houby jsou heterotrofní organismy, živí se buď saprofyticky nebo paraziticky. Zatímco saprofyté využívají ke stavbě svého těla organické látky pouze z odumřelých těl rostlin či živočichů, parazité jsou částečně nebo zcela závislí na pletivech živého hostitele. Parazit může být buď fakultativní nebo obligátní. Fakultativní parazit se živí saprofyticky, za určitých podmínek se však mění v parazita. Může být laboratorně kultivován v živém médiu. Obligátní parazit je schopen žít v přírodě pouze v živém pletivu hostitele, v živém médiu ho laboratorně zpravidla nelze kultivovat (Hrudová a kol. 2006). 14

15 3.2.2 Virové choroby jádrovin Virové choroby jádrovin způsobuje celá řada patogenů. Napadení se projevuje různými příznaky na listech, větvích, kmenech i plodech (Hrudová a kol. 2006). Onemocnění často probíhají skrytě latentně, napadené stromy jsou nevyléčitelné (Šrot 1989). Účinná chemická ochrana proti virózám neexistuje, a tak je třeba veškerou pozornost soustředit na ochranu preventivní pěstování a distribuci zdravého rozmnožovacího materiálu. Podmínky množení výsadbového materiálu a jeho uvádění do oběhu jsou legislativně upraveny (Hrudová a kol. 2006). Na významu stále více nabývá pěstování odrůd rezistentních vůči virům (Kegler a kol., 1987) Mozaika jabloně (Apple mosaic virus ApMV) Mozaika jabloně je virové onemocnění rozšířené po celé Evropě, také v České republice se vyskytuje velmi často (Zacha a kol. 1989). Zamoření některých sadů dosahuje až 55 % (Svoboda, Polák 2010). Hostitelem může být jabloň, ale i višeň nebo některé okrasné břízy (Zacha a kol. 1989). V rámci pokusů byla mozaika jabloně úspěšně přenesena i na broskvoň, švestku, jeřáb, kdouloň, kdoulovec nebo růži (Lanák a kol. 1969). U jabloně je mozaika v České republice považována za významnou chorobu (Kůdela a kol. 2012). Infekce se u jabloní šíří mechanicky roubováním nebo v sadech prorůstáním kořenů zdravých a nemocných stromů (Zacha a kol. 1989). Délka inkubační doby patogena je přibližně měsíců. Virus může být přenášen také některými druhy mšic nebo merou jabloňovou (Lanák a kol. 1969). Možný je i přenos semenem nebo pylem (Hluchý a kol. 1997). Typickým znakem tohoto onemocnění jsou tvarově rozmanité žlutě až bíle zabarvené skvrny či mapy na listech. Listy jsou křehké, a pokud je onemocnění zasáhlo brzy z jara, mají asymetrický tvar. V průběhu léta pak skvrny hnědnou a nekrotizují (Zacha a kol. 1989). Skvrny se nevyskytují rovnoměrně na všech listech celého stromu, ale objevují se jen na některých jeho částech nebo větvích. Důležitým faktorem je také počasí a roční období, listy vyvinuté v období horkého léta bývají bez příznaků (Hluchý a kol. 1997). Projevy této choroby někdy mohou být zaměnitelné s poškozením listů mšicemi. 15

16 Jednotlivé kultivary jsou k mozaice různě vnímavé a také její příznaky se projevují v závislosti na odrůdě odlišně. U velmi vnímavých kultivarů, jako je např. Lord Lambourne, Jonathan, Golden Delicius nebo Coxova reneta se onemocnění projevuje slabým růstem stromů a jejich nízkou plodností (Zacha a kol. 1989). Množství sklizně a její jakost mohou být sníženy až o % (Hluchý a kol. 1997). Tolerantní a většinou bez příznaků je např. odrůda Mac Intosh (Zacha a kol. 1989). Některé odrůdy v sobě mohou nést virus v latentní formě (Hričovský a kol. 2003). Základem ochrany sadu je výsadba zdravého materiálu (Hluchý a kol. 1997, Hrudová, Víchová 2009). Mozaika se přenáší očky nebo rouby z nemocných stromů (Šrot 1989). K testům při ověřování zdravotního stavu matečních rostlin slouží velmi vnímavé kultivary (Zacha a kol. 1989). Pro systém certifikace zdravotního stavu výsadbového materiálu bylo také vypracováno a uvedeno do praxe sérologické, imunoenzymatické stanovené pomocí ELISA. Je to spolehlivá metoda zjištění přítomnosti viru ve stromech za použití jejich tkáně (Svoboda, Polák 2010). Pokud je sad již silně napaden, jednou z možností ochrany je přeroubování všech stromů tolerantními nebo málo vnímavými kultivary (Zacha a kol. 1989). Lépe je však nemocné stromy vykopat i s kořeny. Na stejné místo bychom nový ovocný stromek (pokud možno jiného druhu) neměli sázet po dobu 4 6 let. Po řezu virózních stromů musíme po ukončení řezu každého stromu dezinfikovat nářadí roztokem formaldehydu nebo ohněm (Šrot 1989). Napadený množitelský materiál je možné ozdravit v termokomoře zahřátím na 37 C po dobu 3-4 týdnů (Zacha a kol. 1989). Obr.1 Mozaika jabloně ( 16

17 Zploštělost jabloně (Apple flat limb agent) Zploštělost jabloně byla zjištěna v České republice a dalších evropských zemích. Její původce není úplně známý, jsou jím napadány jabloně a hrušně (Zacha a kol. 1989). V současnosti je tato choroba v České republice řazena mezi méně významné (Kůdela a kol., 2012). Zpočátku se projevuje mírným zploštěním nebo zbrázděním kmene a větví. Zpravidla se objevuje na 2-3letých větvích, může se však vyskytnout i na silně rostoucích jednoletých výhonech. Dalším růstem se rýhy prohlubují, tvoří se trhliny v kůře, zduřeniny, nekrózy. Může dojít až k odumření kmene. Vlivem mrazů se během zimy trhliny zvětšují a často jsou pak infikovány houbou Nectria galligena (Zacha a kol. 1989). Tato houba je příčinou nektriové rakoviny. Opakovaně napadá hojivá pletiva a na postižených větvích a kmenech se vytvářejí nekrotická ložiska různých tvarů a velikostí (Hluchý a kol. 1997). Stromy postižené zploštělostí mají sníženou životnost z důvodu narušeného růstu a vývinu. Poškozený kmen a větve mají omezenou možnost rozvádět v rostlině vodu a asimiláty (Zacha a kol. 1989). Části stromů nad postiženými místy proto méně rostou a plodí. Větve jsou křehčí, při zatížení úrodou dochází k jejich lámání (Hluchý a kol. 1997). Odolnost stromů proti mrazu a jejich plodnost je snížená o %. Mezi nejvíce vnímavé kultivary patří např. Gravštýnské, Ontario, Idared nebo Lord Lambourne. Toho se využívá při testu podnoží. Testovacím kultivarem je zpravidla Gravštýnské. Choroba se šíří roubováním a očkováním, inkubační doba může být velmi rozdílná. Velký důraz je třeba klást na zdravé, testované podnože. Nemocné stromy je třeba z výsadeb odstranit (Zacha a kol. 1989). Obr.2 Zploštělost jabloně (Hluchý a kol. 1997) 17

18 Kaménkovitost hrušně (Apple stem pitting virus - ASPV) Kaménkovitost hrušní je v Evropě poměrně silně rozšířená. Virus zatím není blíže určen a patrně u něj existují různě agresivní kmeny. Hostitelem je hrušeň, na jabloních byla zjištěna jen latentně (Zacha a kol. 1989). Hluchý a kol. (1997) uvádí, že choroba napadá hrušeň a kdouloň. Na našem území je v současnosti považována za potencionálně škodlivou a zaměnitelnou s jiným onemocněním kaménkovitostí fyziologickou (Kůdela a kol. 2012). Silně náchylnou odrůdou je Boscova lahvice, k méně vnímavým kultivarům patří Madame Verté nebo Konfederace. U náchylných odrůd se příznaky napadení objevují dříve (už několik týdnů po opadu korunních plátků), a tak dochází k většímu poškození plodů. Na napadených plodech se z počátku objevují tmavozelené prstýnky a skvrnky. Zdravé části plodu se vyvíjejí normálně, napadené části zaostávají a plod se tak deformuje. Slupka plodu zůstává nepoškozená (na rozdíl od napadení živočišnými škůdci), postižená místa v průběhu růstu plodu korkovatí. Pokud plod řezem rozpůlíme, na řezu jsou vidět větší části sklerenchymatických buněk, nekrotická místa a zdřevnatělé části dužiny (Zacha a kol. 1989). Sklerenchymatické buňky (sklereidy) jsou zpočátku zbarveny žlutě, později získávají hnědou barvu. Napadené plody jsou natolik znehodnocené, že nejsou vhodné ke konzumaci (Hluchý a kol. 1997). Podobné příznaky může mít kaménkovitost způsobená nedostatkem bóru. Příčinou může být také studené a vlhké počasí nebo nevhodné stanoviště na těžkých a vlhkých půdách (Šrot 1989). Při fyziologické kaménkovitosti jsou však sklereidy pravidelně rozmístěné okolo jadřince a nevznikají deformace celého plodu (Zacha a kol. 1989). Při virové kaménkovitosti často bývají postižené plody jen na některých větvích, málokdy se vyskytují po celé koruně (Greenwoodová, Halstead 2009). Virová kaménkovitost se přenáší roubováním, její mechanický přenos není možný. V různých letech podíl kaménkovitých plodů kolísá, může dosahovat až 94 % (Zacha a kol. 1989). Znehodnocení sklizně se většinou pohybuje mezi 20 a 90 % (Hluchý a kol. 1997). Ochrana je podobná jako u ostatních virových onemocnění jádrovin. Silně napadené stromy je třeba vykácet a vnímavé odrůdy přeroubovat odolnějšími. Za náchylné kultivary jsou považovány např. již výše zmíněná Boscova lahvice, Hardyho, nebo Williamsova čáslavka. Odrůda Hardyho je používána k testování podnoží (Zacha a kol. 1989). 18

19 Obr.3 Kaménkovitost hrušně ( Kroužková mozaika hrušně (Apple chlorotic leaf spot virus ACLSV) Kroužková mozaika hrušně je v Evropě poměrně rozšířená. Také v České republice se vyskytuje celkem často. Původcem je virus chlorotické skvrnitosti jabloně, hostitelem pak nejen hrušeň, ale i švestka nebo višeň (Zacha a kol. 1989). U jabloní způsobuje tento virus trvale latentní onemocnění, vesměs bez příznaků. Výjimečně se může na plodech citlivých odrůd (Golden Delicious) projevit jako rzivost slupky plodů (Hluchý a kol. 1997). V současnosti je tato choroba v České republice považována za významnou (Kůdela a kol. 2012). Příznakem jsou u náchylných kultivarů nepravidelné světle zelené prstýnky, skvrny a proužky na mladých listech. Při napadení agresivními kmeny, nebo pokud se jedná o současné napadení také jinými viry, dochází na listech ke vzniku nekrotických skvrn. Hlavní listová žíla se prohne a čepel zvlní. V průběhu let se příznaky postupně zmírňují. Různé kultivary reagují na napadení těmito viry různě. U některých odrůd hrušní (Hardyho, Charneuská) se světlé skvrny objevují na slupce plodů. Slabě nebo středně náchylné kultivary mají příznaky na listech jen ve velmi omezené míře, na malém počtu listů. Choroba se někdy nemusí vůbec projevit, vyskytuje se u ní i latentní forma. Důležité je také počasí během vegetace (Zacha a kol. 1989). Silně napadené stromy mají menší listy, kratší a slabší letorosty, slabší kmeny. Ve školkách může být redukován růst v rozsahu % (Hluchý a kol. 1997) Mladé stromy silně náchylných odrůd 19

20 hrušek může tato choroba velmi poškodit. Růst je snížen přibližně o 20 % a úroda o 15 %. Kroužková mozaika hrušně se přenáší mechanicky a roubováním. Množitelský materiál se testuje na Hardyho máslovce. Účinná je také termoterapie po dobu 2-3 týdnů při teplotě 37 C (Zacha a kol. 1989). Obr.4 Kroužková mozaika hrušně (Hluchý a kol. 1997) Fytoplazmové choroby jádrovin Gumovitost jabloně (Apple rubbery wood agent) V České republice byla zjištěna na kultivaru Lord Lambourne. Rozšířená je na jabloních a hrušních, na mnohých kultivarech se však vyskytuje bez příznaků. Zřetelné příznaky jsou patrné např. na odrůdách Lord Lambourne nebo Golden Delicious (Zacha a kol. 1989). Kromě jabloně a hrušně může gumovitost postihnout i kdouloň, třešeň a višeň (Hluchý a kol. 1997). V současnosti je tato choroba na našem území považována za významnou (Kůdela a kol. 2012). Projevuje se ohýbáním větví směrem k zemi (Zacha a kol. 1989). Nejvýraznější příznaky jsou patrné u dvouletého dřeva (Hluchý a kol. 1997). Pod tíhou ovoce se pak takto ohnuté větve lámou. Stromy jsou celkově slabé a málo odolné vůči mrazu. Vlivem gumovitosti může dojít ke snížení úrody až o 78 %. Ochrana vůči této chorobě je podobná jako u viróz. Spočívá ve výběru zdravého, testovaného množitelského materiálu. Jsou známy i metody sledování tvorby ligninu 20

21 ve dřevě. Infikovaný množitelský materiál je možné ozdravit v termokomoře po dobu třech týdnů při 37 C (Zacha a kol. 1989). Obr.5 Gumovitost jabloně ( Proliferace jabloně (Apple proliferation phytoplasma) Proliferace jabloně byla poprvé pozorována na počátku 20. století v Tyrolsku. Postupně se rozšířila po celé Evropě a nyní patří k nejzávažnějším chorobám jabloní, na hrušních se vyskytuje jen zřídka (Zacha a kol. 1989). V České republice je řazena k velmi významným chorobám. Její původce je regulovaným (dříve fytokaranténním) organismem, vztahují se na něj legislativní opatření (Kůdela a kol. 2012). Nemocné stromy na jaře pučí o 1-2 týdny dříve než zdravé a stejně tak na podzim se listy o něco dříve než je obvyklé zabarvují a opadávají. Nejnápadnějším příznakem je růst metlovitých, silně rostoucích výhonů a vlků, nevyskytuje se však pravidelně. Tato metlovitost je považována za první reakci stromu na patogena, objevuje se proto zpravidla jen v prvním roce onemocnění. V dalších letech se nemusí objevit vůbec (Zacha a kol. 1989). Metlovité výhony jsou často napadány padlím jabloňovým (Hluchý a kol. 1997). Dalším příznakem důležitým pro diagnostiku tohoto onemocnění je tvorba palistů na bázi stopky. Někdy se na nemocných stromech vyskytuje plnokvětost, letní kvetení, chloróza listů. Velmi vnímavé odrůdy (jako např. Coxova reneta, Jonathan, Golden Delicious) mají malá, slabě vybarvená jablka s delšími stopkami a mdlou chutí (Zacha a kol. 1989). Mají nižší obsah cukrů a kyselin (Šrot 1989). Špatně vyvinutá jsou i seme- 21

22 na (Lanák a kol. 1969). Napadené stromy jsou světleji zelené než stromy zdravé. U citlivých podnoží dochází ke zmnožení výhonů vyrůstajících z podnožové matky, báze kmene nebo hlavních kořenů (Hluchý a kol. 1997). Projevy choroby zesilují vysoké letní teploty. Všechny tyto příznaky se mohou v některých letech projevovat silně, v jiných naopak vůbec ne a choroba tak probíhá jen latentně. Proliferace je velmi nebezpečná choroba šířící se převážně množitelským materiálem. Ztráty na úrodě mohou podle náchylnosti odrůdy a stupně onemocnění dosahovat až téměř 100 %. Ochranou proti proliferaci je používání zdravého množitelského materiálu a v případě napadení stromů jejich rychlé odstranění (Zacha a kol. 1989). Obr.6 a obr.7 Proliferace jabloně - palisty a metlovitost ( Obr.8 Proliferace jabloně zmnožené výhony ( 22

23 Fytoplazmové chřadnutí hrušně (Pear decline phytoplasma) Chřadnutí hrušně je choroba rozšířená po celé Evropě a v Severní a Jižní Americe (Zacha a kol. 1989). Na našem území je považována za významné onemocnění. Její původce je regulovaným (dříve fytokaranténním) organismem, vztahují se na něj legislativní opatření (Kůdela a kol. 2012). Průběh choroby může být buď rychlý (hrušně vadnou a hynou během několika hodin nebo dní) nebo častěji se vyskytující pomalý (stromy hynou v průběhu několika měsíců) (Zacha a kol. 1989). Rychlost průběhu choroby je závislá na zvolené podnoži. Rychlé odumírání nastává na citlivé podnoži, pomalé na podnoži tolerantní nebo rezistentní (např. kdouloň) (Nečas 2010). Napadení touto chorobou se při pomalém průběhu projevuje ochromením tvorby listů a výhonů. Listy jsou malé, světle zelené, svinuté, výhony slabé nebo se nevytvoří vůbec. Listy se během léta zabarvují do bronzova a později hnědnou. Na konci vegetačního období nebo v průběhu zimy pak strom odumře. Projevy choroby jsou výraznější za horkého léta s nedostatkem srážek. Pokud je léto studené a vlhké, nemocné stromy se mohou zotavit a přežít, protože toto onemocnění se zpravidla neopakuje. Na mladých stromech se tato choroba projevuje zkroucením listů na konci vegetačního období, tento příznak je možné zaměnit s napadením savými škůdci nebo se špatným souladem mezi podnoží a naroubovanou částí stromku. Důležitým diagnostickým znakem choroby je hnědý pás na vnitřní straně kůry (Zacha a kol. 1989). Fytoplazma ucpává lýkovou část vodivého svazku a zabraňuje tak transportu asimilátů do kořenů. Tyto projevy jsou nejvíce patrné v úseku srůstu roubu s podnoží (Nečas 2010). Velmi náchylnými kultivary jsou Konference, Hardyho, Pařížanka. Citlivost stromu je hodně závislá na citlivosti zvolené podnože. Choroba se přenáší semenem, množitelským materiálem, přirozenými přenašeči jsou mery. Hospodářské důsledky mohou být velmi významné, v průběhu let vyhynuly v Evropě miliony stromů hrušní. V jednotlivých sadech se ztráta pohybuje okolo 27 %. Nejúčinnější ochranou je výběr zdravého množitelského materiálu a chemická ochrana proti savým škůdcům (Zacha a kol. 1989). 23

24 Obr.9 a obr.10 Odumírání hrušní ( Obr.11 Odumírání hrušní symptomy na kmeni ( ies/pear_diseases_disorders/?repository=51328&a=48192) 24

25 3.2.4 Bakteriální choroby jádrovin Bakteriální spála růžovitých rostlin Bakteriální spála růžovitých rostlin je nebezpečná choroba vyskytující se v mnoha částech světa (Johnson 2000). V České republice se objevila poprvé v roce 1986 (Hričovský a kol. 2003). V současnosti je na našem území jak u jabloně, tak i u hrušně považována za velmi významné onemocnění. U kdouloně za významné. Její původce je regulovaným organismem, vztahují se na něj legislativní opatření (Kůdela a kol. 2012). Jedná se o bakterii Erwinia amylovora. Je to první bakterie, u které bylo v 19. století prokázáno, že je původcem onemocnění rostlin a že je možný její přenos vektorem (Johnson 2000). Vniká do rostlin nektartody (skuliny v krycích pletivech květní číšky), průduchy (na čepeli listu a kališních lístcích) a lenticely (na povrchu letorostu a plodů), nebo poraněními pletiv způsobenými požerem škůdců, kroupami a podobně. Přezimuje v nekrotizovaných částech větví a kmene stromu (Zacha a kol. 1989). Hlavními hostiteli jsou hrušeň, jabloň, kdouloň, mišpule, jeřáb, dále pak hloh, skalník, kdoulovec a další okrasné keře. Velké rozdíly jsou v náchylnosti jednotlivých kultivarů. Velmi vnímavými odrůdami jsou např. jabloně Gloster, Idared, Jonathan, hrušně Boscova lahvice, Konference, Williamsova čáslavka (Hluchý a kol. 1997). První příznaky onemocnění se projevují na jaře, na začátku kvetení. Postižené bývají jak jednotlivé květy, tak i celá květenství. Květy vadnou a kroutí se, jsou vodnaté, později červenají. Infekce někdy přechází na stopku, může zasáhnout i semeník. Pokud je zasažený semeník, plody se vůbec nevytvoří. Květy zasychají a zůstávají na stromě nebo opadávají na zem. Nápadným znakem infekce jsou hákovitě ohnuté mladé výhonky, zasažené listy u jabloně hnědnou, u hrušně černají. Na postižených částech stromu je možné pozorovat výskyt kapek bakteriálního slizu. Infekce je buď lokalizovaná zaschnutím na okraji listu, nebo do skvrn, často se však šíří dále. Na napadených nezralých plodech se vyskytují vodnaté, olejovité části, ty později hnědnou, černají a nekrotizují. Na povrchu slupky se hromadí lepkavá tekutina mléčné až jantarové barvy a tvoří velké kapky nebo provazce. Plody zasychají a zůstávají na stromě až do zimy. Při masivní infekci se bakteriální sliz hromadí i na silných větvích a stéká po kmeni. Může dojít i odumření celého stromu (Zacha a kol. 1989). K infekcím dochází především za teplého a vlhkého počasí, minimální teplotou pro šíření je 18,5 C, optimum se pohybuje v rozmezí C. Při suchém počasí se 25

26 šíření choroby úplně zastaví. Patogen je přenášen opylujícím hmyzem, ostatními živočichy, pylem, větrem a vodou. Zdrojem nákazy může být i napadený množitelský a výsadbový materiál (Hluchý a kol. 1997). Příznaky bakteriální spály růžovitých je možné si snadno splést s chorobami způsobenými jinými původci, např. s fytoplazmovým odumíráním hrušní, infekcí bakterie Pseudomonas syringe, napadením houbami rodu Pezicula, Valsa nebo Monilia. Také jarní nebo zimní poškození mrazy může mít podobné příznaky. Nikdy se však nevyskytuje na postižených stromech bakteriální sliz. Výskyt bakteriálního slizu můžeme pozorovat pouze při napadaní patogenem Erwinia amylovora. Nejdůležitější ochranou proti této chorobě je včasné rozpoznání a likvidace ohnisek nákazy. Je třeba důsledně sledovat zdravotní stav školkařských výpěstků, ale také divoce rostoucích hlohů a okrasných skalníků (Zacha a kol. 1989). Významné je šlechtění na rezistenci a používání tolerantních odrůd. V oblastech výskytu je za příznivých podmínek pro šíření choroby možné ošetřovat stromy měďnatými fungicidy. (Hluchý a kol. 1997). Nejsou však široce používány z důvodu nepříznivých účinků mědi na slupku mladých plodů (Johnson 2000). Budoucnost má i biologická ochrana s využitím antagonistických druhů bakterií, hlavně Erwinia herbicola (Hluchý a kol. 1997). Nový název této bakterie je Pantothea agglomerans. Využívá se také kmen Pseudomonas fluorescens (Hrudová a kol. 2006). V zahraničí (USA) jsou k ochraně používány antibiotické přípravky, např. Streptomycin, Oxytetracyklin, jejich nevýhodou je však postupně získávaná rezistence (Nečas 2010). Obr.12 Bakteriální spála růžovitých hákovitě ohnuté mladé výhonky ( 26

27 Obr.13 Bakteriální spála růžovitých bakteriální sliz ( Houbové choroby jádrovin Moniliniová hniloba jádrovin (Monilinia fructigena) Moniliniová hniloba jádrovin je častá a závažná choroba. Snižuje výnos a zvyšuje skladovací ztráty (Kazda a kol. 2001). V České republice je v současnosti řazena k velmi významným chorobám, a to jak u jabloně a hrušně, tak i u kdouloně (Kůdela a kol. 2012). Nejzávažnější škody nastávají ve vlhkých letech (Hričovský a kol. 2003). Patogenem je vřeckovýtrusná houba Monilinia fructigena - pohlavní stadium (teleomorfa), nepohlavní konidiové stadium (anamorfa) Monilia fructigena (Hrudová, Víchová 2009). Tato houba se vyskytuje po celé České republice. Jejími hlavními hostitelskými rostlinami jsou jabloně a hrušně (Zacha a kol. 1989). Jsou však velké rozdíly v náchylnosti jednotlivých odrůd (Lanák a kol. 1969). Pro výskyt choroby je také důležité stáří výsadby a hustota a vzdušnost korun (Kloutvorová a kol. 2011). Podmínkou napadení plodu je poranění jeho slupky škůdcem (nejčastěji housenkou obaleče jablečného) nebo mechanicky (kroupou apod.) (Zacha a kol. 1989). Obvyklou cestou napadení jsou také strupy vytvořené původcem strupovitosti Ventura inaequalis (Hrudová, Víchová 2009). V okolí místa napadení se objeví nejprve okrouhlá hnědá hnilobná skvrna a po několika dnech na jejím povrchu narostou béžově zbarvené polštářky uspořádané nejčastěji v soustředných kruzích. V nich se tvoří velké množství jednobuněčných bezbarvých 27

28 výtrusů, které jsou do okolí roznášeny větrem (Zacha a kol. 1989). Přenos je možný také deštěm a hmyzem (Nečas 2010). Květy a letorosty jsou touto houbou napadány jen výjimečně. Pokud se tak stane, dojde v důsledku infekce k jejich zhnědnutí a odumření a na jejich povrchu se také objeví béžové polštářky plné výtrusů (Zacha a kol. 1989). Větvičky mohou být napadeny tak, že podhoubí proroste z napadených plodů do dřevních částí (Hluchý a kol. 1997). Houba přezimuje nejčastěji v napadených, mumifikovaných plodech, které zůstaly viset na stromě. Na jaře se na nich vyvinou nové výtrusy (konidie) a nákaza se jimi šíří do okolí. Pokud dojde k infikování plodu těsně před sběrem nebo v průběhu sběru, nejsou příznaky napadení dostatečně viditelné při třídění ovoce pro uskladnění. V takto napadených plodech se rozrůstá podhoubí a celý plod zhnědne nebo zčerná. Choroba se dále může šířit na plody, které se při uskladnění takovýchto plodů dotýkají. Ochrana proti této houbě úzce souvisí s ochranou proti škůdcům způsobujícím poranění slupky ovoce. Pokud snížíme jejich počet, snížíme současně i množství plodů napadených monilií. Fungicidní přípravky k potlačování moniliózy se v praxi nepoužívají (Zacha a kol. 1989). Jejich použití připadá v úvahu při kalamitním napadení nebo v souvislosti s ochranou proti strupovitosti, která může předcházet infikování monilií a je s ní tedy úzce spjata (Hrudová, Víchová 2009). Zvláště u citlivých odrůd musejí být používány v předepsané koncentraci, silnější roztok způsobuje praskání plodů (Šrot 1989). Předsklizňové fungicidní ošetření a šetrná sklizeň plodů potlačí rozvoj moniliózy během skladování (Kloutvorová a kol. 2011). Poslední ošetření ovoce určeného pro skládkování se provádí 14 dní před sklizní (Nesrsta 2011). Uskladňovací prostory je nutné vydezinfikovat sířením, skladovat jen nepoškozené plody, a to při teplotě 2 4 C (Hričovský a kol. 2003). Velmi důležitá je i mechanická ochrana zabraňující šíření výtrusů. Patří k ní důsledné odstraňování mumifikovaných plodů v zimě a sběr napadených plodů v době vegetace (Zacha a kol. 1989). Mumifikované plody by se měly odstřihávat i s částí plodonoše, ze kterého vyrůstaly (Greenwoodová, Halstead 2009). Důležitá je jejich následná likvidace, nejlépe spálením (Zacha a kol. 1989). Další možností je zneškodnění v asanační jámě (Šrot 1989). Při skladování je třeba pravidelně odstraňovat napadené plody, používat sklady chladné a suché (Hrudová a kol. 2006). 28

29 Obr.15 Moniliová hniloba skladovaných jablek Obr.14 Moniliniová hniloba ( &thurl=http%3a//media1.picsearch.com/is%3fzusy_l0nktstpzgx5jk5iysbivkftflxxmp_dzhcxk&thx=128&thy=116&qnosite=monilia&sitewww=&sid=wdvrqhow wdkbhm7bnjca) ( 29

30 Strupovitost jabloně (Venturia inaequalis) Strupovitost je hospodářsky nejzávažnější houbovou chorobou jabloně. Vyskytuje se po celém světě. Největší hospodářské škody způsobuje v zemích s chladnějším a vlhkým jarním počasím, v zemích s teplým a suchým podnebím nejsou ztráty tak velké. Je to po staletí trvající pěstitelský problém, častým důkazem jsou příznaky choroby na ovoci vyobrazeném už na plátnech z 15. a 16. století (Vaillancourt, Hartman 2000). Postihuje prakticky všechny zelené části stromu. (Zacha a kol. 1989). V současnosti je na našem území řazena k velmi významným chorobám (Kůdela a kol. 2012). Jejím původcem je vřeckovýtrusná houba Venturia inaequalis teleomorfa, konidiové stadium - anamorfa Spilocaea pomi (Hrudová, Víchová 2009). Tento patogen postihuje hlavně jabloň, mezi jejími odrůdami je velký rozdíl v náchylnosti (Zacha a kol. 1989). Kromě rodu Malus (jabloň) může napadnout i rody Crataegus (hloh), Sorbus (jeřáb) a Pyracantha (hlohyně) (Hrudová, Víchová 2009). Mezi nejvíce náchylné odrůdy jabloně řadíme např. Spartan, Golden Delicious, Mac Intosh, k odolnějším pak Jonathan nebo Idared (Zacha a kol. 1989). K rezistentním odrůdám patří např. Melodie, Topas, Prima (Hluchý a kol. 1997). V roce 2006 byl v České republice poprvé zaznamenán výskyt strupovitosti na odrůdách do té doby považovaných za rezistentní. Výsadeb s prolomenou rezistencí stále přibývá (Kloutvorová a kol. 2011). Na postižených listech, zpravidla na líci, vytváří houba řídké podhoubí s výtrusy (konidiemi). Projevuje se to jako oválné hnědozelené skvrny. Postupně odumírá čepel a zbarvuje se do šedohněda. Nepravidelné nebo oválné hnědozelené skvrny pokryté konidiemi se objevují také na napadených plodech. Později se mění na strupy. Strupy zůstávají pouze ve slupce, dále do dužiny nepostupují. V místě strupu plod někdy vlivem růstu praskne, při silnější nákaze jablka odpadávají. Škody jsou tím větší, čím dříve je strom napaden. (Zacha a kol. 1989). Sklizené ovoce může být i vzhledově zdeformované, nevzhledné. Pokud jsou plody infikovány až v pozdním létě nebo těsně před sklizní, objeví se na nich tzv. pozdní neboli skládková strupovitost. Strupy nejsou tak velké a nápadné, jablko je poseto spíše jejich drobnými tečkami (Kloutvorová a kol. 2011). Strupovitost, zvláště ta pozdní, je spíše estetickou vadou, na poživatelnost jablek z pohledu zdravotní nezávadnosti nemá vliv (Hudec, Vilím 2005). 30

31 Patogen přezimuje saprofyticky na suchých nemocných opadaných listech z předchozí sezóny. V průběhu zimy se uvnitř listů vytvářejí černé kulovité plodničky (pseudoperithecia). Přibližně od počátku dubna v nich ve vřeckách dozrávají výtrusy (askospory) (Kloutvorová a kol. 2011). Askospory jsou dvoubuněčné (Lánský, Kneifl 2000). Toto stadium rozmnožování nazýváme pohlavní - teleomorfa (Hrudová, Víchová 2009). Zralé plodničky jsou zvlhčeny vlivem deště, mlhy, rosy, bobtnají, praskají a začínají z nich být vymršťovány výtrusy. Ty jsou vzdušnými proudy zanášeny na vyrašené lístečky, později plody. Výtrusy klíčí v kapičce vody a pronikají do pletiv hostitele. To je nazýváno primární infekcí (Kloutvorová a kol. 2011). Nejvíce nebezpečným obdobím, kdy dozrává a uvolňuje se % askospor, je období od růžového poupěte do doby 2 týdny po odkvětu (Hluchý a kol. 1997). Inkubační období trvá několik dní. Poté je možné pozorovat na listech viditelný hnědozelený nálet houby. V těchto náletech a nebo strupech se vytvářejí letní výtrusy (konidie) (Zacha a kol. 1989). V jednom strupu vzniká až konidií (Vaillancourt, Hartman 2000). Jejich životaschopnost je ale malá, a tak nemají pro šíření choroby příliš velký význam (Zacha a kol. 1989). Konidie představují zdroj tzv. sekundárních infekcí. Za deště jsou splavovány vodou na další rostlinná pletiva, tam vyklíčí a způsobují napadení. Období možných sekundárních infekcí probíhá od objevení se prvních viditelných příznaků strupovitosti až do doby sklizně jablek (Kloutvorová a kol. 2011). Jedná se o nepohlavní stadium rozmnožování anamorfa (Hrudová, Víchová 2009). Největší nebezpečí šíření choroby je v našich podmínkách od poloviny dubna do poloviny až konce června. V tomto období většinou nastanou ideální podmínky pro klíčení askospor déšť, vlhko, teplota (optimum asi 20 C). Nejvíce ohrožené jsou jabloně rostoucí na místech chráněných před větrem. Déšť a rosa na nich jen pomalu osychají (Kloutvorová a kol. 2011). Optimální je teplota C, rozmezí teplot umožňující infekci je 0,5 30 C. Doba ovlhčení potřebná k vyklíčení spory je tím kratší, čím příznivější je teplota (Hluchý a kol. 1997). Vzhledem k velké škodlivosti tohoto patogena musí být ochrana velmi důsledná, a to jak mechanická, tak chemická (preventivní a léčebná). Před začátkem zimy je třeba shrabat a odstranit všechno opadané listí (Lanák a kol. 1969, Zacha a kol. 1989). Rozklad opadaného listí je možné urychlit aplikací močoviny (Kloutvorová a kol. 2011). Fungicidními postřiky je třeba začít ošetřovat v době po vypučení před květem (polovina dubna). Postřiky jsou několikrát opakovány v intervalu cca 10 dnů až do konce kritického období (konec června). Ve velkých sadech jsou používány speciální přístroje 31

32 upozorňující na ideální podmínky vzniku infekce (kombinace vhodné teploty a vlhkosti) (Zacha a kol. 1989). Pravidelná aplikace fungicidů však s sebou přináší nebezpečí vzniku rezistence k některým účinným látkám. Nízké riziko vzniku rezistence je pouze u přípravků, jejichž účinné látky zasahují do vývoje a metabolismu houby na více místech. Většina přípravků je však zaměřena jen na jeden biochemický pochod v buňce. Takovéto pesticidy jsou šetrnější k životnímu prostředí, riziko vzniku rezistence je ale vysoké. Důležité je správně zpracovat postřikový plán tak, aby docházelo ke střídání přípravků s odlišným mechanismem účinku. Přípravky také musí být správně dávkovány (Kloutvorová a kol. 2011). Významným aspektem chemické ochrany je i obsah reziduí v ovoci. Ten pravidelně monitoruje Státní zemědělská a potravinářská inspekce. V roce 2011 byl zjištěný obsah reziduí v českých jablkách pocházejících z integrované produkce desetkrát nižší, než je požadavek evropské normy (Ludvík 2012). Preventivně proti strupovitosti působí rovněž správný řez stromů a jejich dostatečný rozestup při výsadbě (Stangl 2008). Je třeba si uvědomit, že pokud soustředíme pěstování na menší plochu a vysadíme choulostivé odrůdy, pak se stává chemická ochrana nezbytnou nutností (Lánská a kol. 1970). Obr.16 Strupovitost jabloně symptomy na listech a plodu ( 32

33 Obr.17 Strupovitost jabloně strup rozpraskaný vlivem růstu plodu ( &thurl=http%3a//media2.picsearch.com/is%3f9flfco9rhut2rqt43na3h6bgi5junp DyCK- HutD96vE&thX=128&thY=123&qNoSite=Venturia%2Binaequalis&siteWWW=&sId=U9 squtmhwwf3jbxe0epp) Obr.18 Strupovitost jabloně sekundární infekce ( 33

34 Tab.1 Millsova tabulka (1951) ( P O D M Í N K Y P R O V Z N I K I N F E K C E S T R U P O V I T O S T I Průměrná teplota během ovlhčení ( C) Doba ovlhčení povrchu listů (v hod.) nutná pro vznik infekce slabé střední silné Inkubační doba 0,5-5,0 déle než dva dny více než 60 5,1-5, ,5-5, ,0-6, ,5-6, ,0-7, ,5-7, ,0-8, ,5-8, ,0-9, ,5-9, ,0-10, ,5-10, Průměrná denní teplota od vyklíčení spor Počet dní od vzniku infekce do prvních příznaků choroby 11,0-11, , ,5-11, , ,0-12, , ,5-12, ,2 16 3,0-13, , ,5-13, , ,0-14, , ,5-15, , ,5-15, , ,0-16, , ,0-24, ,5 9 24, ,4 8 25, , Strupovitost hrušně (Venturia pirina) Stejně jako u jabloně je i u hrušně strupovitost nejzávažnější houbovou chorobou (Zacha a kol. 1989). V České republice je považována za velmi významnou (Kůdela a kol. 34

35 2012). Jejím původcem je vřeckovýtrusná houba Venturia pirina, konidiové stadium Fusicladium pyrorum (Kloutvorová a kol. 2011). Houba napadá listy, plody i kůru hostitele (Kloutvorová a kol. 2011). Vlivem růstu mycelia na napadených větvích praská kůra (Lánský, Kneifl 2000). Praskání a odlupování kůry je také nazýváno svrabem hrušně (Hrudová, Víchová 2009). Silně napadená větev může i odumřít (Hrudová a kol. 2006). Škodlivost tohoto patogena je závislá na odrůdě hrušně. Mezi nejodolnější patří např. Clappova, Hardyho máslovka nebo Boscova lahvice (Nečas 2010). Na rozdíl od Venturia inaequalis tato houba nepřezimuje jen na spadaném listí, ale také jako mycelium na napadených letorostech. Zdrojem jarní primární infekce pak nejsou jen askospory ze spadaného listí, ale také konidie z napadených větévek. Podmínky vzniku infekcí, a to jak infekce primární (askospory, konidie) i sekundární (konidie) jsou podobné jako u strupovitosti jabloně. Jsou podmíněny přítomností vody a vhodnou teplotou prostředí. Projevy infekce strupovité skvrny je možné pozorovat jen na spodní straně listů a plodech. Ochrana proti strupovitosti hrušně je podobná jako u strupovitosti jabloně. Na hrušně je však možné použít méně povolených fungicidních přípravků (Kloutvorová a kol. 2011). Důležité je včasné provedení prvního postřiku již při rašení (Hrudová, Víchová 2009). Napadené plody lze bez obav konzumovat, nejsou zdravotně závadné. Poškození strupy má pouze estetické dopady (Hudec, Vilím 2005). Obr.19 Strupovitost hrušně ( 35

36 Padlí jabloně (Podosphaera leucotricha) Padlí jabloně je v České republice další chorobou řazenou mezi velmi významné (Kůdela a kol. 2012). Velkým celosvětovým problémem je všude tam, kde se pěstují jabloně (Turechek a kol. 2004). Původcem choroby je houba Podosphaera leucotricha (Zacha a kol. 1989, Hluchý a kol. 1997, Kloutvorová a kol. 2011). Konidiové stadium se nazývá Oidium farinosum (Kloutvorová a kol. 2011). Padlí postihuje především jabloně, na hrušních se vyskytuje jen ojediněle (Zacha a kol. 1989). Zatímco u jabloní je velmi významnou chorobou, u hrušní je řazeno k chorobám potencionálně škodlivým (Kůdela a kol. 2012). Jednotlivé odrůdy jabloní jsou různě vnímavé, k nejcitlivějším patří např. Jonathan nebo Idared (Zacha a kol. 1989). Pokud je dlouhodobě zanedbávána ochrana a onemocnění tak přejde v chronickou formu, stromy mají menší listy, slabší a kratší přírůstky, menší plody a postupně celkově chřadnou. Houba přezimuje jako podhoubí v pupenech. K infekci pupenů dochází již koncem června a v průběhu července předchozího roku (Hluchý a kol. 1997). Pokud je tuhá zima s mrazy dosahujícími teplot pod -23 C, výskyt choroby to silně omezí (Šrot 1989). První příznaky napadení je možné pozorovat brzy zjara po vypučení, kdy se začíná rozvíjet primární infekce. Na pupenech, ve kterých houba přezimovala, se objeví bílý povlak. Jedná se o jednobuněčné bezbarvé výtrusy konidie, které vznikly na řídkém bílém podhoubí s krátkými konidiofory. Tyto konidie jsou zdrojem sekundární infekce. K sekundárnímu šíření dochází přibližně 1-2 týdny před květem (Hluchý a kol. 1997). Klíčivost konidií není závislá na vlhkosti, mohou vyklíčit i na suchých listech (Zacha a kol. 1989). Vyšší vzdušná vlhkost v kombinaci s vhodnou teplotou prostředí (10-32 C, optimum C) však šíření choroby velmi podporuje (Hluchý a kol. 1997). Podle Kloutvorové a kol. (2011) se padlí šíří nejlépe za teplého suššího počasí, dlouhodobé deště a chladno jej brzdí. Turechek a kol. (2004) uvádí vhodnou teplotu pro šíření infekce C, optimum C a relativní vlhkost vzduchu vyšší než 70 %. I za suchých dnů se padlí šíří, neboť vlhkost vzduchu, která je vyšší v průběhu noci a brzkých ranních hodinách, je pro vznik infekce dostačující. Konidie však nevyklíčí, pokud budou zcela ponořeny do vody - za dlouhodobých dešťů (Turechek a kol. 2004). Postižené pupeny a lístečky se nevyvíjejí dostatečně, letorosty zakrňují, později se zbarvují do šeda, reznou a někdy i zasychají. Stromům tím klesá schopnost asimilace, celkově hůře prosperují (Zacha a kol. 1989). Při zaschnutí vrcholových částí výhonů 36

37 může docházet k metlovitosti, neboť nové výhony často vyrůstají z nižších pupenů (Kloutvorová a kol. 2011). Pokud jsou napadeny květy, deformují se a zasychají, plody se z nich nevyvíjejí (Zacha a kol. 1989). Největší škody bývají způsobeny ve fázi počátečního intenzivního růstu stromů, přibližně do července (Hluchý a kol. 1997). Pozdější infekce už bývá méně nebezpečná, postihuje pouze jednotlivé listy, celé letorosty jen výjimečně. Místní ložiska infekce se projevují jako různě velký povlak na rubu listů. Povlak se vytváří také na kůře letorostů. Je plný plodniček kleistothecií, ve kterých dozrávají výtrusy askospory. Askospory také mohou sloužit k šíření infekce, jejich úloha je však v porovnání s konidiemi zanedbatelná (Zacha a kol. 1989). Pro přezimování houby a její další šíření nemají askospory význam (Hluchý a kol. 1997). Na plodech se s příznaky padlí setkáváme méně často. Vyskytuje se hlavně u náchylných odrůd a projevuje se jako korkovitá síťovina na povrchu slupky. Jedná se spíše o vadu krásy, celková hodnota plodu není příliš snížena. Ochranu proti této chorobě je možné rozdělit na preventivní, mechanickou a chemickou. Preventivní ochrana spočívá ve výběru vhodného stanoviště pro jabloně hluboké půdy dobře zásobené vodou, případně pravidelné zavlažování a volbou vhodného výsadbového materiálu (Zacha a kol. 1989). Za rezistentní jsou považovány např. odrůdy Golden Delicious, Starking nebo James Grieve. Důležitá je také správná výživa stromů nepřehnojování dusíkem a odborný řez zajišťující dostatečné přírůstky v koruně (Hrudová, Víchová 2009). Preventivně působí rovněž dostatečná výživa draslíkem (Šrot 1989). Mechanická ochrana probíhá na jaře, důležité je odstřihání a spálení všech primárně napadených výhonků. Pak přichází na řadu chemická ochrana postřiky v týdenních intervalech až do ukončení prodlužovacího růstu letorostů (Zacha a kol. 1989). Většina fungicidů používaných proti strupovitosti je současně účinná na padlí jabloňové (Hluchý a kol. 1997, Kloutvorová a kol. 2011). Často jsou proti padlí používány fungicidy na bázi síry (Kloutvorová a kol. 2011). Je však nutné střídat preparáty s různými účinnými látkami, abychom tak zabránili vzniku rezistence (Hrudová, Víchová 2009). 37

38 Obr.20 Padlí jabloně korkovitá síťovina na plodu ( Obr.21 Padlí jabloně povlaky na větvičkách ( Obr.22 Padlí jabloně povlaky na listech ( 38

39 Rzivost hrušně (Gymnosporangium sabinae) Rzivost hrušně je významná choroba, intenzivně se rozšířila v 90. letech minulého století (Hričovský a kol. 2003). V České republice je v současnosti řazena k velmi významným chorobám (Kůdela a kol. 2012). Jejím původcem je houba Gymnosporangium sabinae (Lanák a kol. 1969, Hluchý a kol. 1997, Hričovský a kol. 2003, Hrudová, Víchová 2009, Kloutvorová a kol. 2011, Kreckl 2007). Někteří autoři (Zacha a kol. 1989, Nečas 2010) uvádějí Gymnosporangium fuscum. Kůdela a kol. (2012) pak uvádí oba názvy jako synonyma. Vyskytuje se převážně na listech hrušně, na kůře větviček a plodech jen ojediněle. Jedná se o dvoudomou rez, druhým zimním hostitelem je jalovec. Vzdálenost mezi oběma hostiteli, umožňující přenos výtrusů, je několik set metrů. Se vzrůstající vzdáleností však možnost přenosu klesá. Rez napadá pouze hrušně, v náchylnosti jednotlivých odrůd nebyl pozorován rozdíl (Zacha a kol. 1989). Náchylnější bývají rané odrůdy (Lanák a kol. 1969). Typickým znakem napadení jsou oválné oranžové skvrny na svrchní straně listů. Pomalu se zvětšují až do velikosti 7-10 mm, což bývá většinou v srpnu (Zacha a kol. 1989). V případech extrémně silného napadení se jednotlivé skvrny slévají (Kreckl 2007). V té době už jsou vybarvené do tmavooranžova a uprostřed mívají skupinu černých teček. Jedná se o malé plodničky spermogonie (Zacha a kol. 1989). Spermogonie jsou plné výtrusů spermacií (Kloutvorová a kol. 2011). Na rubu listu se v místě skvrny vytváří zduřenina a z ní vyrůstají kuželovité útvary. Těmto útvarům se říká aecidie (Hluchý a kol. 1997). V nich vznikají jednobuněčné výtrusy aecidiospory. Velmi ojediněle je možné tyto útvary pozorovat na kůře větví nebo plodech. (Zacha a kol. 1989). V důsledku napadení listů může být redukovaná jejich plocha až o 80 %. Tím je velmi snížena schopnost asimilace a klesá celková kondice a životaschopnost stromu (Hluchý a kol. 1997). Patogen přezimuje jako mycelium ve dřevě jalovce (Kloutvorová a kol. 2011). První příznaky napadení je možné pozorovat na jaře, většinou v dubnu. Na kůře větví nebo kmínku jsou vidět nejprve tmavší malé, pak až několikacentimetrové oranžové výrůstky. V nich jsou uloženy dvoubuněčné krémově zabarvené zimní výtrusy teleutospory. Teleutospory vyklíčí v basidiospory a ty infikují listy hrušní (Zacha a kol. 1989, Kloutvorová a kol. 2011). K vyklíčení teleutospor je zapotřebí kapička vody, a tak deštivé počasí na přelomu dubna a května je pro vznik nákazy ideální. Výtrusy, které se vytvářejí po dobu vegetace na hrušni, jsou schopné infikovat pouze jalovce a koloběh se opa- 39

40 kuje (Zacha a kol. 1989). Nejvíce citlivými druhy jalovců jsou jalovec čínský a jalovec klášterský (Hluchý a kol. 1997). Nejúčinnější ochranou je nevysazovat hrušně v dosahu napadených jalovců. Chemická ochrana se neprovádí (Zacha a kol. 1989). Převážná část přípravku proti strupovitosti je současně účinná i proti rzi. Tyto postřiky by měly být používány v ohrožených výsadbách. Dobré je také odřezávání napadených větví jalovců (Hluchý a kol. 1997). Někdy to však není příliš reálné (Nečas 2010). Obr.23 Rez hrušňová na jalovci ( Obr.24 Rez hrušňová na listech hrušně ( 40

41 Obr.25 Rez hrušňová na rubové straně listů hrušně ( Skládkové choroby Botrytiová hniloba jablek (Botrytis cinerea) Původcem hniloby uskladněných jablek je houba Botrytis cinerea. (Zacha a kol. 1989). Botrytis cinerea je anamorfa Botryotinia fuckeliana (Xiao, Kim 2008). Houba se vyskytuje běžně v přírodě jako saprofyt na odumřelých částech rostlin, ale také jako široce polyfágní patogen kulturních rostlin, např. jahodníku nebo révy vinné (Lánský a kol. 2005). V současnosti je hniloba způsobovaná Botrytis cinerea v České republice považována za významnou (Kůdela a kol. 2012). V kališní jamce se nejprve objeví červené skvrny, postupně se zvětšují a hnědnou. Hniloba se pak zastavuje a zasychá. Napadené ovoce zpravidla odpadá ze stromu před sklizní. Pokud se plody uskladní, cca 50 % jich shnije. U náchylných odrůd (např. Idared, Jonagold, James Grieve) je ochranou fungicidní postřik v době květu. Jeho aplikace bývá spojena s aplikací postřiku proti strupovitosti (Lánský a kol. 2005). K napadení plodu také dochází prostřednictvím poranění slupky (někdy nepozorovatelného) při sklizni plodů. Slupka uskladněných plodů je navenek pevná, zbarvuje se však do hnědobéžova a nejčastěji v místě poranění na ní vyrůstá plíseň šedá. Plod je znehodnocen. Ochrana proti této formě choroby musí být zaměřena převážně na prevenci spočívající v dostatečně citlivém sběru ovoce tak, aby byla minimalizovaná možnost poškození slupky plodů (Zacha a kol. 1989). 41

42 Obr.26 a Obr.27 Kališní hniloba jablek a plíseň šedá ( Hnědá hniloba jablek - fomová hniloba (Mycosphaerella pomi) Původcem je houba Mycosphaerella pomi, anamorfa Phoma limitata (Kůdela a kol. 2012). Výskyt této choroby byl na našem území zaznamenán po druhé světové válce. Na plodech se objevují velké hnědé oválné skvrny, hniloba pomalu pokračuje z povrchové vrstvy do vnitřku jablka. Po určitém čase se na povrchu skvrn objeví drobné plodničky pyknidy plné jednobuněčných bezbarvých výtrusů konidií. Ochrana proti této chorobě je stejná jako u napadení houbou Botrytis cinerea. Je zaměřena hlavně na prevenci opatrná manipulace s plody při jejich sklizni (Zacha a kol. 1989). Obr.28 Hnědá hniloba jablek fomová hniloba ( Q3JvcElkPTUyMDE%3D&channel=print) 42

43 Hořká hniloba jablek kruhová hnědá hniloba jablek (Neofabraea spp.) Hořká hniloba jablek je typická skládková choroba vyvolávaná houbami rodu Neofabraea, na našem území nejčastěji druhy Neofabraea alba, konidiové stadium Gloesporium album a Neofabraea malicorticis, konidiové stadium Gloesporium malicorticis. V současnosti je v České republice považována za významnou chorobu (Kůdela a kol. 2012). Projevuje se jako oválné, ve svém středu se propadající hnědé skvrny na povrchu jablek (Zacha a kol. 1989). Skvrny dosahují velikosti 0,5-3 cm (Lánský a kol. 2005). Často vznikají v místech dýchacích otvorů lenticel ve slupce. Hniloba pomalu postupuje hlouběji do dužiny, z napadených ohnisek pronikají hořké látky i do zdravých částí plodu a celé jablko tak často získává nepříjemně hořkou chuť (Zacha a kol. 1989). Postupem času se plody scvrkávají a vysychají (Hudec, Vilím 2005). K nákaze plodů většinou dochází koncem léta ještě na stromech, vstupními místy infekce jsou buď již výše zmíněné lenticely, nebo drobná mechanická poranění slupky. Výskyt této houby podporuje deštivé letní počasí. Podhoubí začíná však intenzivněji růst až ve skladech, nejčastěji jsou postiženy plody žluté barvy (Zacha a kol. 1989). Chemická ochrana proti strupovitosti omezuje současně výskyt hořké hniloby ve skladech (Hudec, Vilím, 2005). Houba přezimuje jako mycelium v rakovinných útvarech větví, nesklizených plodech, na jizvách po opadlém listí (Lánský a kol. 2005). Obr.29 Hořká hniloba jablek ( 43

44 Peniciliová modrá hniloba jablek (Penicillium expansum) Penicilinová hniloba jablek je jednou z nejčastějších skládkových chorob postihujících toto ovoce (Zacha a kol. 1989). V České republice je řazena mezi velmi významné choroby (Kůdela a kol. 2012). Jejím původcem je houba Penicillium expansum (Lánský, Kneifl 2000). Napadení se šíří velmi rychle, plody podléhají kašovité světlé hnilobě, na jejich povrchu vyrůstají nejdříve bílé, později bleděmodré nebo zelenkavé povlaky. Jsou složeny z velkého množství oválných jednobuněčných výtrusů, které mohou být větrem odnášeny na velké vzdálenosti. Poškozená část plodu později mění barvu do hněda a scvrkává se. Typický je také silný plesnivý zápach vznikající v podhoubí. Nákaza může vybujet pouze na ovoci, které má nějak mechanicky poškozenou slupku. Preventivní ochranou je opět šetrný sběr plodů při sklizni. Šíření choroby tlumí nižší teplota okolí, proto je třeba jablka co nejrychleji po sklizni přepravit do chladného skladu. Chemické postřiky bývají neúčinné, houba je schopna svou enzymatickou činností odbourat i složité chemické sloučeniny (Zacha a kol. 1989). Obr.30 Penicilová hniloba jablek ( Alternariová hniloba jablek (Alternaria alternata) Jedná se o hospodářsky méně závažnou chorobu, jejím původcem je houba Alternaria alternata (Zacha a kol. 1989). Častěji se vyskytuje v extenzivních sadech a domácích 44

45 zahradách než v intenzivně ošetřovaných sadech (Lánský a kol. 2005). Na našem území je považována za významnou chorobu (Kůdela a kol. 2012). Projevuje se hnědnutím dužiny skladovaného plodu, a to buď od povrchu směrem dovnitř jablka nebo naopak z jádřince směrem k povrchu. Rozklad dužiny postupuje pomalu. Forma choroby, která postupuje směrem od slupky k jádřinci, vzniká při mechanickém poškození slupky zralého plodu. Forma, která postupuje směrem od jádřince ke slupce, vzniká už po odkvětu, kdy výtrusy patogena pronikají do plodu kališním otvorem. Druhá forma choroby je nebezpečnější, neboť probíhá skrytě. Ochranou je opět hlavně prevence šetrný sběr ovoce a jeho rychlé uložení do chladného skladu (Zacha a kol. 1989). Důležitý je také výběr méně náchylných odrůd (Lánský a kol. 2005). Používána je i chemická ochrana (Zacha a kol. 1989). Ošetření je aplikováno v době květu (Kloutvorová a kol. 2011). Obr.31 Alternariová hniloba jablek ( Fusariová hniloba jablek (Gibberella avenacea) Fusariová hniloba se často rozšiřuje směrem od jádřince ke slupce (Zacha a kol. 1989). Vyskytuje se však ve dvou formách. Při periferní formě hniloby vniká patogen do jablka poškozenou slupkou, při jádřincové již za vegetace (Lánský, Kneifl 2000). Jejím 45

46 původcem je Gibberella avenacea, konidiové stadium Fusarium avenaceum. V České republice je řazena mezi choroby málo významné (Kůdela a kol. 2012). Hnilobu často objevíme až po rozkrojení nebo nakousnutí jablka. Jeho vnitřek bývá shnilý a jádřinec prorostlý bílým nebo narůžovělým jemným podhoubím. V něm jsou malé, nejčastěji nažloutlé nebo narůžovělé polštářky - sporodochia plné výtrusů pro tuto houbu typického tvaru. Napadené jablko často mívá hořkou chuť. Forma fuzáriové hniloby, která postupuje opačným směrem, od slupky ke středu jablka se vyskytuje jen ojediněle. Ochranou jsou chemické postřiky, šetrný sběr ovoce a jeho rychlé uložení do chladného skladu (Zacha a kol. 1989). Obr.32 Fusariová hniloba jablek ( Obr.33 Fusariová hniloba na povrchu jablek ( 46

47 3.3 Přehled popsaných chorob jádrovin Tab.2 Přehled popsaných chorob jádrovin Virové choroby Choroba Mozaika jabloně Zploštělost jabloně Kaménkovitost hrušně Kroužková mozaika hrušně Fytoplazmové choroby Choroba Gumovitost jabloně Proliferace jabloně Fytoplazmové chřadnutí hrušně Bakteriální choroby Choroba Bakteriální spála růžovitých Houbové choroby Choroba Moniliniová hniloba jádrovin Strupovitost jabloně Strupovitost hrušně Padlí jabloně Rzivost hrušně Skládkové houbové choroby Choroba Botrytiová hniloba jablek Hnědá hniloba jablek Hořká hniloba jablek kruhová hnědá hniloba jablek Penicilinová modrá hniloba jablek Alternariová hniloba Fusariová hniloba Vědecký název Apple mosaic virus ApMV Apple flat limb agent Apple stem pitting virus - ASPV Apple chlorotic leaf spot virus ACLSV Vědecký název Apple rubbery wood agent Apple proliferation phytoplasma Pear decline phytoplasma Patogen Erwinia amylovora Patogen teleomorfa, anamorfa Monilinia fructigena, Monilia fructigena Venturia inaequalis, Spilocaea pomi Venturia pirina, Fusicladium pyrorum Podosphaera leucotricha, Oidium farinosum Gymnosporangium Sabinae, syn.g. fuscum Patogen teleomorfa, anamorfa Botryotinia fuckeliana, Botrytis cinerea Mycosphaerella pomi, Phoma limitata Neofabraea alba, Gloesporium album; Neofabraea malicorticis, Gloesporium malicorticis Penicillium expansum Alternaria alternata Gibberella avenacea, Fusarium avenaceum 47

48 4 MATERIÁL A METODIKA Na pozemku, který se nachází v okrese Plzeň - jih v nadmořské výšce cca 390 m, byl sledován zdravotní stav jádrovin (10 stromů jabloní a jedna hrušeň) a jalovce klášterského jako mezihostitele pro rez hrušňovou. Jabloně i hrušeň byly vysazeny předchozími majiteli nemovitosti, jejich stáří je přibližně 20 let. Odrůdy ani podnože nejsou známé. Všechny stromy jsou čtvrtkmeny. Chemicky nebyly nikdy ošetřované, jejich řez byl po několik let zanedbávaný. Rozestup jednotlivých stromů je dostatečný 5 a více metrů. Pozorování probíhalo od července 2012 do května Nalezené příznaky chorob byly vyfotografovány. Zdokumentované symptomy chorob jádrovin na sledovaném pozemku byly porovnány s údaji monitoringu výskytu chorob uvedenými na internetových stránkách Státní rostlinolékařské správy. 48

49 5 VÝSLEDKY 5.1 Pozorované příznaky chorob Mozaika jabloně (Apple mosaic virus ApMV) Příznaky pozorovány na jedné větvi u jednoho stromu jabloně. Vyfotografováno v srpnu Některé skvrny jsou již znekrotizovány. Obr.33 Větev vykazující příznaky mozaiky jabloně (Pilcová) Obr.34 Detail listu (Pilcová) 49

50 5.1.2 Strupovitost jabloně (Venturia inaequalis) Příznaky byly pozorovány na listech a plodech všech deseti stromů jabloní. Vyfotografováno v září Obr.35 Symptomy strupovitosti jabloně na listu (Pilcová) Obr.36 Symptomy strupovitosti jabloně na plodu (Pilcová) 50

51 5.1.3 Moniliniová hniloba jádrovin (Monilinia fructigena) Příznaky byly pozorovány na plodech na všech deseti jabloních, ojediněle i při skladování (na fotografii porovnání se zdravým jablkem). Vyfotografováno v září a v prosinci Obr.37 Příznaky moniliniové hniloby na jablku (Pilcová) Obr.38 Vpravo skladované zčernalé jablko s příznaky moniliové hniloby (Pilcová) 51

52 5.1.4 Padlí jabloně (Podosphaera leucotricha) Příznaky byly pozorovány na listu, poupěti i plodu u dvou jabloní. Vyfotografováno v září 2012 a v květnu Obr.39 Plod s příznaky napadení padlí korková síťovina na slupce (Pilcová) Obr.40 Poupata a list s typickým bílým povlakem (Pilcová) 52

53 5.1.5 Rzivost hrušně (Gymnosporangium sabinae) Pozorovány byly příznaky na listech hrušně i na jalovci. Obr.41 Typické příznaky rzivosti hrušně na listech. Vyfotografováno v srpnu (Pilcová) Obr.42 Zduřenina s myceliem na jalovci. Duben (Pilcová) Obr.43 Typické nápadné příznaky rzi na jalovci, květen (Pilcová) 53

Choroby ovoce a zeleniny

Choroby ovoce a zeleniny Choroby ovoce a zeleniny Strupovitost jabloně (houba Venturia inaequalis) - Postihuje listy a plody - Nestandartní choroba, ztráty do 40 % - Náchylné odrůdy Golden Delicious, Idared, Spartan - Rezistentní

Více

JÁDROVINY - ABIOTICKÉ PORUCHY A CHOROBY

JÁDROVINY - ABIOTICKÉ PORUCHY A CHOROBY JÁDROVINY - ABIOTICKÉ PORUCHY A CHOROBY Verze: 08/A Jaroslav Rod MRAZOVÁ POŠKOZENÍ květů a listů jabloní poškození plodů a plodů hrušek mrazové pásy POŠKOZENÍ KROUPAMI ABIOTICKÁ SKVRNITOST LISTŮ Příčina:

Více

CHOROBY OVOCE A ZELENINY

CHOROBY OVOCE A ZELENINY CHOROBY OVOCE A ZELENINY OVOCE Jádroviny: Strupovitost jabloně Venturia inaequalis *listy a plody *ztráty do 40%, nestandard *náchylné odrůdy Golden Delicious, Idared, Spartan *rezistentní James Grieve,

Více

CHOROBY OVOCE A ZELENINY

CHOROBY OVOCE A ZELENINY CHOROBY OVOCE A ZELENINY OVOCE Jádroviny: Strupovitost jabloně Venturia inaequalis *listy a plody *ztráty do 40%, nestandard *náchylné odrůdy Golden Delicious, Idared, Spartan *rezistentní James Grieve,

Více

Sklizeň ovoce bude vyšší než v posledních dvou letech

Sklizeň ovoce bude vyšší než v posledních dvou letech Sklizeň ovoce bude vyšší než v posledních dvou letech Odhady sklizně ovoce (bez jahod) k 15.6.2013, které byly zpracovány Ústředním kontrolním a zkušebním ústavem zemědělským (ÚKZÚZ) Brno, ukazují, že

Více

Jabloně JULIA Původ: Růst: Kvetení: Plodnost: Zrání: Plod: Odolnost: Poznámka: DISCOVERY Růst: Kvetení: Opylovače: Plodnost: Zrání: Plod:

Jabloně JULIA Původ: Růst: Kvetení: Plodnost: Zrání: Plod: Odolnost: Poznámka: DISCOVERY Růst: Kvetení: Opylovače: Plodnost: Zrání: Plod: Jabloně JULIA ovocnářský v Holovousích. až silný Kvetení: rané Plodnost: vysoká a pravidelná Zrání: na přelomu července a srpna Plod: Je střední velikosti (kolem 131 g). Dužnina je krémově žlutá, jemná,

Více

V platném rozhodnutí o povolení je u indikace okrasné rostliny (skvrnitosti listů, rzi, pravé plísně (oomycety) uvedená koncentrace 0,07 % (0,7 kg/ha)

V platném rozhodnutí o povolení je u indikace okrasné rostliny (skvrnitosti listů, rzi, pravé plísně (oomycety) uvedená koncentrace 0,07 % (0,7 kg/ha) Errata: o Delan 700 WDG, číslo povolení 4182-4: v indikační tabulce (str. 122) je u indikace okrasné rostliny (skvrnitosti listů, rzi, pravé plísně (oomycety) v sloupci dávka na ha chybně uvedená koncentrace

Více

Odborná informace stav hlohů vysazených v linii mezi chodníkem a komunikací v Revoluční ulici v Nýřanech.

Odborná informace stav hlohů vysazených v linii mezi chodníkem a komunikací v Revoluční ulici v Nýřanech. Odborná informace stav hlohů vysazených v linii mezi chodníkem a komunikací v Revoluční ulici v Nýřanech. Druh: Crataegus laevigata hloh obecný Parc.č.: 1316/1 Katastrální území: Nýřany Tato odborná informace

Více

Fungicidní přípravek ve formě suspenzního koncentrátu k ochraně révy vinné, chmele, sadů a dalších plodin proti houbovým chorobám.

Fungicidní přípravek ve formě suspenzního koncentrátu k ochraně révy vinné, chmele, sadů a dalších plodin proti houbovým chorobám. Fungicidní přípravek ve formě suspenzního koncentrátu k ochraně révy vinné, chmele, sadů a dalších plodin proti houbovým chorobám. Účinná látka: oxychlorid Cu 660 g/l (vyjádřena jako měď 380 g/l) Balení:

Více

FLORINA. Původ: Francie, vyšlechtěna s rezistencí ke strupovitosti.

FLORINA. Původ: Francie, vyšlechtěna s rezistencí ke strupovitosti. FLORINA Původ: Francie, vyšlechtěna s rezistencí ke strupovitosti. Vlastnosti stromu: Intenzita růstu je v mladém věku velmi silná, později silná. Vytváří velké a poměrně husté koruny. Vlastnosti plodu:

Více

Seznam ovocných dřevin prostokořených

Seznam ovocných dřevin prostokořených ŠKOLNÍ STATEK MĚLNÍK DOBROVSKÉHO 1777 ZAHRADNICKÉ CENTRUM Seznam ovocných dřevin prostokořených t : 724 883 171 150 Kč 150 Kč 150 Kč PRŮSVITNÉ LETNÍ jabloň letní Doba sklizně: polovině července Skladovatelnost:

Více

Třešně BURLAT KAREŠOVA

Třešně BURLAT KAREŠOVA Třešně BURLAT KAREŠOVA Růst: velmi bujný, později středně bujný Opylovači: Karešova, Kaštánka a Van Plodnost: raná, středně vysoká a Zrání: 2. třešňový týden, stejnoměrné Plod: Polochrupka. Plod je velký,

Více

Slivoně. Doba sklizně: od poloviny do konce září Vhodná do teplých a středních oblastí. Žlutá chutná dužnina. Tmavě modrý, oválný plod.

Slivoně. Doba sklizně: od poloviny do konce září Vhodná do teplých a středních oblastí. Žlutá chutná dužnina. Tmavě modrý, oválný plod. Althanova Slivoně Doba sklizně: 2/2 srpna (vydrží 2 týdny na stromě) Renklóda Cizosprašná renklóda nenáročná na stanoviště. Plody jsou velké, kulaté, mají fialově načervenalou barvu. Dužnina je pevná,

Více

Meruňky BERGERON DARINA

Meruňky BERGERON DARINA Meruňky BERGERON Růst: středně bujný Zrání: 6 dní po odrůdě Velkopavlovická Plod: Je střední velikosti. Slupka je oranžově žlutá se světle červeným líčkem. Povrch plodu je matný. Dužnina je pevná, rozplývavá,

Více

POŽADAVKY NA ŠKOLKAŘSKÉ VÝPĚSTKY

POŽADAVKY NA ŠKOLKAŘSKÉ VÝPĚSTKY POŽADAVKY NA ŠKOLKAŘSKÉ VÝPĚSTKY V současné době platná legislativa již nerozděluje školkařské výpěstky do kategorií podle tvarů tak jak tomu bylo v minulosti (např. Výpěstky bez korunky a Výpěstky s korunkou)

Více

Třešně ADÉLKA Původ: Růst: Kvetení: Opylovači: Plodnost: Zrání: Plod: Odolnost: Poznámka: . BURLAT Růst: Kvetení: Opylovači: Plodnost: Zrání: Plod:

Třešně ADÉLKA Původ: Růst: Kvetení: Opylovači: Plodnost: Zrání: Plod: Odolnost: Poznámka: . BURLAT Růst: Kvetení: Opylovači: Plodnost: Zrání: Plod: Třešně ADÉLKA Kvetení: velmi rané, cizosprašná Opylovači: Lapins, Rivan Plodnost: raná, středně vysoká a pravidelná Zrání: 1. třešňový týden, 2 dny po odrůdě Rivan, stejnoměrné Plod: Srdcovka. Plod je

Více

Zpráva o vývoji chorob a škůdců

Zpráva o vývoji chorob a škůdců Zpráva o vývoji chorob a škůdců Zpráva č. 7 16.4. 2012 16. týden 1. Aktuální situace 2. Sumy teplot 3. Doporučení 1. Aktuální situace 1.1. Fenofáze: Jabloně ve východních Čechách i na J. Moravě ve fázi

Více

Slivoně HERMAN Růst: Kvetení: Plodnost: Zrání: Plod: Odolnost: Poznámka: ČAČANSKÁ RANÁ Růst: Kvetení: Opylovače: Plodnost: Zrání: Plod: Odolnost:

Slivoně HERMAN Růst: Kvetení: Plodnost: Zrání: Plod: Odolnost: Poznámka: ČAČANSKÁ RANÁ Růst: Kvetení: Opylovače: Plodnost: Zrání: Plod: Odolnost: Slivoně HERMAN Růst: středně bujný Kvetení: rané, samosprašná Plodnost: velmi raná, pravidelná. Zrání: 57 dní před odrůdou Domácí Plod: Pološvestka. Plod je středně velký, vejčitý, 30 35 g. Dužnina je

Více

Monitorovací zpráva o vývoji chorob a škůdců v sadech

Monitorovací zpráva o vývoji chorob a škůdců v sadech Monitorovací zpráva o vývoji chorob a škůdců v sadech Zpráva č. 5 29.4. 2013 18. týden 1. Aktuální situace 2. Doporučení 3. Přípravky 1. Aktuální situace 1.1. Fenofáze východní Čechy Jádroviny - růžové

Více

Venturia inaequalis plodnice (pseudoperithecia) na odumřelých napadených listech na jaře foto: autor

Venturia inaequalis plodnice (pseudoperithecia) na odumřelých napadených listech na jaře foto: autor OBRÁZKY Obrázek 1 Obrázek 2 Venturia inaequalis plodnice (pseudoperithecia) na odumřelých napadených listech na jaře Venturia inaequalis plodnice (pseudoperithecia) na odumřelých napadených listech na

Více

VINOENVI MIKULOV

VINOENVI MIKULOV ÚSTŘEDNÍ KONTROLNÍ A ZKUŠEBNÍ ÚSTAV ZEMĚDĚLSKÝ ISO 9001:2015 www.ukzuz.cz VINOENVI MIKULOV 16.2.2018 AKTUÁLNÍ VÝSKYTY KŘÍSKA RÉVOVÉHO JEDEN Z PŘÍKLADŮ INFORMACÍ NA ROSTLINOLÉKAŘSKÉM PORTÁLU ÚKZÚZ Mikulov,

Více

Porovnání odhadu sklizní k s 3-letým průměrem sklizní. 3-letý průměr sklizní (tuny)

Porovnání odhadu sklizní k s 3-letým průměrem sklizní. 3-letý průměr sklizní (tuny) Druh Porovnání odhadu sklizní k 1.9.2017 s 3-letým průměrem sklizní Odhad sklizně ovoce k 1.9.2017 (tuny) 3-letý průměr sklizní 2014-2016 (tuny) Srovnání sklizně v % (odhad k 1.9.2017/3- letý průměr) Jabloně

Více

2) Povětrnostní činitelé studují se v ovzduší atmosféře (je to..) Meteorologie je to věda... Počasí. Meteorologické prvky. Zjišťují se měřením.

2) Povětrnostní činitelé studují se v ovzduší atmosféře (je to..) Meteorologie je to věda... Počasí. Meteorologické prvky. Zjišťují se měřením. Pracovní list č. 2 téma: Povětrnostní a klimatičtí činitelé část. 1 Obsah tématu: Obsah tématu: 1) Vlivy působící na rostlinu 2) Povětrnostní činitelé a pojmy související s povětrnostními činiteli 3) Světlo

Více

Jak poznáte, kdy jsou jablíčka zralá aneb S trháním ani nespěchejte, ani neotálejte

Jak poznáte, kdy jsou jablíčka zralá aneb S trháním ani nespěchejte, ani neotálejte Publikováno na Prima Nápady (http://napady.iprima.cz) Domů > Jak poznáte, kdy jsou jablíčka zralá aneb S trháním ani nespěchejte, ani neotálejte Jak poznáte, kdy jsou jablíčka zralá aneb S trháním ani

Více

Rukopis nalezený v Akkonu P. Coelho

Rukopis nalezený v Akkonu P. Coelho Pane, zázrak vezdejší dej nám dnes. Tak jako na vrchol hory vedou různé cesty, mnoha cestami můžeme dosáhnout i svého cíle. Dej ať poznáme tu jedinou, kterou má smysl se dát tu, kde se projevuje láska.

Více

Monitorovací zpráva o vývoji chorob a škůdců v sadech

Monitorovací zpráva o vývoji chorob a škůdců v sadech Monitorovací zpráva o vývoji chorob a škůdců v sadech Zpráva č. 4 23.4. 2013 17. týden 1. Aktuální situace 2. Doporučení 3. Přípravky 1. Aktuální situace 1.1. Fenofáze východní Čechy Jabloň, hrušeň, třešeň,

Více

Meruňky LESKORA Růst: Kvetení: Plodnost: Zrání: Plod: Odolnost: Poznámka: HARCOT Růst: Plodnost: Zrání: Plod: Odolnost: Poznámka:

Meruňky LESKORA Růst: Kvetení: Plodnost: Zrání: Plod: Odolnost: Poznámka: HARCOT Růst: Plodnost: Zrání: Plod: Odolnost: Poznámka: Meruňky LESKORA Růst: středně silný Kvetení: částečně samosprašná, Plodnost: raná, vysoká a pravidelná Zrání: 16 dní před odrůdou Velkopavlovická. Plod: Středně velký s hmotností 40 g. Základní barva je

Více

Errata: Respektujte varovné věty a symboly uvedené v označení Přípravek je ke dni povolen pouze pro profesionální uživatele

Errata: Respektujte varovné věty a symboly uvedené v označení Přípravek je ke dni povolen pouze pro profesionální uživatele Errata: Respektujte varovné věty a symboly uvedené v označení Přípravek je ke dni 25.9.2014 povolen pouze pro profesionální uživatele Vysoce účinný fungicid do speciálních plodin Registrace se očekává

Více

Monitorovací zpráva o vývoji chorob a škůdců v sadech

Monitorovací zpráva o vývoji chorob a škůdců v sadech Monitorovací zpráva o vývoji chorob a škůdců v sadech Zpráva č. 6 6.5. 2013 19. týden 1. Aktuální situace 2. Doporučení 3. Přípravky 1. Aktuální situace 1.1. Fenofáze východní Čechy Jabloně odr. Idared

Více

Hnědé (americké) padlí angreštu. Podosphaera mors-uvae

Hnědé (americké) padlí angreštu. Podosphaera mors-uvae Hnědé (americké) padlí angreštu Podosphaera mors-uvae (Schwein.) U. Braun & S. Takamatsu Úvod Hnědé (americké) padlí angreštu (Podosphaera mors-uvae (Schwein.) U. Braun & S. Takamatsu, syn. Sphaerotheca

Více

Zpráva o vývoji chorob a škůdců v sadech

Zpráva o vývoji chorob a škůdců v sadech Zpráva o vývoji chorob a škůdců v sadech Zpráva č. 6 3.5. 2011 18. týden 1. Aktuální situace 2. Sumy teplot 3. Doporučení 1. Aktuální situace Jádroviny se ve východních Čechách (Jičínsko) nacházejí ve

Více

Charakteristika jednotlivých užitkových

Charakteristika jednotlivých užitkových Živá neživá příroda IV Charakteristika jednotlivých užitkových skupin organismů Přednáška č. 6 Ovocnictví Ing. Jedličková Helena Mgr. Hiklová Ivana Úvod: Obsah Základní charakteristika ovocných rostlin

Více

Zpráva o vývoji chorob a škůdců v sadech

Zpráva o vývoji chorob a škůdců v sadech Zpráva o vývoji chorob a škůdců v sadech Zpráva č. 18 26. 7. 2011 30. týden 1. Aktuální situace 2. Sumy teplot 3. Doporučení 1. Aktuální situace Jádroviny se nacházejí ve fenologické fázi vývoje BBCH 77

Více

Jabloně JULIA ZITA. Původ: Výzkumný a šlechtitelský ústav ovocnářský v Holovousích

Jabloně JULIA ZITA. Původ: Výzkumný a šlechtitelský ústav ovocnářský v Holovousích Jabloně JULIA ovocnářský v Holovousích až silný Kvetení: rané Plodnost: vysoká a pravidelná Zrání: na přelomu července a srpna Plod: Je střední velikosti (kolem 130 g). Dužnina je krémově žlutá, jemná,

Více

Cena bez DPH: 32,85 Kč Cena s DPH: 39,75 Kč. Skladem: ANO

Cena bez DPH: 32,85 Kč Cena s DPH: 39,75 Kč. Skladem: ANO Objednací číslo:2572_ccr Acrobat MZ/WG 2 x 10g Acrobat MZ WG je postřik proti plísním. Kombinovaný fungicid se systémovým a kontaktním účinkem na plíseň na listech rostlin. Působí na plíseň bramborovou,

Více

ZPRÁVA O VÝSKYTU ŠKODLIVÝCH ČINITELŮ A DOPORUČENÍ K OCHRANĚ RÉVY Zpráva č.: 2 Týden: 20 Období: 12.5.2014 18.5.2014

ZPRÁVA O VÝSKYTU ŠKODLIVÝCH ČINITELŮ A DOPORUČENÍ K OCHRANĚ RÉVY Zpráva č.: 2 Týden: 20 Období: 12.5.2014 18.5.2014 1. Obecné informace a) Meteorologická situace 3-denní předpověď ÚT ST ČT Břeclav 13 C 15 C 9 C Brno Hodonín Uherské Hradiště 13 C 14 C 12 C 14 C 14 C 11 C 14 C 14 C 10 C Znojmo 13 C 13 C Týdenní předpověď

Více

TECHNICKÝ LIST PROLECTUS

TECHNICKÝ LIST PROLECTUS Biologická funkce Číslo povolení Účinná látka fungicid 5011-0 fenpyrazamin 500 g/kg (50% hm.) Formulační úprava Co je? WG - ve vodě dispergovatelné granule Fungicid určený k ochraně révy vinné, jahodníku,

Více

Zpráva o vývoji chorob a škůdců v sadech

Zpráva o vývoji chorob a škůdců v sadech Zpráva o vývoji chorob a škůdců v sadech Zpráva č. 12 14.6. 2011 24. týden 1. Aktuální situace 2. Sumy teplot 3. Doporučení 1. Aktuální situace Jádroviny se nacházejí ve fenologické fázi vývoje BBCH 74-75

Více

Choroby asimilačního aparátu listnáčů 3 mikroskopické cvičení

Choroby asimilačního aparátu listnáčů 3 mikroskopické cvičení Choroby asimilačního aparátu listnáčů 3 mikroskopické cvičení Erysiphaceae padlí houby vřeckaté (Ascomycetes) na listech, výhonech, plodech a ostatních nadzemních orgánech rostlin Erysiphaceae Říše: Fungi

Více

Bellis Univerzální fungicid k ošetření jádrovin a chmele

Bellis Univerzální fungicid k ošetření jádrovin a chmele Univerzální fungicid k ošetření jádrovin a chmele Kdo se spoléhá na kvalitu, sklízí úspěch BASF - Váš inovativní partner v oblasti ochrany jádrovin a chmele Přehled prospektu Obsah Pěstování ovoce a chmele

Více

Zpráva o vývoji chorob a škůdců

Zpráva o vývoji chorob a škůdců Zpráva o vývoji chorob a škůdců Zpráva č. 8 23.4. 2012 17. týden 1. Aktuální situace 2. Sumy 3. Doporučení 1. Aktuální situace 1.1 Fenofáze Východní Čechy J. Morava Jabloně ve východních Čechách fázi BBCH

Více

Errata: Respektujte varovné věty a symboly uvedené v označení Přípravek je ke dni 25.9.2014 povolen pouze pro profesionální uživatele

Errata: Respektujte varovné věty a symboly uvedené v označení Přípravek je ke dni 25.9.2014 povolen pouze pro profesionální uživatele Errata: Respektujte varovné věty a symboly uvedené v označení Přípravek je ke dni 25.9.2014 povolen pouze pro profesionální uživatele Dokonalá ochrana proti botrytidě a sekundárním chorobám Popis přípravku

Více

Výzkumný a šlechtitelský ústav ovocnářský Holovousy, s.r.o.

Výzkumný a šlechtitelský ústav ovocnářský Holovousy, s.r.o. Výzkumný a šlechtitelský ústav ovocnářský Holovousy, s.r.o. Výzkumný a šlechtitelský ústav ovocnářský Holovousy, s.r.o. Výzkumný a šlechtitelský ústav ovocnářský Holovousy, s.r.o. Výzkumný a šlechtitelský

Více

Rozsah a výsledky cíleného průzkumu výskytu škodlivých organismů v ČR za rok 2006

Rozsah a výsledky cíleného průzkumu výskytu škodlivých organismů v ČR za rok 2006 Rozsah a výsledky cíleného průzkumu škodlivých organismů v ČR za rok 2006 Úvod Státní rostlinolékařská správa (SRS) provedla v roce 2006 cílené detekční průzkumy, které se zaměřily na průzkum chorob a

Více

Odborná škola výroby a služeb, Plzeň, Vejprnická 56, Plzeň. Číslo materiálu 19. Bc. Lenka Radová. Vytvořeno dne

Odborná škola výroby a služeb, Plzeň, Vejprnická 56, Plzeň. Číslo materiálu 19. Bc. Lenka Radová. Vytvořeno dne Název školy Název projektu Číslo projektu Číslo šablony Odborná škola výroby a služeb, Plzeň, Vejprnická 56, 318 00 Plzeň Digitalizace výuky CZ.1.07/1.5.00/34.0977 VY_32_inovace_ZZV19 Číslo materiálu 19

Více

PRIM. Villard blanc x Královna vinic

PRIM. Villard blanc x Královna vinic PRIM Villard blanc x Královna vinic Letorosty středního až bujného růstu, hrozny středně velké až velké. Bobule oválné, s pevnou a tuhou slupkou, která dosti dobře odolává hnilobě. Barva slupky je jantarově

Více

ÚSTŘEDNÍ KONTROLNÍ A ZKUŠEBNÍ ÚSTAV ZEMĚDĚLSKÝ. ISO 9001:2015

ÚSTŘEDNÍ KONTROLNÍ A ZKUŠEBNÍ ÚSTAV ZEMĚDĚLSKÝ. ISO 9001:2015 ÚSTŘEDNÍ KONTROLNÍ A ZKUŠEBNÍ ÚSTAV ZEMĚDĚLSKÝ ISO 9001:2015 www.ukzuz.cz Co ukazují výsledky dlouhodobého monitoringu škodlivých organismů řepky? Ing. Štěpánka Radová, Ph.D., ÚKZÚZ Brno Konference IOR,

Více

Xanthomonas campestris a Fusarium na hlávkovém zelí

Xanthomonas campestris a Fusarium na hlávkovém zelí Xanthomonas campestris a Fusarium na hlávkovém zelí význam, symptomy, ochrana Robert Pokluda Zahradnická fakulta v Lednici Mendelova univerzita v Brně Xanthomonas campestris pv. campestris Černá žilkovitost

Více

Zpráva o vývoji chorob a škůdců v sadech

Zpráva o vývoji chorob a škůdců v sadech Zpráva o vývoji chorob a škůdců v sadech Zpráva č. 11 7.6. 2011 23. týden 1. Aktuální situace 2. Sumy teplot 3. Doporučení 1. Aktuální situace Jádroviny se nacházejí ve fenologické fázi vývoje BBCH 74

Více

Metody analýzy DNA využívané ve Výzkumném a šlechtitelském ústavu Holovousy RNDr. Jana Čmejlová, Ph.D.

Metody analýzy DNA využívané ve Výzkumném a šlechtitelském ústavu Holovousy RNDr. Jana Čmejlová, Ph.D. Metody analýzy DNA využívané ve Výzkumném a šlechtitelském ústavu Holovousy RNDr. Jana Čmejlová, Ph.D. 1951 - Výzkumný ústav ovocnářský Holovousy 1997 - Výzkumný a šlechtitelský ústav ovocnářský Holovousy

Více

Discus. Registrační číslo:

Discus. Registrační číslo: F Fungicid Registrační číslo: 4364-0 Charakteristika Postřikový fungicidní přípravek ve formě ve vodě dispergovatelných granulí (WG) proti strupovitosti jabloně a padlí jabloňovému na jabloni, padlí révovému

Více

VY_52_INOVACE_104 Vzdělávací oblast: Člověk a příroda Vzdělávací obor (předmět): Praktika z přírodopisu Ročník: 6., 7.

VY_52_INOVACE_104 Vzdělávací oblast: Člověk a příroda Vzdělávací obor (předmět): Praktika z přírodopisu Ročník: 6., 7. VY_52_INOVACE_104 Vzdělávací oblast: Člověk a příroda Vzdělávací obor (předmět): Praktika z přírodopisu Ročník: 6., 7. Jabloň lesní Jabloň lesní Malus sylvestris Mill. Strom nebo keř asi 5-10 m vysoký,

Více

1. třešňový týden. Adélka. Dozrávání: 1. třešňový týden (2 dny po odrůdě Rivan) Plody: menší, srdcovité, dužnina červená, měkká, sladká, slabé

1. třešňový týden. Adélka. Dozrávání: 1. třešňový týden (2 dny po odrůdě Rivan) Plody: menší, srdcovité, dužnina červená, měkká, sladká, slabé 1. třešňový týden Adélka Typ: srdcovka Růst: střední, koruna kulovitá, větve vyholují Kvetení: velmi rané Opylovač: Rivan Dozrávání: 1. třešňový týden (2 dny po odrůdě Rivan) Plody: menší, srdcovité, dužnina

Více

RŮST A VÝVOJ OVOCNÝCH DŘEVIND

RŮST A VÝVOJ OVOCNÝCH DŘEVIND Ovocné dřeviny v krajině 2007 projekt OP RLZ CZ.04.1.03/3.3.13.2/0007 RŮST A VÝVOJ OVOCNÝCH DŘEVIND Velký životní cyklus Stanislav Boček Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem EU,

Více

HLAVNÍ VÝHODY A PŘÍNOS POUŽITÍ PŘÍPRAVKU ACANTO

HLAVNÍ VÝHODY A PŘÍNOS POUŽITÍ PŘÍPRAVKU ACANTO DuPont TM HLAVNÍ VÝHODY A PŘÍNOS POUŽITÍ PŘÍPRAVKU ACANTO Dlouhodobé fungicidní působení proti hlavním chorobám až 6 týdnů a ochrana nových přírůstků u obilnin, řepky a máku Fungicidní přípravek obsahuje

Více

Cílem našeho snažení bylo vydat odbornou

Cílem našeho snažení bylo vydat odbornou Cílem našeho snažení bylo vydat odbornou publikaci, která by přehledně shrnovala hlavní abiotické a biotické poruchy ječmene ozimého a jarního, určeného jak pro sladovnické tak krmné účely. Sladovnický

Více

Předmět: Ročník: druhý,třetí Téma: Vybrané zemědělské plodiny choroby brambor

Předmět: Ročník: druhý,třetí Téma: Vybrané zemědělské plodiny choroby brambor Střední odborná škola a Střední odborné učiliště Horky nad Jizerou 35 Obor: Zemědělec - farmář Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0985 Předmět: Ročník: druhý,třetí Téma: Vybrané zemědělské plodiny

Více

Přírodověda - 4. ročník VY_12_INOVACE 02Šti/ČIG/35

Přírodověda - 4. ročník VY_12_INOVACE 02Šti/ČIG/35 Základní škola a Mateřská škola Vrbovec 671 24 Vrbovec 143, tel. 515230171, IČO 750038, E mail: zs.vrbovec@zn.orgman.cz SVĚT POZNÁNÍ Číslo projektu CZ.1 07/1.4. 00/21. 1205 Přírodověda - 4. ročník VY_12_INOVACE

Více

Višeň obecná. VY_52_INOVACE_108 Vzdělávací oblast: Člověk a příroda Vzdělávací obor (předmět): Praktika z přírodopisu Ročník: 6., 7.

Višeň obecná. VY_52_INOVACE_108 Vzdělávací oblast: Člověk a příroda Vzdělávací obor (předmět): Praktika z přírodopisu Ročník: 6., 7. Višeň obecná VY_52_INOVACE_108 Vzdělávací oblast: Člověk a příroda Vzdělávací obor (předmět): Praktika z přírodopisu Ročník: 6., 7. Višeň obecná Prunus census L. Strom menšího vzrůstu nebo častěji hustý

Více

Vliv fungicidů na zakořeňování konifer. Ing. Petr Franc Skalský Dvůr 2010

Vliv fungicidů na zakořeňování konifer. Ing. Petr Franc Skalský Dvůr 2010 Vliv fungicidů na zakořeňování konifer Ing. Petr Franc Skalský Dvůr 2010 1.1 Přehled možných infekcí na množárně Pythium sp. napadá především nevyzrálá pletiva, těsně u povrchu substrátu; padání klíčních

Více

Způsob označování zdravotních tříd rozmnožovacího materiálu a vlastnosti, které takto označený rozmnožovací materiál musí mít

Způsob označování zdravotních tříd rozmnožovacího materiálu a vlastnosti, které takto označený rozmnožovací materiál musí mít Způsob označování zdravotních tříd rozmnožovacího materiálu a vlastnosti, které takto označený rozmnožovací materiál musí mít Rozmnožovací materiál ovocných druhů lze uznávat ve zdravotní třídě viruprostý

Více

NEBUNĚČNÁ ŽIVÁ HMOTA VIRY

NEBUNĚČNÁ ŽIVÁ HMOTA VIRY NEBUNĚČNÁ ŽIVÁ HMOTA VIRY Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje 11.3.2011 Mgr.Petra Siřínková Rozdělení živé přírody 1.nadříše.PROKARYOTA 1.říše:Nebuněční

Více

Změny v systému ochrany biovinic pro 2019

Změny v systému ochrany biovinic pro 2019 Změny v systému ochrany biovinic pro 2019 Štěpán Hluchý Mikulov 4.4. Změny v systému ochrany biovinic v r. 2019 +platný limit 4 kg Cu/ha /rok + potřeba optimálně volit dávky Cu fungicidů + Využít veškerá

Více

DŘEVO pracovní list II.

DŘEVO pracovní list II. DŘEVO pracovní list II. Autor : Marie Provázková Stručný popis : Pracovní list seznamující žáky s druhy dřeva, jeho stavbou a využitím. Obsahuje různé typy úkolů - doplňovačky, přivazovačku,výpočtovou

Více

Národní ozdravovací program pro ozdravení rozmnožovacího materiálu (dále jen NOPRM )

Národní ozdravovací program pro ozdravení rozmnožovacího materiálu (dále jen NOPRM ) Ministerstvo zemědělství Čj.: 74248/2014-MZE-17221 V Praze, dne 9. prosince 2014 Národní ozdravovací program pro ozdravení rozmnožovacího materiálu (dále jen NOPRM ) ovocných rostlin, révy a chmele v České

Více

Jabloně. Angold. Bohemia. Daria. Denár. Discovery

Jabloně. Angold. Bohemia. Daria. Denár. Discovery Angold Jabloně Doba sklizně: 2/2 září - zač. října Plody jsou velké, kulovité až kulovitě kuželovité, pravidelné; slupka je hladká, lesklá, středně tlustá, zelenavě žlutá, žíhaná jasně červenou krycí barvou.

Více

BROSKVOŇE a MERUŇKY - ABIOTICKÉ PORUCHY, CHOROBY A ŠKŮDCI

BROSKVOŇE a MERUŇKY - ABIOTICKÉ PORUCHY, CHOROBY A ŠKŮDCI BROSKVOŇE a MERUŇKY - ABIOTICKÉ PORUCHY, CHOROBY A ŠKŮDCI Verze: 08/A Jaroslav Rod MRAZOVÉ POŠKOZENÍ květ plod nektarinky pupeny plod a listy meruňky Ochrana: 1-2 dny před předpokládanými jarními mrazy

Více

Dlouhodobé monokultura Problémy zapravení hnojiv během růstu Ca, P, K

Dlouhodobé monokultura Problémy zapravení hnojiv během růstu Ca, P, K Dlouhodobé monokultura Problémy zapravení hnojiv během růstu Ca, P, K 1 2 3 Ohled na Stáří rostliny Vegetační fáze Typ podnože Druh, odrůda Agrotechnika Agrotechnika - zatravnění nebo úhor? 1 2 3 Černý

Více

Fytoplazmy na révě vinné

Fytoplazmy na révě vinné Fytoplazmy na révě vinné K nejvýznamnějším a nejrozšířenějším evropským fytoplazmám na révě vinné patří fytoplazma stolburu bramboru (Potato stolbur phytoplasma, syn. Grapevine bois noir phytoplasma) a

Více

černých plodnic perithecia Graphium, Leptographium, Sporothrix identifikační znaky Doporučená média: Literatura

černých plodnic perithecia Graphium, Leptographium, Sporothrix identifikační znaky Doporučená média: Literatura Ophiostomatales Houby charakteristické tvorbou černých plodnic (typu perithecia) s dlouhým krčkem a ústím a nepohlavního stadia v rodech Graphium, Leptographium, Sporothrix aj. Někteří zástupci mají 2

Více

Gymnázium a Střední odborná škola pedagogická, Čáslav, Masarykova 248

Gymnázium a Střední odborná škola pedagogická, Čáslav, Masarykova 248 Gymnázium a Střední odborná škola pedagogická, Čáslav, Masarykova 248 M o d e r n í b i o l o g i e reg. č.: CZ.1.07/1.1.32/02.0048 TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN EVROPSKÝM SOCIÁLNÍM FONDEM A STÁTNÍM

Více

Přírodopis. 6. ročník. Obecná biologie a genetika

Přírodopis. 6. ročník. Obecná biologie a genetika list 1 / 7 Př časová dotace: 2 hod / týden Přírodopis 6. ročník (P 9 1 01) (P 9 1 01.1) (P 9 1 01.4) (P 9 1 01.5) (P 9 1 01.6) (P 9 1 01.7) (P 9 1 02) P 9 1 02.1 rozliší základní projevy a podmínky života,

Více

DÝCHÁNÍ. uložená v nich fotosyntézou, je z nich uvolňována) Rostliny tedy mohou po určitou dobu žít bez fotosyntézy

DÝCHÁNÍ. uložená v nich fotosyntézou, je z nich uvolňována) Rostliny tedy mohou po určitou dobu žít bez fotosyntézy Dýchání 2/38 DÝCHÁNÍ Asimiláty vzniklé v rostlinných buňkách fotosyntézou mají různé funkce: stavební, zásobní, enzymatické aj. Zásobní látky jsou v případě potřeby využívány (energie, uložená v nich fotosyntézou,

Více

Aktuální výskyt škodlivých organismů a metodická doporučení v ochraně chmele k

Aktuální výskyt škodlivých organismů a metodická doporučení v ochraně chmele k Aktuální výskyt škodlivých organismů a metodická doporučení v ochraně chmele k 9.7. 212 Peronospora chmelová Podle krátkodobé prognózy výskytu této choroby jsou splněny podmínky pro růst a vývoj peronosporového

Více

Předmět: Ročník: druhý,třetí Téma: Vybrané zemědělské plodiny choroby olejnin

Předmět: Ročník: druhý,třetí Téma: Vybrané zemědělské plodiny choroby olejnin Střední odborná škola a Střední odborné učiliště Horky nad Jizerou 35 Obor: Zemědělec - farmář Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0985 Předmět: Ročník: druhý,třetí Téma: Vybrané zemědělské plodiny

Více

Curzate M wp Talendo Tanos 50 wg

Curzate M wp Talendo Tanos 50 wg Curzate M wp Talendo Tanos 50 wg Fungicidy firmy DuPont k ochraně révy vinné Curzate M wp Osvědčený a spolehlivý kombinovaný fungicid proti plísni révy Účiné látky: cymoxanil 4,5 % + mancozeb 68 % Přednosti

Více

Fungicidní pokusy u ozimé pšenice v roce 2011 na pracovištích firmy SELGEN

Fungicidní pokusy u ozimé pšenice v roce 2011 na pracovištích firmy SELGEN Fungicidní pokusy u ozimé pšenice v roce 2011 na pracovištích firmy SELGEN V roce 2011 byl netypický výskyt houbových chorob na obilninách. Vlivem suchého a poměrně teplého jara se choroby objevovaly jen

Více

Aktuální výskyt škodlivých organismů a metodická doporučení v ochraně chmele k

Aktuální výskyt škodlivých organismů a metodická doporučení v ochraně chmele k Aktuální výskyt škodlivých organismů a metodická doporučení v ochraně chmele k 19.07. 2013. Jak je patrné z přiložených tabulek a grafů z meteo-daty z období od počátku července (04.07.) do konce druhé

Více

Tilmor: Univerzální klíč k úspěchu

Tilmor: Univerzální klíč k úspěchu : Univerzální klíč k úspěchu www.bayercropscience.cz 1 Profil přípravku Profil přípravku Účinné látky Prothioconazole 80 g/l Tebuconazole 160 g/l Formulace EC - emulgovatelný koncentrát Plodina Řepka olejka,

Více

Aktuální výskyt škodlivých organismů a metodická doporučení v ochraně chmele k

Aktuální výskyt škodlivých organismů a metodická doporučení v ochraně chmele k Aktuální výskyt škodlivých organismů a metodická doporučení v ochraně chmele k 2.7. 212 Peronospora chmelová Podle krátkodobé prognózy výskytu této choroby byly splněny podmínky pro růst a vývoj peronosporového

Více

Obsah 5. Obsah. Úvod... 9

Obsah 5. Obsah. Úvod... 9 Obsah 5 Obsah Úvod... 9 1. Základy výživy rostlin... 11 1.1 Rostlinné živiny... 11 1.2 Příjem živin rostlinami... 12 1.3 Projevy nedostatku a nadbytku živin... 14 1.3.1 Dusík... 14 1.3.2 Fosfor... 14 1.3.3

Více

Plísně rodu Phytophthora ve školkách v ČR a doporučené postupy pro pěstování a produkci zdravého sadebního materiálu

Plísně rodu Phytophthora ve školkách v ČR a doporučené postupy pro pěstování a produkci zdravého sadebního materiálu Plísně rodu Phytophthora ve školkách v ČR a doporučené postupy pro pěstování a produkci zdravého sadebního materiálu Phytophthora spp Phytophthora (Eukaryota: SAR supergroup: Oomycetes), Druhy monofágní

Více

ZPRÁVA O VÝSKYTU ŠKODLIVÝCH ČINITELŮ A DOPORUČENÍ K OCHRANĚ RÉVY Týden: 19 Období:

ZPRÁVA O VÝSKYTU ŠKODLIVÝCH ČINITELŮ A DOPORUČENÍ K OCHRANĚ RÉVY Týden: 19 Období: 1. Obecné informace a) Meteorologická situace 3-denní předpověď ÚT Břeclav Brno Hodonín Uherské Hradiště Znojmo ST ČT 16 C 17 C 19 C 16 C 18 C 17 C 19 C 17 C 18 C Týdenní předpověď 18 C Předpověď počasí

Více

VZOROVÉ OTÁZKY Otázka 1: Profesionálním uživatelem přípravků na ochranu rostlin je osoba, která:

VZOROVÉ OTÁZKY Otázka 1: Profesionálním uživatelem přípravků na ochranu rostlin je osoba, která: VZOROVÉ OTÁZKY Otázka 1: Profesionálním uživatelem přípravků na ochranu rostlin je osoba, která: a) uvádí přípravky na trh; b) používá přípravky v rámci svých profesních činností jen v oblasti zemědělství

Více

Aktuální výskyt škodlivých organismů a metodická doporučení v ochraně chmele k

Aktuální výskyt škodlivých organismů a metodická doporučení v ochraně chmele k Aktuální výskyt škodlivých organismů a metodická doporučení v ochraně chmele k 10.07. 2018. Peronospora chmelová Při posuzování nutnosti jednotlivých ochranných zásahů vycházíme z meteorologických dat

Více

Inovace studia molekulární a buněčné biologie reg. č. CZ.1.07/2.2.00/

Inovace studia molekulární a buněčné biologie reg. č. CZ.1.07/2.2.00/ I n v e s t i c e d o r o z v o j e v z d ě l á v á n í Inovace studia molekulární a buněčné biologie reg. č. CZ.1.07/2.2.00/07.0354 Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním

Více

Téma: DEMONSTRACE SYMPTOMŮ ZPŮSOBENÝCH FYTOPLAZMAMI, PŘENOSU KOKOTICÍ A ROUBOVÁNÍ. Ing. Jana Fránová, Dr., Biologické centrum AV ČR v.v.i.

Téma: DEMONSTRACE SYMPTOMŮ ZPŮSOBENÝCH FYTOPLAZMAMI, PŘENOSU KOKOTICÍ A ROUBOVÁNÍ. Ing. Jana Fránová, Dr., Biologické centrum AV ČR v.v.i. Téma: DEMONSTRACE SYMPTOMŮ ZPŮSOBENÝCH FYTOPLAZMAMI, PŘENOSU KOKOTICÍ A ROUBOVÁNÍ Ing. Jana Fránová, Dr., Biologické centrum AV ČR v.v.i. Symptomatologie Fytoplazmy vyvolávají u infikovaných rostlin různé

Více

Aktuální výskyt škodlivých organismů a metodická doporučení v ochraně chmele k

Aktuální výskyt škodlivých organismů a metodická doporučení v ochraně chmele k Aktuální výskyt škodlivých organismů a metodická doporučení v ochraně chmele k 25.06. 2013. Stávající charakter počasí, tj. abnormální srážky a vysoká relativní vlhkost vzduchu vytvářejí optimální podmínky

Více

PROBLÉMY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ ORGANISMY

PROBLÉMY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ ORGANISMY PROBLÉMY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ ORGANISMY 2010 Ing. Andrea Sikorová, Ph.D. 1 Problémy životního prostředí - organismy V této kapitole se dozvíte: Co je to organismus. Z čeho se organismus skládá. Jak se dělí

Více

OBSAH 1 ÚVOD... 7. 1.1 Výrobek a materiál... 7 1.2 Přehled a klasifikace materiálů pro výrobu... 8 2 ZDROJE DŘEVA... 13

OBSAH 1 ÚVOD... 7. 1.1 Výrobek a materiál... 7 1.2 Přehled a klasifikace materiálů pro výrobu... 8 2 ZDROJE DŘEVA... 13 OBSAH 1 ÚVOD................................................. 7 1.1 Výrobek a materiál........................................ 7 1.2 Přehled a klasifikace materiálů pro výrobu..................... 8 2

Více

Zvyšování kvality výuky technických oborů

Zvyšování kvality výuky technických oborů Zvyšování kvality výuky technických oborů Klíčová aktivita V.2 Inovace a zkvalitnění výuky směřující k rozvoji odborných kompetencí žáků středních škol Téma V.2.20 Stavebně truhlářské výrobky a jejich

Více

zdravé osivo - zdravé rostliny - základ kvalitní produkce

zdravé osivo - zdravé rostliny - základ kvalitní produkce zdravé osivo - zdravé rostliny - základ kvalitní produkce prokinova@af.czu.cz Jen ze zdravých rostlin lze získat zdravá semena. Jen ze zdravých, kvalitních semen lze vypěstovat zdravé rostliny. choroby

Více

ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA PROJEKTU DOTAČNÍHO TITULU 3.d. za dobu řešení

ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA PROJEKTU DOTAČNÍHO TITULU 3.d. za dobu řešení ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA PROJEKTU DOTAČNÍHO TITULU 3.d. za dobu řešení 2008-2013 1. TITULNÍ LIST Podpora tvorby rostlinných genotypů s vysokou rezistencí k biotickým i abiotickým faktorům a diferencovanou kvalitou

Více

Rozmnožování hub. Typy hniloby dřeva. Hlenky. Mechy. Lišejníky. Řasy

Rozmnožování hub. Typy hniloby dřeva. Hlenky. Mechy. Lišejníky. Řasy Rozmnožování hub Ostatní organizmy Dřevokazné houby - stopkovýtrusné Rozmnožování organizmů, které se řadí k houbám, je velmi variabilní a značně složité. Stopkovýtrusné houby, které jsou i níže uvedené

Více

VZOROVÉ OTÁZKY Otázka 1: Profesionálním uživatelem přípravků na ochranu rostlin je osoba, která:

VZOROVÉ OTÁZKY Otázka 1: Profesionálním uživatelem přípravků na ochranu rostlin je osoba, která: VZOROVÉ OTÁZKY Otázka 1: Profesionálním uživatelem přípravků na ochranu rostlin je osoba, která: a) uvádí přípravky na trh b) používá přípravky v rámci svých profesních činností jak v oblasti zemědělství,

Více

Křísek révový a chráněná zóna na. GFD v ČR

Křísek révový a chráněná zóna na. GFD v ČR z ÚSTŘEDNÍ KONTROLNÍ A ZKUŠEBNÍ ÚSTAV ww.ukzuz.czemědělský GFD v ČR Tomáš Růžička ISO 9001: 2008 Křísek révový a chráněná zóna na Konference VINOENVI, Mikulov, 16. 7. 2017 GFD = Grapevine flavescence dorée

Více

Dendrologický posudek

Dendrologický posudek Dendrologický posudek Datum: 10.9.2018 Objednatel posudku: starostka obce Hoříněves, pí. Kuthanová Posuzované dřeviny Posuzovanými dřevinami jsou lípy velkolisté (Tilia platyphyllos), rostoucí v centru

Více

Prognóza a signalizace ošetření v polních plodinách a speciálních kulturách, Zkušenosti v roce Ing. František Muška

Prognóza a signalizace ošetření v polních plodinách a speciálních kulturách, Zkušenosti v roce Ing. František Muška Prognóza a signalizace ošetření v polních plodinách a speciálních kulturách, Zkušenosti v roce 2017 Ing. František Muška Témata přednášky Prognóza a signalizace škodlivých činitelů polní plodiny a speciální

Více

POZNÁMKA SEKRETARIÁTU: Tato norma vychází z dokumentu TRADE/WP.7/2000/11/Add.10

POZNÁMKA SEKRETARIÁTU: Tato norma vychází z dokumentu TRADE/WP.7/2000/11/Add.10 POZNÁMKA SEKRETARIÁTU: Tato norma vychází z dokumentu TRADE/WP.7/2000/11/Add.10 NORMA EHK OSN FFV11 týkající se uvádění na trh a kontroly obchodní jakosti KVĚTÁKU v mezinárodním obchodu mezi členskými

Více

Zpráva o vývoji chorob a škůdců

Zpráva o vývoji chorob a škůdců Zpráva o vývoji chorob a škůdců Zpráva č. 4 18.4.2011 16. týden 1. Aktuální situace 2. Sumy teplot 3. Doporučení 1. Aktuální situace Jádroviny se ve východních Čechách (Holovousy) nacházejí ve fenologické

Více