1. lekce Základní pojmy řízení a managementu

Transkript

1 1. lekce Základní pojmy řízení a managementu Autor: Jaroslav Zlámal Popis lekce Úvodní lekce studia managementu přináší přehled základních pojmů managementu, jejich objasnění, znaky, funkce a použití. Od historického pojmu řízení se postupuje l rozvoji managementu, který byl původně pojmem vyskytujícím se v oblasti průmyslu. Dnes byly základní funkce přejaty do mnoha dalších odvětví a oborů. Lekce má následující strukturu: 1.1 Pojem řízení 1.2 Vývoj teoretických názorů na management Lekce poskytuje účastníkovi kurzu stručné charakteristiky uvedené tematiky a pomocí úkolů motivuje k vlastní aplikaci ve vybrané oblasti. Délka lekce: 60 minut Klíčová slova Řízení, management, manažer, technický směr, psychologický směr, normování práce, ekonometrie Motivace k lekci Po přečtení této kapitoly byste měli být schopni: - vysvětlit co rozumíte pod pojmem řízení, - vysvětlit co rozumíte pod pojmem management, - stručně definovat různé směry rozvoje managementu. Výklad 1.1 Pojem řízení Začneme nejprve trochou historie, neboť ta je učitelkou pro každého z nás. Možná, že jste i Vy v mládí četli dobrodružné knížky z dějin našich prapředků, knížky ilustrované malířem Burianem a ocitli se tak alespoň v duchu v dobách velmi minulých. Je pravděpodobné, že již v dávné historii lidstva, v období vzniku prvních forem skupinového soužití, v období vzniku komunikace mezi lidskými jedinci, vznikly a postupně se vytvářely různé formy organizace činností lidí. Zatímco lze usoudit, že na počátku měly první formy organizace charakter obranný nebo útočný a primárně hospodářský (k zajištění obživy), s vývojem lidské společnosti, s nárůstem civilizačních prvků se vytvářely různé formy organizace i v jiných sférách činnosti jedince a komunity. Tak se postupně vytvářely systémy zabezpečující a zdokonalující nejen pracovní procesy, ale i soustavy výchovy, zdravotnictví, dopravy, informatiky atd. Vznik a vývoj těchto soustav si vyžadoval již od samého počátku rovněž způsob organizace, vlády, řízení života společnosti, vynutil si tedy vznik samotných institutů, nástrojů řízení a v souvislosti s tím i předávání obecných poznatků o řízení, řídících mechanismech, metodách, praktikách a nástrojích. Způsob organizace závisel a závisí na stupni poznání, na zkušenostech, znalostech, poznatcích

2 člověka, na rozvoji civilizace, úrovni společnosti, vědě i morálce. Zatímco původně člověk organizoval svůj život a život svých souputníků na základě zkušeností, v důsledku prudkého nástupu vědy a techniky do všech oblastí vývoje společnosti, s obrovským rozšířením informací, internacionalizací a globalizací světa, sociálními problémy, dopady moderních technologií na život člověka atd., vzrůstá úloha řízení nejen v hospodářské sféře, ale i ve všech oblastech společnosti, a to i v celosvětovém měřítku. Jako každá jiná věda se i věda o řízení vyvíjí a obecné zákonitosti organizování a řízení jsou aktualizovány stále vznikajícími poznatky, metodami, principy, které mají jeden společný cíl: zdokonalovat proces řízení, vytvářet optimální organizace k dosažení stanovených cílů. Řízení je tedy jako společenský jev pojmem historickým, provázejícím lidstvo v každé civilizované formě jeho vývoje. Každá z dosavadních etap vývoje lidstva se vyznačovala určitou formou organizace a řízení společnosti. Některé civilizace nám zanechaly právě i v oblasti organizace a řízení, v uspořádání společnosti, výkonu státní a veřejné správy, v oblasti ekonomické teorie rozvoje společnosti, legislativy apod., myšlenkové hodnoty, které jsou bezprostředně spjaté se systémem společenských vztahů, s nazíráním na člověka a jeho funkci, postavení ve společnosti a obecně pak i jako smysl lidského života; smysl existence atd., promítající se v různých filozofických směrech předcházejících etap. O mnohé z těchto hodnot, prací a názorů se opírá společnost jednadvacátého století dodnes. Organizace a řízení jako společenská záležitost zasahovala svými postuláty do obecných filozofických, sociologických, ekonomických a politických názorů, často jsou praktickým uplatněním důsledků převládajících společenských názorů či ideologií a v konkrétní formě zasahují vztahy mnohých komunit, od nejmenších až po velké státní celky. Zatímco například ve středověku byla křesťanská filozofie a moc katolické církve rozhodujícím činitelem, který vytvářel společenské vztahy a řídící struktury celé Evropy, dvacáté století je charakterizováno nástupem totalitních systémů organizace a řízení společnosti založených na jiném principu. Tyto systémy se pak uplatnily v daleko větší míře a územně větší části světa. Z tohoto důvodu je pojem řízení a organizace pojmem značně širokým, neboť na celé dějiny lidstva je možné se dívat také jako na dějiny různých organizačních forem a určitých systémů řízení. V našem pojetí, pro účely této studijní pomůcky, se dále zaměříme pouze na pojetí značně užší a budeme chápat pojem "organizace a řízení" pouze jako pojmy ryze ekonomického charakteru, vztahujícími se k výrobě, obchodu a službám, tedy výhradně k oblasti určité aktivity hospodářských subjektů. Úkol k textu č. 1.1 Vzpomeňte si z dějepisu na nějaké formy organizace a řízení společnosti, například starověkého Řecka, Říma, Egypta apod. a jmenujte pojmenování funkcí vrcholných představitelů vlády (Příklad: král). Historické názvy si vepište do volného řádku:... O organizaci a řízení budeme mluvit v tomto textu tedy pouze v souvislosti s určitým výkonem skupin činností při řízení a organizace především průmyslové výroby, obchodu a služeb s tím, že lze samozřejmě hovořit i o řízení a organizace i jiných struktur například v

3 oblasti kultury, školství, zdravotnictví atd. Byl to především rozvoj průmyslové výroby, který v devatenáctém a hlavně dvacátém století způsobil i nutnost hledání nových, adekvátních řídících struktur, řešení nových složitých vzájemných vztahů koordinace mezi výrobními prostředky, lidmi navzájem, mezi firmami i ekonomickými institucemi atd., tato řešení mnohdy vyžadovala i matematické postupy při hledání návazností rytmu a taktu výroby, časovém sledu jednotlivých operací apod. Všechny potřeby průmyslové praxe pak podnítily vznik a rozvoj teoretické discipliny zabývající se právě těmito problémy organizace a řízení průmyslových struktur. Byl to právě rozvoj řízení a organizace v průmyslu, který pro tuto oblast správy, řízení a organizace průmyslového podniku přinesl nové pojmenování, a to management podniku. Od tohoto období, tj. od nástupu anglické průmyslové revoluce, začínáme označovat procesy, způsoby a metody řízení průmyslových celků jako management Je to tedy označení poměrně nové, avšak stále se rozšiřující i do jiných sfér lidských aktivit, stále se obohacující o nové poznatky a uplatňující komplex několika společenskovědních, ale i technických věd. V současné době rozeznáváme kromě obecné teorie managementu ještě jeho aplikace do různých struktur a také jeho dílčí formy. Příklad Můžeme hovořit o managementu zdravotnictví, managementu státní a veřejné správy apod., jako o aplikacích obecné teorie. Teorie obecného managementu je postupně dále rozšiřována o dílčí specifické formy jako například: - krizový management, - risk management, - facility management (řízení podpůrných procesů), - management lidských zdrojů apod. Uveďte vlastní příklad aplikace 1.2 Vývoj teoretických názorů na management Základy této ekonomické vědy jsou položeny především v pracích amerického inženýra F. W. Taylora. Jeho jméno je v ekonomii spjato s pracemi především z oblasti normování práce a racionalizace práce V souvislosti s rozvojem průmyslové výroby se však poznatky o řízení začínají shromažďovat a rozvíjet nezávisle na sobě ve všech průmyslově vyspělých státech a prakticky každý z těchto států v Evropě má svého významného představitele v oblasti vědy a řízení. Přesto, nebo právě proto, se v této vědě rozvíjelo poznání a formulace zásad řízení v podstatě dvěma směry: a) technickým, b) psychologickým a) Technický směr Jedná se o směr zaměřený na obecnou racionalizaci, technická řešení vazeb mezi

4 výrobními prvky, hledání technických faktorů rozvoje a optimalizace průběhu výrobního procesu atd. Tyto technické discipliny ústí v řadu matematicko-ekonomických metod Matematicko-ekonomické metody se začínají v následném období, především po druhé světové válce rozvíjet v samostatnou vědeckou disciplinu, dnes představují zcela samostatný obor obsahující řadu různých simulačních, modelačních, statistických, matematických metod s více či méně prvky vyšší matematiky, jejichž rozvoj byl především podmíněn nástupem počítačové techniky. Ekonometrie představuje samostatnou ekonomickou disciplinu uplatňující a rozvíjející tyto matematické prvky při řízení a organizaci výroby. b) Psychologický směr, v němž je hlavní pozornost je věnována člověku jako podstatnému výrobnímu prvku. Tyto psychologické teorie jsou zaměřeny pak především na otázky motivace a způsoby vedení lidí v orientaci na optimální pracovní výkon, řešení vlivu sociálních skupin, psychologické faktory práce apod. Zatímco tedy zásady, metody a postupy klasické, technicky zaměřené metody řízení pojímaly lidský faktor víceméně jako každý jiný technický prvek ve struktuře řízení, jako pasivní, řízený objekt, tato druhá větev vědy o řízení rozvíjí právě specifické vlastnosti chování člověka v určitém sociálním postavení. Tato část je pak úzce spjata i s psychologií a sociologií neboť tzv. "behaviorální" směry v teorii řízení mají velmi podobné a podrobné rozpracování právě v obou zmíněných vědách. Oba dva směry, klasický, zaměřený více technicky, i ten zaměřený především na faktor člověka v procesu řízení, dostaly nový impuls nejen rozmachem počítačové éry, ale i teorií a praxí tržního hospodářství po druhé světové válce. Úkol k textu č. 1.2 Psychologický směr definoval mimo jiné i působení prostředí, barev, hluku atd. na výkon člověka. Pokuste se nyní odpovědět na účinky barev v pracovním prostředí, nejprve sami (například uklidňující, působí dojmem tepla apod.), pak si ověřte Vaše odpovědi se zápisy v Klíči. - Modrá barva je...., používá se proto v.....provozech, například v - Zelená barva je...., používá se proto v provozech, například v Žlutá barva je....., používá se proto v provozech, například v Černá barva je..., používá se proto v provozech, například v Bílá barva je....., používá se proto v provozech, například v..... Změny, nejistoty, nové pojmy, chování tržních subjektů, ekonomická stabilita či nestabilita, rizika podnikání, složitosti řízení, vývoj nových organizačních forem i nových

5 metod tržního hospodářství, nové formy platebních vztahů atd., to vše se promítlo a nadále promítá do prudkého rozvoje této vědy i její rychlé realizace v ekonomické praxi. Především proto, že teoretická fronta přináší nové poznatky, praxe je ověřuje v různých sférách hospodářství, jsou dále obecné poznatky aplikovány i mimo základní okruh použití a teorie řízení pronikají i do jiných oblastí. Cvičení č. 1 Pokuste se uvést, jaké prostory dle barvy a velikosti byste navrhli například pro učebnu, nemocnici, mrazírnu nebo saunu. Tyto návrhy stručně definujte, popište a zdůvodněte, volný list si vložte pak do této publikace. Zatímco v počátcích průmyslové výroby majitel, resp. skupina majitelů vykonávala současně i funkci podnikatelskou, v moderním světě jsou tyto skupiny odděleny. Na jedné straně obvykle stojí vlastníci, na druhé straně jimi placení řídící pracovníci - manažeři, suplující v zájmu vlastníků jejich působení v podnikatelské funkci. Klasický vlastník minulého století byl většinou i výkonným ředitelem, byl sám sobě manažerem, většinou osobně řídil svůj podnik. S růstem velikosti podniku to v současné době již téměř není možné, s jeho postavením na trhu, složitostí obchodních vztahů atd., se objem řídící práce zvětšuje, výkon řídící práce se musí dělit. Vzniká tak postupně struktura řídících pracovníků, vzniká nová profese, která již obvykle není spjata s vlastnictvím objektu. Jako každé jiné podnikání i tato profese vyžaduje patřičné vzdělání, zkušenosti i praktické dovednosti. Dnes existují vysoké školy, které připravují budoucí řídící pracovníky - manažery pro výkon jejich povolání. Tyto školy mohou posluchači dát určité penzum vzdělání, zkušeností, nicméně výkon manažerské profese se do značné míry blíží i k výkonu kreativních povolání, neboť vyžaduje i nezbytnou míru vlastní tvořivosti, osobních vlastností a stylu jednání s lidmi. Právě z tohoto hlediska je tato činnost jednou z nejnáročnějších a nejsložitějších lidských pracovních činností. Vyžaduje profesionální přístup, vysokou výkonnost, má velké nároky na psychiku lidí, osobní kouzlo či způsob působení na ostatní lidi, vyžaduje vysokou adaptabilitu na neustále se měnící podmínky a situace, vysokou odolnost proti stresům, napětí, pracovní zátěži, vysoké odpovědnosti atd. Nejvýkonnější manažeři jsou vesměs mladí lidé, za nejproduktivnější manažerský věk se také považuje období mezi lety věku člověka. Technické znalosti, znalosti řídící práce, metody atd., obvykle pro výkon této profese nejsou dostačující. Dobrý manažer musí obstát právě v oněch neustále se měnících podmínkách tržní ekonomiky, musí se umět vyznat v řadě informací, musí je umět správně interpretovat, hodnotit je, musí umět plánovat, rychle se rozhodovat a vytvořit takovou organizaci, která je schopna obstát v konkurenčním boji. Dobří manažeři jsou také vysoce ceněni v hospodářském světě, jejich platy se výrazně odlišují od průměru, jejich přínos pro chod a vývoj podniku je obrovský. Dnes jsou také špičkoví manažeři v podstatě internacionálními osobami, jsou schopni řídit rozsáhlé podniky kdekoliv na světě a není výjimkou, že špičkový manažer je přetahován a angažován bez ohledu na státní příslušnost kdekoliv u světových firem. Shrnutí - Pojem organizace a řízení má své historické zázemí. - Již naši prapředci měli určitý systém organizace a řízení své komunity. - Pojem stát znamená určitou organizaci i řízení. - Pro rozvoj organizačních struktur a systémů řízení měl velký vliv rozvoj průmyslové

6 výroby. - Zakladatelem vědy o řízení a organizaci je americký inženýr Taylor. - Taylor se věnoval především otázkám řízení výroby a organizace práce. - Jeho největší přínos je v oblasti normování a racionalizace práce. - Věda o řízení a organizaci se rozvíjela dvěma směry, technickým a psychologickým. Pojmy k zapamatování - Organizace - Řízení - Ekonometrie - Technický směr - Psychologický směr - Normování práce - Racionalizace práce - Manažer Kontrolní otázky 1. Proč je pojem organizace a řízení pojmem historickým? 2. Jakými směry se rozvíjela věda o řízení? 3. S jakými pojmy se spojuje jméno Taylor? Korespondenční úkol č. 1 Zjistěte v místě své působnosti (škole, zaměstnání, popřípadě obecně ve státní správě například v justici, úřadu práce, okresním nebo obecním úřadě) vztahy nadřízenosti a podřízenosti a nakreslete organizační schéma zvoleného objektu. Vyberte si některou organizaci a nakreslete její organizační schéma na volný list. Pomůckou je Vám příloha k této publikaci. Vypracovaný úkol předejte tutorovi, anebo zašlete na adresu školícího střediska. Autotest 1) Autorem časových studií je a) Ford b) Gilbreth c) Taylor 2) Pojem snímek pracovního dne je spjat se jménem a) Taylora b) Gilbretha c) Forda 3) Psychologický směr nezkoumá a) vliv hluku b) vliv barev c) sled operací

7 Průvodce studiem Touto částí jsme Vás chtěli uvést do světa různých organizačních struktur, systémů řízení, nástrojů řízení atd., tedy do světa vazeb, vztahů, společenského a technického uspořádání věcí a lidí. Je to svět, s jehož některými pojmy jste se již určitě setkali například ve škole. Vzpomeňte si, jak je například organizována školní docházka, jaké povinnosti a práva jste měli, co jste ve škole mohli a co nesměli, jaké normy chování byli žádoucí a za co jste byli možná i Vy trestáni. Stejně tak bych mohl poukázat na systém zvaný rodina, její uspořádání, vztahy a vazby, chování jejích členů atd. Možná tedy, že některé pojmy, které budu dále rozvíjet Vám budou známé, protože si je dovedete převést ze známého prostředí do jiné oblasti. My se spolu nyní budeme zabývat organizací a řízením v oblasti výroby, obchodu nebo službách, tedy v činnostech podnikání. Použitá a doporučená literatura SYNEK, M.a kol.: Manažerská ekonomika. 2. vydání. Praha: Management Press, 2004 SYNEK, M. a kol.: Podniková ekonomika. Praha: C.H.Beck, Praha, 2000 (2. vyd.) ZLÁMAL, J., BELLOVÁ, J. Ekonomika zdravotnictví. Brno: NCONZO 2005 Právní normy: Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník.