Železniční provoz. doplňkový učební text k předmětu 12ZELP. Martin Jacura, Vojtěch Novotný. ČVUT v Praze Fakulta dopravní Ústav dopravních systémů

Transkript

1 Železniční provoz k předmětu 12ZELP Martin Jacura, Vojtěch Novotný ČVUT v Praze Fakulta dopravní aktualizované znění k prosinci 2016

2 Vážení čtenáři, dostává se vám do rukou k předmětu ZELP Železniční provoz, který je zařazen do bakalářského studia oboru DOS Dopravní systémy a technika a jehož cílem je seznámit studenty se základními zákonitostmi souvisejícími s provozováním dráhy a drážní dopravy. Text, který právě otevíráte, vznikl jako výtah z přednášek, jež nenahrazuje, ale obsahuje nejdůležitější pasáže z probírané látky. Snahou bylo jeho co nejnázornější pojetí, proto se místy popis problematiky oprostil od strohých zákonných i předpisových definic a přechází k co nejnázornějšímu a místy i zjednodušenému vysvětlení a pojetí. Tento text, právě z důvodu svého určení jako učební pomůcky, nemůže nahrazovat příslušné drážní předpisy, vyhlášky a zákony. Stane-li se tento materiál pomůckou pro pochopení základů problematiky železničního provozu a pomůže-li vám v přípravě na zkoušku, pak splní svůj účel. Autoři Velice rádi bychom poděkovali zejména panu Ondřeji Havlenovi a Tomáši Javoříkovi za pomoc a spolupráci při sestavování publikace. Poděkování patří rovněž Davidu Koubkovi za spolupráci při sestavování kapitoly Provozní intervaly. Dále děkujeme Jaroslavu Charvátovi, Pavlu Šturmovi, Pavlu Jiránkovi, Janu Lachnitovi, Janu Kužílkovi a Martinu Klecánovi za poskytnuté obrazové materiály. Setkání nákladního vlaku dopravce ČD Cargo s osobním vlakem dopravce ČD v Ústí nad Labem. /foto: Ing. Tomáš Javořík/ - 1 -

3 Zákon o drahách Základní právní rámec problematice provozování drah a drážní dopravy dává v právním pořádku České republiky Zákon o drahách - zákon č. 266/1994 Sb. (obecně se vztahuje na dráhy železniční, tramvajové, trolejbusové a lanové). Definuje základní pojmy, kategorie drah, atd. provozuschopnost dráhy stav dráhy umožňující její provozování ( stav kolejí a dalších zařízení je takový, že po nich bezpečně projede vlak ). provozování dráhy a provozování drážní dopravy V intencích zákona je nutno oddělit provozování dráhy a provozování drážní dopravy: provozování dráhy činnost, kterou se zabezpečuje, obsluhuje a organizuje drážní doprava SŽDC - provozovatel veřejné železniční sítě ČR SART provozovatel drah Železnice Desná udržuje, rekonstruuje a rozvíjí železniční síť, investuje do nových tratí a přeložek vydává jízdní řád provozování drážní dopravy podnikatelská činnost jízda vlaku po kolejích ČD a.s. RegioJet LeoExpress ČD Cargo AWT (dříve OKD Doprava) Viamont, Viamont Regio Arriva a další dopravci platí státu (SŽDC) za použití dopravní cesty Provozovatel drah ve vlastnictví státu je v ČR státní organizace Správa železniční dopravní cesty (SŽDC, s.o.). SŽDC je zodpovědná též za organizaci drážní dopravy na sebou obhospodařované síti - vytváří a následně vydává jízdní řád. Od SŽDC obhospodařuje tzv. živou dopravní cestu. Slovníček základních pojmů Zákona o drahách: dráha cesta určená k pohybu drážních vozidel včetně pevných zařízení potřebných pro zajištění bezpečnosti a plynulosti drážní dopravy provozuschopnost dráhy technický stav dráhy zaručující její bezpečné a plynulé provozování provozování dráhy činnosti, kterými se zabezpečuje a obsluhuje dráha a organizuje drážní doprava provozování drážní dopravy činnost, při níž mezi provozovatelem této dopravy a osobou, jejíž přepravní potřeba se uspokojuje, vzniká právní vztah, jehož předmětem je přeprava osob, věcí, zvířat anebo činnost, kterou se zajišťuje podnikání podle zvláštních předpisů veřejný zájem V oblasti veřejné drážní osobní dopravy se tímto rozumí zájem na zajištění základních přepravních potřeb obyvatel. O uplatnění veřejného zájmu při zabezpečování dopravní obslužnosti rozhoduje příslušný orgán státní správy nebo samosprávy. Veřejným zájmem v oblasti kombinované dopravy se rozumí zájem na podpoře ekologicky šetrnějšího způsobu dopravy. Podporou kombinované dopravy ve veřejném zájmu se rozumí sleva na dani podle zvláštního právního předpisu.. Kombinovanou dopravou se rozumí nákladní přeprava využívající při jedné jízdě kromě železniční dopravy i silniční nebo vodní dopravu. dopravní obslužnost zajištění dopravních potřeb občanů na území kraje nebo státu ve veřejném zájmu Setkání vlaků osobní a nákladní dopravy na trati pražského Nového spojení v lokalitě Praha Krejcárek. /foto Ing. Ondřej Havlena/ tarif sazebník cen za jednotlivé přepravní výkony při poskytování přepravních služeb a souhrn podmínek jejich použití - 2 -

4 kategorie drah ČVUT v Praze Fakulta dopravní vlastník dráhy V podmínkách ČR je vlastníkem většiny drah stát (jedná se o tzv. veřejnou železniční síť). Pro správu železniční infrastruktury zřizuje SŽDC s.o. Vlastník dráhy má zajištovat provozuschopnost dráhy. (Dalšími vlastníky drah jsou např. JHMD - Jindřichohradecké místní dráhy či Svazek obcí údolí Desné.) povinnosti vlastníka dráhy Vlastník dráhy má za povinnost zajistit všechny podmínky k zajištění provozuschopnosti dráhy, pečovat o její rozvoj a modernizaci. Má též zajistit provozování dráhy. Státní správu a dozor nad drahami vykonává Drážní úřad (DÚ). Nezávislým vyšetřovacím orgánem mimořádných situací na dráze (nehod) je Drážní inspekce. Vztah infrastruktury a provozu na ní Základní modely vztahu infrastruktury a provozu na ní jsou v zásadě dva: unitární železnice stav, kdy provozovatelem dráhy i provozovatelem drážní dopravy je tentýž subjekt (v podmínkách ČR se jedná například o Jindřichohradecké místní dráhy (JHMD) liberalizovaný železniční trh stav, kdy je infrastruktura oddělena od provozu; stát vlastní železniční infrastrukturu, po níž jezdí vlaky různých dopravců, od kterých vybírá mýto ve formě poplatků za použití dopravní cesty Jindřichohradecké místní dráhy jsou soukromou unitární železnicí provozující úzkorozchodné tratě (rozchod 760 mm) v okolí Jindřichova Hradce: Jindřichův Hradec Obrataň a Jindřichův Hradec Nová Bystřice. JHMD oživily tyto úzkokolejné tratě, které v roce 1998 tehdejší ČD, s.o., opustily kvůli dlouhodobé provozní ztrátě. Kategorie drah Zákon č. 266/1994 Sb. definuje následující kategorie drah 1 : dráha celostátní slouží k dopravní obsluze státu, mezistátní a mezinárodní dopravě dráha regionální vlečka dráha speciální slouží k dopravní obsluze regionů dráha, která slouží k vlastní potřebě provozovatele nebo jiného podnikatele a ze zaústěná do celostátní dráhy, regionální dráhy, nebo jiné vlečky slouží k dopravní obslužnosti obce (např. metro) V evropském kontextu se rozlišují tzv. tratě konvenčního železničního systému (mezi něž patří veškeré tratě veřejné železniční sítě v České republice) s traťovou rychlosti do 200 km/h (250 km/h) a vysokorychlostní tratě (VRT) s traťovou rychlostí nad 200 km/h (250 km/h). VRT jsou obvykle projektovány pro rychlosti km/h. stavba dráhy a stavba na dráze stavba dráhy určena k pohybu železničních vozidel (vlastní trať) + stavby a další zařízení zabezpečující bezpečný provoz na dráze stavba na dráze všechny stavby a zařízení, které se vyskytují v obvodu dráhy, ale nejsou stavbami dráhy 1 Novela Zákona č. 266/1994 Sb. s platností od zavádí nové kategorie dráhy: dráha místní a dráha zkušební

5 obvod dráhy Obvod dráhy je území určené pro umístění staveb dráhy. Obvod dráhy celostátní a regionální je vymezen hranicemi pozemků, které jsou určeny pro umístění dráhy a její údržbu. U ostatních drah je vymezeno hranicí 3 m od osy krajní koleje. ochranné pásmo dráhy Jedná se o území, na kterém může provozovatel dráhy a dopravce vstupovat na cizí pozemky za účelem oprav a údržby, odstraňování následků nehod, atd. Vymezeno hranicí 60 m od osy krajní koleje pro rychlost do 160 km/h (včetně), 100 m pro rychlost km/h. Přidělování kapacity dopravní cesty v ČR V České republice přiděluje dopravcům kapacitu dopravní cesty SŽDC. Tato organizace 12 měsíců před plánovanou platností jízdního řádu (JŘ) vydává Prohlášení o dráze, kde uvádí pro každou danou trať počet nabízených tras. Dopravce musí zažádat o přidělení dopravní cesty nejpozději 8 měsíců před počátkem platnosti následujícího JŘ. 6 měsíců před platností JŘ vzniká návrh JŘ (a tedy dopravce se dozví, zda mu byla přidělena dopravní cesta), 3 měsíce před platností JŘ je vydána finální verze JŘ. Dopravní obslužnost Do byly zákonem definovány dva druhy dopravní obslužnosti: ZDO - základní dopravní obslužnost ve veřejném zájmu (tzv. závazek veřejné služby ); tuto dopravní služnost financuje (dotuje) kraj a stát ODO - ostatní dopravní obslužnost Od je zákonem 194/2010 Sb. o veřejných službách v přepravě cestujících definována dopravní obslužnost. Dopravní obslužnost zabezpečuje dopravu občanů do škol, k orgánům státní správy, zdravotnických zařízení, za účelem kultury, rekreace a uspokojování společenských potřeb, a to včetně dopravy zpět. Minimální počet spojů není přesně specifikován, obecně se na železnici považuje za minimální dopravní obslužnost 6 párových spojů v pracovní den a 3 párové spoje ve dnech pracovního klidu (například některé kraje však považují ve dnech pracovního klidu za minimum více než 3 párové spoje). Rozsah dopravní obslužnosti stanovují a hradí (objednávají): obce - na území obce kraje - pro území kraje stát (prostřednictvím Ministerstva dopravy) - pro účely meziregionálního spojení, které lze realizovat výhradně objednávkou železničních spojů Příchod CityElefantů, tedy jednotek řady 471, na zejména příměstské výkony umožnil (i díky většímu zrychlení a zpomalení a obecně většímu výkonu) zvýšit cestovní rychlosti některých příměstských osobních zastávkových vlaků zejména v rámci linek pražského a moravskoslezského eska. Na snímku vjíždí CityElefant do žst. Strančice na lince S9. Linky pražského eska jsou společně objednávány hlavním městem (na území Prahy) a Středočeským krajem (na území kraje)

6 Druhy vlaků Co je to vlak? Vlak je sestavená a svěšená skupina vozidel* označená stanovenými návěstmi a obsazená doprovodem vlaku jedoucí podle jízdního řádu nebo podle pokynů odborně způsobilé osoby řídící drážní dopravu. *motorový/elektrický vůz, motorová/elektrická jednotka, souprava s alespoň jedním činným hnacím vozidlem Základními druhy vlaků jsou pak vlaky osobní a nákladní dopravy. Příměstské osobní vlaky brněnské aglomerace jsou kromě jednotek řady 560 často tvořeny i soupravou vozů Bdmtee a lokomotivou řady 242. Nákladní vlak vedený lokomotivou dopravce ČD Cargo v žst. Rudoltice v Čechách. /foto: Ing. Ondřej Havlena/ Vlaky osobní dopravy Vlaky osobní dopravy zajišťují dopravu cestujících, popřípadě zavazadel a dalších zásilek. Mohou poskytovat i další služby pro cestující. Druhy vlaků osobní dopravy dle předpisu SŽDC D1 jsou následující: druh vlaku charakteristika Ex Expres dálkový vlak vyšší kvality, zastavuje jen v nejdůležitějších stanicích, minimální stanovená rychlost 140 km/h R Rychlík meziregionální vlak, vnitrostátní dálkový vlak nižší kvality, zastavuje v důležitých stanicích, minimální stanovená rychlost 90 km/h Sp Spěšný vlak regionální vlak neobsluhující všechny stanice, minimální stanovená rychlost 80 km/h Os Osobní vlak regionální zastávkový vlak Sv Soupravový vlak neslouží k přepravě cestujících; slouží k návozu soupravy k vlakovému spoji (např. z odstavného nádraží) Pro vlaky všech těchto kategorií může dopravce použít komerční označení druhu vlaku například vlaky zařazené do evropského systému vlaků EuroCity (EC), InterCity (IC) mají i příslušné komerční označení kategorie vlaku. Dopravce ČD a.s. používá pro svůj produkt Pendolino komerční označení SuperCity (SC) a pro vlaky mezi Prahou a Vídní, respektive Grazem (společný produkt s ÖBB) označení railjet (rj). Dopravce RegioJet používá pro své vlaky na území ČR komerční kategorii RegioJet (RJ), dopravce Leo Express používá pro své vlaky komerční označení LeoExpress (LE). Veškeré kategorie vlaků osobní přepravy mohou být provozovány na podnikatelské riziko dopravce nebo mohou být objednávány (a dotovány) v závazku veřejné služby. Objednatelem dálkových vlaků (kategorie Ex a R) v závazku veřejné služby je stát prostřednictvím Ministerstva dopravy, objednavatelem regionálních vlaků (kategorie Sp a Os) v závazku veřejné služby jsou krajské samosprávy (často prostřednictvím organizátora krajského IDS). Vlaky provozované na podnikatelské riziko dopravce jsou v ČR již běžnou praxí, a to v dálkové (ČD, RegioJet, LEO Express i v regionální dopravě (Arriva vlaky)

7 Vlaky nákladní dopravy Vlaky nákladní dopravy jsou vlaky určené pro dopravu ložených nebo prázdných nákladních vozů, popř. jiných vozidel: druh vlaku popis NEx nákladní expres dálkové nákladní vlaky, přednostní zásilky, ucelené soupravy; minimální stanovená rychlost 100 km/h Pn průběžný nákladní vlak páteřní nákladní vlaky mezi vlakotvornými/seřaďovacími stanicemi Mn manipulační vlak rozvoz a svoz vozů mezi stanicemi určení a seřaďovacími stanicemi Vleč vlečkový vlak vlak jedoucí po vlečce ze závodu do přípojné stanice a zpět Služ služební vlak vlak vedený výhradně pro potřeby dráhy Lv lokomotivní vlak manipulační jízda hnacího vozidla (lokomotivy) Všechny výše uvedené vlaky jsou pravidelnými vlaky nákladní dopravy. Mohou být však zavedeny i jako vlaky jezdící podle potřeby (pp). Pro vlaky všech těchto kategorií může dopravce použít komerční označení druhu vlaku. instradace Instradace je pojem užívaný na železnici (zejména u vojenských vlaků), když má vlak přesně stanovenou trasu a přesně stanovené časy odjezdů/příjezdů/pobytů. Častým příkladem instradované zásilky je zásilka s překročenou ložnou mírou (PLM), tj. zásilka přesahující obrys vozu, nikdy však průjezdný průřez (častým příkladem jsou přepravy dopravní techniky). V případě potřeby zavedení mimořádného vlaku, se tento vlak zavede rozkazem depeší (dps). Nákladní vlak tvořený lokomotivou dopravce ČD Cargo a ucelenou soupravou vozů Falls (Wap) vhodných pro přepravu sypkých materiálů, zejména uhlí v žst. Ústí nad Labem-Střekov /foto: Ing. Ondřej Havlena/ - 6 -

8 Rychlosti vlaků Předpis D1 SŽDC (Předpis pro organizování a provozování drážní dopravy) specifikuje následující typy rychlostí vlaků: základní rychlost vlaku: rychlost určená jednotlivým druhům vlaku předpisem SŽDC D1 traťová rychlost: rychlost, kterou smí být pojížděno určité místo na trati (úsek trati) stanovená rychlost: rychlost daná konkrétnímu vlaku tabelárním jízdním řádem maximální (konstrukční) rychlost: technický parametr vozidla nejvyšší dovolená rychlost: stanovená rychlost, případně omezená v dané místě trati návěstním znakem omezující rychlost jízdy vlaku ( rychlost, kterou vlak skutečně může daným místem jet ) Základní rychlost Základní rychlost (též nazývaná maximální) je rychlost určená jednotlivým kategoriím vlaků předpisem D1: typ vlaku obecná základní rychlost pro vlaky osobní dopravy na síti SŽDC vlaky osobní dopravy s vloženým nebo postrkovým hnacím vozidlem bez dálkového řízení (ze stanoviště strojvedoucího hlavového hnacího vozidla) nákladní vlaky bržděné II. způsobem brždění a vlaky nákladní dopravy s postrkem nebo vloženým hnacím vozidlem zapojeným na průběžnou brzdu vlaky s nezavěšeným postrkem sunuté soupravy (netýká se souprav s řídicími vozy, respektive netrakčních jednotek) rychlost 160 km/h 100 km/h 100 km/h 80 km/h 30 km/h Traťová rychlost Traťová rychlost je maximální rychlost na konkrétním traťovém úseku. Změna traťové rychlosti je vyznačena rychlostníky. Maximální traťová rychlost na veřejné síti SŽDC je 160 km/h. Stanovená rychlost Stanovená rychlost je rychlost daná konkrétnímu vlaku, typicky je to nejnižší z maximálních (konstrukčních) rychlostí některého vozidla pravidelně řazeného v soupravě vlaku, dále pak dle výpočtu a určení brzdicích procent. Stanovená rychlost pro pravidelné řazení vlaku je předepsána tabelárním jízdním řádem. Maximální (konstrukční) rychlost Konstrukční rychlost je technickým parametrem vozidla udávaným výrobcem. Jedná se o maximální rychlost vozidla, kterou je vozidlo schopno jet. Nejvyšší dovolená rychlost Nejvyšší dovolená rychlost je stanovená rychlost, případně omezená v daném místě trati návěstním znakem omezujícím rychlost jízdy vlaku. Jednotky řady 680 ČD tzv. Pendolina jsou v současné době vozidla s nejvyšší maximální rychlostí, které provozuje český dopravce 230 km/h. Vzhledem k infrastruktuře i legislativě nedosahují v pravidelném provozu vyšší rychlosti než 160 km/h. Na snímku je jednotka řady 680 zachycena v Praze-Klánovicích ještě před rekonstrukcí tohoto traťového úseku. /foto: Ing. Ondřej Havlena/ - 7 -

9 Jízdní rychlost Jízdní rychlost je rychlost počítaná mezi dopravnami: V j = 60. L T j Technická rychlost Jedná se o jízdní rychlost v daném úseku se započítáním dob rozjezdů a zastavení: L V j = 60. T j + T r + T z V j jízdní rychlost [km/h] L délka úseku [km] T j součet jízdních dob [min] Úseková rychlost Jedná se o technickou rychlost se započítáním dob pobytů v dopravnách: L V j = 60. T j + T r + T z + T p V j jízdní rychlost [km/h] L délka úseku [km] T j součet jízdních dob [min] T r součet dob rozjezdu[min] T z součet dob zastavení [min] V j jízdní rychlost [km/h] L délka úseku [km] T j součet jízdních dob [min] T r součet dob rozjezdu[min] T z součet dob zastavení [min] T p součet dob pobytů v dopravnách [min] Cestovní rychlost Cestovní rychlost se stanovuje jen u vlaků osobní přepravy ( Rychlost, která zajímá cestujícího. ): V = s t s celková vzdálenost t celková doba přepravy Zástupce elektrických jednotek řady 471 známých jako CityElefant čeká na svůj večerní výkon na osobním vlaku Praha hl.n. Řevnice v rámci linky S7 PID. Aby i u příměstských zastávkových vlaků byla dosažena přijatelná cestovní rychlost, musí tyto příměstské elektrické jednotky disponovat schopností velkého zrychlení a zpomalení. Dvoje dvoukřídlé dveře v bočnici každého vozu a nízkopodlažnost jednotky zase výrazně snižují čas potřebný na nástup a výstup cestujících, tedy dobu pobytu v jednotlivých zastávkách

10 Druhy železničních vozidel Železniční vozidla lze dělit do dvou základních skupin, a to podle schopnosti vyvíjet tažnou sílu (hnací vozidla) či nikoliv (tažená vozidla). Dva zástupci hnacích vozidel motorová lokomotiva řady 743 dopravce ČD Cargo a elektrická jednotka řady 471 dopravce ČD v žst. Praha-Uhříněves. Osobní vůz 1. třídy Ampz řazený na konci vlaku kategorie EC v žst. Praha hl. n. hnací vozidla lokomotivy (elektrické/motorové) elektrické/motorové vozy elektrické/motorové jednotky tažená (přípojná) vozidla osobní vozy nákladní vozy řídicí vozy netrakční jednotky vozy speciální Elektrická lokomotiva (řada ČD-C). Motorová jednotka (Desiro Classic dopravce TRILEX). /foto: Ing. Tomáš Javořík/ Motorový vůz (řada 810 ČD). /foto: Ing. Tomáš Javořík/ Jedno-systémové a více-systémové elektrické lokomotivy/jednotky V České republice trvale koexistují Německé a rakouské elektrizované tratě jsou vybaveny střídavou napěťovou soustavou 15 kv 16,7 Hz. Kromě tzv. jedno-systémových elektrických lokomotiv (tj. schopných provozu pouze na jedné napěťové soustavě) jsou tedy v ČR zejména v dálkové dopravě pravidelně v provozu i lokomotivy dvou-systémové a více-systémové, schopné provozu na více napěťových soustavách. Řazení vozidel na vlaku Výchozí sestava vlaku byla vždy historicky tvořena hnacím vozidlem (lokomotivou) a soupravou tažených vozů. Efektivní využití tohoto konceptu, označovaného jako klasická souprava, je však v současnosti pouze u nákladní dopravy a u dálkových vlaků osobní přepravy. Pro využití v regionální osobní dopravě a příměstské osobní dopravě se zejména z důvodů nižší hmotnosti, lepší trakčních vlastností a eliminace obratových časů spíše hodí motorové vozy/motorové jednotky a elektrické jednotky. Používají se jak nerozpojitelné/nedělitelné jednotky (například motorová jednotka řady 814 Regionova ), tak i soupravy tvořené hnacím motorovým nebo elektrickým vozem, vloženými vozy a řídicími vozy tvořícími ucelenou jednotku (např. elektrická jednotka řady 471 CityElefant )

11 Možnosti řazení lokomotiv v rámci klasické vlakové soupravy lokomotiva v čele, za ní tažené vozy Jedná se o typické řazení většiny nákladních vlaků a dálkových osobních vlaků. Vlak vede vlaková lokomotiva. Lokomotiva řady 380 ČD vede expresní vlak složený z tažených osobních vozů klasické stavby. vložené hnací vozidlo Souprava je sestavená z lokomotivy na počátku vlaku a několika tažených vozů, mezi něž je řazena ještě jedna lokomotiva - vložené hnací vozidlo. K této situace může dojít například při spojování souprav dvou různých vlaků při mimořádných událostech či výlukách. postrk Postrkové hnací vozidlo se používá zejména u nákladních vlaků v úsecích s velkým stoupáním, kdy v dopravně pod stoupáním se na konec vlaku připojí další lokomotiva, která strká soupravu před sebou, a tím pomáhá vlakové lokomotivě Nákladní vlak zachycený v mezistaničním úseku Branná - Ostružná vede motorová lokomotiva řady 751 přezdívaná Zamračená. Lokomotiva stejné řady je i na postrku. /foto: Ing. Pavel Jiránek/ Na nákladních vlacích na trati 250 často vidíme Laminátky řady 230 v přípřeži nebo s postrkem. Zejména úsek Tišnov - Vlkov u Tišnova je známý svými prudkými stoupáními. Nákladní vlak je zachycen na známém mostě v Dolních Loučkách. /foto: Mgr. Jaroslav Charvát/ přípřež Přípřež se používá zejména u nákladních vlaků v úsecích s velkým stoupáním, kdy v dopravně pod stoupáním je před vlakovou lokomotivu připojena další lokomotiva - přípřežní lokomotiva. V případě přípřeže se vedoucím hnacím vozidlem stává přípřežní lokomotiva, příslušné dokumenty související s vedením vlaku proto musí být po dobu přípřeže umístěny na ní

12 Přechodnost Přechodnost je přípustnost jízdy hnacích vozidel určité řady na určité trati. Definuje se jednak dle příčných sil, jednak podle svislých účinků. Přechodnost dle příčných sil Dělení dle příčných sil je následující: skupina 1 jedná se o vozidla, která vyvíjejí příčnou sílu F < 50 kn skupina 2 vozidla s příčnými účinky na trať v intervalu F = (50;60) kn Typicky se jedná o vozidla tzv. II. generace Škoda, tedy řady 162, 163, 263, 362, 363, 371, 372 Lokomotiva řady 371, zástupce tzv. II. generace lokomotiv Škoda. skupina 3 vozidla vyvíjející příčné síly na trať o síle F > 60 kn Tato vozidla mají při průjezdu obloukem tendenci trať narovnávat. Z těchto důvodů mají často v obloucích sníženou rychlost (tato vozidla musí jezdit tzv. podle kulatých rychlostníků). Typicky se jedná o šestikoláky s uspořádáním náprav Co Co, tedy řady 180, 181, 182, 183 a další lokomotivy s podobným uspořádáním pojezdu - řady 770, 771, 776, 781. Šestikoláky spadají díky uspořádání náprav Co Co, velkému rozvoru podvozků, a tedy negativním účinkům na trať zejména při průjezdu oblouky, do skupiny přechodnosti 3. Na snímku šestikolák řady 181 dopravce OKD Doprava (dnes AWT) na trati 1. koridoru v úseku Starý Kolín Kolín. /foto: Mgr. Jaroslav Charvát/ Všechny koridorové tratě na území ČR jsou rekonstruovány na traťovou třídu zatížení D4. Přechodnost dle svislých účinků Přechodnost dle svislých účinků určují tzv. traťové třídy zatížení. Traťové třídy zatížení se definují dle hodnoty hmotnosti na nápravu a hmotnosti na běžný metr vozu. V rámci Evropy se používají jednotné třídy zatížení. traťová třída zatížení A B C D E popis do 16 t/náprava do 18 t/náprava do 20 t/náprava do 22,5 t/náprava do 25 t/náprava Třída zatížení na koridorových tratích v ČR Koridorové tratě jsou v ČR projektovány a modernizovány na traťovou třídu zatížení D4, tedy zatížení 22,5 t/náprava a 8t na běžný metr vozu

13 Návěsti a návěstní předpisy Návěsti a návěstní předpisy definuje a upravuje předpis SŽDC D1, který je případně doplněn předpisy jednotlivých dopravců. Návěst Návěst je viditelné nebo slyšitelné vyjádření pokynu - např. Pískejte, Stůj, Výstraha, Odjezd. Návěst je možno dávat pomocí technického zařízení i ručně. Návěstidlo Návěstidlo je technické zařízení, pomůcka nebo předmět, kterým se dává návěst - např. výstražný kolík, hlavní návěstidlo, výpravka. Vlakový personál dává návěst Souhlas s odjezdem. Umístění návěstidel Návěstidla se umisťují standardně vpravo od koleje ve směru jízdy u jednokolejné tratě, popřípadě vně traťových kolejí u dvojkolejné tratě. Dále mohou být návěstidla umístěna nad danou kolejí (na krakorci nebo na návěstní lávce). V případě, že návěstidlo nemůže být umístěno na správném místě, doplňuje se o návěstní upozorňovadlo Návěstidlo je na opačné straně. Návěst Návěstidlo je na opačné straně. Tato tabulka se umístí na správné místo, kde má být návěstidlo umístěno, červený klín směřuje k reálnému umístění návěstidla. Umístění vjezdových návěstidel vně traťových kolejí na dvoukolejné trati. Návěstidlo vpravo udává následující informaci: rychlost 80 km/h a Volno. Návěstidlo vlevo je v poloze Stůj! Zábrzdná vzdálenost Zábrzdná vzdálenost je taková vzdálenost, na které dokáže vlak bezpečně zastavit (bez použití rychločinného brzdění). Na tuto vzdálenost se umísťují návěstidla, která jsou si vzájemně předvěstí. V České republice jsou definovány tři délky zábrzdných vzdáleností: Jiná varianta umístění návěstidel na krakorci. Na snímku vjezdová návěstidla žst. Čerčany ve směru od Benešova. zábrzdná vzdálenost traťová rychlost 400 m do 60 km/h 700 m km/h 1000 m km/h

14 Rychlostní návěstní soustava Na území České republiky je používána od 60. let 20. století rychlostní návěstní soustava reprezentovaná světelnými návěstidly. Do zásad rychlostní návěstní soustavy jsou začleněna i mechanická návěstidla, jež původně používala směrový systém návěštění. předvěst následujícího návěstidla (očekávej!) přehled významu jednotlivých znaků horní světla o žlutá výstraha (očekávej stůj) o žlutá pomalu kmitající očekávej rychlost 40 km/h o žlutá rychle kmitající očekávej rychlost 60 km/h o zelená volno (nejvyšší dovolenou rychlostí) o zelená pomalu kmitající očekávej rychlost 80 km/h o zelená rychle kmitající očekávej rychlost 100 km/h červená stůj! dolní světla o žlutá rychlost 40 km/h (popřípadě 30, 50, 120 doplněno tabulkou) o žlutá + žlutý pruh rychlost 60 km/h o žlutá + zelený pruh rychlost 80 km/h o žlutá + 2 zelené pruhy rychlost 100 km/h rychlost k dalšímu návěstidlu (nyní), nebo v přilehlém obvodu výhybek Návěstidla rychlostní návěstní soustavy udávají vždy maximální povolenou rychlost vlaku v přilehlém prostorovém oddílu (dolní část návěstidla) a zároveň dávají strojvedoucímu informaci, jakou návěst má očekávat na následujícím návěstidle (horní část návěstidla). Návěsti světelných návěstidel Na světelných návěstidlech se mohou vyskytovat různé kombinace těchto symbolů uvedených výše. Vždy platí, že horní světla udávají údaj očekávej, dolní pak rychlost v úseku bezprostředně přilehlém návěstidlu. návěst význam návěst význam návěst význam Volno rychlost 100 km/h a Volno rychlost 80 km/h Volno rychlost 60 km/h a Volno rychlost 40 km/h a Volno očekávej rychlost 100 km/h (zelené světlo rychle kmitá) rychlost 100 km/h; očekávej 100 km/h rychlost 80 km/h; očekávej 100 km/h rychlost 60 km/h; očekávej 100 km/h

15 návěst význam návěst význam návěst význam rychlost 40 km/h; očekávej 100 km/h očekávej 80 km/h (zelené světlo pomalu kmitá) rychlost 100 km/h; očekávej 80 km/h rychlost 80 km/h; očekávej 80 km/h rychlost 60 km/h; očekávej 80 km/h rychlost 40 km/h; očekávej 80 km/h očekávej 60 km/h (žluté světlo rychle kmitá) rychlost 100 km/h; očekávej 60 km/h rychlost 80 km/h; očekávej 60 km/h rychlost 60 km/h; očekávej 60 km/h rychlost 40 km/h; očekávej 60 km/h očekávej 40 km/h (zelené světlo pomalu kmitá) rychlost 100 km/h; očekávej 40 km/h rychlost 80 km/h; očekávej 40 km/h rychlost 60 km/h; očekávej 40 km/h rychlost 40 km/h; očekávej 40 km/h Výstraha rychlost 100 km/h a Výstraha rychlost 80 km/h a Výstraha rychlost 60 km/h a Výstraha rychlost 40 km/h a Výstraha Stůj rychlost 30 km/h a Výstraha rychlost 30 km/h; očekávej 40 km/h rychlost 30 km/h; očekávej 60 km/h rychlost 30 km/h; očekávej 80 km/h rychlost 30 km/h; očekávej 100 km/h

16 návěst význam návěst význam návěst význam rychlost 30 km/h a Volno rychlost 50 km/h a Výstraha rychlost 50 km/h; očekávej 40 km/h rychlost 50 km/h; očekávej 60 km/h rychlost 50 km/h; očekávej 80 km/h rychlost 50 km/h; očekávej 100 km/h rychlost 50 km/h a Volno rychlost 120 km/h; očekávej 80 km/h očekávej 120 km/h rychlost 120 km/h; očekávej 120 km/h Setkání dvou souprav s motorovými vozy u Staré Paky. V nátěru Najbrt souprava vozů 843+2xBtn 753 míří do žst. Stará Paka, v pozadí na trati od Martinic v Krkonoších je patrný tamtéž mířící spěšný vlak ve složení ABfbrdtn+854 (v čele řídicí vůz) v původním nátěru motorových vozů dopravce ČD. /foto: Pavel Šturm/

17 Stožáry návěstidel Různé nátěry stožárů návěstidel mají též svůj význam: typ nátěru červeno-bíle pruhovaný, bílé pruhy mají poloviční délku červeno-bíle pruhovaný bílé i červené pruhy jsou téže délky modro-bíle pruhovaný stříbrný (bílý) význam hlavní návěstidlo platí pro všechny vlaky i pro posun hlavní návěstidlo platí pouze pro vlaky, nikoliv pro posun návěstidlo platí pouze pro posun návěst Stůj má permisivní platnost (oddílová návěstidla autobloku) Cestové návěstidlo umístěné vlevo od koleje. Na místo, kde by návěstidlo mělo být správně umístěno, se umísťuje návěst Návěstidlo je na druhé straně" v podobě bílé tabulky s červeným klínem. Bílá číslice 5 na černé tabulce pod návěstidlem znamená, že přilehlé výhybky lze pojíždět rychlostí 50 km/h. Toto cestové návěstidlo dělí staniční kolej na dvě části, což je jedna z možností, jak zvýšit kapacitu železniční Návěsti stanice. Červenobílý světelných nátěr předvěstí stožárů s pruhy nestejné délky říká, že návěstidlo platí jak pro jízdu vlaků, tak pro posun. Návěstidla autobloku mají stožár návěstidla natřený stříbrnou nebo bílou barvou, což značí jejich permisivní platnost. Základní polohou návěstidla autobloku je na rozdíl od ostatních návěstidel návěst volno. Na snímku jsou patrná poslední návěstidla autobloku jedná se o návěstidla autobloku před posledním traťovým oddílem před stanicí, a tudíž zároveň plní funkční předvěsti vjezdového návěstidla (protože základní polohou vjezdového návěstidla je návěst Stůj, základní polohou posledního návěstidla autobloku je návěst Výstraha ). O faktu, že se jedná o poslední návěstidlo autobloku, informuje i bílá tabulka s černým středem bílým a černým mezikružím. Že trať je vybavena obousměrným autoblokem, prozrazují oddílová návěstidla pro opačný směr u obou kolejí. Návěsti samostatných předvěstí I v případě samostatných světelných předvěstí se používá stejný systém jako u klasických návěstidel, indikuje však pouze návěst Očekávej. Předvěst je standardně opatřena i křížem ve tvaru X (Předvěst před vjezdovým návěstidlem), či křížem ve tvaru + (Předvěst před oddílovým návěstidlem). předvěst význam předvěst význam předvěst význam výstraha volno očekávej 40 km/h očekávej 60 km/h očekávej 80 km/h očekávej 100 km/h

18 Přivolávací návěst Přivolávací návěst se používá při vjezdu vlaku do stanice po nezabezpečené vlakové cestě. Strojvedoucí musí jet dle rozhledu (viz Jízda dle rozhledu). Mechanická návěstidla Směrová návěstní soustava udává strojvedoucímu informaci, zda vlak pojede přímo anebo odbočkou (a tedy sníženou rychlostí 40 km/h). Mechanická návěstidla většinou stále zůstávají především na regionálních tratích zabezpečených telefonickým dorozumíváním. Přivolávací návěst (PN). Na obrázku vlevo je mechanická předvěst vjezdového návěstidla v poloze Výstraha, na pravém obrázku pak mechanické návěstidlo v poloze Volno těsně po projetí vlaku tvořeného motorovým vozem řady 810 a přípojným vozem Btax (010). návěst význam návěst význam stůj volno výstraha přivolávací návěst rychlost 40 km/h rychlost 40 km/h a výstraha Samostatná mechanická předvěst má pouze dvě polohy: výstraha a volno. předvěst význam předvěst význam stůj volno

19 Označování návěstidel Každé návěstidlo musí být jednoznačně označeno. Za tímto účelem je opatřeno štítkem příslušené barvy. Tato barva označuje nejzávažnější návěst, kterou je návěstidlo schopno signalizovat je to proto, že v případě poruchy návěstidla se strojvedoucí musí chovat tak, jako by na návěstidle svítila právě nejzávažnější návěst (například Stůj! ) a právě tuto informaci může získat dle barvy štítku. Na štítku je vždy velké písmeno: S.návěstidla pro sudý směr (dle staničení) L návěstidla pro lichý směr (dle staničení) Vjezdová návěstidla se standardně označují L nebo S, respektive XL nebo XS, kde na pozici X je zkratka sousední dopravny, respektive směr, odkud trať do stanice vede, popřípadě číslo traťové koleje u dvoukolejné trati. Tabulka má červený podklad, protože nejzávažnější návěst, kterou vjezdová návěstidla mohou signalizovat, je návěst Stůj!. Jejich předvěst se se označuje PřXL nebo PřXS. Tabulka má podklad černý (předvěst nesignalizuje žádnou návěst zakazující jízdu). Odjezdová návěstidla se standardně označují LY nebo SY, kde na pozici Y je číslo staniční koleje, pro kterou platí. Tabulka má červený podklad, protože nejzávažnější návěst, kterou vjezdová návěstidla mohou signalizovat je návěst Stůj!. Odjezdové návěstidlo L6. Návěstidlo je pro lichý směr platící pro staniční kolej č. 6. Červený podklad tabulky znamená, že nejzávažnější návěst je návěst Stůj!. Ukázka předvěsti vjezdového návěstidla OL žst. Hradec Králové hlavní nádraží ze směru od Opatovic nad Labem. Předvěst je označena PřOL. Odjezdová návěstidla mohou být tzv. skupinová při situaci, kdy jedno odjezdové návěstidlo platí pro více staničních kolejí. Poté je označeno písmenem příslušného směru a rozsahem pro jaké koleje platí například L1-3, což je odjezdové návěstidlo lichého směru platící pro staniční koleje 1, 2 a 3. U skupinových odjezdových návěstidel platí vždy zákaz výpravy vlaku návěstidlem! Skupinové odjezdové návěstidlo L1-2 platící v lichém směru pro staniční koleje 1-2. Černá tabulka s bílou číslicí 5 značí, že výhybky lze v této stanici pojíždět rychlostí 50 km/h. Bílá čtvercová tabulka s černou diagonální čárou značí zákaz výpravy vlaku návěstidlem. Nátěr stožáru a označení oddílového návěstidla autobloku. Návěstidla autobloku se označují číslem příslušného prostorového oddílu. Mají bílý nebo stříbrný stožár. Návěstidla autobloku sice mohou dávat návěst Stůj! (ta má však permisivní platnost), tudíž červenou tabulku nemají

20 Návěstidla pro posun Návěstidla platná pouze pro posun mají modro-bíle pruhovaný stožár. Udávají dvě základní návěsti: modrá posun zakázán bílá posun povolen Velmi často mají formu tzv. trpasličího návěstidla. Pro posun však samozřejmě platí i návěstidla se stožárem červenobílým, kdy bílé pruhy jsou kratší než červené. Trpasličí návěstidlo platné pro posun označené Se4. Označení návěstidla má modrý poklad, protože nejzávažnější návěst, kterou je toto návěstidlo schopnost signalizovat, je Posun zakázán". Na pozadí je vidět dvojitá kolejová spojka. návěst význam další varianty návěsti posun zakázán posun dovolen Další důležité návěsti Návěst Stůj, zastavte všemi prostředky! Návěst Stůj, zastavte všemi prostředky! je dávána při mimořádných situacích. Pokud strojvedoucí vidí tuto návěst, musí okamžitě a co nejrychleji zastavit. Pravděpodobně hrozí nebezpečí. Další varianty podoby návěsti Posun dovolen. Návěst se udává: kroužením praporkem, jakýmkoliv předmětem nebo rukou, či svítilnou jakékoliv barvy kromě zelené třemi krátkými zvuky několikrát opakovaně Varianty dávání návěsti Stůj, zastavte všemi prostředky! za sebou dávanými houkačkou, píšťalkou nebo lokomotivní houkačkou jedním červeným světlem svítilny na hnacím vozidle (může být doplněno o rozsvěcování a zhasínání střední reflektorové svítilny) Ruční návěst Stůj! Ruční návěst Stůj! je dávána přenosným návěstidlem a přikazuje zastavit pohyb železničního vozidla před takto označeným místem. Musí být dávána tak, aby ji strojvedoucí mohl co nejdříve zpozorovat. Ruční návěst Stůj! dávaná červeným rozvinutým praporkem

21 návěst význam další varianty návěsti stůj (ruční návěst) Návěsti pro posun Ruční návěsti pro posun slouží především ke komunikaci mezi strojvedoucím a zaměstnanci provádějícími posun. návěst souhlas k posunu vzdálit přiblížit stlačit popotáhnout odraz pomalu stůj Přistavování soupravy na kusou kolej v žst. Praha hl. n

22 Návěsti pro zkoušku brzdy Návěsti pro zkoušku brzdy slouží pro komunikaci mezi zaměstnancem vykonávajícím zkoušku brzdy a strojvedoucím, jehož součinnost příslušný zaměstnanec potřebuje. návěst význam zabrzděte odbrzděte brzda v pořádku Dvojice lokomotiv řady 740 včele nákladního vlaku, který se po úspěšné zkoušce brzdy chystá odjet ze železniční stanice v Moravských Budějovicích. /foto: Ing. Ondřej Havlena/ Vybrané speciální ruční návěsti návěst význam návěst význam vlak vjel celý výměny jsou přestaveny

23 Návěsti na výhybkách Návěsti na výhybkách informují o poloze výměn výhybky. návěst význam návěst význam jízda přímým směrem jízda přímým směrem zprava doleva jízda doprava/ jízda zprava jízda přímým směrem zleva doprava jízda doleva/ jízda zleva jízda vedlejším směrem zleva doleva jízda vedlejším směrem zprava doprava Lokomotiva čeká v čele osobního vlaku na odjezd ze žst. Ústí nad Labem hl. n. /foto: Ing. Ondřej Havlena/ Návěst pískejte! Návěst Pískejte! dává výstražný kolík. Typicky je umístěn před přejezdy zabezpečenými pouze výstražným křížem, nebo před místem prací na dráze. Výstražný kolík může mít buď permanentní platnost, nebo časově omezenou platnost. Varianty návěsti Pískejte

24 Návěsti začátek a konec vlaku Návěst Začátek vlaku a zejména pak návěst Konec vlaku jsou z hlediska bezpečnosti železničního provozu jedny z nejdůležitějších návěstí. Mimo jiné proto, že návěst Konec vlaku je zásadní pro indikaci volnosti prostorového oddílu u traťových zabezpečovacích zařízení I. a II. kategorie (telefonické dorozumívání a hradlový poloautoblok). Návěst Konec vlaku na posledním voze vlaku osobní přepravy. návěst význam návěst význam návěst význam začátek vlaku začátek vlaku jedoucího za nemožného dorozumění hnací vozidlo při posunu konec vlaku konec části vlaku Vzdálenostní upozorňovadla Vzdálenostní upozorňovadla podávají informaci strojvedoucímu (zejména v nepřehledných úsecích), že se blíží předvěst/hlavní návěstidlo. Vzdálenostní upozorňovadla k samostatné předvěsti mají tvar bílé obdélníkové desky s černými pruhy. Vzdálenostní upozorňovadla Blížíte se k samostatné předvěsti. Vzdálenostní upozorňovadla samostatné předvěsti se umisťují: vzdálenost tři nejméně po 70 m čtyři nejméně po 70 m čtyři nejméně po 100 m traťová rychlost 60 km/h a nižší tratě s rychlostí mezi 61 km/h a 100 km/h tratě s rychlostí mezi 101 km/h a 160 km/h Vzdálenostní upozorňovadla samostatné předvěsti vjezdových návěstidel žst. Hradek Králové hl.n

25 Vzdálenostní upozorňovadla k hlavnímu návěstidlu mají tvar černé desky s bílými trojúhelníčky. Umisťují se: vzdálenost tři nejméně po 75 m čtyři nejméně po 100 m traťová rychlost 60 km/h a nižší tratě s rychlostí mezi 61 km/h a 160 km/h Vzdálenostní upozorňovadla Vlak se blíží k hlavnímu návěstidlu. Lidským činitelem znehodnocené poslední vzdálenostní upozorňovadlo před hlavním návěstidlem. V pozadí je patrný největší kontejnerový terminál v ČR v Praze Uhříněvsi. Námezníky Na železniční síti v ČR se používají 3 typy námezníků: námezník hranice koleje koncovník konec vlakové cesty (typicky u stanic se skupinovým odjezdovým návěstidlem) námezník hranice koleje + konec vlakové cesty Hranice koleje. Konec vlakové cesty + hranice koleje. Konec vlakové cesty. Umístění námezníků u jednoduché kolejové spojky. Detail námezníku Hranice koleje + konec vlakové cesty. Vjezdová vlaková cesta je běžně ohraničena (odjezdovým) návěstidlem u příslušné koleje v poloze zakazující jízdu. U železničních stanic se skupinovým odjezdovým návěstidlem však toto návěstidlo u každé koleje není. Jeho absenci nahrazuje právě námezník Konec vlakové cesty

26 Rychlostníky Na veřejné železniční síti ČR se používají zejména rychlostníky tří typů: rychlostník typu N normální platí pro všechny vlaky, kromě vlaků s naklápěním vozových skříní Rychlostník typu N má obdélníkový tvar s černým nápisem hodnoty traťové rychlosti v km/h. Předvěstník má tvar trojúhelníku (viz obrázek), má žlutý podklad s černou číslicí zobrazující hodnotu očekávané rychlosti v desítkách km/h. Například vpravo na obrázku, předvěstník s číslem 10 znamená Očekávejte rychlost 100 km/h. rychlostník typu 3 platí pro vozidla s třídou přechodnosti 3 Vozidla s třídou přechodnosti 3 se řídí dle rychlostníků typu 3, pokud jsou na příslušném úseku umístěny, jinak se řídí podle rychlostníků typu N. Traťová rychlost 100 km/h. Očekávej traťovou rychlost 100 km/h. Rychlostník typu 3 má kruhový tvar s černým nápisem hodnoty traťové rychlosti v km/h. Předvěstník má též kruhový tvar se žlutým podkladem s černou číslicí zobrazující hodnotu očekávané rychlosti v desítkách km/h. Traťová rychlost 60 km/h. Očekávejte traťovou rychlost 60 km/h. rychlostník typu NS platí pro vozidla s naklápěním vozových skříní Vozidla s naklápěním vozových skříní jezdí v úseku označeném rychlostníky NS výhradně dle těchto rychlostníků, ostatní typy rychlostníků pro ně neplatí. Pokud trať není vybavena rychlostníky typu NS, musí vozidla dodržovat rychlostníky typu N a realizovat jízdu bez naklápění (s vypnutým systémem naklápění vozových skříní). Traťová rychlost 160 km/h. Očekávejte traťovou rychlost 160 km/h. Rychlostník typu NS má protáhlý obdélníkový tvar na výšku s černým nápisem hodnoty traťové rychlosti v km/h. Předvěstník má též obdélníkový tvar na výšku se žlutým podkladem s černou číslicí zobrazující hodnotu očekávané rychlosti v desítkách km/h. Rychlostník typu N na jižním zhlaví žst. Praha hl. n. Rychlostníky typu NS na IV. tranzitním koridoru v žst. Čerčany. V případě snižující se rychlosti musí strojvedoucí již v okamžiku míjení rychlostníku čelem hnacího vozidla jet příslušnou rychlostí. V případě zvyšující se rychlosti může strojvedoucí zvyšovat rychlost až v okamžiku, kdy poslední vozidlo soupravy mine příslušný rychlostník. Výjimka, při které strojvedoucí může začít zvyšovat rychlost již od doby, kdy rychlostník mine čelem hnacího vozidla, se označuje dodatkovou tabulkou s vyobrazením parní lokomotivy

27 V případě umístění dvou rychlostníků typu N nad sebou platí horní rychlostník pro vozidla schopná průjezdu směrovým obloukem rychlostí V 130 (rychlostí s nedostatem převýšení 130 mm). Dva rychlostníky typu N nad sebou (100 km/h a 110 km/h) a rychlostník typu NS (135 km/h). /foto: Ing. Ondřej Havlena/ Umisťování předvěstníků Předvěstník se umisťuje před nejbližší následující rychlostník, který přikazuje snížení rychlosti více než o 10 km/h na vzdálenost: vzdálenost traťová rychlost 300 m tratě s rychlostí 60 km/h a nižší 700 m tratě s rychlostí mezi 61 km/h a 100 km/h 1000 m tratě s rychlostí mezi 101 km/h a 120 km/h tratě s rychlostí 110 km/h 160 km/h při snížení rychlosti o méně než 50 km/h 1550 m tratě s rychlostí 121 km/h 160 km/h při snížení rychlosti o více než 50 km/h Předvěstník pro rychlostník 40 km/h. Návěsti pro pomalou jízdu Pomalá jízda se typicky zřizuje při pracích na trati či v případě nevyhovujícího stavu infrastruktury jako dočasné řešení. Předvěstní štít stanovuje maximální rychlost na úseku pomalé jízdy (znak 1/2 se používá pro 5 km/h). Návěsti Z a K mají obvykle podobu tzv. vstřícných návěstí. Očekávejte pomalou jízdu 30 km/h, 5 km/h. Příklad umístnění návěsti Začátek pomalé jízdy. Začátek pomalé jízdy. Konec pomalé jízdy. Označení pracovního místa Pro označení pracovního místa se používá návěst Pracovní místo, pískejte!, která nařizuje strojvedoucímu při průjezdu kolem pracovního místa dávat akustickou návěst Pozor!

28 Návěsti pro elektrický provoz Návěsti pro elektrický provoz se vyskytují pouze na elektrizovaných tratích a vycházejí ze zvláštních ustanovení předpisu D1 pro elektrický provoz. Návěstidla pro elektrický provoz mají vždy tvar modrého čtverce stojícího na vrcholu, bíle orámovaného. návěst význam návěst význam návěst význam návěst význam připravte se na vypnutí proudu vypněte proud vypněte trakční odběr všechny koleje bez trakčního vedení (konec trakčního vedení) kolej v přímém směru bez trakčního vedení kolej vpravo bez trakčního vedení připravte se na stažení sběrače stáhněte sběrač zdvihněte sběrač začátek stejnosměrné trakční soustavy začátek střídavé trakční soustavy rekuperace povolena zapněte proud kolej vlevo bez trakčního vedení snížená výška trolejového drátu rekuperace zakázána Přenosná návěstidla pro elektrický provoz Kromě výše uvedených stálých návěstí pro elektrický provoz existují i přenosná návěstidla pro elektrický provoz používaná při výlukách, opravách, apod. se stejným významem jako stálá návěstidla, pouze v oranžovém provedení. Návěst Zdvihněte sběrač a Počátek stejnosměrné trakční soustavy v místě styku trakčních soustav 3 kv ss a 25 kv 50 Hz jiždně od žst. Benešov u Prahy. V pozadí jsou patrná vjezdová návěstidla do žst. Benešov u Prahy včetně sady návěstích upozorňovadel Vlak se blíží k hlavními návěstidlu. /foto: Ing. Ondřej Havlena/

29 Další vybrané návěsti návěst význam hranice izolovaného úseku hranice dopravny vlak se blíží k zastávce konec nástupiště Příklad umístnění návěsti Konec nástupiště. místo zastavení místo zastavení (platí pouze pro osobní vlaky) Přemostění záchranné brzdy Přemostění záchranné brzdy je dočasné zrušení účinků záchranné brzdy aktivované cestujícími nebo obsluhou vlaku za účelem eliminace možného nouzového zastavení na nebezpečném či těžko přístupném místě (např. v tunelu). zastavte práci pluhu začněte práci pluhu Použití přemostění záchranné brzdy nařizují strojvedoucímu staničníky s oranžovým lemováním. začátek ozubnice konec ozubnice začátek práce postrku konec práce postrku hranice pro návrat nezavěšeného postrku z širé trati výstraha

30 návěst význam kilometrická poloha (staničník) sklonovník (stoupání 15 o délce 213 m) rovina (o délce 500 m) sklonovník (klesání 20 o délce 390 m) Staničník (traťový kilometr 143 a sklonovník (klesání 10 o délce 449 m). otevřený přejezd uzavřený přejezd otevřený přejezd přepněte na příslušnou kanálovou skupinu (rádiovník) Přejezdník udávající návěst Otevřený přejezd. V popředí je patrná značně zrezivělá tabulka Konec nástupiště. Počátek ozubnicového úseku u kořenovského portálu Polubenského tunelu

31 Organizování a provozování drážní dopravy Podmínky organizování a provozování drážní dopravy stanovuje předpis D1 SŽDC. dopravna Dopravna je místo na dráze určené k řízení sledu jízdy vlaků. dopravny s kolejovým rozvětvením dopravny bez kolejového rozvětvení druh dopravny železniční stanice výhybna odbočka hláska hradlo oddílové návěstidlo autobloku žst. výh. odb. hl. hr. poznámka nemají výpravní oprávnění, bez komerčních služeb součást traťového zabezpečovacího zařízení (u zabezpečení telefonickým dorozumíváním) součást traťového zabezpečovacího zařízení (u zabezpečení traťovým zabezpečovacím zařízením) Hlásky/hradla dělí mezistaniční oddíly na více prostorových oddílů. hl./hr. žst.a mezistaniční oddíl žst.b prostorový oddíl prostorový oddíl Pokud je prostorový oddíl ohraničen oddílovým návěstidlem, označuje se jako traťový oddíl (blok). Rozdělením mezistaničního úseku na prostorové oddíly se zvyšuje propustnost daného traťového úseku. Jízda podle rozhledu Jízda podle rozhledových poměrů se používá, pokud vlaková cesta není řádně zabezpečená. Nařizuje se zpravidla přivolávací návěstí (PN) - blikající bílé světlo. Přivolávací návěst se používá při porušení závislosti návěstidel a postavení výměn, tudíž nemožnosti postavit řádnou vlakovou cestu, případně další typy nouzového ovládání SZZ. Přivolávací návěst (PN). Rychlost vlaku jedoucího na přivolávací návěst musí být taková, aby splnila všechny následující podmínky: vlak musí být schopen zastavit před jakoukoliv vyskytnuvší se překážkou rychlost nesmí přesáhnout nejvyšší povolenou rychlost rychlost v obvodu výhybek byla maximálně 40 km/h V dopravně s kolejovým rozvětvením se při jízdě na přivolávací návěst může vlak pohybovat pouze k následujícímu hlavnímu návěstidlu nebo k návěsti Konec vlakové cesty (červený námezník)

32 Jízda se zvýšenou opatrností Jedná se o jízdu v tzv. režimu Op, která se zavádí, pokud: není informace o funkci přejezdového zabezpečovací zařízení (PZZ) je informace, že PZZ je mimo provoz Otevřený přejezd. Uzavřený přejezd. Strojvedoucí se toto dozví buď z přejezdníku, nebo rozkazem Op. Pokud je zavedena jízda Op, strojvedoucí musí 250 m před příslušným přejezdem dát návěst Pozor a 60 m před přejezdem musí být jeho rychlost max. 10 km/h (kterou drží až do přejetí přejezdu). Způsoby zabezpečení jízdy vlaku mezi stanicemi V České republice je používáno následujících 5 způsobů zabezpečení jízdy vlaku: Telefonické dorozumívání zaměstnanci v dopravnách se telefonicky domlouvají o jízdě a sledu vlaků neexistuje žádná další kontrola Poloautoblok obsluha TZZ je možná pouze v součinnosti s jízdou vlaku dva typy: hradlový (starší), reléový (novější) může být doplněn o zařízení kontroly volnosti koleje pomocí kolejových obvodů či počítačů náprav Autoblok na trati jsou oddílová návěstidla autobloku automaticky ovládaná jízdou vlaku, obsazenost oddílu kontrolována kolejovými obvody aplikován na většinu hlavních dvojkolejných tratí Automatické hradlo Automatické hradlo je obousměrné traťové zabezpečovací zařízení sloužící k řízení jízd vlaků. Jeho činnost je plně automatizována a závislá na obsazení a uvolnění traťového oddílu bez vlivu lidského činitele. V mezistaničním úseku může být pouze jedno návěstidlo automatického hradla. Jízda podle rozhledových poměrů při nemožném dorozumění (a současném výpadku případného TZZ) s využitím povolenky zabezpečení jízdy vlaků souhrn dopravních úkonů k zabezpečení jízdy vlaku z/do sousední dopravny s kolejovým rozvětvením dopravní služba souhrn činností prováděných zaměstnanci provozovatele dráhy pro zabezpečení jízdy vlaků povolenka Pro každý mezistaniční úsek a traťovou kolej disponuje výpravčí jedné z dopraven povolenkou. Výpravčí s povolenkou může pouštět do příslušného mezistaničního oddílu vlak (poté co dojely všechny vlaky, které přijal za možného dorozumění) za nařízené jízdy dle rozhledových poměrů. Povolenku poté může poslat posledním vlakem do příslušné sousední dopravny, která tak získá oprávnění vypravit do mezistaničního oddílu vlak(y) opačným směrem. Jednotky Regionova jsou v provozu na řadě českých regionálních tratích. Nejčastějším způsobem zabezpečení jízdy vlaků na regionálních tratích je stále telefonické dorozumívání, nebo provoz trati dle předpisu D3. /foto: Jan Kužílek/

33 Telefonické dorozumívání Telefonické dorozumívání je základní a nejstarší typ zabezpečení jízdy vlaků. V ČR je stále v provozu na mnoha zejména vedlejších tratí a v případě výpadku modernějších zabezpečovacích zařízení se k němu zpět přechází. Telefonické dorozumívání v principu závisí na 3 základních úkonech - nabídka, přijetí, odhláška. Vlak R 948 je ve stanici A a má pokračovat v jízdě do stanice B. žst.a R 948 NABÍDKA - žádost o souhlas s jízdou vlaku (stanice A nabízí vlak stanici B) Rozhovor má přesně dané formulace, na jeho konci vždy zaměstnanec řídící provoz na dráze udá své jméno. Bezpečnost a jednoznačnost telefonického dorozumívání závisí pouze na hovorové kázni zaměstnanců. žst.b Stanice A volá do stanice B: Přijmete vlak 948 s odjezdem z A ve 14:01? Pokorný. PŘIJETÍ - souhlas s jízdou vlaku Stanice B odpovídá stanici A: - v kladném případě: ANO, přijímám vlak 948 s odjezdem z A ve 14:01. Polák. V obou stanicích je toto zapsáno do dopravního deníku. - v záporném případě: NIKOLIV, čekejte! Polák. V kladném případě tedy stanice A může vypravit vlak 948 směrem na stanici B. Zároveň se stanice B zavazuje, že proti přijatému vlaku nepošle žádný vlak. Mezistaniční oddíl je zabezpečen. Vlak 948 se tedy vydá ze stanice A do stanice B R 948 žst.a žst.b Vlak 948 dojel do stanice B. žst.a žst.b R 948 Zaměstnanec ve stanici B zkontroluje vlak, že dojel celý, poté může potvrdit, že vlak opustil mezistaniční oddíl a je ve stanici B - dává odhlášku ODHLÁŠKA - potvrzení příjezdu vlaku, informace o uvolnění prostorového oddílu Stanice B volá do stanice A: Vlak 948 ve stanici B. Kubát V obou stanicích je toto zapsáno do dopravního deníku. Odhlášku lze dát pouze pokud je zjištěno, že vlak vjel celý! (tj. žádný vůz nezůstal v prostorovém oddílu). návěst Konec vlaku Poslední vůz každého vlaku musí být opatřen návěstí Konec vlaku buď v podobě rozsvícených dvou červených koncových světel, či v podobě dvou reflexních bílých obdélníkových tabulek se dvěma vstřícnými červenými trojúhelníky. Dopravní zaměstnanec, který dohlíží na to, zda vlak vjel celý, kontroluje právě návěst konec vlaku. Pokud do stanice přijede vlak, který není na svém konci opatřen návěstí Konec vlaku, existuje podezření, že došlo k roztržení soupravy a část vlaku se stále nachází v příslušném prostorovém oddílu. Staniční personál tedy nemůže v žádném případě vybavit odhlášku do sousední stanice. Návěst Konec vlaku

34 Autoblok Automatický blok ( autoblok ) je traťové zabezpečovací zařízení. Princip autobloku spočívá v rozdělení mezistaničního oddílu na prostorové oddíly o délce cca 1000 m (počet není na rozdíl od automatického hradla omezen) a zajištění, aby se v každém oddíle nacházel nejvýše jeden vlak. V případě obousměrného autobloku též zajištění směru jízdy na traťové koleji. Volnost úseku se zjišťuje zejména pomocí kolejových obvodů. K informování strojvedoucího slouží oddílová návěstidla, případně přímý přenos návěsti na vlak. Při použití autobloku (i obecně u jiných typů ZZ, standardně u dvojkolejných tratí) může být zabezpečovací zařízení jednosměrné nebo obousměrné. Jednosměrný autoblok Jednosměrný autoblok (pro pravostranný provoz) je vybaven oddílovými návěstidly vždy jen pro daný směr na příslušné koleji. Po této koleji se sice dá jet i v opačném směru, ale pouze na telefonické dorozumívání (jízda v mezistaniční oddílu) - toto označujeme jako jízdu po nesprávné koleji. Obousměrný autoblok Oddílové návěstidlo autobloku. Pokud je trať vybavena obousměrným autoblokem, všechna oddílová návěstidla jsou vstřícná, autoblok je použitelný pro oba směry. Standardně svítí jenom správný směr, nicméně směr dané koleje lze po souhlasu obou stanic A i B otočit. Kolej vybavená vstřícnými oddílovými návěstidly se označuje jako banalizovaná kolej. Jízdu po nesprávné koleji označujeme v tomto případě jako jízdu proti správnému směru. Návěst Stůj s podmíněnou platností Návěst STŮJ svítící na oddílovém návěstidle autobloku má podmíněnou platnost. (O podmíněné platnosti nás informuje bíle natřený sloupek oddílového návěstidla.) Pokud na oddílovém návěstidla svítí návěst stůj, strojvedoucí musí u tohoto návěstidla zastavit. Po zastavení může pokračovat jízdou podle rozhledu až k následujícímu návěstidlu a dále se chová dle návěsti na tomto návěstidle

35 Zabezpečení jízdy vlaku ve stanici Zabezpečení jízdy vlaku ve stanici se děje postavením vlakové cesty. V železničních stanicích se používají 3 základní typy staničního zabezpečovacího zařízení (SZZ): SZZ I. kategorie - mechanika Jedná se o staniční zabezpečovací zařízení I. kategorie, u kterého neexistuje závislost mezi polohou výhybek a polohou návěstidla. volnost vlakové cesty je zjišťována pouze pohledem výměny se přestavují ručně a zabezpečují pomocí výměnových klíčů ověření zda vlak vjel do stanice celý zajišťuje výhybkář pohledem (tuto informaci následně hlásí výpravčímu) SZZ II. kategorie - elektromechanika Elektromechanické staniční zabezpečovací zařízení je SZZ II. kategorie, kde již existuje základní závislost mezi polohou výhybek a polohou návěstidel. výměny se staví ústředně ze stavědel návěsti staví signalista ověření, zda vlak vjel do stanice celý, zajišťuje signalista pohledem (tuto informaci následně potvrzuje výpravčímu obsluhou zabezpečovacího zařízení) posunové cesty nejsou zabezpečené SZZ III. kategorie - reléové nebo elektronické stavědlo Reléové staniční zabezpečovací zařízení je SZZ III. kategorie, kde již existuje plná závislost mezi volností vlakové cesty, polohou návěstidel a polohou výhybek. zjištění volnosti vlakové i posunové cesty pomocí kolejových obvodů (počítačů náprav) stavění vlakových cest tlačítkem/myší (na panelu či monitoru) výměny a návěstidla jsou ovládány ústředně z panelu/monitoru Spoj linky S9 pražského eska opouští stanici Čerčany směrem na Benešov u Prahy, odjezdové návěstidlo udává návěst "Volno". Stanice je vybavena, podobně jako drtivá většina stanic na rekonstruovaných koridorových tratích, staničním zabezpečovacím zařízením III. kategorie s ovládáním z monitoru Jednotného obslužného pracoviště

36 Vlaková cesta Vlaková cesta je úsek koleje v dopravně s kolejovým rozvětvením určený pro jízdu vlaku, je zabezpečený a volný. Vlaková cesta může být (z hlediska dopravny): průjezdová vlak má zabezpečenu vlakovou cestu na průjezd dopravnou, vlaková cesta začíná vjezdovým návěstidlem a končí na úrovni vjezdového návěstidla pro opačný směr na druhé straně dopravny odjezdová - od konce soupravy po vjezdové návěstidlo pro opačný směr vjezdová - od vjezdového návěstidla po příslušné hlavní návěstidlo zakazující jízdu Pokud není příslušné hlavní návěstidlo (typicky u stanic se skupinovým odjezdovým návěstidlem), vlakové cesta je ohraničena (ukončena) koncovníkem, či námezníkem s návěstí Konec vlakové cesty. Manipulační vlak (Mn) v čele se střídavou elektrickou lokomotivou řady 210 (tzv. Žehličkou) v Jindřichově Hradci čeká na postavení odjezdové vlakové cesty. /foto: Ing. Ondřej Havlena/

37 Výprava vlaku ze stanice Výpravu vlaku ze stanice lze uskutečnit, až když jsou splněny předepsané úkony před jeho odjezdem (typicky smluvení jízdy vlaku se sousední dopravnou, postavení odjezdové vlakové cesty, apod.). Když jsou tyto úkony splněny a je zajištěn bezpečný odjezd vlaku ze stanice, zaměstnanec správce infrastruktury řídící dopravu (výpravčí) o tom zpraví strojvedoucího. Možnosti výpravy vlaku ze stanice (způsoby předání informace od výpravčího strojvedoucímu): návěstí hlavního (odjezdového) návěstidla dovolující jízdu návěstí Odjezd danou výpravčím (výpravkou) písemným rozkazem telekomunikačním zařízením ústním rozkazem Pokud je ze stanice vypravován vlak osobní přepravy, musí být kromě podmínek bezpečného odjezdu vlaku ze stanice splněny i další podmínky. Postup výpravy vlaku osobní přepravy Při výpravě vlaku osobní přepravy musí být splněny podmínky pro bezpečný odjezd vlaku ze stanice z hlediska infrastruktury v souladu s předpisem SŽDC D1 (zajišťováno správcem infrastruktury) i z hlediska bezpečného ukončení nástupu a výstupu cestujících, uzavření dveří a bezpečného odjezdu soupravy od nástupiště (zajišťují zaměstnanci dopravce): splnění podmínek pro bezpečný odjezd vlaku ze stanice z hlediska infrastruktury splnění podmínek pro bezpečný odjezd vlaku ze stanice z hlediska bezpečného ukončení výstupu a nástupu cestujících a odjezdu soupravy od nástupiště uvedení vlaku do pohybu předpis SŽDC D1 zaměstnanec SŽDC zajistí zabezpečení vlakové cesty a zpraví o tom strojvedoucího strojvedoucí vyzve obsluhu vlaku k provedení úkonů před odjezdem vlaku ze stanice dle předpisu D2 předpisy jednotlivých dopravců (D2) obsluha vlaku (tj. zaměstanci dopravce doprovázející vlak) zabezpečí ukončení výstupu a nástupu do soupravy, zavření dveří apod. a zpraví o tom strojvedoucího strojvedoucí uvede vlak do pohybu Bezpečné ukončení výstupu a nástupu cestujících, uzavření dveří a bezpečný odjezd soupravy od nástupiště zajišťuje obsluha vlaku společně se strojvedoucím (zaměstnanci dopravce konkrétního vlaku). Každý dopravce vlaků osobní přepravy by měl mít zpracovánu vlastní technologii odjezdu v podobě vlastního předpisu D2. doprovod vlaku (vlakový doprovod) Doprovod vlaku (osobní dopravy) je tvořen vedoucím doprovodu vlaku (tzv. vlakvedoucí) a členy doprovodu vlaku (tzv. průvodčí). Jedná se o zaměstnance dopravce, kteří doprovází vlak osobní dopravy a mají dopravní funkce (musí mít složeny odborné zkoušky pro funkci obsluha vlaku). Za účelem zajištění služeb pro cestující ve vlaku mohou vlak doprovázet i zaměstnanci dopravce bez dopravních funkcí stevardi, vlakušky, apod

38 Předpis ČD D2 Postup obsluhy vlaku z hlediska bezpečného ukončení výstupu a nástupu cestujících a odjezdu soupravy od nástupiště dopravce ČD, a.s.: Výzva k pohotovosti / výzva strojvedoucího dává strojvedoucí formou slyšitelné či viditelné návěsti těsně před pravidelným odjezdem vlaku a po splnění podmínek odjezdu vlaku dle předpisu SŽDC D1 Pohotovi k odjezdu dávají jednotliví členové obsluhy vlaku po zavření dveří a zkontrolování, zda je vše v pořádku postupně od konce vlaku směrem k hnacímu vozidlu Souhlas s odjezdem dává přední člen obsluhy vlaku Výzva k pohotovosti strojvedoucí slyšitelnou návěsti Výzva strojvedoucího strojvedoucí viditelnou návěstí (využívaná přednostně v noci návěst je dávána návěstní svítilnou bílé barvy). Pohotovi k odjezdu členové vlakového personálu návěstním terčíkem oranžové barvy (nebo návěstním světlem bílé bravy) pohybem opisujícím část kružnice. Souhlas s odjezdem přední člen obsluhy vlaku návěstním terčíkem zelené barvy (nebo návěstním světlem bílé barvy) opisováním tvaru písmene T. Výprava vlaku osobní dopravy návěstí hlavního návěstidla V případě výpravy vlaku návěstí návěstidlem je postup následující: 1. výpravčí postaví vlakovou cestu a návěstidlo přestaví do polohy dovolující jízdu 2. vlaková četa čeká na čas odjezdu 3. vlaková četa provede výpravu vlaku dle předpisu D2 příslušného dopravce 4. vlak odjíždí. Vlakový personál udává směrem ke stanovišti strojvedoucího návěst Souhlas s odjezdem pomocí zeleného návěstního terčíku. Souhlas s odjezdem se při výpravě vlaku návěstidlem interpretuje jako návěst Odjezd. Výprava vlaku osobní dopravy návěstí ODJEZD V případě výpravy vlaku návěstí Odjezd je postup následující: 1. výpravčí postaví vlakovou cestu, příslušná návěstidla přestaví do polohy dovolující jízdu a v čase krátce před plánovaným odjezdem vlaku přejde k vlaku a výpravkou dá návěst Odjezd 2. vlaková četa čeká na čas odjezdu 3. vlaková četa provede výpravu vlaku dle předpisu D2 příslušného dopravce 4. vlak odjíždí. Návěst Odjezd

39 Posun Posun je každá úmyslně a organizovaně prováděná jízda, která není jízdou vlaku. Posun je uskutečňován tzv. posunujícím dílem, pro který se staví posunová cesta. (Posunující díl nemusí mít zkoušku brzd, nemusí mít vyplněnou dokumentaci, atd.). Posun se obvykle realizuje pouze v obvodu příslušné dopravny (jinak se jedná o posun mezi dopravnami - PMD). Rychlost při posunu při tažení 40 km/h při sunutí 30 km/h při najíždění na stojící vozidla 5 km/h Na posun se vztahují další omezení s ohledem na typ nákladů v posunujícím díle. Za posunovou cestu odpovídá vedoucí posunu (může to být výpravčí, ale nemusí). Lokomotiva řady 714 posunuje v žst. Tišnov. Řada 714 je tradičně využívána pro posunovou nebo lehkou traťovou službu. Změna na ose/přepřah na ose/střídání na ose Tímto termínem se obvykle označuje výměna hnacího vozidla u vlaku stojícího ve stanici. Například pokud vlak přechází z elektrizované tratě na neelektrizovanou trať, obvykle dochází ve vhodné stanici (kde má vlak dostatečně dlouhý pobyt) k pravidelné výměně elektrické lokomotivy (závislá trakce) za lokomotivu motorovou (nezávislá trakce). Typickým příkladem jsou rychlíky Praha Hradec Králové Trutnov, u kterých dochází k přepřahu na ose v žst. Hradec Králové hl. n. Motorová lokomotiva řady 754 nastupuje na soupravy v žst. Staré Město u Uherského Hradiště. /foto: Ing.Tomáš Javořík/

40 Provozní intervaly provozní interval Provozní interval je nejkratší čas mezi jízdami dvou těsně po sobě jedoucích vlaků tak, aby byla zajištěna bezpečnost jízdy. Intervaly se označují velkým písmenem I (lze použít dřívější označení τ). Provozní intervaly I mají 5 dílčích dob: I = j 1 + r + p + j 2 + d j1... dynamická složka prvního vlaku r... rušení vlakové cesty po prvním vlaku p... příprava vlakové cesty pro druhý vlak j2... dynamická složka druhého vlaku d... dohlednost nebo výprava druhého vlaku Jednotlivé dílčí doby můžeme rozdělit do dvou skupin: statická složka - zahrnuje všechny staniční operace (příprava a rušení vlakové cesty - sjednání jízdy vlaku mezi dopravnami a stavění a zjišťování volnosti vlakových cest) dynamická složka - čas daný vzdálenostmi (délka zhlaví, užitečná délka koleje, zábrzdná vzdálenost, dohlednost) a délkou a rychlostí jízdy vlaku o hodnota může být záporná, nulová, nebo kladná Provozní intervaly definuje Směrnice SŽDC č. 104, která také uvádí jejich rozdělení a postupy výpočtů. Pro výpočet statické složky se používají tzv. technologické časy. Tabulka vybraných technologických časů dle aktuální Směrnice SŽDC č. 104 Přílohy č

41 rozdělení provozních intervalů ČVUT v Praze Fakulta dopravní Vypočtená hodnota provozního intervalu se (dle Směrnice SŽDC č. 104) zaokrouhluje ve dvou intervalech: přesahuje-li celou minutu nebo půlminutu nejvýše o 0,05 min zaokrouhluje se dolů ostatní hodnoty se zaokrouhlují nahoru Př.: 1,03 min 1,0 min, 1,06 1,5 min Typy provozních intervalů Provozní intervaly jsou jedním ze základních vstupů při sestavě grafikonu vlakové dopravy. Podle místa, kde by mohlo dojít při dvojici vlakových cest k ohrožení bezpečnosti (tzv. místa ohrožení jízd vlaků), rozlišujeme provozní intervaly: staniční intervaly traťové intervaly Staniční intervaly Staniční intervaly jsou rozhodné intervaly určující schopnost stanice, v jakých časech je schopna přijmout/vypravit vlak v určitých provozních situacích. (Oproti původní úpravě jsou také nově odděleny provozní intervaly s průjezdem do samostatných provozních intervalů). Typy staničních intervalů jsou následující: interval křižování I K (též τ K ) interval postupných vjezdů I VV (též τ PV ) interval postupného odjezdu a vjezdu I OV (též τ OV ) interval postupného vjezdu a odjezdu I VO (též τ VO ) interval postupných odjezdů I OO (též τ PO ) interval postupného vjezdu a průjezdu I VP (též τ PV ) interval postupného odjezdu a průjezdu I OP (též τ OV ) interval postupného průjezdu a vjezdu I PV (též τ PV ) interval postupného průjezdu a odjezdu I PO (též τ VO ) interval postupných průjezdů I PP (též τ PV ) nástupištní intervaly

42 Interval křižování Ik Jedná se o nejkratší čas mezi příjezdem prvního vlaku a odjezdem druhého vlaku opačného směru do téhož prostorového oddílu (na stejnou traťovou kolej), z něhož první vlak přijel. Křižování se (logicky) provádí pouze ve stanicích a výhybnách na jednokolejných tratích. Křižování je postupný vjezd a odjezd vlaků opačného směru na jednokolejné trati. Místo potencionálního nebezpečí (místem ohrožení) je tedy odjezdové zhlaví a traťová kolej. Co ovlivňuje délku I k? hodnoty tzv. rozhodných vzdáleností (konfigurace dopravny) rychlost vlaku druh SZZ a TZZ (včetně způsobu zjištění volnosti koleje a volnosti opuštěného traťového oddílu) začátek I k : zastavení prvního vlaku průjezd prvního vlaku okolo výpočtového místa konec I k : odjezd druhého vlaku - vypravení vlaku průjezd druhého vlaku okolo výpočtového místa Interval křižování tedy představuje čas, za jak dlouho po příjezdu prvního vlaku je stanice (na jednokolejné trati) schopna vypravit druhý vlak opačným směrem. Máme situaci, kdy ve stanici Vysoké Veselí čeká vlak 5406 na křižování s vlakem 5403 ze směru Vojtěchov. Budeme předpokládat výpravu vlaku výpravkou a telefonické dorozumívání mezi stanicemi. Os 5403 Os 5406 žst.b Vojtěchov Vysoké Veselí Švestková Lhota Křižování dvou osobních vlaků tvořenými motorovými vozy řady 810 v žst. Žulová. Na následujících stránkách následuje srovnání činností a doby intervalu křižování u tří typů staničního zabezpečovacího zařízení používaného v ČR ve třech fiktivních stanicích. Pro zjednodušení bude v rámci výpočtu řešena pouze statická složka intervalu (daná typem SZZ I K = t st1 + t st2 = r + p + d)

43 SROVNÁNÍ VÝPOČTU INTERVALU KŘIŽOVÁNÍ U RŮZNÝCH TYPŮ SZZ ve fiktivní stanici: A: SZZ (staniční zabezpečovací zařízení) I. kategorie místní přestavování výměn výhybkářem Vlastnosti SZZ: výměny se přestavují místní obsluhou přímo v kolejišti a zabezpečují pomocí výměnových klíčů neexistuje závislost mezi polohou výhybek a polohou návěstidla konec vlaku zjišťuje výhybkář, který tuto informaci následně hlásí výpravčímu zjišťování volnosti koleje provádí zaměstnanec St.I a St.II jsou v tomto případě výhybkářská stanoviště. Výhybkář obsluhuje výměny, staví a následně ruší vlakovou cestu (postavením výhybek do základní polohy). Výpravčí obsluhuje mechanická návěstidla pomocí návěstních pák umístěných na tzv. stavěcím kozlíku. Mohou být zřízena i světelná návěstidla ovládaná kličkami. Odjezdová návěstidla jsou zde často skupinová. Stavěcí kozlík pro ovládání poloh návěstidel. Vlak 5403 zastaví na 3. koleji. Staniční personál začne provádět staniční operace pro oba vlaky. staniční operace pro vlak 5403 (pro vlak, který přijel): zaměstnanec činnost normočas [min] výpravčí návrat do dopravní kanceláře (při zastavení vlaku je venku, 0,1 kontroluje zastavení/průjezd vlaku) výhybkář hlášení konce vlaku výhybkářem prostřednictvím 0,20 telefonu: Vlak 5403 na 3. kolej vjel celý, Pokorný. výpravčí O-N-P /odhláška - nabídka - přijetí/ 0,25 (viz telefonické dorozumívání str. 13) CELKEM 0,55 staniční operace pro vlak 5406 (pro vlak, který má odjet): zaměstnanec činnost normočas [min] výpravčí nařízení postavení vlakové cesty pro vlak 5406: 0,25 Vlak 5406 z 1. koleje, Laube. výhybkář rušení vlakové cesty po předcházejícím vlaku (5403) a 1,5 postavení vlakové cesty pro vlak 5406 výhybkář telefonát výpravčímu o postavení vlakové cesty pro vlak 0,2 5406: Pro vlak 5406 z 1. koleje postaveno a volno, Pokorný. výpravčí výpravčí (pomocí stavěcího kozlíku ) postaví příslušné 0,05 odjezdové návěstidlo do polohy dovolující jízdu výpravčí vypravení vlaku výpravkou 0,3 CELKEM 2,30 Při stavění vlakové cesty na SZZ I. kategorie činí interval křižování 2,85 minuty. Po zaokrouhlení je interval křižování u SZZ I. kategorie 3,0 minuty

44 B: SZZ II. kategorie elektromechanika Vlastnosti SZZ: výměny se staví ústředně ze St.1 a St.2 návěstidla staví signalista se svolením výpravčího, svolení probíhá pomocí SZZ konec vlaku zjišťuje signalista a hlásí výpravčímu pomocí SZZ zjišťování volnosti koleje provádí výpravčí a signalisté, každý ve svém přiděleném obvodu St.1a St.2 jsou v tomto případě stavědla obsazená signalistou. Signalista obsluhuje výměny, staví a následně ruší vlakovou cestu (postavením výhybek do základní polohy). Řídicí přístroj elektromechanického SZZ. Vlak 5403 zastaví na 3. koleji. Staniční personál začne provádět staniční operace pro oba vlaky. staniční operace pro vlak 5403 (pro vlak, který přijel): zaměstnanec činnost normočas [min] výpravčí návrat do dopravní kanceláře (při zastavení vlaku je venku, 0,1 kontroluje zastavení/průjezd vlaku) signalista přestaví návěstidlo na návěst Stůj a uzavře návěstní 0,15 hradlo výpravčí výpravčí uvolní závěr výměn 0,10 výpravčí/signalista signalista i výpravčí uvedou SZZ do základní polohy, výpravčí dává O-N-P; vybíráme větší hodnotu z těchto (S 0,10) V 0,30 (0,05 + 0,25) CELKEM 0,65 staniční operace pro vlak 5406 (pro vlak, který má odjet): zaměstnanec činnost normočas [min] výpravčí telefonickým hovorem nařizuje postavení vlakové cesty (0,25)* pro vlak 5406 výpravčí/signalista výpravčí řídicím přístrojem nařizuje postavení vlakové V 0,20 cesty pro vlak 5406 (kolej+směr+návěstní S 0,00 hradlo+zvonek) signalista přestavuje výhybky signalista zvonek + kolejový závěrník + uzavře závěr výměn + návěstidlo 0,20 výpravčí výprava vlaku výpravkou 0,3 CELKEM 0,70 (0,95)* *Interval lze zkrátit tím, že nemusí být telefonický hovor k přípravě vlakové cesty v případě, že signalista byl přítomen v hovoru při sjednávání vjezdu a v daném směru odjíždí pouze jeden vlak. Elektromechanika tedy zvládne interval křižování za 1,80 (1,55) minuty. Po zaokrouhlení je interval křižování 2 minuty (1,5 minuty)

45 C: SZZ III. kategorie reléové/elektronické Vlastnosti SZZ: aplikace kolejových obvodů pro zjištění volnosti vlakové i posunové cesty výpravčí má před sebou panel či monitor stavění vlakových cest tlačítkem/myší výměny ovládány ústředně z panelu návěstidla ústředně z panelu plná závislost volnosti vlakové cesty, postavení výměn a poloh návěstidel problém se zjištěním konce vlaku, pokud není mezi stanicemi TZZ Ovládací pult reléového SZZ. Pokud je na trati reléové TZZ, konec vlaku, respektive obsazenost mezistaničního prostorového oddílu, zjišťují kolejové obvody. Pokud ne, následují možnosti: výhybkář vyjde na zhlaví a po průjezdu vlaku zjišťuje konec vlaku a následně hlásí vysílačkou výpravčímu vlakový personál signalizuje, že vlak dojel celý (předpokládá se, že vlakový personál ví, že přijel se stejným počtem vozů jako odjel z vedlejší stanice) - pohyb ruky do tvaru trojúhelníku staniční operace pro vlak 5403 (pro vlak, který přijel): zaměstnanec činnost normočas [min] SZZ rozpad vlakové cesty 0,05 (automatické zrušení vlakové cesty) výpravčí O-N-P 0,25 CELKEM 0,30 staniční operace pro vlak 5406 (pro vlak, který má odjet): zaměstnanec činnost normočas [min] výpravčí postavení vlakové cesty pomocí SZZ 0,10 výpravčí výprava vlaku výpravkou 0,30 CELKEM 0,40 Reléovka tedy zvládne interval křižování za 0,7 minuty. Po zaokrouhlení je interval křižování 1 minuta. Všechny modernizované koridorové tratě jsou vybaveny reléovým SZZ, respektive jsou ovládány elektronickým stavědlem z Jednotného obslužného pracoviště (JOP). Návěstní lávku ve stanici Čerčany ležící na IV. tranzitním koridoru mezi Prahou a Českými Budějovicemi právě podjíždí elektrická jednotka řady 471. Interval křižování může dosahovat nulových i záporných hodnot, pokud jsou k tomu vhodné podmínky (vyspělé SZZ i TZZ, dostatečná délka stanice). Typické u výhyben pro letmé křižování

46 Interval postupných vjezdů I VV Jedná se o nejkratší čas mezi příjezdem prvního vlaku a příjezdem vlaku druhého z jiného či téhož směru. Interval obsahuje čas přestavení výměn a postavení další vlakové cesty. Záleží také na tom, zda v dané stanici jsou povoleny současné vjezdy. Interval postupného odjezdu a vjezdu I OV Jedná se o nejkratší čas mezi odjezdem prvního vlaku a příjezdem vlaku druhého. (rušení vlakové cesty, stavění nové vlakové cesty) Interval postupného vjezdu a odjezdu I VO Jedná se o nejkratší čas mezi příjezdem prvního vlaku a odjezdem vlaku druhého. (rušení vlakové cesty, stavění vlakové cesty a výprava) Interval postupných odjezdů I OO Jedná se o nejkratší čas mezi odjezdem prvního vlaku a odjezdem druhého vlaku do různých prostorových oddílů, a to vlaků stejného i opačného směru. Interval postupného vjezdu a průjezdu I VP Jedná se o nejkratší dobu mezi příjezdem prvního vlaku a průjezdem druhého vlaku (u vlaků stejného i opačného směru). interval postupného odjezdu a průjezdu I OP Jedná se o nejkratší dobu mezi odjezdem prvního vlaku a průjezdem druhého vlaku (u vlaků stejného i opačného směru). Interval postupného průjezdu a vjezdu I PV Jedná se o nejkratší dobu mezi průjezdem prvního vlaku a příjezdem druhého vlaku. Interval postupného průjezdu a odjezdu I PO Jedná se o nejkratší dobu mezi průjezdem prvního vlaku a odjezdem druhého vlaku. Interval postupných průjezdů I PP Jedná se o nejkratší dobu mezi průjezdem prvního a druhého vlaku

47 Interval na nástupištích Interval na nástupištích se zjišťuje tam (žst., zast.), kde by přístup cestujících k vlaku osobní dopravy na koleji vzdálenější od výpravní budovy (VB) mohl být ohrožen vlakem jedoucím po koleji blíže VB. Žst. Brandýs nad Orlicí je typickým příkladem, kde je třeba uvažovat s intervalem na nástupištích. V případě, že na vzdálenější koleji zastaví osobní vlak, protijedoucí vlak na přilehlé koleji nesmí vystupující cestující ohrozit. /foto: Ing. Tomáš Javořík/ Traťové intervaly Traťové intervaly jsou rozhodné intervaly, které jsou definovány zejména kapacitou traťového úseku mezi dopravnami. Traťové intervaly rozlišujeme dva: interval následné jízdy I NJ interval protisměrné jízdy I PJ Interval následné jízdy I NJ Jedná se o nejkratší čas mezi okamžikem příjezdu prvního vlaku v přední dopravně a okamžikem odjezdu druhého vlaku stejného směru v zadní dopravně do prostorového oddílu, jejž první vlak v přední dopravně opustil. varianty provážení: 1. vlak projíždí v přední, 2. vlak projíždí v zadní dopravně 1. vlak projíždí v přední, 2. vlak odjíždí v zadní dopravně 1. vlak zastavuje v přední, 2. vlak projíždí v zadní dopravně 1. vlak zastavuje v přední, 2. vlak odjíždí v zadní dopravně Interval protisměrné jízdy I PJ Používán v případech, kdy na trati je nákladiště nebo vlečka, která sama o sobě není dopravnou (místo, kde trať opouští prostorový oddíl, není dopravnou). Jedná se o: nejkratší čas mezi příjezdem (průjezdem) prvního vlaku k místu, kde uvolňuje traťovou kolej, a odjezdem druhého vlaku ze sousední dopravny do téhož prostorového oddílu nejkratší čas mezi příjezdem prvního vlaku do dopravny a odjezdem vlaku opačného směru vstupujícího do téhož prostorového oddílu Interval protisměrné jízdy prakticky zahrnuje: vyžádání povolení vjezdu na vlečku, přestavení výhybky, informování zaměstnanců dráhy o volnosti traťové koleje a vypravení vlaku

48 Následné mezidobí Následné mezidobí M (dříve značené jako I) je nejkratší čas mezi odjezdem 1. vlaku a odjezdem 2. vlaku z téže dopravny po téže traťové koleji do totožného prostorového oddílu (pozor na rozdíl oproti intervalu následné jízdy!). Rozdíl mezi následným mezidobím a intervalem následné jízdy Následuje porovnání 2 případů telefonického dorozumívání a autobloku a jejich vliv na následná mezidobí: Vzdálenost mezi stanicemi: Rychlost vlaku: 10 km 120 km/h 1. telefonické dorozumívání doba jízdy v mezistaničním úseku interval následné jízdy celkové následné mezidobí t j = 6 min I NJ = 2 min M = 6+2 = 8 min /autor: Bc. David Koubek/ žst.a žst.b 2. autoblok GVD se navrhuje na dva (dříve doporučovány tři) volné prostorové oddíly autobloku, délka oddílu je standardně 1000 m. žst.a M žst.b Následného mezidobí lze spočítat dle vzorce: M = ( 3. l odd + l vl ). 0, 06 [min] v l odd délka oddílu [m] l vl délka vlaku [m] v rychlost [km/h] M = 1,6 min ~2 min Nedělní rychlík České Budějovice Praha poblíž zastávky Pyšely. Lokomotivy řady 363 obstarávají prakticky veškerou vozbu dálkových vlaků nejen na trati Praha Tábor České Budějovice. Tyto univerzální dvousystémové elektrické lokomotivy byly vyráběny v letech a jsou typickým představitelem tzv. II. generace elektrických lokomotiv Škoda

49 Předpis D3 Obdoba současného předpisu SŽDC D3 vznikla již za První republiky pro potřeby racionalizace regionálních tratí jako reakce na světovou hospodářskou krizi. Dnes se v ČR aplikuje předpis D3 na některé regionální tratě s maximální traťovou rychlostí do 60 km/h. Jedná se o tzv. zjednodušenou dopravu s těmito atributy: odstranění staničního personálu stavění vlakových cest provádí vlakový personál řízení provozu obstarává dirigující dispečer z dirigující stanice (funkce je většinou sloučena s funkcí výpravčího v dirigující stanici) vlaky mají ohlašovací povinnost vždy po příjezdu do příslušné stanice se musí telefonicky spojit s dirigujícím dispečerem a ohlásit svoji polohu přísné parametry hovorové kázně o strojvedoucí požaduje svolení k odjezdu Může odjet vlak v 10:41 z Bavorova? Malý. o dispečer uděluje svolení Ano, vlak může odjet z Bavorova v 10:41, Večeřová o strojvedoucí hlásí svoji polohu po příjezdu do stanice Vlak v Trhanově, Nový. o dispečer potvrzuje polohu Vlak v Trhanově rozuměl, Hrochura. pro každou trať je zpracováno PN D3 Prováděcí nařízení D3-48 -

50 Situace při křižování v žst. Zimní Lhota: Hranice dopravny. Sešitový jízdní řád stanovuje, že vlak vjede jako první. Vlak vjede do dopravny, vlakový personál po příjezdu jde ke zhlaví a postaví vjezdovou vlakovou cestu pro vlak Po postavení vlakové cesty dává druhému vlaku, který čeká u návěsti Hranice dopravny, návěst Souhlas k posunu. Jsou-li povoleny současné vjezdy, zodpovídá personál každého vlaku postavení své odjezdové vlakové cesty a následné přestavení výhybek do základní polohy. Po průjezdu druhého vlaku, tedy 28107, vlakový personál prvního vlaku zruší vlakovou cestu, postaví výhybky do základní polohy a odjíždí. Oba vlaky musí splnit ohlašovací povinnost a telefonicky nahlásit svoji polohu dirigujícímu dispečerovi. Jisté provozní ulehčení přinášejí dopravny D3 vybavené samovratnými výhybkami. Použití samovratů umožňuje současné vjezdy do stanice, vlakový personál pak nemusí stavět vlakové cesty. Samovratné výhybky jsou opatřeny bílým zábleskovým světlem informujícím strojvedoucího, že jsou v činnosti. Samovratné výhybky v žst. Špičák. Výměny samovratných výhybek jsou vždy nastaveny do výchozí polohy (pro jízdu proti hrotu). Při jízdě po hrotu dojde k tzv. rozříznutí výhybky, tedy že vlak si sám svojí vahou výměny přestaví. Po průjezdu se výměny vrátí opět do výchozí polohy. V současné době již však žst. Špičák dopravnou D3 není

51 Zkoušky brzdy Obecně se pro brzdění vlaku používá průběžná samočinná tlaková brzda. Působí po celé délce vlakové soupravy. V případě mimořádné události (např. roztržení vlaku) působí samočinně bez zásahu obsluhy. Médium ovládající vlakové brzdy je vzduch. Poloha brzdy závisí na tlaku vzduchu v hlavním vzduchovém potrubí. Hnací vozidla mají navíc ještě brzdu přímočinnou (lokomotivní brzdu) působící pouze na dvojkolí hnacího vozidla. Magnetické kolejnicová brzda na řídícím voze 971 jednotky CityElefant". nepřímočinná brzda - s vloženým vzduchojemem přímočinná brzda - bez vloženého pomocného vzduchojemu provozní tlak - tlak v hlavním potrubí, při kterém je brzda vozidla zcela odbrzděná - 5 bar úplné provozní zabrzdění - 3,5 bar (snížení o 1,5 bar) Špalková brzda na přípojném voze 010 (Btaax). rychločinné zabrzdění - stav, kdy hlavní potrubí bylo z provozního stavu rychle vyprázdněno. Velikost brzdicího účinku je stejná jako při úplném provozním zabrzdění, ale s kratší dobou dosažení maximální hodnoty (aktivováno záchrannou brzdou ve vagoně, strojvedoucím, automaticky při roztržení soupravy a při nouzovém otevření ventilů). Typy brzd Brzdy železničních vozidel jsou tří druhů: brzdy zdržové (špalkové) brzdy kotoučové brzdy magnetické kolejnicové Každý vůz je vybaven technickými zařízeními souvisejícími s brzdami: kontrolní okénka pro signalizaci odbrzděno/zabrzděno u kotoučových brzd: červená clonka zabrzděno; zelená clonka - odbrzděno brzdový přestavovač (P,R) pro nastavení režimu brzdění odbrzďovací táhlo v případě odbrzdění jinak, než z hnacího vozidla Clonky kontrolních okének. Režim brzdění tzv. I. způsob brzdění - rychlý vývin brzdícího účinku na obvodu kol P...osobní (doba náběhu 6-10 s, odbrzdění s) R... rychlík (doba náběhu 3-5 s, odbrzdění s) Přestavovač brzdových režimů. Nápis DK-PR značí brzdu soustavy DAKO a příslušné režimy brzdění. zavedení vyššího přítlaku v rychlosti více jak 70 km/h z důvodů kompenzace klesajícího tření špalík/kolo s rostoucí rychlostí R+Mg... rychlík doplněný o magnetickou kolejnicovou brzdu tzv. II. způsob brzdění - pomalý (úmyslně pomalý) vývin brzdícího účinku na obvodu kol k eliminaci rázů v soupravě G...nákladní (doba náběhu s - odbrzdění s)

52 Brzdicí procento Brzdicí váha Brzdící váha je vyjádřena v tunách, nicméně nejedná se o hmotnost. Jedná se o smluvenou hodnotu mezinárodně platnou, která je vyjádřena pro každé vozidlo na základě zkoušek: B = o. G o... brzdící procenta G...hmotnost vozu Brzdicí procento Brzdicí procento vyjadřuje schopnost vozidla zastavit ze smluvené rychlosti na smluvené dráze. Každý vlak má stanovené potřebné brzdicí procento (dle tabelárního jízdního řádu) ze třídy sklonu trati a rychlosti vlaku pro konkrétní vlak, ve smyslu soupravy, se spočítá skutečné brzdicí procento. Výpočet brzdícího procenta: Pozor! Sto procent není maximum. brzdicí procento = brzdicí váha hmostnost vozidel. 100 Pokud skutečné brzdicí procento je menší než potřebné a nelze jej zvýšit změnou režimu brzdění, je nutné omezit rychlost vlaku. Zkoušky brzdy úplná zkouška brzdy (UZB) Prověřujeme, zda prochází vzduch po celé délce soupravy a zda účinkují brzdy na všech vozech. provádí se na všech vozech vždy ve stanici po sestavení vlaku (za sestavení se nepovažuje výměna hnacího vozidla, změna směru jízdy) platnost úplné zkoušky - 24h dokladem o jejím provedení je podepsaná Zpráva o brzdění vždy na vedoucím hnacím vozidle jednoduchá zkouška brzdy (JZB) JZB má 3 stupně a provádí se pouze na některých vozidlech: zjednodušená zkouška brzdy - na přidaných vozidlech v rozsahu UZB zkouška brzdového spojení (za místem přechodného rozpojení, např. přepřah) zkouška průchodnosti (provádí se na posledním vozidle soupravy za účelem zjištění, zda celou soupravou prochází vzduch) Spojovací hadice na konci vozu klasické stavby. Hadice s červeným koncem jsou hadice průběžného brzdového potrubí, hadicemi se žlutým koncem se propojují potrubí pneumaticky ovládaných pomocných pohonů. Vlaková dokumentace Vlaková dokumentace zahrnuje dokumenty, které musí být vždy umístěny na vedoucím hnacím vozidle. Zahrnuje: výkaz vozidel soupis všech vozů soupravy, jejich parametrů, atd. zpráva o brzdění doklad o provedené Úplné zkoušce brzdy, popřípadě Zjednodušené zkoušce brzdy zpráva o vlaku podklad pro strojvedoucího k vyplnění dokumentace pro DKV (Depo kolejových vozidel)

53 Označování vozidel Označování hnacích vozidel V ČR se železniční hnací vozidla označují dle schématu z roku 1988 (dřívější systém označení byl používán od 20. let 20. století). Jedná se o šestimístné označení + kontrolní číslice. V současné době je označení vozidla doplňováno o označení dle TSI (Technické specifikace interoperability). ABC.DEF G A typ hnacího vozidla BC tzv. konstrukční skupina DEF inventární číslo G vypočítaná kontrolní číslice Označování hnacích vozidel dle TSI Označování vozidel dle TSI (Technických specifikací interoperability) zachovává národní systém značení, jen před něj přidává další čísla a znaky kód dopravce CZ ČD Příměstské elektrické jednotky CityElefant mají řadové označení 471. Počáteční číslice 4 znamená, že se jedná o stejnosměrné elektrické jednotky. Význam číslice A národního schématu: 1 elektrické lokomotivy stejnosměrné 2 elektrické lokomotivy střídavé 3 elektrické lokomotivy vícesystémové 4 elektrické jednotky stejnosměrné 5 elektrické jednotky střídavé 6 elektrické jednotky vícesystémové 7 motorové lokomotivy 8 motorové vozy (9 řídicí vozy u ucelených jednotek) (0 vložené vozy u ucelených jednotek) druh vozidla dle TSI + číslo aby vyšlo G : 91 XX 7 elektrické lokomotivy 92 XX 2 motorové lokomotivy 93 XX 6 elektrické jednotky vysokorychlostní 94 XX 1 elektrické jednotky 95 XX 5 motorové vozy a jednotky 96 XX 0 vložené a řídicí vozy 98 XX 4 motorové lokomotivy posunovací Číselný kód země (výběr): 51 Polsko 54 Česká republika 55 Maďarsko 56 Slovensko 80 Německo 81 Rakousko 85 Švýcarsko 86 Francie -3. výpočet kontrolní číslice Výpočet kontrolní číslice jednotky : x = 24 a kolik je nejbližší vyšší desítka? -> 6 Jednotka Regionova

54 Označování osobních vozů Označování osobních vozů je prováděno dle vyhlášky UIC (Union Internacionale de Chemins de fer Mezinárodní železniční unie), a to pomocí dvanáctimístného čísla a písmenného označení. kód dopravce CZ ČD WLAB kód z kartotéky vozidel kód země inventární číslo vyjádření provozních znaků písmenné označení Režim vozu: 50 vůz pro vnitrostátní provoz (nesplňuje požadavky RIC) 51 vůz schopný mezinárodního provozu v režimu RIC 61 vůz schopný mezinárodního provozu v režimu RIC, klimatizovaný 70 vůz pro vnitrostátní provoz, klimatizovaný, tlakotěsný 73 vůz schopný mezinárodního provozu v režimu RIC, klimatizovaný, tlakotěsný příklady označovaní vozů osobní dopravy: Vyjádření provozních znaků: EF GH E: 1 první třída, 2 druhá třída, 3 kombinace první a druhé vozové třídy F: počet fiktivních oddílů (v podstatě počet oken v bočnici) G: údaj o rychlosti H: údaj o systému topení Jeden z nejmodernějších vozů v parku ČD typ Bmz. Číslo 73 prozrazuje, že jde o klimatizovaný tlakotěsný vůz pro mezinárodní provoz, 54 označuje ČR, 21 říká, že jde o vůz druhé třídy s 11 oddíly. Označení Bmz: B vůz druhé třídy, m vůz delší než 24,5, z vůz potřebuje CZE. Písmenné označení Písmenná označení dle RIC jsou závazná pro všechny členské země UIC. Ostatní písmena si mohou jednotlivé státy nadefinovat samy. velká písmena (dle RIC) písmeno A B AB WR D BD význam vůz 1. třídy vůz 2. třídy vůz 1. i 2. třídy restaurační vůz služební vůz vůz 2. třídy se služebním oddílem Vůz typu Bbdgmee. Číslo 61 prozrazuje, že jde o klimatizovaný vůz pro mezinárodní provoz v režimu RIC, 54 označuje ČR, 84 říká, že jde o vůz druhé třídy se služebním oddílem s 14 fiktivními oddíly. Označení Bbdgmee: B vůz druhé třídy, b oddíl pro osoby se sníženou schopností pohybu a orientace, d vůz s prostorem pro jízdní kola, g vůz s alternativním oddílem pro obsluhu vlaku, m vůz delší než 24,5, ee vůz potřebuje centrální zdroj energie. Nově se označení vozidel umisťuje na rám vozu. Zde WRmz dopravce České dráhy

55 malá písmena dle RIC malé písmeno RIC význam b, h oddíl pro cestující se sníženou schopností pohybu a orientace c lehátkový vůz d, v vůz s prostorem pro jízdní kola ee, z vůz nemá dynamo, vyžaduje zásobování elektrickou energií z centrálního zdroje energie (CZE) f řídicí vůz (pouze u rozpojitelných souprav, ne u ucelených jednotek m vůz delší než 24,5 m p, t vůz s uličkou uprostřed (vůz má velkoprostorový oddíl pro cestující) r vůz se zvláštní výbavou (v ČR se jedná především o zdvihací plošinu pro vozíčkáře) s služební vůz s postranní uličkou malá písmena dle národního schématu malé písmeno a g i j n o x význam dvounápravový vůz vůz s alternativním oddílem pro obsluhu vlaku (obvykle jeden z oddílů pro cestující dodatečně upravený pro obsluhu vlaku) vůz bez návalků a měchů nerozpojitelná jednotka přípojný vůz pro motorovou trakci bez průběžného kabelu elektrického topení dvoupodlažní vůz vůz lehké stavby pro vlaky vedené motorovými vozy Soupravy vlaků dopravce RegioJet jsou tvořeny lokomotivou 162 a soupravou vozů Ampz a ABmz dopravce RegioJet. Přestože se původně jednalo o vozy 1. třídy a kombinované vozy 1. a 2. třídy, dopravce je provozuje jako 2. vozovou třídu. Podle TSI musí být řídicí vozy, které nepřísluší k nerozpojitelným či uceleným jednotkám, označovány dle označovacího schématu běžných vozů. Zatímco se tedy můžeme setkat s řídicími vozy řady 971 (ucelené jednotky řady 471 City Elefant), či například řady 914, které jsou nedělitelnou součástí jednotek 814 Regionova, pokud je řídicí vůz provozovatelný s více typy hnacích vozidel, je označován podle pravidel pro tažená vozidla (v písmenné označení řady vozu se vyskytuje písmenko f, jako řídicích vozů řady (ABfbrdtn) provozovaných v soupravách s motorovými vozy řady

56 Další nápisy a znaky na vozech Další nápisy na vozech označují další technické vlastnosti daného vozu, údaj o revizích, atd. znaky a nápisy na vozidle vysvětlení významu Vůz ČD WRmee rozklíčování významu: WR restaurační vůz m vůz delší než 24,5 m ee potřebuje CZE. Další nápisy na bočnici říkají, že vůz má domovskou stanici Praha hl.n. a patří do DKV Praha. Vedlejší obdélníková tabulka říká, že prázdný vůz má hmotnost 47 t, plný 49 t a má 30 míst k sezení. Velké R v kosočtverci označuje, že vůz je vybaven rychlíkovou brzdou. DK- PR označuje systém brzdy DAKO a provozní režimy P a R. Též lze vyčíst, že vůz je 26,4 m dlouhý přes nárazníky a 19 m vzdálenost otočných čepů podvozku. Obdélníková tabulka označuje tyto údaje: 200 maximální rychlost 200 km/h RIC vůz v mezinárodním režimu RIC symbol kotvy vůz schopný přepravy na trajektu poslední část označuje systémy topení symbol rozhlasu vůz je vybaven rozhlasem Vlevo jsou opět údaje o délce přes nárazníky a rozvoru. Obdélníková tabulka obsahuje údaje o revizích: 1,5 perioda revizí (v tomto případě 1,5 roku) PA místo provedení revize (Pardubice) datum provedení (poslední) revize Označení vozu Ampz dopravce RegioJet. Vozy jsou registrovány v Rakousku, tudíž nesou rakouské označení A-RJ Ampz: A vůz 1. třídy (dopravce jej provozuje jako vůz 2. třídy) m vůz je delší než 24,5 m p vůz s uličkou uprostřed z vyžaduje centrální zdroj energie Z dalších nápisů lze vyčíst například, že vůz má maximální rychlost 200 km/h, splňuje podmínky RIC, údaje o systémech vytápění, že je vůz vybaven vlakových rozhlasem Plnící hrdla vodojemů pro použití ve vozech jsou též opatřovány značkami informujícími o typu vodojemu (důležité především v zimě kvůli zamrzání vody ve vodojemech): zelené mezikruží - zásobník neizolovaný a nevytápěný žluté mezikruží (na obrázku vlevo) - zásobník izolovaný a nevytápěný žluté kolečko (na obrázku vpravo) - zásobník izolovaný a vytápěný Údaje na vozidle říkají: maximální úhel nájezdu k vozidlu je 2 30 (při svěšování soupravy) minimální poloměr oblouku, kterým je vozidle schopno projet je 150 m symbol zcela vpravo zakazuje jízdu vozidla přes svážný pahrbek

57 Označování nákladních vozů Označování nákladních vozidel je prováděno dle vyhlášky RIV, stejný systém je používán u všech zemí, které jsou členskými zeměmi UIC. AB režim vozu určuje použití ve vnitrostátní/mezinárodní přepravě CD kód země (54 Česká republika) AB CD EFG H IJK L EFG přepravně technické parametry vozu H pořadové číslo intervalu IJK pořadové číslo vozu (inventární číslo) L kontrolní číslice tabulka nejvyšších přípustných ložných hmotností vozu ložná plocha vozu ložná délka vozu prostorový obsah vozu mezinárodní písmenné označení vozu Písmenné označení dle RIV (základní písmena) Určitému velkému písmenu dle RIV odpovídá konkrétní číslo na pozici H. písmeno DD E F G H I K L MD MDD O R S T Z význam otevřený patrový vůz pro přepravu automobilů otevřené vozy běžné stavby bočně a čelně výklopné otevřené vozy zvláštní stavby kryté vozy běžné stavby, s minimálně 8 větracími otvory kryté vozy zvláštní stavby vozy s tepelnou regulací, chladicí vozy s tepelnou izolací třídy IN, s výměnou vzduchu, s podlahovým roštem a schránami na led (3,5 m 3 a více) plošinové vozy běžné stavby se sklopnými stěnami a krátkými klanicemi plošinové vozy zvláštní stavby krytý jednopodlažní vůz pro přepravu automobilů krytý patrový vůz pro přepravu automobilů smíšené otevřené - plošinové vozy běžné stavby se sklopnými stěnami a klanicemi podvozkové plošinové vozy běžné stavby se sklopnými čelnicemi a klanicemi podvozkové plošinové vozy zvláštní stavby vozy s otevíratelnou střechou cisternové vozy s kovovými nádržemi pro přepravu tekutých nebo plynných látek

58 Grafikon vlakové dopravy Grafikon vlakové dopravy je souhrn opatření a pomůcek souvisejících s organizací vlakové dopravy. V užším slova smyslu je jako grafikon označován i nákresný jízdní řád (diagram dráha-čas), který je základním dokumentem, podle kterého se realizována a organizována železniční doprava. Informace z nákresného jízdního řádu doplňují a rozvíjejí pomůcky GVD. List nákresného jízdního řádu pro trať Benešov u Prahy Praha-Vršovice a období 12:00 24:00. Číslování vlaků Pro vlaky osobní dopravy jsou (v rámci Evropy) vyhrazena čísla : orientační číselný rozsah druh vlaku mezinárodní vlaky kategorie Ex a R vnitrostátní vlaky kategorie Ex, R a Sp vlaky kategorie Os a Sp ad hoc vlaky a vlaky ve zbytkové kapacitě dráhy vlaky kategorie Os a Sp náhradní vlaky veřejné osobní dopravy Tabulka uvádí pouze orientační číselný rozsah. Existují vlakové spoje, jejichž kategorie a číselné označení tomuto orientačnímu rozdělení neodpovídá. Po druhé světové válce se začínají objevovat komerční jména vlaků. Průkopníky v této oblasti byly vlaky TEE, předchůdci dnešních EC/IC, spojující významná města západní Evropy. Dnes je zvykem pojmenovávat většinu dálkových vlaků vyšší kvality. Setkání elektrických lokomotiv řady 163 a brejlovců řad 750 a 754 v Hradci Králové hl.n. U rychlíků Praha Trutnov dochází právě v Hradci Králové k přepřahu na ose. Mezi Prahou a Hradcem je vlak veden elektrickou lokomotivou, z Hradce do Trutnova pokračuje s lokomotivou nezávislé trakce. /foto: Ing. Tomáš Javořík/

59 Pro vlaky nákladní dopravy jsou vyhrazena pětimístná označení : orientační číselný rozsah 4X XXX 5X XXX 6X XXX 7X XXX 8X XXX a 9X XXX druh vlaku mezinárodní nákladní vlaky (většina z nich je kategorie NEx) vnitrostátní vlaky kategorie NEx vlaky kategorie Pn lokomotivní vlaky (kategorie Lv) vlaky kategorie Mn a Vleč Poštovní nákladní expres (Nex) v čele s lokomotivou řady 163 dopravce ČD Cargo projíždí kolem známého kostela v Zábřehu na Moravě. Poštovní vlaky NEx s I. způsobem brždění mohou dle současné legislativy využívat rychlost až 160 km/h. Lokomotivy řady 163 mají však konstrukční rychlost pouze 120 km/h. /foto: Ing. Jan Lachnit/ Sestava GVD Při sestavě grafikonu je počítáno především s následující kvantitativními požadavky/parametry: Délka vlaku Délka vlaku zahrnuje délku soupravy a délku hnacích vozidel. pro vlaky osobní dopravy se udává v počtu náprav (1 náprava odpovídá cca 6 m délky) pro vlaky nákladní dopravy se udává v metrech a počtu náprav Délka vlaku nesmí překročit normativ délky vlaku na dané trati (stanoveno tabulkami traťových poměrů TTP). pobyt v dopravně délka vlaku sestava grafikonu jízdní doba hmotnost vlaku

60 Hmotnost vlaku Hmotnost vlaku obecně vyjadřuje hmotnost všech vozidel vlaku kromě nezavěšeného postrku. Pro potřeby sestavy GVD se však rozlišuje: dopravní hmotnost hmotnost vozidel nevyvíjejích tažnou sílu včetně nákladu a cestujících (u ucelených jednotek je dopravní hmotnost totožná s kompletní hmotností ) pravidelná hmotnost normativ hmotnosti konkrétního vlaku předepsaný plánem vlakotvorby (na pravidelnou hmotnost je plánován GVD) Jízdní doba Jízdní doba je obecně časový úsek jízdy vlaku mezi dopravnami. Pro potřeby sestavy GVD se používá pravidelná jízdní doba, která se sestává z teoretické jízdní doby (jízdní doba teoreticky vypočtená pro potřeby GVD) a časových rezerv pro vyrovnání případného malého zpoždění. Celková jízdní doba vlaku pak představuje časový úsek mezi odjezdem vlaku z výchozí dopravny a příjezdem vlaku do cílové dopravny. Pobyt Pobyt je časový úsek zastavení vlaku v dopravně, popřípadě v místech přepravního stanoviště (zastávky, nákladiště). Pobyt vlaku v dopravně může nastat z několika důvodů: z přepravních důvodů z dopravních důvodů pro potřeby provozu (dříve např. zbrojení parních lokomotiv) Jako nejmenší délka pobytu se považuje odpovídající čas na odbrzdění soupravy (např. u sólo motorového vozu či jednotky se počítá s nejkratším možným pobytem 0,25 min, u nákladních vlaků je doba potřebná na odbrzdění soupravy většinou delší). Druhy grafikonu Grafikony lze rozdělit podle několika hledisek podle poměru rychlosti jízdy vlaků, podle počtu traťových kolejí či podle způsobu organizace jízdy vlaků (zejména u jednokolejných tratí). Podle poměru rychlosti jízdy vlaků lze grafikon rozdělit na: rovnoběžný grafikon - všechny vlaky jezdí v daném směru stejnou rychlostí (typicky například metro) nerovnoběžný (tzv. komerční) grafikon vlaky jezdí v daném úseku různými rychlostmi (rychle a pomalu jedoucí vlaky osobní dopravy, vlaky nákladní dopravy Rovnoběžný grafikon. Nerovnoběžný (komerční) grafikon. V současné době se na železnici (zejména v osobní dopravě) uplatňuje taktová doprava, která se prakticky v GVD projevuje stejnými rychlostmi pro stejné druhy vlaků

61 Podle počtu traťový kolejí se grafikon dělí na: jednokolejný grafikon obsahuje pravidelné křižování vlaků dvoukolejný grafikon organizován v drtivé většině tak, že jedna kolej slouží pro jízdu vlaku jedním směrem a druhá kolej pro vlaky směrem opačným vícekolejný grafikon Jednokolejný grafikon. Dvoukolejný grafikon. Rychlík 674 v úseku se třemi traťovými kolejemi mezi Poříčany a Prahou. Jedná se o jediný úsek tratě s třemi traťovými kolejemi v ČR. Ostatní tratě v ČR jsou dvojkolejné či jednokolejné. /foto: Mgr. Jaroslav Charvát/ Podle způsobu organizace jízdy vlaků (zejména na jednokolejných tratích) se grafikon dělí na: jednoduchý grafikon trasy vlaků se obousměrně pravidelně střídají (nedochází k opakované plánované jízdě dvou vlaků za sebou) skupinový grafikon obsahuje plánované skupiny vlaků jedoucí za sebou stejným směrem svazkový grafikon obsahuje větší skupiny vlaků jedoucí za sebou stejným směrem (typicky v případě dvojkolejné tratě vybavené autoblokem) Jednoduchý grafikon. Skupinový grafikon. Svazkový grafikon

62 Pomůcky grafikonu Pomůcky grafikonu slouží k popsání a dokumentaci všech procesů, jízd a činností v rámci GVD, ať už pro služební potřebu, nebo pro cestující veřejnost. pro služební potřebu nákresný jízdní řád sešitový jízdní řád seznam vlaků pro staniční zaměstnance plán vlakotvorby plán řazení nákladní dopravy vlaky osobní dopravy přípoje mezi vlaky osobní dopravy pro cestující veřejnost vývěsný jízdní řád knižní jízdní řád seznamy příjezdy-odjezdy elektronické jízdní řády a vyhledávání spojení Nákresný jízdní řád Nákresný jízdní řád graficky zobrazuje jízdu vlaku. V podstatě se jedná o diagram dráha-čas. Výřez listu nákresného jízdního řádu pro traťový úsek Benešov u Prahy Praha-Vršovice (zobrazené období 12:00 16:00). Výběr vysvětlivek k nákresnému jízdnímu řádu

63 Sešitový jízdní řád Sešitový jízdní řád je souborem tabelárních jízdních řádů jednotlivých vlaků na jednotlivých tratí na základě dat z nákresného jízdního řádu uvádí pro daný vlak (uváděna kategorie vlaku dle předpisu D1) čas příjezdu, délku pobytu a čas odjezdu, respektive čas průjezdu, v každé dopravně či přepravním stanovišti v daném traťovém úseku. Sešitový jízdní řád uvádí také technické normativy pro daný vlak, respektive pro dané hnací vozidlo. Význam jednotlivých sloupců: Vysvětlivky k symbolům ve sloupcích 2-8: sloupec 1: dopravny a přepravní stanoviště není dovolena výprava vlaku hlavním návěstidlem sloupec 2: zvláštní opatření B stanice bez odjezdových návěstidel sloupec 3: jízdní doba ze sousední dopravny N stanice s nezávislými návěstidly (návěstidla si nejsou vzájemně předvěstí) sloupec 5: čas příjezdu o pravidelný vjezd na obsazenou kolej sloupec 6: délka pobytu [min] P stanice se závislými návěstidly bez rychlostní návěstní soustavy sloupec 7: čas odjezdu pobyt kratší než 0,5 min sloupec 8: stanovená rychlost/potřebná výměra brzidcích % 0,5 min x zastávka na znamení (ve sloupci 5) + zastavení z dopravních důvodů (ve sloupci 5) x zastavení jen v určitých dnech či časových obdobích (ve sloupci 5) TZZ umožňuje jízdu proti správnému směru (před názvem dopravny) Ukázka tabelárního jízdního řádu vlaku Sp 1803 v úseku Chlumec nad Cidlinou Trutnov hl. n. s příslušnými vysvětlivkami

64 Vlaky osobní dopravy Pomůcka grafikonu Vlaky osobní dopravy stanovuje především řazení jednotlivých vlaků a uvádí technické a technologické údaje o soupravě a jejím potřeném vybavení. Tuto pomůcku zpracovávají jednotliví dopravci. V záhlaví listu je uvedena komerční kategorie a číslo vlaku (vlevo), údaje o vytápění a požadované rychlosti soupravy, komerční jméno a trasa vlaku. Význam jednotlivých sloupců: Výměra brzdicích %: sloupec 1: řada vozu Brzd.%:XXX//YYY/ZZZ sloupec 2: číslo vozu sloupec 3: přechod vozu od vlaku sloupec 4: běh vozu sloupec 5: přechod vozu na vlak sloupec 6: domovská stanice/správa vozu sloupec 7: číslo VO/EWP sloupec 8: poznámky Normativ hmotnosti (maximální hmotnost tažených vozidel): XXX [pouze u mezinárodních vlaků] potřené brzdicí procento pro nejvyšší hodnotu stanovené rychlosti (v rámci celé trasy vlaku) YYY potřené brzdicí procento pro nejvyšší hodnotu stanovené rychlosti (v rámci ČR) ZZZ potřené brzdicí procento při snížení rychlosti na 120 km/h nebo rozložení zábrzdné vzdálenosti do dvou prostorových oddílů Příklad: Ukázka listu vlaku EC 221 z pomůcky grafikonu Vlaky osobní dopravy s příslušnými vysvětlivkami

65 Přípoje mezi vlaky osobní dopravy Pomůcka grafikonu Přípoje mezi vlaky osobní dopravy stanovuje podmínky, za jakých bude zajištěna návaznost a umožněn přestup cestujících mezi vlaky osobní dopravy, respektive podmínek vyčkávání návazných vlaků při případných zpoždění vlaků přípojných. Pomůcka je vydáváná formou jednotlivých společných patření SŽDC (řízení provozu na dopravní cestě) a dopravců. přípoj Přípoj představuje dvojice vlaků, u kterých v rámci jedné stanice je mezi příjezdem prvního (přípojného) vlaku a odjezdem druhého (návazného) vlaku nejméně 2 minuty a nejvíce 60 minut (pokud není uvedeno jinak). nepřípoj Přípojem nejsou: vlaky, u kterých v rámci jedné stanice je mezi příjezdem prvního (přípojného) vlaku a odjezdem druhého (návazného) vlaku 0 až 2 minuty vlaky opačného směru (pokud není uvedeno jinak) vlaky stejného směru, pokud mají shodné následující místo zastavení vlaky, u kterých je pomůckou GVD stanoveno, že nejsou přípojem Čekací doba Čekací doba stanovuje nejvyšší možné zpoždění návazného vlaku při odjezdu z přípojové stanice. Pro všechny návazné vlaky platí základní čekací doba, pokud není pomůckou Přípoje mezi vlaky osobní dopravy stanovena čekací doba odlišná (žádná/kratší/delší). Základní čekací doba Základní čekací doba: vlaky kategorie Ex: 5 min vlaky kategorie R, Sp a Os: 10 min Uváděny jsou kategorie vlaku dle předpisu D1. Přestupní doba Teoretický časový úsek pro přestup cestujících mezi přípojným vlakem a návazným vlakem v rámci železniční stanice. Přestupní doba přestup bez použití podchodu, cestující překračuje nejvýše dvě koleje: 2 min přestup bez použití podchodu, cestující překračuje více, jak dvě koleje: 3 min přestup podchodem na vedlejší nástupiště: 3 min navýšení při přestupu podchodem o každé další nástupiště: + 1 min navýšení, pokud jsou v žst. rozdělená nástupiště (např. sever-jih) a cestující při přestupu překonává toto dělení: +1 min Vysvětlivky k symbolům použitých v tabulce: V vlak je přípojem od všech vlaků splňující podmínky přípoje N nečeká, na žádné přípoje - platí základní čekací doba Ukázka listu žst. Stará Paka z pomůcky grafikonu Přípoje mezi vlaky osobní dopravy (SZDC+ČD)

66 Všechny návěsti a přílušné návěstní předpisy jsou obsaženy v předpisu SŽDC D1. Jsou platné pro veřejnou železniční síť České republiky. Odkazy a reference Zákon 266/1994 Sb. ve znění pozdějších úprav Zákon o drahách (ve znění k ) Zákon 194/2010 Sb. Zákon o veřejných službách v přepravě cestujících Zákon 77/2002 Sb. o transformaci Českých drah na akciovou společnost ČD a státní organizaci SŽDC Vyhláška č. 173/1995 Sb. Dopravní řád drah Vyhláška č. 175/2000 Sb. Přepravní řád pro veřejnou drážní a silniční dopravu předpis SŽDC D1 Předpis pro používání návěstí při organizování a provozování drážní dopravy předpis SŽDC D2 Předpis pro organizování a provozování drážní dopravy předpis SŽDC D3 Předpis pro zjednodušené řízení drážní dopravy Směrnice SŽDC č. 104 Provozní intervaly a následná mezidobí Jaroslav Vonka, Tatiana Molková, Jaromír Široký: Technologie a řízení dopravy II - GVD, 112 str., Univerzita Pardubice, 2000, ISBN Rychlík Praha Příbram Písek České Budějovice v čele s nejnovějším brejlovcem řady tvořící vizuálně ucelenou soupravu v nátěru Najbrt poblíž Březnice. /foto: Martin Klecán/