Dr. Alexander Dvořák, projektový manager o.s. Sdružení pěstounských rodin

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Dr. Alexander Dvořák, projektový manager o.s. Sdružení pěstounských rodin"

Transkript

1 Předmluva: Vážení čtenáři, vážení uživatelé tohoto sborníku, ve dnech 11. a 12. října 2007 se konala v areálu Vyšší policejní školy a Střední policejní školy v Praze mezinárodní konference, pořádána rozvojovým partnerstvím HEFAISTOS v součinnosti se Sdružením pěstounských rodin, na téma Sociálně vyloučení a sociální ekonomika. Konference tématicky navazovala na svoji předchůdkyni v červnu předcházejícího roku a rozšiřovala získané poznatky z dosavadní praxe, z průběhu pilotních projektů a též zahrnovala inovativní náměty našich zahraničních partnerů z Itálie, Polska a Slovenska, kteří jsou členy nadnárodních partnerství Social enterprise (SE) a From Eastern to Western Europe (FETWE). Z vystoupení na této konferenci bylo znát, jak dalekou cestu jsme všichni prošli od začátků projektů, od málo známého obsahu až po stávající hluboké analytické poznání i praktické zkušenosti s komplexní podporou osob ohrožených sociálním vyloučením, zejména cestou zaměstnávání. Stále se ukazuje, že Sociální ekonomika patří dosud v naší zemi mezi koncepce, které jen velmi obtížně pronikají do běžného života, a to i v rovině pojmosloví. Ze zatím známých aktivit, které by vedly komplexně a systémově k cíli, jich ani ve státech, již dlouhodobě začleněných v EU, není nadbytek. Existují jednotlivé dílčí postupy, spojené zejména s jistým způsobem zakládání družstev, či jiných podniků na nějaké bázi spolupráce místních správ a samospráv. Mnoho dobrých myšlenek, hodných následování po aplikaci na naše podmínky, zaznělo od našich zahraničních partnerů. Zkušenosti z Itálie mohou být velmi iniciativní pro vznik menších subjektů, s ekonomickou samostatností po jisté podpoře místních samospráv a podnikatelských svazů. Rovněž některé poznatky ze slovenské legislativy jsou přenositelné do našeho prostředí. Z vystoupení i diskusí bylo vidět, jak mnoho práce bylo věnováno všemi partnerstvími zpracovávání návrhů legislativních úprav, umožňujících realizovat záměry spojené se sociální ekonomikou, zejména v oblasti chápání tvorby nových, zatím nedefinovaných, regulí pro vznik výrobních, obchodních či jiných společností, které by dávaly obcím větší flexibilitu při možnostech jejich zakládání, kontrole, podpoře i rušení. Ve všech zemích se hledají optimální cesty k ulehčení zavedení sociální ekonomiky do praxe i formou návrhů úprav daňových zákonů, způsobů vedení účetnictví a dalších nástrojů působících v této oblasti. V této souvislosti byla zvýrazněna potřeba získané poznatky neponechat jenom na úrovni těch, co se v této problematice pohybují, ale dostat je do širokého povědomí obyvatelstva, to jest zajistit jejich širokou medializaci. Tento cíl sleduje i vydání tohoto Sborníku. Je potřeba říct, že mnohé příspěvky, zejména od zahraničních účastníků, jsou zpracovány formou přepisu ze zvukového záznamu bez písemných podkladů a neprošly ani jazykovou úpravou, což by vydání sborníku značně prodražilo. Obsahový smysl je plně zachován. Jsme přesvědčeni, že každý si v tomto Sborníku nějaké zrnko pro sebe najde, které mu pomůže v jeho práci, nebo rozšíří jeho obzory. Další informace o projektu HEFAISTOS, o aktivitách, které realizuje buď na národní úrovni, nebo v rámci nadnárodní spolupráce, je možné získat na webových stránkách Na závěr nutno patří poděkovat za aktivní spolupráci při přípravě konference i při sestavování Sborníku hlavnímu managerovi konference dr. Josefu Vanickému, překladateli Ing. Emilu Píšovi, administrativnímu zázemí vedenému paní Janou Ulmovou a vedení Vyšší policejní školy a Střední policejní školy v Praze v čele s plk. Ing. Mgr. Jiřím Zlámalem PhD. Poděkování si zaslouží i naši partneři, zejména Město Prachatice vedeno místostarostkou Hankou Rabenhauptovou, Spolkový dům Mariany Berlové Bruntál vedeno Ing. Michalem Medkem, Statutární město Liberec vedeno Gabrielou Krupičkovou, Centrum sociálních služeb Vyškov vedeno ředitelem Mgr. Zdeňkem Leznarem, Vysoká škola veřejné správy a

2 mezinárodních vztahů vedeno Michalem Hudcem, Svaz českých a moravských výrobních družstev vedeno Ing. Karlem Rychtářem a Obec Slováků v ČR vedeno dr. Peterem Liptákem. Zvláštní poděkování náleží i všem starostům pověřených obcí, kteří spolupracovali aktivně například v dotazníkových akcích a jejichž zkušenosti byly zakomponovány do obsahu konference. Za všechny patří zmínit alespoň Čáslav, Český Těšín, Děčín, Frýdlant nad Ostravicí, Jindřichův Hradec, Litoměřice, Milevsko, Město Bílovec, Moravský Krumlov, Poděbrady, Pohořelice, Písek a Stříbro. Ing. Jozef SLOBODNÍK realizátor projektu Hefaistos Dr. Josef Vanický, předseda o.s. ORFEUS Dobrý den, dovolte mi, abych Vás všechny jménem spoluorganizátorů této konference - občanských sdružení ORFEUS a Sdružení pěstounských rodin přivítal a současně zahájil jednání prvního dne. Úvodem bych se rád představil, jsem předsedou o.s. ORFEUS a současně realizačním managerem projektu HEFAISTOS, jednoho ze dvou projektů, které jsou za Českou republiku národními partnery TCA - FROM EASTERN TO WESTERN EUROPE (FETWE). Mým současným úkolem je konferenci řídit a zajistit její průběh. Konference, kterou jsme nazvali Sociálně vyloučení a sociální ekonomika se zúčastňují i zástupci druhého TCA projektu HEFAISTOS pracujícího pod názvem SOCIAL ENTEPRISE. Jak jste z předloženého programu zjistili, budete mít možnost seznámit se v průběhu obou dnů i s několika jejich vystoupeními. Spolu s příspěvky, které budou předneseny za českou stranu se stanou obsahem připravovaného sborníku do kterého budou zařazeny i příspěvky autorů, kteří se nám v průběhu přípravy konference z pracovních důvodů omluvili. Věříme, že Vám průběh konference pomůže přiblížit aktuální stav v této oblasti a že si z jejího průběhu odnesete řadu nových poznatků, informací a osobních kontaktů. Dr. Alexander Dvořák, projektový manager o.s. Sdružení pěstounských rodin Dobrý den dámy a pánové, dovolte mi, abych Vás také přivítal na dnešní konferenci věnované problematice sociální ekonomiky. Jsem projekt managerem občanského sdružení nazvaného Sdružení pěstounských rodin a v úvodu bych Vás chtěl v krátkosti s tímto sdružením seznámit. Sdružení sdružuje celkem přes 800 pěstounských rodin a eviduje přes dětí umístěných v pěstounských rodinách. Za tímto cílem vytváří a realizuje několik rámcových projektů v prvé řadě se jedná o poradnu, která pomáhá lidem v orientaci ve výchově pěstounských dětí v pěstounských rodinách. Dává jim návod, jak se k těmto dětem chovat

3 nebo jak k nim přistupovat a jak je vychovávat. Když vzniknou nějaké problémy v této oblasti tak radí jak je řešit. Další z těchto projektů je realizován v rámci CIP EQUAL jako součást aktuální činnosti Domu na půli cesty. V rámci nadnárodního partnerství FETWE současně představuje konkrétní formu spolupráce se sdružením ORFEUS. V této souvislosti bych chtěl poukázat i na úspěch bývalého managmentu a celkového sdružení pěstounských rodin, který spočívá v realizaci náročné rekonstrukce zámečku ve Velkém Dvoře u Pohořelic nezbytného pro jeho vlastní realizaci. V průběhu druhého jednacího dne budete slyšet příspěvky od hlavního managera a statutárního zástupce Sdružení pěstounských rodin Mgr. Šmýda a od vedoucí Domu na půli cesty ve Velkých Pohořelicích paní Vávrové. Pokud budou nějaké otázky ke sdružení a jeho činnosti, budu po oba dny přítomen a se svými spolupracovníky na ně rádi odpovíme. Sociální ekonomika jako nástroj Agentury pro předcházení sociálního vyloučení v romských sociálně vyloučených komunitách Ing. Radka Soukupová, ředitelka kanceláře Rady vlády ČR pro záležitosti romské komunity, Praha Dobrý den, jmenuji se Radka Soukupová, jsem z Úřadu vlády z Odboru vládního zmocněnce pro lidská práva, vedu kancelář Rady vlády pro záležitosti romské komunity. Ráda bych Vás dnes seznámila s tím, jak sociální ekonomika může fungovat jako nástroj nové agentury, kterou při Úřadu rady vlády připravujeme. Možná bychom si nejprve měli říct, co jsou to sociálně vyloučené romské lokality, protože budu mluvit jenom o jedné sociálně vyloučené skupině, a to o lidech z vyloučených romských lokalit. Ta otázka je na místě, protože možná, že někteří z Vás jste zaznamenali, že se v České republice vede sáhodlouhá diskuze o tom, kdo je či není Rom. A jak zacílit pomoc pro romské etnikum, když při sčítání lidu se k romské komunitě přihlásilo něco přes lidí. A to přesto, že odborné odhady mluví o tom, že v České republice jich žije asi Tuto polemiku rozřešila tzv. Gabalova studie, studie firmy GAC, kterou zadalo Ministerstvo práce a sociálních věcí v loňském roce. Na základě této analýzy bylo v České republice identifikováno celkem 330 romských ghett, a to na území celkem 190 obcí České republiky. Gabalovi výzkumníci si samozřejmě položili tutéž otázku Jak poznat sociálně vyloučené romské lokality, a oni na ni odpověděli následovně: podle nich je Romem ten, kdo se za Roma považuje, a nebo ten, koho za něj považuje většinová společnost. Tímto svým základním konceptem se jim podařilo identifikovat 330 romských ghett a poprvé se rozvinula otázka, jak pomoci osobám, které v těchto ghettech žijí, a jak je nějakým způsobem nasměrovat k lepšímu soužití s majoritní společností. Druhá otázka, která je namístě, je Co je to agentura?. Agentura je vlastně nový nástroj státu, který vzniká pod Úřadem vlády, resp. pod kanceláří Rady vlády pro záležitosti romské komunity a je to vlastně skupina lidí, kteří budou působit v sociálně vyloučených romských lokalitách. Zatím máme ve státním rozpočtu schváleny prostředky na asi 20 nových pracovníků. Část z nich bude působit v sociálně vyloučených lokalitách, ale jenom v deseti z nich, protože prostředky jsou jen na práci v deseti z těch 330 romských ghett. Mluvíme o tzv. pilotní fázi. Je ale potřeba nějakým způsobem pracovat i v těch zbývajících 180 obcí, na

4 jejichž území sociálně vyloučené romské lokality jsou. Pro ty bude určeno poradenství a konzultace, které budeme poskytovat také v rámci Agentury. Aktivity Agentury by se měly rozpadnout do dvou směrů. Jednak to bude působení v pilotních lokalitách a jednak poradenství pro ty ostatní lokality. V oněch deseti pilotních lokalitách bychom měli pracovat na základě následujícího konceptu: nejprve by se měl terén zmapovat a posléze by mělo být budováno lokální partnerství. To znamená, že by se měli najít lidé z té uvedené lokality, kteří začnou spolu hledat řešení. Mluvíme o tak zvaných klíčových místních hráčích, což jsou obce, neziskové organizace, podnikatelský sektor, školy. Měli by tam samozřejmě být zastoupeni i samotní příslušníci ze sociálně vyloučené lokality. Poté co se takto vybudované partnerství sestaví, tak by se mělo shodnout na nějakém plánu, jak z problému ven. Jak řešit situaci, která je dnes v mnohých městech velmi napjatá a jak najít zdroje na projekty, které by mohly působit tak, aby se lokality nějakým způsobem pozvedly. Pracovníci Agentury by zde tedy neměli poskytovat žádné služby, ale měli by pomáhat místním aktérům projekty napsat, prosadit u jednotlivých donorů a následně pomoci tyto projekty realizovat a řídit. Z aktivit centrálních je možno zmínit několik důležitých činností, které by měly být poskytovány mimo deset vybraných pilotních lokalit. Rádi bychom spolupracovali s výzkumnými pracovišti. Jsme si vědomi toho, že na našich bedrech je svým způsobem i lobbing, který bude iniciovat i některé změny zákonů, jež bude potřeba aktivovat ve prospěch činností potřebných pro sociálně vyloučené lokality. Agentura by měla pracovat vlastně s takovou vizí, že stávající koncepce využívání prostředků již není udržitelná. Do sociálně vyloučených romský lokalit teče spousta peněz, ale většinou to jsou prostředky, které produkují výsledky, jež nejsou udržitelné. Poté co takový projekt skončí, skončí i jeho výsledky a dopady, a tím pádem se znovu hledá nějaký další zdroj na obnovu těchto prostředků, těchto dopadů. Proto bychom byli rádi, kdyby výsledky, které bude agentura produkovat, byly udržitelné. Ale jsme si vědomi toho, že abychom dosáhli udržitelných výsledků, budou to výsledky poměrně pomalé. To je ale vždy rizikové pokud se realizuje nějaký projekt s politickou podporou. Rádi bychom také, aby se do řešení těch problémů zapojili Romové sami a Agentura by měla být jen pomocníkem, takzvaným mediátorem, katalyzátorem mezi nimi a většinovou společností. Mluvila jsem o tom, že těch deset pilotních lokalit je takzvaná pilotní fáze fungování agentury, ale jsme si vědomi toho, že po skončení pilotní fáze bude potřeba nějakým způsobem začít pracovat i ve zbylých 180 lokalitách. Ta pilotní fáze by měla začít příští rok. Agentura by měla začít poskytovat své služby v roce 2008 a měla by testovat metody v deseti lokalitách. Měla by připravit personálně odbornou kapacitu na to, až pilotní projekt skončí, aby bylo možné používat ji i v ostatních lokalitách. To, co je velmi důležité, je fakt, že ze 70% bude agentura financovaná ze strukturálních fondů EU. V té druhé fázi, která by měla být zahájena v roce 2011, by se Agentura měla vymanit z prostředí Úřadu vlády a měla by začít poskytovat své služby pod nějakou jinou hlavičkou. Velmi se diskutuje o tom, kdo bude tím zřizovatelem nebo jaký to bude subjekt, protože variant je celá řada a v této chvíli tato záležitost není ještě rozhodnuta. Ke konceptu Agentury bylo uspořádáno několik seminářů, které vyústily v následující závěry: Agentura by měla sloužit jako nástroj změny v sociálně vyloučených lokalitách, měla by nabádat a pomáhat hledat společné řešení a měla by poskytovat pomoc v deseti pilotních i v ostatních nepilotních lokalitách. Ministryně Stehlíková oslovila všech 190 obcí, které byly identifikovány jako obce, na jejichž území existují romská ghetta. Obeslali jsme je s

5 dotazníkem, na který jsme do dneška dostali odpověď od cca 70 obcí, které vyjádřily ochotu spolupracovat s Agenturou nebo napsaly, že o její služby nějakým způsobem stojí. Také jsme se obrátili na všechny kraje, všechny kraje byly vyzvány, aby samy vytipovaly tři lokality, ve kterých by měla Agentura následně působit. Samozřejmě, že z prostého matematického rozkladu je evidentní, že není možné uspokojit všechny kraje. Na to jsme hejtmany upozorňovali, a v tuto chvíli máme téměř ze všech krajů vydefinované množiny, ve kterých by Agentura mohla působit. Asi si kladete otázku Jak toto všechno souvisí se sociální ekonomikou a s tématem dnešní konference. Ta souvislost je velmi zřetelná. Zaměstnanost je klíčový fenomén k řešení a jako jeden z nástrojů (nejen pro sociálně vyloučené lokality, v nichž žijí Romové, ale i pro všechny sociálně vyloučené osoby), je samozřejmě vnímána sociální ekonomika. Agentura bude v úzké spolupráci s neziskovým sektorem, podnikatelským sektorem či ve spolupráci s úřady práce produkovat takové projekty, které je možno nazvat projekty sociální ekonomiky. Agentura působí na příkladech dobré praxe. To znamená, že se v Kanceláři Rady vlády shromažďují projekty, které nějakým způsobem již dnes ukazují, že se daří zaměstnávat Romy, že to není nějaká iluze. Že i romské etnikum chce pracovat, a zde taky uvádíme jeden konkrétní příklad, a to je modelový projekt občanského sdružení Liga Bruntál, které zaměstnává lidi ze sociálně vyloučených lokalit. Na tomto konkrétním příkladě je pak možno dokumentovat, s jakými problémy se střetáváme a co bychom rádi iniciovali i v oblasti sociální ekonomiky. Samozřejmě, že se nabízí otázka, kde brát zdroje na financování projektů, které jsou velmi potřebné. V průběhu dnešního odpoledne tu bude zástupkyně Ministerstva práce a sociálních věcí, takže ta Vám zcela jistě řekne detailní informace o tom, kde hledat zdroje z Evropského sociálního fondu. To je fond, který slouží na financování pouze neinvestičních, nebo v evropském žargonu tzv. měkkých projektů. Vybrala jsem jenom dvě opatření, z nichž je možno čerpat z tohoto fondu prostředky i na projekty sociální ekonomiky. Sociální ekonomika to bude v takovém zvláštním integrovaném pojetí: aby se daly nasměrovat z evropských zdrojů do sociální ekonomiky investiční prostředky, které jsou alokovány v tzv. Integrovaném operačním programu, vymyslelo Ministerstvo práce a sociálních věcí takový zajímavý nástroj. Bude existovat mechanizmus, kdy se lidé nejprve připraví na fázi sociálního podnikání. Budou existovat tři fáze programu, který bude vlastně pod Ministerstvem práce a sociálních věcí (z Operačního programu lidské zdroje, zaměstnanost ) financován. Bude to fáze - motivování, vzdělávání a poskytování poradenství pro vznik podnikatelského záměru. Následně fáze podpory zaměstnávání znevýhodněných osob, resp. podpory subjektů, které zaměstnávají znevýhodněné osoby, a potom fáze průběžného poradenství při realizaci těch projektů. Ve chvíli, kdy ten, kdo projekt podá, projde všemi těmito třemi fázemi, bude možné, aby požádal o investiční prostředky z Integrovaného operačního programu, který je administrován Ministerstvem pro místní rozvoj. Zde bude financovaná fáze investiční podpory, to znamená, že z tohoto programu bude možné nakupovat tak zvané výrobní prostředky nebo poskytovat nějaké investice na sociální ekonomiku jako takovou. Ze stávajícího návrhu grantového schématu jsem vybrala navrhované žadatele o finanční podporu. Jsou to neziskové organizace, nově zakládané podnikatelské subjekty a také organizační složky státu a jimi zřizované příspěvkové organizace. To znamená, že spektrum těch žadatelů je poměrně široké, ale jak pravděpodobně všichni víte, tak Operační program lidské zdroje, zaměstnanost ještě nebyl schválen. Je v tuto chvíli v jednání s Evropskou komisí, je to ale jeden z programů, který má největší šanci na to být schválen ještě v letošním roce. Jedná se tedy o návrh, protože dokumenty ještě nebyly oficiálně vydány. V tomto návrhu je toto široké spektrum žadatelů o finanční podporu. Vše, co bylo nyní uvedeno, se

6 netýká jen sociálně vyloučených lokalit. Z Evropského sociálního fondu nebo Evropského rozvojového fondu mohou čerpat ty osoby, které tzv. Řídící orgán, konkrétně ministerstvo, identifikuje. Co se týče návrhu výše uvedené podpory, tak je to koncipováno poměrně osvíceně. To znamená, že je i minimální hranice projektu poměrně nízká. Nejmenší projekt bude moci dosahovat částky pouze Kč. To je docela významné, protože některé začínající subjekty nebo malé neziskové organizace se v uplynulém programovacím období trápily tím, že velikost i toho nejnižšího projektu byla pro ně příliš obtížná. Řídící orgány pak musely tuto částku snižovat, a možná i proto je v tomto návrhu částka pouhých Kč. I tato částka je sice hodně náročná na administrativu, protože to, zda administrujete projekt stotisícový nebo padesátimilionový, je z pohledu administrace téměř lhostejné. Co je ale poměrně alarmující, je maximální výše podpory. Ta maximální výše podpory je totiž pouhých 5,5 mil. Kč, a to není proto, že by ministerstvo samo tuto částku takto identifikovalo, ale je to proto, že pro investiční projekty platí tak zvané pravidlo de minimis. Ti z Vás, kdo jste se dostali do čerpání veřejných prostředků převážně z Evropských zdrojů, tak jste se s tímto termínem již určitě setkali. Pravidlo říká, že jeden subjekt může v průběhu 3 let vyčerpat maximálně , což je vlastně částka, která se hodně blíží k oněm 5.5 mil korun. Vždy se ale jedná o všechny veřejné prostředky, a navíc se ta částka stále bilancuje klouzavě: to znamená, že se vždycky načítají aktuální tři roky. Musí se dávat velký pozor, aby se v průběhu uplynulých tří let ta částka nepřekročila, protože Evropská komise tím hlídá narušení trhu - aby se nepodporovala nekalá konkurence, aby někdo nedostal z veřejných zdrojů více prostředků. K tomu slouží pravidlo de minimis a podle tohoto pravidla budou omezeny prostředky pro jeden projekt. V kuloárech, které se zabývají sociální ekonomikou, se vede velmi bouřlivá debata, zda je správně toto pravidlo aplikovat i pro projekty sociální ekonomiky. Protože sociální ekonomika je vlastně něčím, co vytváří obecné blaho, není to nástroj čistého podnikání. Projekty ze sociální ekonomiky jsou projekty, které zaměstnávají osoby ze sociálně vyloučených lokalit nebo vytváří veřejné služby. To není regulérní podnikání, na které by se podle názoru mnohých mělo toto pravidlo vztahovat. Nic méně podle stávajících pravidel Evropské komise tomu tak bude a bylo by vhodné vyvolat diskuzi o tom, zda je to správné či nikoli. Protože, a nyní se vracím zpátky k modelovému projektu z Ligy Bruntál, mluvíme o tom, že Liga Bruntál jako nezisková organizace má v plánu zaměstnávat 40 Romů, ale jejich projekt dosahuje částky, která je desetkrát větší, než je maximální hranice tohoto projektu. Je to 60 mil. korun. Ale podle pravidla de minimis mohou uplatňovat pouze ta pravidla, která Evropská komise uplatňuje striktně na podnikatelské subjekty. Tím je jejich role velmi obtížná. Oni si sice samozřejmě jako běžný podnikatel mohou vzít úvěr, ale cílem jejich podnikání není zisk, cílem jejich podnikání je zaměstnávání lidí ze sociálně vyloučených lokalit. Takže to je jen jeden takový konkrétní případ, jak toto pravidlo vlastně blokuje rozvoj sociální ekonomiky a jistě by asi stálo za to na toto téma otevřít veřejnou diskuzi. Mnohokrát děkuji za pozornost a omlouvám se, že moji prezentaci nemáte vytištěnou. Je k dispozici elektronicky a budete-li mít zájem, tak Vám ji mohu poslat na adresy nebo prostřednictvím organizátorů této konference. D i s k u z e: Dotaz:

7 Chtěla bych se zeptat paní Ing. Soukupové, která říkala, že ty lokality se teprve budou vybírat, podle jakého klíče to bude. Nepochopila jsem, že to moc neodpovídalo potřebám státu. Odpověď: Co se týče výběru lokalit, je postup následující. V tuto chvíli máme dotazníky ze 70 obcí, které se na nás obrátily s ochotou spolupracovat s Agenturou. Máme také množinu lokalit, které vygenerovaly kraje. V tuto chvíli zadáváme data do softwaru, který nám zpracovává výsledky dotazníku a měli bychom, bodovým ohodnocením podle jednotlivých kritérií zjistit 20 obcí, které jsou nejvhodnější pro pilotní fázi. Dvacet obcí bychom rádi osobně objeli, abychom měli i zpětnou vazbu, nejenom vazbu papírovou, ale i osobní zpětnou vazbu. A na základě pracovních jednání by potom expertní komise vybrala deset lokalit. Z té veřejné diskuze vyplynulo, že by Agentura měla testovat svoji práci v rozmanitých lokalitách. Takže určitě je to kritérium, které je velmi podstatné, a proto část těch lokalit bude ve venkovském prostředí, část bude v městském prostředí. Možná budeme dělat i párové vztahy mezi lokalitou, která je velmi motivovaná, (kde už existuje neziskový sektor, který s romskou komunitou pracuje, kde se hledají cesty, jak Romům pomoci) a naopak městem, které se snaží postupovat segregačně, kde jsou lidé vysídlováni mimo město. Ale nechceme své služby někomu vnucovat. Výběr lokalit bychom měli uzavřít do konce října, protože by měl být součástí materiálu do vlády, která by měla definitivně návrh konceptu Agentury potvrdit. Veřejný ochránce práv a sociálně vyloučení Mgr. Hana Halová, vedoucí oddělení veřejného ochránce práv uživatelů sociálních a zdravotních služeb, Magistrát hl.m. Prahy Vážené dámy, vážení pánové, milí hosté, dovolte mi, abych v úvodu poděkovala za pozvání na tuto konferenci, kterou pořádá občanské sdružení zdravotně postižených ORFEUS. Jsem velice potěšena, že se tohoto setkání mohu zúčastnit a také zde vystoupit se svými zkušenostmi v oblasti sociálních služeb. Velmi často slyším názory jak od novinářů, tak i od občanů, proč vlastně hl.m. Praha zřídilo funkci ombudsmana, není to zase nějaká snaha Prahy mít něco výjimečného? Na tuto námitku odpovídám nikoliv. Když se poohlédneme po jiných státech zjistíme, že v těchto zemích s dlouhou demokratickou tradicí, je tato funkce běžným nástrojem k obhajobě lidských práv. Např. ve Velké Británii Britská a Irská asociace ombudsmanů sdružuje přes 60 ombudsmanů a ombudsmanských organizací se zaměřením na problematiku zdravotnictví, bydlení, na prošetřování stížností na jednání policie, ombudsman pro děti, seniory, vězně, dokonce ombudsman dohlížející na trh s byty. Městský ombudsman je rozšířen v USA, Kanadě nebo Jižní Africe. Z evropských států mají svého ombudsmana města belgická a švýcarská. Ze střední Evropy mohu jmenovat Německo, které má kromě národního ombudsmana také své ombudsmany ve spolkových zemích. V Rakousku mají země Tyrolsko a Vorarlbersko své zemské ombudsmany a kromě nich i tří členný národní ombudsmanský výbor s působností na zbylé Rakouské spolkové země. Každá z trojice má vymezenu konkrétní oblast, např. sociální a zdravotní, daně, vzdělávání, pracovní trh, ochrana životního prostředí. A nyní pár slov o nové funkci veřejného ochránce práv uživatelů sociálních a sociálně zdravotních služeb s územní působností hl.m. Prahy. Jak je z názvu patrné, činnost je vymezena k ochraně práv cílových skupin, které si objednávají sociální služby podle zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách.

8 Náplň práce byla schválena usnesením Rady HMP č z : dohlíží nad dodržováním standardů sociálních služeb u poskytovatelů sociálních a sociálně zdravotních služeb, nenahrazuje však inspekci kvality podle zákona o sociálních službách; dohlíží nad dodržováním ochrany lidských práv uživatelů sociálních a sociálně zdravotních služeb; na základě pokynu příslušného radního provádí dohlídky u poskytovatelů sociálních služeb zřizovaných hl.m. Prahou; je metodicky řízen příslušným radním a spolupracuje s Centrem sociálních služeb příspěvkovou organizaci HMP; pro příslušného radního pravidelně zpracovává zprávy o výsledcích dohlídek, včetně návrhů doporučení ke zlepšení sociálních služeb a rozvoji sociální péče v hl.m. Praze. Občané, kteří se na úřad obracejí se stížnostmi, podáními či konzultacemi se dělí do dvou skupin: jednak ti, kteří si již nevědí rady s tím, na jaký úřad se svým problémem mají obrátit - bytová problematika, výše nájemného, exekuce z nájmu, vyplácení sociálních dávek, zdlouhavé soudní řízení v rodinných věcech. Tyto případy jsou sice mimo působnost, ale je jim podána informace či rada na koho se obrátit a jak postupovat; pak ti, pro které byl úřad zřízen a sice uživatelé sociálních služeb, rodiče zdravotně postižených dětí, děti seniorů nebo jiní rodinní příslušníci. Vážným problémem je postup sociálních odborů při řízení o příspěvku na péči. Byla zjištěna nečinnost úřadů městských částí, dlouhé prodlevy u vydání zdravotních posudků revizních lékařů čímž se prodlužuje i doba k vydání rozhodnutí o stupni příspěvku na péči. Bylo jednáno s úředníky MPSV a ti prodlevu uznali s tím, že nikdo nečekal tak velký zájem žadatelů. Sice bylo přislíbeno, že příspěvky budou vypláceny zpětně, nicméně podle mého názoru jsou uživatelé poškozováni při uzavírání smluv a tím i při řešení jejich aktuální sociální situace. Zejména u seniorů reálně hrozí, že se nutné pomoci mnohdy ani nemusejí dožít. Uživatelé si stěžují na nespravedlivý rozsah hodin u poskytované terénní pečovatelské služby. Omezený výběr pečovatelských služeb někdy vede i k nátlaku, ze strany poskytovatelů, na uživatele při uzavírání smlouvy o poskytování sociální služby. Uživatelům je doporučeno opakovaně jednat o uzavření dodatku, který by nespravedlnosti odstranil. Problematickou oblast také tvoří kalkulace cen stravy u obyvatel domova seniorů v porovnání s kalkulací cen jídla zaměstnanců a výše vratky za neodebranou, resp. odhlášenou stravu. Jedná se o nerovný přístup ze strany poskytovatele, kdy dochází k zvýhodňování zaměstnanců na úkor obyvatel. Rodiče zdravotně postižených dětí přicházejí konzultovat výše úhrady a obsah smlouvy v denních stacionářích. Po přešetření se ukázalo, že výše úhrad jsou výrazně nadhodnoceny a poskytovatelé mnohdy nutí občany uzavírat smlouvy pod nátlakem a v tísni, vycházejí přitom z toho, že občané zákon neznají. Upozornila jsem příslušné poskytovatele a požadovala provedení nápravy. Uživatelům jsou vysvětlena ustanovení zákona a prováděcí vyhlášky srozumitelně, aby se mohli při uzavírání smlouvy bránit.

9 Musím konstatovat, že ve všech dosud řešených případech se prokázalo porušování lidských práv uživatelů. Největší bolestí při interpretaci zákona o sociálních službách je uzavírání smluv. Většina uživatelů, kteří se na mne obrátili si stěžují, že poskytovatelé je nutí uzavírat smlouvy pod nátlakem a v tísni. Poskytovatelé mají smlouvy předepsané, šablonovité, opisující příslušné pasáže zákona. Zájemci nejsou informováni o sociální službě srozumitelným způsobem tak, jak ukládá standard č. 3. uvedený v příloze č. 2 k vyhlášce č. 505/2006 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona o sociálních službách. Nejsou sjednávány smlouvy se zájemcem tak, aby respektovaly jeho osobní potřeby, schopnosti a přání tak, jak ukládá standard č. 4. uvedený v příloze č. 2 k vyhlášce č. 505/2006 Sb. Mnohdy je uživatelům vyhrožováno, že jim sociální služba nebude poskytována. Tento jev je nejčastější u nedostatkových služeb: pobytové služby v domovech seniorů, denní stacionáře pro osoby zdravotně postižené, terénní pečovatelské služby. Obavy o svoji budoucnost mají obyvatelé domů penzionů při stávajících domovech pro seniory (Bohnice, Malešice, Ďáblice). Stěžují si na neinformovanost a někteří nesouhlasí se změnami, které se dočetli v tisku. Ubezpečuji je, že po dobu tří let mají ochrannou dobu ze zákona a mají mít zachovány všechny stávající podmínky, pokud nepodepíší jinou smlouvu. Staří lidé si těžko zvykají na změny a vše neznámé je pro ně stresující. Nyní jsou rozčarování, že Rada HMP rozhodla o nich bez nich. Nepomohla ani petice, kterou zaslali radnímu a primátorovi. Poskytovatelé se z finančních důvodů snaží od uživatelů odčerpat co možná nejvyšší část příspěvku na péči, aniž mají ze zákona na toto nárok. Uživatelé jsou stresováni, protože se obávají, že sociální služba jim nebude poskytnuta a i poskytovatelé je v této domněnce utvrzují. Přestože funkce veřejného ochránce práv byla zřízena teprve před šesti měsíci, prokazuje se, že tato služba veřejnosti je nutná a potřebná. Zatímco v květnu a červnu se mnozí s jeho náplní teprve seznamovali, dnes se již postupně dostává do povědomí lidí, z nichž kancelář navštěvují zejména uživatelé sociálních služeb a jejich rodinní příslušníci. Množí se i případy, kdy služby využívají občané z jiných krajů, protože se nemají o svém problému s kým poradit. Určitě by bylo dobré, podobnou funkci zřídit i v jiných krajích. Ze své zkušenosti tuto myšlenku velice podporuji. Děkuji za pozornost. D i s k u z e: Dotaz: Paní magistry jsem se chtěla zeptat jestli se na ni obrací třeba ti uživatelé služeb, kteří smlouvu o poskytování službu nemusí podle zákonu smlouvy uzavírat. To jsou hodně terénní programy a ostatní. Odpověď : Je pravda ta, že někdy si uživatelé nechávají nebo objednávají služby od svých rodinných příslušníků nebo si objednávají služby od sousedů a pod. V těchto případech se smlouva uzavírat nemusí, protože stačí potom pouhé prohlášení, kdo sociální službu poskytuje. Smlouva se musí uzavírat, když se jedná zejména o pobytové služby, a nebo i u služby, kde ten poskytovatel má registraci, protože součást těch kvalit je ta registrace. Ale opravdu u těch fyzických osob, které lidem tyto služby poskytují nemusí smlouvy uzavírat, protože oni vlastně ani nepodléhají té registraci.

10 Já se přiznám, že nikdo se zatím na mě neobrátil, spíš chodí a říkají: Může se o mě starat kamarádka nebo jak je to v případě rodičů a pod. Tak jim dám doporučení, řeknu: Ano, stačí pouze prohlášení, protože když přijde potom kontrola ze sociálního odboru, řeknete kdo využívá ten Váš příspěvek. Ale s tím, že bych měla nějakou zkušenost, zatím jsem žádný podmět nedostala. Protože oni opravdu chodí spíš ti, kteří se obracejí na právnické osoby a mají problémy s výši úhrad, nebo i s tím smluvním jednáním, jak už jsem se tady zmínila. Co je sociální podnikání: základní atributy Peter Mészáros, koordinátor pro program sociálního podnikání, o.s. Nový Prostor, Praha Poznámka: Autor čerpá zo spoločnej práce a poznatkov členov Národní expertní skupiny pre sociálne ekonomické aktivity (NESEA) Úvod Prv než budeme hovoriť o sociálnom podnikaní, teda podnikaní s prívlastkom, pokúsime sa zamyslieť nad tým, čo podnikanie vlastne je. Pomôžeme si pritom dvoma známymi definíciami definíciou podnikania uvedenou v Obchodnom zákonníku ČR a definíciou podľa Schumpetera. Po tom ako sa zamyslíme nad konceptom podnikania v jeho širších súvislostiach, súvislostiach presahujúcich definíciu Obchodného zákonníka, budeme sa zaoberať jednou z jeho viacerých možných foriem, konkrétne podnikaním sociálnym. To sa budeme snažiť zadefinovať a vysvetliť jeho podstatu na príklade jeho základných atribútov. Čo je podnikanie Podľa Obchodného zákonníka Českej republiky je podnikanie soustavná činnost prováděná samostatne podnikatelem vlastním jmenom a na vlastní odpovdnost za účelem dosažení zisku. Na druhej strane podľa Schumpetera možno o podnikaní hovoriť ako o inovatívnom zámere, pri ktorého realizácii nesú realizátori významné ekonomické riziko. Oba koncepty možno považovať za platné; vzájomne sa nevylučujú, pričom definícia Schumpetera je konceptuálne širšia ako definícia, ktorú ponúka český Obchodný zákonník. Podnikanie vo svojom širšom chápaní možno odvodiť tak od slova podnikať ako i od slova podniknúť. Podnikaním tak možno na jednej strane chápať (zjednodušene) nákup a predaj tovarov a služieb ide tak o aktivitu komerčnú či obchodnú na druhej strane možno podnikaním chápať rizikovú expedíciu na Severný pól či let do vesmíru. V oboch prípadoch podnikám: podnikám v oblasti nákupu a predaja, alebo podnikám expedíciu, let do vesmíru. Let do vesmíru možno považovať za ekonomicky (finančne) rizikovú operáciu, rovnako tak i účasť na trhu v oboch prípadoch ide o inovatívny zámer (prinášam nový výrobok alebo službu, letím do neprebádaného priestoru), pri ktorého realizácii nesiem ako realizátor významné ekonomické riziko. Podnikatelia podľa Schumpetera tak môžu byť nielen podnikatelia (ako ich chápeme my) ale i podnikavci (v pozitívnom slova zmysle, pre tých, ktorým podnikavec môže navodzovať konotáciu nepoctivca). V angličtine enterpreuneur = podnikateľ ale i podnikavec a enterprise = komerčný podnik, ale i podujatie (sa na niečo). Nakoniec i o lete do vesmíru hovoríme ako o nebezpečnom podniku; ten človek podniká nebezpečnú cestu pričom realizuje inovatívny zámer, atď. Ako je to však s naším podnikateľom/podnikavcom, ak berieme do úvahy fakt, že jeho aktivita má byť sústavná vykonávanú za účelom dosiahnutia zisku, o ktorej hovorí český Obchodný zákonník? Opakovanosť činnosti a motivácia k tvorbe zisku sú u nás nespochybniteľným atribútom definície podnikania. Je tak človek podnikajúci nebezpečnú cestu skutočne podnikateľom? Podľa Schumpetera áno. Podľa Obchodného zákonníka?

11 Posúďme sami: Povedzme, že cestovanie je životným štýlom nášho podnikavca, cestuje opakovane, sústavne. Jeho cestovanie si ďalej vyžaduje rozpočet - finančné prostriedky ako každý iný dobrodružný či bežný podnik. Peniaze na cestu je potrebné získať i minúť. Počas cesty je potrebné s finančnými prostriedkami hospodáriť či už pri nižšej alebo vyššej miere rizika a to podľa odvahy daného realizátora inovatívneho zámeru. Je však cieľom dobrodružného cestovateľa (či už vesmírneho alebo pozemského) dosiahnutie zisku? Nie, účelom jeho cesty nie je dosiahnutie zisku. Avšak ak svoju cestu ukončí s finančným prebytkom, ak svoje poslanie naplní tak, že mu zostane prebytok z vlastného hospodárenia, možno minimálne hovoriť o tom, že skončil v pluse. Ak si predstavíme, že si na svojej ceste (povedzme v prípade pešej túry naprieč Severnou Amerikou) zarábal manuálnou či intelektuálnou prácou, aby sa mu podarilo naplniť svoj cieľ, môžeme dokonca hovoriť o tom, že ak mu zostali neupotrebené/neminuté peniaze, jeho (osobné) hospodárenie skončilo so ziskom. So ziskom, ktorý síce nebol plánovaný, ale ktorý je. V takomto prípade (a v takýchto súvislostiach) však o zisku radšej hovoríme ako o prebytku z (osobného) hospodárenia (jednotlivca). Fakt, že nášmu podnikavcovi zostal prebytok je znakom jeho dobrého hospodárenia. Vylučuje Obchodný zákonník z podnikania tie obchodné spoločnosti, ktoré sa snažia len o vyrovnané hospodárenie? Ak si to zhrnieme: V osobe podnikateľa/podnikavca mám ako cestovateľ svoje poslanie, za ktorým kráčam, svoj cieľ, ktorý napĺňam. Snažím sa o vyrovnaný rozpočet, no darí sa mi hospodáriť s finančným prebytkom. Môže ísť o dôkaz toho, že hospodárim dobre. Moje potreby sú uspokojené, môj cieľ kontinuálne naplnený (darí sa mi objavovať a zaznamenávať výskyt ojedinelých druhov rastlín) dokonca zarábam. Podnikám úspešnú cestu. Som podnikateľ? Čo je sociálne podnikanie Ak si v pozícii dobrodruha predstavíme podnik, ktorému sa rovnako podarilo naplniť poslanie, na konci roka bilancuje a zisťuje, že sa mu podarilo skončiť s hospodárskym prebytkom, je to úspech. Majetkoví podielnici či akcionári majú radosť, získajú dividendy. Áno, môžeme namietať, že v prípade bežného komerčného podniku nakoniec i samotným jeho poslaním je maximalizácia zisku, ktorá sa môže rozhodnutím predstavenstva premietnuť do maximalizácie výnosu z investície konkrétneho podieľnika. Ak si však predstavíme v roli takéhoto podniku subjekt, ktorý naplnil svoje poslanie - nie maximalizácie zisku - ale maximalizácie verejno-prospešného, obecného či vzájomného úžitku a takýto podnik skončí s prebytkom z hospodárenia či so ziskom, ktorý opäť použije k posilneniu takéhoto úžitku, hovoríme o sociálnom podniku. Sociálny podnik je podnikateľským subjektom. Sociálny podnik podniká, realizuje inovatívny zámer, pri ktorého realizácii nesie významné ekonomické riziko a snaží sa o dosiahnutie zisku, alebo aspoň vyrovnaného hospodárskeho výsledku. Dobrý hospodársky výsledok je ukazovateľom toho, že svoju podnikateľskú činnosť myslí vážne a prevádzkuje dobre. O sociálnom podnikaní hovoríme vtedy, ak 1) k podnikaniu pristupujeme ako k nástroju tvorby zisku, ktorý je určený k naplneniu verejno-prospešného cieľa (teda nie k jeho prerozdeleniu majetkovým podielnikom, iným slovami nie k jeho kapitalizácii, ale socializácii);

12 ak 2) k podnikaniu pristupujeme ako k nástroju rozvoja komunity a zlepšenia života jej členov, ktorí sa môžu cítiť z bežného života vylúčení alebo marginalizovaní, či už kvôli strate zamestnania, zdravotnému postihnutiu, kriminálnej minulosti, histórie drogovej závislosti, a z iných dôvodov. Podnikanie sa tak predstavuje v roli (možno účinného) prostriedku riešenia vybraných sociálnych problémov: problému chudoby, nezamestnanosti, vylúčenia vychádzajúceho z postihnutia, či straty pracovných návykov a kompetencií, diskriminácie, atď. Toto sa môže diať viacerými spôsobmi: spôsobom poskytovania sociálnych služieb, spôsobom integrácie hore zmienených predstaviteľov znevýhodnených skupín občanov ich zapojením do pracovného procesu a ich možnej prípravy na otvorený trh práce, atď.; ak 3) k podnikaniu pristupujeme ako k nástroju naplnenia čo i len cieľa zabezpečenia obživy vlastnej rodiny či komunity, či poskytnutia služby, ktorú inde v danej kvalite, umiestnení a druhu nenájdeme, musí však mať ne-pre-ziskový charakter 1. Sociálne podnikanie musí spĺňať tento základný atribút - je orientované na riešenie otázok zamestnanosti, sociálnej súdržnosti a miestneho rozvoja, pričom svojou činnosťou podporuje solidárne chovanie, sociálne začleňovanie a rast sociálneho kapitálu [predovšetkým] na miestnej úrovni (Hunčová 2007). 2 Jeho nositeľ (sociálny podnik) poskytuje verejné alebo vzájomne prospešné služby vrátane sociálnej pomoci vylúčeným (sociálne či z trhu práce) a/alebo ľuďom, ktorí sú vylúčením ohrození s cieľom ich opätovného sociálneho začlenenia alebo s cieľom predchádzania ich sociálneho vylúčenia. Základné atribúty sociálneho podnikania/podniku typu WISE - ďalej sa zameriame na typ sociálneho podnikania (sociálneho podniku), ktorý sa sústreďuje na opätovné spoločenské začlenenie osôb sociálne vylúčených, marginalizovaných či znevýhodnených, či už kvôli zdravotnému postihnutiu, osobnej histórii, dlhodobej a pretrvávajúcej nezamestnanosti alebo z iných dôvodov a to prostredníctvom ich zamestnávania. Pôjde teda o sociálny podnik, tzv. Work Integration Social Enterprise (WISE), v preklade podnik, ktorý prostredníctvom zamestnávania sociálne vylúčených či znevýhodnených občanov sleduje cieľ ich spoločenskej integrácie. Tá je dôležitá z viacerých dôvodov, spomeňme aspoň dva: dôvod psychologický, kedy práca poskytuje človeku možnosť sebarealizácie, rastu sebadôvery, sebaúcty a viery vo vlastné sily, oživuje pocit jeho alebo jej spoločenskej potrebnosti, príslušnosti k obci či komunite, a dôvod ekonomický, kedy zamestnanosť odbremeňuje verejné financie v zmysle šetrenia výdajov na dávky v nezamestnanosti, sociálne dávky, môže viesť k zníženiu nákladov spojených so zdravotnou starostlivosťou, k poklesu kriminality, atď; dokonca (na druhej strane) generuje finančné prostriedky do verejného rozpočtu či systému sociálneho zabezpečenia vo forme daní a odvodov. K atribútom WISE sociálneho podniku ako nositeľa/vykonávateľa sociálno-podnikateľskej aktivity patria nasledovné: 1 Ne-pre-ziskovost znamená, že i keď podnik dosahuje zisk na trhu, jeho tvorba nie je jeho primárnym cieľom - tým môže byť verejná prospešnosť či vzájomná prospešnosť členov spoločenstva. Prípadný zisk sa nedistribuuje tým, ktorý kapitál vložili, ale použije sa k verejno-prospešným či vzájomne-prospešným účelom. 2 Sociálny podnik je i ten, ktorý preukazuje ekologické správanie a sleduje environmentálne ciele.

13 1) sociálny podnik má tieto ciele: a) ekonomický, b) sociálny, c) ekologický. Ciele b) a c) dosahuje prostredníctvom cieľa a) teda prostredníctvom udržateľnej ekonomickej aktivity. Ekonomická (podnikateľská) aktivita sa tak v sociálnom podniku stáva prostriedkom (v angličtine vehicle ) dosiahnutia či naplnenia sociálneho a/alebo ekologického cieľa. Tieto tri ciele sú souřadné, nejde teda o rozdelenie na primárne ciele (b, c) a cieľ sekundárny (a). Ekonomický cieľ je rovnako dôležitý ako ciel sociálny a/alebo ekologický, ktorý je navyše prejavom medzi generačnej solidarity.; 3 2) u sociálneho podniku nie je dôležitá právna forma, dôležité je jeho poslanie, teda to čo robí a ako to robí (právna forma neurčuje, či ide alebo nejde o sociálny podnik). Inak povedané sociálny podnik môže mať rôzne právne formy (od družstva, cez mimovládnu neziskovú organizáciu, firmu fyzickej osoby až po obchodnú spoločnosť). Sociálny podnik však musí byť nasmerovaný na prinášanie benefitov v oblasti zamestnanosti, sociálnej súdržnosti a miestneho rozvoja; 3) sociálny podnik je konkurencieschopný autonómny podnikateľský subjekt, ktorý pôsobí na trhu tovarov a služieb. Svoje výrobky a/alebo služby predáva za konkurenčné ceny; 4) sociálny podnik sa nevyhýba tvorbe zisku, jeho maximalizácia však nikdy nie je jeho primárnym cieľom. Z ekonomického pohľadu tvorba zisku nakoniec vôbec nemusí byť cieľom sociálneho podniku, cieľom môže byť iba vyrovnaný hospodársky výsledok, kde sa výnosy rovnajú nákladom. Takýto sociálny podnik potom nesleduje dosiahnutie zisku, ale iba finančnú udržateľnosť a o prípadnom zisku hovorí ako o prebytku z hospodárenia. Ak sa sociálny podnik uchádza o zisk, tento je prevažne reinvestovaný do ďalšieho rozvoja podniku alebo miestnej komunity; podnik sa neriadi požiadavkou jeho maximalizácie v prospech akcionára alebo vlastníka (zisk sa tak nerozdeľuje, ale socializuje sa - je použitý pre spoločný, teda ne-individuálny úžitok); sociálny podnik nemusí pokryť svoje režijné náklady výhradne z vlastnej hospodárskej činnosti; 5) pre prevádzkovanie svojej podnikateľskej činnosti môže Vážení využívať finančné zdroje pochádzajúce z darov, grantov, čí dotácií. Hospodárska udržateľnosť sociálneho podniku tak môže byť postavená na viac zdrojovom financovaní. Sociálny podnik teda musí dbať o svoju ekonomickú udržateľnosť, no nemusí ju dosiahnuť plne prostredníctvom účasti na trhu; 6) sociálny podnik vyzerá navonok ako každá iná firma je tak nerozoznateľný od bežnej komerčnej firmy. Až po nahliadnutí dovnútra možno zistiť, že ide o sociálny podnik (zamestnanci, spôsob nakladania so ziskom, viac zdrojové financovanie, atď.); 7) predmet podnikania sociálnych podnikov môže byť akýkoľvek. Sociálny podnik pôsobí vo všetkých sférach hospodárstva Ďakujem za pozornosť Sociálně vyloučení a sociální ekonomika 3 Primárna je len ekonomická udržateľnosť alebo vyrovnané hospodárenie, sekundárnym cieľom môže byť tvorba účtovného prebytku, alebo zisku. Cieľ tvorby zisku je však už jedným z ekonomických cieľov, ktorý daný podnikateľ môže i nemusí sledovať.

14 Poznámka: Text příspěvku zpracoval realizátor projektu Ing. Jozef Slobodník a z důvodu zdravotní indispozice ho přednesl Ing. Vladimír Valach. Text je krácen. Obsahová náplň je uvedena v příloze v PowerPointové podobě. Vážení přítomní, rozvojové partnerství HEFAISTOS je spoluorganizátorem této konference se zahraniční účastí, a to současné účasti dvou nadnárodních partnerství Social Enterprise a FETWE. Vítám proto srdečně jeho účastníky zahraniční zástupce ze slunné Itálie, historicky a jazykově příbuzného Polska a z nám blízkého Slovenska. Vítám srdečně Vás, hosty, rovněž Vás účastníky konference zástupce obcí, škol, institucí a cílových skupin. Děkuji vedení Vyšší policejní školy a Středním policejní školy v Praze i jejím pracovníkům za přípravu zázemí, které po této dva dny budeme využívat. Rovněž tak všem, kteří se přípravu této konference přičinili. Nyní mi dovolte přistoupit k samotné problematice. Protože jste všichni větším či menším dílem znalí pojmu sociální ekonomika, snad až na možná na některé zástupce cílových skupin, tak některé pasáže již počítají s tím a budou zohledněny v přednesu. Pokud byste potřebovali jejich doplnění, je v rámci konference s tím počítáno. Hlavním cílem projektu je nalezení možností, způsobů a podmínek pro vytvoření příležitostí: které by umožnily skupinám ohroženým sociální exkluzí vrátit se zpět tj. sociální inkluzi; a následně i vytvořily možnosti prevence a včasného podchycení ohroženého subjektu menší investice + vyšší efektivita. Nyní trochu osvěžení paměti. Zejména v Evropě je rozmach těchto institucí historicky spojen s krizí sociálního státu, nejvíce s jeho neschopností řešit trvalou a hlavně neustále se prodlužující dlouhodobou nezaměstnanost. Někteří odborníci charakterizují krizi sociálního státu jako výsledek souběhu několika procesů: flexibilizace trhu práce, rostoucí křehkost rodiny, proces stárnutí populace a doprovodné formy desolidarizace. S každým z nich jednotlivě by se sociální stát zřejmě dokázal vypořádat. Ony se však sbíhají - a navíc v době, kdy globalizace snižuje vládám prostor k manévrování. Výsledkem je, že ve stejné době, kdy poptávka po zajištění roste, dramaticky klesá možnost ji uspokojovat. Poznámky k výchozímu stavu Moderní státy hledají cesty k řešení tohoto problému, jednou z nich se zdá být participace nestátních subjektů a tak dnes jsou aktuální otázky, do jaké míry a jakými způsoby mohou tyto subjekty nahradit či podstatně doplnit tradiční veřejný sociální systém. Druhým z nástrojů řešení může a musí být kvalitativně nové zapojování obcí a samospráv obecně do procesu poskytování veřejných služeb, a to na základě:

15 nových vstřícných - legislativních podmínek; existence jasných a obecně akceptovaných definic SE úroveň obce ; nových podmínek v oblasti přístupu k investičním možnostem; daňové výjimky; daňové zvýhodnění v případě darů ve prospěch SE; přístup k veřejným financím granty, dotace, ale i nové zatím neznámé instrumenty; atd. Při řešení tohoto úkolu jsme nenašli v žádném materiálu, ani na internetu, ale ani u zahraničních partnerů širší, vyčerpávající definice sociální ekonomiky. Jenom v několika málo materiálech, například od SČMVD byly uvedeny základní znaky sociálního družstva podniku (definované principy), konkrétně: Zákaz rozdělování zisku (zásada nerozdělování), Demokracie a/nebo účast na podnikání, Přednost kolektivismu / vytváření zisku pro kolektiv (pozitivní externalita), Ochrana poživatelů výhod. Obecné popisy jsou i v řadě dalších materiálů, ale chybí konkrétní definice. Rozvojové partnerství HEFAISTOS zpracovalo návrh postulátů Sociální ekonomiky v draftu. Jsme přesvědčeni, že jasné vymezení nutnou i když ne jedinou podmínkou pro rozpracování této problematiky tak, aby byla v praxi uchopitelná. Aby byla uchopitelná nejenom odborníky v ekonomice, ale v širokém měřítku od studentů, po ty, co jí budou realizovat v praxi pověřenými obcemi ale i samotnými občany. Po pilotních projektech budou tyto postuláty zpracovány do ucelené podoby. Nyní je to živý proces. My v rámci pilotních projektů dále budeme pracovat na čistopisu postulátů a následně návrzích pro oblast legislativy a další. Nyní se ale rádi podělíme o naše poznatky tak jak jsou se všemi, kteří na této problematice pracují a uvítáme i vaše podněty, návrhy a doporučení Postuláty SE DRAFT 1) Sociální ekonomika je požadavkem doby, vyřčeným Maastrichtskou dohodou (1992) - podněty členským zemím Evropské unie k podpoře ekonomické a sociální soudržnosti, Amsterodamskou dohodou (1999) - cíle zajistit řádnou sociální ochranu a bojovat se sociální exkluzí a Evropskou sociální chartou (1961) vyjádřena sociální práva. 2) Sociální ekonomika je nástroj k uplatnění specifické společenské praxe v národním hospodářství. 3) Sociální ekonomika je vedle zvykového, příkazového a tržního dalším alternativním ekonomickým systémem. Spolu s nimi je realizována ve smíšeném ekonomickém systému. 4) Sociální ekonomika má za úkol hledat možností pro vytvoření příležitostí, které by umožnily skupinám ohroženým sociální exkluzí vrátit se zpět - tj.: sociální inkluzi. Tyto možnosti vhodnými způsoby přetvářet v reálné uskutečnění a zajistit podporu nezbytného trvání po dobu, než je subjekt schopen plnohodnotně zaujmout místo na trhu práce a působit za podmínek běžných v místě a čase v tržním prostředí. 5) Sociální ekonomika umožňuje ekonomické aktivity cílovým skupinám za definovaných zvýhodněných podmínek. 6) Sociální ekonomika, tak jako i ostatní systémy má zájem na zisku, ale jeho maximalizace ani obrat nejsou prioritou. Vytvořený zisk (akumulovaný kapitál) je přednostně směrován k naplnění primárního cíle, k tvorbě rezervního fondu a obecně přednostně rozvoji ve prospěch cílové skupiny před rozdělováním mezi jednotlivce.

16 7) Sociální ekonomiku charakterizuje akcentování sociálních cílů. 8) Sociální ekonomika považuje za základní hodnoty solidaritu, sociální soudružnost a sociální zodpovědnost 9) Sociální ekonomika je prosazována cestou demokratického řízení, participace občanů na podnikání a rozhodování a autonomie vycházející z kombinace podnikatelského zaujetí a ohledů k veřejnému zájmu - public interest 10) Sociální ekonomika nemůže být konkurenčně schopná na volném trhu. 11) Sociální ekonomika bez vědomé a účinné podpory vlády, orgánů státní správy a samosprávy nemůže být efektivně realizována. 12) Sociální ekonomika je zaměřena na cílové skupiny. Složení (definici) skupin, které tuto speciální podporu potřebuji (kterým bude poskytována), definuje vláda ve vzájemné součinnosti se samosprávou a občanským sektorem. 13) Sociální ekonomika potřebuje speciální pojmový aparát, výkladový slovník, který jí bude v ekonomickém prostředí charakterizovat, na který se mohou odkazovat legislativní a další normy. 14) Sociální ekonomika je v rámci ekonomických systému podpořena legislativními, daňovými a jinými úpravami, zjednodušenými správními řízeními, včetně oblasti zajišťujícími vznik, provozování i ukončování činností subjektů 15) Sociální ekonomika pro dlouhodobý efekt potřebuje pochopení podnikatelského prostředí v regionu. V tomto směru mohou aktivně přispět hospodářské komory, profesní svazy a profesní a odborové organizace. 16) Sociální ekonomika potřebuje neustálou a širokou mediální podporu, která vytvoří a udrží vstřícné nebo tolerantní prostředí pro tyto aktivity v celé společnosti. 17) Sociální ekonomika nemůže existovat (plnit svůj účel) bez aktivního zapojení cílových skupin. 18) Sociální ekonomika se liší od profesionálních nebo komunitních služeb i tím, že je do ní zapojena nejméně jedna, ale obyčejně více různých skupin ohrožených sociální exkluzi. 19) Sociální ekonomice pro zapojení cílových skupin předchází jejich aktivní vyhledávání, následně přesvědčování, školení a nepřetržitá, nevtíravá, vysoce odborná pomoc, možnost supervize 20) Sociální ekonomika se nejefektivněji uskutečňuje na nejnižší správní úrovni na úrovni obcí a pověřených obcí. 21) Sociální ekonomika je založena na subjektech, které jsou rizikové v čase, místě, způsobu života, nebo s nedostatečným vzděláním a zázemím. Její nutné předpokládat, že výkon může být nižší a riziko ztrát či neúspěchu vyšší. 22) Sociální ekonomika má tendenci k dlouhodobějšímu než nutnému, využívání zdrojů a legislativních i ostatních zvýhodnění. S tím je nutno kalkulovat i ve zdrojích. Předčasné ukončení podpory, většinou na základě prvních pozitivních ekonomických výsledků, vede ke zhroucení aktivity. 23) Sociální ekonomika musí mít měřitelné výstupy, které nejsou jenom nebo prioritně ekonomické. S ohledem na charakter cílových skupin jsou stanovena měřítka pro posouzení míry úniku od sociální exkluze a míry postupu sociální inkluze.

17 24) Sociální ekonomika není sociální podporou. Sociální dávky jednotlivci, rodinám a osobám žijícím ve společné domácnosti nejsou sociální ekonomikou. 25) Sociální ekonomika a její podpora není adresována v legislativních a dalších institutech pro jednotlivce, přestože je cílem zabránit sociální exkluzi každého jednotlivého občana. 26) Sociální ekonomika pro úspěšné dlouhodobé trvání, ve smyslu naplnění záměrů a k umožnění vytvářených synergických efektů, potřebuje odborníky na tuto oblast, jak v rámci veřejné správy, tak v oblasti ekonomiky a dalších. Je nutno provést změny a doplnění v učebních osnovách škol vychovávajících profesionály v těchto oblastech. 27) Sociální ekonomika ve své struktuře naplňuje horizontální témata jako jsou udržitelný rozvoj, informační společnost, podpora místním iniciativám, rovné příležitosti a další požadavky, například v oblasti gender mainstreamingu apod. 28) Sociální ekonomika je potřebná při jakékoliv míře nezaměstnanosti. Cílové skupiny mají specifika, která se vymykají běžnému rámci společnosti, zejména možnosti přístupu na trhy práce a rovnost příležitostí. 29) Sociální ekonomika nediskriminuje ani neupřednostňuje žádnou z forem podnikání. Předpokládá, že každá forma je v čase a místě odpovídající možnostem a potřebám. Dále mezi důležité věci patří: uplatňovat poznatky k naplňování horizontálních témat, gender a dalších ukazatelů v této oblasti; zajistit poznatky pro dlouhodobost pokračování aktivit i po skončení projektu podpora místním iniciativám; hledat a dát návrh na vznik zcela nových typů ekonomických subjektů, s novými vzorci chování; nekončit s projekty, ale připravit jejich další postupné ujasňování a dopracovávání pokračování Obecně máme tento postup, věříme že pragmatický:

18 POSTULÁTY TY SOCIÁLN LNÍ EKONOMIKY DRAFT Mediální aktivity PILOTNÍ PROJEKTY POSTULÁTY TY SOCIÁLN LNÍ EKONOMIKY ČISTOPIS Dotazníková a evaluační šetření Návrhy pro legislativu, školství,, samosprávu Mediáln lní aktivity, PříruP ručky Na jeho naplnění nám zbývá něco málo přes půlrok. I když máme problémy s financováním projektu, vinou nesystémových postupů Řídícího orgánu MPSV ČR, věříme, že naplníme požadavky kladené na tento projekt. Jedním z hlavních výstupů bude příručka pro obce a pro neziskové organizace, dále Glosář sjednocujících pojmů v rámci několika jazyků, samozřejmě tvořených našim nadnárodním partnerstvím, plus výstupy pro využití v úprav v rámci legislativy a školství. V neposlední řadě taky provedení medializace a diseminace. Nyní mi dovolte seznámit vás blíže s hlavním výstupem Příručkou. Ve stávající fázi je zpracovaná tak, aby byla využitelná nejenom v našich podmínkách ČR, ale i u zahraničních partnerů. Je našim společným dílem, ale přesto pro tuto konferenci více již ukazující podmínky ČR. V dalším období bude podrobněji rozpracována k využití přímo na místech, kde se jedná o pomoci cílovým skupinám. Podrobněji popíšu v následujících slidech.

19 PŘÍRUČKA EXISTENCE OSOB OHROŽENÝCH SOCIÁLNÍ EXKLUZÍ NA DANÉM TERITORIU, REGIONU, VOBCI KONKRÉTNÍVYMEZENÍSE MŮŽE V ČASE MĚNIT URČUJE VLÁDA EXISTENCE POTŘEBY, OCHOTY, SNAHY A POVINNOSTI ZE ZÁKONA POMOCI OSOBÁM OHROŽENÝM SOCIÁLNÍ EXKLUZÍ NA DANÉM TERITORIU, REGIONU, V OBCI ZÁKONY, NAŘÍZENÍ, VYHLÁŠKY, STÁTNÍ SPRÁVA A SAMOSPRÁVA OBČANSKÝ SEKTOR, PODNIKATELSKÁ SFÉRA ATD. 1. nutná podmínka pro realizaci procesu 2. nutná podmínka pro realizaci procesu POSTUP FÁZE PŘÍPRAVNÁ PŘEDKONTAKTNÍ 1. FÁZE KONTAKTNÍ DIAGNOSTICKÁ 2. FÁZE KONTAKTNÍ REALIZAČNÍ 3. FÁZE KONTAKTNÍ SUPERVIZNÍ FÁZE ZÁVĚREČNÁ VYHODNOCOVACÍ Přípravná fáze - Předkontaktní Přípravná fáze - Předkontaktní Přípravná fáze - Předkontaktní První kontaktní fáze - Diagnostická První kontaktní fáze - Diagnostická Druhá kontaktní fáze - Realizační Druhá kontaktní fáze - Realizační Třetí kontaktní fáze - Supervizní Třetí kontaktní fáze - Supervizní Závěrečná fáze - Vyhodnocovací Závěrečná fáze - Vyhodnocovací V přílohách jsou dále obsaženy pomocné materiály, například co může být obsahem supervize, vzor dotazníku pro první jednání s klientem apod. Úloha NTS Dovolte mi ještě trochu zmínit Národní tématické sítě, které považujeme za velmi důležité jak v tomto období, tak v dalším, pokud se budou schopny udržet. Byla by chyba, kdyby ne, protože podle nás bude kvalita dalších výstupů dost záviset i na nich. Zejména si myslíme, že mají co říct v těchto oblastech: sdílení informací s RP a TCA; prezentace vlastních výstupů RP; prosazení best practices do národních programu; sdružení sil pro společný lobing a mediální prezentace; zjednodušení komunikace s ministerstvy a odborovými institucemi;

20 zajištění kontaktu s politiky; získání informací o strategii ministerstva; udržitelný rozvoj (financování); zkvalitnění metod a individuálního přístupu k cílovým skupinám; spolupráce NNO, institucí; a další... Na závěr přeji nám všem, aby toto prostředí bylo dělné a sdělné, aby jsme navzájem získali poznatky, které kvalitativně ovlivní naše pohledy a promítnou se i do zpracovávaných projektů s hlavním cílem naplnit záměr pro který byly vytvořeny podmínky od Evropské unie pomoci skupinám ohroženým sociální exkluzí a udržovat sociální smír. Sociální ekonomika jako jeden z prostředků integrace příslušníků národnostních menšin a cizinců Dr. Peter Lipták, předseda, o.s. Obec Slovákov v ČR Obsah: 1. Úvod stručná charakteristika partnera projektu; 2. V čom spočíva úloha OS v ČR ako národného partnera; 3. Národnostné menšiny v ČR aktuálny stav a problémy; 4. Cudzinci v ČR aktuálny stav a problémy; 5. Výsledky dotazníkového šetrenia OS v ČR; 6. Sociálna ekonomika a integrácia národnostných menšín a cudzincov všeobecné poznámky. 1. Úvod stručná charakteristika partnera projektu Obec Slovákov v Českej republike (OS v ČR) je združenie Slovákov - občanov ČR a ich priaznivcov bez ohľadu na národnosť ku ktorej sa hlásia. Je to klasické menšinové združenie, ktorého program je zameraný na elimináciu vplyvov vedúcich k prirodzenej asimilácii Slovákov v českom prostredí, ktorú aj Česi považujú za nežiaducu. OS v ČR bola na Ministerstve vnútra ČR registrovaná a ustanovená na I. Sneme v Prahe vo februári V súčasnosti pozostáva z štrnástich Regionálnych obcí (RO Praha, RO Karlovy Vary, RO Sokolov, RO Kladno, RO Tábor, RO Karviná, RO Brno, RO Plzeň, RO Kroměříž, RO Stříbro, RO Třinec, RO Teplice, RO Hradec Králové, RO Kopřivnice). V súčasnosti má OS v ČR 1700 členov. Na VI. Sneme OS v Prahe (v marci 2005) bol prijatý programový dokument pod názvom "OS ". Táto koncepcia obsahuje základné smery činnosti OS v ČR, ktoré sú zhrnuté v 4. smeroch: 1) Pestovanie slovenskosti, 2)Pestovanie vzájomnosti, 3) Participácia na riešení verejných záležitostí, 4) Solidarita a vzájomná pomoc. Činnosť OS v ČR sa sústreďuje na realizáciu rôznych kultúrno - umeleckých, spoločenských, spoločensko - vedných a vzdelávacích projektov. Aktívnu úlohu zohráva OS v ČR v rámci Slovenského fóra v Prahe a

Objednat si jí můžete (pouze na CD) na sekretariátě ORFEUS. Zde uvádíme obsah příručky a text předmluvy.

Objednat si jí můžete (pouze na CD) na sekretariátě ORFEUS. Zde uvádíme obsah příručky a text předmluvy. Objednat si jí můžete (pouze na CD) na sekretariátě ORFEUS. Zde uvádíme obsah příručky a text předmluvy. OBSAH Předmluva... Poděkování... Fáze procesu... Přípravná fáze - Předkontaktní... Předkontaktní

Více

Sociální inovace. Mgr. Ivo Škrabal

Sociální inovace. Mgr. Ivo Škrabal Sociální inovace Mgr. Ivo Škrabal Obsah Sociální ekonomika Sociální podnikání Inovace Sociální inovace Příklady Sociální ekonomika teorie o má za úkol hledat a vytvářet příležitosti pro osoby ohrožené

Více

Sociální podnikání zaměstnanecká družstva. Mgr. Ivo Škrabal BEC Družstvo Business and Employment Co-Operative

Sociální podnikání zaměstnanecká družstva. Mgr. Ivo Škrabal BEC Družstvo Business and Employment Co-Operative Sociální podnikání zaměstnanecká družstva Mgr. Ivo Škrabal BEC Družstvo Business and Employment Co-Operative Obsah Sociální ekonomika Sociální podnikání Sociální inovace Koncept BEC BEC Družstvo Šumperk

Více

Memorandum o spolupráci

Memorandum o spolupráci Memorandum o spolupráci Česká republika - Úřad vlády ČR Agentura pro sociální začleňování (dále jen Agentura ) zastoupená: Bc. Martinem Šimáčkem, ředitelem sídlem: nábřeží Edvarda Beneše 4, 118 01, Praha

Více

Seminář na téma Agentura pro odstraňování sociálního vyloučení v romských lokalitách. Praha 25.- 26. 7. 2007 Lichtenštejnský palác

Seminář na téma Agentura pro odstraňování sociálního vyloučení v romských lokalitách. Praha 25.- 26. 7. 2007 Lichtenštejnský palác při Úřadu vlády Agentura pro odstraňování sociálního vyloučení v romských lokalitách Praha 25.- 26. 7. 2007 Lichtenštejnský palác Důvody pro vznik Agentury Absence komplexních a dlouhodobých nástrojů Prohlubující

Více

Medzitrh práce. Michal Páleník Inštitút zamestnanosti,

Medzitrh práce. Michal Páleník Inštitút zamestnanosti, Michal Páleník Inštitút zamestnanosti, www.iz.sk Medzitrh práce 26. novembra 2013 Tento projekt sa realizuje vďaka podpore z Európskeho sociálneho fondu v rámci Operačného program Zamestnanosť a sociálna

Více

PODPORA SOCIÁLNÍHO PODNIKÁNÍ v ČR

PODPORA SOCIÁLNÍHO PODNIKÁNÍ v ČR PODPORA SOCIÁLNÍHO PODNIKÁNÍ v ČR 2. 12. 2014 Týn nad Vltavou Jitka Čechová Sociální podnikání podnikatelské aktivity prospívající společnosti a životnímu prostředí propojuje oblast sociální, ekonomickou

Více

Jak na peníze z Evropské unie?

Jak na peníze z Evropské unie? Regionální operacní program pro Strední Cechy 2007-2013 Jak na peníze z Evropské unie? V období 2007-2013 je pro Českou republiku připraven z Evropské unie balíček peněz v objemu asi 750 mld. Kč. Česká

Více

MOŽNOSTI SPOLUPRÁCE AGENTURY SOCIÁLNÍHO ZAČLEŇOVÁNÍ A MAS S OHLEDEM NA SYNERGIE OP V ESIF

MOŽNOSTI SPOLUPRÁCE AGENTURY SOCIÁLNÍHO ZAČLEŇOVÁNÍ A MAS S OHLEDEM NA SYNERGIE OP V ESIF MOŽNOSTI SPOLUPRÁCE AGENTURY SOCIÁLNÍHO ZAČLEŇOVÁNÍ A MAS S OHLEDEM NA SYNERGIE OP V ESIF 2014-2020 15.10. 2014 Petr Čáp Představení Agentury pro sociální začleňování Vznik v roce 2008 podpora obcím a

Více

Statut Rady vlády České republiky pro záležitosti romské menšiny

Statut Rady vlády České republiky pro záležitosti romské menšiny Statut Rady vlády České republiky pro záležitosti romské menšiny schválený usnesením vlády ze dne 29. března 2010 č. 254 ve znění usnesení vlády ze dne 4. ledna 2012 č. 13 Článek 1 Úvodní ustanovení (1)

Více

Statut Rady pro Evropské strukturální a investiční fondy

Statut Rady pro Evropské strukturální a investiční fondy Příloha usnesení vlády ze dne 27. dubna 2016 č. 362 Statut Rady pro Evropské strukturální a investiční fondy Článek 1 Úvodní ustanovení Rada pro Evropské strukturální a investiční fondy (dále jen Rada

Více

Metodický list pro první soustředění kombinovaného studia

Metodický list pro první soustředění kombinovaného studia Metodický list pro první soustředění kombinovaného studia předmětu EKONOMIKA VEŘEJNÉHO SEKTORU 2 Název tematického celku: Hospodaření organizačních složek státu a příspěvkových organizací. Cíl: Vysvětlit

Více

Sociální inkubátor jako nástroj rozvoje regionální a inovační politiky

Sociální inkubátor jako nástroj rozvoje regionální a inovační politiky Sociální inkubátor jako nástroj rozvoje regionální a inovační politiky Mirka Wildmannová Kurdějov, 15.6.2017 XX. Mezinárodní kolokvium o regionálních vědách 1 Cíl příspěvku Přispět k diskusi o sociálních

Více

Národní tematická síť -NTS

Národní tematická síť -NTS Konference Programu Iniciativy Společenství EQUAL: Národní tematická síť -NTS Skupina C: Posilování sociální ekonomiky, zejména komunitních služeb Robert Sztarovics, předseda NTS-C 22.4.2008 Jak pracuje

Více

Obce - základní subjekty veřejné správy

Obce - základní subjekty veřejné správy Obce - základní subjekty veřejné správy Základní úloha subjektů veřejné správy: zajišťování veřejných statků, které souvisejí - s kvalitou života - se soudržností společnosti - s tvorbou lidského kapitálu

Více

Sociální podnikání ve vazbě na OPZ

Sociální podnikání ve vazbě na OPZ Sociální podnikání ve vazbě na OPZ 3. Kulatý stůl v rámci spolupráce ČZU a NS MAS ČR Místo: Praha Dne: 5. 6. 2015 2 Změny oproti OPLZZ Řízení OPZ Všechny funkce řídicího orgánu zajišťuje sekce pro ekonomiku

Více

MAS a sociální podnikání

MAS a sociální podnikání MAS a sociální podnikání Hradec Králové 22.10. 2015 místní akční skupina (MAS) mezisektorové partnerství na místní úrovni veřejný sektor podnikatelský sektor neziskový sektor obce DSO příspěvkové organizace

Více

Sociální podnikání v zahraničí a odezvy v dokumentech Evropské unie. Radmila Herzánová

Sociální podnikání v zahraničí a odezvy v dokumentech Evropské unie. Radmila Herzánová Sociální podnikání v zahraničí a odezvy v dokumentech Evropské unie Radmila Herzánová Obecné znaky sociální firmy Podstatná část zisku je reinvestována do sociální oblasti a rozvoje vybrané znevýhodněné

Více

Zápis ze setkání zástupců MAS ORLICKO a neziskových organizací

Zápis ze setkání zástupců MAS ORLICKO a neziskových organizací Zápis ze setkání zástupců MAS ORLICKO a neziskových organizací Místo konání: Dne: Účastníci: Středisko volného času, ANIMO, Žamberk 9. 4. 2014 od 16.00 hodin zástupci neziskových organizací z území MAS

Více

Podpořeno z Programu švýcarsko-české spolupráce Supported by a grant from Switzerland through the Swiss Contribution to the enlarged European Union

Podpořeno z Programu švýcarsko-české spolupráce Supported by a grant from Switzerland through the Swiss Contribution to the enlarged European Union Podmínky pro rozvoj integrovaných sociálních a zdravotních služeb v obcích konference pořádaná pod záštitou Výboru pro sociální politiku Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR Praha, 17. 4. 2015 Filozofie změny:

Více

Komunitní plánování - věc veřejná

Komunitní plánování - věc veřejná Komunitní plánování - věc veřejná Jak zjistit, co lidé opravdu chtějí? Jak zlepšit život v obci? Co to je komunitní plánování? Metoda, která umožňuje zpracovávat rozvojové materiály pro různé oblasti veřejného

Více

Deinstitucionalizace v České republice. 3. Fórum poskytovatel ov služieb 2. února 2011

Deinstitucionalizace v České republice. 3. Fórum poskytovatel ov služieb 2. února 2011 Deinstitucionalizace v České republice 3. Fórum poskytovatel ov služieb 2. února 2011 Situace v České republice Nízký počet pracovníků v přímé péči Nedostatek odborných pracovníků Nedostatečná kvalifikace

Více

VLÁDA ČESKÉ REPUBLIKY

VLÁDA ČESKÉ REPUBLIKY VLÁDA ČESKÉ REPUBLIKY Příloha č. 1 k usnesení vlády ze dne 12. května 2014 č. 352 Statut Rady vlády pro záležitosti romské menšiny Článek 1 Úvodní ustanovení (1) Rada vlády pro záležitosti romské menšiny

Více

Přenos zkušeností v oblasti fungování systému péče o ohrožené děti a rodinu z pohledu spolupráce jednotlivých aktérů na místní úrovni

Přenos zkušeností v oblasti fungování systému péče o ohrožené děti a rodinu z pohledu spolupráce jednotlivých aktérů na místní úrovni Projekt Přenos zkušeností v oblasti fungování systému péče o ohrožené děti a rodinu z pohledu spolupráce jednotlivých aktérů na místní úrovni Operační program: Lidské zdroje a zaměstnanost Prioritní osa:

Více

ANALÝZA FINANČNÍCH ZDROJŮ POSKYTOVATELŮ SOCIÁLNÍCH SLUŽEB

ANALÝZA FINANČNÍCH ZDROJŮ POSKYTOVATELŮ SOCIÁLNÍCH SLUŽEB ANALÝZA FINANČNÍCH ZDROJŮ POSKYTOVATELŮ SOCIÁLNÍCH SLUŽEB 2015 ZPRACOVÁNO PRO STŘEDNĚDOBÉ PLÁNOVÁNÍ ROZVOJE SOCIÁLNÍCH SLUŽEB NA LITOVELSKU Zpracovala: Ing. Ludmila Zavadilová 0 Analýza finančních zdrojů

Více

INTEGROVANÝ REGIONÁLNÍ OPERAČNÍ PROGRAM

INTEGROVANÝ REGIONÁLNÍ OPERAČNÍ PROGRAM INTEGROVANÝ REGIONÁLNÍ OPERAČNÍ PROGRAM 7.8.2014 PROGRAMOVÝ DOKUMENT Globální cíl IROP: Zajistit vyvážený rozvoj území, zlepšit veřejné služby a veřejnou správu pro zvýšení konkurenceschopnosti a zajištění

Více

OPZ - IP 2.3 KOMUNITNĚ VEDENÝ MÍSTNÍ ROZVOJ (CLLD)

OPZ - IP 2.3 KOMUNITNĚ VEDENÝ MÍSTNÍ ROZVOJ (CLLD) OPZ - IP 2.3 KOMUNITNĚ VEDENÝ MÍSTNÍ ROZVOJ (CLLD) SEMINÁŘ PRO MAS PRAHA 29. 7. 2015 VĚCNÉ ZAMĚŘENÍ OPZ IP 2.3 CLLD Specifický cíl 2.3.1: Zvýšit zapojení lokálních aktérů do řešení problémů nezaměstnanosti

Více

ZÁPIS Z 2. KULATÉHO STOLU MAS OTEVŘENÉ ZAHRADY JIČÍNSKA z. s.

ZÁPIS Z 2. KULATÉHO STOLU MAS OTEVŘENÉ ZAHRADY JIČÍNSKA z. s. ZÁPIS Z 2. KULATÉHO STOLU MAS OTEVŘENÉ ZAHRADY JIČÍNSKA z. s. V RÁMCI PROJEKTU OP LZZ MAS JAKO NÁSTROJ SPOLUPRÁCE OBCÍ PRO EFEKTIVNÍ CHOD ÚŘADŮ Název MAS: Otevřené zahrady Jičínska z. s. Místo konání:

Více

SENZA družstvo, chráněná dílna Prostějov.

SENZA družstvo, chráněná dílna Prostějov. SENZA družstvo, chráněná dílna Prostějov www.senzapv.cz senzapv@senzapv.cz cekalova@oslipka.cz Olomouc 17.12.2012 Vznik SENZA družstva subjektivní situace Důvody založení družstva zkušenosti z poskytování

Více

INTEGROVANÝ REGIONÁLNÍ OPERAČNÍ PROGRAM

INTEGROVANÝ REGIONÁLNÍ OPERAČNÍ PROGRAM Deinstitucionalizace sociálních služeb za účelem sociálního začleňování a zvýšení uplatnitelnosti na trhu práce Deinstitucionalizací služeb se transformuje institucionální péče v péči komunitní. Řízeně

Více

Social return of investment

Social return of investment Social return of investment Sociální podnikání pod pojmem sociální podnikání vnímáme podnikatelské aktivity prospívající společnosti a životnímu prostředí. sociální podnikání hraje důležitou roli v místním

Více

1) priorita vzdělávání AKČNÍ PLÁN DEKÁDY ROMSKÉ INKLUZE 2005 2015 ČESKÁ REPUBLIKA

1) priorita vzdělávání AKČNÍ PLÁN DEKÁDY ROMSKÉ INKLUZE 2005 2015 ČESKÁ REPUBLIKA 1) priorita vzdělávání AKČNÍ PLÁN DEKÁDY ROMSKÉ INKLUZE 2005 2015 ČESKÁ REPUBLIKA Prioritní oblast Cíl Úkol Indikátor 1. Včasná péče Zvýšit účast sociálně dětí v předškolním vzdělávání. Vytvoření komplexního

Více

Sociální podnikání v zahraničí. Radmila Herzánová

Sociální podnikání v zahraničí. Radmila Herzánová Sociální podnikání v zahraničí Radmila Herzánová Počátky sociálního podnikání v Evropě - Charta sociální ekonomiky ve Francii (1987) Organizace, které nepatří k veřejnému sektoru, mají demokratický způsob

Více

PŘÍLOHA Č. 4: Dotazníkové šetření

PŘÍLOHA Č. 4: Dotazníkové šetření PŘÍLOHA Č. 4: Dotazníkové šetření Cílová skupina 1: Hodnotitelé žádostí o projekt 1) V čem byly žádosti silné, kde byly dobře zpracovány? 2) Čím vás žádosti většinou nejspíše "přesvědčily"? 3) Které části

Více

Základní škola, Most, Svážná 2342, příspěvková organizace. Poradenské služby

Základní škola, Most, Svážná 2342, příspěvková organizace. Poradenské služby Poradenské služby Dle vyhlášky č. 72/2005 Sb., o poskytování poradenských služeb ve školách a školských poradenských zařízeních, v platném znění Poskytování poradenských služeb (1) Poradenské služby ve

Více

Podpora odlehčovacích služeb pro osoby se sníženou soběstačností, sociální rehabilitace a sociálně aktivizační služby pro rodiny s dětmi

Podpora odlehčovacích služeb pro osoby se sníženou soběstačností, sociální rehabilitace a sociálně aktivizační služby pro rodiny s dětmi Příloha č. 1 Popis podporovaných aktivit výzvy 034/03_16_047/CLLD_15_01_271 Podpora odlehčovacích služeb pro osoby se sníženou soběstačností, sociální rehabilitace a sociálně aktivizační služby pro rodiny

Více

Sada indikátorů (rozpoznávacích znaků) pro integrační sociální podnik (WISE) pro výzvu 03_16_047.

Sada indikátorů (rozpoznávacích znaků) pro integrační sociální podnik (WISE) pro výzvu 03_16_047. Příloha č. 8 Sada indikátorů (rozpoznávacích znaků) pro integrační sociální podnik (WISE) pro výzvu 03_16_047. Rozpoznávací znaky integračního sociálního podniku jsou pro příjemce závazné v plném rozsahu

Více

Sada indikátorů (rozpoznávacích znaků) pro integrační sociální podnik (WISE) pro výzvu 03_16_047.

Sada indikátorů (rozpoznávacích znaků) pro integrační sociální podnik (WISE) pro výzvu 03_16_047. Příloha č. 4 Sada indikátorů (rozpoznávacích znaků) pro integrační sociální podnik (WISE) pro výzvu 03_16_047. Rozpoznávací znaky integračního sociálního podniku jsou pro příjemce závazné v plném rozsahu

Více

Příloha č. 5. Sada indikátorů (rozpoznávacích znaků) pro integrační sociální podnik (WISE) pro výzvu 03_16_047.

Příloha č. 5. Sada indikátorů (rozpoznávacích znaků) pro integrační sociální podnik (WISE) pro výzvu 03_16_047. Příloha č. 5 Sada indikátorů (rozpoznávacích znaků) pro integrační sociální podnik (WISE) pro výzvu 03_16_047. Rozpoznávací znaky integračního sociálního podniku jsou pro příjemce závazné v plném rozsahu

Více

Priorita IV. - Udržení transparentního systému financování sociálních služeb z rozpočtu MB a udržení metody KPSS

Priorita IV. - Udržení transparentního systému financování sociálních služeb z rozpočtu MB a udržení metody KPSS z rozpočtu MB a udržení metody KPSS Opatření IV. 1.: Udržení aktualizace transparentního systému rozdělování finančních prostředků. V současné době poskytuje město Mladá Boleslav finanční prostředky na

Více

Sada indikátorů (rozpoznávacích znaků) pro integrační sociální podnik (WISE) pro výzvu 530/03_16_047/CLLD_15_01_065.

Sada indikátorů (rozpoznávacích znaků) pro integrační sociální podnik (WISE) pro výzvu 530/03_16_047/CLLD_15_01_065. Příloha č. 3 Sada indikátorů (rozpoznávacích znaků) pro integrační sociální podnik (WISE) pro výzvu 530/03_16_047/CLLD_15_01_065. Rozpoznávací znaky integračního sociálního podniku jsou pro příjemce závazné

Více

Rozpoznávací znaky integračního sociálního podniku jsou pro příjemce závazné v plném rozsahu a budou sledovány v průběhu realizace.

Rozpoznávací znaky integračního sociálního podniku jsou pro příjemce závazné v plném rozsahu a budou sledovány v průběhu realizace. Příloha č. 6 Sada indikátorů (rozpoznávacích znaků) pro integrační sociální podnik (WISE) pro výzvu 03_16_047. Rozpoznávací znaky integračního sociálního podniku jsou pro příjemce závazné v plném rozsahu

Více

PODNIKÁNÍ MALÝCH A STŘEDNÍCH FIREM 2. Národní vzdělávací fond

PODNIKÁNÍ MALÝCH A STŘEDNÍCH FIREM 2. Národní vzdělávací fond PODNIKÁNÍ MALÝCH A STŘEDNÍCH FIREM 2 1 A. Specifika podnikání 1. Východiska a cíle podpory vláda systematicky podporuje podnikání předpoklady a schopnosti MSP pro podporu - zmírňovat negativní důsledky

Více

PRINCIP/CHARAKTERISTIKA ROZPOZNÁVACÍ ZNAK DŮKAZ KOMENTÁŘ 1. SPOLEČENSKY PROSPĚŠNÝ CÍL

PRINCIP/CHARAKTERISTIKA ROZPOZNÁVACÍ ZNAK DŮKAZ KOMENTÁŘ 1. SPOLEČENSKY PROSPĚŠNÝ CÍL Příloha č. 11 Sada indikátorů (rozpoznávacích znaků) pro integrační sociální podnik (WISE) Rozpoznávací znaky integračního sociálního podniku jsou pro příjemce závazné v plném rozsahu a budou sledovány

Více

Centrum komunitní práce Ústí nad Labem Nabídka akreditovaného vzdělávání

Centrum komunitní práce Ústí nad Labem Nabídka akreditovaného vzdělávání Centrum komunitní práce Ústí nad Labem Nabídka akreditovaného vzdělávání Organizace je držitelem certifikátu ČSN EN ISO 9001:2001. Manažer kvality Vzdělávací modul nabízí vzdělávání pro oblast managementu

Více

Jihočeské centrum rovných příležitostí z. ú.

Jihočeské centrum rovných příležitostí z. ú. Název: Jihočeské centrum rovných příležitostí z. ú. Sídlo: SNP 559, 383 01 Prachatice IČ: 03482952 Webové stránky: www.jczps.cz E-mail: reditelka@jczps.cz Bankovní spojení: 2300722637/2010 Fio banka Datum

Více

Finanční vzdělávání jeden z klíčových cílů Aliance proti dluhům

Finanční vzdělávání jeden z klíčových cílů Aliance proti dluhům Finanční vzdělávání jeden z klíčových cílů Aliance proti dluhům Radek Jiránek zástupce ředitelky odbor prevence kriminality Ministerstvo vnitra ČR Aliance proti dluhům vznikla v květnu 2011 zakladatelé

Více

1. jednání pracovní skupiny SOCIÁLNÍ OBLAST

1. jednání pracovní skupiny SOCIÁLNÍ OBLAST 1. jednání pracovní skupiny SOCIÁLNÍ OBLAST v rámci Regionální stálé konference KHK pro potřeby tvorby Regionálního akčního plánu KHK 23. 10. 2014 Hradec Králové Schválené operační programy 2014 2020 =

Více

Operačný program Ľudské zdroje Seminár Ako znižovať zaostávanie regiónov Slovenska 27. apríl 2017

Operačný program Ľudské zdroje Seminár Ako znižovať zaostávanie regiónov Slovenska 27. apríl 2017 Operačný program Ľudské zdroje 2014-2020 Seminár Ako znižovať zaostávanie regiónov Slovenska 27. apríl 2017 Štruktúra OP ĽZ Prioritná os Názov prioritnej osi Alokácia 1 Vzdelávanie 458 746 509 2 Iniciatíva

Více

Koncepce dotační politiky městské části Praha 3 pro období

Koncepce dotační politiky městské části Praha 3 pro období Koncepce dotační politiky městské části Praha 3 pro období 2019-2022 Zpracovali: Jiří Svrček, Štěpán Štrébl, Helena Ganická, Matěj Michalk Žaloudek, Michal Vronský, Robert Pecka Praha 2019 Koncepce dotační

Více

Sada indikátorů (rozpoznávacích znaků) pro integrační sociální podnik (WISE) pro výzvu 03_16_047.

Sada indikátorů (rozpoznávacích znaků) pro integrační sociální podnik (WISE) pro výzvu 03_16_047. Příloha č. 5 Sada indikátorů (rozpoznávacích znaků) pro integrační sociální podnik (WISE) pro výzvu 03_16_047. Rozpoznávací znaky integračního sociálního podniku jsou pro příjemce závazné v plném rozsahu

Více

Sociálně vyloučené lokality Karlovarského kraje. Mgr. Kamila Lišková

Sociálně vyloučené lokality Karlovarského kraje. Mgr. Kamila Lišková Sociálně vyloučené lokality Karlovarského kraje Mgr. Kamila Lišková Analýza sociálně vyloučených romských lokalit a komunit a absorpční kapacity subjektů působících v této oblasti neboli Gabalova analýza

Více

Úřad vlády České republiky

Úřad vlády České republiky Úřad vlády České republiky Odbor lidských práv a ochrany menšin Odbor rovnosti žen a mužů Pokyn ředitelky Odboru lidských práv a ochrany menšin a zastupujícího ředitele Odboru rovnosti žen a mužů k hodnocení

Více

Úplné znění Statutu Rady vlády pro nestátní neziskové organizace. Statut Rady vlády pro nestátní neziskové organizace

Úplné znění Statutu Rady vlády pro nestátní neziskové organizace. Statut Rady vlády pro nestátní neziskové organizace Úplné znění Statutu Rady vlády pro nestátní neziskové organizace Schváleno usnesením vlády ze dne 29. srpna 2012 č. 630, ve znění usnesení vlády ze dne 5. května 2014 č. 332. Statut Rady vlády pro nestátní

Více

Memorandum o spolupráci

Memorandum o spolupráci Příloha č. 3 Metodiky Koordinovaného přístupu k sociálně vyloučeným lokalitám verze 4.0 Memorandum o spolupráci (VZOR) verze 4.0 mezi Odborem pro sociální začleňování Úřadu vlády ČR (Agentura) obcí (dále

Více

touto cestou bychom vám rádi představili prioritní osu 3 Regionálního operačního programu pro region soudržnosti

touto cestou bychom vám rádi představili prioritní osu 3 Regionálního operačního programu pro region soudržnosti Vážení žadatelé, touto cestou bychom vám rádi představili prioritní osu 3 Regionálního operačního programu pro region soudržnosti Střední Čechy. Tato prioritní osa je zaměřena na posílení rolí regionálních

Více

DĚTSKÉ SKUPINY. Podpora implementace dětských skupin Reg. č. projektu CZ /0.0/0.0/15_009/ Oddělení koncepce rodinné politiky (MPSV)

DĚTSKÉ SKUPINY. Podpora implementace dětských skupin Reg. č. projektu CZ /0.0/0.0/15_009/ Oddělení koncepce rodinné politiky (MPSV) DĚTSKÉ SKUPINY Podpora implementace dětských skupin Reg. č. projektu CZ.03.1.51/0.0/0.0/15_009/0002266 Oddělení koncepce rodinné politiky (MPSV) PROJEKT PODPORA IMPLEMENTACE DĚTSKÝCH SKUPIN Operační program

Více

4. Sociální podnikání v Evropě Vzdělávací program k sociálnímu podnikání Radmila Herzánová

4. Sociální podnikání v Evropě Vzdělávací program k sociálnímu podnikání Radmila Herzánová 4. Sociální podnikání v Evropě Vzdělávací program k sociálnímu podnikání Radmila Herzánová Sociální podnikání jako efektivní nástroj snižování nezaměstnanosti, CZ.1.07/3.2.05/04.0067 ATRACT CONSULTING

Více

Projekt PODPORA ODBORNÝCH PARTNERSTVÍ ZAMĚŘENÝCH NA PODPORU SENIORŮ V PLZEŇSKÉM KRAJI

Projekt PODPORA ODBORNÝCH PARTNERSTVÍ ZAMĚŘENÝCH NA PODPORU SENIORŮ V PLZEŇSKÉM KRAJI Projekt PODPORA ODBORNÝCH PARTNERSTVÍ ZAMĚŘENÝCH NA PODPORU SENIORŮ V PLZEŇSKÉM KRAJI NÁVRHY KLÍČOVÝCH DOPORUČENÍ/CÍLŮ A OPATŘENÍ Následující doporučení vycházejí z analýz a jednání odborných koalic, které

Více

STANDARDY KVALITY SOCIÁLNĚ-PRÁVNÍ OCHRANY, STANDARD 7 Orgán sociálně-právní ochrany dětí Městského úřadu Vítkov Prevence

STANDARDY KVALITY SOCIÁLNĚ-PRÁVNÍ OCHRANY, STANDARD 7 Orgán sociálně-právní ochrany dětí Městského úřadu Vítkov Prevence Město Vítkov Název dokumentu: Název zařízení: Identifikační číslo: 00300870 Zřizovatel: Standard kvality sociálně-právní ochrany č. 7 Orgán sociálně-právní ochrany Město Vítkov Sídlo: náměstí Jana Zajíce

Více

SADA ROZPOZNÁVACÍCH ZNAKŮ PRO INTEGRAČNÍ SOCIÁLNÍ PODNIK (WISE) PRO VÝZVU 374/03_16_047/CLLD_16_01_049

SADA ROZPOZNÁVACÍCH ZNAKŮ PRO INTEGRAČNÍ SOCIÁLNÍ PODNIK (WISE) PRO VÝZVU 374/03_16_047/CLLD_16_01_049 Příloha č. 7 SADA ROZPOZNÁVACÍCH ZNAKŮ PRO INTEGRAČNÍ SOCIÁLNÍ PODNIK (WISE) PRO VÝZVU 374/03_16_047/CLLD_16_01_049 Místní akční skupina Svitava z. s. IČ: 27023621 (dále také jen MAS ) Stránka 1 z 6 Rozpoznávací

Více

V Praze dne 12. prosince PRO SCHŮZI VLÁDY

V Praze dne 12. prosince PRO SCHŮZI VLÁDY ÚŘAD VLÁDY ČESKÉ REPUBLIKY Č.j.: 2012Výtisk č.: V Praze dne 12. prosince PRO SCHŮZI VLÁDY Věc:Návrh opatření vlády České republiky pro zlepšení podmínek rozvoje hospodářství, podporu podnikání a zaměstnanosti

Více

1. podporu prístupu k bývaniu na primeranej úrovni, 2. predchádzanie bezdomovstvu a jeho zníženie s cieľom jeho postupného odstránenia,

1. podporu prístupu k bývaniu na primeranej úrovni, 2. predchádzanie bezdomovstvu a jeho zníženie s cieľom jeho postupného odstránenia, Helena Woleková Na zabezpečenie účinného výkonu práva na bývanie sa zmluvné strany zaväzujú prijať opatrenia určené na: 1. podporu prístupu k bývaniu na primeranej úrovni, 2. predchádzanie bezdomovstvu

Více

FINANCOVÁNÍ VEŘEJNÉHO SEKTORU II

FINANCOVÁNÍ VEŘEJNÉHO SEKTORU II VEŘEJNÁ EKONOMIKA FINANCOVÁNÍ VEŘEJNÉHO SEKTORU II Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Název projektu: Inovace magisterského studijního programu Fakulty ekonomiky a managementu Registrační

Více

Vzdělávací program k sociálnímu podnikání

Vzdělávací program k sociálnímu podnikání Vzdělávací program k sociálnímu podnikání Sociální podnikání jako efektivní nástroj snižování nezaměstnanosti CZ.1.07/3.2.05/04.0067 5. téma Podpora sociálního podnikání ze strukturálních fondů EU do roku

Více

*OBSAH PREZENTACE. 1) Evropské dotace v novém programovacím období. 2) Nástroj ITI. 3) Hradecko-pardubická aglomerace

*OBSAH PREZENTACE. 1) Evropské dotace v novém programovacím období. 2) Nástroj ITI. 3) Hradecko-pardubická aglomerace * *OBSAH PREZENTACE 1) Evropské dotace v novém programovacím období 2) Nástroj ITI 3) Hradecko-pardubická aglomerace 2 *EVROPSKÁ POLITIKA 2014-2020 STRATEGIE EVROPA 2020 Inteligentní růst» rozvíjet ekonomiku

Více

Národní politika podpory jakosti a MPSV ČR

Národní politika podpory jakosti a MPSV ČR Národní politika podpory jakosti a MPSV ČR 1. Národní politika jakosti Na základě usnesení vlády ČR č. 458 ze dne 10. května 2000 byla při Ministerstvu průmyslu a obchodu ČR ustavena Rada České republiky

Více

USNESENÍ Z 10. JEDNÁNÍ VÝBORU EVROPSKÉ FONDY ZMČ PRAHY 13. JUDr. Kateřina Černá, Bc. Martin Šmíd, p. Evžen Mošovský

USNESENÍ Z 10. JEDNÁNÍ VÝBORU EVROPSKÉ FONDY ZMČ PRAHY 13. JUDr. Kateřina Černá, Bc. Martin Šmíd, p. Evžen Mošovský Přítomni: USNESENÍ Z 10. JEDNÁNÍ VÝBORU EVROPSKÉ FONDY ZMČ PRAHY 13 ze dne 26. 11. 2015 Předseda: Členové: Tajemník: Omluveni: Host: Ing. Michal Drábek Ivana Todlová, Marek Ždánský, Mgr. Štěpán Hošna,

Více

ŽÁDOST NESTÁTNÍ NEZISKOVÉ ORGANIZACE O STÁTNÍ DOTACI NA ROK 1

ŽÁDOST NESTÁTNÍ NEZISKOVÉ ORGANIZACE O STÁTNÍ DOTACI NA ROK 1 Příloha ŽÁDOST NESTÁTNÍ NEZISKOVÉ ORGANIZACE O STÁTNÍ DOTACI NA ROK 1 NÁZEV POSKYTOVATELE DOTACE: NÁZEV DOTAČNÍHO PROGRAMU: NÁZEV PROJEKTU: 1. IDENTIFIKAČNÍ ÚDAJE O PŘEDKLÁDAJÍCÍ ORGANIZACI 1.1. Název

Více

Zpráva o naplňování Komunitního plánu rozvoje sociálních služeb v městské části Praha 12 v roce 2011

Zpráva o naplňování Komunitního plánu rozvoje sociálních služeb v městské části Praha 12 v roce 2011 Příloha usnesení Rady městské části Praha 12 č. 43.22.11 Zpráva o naplňování Komunitního plánu rozvoje sociálních služeb v městské části Praha 12 v roce 2011 Radě městské části Praha 12 je předkládána

Více

Posudek střednědobého plánu rozvoje sociálních služeb hlavního města Prahy na rok 2008 (přípravná fáze)

Posudek střednědobého plánu rozvoje sociálních služeb hlavního města Prahy na rok 2008 (přípravná fáze) Posudek střednědobého plánu rozvoje sociálních služeb hlavního města Prahy na rok 2008 (přípravná fáze) Zpracovala ing. Blanka Přikrylová v Brně 18.3.2008 1. Úvod Tento posudek si klade za cíl zhodnotit

Více

MAGISTRÁT MĚSTA BRNA PROJEKT PRO DLOUHODOBĚ NEZAMĚSTNANÉ

MAGISTRÁT MĚSTA BRNA PROJEKT PRO DLOUHODOBĚ NEZAMĚSTNANÉ MAGISTRÁT MĚSTA BRNA PROJEKT PRO DLOUHODOBĚ NEZAMĚSTNANÉ PODPORA ZAMĚSTNANOSTI ZNEVÝHODNĚNÝCH OSOB NA ÚZEMÍ MĚSTA BRNA CZ.03.2.60/0.0/0.0/16-052/0007786. Tímto projektem město poprvé v historii řeší aktivní

Více

Odbor školství, mládeže a sportu, Moravskoslezského kraje, 2007

Odbor školství, mládeže a sportu, Moravskoslezského kraje, 2007 Zpráva o plnění 1. akčního plánu realizace strategie prevence sociálně patologických jevů u dětí a mládeže na období 2005 2006 Odbor školství, mládeže a sportu, Moravskoslezského kraje, 2007 1 Úvod Strategie

Více

INFRASTRUKTURA PRO KVALITNÍ SOCIÁLNÍ SLUŽBY DOSTUPNÉ I V ODLEHLÝCH OBCÍCH

INFRASTRUKTURA PRO KVALITNÍ SOCIÁLNÍ SLUŽBY DOSTUPNÉ I V ODLEHLÝCH OBCÍCH INFRASTRUKTURA PRO KVALITNÍ SOCIÁLNÍ SLUŽBY DOSTUPNÉ I V ODLEHLÝCH OBCÍCH V rámci Specifického cíle IROP - 4.1 Posílení komunitně vedeného místního rozvoje za účelem zvýšení kvality života ve venkovských

Více

Co dnes funguje ve Finsku, Irsku, Španělsku, Slovensku? Co z toho můţeme převzít a co ne? A proč ne? A co se vlastně děje u nás a co si přejí MASky?

Co dnes funguje ve Finsku, Irsku, Španělsku, Slovensku? Co z toho můţeme převzít a co ne? A proč ne? A co se vlastně děje u nás a co si přejí MASky? Co dnes funguje ve Finsku, Irsku, Španělsku, Slovensku? Co z toho můţeme převzít a co ne? A proč ne? A co se vlastně děje u nás a co si přejí MASky? Stanovisko Evropského sdruţení MAS - ELARD Zásadní nedostatky

Více

Zápis ze schůze Výboru pro legislativu a financování Rady vlády pro nestátní neziskové organizace

Zápis ze schůze Výboru pro legislativu a financování Rady vlády pro nestátní neziskové organizace Zápis ze schůze Výboru pro legislativu a financování Rady vlády pro nestátní neziskové organizace Úřad vlády České republiky dne 20.02.2015 Schůzi Výboru pro legislativu a financování Rady vlády pro nestátní

Více

4. Modul č. 1 Kvalifikační kurz pro pracovníky v sociálních službách

4. Modul č. 1 Kvalifikační kurz pro pracovníky v sociálních službách Termín realizace projektu : 1.květen 2010 30.duben 2012 Klíčové aktivity projektu : 1. Organizační, personální a technické zázemí projektu 2. Zabezpečení publicity projektu 3. Oslovení cílové skupiny -

Více

VLÁDA ČESKÉ REPUBLIKY. Příloha k usnesení vlády ze dne 19. června 2013 č ČÁST PRVNÍ Změna

VLÁDA ČESKÉ REPUBLIKY. Příloha k usnesení vlády ze dne 19. června 2013 č ČÁST PRVNÍ Změna VLÁDA ČESKÉ REPUBLIKY Příloha k usnesení vlády ze dne 19. června 2013 č. 479 ČÁST PRVNÍ Změna Zásad vlády pro poskytování dotací ze státního rozpočtu České republiky nestátním neziskovým organizacím ústředními

Více

Projektové řízení. Dana Diváková

Projektové řízení. Dana Diváková Projektové řízení Dana Diváková Projektové řízení Jak úspěšně realizovat projekt? Jak se vyvarovat nejčastější chyb? Rizika v řízení projektu Jak zajistit úspěch projektu? Klást si správné otázky Jakých

Více

Podpora hospodářské činnosti v komunitách. Pokročilá komunitní práce KSP FF UK PhDr. Jaroslava Šťastná, Ph.D.

Podpora hospodářské činnosti v komunitách. Pokročilá komunitní práce KSP FF UK PhDr. Jaroslava Šťastná, Ph.D. Podpora hospodářské činnosti v komunitách Pokročilá komunitní práce KSP FF UK PhDr. Jaroslava Šťastná, Ph.D. Podpora komunitních aktivit Podporované zaměstnávání Veřejně prospěšné práce Sociální ekonomika

Více

Společné jednání pracovních skupin Sociální oblast + Zdraví a bezpečnost

Společné jednání pracovních skupin Sociální oblast + Zdraví a bezpečnost Společné jednání pracovních skupin Sociální oblast + Zdraví a bezpečnost Regionální stálá konference Královéhradeckého kraje 2. 11. 2018, Hradec Králové Program jednání PS 9:00 9:15 Úvodní informace 9:15

Více

Ministerstvo průmyslu a obchodu

Ministerstvo průmyslu a obchodu Výzva č. I programu podpory Inovační vouchery DOTAČNÍ INFO K 2.6. 2016 Ministerstvo průmyslu a obchodu PO 1: Rozvoj výzkumu a vývoje pro inovace IP 1b, dle čl. 5, odst. 1b) nařízení Evropského parlamentu

Více

Klastr sociálních inovací a podniků - SINEC. Social Innovation & Enterprise Cluster

Klastr sociálních inovací a podniků - SINEC. Social Innovation & Enterprise Cluster Klastr sociálních inovací a podniků - SINEC Social Innovation & Enterprise Cluster co je SOCIÁLNÍ PODNIKÁNÍ Sociální podnikání je činnost firem a komerčních společností, které vedle tvorby zisku usilují

Více

Program poradenských služeb ve škole

Program poradenských služeb ve škole Program poradenských služeb ve škole 1. Činnost školního poradenského pracoviště Školní poradenské pracoviště při své činnosti vychází zejména z ustanovení Vyhlášky č. 72/2005 Sb., o poskytování poradenských

Více

Horizontální spolupráce obcí

Horizontální spolupráce obcí Horizontální spolupráce obcí Právo na spolupráci obcí je zakotveno v ústavě i legislativě ČR Lze je nalézt i v mezinárodních dokumentech především čl. 10 Evropské charty místní samosprávy, který zakotvuje

Více

Veřejná podpora a její konkrétní důsledky pro Diecézní charitu Brno

Veřejná podpora a její konkrétní důsledky pro Diecézní charitu Brno Veřejná podpora a její konkrétní důsledky pro Diecézní charitu Brno Diecézní charita Brno zřizovatelem je diecézní biskup nestátní nezisková organizace evidovaná právnická osoba u MK ČR 30. 10. 1996 jeden

Více

Ministerstvo práce a sociálních věcí Hlavní změnou v Ministerstvu práce a sociálních věcí je redukce původních devíti na sedm sekcí.

Ministerstvo práce a sociálních věcí Hlavní změnou v Ministerstvu práce a sociálních věcí je redukce původních devíti na sedm sekcí. Ministerstvo práce a sociálních věcí Hlavní změnou v Ministerstvu práce a sociálních věcí je redukce původních devíti na sedm sekcí. V důsledku těchto úprav (rušení některých sekcí a vznik nových) dochází

Více

4. KOMUNITNÍ PLÁN SOCIÁLNÍCH SLUŽEB MĚSTA LITOMĚŘICE

4. KOMUNITNÍ PLÁN SOCIÁLNÍCH SLUŽEB MĚSTA LITOMĚŘICE . KOMUNITNÍ PLÁN SOCIÁLNÍCH SLUŽEB MĚSTA LITOMĚŘICE 201 2017 Vážení spoluobčané, psát úvodní slovo ke čtvrtému komunitnímu plánu, hodnotit a rekapitulovat práci lidí, kteří se na jeho vzniku podíleli je

Více

Zpráva o činnosti za období od do

Zpráva o činnosti za období od do Zpráva o činnosti za období od 1. 1. 2015 do 31. 12. 2015 Název střediska: Středisko poradenství Poradenské centrum KHAMORO Druh služby: Terénní programy, id. 3645646 Kapacita služby: V danou chvíli je

Více

Model sociální služby Podpora samostatného bydlení

Model sociální služby Podpora samostatného bydlení Model sociální služby Podpora samostatného bydlení Struktura modelu 1. Vymezení typických nepříznivých situací, na které služba reaguje 2. Specifikace potřeb, na které služba reaguje 3. Činnosti služby

Více

SOCIÁLNÍ PODNIKÁNÍ příležitost pro rozvoj regionu

SOCIÁLNÍ PODNIKÁNÍ příležitost pro rozvoj regionu SOCIÁLNÍ PODNIKÁNÍ příležitost pro rozvoj regionu Tachov 16. 1. 2015 Ing. Vojtěch Miler PPSD Personální a poradenské družstvo, Brno Program Co je to sociální podnikání? ISÚ MAS Zlatá cesta, o.p.s. - souvislosti

Více

INTEGROVANÝ PLÁN ROZVOJE ÚZEMÍ ZLÍN 2014-2020

INTEGROVANÝ PLÁN ROZVOJE ÚZEMÍ ZLÍN 2014-2020 Projekt Podpora vzniku Integrovaného plánu rozvoje území Zlín pro období 2014-2020 je financován z prostředků Evropského fondu pro regionální rozvoj prostřednictvím Operačního programu technická pomoc

Více

SOCIÁLNÍ PODNIKY A SOCIÁLNÍ INOVACE

SOCIÁLNÍ PODNIKY A SOCIÁLNÍ INOVACE Sedm regionů, jeden cíl: Prohloubení ekosystému sociálního podnikání v evropských regionech pomocí vládních opatření a schématu hodnocení V posledních letech byl zaznamenán nárůst zájmu o sociální podnikání

Více

EVROPSKÁ UNIE Evropské strukturální a. Pravidla pro realizaci projektů

EVROPSKÁ UNIE Evropské strukturální a. Pravidla pro realizaci projektů Pravidla pro realizaci projektů Obsah Obecné podmínky realizace projektů Pravidla řízení projektů Pravidla pro publicitu projektů Horizontální principy Veřejná podpora Indikátory Obecné podmínky I. Finanční

Více

INFRASTRUKTURA PRO DOSTUPNOST A ROZVOJ SOCIÁLNÍ SLUŽBY (ITI)

INFRASTRUKTURA PRO DOSTUPNOST A ROZVOJ SOCIÁLNÍ SLUŽBY (ITI) Statutární město Plzeň jako nositel integrované Strategie ITI plzeňské metropolitní oblasti vyhlašuje 6. výzvu k předkládání projektových záměrů INFRASTRUKTURA PRO DOSTUPNOST A ROZVOJ SOCIÁLNÍ SLUŽBY (ITI)

Více

Možnosti financování produktů z OP LZZ a výzva na mezinárodní spolupráci

Možnosti financování produktů z OP LZZ a výzva na mezinárodní spolupráci Možnosti financování produktů z OP LZZ a výzva na mezinárodní spolupráci 25. červen 2008 Podporujeme vaši budoucnost Prioritní osa 1 Adaptabilita 1.1 Zvýšení adaptability zaměstnanců a konkurenceschopnosti

Více

Agentura pro sociální začleňování KOORDINOVANÝ PŘÍSTUP K SOCIÁLNĚ VYLOUČENÝM LOKALITÁM. Kdo jsme?

Agentura pro sociální začleňování KOORDINOVANÝ PŘÍSTUP K SOCIÁLNĚ VYLOUČENÝM LOKALITÁM. Kdo jsme? Agentura pro sociální začleňování KOORDINOVANÝ PŘÍSTUP K SOCIÁLNĚ VYLOUČENÝM LOKALITÁM Kdo jsme? Odbor (Agentura) pro sociální začleňování, Sekce pro lidská práva, Úřadu Vlády ČR, v gesci ministra pro

Více

Evropské fondy na MPSV ČR

Evropské fondy na MPSV ČR Evropské fondy na MPSV ČR Ing. Vladimír Kváča, Ph.D. vrchní ředitel sekce fondů EU Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR Olomouc 25.7.2012 MPSV a evropské fondy 2007-2013 MPSV je v období 2007 2013:

Více

Priorita VI. - Řešení/podpora zaměstnávání ohrožených osob

Priorita VI. - Řešení/podpora zaměstnávání ohrožených osob Opatření VI. 1.: Podpora zaměstnávání ohrožených osob Ze sociologického šetření prováděného v rámci komunitního plánování v Mladé Boleslavi vyplynulo, že problém získat a udržet si práci je pro dotazované

Více

Možnost financování projektů z OP LZZ prioritní osa 3 v období 2007-2013. Mgr. Ivana Příhonská Praha, 19. října 2011

Možnost financování projektů z OP LZZ prioritní osa 3 v období 2007-2013. Mgr. Ivana Příhonská Praha, 19. října 2011 Možnost financování projektů z OP LZZ prioritní osa 3 v období 2007-2013 Mgr. Ivana Příhonská Praha, 19. října 2011 Sociální integrace a rovné příležitosti Podpora a rozvoj systému sociálních služeb je

Více