J. G. Mendel, jeho hybridizační objevy a jejich význam 9. 1 Úvod
|
|
- Jaromír Šmíd
- před 7 lety
- Počet zobrazení:
Transkript
1 J. G. Mendel, jeho hybridizační objevy a jejich význam 9 1 Úvod Popis významu hybridizační výzkumné práce, kterou provedl Johann Gregor Mendel, bude vždy do určité míry obsahovat subjektivní názor autora, případně autorů. Velké většině lidí je obecně známo, že poskytl svými hybridizačními objevy základy pro vznik vědního oboru Genetika, která se v posledních dekádách minulého a současného století rozvíjí velmi intenzivně. Zvláště poznatky molekulární genetiky a na ně navazující vědomosti genomiky, proteomiky a bioinformatiky se zvyšují téměř exponenciálním způsobem. Současné znalosti genetiky se dnes využívají ve značném počtu oborů lidské činnosti a je logickým předpokladem, že tomu bude i v průběhu tohoto i dalších století. Prohlubování vědomostí a nové objevy umožňují dnes jejich uplatnění v oborech, ve kterých to bylo dříve nemyslitelné. V současné době je to samozřejmostí v molekulární biologii, humánním a veterinárním lékařství, farmakologii, mikrobiologii, rostlinné a živočišné výrobě, potravinářském průmyslu, ve výrobě krmiv atd. Její znalosti pronikají rovněž do archeologie, forenzního soudnictví, kriminalistiky a výzkum hledá cesty jejího uplatnění do různých odvětví průmyslové výroby i těžby surovin a nerostů (ropa, plyn, zlato atd.) včetně dalších možností. Výzkumnou práci s hybridizací rostlin prováděl J. G. Mendel ( ) v letech 1856 až 1863 a jeho objevy jsou obecně platné již téměř 145 let. Po znovuobjevení jeho práce na úseku hybridizace rostlin v roce 1900 byl přístup k jeho poznatkům různý. Vědní obor genetika vznikl v roce 1906, kdy jej takto pojmenoval britský vědec William Bateson ( ). V třicátých letech minulého století a následujících existovala řada vědců a filozofů, kteří měli k Mendelovi a nově vzniklé genetice kritické výhrady. V průběhu těchto let vzniklo v bývalém Sovětském svazu (SSSR) tzv. Lysenkovo učení, které bylo postaveno na teorii dědičnosti získaných vlastností. 2 T. D. Lysenko ( ) zaujal striktní protimendelovskou pozici. Mendelova teorie byla ztotožňována s tzv. buržoazní pavědeckou ideologií a protirevoluční obhajobou konzervatismu a reakcionismu (tedy proti so cia lis tic ké mu systému.) Tím vnesl Lysenko něco zcela nového do sporu mezi zastánce dědičnosti získaných vlastností a klasickou genetikou stojící na Mendelově teorii. Rovněž v bývalé Československé republice a v dalších zemích východního bloku bylo zdůrazňováno, že sovětští biologové vyvrátili Mendelovy zákony a považovali je za nevědecké. 3 Mnozí pracovníci genetiky té doby byli politicky pronásledováni jak v SSSR, tak i v jiných socialistických zemích, nemohli vědecky a pedagogicky pracovat a někteří byli rovněž vězněni; například J. Kříženecký ( ) u nás a N. I. Vavilov v SSSR ( ). V naší zemi trval tento vliv politiky na genetiku do roku 1965, kdy se v Brně konalo mezinárodní vědecké Mendelovo vzpomínkové sympozium, na kterém proběhla kritika těchto názorů za účasti více jak 450 našich a převážně zahraničních hostů. Výnosem vlády republiky č. 59/1966 došlo pak k postupné nápravě chyb z minulého období a ke zlepšení názorů ve vzdělávací a výzkumné činnosti na všech úsecích genetiky. Z hlediska nových vědomostí jsou Mendelovy objevy a poznatky postupně znovuobjevovány a upřesňovány, ale stále tvoří základní kameny současné genetiky.
2 10 Kuciel J., Urban T. S jeho objevitelskou prací však mohou vznikat různé otázky: Co vlastně učinil tak významného, že je všeobecně na celém světě považován za zakladatele vědního oboru Genetika? Většina lidí ztotožňuje jeho jméno se zákony dědičnosti. Vyslovil nebo definoval tyto zákony nebo pravidla? Co dalšího přinesly jeho objevy pro bio lo gii a lidské poznání? Tyto a další otázky byly v průběhu hodnocení Mendelovy výzkumné práce postupně studovány, i když odpovědi nebyly a nejsou vždy jednoznačné. Tato monografie má za cíl přispět k hledání odpovědí na tyto otázky svým výkladem tak, jak různí autoři pochopili význam jeho objevitelské práce na základě studia publikací, které popisují Mendelův život, jeho výzkumnou práci a hybridizační objevy, vysvětlit základní poznatky biologie a šlechtění v 18. a na začátku 19. století, zabývat se znalostmi hybridizace před Mendelovými objevy, popsat, jaký vliv na jeho práci mělo prostředí augustiniánského kláštera a Moravy, analyzovat, v čem jeho objevitelská práce byla geniální a zjistit, jak řešení otázek hybridizace rostlin přispělo k postupnému odhalování podstaty genetické informace a dalšímu lidskému poznání. V neposlední řadě bude cílem této monografie popsat platnost jeho poznatků a jejich význam pro současnou genetiku a všeobecné vědomosti laické i odborné veřejnosti. Součástí textu je i přiložené CD s interaktivně zpracovanými tématy Mendelova pokusu, které obrazem a animacemi zpřístupňují pochopení základních genetických principů klasické genetiky. Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně má ve svém názvu jméno tohoto významného vědce. Univerzita se tímto činem zavázala podporovat a intenzivně rozvíjet genetický výzkum na svých pracovištích, předávat nejnovější genetické poznatky svým studentům a popularizovat je, včetně Mendelova vědeckého odkazu. Tato monografie byla připravena u příležitosti 90. výročí založení univerzity a měla by k plnění tohoto odkazu přispět. Brno, březen 2009 prof. Ing. Jiří Kuciel, CSc., doc. Ing. Tomáš Urban, Ph.D.
3 J. G. Mendel, jeho hybridizační objevy a jejich význam 11 2 Základní poznatky biologie v 18. a na začátku 19. století v současném pohledu O vědním oboru zabývajícím se organickou přírodou lze hovořit až na začátku 19. století zásluhou L. Okena ( ), který spolu s dalšími německými a francouzskými přírodovědci navrhl jeho označení Biologie. 4 Tak vznikl samostatný vědní obor, oddělený od fyzikálního přístupu studia anorganické přírody. Jevy živé přírody byly do té doby většinou vysvětlovány pomocí fyziky a chemie a současným působením nadpřirozené síly. Fyziologové pomocí zdokonalené laboratorní techniky okolo roku 1840 objevili základní strukturní jednotku organizace živé hmoty buňku. Někteří fyzikové té doby, např. H. Helmholtz ( ), již neviděli zásadní rozdíl mezi hmotou neživou a živou. R. J. Camerarius ( ) vydal v roce 1694 ve formě dopisu adresovaného prof. Valentinovi v Giessenu spisek, který se stal klasickým. 5 De Sexu Plantarum Epistola obsahoval výsledky několika pokusů, ve kterých bylo bezpečně zjištěno, že semena se nevyvinou, není-li přenesen pyl na bliznu pestíkového květu. Zásluhou C. Linného ( ) byl vypracován základ systematiky živé přírody. V jeho době byla věnována značná pozornost studiu pohlaví rostlin. Petrohradská akademie v roce 1759 zadala tuto otázku a vypsala na řešení této problematiky cenu. Linné ji skutečně získal v roce 1760 na základě přesných pokusů, ve kterých nepochybně dokázal správnost představy o tom, že tyčinky a pestíky jsou pohlavními orgány a pro vznik semen je nezbytné přenesení pylu na bliznu. Podle jejich počtu také založil celý svůj umělý systém rostlin. S potřebou vědeckého popisu a klasifikace rostlin vznikla myšlenka stálosti druhů pod heslem Tolik je druhů, kolik jich bylo od počátku stvořeno tvůrcem, což napsal Linné v polovině 18. století ve spise o neměnnosti druhů. Při vědeckém popisu rostlin a jejich klasifikaci se ukázalo, že příslušníci téhož druhu se navzájem mezi sebou odchylují od původního typu. Ve svých pracích popsal také záměrnou hybridizaci. Výsledky jeho pokusů v oblasti hybridizace však byly zpochybňovány vzhledem k tomu, že potomstvo hybridů štěpilo své znaky a neodpovídalo původnímu popisu. Jeho pokusy však byly opakovány přibližně za 180 roků a jejich věrohodnost byla potvrzena. V 18. století byla dále studována otázka reprodukce živých organismů a byly popisovány různé způsoby plození. Objevem mikroskopu A. van Leeuwenhoekem ( ) v roce 1677 a jeho zdokonalením bylo možné popsat základní struktury rostlinných a živočišných buněk včetně jádra, které pojmenoval v roce 1831 R. Brown ( ) názvem nukleus. Zásluhou jednoduchého mikroskopu bylo možné pozorovat vajíčka samic a spermie samců, včetně pylových zrn. Právě pokusy s umělým opylováním rostlin dokázaly, že vznik zárodku je dán podílem obou pohlaví. Později byly popsány základní struktury buňky. Pomocí mikroskopu zkoumal na konci 18. století J. B. Lamarck ( ) vývoj organismů od nejnižších forem k vyšším. 6 Ve své knize Zoologická filozofie z roku 1809 dokazoval, že změna druhu je důsledkem postupného účelného přizpůsobování podmínkám vnějšího prostředí. U rostlin se jednalo o primární vliv působení vnějšího pro-
4 12 Kuciel J., Urban T. středí. U živočichů prostřednictvím užívání nebo neužívání určitého orgánu se tyto změny vývinu zesilují nebo zeslabují a přenášejí se do dalších generací. V jeho práci se objevuje správná myšlenka existence evolučního procesu, ale také nesprávná představa o účelné dědičné adaptaci, kterou primárně navozuje vnější prostředí. Toto bylo chybné pojetí evolučního procesu. Později podal Ch. R. Darwin ( ) vědecký výklad vývoje všeho živého od forem nejnižších organismů až po člověka, spolu s R. A. Wallacem ( ). Oba tito přírodovědci na svých cestách v různých částech světa vyslovili podobnou myšlenku, že proměnlivost organismů je dána cestou vzniku nových systematických jednotek a že rozdílné podmínky prostředí jsou rozhodujícím faktorem udržení a šíření těch organismů, které mají výhodné vlastnosti. 5 Darwin shromažďoval průkazný materiál ze svých cest po dobu 20 let a část rukopisu své teorie dal prostudovat svým přátelům již v roce Wallace pro svoji vývojovou teo rii použil získané poznatky ze svých cest malajským souostrovím a v roce 1858 dal rukopis své teorie k posouzení Darwinovi. Jeho teorie byla téměř shodná s teorií Darwina, který tento rukopis zamýšlel doporučit k publikaci. Darwin na nátlak svých přátel, kteří věděli, že již před patnácti lety byla podstatná část jeho teorie formulována, dokončil své dílo, které vyšlo v roce 1859 a způsobilo ve filozofii a přírodovědě takřka revoluci. Ve své knize O původu druhů přirozeným výběrem neboli zachování výhodných druhů v boji o život vyvrátil představu o stálosti druhů a jeho teorie vývoje organismů je do současnosti považována za základní princip evoluce. Darwin si ovšem nemohl nevšimnout jevů převládání některých vlastností při hybridizaci a štěpení v potomstvu hybridů. Ve své knize o původu druhů nevěnuje hybridizaci a problematice dědičného přenášení vlastností speciální pozornost, dědičnost prostě akceptuje jako nezbytný předpoklad zachování vlastností po generace. Avšak později, v knize O proměnlivosti zvířat a rostlin během domestikace, se věnuje ve druhém svazku tohoto díla (1868) podrobně otázkám dědičnosti a vyslovuje vlastní hypotézu pangeneze. Podle této teorie než buňky dosáhnou konečné diferenciace, vylučují drobná tělíska, která nazval gemule. Ty volně kolují v celém organismu, mají-li dostatek živin, množí se dělením a nakonec se vyvíjejí v buňky podobné těm, z nichž vznikly. Ze všech částí organismu se shromažďují v pohlavních elementech (buňkách) a jejich vývin v příští generaci utváří nového jedince. Po splynutí vajíčka a spermie dochází ke smíšení gemulí jak po otci, tak po matce. Darwinův bratranec Sir F. Galton ( ) došel při kritickém rozboru pangeneze nejen k negativnímu stanovisku vůči ní, ale i k vlastní teorii o dědičnosti. Nashromáždění obrovského množství poznatků v biologických vědách od dob Darwina nezměnilo nic na správnosti jeho teorie, naopak jednotlivé vědy darwinismus doplňují a naplňují konkrétně to, co Darwin pouze předpokládal. 7 Teorie Darwina a Wallace však byla podstatně omezena, neboť nezahrnovala vysvětlení přenosu genetické informace z jedné generace na druhou. To se však podařilo o šest roků později J. G. Mendelovi. Dnešní pojetí evolučního procesu je syntetické povahy; základem evoluce je proměnlivost znaků a vlastností (fenotypů) a přenos genetické informace. To je také náplní současného
5 J. G. Mendel, jeho hybridizační objevy a jejich význam 13 vědního oboru genetika. Právě ona přináší téměř na každém kroku další důkazy své významné úlohy v odhalování procesu evoluce. Ten lze potvrdit například na molekulární úrovni univerzálností genetického kódu, kdy trojice nukleotidů sekvence DNA kóduje jednu aminokyselinu a ty jsou stejné pro většinu živých organismů, od virů, bakterií, hub, přes rostliny a všechny živočichy až po člověka, mimo mitochondriální genetickou informaci, která má některé odchylky ve čtení genetického kódu. Podobně je tomu v cytogenetice, v chromozomální teorii, při popisu mitotického dělení buněk i v meio tic kém dělení u všech druhů pohlavně se rozmnožujících organismů a rovněž v dalších oblastech genetiky (genová vazba, interakce atd.). Genetickou a fenotypovou proměnlivost lze vysvětlit na základě principu vzniku pohlavních buněk, což bylo popsáno až na začátku a upřesněno v průběhu 20. století. Různorodost a jedinečnost jednotlivých genotypů a fenotypů je podmíněna různými genetickými jevy při vzniku pohlavních buněk. V důsledku meiotického dělení vzniká volná a nahodilá kombinovatelnost alel genotypů jednoho lokusu s alelami jiných lokusů. Homozygotní genotypy poskytují z jednotlivých alelických párů stejný typ gamet. Párové chromozomy se rozcházejí nahodilým způsobem v anafázi prvního (heterotypického) meiotického dělení. Uvažujeme-li jeden heterozygotní alelický pár umístěný na dvou homologních chromozomech (Schéma 1), kterých má například člověk 23 párů (včetně chromozomů pohlavních), pak obecný vzorec pro tvorbu gametických kombinací je 2 n ; tj. 2 23, což činí možných kombinací genů budoucích spermií nebo vajíček. Uvažujeme-li, že celkový počet různých genů (lokusů) je u člověka asi , pak na jednom chromozomu (bez ohledu na jejich velikost) je v průměru asi genů, z nichž je asi 6,7 % heterozygotních 7, to znamená asi 87 lokusů. U tohoto počtu by mohl vznikat proces crossing over, což je výměna genetické informace mezi homologickými chromozomy, která je běžná při vzniku pohlavních buněk. Tímto způsobem mohou vznikat další kombinace různých alelických párů, které nazýváme rekombinace, tedy nové genetické varianty různých gamet. Možnosti vzniku nových genetických kombinací se tím rozšiřují na všeobecný vzorec , což je číslo v oblasti trilionů a je již nepojmenované. Přibližný počet lokusů pro jeden znak můžeme předpokládat v počtu asi deseti. Jedná se o regulační geny, které řídí další strukturní geny pro tvorbu základních produktů metabolických funkcí. V důsledku toho musíme uvedený vzorec rozšířit na Zygota budoucího jedince vzniká spojením genetické informace spermie a vajíčka a tak je ještě nutné přidat tuto kombinaci dvou haploidních buněk do všeobecného vzorce, který se změní na Mutační intenzita může rozšířit počet alel určitého genu a tak vznikají různé alternace genů na jednom lokusu a stupeň mnohotných alel (M) může dosahovat u různých genů i vysokých hodnot. Výsledkem je obecný vzorec M možností vzniku různých genotypů a na základě toho i exprese fenotypů, neboť ty jsou u kvantitativních znaků ovlivněny na základě působení proměnlivosti různých genotypů a proměnlivosti různých podmínek vnitřního a vnějšího prostředí (E). Z tohoto důvodu musíme uvedený vzorec vynásobit ještě různým počtem vnějších a vnitřních vlivů prostředí, a tak
"Učení nás bude více bavit aneb moderní výuka oboru lesnictví prostřednictvím ICT ". Základy genetiky, základní pojmy
"Učení nás bude více bavit aneb moderní výuka oboru lesnictví prostřednictvím ICT ". Základy genetiky, základní pojmy 1/75 Genetika = věda o dědičnosti Studuje biologickou informaci. Organizmy uchovávají,
VíceGENETIKA 1. Úvod do světa dědičnosti. Historie
GENETIKA 1. Úvod do světa dědičnosti Historie Základní informace Genetika = věda zabývající se dědičností a proměnlivostí živých soustav sleduje variabilitu (=rozdílnost) a přenos druhových a dědičných
VíceInovace studia molekulární a buněčné biologie
Inovace studia molekulární a buněčné biologie I n v e s t i c e d o r o z v o j e v z d ě l á v á n í reg. č. CZ.1.07/2.2.00/07.0354 Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním
VíceGenetika zvířat - MENDELU
Genetika zvířat Gregor Mendel a jeho experimenty Gregor Johann Mendel (1822-1884) se narodil v Heinzendorfu, nynějších Hynčicích. Během období, v kterém Mendel vyvíjel svou teorii dědičnosti, byl knězem
VícePropojení výuky oborů Molekulární a buněčné biologie a Ochrany a tvorby životního prostředí. Reg. č.: CZ.1.07/2.2.00/
Propojení výuky oborů Molekulární a buněčné biologie a Ochrany a tvorby životního prostředí Reg. č.: CZ.1.07/2.2.00/28.0032 Mendelovská genetika - Základy přenosové genetiky Základy genetiky Gregor (Johann)
VíceZákladní genetické pojmy
Základní genetické pojmy Genetika Věda o dědičnosti a proměnlivosti organismů Používá především pokusné metody (např. křížení). K vyhodnocování používá statistické metody. Variabilita v rámci druhu Francouzský
Více"Učení nás bude více bavit aneb moderní výuka oboru lesnictví prostřednictvím ICT ". Molekulární základy genetiky
"Učení nás bude více bavit aneb moderní výuka oboru lesnictví prostřednictvím ICT ". Molekulární základy genetiky 1/76 GENY Označení GEN se používá ve dvou základních významech: 1. Jako synonymum pro vlohu
VíceBiologie - Oktáva, 4. ročník (humanitní větev)
- Oktáva, 4. ročník (humanitní větev) Biologie Výchovné a vzdělávací strategie Kompetence k řešení problémů Kompetence komunikativní Kompetence sociální a personální Kompetence občanská Kompetence k podnikavosti
VíceGenetika mnohobuněčných organismů
Genetika mnohobuněčných organismů Metody studia dědičnosti mnohobuněčných organismů 1. Hybridizační metoda představuje systém křížení, který umožňuje v řadě generací vznikajících pohlavní cestou zjišťovat
VíceMendelistická genetika
Mendelistická genetika Základní pracovní metodou je křížení křížení = vzájemné oplozování organizmů s různými genotypy Základní pojmy Gen úsek DNA se specifickou funkcí. Strukturní gen úsek DNA nesoucí
VíceVýuka genetiky na Přírodovědecké fakultě UK v Praze
Výuka genetiky na Přírodovědecké fakultě UK v Praze Studium biologie na PřF UK v Praze Bakalářské studijní programy / obory Biologie Biologie ( duhový bakalář ) Ekologická a evoluční biologie ( zelený
VíceBiologie - Oktáva, 4. ročník (přírodovědná větev)
- Oktáva, 4. ročník (přírodovědná větev) Biologie Výchovné a vzdělávací strategie Kompetence k řešení problémů Kompetence komunikativní Kompetence sociální a personální Kompetence občanská Kompetence k
VíceChromosomy a karyotyp člověka
Chromosomy a karyotyp člověka Chromosom - 1 a více - u eukaryotických buněk uložen v jádře karyotyp - soubor všech chromosomů v jádře jedné buňky - tvořen z vláknem chromatinem = DNA + histony - malé bazické
VíceRozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162
Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 ZŠ Určeno pro Sekce Předmět Téma / kapitola Prameny 8. třída (pro 3. 9. třídy)
VíceNauka o dědičnosti a proměnlivosti
Nauka o dědičnosti a proměnlivosti Genetika Dědičnost na úrovni nukleových kyselin molekulární buněk organismů populací Předávání vloh z buňky na buňku Předávání vlastností mezi jednotlivci Dědičnost znaků
VíceZákladní pojmy obecné genetiky, kvalitativní a kvantitativní znaky, vztahy mezi geny
Obecná genetika Základní pojmy obecné genetiky, kvalitativní a kvantitativní znaky, vztahy mezi geny Doc. RNDr. Ing. Eva PALÁTOVÁ, PhD. Ing. Roman LONGAUER, CSc. Ústav zakládání a pěstění lesů LDF MENDELU
VíceDeoxyribonukleová kyselina (DNA)
Genetika Dědičností rozumíme schopnost rodičů předávat své vlastnosti potomkům a zachovat tak rozličnost druhů v přírodě. Dědičností a proměnlivostí jedinců se zabývá vědní obor genetika. Základní jednotkou
VíceRegistrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0649
Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám Název školy: Střední zdravotnická škola a Obchodní akademie, Rumburk, příspěvková organizace Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0649
VíceAnotace: Materiál je určen k výuce přírodopisu v 9. ročníku ZŠ. Seznamuje žáky s různými názory a teoriemi o vzniku života na Zemi.
Anotace: Materiál je určen k výuce přírodopisu v 9. ročníku ZŠ. Seznamuje žáky s různými názory a teoriemi o vzniku života na Zemi. Materiál je plně funkční pouze s použitím internetu. kosmozoa evoluce
VíceInovace studia molekulární a buněčné biologie
Inovace studia molekulární a buněčné biologie Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky. MBIO1/Molekulární biologie 1 Tento projekt je spolufinancován
VíceVznik a vývoj života na Zemi
Vznik a vývoj života na Zemi Vznik a vývoj života na Zemi VY_32_INOVACE_02_03_01 Vytvořeno 11/2012 Tento materiál je určen k doplnění výuky předmětu. Zaměřuje se na vznik života na Zemi. Cílem je uvědomit
VíceObecná genetika a zákonitosti dědičnosti. KBI / GENE Mgr. Zbyněk Houdek
Obecná genetika a zákonitosti dědičnosti KBI / GENE Mgr. Zbyněk Houdek Důležité pojmy obecné genetiky Homozygotní genotyp kdy je fenotypová vlastnost genotypově podmíněna uplatněním páru funkčně zcela
VíceVýukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám
http://vtm.zive.cz/aktuality/vzorek-dna-prozradi-priblizny-vek-pachatele Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Mgr. Eva Strnadová. Dostupné z Metodického portálu www.rvp.cz ;
VíceDegenerace genetického kódu
AJ: degeneracy x degeneration CJ: degenerace x degenerace Degenerace genetického kódu Genetický kód je degenerovaný, resp. redundantní, což znamená, že dva či více kodonů může kódovat jednu a tutéž aminokyselinu.
Více1. Téma : Genetika shrnutí Název DUMu : VY_32_INOVACE_29_SPSOA_BIO_1_CHAM 2. Vypracovala : Hana Chamulová 3. Vytvořeno v projektu EU peníze středním
1. Téma : Genetika shrnutí Název DUMu : VY_32_INOVACE_29_SPSOA_BIO_1_CHAM 2. Vypracovala : Hana Chamulová 3. Vytvořeno v projektu EU peníze středním školám Genetika - shrnutí TL2 1. Doplň: heterozygot,
VíceZvyšování konkurenceschopnosti studentů oboru botanika a učitelství biologie CZ.1.07/2.2.00/15.0316
Zvyšování konkurenceschopnosti studentů oboru botanika a učitelství biologie CZ.1.07/2.2.00/15.0316 Tradice šlechtění šlechtění zlepšování pěstitelsky, technologicky a spotřebitelsky významných vlastností
VíceVýukový materiál zpracován v rámci operačního projektu. EU peníze školám. Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0512
Výukový materiál zpracován v rámci operačního projektu EU peníze školám Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0512 Střední škola ekonomiky, obchodu a služeb SČMSD Benešov, s.r.o. ZDRAVOVĚDA Genetika
VíceVY_32_INOVACE_11.18 1/6 3.2.11.18 Genetika Genetika
1/6 3.2.11.18 Cíl chápat pojmy dědičnost, proměnlivost, gen, DNA, dominantní, recesivní, aleoly - vnímat význam vědního oboru - odvodit jeho využití, ale i zneužití Tajemství genů - dědičnost schopnost
VíceCvičení č. 8. KBI/GENE Mgr. Zbyněk Houdek
Cvičení č. 8 KBI/GENE Mgr. Zbyněk Houdek Genové interakce Vzájemný vztah mezi geny nebo formami existence genů alelami. Jeden znak je ovládán alelami působícími na více lokusech. Nebo je to uplatnění 2
VíceSSOS_ZE_1.10 Příroda projevy živé hmoty
Číslo a název projektu Číslo a název šablony CZ.1.07/1.5.00/34.0378 Zefektivnění výuky prostřednictvím ICT technologií III/2 - Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT DUM číslo a název SSOS_ZE_1.10
VíceRIGORÓZNÍ OTÁZKY - BIOLOGIE ČLOVĚKA
RIGORÓZNÍ OTÁZKY - BIOLOGIE ČLOVĚKA 1. Genotyp a jeho variabilita, mutace a rekombinace Specifická imunitní odpověď Prevence a časná diagnostika vrozených vad 2. Genotyp a prostředí Regulace buněčného
VíceDědičnost pohlaví Genetické principy základních způsobů rozmnožování
Dědičnost pohlaví Vznik pohlaví (pohlavnost), tj. komplexu znaků, vlastností a funkcí, které vymezují exteriérové i funkční diference mezi příslušníky téhož druhu, je výsledkem velmi komplikované série
VíceSoulad studijního programu. Molekulární a buněčná biologie
Standard studijního Molekulární a buněčná biologie A. Specifika a obsah studijního : Typ Oblast/oblasti vzdělávání Základní tematické okruhy Kód Rozlišení Profil studijního Propojení studijního s tvůrčí
VíceZáklady genetiky 2a. Přípravný kurz Komb.forma studia oboru Všeobecná sestra
Základy genetiky 2a Přípravný kurz Komb.forma studia oboru Všeobecná sestra Základní genetické pojmy: GEN - úsek DNA molekuly, který svojí primární strukturou určuje primární strukturu jiné makromolekuly
VíceVýukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám
http://vtm.zive.cz/aktuality/vzorek-dna-prozradi-priblizny-vek-pachatele Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Mgr. Eva Strnadová. Dostupné z Metodického portálu www.rvp.cz ;
VíceMENDELOVSKÁ DĚDIČNOST
MENDELOVSKÁ DĚDIČNOST Gen Část molekuly DNA nesoucí genetickou informaci pro syntézu specifického proteinu (strukturní gen) nebo pro syntézu RNA Různě dlouhá sekvence nukleotidů Jednotka funkce Genotyp
VíceVýuka genetiky na Přírodovědecké fakultě MU
MASARYKOVA UNIVERZITA Přírodovědecká fakulta Výuka genetiky na Přírodovědecké fakultě MU Jiří Doškař Ústav experimentální biologie, Oddělení genetiky a molekulární biologie 1 V akademickém roce 1964/1965
VíceZákladní pravidla dědičnosti
Mendelova genetika v příkladech Základní pravidla dědičnosti Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a Státním rozpočtem ČR InoBio CZ.1.07/2.2.00/28.0018 Mendelovy zákony dědičnosti
VíceŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM
Vyučovací předmět : Období ročník : Učební texty : Přírodopis 3. období 9. ročník Danuše Kvasničková, Ekologický přírodopis pro 9. ročník ZŠ a nižší ročníky víceletých gymnázií, nakl. Fortuna Praha 1998
VíceJaro 2010 Kateřina Slavíčková
Jaro 2010 Kateřina Slavíčková Obsah: 1. Biologické vědy. 2. Chemie a fyzika v biologii koloběh látek a tok energie. 3. Buňka, tkáně, pletiva, orgány, orgánové soustavy, organismus. 4. Metabolismus. 5.
VíceGenetika BIOLOGICKÉ VĚDY EVA ZÁVODNÁ
BIOLOGICKÉ VĚDY EVA ZÁVODNÁ Genetika - věda studující dědičnost a variabilitu organismů - jako samostatná věda vznikla na počátku 20. století - základy položil J.G. Mendel již v druhé polovině 19. století
VíceMendelistická genetika
Mendelistická genetika Distribuce genetické informace Základní studijní a pracovní metodou v genetice je křížení (hybridizace), kterým rozumíme vzájemné oplozování jedinců s různými genotypy. Do konce
VíceKdo jsme. Centrum strukturní a funkční genomiky rostlin Ústavu experimentální botaniky AV ČR, v.v.i.
Kdo jsme Centrum strukturní a funkční genomiky rostlin Ústavu experimentální botaniky AV ČR, v.v.i. Partner Centra regionu Haná pro biotechnologický a zemědělský výzkum v Olomouci (projekt OP VaVpI) Centrum
VíceZákladní škola a Mateřská škola G.A.Lindnera Rožďalovice. Za vše mohou geny
Základní škola a Mateřská škola G.A.Lindnera Rožďalovice Za vše mohou geny Jméno a příjmení: Sandra Diblíčková Třída: 9.A Školní rok: 2009/2010 Garant / konzultant: Mgr. Kamila Sklenářová Datum 31.05.2010
VíceSylabus témat ke zkoušce z lékařské biologie a genetiky. Struktura, reprodukce a rekombinace virů (DNA viry, RNA viry), význam v medicíně
Sylabus témat ke zkoušce z lékařské biologie a genetiky Buněčná podstata reprodukce a dědičnosti Struktura a funkce prokaryot Struktura, reprodukce a rekombinace virů (DNA viry, RNA viry), význam v medicíně
VíceGENETIKA dědičností heredita proměnlivostí variabilitu Dědičnost - heredita podobnými znaky genetickou informací Proměnlivost - variabilita
GENETIKA - věda zabývající se dědičností (heredita) a proměnlivostí (variabilitu ) živých soustav - sleduje rozdílnost a přenos dědičných znaků mezi rodiči a potomky Dědičnost - heredita - schopnost organismu
VíceZesouladení ( sjednocení ) poznatků genetiky a evolucionistických teorií
Obecná genetika Zesouladení ( sjednocení ) poznatků genetiky a evolucionistických teorií Ing. Roman Longauer, CSc. Ústav zakládání a pěstění lesů, LDF MENDELU Brno Tento projekt je spolufinancován Evropským
VíceVrozené vývojové vady, genetika
UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE Fakulta tělesné výchovy a sportu Vrozené vývojové vady, genetika studijní opora pro kombinovanou formu studia Aplikovaná tělesná výchova a sport Doc.MUDr. Eva Kohlíková, CSc.
VíceModulární systém dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků JmK v přírodních vědách a informatice CZ.1.07/1.3.10/ Brožura dobré praxe
Modulární systém dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků JmK v přírodních vědách a informatice CZ.1.07/1.3.10/02.0024 Brožura dobré praxe Biologie V rámci projektu Modulární systém dalšího vzdělávání
VíceSemenné sady systém reprodukce a efektivita
Genetika a šlechtění lesních dřevin Semenné sady systém reprodukce a efektivita Doc. Ing. RNDr. Eva Palátová, PhD. Ústav zakládání a pěstění lesů LDF MENDELU Brno Tento projekt je spolufinancován Evropským
Více13. Genová vazba a genová interakce
13. Genová vazba a genová interakce o Chromosomová teorie dědičnosti o Bateson a Morgan, chromosomová mapa o Typy genových interakcí Chromosomová teorie dědičnosi Roku 1903 William Sutton pozoroval meiózu
VíceObecná biologie a genetika B53 volitelný předmět pro 4. ročník
Obecná biologie a genetika B53 volitelný předmět pro 4. ročník Charakteristika vyučovacího předmětu Vyučovací předmět vychází ze vzdělávací oblasti Člověk a příroda, vzdělávacího oboru Biologie. Mezipředmětové
VíceÚvod (1) Pojem a rozdělení biologie, biologické vědy, význam biologie. (1/1) Pojem a rozdělení biologie, biologické vědy, význam biologie.
Úvod (1) Pojem a rozdělení biologie, biologické vědy, význam biologie. (1/1) 1 Biologie = přírodní věda řec. Bios = život Řec. logos = nauka studuje vlastnosti a funkce organismů vztahy mezi organismy
VíceProjekt realizovaný na SPŠ Nové Město nad Metují
Projekt realizovaný na SPŠ Nové Město nad Metují s finanční podporou v Operačním programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost Královéhradeckého kraje Modul 02 Přírodovědné předměty Hana Gajdušková 1 Viry
VíceCvičeníč. 10 Dědičnost a pohlaví. Mgr. Zbyněk Houdek
Cvičeníč. 10 Dědičnost a pohlaví Mgr. Zbyněk Houdek Dědičnost a pohlaví Gonozomy se v evoluci vytvořily z autozomů, proto obsahují nejen geny řídící vznik pohlavních rozdílů, ale i další geny. V těchto
VíceZkoumání přírody. Myšlení a způsob života lidí vyšší nervová činnost odlišnosti člověka od ostatních organismů
Předmět: PŘÍRODOPIS Ročník: 9. Časová dotace: 1 hodina týdně Výstup předmětu Rozpracované očekávané výstupy Učivo předmětu Přesahy, poznámky Konkretizované tématické okruhy realizovaného průřezového tématu
VíceSchopnost organismů UCHOVÁVAT a PŘEDÁVAT soubor informací o fyziologických a morfologických (částečně i psychických) vlastnostech daného jedince
Genetika Genetika - věda studující dědičnost a variabilitu organismů - jako samostatná věda vznikla na počátku 20. století - základy položil J.G. Mendel již v druhé polovině 19. století DĚDIČNOST Schopnost
VíceV F 2. generaci vznikají rozdílné fenotypy. Stejné zabarvení značí stejný fenotyp.
Cvičení č. 6: Mendelovy zákony KI/GENE Mgr. Zyněk Houdek Mendelovy zákony Při pohlavním rozmnožování se může z každého rodiče přenést na jeho potomka vždy pouze jediná alela z páru. Vyslovil v roce 1865
VíceCrossing-over. over. synaptonemální komplex
Genetické mapy Crossing-over over v průběhu profáze I meiózy princip rekombinace genetického materiálu mezi maternálním a paternálním chromosomem synaptonemální komplex zlomy a nová spojení chromatinových
VíceBiochemie Ch52 volitelný předmět pro 4. ročník
Biochemie Ch52 volitelný předmět pro 4. ročník Charakteristika vyučovacího předmětu Vyučovací předmět vychází ze vzdělávací oblasti Člověk a příroda, vzdělávacího oboru Chemie. Mezipředmětové přesahy a
VíceGENETIKA Monogenní dědičnost (Mendelovská) Polygenní dědičnost Multifaktoriální dědičnost
GENETIKA vědecké studium dědičnosti a jejich variant studium kontinuity života ve vztahu ke konečné délce života individuálních organismů Monogenní dědičnost (Mendelovská) Polygenní dědičnost Multifaktoriální
VíceVelká rodina života. mlha se zvedá
Úvod Jen málo národů a lidských pospolitostí na Zemi nemá svůj mýtus o stvoření. Američtí Irokézové věřili, že svět a všechno v něm stvořili nebeští lidé, podle starověkých Japonců byl svět výtvorem bohů,
VíceGenetické určení pohlaví
Přehled GMH Seminář z biologie Genetika 2 kvalitativní znaky Genetické určení pohlaví Téma se týká pohlavně se rozmnožujících organismů s odděleným pohlavím (gonochoristů), tedy dvoudomých rostlin, většiny
VíceGenetika kvantitativních znaků. - principy, vlastnosti a aplikace statistiky
Genetika kvantitativních znaků Genetika kvantitativních znaků - principy, vlastnosti a aplikace statistiky doc. Ing. Tomáš Urban, Ph.D. urban@mendelu.cz Genetika kvantitativních vlastností Mendelistická
VíceOkruhy otázek ke zkoušce
Okruhy otázek ke zkoušce 1. Úvod do biologie. Vznik života na Zemi. Evoluční vývoj organizmů. Taxonomie organizmů. Původ a vývoj člověka, průběh hominizace a sapientace u předků člověka vyšších primátů.
VíceZáklady genetiky populací
Základy genetiky populací Jedním z významných odvětví genetiky je genetika populací, která se zabývá studiem dědičnosti a proměnlivosti u velkých skupin jedinců v celých populacích. Populace je v genetickém
Více1. Definice a historie oboru molekulární medicína. 3. Základní laboratorní techniky v molekulární medicíně
Obsah Předmluvy 1. Definice a historie oboru molekulární medicína 1.1. Historie molekulární medicíny 2. Základní principy molekulární biologie 2.1. Historie molekulární biologie 2.2. DNA a chromozomy 2.3.
VíceGenetika na úrovni mnohobuněčného organizmu
Genetika na úrovni mnohobuněčného organizmu Přenos genetické informace při rozmnožování Nepohlavní rozmnožování: - nový jedinec vzniká ze somatické buňky nebo ze souboru somatických buněk jednoho rodičovského
VíceDigitální učební materiál
Digitální učební materiál Projekt CZ.1.07/1.5.00/34.0415 Inovujeme, inovujeme Šablona III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT (DUM) Tematická Odborná biologie, část biologie Společná pro
VíceMutace jako změna genetické informace a zdroj genetické variability
Obecná genetika Mutace jako změna genetické informace a zdroj genetické variability Doc. RNDr. Ing. Eva PALÁTOVÁ, PhD. Ing. Roman LONGAUER, CSc. Ústav zakládání a pěstění lesů LDF MENDELU Brno Tento projekt
VícePropojení výuky oborů Molekulární a buněčné biologie a Ochrany a tvorby životního prostředí. Reg. č.: CZ.1.07/2.2.00/
Propojení výuky oborů Molekulární a buněčné biologie a Ochrany a tvorby životního prostředí Reg. č.: CZ.1.07/2.2.00/28.0032 Genetika populací Studium dědičnosti a proměnlivosti skupin jedinců (populací)
VíceCesta genetiky od hrachu v Brně po kriminálku Miami. Barbora Černá Bolfíková
Cesta genetiky od hrachu v Brně po kriminálku Miami Barbora Černá Bolfíková bolfikova@ftz.czu.cz Genetika Obor studující dědičnost v živých organismech Základy mu položil Gregor Mendel v 19st. Dynamicky
VíceGENETICKÁ INFORMACE - U buněčných organismů je genetická informace uložena na CHROMOZOMECH v buněčném jádře - Chromozom je tvořen stočeným vláknem chr
GENETIKA VĚDA, KTERÁ SE ZABÝVÁ PROJEVY DĚDIČNOSTI A PROMĚNLIVOSTI Klíčové pojmy: CHROMOZOM, ALELA, GEN, MITÓZA, MEIÓZA, GENOTYP, FENOTYP, ÚPLNÁ DOMINANCE, NEÚPLNÁ DOMINANCE, KODOMINANCE, HETEROZYGOT, HOMOZYGOT
VíceDůsledky selekce v populaci - cvičení
Genetika a šlechtění lesních dřevin Důsledky selekce v populaci - cvičení Doc. Ing. RNDr. Eva Palátová, PhD. Ing. R. Longauer, CSc. Ústav zakládání a pěstění lesů LDF MENDELU Brno Tento projekt je spolufinancován
VíceÚVOD DO STUDIA BUŇKY příručka pro učitele
Obecné informace ÚVOD DO STUDIA BUŇKY příručka pro učitele Téma úvod do studia buňky je rozvržen na jednu vyučovací hodinu. V tomto tématu jsou probrány a zopakovány základní charakteristiky živých soustav
VíceINTERAKCE NEALELNÍCH GENŮ POLYGENNÍ DĚDIČNOST
INTERAKCE NEALELNÍCH GENŮ POLYGENNÍ DĚDIČNOST I. ročník, letní semestr 13. týden 14. - 18.5.2007 Aleš Panczak, ÚBLG 1. LF a VFN Krátké opakování: Jednotková dědičnost podíl alel téhož genu (lokusu) při
VíceZákladní pravidla dědičnosti - Mendelovy a Morganovy zákony
Obecná genetika Základní pravidla dědičnosti - Mendelovy a Morganovy zákony Ing. Roman LONGAUER, CSc. Doc. RNDr. Ing. Eva PALÁTOVÁ, PhD. Ústav zakládání a pěstění lesů LDF MENDELU Brno Tento projekt je
Víceorientuje se v přehledu vývoje organismů a rozliší základní projevy a podmínky života
Přírodopis ZŠ Heřmánek vnímá ztrátu zájmu o přírodopis na úkor pragmatického rozhodování o budoucí profesi. Náš názor je, že přírodopis je nedílnou součástí všeobecného vzdělání, především protože vytváří
VíceP1 AA BB CC DD ee ff gg hh x P2 aa bb cc dd EE FF GG HH Aa Bb Cc Dd Ee Ff Gg Hh
Heteroze jev, kdy v F1 po křížení geneticky rozdílných genotypů lze pozorovat zvětšení a mohutnost orgánů, zvýšení výnosu, životnosti, ranosti, odolnosti ve srovnání s lepším rodičem = heterózní efekt
VíceINTERAKCE NEALELNÍCH GENŮ POLYGENNÍ DĚDIČNOST
INTERAKCE NEALELNÍCH GENŮ POLYGENNÍ DĚDIČNOST I. ročník, letní semestr 13. týden 12. - 16.5.2008 Aleš Panczak, ÚBLG 1. LF a VFN Krátké opakování: Jednotková dědičnost podíl alel téhož genu (lokusu) při
VíceDoprovodný materiál k práci s přípravným textem Biologické olympiády 2014/2015 pro soutěžící a organizátory kategorie B
Doprovodný materiál k práci s přípravným textem Biologické olympiády 2014/2015 pro soutěžící a organizátory kategorie B Níže uvedené komentáře by měly pomoci soutěžícím z kategorie B ke snazší orientaci
VícePohlavní rozmnožování. Gametogeneze u rostlin a živočichů.
"Učení nás bude více bavit aneb moderní výuka oboru lesnictví prostřednictvím ICT ". Pohlavní rozmnožování Gametogeneze u rostlin a živočichů. 2/65 Pohlavní rozmnožování obecně zajišťuje variabilitu druhu
VíceČinitelé vzniku a vývoje psychických jevů. PaedDr. Mgr. Hana Čechová
Činitelé vzniku a vývoje psychických jevů PaedDr. Mgr. Hana Čechová 25.10.2018 2 https://cz.pinterest.com/petrkobiel/vtipy/ Psychické vlastnosti každého z nás se vyvíjejí na základě vzájemného vztahu dvou
VíceExcelence doktorského studia na AF MENDELU pro navazující evropskou vědecko výzkumnou kariéru CZ.1.07/2.3.00/ Klíčová aktivita č.
Excelence doktorského studia na AF MENDELU pro navazující evropskou vědecko výzkumnou kariéru CZ.1.07/2.3.00/20.005 Klíčová aktivita č. 02 Interdisciplinární vzdělávání pracovníků Na realizaci se podílí:
VíceKompetence komunikativní modul vede žáky k umění vyjadřovat se přiměřeně situaci
Střední škola hospodářská a lesnická, Frýdlant, Bělíkova 1387, příspěvková organizace Název modulu Biologie Kód modulu Bio-M-2/1-7 Délka modulu 49 hodin Platnost 1.09.2010 Typ modulu povinný Pojetí teoretické
VíceInovace studia molekulární a buněčné biologie reg. č. CZ.1.07/2.2.00/
Inovace studia molekulární a buněčné biologie reg. č. CZ.1.07/2.2.00/07.0354 Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky Populační genetika (KBB/PG)
VícePočet chromosomů v buňkách. Genom
Počet chromosomů v buňkách V každé buňce těla je stejný počet chromosomů. Výjimkou jsou buňky pohlavní, v nich je počet chromosomů poloviční. Spojením pohlavních buněk vzniká zárodečná buňka s celistvým
VíceGENETIKA A JEJÍ ZÁKLADY
GENETIKA A JEJÍ ZÁKLADY Genetické poznatky byly v historii dlouho výsledkem jen pouhého pozorování. Zkušenosti a poznatky se přenášely z generace na generaci a byly tajeny. Nikdo nevyvíjel snahu poznatky
VíceInovace studia molekulární a buněčné biologie reg. č. CZ.1.07/2.2.00/
Inovace studia molekulární a buněčné biologie reg. č. CZ.1.07/..00/07.0354 Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky Populační genetika (KBB/PG) Tento
VíceBIOLOGIE GYM PRŮŘEZOVÁ TÉMATA.
BIOLOGIE GYM PRŮŘEZOVÁ TÉMATA. Průřezová témata vstupují do vzdělávání jako aktuální zajímavé odkazy k pochopení správnému vnímání různých procesů v současné společnosti. Mají především ovlivňovat postoje,
VícePropojení výuky oborů Molekulární a buněčné biologie a Ochrany a tvorby životního prostředí. Reg. č.: CZ.1.07/2.2.00/
Propojení výuky oborů Molekulární a buněčné biologie a Ochrany a tvorby životního prostředí Reg. č.: CZ.1.07/2.2.00/28.0032 KBB/ZGEN Základy genetiky Dana Šafářová KBB/ZGEN Základy genetiky Rozsah: 2+1
VíceTento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje
Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje Mgr. Siřínková Petra březen 2009 Mendelovy zákony JOHANN GREGOR MENDEL Narodil se 20. července 1822 v
VíceVzdělávací obor Přírodopis - obsah 6.ročník
6.ročník Hlavní kompetence Učivo Navázání na dosažené kompetence Metody práce obor navázání na již zvládnuté ročník 1. OBECNÁ Kompetence k učení, k řešení problémů, 1.1 Vznik a vývoj života Vlastivěda
VíceReálné gymnázium a základní škola města Prostějova 5.26 Učební osnovy: Seminář a cvičení z biologie
Zpracování osnovy semináře a cvičení z biologie koordinoval Mgr. Martin Šnévajs. Časová dotace Vyšší gymnázium: 4. V 2hod. 6. N 2hod. Charakteristika semináře: Seminář a cvičení biologie je volitelný předmět
Více44 somatických chromozomů pohlavní hormony (X,Y) 46 chromozomů
Buněčný cyklus MUDr.Kateřina Kapounková Inovace studijního oboru Regenerace a výţiva ve sportu (CZ.107/2.2.00/15.0209) 1 DNA,geny genom = soubor všech genů a všechna DNA buňky; kompletní genetický materiál
VíceMaturitní témata Biologie MZ 2017
Maturitní témata Biologie MZ 2017 1. Buňka - stavba a funkce buněčných struktur - typy buněk - prokaryotní buňka - eukaryotní buňka - rozdíl mezi rostlinnou a živočišnou buňkou - buněčný cyklus - mitóza
VíceDUM č. 2 v sadě. 37. Bi-2 Cytologie, molekulární biologie a genetika
projekt GML Brno Docens DUM č. 2 v sadě 37. Bi-2 Cytologie, molekulární biologie a genetika Autor: Martin Krejčí Datum: 02.06.2014 Ročník: 6AF, 6BF Anotace DUMu: meióza-redukční dělení jádra, význam, princip,
VíceNUKLEOVÉ KYSELINY. Základ života
NUKLEOVÉ KYSELINY Základ života HISTORIE 1. H. Braconnot (30. léta 19. století) - Strassburg vinné kvasinky izolace matiére animale. 2. J.F. Meischer - experimenty z hnisem štěpení trypsinem odstředěním
VíceMaturitní témata - BIOLOGIE 2018
Maturitní témata - BIOLOGIE 2018 1. Obecná biologie; vznik a vývoj života Biologie a její vývoj a význam, obecná charakteristika organismů, přehled živých soustav (taxonomie), Linného taxony, binomická
Více