zas někdy nashledanou :)

Transkript

1 Uvnitř čísla Úvodník 2 Bomba výlety 3-6 PLÁTEK Sport 7 Akce školy 9-10 Zookoutek 11 Rok 2011 Číslo 2 Megakřížovka 12 Reportáž od Marka 15 Deváťáci - redaktoři - se s Vámi loučí a přejí mnoho zábavy u čtení tohoto čísla :)

2 Úvodník Rok 2011 zas někdy nashledanou :) Stránka 2 Tak, a je to tu. To, na co se celý školní rok těšíme, prázdniny. Pro vás všechny je to odpočinek od ostatních a od školy vůbec, pro deváťáky konec dětských let a návrat na základku jen v osobním volnu. Asi mi bude scházet neustálé napomínání od učitelů, každý den nebýt s otravnými kluky (či holkama? :P), projektové dny, výlety a také ty obyčejné všední dny se vším, co k naší škole patří. Prostě na tuhle školu určitě nezapomenu. Teď nás už čeká jen poslední vysvědčení. Celkem nás tedy naštvalo, že nám bylo zakázáno poslední zvonění, protože je to přece jenom alespoň rozloučení opravdu se všemi lidmi ze školy. Ale co se dalo dělat. Museli jsme loučení vymyslet trochu jinak. Teď na chvilku do parlamentu. Naše práce už také skončila. Na poslední schůzi jsme zhodnotili činnost parlamentu během celého roku. Všichni jsme rádi, že naše práce už končí a my si odpočineme :)A co že jsme to za celý rok stihli? Myslím, že se nám povedla Misska školy, dále florbalový turnaj, který kluci z devítek zvládli na jedničku s hvězdičkou. Pak tu byla anketa Žáci radí žákům, v níž byla hojná účast, a rady určitě zabraly. Nesmím zapomenout na akci Barevný svět. Také jsme sepsali rady pro příští parlamentáře. Ze života školy Na přelomu května a června jsme žili výlety. Myslím si, že se všem vydařily. Na ten náš určitě nezapomenu. Více informací o výletech o pár stránek dál. Na konci roku se nám tu vytvořily i nové páry, a snad jim to přes prázdniny vydrží. Bude se mi stýskat, ale vám všem přeji, abyste si celou povinnou školní docházku užili. Léta na základce jsou parádní a nezapomenutelná. Mějte se fajn a za všechny deváťáky a PLÁTEK TEAM se s vámi loučím. Besedy s panem Vaňkem ve třídě 5.B Šéfredaktorka, Míša Hlavoňová :)* Zrovna jsme v naší třídě v dějepise probírali 1. světovou válku, když paní učitelku napadl skvělý nápad: pozvat k nám na besedu o válečných obdobích pana Vaňka (mého dědečka), který se zabývá historií v Lysicích. Nápad paní učitelky se uskutečnil, a dokonce dvakrát. Poprvé si pro nás připravil vyprávění spíše zaměřené na 1. světovou válku. Všechny to bavilo a často padaly i dotazy, např. jestli pan Vaněk nějakou situaci, co nám popsal, zažil, nebo jak to vypadalo na tom a tom místě. Nejenom, že si pro nás pan Vaněk připravil nějaké povídání, ale také sehnal fotky z válečných roků, pomníků i pomníčků padlých ve válečném období z Lysic i okolí. Jako perličku první besedy nám pan Vaněk přinesl ukázat vojenskou láhev na vodu z hliníku z roku 1911, kterou měl po svém dědečkovi. Tato perlička zaujala celou třídu. Beseda byla opravdu, ale opravdu moc pěkná. Druhá beseda už byla zaměřena na 2. světovou válku. Paní učitelka sice nestihla přijít na úplný začátek hodiny, ale to nevadilo, pan Vaněk si nás zabavil. Ptal se nás, co jsme si zapamatovali z minulé besedy, co se chceme zeptat apod. Když paní učitelka přišla, začal pan Vaněk s dalším povídáním. Tentokrát nám vše nevysvětloval jen slovně, ale pomocí obrázků, protože jenom slovně bychom nepochopili, jak třeba daná věc vypadala. Na druhou besedu nám pan Vaněk sice nedonesl žádnou perličku, ale měl více fotografií, třeba vyfotil i namalovaný obraz. Ukázal nám i jména Židů, kteří zemřeli za 2. světové války v koncentračním táboře. Tato beseda se nám také velmi líbila a pan Vaněk nám závěrem k oběma besedám zadal úkol: spočítat, kolik je celkem jmen padlých za 1. světové války a za 2. světové války na pomníku v parku v Lysicích. Závěrem bych chtěla za celou 5. B panu Vaňkovi poděkovat, že si na nás udělal čas, sehnal materiály ve formě zajímavostí, fotek i perliček a všechno, co věděl, nám řekl. Na tyto besedy budeme moc rádi vzpomínat. Ještě jednou za vše děkujeme. Radmila Centnerová, Andrea Zábojová, Michaela Ryzí a Markéta Hanzlová 5. B

3 Výlety Sláva nazdar výletům! Ke konci školního roku patří bezesporu výlety, na které se většina z nás těší. Trasy výletů začínáme plánovat už někdy v zimě. Učitelé se nás ptají, kam bychom se chtěli podívat. Většinou však nevíme. Připravily jsme si pro vás tabulku, ve které se můžete dozvědět, která třída kam jela. Možná získáte inspiraci pro váš příští výlet. V druhé tabulce naleznete, kolik kilometrů jsme během výletů nachodili. Na rozdíl od minulého roku nám letos počasí přálo. Maja Vrbková a Sabina Šálovská 7.C 1.A 1.B 2. 3.A 3.B Kunštát, Rudka 1den turistika Zoo-Olomouc, Lanové centrum 1den zvířátka třída 1.A, 1.B, 2. 3.A, 3.B Stránka 3 Vít Zemánek Počet km co ušli 8 km 3 km 4.A Zoo - Zlín 1den zvířátka 4.B 5.A Překvapení 1 den turistika 5.B Překvapení 1 den turistika 6.A Sloup 2dny turistika, jeskyně 6.B Beskydy 2dny turistika 6.C Telč 2dny turistika 7.A Berounsko 3dny kultura 7.B Radhošť 2dny turistika 7.C Lednice 2dny kultura 8.A Jeseníky 3dny turistika 8.B Jižní Čechy 3dny raft 8.C Český ráj 3dny turistika 9.A Jeseníky 4dny turistika 9.B Šumava 5dní turistika, památky 9.C Český Krumlov 3dny raft ST1 Kunštát, Rudka 1den jeskyně, rozhledna ST2 Beskydy 2dny kultura, turistika ST3 Beskydy 2dny turistika 4.A, 4.B 3 km 5.A, 5.B 12 km 6.A 20 km 6.B 12 km 6.C 25 km 7.A 15 km 7.B 15 km 7.C 32 km 8.A 30 km 8.B 15 km 8.C 28 km 9.A 46 km 9.B 45 km 9.C 12 km ST1 5 km ST2 15 km ST3 18 km

4 Výlety ZÁPISEK Z DENÍČKU Stránka Dnes ráno jsme odjeli na výlet do Kunštátu a na Rudku. V Rudce jsme navštívili Jeskyni blanických rytířů. Sochy v jeskyni se mi moc líbily. Nejhezčí byl Svatý Václav na koni. Z jeskyně jsme se šli podívat na rozhlednu, museli jsme vyjít 83 schodů. Další místo, které jsme viděli, byla socha T. G. Masaryka. Viděli jsme jen jeho boty. Pak jsme šli pěšky do Kunštátu k zámku. Tam jsme si prohlíželi psí hřbitov. Potom jsme šli pěšky do Zbraslavce, odtud jsme jeli autobusem do Lysic. Luboš Stejskal 2.A Vzpomínky na výlet 8.A Dne jsme jako třída 8.A vyrazili na svůj předposlední společný výlet. Myslím si, že pro nás všechny bylo uvolňující si na chvíli odpočinout od školy a trochu se vyblbnout. Podle toho to také na našem výletě vypadalo. První den začal, řekl bych, celkem dost brzo, alespoň na můj vkus, o půl sedmé jsme museli být na zastávce ve Skalici nad Svitavou. Poté jsme nasedli na vlak a i s přestupy jsme se do Jeseníků dostali zhruba za čtyři a půl hodiny. Nevím, co dělali ostatní, ale obyvatelé našeho kupé strávili tento čas hlavně spánkem. Po příjezdu jsme se šli ubytovat do chatek. Chatky patřily do areálu penzionu Ema. Vybavení bylo opravdu uspokojující, vezměte si, že někteří měli na pokoji i televizi. No po ubytování jsme vyrazili do lanového centra. Když jsme dostali instruktáž, jak správně lézt, začalo pršet. Pršelo asi hodinu a pak jsme se opět vydali na dráhu. Myslím, že můžu říct, že jsme to zvládli opravdu dobře. Největší problém jsme měli s lanovkou. Ono se lehce řekne, zajisti se a sjeď. Bylo to sice parádní, ale pro kluky ne moc příjemné v určitých partiích, jestli mi rozumíte. Všichni si to pochvalovali a velice dobře jsme se bavili. Večer jsme pak vyrazili na návštěvu za holkama a holky za klukama ze druhého patra. Co vím já, tak jedni hráli twister a my poker. Druhý den nás čekala pěší túra na Praděd a zpět.,,no, tak to bude ok, říkali jsme si. Přece jenom nějaká túra, to je pro nás nic. Asi po deseti kilometrech stoupání do prudkého kopce jsme se už tolik nesmáli. Po příchodu na Praděd jsme dostali hodinový rozchod. Myslím, že skoro všichni jsme se najedli, a v určený čas jsme opět vyrazili na cestu.,,teď už to sejdeme jak nic, radovali jsme se, protože jsme si mysleli, že to bude už jen z kopce. Opět jsme se mýlili, asi po kilometru jsme se opět museli belhat do kopce. Po návratu se většina z nás vrhla do jezírka, ale obyvatelé spodního patra naší chatky se soustředili na posilování.,,no, vypadá to, že budeme namakaní víc než kdokoliv jinej, pronesl jsem, protože jak jsme později zjistili, cvičení jsme se věnovali jenom my. Večer druhého dne jsme si užili jako nikdy, kluci a holky hráli karty. A já jsem s e v yd a l n a n á vštěvu k sousedkám. Co k tomu dodat, možná jen, že jsem se odsud málem nevrátil. No a po večerce jsme všichni zalehli. Třetí den ráno jsme se dozvěděli, že nějaká skupinka se po večerce potloukala po areálu, o čemž jsme samozřejmě neměli ani potuchy. A vyrazili jsme na prohlídku Karlovy Studánky, proslulého lázeňského centra. Tam jsme si to důkladně prochodili a někteří z nás ochutnali zdejší minerální vodu. Jak se ukázalo, tvrzení, že má projímavé účinky, bylo naprosto pravdivé. Po tříhodinovém rozchodu jsme vyrazili na autobus a autobusem pokračovali do Bruntálu a poté vlakem domů. Myslím si, že výlet byl skvělý. Hned bych si ho zopakoval! David Kratochvíl 8.A

5 Výlety Výlet očima žáků 8.B Stránka 5 Letos jsme se rozhodli, že budeme sjíždět Vltavu. Přijeli jsme do Hluboké nad Vltavou. Z nádraží jsme šli pěšky na zámek. Cesta nás vedla přes řeku, na které byla polorozpadlá lávka. V š i c h n i jsme přešli, až na naši spolužačku, pod kterou se lávka propadla. Po této stezce odvahy jsme navštívili zámek Hluboká. Byli jsme ubytovaní v chatkách. Ty byly krásné, nově vybavené, ale malé. Po večeři a ubytování jsme se vydali na večerní romantickou procházku ke klášteru. Jeptišky jsme neviděli, protože bylo zavřeno. Druhý den jsme šli pěšky do Českého Krumlova, odkud jsme vyrazili na raftech do kempu Zlatá koruna. Bylo hezky, takže jsme si každou chvíli máčeli nohy ve vodě. Třetí den pršelo. Zkusili jsme si, jaké to je plout v dešti. Bylo ale tak málo vody, že co chvíli musel někdo z raftu vystoupit a raft dostat z kamene. Když jsme konečně dojeli zpět do půjčovny, byli jsme všichni durch mokří. Převlékli jsme se a běželi na vlak. Cesta domů už utíkala rychle. Nikdo jsme nemohli uvěřit tomu, že to tak rychle uteklo.všem se výlet líbil a budeme na něj dlouho vzpomínat. Adéla Musilová, Žaneta Alexová a Tamara Pavlová 8.B Výlet 8.C My, žáci 8.C, jsme měli termín výletu naplánován od pondělí 30. května do středy 1. června. Naším cílem byly Prachovské skály, Český ráj a město Jičín. Jako druhý dozor si paní učitelka Zemánková vybrala paní učitelku Nedomovou. V pondělí jsme se všichni sešli na vlakovém nádraží ve Skalici nad Svitavou. Rychlíkem jsme odjeli v sedm hodin dvacet dva minut. Po několika přestupech a téměř čtyřech hodinách cesty jsme nakonec dorazili do Jičína. Tady jsme shlédli z Valdické brány na Jičín a okolí. Následně paní učitelky vyhlásily rozchod na občerstvení a jídlo. Dále jsme vyrazili na autobusové nádraží, ale autobus odjížděl až za půl hodiny. Mezitím si někdo skočil třeba do supermarketu nebo si odpočinul. Autobus nakonec přijel a zastavil nám asi tři kilometry od naší turistické chaty. Ten zbytek jsme došli pěšky, i když naše nohy po té vyčerpávající cestě vlakem už docela protestovaly. Pokoje už byly nachystané a my se do nich tedy nastěhovali. K večeru byla ještě na programu malá procházka a hra pro pobavení. V úterý nás paní učitelky plánovaly provést Prachovskými skalami. Stihli jsme oba okruhy, menší i velký. Bylo zde velké množství podivných skal, úzkých chodbiček a cest. Tuto procházku jsme zvládli velice brzy, a tak paní učitelky rozhodly, že se ještě podíváme na nedalekou zříceninu hradu. Zbytky zřejmě gotického hradu každý ohodnotil podle svého. Po vycházce nás čekala už jen teplá večeře a osobní volno. Třetí den jsme se vydali směr Jinolice. Po cestě byl naplánován jeden asi hodinový rozchod u rekreačních rybníků. Cesta, která vedla lesem, nás zavedla až do Jinolic, a když se paní učitelky zeptaly tamních lidí kudy na vlak, tak jsme se vydali podle jejich rad a nakonec už vidíme přejezd přes jednokolejku a vedle vlakovou stanici. V takovém horku se nám hodilo, že si můžeme ve vlaku odpočinout. Cestou nás ještě bombardovaly kroupy, ale železné monstrum nás ochránilo. Během výletu bylo počasí přímo skvělé. Večer, jakmile se zaklaply dveře od chaty, začalo pršet. Před těmito sprškami jsme tedy byli ochráněni. Celý výlet se povedl a já ho můžu hodnotit jako zatím nejlepší. Marek Širůček 8.C

6 Výlety Poslední výlet 9.C Stránka 6 V úterý jsme se vypravili na poslední výlet. Naším cílem bylo putovat po jižních Čechách, a proto jsme museli podniknout sedmihodinovou jízdu vlakem. Byla to jízda únavná, ale vůbec nebyla nudná. Celou cestu jsme si povídali, a tak nám cesta rychle utekla. Z vlaku jsme vystoupili v Rybníku. Poté jsme pokračovali několik kilometrů pěšky až na hrad Rožmberk. Putování bylo velmi zábavné, neboť jsme si cestu zkracovali přes louky, lesy a polní cesty. Po prohlídce hradu Rožmberk jsme se vydali na cestu do ubytovny. V ubytovně jsme zjistili, že jsme si měli donést spací pytle. Lidé z ubytovny byli tak hodní, že nám dovezli deky, aby nám nebyla zima. Druhý den ráno trochu pršelo, ale jakmile jsme vypluli na raftech směr Český Krumlov, pršet přestalo. Celý den bylo pod mrakem, ale už nepršelo. Před vyplutím jsme ještě absolvovali krátký kurz jízdy na raftech. Když už jsme byli dostatečně vyškolení, vyrazili jsme. Brzy po vyplutí se nám podařilo najet na kameny a uvíznout tam. Celá posádka musela vylézt do vody. Tuto překážku jsme zdárně zvládli. Během cesty nás čekaly dva jezy. Jezy jsme také zvládli výborně. Když jsme dojeli do kempu a ubytovali jsme se, šli jsme na večeři. Po večeři se většina třídy vypravila na procházku do Českého Krumlova. Já a moje tři kamarádky jsme s nimi ale nešly, zůstaly jsme v ubytovně. Tento čas jsme využily k odpočinku. Ve čtvrtek jsme měli objednanou prohlídku na zámku v Českém Krumlově, a tak jsme si museli přivstat, jít na snídani a vyrazit do města. Prohlídka zámku se mi velmi líbila, ale už jsem se těšila domů. Když skončila prohlídka, vydali jsme se na cestu na nádraží. A pak už nás čekala zase ta sedmihodinová cesta domů. Cestu jsme si opět užili. Seděli jsme v kupé s jedním starším pánem, který si četl knihu. Jelikož jsme ho nechtěli příliš rušit, mluvili jsme potichu a nebo jsme vycházeli do chodbičky. Naštěstí se na nás pán nezlobil a byl rád, že jsme mu dělali celou cestu společnost. Výlet se mi moc líbil a moc jsem si ho užila. Ale jak se říká: Všude dobře, doma nejlépe! Výlet 9.B Markéta Mertová 9.C Letos jsme s naší třídou vyrazili na pětidenní výlet na Šumavu. Cesta vlakem byla dlouhá a úmorná, ale i přesto jsme si ji užili. Hned první den, co jsme přijeli, se někteří z nás stihli i vykoupat. Druhý den jsme vyrazili na túru, která nás zavedla na Vítkův hrádek, a při cestě jsme narazili na malou hospodu, kde nás přivítali milí lidé a pořád se nás na vše ptali slůvkem čeho. Myslím si, že tohle slovo nikdy nikdo nezapomeneme. Cesta z Vítkova hradu nám utíkala pomaleji, protože nás už bolely nohy. Svezli jsme se přívozem přes Lipno a potom jsme se šli zase koupat. Třetí den jsme se jeli podívat do Českého Krumlova, kde je úchvatný zámek s ještě krásnější zahradou. Tam jsme pořídili společnou fotku. Cesta byla příjemná, protože jsme moc nechodili. Čtvrtý den jsme jeli autobusem do Frymburku a odtud jsme šlapali až k lipenskému parníku. Cesta parníkem se nám líbila nejen proto, že byla zima a my se mohli ohřát, ale i proto, že byla zábavná. Po návratu na chatu jsme se šli navečeřet a spěchali jsme na diskotéku, kterou nám paní učitelky domluvily v sále tamější hospody. Zjistilo se, že i kluci si rádi zatancují. Po vydařené diskotéce jsme měli ještě stezku odvahy, která vedle strmým kopcem v lese, a paní učitelky nás před tím ještě postrašily. Povykládaly nám tragickou událost, která se přihodila v okolí. Stezku jsme ale nakonec zvládli všichni. Pátý den už bylo jenom velké loučení jak s Lipnem, tak i s naší milovanou chatou Bližnou. Naposledy jsme se vykoupali a spěchali jsme na vlak. Nikomu se nechtělo domů, a i když jsme zase nebyli na výletě všichni, tak jsme si ho moc užili a budeme na něj vzpomínat ještě dlouho, protože už byl úplně poslední. Kristýna Borková 9.B

7 Sport Florbalový turnaj Stránka 7 Na přelomu měsíce dubna a května se na naší škole uskutečnil florbalový turnaj, pořádaný pod záštitou parlamentu školy. O zorganizování této akce se postarali Dominik Fadrný a Michal Danác. Turnaje se zúčastnili žáci II. stupně. Do soutěže se přihlásily všechny třídy. Týmy byly smíšené, soutěžící tým za třídu musel být složený z kluků a holek. První kolo se konalo V něm se střetli žáci šestých a sedmých tříd. Z tohoto kola postoupili do finále překvapivě žáci šestých tříd, a to ze 6.A a 6.B. O třetí místo hráli žáci ze třídy 7.A s žáky ze 7.C. Druhé kolo se konalo , tam hráli žáci osmých a devátých tříd. Toto kolo bylo velmi napínavé. Vzešli z něj do finále třídy 8.A a 9.C. O třetí místo bojovali žáci z 9.A a 8.B. Třetí kolo, tedy finálové, bylo ve znamení velkých očekávání. Na prvním místě mladších žáků skončila třída 6.B. Druhý skončil tým ze 6.A a třetí tým ze 7.C. V kategorii starších žáků překvapila třída 8.A, která skončila na prvním místě. Druhé místo obsadila 9.C a třetí skončil tým z 9.A. Z mladších žáků se stal nejlepším střelcem Vlastislav Horák a mezi staršími žáky vstřelil nejvíce gólů Michal Danác. Všichni se shodli na tom, že nejlepší hráčkou z děvčat byla Anička Koblasová z 9.A. Celkově se tento turnaj vyvedl. Myslím si, že to byla velmi zdařilá akce žákovského parlamentu. Chtěl bych poděkovat panu učiteli Sedláčkovi, paní učitelce Opatřilové a Požárové za jejich volný čas, který s námi strávili v tělocvičně, v neposlední řadě školnímu parlamentu za poskytnuté finance na odměny pro vítěze. Členové vítězných týmů obdrželi zakoupené medaile. Dominik Fadrný 9.C Pohár rozhlasu Dne 11. května se žáci z naší školy zúčastnili okresní soutěže Poháru rozhlasu v Blansku. Závody absolvovali jak kluci, tak dívky. Jirka Kotlan i Míša Hlavoňová obsadili 1. místo v běhu na 60m, Míša Musilová skončila ve skoku do výšky na 2. místě, Denisa Tatíčková na 3.místě, Míša Hlavoňová obsadila 4. místo ve skoku do dálky a Míša Musilová 6. místo. Liba Sychrová 800m zaběhla jako druhá. Pavel Kudláček obsadil jako tradičně 1. místo v běhu na 1500m. Díky těmto krásným výsledkům získali zlaté medaile holky i kluci. To znamená, že postoupili do krajského kola do Břeclavi. 24. května se uskutečnilo krajské kolo. My, žáci 9. tříd, jsme si závody chtěli užít a mít ty nejlepší výsledky. Počasí nám velice přálo, ale možná až příliš. Závodů se zúčastnili stejní žáci jako kola okresního, ale bohužel Pavel Kudláček nemohl jet, musel jít k zubaři, a to byla velká škoda. Klukům by hodně pomohl. V krajském kole obsadili první místo Míša Hlavoňová a Jiří Kotlán v běhu na 60m. Míša vybojovala ještě jednu zlatou medaili, a to ve skoku do dálky. Štafeta dívek skončila na druhém místě. Celkově holky obsadily bronzové místo. Děkuji všem za reprezentaci ZŠ E. Beneše. Na závěr bych chtěla popřát všem sportovcům z naší školy hodně štěstí v dalších sportovních soutěžích. Miša Musilová 9.C

8 Stránka 8 Povídka Můj život u koní (pokračování 6. díl) V minulém příběhu se naší hrdince Ester splnil její největší sen. Dostala k Vánocům od Šimona, pana Karla a svého táty ten nejúžasnější dárek, který si jen holka od koní může přát, svého koně. Bylo zrovna pondělí. Ester vystoupila z autobusu, který ji odvážel ze školy, a rychle běžela domů, aby se mohla podívat do schránky, jestli tam nemá oznámení z pošty. To, co hledala, našla. Ale věděla, že musí počkat, až přijde její mamča, protože dopisy byly adresovány na ni. Když se Ester konečně dočkala, zajely pro dopisy na poštu a společně otevřely první obálku, Ester četla:,,ester Wildnová byla přijata na obor veterinární prevence.,,juchůů! zvolala Ester. Na ostatní školy byla ale přijata také. Když maminka viděla, jak je Ester šťastná z přijetí na,,veterinu, řekla:,,ester, jsi moc šikovná a odvedla jsi kus práce, snažila ses, aby tě vzali na všechny střední školy, i když ty sama jsi chtěla jen na tu jedinou. Vyber si školu, kterou budeš chtít, a hlavně tu, která tě bude bavit. Ester byla šťastná jako blecha.,,díky mami! vykřikla a skočila mámě kolem krku. Uběhl další měsíc a blížil se konec školního roku. Ester chodila po domě jako tělo bez duše, protože už měsíc nebyla na ranči. Šimon s Karlem byli totiž v Itálii na dostizích a o ranč se staral jeden jejich příbuzný, který si nepřál, aby tam ten měsíc Ester jezdila. Chudák holka, vždyť vůbec nevěděla, jaký k tomu má pan,,příbuzný důvod, ale rozhodla se ho respektovat. Nic jiného jí taky nezbývalo. Konečně bylo 30. června a rozdávalo se vysvědčení. Ve škole byla sice chvilku, ale Ester se to zdálo jako celá věčnost.,,ať už můžu na ranč! tolik si přála. Ester ve škole prospěla s vyznamenáním. Jen co přišla domů, nabalila si nějaké věci a spoustu pamlsků pro Landyho, jelikož ho už přes měsíc neviděla.,,ester, vždyť ti Landy praskne, když mu dáš tohle všechno! prohodil táta, když uviděl, jak tahala do auta kyblíky s pamlsky. Oba nasedli do auta a odjížděli na ranč. Když byli pod kopcem, na kterém stál ranč, řekl jí táta:,,ester, tady máš šátek a zavaž si oči. Vůbec nevěděla, co se bude dít, ale poslechla tátu. Zavázala si oči, a tak se těšila, ale zároveň se i bála. Stoupali do kopce. Cesta jí přišla hrozně krátká. Když zastavili, někdo jí gentlemansky otevřel dveře.,,jé, Šimone, to jsi ty? Dala mu pusu na tvář. Vždycky ho poznávala podle jeho parfému a té jeho pronikavé vůně. Najednou jí táta rozvázal šátek a nemohla uvěřit svým očím. Stála uprostřed ranče, který byl plný květin, byl ozdobený jako na nějakou oslavu. Před ní stál pan Karel, který držel dort, táta s novým sedlem a Landy s kyticí v puse, kterou dokonce ani nepožvýkal.,,ester, začal mluvit pan Karel,,,blahopřejeme ti k přijetí na tvoji vysněnou střední školu. Tvůj táta nám už všechno řekl. Tohle všechno jsme připravili na oslavu tvého přijetí a za vysvědčení, vždyť devítku končíš jen jednou za život. A také proto, že jsi sem celý měsíc nemohla. Snad přijmeš jako omluvu sedlo na Landyho, které jsme ti se Šimonem vybrali v Itálii. A samozřejmě na každé oslavě nesmí chybět ani dort!,,hrozně moc vám děkuju, zamumlala Ester se slzami v očích.,,a ještě jedno překvapení, Ester. Vím, že jsem ti to nechtěl dovolit, ale když vidím, jak jsi tady šťastná, můžeš zůstat na ranči celé prázdniny. Samozřejmě pokud budeš chtít, sdělil mně táta celý dojatý.,,ano chci! to byla první dvě slova, která ze mě vypadla.,,ale jen pod podmínkou, že za tebou budeme moci pořád jezdit, řekl táta. Dnešní den byl plný překvapení. Byla jsem moc šťastná, že na ranči můžu zůstat, a hlavně, že mám svého Šimona, Landyho, ale i skvělého pana Karla a celou svou rodinu. Darina Vlachová 9.A

9 Akce školy Den Země ve škole Stránka 9 Dne se konal v naší škole Den Země neboli úklid okolí školy. Toho dne bylo krásné počasí, všechno se vydařilo na jedničku. Den Země je den, kdy všechny třídy mají přidělený nějaký úsek kolem školy, např. letní kino, cestu ke kluzišti, parkoviště před tělocvičnou, a žáci z těchto tříd mají toto přidělené místo co nejlépe uklidit. Některé třídy chodí spolu, některé třeba ne. Co mají při této akci za úkol žáci? Samozřejmě, že uklidit odpadky. Ale taky musí spolu trochu spolupracovat, nesmí nebo neměli by se u toho hádat. Musí se dohodnout, kdo ponese pytel s posbíranými odpadky, kdo bude kde sbírat, aby se nestalo, že celá třída se vrhne tam, kde vidí třeba deset lahví (nehorázný nepořádek), ale neprohlédnou třeba cestu, kde leží např. víčka od limonád, v horším případě od piv nebo obaly od sušenek a v nejhorším případě krabičky od cigaret a nedopalky samotné. Tak takto nějak by měli žáci spolupracovat, aby celé místo, které mají přiděleno, bylo co nejlépe uklizeno. Žáci se musí na tuto akci také připravit. No, a co si mají na tento den přinést? Kdo chce, může si přinést svůj pytel na odpadky, ale hlavně si všichni musí obstarat hadrové, gumové, nebo jenom sáčkové rukavice. Bylo by totiž asi dost nechutné hrabat se holýma rukama v zemi, v listí a hlíně a sbírat tam nedopalky nebo mokré papírové kapesníčky. Nikdo by to určitě dělat nechtěl, i když by věděl, že pomůže matičce Zemi. Na závěr bych chtěla všem žákům připomenout, že to, když uklidí kolem školy, neznamená, že druhý den se na tom místě budou opět válet pytlíky se starými svačinami, roztrhané papíry či obaly od pamlsků, které si žáci koupili o volné hodině. NE! K čemu jsou odpadkové koše? Na odpadky. A k čemu lesy? Na neodhazování odpadků! Tak si na to dávejte pozor a odpadky vyhazujte pouze do koše. Kdyby totiž každý den každý člověk, který přichází do školy, vyhodil v oboře jeden pytlík, museli bychom se buď cestou do školy brodit zapáchající skládkou, a nebo Den Země pořádat aspoň jednou za čtrnáct dní. A ani jedno my přece nechceme. Radmila Centnerová 5. B Poté, co třídy uklidily daný úsek, přesunuli se všichni do školní zahrady, kde bylo připraveno občerstvení, nachystány špekáčky, které jsme si mohli opéct na ohni nebo na grilu. Po opečení špekáčků odešli kluci a některé dívky na školní hřiště. Ostatní děti odcházeli domů nebo na své kroužky. Tento den byl opravdu užitečný jednak tím, že jsme pomáhali přírodě, a také tím, že jsme chvíli pobyli spolu. Vypracovaly: Barbora Růžičková, Dita Škvařilová, Pavla Janečková, Ludmila Vojtová a Sofie Danácová

10 Den dětí se konal 1. června Deváťáci si pro nás, žáky prvního stupně, připravili stanoviště s různými úkoly a my jsme je měli splnit. Plnit úkoly na stanovištích přišla vždy celá třída. Akce školy Na prvním stanovišti nás čekali králíci z klobouku, Bob a Bobek. Rozdělili jsme se na kluky a holky. Pak nás ovázali švihadly a my jsme měli dojít do cíle. Holkám se to povedlo, klukům ne, tak za trest museli zpívat. Ale holky to taky zvládly jen tak tak, pořád jsme do sebe v té skupince narážely, holky vzadu to neměly vůbec jednoduché. Nevýhodou tohoto stanoviště bylo, že nás nerozdělili na více skupinek, ale jen na dvě. U holek to až tak potřebné nebylo, ale kluků je v naší třídě víc a rozdělit se by bylo pro ně lepší. Na druhém stanoviště jsme šli k nejstrašnější čarodějnici, u které jsme se přetahovali u provazu. Bylo to tak trochu holky proti klukům, ale asi tři kluci se ještě k holkám přidali. Holky prohrály, a tak musely, aby je čarodějnice nezačarovala, zpívat. Pro ty tři kluky to moc příjemné nebylo, že musí zase zpívat. Dávali najevo, že toho zpívání už mají dost, ale nakonec to zvládli. Na třetím stanovišti jsme měli hodit desetkrát balonem do kruhu, celá třída. To se nám povedlo. Na čtvrtém stanovišti nás přivítala tři prasátka, ale byla jenom dvě, třetí šlo nakupovat. Měli jsme se rozdělit do skupinek po čtyřech a během jedné minuty postavit z kostek co nejvyšší věž. Každý si zvolil jiný postup, ale většina věží popadala, protože foukal vítr a věže byly už DEN DĚTÍ moc vysoké. Ale některé věže to přežily. Na pátém stanovišti jsme se ocitli mezi čerty. Dostali jsme švihadla a měli jsme přeskákat od jednoho stromu až po červenou bránu. Některá švihadla byla buď moc krátká, nebo dlouhá. Někdo měl problém přes ně skákat. Šesté stanoviště se nacházelo v letním kině. Zde jsme měli za úkol udělat dva zástupy a doskákat v pytli k lavičce. Tady měli někteří trochu problém s rychlým vylezením z pytle, ale jinak to bylo v pohodě. Na sedmém stanovišti nás přivítala Pipi Dlouhá punčocha. Zde jsme měli za úkol najít pod stromem šest papírků, na kterých byly napsány úkoly. To nám chvilku trvalo, ale nakonec jsme to zvládli. Na papírcích byly tyto úkoly: udělejte patnáct dřepů, dvacet panáků, podlezte provázek, skákejte na konec cesty žabky a uhodněte, co jsem za pohádkovou bytost. Na osmém stanovišti jsme měli za úkol udělat skupinky po šesti a jednu po pěti. Skupinky po šesti si stouply na čtyři židle, po pěti na tři, a měli jsme se na ty židle vtlačit tak, aby ta poslední byla volná, my si ji mohli dát před tu první, a tak pokračovat až k cíli, kde jsme měli ze židlí skočit dolů. Deváté stanoviště bylo nejtěžší stanoviště. Čekali na nás vodníci Fanda a Standa. Měli jsme utvořit dvojice, holka kluk, a vodníci nám k sobě přivázali každého z dvojice jednu ruku. Do dvojice jsme dostali kelímek, měli jsme sejít ke studánce, nalít do kelímku vodu a pak po rozbahněném strmém kopci vylézt nahoru a donést co nejvíce vody. Kopec byl od vody politý, takže dobrý terén to nebyl. Pro některé dvojice nebyl tento úkol obtížný, pro některé ano a někteří se dokonce od bahna zašpinili, prostě Stránka 10 na něm uklouzli a měli špinavá trička. Ve škole jsme ale všechno naštěstí umyli. Tento úkol byl nedomyšlený v tom, že když někdo omylem vodu vylije, tak bude půda vlhká a dalším to potom bude klouzat. Ale jinak to byl celkem dobrý úkol, někteří se ze studánky i napili. Poslední desáté stanoviště U Pata a Mata bylo lehké. Měli jsme na lavičce rozložené kartičky od pexesa a celá třída měla najít pět stejných dvojic s obrázky psů. To se nám taky povedlo a mohli jsme jít do školy. Myslím si, že toto byl moc pěkný den. Došlo sam o z ř e j m ě k nějakým malým nehodám, ale ani ty nám tento den nepokazily. Určitě na takto prožitý Den dětí budeme dlouho vzpomínat. Radmila Centnerová 5.B Na dni dětí se mi líbilo to, že jsme si zkusili, jakou máme kondičku. Nelíbilo se mi, že ostatní děti při nástupu křičely (no my do toho taky spadáme). Ze stanovišť se nám líbilo braní vody ve dvojicích ze studánky, byla to taková společná práce. Vadilo mně, že když jsme lezli na kopec, bylo to tam zablácený a nám to klouzalo. Ostatně se nám líbilo všechno, nejvíc stanoviště v altánku, kde jsme měli najít papírky, a na nich byly napsány úkoly, které jsme postupně plnili. U jednoho stanoviště jsme utvořili dvě skupiny, holky a kluci. Byli jsme svázaní dohromady. Kluci se tam zasukovali a svalili se na jednu velkou hromadu. Tenhle den se nám hodně líbil. Pavla Janečková 5.B

11 Ze života školy Znáte naše zvířátka? Stránka 11 V tomto školním roce u nás ve škole přebývá hned 24 zvířátek, 2 andulky, 2 osmáci degu, 1 pískomil, 1 morče (nově) a 16 laboratorních myší. Jelikož jsme chovateli myší a andulek, budeme vám vyprávět pár zajímavých příhod. Ale ještě před tím vám řekneme, jak se do školy dostaly. Andulky jsou tu už hodně dlouho, to asi každý ví. Asi tak před dvěma měsíci nám zde umřela andulka, byla už moc stará. Zbylý ptáček se tedy strašně trápil, a my jsme se proto rozhodly koupit mu společnici. Momentálně už jsou zde zase dvě andulky, holka a kluk. ANDULKY NEMAJÍ JMÉNA, PROTO VÁS PROSÍME O VYMYŠLE- NÍ DVOU JMEN PRO NAŠE KAMARÁDY Z ŘÍŠE PTACTVA. Nejoriginálnější nápady oceníme malým dárečkem. Jména pro andulky odevzdejte na papírku do třídy 7.C Elišce Řehůřkové nebo Jolaně Rozprýmové. Čeká na vás pěkná odměna! Myšky jsme vlastně donesly do školy my dvě. Je to holka a kluk, jmenují se Gnómeo, čtete správně, nejde o Rómea, a Julie. Tito dva se spářili a zasloužilá matka nám porodila celkem 18 myšek ve dvou vrzích. Ale teď je tady pár perliček, kterých jako chovatelé zvířátek máme plnou hlavu (alespoň my): Naše nejmenovaná kamarádka si jednou chovala ještě úplně malé myšky, v tom ale zazvonilo a ona místo čtyř myšek vrátila jen tři. Prohledaly jsme ji třikrát dokola, ale myš nikde. Najednou se naše kamoška začala smát a začala cosi lovit v podprsence. A víte, co tam našla? Přece to, co jsme hledaly. Asi tak před týdnem jsme čistily andulkám klec, a co se nestalo. Andulky nám pláchly a my jak blázni lítaly s ručníkem po celé škole. Už jsme nemohly, a tak jsme se šly optat paní učitelky Požárové co s tím. Ale když jsme běžely do kabinetu, uviděly jsme andulky, jak sedí v kleci a jí proso. Doteď nevíme, jestli se nám to nezdálo, ale byly jsme z toho pěkně zmatené. Máme ale ještě jednu perličku, myši a andulky, jak asi víte, obývají stejnou skříň. Ale největší problém je, že andulky se bojí myší a myši andulek. Ze zookoutku vás zdraví Eliška Řehůřková a Jolana Rozprýmová ze 7.C

12 Křížovka Stránka 12 A teď si vás vyzkoušíme, jak pozorně čtete náš časopis Plátek. Většina otázek se týká pozorného čtení, ale nad některými se musíte i zamyslit :)). Při luštění vám přejeme hodně zábavy. Tajenku z křížovky odevzdejte v den vydání časopisu napsanou na papíře nám dvěma. Nezapomeňte se podepsat a uvést také třídu. Máme pro vás připraveny odměny Vypracovaly: Monika Slavíčková a Klára Koudelková z 9.CÉÉÉ. Mějte se krásně a užívejte prázdnin :)).

13 Křížovka Legenda ke křížovce: Stránka Příjmení správce stránek časopisu na internetu. 2. Příjmení střelce nejvíce gólu ve florbalovém turnaji. 3. Prvního června se každoročně slaví den 4. Žáci speciálních tříd se zúčastnili (Sportovních her mládeže) * zkratka 5. Název zámku, na kterém byla 7.C. 6. Adriana Škvařilová a Míša Hlavoňová opravují chyby v časopise. Jsou tedy 7. Název českých hor, ve kterých byla na výletě 8.A. 8. Český Krumlov a jízda na raftech, to byl výlet deváté (doplňte název písmene). 9. Která paní učitelka se podívala na výlet s 6.A? 10. Domácky křestní jméno autorky příběhů o koních. 11. Jaké třídy navštívily Technické muzeum v Brně? 12. Jak se nazývá den, který věnujeme naší přírodě? 13. Která zvířátka ve škole potřebují dostat od vás jména? 14. Příjmení předsedy školního parlamentu. 15. Domácky křestní jméno naší šéfredaktorky. 16. Ve florbalovém turnaji se stala nejlepší hráčkou.. (zdrobnělina) Koblasová. 17. Název hor, ve kterých se o výletě nacházeli žáci speciálních tříd. Ze života školy Naše třída (speciální) Naše třída je malá, ve třídě je 10 žáků (4 chlapci a 6 dívek ). Paní učitelka nás chválí, že jsme hodní a umíme se chovat. Žáci z naší třídy reprezentovali lysickou školu na Sportovních hrách mládeže (SHM) v Boskovicích a v Brně. Pavel Žáček a Tereza Dokoupilová se umístili na SHM v Boskovicích dne následovně: ve čtyřboji Pavel Žáček na 1. místě a Tereza Dokoupilová na 2. místě. Oba postoupili do krajského kola, které se konalo 1. června v Brně. Pavel Žáček obsadil 1. místo v běhu na 1500 metrů. Oba žáci se v kategorii dívek a chlapců umístili na 10. místě (z 20 chlapců, 20dívek). Dostali jsme poděkování za vzornou reprezentaci školy. Nedávno jsme se vrátili z dvoudenního výletu do Beskyd. První den jsme ve Valašském Meziřící navštívili Muzeum regionu Valašska a Galerii gobelínů a pak jsme si prohlédli historické centrum města. Druhý den jsme šli devět kilometrů a navštívili jsme vyhlídku Cyrilka. Prohlédli jsme si dřevěné městečko skanzen. Vlakem jsme se vrátili zpět do Skalice nad Svitavou. V letošním roce odcházíme z 9. třídy čtyři. Dva se budeme učit v oboru kuchař-číšník, jedna žákyně odchází na obor kadeřnice v Brně. Jeden žák se vyučí truhlářem. Na středních školách se staneme spolužáky některých žáků z naší školy, kteří absolvovali základní školu v běžných třídách. Na této škole se nám moc líbilo, bude se nám po této škole moc stýskat. Tím se s vámi loučíme za třídu ST 3: Tereza Dokoupilová a Martina Zhořová.

14 Reportáž Stránka 14 Žáci z pátých tříd se sešli u školy v 08:00 jako každý jiný den, všichni byli dobře naladěni. Každý si cestu do Brna krátil nějak jinak, někdo si povídal, někdo hrál na mobilu hry a někdo cumlal bonbón. Příjezd byl trochu divoký, protože někteří ještě v technickém muzeu nebyli. Za bránou stála letadla, tak si je chtěl skoro každý vyfotit. Potom jsme se přemístili do budovy technického muzea, rozdělili se na dvě skupiny podle tříd, áčko a béčko. Áčko šlo do herny a my, béčko, do uličky řemesel.tam už na nás čekala paní průvodkyně. Jelikož byla z Brna, tak nám úplně dopodrobna vysvětlila, co se dělalo a prodávalo v malém obchůdku, co při bitce chránil hospodský, co jsou to pavlače, jak se hrálo na orchestrion, jak se česalo, jak se vrtaly a tahaly zuby, jak se vyráběly boty, jak se žilo v chudé rodině, jak se vyráběla káva, jak se vázaly knihy. Po úplné prohlídce jsme se vystřídali. V herně byly samé fyzikální hry od tahání různě naplněných pytlíků až po elektronickou střelnici. Asi po hodině jsme z herny odešli. Hned ve vedlejší místnosti jsme navštívili výstavu různých pokusů se světlem. Exkurze do Technického muzea Brno Po prohlídce výstavy jsme dostali necelou hodinu na samostatné prohlížení exponátů po celém areálu technického muzea. Návštěvu muzea jsme zakončili společnou fotkou u vystaveného exponátu MIGU. Odjezd byl příjemný, všichni se bavili o tom, jak budou vyprávět doma, co viděli. Návštěva Technického muzea se všem líbila a byla velmi přínosná. J. Mihula, D. Škvařilová, R. Centnerová, D. Baláč, V. Centner 5.B

15 Anglie Poznáváme cizí země Stránka 15 V týdnu od prvního do osmého května jsme jeli na poznávací zájezd do Anglie. Účast byla dobrovolná, takže si nikdo nestěžoval. Snad až na to, že cesta autobusem byla moc dlouhá. Cesta tam byla, jak už jsem zmínil, dlouhá a nudná, ale přece jsme tam dojeli. Vydali jsme se na prohlídku Liverpoolu. Tam jsme navštívili novogotickou anglikánskou katedrálu, která je šestá největší na světě, a křesťanskou katedrálu, postavenou v moderním stylu. Ještě jsme navštívili Cavern Club, kde začínali Beatles, a Cavern Pub, kde začínají nové vycházející hudební hvězdy. Následoval rozchod a po rozchodu jsme se odebrali do lodního muzea, kde jsme si prohlédli modely a fotky starých lodí. Poté jsme odešli do muzea, které se jmenuje The Beatles Story. Již podle názvu víme, že se jedná o muzeum historie Beatles. Přesunuli jsme se k autobusu, kde jsme se navečeřeli a odjeli jsme do Manchesteru do hotelu Etap. Za návštěvu jsme si mohli nechat zdarma vytisknout certifikáty s kopií podpisu sira Alexe Fergusona, trenéra Manchesteru. Nakonec jsme si prošli obchod se suvenýry a tím naše návštěva Old Traffordu skončila. Dále jsme se vydali na prohlídku centra Manchesteru. Navštívili jsme několik b u d o v p o s t a v e n ý c h v novogotickém stylu. Jednou z nich byla radnice Manchesteru. Později jsme se vypravili do Chesteru. Je to město se svou typickou architekturou. Zde byl rozchod, mohli jsme se tudíž projít čtyřmi ulicemi, které jsou v Chesteru asi nejvýznamnější. Po rozchodu jsme se prošli po chesterských hradbách a zhlédli jsme vykopávky starověkého Roman Amphitheatre. Dále už byl na programu pouze návrat do hotelu. Celý čtvrtý den se odehrál na území severního Walesu. Navštívili jsme nejmenší dům ve Další den jsme měli na programu nejprve prohlídku Old Traffordu, což je stadion Manchesteru United. Neprohlédli jsme si celý komplex, protože druhý den se zde hrál zápas Ligy mistrů, a to domácí Manchester United proti německému Schalke 04. Prošli jsme si kabiny, podívali se do šatny, navštívili jsme dokonce i V.I.P. lavičku, kde sedí manažeři, trenéři a střídající hráči. Velké Británii, který má dvě patra a výšku asi něco přes dva metry. Poté jsme si vyjeli do pohoří Snowdonia a projeli jsme se ozubnicovou dráhou na Mount Snowdon, což je v této oblasti nejvyšší hora. Nadmořská výška je tisíc osmdesát pět metrů nad mořem. Jedna cesta trvala asi půl až tři čtvrtě hodiny. Sjeli jsme dolů a odjeli do hotelu. To bylo pro čtvrtý den vše. Pokračování na další straně

16 Anglie Pokračování... Stránka 16 Pátý den jsme strávili také kde jinde než v severním Walesu. Začalo to prohlídkou akvaduktu, tj. mostu, přes který teče voda. Následovně jsme se přesunuli na hrad Caernarfon, kde se provádí korunovace velšských princů. Uvnitř se nacházela neuvěřitelně hustá a velká síť různých chodbiček, dokonce i slepých. Tento velký hrad dokázalo ubránit pouze čtrnáct lidí! Je to tím, že okolo se kdysi nacházel velký vodní příkop a byla to velmi mohutná stavba s velkým množstvím střílen. Po obědě jsme se přemístili na ostrov Anglesey. Zde jsme navštívili vesnici s nejdelším názvem ve Velké Británii a druhým nejdelším názvem na světě. V severním Walesu jsme se vypravili také do městeček Conwy, Llandudno nebo například Holyhead. Šestý den jsme vyjeli do Stratfordu nad Avonou, kde se narodil William Shakespeare. Prohlédli jsme si pozorně jeho rodný dům a následně jsme dostali rozchod. Přesunuli jsme se do univerzitního města Oxfordu a po rozchodu jsme společně navštívili kolej a uvnitř jídelnu, kde se natáčely scény z Harryho Pottera. Následně jsme byli převezeni do Bexley, kde nás rozdělili na jednu noc do rodin. Sedmý den byl asi ze všech nejlepší. Z Bexley nás odvezli do blízkého Londýna a vysadili nás u London Eye. Zahájili jsme dlouhou procházku po Londýně. Po cestě jsme šli kolem Big Benu, dále kolem sídla britského parlamentu a Westminsterského opatství, kde se brali William a Kate. Prošli jsme si St. James Park, odkud se nám nabídl krásný pohled na Buckinghamský palác. Ale k němu jsme také došli. Následovala procházka kolem paláce prince Charlese až na Trafalgar Square. Nachází se tam socha na památku admirála Nelsona, který porazil Napoleona Bonaparte v bitvě u Trafalgaru, ale také v této bitvě padl. Přesun na Leicester Square nám trval necelých pět minut. Tohle náměstí je ale v opravě a v normálním provozu bude až v roce Po rozchodu a přestávce na oběd jsme odjeli metrem a double-deckerem až k pevnosti Tower. Prohlédli jsme si pevnost a hned vedle jsme se prošli po mostu Tower Bridge. Tunelem jsme podešli pod Temží na druhý břeh a vydali jsme s e k e Greenwichi. Všichni se vyfotili u nultého poledníku, na pravé i na levé polokouli. Dále už nám nic nebránilo v odjezdu domů. Celý osmý den jsme se flákali v autobuse, takže žádné zážitky, ale i tak si myslím, že za ten týden toho bylo opravdu hodně. Marek Širůček 8.C Školní časopis žáků ZŠ Edvarda Beneše v Lysicích vychází nákladem 60 kusů. Šéfredaktorka: M. Hlavoňová, korektorky: A. Škvařilová, M. Hlavoňová, V. Šmerdová, grafika: V. Zemánek, V. Valenčík a ostatní redaktoři podepsaní pod svými články.