Historie Živnostenské banky

Transkript

1 Bankovní institut vysoká škola Praha bankovnictví a pojišťovnictví Historie Živnostenské banky Bakalářská práce Autor: Ondřej Svejkovský bankovní management Vedoucí práce: Ing. Zbyněk Kalabis Odborný konzultant: Ing. Jiří Malenka Praha Duben,

2 Prohlášení: Prohlašuji, ţe jsem bakalářskou práci zpracoval samostatně a v seznamu uvedl veškerou pouţitou literaturu. Svým podpisem stvrzuji, ţe odevzdaná elektronická podoba práce je identická s její tištěnou verzí, a jsem seznámen se skutečností, ţe se práce bude archivovat v knihovně BIVŠ a dále bude zpřístupněna třetím osobám prostřednictvím interní databáze elektronických vysokoškolských prací. V Praze dne 10. dubna. Ondřej Svejkovský 2

3 Anotace Bakalářská práce s názvem Historie Ţivnostenské banky je zaměřená na vznik Ţivnostenské banky, a to od roku 1869, aţ do jejího zániku roku 2007, kdy proběhla fúze HVB, UniCredit bank a Ţivnostenské banky na UniCredit Bank. V průběhu fungování Ţivnostenské banky došlo k mnoha zvratům v její činnosti. Jedná se především o dopad hospodářské krize v roce 1873 na její rozvoj, období 1. světové války, dále také meziválečné období, období 2. světové války, a také fungování Ţivnostenské banky po roce 1945, aţ do jejího zániku roku Práce téţ pojednává o jednotlivých činnostech banky v těchto obdobích, a to jak na domácí půdě, tak i v zahraničí. Klíčová slova historie, Ţivnostenská, banka, text, bakalářská, práce Annotation Bachelor thesis titled "History of the Guild Bank is focused on the emergence of a Guild Bank from 1869 until its demise in 2007, which was a merger of HVB, UniCredit Bank and Guild bank UniCredit. During the operation Guild banks have been many upheavals in its activities. This is particularly the impact of economic crisis in 1873 on its development, the first World War II, as well as the inter-war period, the second World War II, and Guild Bank after the operation in 1945 until its demise in The work also discusses the various activities of the Bank during these periods, both at home and abroad. 3

4 Obsah Úvod 1. Pojem banka Hlavní činnosti banky Likvidita banky Hlavní poloţky zisků a ztrát Exkurze do historie pojmu banka 19. století Živnostenská banka Záloţny Vznik Ţivnostenské banky Činnost Ţivnostenské banky Dopad hospodářské krize v roce 1873 na rozvoj Ţivnostenské banky Ţivnostenská banka v období do 1. světové války Obchodní aktivity Živnostenské banky za 1. světové války Zvláštnosti bankovních obchodů Vývoj bankovních pasiv Vývoj bankovních aktiv Bankovní obchody se zboţím Válečné půjčky Ziskovost bank v období války Živnostenská banka v meziválečném období Privilegované postavení Ţivnostenské banky Obchodní aktivity Ţivnostenské banky Ţivnostenská banka a hospodářská krize Organizační struktura Ţivnostenské banky Budovy Ţivnostenské banky Nejvýznamnější osoby v Ţivnostenské bance 29 4

5 5. Nacistická okupace Germanizace Ţivnostenské banky Samostatnost Ţivnostenské banky v době protektorátu Nové ekonomické a politické podmínky v letech Ţivnostenská banka v letech Ţivnostenská banka jakou součást SBČS Pobočka Ţivnostenské banky v Londýně Živnostenská banka po roce Činnost Ţivnostenské banky Zvýšené aktivity Ţivnostenské banky po roce Fúze Ţivnostenské banky s bankou HVB Hospodářská krize a Ţivnostenská banka Závěr Příloha 50 5

6 Úvod Historie Ţivnostenské banky jako téma bakalářské práce jsem si nezvolil náhodně. Oprávněnost tohoto tvrzení jednoznačně vychází ze 138leté existence Ţivnostenské banky v českých zemích v Rakousko-Uhersku, za 1. republiky, po druhé světové válce v bývalém Československu, či v České republice aţ do roku 2007, kdy se přejmenovala na UniCredit Bank po předcházející fúzi s bankou HVB. Z tohoto pohledu se s Ţivnostenskou bankou můţe poměřovat pouze Česká spořitelna. Ostatní banky, které vznikaly postupně ve druhé polovině 19. stolení, zanikly na základě zákona č. 31 Sb. ze 7. března 1950, kdy byla zřízena Státní banka československá, která převzala veškerá práva a závazky, mimo jiné také Ţivnostenské banky. Ta sice dále existovala jako právnická osoba, ale s výrazně omezenými aktivitami. Ekonomický rozvoj Ţivnostenské banky od jejího vzniku se pohyboval v určité sinusoidě. V prvním období, kdy Ţivnostenská banka plnila funkci ústředí záloţen a současně roli obchodní banky, došlo k rychlému rozmachu, který ukončila všeobecná krize v roce Obnova, lépe řečeno určitá rekonvalescence, probíhala po celá osmdesátá léta, aby dostoupila svého vrcholu v roce Další cyklus negativních dopadů do hospodaření Ţivnostenské banky přinesla hospodářská krize v letech , přitom její důsledky nebyly ani zdaleka tak závaţné, jako v roce Obdobím 1. světové války prošla Ţivnostenská banka relativně bez zásadních problémů, za 1. republiky dosáhla privilegovaného, moţná aţ monopolního postavení. Ani okupace českých zemí nijak výrazně Ţivnostenskou banku nepostihla. Jako jediná česká banka unikla přímému zabrání některou z německých bank. Tato skutečnost byla umoţněna hlavně díky jejímu velmi rozdrobenému vlastnictví. V duchu úspěšného podnikání a významné role Ţivnostenské banky probíhala i léta Pravým opakem byla léta následující. Nejprve byly omezeny její aktivity v důsledku vzniku Státní banky československé a od roku 1956 byly její sluţby zredukovány na úhrady z ciziny, vedení účtů soukromé klientele, či sluţbu organizacím cestovního ruchu. Po roce 1990 se Ţivnostenská banka stala první privatizovanou bankou v Česku. Postupně rozšířila svou prodejní síť na 45 poboček a stala se plnohodnotnou obchodní bankou. V ţádném případě však jiţ nikdy nedosáhla úrovně velkého bankovního hráče, jakým byla v období 1. republiky. V roce 2006 se její osud naplnil. Ţivnostenská banka se spojila s bankou HVB, název Ţivnostenská banka zanikl, nově vznikla UniCredit Bank. Co však nikdy nezaniklo, byl její vysoký konzervativní profesionalismus, který jí umoţnil, aby i v rámci nového bankovního 6

7 seskupení pozitivně ovlivňovala jeho výsledky bez přispění k oddluţení státem a při samotné ekonomické krizi po roce Pojem banka Komerční banky jsou soukromé instituce, které fungují jako finanční zprostředkovatelé. Přijímají vklady od těch, kdo spoří, a poskytují půjčky těm, kteří mají investiční příleţitosti. Moderní banky se v podstatě vyvinuly v Anglii ze zlatnických bank, které se zabývaly úschovou zlata. Princip spočíval v úschově zlatých mincí, za které v totoţné hodnotě byly vydány bankovky. Tím se mnoţství peněz nezměnilo, neboť v úschově byly zlaté mince jako rezerva. Zlom nastal v okamţiku, kdy banky zjistily, ţe je zbytečné drţet stoprocentní rezervy ke krytí vkladů. Jejich majitelé si je nevybírali najednou, nehledě k tomu, ţe jiní si nové peníze vkládali. Tento proces bankám umoţnil drţet jen částečně rezervy a zbytek zapůjčit za odpovídající úrok. Při nákupu peněz se banka dostává do pozice dluţníka. Proto tyto obchody označujeme jako pasivní. Zakoupené peníze prodává banka jiným klientům, čímţ se dostává do aktivní pozice. Označení pasivní a aktivní obchody, včetně dalších obchodů, lze přehledně vyjádřit v rozvaze banky. 1 Aktiva (potřeby, majetek) Pokladní hotovost Vklady u národní banky Šeky a splatné cenné papíry Pasiva (zdroje, kapitál) Vklady od nebankovních komitentů - Vklady na poţádání - Termínované vklady Depozitní listy Úsporné vklady 1 POLIDAR, V. Management bank a bankovních obchodů. 2. vydání. Praha : EKOPRESS, s. ISBN HOLMAN, R. Základy ekonomie. 3. aktualizované vydání. Praha : C.H.BECK, 1999, ISBN Horák, J. Přehled vývoje českých obchodních bank, Praha : Literární výbor obchodnického spolku Merkur, s. 7

8 Úvěry nebankovním klientům krátkodobé střednědobé dlouhodobé Úvěry a vklady u jiných bank Cenné papíry Účasti Ostatní aktiva CELKOVÁ AKTIVA Dluhopisy Vklady a přijaté úvěry od jiných bank Ostatní pasiva Vlastní kapitál CELKOVÁ PASIVA 1.1 Hlavní činnosti banky Poskytování úvěrů, záruk v české a zahraniční měně Přijímání vkladů v české a zahraniční měně Poskytování bankovních sluţeb Vedení běţných a termínovaných účtů v české a zahraniční měně 2 Devizové operace na mezinárodním peněţním trhu Bankovní sluţby v zahraničním obchodě Investiční sluţby 1.2 Likvidita banky Zvláštností podnikání banky je, ţe neobchoduje s vlastním zboţím. Ona nakupuje depozita od vkladatelů a na dohodnutý čas je prodává dluţníkům. Obchoduje tedy s penězi, které jí nepatří a jejich majitelé je mohou poţadovat kdykoliv vrátit. Likviditou proto rozumíme 2 POLIDAR, V. Management bank a bankovních obchodů. 2. vydání. Praha : EKOPRESS, s. ISBN HOLMAN, R. Základy ekonomie. 3. aktualizované vydání. Praha : C.H.BECK, 1999, ISBN Horák, J. Přehled vývoje českých obchodních bank, Praha : Literární výbor obchodnického spolku Merkur, s. 8

9 schopnost banky dostávat svým závazkům a kdykoliv vrátit v odpovídající výši klientům jejich poţadované vklady. V zájmu vkladatelů a samotných bank přistoupil stát k vydání likvidních pravidel. Například půjčku bank či kapitálové investice nesmí převýšit stanovený násobek jejich kapitálu, rovněţ tak musí být dlouhodobé úvěry a kapitálové investice kryty pouze dlouhodobými peněţními zdroji. Kaţdý nelikvidní stav oslabuje nejen banku z hlediska konkurence, ale především v její samotné existenci. 1.3 Hlavní poloţky bilance zisků a ztrát výnosy úroků výnosy z poplatků a provizí ostatní výnosy 3 náklady na provoz tvorba rezerv a opravných poloţek zdanění bilančního zisku zisk po zdanění 1.4 Exkurze do historie pojmu banka 19. století V polovině 19. století obstarávali potřeby jednotlivých subjektů soukromí bankéři. Umoţnila to poněkud nízká ekonomická síla, na kterou postačovaly jejich provozní prostředky. Široké zemědělské vrstvy právě setřásly závazky naturálních robot, takţe neměly dostatek času ani příleţitosti opatřit si vědomosti a peněţní prostředky nutné k intenzivnějšímu hospodaření. Ţivnosti a řemesla čekaly na okamţik, kdy zavedením ţivnostenské svobody budou zrušeny poslední zbytky cechovního systému. Soukromá podnikavost nalézala málo podnětů k hospodářské činnosti, neboť se spíše zaměřovala na 3 POLIDAR, V. Management bank a bankovních obchodů. 2. vydání. Praha : EKOPRESS, s. ISBN HOLMAN, R. Základy ekonomie. 3. aktualizované vydání. Praha : C.H.BECK, 1999, ISBN Horák, J. Přehled vývoje českých obchodních bank, Praha : Literární výbor obchodnického spolku Merkur, s. 9

10 politický boj o svobodu. Obchody soukromých bankéřů se proto omezovaly jen na přijímání vkladů, na správu jmění, poskytování osobních směnečných úvěrů, dále na směnu peněz a zprostředkování platů. Obchod s cennými papíry byl omezen na několik málo typů veřejnoprávního rázu. Technický pokrok, který v 60. letech minulého století nastal zejména vyuţitím parního pohonu, způsobil převrat nejen ve výrobě, ale i v celém hospodářství. Stavba ţeleznic, dolů a strojírenských závodů vyţadovala tak značných prostředků, ţe na ně nestačily finanční síly jednotlivce. Kromě toho šlo o podniky nové, jejichţ prosperita nebyla dosud vyzkoušena, takţe jednotlivec se stěţí odhodlával vsadit na ně celé své jmění a 4 hospodářskou existenci. Proto bylo moţno opatřit prostředky pro tyto velké podniky pouze formou bankovní akciové společnosti, která slučovala rozdrobené části kapitálu a dělila velká rizika. V sedmdesátých letech většina bank a mezi nimi zejména Ţivnostenská banka, hned při svém vzniku pojaly do svého programu komisionářský prodej zboţí cukrovarnického průmyslu. Nově zakládané cukrovary potřebovaly bankovní úvěr, jehoţ poskytnutí bylo vázáno na podmínku, ţe bance, která úvěr poskytla, bude svěřen komisionářský prodej výroby. Tímto způsobem se banky snaţily sjednat přiměřený ekvivalent příjmů za riziko, které v těchto počátečních dobách bylo značné. 2. Ţivnostenská banka První počátky bankovnictví v Čechách nebyly české. Kapitálově silnější vrstvy se k Čechům nehlásily. Národ byl tedy tvořen kromě rolnických kruhů, jejichţ majetek byl vloţen v půdě, ponejvíce drobnými řemeslníky a malými obchodníky. V těchto skupinách obyvatelstva však nebyly prostředky k vytvoření organizovaného bankovnictví. Reakcí na tento stav byla myšlenka o fungování hospodářské svépomoci, při níţ osobní záruka členů nahrazovala nedostatečný kapitál. 2.1 Záloţny 4 Vencovský, F. Dějiny bankovnictví v Českých zemích. Vyd. 1. Praha : Bankovní institut, s. ISBN Horák, J. Přehled vývoje českých obchodních bank, Praha : Literární výbor obchodnického spolku Merkur, s. 10

11 Vlastním úkolem záloţen bylo opatřovat svým členům osobní úvěr. Po vydání ţivnostenského řádu v roce 1859, který znal svobodu ţivnosti, rozšiřovaly se záloţny tak 5 rychle, ţe jejich počet v roce 1865 dosáhl čísla 130 a jejich kapitál stoupl na 2,5 mil. zlatých. Koncem roku 1868 existovalo 247 záloţen s oběţným kapitálem 19,9 mil. zlatých. Velmi záhy vznikl záměr zřídit pro české záloţny společné ústředí. Jeho úkolem měla být výpomoc malému průmyslu, obchodu a záloţnám. Prostředky, kromě členských podílů, si měla záloţna opatrovat přijímáním vkladů. Půjčovat měla členům na směnky, na cenné papíry, zboţí a výrobky. Výsledkem dalších jednání českých záloţen bylo usnesení jejich sjezdu zřídit ústřednu ve formě akciové společnosti pod firmou Ţivnostenská banka. Jiţ 9. února 1868 byla podána prostřednictvím místodrţitelství ţádost ke zřízení banky, jeţ dle navrţených stanov měla započít činnost, jakmile se splatí čtvrtina zakládací listiny, stanovené na 1 milion zlatých. 2.2 Vznik Ţivnostenské banky Policejním ředitelstvím C. K. ze dne 4. listopadu 1868 bylo vydáno povolení ke zřízení Ţivnostenské banky pro Čechy a Moravu v Praze. Následně byly upsány akcie za 800 tisíc zlatých a zbylé akcie v částce 200 tisíc zlatých byly dány k veřejnému prodeji. U venkovských záloţen 22. listopadu, v Praze 26. listopadu Prodej byl proveden podle očekávání a 8. prosince 1868 současně s druhým sjezdem záloţen proběhla valná hromada za účasti 537 akcionářů, reprezentujících 323 hlasů. Do správní rady bylo zvoleno 12 významných, zkušených a zejména vlasteneckých osobností. Statutární obchody banky vypočítává 9 stanov takto: eskont směnek úvěrníků reeskont směnek přijímat peníze a vydávat za ně zúročitelné poukázky poskytovat úvěry na daně poplatníků rozhodovat o uţívání záloţního fondu 5 Vencovský, F. Dějiny bankovnictví v Českých zemích. Vyd. 1. Praha : Bankovní institut, s. ISBN Horák, J. Přehled vývoje českých obchodních bank, Praha : Literární výbor obchodnického spolku Merkur, s. 11

12 poskytovat úvěry na zboţí, suroviny a jiné movité zástavy, obstarávat jejich 6 komisionářské kupování a prodávání zprostředkovat půjčky jednotlivcům, obcím, okresům, průmyslovým spolkům a jiným právnickým osobám. Teprve později bylo bance uděleno oprávnění přijímat zúročitelní vklady na vkladní kníţky. 2.3 Činnost Ţivnostenské banky do roku 1873 V první bilanci k 31. prosinci 1869 vykazovala Ţivnostenská banka na účtu akciového kapitál 807,7 tisíc zlatých. V roce následujícím probíhalo umisťování akcii volných tempem. Za tento rok bylo prodáno jen 918 akcií, čímţ byl splacený akciový kapitál k 31. prosinci 1870 zvýšen na 899,5 tisíc zlatých. Za rok 1871 počíná první, bohuţel zcela krátké, období rozmachu banky. Druhou a třetí emisí akcií do konce května činil akciový kapitál Ţivnostenské banky 3 miliony zlatých, splacených na 1,5 milion zlatých. Rostoucí ekonomický ruch vedl k dalšímu zesilování vlastního kapitálu. Na návrh správní rady usnesla se mimořádná valná hromada 10. prosince 1871 na vydání dalších 35 tisíc kusů akcií po 200 zlatých se splátkou 50%. Se státním schválením byla tato emise provedena v únoru roku 1872, čímţ byl akciový kapitál zvýšen na 10 milionů zlatých se splátkou 5 milionů zlatých. Tímto aktem to však byla na celá dvě desetiletí poslední emise Ţivnostenské banky. Naopak po roce 1873 se kapitál nejen nezvyšoval, nýbrţ byl postupně sníţen na 3 miliony zlatých. 7 Eskont směnek prostřednictvím záloţen byl nejdůleţitějším obchodním stykem mezi záloţnami a Ţivnostenskou bankou. Vkladů od záloţen banka nikdy mnoho neměla, proto obchodní význam záloţen pro banku vychází z poměru eskontu záloţenských směnek k celkovému eskontu Ţivnostenské banky zlatých v letech Vencovský, F. Dějiny bankovnictví v Českých zemích. Vyd. 1. Praha : Bankovní institut, s. ISBN Horák, J. Přehled vývoje českých obchodních bank, Praha : Literární výbor obchodnického spolku Merkur, s. 12

13 Směnky Ţ.B. celkem Směnky záloţen % podíl 17,2 13,8 16,5 20,6 27,6 Z uvedených podílů vyplývá, ţe Ţivnostenská banka nebyla nikdy bankou záloţenskou. Totéţ platí i o podílu na akciovém kapitálu banky. Tím ovšem není popřen význam záloţen pro vznik banky, nehledě k tomu, ţe spojení záloţen s Ţivnostenskou bankou jí pomohlo v pozdějších letech při všeobecném úpadku bank. Jiţ v roce 1870 se odchyluje Ţivnostenská banka od vzoru eskontní banky, kde hlavním produktem bylo eskontování směnek. Do popředí vstupuje spojení s cukrovary. Vedle daňové záruky za 18 cukrovarů do celkové výše 774,6 tisíc zlatých přejímala Ţivnostenská banka komisionářský prodej pěti cukrovarů a poskytovala jim úvěr. Svojí organizaci doplnila v roce 1870 zřízením filiálky v Prostějově, čímţ rozšířila svoji činnost i na Moravu. Odchýlení od depozitní banky k bance podnikatelské nastává v roce Spojení s cukrovary bylo rozšířeno na daňovou záruku za 25 továren a komisionářský prodej výrobků na sedm cukrovarů, jímţ byl dán úvěr ve výši 799 tisíc zlatých. V tomto roce byla zahájena i činnost zakladatelská, kde Ţivnostenská banka společně se Všeobecnou českou bankou zaloţily Českou banku pro stavby a nemovitosti a účastnila 8 se přeměny strojírny firmy Daněk na akciovou společnost. Rok 1872 byl vrcholem prvého období činnosti Ţivnostenské banky. Snaha vyvinout se ve Všeobecnou banku mělo odraz ve změně stanov. Činnost ústavu, která byla omezena pouze na Čechy a Moravu, byla rozšířena na celou říši Rakousko-Uherskou, s právem zřizovat jednatelství a filiálky po celé monarchii. Ještě v tomto roce otevřela Ţivnostenská banka filiálku ve Vídni a při praţské centrále zvláštní směnárnu. O prosperitě banky za tato prvá léta svědčí výplata dividend, které dosáhly 6% v roce 1869, 8% za rok 1870, 12% a 15% za obě léta následující. Likvidita banky snesla v roce 1872 přísné měřítko. Svěřené prostředky činily jen něco málo přes polovinu vlastního jmění. 8 Vencovský, F. Dějiny bankovnictví v Českých zemích. Vyd. 1. Praha : Bankovní institut, s. ISBN Horák, J. Přehled vývoje českých obchodních bank, Praha : Literární výbor obchodnického spolku Merkur, s. 13

14 2.4 Dopad hospodářské krize v roce 1873 na rozvoj Ţivnostenské banky Situace Ţivnostenské banky byla proti jiným praţským bankám zostřena jejím obchodováním na Vídeňské burze prostřednictvím její tamní filiálky. Burzovní krize postihla Ţivnostenskou banku v takovém rozsahu, ţe téměř celá dotace Vídeňské filiálky ve výši 1,5 milionu zlatých byla pohlcena kurzovními ztrátami vlastních papírů. Tak značný deficit nebylo moţné sanovat pouhou úsporou na reţii, takţe tato filiálka byla zrušena společně s filiálkou Prostějovskou. Úhrn ztrát cenných papírů v letech , které byly odepsány z účtu akciového kapitálu, a ze zisku dosáhl tisíc zlatých, coţ představovalo celou třetinu vlastního jmění. Následky krize se neomezily jen na cenné papíry. Krize postihla i průmyslové podniky, takţe banka nalézala málo příleţitostí k podnikatelské aktivitě a byla naopak nucena v exekučních draţbách kupovat průmyslové podniky, zejména cukrovary, obytné domy i velkostatky, jeţ byly málo výnosné a po řadu let zatěţovaly bankovní bilanci. 9 Jak daleko dostoupila imobilizace a neproduktivnost bankovních prostředků, kdy v exekučních draţbách musela kupovat málo výnosné průmyslové podniky, obytné domy a velkostatky, je patrné z bilance Ţivnostenské banky za rok Dům č. p. 929 v Praze 259 tisíc zlatých Tři domy v Brně 99 tisíc zlatých Cukrovary Domaţlice, Mochov, Poděbrady 810 tisíc zlatých Velkostatky Hodkov, Zbraslavice, Zruč 547 tisíc zlatých Celkem bylo od roku 1873 do roku 1890 odepsáno ztrát za tisíc zlatých, k nimţ je třeba ještě připočítat nízké zúročení vlastního jmění, jehoţ větší část nenesla ţádný úrok. Všeobecný pokles obchodů, jako důsledek stagnace po roce 1873, přinesl nutnost zjednodušení organizace banky. Jak jiţ bylo zmíněno, byla zrušena Vídeňská filiálka, jejíţ hlavní činností byly burzovní obchody. V důsledku omezení podnikatelské činnosti byla 9 Vencovský, F. Dějiny bankovnictví v Českých zemích. Vyd. 1. Praha : Bankovní institut, s. ISBN Horák, J. Přehled vývoje českých obchodních bank, Praha : Literární výbor obchodnického spolku Merkur, s. 14

15 zrušena filiálka v Prostějově. Zrušení směnárny v Praze pak bylo motivováno úsporou správních nákladů. Od roku 1880 však docházelo i k zakládání nových filiálek. Důvodem však nebyla snaha po rozvoji bankovních činností, jako spíše uchránit prestiţ místních orgánů. Světlou výjimkou bylo zaloţení filiálky v Brně 1. ledna 1880, která při nedostatku samostatných českých bank na Moravě, byla jediným zástupcem českého bankovnictví v markrabství. Nebylo tedy divu, ţe nalezla široké pole aktivního působení. Pokud jde o jednotlivé druhy obchodů, omezila se Ţivnostenská banka na jejich běţný sortiment, jako je poskytování osobních úvěrů ve formě úvěrů kontokorentních, na zprostředkování platů, obchod s cennými papíry a komisionářský prodej se zboţím. 10 Za zmínku stojí také obchod s devizami. Saldo této poloţky střídavě klesalo a stoupalo. V letech vykázalo v průměru maximum 246 tisíc zlatých. Aţ v roce 1889 stouplo na 706 tisíc zlatých. Celkové ozdravení banky a její konsolidace přichází v počátku devadesátých let. Náprava však byla oddalována dividendovou politikou ústavu. Ţivnostenská banka vyplácela dividendy i v době, kdy například v roce 1875 měla 241 tisíc zlatých sporných aktiv, část akciového kapitálu byla nehybná a účtovala se bezúročně, přitom byla vyplácena dividenda ve výši 4%. Podobně i v dalších letech se správní rada k radiálnímu vyčistění bilance na úkor dividendy neodhodlala. 2.5 Ţivnostenská banka v období do 1. světové války Do posledního desetiletí 19. století vstupovala Ţivnostenská banka pro Čechy a Moravu v Praze s kapitálem 3 miliony zlatých. Obdobnou výši kapitálu měla i v roce Podstatný rozdíl tohoto srovnání po dvaceti letech činnosti však spočíval v kvalitě akciového kapitálu, kdy lze ústav povaţovat za plně konsolidovaný s čistou bilancí, kde pochybné poloţky byly plně odepsány a aktiva označena za uspokojivě likvidní. 10 Vencovský, F. Dějiny bankovnictví v Českých zemích. Vyd. 1. Praha : Bankovní institut, s. ISBN Horák, J. Přehled vývoje českých obchodních bank, Praha : Literární výbor obchodnického spolku Merkur, s. 15

16 Oţivení hospodářského ţivota na počátku devadesátých let se projevilo i v růstu svěřených prostředků, které trojnásobně převýšily vlastní jmění banky. To nutně vedlo ke zvýšení vlastního kapitálu na 5 milionů zlatých. Do druhého čtvrtstoletí své činnosti vstupuje Ţivnostenská banka poučena nedobrými zkušenostmi minulých let. Preferuje zejména depozitní obchody a eskont směnek. Tato činnost ji ochránila od ztrát, které mohly vzniknout za krize cukerní a burzovní paniky, která v listopadu 1895 ovládla světové burzy. Tato zdrţenlivost se velmi pozitivně odrazila v dalším růstu rezervních fondů, dividenda byla vyplácena ve výši 7 % a kurz akcií dosáhl rekordních 164 zlatých. Růst hospodářských aktivit, na kterých se podílely i jiné banky, nedovolil Ţivnostenské bance zůstat jen u běţných obchodů. Pouští se tedy do velkých finančních obchodů, posiluje svůj akciový kapitál o další 3 miliony zlatých a financuje elektrickou dráhu Praha- Karlín Vysočany, jedná o přeměně pouliční dráhy v Praze na elektrický pohon, zakládá akciovou společnost pro elektronický průmysl, Západočeské kaolínky, Branický pivovar a zvyšuje svůj akciový kapitál na 10 milionu zlatých, současně se podílí na zaloţení Lublaňské úvěrové banky a stěhuje se do vlastního bankovního paláce ve středu Prahy, který byl kolaudován 15. května Částečná hospodářská krize v letech Ţivnostenskou banku nijak nezasáhla. V podstatě se projevila jen tím, ţe banka nezvyšovala svůj akciový kapitál, nerozšiřovala svoji organizaci, takţe jedinou změnou bylo zrušení benešovské filiálky. Jiţ v roce 1904 byly patrné první známky obratu k oţivení. Zejména lihovarnický a cukrovarnický průmysl vykazoval dobré výsledky. Rovněţ tak strojírenství, textilní průmysl a zemědělství přinesly nové prostředky do banky. Ţivnostenská banka na tento vývoj reagovala zvýšením akciového kapitálu z 20 na 25 milionu korun, zřízením filiálky v Krakově v roce 1905 a dalším zvýšením akciového kapitálu na 30 milionu korun. Poměrně dostatečný růst peněz zvyšuje příliv vkladů, takţe v roce 1908 banka spravuje, přes 217 milionu korun cizího jmění a poměr svěřených prostředků k vlastnímu kapitálu stoupl na 1:5,71. To vše mělo zásadní vliv na rozhodnutí vedení banky vytvořit z Ţivnostenské banky českou velkobanku, která by byla schopna se měřit s nejlepšími vídeňskými ústavy. Proto 11 Vencovský, F. Dějiny bankovnictví v Českých zemích. Vyd. 1. Praha : Bankovní institut, s. ISBN Horák, J. Přehled vývoje českých obchodních bank, Praha : Literární výbor obchodnického spolku Merkur, s. 16

17 došlo ke zvýšení vlastního jmění v roce 1909 emisí v hodnotě 10 milionu korun a po 20 milionu korun v roce 1910 a Tímto aktem vzrostlo vlastní jmění Ţivnostenské banky k na 106 milionu korun. Ţivnostenská banka byla prvou bankou v Rakousko-Uhersku, jeţ byla financována výhradně českým kapitálem. Její snahou byla podpora nově zakládaným firmám, přitom se ucházela o vklady malých střadatelů, jako byli ţivnostníci či majitelé drobných českých společností. Těsně před vypuknutím 1. světové války měla Ţivnostenská banka zaměstnanců, jedenáct poboček v Čechách a na Moravě a filiálky ve Vídni, Krakově, Lvově, Terstu. Velkým konkurentem nejen Ţivnostenské banky v zakládání bankovních filiálek byly vídeňské banky. Ty přilákaly zejména nové ekonomické moţnosti, takţe vedle domácích ústavů vznikly filiálky v Praze, Brně, Ústí nad Labem, Teplicích, Trutnově, Liberci a Karlových Varech. 12 Většina praţských bank, jakoţ i velkobank rakouských, se orientovala na průmyslové oblasti severozápadního pohraničí s německým obyvatelstvem. Naproti tomu Ţivnostenská banka se jako jedna z mála bank věnovala národnostně českým městům především ve vnitrozemí. Bez ohledu na velkou konkurenci místních velkobank se české ústavy ve Vídni udrţely a staly se oporou svých praţských centrál. Například obraty filiálky Ţivnostenské banky ve Vídni byly v počátku statisícové, pak milionové, v roce 1909 byl vykázán obrat ve výši 7,5 miliard korun. Ten pomáhalo zajišťovat 220 bankovních úředníků. Vedle bankovních filiálek stále stoupala obliba tzv. expozitur. Ty byly dvojího druhu. V prvé řadě zajišťovaly vklady obyvatelstva, odlehčovaly práci centrálám a šetřily čas klienta. Ve druhém případě šlo o expozitury, které vznikaly v českých městech a nahrazovaly řádné filiálky (např. v Jičíně, Turnově, Chrudimi, Čáslavi či ve Slaném). Důvod byl jediný, tyto expozitury byly orientačně jednoduší a šetrnější k vlastní reţii. Velmi rozvětvenou síť filiálek měla Ţivnostenská banka, kterou zakládala do roku Systém expozitur však Ţivnostenská banka nepraktikovala. 12 Vencovský, F. Dějiny bankovnictví v Českých zemích. Vyd. 1. Praha : Bankovní institut, s. ISBN Horák, J. Přehled vývoje českých obchodních bank, Praha : Literární výbor obchodnického spolku Merkur, s. 17

18 Pokud jde o aktivity Ţivnostenské banky ve Vídni, vybudovala její místní filiálka do roku 1914 celou síť směnáren v počtu 13 úřadů. 3. Obchodní aktivity Ţivnostenské banky za 1. světová války Rakousko-Uhersko bylo na počátku války na niţší úrovni v oblasti politiky i ekonomiky neţ státy západního světa, s kterými probíhal válečný konflikt. Tomuto stavu napomáhalo i dualitní uspořádání říše, kde výdaje či různé zápůjčky se dělily v poměru 63,6 : 33,4%. Zahraniční investoři masově odprodávali cenné papíry rakouských bank, současně klesalo zlaté krytí papírových peněz. V důsledku vysokého růstu inflace se zvyšovala zásoba oběţiva. To vše bylo doprovázeno masovým vybíráním vkladů a poklesem likvidity peněţních ústavů. Samotný průběh 1. světové války si vyţádal obrovské náklady. Nepočítaje ztráty na výrobě a majetku dosáhly tyto ztráty 80 aţ 90 miliard rakouských korun. 3.1 Zvláštnosti bankovních obchodů Ţivnostenská banka utrpěla obchodní ztráty ale i zisky, které lze zaznamenat v několika rovinách: ztráta několika filiálek a s nimi spojené průmyslové závody v pásmu vojenských akcí; personální ztráty v důsledku povolání zkušených úředníků banky do armády (Ţivnostenská banka 1178) zapojení do válečné konjunktury prostřednictvím průmyslových, chemických, hutních, zbrojních a strojírenských podniků, s kterými udrţovala úzké kapitálové, úvěrové a personální vztahy národnostní zájmy, které zesílily za války; tento stav byl umoţněn nejednotnou bankovní politikou s rakouskými bankami jiţ v předválečném období národnostní zájmy a nejednotná politika se podepsaly niţšími úpisy na válečné půjčky a vyústily v přípravě procesů s Ţivnostenskou bankou Vencovský, F. Dějiny bankovnictví v Českých zemích. Vyd. 1. Praha : Bankovní institut, s. ISBN

19 3.2 Vývoj bankovních pasiv Na této poloţce bilance je zajímavý trend ve změně vlastních a svěřených prostředků. V období let 1913 a 1918 došlo k významnému poklesu vlastních prostředků na celkovém úhrnu vlastních zdrojů z 22,8% na 11,4%. To znamená, ţe za války začal neúměrný nárůst podílu svěřeného kapitálu ze 77,2% na 88,6% u všech praţských bank. V Praze vedl tento vývoj k upevnění českého kapitálu nad bankovním kapitálem českých němců. 13 Ţivnostenská banka se nepostavila do čela této kapitálové centralizace. Důsledek tohoto postupu spočíval v jejím soudním stíhání za bojkot příspěvků na válečné půjčky. Zlom však nastal v následujících letech, kdy po omilostnění jejich funkcionářů zvýšila svou jistinu z 80 na 100 milionu korun a v roce 1918 byl tento krok završen zvýšením kapitálu aţ na 120 milionu korun. Tento postup byl umoţněn existencí nadbytku hotových peněz a velmi slušnou rentabilitou bank. Důkazem zájmu veřejnosti o akcie Ţivnostenské banky v roce 1917 byla její emise po 100 tisících akcií, přitom přihlášky dosáhly kusů. V roce 1918 dosáhly přihlášky dokonce kusů. Vklady na kníţky a pokladniční poukázky byly u Ţivnostenské banky v popředí jejího zájmu. Ta sama měla zůstatky do roku ,4 milionu korun, coţ bylo 16x více neţ obhospodařovala Agrární banka. Napojení na válečnou konjunkturní výrobu neslo sebou i významný růst vkladů na běţných účtech. Ţivnostenská banka obhospodařovala 1/5 těchto vkladů jako rakouská banka Creditanstalt. Na konci války tvořily jiţ polovinu vkladů banky Creditanstalt. Tyto výsledky je však třeba brát s dosti významnou rezervou. Absolutní čísla totiţ byla značně znehodnocena vysokou inflací, jejíţ vrchol byl zaznamenán zejména na konci válečného konfliktu Vývoj bankovních aktiv 13 Vencovský, F. Dějiny bankovnictví v Českých zemích. Vyd. 1. Praha : Bankovní institut, s. ISBN

20 Hned na počátku války byl u Ţivnostenské banky, ale nejen u ní, patrný růst hotovostních peněz v rámci celkových aktiv. Tyto peníze však nepřinesly ekonomický uţitek, neboť leţely s ohledem ke svému obtíţnému rentabilnímu umístění ladem. Tento stav však nebyl důsledkem nějakých mimořádných bankovních obchodů, ale zcela zásadně vycházel ze znehodnocené koruny. Tak například bilanční úhrn aktiv u Ţivnostenské banky vzrostl mezi roky o 327,6%. Oslabením úvěrových a směnečných obchodů mělo za následek sníţení úroků a provizí. Na druhé straně podniková sféra, vydělávající na válečných zakázkách, získávala nové zdroje, které jí umoţňovaly větší finanční nezávislost na bankách. Jako výraz tohoto vývoje lze pouţít srovnání eskontu směnek Ţivnostenské banky v roce 1914 ve výši 591 milionu korun a v roce milionu korun. Po uzavření burz a omezení emisní činnosti se i na tomto poli podnikání omezila moţnost uplatnit volné peníze. To ovšem neznamenalo úplné zrušení podnikání s akciemi. Na odbyt totiţ nešly bankovní akcie jako spíše válkou zhodnocené akcie průmyslu (například kurz akcii naftového průmyslu vzrostl o 361%, chemie o 137% a hornictví o 134%). Pro zprostředkující banky tak byl nalezen nezanedbatelný zdroj příjmů z vyplacených provizí. Jiţ v průběhu třetího roku války docházelo k odklonu v rámci cenných papírů od válečných půjček a státních rent k domácím papírům. Ţivnostenská banka vykazovala například v roce 1916 státních rent a válečných půjček za 28,6 milionu korun, naproti tomu za 13,9 milionu korun akcií průmyslových podniků, za 6,9 milionu korun bankovních akcii a za 12,8 milionu korun jiných domácích ukládacích papírů. Stejný přístup 15 Ţivnostenská banka zajišťovala u válečných půjček, kde se jí po roce 1917 podařilo odprodat tyto cenné papíry a výrazně sníţit toto portfolio. 3.4 Bankovní obchody se zboţím Tyto obchody zajišťovala Ţivnostenská banka jiţ nedlouho po svém vzniku. Hlavní význam z hlediska přínosů nastal právě v období 1. světové války, kdy se zabývala prodejem 15 Vencovský, F. Dějiny bankovnictví v Českých zemích. Vyd. 1. Praha : Bankovní institut, s. ISBN Lepař, J. Svaz bank. Praha,

21 produktů české provenience, jako byl cukr, uhlí, ţelezo či výrobky českého zemědělství. Zisky, které z této činnosti bance plynuly, byly hlavně poplatné vysokému růstu cen právě v důsledku válečného konfliktu. Z časového hlediska toto hodnocení platilo hlavně pro prvé období války, kdy nebyly vyčerpány staré zásoby zboţí. Od druhého válečného roku došlo k zásadní změně. Prohloubené centrální řízení hospodářství totiţ aktivity obchodu se zboţím znatelně omezilo, a to ve prospěch velkých vídeňských bank, které měly uţší vazbu na vládu. Tento stav se dotkl zejména Ţivnostenské banky, jejíţ obchodování s uhlím, ţelezem a cukrem zaznamenalo viditelnou degresi. 3.5 Válečné půjčky I v předválečném období emitovaly banky státní renty za provizi. Výše této renty nebyla nijak vysoká a častá. Výrazné změny nastaly v období 1. světové války, která s sebou nesla enormní poţadavky zdrojů. Proto byly vypisovány veřejné půjčky velkého rozsahu a četnosti. Upisujícími místy byly pošty, daňové a pojišťovací ústavy a zejména obchodní banky včetně Ţivnostenské banky. Pro upisovatele byla vedle vlasteneckého 16 motivu, a to hlavně vídeňských bank, nezanedbatelná výdělečná stránka spočívající v daňových úlevách a ve vysokém úroku pohybujícího se kolem 5,5 %. Jestliţe první půjčky byly pro ekonomiku Rakousko-Uherska přínosné, v dalších letech docházelo k jejich nulovému přínosu, v důsledku obrovské inflace, která je v podstatě znehodnotila. Úpisy Ţivnostenské banky byly realizovány v desítkách milionu korun (1. půjčka 37,9 milionu korun). Rakouské banky naopak upisovaly ve stovkách milionu korun (1. půjčka 314,6 milionu korun). Např. 1. půjčka 2. půjčka 3. půjčka Ţivnostenská banka 37,9 59,6 115,0 Bohmische Unionbank 107,1 150,0 236,2 16 Vencovský, F. Dějiny bankovnictví v Českých zemích. Vyd. 1. Praha : Bankovní institut, s. ISBN Lepař, J. Svaz bank. Praha,

22 Creditanstalt 207,5 242,0 400,6 v mil. Kč Daleko markantněji se tento rozdíl jevil u dvou praţských velkobank. Česká Ţivnostenská banka s vlastním a cizím kapitálem 397,9 milionu korun sloţila na první půjčku méně neţ 10% kapitálu. Německá Union banka s kapitálem 324,4 milionu korun sloţila na první půjčku 33% tohoto kapitálu. Tento postup Ţivnostenské banky byl později označen jako sabotáţ a její čelní představitel Dr. Preiss byl zatčen a obţalován z velezrady. Stalo se to v roce 1916, stejně jako byl zatčen a obţalován i Karel Kramář (v 1. republice předseda vlády ČSR) a Alois Rašín (ministr financí ČSR). Proces mohl skončit, jak tomu bylo u Kramáře a Rašína, rozsudkem smrti. Dr. Preisse uvěznili ve věţi smrti na Vídeňské Hernalsergurtel. Přestoţe i on byl odsouzen k trestu smrti, celkově nestrádal, dokonce si nechával donášet zvláštní 17 jídlo a stráţným koupil slaměné papuče, aby na chodbě příliš nedupaly. Amnestie císaře Karla z roku 1917 vše vyřešila. Činnost Ţivnostenské banky, lépe řečeno její zdrţenlivost, nebyla náhodná. Seřadíme-li důvody tohoto tvrzení do několika bodů, dostaneme následující přehled. vedení banky prostřednictvím tisku obratně oznamovalo nejistotu ve výsledku války byla věnována minimální pozornost propagaci půjček banka ţádala úpisy půjček pokud moţno pouze v hotovosti vyvíjela snahu po urychleném odprodeji půjček z portfolia svých pasiv vedoucí činitelé nešli vůbec příkladem v odprodeji půjček Tak například ani jeden z ředitelů Ţivnostenské banky, včetně Dr. Preisse, neupsali na první válečnou půjčku ani korunu. 3.6 Ziskovost bank v období války. Přestoţe ziskovost banky byla i ve válčeném období velmi příznivá, nedosahovala ani zdaleka zisků zbrojního průmyslu, kovovýroby, strojírenství a chemie. Mezi českými bankami byla Ţivnostenská banka na prvním místě pouze z hlediska absolutní výše, v relativních 17 Vencovský, F. Dějiny bankovnictví v Českých zemích. Vyd. 1. Praha : Bankovní institut, s. ISBN Lepař, J. Svaz bank. Praha,

23 přírůstcích vykazovaly nejlepší výsledky malé a středně velké ústavy. Jestliţe zisk Ţivnostenské banky vzrostl o 5,2 milionu korun (o 100,1%), Agrární banka vytvořila přírůstek zisku 532% a Ústřední banka Českých spořitelen dokonce 1061% za období Příčiny tohoto vývoje, zejména niţší zisky Ţivnostenské banky, mají několik východisek. Předně Ţivnostenská banka byla velmi zdrţenlivá v úpisech válečných půjček, dále došlo k výraznému poklesu úvěrových aktivit, které protekčně převzaly vídeňské banky. Ty byly i v daleko větším napojení na hospodářská ministerstva monarchie. České banky byly 18 nuceny ve větší míře pracovat v oţiveném obchodu s cennými papíry, v realitním trhu, trhu půdy a v komisionálním obchodu se zboţím. Velké zisky bank, které byly jednoznačně ovlivněny válečným konfliktem, je třeba posuzovat velmi konzervativně. Důvodem je nastupující znehodnocení měny, takţe renta z peněţního kapitálu byly nulová, nebo v některých případech zaznamenala aţ pokles. 4. Ţivnostenská banka v meziválečném období Ţivnostenská banka měla mezi českými bankami v období vzniku 1. republiky výsadní postavení, to spočívalo jednoznačně v angaţovanosti jejího vrchního ředitele Dr. Preisse, který byl vládou pověřen vypracováním základního hospodářského zákona, z něhoţ vznikaly desítky dalších ekonomických zákonů. Tím získala Ţivnostenská banka moţnost ovlivňovat hospodářskou politiku státu. Významně podpořila v roce 1918 upsání půjčky Národní svobody. Nezanedbatelný byl její podíl na měnové reformě v roce Při vzniku republiky měla Ţivnostenská banka akciový kapitál ve výši 120 milionu Kč, ke konci roku 1929, kdy vyvrcholila hospodářská konjunktura, měla dokonce 300 milionu Kč. Vedle toho její kapitál rostl v souladu se vzestupem hodnoty koruny. Akcionáři Ţivnostenské banky se skládali z relativně malých akcionářů, kterými byli především soukromí podnikatelé, klienti banky a Občanské či Ţivnostenské záloţny. O akcie 18 Vencovský, F. Dějiny bankovnictví v Českých zemích. Vyd. 1. Praha : Bankovní institut, s. ISBN Lepař, J. Svaz bank. Praha,

24 Ţivnostenské banky byl mimořádný zájem, neboť dividenda v letech dosahovala 14%, ale i v období krize stále dosahovala 10%. 4.1 Privilegované postavení Ţivnostenské banky Praţská Ţivnostenská banka se postupně vypracovala na vedoucí banku 19 v Československé republice. Tento stav byl umoţněn díky jejím vztahům k vládě, přestoţe právě tyto vztahy byly často kritizovány. Banka měla hospodářský a politický rozhled, který ostatní české banky postrádaly. Německé banky měly v mnohém ohledu jemnější a rafinovanější odbornosti v jednotlivých obchodech neţ Ţivnostenská banka. Byly to obchodní banky s vídeňskou tradicí, odborně i obchodně na vysoké úrovni. Ţivnostenská banka byla bankou s širokými úkoly, s úkoly, které přesahovaly rámec normální banky, s úkoly, které vznikly v souvislosti s vytvořením nového státu, kterému chybělo finanční centrum, jeţ dosud představovala Vídeň. Nechtěl-li nový stát zůstat závislý trvale na Vídni, musel si takové centrum vytvořit. Ţe Vídeň byla dočasně v úpadku, ţe banky inflací se staly bezmocnými, na tom nic nezměnilo, ţe dokonalý nástroj tu zůstal, chyběla mu jen náplň, aby mohl plnit svou funkci. V Čechách jsme zdědili mohutný průmysl, který byl zastaralý a vyţadoval vyšší vedení, organizaci celého hospodářství a podnikatelského prostředí. Přitom šlo o to posoudit naléhavost a přednost těchto úkolů. Ačkoliv plánování jako důleţitá organizační součást nebylo ještě tak propracované jako dnes, bylo uţ tehdy samozřejmé. Vrchní ředitel Ţivnostenské banky Dr. Preiss pomáhal tvořit hlavní předpoklady, aby politická samostatnost šla ruku v ruce s osamostatněním hospodářským. Ţe při tom mohutněla i Ţivnostenská banka bylo přirozeným důsledkem. Bankovním zákonem byly banky formálně postaveny na stejnou úroveň. Monopol velikosti, odbornosti a kapitálové síly Ţivnostenskou banku trvale katapultoval na jasnou jedničku v bankovním sektoru. Rozhodující pro Ţivnostenskou banku byla ovšem její profesionalita, která byla na evropské úrovni. Nad to, a to bylo naprosto něco neobvyklého, co se vyskytovalo jen 19 Vencovský, F. Dějiny bankovnictví v Českých zemích. Vyd. 1. Praha : Bankovní institut, s. ISBN Lepař, J. Svaz bank. Praha,

25 v několika zemích, byla skutečná opora státní. Její vedoucí ředitel Dr. Preiss byl stálým poradcem vlády a měl rozhodující podíl na politickém a hospodářském ţivotě. Banka tento vliv vyuţívala z jakéhosi vyššího hlediska, coţ ostatním bankám mohlo připadat jako povýšení. Ona je však nechávala ţít, regulovala nepřímo jejich úroveň, kontrolovala jejich obchody. Znala je tedy lépe neţ Národní banka, která pro to měla zákonné oprávnění a bohatá hlášení. Postupem času se však vláda a ministerstvo financí od Ţivnostenské banky distancovalo, přitom její zkušenosti, jiţ nebyly tak nepostradatelné. Oficiální zastupování bank tak převzal Svaz bank Obchodní aktivity Ţivnostenské banky Jiţ v prvních letech po vzniku první republiky získala Ţivnostenská banka obchodní a úvěrové spojení s řadou významných podniků. Jako příklad lze uvést Báňskou a hutní společnost, Škodovy závody, Číţkovské cementárny, Rakovnické a Poštorenské keramické závody, Spolek pro chemickou a hutní výrobu. Povolování úvěrů a v návaznosti i zajištění trvalého úvěrového spojení umoţnilo Ţivnostenské bance, aby získala zastoupení ve správních radách, respektive participovala na kapitálových účastech. Ţivnostenská banka skupovala i akcie těchto firem a z větší části je pak rozprodávala svým dceřiným společnostem, vedle toho i zakládala nové podniky, kterých tak do roku 1921 zaloţila 14 a společně s dalšími bankami 11. Vedení banky se po roce 1921 pouštělo do takových aktivit, jako byla nostrifikace firem, které byly původně orientované na Vídeň. Do těchto podniků vstupovala Ţivnostenská banka kapitálově, úvěrově, a také se podílela na činnosti správních rad. Největší zájem projevovala o podniky z oblasti hutního a chemického průmyslu, strojírenství a stavebních hmot. V období vrcholící konjunktury stabilizovala Ţivnostenská banka svoje obchodní aktivity a vytvářela maximální rezervy. Tak například v roce 1929 tyto rezervy dosáhly 391,5 milionu Kč. 20 Vencovský, F. Dějiny bankovnictví v Českých zemích. Vyd. 1. Praha : Bankovní institut, s. ISBN Lepař, J. Svaz bank. Praha,

26 Radikální investiční vlna výrazně sníţila stav peněţních prostředků. Ţivnostenská banka řešila tento trend růstem zdrojů na vkladních kníţkách a přísunem volných peněz od Občanských ţivnostenských záloţen. 4.3 Ţivnostenská banka a hospodářská krize Přestoţe Ţivnostenská banka byla prostřednictvím rezerv dobře zajištěna, dopadla na ni krize v plném rozsahu. Ona totiţ postihla zejména její klienty a koncernové podniky, u kterých došlo k hlubokému propadu odbytu a následně i výroby. Reakcí na tento stav bylo sníţení úroků u půjček o 0,5% a poskytnutí vysokých úvěrů k záchraně vybraných podniků, které nebyly schopné dřívější úvěry splácet. Díky velkým rezervám se podařilo bance udrţet likviditu, přitom i tak byla nucena zavést restriktivní politiku v úvěrové oblasti a sníţit vlastní kapitál z 300 milionu Kč na 240 milionu Kč. I za tohoto vývoje rozšiřovala Ţivnostenská banka koncern. V roce 1931 získala několik cukrovarů a lihovarů od zhroucené banky Creditanstalt. V roce 1933 její dceřiná firma Česká obchodní společnost koupila kamenolomy Orlová Lázy. Hospodářské oţivení v roce 1934 umoţnilo bance přejít od restrikce k liberálnějšímu poskytování úvěru. Kapitál banky mírně rostl, přitom rezervy zůstaly nezměněné. Co však bylo pozitivní, ţe rostly vklady na vkladních kníţkách a prostředky svěřené bance záloţnami. Postupně docházelo ke splácení půjček peněz z doby krize, takţe jejich objem se sniţoval. 21 Dividenda a zisk počaly opět mírně stoupat. To vedlo banku, aby tyto určité přebytky soustřeďovala na výstavbu nové budovy Na příkopě 28. Trvalé kapitálové účasti v podnicích nebyly rozšiřovány, k čemu však docházelo, bylo přeskupování podle obchodní filozofie banky. Výjimku tvořilo rozšíření koncernu v roce 1938, kdy odkoupila za 300 milionu Kč 49,6% akciového kapitálu Mostecké společnosti pro dobývání uhlí a 51% kapitálu Severočeských dolů od bankovního domu Petschek. 4.4 Organizační struktura Ţivnostenské banky 21 Vencovský, F. Dějiny bankovnictví v Českých zemích. Vyd. 1. Praha : Bankovní institut, s. ISBN Lepař, J. Svaz bank. Praha,

27 Ţivnostenská banka byla univerzální obchodní bankou, přebudovanou v období 1. republiky na banku evropského významu. Bankovní centrála sídlila v Praze Na Příkopě. Jelikoţ nárůst činností měl trvalou tendenci, bylo nutné postavit novou budovu, která byla plně dokončena v roce V centrále bylo 14 oddělení a odborů, z nichţ je moţné jako příklad uvést čtyři nejvýznamnější (průmyslové spravovalo agendu koncernových podniků, úvěrové, burzovní, depozitní). Aţ do roku 1938 měla ţivnostenská banka 24 poboček a 4 expozitury v rámci Prahy. Řízení banky zajišťovalo ředitelství, v jehoţ čele byl vrchní ředitel Dr. Preiss, dva zkušení bankéři Jindřich Bělohříbek a Antotín Telle a zástupce mladší generace Jan Dvořáček. O všech významných transakcích, ale i personálních otázkách rozhodoval na návrh ředitelství výkonný výbor. Jeho členy byly předseda, místopředsedové a další dva členové správní rady. Hlavní slovo i zde měl vrchní ředitel, který byl její místopředsedou. 4.5 Budovy Ţivnostenské banky 22 Ţivnostenská banka zahájila svojí činnost v pronajatých místnostech domu U tří lip v roce 1869 (na nároţí ulic Na Příkopech a Panské) s deseti zaměstnanci. Před koncem 19. století jiţ jich měla cca 200 a tím vznikla potřeba nové prostornější budovy. To se podařilo výstavbou v ulici Na příkopě na místě dříve umístěných domů U Ţelezného muţe a Tří kaprů. Jiţ v roce 1897 zde byly zahájeny stavební práce a nová bankovní budova byla kolaudována v květnu roku Rychlý rozvoj ekonomiky státu, silný přísun kapitálu ze zahraničí a obrovský růst potenciálu samotné Ţivnostenské banky sebou přinesl potřebu vybudovat novou, moderní a kapacitně velkou budovu, která by vyhovovala poţadavkům bankovního provozu. V této souvislosti se zde střetávaly dvě teze. Buď zachovat a rozšířit starou budovu nebo zbourat přilehlé objekty a získat prostorné staveniště. Jak je známo, byl vybrán projekt arch. Františka 22 Vencovský, F. Dějiny bankovnictví v Českých zemích. Vyd. 1. Praha : Bankovní institut, s. ISBN Lepař, J. Svaz bank. Praha,

28 Roitha (mimo jiné postavil bývalou poštovní spořitelnu na Václavském náměstí v současnosti budovu Komerční banky). Vlastní výstavba proběhla ve dvou etapách. Nejprve byly zahájeny v roce 1935 práce v místě hotelu Modrá hvězda a zakončeny v roce Druhá etapa výstavby byla v místě původní banky a hotelu Černý kůň. Ukončena byla v květnu roku Tím vznikla největší bankovní budova na území státu. Současně s její velikostí šlo o budovu nejmodernější a současně nejpřepychovější. 23 Jelikoţ za uplynulých 50 let slouţila budova bankovním účelům (sídlila zde SBČS, Hlavní ústav pro ČSR a také pobočka SBČS Praha 1 se svými 350 pracovníky) bez větších stavebních oprav, bylo v roce 1996 vydáno stavební povolení a v následujícím roce započaly stavební práce na rekonstrukci budovy. Dokončeny byly v roce 2000, a to i přes určitou kritiku obrovských nákladů, které na budovu ČNB byly vynaloţeny. Jen pro ilustraci lze uvést několik čísel o její velikosti: zastavěná plocha 9600 m 2 počet kanceláří 516 délka rozvodů vodovodu 32 km 24 délka rozvodů kanalizace 15 km 4.6 Nejvýznamnější osobnosti v Ţivnostenské bance Za 138leté existence banky se v jejím čele vystřídala celá plejáda ředitelů s větším či menším přínosem pro její rozvoj. Jen namátkou je moţné jmenovat prvního ředitele banky Pavla Kuzmányho z let , Apolla Růţičku z let , Jana Dvořáčka, který banku vedl v období okupace, či Jiřího Kunerta, který se v roce 2007 spolupodílel na fúzi s bankou HVB a následném odprodeji UniCredit Bank. 23 Kolektiv autorů. Památník spolku českých právníků Všehrd. Praha : 1918, 287 s. Lepař, J. Svaz bank. Praha, 1949 Vencovský, F. Dějiny bankovnictví v Českých zemích. Vyd. 1. Praha : Bankovní institut, s. ISBN