Zaměstnatelnost žen po rodičovské dovolené

Save this PDF as:
 WORD  PNG  TXT  JPG

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Zaměstnatelnost žen po rodičovské dovolené"

Transkript

1 Filosofická fakulta Masarykovy univerzity v Brně Ústav pedagogických věd SOPP Zaměstnatelnost žen po rodičovské dovolené (diplomová práce) vedoucí práce: Mgr. Klára Šeďová, Ph.D. vypracovala: Bc. Lenka Lakotová Brno, 2007

2 Obsah: Obsah:... 2 Úvod... 6 Teoretická část Proměny rodinného chování Gender Mateřství, determinace práce žen? Zaměstnanost žen Pracovní kapitál a ženská role Rovné příležitosti Historický vývoj zaměstnanosti žen Zaměstnanost žen v českých zemích Postoje k zaměstnanosti vdaných žen Vítězství nekonzervativního postoje Současný stav: diferenciace rodinných modelů Faktory ovlivňující zaměstna(tel)nost žen Současný stav na trhu práce Problémová skupina na trhu práce Výzkumy vztahující se k rovným příležitostem mužů a žen Politická podpora zaměstnatelnosti žen Praktická část Empirický výzkum Cíl výzkumu Metoda výzkumu Prostředí výzkumu Výzkumný vzorek Případová studie Kurz aktivního rodičovství Projekt: Podpora uplatnění žen s malými dětmi na trhu práce Kurz aktivního rodičovství Historie kurzů Výsledky individuálních kvalitativních rozhovorů Kurz aktivního rodičovství Prožívání doby na rodičovské dovolené Sebevědomí Zaměstnatelnost Shrnutí Diskuze Závěr Použitá literatura Přílohy Seznam příloh

3 Poděkování Ráda bych poděkovala Mgr. Kláře Šeďové za odborné vedení mé práce, cenné rady, kritické připomínky a příjemnou spolupráci. Děkuji Centru pro rodinu a sociální péči v Brně za ochotu i spolupráci, díky níž jsem se mohla účastnit Kurzu aktivního rodičovství a za poskytnutí odborných materiálů. Děkuji Mgr. Ing. Marii Oujezdské z Národního centra pro rodinu za vypracování a poskytnutí zprávy o vývoji vzdělávacích kurzů pro ženy-matky. Dále patří můj dík všem respondentkám mého výzkumu. Poskytly mi velmi cenné informace, které jsem využila v analytické části své práce. 3

4 Prohlášení Prohlašuji, že jsem práci vypracovala samostatně a použila jsem pouze pramenů uvedených v seznamu literatury. V Brně dne

5 Anotace: Práce se zabývá tématem zaměstnatelnosti žen po rodičovské dovolené, coby problémové skupiny na trhu práce. Hlavním cílem diplomové práce je pomocí kvalitativní analýzy podat zprávu o efektivitě Kurzu aktivního rodičovství, který je součástí projektu: Podpora uplatnění žen s malými dětmi na trhu práce, na základě subjektivních výpovědí samotných účastnic zmiňovaného kurzu poskytnutých v individuálních semistrukturovaných rozhovorech. Klíčová slova: celoživotní vzdělávání, demografický vývoj, dělba práce, děti, diskriminace, ekonomická aktivita, gender, kariéra, kvalifikace, lidský kapitál, lidské zdroje, manželství, mateřství, nezaměstnanost, práce, pracovní kapitál, profese, rekvalifikace, rodičovská dovolená, rodičovství, rodina, role ženy, role muže, rovné příležitosti, segregace trhu práce, trh práce, vzdělání, vzdělávací kurzy, zaměstnanost, zaměstnatelnost, zaměstnavatel, znevýhodnění, ženská role. 5

6 Úvod Ve své diplomové práci se zabývám tématem Zaměstnatelnost žen po rodičovské dovolené. Práce je rozdělena do dvou částí. V první části se zaměřuji na proměny rodinného chování. Způsob rozdělení rolí a povinností v rodině je důležitou skutečností, která významně formuje možnosti rodičů sladit profesní a rodinnou sféru, proto vymezím i pojem gender a dotknu se genderové problematiky. Nastíním i vzájemnou provázanost rodičovství a role matky s pracovní sférou, protože právě mateřství je vnímáno jako handicap na pracovním trhu. Stěžejním tématem je zaměstnanost žen, proto uvádím stručnou charakteristiku vývoje zaměstnanosti žen a současný stav na pracovním trhu, kde jsou ženy s malými dětmi vnímány jako problémová skupina. Vytváření rovných příležitostí pro ženy pracující v hospodářské sféře se stává jedním ze stěžejních úkolů 21. století. Objasním tedy koncept rovných příležitostí mužů a žen na trhu práce. Že se jedná o velmi důležité téma, dokládám i formou uvedených výzkumů vztahujících se k tématu rovných příležitostí. Nabídka ženské pracovní síly může být definována jako schopnost a motivace žen participovat na trhu práce. Důležitý je i indikátor lidského kapitálu, tedy získané formální vzdělání. Proto se na závěr teoretické části zmiňuji o důležitosti celoživotního vzdělávání, jehož cílem je podporovat zaměstnanost i zaměstnatelnost jedince. Hlavní část diplomové práce je věnována vzdělávacímu kurzu s názvem Kurz aktivního rodičovství, který je součástí projektu: Podpora uplatnění žen s malými dětmi na trhu práce. Díky empirickému výzkumu, ve kterém jsem použila kvalitativní techniku sběru dat v podobě individuálních rozhovorů a zúčastněného pozorování v kurzu, jsem zpracovala případovou studii, která přináší informace o efektivitě daného kurzu. Cílem bylo zhodnotit, zda absolvování vzdělávacího kurzu pomáhá jeho účastnicím zvyšovat zaměstnatelnost, přičemž nejde o objektivní posouzení šancí žen - matek uplatnit se na trhu práce, nýbrž snahou je zjistit názor samotných účastnic na přínos kurzu. Výzkum přináší odpovědi na to, zda kurz měl nějaký vliv na změnu vnímání rodičovské dovolené a na vnímání vlastní zaměstnatelnosti. Vyjadřuje se i k otázkám sebevědomí žen na rodičovské dovolené a v neposlední řadě se vyslovuje k organizaci a podstatě samotného Kurzu aktivního rodičovství. 6

7 Přestože jde pouze o případovou studii jednoho modelu vzdělavacího kurzu na podporu zaměstnatelnosti žen po rodičovské dovolené, lze na základě výsledků studie efektivity kurzu vyvozovat, zda podobné aktivity mají smysl a pomáhají skutečně podporovat zaměstnatelnost této problémové skupiny na trhu práce. 7

8 Teoretická část 1. Proměny rodinného chování V této kapitole chci poukázat na okolnosti, které přispěly ke změně rodinného chování. Česká rodina prošla mnohými změnami. Doba, kdy křesťanství šířilo přísnou monogamii, zákaz sexu mimo manželství a výrazně odlišné, vzájemně se doplňující role muže a ženy, uplynula. Změnu iniciovalo několik vynálezů a postupný vývoj společnosti. Dnes již ochrana rodiny a domácnosti nezávisí pouze na síle, odvaze a bojovnosti mužských členů rodinného klanu. Tento úkol převzala profesionální policie a právní řád. Hospodářská moc státu se už výhradně neopírá o organizovanou sílu fyzicky namáhavé práce, pro kterou mají lepší fyzické předpoklady muži. Stále více se opírá o výkon v povoláních, kde je důležitější mít schopnost a dovednost jednat s lidmi. Důležitým prvkem se stává intelektuální zdatnost každého člověka. Těmito charakteristikami jsou muži i ženy vybaveni stejně (Možný, 2002). Dalším neméně důležitým prvkem je prodlužování lidského života. Téměř poloviční pravděpodobnost, že se alespoň jeden z rodičů nedožije dospělosti svých dětí, jak tomu bylo v tradičních společnostech, klesla na malé procento. I péče o domácnost vyžaduje díky mnoha vynálezům jen zlomek původní námahy. Již dávno se doma nepeče chleba a nedere peří. Nejvýznamnější změnu ovšem způsobil na konci 20. století vynález a všeobecné rozšíření spolehlivé antikoncepce. Příroda spojila reprodukci člověka se sexuální slastí. Tu nyní člověk může mít, aniž by za to platil péčí o příští generace (Možný, 2002). Řada problémů, kterým čelí dnešní postmoderní společnost, vyplývá z výrazné změny v demografickém a rodinném chování. Zejména nízká míra fertility je identifikována jako hlavní příčina rostoucích výdajů sociálního státu na důchody, zdravotní péči a pečovatelské služby pro staré lidi, a proto i za pádný důvod pro systémovou změnu financování důchodových systémů a pro modernizaci systémů sociálního zabezpečení (Sirovátka, 2003, s.38). V dlouhodobém časovém plánování se ukazuje, že pouhé zásahy do financování systémů sociální ochrany nebudou stačit jako účinná odpověď na probíhající změny rodinného chování. Rozhodující se pravděpodobně stanou dva zcela jiné faktory. A to dostatečná úroveň porodnosti a dostatečná úroveň pracovní participace, zejména zapojení starších lidí a žen. Obecně se 8

9 zdá, že růst participace žen na trhu práce postupně roste ve všech zemích postmoderní společnosti. Ovšem vývoj porodnosti naproti tomu poklesl téměř všude pod úroveň prosté reprodukce populace (Sirovátka, 2003). Změny v rodinném a reprodukčním chování lze spojovat s proměnou postmoderní společnosti. Dochází k posunu směrem k individualizaci hodnot, životních stylů, člověk má možnost větší svobody i větší individuální volby. Na druhé straně bohužel přináší postmoderní doba i nové jistoty a rizika, jednou z nich je nejistota v rodinných vztazích. Protože ženy začaly mnohem více usilovat o zapojení do pracovního života, o celoživotní kariéru, získávají tak díky tomu větší osobní nezávislost. Vyplývá z toho mimo jiné i fakt, že uzavírání manželství se stává otázkou individuální volby, přestává být důležité pouze z důvodu ekonomické nezbytnosti a finanční zajištěnosti rodiny. Tato situace celkově vede k tomu, že se formují nové a méně stabilní rodinné způsoby soužití. Každá mladá generace vstupuje do věku zakládání rodiny v jiné společenské a ekonomické situaci. Mladý člověk si vytváří sám své vlastní představy o budoucnosti a životní plány, mezi které patří samozřejmě i představy o způsobu rodinného života, o partnerovi i o dětech. Každý jedinec je nicméně formován jinými vnějšími vlivy, jinou realitou každodenního života, proto si všichni musejí hledat v daných společenských podmínkách optimální způsob seberealizace. Velmi významnou roli v seberealizaci zpravidla hraje právě manželské soužití a rodinný život s dětmi. Někteří jej považují za hlavní životní náplň, někteří za zbytečný či okrajový způsob života, který nelze měřit a srovnávat s budováním osobní kariéry a rozvojem vlastní identity. Přesto pro většinu dnešních mladých lidí nadále zůstává úspěšné manželství a rodina jako základ jejich životního uspokojení a štěstí. Rodina jim poskytuje důležité sociální, morální a hlavně citové zázemí, umožňuje jim vytvářet vnitřně bohatý život, přestože se mohou setkat mnohdy i s nezdary, zklamáním či trápením. Mezi faktory, které omezují životní volby potencionálních rodičů se řadí zejména přímé náklady spojené s dětmi, obtíže vyplývající pro ženy z koordinace zaměstnání a péče o děti a neposlední řadě obtížnost životního startu mladých lidí (Sirovátka, 2003). Je jasné, že česká rodina se změnila a významně posunula. Právě zaměstnanost žen vtiskla ženám vlastní identitu a nabourala tradiční schéma: pracující otec-živitel a matka v domácnosti, která se stará o výchovu dětí a vykonává domácí práce. Současná rodina je někde na půl cesty k nové organizaci genderových rolí. Žena kombinuje práci 9

10 s rodinou, pracovní role s rodinnými. Muž nestojí stranou, je vtažen do nové struktury rodiny (Čermáková, 1997). V současné době je rodina a vzorce chování jejich jednotlivých členů vystavena výraznému vlivu financí. Peníze, příjem, růst majetku hrají v rodině nemalou roli. Na druhé straně dochází i k propadu životní úrovně, přičemž řada rodin se tak musí přizpůsobovat novým podmínkám. Zároveň se prohlubují sociálně ekonomické rozdíly. V rodině se díky tomu mění strategie a stereotypy, dochází k proměňování rolí mužů a žen (Šanderová, 2000). Globalizovaná ekonomika, která přináší vyšší možnosti ekonomického růstu a zvýšení příjmů rodin, přináší ale také více rizika a nejistot na trhu práce. Pečovatelské závazky, jež rodiny, v prvé řadě ženy, přijímají, význam uvedených nejistot obvykle zvyšují. Nejistoty vycházející z rizik trhu práce a nestability rodinných svazků se překrývají, stávají se trvalými a do určité míry blokují možnosti individuálních voleb společenského a pracovního uplatnění, stejně jako blokují naplnění partnerských a rodičovských závazků. Volby lidí se stávají nesnadnými (Sirovátka, 2003, s. 39). Vzniká prostor k úvahám o možnostech ovlivnění rodinného chování intervencemi sociálního státu. Klíčové se stávají dvě otázky. Jak učinit rodičovství slučitelné s prací a kariérou? Jak vytvořit novou a více spravedlivou rovnováhu mezi životy mužů a žen, rovnost pohlaví? Uvažuje se nad tím, jak konkrétně napomoci realizaci preferencí pro založení rodin a zároveň pro účast na trhu práce (Sirovátka, 2003) Gender Výše popsané otázky mě přivádějí k zamyšlení, zda je dnešní rodina sférou sociální rovnosti či nerovnosti? Pokud budu uvažovat v rovině partnerské, mají partneři rovnost v mnoha oblastech, například v životním stylu, životních šancích, hodnotových preferencích. Podle toho by byla rodina sférou sociální rovnosti. Ovšem zavedu-li do úvahy další proměnou, kterou je gender 1, zjistím, že přes všechny rovnosti v různých oblastech je rovnost muže a ženy v rodině jedním ze sociálních mýtů. Gender v sobě 1 Gender: někdy je také nazýván sociálním pohlavím. Na rozdíl od pojmu pohlaví, který je chápán výhradně v biologickém smyslu, pojem gender označuje kulturně a historicky proměnlivé charakteristiky a modely přiřazované mužskému nebo ženskému biologickému pohlaví. Soubor mužských (maskulinních) či ženských (femininních) vlastností společnost všeobecně přijímá jako něco přirozeného a neměnného. Tím se společensky ospravedlňuje jejich přímé či nepřímé vynucování. Žena, která se dostatečně nestará o domácí krb, nebo muž, který dostatečně finančně nezabezpečuje rodinu, nejsou považováni za plnohodnotné ženy a muže (Problematika gender, 2007). 10

11 zahrnuje především sociální a společensky podmíněné kulturní rozdíly, očekávání, předsudky a specifika v postavení mužů a žen. Rodina jako základní jednotka sociálního systému je strukturována a hierarchicky uspořádána právě na bázi jednotlivých pohlaví (Maříková, 2000, s. 10). Chlapci i dívky nebývají v rodinách stejně socializováni 2. V rodině se objevuje i nerovnost partnerská. Podle Maříkové je partnerství a rovnost v manželství stále spíše ideálem než realitou (Maříková, 2000). Nerovnost mezi mužem a ženou rodině je reprezentována zejména nerovností, která se váže k dělbě práce v domácnosti, k dělbě práv a povinností, k dělbě rolí, k možnostem a šancím, které muž a žena díky rodině má či nemá. Pravděpodobně největším zdrojem nerovností mezi muži a ženami je problém harmonizace práce a rodiny, přičemž v souvislosti s genderovými stereotypy se jaksi předpokládá, že tento problém se týká primárně žen. Role žen a mužů se v současných společnostech i institucích zásadně liší. Hlavní ženská role v rodině, tedy role matky, je základem nerovného přístupu k ženám na trhu práce. I potenciální budoucí mateřství je důvodem diskriminace mladých bezdětných žen v pracovním světě. Na roli matky se totiž během vývoje rodiny nabaluje stále další objem povinností, práce a odpovědnosti za rodinu. Žena musí zvládnout řadu dílčích činností, obstarat chod domácnosti a výchovu dětí, snad proto jsou matky s dětmi označovány jako neschopné stoprocentního pracovního výkonu, protože musejí svoji pozornost dělit mezi práci a rodinu. U žen s odrostlými dětmi se zase předpokládá, že v důsledku přerušení kariéry u nich došlo ke ztrátě kvalifikace (již po čtyřech letech rodičovské dovolené) a žena, která už má děti dospělé a samostatné, případně již odešly z domova, je velmi často považována za neperspektivní z důvodu vysokého věku. Muži jsou ve stejném věku naopak považováni za pracovníky na vrcholu své kariéry. Přestože se rodičovství týká ve stejné míře muže i ženy, otcovství není považováno za překážku v pracovním výkonu. Naopak, je výhodou, neboť mužům, coby živitelům rodiny, zajišťuje vyšší příjem. Otec dětí je vnímán jako lepší pracovník, který si práce váží a nechce ji ztratit, právě proto, že musí finančně zabezpečit svoji rodinu (Problematika gender, 2007). 2 Genderová socializace: celoživotní proces, v němž se jedinec stává součástí určité společnosti a přisvojuje si její pravidla, hodnoty a normy chování včetně těch, které se týkají genderu (genderové role). Proces socializace působí v největší míře v raném období života. Probíhá buď vědomě na základě odměn a trestů, nebo skrytě prostřednictvím nenápadných signálů výběrem dětského oblečení, knížek, hraček, her, činností a zájmů. Během socializace do genderových rolí jsou děti (ale i dospělí) vedeni k tomu, aby správně naplňovali genderová očekávání (Problematika gender, 2007). 11

12 Jak se zmiňuje Dudová, současné požadavky pracovního trhu a požadavky partnerského a rodinného života jsou ve své podstatě protichůdné (Dudová, 2007). Pracovní trh vyžaduje jedince, nejlépe bez jakýchkoliv závazků, který si bude organizovat život podle potřeb zaměstnavatelů, bude nadmíru časově flexibilní a nebude se omezovat svými osobními soukromými závazky. Zatímco tradiční rodinný model předpokládal soužití dvou lidí, z nichž jeden, zpravidla muž, podřizuje svůj život pracovnímu trhu a ten druhý, obvykle žena, se podřizuje požadavkům rodiny a domácnosti. Současná doba přináší změnu v tom, že obě pohlaví usilují o uplatnění na pracovním trhu. Od žen se ale nadále částečně vyžaduje, aby svoji profesionální dráhu podřídily rodinným a partnerským zájmům. Těžko si tak představit spokojený partnerský život a dokonalé rodinné zázemí za současných podmínek pracovního trhu v rodině, kde oba kladou své vlastní profesní zájmy na první místo. Gender tedy ovlivňuje a formuje individuální vlastnosti a schopnosti mužů i žen, stejně tak i jejich názory, postoje a chování směrem k tradiční a obvyklé normě pro jednotlivá pohlaví. Skutečnost, zda jsem muž či žena, velmi ovlivňuje hodnotové orientace, šance, životní strategie, perspektivy, individuální životní styl. Gender má vliv také na výběr a směr vzdělání, povolání či profese, bezesporu i na výši výdělku. Ovlivňuje, jakou pozici člověk získá v systému placené práce. Omezuje anebo naopak rozšiřuje pravomoci jedince v rodině i mimo ni. Gender je mocnější než pohlaví, které je biologicky dané. Gender na nás vyvíjí větší tlak, působí silněji v našich životech, výrazněji než pohlaví nám organizuje náš všední život (Maříková, 2000, s. 12) Mateřství, determinace práce žen? Protože základem nerovného přístupu k ženám na trhu práce je právě role matky, chci se věnovat podrobněji rodičovství a naznačit vzájemnou propojenost rodičovské role a pracovního trhu. Dítě má od nepaměti svou hodnotu a význam jak pro společnost, rodinu i své rodiče, obzvláště pro ženu znamenalo donedávna základ jejího sociálního postavení. Až do sedmdesátých let zůstávala sama instituce rodičovství sociologií víceméně skryta jako samozřejmé pozadí ostatních, problematičtějších aspektů rodinného života (Možný, 2006, s. 146) Dětství a dospívání bylo pouze předmětem zájmu vývojových psychologů. 12

13 V souvislosti s otázkami, které otevřelo feministické hnutí a statistikami, které přinášely zprávu o tom, že v sedmdesátých letech poprvé v historii naší civilizace poklesla (s výjimkou válek, epidemií, aj.) porodnost v průmyslových zemích pod reprodukční míru, se situace obrátila a začal se rozšiřovat zájem o zkoumání rodičovství. Právě klesající porodnost a tudíž ztráta samozřejmosti pokračování budoucích generací přináší nové výzvy a snahu o pochopení rodičovství a plánování dětí. Nesmírný vliv jistě přinesl i vynález antikoncepce, jež dává ženě do rukou rozhodnutí o tom, zda vůbec, kdy a kolik bude mít dětí. Rodičovství tak najednou přestávalo být přirozeným údělem, který mohl být účinně regulován pouze neplodností, celibátem či dobrovolnou abstinencí. Rozvoj zájmu o rodičovství přispěl i ke zviditelnění jeho zakotvení ve společnosti od její ekonomie po správu, politiku i vědění. Změny ve vztahu k rodičovství, možnost je plánovat či vyloučit se promítly do sociálního makroprostoru, i dovnitř rodiny. Dochází k proměňování celé společnosti, protože společnost s nízkou porodností je jiná, už pouze tím, že se mění její věková struktura (Možný, 2006). Předpokladem pro rodičovství je spojení dvou jedinců, ženy a muže. Toto spojení bylo dříve založeno na mužské dominanci, která je charakterizovaná nejen větší fyzickou silou, ale i větší ekonomickou mocí. Fyzická síla ovšem pomalu začala ztrácet význam a převaha muže a závislost ženy se opřely o ekonomický a politický koncept. Míra ženiny závislosti se stala přímo úměrnou mnohočetnosti jejího mateřství. Od nepaměti ženu spoutává její reprodukční funkce přes svou energetickou náročnost, které nemůže dostát, chybí-li v rodinném systému energie muže. Muž pak od nepaměti zajišťuje svou dominanci v páru tím, že plodí tolik dětí, aby byl k jejich zabezpečení nezbytný. Zvětší-li se ekonomická kapacita ženy kultivací její pracovní síly prostřednictvím kvalifikace natolik, že dokáže i sama udržet rodinný systém na akceptovatelném standartu za předpokladu omezeného počtu dětí, a je-li v jejích rukou prostředek a tedy i rozhodnutí omezující počet dětí, je poprvé v historii skutečně nezávislá, samostatná, rovnoprávná (Možný, 2006, s. 148). Ukazuje se tedy, že díky antikoncepci si žena sama určuje, zda chce mít děti, či nechce, případně jejich počet. Plánování dětí jde ruku v ruce s budováním kariéry a účastí na pracovním trhu. Díky vlastní zaměstnanosti, tím pádem i pravidelnému přijmu, se žena stává ekonomicky nezávislá na muži. 13

14 Dnes se u mateřství neuvažuje pouze o počtu dětí, ale i době a podmínkách, v nichž budou počaty a porozeny. Do rozvažování, zda mít či nemít dítě vstupují v různých společenských vrstvách různé důvody. Nejvýraznější rozdíly jsou v případě různého vzdělání žen, odlišnosti se projevují také v závislosti na rodinném stavu žen a na jejich pozici v sociální stratifikaci (Mareš, 2002). Se vzděláním roste význam dítěte jako prostředku seberealizace, ale současně roste také napětí mezi mateřskou a pracovní rolí ženy. Ženy s vysokoškolským vzděláním na mateřskou roli nerezignují, ale mateřství a rodičovství vnímají více jako komplikaci své životní kariéry a partnerských vztahů 3 (Mareš, 2002, s. 173). Je jasné, že celou problematiku ovlivňují velmi slabě také tradice. Nelze spoléhat na to, že v proměnlivém světě si právě ženy na rozdíl od jiných subjektů budou nadále uchovávat svoji tradiční roli ochránkyně rodinných krbů. Ženám nelze vnucovat povinnost a odpovědnost za udržení lidského rodu, nelze výlučně apelovat na ženskou přirozenost a počítat s femininní socializací a stereotypy. To, co se dříve jevilo určité generaci mužů a žen za přirozené, například finanční a statusová závislost na manželovi, je ve skutečnosti pouhým obrazem genderového kontaktu obou pohlaví v určitém čase a místě za určitých historických a sociálních podmínek (Čermáková, 1997, s. 402). Nemá to nic společného s biologickou přirozeností. Racionální volba ženy pro mateřství je individuální a soukromá, ale není zcela svobodná. A to ve dvou ohledech, které lze vyjádřit metaforami biologických a sociálních hodin. Biologická stránka odkazuje na přirozenost a genetické zakódování podnětu k mateřství. Mateřství nadále zůstává i v průmyslově vyspělých zemích většinou stále nedílnou součástí sociálního statusu a identity ženy. Dítě je v naší kultuře chápáno jako zdroj skutečné vnitřní nenahraditelné radosti a podmínka úplnosti rodiny (Mareš, 2002, s. 163). Neustále ovšem roste svár mezi mateřskou a profesní rolí ženy. Prezentuje se obraz úspěšné nové ženy, v něm není mateřství oddělováno od postavení na trhu práce. Rodičovství zahrnuje jak mateřství, tak otcovství. Přestože naše společnost podceňuje a zlehčuje úlohu otce, neznamená to univerzálně, že o dítě pečuje žena. 3 Je to situace odlišná od postoje žen, které mají pouze základní vzdělání, neboť zde je dítě stále osou života, největším posláním a potvrzením sociálního statusu ženy. Pro vyučené ženy není ani tak důležité dítě samo o sobě jako základ rodiny a osobního štěstí v ní, ženy se středoškolským vzděláním kladou větší důraz na dítě jako sociální investici a prostředek upevnění a potvrzení partnerských vztahů (Mareš, 2002, 173). 14

15 Pokud hovoříme o tom, že mateřství omezuje sociální a ekonomické role žen, může zrovna tak říci, že otcovství omezuje role mužů. Existují společnosti, v nichž se muži a ženy dělí víceméně stejným dílem o úkoly vyplývající z mateřství a porodu. Kojenci potřebují fyzickou péči, verbální i neverbální stimulaci a úzký citový vztah k jednomu člověku a zatím žádný odborník či vědec nikdy nedokázal, že tuto péči musí vykonávat matka spíše než otec, respektive žena spíše než muž (Killarová, 2007). Způsob rozdělení rolí a povinností v rodině je důležitou skutečností, která významně formuje možnosti rodičů sladit profesní a rodinnou sféru. Dělba rolí v rodině je do značné míry založena na sociálních stereotypech, v menší míře se zde projevují osobní preference aktérů a nové netradiční modely (Kuchařová, 2007). Žena se více věnuje rodině a dává jí většinou přednost před prací, muž naopak více než žena věnuje svou pozornost práci, případně i na úkor rodiny. Tradiční dělbu rolí mezi mužem a ženou podporují některá opatření sociální a rodinné politiky. Například trvající rozdíl mezi muži a ženami v nárocích na mateřskou dovolenou nebo absence otcovské dovolené. Častým argumentem proti přijetí ženy do zaměstnání je právě její mateřství. Jedním z důvodů je častá absence žen, neboť když děti onemocní, zůstává s nimi právě matka doma. Žena pečuje nejen o děti, ale i o domácnost. Všechny tyto činnosti zabírají spoustu času, který oproti ženě muž věnuje svému zaměstnání a kariéře, tudíž se žena nutně stává méně spolehlivým pracovníkem. Při naplňování politiky rovných příležitostí mužů a žen v zaměstnání se často usiluje o skloubení dvou významných priorit, a to snahy o efektivní využití lidských zdrojů, která je na prvním místě u zaměstnavatelů a podpory propopulační politiky a rodičovství, ke které by měl přispět především stát. Přijímaná opatření by tedy neměla na jednu stranu bránit ekonomickému zisku firem, ale zároveň by měla přispívat k vytvoření dobrého prostředí pro sladění profesionálních a rodinných potřeb a zájmů. 15

16 2. Zaměstnanost žen 2.1. Pracovní kapitál a ženská role Právo na práci a na svobodnou volbu povolání patří mezi základní lidská práva. Většina států přijímá a uznává pojetí a obsahové vymezení lidských práv, tak jak jsou zakotvena ve Všeobecné deklaraci lidských práv Organizace spojených národů z roku 1948 a na ni navazujících mezinárodních úmluv. Problémem v současné době je jejich konkrétní realizace v životě každého jednotlivého občana (Píchová, 1995). Proč je práce považována v životě člověka za tak důležitou? Ačkoliv je časově náročná, namáhavá a vyčerpávající? Práce zaujímá v životě člověka nezastupitelné postavení, je důležitou podmínkou důstojné existence, přináší nejen materiální prospěch, ale současně dává pocit seberealizace a společenské užitečnosti, podporuje osobnostní rozvoj, pocit uspokojení a životního smyslu. Každou pracovní činnost člověk vykonává v určitém společenství, tudíž práce jedince vřazuje do systému sociálních vztahů, kde může uspokojovat své potřeby ctižádosti a sebeuplatnění. Práce tedy neslouží pouze k výrobě statků nebo vykonávání služeb, ale vytváří sociální pole kontaktů s možností vést rozhovory, potkávat jiné lidi a uzavírat přátelství. Skupinová práce nabízí prostředí, ve kterém se člověk hodnotí a srovnává s ostatními. Při zvládání pracovních úkolů může jedinec získat odborné kompetence. V kontextu životní dráhy člověka práce určuje začátek i konec ekonomické aktivity. Práce má vliv i při výchově dětí, neboť jí ukazujeme dětem platné hodnoty a nabízíme jim tak možnost ztotožnění, nápodoby a osobního příkladu. Děti sice v dnešní době nevidí tak často rodiče pracovat, ale spoluprožívají jejich pracovní úspěchy i nezdary (Buchtová, 2002). Pracovní kapitál vymezujeme v jeho základních rysech, jimiž jsou dosažené vzdělání, kvalifikace a pracovní či osobní kontakty, které posilují pracovní pozici (Čermáková, 2000, s. 95). Nedostatek pracovního kapitálu vytlačují ženu buď přímo z trhu práce, případně ji činí závislou na sociální podpoře. Čím více kapitálu žena má, tím vzrůstají její šance získat pracovní uplatnění. Obecně poskytuje pracovní kapitál ženám silnější pocit vlastní identity, autonomii, seberealizaci, nezávislost a kariéru. Pracovní sféra respektuje rodinné role zaměstnané ženy, mezi státem a pracovní sférou existují určitá pravidla a dohody. Čermáková o nich hovoří jako o velké genderové dohodě, která obsahuje (Čermáková, 2000, s. 96): garantovanou a nárokovou mateřskou dovolenou, 16

17 garantovanou a nárokovou rodičovskou dovolenou, sociálně protekční opatření zaručená Zákoníkem práce. V souvislosti s porodem a péčí o narozené dítě má žena nárok na mateřskou dovolenou. Její délka je 28 týdnů a jde-li o ženu osamělou, případně o ženu, která porodila více dětí je tato doba 37 týdnů. K prohloubení mateřské dovolené se ženě anebo muži (nebo oběma) poskytuje, pokud o to požádají, rodičovská dovolená až do 3 let věku dítěte. Od je tato doba koncipována jako rodičovská dovolená, nárok na její uplatnění mají i muži. Po návratu ženy z mateřské dovolené nebo muže po skončení rodičovské dovolené v rozsahu doby, po kterou je žena oprávněna čerpat mateřskou dovolenou, má žena nebo muž nárok na zařazení na původní práci a pracoviště. Není-li to možné proto, že práce odpadla nebo pracoviště bylo zrušeno, musí je zaměstnavatel zařadit na jinou práci odpovídající pracovní smlouvě (Martinková, 2005, s. 59). Doba strávená na mateřské a rodičovské dovolené se započítává do odpracované praxe a výpočtu důchodu. Čermáková popisuje i malou genderovou dohodu, která spočívá v nepsané úmluvě mezi pracovnicí a zaměstnavatelem. Podle ní se očekává, že si zaměstnankyně udrží svoji kvalifikaci během rodičovské dovolené a po návratu do práce bude schopná flexibility a vyrovná svá sociální omezení vzniklá přerušením pracovní dráhy (Čermáková, 2000). V zahraničí vznikají nástroje, které slouží zaměstnavatelům k posuzování neformálně získaných kompetencí v rodině během rodičovské dovolené. 4 Ženy neztrácejí svůj pracovní kapitál z důvodu mateřské dovolené, ale jejich pracovní kredit klesá v porovnání s muži v těch profesích, kde se kariéra a postup odvíjí 4 Z projektu EU Rovné příležitosti pro muže a ženy vznikl v Německu nástroj nazvaný bilance kompetencí, který slouží k rozpoznání a ohodnocení neformálně získaných kompetencí, u nichž je kladen důraz na činnosti v rodině. Bilance kompetencí je považována za nástroj moderní personální politiky. V tomto směru lze pozorovat posun zájmu zaměstnavatelů od kvalifikovaných ke kompetentním pracovníkům, protože cílem není mapovat pouze znalosti získané z formálního učení, ale například i sociální a osobnostní dovednosti, které jsou nezbytnou součástí kvalifikace. Cílovou skupinou pro použití nástroje jsou zaměstnané matky a otcové, pracovníci, kteří mají zájem na dalším vzdělávání, a ženy, které se vracejí na trh práce. Zájemci o bilanci kompetencí jsou systematicky vedeni k tomu, aby svůj dosavadní život reflektovali jako proces získávání vědomostí a dovedností a aby považovali rodinu za místo vzdělávání. Na závěr projektu je vypracován osobnostní kompetenční profil, který slouží jak k sebepoznání pracovníka, tak může sloužit zaměstnavateli pro pracovní zařazení v organizaci. Také projekt rodinné kompetence rakouského Spolkového ministerstva pro sociální jistoty, generace a ochranu spotřebitelů je nástrojem, který slouží ženám i jejich potenciálním zaměstnavatelům při přijímání do pracovního poměru. Na rozdíl od německé bilance kompetencí zahrnuje možnost získání certifikátu na základě úspěšně absolvovaného speciálního testu. Tento certifikát je nejen společenským uznáním práce v rodině, ale dává i zaměstnavateli spolehlivou informaci o dovednostech uchazečky (Oujezdská, 2007). 17

18 od nepřerušované stabilní pracovní dráhy a konkurenceschopnosti. Muž i žena mají každý svoje individuální vlastní různé zájmy a strategie, každý z nich má odlišné pracovní zkušenosti. Ženská pracovní síla je chápána odlišně od mužské, a to v její vzdělanostní či kvalifikační charakteristice. Většinou se jedná o handicap, s nímž se ženy musejí vyrovnat, chtějí.li na trhu práce uspět (Čermáková, 2000). Žena orientovaná na pracovní kariéru se v okamžiku, kdy se rozhoduje pro mateřství a rodinu, ocitá ve složité situaci. Protože bude nucena kombinovat práci a rodinu a její kariérové šance budou velmi slabé nebo žádné. Genderové dohody si jistí ženskou pracovní sílu, ale nic více. Pracovní systém má tendenci upřednostňovat muže, a když to jde, genderové dohody obcházet (Čermáková, 2000, s. 96). Zaměstnavatelé se snaží eliminovat ženy s dětmi z pracovního trhu. Ztížené postavení žen s dětmi se prohlubuje s nárůstem nezaměstnanosti a nedostatkem pracovních míst Rovné příležitosti Zastřešujícím konceptem je oblast vytváření rovných příležitostí mužů a žen na trhu práce, jež se stává jedním ze stěžejních úkolů 21. století. Zpravidla je to totiž právě péče o dítě, která zabraňuje ženě v profesním růstu. Při hledání pracovního uplatnění demotivuje ženy rovněž stereotypní přístup potenciálních zaměstnavatelů, kteří projevují značné neporozumění pro jejich situaci. To, že má žena děti, je vnímáno jako handicap, zatímco u mužů zvyšuje rodinné zázemí jejich osobní kredit. Problémem, který v poslední době nabývá značné závažnosti, a proto se začínají hledat různé cesty k jeho řešení, je vyloučení všech forem diskriminace. Jednou z oblastí, které je potřeba věnovat zvýšenou pozornost je rovnost mužů a žen na trhu práce a rovnost jejich mezd. V březnu 2000 byl v Lisabonu schválen strategický cíl pro Evropskou unii stát se do roku 2010 nejkonkurenceschopnější a nejdynamičtější znalostní ekonomikou, schopnou udržitelného růstu, s lepšími pracovními místy a s více posílenou sociální soudržností (Fischlová, 2007, s. 2). Proto nejvýznamnějším, skutečně zásadním úkolem je zvýšit míry zaměstnanosti a účasti na trhu práce, především pro zaměstnance vyššího věku, ale rovněž pro ženy...nejzřetelněji se jeví možnost zaměřit se na rozdíly mezi pohlavími, které jsou viditelné v mnoha členských státech (Fischlová, 2007, s. 2). Členské státy EU mají: prostřednictvím integrovaného přístupu slučující genderový mainstreaming a specifické kroky politiky podpořit účast žen na trhu práce a do roku 2010 dosáhnout 18

19 podstatného zmenšení rozdílů mezi muži a ženami v míře zaměstnanosti, nezaměstnanosti a platu (Fischlová, 2007, s. 2). Snížení mzdového rozdílu by mělo být dosaženo: mnohostranným přístupem orientovaným na zásadní faktory mzdového rozdílu, včetně segregace podle odvětví a povolání, vzdělání a přípravy, klasifikace práce a platových systémů, osvěty a průhlednosti (Fischlová, 2007, s. 2). Česká republika se přihlásila k závěrům čtvrté světové konference o ženách, konané v Pekingu v roce Vzala tím na sebe i závazky zabývat se a řešit otázky rovného postavení mužů a žen. V Pekingu byla přijata Akční platforma, program zaměřený na posílení práv žen, který má zlepšit možnosti žen využívat svá lidská práva. Hlavním cílem Akční platformy je vytipovat a pojmenovat základní soubor problémových okruhů a navrhnout ke každému seznam příslušných prioritních opatření. Tento dokument charakterizuje a vysvětluje otázky současného postavení žen v rámci mezinárodních kontextů, dosavadních zkušeností a historického vývoje. Definuje celkem 12 kritických oblastí diskriminace žen a ke každé kritické oblasti zájmu jsou diagnostikovány dané problémy i navrženy strategické cíle spolu se strategickými opatřeními. Konkrétně cíl H.3. nese název "Vytvořit a rozšířit údaje a informace rozdělené podle pohlaví pro plánování a vyhodnocování. Jako opatření k tomu je v dokumentu uveden požadavek na národní, regionální a mezinárodní statistické služby a příslušné vládní úřady ve spolupráci s výzkumnými a dokumentačními organizacemi. V této souvislosti se po vládách požaduje, aby zajistily pravidelné vydávání statistické publikace s genderovými údaji (Stručná historie, 2007). Česká vláda, díky přijatým mezinárodním závazkům, věnuje otázkám rovných příležitostí a rovnoprávného postavení obou pohlaví větší pozornost než dříve, a to se projevilo především přijetím vládního programu Priority a postupy vlády při prosazování rovnosti mužů a žen. Od roku 1998 se zabývala problematikou rovnosti mužů a žen Rada vlády pro lidská práva, konkrétně její Výbor pro odstranění všech forem diskriminace žen, jakožto poradní orgán vlády (Stručná historie, 2007). Ve stejném roce vzniklo na Ministerstvu práce a sociálních věcí oddělení pro rovnost mužů a žen, které má v oblasti politiky genderu koncepční a koordinační roli. Řídí se při tom programovým dokumentem vlády Priority a postupy vlády při prosazování rovnosti mužů a žen. MPSV ČR pak navíc, prostřednictvím koordinačního oprávnění, vede ostatní ministerstva k tomu, aby v rámci své politiky systematicky, cíleně a efektivně přispívala k rozvoji rovných příležitostí mužů a žen. Hlavním cílem 19

20 je zvýšit obecnou informovanost o podstatě principu rovnosti mužů a žen, o stavu provádění národní i mezinárodní politiky této oblasti lidských práv, o zásadních politických a právních dokumentech a o aktérech působících v této oblasti (Postavení MPSV, 2007). Od pracuje na každém ministerstvu minimálně jeden pracovník, do jehož pracovní náplně patří problematika rovnosti mužů a žen v oblasti věcné působnosti resortu. Dalším významným krokem bylo v roce 2001 zřízení poradního orgánu vlády Rady vlády pro rovné příležitosti mužů a žen. 5 Od července 2002 pracuje Stálá komise Poslanecké sněmovny pro rodinu a rovné příležitosti (Stručná historie, 2007) Historický vývoj zaměstnanosti žen Zaměstnanost žen ovlivňuje zásadním způsobem profesní systém, který tvoří osu sociální a třídní struktury dané společnosti. Změny ve struktuře profesí a povolání se potom zákonitě promítají do stratifikačního systému celé společnosti (Čermáková, 2000). Historické studie evropských společností dokládají, že v tradiční zemědělské usedlosti byly mužské a ženské práce rodově diferencovány. Na druhou stranu ale byly tyto práce vzájemně nepostradatelné a komplementární, takže nemohly být ani ty či ony podceňovány. (Možný, 2006). Zaměstnání, jako způsob produkce statků a obživy člověka a jeho rodiny, se vynořilo historicky poměrně nedávno. A jeho víceméně úplné ztotožnění s prací se stanovilo až nějaký čas po průmyslové revoluci. Toto ztotožnění ale zakrývá fakt, že podstatný díl práce se vykonává mimo zaměstnání a převážnou část této práce vykonávají ženy (Možný, 2006). Právě průmyslová revoluce měla velký dopad na rodinu a zejména na postavení žen v ní. Revoluce přinesla oddělení bydliště a pracoviště, hlavní zaměstnání člověka se 5 Rada vlády pro rovné příležitosti žen a mužů (dále jen "Rada") je stálým poradním orgánem vlády v oblasti vytváření rovných příležitostí pro ženy a muže. Rada byla zřízena usnesením vlády ČR č ze dne 10. října Rada připravuje návrhy směřující k prosazování a dosažení rovných příležitostí pro ženy a muže. Rada zejména: 1. projednává a doporučuje vládě základní koncepční směry postupu vlády při prosazování rovných příležitostí pro ženy a muže, 2. koordinuje základní směry resortních koncepcí v oblasti rovných příležitostí pro ženy a muže, 3. stanovuje okruh priorit pro projekty resortů na podporu realizace rovných příležitostí pro ženy a muže, 4. identifikuje ve společnosti aktuální problémy v rovných příležitostech pro ženy a muže, 5. hodnotí efektivitu naplňování principu rovnosti žen a mužů (Rada vlády, 2007). 20

Gender. MUDr. Mgr. Petra Elizabeth Teslíková

Gender. MUDr. Mgr. Petra Elizabeth Teslíková Gender MUDr. Mgr. Petra Elizabeth Teslíková Gymnázium a Střední odborná škola, Rokycany, Mládežníků 1115 Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0410 Číslo šablony: 2 Název materiálu: Gender Ročník: 3. Identifikace

Více

2. Evropský sociální fond

2. Evropský sociální fond 2. Evropský sociální fond Úkoly Evropského sociálního fondu vyplývají jednak přímo ze Smlouvy (speciální ustanovení o ESF), jednak z rámce úkolů strukturálních fondů. Smlouva o ES: Hlava XI článek 146/ex-čl.

Více

Priority v oblasti odborného a technického kvalifikačního školství šance pro budoucnost

Priority v oblasti odborného a technického kvalifikačního školství šance pro budoucnost Priority v oblasti odborného a technického kvalifikačního školství šance pro budoucnost Vážené dámy, vážení pánové, dovolte mi pozdravit Vás a toto setkání jménem Ministerstva průmyslu a obchodu ČR. Všichni

Více

Rovné příležitosti. Od nediskriminace k rovným příležitostem

Rovné příležitosti. Od nediskriminace k rovným příležitostem Rovné příležitosti Od nediskriminace k rovným příležitostem Rovné příležitosti Dva klíčové prvky všeobecného principu rovných příležitostí jsou zákaz diskriminace na základě státní příslušnosti (článek

Více

Evaluace průřezových témat

Evaluace průřezových témat KONFERENCE 2013 EVALUACE PRO BUDOUCNOST Evaluace průřezových témat Daniel Svoboda 28. 5. 2013 1 Úvod Busanské partnerství pro efektivní rozvojovou spolupráci potvrdilo, že odstraňování chudoby a nerovností

Více

Strategie, nástroje a možnosti státu při podpoře uplatnění starších pracovníků v důsledku stárnutí populace 7.11.2014 7.11.2007777

Strategie, nástroje a možnosti státu při podpoře uplatnění starších pracovníků v důsledku stárnutí populace 7.11.2014 7.11.2007777 Strategie, nástroje a možnosti státu při podpoře uplatnění starších pracovníků v důsledku stárnutí populace 7.11.2014 7.11.2007777 Obsah Demografický vývoj v České republice Národní akční plán podporující

Více

Rovnost žen a mužů v EU

Rovnost žen a mužů v EU Case Id: b225bc59-e90b-412f-aba1-89a918a4ad93 Date: 19/07/2015 14:44:36 Rovnost žen a mužů v EU Vyplnění polí označených je povinné. Údaje o vaší organizaci Vyplňujete dotazník v rámci své profesní činnosti

Více

Adresa: Kontaktní osoba: Ing. Martina Jeníčková Na poříčním právu 1/ Telefon: 221 923 587 128 01 Praha 2 Fax: E-mail: martina.jenickova@mpsv.

Adresa: Kontaktní osoba: Ing. Martina Jeníčková Na poříčním právu 1/ Telefon: 221 923 587 128 01 Praha 2 Fax: E-mail: martina.jenickova@mpsv. Návrh výzkumné potřeby státní správy pro zadání veřejné zakázky na projekt z programu veřejných zakázek ve výzkumu, experimentálním vývoji a inovacích pro potřeby státní správy BETA Předkladatel - garant

Více

Problematika seniorů v České republice

Problematika seniorů v České republice Problematika seniorů v České republice Obsah Demografický vývoj v České republice a Evropské unii Aktivní stárnutí z pohledu MPSV Národní akční plán podporující pozitivního stárnutí pro období 2013 až

Více

Gender mainstreaming. Ministerstvo práce a sociálních věcí Řídící orgán CIP EQUAL

Gender mainstreaming. Ministerstvo práce a sociálních věcí Řídící orgán CIP EQUAL Gender mainstreaming Ministerstvo práce a sociálních věcí Řídící orgán CIP EQUAL Jak lze dosáhnout genderové rovnosti? Strategie na cestě ke konečnému cíli genderové rovnosti Integrování genderového hlediska

Více

Slaďování pracovního a rodinného života Anna Machátová. Konference Práce na dálku

Slaďování pracovního a rodinného života Anna Machátová. Konference Práce na dálku Slaďování pracovního a rodinného života Anna Machátová Konference Práce na dálku Třebíčské centrum o.s. Založeno v březnu 1998 Člen Sítě MC od září 2006 Spolupráce s více jak 100 organizacemi a specialisty

Více

Autorka: Dr. Jane Pillingerová Prezentace pro Konferenci EPSU o kolektivním vyjednávání Bratislava, 14.-15. září 2010

Autorka: Dr. Jane Pillingerová Prezentace pro Konferenci EPSU o kolektivním vyjednávání Bratislava, 14.-15. září 2010 Rovná odměna a vliv recese na pracovnice Autorka: Dr. Jane Pillingerová Prezentace pro Konferenci EPSU o kolektivním vyjednávání Bratislava, 14.-15. září 2010 Proč přetrvává genderový rozdíl v odměňování?

Více

Career Guidance: A Handbook for Policy Makers. Profesní poradenství: příručka pro tvůrce koncepcí. Summary in Czech. Přehled v českém jazyce

Career Guidance: A Handbook for Policy Makers. Profesní poradenství: příručka pro tvůrce koncepcí. Summary in Czech. Přehled v českém jazyce Career Guidance: A Handbook for Policy Makers Summary in Czech Profesní poradenství: příručka pro tvůrce koncepcí Přehled v českém jazyce Dobře organizované služby profesního poradenství mají stále větší

Více

Otcové na rodičovské a po rodičovské

Otcové na rodičovské a po rodičovské Otcové na rodičovské a po rodičovské Participace mužů na péči o děti a na domácích pracích z hlediska genderové rovnosti PhDr. Hana Maříková, SOÚ Praha Východiska a otázky Transformace sféry rodiny a intimity,

Více

Dokument ze zasedání 18. 9. 2009 B7-0000/2009. předložený na základě otázek k ústnímu zodpovězení B7-0000/2009 a B7-0000/2009

Dokument ze zasedání 18. 9. 2009 B7-0000/2009. předložený na základě otázek k ústnímu zodpovězení B7-0000/2009 a B7-0000/2009 EVROPSKÝ PARLAMENT 2009-2014 Dokument ze zasedání 18. 9. 2009 B7-0000/2009 NÁVRH USNESENÍ předložený na základě otázek k ústnímu zodpovězení B7-0000/2009 a B7-0000/2009 v souladu s čl. 115 odst. 5 jednacího

Více

OBSAH SEXUÁLNĚ REPRODUKČNÍ ZDRAVÍ - OBECNÁ TÉMATA

OBSAH SEXUÁLNĚ REPRODUKČNÍ ZDRAVÍ - OBECNÁ TÉMATA ÚVOD 12 ODDÍL I SEXUÁLNÍ ZRÁNÍ A FORMOVÁNÍ SEXUÁLNÍ IDENTITY 1 Prenatální vývoj 16 1.1 Prenatální vývoj a diferenciace pohlaví 16 1.2 Prenatální vývoj 31 1.3 Časné těhotenské ztráty 35 2 Porod 42 2.1 Prenatální

Více

NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (ES) č. 1784/1999. ze dne 12. července 1999. o Evropském sociálním fondu *

NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (ES) č. 1784/1999. ze dne 12. července 1999. o Evropském sociálním fondu * NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (ES) č. 1784/1999 ze dne 12. července 1999 o Evropském sociálním fondu * EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE, s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství,

Více

EVROPSKÉ DOBROVOLNICKÉ CENTRUM (CEV) MANIFEST EVROPSKÉHO DOBROVOLNICTVÍ 2003

EVROPSKÉ DOBROVOLNICKÉ CENTRUM (CEV) MANIFEST EVROPSKÉHO DOBROVOLNICTVÍ 2003 EVROPSKÉ DOBROVOLNICKÉ CENTRUM (CEV) MANIFEST EVROPSKÉHO DOBROVOLNICTVÍ 2003 PROČ JE DOBROVOLNICTVÍ DŮLEŽITÉ? Fakta: > Miliony občanů po celé Evropě jsou zapojeny do dobrovolnictví bu prostřednictvím organizace

Více

Studie č. 13. Žádoucí změny v systému vzdělávání v odvětví textilního a oděvního průmyslu, s důrazem na rovnováhu

Studie č. 13. Žádoucí změny v systému vzdělávání v odvětví textilního a oděvního průmyslu, s důrazem na rovnováhu Žádoucí změny v systému vzdělávání v odvětví textilního a oděvního průmyslu, s důrazem na rovnováhu mezi konkurenceschopností a sociální soudržností Vytvořeno pro: Projekt reg.č.: Název projektu: Objednatel:

Více

ZAMĚSTNÁVÁNÍ OSOB SE ZDRAVOTNÍM POSTIŽENÍM

ZAMĚSTNÁVÁNÍ OSOB SE ZDRAVOTNÍM POSTIŽENÍM ZAMĚSTNÁVÁNÍ OSOB SE ZDRAVOTNÍM POSTIŽENÍM PROČ SE ZAPOJIT DO PRACOVNÍHO PROCESU? Pocit užitečnosti. Překonání handicapu uvnitř sebe sama. Alespoň částečná finanční nezávislost. Aktivní zapojení do formování

Více

Seznam pojmů používaných v klíčové aktivitě 6 Uznávání neformálního vzdělávání

Seznam pojmů používaných v klíčové aktivitě 6 Uznávání neformálního vzdělávání Seznam pojmů používaných v klíčové aktivitě 6 Uznávání neformálního vzdělávání Aktivní politika zaměstnanosti aktivní politikou zaměstnanosti se podle zákona č. 1/1991 Sb., o zaměstnanosti, rozumí souhrn

Více

Studijní opora. Název předmětu: Řízení zdrojů v ozbrojených silách. Příprava a rozvoj personálu v rezortu MO. Obsah: Úvod

Studijní opora. Název předmětu: Řízení zdrojů v ozbrojených silách. Příprava a rozvoj personálu v rezortu MO. Obsah: Úvod Studijní opora Název předmětu: Řízení zdrojů v ozbrojených silách Téma 10: Příprava a rozvoj personálu v rezortu MO Obsah: Úvod 1. Řízení vzdělávání a rozvoje pracovníků v organizaci 2. Koncepce přípravy

Více

ČESKÝ SVAZ MUŽŮ, o.s.

ČESKÝ SVAZ MUŽŮ, o.s. Rovnost a spravedlnost www.svaz-muzu.cz Český svaz mužů -představení Proč vznikl Český svaz mužů O nás Prezentace v médiích Základní cíle Současná činnost Hlavní témata Českého svazu mužů Možnosti spolupráce

Více

Rodinná politika pojetí a aktuální informace

Rodinná politika pojetí a aktuální informace Rodinná politika pojetí a aktuální informace (Brno, 20. 6. 2014) 1 Rodinná politika a aktéři rodinné politiky Pojetí rodinné politiky, sociální politika OECD: Soubor opaření zaměřených na: - vyrovnání

Více

POKYNY PRO POLITIKU ROVNÝCH PŘÍLEŽITOSTÍ

POKYNY PRO POLITIKU ROVNÝCH PŘÍLEŽITOSTÍ PRACOVNÍ PŘEKLAD POKYNY PRO POLITIKU ROVNÝCH PŘÍLEŽITOSTÍ pro Finanční mechanismus EHP a Norský finanční mechanismus Schváleno 7. dubna 2006 1. Úvod 1.1. Věcné prohlášení Rovnost příležitostí je v popředí

Více

Lidské zdroje na trhu práce. Ing. Monika DAVIDOVÁ, Ph.D.

Lidské zdroje na trhu práce. Ing. Monika DAVIDOVÁ, Ph.D. Lidské zdroje na trhu práce Psychologické, sociální a ekonomické důsledky nezaměstnanosti Ing. Monika DAVIDOVÁ, Ph.D. Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Název projektu: Inovace magisterského

Více

1. Prosazování principů rovnosti žen a mužů jako součást politiky vlády

1. Prosazování principů rovnosti žen a mužů jako součást politiky vlády 1. Prosazování principů rovnosti žen a mužů jako součást politiky vlády 1. 1. V rámci své mediální politiky a s ohledem na průřezový charakter politiky rovných příležitostí žen a mužů zdůrazňovat tento

Více

FLEXIBILNÍ PRÁCE - ŠANCE PRO ROZVOJ FIREM I ZAMĚSTNANCŮ

FLEXIBILNÍ PRÁCE - ŠANCE PRO ROZVOJ FIREM I ZAMĚSTNANCŮ FLEXIBILNÍ PRÁCE - ŠANCE PRO ROZVOJ FIREM I ZAMĚSTNANCŮ PROJEKT METR (Sdílení pracovních míst jako forma podpory mezigeneračního transferu kompetencí mezi pracovníky CZ.1.04/2.2.00/11.00024) Konference

Více

Evropský sociální fond 2014-2020 Vize MPSV pro oblasti trhu práce a sociálního začleňování

Evropský sociální fond 2014-2020 Vize MPSV pro oblasti trhu práce a sociálního začleňování Evropský sociální fond 2014-2020 Vize MPSV pro oblasti trhu práce a sociálního začleňování Ing. Vladimír Kváča, Ph.D. vrchní ředitel sekce fondů EU Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR Venkov 2011,

Více

Poslání a formy denní péče o děti - předmět diskusí a potřeba řešení

Poslání a formy denní péče o děti - předmět diskusí a potřeba řešení Poslání a formy denní péče o děti - předmět diskusí a potřeba řešení Věra Kuchařová Příspěvek vznikl v rámci projektu č. CZ.1.04/5.1.01/77.00038 Nové formy denní péče o děti v České republice financovaného

Více

Národní soustava kvalifikací = řešení situace na trhu práce

Národní soustava kvalifikací = řešení situace na trhu práce Národní soustava kvalifikací = řešení situace na trhu práce Vize střešních zaměstnavatelů Chceme státem podporovaný systém celoživotního učení ke zvýšení vzdělanosti, adaptabilnosti a zaměstnatelnosti

Více

Aktualizace Dlouhodobého záměru Západomoravské vysoké školy Třebíč, o. p. s. pro rok 2012

Aktualizace Dlouhodobého záměru Západomoravské vysoké školy Třebíč, o. p. s. pro rok 2012 Západomoravská vysoká škola Třebíč obecně prospěšná společnost Aktualizace Dlouhodobého záměru Západomoravské vysoké školy Třebíč, o. p. s. pro rok 2012 Aktualizace Dlouhodobého záměru vzdělávací a vědecké,

Více

Možnosti čerpání finančních prostředků pro obce v OP Zaměstnanost 2014-2020

Možnosti čerpání finančních prostředků pro obce v OP Zaměstnanost 2014-2020 Možnosti čerpání finančních prostředků pro obce v OP Zaměstnanost 2014-2020 Marie Hatalová Jihlava 2. prosince 2014 Současný stav přípravy OPZ Schválení návrhu OPZ vládou ČR - 9. 7. 2014 Zaslání návrhu

Více

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ DOPORUČENÍ KOMISE 20.8.2009

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ DOPORUČENÍ KOMISE 20.8.2009 KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ V Bruselu dne 20.8.2009 K(2009) 6464 v konečném znění DOPORUČENÍ KOMISE 20.8.2009 o mediální gramotnosti v digitálním prostředí pro vyšší konkurenceschopnost audiovizuálního

Více

Etický kodex sociálních pracovníků

Etický kodex sociálních pracovníků Etický kodex sociálních pracovníků 1. Etické zásady Sociální práce je založena na hodnotách demokracie, lidských práv a sociální spravedlnosti. Sociální pracovníci proto dbají na dodržování lidských práv

Více

PROGRAMOVÉ PROHLÁŠENÍ Odborového svazu ECHO na volební období 2013-2018 (schváleno dne 6.6.2013 2. sjezdem OS ECHO)

PROGRAMOVÉ PROHLÁŠENÍ Odborového svazu ECHO na volební období 2013-2018 (schváleno dne 6.6.2013 2. sjezdem OS ECHO) PROGRAMOVÉ PROHLÁŠENÍ Odborového svazu ECHO na volební období 2013-2018 (schváleno dne 6.6.2013 2. sjezdem OS ECHO) Odborový svaz ECHO (dále jen svaz) je svobodné, demokratické, otevřené a na principech

Více

SOCIOLOGIE Gender, rovné příležitosti

SOCIOLOGIE Gender, rovné příležitosti SOCIOLOGIE Gender, rovné příležitosti Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Název projektu: Inovace magisterského studijního programu Fakulty ekonomiky a managementu Registrační číslo projektu:

Více

Národní akční program. bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. na období 2008-2009

Národní akční program. bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. na období 2008-2009 Národní akční program bezpečnosti a ochrany zdraví při práci na období 2008-2009 Schválen na 16. zasedání Rady vlády pro BOZP dne 10. 12. 2007 Úvod Národní akční program bezpečnosti a ochrany zdraví při

Více

Ing. Martin Tlapa Náměstek MPO ČR

Ing. Martin Tlapa Náměstek MPO ČR Financování výzkumu a inovací z fondů EU a ČR v létech 2007-2013 2013 Ing. Martin Tlapa Náměstek MPO ČR Strukturální fondy pro výzkum a inovace OP Podnikání a inovace OP Vzdělávání pro konkurenceschopnost

Více

CÍL 2: SPRAVEDLNOST VE ZDRAVÍ

CÍL 2: SPRAVEDLNOST VE ZDRAVÍ CÍL 2: SPRAVEDLNOST VE ZDRAVÍ DO ROKU 2020 SNÍŽIT ZDRAVOTNÍ ROZDÍLY MEZI SOCIOEKONOMICKÝMI SKUPINAMI NEJMÉNĚ O JEDNU ČTVRTINU ZLEPŠENÍM ÚROVNĚ DEPRIVO- VANÝCH POPULAČNÍCH SKUPIN Spravedlnost ve zdraví

Více

NÁRODNÍ POLITIKA BOZP

NÁRODNÍ POLITIKA BOZP NÁRODNÍ POLITIKA BOZP Vláda České republiky schválila svým usnesením č. 475 ze dne 19. května 2003 Národní politiku bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. Národní politika BOZP vyjadřuje vůli nejvyšších

Více

Doporučení pro nastavení politiky v oblasti zahraniční zaměstnanosti

Doporučení pro nastavení politiky v oblasti zahraniční zaměstnanosti Doporučení pro nastavení politiky v oblasti zahraniční zaměstnanosti s ohledem na připravovanou novou právní úpravu vstupu a pobytu cizinců na území České republiky Předkládaná doporučení vychází především

Více

Krátkodobý realizační plán Strategie rozvoje lidských zdrojů JMK 2012-2013 David Póč Katedra veřejné ekonomie

Krátkodobý realizační plán Strategie rozvoje lidských zdrojů JMK 2012-2013 David Póč Katedra veřejné ekonomie Krátkodobý realizační plán Strategie rozvoje lidských zdrojů JMK 2012-2013 David Póč Katedra veřejné ekonomie Zápatí prezentace 1 Řízení lidských zdrojů v JMK Jihomoravský kraj dlouhodobý aktivní přístup

Více

Populační politika. XXXX.konference ČDS: Dvacet let sociodemografické transformace Brno 27.-28.5.2010. RNDr. Jiřina Kocourková, Ph.D.

Populační politika. XXXX.konference ČDS: Dvacet let sociodemografické transformace Brno 27.-28.5.2010. RNDr. Jiřina Kocourková, Ph.D. KATEDRA DEMOGRAFIE A GEODEMOGRAFIE Přírodovědecká fakulta Univerzita Karlova v Praze Tel: (+420) 221 951 418 E-mail: demodept@natur.cuni.cz URL: https://www.natur.cuni.cz/demografie RNDr. Jiřina Kocourková,

Více

Sólo rodiče v ČR. APERIO Společnost pro zdravé rodičovství. Eliška Kodyšová

Sólo rodiče v ČR. APERIO Společnost pro zdravé rodičovství. Eliška Kodyšová Sólo rodiče v ČR APERIO Společnost pro zdravé rodičovství 13. ledna 2014 Eliška Kodyšová proč sólo rodiče? pečující osoba živitel/kai sám SÓLO RODIČ proč sólo rodiče? ÚPLNÁ RODINA RODINA NEúplná SÓLO rodina

Více

I. oddíl 1 Sociální politika, její podstata a základní charakteristika Typy (modely) sociální politiky, její funkce a nástroje

I. oddíl 1 Sociální politika, její podstata a základní charakteristika Typy (modely) sociální politiky, její funkce a nástroje OBSAH Úvod................................................ 11 I. oddíl 1 Sociální politika, její podstata a základní charakteristika.................... 17 1.1 Místo sociální politiky ve společenském systému....

Více

2. Odstraňování slabých míst vzdělávacího systému

2. Odstraňování slabých míst vzdělávacího systému MINISTERSTVO ŠKOLSTVÍ, MLÁDEŽE A TĚLOVÝCHOVY Podklad pro diskuzi ke Strategii vzdělávací politiky do roku 00. Odstraňování slabých míst vzdělávacího systému Praha, březen 01 Úvod V lednu 01 zahájilo Ministerstvo

Více

PROGRAM ČESKOMORAVSKÉHO ODBOROVÉHO SVAZU CIVILNÍCHZAMĚSTNANCŮ ARMÁDY NA OBDOBÍ 2013-2016

PROGRAM ČESKOMORAVSKÉHO ODBOROVÉHO SVAZU CIVILNÍCHZAMĚSTNANCŮ ARMÁDY NA OBDOBÍ 2013-2016 PROGRAM ČESKOMORAVSKÉHO ODBOROVÉHO SVAZU CIVILNÍCHZAMĚSTNANCŮ ARMÁDY NA OBDOBÍ 2013-2016 l. Oblast pracovněprávní a zaměstnanosti 1.1 V součinnosti s ostatními odborovými svazy průběžně prosazovat v tripartitních

Více

Problémový okruh č. 1 Kultura a společenský život 2014-2020

Problémový okruh č. 1 Kultura a společenský život 2014-2020 Výstupy z jednání pracovní skupiny MAS Bohumínsko SPOLEČNOST, 6. srpna 2013 od 15,30h v Petrovicích u Karviné Příprava Integrované strategie území MAS Bohumínsko - Strategický pilíř SPOLEČNOST Tento strategický

Více

Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky

Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky MOPPS Modelový program podpory slaďování profesního a rodinného života kraj Vysočina Seminář Gender Mainstreaming

Více

Práce se skupinou. Mgr. Monika Havlíčková. Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti

Práce se skupinou. Mgr. Monika Havlíčková. Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti Práce se skupinou Mgr. Monika Havlíčková Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti Sociální skupina je sociologický pojem označující sociální útvar, o němž platí: 1. je tvořen

Více

Výzkum trhu. Vzdělávací materiál ke kurzu Zahraniční obchod, tutoriál Mezinárodní podnikání

Výzkum trhu. Vzdělávací materiál ke kurzu Zahraniční obchod, tutoriál Mezinárodní podnikání Výzkum trhu Vzdělávací materiál ke kurzu Zahraniční obchod, tutoriál Mezinárodní podnikání Slezská univerzita v Opavě Okresní hospodářská komora Karviná 2010-2013 Výukový materiál je výstupem projektu

Více

Hlavní město Praha RADA HLAVNÍHO MĚSTA PRAHY USNESENÍ. Rady hlavního města Prahy. číslo 162 ze dne 4.2.2014 k návrhu Koncepce pražských břehů

Hlavní město Praha RADA HLAVNÍHO MĚSTA PRAHY USNESENÍ. Rady hlavního města Prahy. číslo 162 ze dne 4.2.2014 k návrhu Koncepce pražských břehů Hlavní město Praha RADA HLAVNÍHO MĚSTA PRAHY USNESENÍ Rady hlavního města Prahy číslo 162 ze dne 4.2.2014 k návrhu Koncepce pražských břehů Rada hlavního města Prahy I. schvaluje Koncepci pražských břehů,

Více

Aktuální úkoly na trhu práce

Aktuální úkoly na trhu práce Aktuální úkoly na trhu práce Ing. Jan Marek Ministerstvo práce a sociálních věcí náměstek pro zaměstnanost AIVD 20.11.2014 Obsah vystoupení 1. Základní problémy na trhu práce v ČR 2. Strategie rozvoje

Více

Standard učitele pro kariérní systém

Standard učitele pro kariérní systém Standard učitele pro kariérní systém OBLAST: 3 Název: Učitel a jeho okolí Podnázev: Rozvoj školy, klima školy, spolu s kolegy, s rodiči a sociálními partnery. Anotace: Učitel vnímá své povinnosti ve vztahu

Více

VYROVNÁVÁNÍ ŠANCÍ ŽEN A MUŽŮ. CZ.04.3.07/2.2.02 - Vyrovnávání šancí žen a mužů

VYROVNÁVÁNÍ ŠANCÍ ŽEN A MUŽŮ. CZ.04.3.07/2.2.02 - Vyrovnávání šancí žen a mužů Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR vyhlašuje výzvu k předkládání žádostí o finanční podporu v rámci Jednotného programového dokumentu pro Cíl 3 regionu NUTS 2 hlavní město Praha v grantovém schématu

Více

Návrh závěrů uvedený v příloze připravil v průběhu řady zasedání Výbor pro kulturní otázky. Se zněním nyní souhlasí všechny delegace.

Návrh závěrů uvedený v příloze připravil v průběhu řady zasedání Výbor pro kulturní otázky. Se zněním nyní souhlasí všechny delegace. RADA EVROPSKÉ UNIE Brusel 19. dubna 2011 (28.04) (OR. en) 9058/11 CULT 28 SOC 348 POZNÁMKA Odesílatel: Generální sekretariát Rady Příjemce: Výbor stálých zástupců (část I) / Rada Č. předchozího dokumentu:

Více

Národní soustava povolání

Národní soustava povolání OP RLZ, Opatření 3.3 Rozvoj dalšího profesního vzdělávání Systémový projekt Národní soustava povolání Ing. Michaela NAVRÁTILOVÁ Ministerstvo práce a sociálních věcíčr, Odbor 35, Odbor implementace programů

Více

Vznik, stabilita a prožívání osamělého rodičovství

Vznik, stabilita a prožívání osamělého rodičovství Vznik, stabilita a prožívání osamělého rodičovství Příspěvek k diskusi o příčinách jeho nárůstu Věra Kuchařová Výzkumný ústav práce a sociálních věcí 29.9.2008 Reprodukce nebo intimita? 1 Obsah příspěvku

Více

Pro jednání 107. Plenární schůze Rady hospodářské a sociální dohody ČR

Pro jednání 107. Plenární schůze Rady hospodářské a sociální dohody ČR Ministerstvo práce a sociálních věcí Praha dne 17. března 2014 Pro jednání 107. Plenární schůze Rady hospodářské a sociální dohody ČR Věc: Aktivní politika zaměstnanosti, vyhodnocení programů na podporu

Více

Politika zaměstnanosti I. (PZ, osoby se zdravotním postižením, portál MPSV)

Politika zaměstnanosti I. (PZ, osoby se zdravotním postižením, portál MPSV) Politika zaměstnanosti I. (PZ, osoby se zdravotním postižením, portál MPSV) Zpracoval: Bc. Jaroslav Mikšaník, Úřad práce ČR E-mail: Jaroslav.Miksanik@ol.mpsv.cz Olomouc, 12. 10. 2011 Obsah přednášky 1)

Více

Matice k gendrově politickým strategiím

Matice k gendrově politickým strategiím / GENDER TOOLBOX Matice k gendrově politickým strategiím Cílová skupina (-y): Řídící skupiny, vedoucí pracovníci/pracovnice, multiplikátorky a multiplikátoři U delších gendrových školeních nebo kurzů:

Více

6.23 Pojetí vyučovacího předmětu Marketing a management

6.23 Pojetí vyučovacího předmětu Marketing a management 6.23 Pojetí vyučovacího předmětu Marketing a management Obecné cíle výuky Marketingu a managementu Výuka předmětu marketing a management směřuje k pochopení a prohloubení vědomostí a dovedností o marketingu

Více

Prof. Dr. Ute Stoltenberg. Proč je vzdělávání pro udržitelný rozvoj v elementární oblasti důležité?

Prof. Dr. Ute Stoltenberg. Proč je vzdělávání pro udržitelný rozvoj v elementární oblasti důležité? infis Institut für integrative Studien Proč je vzdělávání pro udržitelný rozvoj v elementární oblasti důležité? Závěrečná konference česko-německého projektu Vzdělávání pro udržitelný rozvoj v elementární

Více

Aktualizace Strategického plánu hl. m. Prahy 2014

Aktualizace Strategického plánu hl. m. Prahy 2014 Aktualizace Strategického plánu hl. m. Prahy 2014 Šest strategických cílů 1. Otevřené a soudržné město využívající potenciál aktivních a vzdělaných obyvatel (lidé) 2. Živé, kulturní a kreativní město (kreativita)

Více

Politika zaměstnanosti

Politika zaměstnanosti Politika zaměstnanosti MUDr. Milan Cabrnoch poslanec Evropského parlamentu, ODS Českomoravská elektrotechnická asociace Třeboň, 24. listopadu 2005 Milan Cabrnoch 2004 poslanec EP, ODS, výbor pro zaměstnanost

Více

5.10.6 RODINNÁ A SEXUÁLNÍ VÝCHOVA. 5.10.6.1 Charakteristika a hlavní východiska Rodinné a sexuální výchovy ve výuce:

5.10.6 RODINNÁ A SEXUÁLNÍ VÝCHOVA. 5.10.6.1 Charakteristika a hlavní východiska Rodinné a sexuální výchovy ve výuce: 5.10.6 RODINNÁ A SEXUÁLNÍ VÝCHOVA 5.10.6.1 Charakteristika a hlavní východiska Rodinné a sexuální výchovy ve výuce: Hlavní roli v pravidelném a cíleném preventivním a osvětovém působení v Rodinné a sexuální

Více

Evropský sociální fond Investice do lidí

Evropský sociální fond Investice do lidí Evropský sociální fond Investice do lidí Evropská komise Tento leták je k dispozici ve všech úředních jazycích EU. Ani Evropská komise, ani žádná osoba jednající za Evropskou komisi nenesou odpovědnost

Více

Výbor pro regionální rozvoj NÁVRH STANOVISKA

Výbor pro regionální rozvoj NÁVRH STANOVISKA ; EVROPSKÝ PARLAMENT 2009-2014 Výbor pro regionální rozvoj 2009/0072(CNS) 14. 10. 2009 NÁVRH STANOVISKA Výboru pro regionální rozvoj pro Výbor pro kulturu a vzdělávání k návrhu rozhodnutí Rady o Evropském

Více

Výbor pro zahraniční věci

Výbor pro zahraniční věci EVROPSKÝ PARLAMENT 2009-2014 Výbor pro zahraniční věci 30. 4. 2013 2013/2082(INI) NÁVRH ZPRÁVY s návrhem doporučení Evropského parlamentu Radě k návrhu pokynů EU na podporu a ochranu svobody náboženského

Více

Podpora neformálních pečovatelů

Podpora neformálních pečovatelů Podpora neformálních pečovatelů Sociální služby efektivně, transparentně, aktivně Praha, 10. března 2015 Parametry projektu od 1. 2. 2014 důvody realizace neexistuje komplexní zmapování potřeb pečujících

Více

(společný záběr, vztahy)

(společný záběr, vztahy) Regionalistika a regionální rozvoj (společný záběr, vztahy) Program rozvoje regionu lze zpracovat v následující struktuře: A. Analýzy Regionální rozvoj zahrnuje územní aspekty, otázky ekonomické, - region

Více

Zadání tohoto úkolu, jeho potřebnost a jeho důležitost vyplývají ze stavu: probíhající reformy veřejného sektoru, což je jistě závislé na odborné

Zadání tohoto úkolu, jeho potřebnost a jeho důležitost vyplývají ze stavu: probíhající reformy veřejného sektoru, což je jistě závislé na odborné HODNOCENÍ KVALITY VZDĚLÁVÁNÍ PRACOVNÍKŮ VE VEŘEJNÉ SPRÁVĚ MANUÁL PRO LEKTORY VZDĚLÁVACÍCH PROGRAMŮ v rámci projektu OP Vzdělávání pro konkurenceschopnost CZ.1.07/3.2.07/01.0069 Tvorba vzdělávacích programů

Více

ÚVOD DO SOCIÁLNÍHO ZABEZPEČENÍ

ÚVOD DO SOCIÁLNÍHO ZABEZPEČENÍ ÚVOD DO SOCIÁLNÍHO ZABEZPEČENÍ OBECNÝ CÍL SOCIÁLNÍ POLITIKY A JEHO NAPLŇOVÁNÍ Hlavním úkolem je čelit sociálním a ekonomickým ohrožením, s nimiž lidé v průběhu svého života se setkávají a dále vytvářet

Více

ZDRAVÍ VE SVĚTĚ PRÁCE: Podpora zdraví na pracovišti jako nástroj pro zlepšování a prodloužení pracovního života

ZDRAVÍ VE SVĚTĚ PRÁCE: Podpora zdraví na pracovišti jako nástroj pro zlepšování a prodloužení pracovního života ZDRAVÍ VE SVĚTĚ PRÁCE: Podpora zdraví na pracovišti jako nástroj pro zlepšování a prodloužení pracovního života Evropa čelí velké výzvě z důvodů globalizace a demografických změn. Proto zástupci ministerstev,

Více

OBSAH. Úvod... 11. I. Oddíl

OBSAH. Úvod... 11. I. Oddíl OBSAH Úvod................................................. 11 I. Oddíl 1 Sociální politika, její podstata a základní charakteristika....... 17 1.1 Místo sociální politiky ve společenském systému........

Více

Position paper. Podpora inkluzívního vzdělávání romských dětí.

Position paper. Podpora inkluzívního vzdělávání romských dětí. Position paper Podpora inkluzívního vzdělávání romských dětí. Východiska současné situace 2 Dlouhodobě se odborníci v oblasti pedagogiky a sociálního začleňování zabývají rolí vzdělávání v řešení sociálního

Více

Životní svět jako fenomenologický a sociologický problém

Životní svět jako fenomenologický a sociologický problém A Životní svět jako fenomenologický a sociologický problém 1 Životní svět 1.1 Životní svět jako svět přirozeného postoje (domov a cizota) 1.2 Zásoba vědění 1.3 Významy v životním světě a systémy relevance

Více

Integrovaná strategie rozvoje MAS Pobeskydí pro období 2014-2020

Integrovaná strategie rozvoje MAS Pobeskydí pro období 2014-2020 Integrovaná strategie rozvoje MAS Pobeskydí pro období 2014-2020 Veřejné projednání návrhu 4.9.2014 Projekt Integrovaná strategie rozvoje území v působnosti MAS Pobeskydí je financován Moravskoslezským

Více

NÁVRH AKČNÍHO PLÁNU REALIZACE KONCEPCE VČASNÉ PÉČE O DĚTI ZE SOCIÁLNĚ ZNEVÝHODŇUJÍCÍHO PROSTŘEDÍ

NÁVRH AKČNÍHO PLÁNU REALIZACE KONCEPCE VČASNÉ PÉČE O DĚTI ZE SOCIÁLNĚ ZNEVÝHODŇUJÍCÍHO PROSTŘEDÍ NÁVRH AKČNÍHO PLÁNU REALIZACE KONCEPCE VČASNÉ PÉČE O DĚTI ZE SOCIÁLNĚ ZNEVÝHODŇUJÍCÍHO PROSTŘEDÍ Vláda ČR na svém zasedání dne 14. května 2008 schválila usnesením č. 539 Zprávu vlády o realizaci Koncepce

Více

Co přinášejí rovné příležitosti do života společnosti

Co přinášejí rovné příležitosti do života společnosti Co přinášejí rovné příležitosti do života společnosti PhDr. Zdeňka Hajná,CSc. Žijeme a pracujeme na Vysočině zavádění prorodinných opatření do personální politiky příspěvkových organizací Kraje Vysočina

Více

OBČANÉ STÁLE VÍCE PREFERUJÍ SOCIÁLNÍ POLITIKU

OBČANÉ STÁLE VÍCE PREFERUJÍ SOCIÁLNÍ POLITIKU INFORMACE Z VÝZKUMU STEM TRENDY 11/214 vydáno dne. 11. 214 OBČANÉ STÁLE VÍCE PREFERUJÍ SOCIÁLNÍ POLITIKU ZAMĚŘENOU NA ROZŠIŘOVÁNÍ SOCIÁLNÍCH SLUŽEB, NIKOLI NA ZVYŠOVÁNÍ FINANČNÍCH DÁVEK Více než polovina

Více

STANOVISKO VĚDECKÉ RADY PRO SOCIÁLNÍ PRÁCI

STANOVISKO VĚDECKÉ RADY PRO SOCIÁLNÍ PRÁCI Příloha č. 1 k zápisu z 10. jednání Vědecké rady pro sociální práci konaného dne 19. května 2014 STANOVISKO VĚDECKÉ RADY PRO SOCIÁLNÍ PRÁCI K PRACOVNÍM DOKUMENTŮM PRO TVORBU VĚCNÉHO ZÁMĚRU ZÁKONA O SOCIÁLNÍCH

Více

HARMONIZAZE PROFESNÍHO A RODINNÉHO ŽIVOTA V KONTEXTU SOUDOBÝCH TRHŮ PRÁCE. Magdalena Kotýnková NF VŠE v Praze

HARMONIZAZE PROFESNÍHO A RODINNÉHO ŽIVOTA V KONTEXTU SOUDOBÝCH TRHŮ PRÁCE. Magdalena Kotýnková NF VŠE v Praze HARMONIZAZE PROFESNÍHO A RODINNÉHO ŽIVOTA V KONTEXTU SOUDOBÝCH TRHŮ PRÁCE Magdalena Kotýnková NF VŠE v Praze Obsah prezentace Změna závislosti mezi ekonomickým růstem a objemem a kvalitou pracovní síly

Více

Moravskoslezský pakt zaměstnanosti

Moravskoslezský pakt zaměstnanosti Moravskoslezský pakt zaměstnanosti 5. září 2012 Setkání Tajemníků měst a obcí Lotyšska Petr Rachunek Pakt zaměstnanosti PROČ? Lidské zdroje v dostatečném počtu a s požadovanou strukturou dovedností důležitý

Více

Analýza a vytváření pracovních míst

Analýza a vytváření pracovních míst Analýza a vytváření pracovních míst Definice pracovního místa a role Pracovní místo Analýza role Roli lze tedy charakterizovat výrazy vztahujícími se k chování existují-li očekávání, pak roli představuje

Více

Výběr pěstounských rodin v ČR a ve Švýcarsku

Výběr pěstounských rodin v ČR a ve Švýcarsku Výběr pěstounských rodin v ČR a ve Švýcarsku Dnes již není pochyb o tom, že pro zdravý a šťastný vývoj a život dítěte je nejlepší, vyrůstá-li ve své biologické rodině. Pokud však tato rodina není funkční,

Více

Příklad dobré praxe VII

Příklad dobré praxe VII Projekt Další vzdělávání pedagogických pracovníků středních škol v oblasti kariérového poradenství CZ 1.07/1.3.00/08.0181 Příklad dobré praxe VII z realizace kariérového poradenství Mgr. Václav Štrof 2010

Více

(Informace) RADA. Závěry Rady o digitalizaci kulturního materiálu a jeho dostupnosti on-line a o uchovávání digitálních (2006/C 297/01) 3.

(Informace) RADA. Závěry Rady o digitalizaci kulturního materiálu a jeho dostupnosti on-line a o uchovávání digitálních (2006/C 297/01) 3. 7.12.2006 C 297/1 I (Informace) RADA Závěry Rady o digitalizaci kulturního materiálu a jeho dostupnosti on-line a o uchovávání digitálních záznamů (2006/C 297/01) RADA EVROPSKÉ UNIE, Berouc v úvahu, že:

Více

Zásadní připomínky. Dlouhodobý záměr vzdělávání a rozvoje vzdělávací soustavy České republiky na období 2015-2020

Zásadní připomínky. Dlouhodobý záměr vzdělávání a rozvoje vzdělávací soustavy České republiky na období 2015-2020 Dušní17, 110 00 Praha 1, tel:+420 222 333 137 e-mail:prazmova@seznam.cz Zásadní připomínky k návrhu Dlouhodobý záměr vzdělávání a rozvoje vzdělávací soustavy České republiky na období 2015-2020 str. 11

Více

INICIATIVA SPOLEČENSTVÍ EQUAL PODROBNĚJŠÍ INFORMACE

INICIATIVA SPOLEČENSTVÍ EQUAL PODROBNĚJŠÍ INFORMACE INICIATIVA SPOLEČENSTVÍ EQUAL PODROBNĚJŠÍ INFORMACE Popis iniciativy a jejího cíle Iniciativa EQUAL je definována čl. 20 (1) Nařízení Rady (ES) č. 1260/1999, o obecných ustanoveních o Strukturálních fondech,

Více

Přístup MPSV v politice zaměstnanosti mladých do 25 let. Pozice mladých na trhu práce v ČR Fridrich-Ebert-Stiftung ČR Praha 5.

Přístup MPSV v politice zaměstnanosti mladých do 25 let. Pozice mladých na trhu práce v ČR Fridrich-Ebert-Stiftung ČR Praha 5. Přístup MPSV v politice zaměstnanosti mladých do 25 let Pozice mladých na trhu práce v ČR Fridrich-Ebert-Stiftung ČR Praha 5. prosince 2012 1 Výchozí situace 2 Ekonomická aktivita a neaktivita mladých

Více

2.2 RODINNÝ STAV V PRAZE Lucie Pospíšilová

2.2 RODINNÝ STAV V PRAZE Lucie Pospíšilová . RODINNÝ STAV V PRAZE Lucie Pospíšilová Struktura obyvatel podle rodinného stavu je odrazem dlouhodobého působení řady faktorů, mezi které patří demografická a ekonomická situace území, postoje a hodnoty

Více

2. 1. Ve vztahu k uživateli sociální služby

2. 1. Ve vztahu k uživateli sociální služby Etický kodex občanských poradců Občanské poradny Jihlava Etický kodex občanských poradců vychází ze Základní listiny práv a svobod, Etického kodexu sociálních pracovníků české republiky a kodexu přijatého

Více

Strategický management a strategické řízení

Strategický management a strategické řízení Přednáška č. 2 Strategický management a strategické řízení vymezení principů paradigmatu strategického managementu pojetí a obsah strategického managementu, strategie a strategické analýzy vymezení strategického

Více

Koncept aktivního stáří v Česku Média se starají o náklad, ne o osvětu Společnost LMC - portál HR kavárna

Koncept aktivního stáří v Česku Média se starají o náklad, ne o osvětu Společnost LMC - portál HR kavárna Koncept aktivního stáří v Česku Média se starají o náklad, ne o osvětu Společnost LMC - portál HR kavárna Podíl krátkých úvazků na trhu práce v ČR 2009 2010 2011 5,5% 6,2% 5,7% (zdroj ČSU) Průměr EU 19,3

Více

o Evropském sociálním fondu a o zrušení nařízení (ES) č. 1784/1999

o Evropském sociálním fondu a o zrušení nařízení (ES) č. 1784/1999 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1081/2006 ze dne 5. července 2006 o Evropském sociálním fondu a o zrušení nařízení (ES) č. 1784/1999 EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE, s ohledem na

Více

6.1 Modely financování péče o zdraví

6.1 Modely financování péče o zdraví 6.1 Modely financování péče o zdraví Jak již bylo uvedeno dříve, existuje několik základních modelů financování péče o zdraví, které se liší jak způsobem výběru prostředků, řízení rizika, nákupem a poskytováním

Více

Využití demografického potenciálu a adaptace města na demografické změny Seminář IPR, 29. května 2014

Využití demografického potenciálu a adaptace města na demografické změny Seminář IPR, 29. května 2014 Využití demografického potenciálu a adaptace města na demografické změny Seminář IPR, 29. května 2014 Mgr. Petr Wija, Ph.D. Garant pracovní skupiny Sociální koheze, člen expertního týmu pro Strategický

Více