Zaměstnatelnost žen po rodičovské dovolené
|
|
- Bohumír Marek
- před 8 lety
- Počet zobrazení:
Transkript
1 Filosofická fakulta Masarykovy univerzity v Brně Ústav pedagogických věd SOPP Zaměstnatelnost žen po rodičovské dovolené (diplomová práce) vedoucí práce: Mgr. Klára Šeďová, Ph.D. vypracovala: Bc. Lenka Lakotová Brno, 2007
2 Obsah: Obsah:... 2 Úvod... 6 Teoretická část Proměny rodinného chování Gender Mateřství, determinace práce žen? Zaměstnanost žen Pracovní kapitál a ženská role Rovné příležitosti Historický vývoj zaměstnanosti žen Zaměstnanost žen v českých zemích Postoje k zaměstnanosti vdaných žen Vítězství nekonzervativního postoje Současný stav: diferenciace rodinných modelů Faktory ovlivňující zaměstna(tel)nost žen Současný stav na trhu práce Problémová skupina na trhu práce Výzkumy vztahující se k rovným příležitostem mužů a žen Politická podpora zaměstnatelnosti žen Praktická část Empirický výzkum Cíl výzkumu Metoda výzkumu Prostředí výzkumu Výzkumný vzorek Případová studie Kurz aktivního rodičovství Projekt: Podpora uplatnění žen s malými dětmi na trhu práce Kurz aktivního rodičovství Historie kurzů Výsledky individuálních kvalitativních rozhovorů Kurz aktivního rodičovství Prožívání doby na rodičovské dovolené Sebevědomí Zaměstnatelnost Shrnutí Diskuze Závěr Použitá literatura Přílohy Seznam příloh
3 Poděkování Ráda bych poděkovala Mgr. Kláře Šeďové za odborné vedení mé práce, cenné rady, kritické připomínky a příjemnou spolupráci. Děkuji Centru pro rodinu a sociální péči v Brně za ochotu i spolupráci, díky níž jsem se mohla účastnit Kurzu aktivního rodičovství a za poskytnutí odborných materiálů. Děkuji Mgr. Ing. Marii Oujezdské z Národního centra pro rodinu za vypracování a poskytnutí zprávy o vývoji vzdělávacích kurzů pro ženy-matky. Dále patří můj dík všem respondentkám mého výzkumu. Poskytly mi velmi cenné informace, které jsem využila v analytické části své práce. 3
4 Prohlášení Prohlašuji, že jsem práci vypracovala samostatně a použila jsem pouze pramenů uvedených v seznamu literatury. V Brně dne
5 Anotace: Práce se zabývá tématem zaměstnatelnosti žen po rodičovské dovolené, coby problémové skupiny na trhu práce. Hlavním cílem diplomové práce je pomocí kvalitativní analýzy podat zprávu o efektivitě Kurzu aktivního rodičovství, který je součástí projektu: Podpora uplatnění žen s malými dětmi na trhu práce, na základě subjektivních výpovědí samotných účastnic zmiňovaného kurzu poskytnutých v individuálních semistrukturovaných rozhovorech. Klíčová slova: celoživotní vzdělávání, demografický vývoj, dělba práce, děti, diskriminace, ekonomická aktivita, gender, kariéra, kvalifikace, lidský kapitál, lidské zdroje, manželství, mateřství, nezaměstnanost, práce, pracovní kapitál, profese, rekvalifikace, rodičovská dovolená, rodičovství, rodina, role ženy, role muže, rovné příležitosti, segregace trhu práce, trh práce, vzdělání, vzdělávací kurzy, zaměstnanost, zaměstnatelnost, zaměstnavatel, znevýhodnění, ženská role. 5
6 Úvod Ve své diplomové práci se zabývám tématem Zaměstnatelnost žen po rodičovské dovolené. Práce je rozdělena do dvou částí. V první části se zaměřuji na proměny rodinného chování. Způsob rozdělení rolí a povinností v rodině je důležitou skutečností, která významně formuje možnosti rodičů sladit profesní a rodinnou sféru, proto vymezím i pojem gender a dotknu se genderové problematiky. Nastíním i vzájemnou provázanost rodičovství a role matky s pracovní sférou, protože právě mateřství je vnímáno jako handicap na pracovním trhu. Stěžejním tématem je zaměstnanost žen, proto uvádím stručnou charakteristiku vývoje zaměstnanosti žen a současný stav na pracovním trhu, kde jsou ženy s malými dětmi vnímány jako problémová skupina. Vytváření rovných příležitostí pro ženy pracující v hospodářské sféře se stává jedním ze stěžejních úkolů 21. století. Objasním tedy koncept rovných příležitostí mužů a žen na trhu práce. Že se jedná o velmi důležité téma, dokládám i formou uvedených výzkumů vztahujících se k tématu rovných příležitostí. Nabídka ženské pracovní síly může být definována jako schopnost a motivace žen participovat na trhu práce. Důležitý je i indikátor lidského kapitálu, tedy získané formální vzdělání. Proto se na závěr teoretické části zmiňuji o důležitosti celoživotního vzdělávání, jehož cílem je podporovat zaměstnanost i zaměstnatelnost jedince. Hlavní část diplomové práce je věnována vzdělávacímu kurzu s názvem Kurz aktivního rodičovství, který je součástí projektu: Podpora uplatnění žen s malými dětmi na trhu práce. Díky empirickému výzkumu, ve kterém jsem použila kvalitativní techniku sběru dat v podobě individuálních rozhovorů a zúčastněného pozorování v kurzu, jsem zpracovala případovou studii, která přináší informace o efektivitě daného kurzu. Cílem bylo zhodnotit, zda absolvování vzdělávacího kurzu pomáhá jeho účastnicím zvyšovat zaměstnatelnost, přičemž nejde o objektivní posouzení šancí žen - matek uplatnit se na trhu práce, nýbrž snahou je zjistit názor samotných účastnic na přínos kurzu. Výzkum přináší odpovědi na to, zda kurz měl nějaký vliv na změnu vnímání rodičovské dovolené a na vnímání vlastní zaměstnatelnosti. Vyjadřuje se i k otázkám sebevědomí žen na rodičovské dovolené a v neposlední řadě se vyslovuje k organizaci a podstatě samotného Kurzu aktivního rodičovství. 6
7 Přestože jde pouze o případovou studii jednoho modelu vzdělavacího kurzu na podporu zaměstnatelnosti žen po rodičovské dovolené, lze na základě výsledků studie efektivity kurzu vyvozovat, zda podobné aktivity mají smysl a pomáhají skutečně podporovat zaměstnatelnost této problémové skupiny na trhu práce. 7
8 Teoretická část 1. Proměny rodinného chování V této kapitole chci poukázat na okolnosti, které přispěly ke změně rodinného chování. Česká rodina prošla mnohými změnami. Doba, kdy křesťanství šířilo přísnou monogamii, zákaz sexu mimo manželství a výrazně odlišné, vzájemně se doplňující role muže a ženy, uplynula. Změnu iniciovalo několik vynálezů a postupný vývoj společnosti. Dnes již ochrana rodiny a domácnosti nezávisí pouze na síle, odvaze a bojovnosti mužských členů rodinného klanu. Tento úkol převzala profesionální policie a právní řád. Hospodářská moc státu se už výhradně neopírá o organizovanou sílu fyzicky namáhavé práce, pro kterou mají lepší fyzické předpoklady muži. Stále více se opírá o výkon v povoláních, kde je důležitější mít schopnost a dovednost jednat s lidmi. Důležitým prvkem se stává intelektuální zdatnost každého člověka. Těmito charakteristikami jsou muži i ženy vybaveni stejně (Možný, 2002). Dalším neméně důležitým prvkem je prodlužování lidského života. Téměř poloviční pravděpodobnost, že se alespoň jeden z rodičů nedožije dospělosti svých dětí, jak tomu bylo v tradičních společnostech, klesla na malé procento. I péče o domácnost vyžaduje díky mnoha vynálezům jen zlomek původní námahy. Již dávno se doma nepeče chleba a nedere peří. Nejvýznamnější změnu ovšem způsobil na konci 20. století vynález a všeobecné rozšíření spolehlivé antikoncepce. Příroda spojila reprodukci člověka se sexuální slastí. Tu nyní člověk může mít, aniž by za to platil péčí o příští generace (Možný, 2002). Řada problémů, kterým čelí dnešní postmoderní společnost, vyplývá z výrazné změny v demografickém a rodinném chování. Zejména nízká míra fertility je identifikována jako hlavní příčina rostoucích výdajů sociálního státu na důchody, zdravotní péči a pečovatelské služby pro staré lidi, a proto i za pádný důvod pro systémovou změnu financování důchodových systémů a pro modernizaci systémů sociálního zabezpečení (Sirovátka, 2003, s.38). V dlouhodobém časovém plánování se ukazuje, že pouhé zásahy do financování systémů sociální ochrany nebudou stačit jako účinná odpověď na probíhající změny rodinného chování. Rozhodující se pravděpodobně stanou dva zcela jiné faktory. A to dostatečná úroveň porodnosti a dostatečná úroveň pracovní participace, zejména zapojení starších lidí a žen. Obecně se 8
9 zdá, že růst participace žen na trhu práce postupně roste ve všech zemích postmoderní společnosti. Ovšem vývoj porodnosti naproti tomu poklesl téměř všude pod úroveň prosté reprodukce populace (Sirovátka, 2003). Změny v rodinném a reprodukčním chování lze spojovat s proměnou postmoderní společnosti. Dochází k posunu směrem k individualizaci hodnot, životních stylů, člověk má možnost větší svobody i větší individuální volby. Na druhé straně bohužel přináší postmoderní doba i nové jistoty a rizika, jednou z nich je nejistota v rodinných vztazích. Protože ženy začaly mnohem více usilovat o zapojení do pracovního života, o celoživotní kariéru, získávají tak díky tomu větší osobní nezávislost. Vyplývá z toho mimo jiné i fakt, že uzavírání manželství se stává otázkou individuální volby, přestává být důležité pouze z důvodu ekonomické nezbytnosti a finanční zajištěnosti rodiny. Tato situace celkově vede k tomu, že se formují nové a méně stabilní rodinné způsoby soužití. Každá mladá generace vstupuje do věku zakládání rodiny v jiné společenské a ekonomické situaci. Mladý člověk si vytváří sám své vlastní představy o budoucnosti a životní plány, mezi které patří samozřejmě i představy o způsobu rodinného života, o partnerovi i o dětech. Každý jedinec je nicméně formován jinými vnějšími vlivy, jinou realitou každodenního života, proto si všichni musejí hledat v daných společenských podmínkách optimální způsob seberealizace. Velmi významnou roli v seberealizaci zpravidla hraje právě manželské soužití a rodinný život s dětmi. Někteří jej považují za hlavní životní náplň, někteří za zbytečný či okrajový způsob života, který nelze měřit a srovnávat s budováním osobní kariéry a rozvojem vlastní identity. Přesto pro většinu dnešních mladých lidí nadále zůstává úspěšné manželství a rodina jako základ jejich životního uspokojení a štěstí. Rodina jim poskytuje důležité sociální, morální a hlavně citové zázemí, umožňuje jim vytvářet vnitřně bohatý život, přestože se mohou setkat mnohdy i s nezdary, zklamáním či trápením. Mezi faktory, které omezují životní volby potencionálních rodičů se řadí zejména přímé náklady spojené s dětmi, obtíže vyplývající pro ženy z koordinace zaměstnání a péče o děti a neposlední řadě obtížnost životního startu mladých lidí (Sirovátka, 2003). Je jasné, že česká rodina se změnila a významně posunula. Právě zaměstnanost žen vtiskla ženám vlastní identitu a nabourala tradiční schéma: pracující otec-živitel a matka v domácnosti, která se stará o výchovu dětí a vykonává domácí práce. Současná rodina je někde na půl cesty k nové organizaci genderových rolí. Žena kombinuje práci 9
10 s rodinou, pracovní role s rodinnými. Muž nestojí stranou, je vtažen do nové struktury rodiny (Čermáková, 1997). V současné době je rodina a vzorce chování jejich jednotlivých členů vystavena výraznému vlivu financí. Peníze, příjem, růst majetku hrají v rodině nemalou roli. Na druhé straně dochází i k propadu životní úrovně, přičemž řada rodin se tak musí přizpůsobovat novým podmínkám. Zároveň se prohlubují sociálně ekonomické rozdíly. V rodině se díky tomu mění strategie a stereotypy, dochází k proměňování rolí mužů a žen (Šanderová, 2000). Globalizovaná ekonomika, která přináší vyšší možnosti ekonomického růstu a zvýšení příjmů rodin, přináší ale také více rizika a nejistot na trhu práce. Pečovatelské závazky, jež rodiny, v prvé řadě ženy, přijímají, význam uvedených nejistot obvykle zvyšují. Nejistoty vycházející z rizik trhu práce a nestability rodinných svazků se překrývají, stávají se trvalými a do určité míry blokují možnosti individuálních voleb společenského a pracovního uplatnění, stejně jako blokují naplnění partnerských a rodičovských závazků. Volby lidí se stávají nesnadnými (Sirovátka, 2003, s. 39). Vzniká prostor k úvahám o možnostech ovlivnění rodinného chování intervencemi sociálního státu. Klíčové se stávají dvě otázky. Jak učinit rodičovství slučitelné s prací a kariérou? Jak vytvořit novou a více spravedlivou rovnováhu mezi životy mužů a žen, rovnost pohlaví? Uvažuje se nad tím, jak konkrétně napomoci realizaci preferencí pro založení rodin a zároveň pro účast na trhu práce (Sirovátka, 2003) Gender Výše popsané otázky mě přivádějí k zamyšlení, zda je dnešní rodina sférou sociální rovnosti či nerovnosti? Pokud budu uvažovat v rovině partnerské, mají partneři rovnost v mnoha oblastech, například v životním stylu, životních šancích, hodnotových preferencích. Podle toho by byla rodina sférou sociální rovnosti. Ovšem zavedu-li do úvahy další proměnou, kterou je gender 1, zjistím, že přes všechny rovnosti v různých oblastech je rovnost muže a ženy v rodině jedním ze sociálních mýtů. Gender v sobě 1 Gender: někdy je také nazýván sociálním pohlavím. Na rozdíl od pojmu pohlaví, který je chápán výhradně v biologickém smyslu, pojem gender označuje kulturně a historicky proměnlivé charakteristiky a modely přiřazované mužskému nebo ženskému biologickému pohlaví. Soubor mužských (maskulinních) či ženských (femininních) vlastností společnost všeobecně přijímá jako něco přirozeného a neměnného. Tím se společensky ospravedlňuje jejich přímé či nepřímé vynucování. Žena, která se dostatečně nestará o domácí krb, nebo muž, který dostatečně finančně nezabezpečuje rodinu, nejsou považováni za plnohodnotné ženy a muže (Problematika gender, 2007). 10
11 zahrnuje především sociální a společensky podmíněné kulturní rozdíly, očekávání, předsudky a specifika v postavení mužů a žen. Rodina jako základní jednotka sociálního systému je strukturována a hierarchicky uspořádána právě na bázi jednotlivých pohlaví (Maříková, 2000, s. 10). Chlapci i dívky nebývají v rodinách stejně socializováni 2. V rodině se objevuje i nerovnost partnerská. Podle Maříkové je partnerství a rovnost v manželství stále spíše ideálem než realitou (Maříková, 2000). Nerovnost mezi mužem a ženou rodině je reprezentována zejména nerovností, která se váže k dělbě práce v domácnosti, k dělbě práv a povinností, k dělbě rolí, k možnostem a šancím, které muž a žena díky rodině má či nemá. Pravděpodobně největším zdrojem nerovností mezi muži a ženami je problém harmonizace práce a rodiny, přičemž v souvislosti s genderovými stereotypy se jaksi předpokládá, že tento problém se týká primárně žen. Role žen a mužů se v současných společnostech i institucích zásadně liší. Hlavní ženská role v rodině, tedy role matky, je základem nerovného přístupu k ženám na trhu práce. I potenciální budoucí mateřství je důvodem diskriminace mladých bezdětných žen v pracovním světě. Na roli matky se totiž během vývoje rodiny nabaluje stále další objem povinností, práce a odpovědnosti za rodinu. Žena musí zvládnout řadu dílčích činností, obstarat chod domácnosti a výchovu dětí, snad proto jsou matky s dětmi označovány jako neschopné stoprocentního pracovního výkonu, protože musejí svoji pozornost dělit mezi práci a rodinu. U žen s odrostlými dětmi se zase předpokládá, že v důsledku přerušení kariéry u nich došlo ke ztrátě kvalifikace (již po čtyřech letech rodičovské dovolené) a žena, která už má děti dospělé a samostatné, případně již odešly z domova, je velmi často považována za neperspektivní z důvodu vysokého věku. Muži jsou ve stejném věku naopak považováni za pracovníky na vrcholu své kariéry. Přestože se rodičovství týká ve stejné míře muže i ženy, otcovství není považováno za překážku v pracovním výkonu. Naopak, je výhodou, neboť mužům, coby živitelům rodiny, zajišťuje vyšší příjem. Otec dětí je vnímán jako lepší pracovník, který si práce váží a nechce ji ztratit, právě proto, že musí finančně zabezpečit svoji rodinu (Problematika gender, 2007). 2 Genderová socializace: celoživotní proces, v němž se jedinec stává součástí určité společnosti a přisvojuje si její pravidla, hodnoty a normy chování včetně těch, které se týkají genderu (genderové role). Proces socializace působí v největší míře v raném období života. Probíhá buď vědomě na základě odměn a trestů, nebo skrytě prostřednictvím nenápadných signálů výběrem dětského oblečení, knížek, hraček, her, činností a zájmů. Během socializace do genderových rolí jsou děti (ale i dospělí) vedeni k tomu, aby správně naplňovali genderová očekávání (Problematika gender, 2007). 11
12 Jak se zmiňuje Dudová, současné požadavky pracovního trhu a požadavky partnerského a rodinného života jsou ve své podstatě protichůdné (Dudová, 2007). Pracovní trh vyžaduje jedince, nejlépe bez jakýchkoliv závazků, který si bude organizovat život podle potřeb zaměstnavatelů, bude nadmíru časově flexibilní a nebude se omezovat svými osobními soukromými závazky. Zatímco tradiční rodinný model předpokládal soužití dvou lidí, z nichž jeden, zpravidla muž, podřizuje svůj život pracovnímu trhu a ten druhý, obvykle žena, se podřizuje požadavkům rodiny a domácnosti. Současná doba přináší změnu v tom, že obě pohlaví usilují o uplatnění na pracovním trhu. Od žen se ale nadále částečně vyžaduje, aby svoji profesionální dráhu podřídily rodinným a partnerským zájmům. Těžko si tak představit spokojený partnerský život a dokonalé rodinné zázemí za současných podmínek pracovního trhu v rodině, kde oba kladou své vlastní profesní zájmy na první místo. Gender tedy ovlivňuje a formuje individuální vlastnosti a schopnosti mužů i žen, stejně tak i jejich názory, postoje a chování směrem k tradiční a obvyklé normě pro jednotlivá pohlaví. Skutečnost, zda jsem muž či žena, velmi ovlivňuje hodnotové orientace, šance, životní strategie, perspektivy, individuální životní styl. Gender má vliv také na výběr a směr vzdělání, povolání či profese, bezesporu i na výši výdělku. Ovlivňuje, jakou pozici člověk získá v systému placené práce. Omezuje anebo naopak rozšiřuje pravomoci jedince v rodině i mimo ni. Gender je mocnější než pohlaví, které je biologicky dané. Gender na nás vyvíjí větší tlak, působí silněji v našich životech, výrazněji než pohlaví nám organizuje náš všední život (Maříková, 2000, s. 12) Mateřství, determinace práce žen? Protože základem nerovného přístupu k ženám na trhu práce je právě role matky, chci se věnovat podrobněji rodičovství a naznačit vzájemnou propojenost rodičovské role a pracovního trhu. Dítě má od nepaměti svou hodnotu a význam jak pro společnost, rodinu i své rodiče, obzvláště pro ženu znamenalo donedávna základ jejího sociálního postavení. Až do sedmdesátých let zůstávala sama instituce rodičovství sociologií víceméně skryta jako samozřejmé pozadí ostatních, problematičtějších aspektů rodinného života (Možný, 2006, s. 146) Dětství a dospívání bylo pouze předmětem zájmu vývojových psychologů. 12
13 V souvislosti s otázkami, které otevřelo feministické hnutí a statistikami, které přinášely zprávu o tom, že v sedmdesátých letech poprvé v historii naší civilizace poklesla (s výjimkou válek, epidemií, aj.) porodnost v průmyslových zemích pod reprodukční míru, se situace obrátila a začal se rozšiřovat zájem o zkoumání rodičovství. Právě klesající porodnost a tudíž ztráta samozřejmosti pokračování budoucích generací přináší nové výzvy a snahu o pochopení rodičovství a plánování dětí. Nesmírný vliv jistě přinesl i vynález antikoncepce, jež dává ženě do rukou rozhodnutí o tom, zda vůbec, kdy a kolik bude mít dětí. Rodičovství tak najednou přestávalo být přirozeným údělem, který mohl být účinně regulován pouze neplodností, celibátem či dobrovolnou abstinencí. Rozvoj zájmu o rodičovství přispěl i ke zviditelnění jeho zakotvení ve společnosti od její ekonomie po správu, politiku i vědění. Změny ve vztahu k rodičovství, možnost je plánovat či vyloučit se promítly do sociálního makroprostoru, i dovnitř rodiny. Dochází k proměňování celé společnosti, protože společnost s nízkou porodností je jiná, už pouze tím, že se mění její věková struktura (Možný, 2006). Předpokladem pro rodičovství je spojení dvou jedinců, ženy a muže. Toto spojení bylo dříve založeno na mužské dominanci, která je charakterizovaná nejen větší fyzickou silou, ale i větší ekonomickou mocí. Fyzická síla ovšem pomalu začala ztrácet význam a převaha muže a závislost ženy se opřely o ekonomický a politický koncept. Míra ženiny závislosti se stala přímo úměrnou mnohočetnosti jejího mateřství. Od nepaměti ženu spoutává její reprodukční funkce přes svou energetickou náročnost, které nemůže dostát, chybí-li v rodinném systému energie muže. Muž pak od nepaměti zajišťuje svou dominanci v páru tím, že plodí tolik dětí, aby byl k jejich zabezpečení nezbytný. Zvětší-li se ekonomická kapacita ženy kultivací její pracovní síly prostřednictvím kvalifikace natolik, že dokáže i sama udržet rodinný systém na akceptovatelném standartu za předpokladu omezeného počtu dětí, a je-li v jejích rukou prostředek a tedy i rozhodnutí omezující počet dětí, je poprvé v historii skutečně nezávislá, samostatná, rovnoprávná (Možný, 2006, s. 148). Ukazuje se tedy, že díky antikoncepci si žena sama určuje, zda chce mít děti, či nechce, případně jejich počet. Plánování dětí jde ruku v ruce s budováním kariéry a účastí na pracovním trhu. Díky vlastní zaměstnanosti, tím pádem i pravidelnému přijmu, se žena stává ekonomicky nezávislá na muži. 13
14 Dnes se u mateřství neuvažuje pouze o počtu dětí, ale i době a podmínkách, v nichž budou počaty a porozeny. Do rozvažování, zda mít či nemít dítě vstupují v různých společenských vrstvách různé důvody. Nejvýraznější rozdíly jsou v případě různého vzdělání žen, odlišnosti se projevují také v závislosti na rodinném stavu žen a na jejich pozici v sociální stratifikaci (Mareš, 2002). Se vzděláním roste význam dítěte jako prostředku seberealizace, ale současně roste také napětí mezi mateřskou a pracovní rolí ženy. Ženy s vysokoškolským vzděláním na mateřskou roli nerezignují, ale mateřství a rodičovství vnímají více jako komplikaci své životní kariéry a partnerských vztahů 3 (Mareš, 2002, s. 173). Je jasné, že celou problematiku ovlivňují velmi slabě také tradice. Nelze spoléhat na to, že v proměnlivém světě si právě ženy na rozdíl od jiných subjektů budou nadále uchovávat svoji tradiční roli ochránkyně rodinných krbů. Ženám nelze vnucovat povinnost a odpovědnost za udržení lidského rodu, nelze výlučně apelovat na ženskou přirozenost a počítat s femininní socializací a stereotypy. To, co se dříve jevilo určité generaci mužů a žen za přirozené, například finanční a statusová závislost na manželovi, je ve skutečnosti pouhým obrazem genderového kontaktu obou pohlaví v určitém čase a místě za určitých historických a sociálních podmínek (Čermáková, 1997, s. 402). Nemá to nic společného s biologickou přirozeností. Racionální volba ženy pro mateřství je individuální a soukromá, ale není zcela svobodná. A to ve dvou ohledech, které lze vyjádřit metaforami biologických a sociálních hodin. Biologická stránka odkazuje na přirozenost a genetické zakódování podnětu k mateřství. Mateřství nadále zůstává i v průmyslově vyspělých zemích většinou stále nedílnou součástí sociálního statusu a identity ženy. Dítě je v naší kultuře chápáno jako zdroj skutečné vnitřní nenahraditelné radosti a podmínka úplnosti rodiny (Mareš, 2002, s. 163). Neustále ovšem roste svár mezi mateřskou a profesní rolí ženy. Prezentuje se obraz úspěšné nové ženy, v něm není mateřství oddělováno od postavení na trhu práce. Rodičovství zahrnuje jak mateřství, tak otcovství. Přestože naše společnost podceňuje a zlehčuje úlohu otce, neznamená to univerzálně, že o dítě pečuje žena. 3 Je to situace odlišná od postoje žen, které mají pouze základní vzdělání, neboť zde je dítě stále osou života, největším posláním a potvrzením sociálního statusu ženy. Pro vyučené ženy není ani tak důležité dítě samo o sobě jako základ rodiny a osobního štěstí v ní, ženy se středoškolským vzděláním kladou větší důraz na dítě jako sociální investici a prostředek upevnění a potvrzení partnerských vztahů (Mareš, 2002, 173). 14
15 Pokud hovoříme o tom, že mateřství omezuje sociální a ekonomické role žen, může zrovna tak říci, že otcovství omezuje role mužů. Existují společnosti, v nichž se muži a ženy dělí víceméně stejným dílem o úkoly vyplývající z mateřství a porodu. Kojenci potřebují fyzickou péči, verbální i neverbální stimulaci a úzký citový vztah k jednomu člověku a zatím žádný odborník či vědec nikdy nedokázal, že tuto péči musí vykonávat matka spíše než otec, respektive žena spíše než muž (Killarová, 2007). Způsob rozdělení rolí a povinností v rodině je důležitou skutečností, která významně formuje možnosti rodičů sladit profesní a rodinnou sféru. Dělba rolí v rodině je do značné míry založena na sociálních stereotypech, v menší míře se zde projevují osobní preference aktérů a nové netradiční modely (Kuchařová, 2007). Žena se více věnuje rodině a dává jí většinou přednost před prací, muž naopak více než žena věnuje svou pozornost práci, případně i na úkor rodiny. Tradiční dělbu rolí mezi mužem a ženou podporují některá opatření sociální a rodinné politiky. Například trvající rozdíl mezi muži a ženami v nárocích na mateřskou dovolenou nebo absence otcovské dovolené. Častým argumentem proti přijetí ženy do zaměstnání je právě její mateřství. Jedním z důvodů je častá absence žen, neboť když děti onemocní, zůstává s nimi právě matka doma. Žena pečuje nejen o děti, ale i o domácnost. Všechny tyto činnosti zabírají spoustu času, který oproti ženě muž věnuje svému zaměstnání a kariéře, tudíž se žena nutně stává méně spolehlivým pracovníkem. Při naplňování politiky rovných příležitostí mužů a žen v zaměstnání se často usiluje o skloubení dvou významných priorit, a to snahy o efektivní využití lidských zdrojů, která je na prvním místě u zaměstnavatelů a podpory propopulační politiky a rodičovství, ke které by měl přispět především stát. Přijímaná opatření by tedy neměla na jednu stranu bránit ekonomickému zisku firem, ale zároveň by měla přispívat k vytvoření dobrého prostředí pro sladění profesionálních a rodinných potřeb a zájmů. 15
16 2. Zaměstnanost žen 2.1. Pracovní kapitál a ženská role Právo na práci a na svobodnou volbu povolání patří mezi základní lidská práva. Většina států přijímá a uznává pojetí a obsahové vymezení lidských práv, tak jak jsou zakotvena ve Všeobecné deklaraci lidských práv Organizace spojených národů z roku 1948 a na ni navazujících mezinárodních úmluv. Problémem v současné době je jejich konkrétní realizace v životě každého jednotlivého občana (Píchová, 1995). Proč je práce považována v životě člověka za tak důležitou? Ačkoliv je časově náročná, namáhavá a vyčerpávající? Práce zaujímá v životě člověka nezastupitelné postavení, je důležitou podmínkou důstojné existence, přináší nejen materiální prospěch, ale současně dává pocit seberealizace a společenské užitečnosti, podporuje osobnostní rozvoj, pocit uspokojení a životního smyslu. Každou pracovní činnost člověk vykonává v určitém společenství, tudíž práce jedince vřazuje do systému sociálních vztahů, kde může uspokojovat své potřeby ctižádosti a sebeuplatnění. Práce tedy neslouží pouze k výrobě statků nebo vykonávání služeb, ale vytváří sociální pole kontaktů s možností vést rozhovory, potkávat jiné lidi a uzavírat přátelství. Skupinová práce nabízí prostředí, ve kterém se člověk hodnotí a srovnává s ostatními. Při zvládání pracovních úkolů může jedinec získat odborné kompetence. V kontextu životní dráhy člověka práce určuje začátek i konec ekonomické aktivity. Práce má vliv i při výchově dětí, neboť jí ukazujeme dětem platné hodnoty a nabízíme jim tak možnost ztotožnění, nápodoby a osobního příkladu. Děti sice v dnešní době nevidí tak často rodiče pracovat, ale spoluprožívají jejich pracovní úspěchy i nezdary (Buchtová, 2002). Pracovní kapitál vymezujeme v jeho základních rysech, jimiž jsou dosažené vzdělání, kvalifikace a pracovní či osobní kontakty, které posilují pracovní pozici (Čermáková, 2000, s. 95). Nedostatek pracovního kapitálu vytlačují ženu buď přímo z trhu práce, případně ji činí závislou na sociální podpoře. Čím více kapitálu žena má, tím vzrůstají její šance získat pracovní uplatnění. Obecně poskytuje pracovní kapitál ženám silnější pocit vlastní identity, autonomii, seberealizaci, nezávislost a kariéru. Pracovní sféra respektuje rodinné role zaměstnané ženy, mezi státem a pracovní sférou existují určitá pravidla a dohody. Čermáková o nich hovoří jako o velké genderové dohodě, která obsahuje (Čermáková, 2000, s. 96): garantovanou a nárokovou mateřskou dovolenou, 16
17 garantovanou a nárokovou rodičovskou dovolenou, sociálně protekční opatření zaručená Zákoníkem práce. V souvislosti s porodem a péčí o narozené dítě má žena nárok na mateřskou dovolenou. Její délka je 28 týdnů a jde-li o ženu osamělou, případně o ženu, která porodila více dětí je tato doba 37 týdnů. K prohloubení mateřské dovolené se ženě anebo muži (nebo oběma) poskytuje, pokud o to požádají, rodičovská dovolená až do 3 let věku dítěte. Od je tato doba koncipována jako rodičovská dovolená, nárok na její uplatnění mají i muži. Po návratu ženy z mateřské dovolené nebo muže po skončení rodičovské dovolené v rozsahu doby, po kterou je žena oprávněna čerpat mateřskou dovolenou, má žena nebo muž nárok na zařazení na původní práci a pracoviště. Není-li to možné proto, že práce odpadla nebo pracoviště bylo zrušeno, musí je zaměstnavatel zařadit na jinou práci odpovídající pracovní smlouvě (Martinková, 2005, s. 59). Doba strávená na mateřské a rodičovské dovolené se započítává do odpracované praxe a výpočtu důchodu. Čermáková popisuje i malou genderovou dohodu, která spočívá v nepsané úmluvě mezi pracovnicí a zaměstnavatelem. Podle ní se očekává, že si zaměstnankyně udrží svoji kvalifikaci během rodičovské dovolené a po návratu do práce bude schopná flexibility a vyrovná svá sociální omezení vzniklá přerušením pracovní dráhy (Čermáková, 2000). V zahraničí vznikají nástroje, které slouží zaměstnavatelům k posuzování neformálně získaných kompetencí v rodině během rodičovské dovolené. 4 Ženy neztrácejí svůj pracovní kapitál z důvodu mateřské dovolené, ale jejich pracovní kredit klesá v porovnání s muži v těch profesích, kde se kariéra a postup odvíjí 4 Z projektu EU Rovné příležitosti pro muže a ženy vznikl v Německu nástroj nazvaný bilance kompetencí, který slouží k rozpoznání a ohodnocení neformálně získaných kompetencí, u nichž je kladen důraz na činnosti v rodině. Bilance kompetencí je považována za nástroj moderní personální politiky. V tomto směru lze pozorovat posun zájmu zaměstnavatelů od kvalifikovaných ke kompetentním pracovníkům, protože cílem není mapovat pouze znalosti získané z formálního učení, ale například i sociální a osobnostní dovednosti, které jsou nezbytnou součástí kvalifikace. Cílovou skupinou pro použití nástroje jsou zaměstnané matky a otcové, pracovníci, kteří mají zájem na dalším vzdělávání, a ženy, které se vracejí na trh práce. Zájemci o bilanci kompetencí jsou systematicky vedeni k tomu, aby svůj dosavadní život reflektovali jako proces získávání vědomostí a dovedností a aby považovali rodinu za místo vzdělávání. Na závěr projektu je vypracován osobnostní kompetenční profil, který slouží jak k sebepoznání pracovníka, tak může sloužit zaměstnavateli pro pracovní zařazení v organizaci. Také projekt rodinné kompetence rakouského Spolkového ministerstva pro sociální jistoty, generace a ochranu spotřebitelů je nástrojem, který slouží ženám i jejich potenciálním zaměstnavatelům při přijímání do pracovního poměru. Na rozdíl od německé bilance kompetencí zahrnuje možnost získání certifikátu na základě úspěšně absolvovaného speciálního testu. Tento certifikát je nejen společenským uznáním práce v rodině, ale dává i zaměstnavateli spolehlivou informaci o dovednostech uchazečky (Oujezdská, 2007). 17
18 od nepřerušované stabilní pracovní dráhy a konkurenceschopnosti. Muž i žena mají každý svoje individuální vlastní různé zájmy a strategie, každý z nich má odlišné pracovní zkušenosti. Ženská pracovní síla je chápána odlišně od mužské, a to v její vzdělanostní či kvalifikační charakteristice. Většinou se jedná o handicap, s nímž se ženy musejí vyrovnat, chtějí.li na trhu práce uspět (Čermáková, 2000). Žena orientovaná na pracovní kariéru se v okamžiku, kdy se rozhoduje pro mateřství a rodinu, ocitá ve složité situaci. Protože bude nucena kombinovat práci a rodinu a její kariérové šance budou velmi slabé nebo žádné. Genderové dohody si jistí ženskou pracovní sílu, ale nic více. Pracovní systém má tendenci upřednostňovat muže, a když to jde, genderové dohody obcházet (Čermáková, 2000, s. 96). Zaměstnavatelé se snaží eliminovat ženy s dětmi z pracovního trhu. Ztížené postavení žen s dětmi se prohlubuje s nárůstem nezaměstnanosti a nedostatkem pracovních míst Rovné příležitosti Zastřešujícím konceptem je oblast vytváření rovných příležitostí mužů a žen na trhu práce, jež se stává jedním ze stěžejních úkolů 21. století. Zpravidla je to totiž právě péče o dítě, která zabraňuje ženě v profesním růstu. Při hledání pracovního uplatnění demotivuje ženy rovněž stereotypní přístup potenciálních zaměstnavatelů, kteří projevují značné neporozumění pro jejich situaci. To, že má žena děti, je vnímáno jako handicap, zatímco u mužů zvyšuje rodinné zázemí jejich osobní kredit. Problémem, který v poslední době nabývá značné závažnosti, a proto se začínají hledat různé cesty k jeho řešení, je vyloučení všech forem diskriminace. Jednou z oblastí, které je potřeba věnovat zvýšenou pozornost je rovnost mužů a žen na trhu práce a rovnost jejich mezd. V březnu 2000 byl v Lisabonu schválen strategický cíl pro Evropskou unii stát se do roku 2010 nejkonkurenceschopnější a nejdynamičtější znalostní ekonomikou, schopnou udržitelného růstu, s lepšími pracovními místy a s více posílenou sociální soudržností (Fischlová, 2007, s. 2). Proto nejvýznamnějším, skutečně zásadním úkolem je zvýšit míry zaměstnanosti a účasti na trhu práce, především pro zaměstnance vyššího věku, ale rovněž pro ženy...nejzřetelněji se jeví možnost zaměřit se na rozdíly mezi pohlavími, které jsou viditelné v mnoha členských státech (Fischlová, 2007, s. 2). Členské státy EU mají: prostřednictvím integrovaného přístupu slučující genderový mainstreaming a specifické kroky politiky podpořit účast žen na trhu práce a do roku 2010 dosáhnout 18
19 podstatného zmenšení rozdílů mezi muži a ženami v míře zaměstnanosti, nezaměstnanosti a platu (Fischlová, 2007, s. 2). Snížení mzdového rozdílu by mělo být dosaženo: mnohostranným přístupem orientovaným na zásadní faktory mzdového rozdílu, včetně segregace podle odvětví a povolání, vzdělání a přípravy, klasifikace práce a platových systémů, osvěty a průhlednosti (Fischlová, 2007, s. 2). Česká republika se přihlásila k závěrům čtvrté světové konference o ženách, konané v Pekingu v roce Vzala tím na sebe i závazky zabývat se a řešit otázky rovného postavení mužů a žen. V Pekingu byla přijata Akční platforma, program zaměřený na posílení práv žen, který má zlepšit možnosti žen využívat svá lidská práva. Hlavním cílem Akční platformy je vytipovat a pojmenovat základní soubor problémových okruhů a navrhnout ke každému seznam příslušných prioritních opatření. Tento dokument charakterizuje a vysvětluje otázky současného postavení žen v rámci mezinárodních kontextů, dosavadních zkušeností a historického vývoje. Definuje celkem 12 kritických oblastí diskriminace žen a ke každé kritické oblasti zájmu jsou diagnostikovány dané problémy i navrženy strategické cíle spolu se strategickými opatřeními. Konkrétně cíl H.3. nese název "Vytvořit a rozšířit údaje a informace rozdělené podle pohlaví pro plánování a vyhodnocování. Jako opatření k tomu je v dokumentu uveden požadavek na národní, regionální a mezinárodní statistické služby a příslušné vládní úřady ve spolupráci s výzkumnými a dokumentačními organizacemi. V této souvislosti se po vládách požaduje, aby zajistily pravidelné vydávání statistické publikace s genderovými údaji (Stručná historie, 2007). Česká vláda, díky přijatým mezinárodním závazkům, věnuje otázkám rovných příležitostí a rovnoprávného postavení obou pohlaví větší pozornost než dříve, a to se projevilo především přijetím vládního programu Priority a postupy vlády při prosazování rovnosti mužů a žen. Od roku 1998 se zabývala problematikou rovnosti mužů a žen Rada vlády pro lidská práva, konkrétně její Výbor pro odstranění všech forem diskriminace žen, jakožto poradní orgán vlády (Stručná historie, 2007). Ve stejném roce vzniklo na Ministerstvu práce a sociálních věcí oddělení pro rovnost mužů a žen, které má v oblasti politiky genderu koncepční a koordinační roli. Řídí se při tom programovým dokumentem vlády Priority a postupy vlády při prosazování rovnosti mužů a žen. MPSV ČR pak navíc, prostřednictvím koordinačního oprávnění, vede ostatní ministerstva k tomu, aby v rámci své politiky systematicky, cíleně a efektivně přispívala k rozvoji rovných příležitostí mužů a žen. Hlavním cílem 19
20 je zvýšit obecnou informovanost o podstatě principu rovnosti mužů a žen, o stavu provádění národní i mezinárodní politiky této oblasti lidských práv, o zásadních politických a právních dokumentech a o aktérech působících v této oblasti (Postavení MPSV, 2007). Od pracuje na každém ministerstvu minimálně jeden pracovník, do jehož pracovní náplně patří problematika rovnosti mužů a žen v oblasti věcné působnosti resortu. Dalším významným krokem bylo v roce 2001 zřízení poradního orgánu vlády Rady vlády pro rovné příležitosti mužů a žen. 5 Od července 2002 pracuje Stálá komise Poslanecké sněmovny pro rodinu a rovné příležitosti (Stručná historie, 2007) Historický vývoj zaměstnanosti žen Zaměstnanost žen ovlivňuje zásadním způsobem profesní systém, který tvoří osu sociální a třídní struktury dané společnosti. Změny ve struktuře profesí a povolání se potom zákonitě promítají do stratifikačního systému celé společnosti (Čermáková, 2000). Historické studie evropských společností dokládají, že v tradiční zemědělské usedlosti byly mužské a ženské práce rodově diferencovány. Na druhou stranu ale byly tyto práce vzájemně nepostradatelné a komplementární, takže nemohly být ani ty či ony podceňovány. (Možný, 2006). Zaměstnání, jako způsob produkce statků a obživy člověka a jeho rodiny, se vynořilo historicky poměrně nedávno. A jeho víceméně úplné ztotožnění s prací se stanovilo až nějaký čas po průmyslové revoluci. Toto ztotožnění ale zakrývá fakt, že podstatný díl práce se vykonává mimo zaměstnání a převážnou část této práce vykonávají ženy (Možný, 2006). Právě průmyslová revoluce měla velký dopad na rodinu a zejména na postavení žen v ní. Revoluce přinesla oddělení bydliště a pracoviště, hlavní zaměstnání člověka se 5 Rada vlády pro rovné příležitosti žen a mužů (dále jen "Rada") je stálým poradním orgánem vlády v oblasti vytváření rovných příležitostí pro ženy a muže. Rada byla zřízena usnesením vlády ČR č ze dne 10. října Rada připravuje návrhy směřující k prosazování a dosažení rovných příležitostí pro ženy a muže. Rada zejména: 1. projednává a doporučuje vládě základní koncepční směry postupu vlády při prosazování rovných příležitostí pro ženy a muže, 2. koordinuje základní směry resortních koncepcí v oblasti rovných příležitostí pro ženy a muže, 3. stanovuje okruh priorit pro projekty resortů na podporu realizace rovných příležitostí pro ženy a muže, 4. identifikuje ve společnosti aktuální problémy v rovných příležitostech pro ženy a muže, 5. hodnotí efektivitu naplňování principu rovnosti žen a mužů (Rada vlády, 2007). 20
1. Nerovnost v zaměstnání - menší zaměstnanost, větší nezaměstnanost; segregace a diskriminace na pracovním trhu
Feminizace chudoby Zvyšující se podíl a převaha chudoby mezi ženami ve srovnání s muži (ženy dle odhadů celosvětově tvoří 70 % všech osob žijících pod hranicí chudoby). Svobodné ženy, osamělé matky, staré
VíceNárodní tématická síť E Rovné příležitosti žen a mužů
Národní tématická síť E Rovné příležitosti žen a mužů TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN EVROPSKÝM SOCIÁLNÍM FONDEM EU A STÁTNÍM ROZPOČTEM ČR Rovné příležitosti žen a mužů = neexistence překážek pro účast
VíceRovnost šancí na Vysočině
Rovnost šancí na Vysočině Slaďování pracovního a rodinného života Seminář pro veřejnou správu konaný dne 20.9.2012 Anna Machátová. Třebíčské centrum o.s. Třebíčské centrum o.s. Založeno v březnu 1998 Člen
VícePriority v oblasti odborného a technického kvalifikačního školství šance pro budoucnost
Priority v oblasti odborného a technického kvalifikačního školství šance pro budoucnost Vážené dámy, vážení pánové, dovolte mi pozdravit Vás a toto setkání jménem Ministerstva průmyslu a obchodu ČR. Všichni
VíceGender. MUDr. Mgr. Petra Elizabeth Teslíková
Gender MUDr. Mgr. Petra Elizabeth Teslíková Gymnázium a Střední odborná škola, Rokycany, Mládežníků 1115 Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0410 Číslo šablony: 2 Název materiálu: Gender Ročník: 3. Identifikace
VíceAndragogika Podklady do školy
Andragogika Podklady do školy 1 Vzdělávání dospělých 1.1 Důvody ke vzdělávání dospělých Vzdělávání dospělých, i přes významný pokrok, stále zaostává za potřebami ekonomik jednotlivých států. Oblast vzdělávání
VíceOperační program Zaměstnanost (2014 2020), příprava projektů a psaní žádosti o grant.
Individuální projekt MPSV Podpora pracovního uplatnění starších osob v souvislosti s vyhlášením roku 2012 Evropským rokem aktivního stárnutí a mezigenerační solidarity, Operační program Zaměstnanost (2014
VíceEtický kodex sociálních pracovníků
Etický kodex sociálních pracovníků 1. Etické zásady Sociální práce je založena na hodnotách demokracie, lidských práv a sociální spravedlnosti. Sociální pracovníci proto dbají na dodržování lidských práv
VícePřípadová studie. Komplexní program na podporu zahájení podnikání AKTIVNĚ PRO ROVNÉ ŠANCE
AKTIVNĚ PRO ROVNÉ ŠANCE Případová studie Komplexní program na podporu zahájení podnikání Studie je financována z prostředků ESF prostřednictvím Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost a státního
VíceAKČNÍ PLÁN NA PODPORU RODIN S DĚTMI
AKČNÍ PLÁN NA PODPORU RODIN S DĚTMI pro období 2006-2009 MINISTERSTVO PRÁCE A SOCIÁLNÍCH VĚCÍ 2006 Úvod Vláda České republiky schválila usnesením č. 1305 ze dne 12. října 2005 Národní koncepci rodinné
VíceVzdělávání dospělých v pracovním a profesním kontextu
Vzdělávání dospělých v pracovním a profesním kontextu ČAPV, České Budějovice, 2007 Mgr. Petr Novotný, Ph.D. Ústav pedagogických věd FF MU v Brně A. Nováka 1 602 00 Brno e-mail: novotny@phil.muni.cz Příspěvek
VícePoslání univerzity a péče o kvalitu: fit for purpose?
Poslání univerzity a péče o kvalitu: fit for purpose? Mikuláš Bek prorektor pro strategii a vnější vztahy 11. seminář z cyklu Hodnocení kvality vysokých škol Brno 11. - 12. února 2010 1 Poslání univerzity
VíceStudie č. 13. Žádoucí změny v systému vzdělávání v odvětví textilního a oděvního průmyslu, s důrazem na rovnováhu
Žádoucí změny v systému vzdělávání v odvětví textilního a oděvního průmyslu, s důrazem na rovnováhu mezi konkurenceschopností a sociální soudržností Vytvořeno pro: Projekt reg.č.: Název projektu: Objednatel:
VíceCo je sociální politika
1 Co je sociální politika 1. Základní charakteristika základní pojmy 1.1 Sociální politika jako vědní (teoretická) disciplína Analýza procesů tvorby a realizace politik týkajících se vztahů občanů a sociálněekonomických
VíceProsazování genderové rovnosti
Prosazování genderové rovnosti Ing. Petr Pavlík, Ph.D. Projekt "Nastavení rovných příležitostí na MěÚ Slaný, CZ.1.04/3.4.04/88.00208 Tento projekt je financováno z Evropského sociálního fondu prostřednictvím
VíceZávěrečná konference Politiky péče o děti a seniory v měnící se společnosti: zkušenosti z České republiky a Norska
Závěrečná konference Politiky péče o děti a seniory v měnící se společnosti: zkušenosti z České republiky a Norska Blanka Plasová Kateřina Kubalčíková Strategie rodin i jednotlivců s potřebou zajištění
VíceKOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ SDĚLENÍ KOMISE RADĚ A EVROPSKÉMU PARLAMENTU. Předloha Prohlášení o hlavních zásadách pro udržitelný rozvoj
KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ V Bruselu dne 25.5.2005 KOM(2005) 218 v konečném znění SDĚLENÍ KOMISE RADĚ A EVROPSKÉMU PARLAMENTU Předloha Prohlášení o hlavních zásadách pro udržitelný rozvoj CS CS SDĚLENÍ
VíceStrategie, nástroje a možnosti státu při podpoře uplatnění starších pracovníků v důsledku stárnutí populace 7.11.2014 7.11.2007777
Strategie, nástroje a možnosti státu při podpoře uplatnění starších pracovníků v důsledku stárnutí populace 7.11.2014 7.11.2007777 Obsah Demografický vývoj v České republice Národní akční plán podporující
VíceSTRUČNÉ SHRNUTÍ. Učitelé škol regionálního školství bez vedoucích zaměstnanců
Genderové otázky pracovníků ve školství STRUČNÉ SHRNUTÍ Svodka Genderové otázky pracovníků ve školství se zabývá genderovou strukturou pracovníků v regionálním školství a na jejím základě pak také strukturou
VíceIndikátory Strategie vzdělávací politiky ČR do roku 2020
Indikátory Strategie vzdělávací politiky ČR do roku 2020 Indikátory Strategie vzdělávací politiky České republiky do roku 2020 (dále jen Strategie ) jsou vymezeny s ohledem na tři klíčové priority Strategie,
VíceSlaďování pracovního a rodinného života Anna Machátová. Konference Práce na dálku
Slaďování pracovního a rodinného života Anna Machátová Konference Práce na dálku Třebíčské centrum o.s. Založeno v březnu 1998 Člen Sítě MC od září 2006 Spolupráce s více jak 100 organizacemi a specialisty
VíceVÝCHOVA K PODNIKAVOSTI JEDNÁNÍ OBOROVÝCH SKUPIN PODZIM 2015. Lukáš Hula
VÝCHOVA K PODNIKAVOSTI JEDNÁNÍ OBOROVÝCH SKUPIN PODZIM 2015 Lukáš Hula Východiska Zahraničí Česká republika Přehled Proč hovoříme o výchově k podnikavosti? Protože podnikatelé jsou páteří ekonomiky Protože
VíceRodičovská péče o děti do 3 let v ČR a ve Francii
Rodičovská péče o děti do 3 let v ČR a ve Francii Podmínky, preference a realita Věra Kuchařová Obsah příspěvku A. Fakta o rozsahu rodičovské péče v ČR a Francii B. Strukturální a institucionální podmínky
Více2. Evropský sociální fond
2. Evropský sociální fond Úkoly Evropského sociálního fondu vyplývají jednak přímo ze Smlouvy (speciální ustanovení o ESF), jednak z rámce úkolů strukturálních fondů. Smlouva o ES: Hlava XI článek 146/ex-čl.
VíceDokument ze zasedání 18. 9. 2009 B7-0000/2009. předložený na základě otázek k ústnímu zodpovězení B7-0000/2009 a B7-0000/2009
EVROPSKÝ PARLAMENT 2009-2014 Dokument ze zasedání 18. 9. 2009 B7-0000/2009 NÁVRH USNESENÍ předložený na základě otázek k ústnímu zodpovězení B7-0000/2009 a B7-0000/2009 v souladu s čl. 115 odst. 5 jednacího
VíceNázory obyvatel na výdaje státu v různých oblastech sociální politiky
TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel./fax: 286 80 129 E-mail: paulina.tabery@soc.cas.cz Názory obyvatel na výdaje státu v různých oblastech
VíceVzdělávání dospělých v ČR. Jan Brůha Oddělení dalšího vzdělávání MŠMT 21. 5. 2015
Vzdělávání dospělých v ČR Jan Brůha Oddělení dalšího vzdělávání MŠMT 21. 5. 2015 1 2 12 Podíl dospělé populace na dalším vzdělávání v ČR a EU v letech 2008 2014 11,4 11 10,8 10,5 10,6 10 9,7 9 9,4 9,3
VíceStrategický rámec MAP
Místní akční plány rozvoje vzdělávání ORP Milevsko CZ.02.3.68/0.0/0.0/15_005/0000032 Strategický rámec pro ORP Milevsko Platná aktuální verze k 1. červenci 2016 Obsah 1 Vize... 3 2 Popis zapojení aktérů...
VíceZAMĚSTNÁVÁNÍ OSOB SE ZDRAVOTNÍM POSTIŽENÍM
ZAMĚSTNÁVÁNÍ OSOB SE ZDRAVOTNÍM POSTIŽENÍM PROČ SE ZAPOJIT DO PRACOVNÍHO PROCESU? Pocit užitečnosti. Překonání handicapu uvnitř sebe sama. Alespoň částečná finanční nezávislost. Aktivní zapojení do formování
VíceZměny základních proporcí faktických manželství mezi lety 1991 a 2001
1. Změny základních proporcí faktických manželství mezi lety a Období - bylo pro vývoj počtu a struktury faktických manželství obdobím významné změny trendu. Zatímco v předchozích letech či desetiletích
VíceI. ZADÁNÍ Dopadová studie se zaměří zejména na
STUDIE 33 DOPADOVÁ STUDIE Právní rámec kolektivního vyjednávání a sociálního dialogu v odvětví školství, pracovněprávní a mzdové podmínky a problémy BOZP ve školství Vytvořeno pro: Projekt reg.č.: CZ.1.04/1.1.01/02.00013
Více4. Učitel jako předpoklad kvalitní výuky
MINISTERSTVO ŠKOLSTVÍ, MLÁDEŽE A TĚLOVÝCHOVY Podklad pro diskuzi ke Strategii vzdělávací politiky do roku 2020 4. Učitel jako předpoklad kvalitní výuky Praha, březen 2013 Úvod V lednu 2013 zahájilo Ministerstvo
VíceSestry: Hybná síla změn. Zásadní zdroj pro zdraví
Balíček ICN Sestry: Hybná síla změn. Zásadní zdroj pro zdraví Michaela Hofštetrová Knotková Obsah: Kapitola 1: Úvod Kapitola 2: Celkový pohled Kapitola 3: Plánování pracovní síly Kapitola 4: Měření pracovní
VíceSOCIÁLNÍ PEDAGOGIKA A PORADENSTVÍ: OKRUHY OTÁZEK Státní závěrečná zkouška bakalářská
SOCIÁLNÍ PEDAGOGIKA A PORADENSTVÍ: OKRUHY OTÁZEK Státní závěrečná zkouška bakalářská (otázky jsou platné od ledna 2013) I. Základy pedagogiky a sociální pedagogiky 1. Předmět pedagogiky. Systém pedagogických
VíceDalší vzdělávání a rozvoj kompetencí
Mezinárodní výzkum dospělých Další vzdělávání a rozvoj kompetencí Výsledky mezinárodního výzkumu OECD PIAAC v České republice a jejich implikace pro veřejné politiky Konference, 27.11.2013 Věra Czesaná,
VíceCENTRUM VZDĚLÁVÁNÍ PEDAGOGŮ ODBORNÝCH ŠKOL
Projekt: CENTRUM VZDĚLÁVÁNÍ PEDAGOGŮ ODBORNÝCH ŠKOL Kurz: Výrobní podnik při současných tržních podmínkách SPŠ a OA Uherský Brod, 2012 Osnova tématu: 1. Globální pohled na svět, společnost a ekonomiku
VíceEU a rovnost žen a mužů ve sportu. Jana Janotová Zástupce ČOV v EU kanceláři EOC
EU a rovnost žen a mužů ve sportu Jana Janotová Zástupce ČOV v EU kanceláři EOC 1. Rovnost žen a mužů v EU Rovnost žen a mužů je: základním právem a hodnotou EU součástí zakládajících smluv Evropských
VícePodnět Rady vlády České republiky pro lidská práva ke změně vzorových statutů pro poradní a pracovní orgány vlády
Podnět Rady vlády České republiky pro lidská práva ke změně vzorových statutů pro poradní a pracovní orgány vlády Na základě článku X. Jednacího řádu vlády zřizuje vláda své poradní orgány, které jsou
VíceVzešlých z konference (O)slaďování života. Jak skloubit práci a rodinu? konané ve dnech v Jihlavě
Vzešlých z konference (O)slaďování života. Jak skloubit práci a rodinu? konané ve dnech 7. - 8. 3. 2013 v Jihlavě Úvod Následující přehled je sestaven na základě Příspěvků přednášejících na konferenci
VíceOtcové na rodičovské a po rodičovské
Otcové na rodičovské a po rodičovské Participace mužů na péči o děti a na domácích pracích z hlediska genderové rovnosti PhDr. Hana Maříková, SOÚ Praha Východiska a otázky Transformace sféry rodiny a intimity,
VíceVEŘEJNÉ KNIHOVNY: tradiční místa občanského vzdělávání Jak využít tradici pro dnešní výzvy?
VEŘEJNÉ KNIHOVNY: tradiční místa občanského vzdělávání Jak využít tradici pro dnešní výzvy? KONFERENCE KNIHOVNY SOUČASNOSTI 2012 Pardubice, 13.9.2012 Mgr. Petr Čáp Občanské vzdělávání Demokracie se opírá
VíceVýzvy pro státní službu v oblasti slaďování pracovního a soukromého života
Výzvy pro státní službu v oblasti slaďování pracovního a soukromého života Hana Maříková Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Slaďování pracovního, osobního a rodinného života ve státní službě Brno, 2. 11.
VíceStudijní text. Téma: Psychologické, sociální a ekonomické důsledky nezaměstnanosti
Studijní text Název předmětu: Lidské zdroje na trhu práce Garant předmětu: Ing. Monika DAVIDOVÁ, Ph.D. Zpracoval: Ing. Monika DAVIDOVÁ, Ph.D. Téma: Psychologické, sociální a ekonomické důsledky nezaměstnanosti
VíceAutorka: Dr. Jane Pillingerová Prezentace pro Konferenci EPSU o kolektivním vyjednávání Bratislava, 14.-15. září 2010
Rovná odměna a vliv recese na pracovnice Autorka: Dr. Jane Pillingerová Prezentace pro Konferenci EPSU o kolektivním vyjednávání Bratislava, 14.-15. září 2010 Proč přetrvává genderový rozdíl v odměňování?
VíceEvaluace průřezových témat
KONFERENCE 2013 EVALUACE PRO BUDOUCNOST Evaluace průřezových témat Daniel Svoboda 28. 5. 2013 1 Úvod Busanské partnerství pro efektivní rozvojovou spolupráci potvrdilo, že odstraňování chudoby a nerovností
VíceSociální původ, pohlaví, vzdělání a kompetence ve světle dat z národního šetření PIAAC
Sociální původ, pohlaví, vzdělání a kompetence ve světle dat z národního šetření PIAAC Petr Matějů Konference Předpoklady úspěchu v práci a v životě 27. listopadu 2013 Hlavní otázky pro analýzu procesu
VíceZávěrečná zpráva. Odborné praxe pro mladé do 30 let v Ústeckém kraji CZ.1.04/2.1.00/
Závěrečná zpráva Odborné praxe pro mladé do 30 let v Ústeckém kraji CZ.1.04/2.1.00/70.00065 1 Obsah DATA REALIZACE PROJEKTU... 3 POPIS PROJEKTU... 4 CÍLOVÁ SKUPINA PROJEKTU... 5 KLÍČOVÉ AKTIVITY PROJEKTU...
VíceStudijní opora. Název předmětu: Řízení zdrojů v ozbrojených silách. Příprava a rozvoj personálu v rezortu MO. Obsah: Úvod
Studijní opora Název předmětu: Řízení zdrojů v ozbrojených silách Téma 10: Příprava a rozvoj personálu v rezortu MO Obsah: Úvod 1. Řízení vzdělávání a rozvoje pracovníků v organizaci 2. Koncepce přípravy
VíceDEKLARACE PŘEDSEDNICKÉHO TRIA: ROVNOST ŽEN A MUŽŮ. Neformální setkání ministrů odpovědných za rovnost mezi muži a ženami 14. listopadu 2008 Lille
DEKLARACE PŘEDSEDNICKÉHO TRIA: ROVNOST ŽEN A MUŽŮ Neformální setkání ministrů odpovědných za rovnost mezi muži a ženami 14. listopadu 2008 Lille 1 Neformální setkání ministrů odpovědných za rovnost mezi
Více11841/11 jpe/jpe/ps 1 DG G 2B
RADA EVROPSKÉ UNIE Brusel 20. června 2011 (22.06) (OR. en) 11841/11 SOC 584 POZNÁMKA Odesílatel: Generální sekretariát Rady Příjemce: Delegace Č. předchozího dokumentu: 10324/11 SOC 413 Předmět: Soulad
VíceŽivotní perspektivy a směřování. Profesní orientace dospívajících
Životní perspektivy a směřování Profesní orientace dospívajících Vývoj identity Zopakujeme, jakým způsobem dochází k vývoji identity dospívající postupně odpovídají na otázky: Jaký jsem Kdo jsem Kam patřím
Více15410/16 lr/kno 1 DG B 1C
Rada Evropské unie Brusel 8. prosince 2016 (OR. en) 15410/16 VÝSLEDEK JEDNÁNÍ Odesílatel: Generální sekretariát Rady Datum: 8. prosince 2016 Příjemce: Delegace SOC 790 EMPL 533 ECOFIN 1173 EDUC 425 JEUN
VíceSEMINÁRNÍ PRÁCE VÝCHOVA
SEMINÁRNÍ PRÁCE (ÚVOD DO MODERNÍ PEDAGOGIKY) VÝCHOVA LENKA FIALOVÁ VÝŽIVAČLOVĚKA 2004/2005 4.ROČNÍK OBSAH 1. Základní pojmy 2. Výchova 3. Funkce výchovy 4. Činitelé výchovy POUŽITÁ LITERATURA 1. J. Průcha,
VíceProblémový okruh č. 1 Kultura a společenský život 2014-2020
Výstupy z jednání pracovní skupiny MAS Bohumínsko SPOLEČNOST, 6. srpna 2013 od 15,30h v Petrovicích u Karviné Příprava Integrované strategie území MAS Bohumínsko - Strategický pilíř SPOLEČNOST Tento strategický
VíceNÁVRH NA ÚPRAVU MINIMÁLNÍ MZDY od 1. ledna 2012
NÁVRH NA ÚPRAVU MINIMÁLNÍ MZDY od 1. ledna 2012 Vláda má podle zákoníku práce možnost stanovit nařízením vlády výši základní sazby minimální mzdya dalších jejích sazeb odstupňovaných podle míry vlivů omezujících
VíceJUDr. Irena Moozova, ředitelka, GŘ spravedlnost a spotřebitelé
NOVÝ ZAČÁTEK PRO PODPORU ROVNOVÁHY MEZI PRACOVNÍM A SOUKROMÝM ŽIVOTEM RODIČŮ A PEČOVATELŮ #SocialRights JUDr. Irena Moozova, ředitelka, GŘ spravedlnost a spotřebitelé PROČ iniciativa EK na podporu "worklife
VíceEvropské fondy na MPSV ČR
Evropské fondy na MPSV ČR Ing. Vladimír Kváča, Ph.D. vrchní ředitel sekce fondů EU Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR Olomouc 25.7.2012 MPSV a evropské fondy 2007-2013 MPSV je v období 2007 2013:
VíceSlaďování pracovního a rodinného života
Slaďování pracovního a rodinného života Petra Foubert, ERA, Praha, 13. dubna 2018 Současný právní rámec EU v oblasti slaďování pracovního a rodinného života? 1 Opatření jsou rozptýlena v různých právních
VíceGender mainstreaming Proč a jak na to. Monika McGarrell Klimentová Praha, 29. 5. 2014
Gender mainstreaming Proč a jak na to Monika McGarrell Klimentová Praha, 29. 5. 2014 Gender mainstreaming Proces hodnocení důsledků jakékoliv ve městě plánované činnosti ve všech oblastech na všech úrovních
VícePROGRAMOVÉ PROHLÁŠENÍ Odborového svazu ECHO na volební období 2013-2018 (schváleno dne 6.6.2013 2. sjezdem OS ECHO)
PROGRAMOVÉ PROHLÁŠENÍ Odborového svazu ECHO na volební období 2013-2018 (schváleno dne 6.6.2013 2. sjezdem OS ECHO) Odborový svaz ECHO (dále jen svaz) je svobodné, demokratické, otevřené a na principech
VícePostoje české veřejnosti k zajišťování péče o děti v komparativní perspektivě Jana Válková. Workshop Služby péče o děti a seniory Brno, 15/09/2015
Postoje české veřejnosti k zajišťování péče o děti v komparativní perspektivě Jana Válková Workshop Služby péče o děti a seniory Brno, 15/09/2015 Úvod Analýza postojů české veřejnosti Srovnání s Norskem
VíceGender mainstreaming. Ministerstvo práce a sociálních věcí Řídící orgán CIP EQUAL
Gender mainstreaming Ministerstvo práce a sociálních věcí Řídící orgán CIP EQUAL Jak lze dosáhnout genderové rovnosti? Strategie na cestě ke konečnému cíli genderové rovnosti Integrování genderového hlediska
VíceVĚTŠINA OBČANŮ SOUHLASÍ S POTŘEBNOSTÍ DAŇOVÉ I PENZIJNÍ
INFORMACE Z VÝZKUMU STEM TRENDY 1/28 VĚTŠINA OBČANŮ SOUHLASÍ S POTŘEBNOSTÍ DAŇOVÉ I PENZIJNÍ REFORMY I S NUTNOSTÍ ZMĚN VE ZDRAVOTNICTVÍ A ŠKOLSTVÍ Nejsilněji je vnímána potřeba změn v daňové oblasti, kde
VícePRAVIDLA SYSTÉMU ZAJIŠŤOVÁNÍ KVALITY A VNITŘNÍHO HODNOCENÍ KVALITY VZDĚLÁVACÍ, TVŮRČÍ A S NIMI SOUVISEJÍCÍCH ČINNOSTÍ VYSOKÉ ŠKOLY MEZINÁRODNÍCH A
PRAVIDLA SYSTÉMU ZAJIŠŤOVÁNÍ KVALITY A VNITŘNÍHO HODNOCENÍ KVALITY VZDĚLÁVACÍ, TVŮRČÍ A S NIMI SOUVISEJÍCÍCH ČINNOSTÍ VYSOKÉ ŠKOLY MEZINÁRODNÍCH A VEŘEJNÝCH VZTAHŮ PRAHA, O.P.S. ze dne 27. června 2017
VíceXXXVII. zasedání Akademického sněmu Akademie věd České republiky Praha 14. prosince 2010 Bod programu: 5 STAV A VÝCHODISKA VĚDECKÉ ČINNOSTI AKADEMIE V
XXXVII. zasedání Akademického sněmu Akademie věd České republiky Praha 14. prosince 2010 Bod programu: 5 STAV A VÝCHODISKA VĚDECKÉ ČINNOSTI AKADEMIE VĚD ČESKÉ REPUBLIKY (NÁVRH) STAV A VÝCHODISKA VĚDECKÉ
VíceTisková konference 2011 Praha, 2.6. 2011. ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD Na padesátém 81, 100 82 Praha 10 www.czso.cz
Tisková konference 2011 Praha, 2.6. 2011 MOŽNOSTI SLAĎOVÁNÍ PRACOVNÍHO A RODINNÉHO ŽIVOTA V ČESKÉ REPUBLICE Obsah prezentace Zdroje dat, základní popis VŠPS Popis základních domácnostních ukazatelů a participace
VíceDOMOV DŮCHODCŮ VELKÉ HAMRY příspěvková organizace 468 45 Velké Hamry 600 IČ: 712 200 03
DOMOV DŮCHODCŮ VELKÉ HAMRY příspěvková organizace 468 45 Velké Hamry 600 IČ: 712 200 03 Standard č. 1 - Cíle a způsoby poskytování služeb Závazný metodický pokyn č. 1 Druh služby: Domov pro seniory ETICKÝ
Více1. Posílení významu a prestiže školy a školního vzdělávání
MINISTERSTVO ŠKOLSTVÍ, MLÁDEŽE A TĚLOVÝCHOVY Podklad pro diskuzi ke Strategii vzdělávací politiky do roku 2020 1. Posílení významu a prestiže školy a školního vzdělávání Praha, březen 2013 Úvod V lednu
VíceSLADĚNÍ RODINNÉHO A PROFESNÍHO ŽIVOTA ŽEN PŮSOBÍCÍCH VE VĚDĚ A VÝZKUMU
SLADĚNÍ RODINNÉHO A PROFESNÍHO ŽIVOTA ŽEN PŮSOBÍCÍCH VE VĚDĚ A VÝZKUMU Citované výsledky vycházejí ze tří výzkumných akcí uskutečněných STEM v rámci projektu "Postavení žen ve vědě a výzkumu" spolufinancovaného
VíceVýbor stálých zástupců na zasedání konaném dne 2. května 2018 konstatoval, že nyní panuje ohledně výše uvedených závěrů jednomyslná shoda.
Rada Evropské unie Brusel 4. května 2018 (OR. en) 8301/18 POZNÁMKA Odesílatel: Výbor stálých zástupců (část I) Příjemce: Č. předchozího dokumentu: Předmět: Rada JEUN 48 MIGR 51 SOC 213 EDUC 134 7831/1/18
VíceZDRAVÍ VE SVĚTĚ PRÁCE: Podpora zdraví na pracovišti jako nástroj pro zlepšování a prodloužení pracovního života
ZDRAVÍ VE SVĚTĚ PRÁCE: Podpora zdraví na pracovišti jako nástroj pro zlepšování a prodloužení pracovního života Evropa čelí velké výzvě z důvodů globalizace a demografických změn. Proto zástupci ministerstev,
VíceRole MŠMT při prosazování genderové rovnosti ve výzkumu a vývoji
Role MŠMT při prosazování genderové rovnosti ve výzkumu a vývoji 1 Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy Karmelitská 529/5, Malá Strana, 118 12 Praha 1 tel.: +420 234 811 111 msmt@msmt.cz www.msmt.cz
VícePŘÍLOHA 2: VÝSLEDKY PILOTNÍHO PRŮZKUMU V ÚSTECKÉM A JIHOMORAVSKÉM KRAJI
PŘÍLOHA 2: VÝSLEDKY PILOTNÍHO PRŮZKUMU V ÚSTECKÉM A JIHOMORAVSKÉM KRAJI Pilotní průzkum, jehož cílem bylo zejména ověřit praktickou použitelnost otázek pro konstrukci skóre, se uskutečnil v listopadu a
VíceObjednat si jí můžete (pouze na CD) na sekretariátě ORFEUS. Zde uvádíme obsah příručky a text předmluvy.
Objednat si jí můžete (pouze na CD) na sekretariátě ORFEUS. Zde uvádíme obsah příručky a text předmluvy. OBSAH Předmluva... Poděkování... Fáze procesu... Přípravná fáze - Předkontaktní... Předkontaktní
VíceEU chystá podstatné změny pro rodiče malých dětí
Příloha č.6 EU chystá podstatné změny pro rodiče malých dětí Na Evropské úrovni jsou nyní velmi aktuálním tématem rodiče, jejich minimální nároky na mateřskou, otcovskou a rodičovskou dovolenou i práva
VíceRole Info Kariéry v oblasti slaďování vzdělávání a potřeb trhu práce
Role Info Kariéry v oblasti slaďování vzdělávání a potřeb trhu práce Co opravdu potřebuje Plzeňský kraj? Globální cíl PK: Zvýšit konkurenceschopnost a atraktivitu Plzeňského kraje efektivním a udržitelným
Více2. Odstraňování slabých míst vzdělávacího systému
MINISTERSTVO ŠKOLSTVÍ, MLÁDEŽE A TĚLOVÝCHOVY Podklad pro diskuzi ke Strategii vzdělávací politiky do roku 00. Odstraňování slabých míst vzdělávacího systému Praha, březen 01 Úvod V lednu 01 zahájilo Ministerstvo
VíceNávrh výzkumné potřeby státní správy pro zadání veřejné zakázky
Návrh výzkumné potřeby státní správy pro zadání veřejné zakázky A. Předkladatel garant výzkumné potřeby Název organizace Ministerstvo průmyslu a obchodu Adresa Na Františku 32, 110 15 Praha 1 Kontaktní
VíceRETROSPEKTIVA A PERSPEKTIVA INSTITUCÍ PRO DĚTI DO TŘÍ LET
RETROSPEKTIVA A PERSPEKTIVA INSTITUCÍ PRO DĚTI DO TŘÍ LET Mgr. Hana Splavcová (NÚV) PhDr. Jana Kropáčková, Ph.D. (PedF UK) Praha, 7. října 2016 Anotace Příspěvek se zabývá problematikou vzdělávání dětí
VíceI. oddíl 1 Sociální politika, její podstata a základní charakteristika Typy (modely) sociální politiky, její funkce a nástroje
OBSAH Úvod................................................ 11 I. oddíl 1 Sociální politika, její podstata a základní charakteristika.................... 17 1.1 Místo sociální politiky ve společenském systému....
VíceEvropská regulace pracovněprávních vztahů v sociální oblasti. MUDr. Milan Cabrnoch poslanec Evropského parlamentu
Evropská regulace pracovněprávních vztahů v sociální oblasti MUDr. Milan Cabrnoch poslanec Evropského parlamentu Právní normy EU Sociální politika i politika zaměstnanosti jsou v plně k kompetenci národních
VíceLidské zdroje na trhu práce. Ing. Monika DAVIDOVÁ, Ph.D.
Lidské zdroje na trhu práce Psychologické, sociální a ekonomické důsledky nezaměstnanosti Ing. Monika DAVIDOVÁ, Ph.D. Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Název projektu: Inovace magisterského
VíceNárodní soustava kvalifikací = řešení situace na trhu práce
Národní soustava kvalifikací = řešení situace na trhu práce Vize střešních zaměstnavatelů Chceme státem podporovaný systém celoživotního učení ke zvýšení vzdělanosti, adaptabilnosti a zaměstnatelnosti
Více8831/16 mp/lk 1 DG C 1
Rada Evropské unie Brusel 12. května 2016 (OR. en) 8831/16 DEVGEN 89 ACP 67 RELEX 378 VÝSLEDEK JEDNÁNÍ Odesílatel: Generální sekretariát Rady Datum: 12. května 2016 Příjemce: Č. předchozího dokumentu:
VíceRodinná politika na úrovni obce. Petra Michalová Národní centrum pro rodinu
Rodinná politika na úrovni obce Petra Michalová Národní centrum pro rodinu Rodina neexistující konsenzus je základní a nejvýznamnější jednotkou naší společnosti, není soukromou záležitostí jednotlivců,
VíceCharakter české rodinné politiky (RP)
Jeden příklad hledání nástrojů rodinné politiky na podporu rodičovství otcovská dovolená PhDr. Věra Kuchařová, CSc. Kristýna Janurová, M.A. Konference ČSS 2017, 1. 2. 2017 P14 Bezdětná společnost? Proměny
Vícevedoucími zaměstnanci a zaměstnankyněmi MV dle předmětu činnosti útvarů, policejním prezidentem a generálním ředitelem HZS ČR
PRIORITY A POSTUPY MINISTERSTVA VNITRA PŘI PROSAZOVÁNÍ ROVNÝCH PŘÍLEŽITOSTÍ PRO ŽENY A MUŽE NA ROK 2016 (Akční plán k resortní strategii podpory rovnosti žen a mužů na rok 2016) 1. Vyhodnocení plnění za
VíceDomov Krajánek, poskytovatel sociálních služeb. Samota 224, Jesenice, IČ
Domov Krajánek, poskytovatel sociálních služeb Samota 224, 270 33 Jesenice, IČ 71209867 Tel.: 313 599 219, e-mail: sunkovsky@domovjesenice.cz, www.domovjesenice.cz -------------------------------------------------------------------------------------------------
VíceVeřejná správa a její odraz ve Strategii regionálního rozvoje
Veřejná správa a její odraz ve Strategii regionálního rozvoje 2014-2020 Strategie regionálního rozvoje ČR pro období 2014 2020 (SRR) je základním koncepčním dokumentem v oblasti regionálního rozvoje. Dle
VíceRozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/ VZDĚLÁVÁNÍ V EU A ČR
Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 VZDĚLÁVÁNÍ V EU A ČR 2010 Ing. Andrea Sikorová, Ph.D. 1 Vzdělávání v EU a ČR
VíceOrganizační chování. Pracovní skupiny a pracovní týmy
Organizační chování Pracovní skupiny a pracovní týmy Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Název projektu: Inovace magisterského studijního programu Fakulty vojenského leadershipu Registrační
VícePolitická socializace
Politická socializace Charakteristika politické socializace Teorie politické socializace Psychologické teorie Stádia morálního usuzování Vzdělávání a politická socializace Charakteristika politické socializace
VíceVÝCHOVA K VOLBĚ POVOLÁNÍ
1 VÝCHOVA K VOLBĚ POVOLÁNÍ Obsah: Výchova k volbě povolání vzdělávací cíle str. 2 Obsahové zařazení tematických okruhů str. 3 Výchova k občanství 6.- 7. ročník str. 4 Výchova k občanství 8.- 9. ročník
VíceMetodologie výzkumu mezigeneračního učení: od otázek k výsledkům
Metodologie výzkumu mezigeneračního učení: od otázek k výsledkům Milada Rabušicová Lenka Kamanová Kateřina Pevná Ústav pedagogických věd, Filozofická fakulta Masarykovy university, Brno Výzkumný projekt
VíceÚvod do teorií a metod sociální práce. Co je sociální práce a proč potřebuje teoretická východiska? Navrátil, Kříčková
Úvod do teorií a metod sociální práce Co je sociální práce a proč potřebuje teoretická východiska? Navrátil, Kříčková Vznik sociální práce Sociální práce, tak jak ji chápeme dnes, se vyvinula zejména v
VíceINDEXY TRHU PRÁCE V DOPRAVĚ
INDEXY TRHU PRÁCE V DOPRAVĚ INSTITUT SILNIČNÍ DOPRAVY ČESMAD Bohemia s.r.o. www.truckjobs.cz 2012 Výsledky průzkumu za rok 2012 1 S t r á n k a INSTITUT SILNIČNÍ DOPRAVY ČESMAD Bohemia s.r.o. první specializovaná
VíceRozvoj lidských zdrojů ve zdravotnictví
Rozvoj lidských zdrojů ve zdravotnictví Konference ČAS Jak mohou české sestry více ovlivnit zdraví populace? 22. 5. 2014 Praha Společný cíl zdravá populace Rozvoj lidských zdrojů ve zdravotnictví zahrnuje:
VíceEvropský sociální fond 2014-2020 Vize MPSV pro oblasti trhu práce a sociálního začleňování
Evropský sociální fond 2014-2020 Vize MPSV pro oblasti trhu práce a sociálního začleňování Ing. Vladimír Kváča, Ph.D. vrchní ředitel sekce fondů EU Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR Venkov 2011,
VíceVliv věku a příjmu na výhodnost vstupu do důchodového spoření (II. pilíře)
Vliv věku a příjmu na výhodnost vstupu do důchodového spoření (II. pilíře) Následující analýza výhodnosti vstupu do II. pilíři vychází ze stejné metodologie, která je popsána v Pojistněmatematické zprávě
VícePRACOVNÍ VERZE. Standard práce asistenta pedagoga. Pracovní verze: 09_2014 Určeno: k veřejné diskusi. Kolektiv autorů
Standard práce asistenta pedagoga Pracovní verze: 09_2014 Určeno: k veřejné diskusi Kolektiv autorů Univerzita Palackého v Olomouci, 2014 Vydala: Univerzita Palackého v Olomouci, 2014 Autorský tým: Mgr.
Více