BIOFYZIKA. RNDr. Lucie Koláèná, Ph.D.
|
|
- František Vopička
- před 7 lety
- Počet zobrazení:
Transkript
1
2 BIOFYZIKA BUÒKY A TKÁNÍ RNDr. Lucie Koláèná, Ph.D.
3 BUÒKA
4 BUÒKA Ètyøi strukturnì-organizaèní principy buòky Pamì ový nukleové kyseliny (chromosomy, ribosomy) Membránový lipidy membrány Cytoskeletální podpùrné vnitrobunìèné proteinové struktury (aktinová filamenta, støední filamenta, mikrotubuly) Stìnový (obalový) polysacharidy tvoøící bunìèné stìny mikroorganismù a rostlin; u živoèichù se neuplatòuje
5 Velikosti bunìk a jejich èástí
6 První obrázky bunìk Kresby živé rostlinné buòky (vlasová buòka z kvìtiny Tradescantia), jejíž rozdìlení na dvì dceøiné buòky bìhem 2,5 h pozoroval v r Eduard Strasburger. Srovnatelná živá buòka fotografovaná pod moderním svìtelným mikroskopem.
7 Vnitøní membrány a cytosol (A) membránové oddíly v eukaryontních buòkách specializované na zvláštní funkce (B) cytosol zbytek buòky
8 Struktura fosfolipidù a jejich orientace v membránì ve vodném prostøedí se hydrofobní konce fosfolipidù seskupují, aby vytìsnily vodu vzniká dvojvrstva s hydrofilními hlavièkami fosfolipidù obrácenými do vodného prostøedí
9 Fosfolipidové dvojné vrstvy volné rozhraní fosfolipidù s vodou energeticky nevýhodné fosfolipidové dvojné vrstvy se samovolnì uzavírají samy do sebe vytváøejí uzavøené oddíly uzavøená struktura stabilní (nedochází k energeticky nepøíznivému vystavení hydrofobních uhlovodíkových øetìzcù do vodného prostøedí)
10 Struktury vytváøené fosfolipidy Lipidová dvojná vrstva (ve vodném prostøedí) Micela ve vodném prostøedí a v organickém rozpouštìdle Liposom ve vodném prostøedí
11 Membránové transportní proteiny jsou zodpovìdné za pøenos malých ve vodì rozpustných molekul pøes bunìèné membrány (A) umìlá dvojná vrstva lipidù neobsahuje proteiny, nepropustná pro vìtšinu ve vodì rozpustných látek (B) bunìèná membrána obsahuje proteiny, propustná pro látky rozpustné ve vodì každý typ transportního proteinu specifický pro urèitý typ molekuly urèitý typ solutù bude uvnitø buòky
12 Struktura membrán Trojrozmìrný pohled na bunìènou membránu
13 Bunìèné membrány jako fyzikální bariéry membrány jako fyzikální bariéry mezi dvìma oddíly brání smísení molekul z jedné strany s molekulami z druhé strany (A) mezi vnitøkem buòky a vnìjším prostøedím (B) mezi dvìma intracelulárními oddíly
14 Nìkteré funkce plasmatické membrány fyzikální bariéra pøíjem informace vstup a výstup molekul mechanické vlastnosti: schopnost pohybu a rùstu receptory rozpoznávají zmìny v okolí a reagují na nì transportní proteiny zajiš ují selektivní transport látek enzymy snižují energii potøebnou pro bunìèné reakce
15 Lipidy v plasmatické membránì fosfolipidy pìt typù glykolipidy (s šestiúhelníkovými hlavièkami cukrù) všechny glykolipidové molekuly ve vnìjší monovrstvì membrány cholesterol zastoupen pøibližnì rovnomìrnì v obou monovrstvách
16 Pohyblivost fosfolipidù Tøi typy možných pohybù molekul fosfolipidu v lipidové dvojné vrstvì (dùsledek tepelných pohybù lipidových molekul) laterální difúze rotace pøeklápìní (flip-flop) vzácnì (ménì než 1 za mìsíc)
17 Tekutost lipidové dvojné vrstvy a membrány snadnost pohybu lipidových molekul ve dvojné vrstvì vrstvy s velkým obsahem nenasycených mastných kyselin tekutìjší (dvojná vazba = nepravidelnost) umožòuje membránovým proteinùm rychle difundovat v rovinì membrány zpùsob rychlé distribuce membránových lipidù (napø. z místa syntézy) umožòuje fúzi membrán
18 Úloha cholesterolu v bunìèných membránách cholesterol pouze v živoèišných buòkách, snižuje tekutost membrán (A) struktura cholesterolu (B) pøedstava, jak struktura zapadá do mezer mezi molekulami fosfolipidu v lipidové dvojné vrstvì
19 Funkce proteinù plasmatické membrány
20 Protein má v membránì obvykle strukturu!-helixu (A) transmembránový protein (B) protein spojený s membránou (lipidem) kovalentní vazbou (C) protein spojený s membránou (transmembránovým proteinem) nekovalentními interakcemi
21 Úsek helixu procházející lipidovou dvojnou vrstvou hydrofobní postranní øetìzce aminokyselin (struktura -helixu), jsou v kontaktu s hydrofobními uhlovodíkovými øetìzci fosfolipidových molekul; hydrofilní èásti polypeptidové páteøe se uvnitø šroubovice navzájem spojují vodíkovými mùstky. K pøekonání tlouš ky plasmatické membrány je tøeba asi 20 aminokyselin. Transmembránový hydrofilní pór tvoøený skupinou helixù pìt transmembránových -helixù tvoøí vodou naplnìný kanál napøíè dvojnou vrstvou lipidù; hydrofobní postranní øetìzce aminokyselin na jedné stranì každé šroubovice se stýkají s hydrofobními uhlovodíkovými øetìzci, zatímco hydrofilní postranní øetìzce na opaèné stranì šroubovic tvoøí pór, který je naplnìn vodou.
22 Ètyøi zpùsoby omezení laterální pohyblivosti proteinu plasmatické membrány Omezení laterální pohyblivosti proteinù plasmatické membrány (A) pøipojení k bunìènému kortexu uvnitø buòky (B) pøipojení k molekulám extracelulární matrix (C) pøipojení k proteinùm na povrchu jiné buòky (D) difúzní pøepážky (erné obdélníky) udržují proteiny v urèité membránové doménì
23 Náboj membrán na povrchu membrány elektrický náboj mc/m 2 vìtšinou negativní odpovídá aniontových skupin kationtových skupin pøevažující záporný náboj pøitahuje kladnì nabité ionty z roztoku adsorpèní vrstva vnì této vrstvy difuzní vrstva (obohacená zápornì nabitými ionty) dohromady tvoøí elektrickou dvojvrstvu nerovnomìrná distribuce iontù okolo buòky povrchový potenciál p: p = 4 /!(1 + r/") nábojová hustota,! permitivita dielektrická konstanta (pro vodu 0,75 nf/m), r prùmìr buòky, " je tlouš ka elektrické dvojvrstvy
24 Klidový membránový potenciál Tok iontù pøes membránu mìøitelný jako elektrický proud Hromadìní iontù (není-li vyváženo hromadìním opaènì nabitých iontù akumulace elektrického náboje = membránový potenciál Klidový membránový potenciál pøi takovém ustáleném stavu, kdy je tok záporných a kladných iontù pøes plasmatickou membránu vyvážen, takže se ani na jedné ani na druhé stranì membrány nehromadí náboj. Vnitøek buòky záporný, proto záporný ( 20 až 200 mv) Hlavní kationty: K + Zmìna koncentrace (propustnosti) iontù! zmìna potenciálu! až kladné hodnoty
25 Distribuce iontù a membránový potenciál Membránový potenciál vzniká díky tenké vrstvì iontù (< 1 nm) v tìsné blízkosti membrány, které jsou ve své poloze drženy pøitahováním k opaènì nabitým iontùm na druhé stranì membrány. Poèet iontù, které musí procházet membránou, aby se ustavil membránový potenciál, je pouze malou èástí všech iontù K + procházejících 1!m 2 " zmìna membránové potenciálu o 100 mv poèet K + v 1!m 3 cytoplasmy vyšší
26 Úloha K + pøi tvorbì membránového potenciálu pøes plasmatickou membránu hypotetická situace s nulovým membránovým potenciálem: ionty K + se snaží opustit buòku po spádu své koncentrace volnì prùchodnými kanály pro K + membrána nemá žádné kanály pro jiné druhy iontù než K + : ionty K + procházejí membránou, nejsou následovány zápornì nabitými ionty výsledek: pøebytek kladného náboje na vnìjší stranì membrány a pøebytek záporného náboje uvnitø buòky! vznik membránového potenciálu, který se snaží hnát ionty K + zpìt do buòky rovnováha: efekt koncentraèního gradientu K + vyrovnán úèinkem membránového potenciálu! k výslednému pohybu K + jedním smìrem nedochází
27 Nernstova rovnice Nernstova rovnice umožòuje vypoèítat teoretický klidový potenciál, známe-li pomìr vnitøní a vnìjší koncentrace iontù. Síla, která žene ion pøes membránu, má dvì složky: první z nich je elektrický potenciál, druhou je gradient koncentrace tohoto iontu. V rovnováze jsou obì složky vyrovnány; tento stav popisuje Nernstova rovnice: V k ln c c e i V membránový potenciál ve voltech; k konstanta závislá na teplotì a na náboji daného iontu; druhý výraz rovnice je pøirozený logaritmus podílu extracelulární a intracelulární koncentrace iontu; konstanta k definována vztahem k = RT/zF, R plynová konstanta, T absolutní teplota v K a F Faradayova konstanta
28 Procesy v membránách tok hmoty tok energie tok informace Tok hmoty pøenos látek pøes membrány (membránový transport) pohyby v membránách (rotace, difuze komponent) enzymové reakce
29 Tok energie Pøemìna minimálnì 4 druhù energií Primární forma Záøivá energie Volná energie oxidace Gradient elektrochemického potenciálu Energie chemické vazby Sekundární forma Pøíklad gradient elektrochemického potenciálu halobakterie oxidaènì-redukèní potenciál zelené rostliny gradient elektrochemického potenciálu mitochondrie luminiskující buòky záøivá energie gradient chemického potenciálu sekundární aktivní transport energie chemické vazby syntéza ATP (ATP-syntáza) mechanická energie pohyb bièíkù teplo mitochondrie hnìdého tuku elektrická energie elektrický orgán ryb gradient chemického potenciálu primární aktivní transport neelektrolytù gradient elektrochemického potenciálu primární aktivní transport iontù
30 Tok informace Fyzikální signály Signál Projev, výskyt fotokineze, fototaxe, fotofobie u sinic Svìtlo enzymová aktivita u rostlin zrak u živoèichù Teplo teplotnì citlivá tìlíska v kùži Elektrický potenciál napì ovì regulované kanály citlivost ryb a nìkterých savcù Magnetické pole magnetobakterie, snad stìhovaví ptáci sluch (vláskové buòky støedního ucha) Mechanický tlak pøilnavost bunìk k podloží pohyb listù rostlin hmat
31 Tok informace Chemické signály Signál Atraktanty a repelenty Vnìjší èichové a chu ové signály Vnitøní signály vícebunìèných organismù Imunitní systém Projev, výskyt chemotaxe, aerotaxe u bakterií èich a chu hormony, cytokiny a nervové mediátory makrofágy, T-buòky, B- buòky, komplement
32 Relativní propustnost syntetické dvojné vrstvy lipidù pro jednotlivé tøídy molekul Èím je molekula menší a èím ménì ochotnì interaguje s vodou (èím ménì je polární), tím rychleji difunduje dvojnou vrstvou. Mnohé z molekul, které buòka používá jako živiny, jsou pøíliš velké a polární na to, aby mohly èistou dvojnou vrstvou lipidu projít.
33 Difúze Veškeré látky mají tendenci pøecházet z prostøedí s vyšší koncentrací do prostøedí s nižší koncentrací. Pokud se èástice mohou pohybovat, rozptylují se do celého prostoru, kterého mohou dosáhnout, a postupnì ve všech jeho èástech vyrovnají svou koncentraci è látky difundují Hustota difúzního toku (tok látky) J: množství látky vyjádøené poètem molù, které projde za sekundu jednotkovou plochou rozhraní Difúze seøídí Fickovými zákony 1. Hustota difúzního toku (tok látky) je pøímo úmìrná koncentraènímu gradientu látky 2. Èasová zmìna koncentrace látky v daném místì je úmìrná prostorové zmìnì gradientu koncentrace (konstanta úmìrnosti difúzní koeficient) J dx dt D dc D dx 2 d c D 2 dx kt 6 r
34 Osmóza Rozpouštìdlo má tendenci pronikat pøes polopropustné membrány do míst, kde je koncentrace osmoticky aktivních látek vyšší, a øedit je. Ve výsledku jsou tedy roztoky na obou stranách membrány stejnì koncentrované. Osmotický tlak je jedna ze základních sil, které ovlivòují živé buòky, protože cytoplazmatická membrána je polopropustná.
35 Osmóza Espero Publishing, s.r.o. Pokud je koncentrace solutu uvnitø buòky vyšší než v okolí buòky, bude voda osmoticky vstupovat dovnitø a buòka nabobtná. Pøi dostateènì velkém rozdílu koncentrace rozpuštìné látky buòka praskne.
36 Osmóza
37 Tøi zpùsoby, kterými se buòky vyhýbají osmotickému zbobtnání (A) živoèišná buòka udržuje nízkou vnitøní koncentraci solutu aktivním odèerpává ionty (B) rostlinná buòka pøed nabobtnáním a prasknutím chránìna tuhou stìnou (C) prvok periodicky vystøikuje vodu nahromadìnou v buòce
38 Osmotický tlak jedna ze základních sil, které ovlivòují živé buòky, protože cytoplazmatická membrána je polopropustná tlak toku rozpouštìdla pronikajícího pøes semipermeabilní (polopropustnou) membránu do roztoku, ve kterém je vyšší koncentrace rozpuštìných molekul nebo iontù osmotický tlak: = c R T závisí na teplotì a koncentraci roztoku c molární koncentrace, R molární plynová konstanta, T absolutní teplota tok rozpouštìdla membránou: J = k S ( 1-2 ) 1 a 2 osmotické tlaky roztokù oddìlených membránou, k koeficient propustnosti
Kloubní chrupavka. Buòky. Mezibunìèná hmota. kolagen. chondrocyt. proteoglykan
svalové tkánì epiteliální tkánì è POJIVOVÉ TKÁNÌ nervové tkánì Kloubní chrupavka Buòky Mezibunìèná hmota kolagen chondrocyt proteoglykan Kolagen Molekula: tøi dlouhé polypeptidové øetìzce v každé tøetí
VíceMembránové potenciály
Membránové potenciály Vznik a podstata membránového potenciálu vzniká v důsledku nerovnoměrného rozdělení fyziologických iontů po obou stranách membrány nestejná propustnost membrány pro různé ionty různá
VíceLRR/BUBCV CVIČENÍ Z BUNĚČNÉ BIOLOGIE 2. PLASMATICKÁ MEMBRÁNA
LRR/BUBCV CVIČENÍ Z BUNĚČNÉ BIOLOGIE 2. PLASMATICKÁ MEMBRÁNA TEORETICKÝ ÚVOD: Cytoplasmatická membrána je lipidová dvouvrstva o tloušťce asi 5 nm oddělující buňku od okolního prostředí. Nejvíce jsou v
VíceTRANSPORT PŘES MEMBRÁNY, MEMBRÁNOVÝ POTENCIÁL, OSMÓZA
TRANSPORT PŘES MEMBRÁNY, MEMBRÁNOVÝ POTENCIÁL, OSMÓZA 1 VÝZNAM TRANSPORTU PŘES MEMBRÁNY V MEDICÍNĚ Příklad: Membránový transportér: CFTR (cystic fibrosis transmembrane regulator) Onemocnění: cystická fibróza
VíceBIOLOGICKÁ MEMBRÁNA Prokaryontní Eukaryontní KOMPARTMENTŮ
BIOMEMRÁNA BIOLOGICKÁ MEMBRÁNA - všechny buňky na povrchu plazmatickou membránu - Prokaryontní buňky (viry, bakterie, sinice) - Eukaryontní buňky vnitřní členění do soustavy membrán KOMPARTMENTŮ - za
VíceBUŇKA ZÁKLADNÍ JEDNOTKA ORGANISMŮ
BUŇKA ZÁKLADNÍ JEDNOTKA ORGANISMŮ SPOLEČNÉ ZNAKY ŽIVÉHO - schopnost získávat energii z živin pro své životní potřeby - síla aktivně odpovídat na změny prostředí - možnost růstu, diferenciace a reprodukce
VíceTypy molekul, látek a jejich vazeb v organismech
Typy molekul, látek a jejich vazeb v organismech Typy molekul, látek a jejich vazeb v organismech Organismy se skládají z molekul rozličných látek Jednotlivé látky si organismus vytváří sám z jiných látek,
Více12. Elektrochemie základní pojmy
Důležité veličiny Elektroda, článek Potenciometrie Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti Důležité veličiny proud I (ampér - A) náboj Q (coulomb - C) Q t 0 I dt napětí, potenciál
Více5. Lipidy a biomembrány
5. Lipidy a biomembrány Obtížnost A Co je chybného na často slýchaném konstatování: Biologická membrána je tvořena dvojvrstvou fosfolipidů.? Jmenujte alespoň tři skupiny látek, které se podílejí na výstavbě
Více3) Membránový transport
MBR1 2016 3) Membránový transport a) Fyzikální principy b) Regulace pohybu roztoků membránami a jejich transportéry c) Pumpy 1 Prokaryotická buňka Eukaryotická buňka 2 Pohyb vody první reakce klidných
Více3 a) Fyzikální principy. 5 Chemický potenciál (µ s ) (volná energie na jeden mol: J/mol) * = chemický potenciál roztoku s za standartních podmínek
MBRO1 1 2 2017 3) Membránový transport Prokaryotická buňka Eukaryotická buňka a) Fyzikální principy b) Regulace pohybu roztoků membránami a jejich transportéry c) Pumpy Pohyb vody první reakce klidných
VíceBunka a bunecné interakce v patogeneze tkánového poškození
Bunka a bunecné interakce v patogeneze tkánového poškození bunka - stejná genetická výbava - funkce (proliferace, produkce látek atd.) závisí na diferenciaci diferenciace tkán - specializovaná produkce
VícePrezentace navazuje na základní znalosti z biochemie (lipidy, proteiny, sacharidy) Dynamický fluidní model membrány 2008/11
RNDr. Ivana Fellnerová, Ph.D. Katedra zoologie PřF UP Olomouc Prezentace navazuje na základní znalosti z biochemie (lipidy, proteiny, sacharidy) Rozšiřuje přednášky: Stavba cytoplazmatické membrány Membránový
VíceEva Benešová. Dýchací řetězec
Eva Benešová Dýchací řetězec Dýchací řetězec Během oxidace látek vstupujících do různých metabolických cyklů (glykolýza, CC, beta-oxidace MK) vznikají NADH a FADH 2, které následně vstupují do DŘ. V DŘ
VíceMEMBRÁNOVÝ PRINCIP BUŇKY
MEMBRÁNOVÝ PRINCIP BUŇKY Gorila východní horská Gorilla beringei beringei Uganda, 2018 jen cca 880 ex. Biologie 9, 2018/2019, Ivan Literák MEMBRÁNOVÝ PRINCIP BUŇKY MEMBRÁNOVÝ PRINCIP BUŇKY živá buňka =
VíceRNDr. Ivana Fellnerová, Ph.D. Katedra zoologie PřF UP Olomouc 2008/11. *Ivana FELLNEROVÁ, PřF UP Olomouc*
RNDr. Ivana Fellnerová, Ph.D. Katedra zoologie PřF UP Olomouc 2008/11 Prezentace navazuje na základní znalosti z biochemie (lipidy, proteiny, sacharidy) Rozšiřuje přednášky: Stavba cytoplazmatické membrány
VíceMembránový potenciál, zpracování a přenos signálu v excitabilních buňkách
Membránový potenciál, zpracování a přenos signálu v excitabilních buňkách Difuze Vyrovnávání koncentrací látek na základě náhodného pohybu Osmóza (difuze rozpouštědla) Dva roztoky o rúzné koncentraci oddělené
VíceVnitřní prostředí organismu. Procento vody v organismu
Vnitřní prostředí organismu Procento vody v organismu 2 Vnitřní prostředí organismu Obsah vody v různých tkáních % VODY KREV 83% SVALY 76% KŮŽE 72% KOSTI 22% TUKY 10% ZUBNÍ SKLOVINA 2% 3 Vnitřní prostředí
VíceKABELOVÉ VLASTNOSTI BIOLOGICKÝCH VODIČŮ. Helena Uhrová
KABELOVÉ VLASTNOSTI BIOLOGICKÝCH VODIČŮ Helena Uhrová 19. století Lord Kelvin 1870 - Hermann namodelování elektrického napětí na nervovém vlákně 20. stol - Hermann a Cremer nezávisle na sobě rozpracovali
VíceBuňka. Buňka (cellula) základní stavební a funkční jednotka organismů, schopná samostatné existence. Cytologie nauka o buňkách
Buňka Historie 1655 - Robert Hooke (1635 1703) - použil jednoduchý mikroskop k popisu pórů v řezu korku. Nazval je, podle podoby k buňkám včelích plástů, buňky. 18. - 19. St. - vznik buněčné biologie jako
VíceÈÁST VIII - M I K R O È Á S T I CE A JEJICH CHOVÁNÍ
1 ÈÁST VIII - M I K R O È Á S T I CE A JEJICH CHOVÁNÍ 32 Základní èástice 33 Dynamika mikroèástic 34 Atom - elektronový obal 35 Atomové jádro 36 Radioaktivita 37 Molekuly TABULKA: Základní èástice Druh
VíceBuněčné membránové struktury. Buněčná (cytoplazmatická) membrána. Jádro; Drsné endoplazmatické retikulum. Katedra zoologie PřF UP Olomouc
Buněčné membránové struktury Katedra zoologie PřF UP Olomouc Většina buněčných membránových struktur jsou vzájemně propojeny (neustálá komunikace, transport materiálu) Zásobní Zásobní Endocytóza Endocytóza
VíceNejmenší jednotka živého organismu schopná samostatné existence. Výměnu látek Růst Pohyb Rozmnožování Dědičnost
BUŇKA Nejmenší jednotka živého organismu schopná samostatné existence Buňka je schopna uskutečňovat základní funkce organismu: obrázky použity z Nečas: BIOLOGIE LIDSKÉ TĚLO Alberts: ZÁKLADY BUNĚČNÉ BIOLOGIE
VíceBUNĚČ ORGANISMŮ KLÍČOVÁ SLOVA:
BUNĚČ ĚČNÁ STAVBA ŽIVÝCH ORGANISMŮ KLÍČOVÁ SLOVA: Prokaryota, eukaryota, viry, bakterie, živočišná buňka, rostlinná buňka, organely buněčné jádro, cytoplazma, plazmatická membrána, buněčná stěna, ribozom,
VíceBIOLOGICKÉ ÚVOD ZÁKLADY MOLEKULÁRN RNÍ BIOLOGIE
BIOLOGICKÉ VĚDY ÚVOD ZÁKLADY MOLEKULÁRN RNÍ BIOLOGIE DOPORUČEN ENÁ LITERATURA Jan Šmarda BIOLOGIE PRO PSYCOLOGY A PEDAGOGY Jan Šmarda ZÁKLADY BIOLOGIE A ANATOMIE PRO STUDUJÍCÍ PSYCOLOGIE Zdeněk Wilhelm
VícePřírodní polymery proteiny
Přírodní polymery proteiny Funkční úloha bílkovin 1. Funkce dynamická transport kontrola metabolismu interakce (komunikace, kontrakce) katalýza chemických přeměn 2. Funkce strukturální architektura orgánů
VíceLipidy a biologické membrány
Lipidy a biologické membrány Rozdělení a struktura lipidů Biologické membrány - lipidové složení Membránové proteiny Transport látek přes membrány Přenos informace přes membrány Lipidy Nesourodá skupina
Vícepátek, 24. července 15 BUŇKA
BUŇKA ŽIVOČIŠNÁ BUŇKA mitochondrie ribozom hrubé endoplazmatické retikulum cytoplazma plazmatická membrána mikrotubule lyzozom hladké endoplazmatické retikulum Golgiho aparát jádro jadérko chromatin volné
VíceBiologické membrány a bioelektrické jevy
Přednášky z lékařské biofyziky Lékařská fakulta Masarykovy univerzity v Brně Biologické membrány a bioelektrické jevy Autoři děkují doc. RNDr. K. Kozlíkové, CSc., z LF UK v Bratislavě za poskytnutí některých
VíceFyziologie buňky. RNDr. Zdeňka Chocholoušková, Ph.D.
Fyziologie buňky RNDr. Zdeňka Chocholoušková, Ph.D. Přeměna látek v buňce = metabolismus Výměna látek mezi buňkou a prostředím Buňka = otevřený systém probíhá výměna látek i energií s prostředím Některé
Více11 Struktura membrán LIPIDOVÁ DVOJNÁ VRSTVA MEMBRÁNOVÉ PROTEINY
11 Struktura membrán LIPIDOVÁ DVOJNÁ VRSTVA Membránové lipidy tvoří ve vodě dvojné vrstvy Lipidová vrstva je dvourozměrnou kapalinou Tekutost lipidové dvojné vrstvy závisí na jejím složení Lipidová dvojná
VíceBIOMEMBRÁNY. Sára Jechová, leden 2014
BIOMEMBRÁNY Sára Jechová, leden 2014 zajišťují ohraničení buněk- plasmatické membrány- okolo buněčné protoplazmy, bariéra v udržování rozdílů mezi prostředím uvnitř buňky a okolím a organel= intercelulární
VíceSoučasná formulace: Buňka je minimální jednotka, která vykazuje všechny znaky živých soustav
Buněčná teorie: Počátky formování: 1840 a dále, Jan E. Purkyně myšlenka o analogie rostlinného a živočišného těla (buňky zrníčka) Schwann T. Virchow R. nové buňky vznikají pouze dělením buněk již existujících
Víceprokaryotní Znaky prokaryoty
prokaryotní buňka Znaky prokaryoty Základní stavební jednotka bakterií a sinic Mikroskopická velikost viditelné pouze v optickém mikroskopu Buňka neobsahuje organely Obsahuje pouze 1 biomembránu cytoplazmatickou
VíceRNDr. Ivana Fellnerová, Ph.D. Katedra zoologie, Přírodovědecká fakulta UP
RNDr. Ivana Fellnerová, Ph.D. Katedra zoologie, Přírodovědecká fakulta UP Funkce cytoplazmatické membrány Cytoplazmatická membrána odděluje vnitřní obsah buňky od vnějšího prostředí. Pro většinu látek
VíceBIOFYZIKA BUŇKY A TKÁNÍ
BIOFYZIKA BUŇKY A TKÁNÍ Čtyři strukturně-organizační principy buňky Paměťový nukleové kyseliny (chromosomy, ribosomy) Membránový lipidy membrány Cytoskeletální podpůrné vnitrobuněčné proteinové struktury
VíceTělesné kompartmenty tekutin. Tělesné kompartmenty tekutin. Obecná patofyziologie hospodaření s vodou a elektrolyty.
Obecná patofyziologie hospodaření s vodou a elektrolyty. 2. 4. 2008 Tělesné kompartmenty tekutin Voda je v organismu kompartmentalizovaná do několika oddílů. Intracelulární tekutina (ICF) zahrnuje 2/3
VíceTUKY. Autor: Mgr. Stanislava Bubíková. Datum (období) tvorby: 15. 3. 2013. Ročník: devátý
TUKY Autor: Mgr. Stanislava Bubíková Datum (období) tvorby: 15. 3. 2013 Ročník: devátý Vzdělávací oblast: Člověk a příroda / Chemie / Organické sloučeniny 1 Anotace: Žáci se seznámí s lipidy. V rámci tohoto
VíceInovace profesní přípravy budoucích učitelů chemie
Inovace profesní přípravy budoucích učitelů chemie I n v e s t i c e d o r o z v o j e v z d ě l á v á n í CZ.1.07/2.2.00/15.0324 Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem
VíceIlya Prigogine * 1917
Přednášky z lékařské biofyziky pro obor: Nutriční terapeut Ilya Prigogine * 1917 Aplikace termodynamiky Příklady termodynamického přístupu k řešení problémů: Rovnovážná termodynamika: Osmóza a osmotický
VíceBiologie buňky. systém schopný udržovat se a rozmnožovat
Biologie buňky 1665 - Robert Hook (korek, cellulae = buňka) Cytologie - věda zabývající se studiem buňek Buňka ozákladní funkční a stavební jednotka živých organismů onejmenší známý uspořádaný dynamický
VíceMitoSeminář II: Trochu výpočtů v bioenergetice. Souhrn. MUDr. Jan Pláteník, PhD. Ústav lékařské biochemie 1.LF UK
MitoSeminář II: Trochu výpočtů v bioenergetice MUDr. Jan Pláteník, PhD. Ústav lékařské biochemie 1.LF UK (se zahrnutím cenných připomínek, kterými přispěl prof. MUDr. Jiří Kraml, DrSc.) 1 Dýchacířet etězec
VícePřednášky z lékařské biofyziky Masarykova univerzita v Brně - Biofyzikální ústav Lékařské fakulty. Ilya Prigogine Termodynamika a život
Přednášky z lékařské biofyziky Masarykova univerzita v Brně - Biofyzikální ústav Lékařské fakulty Ilya Prigogine 1917-2003 Termodynamika a život Obsah přednášky Základní pojmy nerovnovážné termodynamiky
VíceElektrochemie. Pøedmìt elektrochemie: disociace (roztoky elektrolytù, taveniny solí) vodivost jevy na rozhraní s/l (elektrolýza, èlánky)
Elektrochemie 1 Pøedmìt elektrochemie: disociace (roztoky elektrolytù, taveniny solí) vodivost jevy na rozhraní s/l (elektrolýza, èlánky) Vodièe: I. tøídy { vodivost zpùsobena pohybem elektronù uvnitø
VíceUniverzita Karlova v Praze - 1. lékařská fakulta. Buňka. Ústav pro histologii a embryologii
Univerzita Karlova v Praze - 1. lékařská fakulta Buňka. Stavba a funkce buněčné membrány. Transmembránový transport. Membránové organely, buněčné kompartmenty. Ústav pro histologii a embryologii Doc. MUDr.
VíceZÁKLADNÍ MODELY TOKU PORÉZNÍ MEMBRÁNOU
ZÁKLADNÍ MODELY TOKU PORÉZNÍ MEMBRÁNOU Znázornění odporů způsobujících snižování průtoku permeátu nástřik porézní membrána Druhy odporů R p blokování pórů R p R a R m R a R m R g R cp adsorbce membrána
Více9. Lipidy a biologické membrány
Struktura a funkce biomakromolekul KBC/BPOL 9. Lipidy a biologické membrány Ivo Frébort Buněčné membrány Jádro buňky Golgiho aparát Funkce buněčných membrán Bariéry vůči toxickým látkám Pomáhají akumulovat
VícePřednášky z lékařské biofyziky Lékařská fakulta Masarykovy univerzity v Brně
Přednášky z lékařské biofyziky Lékařská fakulta Masarykovy univerzity v Brně Biologické membrány a bioelektrické jevy Autoři děkují doc. RNDr. K. Kozlíkové, CSc., z LF UK v Bratislavě za poskytnutí některých
VíceChemické složení buňky
Chemické složení buňky Chemie života: založena především na sloučeninách uhlíku téměř výlučně chemické reakce probíhají v roztoku nesmírně složitá ovládána a řízena obrovskými polymerními molekulami -chemickými
VíceInovace studia molekulární a buněčné biologie
Investice do rozvoje vzdělávání Inovace studia molekulární a buněčné biologie Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky. Investice do rozvoje vzdělávání
VíceLIPIDY. Látka lanolin se získává z ovčí vlny. ANO - NE. tekutý lipid s vázanými nenasycenými mastnými kyselinami. olej vystavený postupnému vysychání
LIPIDY autor: Mgr. Hana Sloupová 1. Doplň tvrzení: Lipidy jsou přírodní látky. Patří mezi ně...,... a... Tuky jsou estery... a mastných... kyselin. Nasycené tuky obsahují ve svých molekulách karboxylové
VíceTeorie transportu plynů a par polymerními membránami. Doc. Ing. Milan Šípek, CSc. Ústav fyzikální chemie VŠCHT Praha
Teorie transportu plynů a par polymerními membránami Doc. Ing. Milan Šípek, CSc. Ústav fyzikální chemie VŠCHT Praha Úvod Teorie transportu Difuze v polymerních membránách Propustnost polymerních membrán
VíceMEMBRÁNOVÉ STRUKTURY EUKARYONTNÍCH BUNĚK
MEMBRÁNOVÉ STRUKTURY EUKARYONTNÍCH BUNĚK PLASMATICKÁ MEMBRÁNA EUKARYOTICKÝCH BUNĚK Všechny buňky (prokaryotické a eukaryotické) jsou ohraničeny membránami zajišťujícími integritu a funkci buněk Ochrana
VíceMendělejevova tabulka prvků
Mendělejevova tabulka prvků V sušině rostlin je obsaženo přibližně 45% uhlíku, 42% kyslíku, 6,5% vodíku, 1,5% dusíku a 5% minerálních prvků. Tzv. organogenní prvky (C, O, H, N) představují tedy 95% veškerých
VíceÚvod do biochemie. Vypracoval: RNDr. Milan Zimpl, Ph.D.
Úvod do biochemie Vypracoval: RNDr. Milan Zimpl, Ph.D. TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN EVROPSKÝM SOCIÁLNÍM FONDEM A STÁTNÍM ROZPOČTEM ČESKÉ REPUBLIKY Co je to biochemie? Biochemie je chemií živých soustav.
VíceF1190: Lipidy. Přednáška je podporována grantovými prostředky z programu: Reforma a rozvoj výuky Biofyziky pro potřeby 21. století
Mgr. Karel Kubíček, Ph.D. F1190: Lipidy Přednáška je podporována grantovými prostředky z programu: Reforma a rozvoj výuky Biofyziky pro potřeby 21. století Číslo výzvy: IPo - Oblast 2.2 (výzva 15) Reg.
VíceBiologie I. Buňka II. Campbell, Reece: Biology 6 th edition Pearson Education, Inc, publishing as Benjamin Cummings
Biologie I Buňka II Campbell, Reece: Biology 6 th edition Pearson Education, Inc, publishing as Benjamin Cummings BUŇKA II centrioly, ribosomy, jádro endomembránový systém semiautonomní organely peroxisomy
VíceKapaliny Molekulové vdw síly, vodíkové můstky
Kapaliny Molekulové vdw síly, vodíkové můstky Metalické roztavené kovy, ionty + elektrony, elektrostatické síly Iontové roztavené soli, FLINAK (LiF + NaF + KF), volně pohyblivé anionty a kationty, iontová
VícePro zředěné roztoky za konstantní teploty T je osmotický tlak úměrný molární koncentraci
TRANSPORTNÍ MECHANISMY Transport látek z vnějšího prostředí do buňky a naopak se může uskutečňovat dvěma cestami - aktivním a pasivním transportem. Pasivním transportem rozumíme přenos látek ve směru energetického
VíceKatabolismus - jak budeme postupovat
Katabolismus - jak budeme postupovat I. fáze aminokyseliny proteiny polysacharidy glukosa lipidy Glycerol + mastné kyseliny II. fáze III. fáze ETS itrátový cyklus yklus trikarboxylových kyselin, Krebsův
VícePA20 Pøedzesilovaè kapacitní sondy Pøedpis instalace a údržby
40465/4 IM-P40-67 AB vydání 4 PA0 Pøedzesilovaè kapacitní sondy Pøedpis instalace a údržby. Bezpeènost. Základní informace. Instalace 4. Propojení 5. Výstupní napìtí 6. Údržba IM-P40-67AB vydání 4 Copyright
VíceVážení zákazníci, dovolujeme si Vás upozornit, že na tuto ukázku knihy se vztahují autorská práva, tzv. copyright. To znamená, že ukázka má sloužit výhradnì pro osobní potøebu potenciálního kupujícího
VíceGalvanický článek. Li Rb K Na Be Sr Ca Mg Al Be Mn Zn Cr Fe Cd Co Ni Sn Pb H Sb Bi As CU Hg Ag Pt Au
Řada elektrochemických potenciálů (Beketova řada) v níž je napětí mezi dvojicí kovů tím větší, čím větší je jejich vzdálenost v této řadě. Prvek více vlevo vytěsní z roztoku kov nacházející se vpravo od
VíceTestové úlohy aminokyseliny, proteiny. post test
Testové úlohy aminokyseliny, proteiny post test 1. Které aminokyseliny byste hledali na povrchu proteinů umístěných uvnitř fosfolipidových membrán a které na povrchu proteinů vyskytujících se ve vodném
VíceVážení zákazníci, dovolujeme si Vás upozornit, že na tuto ukázku knihy se vztahují autorská práva, tzv. copyright. To znamená, že ukázka má sloužit výhradnì pro osobní potøebu potenciálního kupujícího
VíceLipidy. biomembrány a membránový transport
Lipidy biomembrány a membránový transport - velmi nesourodá skupina Lipidy - def. podle fyzikálních vlastností - rozpustné v nepolárních a nerozpustné v polárních rozpouštědlech -jednoduché lipidy - acylglyceroly
VíceVAKUOLA. membránou ohraničený váček membrána se nazývá tonoplast. běžná u rostlin, zvířata specializované funkce či její nepřítomnost
VAKUOLA membránou ohraničený váček membrána se nazývá tonoplast běžná u rostlin, zvířata specializované funkce či její nepřítomnost VAKUOLA Funkce: uložiště odpadů a uskladnění chemických látek (fenolické
VíceDistribuce. Doc. PharmDr. František Štaud, Ph.D. Katedra farmakologie a toxikologie Univerzita Karlova v Praze Farmaceutická fakulta v Hradci Králové
Distribuce Doc. PharmDr. František Štaud, Ph.D. Katedra farmakologie a toxikologie Univerzita Karlova v Praze Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Definice Distribuce je fáze farmakokinetiky, při které
Více16a. Makroergické sloučeniny
16a. Makroergické sloučeniny Makroergickými sloučeninami v biochemii nazýváme skupinu látek umožňujících uvolnění značného množství energie v jednoduché reakci. Nelze je definovat prostě jako sloučeniny
VíceMilada Roštejnská. Helena Klímová. Buňka. Pankreas. Ledviny. Mozek. Kost. Srdce. Sval. Krev. Vajíčko. Spermie. Obr. 1.
Milada Roštejnská Buňka Helena Klímová Ledviny Pankreas Mozek Kost Srdce Sval Krev Spermie Vajíčko Obr. 1. Různé typy buněk (1. část) Typy buněk Prokaryotní buňka Eukaryotní buňka Jádro, jadérko a jaderná
VíceFYZIOLOGIE BUŇKY BUŇKA 5.3.2015. Základní funkce buněk: PROKARYOTICKÁ BUŇKA. Funkce zajišťují základní životní projevy buněk: EUKARYOTICKÁ BUŇKA
FYZIOLOGIE BUŇKY BUŇKA - nejmenší samostatná morfologická a funkční jednotka živého organismu, schopná nezávislé existence buňky tkáně orgány organismus - fyziologie orgánů a systémů založena na komplexní
VíceNervová soustává č love ká, neuron r es ení
Nervová soustává č love ká, neuron r es ení Pracovní list Olga Gardašová VY_32_INOVACE_Bi3r0110 Nervová soustava člověka je pravděpodobně nejsložitěji organizovaná hmota na Zemi. 1 cm 2 obsahuje 50 miliónů
VíceBUNĚČNÉ JÁDRO FYZIOLOGIE BUŇKY JADÉRKO ENDOPLASMATICKÉ RETIKULUM (ER)
BUNĚČNÉ JÁDRO FYZIOLOGIE BUŇKY Buněčné jádro- v něm genetická informace Úkoly jádra-1) regulace dělení, zrání a funkce buňky; -2) přenos genetické informace do nové buňky; -3) syntéza informační RNA (messenger
VíceLékařská chemie a biochemie modelový vstupní test ke zkoušce
Lékařská chemie a biochemie modelový vstupní test ke zkoušce 1. Máte pufr připravený smísením 150 ml CH3COOH o c = 0,2 mol/l a 100 ml CH3COONa o c = 0,25 mol/l. Jaké bude ph pufru, pokud přidáme 10 ml
VíceVÝUKOVÝ MODUL MEMBRÁNOVÝCH PROCESŮ TÉMATA PŘEDNÁŠEK
VÝUKOVÝ MODUL MEMBRÁNOVÝCH PROCESŮ TÉMATA PŘEDNÁŠEK TRANSPORT LÁTEK MEMBRÁNAMI Transport látek porézními membránami - Plouživý tok nestlačitelných tekutin vrstvou částic - Plouživý tok stlačitelných tekutin
VíceTabulace učebního plánu. Obecná chemie. Vzdělávací obsah pro vyučovací předmět : Ročník: 1.ročník a kvinta
Tabulace učebního plánu Vzdělávací obsah pro vyučovací předmět : CHEMIE Ročník: 1.ročník a kvinta Obecná Bezpečnost práce Názvosloví anorganických sloučenin Zná pravidla bezpečnosti práce a dodržuje je.
VíceEvropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti. Biomembrány
Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti Biomembrány Biomembrány polopropustné membrány rozhraní, oddělující dvě kapalná (nebo plynná, ne v biochemii) prostředí, prostupné jenom
VíceElektrické jevy na membránách
Elektrické jevy na membránách Polopropustná (semipermeabilní) membrána; frita, diafragma propou¹tí ionty, vzniká el. napìtí rùzné koncentrace iontù na obou stranách rùzná propustnost/difuzivita pro rùzné
VíceRostlinná buňka jako osmotický systém
Rostlinná buňka jako osmotický systém Voda se do rostlinné buňky i z ní pohybuje pouze pasivně, difusí. Hnací silou difuse vody jsou rozdíly tzv. vodního potenciálu ( ). Vodní potenciál je chemický potenciál
VíceVHODNÉ POUŽITÍ ZÁKLADNÍCH TYPÙ DESEK HOFATEX. Støecha nad krokve. Typ desek Hofatex. Podlahy. Støecha pod krokve. døevostavby SYSTEM KOMBI SN1
HOBRA HOFATEX návody na použití døevovláknitých desek pøednosti desek hofatex: pøírodní materiál z døevního vlákna tepelná izolace a akumulace tepla zvukovì izolaèní vlastnosti propustnost pro vodní páru
VíceEnergetický metabolizmus buňky
Energetický metabolizmus buňky Buňky vyžadují neustálý přísun energie pro tvorbu a udržování biologického pořádku (život). Tato energie pochází z energie chemických vazeb v molekulách potravy (energie
VíceOxidace proteinů, tuků a cukrů jako zdroj energie v živých organismech
Citrátový cyklus Oxidace proteinů, tuků a cukrů jako zdroj energie v živých organismech 1. stupeň: OXIDACE cukrů, tuků a některých aminokyselin tvorba Acetyl-CoA a akumulace elektronů v NADH a FADH 2 2.
VíceANATOMIE A FYZIOLOGIE ÈLOVÌKA Pro humanitní obory. doc. MUDr. Alena Merkunová, CSc. MUDr. PhDr. Miroslav Orel
doc. MUDr. Alena Merkunová, CSc. MUDr. PhDr. Miroslav Orel ANATOMIE A FYZIOLOGIE ÈLOVÌKA Pro humanitní obory Vydala Grada Publishing, a.s. U Prùhonu 22, 170 00 Praha 7 tel.: +420 220 386401, fax: +420
VíceSeznam otázek pro zkoušku z biofyziky oboru lékařství pro školní rok
Seznam otázek pro zkoušku z biofyziky oboru lékařství pro školní rok 2014-15 Stavba hmoty Elementární částice; Kvantové jevy, vlnové vlastnosti částic; Ionizace, excitace; Struktura el. obalu atomu; Spektrum
VíceHořčík. Příjem, metabolismus, funkce, projevy nedostatku
Hořčík Příjem, metabolismus, funkce, projevy nedostatku Příjem a pohyb v rostlině Příjem jako ion Mg 2+, pasivní, iont. kanály Mobilní ion v xylému i ve floému, možná retranslokace V místě funkce vázán
VíceÚPRAVA VODY V ENERGETICE. Ing. Jiří Tomčala
ÚPRAVA VODY V ENERGETICE Ing. Jiří Tomčala Úvod Voda je v elektrárnách po palivu nejdůležitější surovinou Její množství v provozních systémech elektráren je mnohonásobně větší než množství spotřebovaného
VíceOpakování
Slabé vazebné interakce Opakování Co je to atom? Opakování Opakování Co je to atom? Atom je nejmenší částice hmoty, chemicky dále nedělitelná. Skládá se z atomového jádra obsahujícího protony a neutrony
VíceBu?ka - maturitní otázka z biologie (6)
Bu?ka - maturitní otázka z biologie (6) by Biologie - Pátek, Únor 21, 2014 http://biologie-chemie.cz/bunka-6/ Otázka: Bu?ka P?edm?t: Biologie P?idal(a): david PROKARYOTICKÁ BU?KA = Základní stavební a
VíceÚvod do biologie rostlin Buňka ROSTLINNÁ BUŇKA
Slide 1a ROSTLINNÁ BUŇKA Slide 1b Specifické součásti ROSTLINNÁ BUŇKA Slide 1c Specifické součásti ROSTLINNÁ BUŇKA buněčná stěna Slide 1d Specifické součásti ROSTLINNÁ BUŇKA buněčná stěna plasmodesmy Slide
VíceOsud léčiv v organismu, aplikace léčiv. T.Sechser
Osud léčiv v organismu, aplikace léčiv T.Sechser Institut klinické a experimentální medicíny 6R 2LK 1.3.2007 tosc@volny.cz PROGRAM PREZENTACE Transport látek mebránami Absorpce, biologická dostupnost,
VíceSekunda (2 hodiny týdně) Chemické látky a jejich vlastnosti Směsi a jejich dělení Voda, vzduch
Sekunda (2 hodiny týdně) Chemické látky a jejich vlastnosti Směsi a jejich dělení Voda, vzduch Atom, složení a struktura Chemické prvky-názvosloví, slučivost Chemické sloučeniny, molekuly Chemická vazba
VíceÚvod do buněčné a obecné fyziologie. Michal Procházka KTL 2. LF UK a FNM
Úvod do buněčné a obecné fyziologie Michal Procházka KTL 2. LF UK a FNM Buňka základní prvek živého organismu nejmenší entita, která může být označena jako živá membránou ohraničená jednotka naplněná koncentrovaným
VíceSchéma epitelu a jeho základní složky
Schéma epitelu a jeho základní složky Těsný spoj Bazální membrána Transcelulární tok Paracelulární tok LIS - Laterální intercelulární prostor Spojovací komplexy epiteliálních buněk Spojovací komplexy epiteliálních
VíceFouling a biofouling membrán při provozu MBR, metody potlačení Mgr. Ing. Bc. Lukáš Dvořák, Ph.D.
Fouling a biofouling membrán při provozu MBR, metody potlačení Mgr. Ing. Bc. Lukáš Dvořák, Ph.D. lukas.dvorak@tul.cz Obsah fouling biofouling rozdělení foulingu negativní vlivy (bio)foulingu při provozu
VíceStruktura a funkce biomakromolekul
Struktura a funkce biomakromolekul KBC/BPOL 4. Membránové proteiny Ivo Frébort Lipidová dvojvrstva Biologické membrány Integrální membránové proteiny Transmembránové proteiny Kovalentně ukotvené membránové
Více