Radiometrie. Úvod do radiometrie. Olomouckém kraji CZ.1.07/1.3.13/ Detekce světla SLO/RCPTM 1 / 30
|
|
- Dalibor Soukup
- před 7 lety
- Počet zobrazení:
Transkript
1 Detekce světla Úvod do radiometrie Ondřej Haderka Antonín Černoch Společná laboratoř optiky Regionální centrum pokročilých technologií a materiálů Rozvoj profesních kompetencí učitelů fyziky základních a středních škol v Olomouckém kraji CZ.1.07/1.3.13/ Detekce světla SLO/RCPTM 1 / 30
2 Obsah 1 Radiometrické (fotometrické) veličiny Pojmy Veličiny 2 Zákony vyzařování Historický vývoj Planckův zákon 3 Mezi zdrojem a detektorem 4 Parametry detektorů Fyzikální vlastnosti detektorů Výběr vhodného detektoru 5 Příklady Detekce světla SLO/RCPTM 2 / 30
3 Pouˇzitá literatura [1] E. Mechlová, K. Košťál a kol.: Výkladový slovník fyziky pro základní vysokoškolský kurz. Praha, Prometheus (1999) [2] George Rieke: Detection of Light From Ultraviolet to the Submillimeter, 2nd edition. Cambrgidge, Cambridge University Press (2003) Detekce světla SLO/RCPTM 3 / 30
4 Radiometrické (fotometrické) veličiny Obsah 1 Radiometrické (fotometrické) veličiny Pojmy Veličiny 2 Zákony vyzařování Historický vývoj Planckův zákon 3 Mezi zdrojem a detektorem 4 Parametry detektorů Fyzikální vlastnosti detektorů Výběr vhodného detektoru 5 Příklady Detekce světla SLO/RCPTM 4 / 30
5 Radiometrické (fotometrické) veličiny Pojmy Energetické charakteristiky elektromagnetického záření Radiometrie absolutní, v jednotkách SI Fotometrie relativní vzhledem k citlivosti lidského oka popř. jiného receptoru, ve vedlejších jednotkách Zdroj záření Radiant source Světelný zdroj Light source objekt, který na základě různých fyzikálních principů emituje elektromagnetické záření Bodový zdroj plošnou velikost lze zanedbat vzhledem k vzdálenostem Plošný zdroj plošnou velikost nelze zanedbat Detekce světla SLO/RCPTM 5 / 30
6 Radiometrické (fotometrické) veličiny Veličiny Veličiny I Spektrální závislost veličin na frekvenci ν resp. vlnové délce λ přeintegrování přes celé spektrum spektrálně nezávislé veličiny Zářivá energie Q [J=m 2 kg/s 2 ] energie vyslaná, přenesená nebo přijatá Světelné množství Q v [lm s] Radiant energy Quantity of light Example (Energie jednoho fotonu) Q = hν = hc λ, h = Js; c = m/s Q 555 nm = J = 2.2 ev Detekce světla SLO/RCPTM 6 / 30
7 Radiometrické (fotometrické) veličiny Veličiny Veličiny II Hustota zářivé energie w [J/m 3 ] Radiant energy density množství zářivé energie v jednotkovém objemu Zářivý tok Φ = dq dt [W] Radiant power výkon (energie za čas) vyslaný, přenesený nebo přijatý Světelný tok Φ v = dqv dt [lm] Luminous flux 1 W = 683 lm pro λ = 555 nm (maximum zrakového vjemu) Detekce světla SLO/RCPTM 7 / 30
8 Radiometrické (fotometrické) veličiny Veličiny Veličiny III Intenzita vyzařování M = dφ ds [W/m2 ] Radiant excitance zářivý tok emitovaný z jednotkové plochy zdroje Světlení M v = dφv ds [lm/m2 ] Luminous excitance Zářivost I = dφ dω [W/ster] Radiant intensity zářivý tok emitovaný do jednotkového prostorového úhlu Svítivost I v = dφv dω [cd = lm/ster] Luminous intensity Detekce světla SLO/RCPTM 8 / 30
9 Radiometrické (fotometrické) veličiny Veličiny Veličiny IV I Zář L = ds cos θ [W/ster m2 ] Radiance zářivost jednotkového povrchu viděného pod úhlem θ Jas L v = Iv ds cos θ [nit = cd/m2 ] Luminance ds ds cos pozorovatel Example (zdroje jasu v nitech) Slunce v zenitu plamen svíčky modrá obloha rubínový laser zamračená obloha 40 atomová bomba Měsíc hvězda Sirius noční obloha Detekce světla SLO/RCPTM 9 / 30
10 Radiometrické (fotometrické) veličiny Veličiny Veličiny V Intenzita ozáření E = dφ ds, [W/m2 ] Irradiance množství zářivého toku dopadajícího na jednotkovou plochu Osvětlení E v = dφv ds, [lx = lm/m2 ] Illuminance Example (zdroje osvětlení v luxech) Slunce v zenitu Měsíc v úplňku 0.2 poledne ve stínu bezměsíčná noc zamračená obloha 100 až tmavá noc Expozice H = t 0 E(t)dt, [J/m2 ] Radiance exposure ozáření jednotkové plochy za daný časový interval Osvit H v = t 0 E v(t)dt, [lx s] Light exposure Detekce světla SLO/RCPTM 10 / 30
11 Zákony vyzařování Obsah 1 Radiometrické (fotometrické) veličiny Pojmy Veličiny 2 Zákony vyzařování Historický vývoj Planckův zákon 3 Mezi zdrojem a detektorem 4 Parametry detektorů Fyzikální vlastnosti detektorů Výběr vhodného detektoru 5 Příklady Detekce světla SLO/RCPTM 11 / 30
12 Zákony vyzařování Historický vývoj Pojmy Lambertovský (kosinový) zářič zářivost je konstantní pro všechny úhly pohledu, M = π L, Absolutně černé těleso Φ = 4πR 2 M = 4π 2 R 2 L absorbuje veškeré dopadající elektromagnetické záření, vyzařuje na různých vlnových délkách podle teploty šedé těleso, selektivní zářič Kirchhofův zákon na jisté vlnové délce je absorbce i emise tělesa stejná Detekce světla SLO/RCPTM 12 / 30
13 Zákony vyzařování Historický vývoj Historický vývoj Stefanův-Boltzmanův zákon vyzařování M = σt , σ = W/(m 2 K 4 ), odvozen empiricky, později teoreticky podložen zákony termodynamiky, bezkontaktní určení efektivní teploty tělesa Wienův posunovací zákon λ max [µm] = 2898/T 1893, vlnová délka maxima vyzařovací křivky, pyrometry k určení tzv. barevné teploty světla Rayleighův-Jeansův zákon M λ = 2π3 ckt λ , Boltzmannova konst. k = J/K, ultrafialová katastrofa Detekce světla SLO/RCPTM 13 / 30
14 Zákony vyzařování Planckův zákon Spektrální intenzita vyzařování černého tělesa Planckův zákon 1900, kvanta elektromagnetického pole hν 2πhc 2 M λ = ( ) λ 5 e hc λkt 1 2πhν 3 M ν = ( ) c 2 e hν kt 1 M( ) [TW/m 2 ] max T 4 Rayleigh-Jeans Planck T = K Vlnová délka [ m] Detekce světla SLO/RCPTM 14 / 30
15 Mezi zdrojem a detektorem Obsah 1 Radiometrické (fotometrické) veličiny Pojmy Veličiny 2 Zákony vyzařování Historický vývoj Planckův zákon 3 Mezi zdrojem a detektorem 4 Parametry detektorů Fyzikální vlastnosti detektorů Výběr vhodného detektoru 5 Příklady Detekce světla SLO/RCPTM 15 / 30
16 Mezi zdrojem a detektorem Geometrie S plocha zdroje poloúhel zorného pole optické soustavy S z detektor prostorový úhel S a plocha zdroje v zorném poli d plocha optické soustavy Detekce světla SLO/RCPTM 16 / 30
17 Mezi zdrojem a detektorem Spektrální propustnost Propustnost T P prostředí T O optické soustavy T F filtrů Optický výkon na detektoru: P(λ) = S zs a T P (λ)t O (λ)t F (λ)l λ (λ) d 2 úzká oblast spektra λ okolo λ 0 P S zs a T P (λ 0 )T O (λ 0 )T F (λ 0 )L λ (λ 0 ) λ d 2 Propustnost [%] Vlnova delka [nm] Detekce světla SLO/RCPTM 17 / 30
18 Parametry detektorů Obsah 1 Radiometrické (fotometrické) veličiny Pojmy Veličiny 2 Zákony vyzařování Historický vývoj Planckův zákon 3 Mezi zdrojem a detektorem 4 Parametry detektorů Fyzikální vlastnosti detektorů Výběr vhodného detektoru 5 Příklady Detekce světla SLO/RCPTM 18 / 30
19 Parametry detektorů Fyzikální vlastnosti detektorů Kvantová účinnost η Quantum efficiency Pravděpodobnost, že jeden foton dá vzniknout nosiči náboje, který přispěje k proudu v detektoru. η = (1 R)ξ(1 e αd ), 0 η 1 Fotocitlivá oblast Fotonový tok (1-R) Odražený Dopadající p 1/ Prošlý 0 d x Detekce světla SLO/RCPTM 19 / 30
20 Parametry detektorů Fyzikální vlastnosti detektorů η = (1 R)ξ(1 e αd ), 0 η 1 R odraz na vstupním rozhraní, antireflexní vrstvy, čisté materiály, dobrý povrch malá rekombinace pro kolmý dopad světla ze vzduchu R = (n 1)2 + (α(λ)λ/4π) 2 (n + 1) 2 + (α(λ)λ/4π) 2 ξ podíl nosičů, které přispívají k proudu detektorem d tloušťka materiálu, rezonátor Spektrální závislost η(λ) dlouhovlnný limit λ c = hc/e g Example (Si) λ = 830 nm, d = 20 µm, n = 3.5, α(830 nm) = 1000 /cm. η ( )ξ( ) 0.6ξ Detekce světla SLO/RCPTM 20 / 30
21 Parametry detektorů Fyzikální vlastnosti detektorů Citlivost S Responsivity Poměr elektrického proudu v obvodu detektoru i p ku intenzitě dopadajícího světla P. i p = ηeφ = ηep hν = SP S = ηe hν = ηλ 0[µm] 1.24 [A/W] Doba odezvy Response time Minimální časový interval, po kterém detektor zaznamená změnu v dopadající intenzitě. Rozšíření doby průchodu TTS Transition time spread Driftová rychlost RC konstanta Detekce světla SLO/RCPTM 21 / 30
22 Parametry detektorů Výběr vhodného detektoru Výběr vhodného detektoru SNR Poměr signálu k šumu (Signal to noise ratio), oscilace výstupního signálu (ideálně jen statistické fluktuace vstupních fotonů) Linearita (Linearity), odchylka od lineární závislosti mezi vstupem a výstupem Dynamický rozsah (Dynamical range), též spektrální šířka pásma, poměr mezi minimální a maximální intenzitou signálu, kterou lze změřit beze ztráty informace Spektrální odezva (Spectral response), závislost na vlnové délce dopadajícího záření Šířka pásma (Spectral range) rozsah vlnových délek, pro které má detektor nenulovou citlivost, maximum citlivosti pro λ p Detekce světla SLO/RCPTM 22 / 30
23 Parametry detektorů Výběr vhodného detektoru Parametry od výrobce R sh velikost odporového bočníku R LOAD velikost zátěžového odporu C J kapacitance p-n popř. p-i-n přechodu V BIAS předpětí a jeho maximální hodnota t R doba náběžné popř. úběžné hrany elektrického pulzu, t R 0.35/f BW, šířka pásma 1/f BW = 2πR LOAD C J I D šumový proud NEP Noise equivalent power, NEP norm = I D SG [W/ Hz] aktivní oblast (plocha), práh zničení V OUT = PS(λ)R LOAD Detekce světla SLO/RCPTM 23 / 30
24 Příklady Obsah 1 Radiometrické (fotometrické) veličiny Pojmy Veličiny 2 Zákony vyzařování Historický vývoj Planckův zákon 3 Mezi zdrojem a detektorem 4 Parametry detektorů Fyzikální vlastnosti detektorů Výběr vhodného detektoru 5 Příklady Detekce světla SLO/RCPTM 24 / 30
25 Příklady Example Vypočtěte optický výkon P d dopadající na kruhovou plochu r = 2 mm (zornice oka) vzdálenou d = 1 m od světelného zdroje o zářivém toku Φ = 2 W (100 W žárovka). Předpoklad: Zdroj je Lambertovský zářič, tedy Φ = 4πI. Řešení I = Φ 4π, S = πr2, Ω = S d 2 P d = ΩI = Φr2 4d 2 Výsledek: P d = W = 2 µw. Detekce světla SLO/RCPTM 25 / 30
26 Příklady Example Kulové černé těleso poloměru R = 1 m a teploty T = 1000 K je sledováno detektorem ze vzdálenosti d = 1000 m. Detekční systém vstupní apertura o poloměru 5 cm poloúhel zorného pole ζ = 0.1 účinnost optického systému T O = 50% λ 0 = 1µm s šířkou pásma 1% ( λ = 10 8 m) Vypočtěte 1 zář L λ a L ν v rovině detektoru 2 energii dopadající na detektor 3 počet fotonů dopadajících na detektor za sekundu 4 Co se změní, jestliže bude černé těleso mít poloměr 10 m místo 1 m? Detekce světla SLO/RCPTM 26 / 30
27 Příklady 1. Zář L λ a L ν v rovině detektoru L λ (λ) = 2hc ( 2 ), L ν (ν) = λ 5 e hc λkt 1 2hν ( 3 c 2 e hν kt 1 ) λ = 10 6 m, ν = c/λ = Hz c = m/s h = Js k = J/K L λ = W m 3 ster, L ν = W m 2 ster Hz Detekce světla SLO/RCPTM 27 / 30
28 Příklady 2. Energie dopadající na detektor P = S z ΩT O L λ λ = S z ΩT O L ν ν T O = 0.5 λ = 10 8 m ν = Hz S < S z S S S z S a = πr 2 = m 2 Ω = S a /d 2 = ster S = πr 2 = 3.14 m 2 S z = πd 2 tan 2 ζ = 9.57 m 2 plocha zdroje prostorový úhel poloúhel zorného pole optické soustavy S a detektor P = W plocha zdroje v zorném poli d plocha optické soustavy Detekce světla SLO/RCPTM 28 / 30
29 Příklady 3. Počet fotonů dopadajících na detektor za sekundu Q fotonu = hc λ = hν Q 1µm = J fotonů/s 4. Černé těleso poloměru 10 m S = 314 m 2, S z = 9.57 m 2, S z < S S z L se nezmění P = W fotonů/s Detekce světla SLO/RCPTM 29 / 30
30 Poděkování Poděkování Rozvoj profesních kompetencí učitelů fyziky základních a středních škol v Olomouckém kraji CZ.1.07/1.3.13/ Detekce světla SLO/RCPTM 30 / 30
Charakteristiky optického záření
Fyzika III - Optika Charakteristiky optického záření / 1 Charakteristiky optického záření 1. Spektrální charakteristika vychází se z rovinné harmonické vlny jako elementu elektromagnetického pole : primární
VíceSvětlo x elmag. záření. základní principy
Světlo x elmag. záření základní principy Jak vzniká a co je to duha? Spektrum elmag. záření Viditelné 380 760 nm, UV 100 380 nm, IR 760 nm 1mm Spektrum elmag. záření Harmonická vlna Harmonická vlna E =
VícePočítačová grafika III Radiometrie. Jaroslav Křivánek, MFF UK
Počítačová grafika III Radiometrie Jaroslav Křivánek, MFF UK Jaroslav.Krivanek@mff.cuni.cz Směr, prostorový úhel, integrování na jednotkové kouli Směr ve 3D Směr = jednotkový vektor ve 3D Kartézské souřadnice
VícePočítačová grafika III Radiometrie. Jaroslav Křivánek, MFF UK
Počítačová grafika III Radiometrie Jaroslav Křivánek, MFF UK Jaroslav.Krivanek@mff.cuni.cz Směr, prostorový úhel, integrování na jednotkové kouli Směr ve 3D Směr = jednotkový vektor ve 3D Kartézské souřadnice
VíceJejí uplatnění lze nalézt v těchto oblastech zkoumání:
RADIOMETRIE, FOTOMETRIE http://cs.wikipedia.org/wiki/kandela http://www.gymhol.cz/projekt/fyzika/12_energie/12_energie.htm M. Vrbová, H. Jelínková, P. Gavrilov. Úvod do laserové techniky, skripta ČVUT,
VíceRadiometrie se zabývá objektivním a fotometrie subjektivním měřením světla.
12. Radiometrie a fotometrie 12.1. Základní optické schéma 12.2. Zdroj světla 12.3. Objekt a prostředí 12.4. Detektory světla 12.5. Radiometrie 12.6. Fotometrie 12.7. Oko 12.8. Měření barev 12. Radiometrie
VíceStojaté a částečně stojaté vlny
Stojaté a částečně stojaté vlny Interference 2 postupných vln Dokonalá stojatá vlna: interference 2 vln stejné amplitudy a antiparalelních vlnových vektorů Problém s radiometrickou definicí intensity pomocí
VícePočítačová grafika III Světlo, Radiometrie. Jaroslav Křivánek, MFF UK
Počítačová grafika III Světlo, Radiometrie Jaroslav Křivánek, MFF UK Jaroslav.Krivanek@mff.cuni.cz Syntéza obrazu (Rendering) Vytvoř obrázek z matematického popisu scény. 2 Fotorealistická syntéza obrazu
Vícesvětelný tok -Φ [ lm ] (lumen) Světelný tok udává, kolik světla celkem vyzáří zdroj do všech směrů.
Světeln telné veličiny iny a jejich jednotky Světeln telné veličiny iny a jejich jednotky, světeln telné vlastnosti látekl světelný tok -Φ [ lm ] (lumen) Světelný tok udává, kolik světla celkem vyzáří
VícePočítačová grafika III Světlo, Radiometrie. Jaroslav Křivánek, MFF UK
Počítačová grafika III Světlo, Radiometrie Jaroslav Křivánek, MFF UK Jaroslav.Krivanek@mff.cuni.cz Syntéza obrazu (Rendering) Vytvoř obrázek z matematického popisu scény. Fotorealistická syntéza obrazu
VíceEXPERIMENTÁLNÍ METODY I 11. Měření světelných veličin
FSI UT v Brně, Energetický ústav Odbor termomechaniky a techniky prostředí prof. Ing. Milan Pavelek, CSc. EXPERIMENTÁLNÍ METODY I 11. Měření světelných veličin OSNOA 11. KAPITOLY Úvod do měření světelných
VíceElektrické světlo příklady
Elektrické světlo příklady ZÁKLADNÍ POJMY SVĚTELNÉ TECHNIKY. Rovinný úhel (rad) = arc = a/r = a'/l (pro malé, zorné, úhly) a a' a arc / π = /36 (malým se rozumí r/a >3 až 5) r l. Prostorový úhel Ω = S/r
VícePraktikum z experimentálních metod biofyziky a chemické fyziky I. Vypracoval: Jana Čurdová, Martin Kříž, Vít Marek. Dne: 2.3.
Praktikum z experimentálních metod biofyziky a chemické fyziky I. Vypracoval: Jana Čurdová, Martin Kříž, Vít Marek. Dne:.3.3 Úloha: Radiometrie ultrafialového záření z umělých a přirozených světelných
VíceATOMOVÁ SPEKTROMETRIE
ATOMOVÁ SPEKTROMETRIE Atomová spektrometrie valenčních e - 1. OES (AES). AAS 3. AFS 1 Atomová spektra čárová spektra Tok záření P - množství zářivé energie (Q E ) přenesené od zdroje za jednotku času.
VíceBezkontaktní termografie
Bezkontaktní termografie Biofyzikální ústav LF MU Elektromagnetické spektrum http://cs.wikipedia.org/wiki/soubor:elmgspektrum.png Bezkontaktní termografie 2 Zdroje infračerveného záření Infračervené záření
VíceProblémové okruhy ke zkoušce A3M38VBM Videometrie a bezkontaktní měření ls 2014 Optické záření- základní vlastnosti optického záření a veličiny a
Problémové okruhy ke zkoušce A3M38VBM Videometrie a bezkontaktní měření ls 2014 Optické záření- základní vlastnosti optického záření a veličiny a vztahy sloužící pro jeho popis (např. svítivost, zářivost,
Více25 A Vypracoval : Zdeněk Žák Pyrometrie υ = -40 C.. +10000 C. Výhody termovize Senzory infračerveného záření Rozdělení tepelné senzory
25 A Vypracoval : Zdeněk Žák Pyrometrie Bezdotykové měření Pyrometrie (obrázky viz. sešit) Bezdotykové měření teplot je měření povrchové teploty těles na základě elektromagnetického záření mezi tělesem
VíceSvětlo jako elektromagnetické záření
Světlo jako elektromagnetické záření Základní pojmy: Homogenní prostředí prostředí, jehož dané vlastnosti jsou ve všech místech v prostředí stejné. Izotropní prostředí prostředí, jehož dané vlastnosti
VíceGeometrická optika. Vnímání a měření barev. světlo určitého spektrálního složení vyvolá po dopadu na sítnici oka v mozku subjektivní barevný vjem
Vnímání a měření barev světlo určitého spektrálního složení vyvolá po dopadu na sítnici oka v mozku subjektivní barevný vjem fyzikální charakteristika subjektivní vjem světelný tok subjektivní jas vlnová
VíceŠkolení CIUR termografie
Školení CIUR termografie 7. září 2009 Jan Pašek Stavební fakulta ČVUT v Praze Katedra konstrukcí pozemních staveb Část 1. Teorie šíření tepla a zásady nekontaktního měření teplot Terminologie Termografie
Vícefotometrická měření jedna z nejstarších měření vůbec!
Fotometrie fotometrie = fotos (světlo) + metron (míra, měřit) - část fyziky zabývající se měřením světla; zkoumáním hustoty světelného toku radiometrie obecnější, zkoumání hustoty toku záření fotometrická
VíceDZDDPZ1 - Fyzikální základy DPZ (opakování) Doc. Dr. Ing. Jiří Horák Institut geoinformatiky VŠB-TU Ostrava
DZDDPZ1 - Fyzikální základy DPZ (opakování) Doc. Dr. Ing. Jiří Horák Institut geoinformatiky VŠB-TU Ostrava Elektromagnetické záření Nositelem informace v DPZ je EMZ elmag vlna zvláštní případ elmag pole,
VíceTeplota je nepřímo měřená veličina!!!
TERMOVIZE V PRAXI Roman Vavřička ČVUT v Praze, Fakulta strojní Ústav techniky prostředí 1/48 Teplota je nepřímo měřená veličina!!! Základní rozdělení senzorů teploty: a) dotykové b) bezdotykové 2/48 1
VíceCharakteristiky optoelektronických součástek
FYZIKÁLNÍ PRAKTIKUM Ústav fyziky FEKT VUT BRNO Spolupracoval Jan Floryček Jméno a příjmení Jakub Dvořák Ročník 1 Měřeno dne Předn.sk.-Obor BIA 27.2.2007 Stud.skup. 13 Odevzdáno dne Příprava Opravy Učitel
VíceMĚŘENÍ ABSOLUTNÍ VLHKOSTI VZDUCHU NA ZÁKLADĚ SPEKTRÁLNÍ ANALÝZY Measurement of Absolute Humidity on the Basis of Spectral Analysis
MĚŘENÍ ABSOLUTNÍ VLHKOSTI VZDUCHU NA ZÁKLADĚ SPEKTRÁLNÍ ANALÝZY Measurement of Absolute Humidity on the Basis of Spectral Analysis Ivana Krestýnová, Josef Zicha Abstrakt: Absolutní vlhkost je hmotnost
VíceIng. Pavel Hrzina, Ph.D. - Laboratoř diagnostiky fotovoltaických systémů Katedra elektrotechnologie K13113
Sluneční energie, fotovoltaický jev Ing. Pavel Hrzina, Ph.D. - Laboratoř diagnostiky fotovoltaických systémů Katedra elektrotechnologie K13113 1 Osnova přednášky Slunce jako zdroj energie Vlastnosti slunečního
VícePROCESY V TECHNICE BUDOV 12
UNIVERZITA TOMÁŠE BATI VE ZLÍNĚ FAKULTA APLIKOVANÉ INFORMATIKY PROCESY V TECHNICE BUDOV 12 Dagmar Janáčová, Hana Charvátová, Zlín 2013 Tento studijní materiál vznikl za finanční podpory Evropského sociálního
VícePraktikum III - Optika
Oddělení fyzikálních praktik při Kabinetu výuky obecné fyziky MFF UK Praktikum III - Optika Úloha č. 13 Název: Vlastnosti rentgenového záření Pracoval: Matyáš Řehák stud.sk.: 13 dne: 3. 4. 2008 Odevzdal
VíceZÁKLADNÍ FOTOMETRICKÉ VELIČINY
ZÁKLADNÍ FOTOMETRICKÉ VELIČINY Ing. Petr Žák VÝVOJ ČLOVĚKA vývoj člověka přizpůsobení okolnímu prostředí (adaptace) příjem informací o okolním prostředí smyslové orgány rozhraní pro příjem informací SMYSLOVÉ
VíceCW01 - Teorie měření a regulace
Ústav technologie, mechanizace a řízení staveb CW01 - Teorie měření a regulace ZS 2010/2011 6.1a 2010 - Ing. Václav Rada, CSc. Ústav technologie, mechanizace a řízení staveb Teorie měření a regulace emisivní
VíceÚvod, optické záření. Podkladový materiál k přednáškám A0M38OSE Obrazové senzory ČVUT- FEL, katedra měření, Jan Fischer, 2014
Úvod, optické záření Podkladový materiál k přednáškám A0M38OSE Obrazové senzory ČVUT- FEL, katedra měření, Jan Fischer, 2014 Materiál je pouze grafickým podkladem k přednášce a nenahrazuje výklad na vlastní
VíceZÁŘENÍ V ASTROFYZICE
ZÁŘENÍ V ASTROFYZICE Plazmový vesmír Uvádí se, že 99 % veškeré hmoty ve vesmíru je v plazmovém skupenství (hvězdy, mlhoviny, ) I na Zemi se vyskytuje plazma, např. v podobě blesků, polárních září Ve sluneční
VíceZáření absolutně černého tělesa
Záření absolutně černého tělesa Teplotní záření Všechny látky libovolného skupenství vydávají elektromagnetické záření, které je způsobeno termickým pohybem jejich nabitých částic. Toto záření se nazývá
VíceGeometrická optika. Energetické vlastnosti optického záření. zářivý tok (výkon záření) Φ e. spektrální hustota zářivého toku Φ Φ = e
Enrgticé vlastnosti opticého zářní popisují zářní z hlisa přnosu nrgi raiomtricé vličiny zářivý to (výon zářní) t W [W] zářivá nrgi W, trá proj za jnotu času nějaou plochou sptrální hustota zářivého tou
VíceABSORPČNÍ A EMISNÍ SPEKTRÁLNÍ METODY
ABSORPČNÍ A EMISNÍ SPEKTRÁLNÍ METODY 1 Fyzikální základy spektrálních metod Monochromatický zářivý tok 0 (W, rozměr m 2.kg.s -3 ): Absorbován ABS Propuštěn Odražen zpět r Rozptýlen s Bilance toků 0 = +
VíceFyzikální praktikum FJFI ČVUT v Praze
Fyzikální praktikum FJFI ČVUT v Praze Úloha 5: Měření teploty wolframového vlákna Datum měření: 1. 4. 2016 Doba vypracovávání: 12 hodin Skupina: 1, pátek 7:30 Vypracoval: Tadeáš Kmenta Klasifikace: 1 Zadání
VíceB4M39RSO * Úvod do globálního osvětlení * Radiometrie * Světelné zdroje. Vlastimil Havran ČVUT v Praze
B4M39RSO * Úvod do globálního osvětlení * Radiometrie * Světelné zdroje Vlastimil Havran ČVUT v Praze Úvod do globálního osvětlení Počítačová grafika Mezioborová tematika Matematický popis světa Animace
VíceViditelné elektromagnetické záření
Aj to bude masakr 1 Viditelné elektromagnetické záření Vlnová délka 1 až 1 000 000 000 nm Světlo se chová jako vlnění nebo proud fotonů (záleží na okolnostech) 2 Optické záření 1645 Korpuskulární teorie
VíceAkustika. Rychlost zvukové vlny v v prostředí s hustotou ρ a modulem objemové pružnosti K
zvuk každé mechanické vlnění v látkovém prostředí, které je schopno vyvolat v lidském uchu sluchový vjem akustika zabývá se fyzikálními ději spojenými se vznikem zvukového vlnění, jeho šířením a vnímáním
VíceStručný úvod do spektroskopie
Vzdělávací soustředění studentů projekt KOSOAP Slunce, projevy sluneční aktivity a využití spektroskopie v astrofyzikálním výzkumu Stručný úvod do spektroskopie Ing. Libor Lenža, Hvězdárna Valašské Meziříčí,
Vícefotometr / radiometr
HD-232- obj. č. 763 fotometr / radiometr Přístroj měří intenzitu osvětlení, svítivost, PAR a ozáření (spektrální rozsahy VIS-NIR, UVA, UVB a UVC nebo měření efektivního účinku ozáření UV dle EN 6335-2-27).
VíceSPEKTRÁLNÍ METODY. Ing. David MILDE, Ph.D. Katedra analytické chemie Tel.: ; (c) David MILDE,
SEKTRÁLNÍ METODY Ing. David MILDE, h.d. Katedra analytické chemie Tel.: 585634443; E-mail: david.milde@upol.cz (c) -2008 oužitá a doporučená literatura Němcová I., Čermáková L., Rychlovský.: Spektrometrické
VíceFotoelektrické snímače
Fotoelektrické snímače Úloha je zaměřena na měření světelných charakteristik fotoelektrických prvků (součástek). Pro měření se využívají fotorezistor, fototranzistor a fotodioda. Zadání 1. Seznamte se
VíceLaserové technologie v praxi I. Přednáška č.1. Fyzikální princip činnosti laserů. Hana Chmelíčková, SLO UP a FZÚ AVČR Olomouc, 2011
Laserové technologie v praxi I. Přednáška č. Fyzikální princip činnosti laserů Hana Chmelíčková, SLO UP a FZÚ AVČR Olomouc, 0 LASER kvantový generátor světla Fyzikální princip činnosti laserů LASER zkratka
VíceÚloha 05 Verze
FJFI ČVUT v Praze Fyzikální praktikum II Úloha 05 Verze 180220 Měření teploty wolframového vlákna Abstrakt: Úloha je zaměřena na měření teplot pomocí měření celkového záření vysílaného tělesem. Tělesa
Vícemocnině teploty. Pomocí fitu určete konstantu β. 3. Ověřte Stefan-Boltzmanův zákon (5), výsledky vyneste do grafu a určete konstatu ɛ.
Úloha 5 02PRA2 Fyzikální praktikum II Měření teploty wolframového vlákna Abstrakt: Úloha je zaměřena na měření teplot pomocí měření celkového záření vysílaného tělesem. Tělesa při zvyšování teploty nejprve
Více1.3 Polovodiče... 8 1.4 Základní obecné vlastnosti detektoru... 10. 1.4.2 Citlivost R... 12 1.4.3 Doba odezvy... 13
Pokusná šablona a její využití 1 Obsah 1 Úvod 3 1.1 Radiometrie................................ 3 1.2 Zákony vyzařování............................ 5 1.3 Polovodiče................................. 8 1.4
VícePSK1-14. Optické zdroje a detektory. Bohrův model atomu. Vyšší odborná škola a Střední průmyslová škola, Božetěchova 3 Ing. Marek Nožka.
PSK1-14 Název školy: Autor: Anotace: Vyšší odborná škola a Střední průmyslová škola, Božetěchova 3 Ing. Marek Nožka Optické zdroje a detektory Vzdělávací oblast: Informační a komunikační technologie Předmět:
VíceJméno a příjmení. Ročník. Měřeno dne. 11.3.2013 Příprava Opravy Učitel Hodnocení. Charakteristiky optoelektronických součástek
FYZIKÁLNÍ PRAKTIKUM Ústav fyziky FEKT VUT BRNO Jméno a příjmení Petr Švaňa Ročník 1 Předmět IFY Kroužek 38 ID 155793 Spolupracoval Měřeno dne Odevzdáno dne Ladislav Šulák 25.2.2013 11.3.2013 Příprava Opravy
VíceZáklady spektroskopie a její využití v astronomii
Ing. Libor Lenža, Hvězdárna Valašské Meziříčí, p. o. Základy spektroskopie a její využití v astronomii Hvězdárna Valašské Meziříčí, p. o. Krajská hvezdáreň v Žiline Světlo x záření Jak vypadá spektrum?
VícePRAKTIKUM III. Oddělení fyzikálních praktik při Kabinetu výuky obecné fyziky MFF UK
Oddělení fyzikálních praktik při Kabinetu výuky obecné fyziky MFF UK PRAKTIKUM III Úloha č. IV Název: Měření fotometrického diagramu. Fotometrické veličiny a jejich jednotky Pracoval: Jan Polášek stud.
VíceFYZIKA Světelné vlnění
Výukový materiál zpracován v rámci operačního projektu EU peníze školám Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0512 Střední škola ekonomiky, obchodu a služeb SČMSD Benešov, s.r.o. FYZIKA Světelné
VíceFyzikální praktikum z molekulové fyziky a termodynamiky KEF/FP3. Teplotní záření, Stefan-Boltzmannův zákon
Fyzikální praktikum z molekulové fyziky a termodynamiky KEF/FP3 Teorie Teplotní záření, Stefan-Boltzmannův zákon Lze říci, že látky všech skupenství vyzařují elektromagnetické vlnění, jehož vznik souvisí
Více2 (3) kde S je plocha zdroje. Protože jas zdroje není závislý na směru, lze vztah (5) přepsat do tvaru:
Pracovní úkol 1. Pomocí fotometrického luxmetru okalibrujte normální žárovku (stanovte její svítivost). Pro určení svítivosti normální žárovky (a její chyby) vyneste do grafu závislost osvětlení na převrácené
VíceSpektroskopie Vegy. e hc/k BλT. λ 5 1. L =4πR 2 σt 4, (2)
Spektroskopie Vegy Jako malý kluk jsem celkem pravidelně sledoval jeden televizní pořad jmenoval se Vega. Šlo o pásmo několika seriálů a rozhovorů s různými osobnostmi. Jakábylamojeradost,kdyžjsemsedozvěděl,ževtomtopraktikusebudeme
Více25 ELEKTROMAGNETICKÉ VLNĚNÍ
300 25 ELEKTROMAGNETICKÉ VLNĚNÍ Teoretický důkaz existence elektromagnetického vlnění Vlastnosti elektromagnetických vln Elektromagnetické záření - radiometrie, světlo - fotometrie Významným druhem vlnění
Více08 - Optika a Akustika
08 - Optika a Akustika Zvuk je mechanické vlnění v látkovém prostředí, které je schopno vyvolat sluchový vjem. Člověk je schopen vnímat vlnění o frekvenci 16 Hz až 20000 Hz (20kHz). Frekvenci nižší než
Víceλ, (20.1) 3.10-6 infračervené záření ultrafialové γ a kosmické mikrovlny
Elektromagnetické vlny Optika, část fyziky zabývající se světlem, patří spolu s mechanikou k nejstarším fyzikálním oborům. Podle jedné ze starověkých teorií je světlo vyzařováno z oka a oko si jím ohmatává
VíceDPZ - IIa Radiometrické základy
DPZ - IIa Radiometrické základy Ing. Tomáš Dolanský Definice DPZ DPZ = dálkový průzkum Země Remote Sensing (Angl.) Fernerkundung (Něm.) Teledetection (Fr.) Informace o objektu získává bezkontaktním měřením
VíceUMĚLÉ OSVĚTLENÍ V BUDOVÁCH. Ing. Bohumír Garlík, CSc. Katedra TZB
UMĚLÉ OSVĚTLENÍ V BUDOVÁCH Ing. Bohumír Garlík, CSc. Katedra TZB Praha 2008 1. PŘEDNÁŠKA 2. Měrné jednotky používané ve světelné technice: Měrové jednotky rovinného úhlu Rovinný úhel různoběžky: α je ten,
VíceSFA1. Denní osvětlení. Přednáška 4. Bošová- SFA1 Přednáška 4/1
SFA1 Denní osvětlení Přednáška 4 Bošová- SFA1 Přednáška 4/1 CÍL: Přístup světla rozptýleného v atmosféře do interiéru (denní světlo je nezávislé na světových stranách) Vytvoření zrakové pohody pro uživatele
Více24. Elektromagnetické kmitání a vlnění
24. Elektromagnetické kmitání a vlnění 1. Elektromagnetické kmity ( elektromagnetický oscilátor, rozbor elektromagnetických kmitů, elektromagnetický oscilátor v praxi ) 2. Elektromagnetické vlny ( jejich
VíceZáklady pyrometrie. - pyrometrie = bezkontaktní měření teploty. 0.4 µm... 25 µm - 40 0 C... 10 000 0 C
Základy pyrometrie - pyrometrie = bezkontaktní měření teploty 0.4 µm... 25 µm - 40 0 C... 10 000 0 C výhody: zanedbatelný vliv měřící techniky na objekt možnost měření rotujících nebo pohybujících se těles
Vícec) vysvětlení jednotlivých veličin ve vztahu pro okamžitou výchylku, jejich jednotky
Harmonický kmitavý pohyb a) vysvětlení harmonického kmitavého pohybu b) zápis vztahu pro okamžitou výchylku c) vysvětlení jednotlivých veličin ve vztahu pro okamžitou výchylku, jejich jednotky d) perioda
VíceÚloha 1: Vypočtěte hustotu uhlíku (diamant), křemíku, germania a α-sn (šedý cín) z mřížkové konstanty a hmotnosti jednoho atomu.
Úloha : Vypočtěte hustotu uhlíku (diamant), křemíku, germania a α-sn (šedý cín) z mřížkové konstanty a hmotnosti jednoho atomu. Všechny zadané prvky mají krystalovou strukturu kub. diamantu. (http://en.wikipedia.org/wiki/diamond_cubic),
VíceVznik a šíření elektromagnetických vln
Vznik a šíření elektromagnetických vln Hlavní body Rozšířený Coulombův zákon lektromagnetická vlna ve vakuu Zdroje elektromagnetických vln Přehled elektromagnetických vln Foton vlna nebo částice Fermatův
Více24. Elektromagnetické kmitání a vlnění
24. Elektromagnetické kmitání a vlnění 1. Elektromagnetické kmity ( elektromagnetický oscilátor, rozbor elektromagnetických kmitů, elektromagnetický oscilátor v praxi ) 2. Elektromagnetické vlny ( jejich
VíceSPEKTROSKOPICKÉ VLASTNOSTI LÁTEK (ZÁKLADY SPEKTROSKOPIE)
SPEKTROSKOPICKÉ VLASTNOSTI LÁTEK (ZÁKLADY SPEKTROSKOPIE) Elektromagnetické vlnění SVĚTLO Charakterizace záření Vlnová délka - (λ) : jednotky: m (obvykle nm) λ Souvisí s povahou fotonu Charakterizace záření
VíceCZ.1.07/2.2.00/ AČ (RCPTM) Spektroskopie 1 / 24
MĚŘENÍ SPEKTRA SVĚTLA Antonín Černoch Regionální centrum pokročilých technologií a materiálů CZ.1.07/2.2.00/15.0147 AČ (RCPTM) Spektroskopie 1 / 24 Úvod Obsah 1 Úvod 2 Zobrazovací spektrometry Disperzní
VíceČím je teplota látky větší (vyšší frekvence kmitů), tím kratší je vlnová délka záření.
KVANTOVÁ FYZIKA 1. Záření tělesa Částice (molekuly, ionty) pevných a kapalných látek, které jsou zahřáté na určitou teplotu, kmitají kolem rovnovážných poloh. Při tomto pohybu kolem nich vzniká proměnné
VíceŠíření tepla. Obecnéprincipy
Šíření tepla Obecnéprincipy Šíření tepla Obecně: Šíření tepla je výměna tepelné energie v tělese nebo mezi tělesy, která nastává při rozdílu teplot. Těleso s vyšší teplotou má větší tepelnou energii. Šíření
VíceELEKTROMAGNETICKÉ ZÁŘENÍ
FYZIKA PRO IV. ROČNÍK GYMNÁZIA - OPTIKA ELEKTROMAGNETICKÉ ZÁŘENÍ Mgr. Monika Bouchalová Gymnázium, Havířov-Město, Komenského 2, p.o. Tento digitální učební materiál (DUM) vznikl na základě řešení projektu
VíceŘešení: Nejdříve musíme určit sílu, kterou působí kladka proti směru pohybu padajícího vědra a napíná tak lano. Moment síly otáčení kladky je:
Přijímací zkouška na navazující magisterské studium - 16 Studijní program Fyzika - všechny obory kromě Učitelství fyziky-matematiky pro střední školy, Varianta A Příklad 1 (5 bodů) Jak dlouho bude padat
VíceJaký obraz vytvoří rovinné zrcadlo? Zdánlivý, vzpřímený, stejně velký. Jaký obraz vytvoří vypuklé zrcadlo? Zdánlivý, vzpřímený, zmenšený
Jan Olbrecht Jaký obraz vytvoří rovinné zrcadlo? Zdánlivý, vzpřímený, stejně velký Jaký obraz vytvoří vypuklé zrcadlo? Zdánlivý, vzpřímený, zmenšený Jaký typ lomu nastane při průchodu světla z opticky
VíceDomácí úlohy ke kolokviu z předmětu Panorama fyziky II Tomáš Krajča, , Jaro 2008
Domácí úlohy ke kolokviu z předmětu Panorama fyziky II Tomáš Krajča, 255676, Jaro 2008 Úloha 1: Jaká je vzdálenost sousedních atomů v hexagonální struktuře grafenové roviny? Kolik atomů je v jedné rovině
VíceA5M13VSO MĚŘENÍ INTENZITY A SPEKTRA SLUNEČNÍHO ZÁŘENÍ
MĚŘENÍ INTENZITY A SPEKTRA SLUNEČNÍHO ZÁŘENÍ Zadání: 1) Pomocí pyranometru SG420, Light metru LX-1102 a měřiče intenzity záření Mini-KLA změřte intenzitu záření a homogenitu rozložení záření na povrchu
VíceFyzika pro chemiky II
Fyzika pro chemiky II P. Klang, J. Novák, R. Štoudek, Ústav fyziky kondenzovaných látek, PřF MU Brno 18. února 2004 1 Optika 1. Rovinná elektromagnetická vlna o frekvenci f = 5.45 10 14 Hz polarizovaná
VíceÚvod do laserové techniky
Úvod do laserové techniky Látka jako soubor kvantových soustav Jan Šulc Katedra fyzikální elektroniky České vysoké učení technické v Praze petr.koranda@gmail.com 18. září 2018 Světlo jako elektromagnetické
VíceVYBRANÉ DOSIMETRICKÉ VELIČINY A VZTAHY MEZI NIMI
VYBRANÉ DOSIMETRICKÉ VELIČINY A VZTAHY MEZI NIMI Přehled dosimrických veličin: Daniel KULA (verze 1.0), 1. Aktivita: Definice veličiny: Poč radioaktivních přeměn v radioaktivním materiálu, vztažený na
VíceATOMOVÁ SPEKTROMETRIE
ATOMOVÁ SPEKTROMETRIE doc. Ing. David MILDE, Ph.D. tel.: 585634443 E-mail: david.milde@upol.cz (c) -017 Doporučená literatura Černohorský T., Jandera P.: Atomová spektrometrie. Univerzita Pardubice 1997.
VíceRadiometrie, radiační metody
Radiometrie, radiační metody 1996-2018 Josef Pelikán CGG MFF UK Praha pepca@cgg.mff.cuni.cz http://cgg.mff.cuni.cz/~pepca/ Radiometry 2018 Josef Pelikán, http://cgg.mff.cuni.cz/~pepca 1 / 34 Globální výpočet
VíceDálkový průzkum Země
Dálkový průzkum Země Fyzikální základy RNDr. Ladislav Plánka, CSc. Institut geodézie a důlního měřictví, Hornicko-geologická fakulta, VŠB TU Ostrava Podkladové materiály pro přednáškový cyklus předmětu
VíceBalmerova série. F. Grepl 1, M. Benc 2, J. Stuchlý 3 Gymnázium Havlíčkův Brod 1, Gymnázium Mnichovo Hradiště 2, Gymnázium Šumperk 3
Balmerova série F. Grepl 1, M. Benc 2, J. Stuchlý 3 Gymnázium Havlíčkův Brod 1, Gymnázium Mnichovo Hradiště 2, Gymnázium Šumperk 3 Grepl.F@seznam.cz Abstrakt: Metodou dělených svazků jsme určili lámavý
VíceFyzika 2 - rámcové příklady vlnová optika, úvod do kvantové fyziky
Fyzika 2 - rámcové příklady vlnová optika, úvod do kvantové fyziky 1. Vysvětlete pojmy kulová a rovinná vlnoplocha. 2. Pomocí Hyugensova principu vysvětlete konstrukci tvaru vlnoplochy v libovolném budoucím
VíceZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA GRANTOVÉHO ÚKOLU VLIV SVĚTLA A ULTRAFIALOVÉHO ZÁŘENÍ NA ARCHIVNÍ DOKUMENTY
ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA GRANTOVÉHO ÚKOLU VLIV SVĚTLA A ULTRAFIALOVÉHO ZÁŘENÍ NA ARCHIVNÍ DOKUMENTY Národní archiv, Archivní 4/2257, Praha 4 Chodovec Praha 2009 Vliv světla a UV záření na knižní, archivní, muzejní
Více1 Bezkontaktní měření teplot a oteplení
1 Bezkontaktní měření teplot a oteplení Cíle úlohy: Cílem úlohy je seznámit se s technologií bezkontaktního měření s vyhodnocováním tepelné diagnostiky provozu elektrických zařízení. Součastně se seznámit
Vícevýkonovou hustotu definovat lze (v jednotkách W na Hz). Tepelný šum (thermal noise) Blikavý šum (flicker noise)
Šumová analýza Josef Dobeš 26. září 2013 Rádiové obvody a zařízení 1 1 Fyzikální příčiny šumu a jeho typy Náhodný pohyb nosičů náboje (elektronů a děr) v elektronických prvcích generuje napětí a proudy
VíceSvětlo je elektromagnetické vlnění, které má ve vakuu vlnové délky od 390 nm do 770 nm.
1. Podstata světla Světlo je elektromagnetické vlnění, které má ve vakuu vlnové délky od 390 nm do 770 nm. Vznik elektromagnetických vln (záření): 1. při pohybu elektricky nabitých částic s nenulovým zrychlením
Více(1 + v ) (5 bodů) Pozor! Je nutné si uvědomit, že v a f mají opačný směr! Síla působí proti pohybu.
Přijímací zkouška na navazující magisterské studium - 017 Studijní program Fyzika - všechny obory kromě Učitelství fyziky-matematiky pro střední školy, Varianta A Příklad 1 (5 bodů) Těleso s hmotností
VíceJméno autora: Mgr. Zdeněk Chalupský Datum vytvoření: 1. 10. 2012. Číslo DUM: VY_32_INOVACE_20_FY_C
Jméno autora: Mgr. Zdeněk Chalupský Datum vytvoření: 1. 10. 2012 Číslo DUM: VY_32_INOVACE_20_FY_C Ročník: II. Fyzika Vzdělávací oblast: Přírodovědné vzdělávání Vzdělávací obor: Fyzika Tematický okruh:
VíceJiří Oswald. Fyzikální ústav AV ČR v.v.i.
Jiří Oswald Fyzikální ústav AV ČR v.v.i. I. Úvod Polovodiče Zákládní pojmy Kvantově-rozměrový jev II. Luminiscence Si nanokrystalů III. Luminiscence polovodičových nanostruktur A III B V IV. Aplikace Pásová
VíceZdroje optického záření
Metody optické spektroskopie v biofyzice Zdroje optického záření / 1 Zdroje optického záření tepelné výbojky polovodičové lasery synchrotronové záření Obvykle se charakterizují zářivostí (zářivý výkon
VíceZáření KZ. Význam. Typy netermálního záření. studium zdrojů a vlastností KZ. energetické ztráty KZ. synchrotronní. brzdné.
Zářivé procesy Podmínky vyzařování, Larmorův vzorec, Thomsonův rozptyl, synchrotronní záření, brzdné záření, Comptonův rozptyl, čerenkovské záření, spektum zdroje KZ Záření KZ Význam studium zdrojů a vlastností
VíceVLNOVÁ OPTIKA. Mgr. Jan Ptáčník - GJVJ - Fyzika - Optika - 3. ročník
VLNOVÁ OPTIKA Mgr. Jan Ptáčník - GJVJ - Fyzika - Optika - 3. ročník Vlnová optika Světlo lze chápat také jako elektromagnetické vlnění. Průkopníkem této teorie byl Christian Huyghens. Některé jevy se dají
VíceFyzikální podstata DPZ
Elektromagnetické záření Vlnová teorie vlna elektrického (E) a magnetického (M) pole šíří se rychlostí světla (c) Charakteristiky záření: vlnová délka (λ) frekvence (ν) Fyzikální podstata DPZ Petr Dobrovolný
VíceZÁKLADNÍ ČÁSTI SPEKTRÁLNÍCH PŘÍSTROJŮ
ZÁKLADNÍ ČÁSTI SPEKTRÁLNÍCH PŘÍSTROJŮ (c) -2008, ACH/IM BLOKOVÉ SCHÉMA: (a) emisní metody (b) absorpční metody (c) luminiscenční metody U (b) monochromátor často umístěn před kyvetou se vzorkem. Části
VíceMODERNÍ METODY CHEMICKÉ FYZIKY I lasery a jejich použití v chemické fyzice Přednáška 5
MODERNÍ METODY CHEMICKÉ FYZIKY I lasery a jejich použití v chemické fyzice Přednáška 5 Ondřej Votava J. Heyrovský Institute of Physical Chemistry AS ČR Opakování z minula Light Amplifier by Stimulated
Více1. Ze zadané hustoty krystalu fluoridu lithného určete vzdálenost d hlavních atomových rovin.
1 Pracovní úkoly 1. Ze zadané hustoty krystalu fluoridu lithného určete vzdálenost d hlavních atomových rovin. 2. Proměřte úhlovou závislost intenzity difraktovaného rentgenového záření při pevné orientaci
VíceOptika pro mikroskopii materiálů I
Optika pro mikroskopii materiálů I Jan.Machacek@vscht.cz Ústav skla a keramiky VŠCHT Praha +42-0- 22044-4151 Osnova přednášky Základní pojmy optiky Odraz a lom světla Interference, ohyb a rozlišení optických
VíceLaboratorní úloha č. 7 Difrakce na mikro-objektech
Laboratorní úloha č. 7 Difrakce na mikro-objektech Úkoly měření: 1. Odhad rozměrů mikro-objektů z informací uváděných výrobcem. 2. Záznam difrakčních obrazců (difraktogramů) vzniklých interakcí laserového
Více