Zpráva o vývoji energetiky v oblasti teplárenství

Transkript

1 Zpráva o vývoji energetiky v oblasti teplárenství Praha prosinec 2016

2 ÚVOD...1 VÝVOJ V OBLASTI VÝROBY, ROZVODU A UŽITÍ TEPELNÉ ENERGIE V UPLYNULÉM OBDOBÍ Vliv počasí Výroba a konečná spotřeba tepla Účinné soustavy zásobování teplem Informace o nejdůležitějších provedených investicích v uplynulém období Shrnutí... 8 POTENCIÁL DALŠÍHO ROZVOJE KOMBINOVANÉ VÝROBY ELEKTŘINY A TEPLA Parní teplárny Jaderné elektrárny Odpadní a chemické teplo Malé a střední zdroje s KVET využívající zemní plyn Potenciál KVET v individuálním vytápění Potenciál energetické účinnosti infrastruktury dálkového vytápění a chlazení Shrnutí INVESTIČNÍ A PROVOZNÍ PODPORA VÝROBY, ROZVODU A KOMBINOVANÉ VÝROBY ELEKTŘINY A TEPLA Investiční podpora Výroba a distribuce tepelné energie Strana spotřeby a individuální vytápění Provozní podpora Provozní podpora elektřiny z KVET Provozní podpora tepla z OZE Shrnutí VÝVOJ CEN TEPLA V UPLYNULÉM OBDOBÍ...22 DŮLEŽITÉ LEGISLATIVNÍ A NELEGISLATIVNÍ ZMĚNY S DOPADEM NA VÝROBU, ROZVOD A UŽITÍ TEPELNÉ ENERGIE Klíčové změny na úrovni Evropské unie Klíčové změny na úrovni České republiky OČEKÁVANÝ VÝVOJ V OBLASTI TEPLÁRENSTVÍ Shrnutí trendů v oblasti teplárenství Pravděpodobný očekávaný vývoj v dalším období

3 ZÁVĚR...29 PŘÍLOHA Č. 1: HYDROMETEOROLOGICKÉ ÚDAJE...30 PŘÍLOHA Č. 2:...32 SEZNAM TABULEK, GRAFŮ A PŘÍLOH

4 Úvod Zpráva o vývoji energetického sektoru v oblasti výroby, spotřeby a distribuce tepla (dále také Zpráva ) je zpracována Ministerstvem průmyslu a obchodu (dále také MPO ) na základě nástroje vymezeného ve Státní energetické koncepci ČR, která byla schválena usnesením vlády České republiky č. 362 ze dne 18. května Konkrétně se jedná o nástroj v oblasti výkonu státní správy, který stanovuje povinnost každoročně zpracovávat a zveřejňovat zprávu o vývoji energetiky, a to v oblasti elektřiny, zemního plynu, ropy a tepelné energie. Tento dokument je plněním uvedeného úkolu v oblasti výroby, spotřeby a distribuce tepla. Dle zadání Státní energetické koncepce ČR bude Zpráva připravována každoročně. Zpráva obsahuje zejména popis vývoje, hlavní trendy a jejich změny v uplynulém období a očekávaný vývoj hlavních charakteristik, jako jsou výroba, dodávky, spotřeba, zahraniční obchod, bezpečnost dodávek, ceny, a to na horizont příštích přibližně patnácti let. -1-

5 Vývoj v oblasti výroby, rozvodu a užití tepelné energie v uplynulém období Na základě dostupných dat, lze situaci v oblasti výroby, rozvodu a užití tepelné energie v uplynulém období hodnotit podle následujících charakteristik. 1.1 Vliv počasí Vývoj počasí ukazují tabulky teploty vzduchu a jejich porovnání s dlouhodobými údaji za léta 2014 a Rok 2014 i 2015 byly teplotně nad dlouhodobým normálem jako celek i v rámci topné sezony. Rok 2015 však byl v topné sezóně v průměru o 0,7 C chladnější než rok Oproti dlouhodobému normálu byl však rok 2015 v topném období stále o 1,6 C teplejší. Tabulka č. 1: Porovnání teplot v topném období v ČR s dlouhodobým normálem rok teplota vzduchu [ C] 6,9 6,2 dlouhodobý normál [ C] 4,5 4,5 odchylka od normálu [ C] 2,4 1,6 Zdroj: Český hydrometeorologický úřad (ČHMÚ) Graf č. 1: Porovnání teplot v uplynulém období s dlouhodobým normálem Stupně Celsia ( C) 25,0 22,5 20,0 17,5 15,0 12,5 10,0 7,5 5,0 2,5 0,0-2,5-5,0 teplota vzduchu (2014) teplota vzduchu (2015) dlouhodobý normál Zdroj: Český hydrometeorologický úřad (ČHMÚ) -2-

6 Tabulka č. 2: Porovnání teplot v uplynulém období s dlouhodobým normálem 2014 Měsíc Rok Topné období teplota vzduchu [ C] 0,5 2,1 6,2 9,8 12,1 16,0 19,2 15,7 14,1 10,0 6,0 1,6 9,4 6,9 dlouhodobý normál [ C] -2,8-1,1 2,5 7,3 12,3 15,5 16,9 16,4 12,8 8,0 2,7-1,0 7,5 4,5 odchylka od normálu [ C] 3,3 3,2 3,7 2,5-0,2 0,5 2,3-0,7 1,3 2,0 3,3 2,6 1,9 2,4 Česká republika Měsíc Topné 2015 Rok období teplota vzduchu [ C] 0,9-0,1 4,0 7,8 12,4 16,1 20,2 21,3 13,1 7,9 5,8 3,7 9,4 6,2 dlouhodobý normál [ C] -2,8-1,1 2,5 7,3 12,3 15,5 16,9 16,4 12,8 8,0 2,7-1,0 7,5 4,5 odchylka od normálu [ C] 3,7 1,0 1,5 0,5 0,1 0,6 3,3 4,9 0,3-0,1 3,1 4,7 1,9 1,6 1.2 Výroba a konečná spotřeba tepla Tabulka č. 3: Výroba prodaného tepla podle paliv (GJ) Zdroj: Český hydrometeorologický úřad (ČHMÚ) Paliva a technologie Změna v % Biomasa ,2 Bioplyn ,4 Černé uhlí ,4 Druhotné teplo ,5 Elektřina ,5 Energie prostředí ,7 Hnědé uhlí ,1 Jaderné palivo ,8 Koks ,0 Odpad ,8 Odpadní teplo ,5 Oleje ,0 Ostatní kapalná paliva ,5 Ostatní pevná paliva ,0 Ostatní plynná paliva ,8 Zemní plyn ,6 Celkový součet ,0 Ztráty z nakoupeného tepla ,5 Konečné dodávky tepla ,8-3- Zdroj: Ministerstvo průmyslu a obchodu

7 Celkové dodávky tepla se meziročně zvýšily cca o 2 %. Meziročně nejvíce vzrostlo využití druhotného tepla o 23, 5 %, biomasy o 18,2 % a elektřiny o 16,2 %. Naopak nejvíce kleslo využívání koksu, který je však již zcela marginálním palivem, o 40 %, dále kleslo využití energie prostředí o 11,7 % a ostatních plynných paliv o 9,8 %. Výroba tepla z hnědého uhlí, které je dominantním palivem v teplárenství, se meziročně téměř nezměnila. Výroba ze zemního plynu, který je druhým nejdůležitějším palivem, meziročně mírně poklesla o 0,6 %. Tabulka č. 4: Hrubá výroba elektrické energie a užitečného tepla z KVET Paliva Hrubá výroba elektrické energie z KVET (MWh) Změna v % Užitečné teplo KVET (GJ) Změna v % Biomasa , ,1 Bioplyn , ,7 Černé uhlí , ,0 Hnědé uhlí , ,4 Odpadní teplo , ,1 Oleje , ,8 Ostatní kapalná paliva , ,7 Ostatní pevná paliva , ,8 Ostatní plyny , ,1 Zemní plyn , ,3 Celkový součet , ,7 Zdroj: Ministerstvo průmyslu a obchodu Celková hrubá výroba elektřiny z KVET klesla meziročně o 0,8 %, výroba užitečného tepla z KVET se naopak meziročně zvýšila o 1,7 %. Největší množství elektřiny z KVET a užitečného tepla se v letech 2014 a 2015 vyrobilo ve zdrojích využívající hnědé uhlí, následováno černým uhlím a zemním plynem. Největší meziroční nárůst zaznamenala výroba elektřiny z KVET z olejů, kapalných paliv a biomasy, naopak k největšímu propadu došlo v případě výroby elektřiny z KVET z ostatních plynů a hnědého uhlí. -4-

8 Tabulka č. 5: Konečné dodávky tepla podle sektoru odběratele Sektor Dodané teplo (GJ) Změna v % Těžba, transformace, energetika ,0 Dobývání ostatních nerostných surovin ,1 Hutnictví železa ,3 Hutnictví neželezných kovů ,5 Zpracování nekovových minerálů ,6 Chemický průmysl ,7 Výroba dopravních prostředků ,0 Strojírenství ,6 Průmysl potravinářský a tabákový ,2 Papírenský a polygrafický průmysl ,0 Dřevozpracující průmysl ,3 Textilní a kožedělný průmysl ,7 Ostatní zpracovatelský průmysl ,2 Stavebnictví ,9 Doprava ,7 Zemědělství a lesnictví ,6 Služby a ostatní ,4 Domácnosti ,0 Ostatní a bilanční rozdíly ,2 Celkem ,8 Zdroj: Ministerstvo průmyslu a obchodu Celkové konečné dodávky tepla se meziročně zvýšily o 1,8 %. Největší meziroční nárůst byl zaznamenán ve stavebnictví, zpracování nekovových minerálů a ve strojírenství. Naopak největší meziroční pokles dodávek tepla vykázal sektor dopravy, ostatního zpracovatelského průmyslu a průmyslu potravinářského a tabákového. V případě domácností došlo meziročně k nárůstu spotřeby tepla o 1 %, v případě služeb pak dokonce o 8,4 %. -5-

9 Tabulka č. 6: Změna instalovaného tepelného výkonu a délky rozvodů tepla Rozdíl Změna v % Délka rozvodů parní [km] 1 470, ,2-18,4-1,25 Délka rozvodů teplovodní [km] 3 509, ,8-69,3-1,97 Délka rozvodů horkovodní [km] 2 732, ,5-130,3-4,77 Tepelný výkon parní [MWt] , , ,0 7,43 Tepelný výkon teplovodní [MWt] 4 645, ,4 73,3 1,58 Tepelný výkon horkovodní [MWt] 6 758, , ,0-30,75 Tepelný výkon KVET [MWt] , ,2 102,6 0,64 Součtový instalovaný elektrický výkon [MWe] , ,6-47,4-0,30 Zdroj: Energetický regulační úřad Změny v délce rozvodů tepla a instalovaném tepelném výkonu jsou mezi léty 2014 a 2015 minimální. Vzhledem k probíhajícím revizím dat bude možné údaje pro tepelný výkon horkovodní ověřit až po revizi po jednotlivých výrobnách, aby se vysvětlil velký rozdíl mezi léty 2014 a Účinné soustavy zásobování teplem Zákon č. 165/2012 Sb., o podporovaných zdrojích energie a o změně některých zákonů definuje v 2, písm. v) účinnou soustavou zásobování tepelnou energií tak, že účinnou soustavou zásobování tepelnou energií je soustava zásobování tepelnou energií, do které bylo v předcházejícím kalendářním roce dodáno alespoň 50 % tepla z obnovitelných zdrojů, 50 % tepla z druhotných zdrojů, 75 % tepla z kombinované výroby tepla a elektřiny nebo 50 % tepla z kombinace uvedených možností. Energetický regulační úřad provedl vyhodnocení soustav zásobování teplem a zveřejnil přehled účinných soustav zásobování tepelnou energií podle 25 odst. 5 zákona. Tento přehled je přílohou Zprávy. 1.4 Informace o nejdůležitějších provedených investicích v uplynulém období V roce 2015 probíhaly především investice nezbytné pro splnění zpřísněných limitů pro emise znečišťujících látek, které vyplývají z Evropské legislativy. Celkem lze tyto investice v roce 2015 odhadovat na přibližně 7 miliard Kč. Od roku 2013 jde již o přibližně 16 miliard Kč. Mezi nejvýznamnější investiční akce dokončené v roce 2015 patřila: Komplexní modernizace Teplárny Planá nad Lužnicí, jejímž cílem bylo vybudování variabilního zdroje, který umožní souběžnou výrobu elektřiny a tepla z různých paliv, a to zemního plynu -6-

10 v kogeneračních jednotkách plynových motorů o výkonu 4x9,17 MW e, a v záložním plynovém kotli po rekonstrukci, dále tuzemského hnědého uhlí v nových roštových kotlích s prvky fluidní techniky o výkonu 2x32,9 MW t. Nově instalované zařízení významně zvýšilo účinnost zdroje a představuje podstatné ekologické přínosy zejména ve snížení emisí. Spaliny uhelných kotlů jsou čištěny v nové odsiřovací jednotce s technologií mokré vápencové vypírky, čištění spalin plynových motorů je zajišťováno moderní katalytickou metodou. Z hlediska celkové produkce emisí teplárny došlo k významnému poklesu produkce všech emisí: u SO 2 o 86 %, u NO x o 60 % a prachu o 59 %. Ekologizace teplárny v Chomutově si vyžádala úpravu a doplnění technologie tak, aby zdroj splňoval podmínky stanovené zákonem o ochraně ovzduší i směrnicí Evropského parlamentu a Rady o průmyslových emisích. Úprava technologie spočívala ve snížení příkonu zdroje pod 100 MW t, v úpravě spalovacích režimů na kotli K1 tak, aby bylo zajištěno plnění emisního limitu NO x, a náhradě stávajícího kotle K3 novým kotlem, který plní emisní limity NO x. Za oběma kotli pak byla nově vybudována odsiřovací jednotka, zajišťující plnění emisního limitu SO2. Pro odsíření spalin byla využita polosuchá metoda na bázi vápenného hydrátu. Pro snížení emisí prachu je za každým z kotlů tkaninový filtr a stejný filtr je ještě za odsiřovací jednotkou. Toto řazení technologie zajišťuje bezpečné plnění emisních limitů u všech sledovaných polutantů. Modernizace a především ekologizace výrobního zařízení si od roku 1998 v Chomutově vyžádala částku přesahující 1 miliardu korun. Tyto investované prostředky již přinesly snížení emisí oxidů síry o 90 %, emisí oxidů dusíku o 59 % a emisí prachu o 72 %. Výstavba největší záložní plynové parní kotelny v ČR, která nahradila starou a výkonově nedostatečnou uhelnou výtopnu v Proboštově. Se svými čtyřmi kotli na zemní plyn je schopna vyrobit 200 tun ostré páry o teplotě 235 C za hodinu. V praxi to znamená, že je schopna zajistit dodávky tepla v případě najíždění či odstávky hlavního zdroje elektrárny v Ledvicích pro lokality Bílina, Teplice a Ledvice, kde je teplem zásobováno přes domácností, lázeňské domy, občanská vybavenost a další odběratelé. Díky nové plynové kotelně, která nahradila uhelnou výtopnu Proboštov, poklesnou emise SO 2 o 114 tun, NO x o 16 tun a tuhých znečišťujících látek o 350 kilogramů ročně. Investiční akci zrealizovala v areálu Elektrárny Ledvice společnost ČEZ Teplárenská, a.s., patřící do Skupiny ČEZ. Výstavba nového fluidního kotle v Třineckých železárnách, který dosahuje účinnosti až 92 %, přinesla významné snížení emisí prachu a dalších znečišťujících látek. V novém kotli bude možné spoluspalovat i biomasu (dřevní štěpku) maximálně do 30 % tepelného příkonu. Kotel má ročně spálit kolem tun uhlí (2/3 černého a 1/3 hnědého). Kromě toho bude nový kotel spalovat i vysokopecní plyn. Mimo dodávky energií tepla a páry pro potřeby Třineckých železáren zásobuje teplárna levným teplem i město Třinec. -7-

11 Výstavba nového odsiřovacího zařízení a zařízení na snížení emisí NO x uhelných kotlů K11 a K12 v teplárně České Budějovice. Pro odsíření byla použita mokrá vápencová vypírka s použitím mletého vápence jako reagentu. Množství emisí oxidu siřičitého se tak sníží o 85 %. Pro snížení emisí NO x byla použita tzv. primární a sekundární opatření. Primární opatření spočívají v modifikaci spalování a je jich dosaženo úpravami na kotli. Sekundární opatření bylo řešeno metodou nekatalytické denitrifikace (SNCR). Investice do snižování emisí budou pokračovat i v dalších letech přibližně do roku Významným impulsem v oblasti zdrojů s příkonem 1 až 50 MW bude Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/2193 ze dne 25. listopadu 2015 o omezení emisí některých znečišťujících látek do ovzduší ze středních spalovacích zařízení. Investice v roce 2015 zřejmě dosáhly vrcholu a lze očekávat, že se jejich tempo v dalších letech významně sníží. 1.5 Shrnutí K výrobě tepelné energie je z převážné části využíváno uhlí. Ostatní paliva, především plyn ze soustavy, jiné plyny a biomasa (dále jen ostatní paliva ), se celkově podílejí na dodávkách tepelné energie asi z 1/3. Podíl uhlí výrazně převládá u velkých soustav zásobování tepelnou energií. Naopak u malých systémů se zdroji do 10 MW t a u domovních kotelen je převažujícím palivem zemní plyn. Konečné dodávky prodaného tepla, výroba užitečného tepla z KVET i celkové konečné dodávky tepla se meziročně zvýšily o cca 2 %, celková hrubá výroba elektřiny z KVET klesla o 0,8 %. V roce 2015 prováděly teplárenské společnosti především investice do snížení emisí znečišťujících látek, aby vyhověly náročným emisním limitům. Celkové investice v této oblasti lze za rok 2015 odhadovat na 7 miliard Kč a od roku 2013 investice dosáhly již přibližně 16 miliard Kč. Výsledkem je významné snížení emisí znečišťujících látek do ovzduší. Investice do snižování emisí budou pokračovat i v dalších letech přibližně do roku Významným impulsem v oblasti zdrojů s příkonem 1 až 50 MW bude Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/2193 ze dne 25. listopadu 2015 o omezení emisí některých znečišťujících látek do ovzduší ze středních spalovacích zařízení. Potenciál dalšího rozvoje kombinované výroby elektřiny a tepla Ze zdrojů pracujících v kombinované výrobě elektřiny a tepla bylo v roce 2015 do soustav zásobování tepelnou energií dodáno přibližně 113 PJ tepla. -8-

12 1.6 Parní teplárny Hnědé uhlí je dominantním palivem u velkých zdrojů KVET, představuje asi polovinu dodávky (cca 57 PJ/rok). Potenciál dodávky tepla z hnědouhelných zdrojů s KVET je v ČR do značné míry vyčerpán. Další významný rozvoj nových zdrojů a zvyšování dodávek tepla proto již nelze očekávat (v místě KVET z hnědého uhlí jsou již zavedeny systémy dálkového vytápění). Očekávaný trend do roku 2025 ve výrobě tepla z hnědouhelných zdrojů s KVET je mírně klesající. Rizika pro zdroje s KVET využívající hnědé uhlí: požadavek na snížení emisí klesající velkoobchodní ceny elektřiny možný přechod od teplárenské výroby k výtopenské výrobě tepla Potenciál pro zdroje s KVET využívající hnědé uhlí zvýšení energetické účinnosti rekonstrukce kotlů a turbín soustavy přechod z parovodních k horkovodním systémům Všechny velké zdroje využívající černé uhlí pracují v režimu KVET. Při ekologizaci zdrojů podle směrnice 2010/75/EU se očekává zachování zdrojů s předpokladem poklesu výroby tepla. Nepředpokládá se další rozvoj černouhelných zdrojů s KVET u dálkového tepla (v lokalitách již dálkové teplo zavedeno). Očekávaný trend do roku 2025 ve výrobě tepla ze zdrojů na černé uhlí s KVET je mírně klesající. Podíl velkých zdrojů KVET na plynná a kapalná paliva u dálkového tepla je cca %. Kapalná paliva mají klesající trend. Pro budoucí období nelze předpokládat rozvoj tohoto typu zdrojů. Využití zemního plynu ve velkých zdrojích s KVET není v ČR ekonomicky efektivní a uplatnění zemního plynu se bude rozvíjet spíše na úrovni menších výroben s KVET. Očekávaný trend do roku lze předpokládat stagnaci nebo mírný útlum výroby tepla z této technologie. Zdroje na biomasu s KVET, jednak jde o využití biomasy pro spoluspalování s fosilními palivy jednak o zdroje využívající biomasu jako jediné palivo. V roce 2015 bylo v provozu 25 menších kogeneračních jednotek na biomasu s výkonem 80 MW e. Omezením je dostupnost biomasy a možnost čerpání podpory pro nové zdroje. Vyjma potenciálu v oblasti nárůstu spoluspalování biomasy ve velkých zdrojích lze předpokládat zprovoznění několika menších výroben s KVET samostatně využívajících -9-

13 biomasu (instalovaný výkon MW e, resp MW t. Při předpokladu využití tepelného výkonu na úrovni 3 tis. hod/rok to představuje potenciál nárůstu roční dodávky tepla z nových biomasových zdrojů o 0,3 PJ do roku 2025). Očekávaný trend předpoklad nárůstu výroby tepla z biomasy mimo domácnosti podle NAP OZE 2015 k roku 2020 na hodnotu 4,5 PJ. Největší rozvoj bioplynových stanic proběhl v období Celkem bylo ke konci oku 2015 v ČR v provozu cca 570 bioplynových stanic s celkovým instalovaným výkonem 370 MW e. Zemědělské bioplynové stanice tvořily cca 70 %, čističky odpadních vod 20 %, skládkový plyn 10 %. Produkované teplo je v bioplynových stanicích částečně využíváno pro udržení fermentace (cca 20%). Pro zbytek vyrobeného tepla ale není ve většině případů zcela dostupný odbyt - obvykle v důsledku větší vzdálenosti kogenerační jednotky od potenciální spotřeby tepla. U stávajících 5 až 10 % bioplynových stanic existuje potenciál vyvedení tepla, obvykle jako náhrada za stávající menší výtopenské kotle. Novela zákona č. 165/2012 Sb. zavedla novou provozní podporu tepla z OZE pro specifické bioplynové stanice navázané na živočišnou výrobu a odpady pro v období : 36 MW e a 47 MW t. Očekávaný nárůst výroby tepla z nových bioplynových stanic podle NAP OZE 2015 je o 0,67 PJ a nárůst tepla ze stávajících bioplynových stanic vyvedením tepla je 1,3 PJ (celkem 2 PJ). V roce 2015 byly v provozu 3 zařízení pro energetické využití komunálního odpadu se zařízením pro KVET (ZEVO Malešice (pro Prahu), SAKO Brno (pro Brno), Termizo (pro Liberec)) s roční kapacitou využitého komunálního odpadu cca 650 tis. t/rok. Další zařízení pro využití komunálního odpadu ZEVO Plzeň, opět s technologií vysokoúčinné KVET a vyvedením tepla pro rozvod a spotřebu v městě Plzni byla uvedena do provozu v říjnu Očekávaný nárůst výroby tepla z biologicky rozložitelného odpadu podle NAP OZE 2015 je o 0,3 PJ. Za předpokladu energetického využití veškerého dostupného paliva je odhadována roční dodávka tepla ve výši 3 PJ. 1.7 Jaderné elektrárny V současné době je dodáváno teplo z elektrárny Temelín do obce Týn nad Vltavou v množství cca 0,2 PJ/rok. Významnějším záměrem je zvažovaná výstavba horkovodního napaječe -10-

14 z elektrárny do Českých Budějovic. Délka napaječe z elektrárny do předacího místa systému dálkového vytápění by činila přibližně 25 km. Předpokládané množství dodaného tepla činí 1,0 až 1,5 PJ/rok. Teplo z elektrárny Dukovany je v současné době využíváno pouze v areálu elektrárny. Existuje záměr vyvedení tepla do města Brno vzdáleného přibližně 40 km včetně zásobování několika menších obcí po trase napaječe. Samotná stavba by byla komplikovaná (dvě řeky, několik tunelů apod.). Tyto podmínky způsobují vyšší úroveň měrných investic a z hlediska ekonomické efektivity je projekt proveditelný až za předpokladu odběru tepla na úrovni přibližně 4 PJ/rok a do roku 2025 se s jeho realizací nepočítá. 1.8 Odpadní a chemické teplo Využití odpadního nebo chemického tepla je v současnosti evidováno na úrovni 5 až 7 PJ/rok a je využíváno pro spotřebu v místě jeho vzniku a pro dodávky tepla do systémů dálkového vytápění. Lze předpokládat, že v oblasti zpracovatelského průmyslu existuje potenciál zvýšení podílu využití spotřebovávaného procesního tepla (spotřeba tepla dosahuje až 100 PJ/rok. Proto mezi podporované aktivity v rámci operačních programů patří i využití odpadní energie ve výrobních procesech resp. zvyšování energetické účinnosti výrobních a technologických procesů. 1.9 Malé a střední zdroje s KVET využívající zemní plyn počet zdrojů s KVET s výkonem 50 kwe-5 MW e: 300 ks celkový instalovaný výkon: 220 MW e Tabulka č. 7: Technický potenciál rozvoje malé a střední kogenerace do roku 2025 Kategorie [kw e] >1 000 Celkem Odhadovaný potenciál El. výkon [MW e] Odhadovaný potenciál Výroba tepla [PJ] 2,5 6,8 4,3 13,7 Zdroj: dopnit Očekávaným trendem je rozvoj v důsledku přechodu od stávající výtopenské výroby tepla a jako doplňkový zdroj v nových objektech nebo jako poptávka po kogeneračních jednotkách dodávajících procesní teplo v průmyslových aplikacích (sušení apod.). -11-

15 Oblast výroby tepla představuje významný potenciál pro rozvoj KVET v podobě instalace kogeneračních jednotek s pístovými motory jako náhrady nebo doplnění stávající výtopenské výroby. Očekávaným trendem bude útlum využívání pevných fosilních paliv v důsledku environmentálních požadavků na tyto spalovací zdroje Potenciál KVET v individuálním vytápění Plynové kotle - zemní plyn je nejvýznamnější palivo v individuálním vytápění, využívá ho cca 1,4 mil. domácností, v sektoru průmyslu a služeb jde o cca 2/3 z individuální výroby tepla. Očekávaný trend - v budoucím období toto dominantní zastoupení pravděpodobně zůstane zachováno. Pouze u menšího počtu samovýrobců tepla lze předpokládat přechod z využívání zemního plynu spalovaného v kotlích do využití mikrokogenerace/malé kogenerace nebo do plynových tepelných čerpadel. Kotle na fosilní pevná paliva (hnědé uhlí, černé uhlí, koks, brikety) představují nejlevnější způsob individuálního vytápění a využívá ho cca 0,35 mil. domácností a to z důvodu nízké ceny, v sektoru průmyslu a služeb jde o cca 1/10 z individuální výroby tepla. Očekávaný trend vzhledem k podpoře výměny individuálních kotlů na fosilní paliva v domácnostech lze očekávat pokles zastoupení této technologie výroby tepla. Navíc je ohrožena tato technologie substituty (tepelná čerpadla, solární kolektory, apod.). Kotle na biomasu (dřevo, dřevěné brikety, pelety) při individuálním primárním vytápění využívá cca 0,3 mil. domácností, jako doplňkový zdroj tepla využívá cca 0,5 mil. domácností. Očekávaný trend v rámci NAP OZE 2015 se předpokládá k roku 2020 nárůst výroby tepla z biomasy v domácnostech o 4,5 PJ (oproti roku 2015). Elektrokotle a tepelná čerpadla se využívají v rodinných domech, kde není k dispozici zemní plyn, při individuálním vytápění je využívá cca 0,3 mil. domácností. V budoucím období lze předpokládat zvyšování využití elektrických tepelných čerpadel a to jak u nové výstavby, tak pro případ přechodu z původního využití elektrokotlů, popř. jiných paliv s nižším komfortem logistiky (uhlí, biomasa). Očekávaný trend v rámci NAP OZE 2015 se předpokládá k roku 2020 nárůst výroby tepla z tepelných čerpadel o 8,3 PJ (oproti roku 2010). Mikrokogenerace, mikrokogenerační jednotky jsou obvykle výkonově v řádu jednotek kw nebo několika desítek kw, v provozu je cca 200 jednotek s celkovým elektrickým výkonem -12-

16 5 MW e. V budoucím období lze předpokládat mírný rozvoj této technologie dominantně založené na spalování zemního plynu. Očekávaný trend instalace vysokoúčinné KVET je možno předpokládat především do objektů služeb, bytových domů s vyššími výkony plynového zdroje tepla, v menším množství pak do rodinných domů. Do roku 2025 lze předpokládat potenciál až 150 MW e s předpokládanou dodávkou tepla až 5 PJ Potenciál energetické účinnosti infrastruktury dálkového vytápění a chlazení Stávající stav infrastruktury v ČR zahrnuje evidovaných zdrojů tepla, počet zdrojů s výkonem nad 5 MW t je cca ks, počet domácností zásobovaných dálkovým teplem cca 1,6 mil. (40 %) a celková délka tepelných sítí je 10 tis. km. Z důvodu stárnutí rozvodů a snižování odběru tepla narůstají měrné tepelné ztráty. Potenciál pro úspory energie v infrastruktuře délka rozvodů k rekonstrukci: 900 km úspory vzniklé snížením měrných ztrát o 5,74 GJ/m: 5,2 PJ/rok náklady na rekonstrukci parovodů na horkovody: mil. Kč/km náročný přechod od parních k horkovodním rozvodům 1.12 Shrnutí Na základě požadavku směrnice Evropského parlamentu a rady 2012/27/EU, o energetické účinnosti musely členské státy provést do 31. prosince 2015 komplexní posouzení potenciálu vysoce účinné kombinované výroby tepla a elektřiny a účinného dálkového vytápění a chlazení. V návaznosti na tyto požadavky jsou také členské státy zavázány k provedení analýzy nákladů a přínosů, která se vztahuje na jejich a je založena na klimatických podmínkách, ekonomické proveditelnosti a technické vhodnosti. Česká republika v tomto ohledu připravila a předložila zprávu Posouzení potenciálu vysoce účinné kombinované výroby tepla a elektřiny a účinného dálkového vytápění a chlazení za Českou republiku, které je plněním výše uvedených požadavků. V rámci této zprávy byl identifikován potenciál rozvoje vysokoúčinné KVET zejména u menších zdrojů s elektrickými výkony na úrovni jednotek MW e. Bude spočívat ve zvyšování počtu mikrokogeneračních jednotek, malých a středních zdrojů s KVET na bázi zemního plynu nebo obnovitelných zdrojů energie. -13-

17 Růst zdrojů s vysokoúčinnou KVET lze předpokládat rovněž v oblasti využití biomasy, bioplynových stanic a v rozvoji energetického využití odpadu. Rozvoj těchto oblastí vysokoúčinné KVET je podmíněn udržením ekonomických stimulů pro provozovatele. V oblasti velkých zdrojů byl identifikován pouze omezený potenciál rozvoje vysokoúčinné KVET. Teplo z velkých zdrojů je v současnosti zužitkováno v místě výroby, popř. vyvedeno ke spotřebiteli pomocí SZT. V SZT s velkými zdroji se spíše bude jednat o změnu palivové základny, popř. o zlepšení parametrů KVET v důsledku rekonstrukce zdroje. U velkých zdrojů nelze opomíjet riziko možného snižování výroby elektřiny z vysokoúčinné KVET a přechodu k výtopenskému režimu v důsledku snižování velkoobchodní ceny elektřiny. Provedené analýzy úspor spotřeby primárních energie a celospolečenského prospěchu prokazují přínosy udržení stávajících zdrojů a rozvoje nových zdrojů s vysokoúčinnou KVET. Z hlediska rozsahu nových zdrojů s vysokoúčinnou KVET je na základě analýzy nákladů a přínosů doporučeno držet se v koridoru rozvoje podle scénáře KVET. Investiční a provozní podpora výroby, rozvodu a kombinované výroby elektřiny a tepla 1.13 Investiční podpora Investiční podporu pro vysokoúčinnou KVET a dálkové vytápění lze v současné době čerpat z několika programů. Jedná se na jedné straně o programy zvyšující účinnost výroby a distribuce tepla a na straně druhé o programy cílící na snižování spotřeby tepla (včetně zvýšení účinnosti individuálního vytápění) Výroba a distribuce tepelné energie Investiční podporu na projekty zvyšující účinnost výroby a distribuce tepla lze čerpat z Operačního programu Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost (dále také OP PIK ) nebo z Operačního programu Životní prostředí (dále také OP ŽP ). OP PIK, který je financován z Evropského fondu regionálního rozvoje (dále také EFRR ), je rozdělen do tří prioritních os s tím, že z pohledu zpracovávané problematiky je relevantní Prioritní osa (dále také PO ) 3: Účinné nakládání energií, rozvoj energetické infrastruktury a obnovitelných zdrojů energie, podpora zavádění nových technologií v oblasti nakládání energií a druhotných surovin, v rámci které bude do roku 2020 rozděleno 1,2 mld. EUR. PO 3 v rámci OP PIK obsahuje šest specifických cílů (dále také SC ), z nichž jsou relevantní především SC 3.1 zaměřený na zvýšení podílu výroby energie z obnovitelných zdrojů na hrubé konečné spotřebě ČR s alokací ve výši 53 mil. EUR, SC 3.2 zaměřený na zvýšení energetické -14-

18 účinnosti podnikatelského sektoru s alokací ve výši 746 mil. EUR, SC 3.4 zaměřený na uplatnění inovativních nízkouhlíkových technologií v oblasti nakládání s energií a při využívání druhotných surovin s alokací ve výši 37 mil. EUR a SC 3.5 zaměřený na zvýšení účinnosti soustav zásobování teplem s alokací ve výši 143 mil. EUR. V rámci těchto specifických cílů jsou průběžně otevírány jednotlivé dotační programy. OP ŽP je podobně, jako je tomu v případě OP PIK, rozdělen do několika prioritních os, z nichž relevantní jsou zejména PO 2 Zlepšení kvality ovzduší v lidských sídlech, a kde se jedná o SC 2.2 zaměřený na snížení emisí stacionárních zdrojů podílejících se na expozici obyvatelstva nadlimitním koncentracím znečišťujících látek s alokací ve výši 95 mil. EUR, dále PO 3 Odpady a materiálové toky, ekologické zátěže a rizika, kde jde o SC 3.2 zaměřený na zvýšení podílu materiálového a energetického využití odpadů a v něm o aktivitu Výstavba a modernizace zařízení na energetické využití odpadů a související infrastruktury s alokací ve výši 55 mil. EUR, a o PO 5 Energetické úspory, kde se jedná o SC 5.1 zaměřený na snížení energetické náročnosti veřejných budov a zvýšení využití obnovitelných zdrojů energie a alokací ve výši 510 mil. EUR. Finanční prostředky na projekty spadající pod SC 5.1 může čerpat pouze veřejný sektor, nestátní neziskové organizace a církve a náboženské společnosti a jejich svazky. Finanční prostředky na projekty spadající pod SC 2.2 a 3.2 mohou čerpat jak subjekty veřejného sektoru, tak podnikatelské subjekty, obchodní společnosti a družstva a fyzické osoby podnikající. Možností k získání investiční podpory jsou i programy vypisované Technologickou agenturou ČR. Tyto programy jsou zaměřeny na aplikovaný výzkum, experimentální vývoj a inovace, a to včetně oblasti výroby a distribuce tepla a chladu, se zahrnutím kogenerace a trigenerace. Veřejné soutěže v rámci programů jsou vyhlašovány každoročně a celkové výdaje na jednotlivé programy se pohybují řádově v miliardách Kč. Tuto podporu mohou získat jak výzkumné organizace, tak průmyslové podniky. Zatímco však výzkumné organizace mají možnost čerpat až 100% podporu, podpora pro podniky v případě průmyslového výzkumu se v aktuálním programu Epsilon pohybuje v rozmezí 50 až 80 % v závislosti na velikosti podniku a na doložení účinné spolupráce s výzkumnou organizací. Maximální částka finanční podpory z veřejných zdrojů vynaložená na jeden projekt je omezena na 3 mil. EUR Strana spotřeby a individuální vytápění V rámci aktuálně probíhajících kotlíkových dotací plánuje Ministerstvo životního prostředí (dále také MŽP ) do roku 2020 vyměnit alespoň zastaralých kotlů na pevná paliva v domácnostech, kterých je podle údajů MŽP v České republice nyní v provozu přes 350 tisíc. Rozdělování finančních prostředků (celkem 9 mld. Kč) provádějí kraje, které zažádají o peníze z OP ŽP. -15-

19 V rámci OP ŽP vychází podpora výměny zastaralých kotlů na pevná paliva ze SC 2.1 zaměřeného na snížení emisí z lokálního vytápění domácností podílejících se na expozici obyvatelstva nadlimitním koncentracím znečišťujících látek. Dotace jsou poskytovány pouze na zdroje splňující požadavky směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/125/ES ze dne 21. října 2009 o stanovení rámce pro určení požadavků na ekodesign výrobků spojených se spotřebou energie a jejich prováděcích předpisů. Předmětem podpory přidělované fyzickým osobám je pořízení či výměna tepelného čerpadla, kotle na pevná paliva, plynového kondenzačního kotle, instalace solárně-termických soustav pro přitápění nebo přípravu teplé vody a také tzv. mikroenergetická opatření (např. zateplení, výměna oken atd.). Dalším programem, jehož cílem je zlepšení stavu životního prostředí snížením produkce emisí znečišťujících látek a skleníkových plynů, úspora energie v konečné spotřebě a stimulace ekonomiky ČR s dalšími sociálními přínosy, je program Nová zelená úsporám financovaný ze státního rozpočtu ČR. Česká republika získala na tento program finanční prostředky prodejem emisních povolenek dle zákona č. 383/2012 Sb., o podmínkách obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů, ve znění pozdějších předpisů v rámci evropského trhu s emisními povolenkami ve třetím obchodovacím období Program je zaměřen na dvě oblasti, a sice rodinné domy a bytové domy. V případě rodinných domů lze získat dotace na snižování energetické náročnosti stávajících rodinných domů, výstavbu rodinných domů s velmi nízkou energetickou náročností a na efektivní využití zdrojů energie, kam patří mimo jiné dotace na výměnu neekologického zdroje tepla (spalující například uhlí, koks, uhelné brikety nebo mazut) za efektivní ekologicky šetrné zdroje (například kotel na biomasu, tepelné čerpadlo nebo plynový kondenzační kotel). Pokud jde o bytové domy, do této oblasti patří podpora opatření na snižování energetické náročnosti stávajících bytových domů, jako je dotace na zateplení obálky budovy (výměnou oken a dveří, zateplením obvodových stěn, střechy, stropu nebo podlahy), na výměnu neekologického zdroje tepla (spalujícího např. uhlí, koks, uhelné brikety či mazut) za efektivní ekologicky šetrné zdroje (např. kotel na biomasu, tepelné čerpadlo či plynový kondenzační kotel), na výměnu elektrického vytápění za systémy s tepelným čerpadlem, na instalaci solárních termických systémů a rovněž na instalaci systémů nuceného větrání se zpětným získáváním tepla z odpadního vzduchu, přičemž tato opatření mohou být prováděna jak samostatně, tak také v různých kombinacích. Mezi další důležité dotační programy zaměřené na snižování spotřeby energie patří také OP ŽP v rámci SC 5.2, dále pak Integrovaný regionální operační program , Operační program Praha - pól růstu, Program PANEL, Program JESSICA a Program EFEKT. -16-

20 1.14 Provozní podpora Provozní podpora elektřiny z KVET Vysokoúčinná kombinovaná výroba elektřiny a tepla (dále jen KVET ) patří mezi podporované zdroje energie (dále také POZE ). Na úrovni Evropské unie vychází tato podpora ze Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2012/27/EU, o energetické účinnosti, a dalších navazujících předpisů. V rámci legislativy ČR je pak zakotvena v zákoně č. 165/2012 Sb., o podporovaných zdrojích energie, a na něj navazující vyhlášce MPO č. 37/2016 Sb., o elektřině z vysokoúčinné kombinované výroby elektřiny a tepla a elektřině z druhotných zdrojů. Realizace provozní podpory probíhá aktuálně v ČR formou tzv. zelených bonusů, které nárokuje provozovatel zařízení k tržní ceně elektřiny vyrobené z vysokoúčinné KVET. Zelené bonusy jsou stanoveny jako pevné ceny pro jednotlivé typy zdrojů a jejich každoroční výše je určena v příslušném cenovém rozhodnutí Energetického regulačního úřadu (dále také ERÚ ). Zelené bonusy jsou v současné době složeny ze základní a doplňkové sazby, přičemž na doplňkovou sazbu mají výrobny nárok především ve vztahu k využívanému palivu. Vývoj velikosti základní sazby zelených bonusů v posledních několika letech pak ukazují následující dvě tabulky. Tabulka č. 8: Vývoj základní sazby ročního zeleného bonusu na elektřinu vyrobenou z KVET pro výrobnu s instalovaným výkonem do 5 MW (včetně) s datem uvedení do provozu do Podporovaný druh energie Elektřina z KVET s výjimkou elektřiny z KVET vyrobené ve výrobně elektřiny podporované podle bodu (1) a/nebo (2.1.) cenového rozhodnutí a s výjimkou elektřiny z KVET vyrobené ve výrobně elektřiny spalující komunální odpad Elektřina z KVET vyrobená ve výrobně elektřiny současně podporované podle bodu (1)* a/nebo (2.1.)** cenového rozhodnutí a elektřina z KVET vyrobená ve výrobně elektřiny spalující komunální odpad Instalovaný Provozní Zelené bonusy [Kč/MWh] výkon [kw] hodiny do od [h/rok] (vč.) Zdroj: Energetický regulační úřad -17-

21 Tabulka č. 9: Vývoj základní sazby ročního zeleného bonusu na elektřinu vyrobenou z KVET pro výrobnu s instalovaným výkonem nad 5 MW s datem uvedení do provozu do Podporovaný druh energie Kombinovaná výroba elektřiny a tepla Nová nebo modernizovaná kombinovaná výrobna elektřiny a tepla Poměrná úspora primární energie (ÚPE) [%] do od (vč.) Účinnost výroby energie [%] Zelené bonusy [Kč/MWh] od do (vč.) * odkaz na bod (1) cenového rozhodnutí označuje elektřinu vyrobenou z obnovitelných zdrojů energie ** odkaz na bod (2.1.) cenového rozhodnutí značí elektřinu vyrobenou spalováním důlního plynu. Zdroj: Energetický regulační úřad Cenovým rozhodnutím definované výrobny mají dále nárok na získání doplňkové sazby ročního zeleného bonusu. Tato doplňková sazba je aktuálně jedna, a sice Doplňková sazba I k základní sazbě ročního zeleného bonusu za veškerou elektřinu z vysokoúčinné KVET. Pro roky 2013 až 2015 byla také vypsána Doplňková sazba II k základní sazbě ročního zeleného bonusu za elektřinu z vysokoúčinné KVET připadající na podíl biomasy. Tabulka č. 10: Doplňková sazba I k základní sazbě ročního zeleného bonusu za veškerou elektřinu z vysokoúčinné KVET na rok 2016 Podporovaný druh energie Výrobna elektřiny spalující čistou biomasu Výrobna elektřiny spalující (samostatně) plyn ze zplyňování pevné biomasy Výrobna elektřiny spalující bioplyn v bioplynové stanici Výrobna elektřiny spalující bioplyn v bioplynové stanici splňující podmínku bodu (3.4.2.)* Nová výrobna elektřiny spalující bioplyn v bioplynové stanici splňující podmínku bodu (3.4.3.)** Výrobna elektřiny spalující důlní plyn Výroba elektřiny spalováním komunálního odpadu nebo společným spalováním komunálního odpadu s různými zdroji energie Datum uvedení výrobny do provozu Instalovaný výkon výrobny [kw] od (vč.) do (vč.) od do (vč.) Kategorie biomasy a proces využití Zelené bonusy [Kč/MWh] O O O O AF AF AF

22 Výrobna elektřiny spalující (samostatně) zemní plyn Zdroj: Energetický regulační úřad * odkaz na bod (3.4.2.) cenového rozhodnutí znamená, že doplňkovou sazbu lze uplatnit pouze na výrobní zdroj elektřiny navyšující instalovaný výkon výrobny elektřiny, která byla uvedena do provozu před 1. lednem Maximální počet provozních hodin v kalendářním roce, na které je možné uplatnit nárok na doplňkovou sazbu, je v tomto případě stanoven na h/rok. ** odkaz na bod (3.4.3.) potom znamená, že novou výrobnou elektřiny spalující bioplyn v bioplynové stanici se rozumí výrobna elektřiny, která byla uvedena do provozu po 1. lednu 2014 včetně postupem podle jiného právního předpisu. Doplňkovou sazbu I v tomto případě nelze uplatnit na výrobní zdroj elektřiny navyšující instalovaný výkon výrobny elektřiny, která byla uvedena do provozu před 1. lednem Tabulka č. 11: Doplňková sazba II k základní sazbě ročního zeleného bonusu za elektřinu z vysokoúčinné KVET připadající na podíl biomasy pro roky 2013 až 2015 Podporovaný druh energie Společné spalování biomasy a neobnovitelného zdroje energie Kategorie biomasy a proces využití Zelené bonusy [Kč/MWh] S S P P Zdroj: Energetický regulační úřad Podpora elektřiny z vysokoúčinné KVET byla na rok 2016 vypsána na základě nařízení vlády č. 402/2015 Sb., o podpoře elektřiny a tepla z podporovaných zdrojů energie. Pro rok 2017 byla tato provozní podpora vypsána na konci roku 2016 zatím pouze pro zdroje s datem uvedení do provozu do Podpora pro výrobny uvedené do provozu po tomto datu zatím provozní podpora vypsána nebyla s ohledem na chybějící notifikační rozhodnutí Evropské komise. -19-

23 Graf č. 2: Provozní podpora KVET mil. Kč GWh Vyúčtovaná podpora Podpořená elektřina Zdroj: ERÚ (roky 2010 až 2012) a OTE, a.s. (roky 2013 až 2015) Z uvedeného vývoje vyúčtované podpory KVET v kontextu podpořeného množství elektrické energie je vidět především skokový nárůst podpory mezi lety 2012 a 2013 související se zavedením Doplňkové sazby II, která aktuálně již není znovu vypisována. Množství podpořené elektřiny z KVET podle těchto údajů mezi lety 2010 až 2015 pokleslo, přičemž k výraznému poklesu došlo mezi lety 2013 a Provozní podpora tepla z OZE Provozní podpora tepla z OZE je v ČR také poskytována prostřednictvím ročního zeleného bonusu, a to ve výši 50 Kč/GJ, který je definován v 26 zákona č. 165/2012, o podporovaných zdrojích energie. Podle 24 odst. 4 tohoto zákona má na provozní podporu tepla nárok teplo vyrobené z podporované biomasy, pro kterou je stanovena podpora elektřiny podle 4 odst. 5 písm. a) tohoto zákona, nebo z biokapalin splňující kritéria udržitelnosti stanovená prováděcím právním předpisem ve výrobnách tepla se jmenovitým tepelným výkonem vyšším než 200 kw, nebo také teplo vyrobené z geotermální energie v zařízeních se jmenovitým tepelným výkonem vyšším než 200 kw. Pro získání provozní podpory na teplo z OZE musejí být také splněny základní podmínky, a sice výrobce musí být držitelem licence na výrobu tepla, jmenovitý tepelný výkon výrobny tepla musí být vyšší než 200 kw, vyrobené teplo musí být dodáno do SZT a teplo musí být -20-

24 vyrobeno v zařízeních, která splňují minimální účinnost užití energie stanovenou vyhláškou č. 441/2012 Sb., o stanovení minimální účinnosti užití energie při výrobě elektřiny a tepelné energie. Tato provozní podpora se nevztahuje na teplo z bioplynových stanic, dále ze společného spalování obnovitelného a neobnovitelného zdroje, nebo jiných zdrojů. V roce 2014 bylo podporou na teplo z OZE podpořeno GWh (3 661 TJ) tepla. Celková vyplacená podpora byla tedy 183,1 mil. Kč. V rámci novelizace zákona č. 165/2012 Sb. zákonem č. 131/2015 Sb. byla od 1. ledna 2016 zavedena také podpora tepla výrobcům užitečného tepla z bioplynu vznikajícího z více než 70 % ze statkových hnojiv a vedlejších produktů živočišné výroby nebo z biologicky rozložitelného odpadu ve výrobnách s instalovaným elektrickým výkonem do 500 kw. Notifikace této podpory byla Evropskou komisí schválena dne 22. srpna Shrnutí Investiční podporu pro vysokoúčinnou KVET a dálkové vytápění lze v současné době čerpat z Operačního programu Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost , Operačního programu Životní prostředí a programu Nová zelená úsporám. Jedná se na jedné straně o programy zvyšující účinnost výroby a distribuce tepla a na straně druhé o programy cílící na snižování spotřeby tepla (včetně zvýšení účinnosti individuálního vytápění). Další možností k získání investiční podpory jsou programy vypisované Technologickou agenturou ČR. Tyto programy jsou zaměřeny na aplikovaný výzkum, experimentální vývoj a inovace, a to včetně oblasti výroby a distribuce tepla a chladu, se zahrnutím kogenerace a trigenerace. Z hlediska provozní podpory vysokoúčinná kombinovaná výroba elektřiny a tepla (dále jen KVET ) patří mezi podporované zdroje energie, vychází ze směrnice 2012/27/EU, zákona č. 165/2012 Sb. a vyhlášky MPO č. 37/2016 Sb. Realizace provozní podpory probíhá a formou tzv. zelených bonusů k ceně elektřiny vyrobené z vysokoúčinné KVET. Zelené bonusy jsou stanoveny jako pevné ceny pro jednotlivé typy zdrojů, jsou složeny ze základní a doplňkové sazby, přičemž na doplňkovou sazbu mají výrobny nárok především ve vztahu k využívanému palivu. Výše Zelených bonusů je určena v příslušném cenovém rozhodnutí Energetického regulačního úřadu. -21-

25 Vývoj cen tepla v uplynulém období Vyhodnocením vývoje cen tepelné energie se na základě regulačních výkazů a výkazů předběžných cen každoročně zabývá Energetický regulační úřad. Takto zpracovávané údaje pak zahrnují data získaná od držitelů licencí na výrobu nebo rozvod tepelné energie a naopak nezahrnují údaje z převážné části domovních kotelen, které jsou provozovány pouze na základě koncese či přímo majitelem vytápěného objektu. Tabulka č. 12: Průměrné ceny tepelné energie vč. DPH v roce 2015 s rozlišením paliv a úrovně předání Úroveň předání tepelné energie Uhlí Cena [Kč/GJ] Zemní plyn Cena [Kč/GJ] Biomasa a jiné OZE Cena [Kč/GJ] Topné oleje Cena [Kč/GJ] Jiná paliva Cena [Kč/GJ] Vážený průměr Cena [Kč/GJ] Z výroby při výkonu nad 10 MWt 231,46 352,63 227,51 318,01 214,76 245,34 Z primárního rozvodu 358,38 524,70 279,90 397,04 342,01 364,89 Z výroby při výkonu do 10 MWt 377,40 388,58 307,09 988,58 191,23 346,83 Z centrální výměníkové stanice 555,53 651,61 413,90 544,43 613,31 570,19 Ceny tepelné energie pro konečné spotřebitele Pro centrální přípravu teplé vody na zdroji Pro centrální přípravu teplé vody na výměníkové stanici 580,11 626,98 582,47 723,40 636,15 623,20 545,59 668,11 535,88 602,55 572,72 561,86 Z rozvodů z blokové kotelny 577,39 652,83 382,63 721,30 664,38 622,77 Z venkovních sekundárních rozvodů 557,93 677,93 555,11 626,13 533,68 570,52 Z domovní předávací stanice 585,71 661,44 572,77 610,23 627,85 617,39 Z domovní kotelny 576,41 570,88 606,28 621,15 617,59 572,11 Zdroj: Energetický regulační úřad -22-

26 Tabulka č. 13: Průměrné ceny tepelné energie vč. DPH po konečné spotřebitele v letech 2010 až 2015 a k podle jednotlivých krajů k Kraj Průměrná výsledná cena tepelné energie Průměrná výsledná cena tepelné energie Podíl uhlí Podíl ost. paliv Průměrná předběžná cena tepelné energie Podíl uhlí Podíl ost. paliv Kč/GJ Kč/GJ Kč/GJ Kč/GJ Kč/GJ Kč/GJ % % Kč/GJ % % Pardubický 390,99 407,97 436,22 460,81 485,33 500,32 72,54 27,46 503,46 71,43 28,57 Královehradecký 417,73 433,92 465,47 489,07 513,92 524,60 72,11 27,89 531,82 74,71 25,29 Plzeňský 450,61 464,97 515,94 526,83 533,43 538,00 51,12 48,88 538,68 47,86 52,14 Vysočina 471,31 490,81 494,64 523,53 542,76 543,62 8,57 91,43 528,21 7,73 92,27 Moravskoslezský 454,92 486,34 514,52 534,92 544,08 536,64 66,52 33,48 532,40 66,24 33,76 Ústecký 482,96 509,82 542,96 557,40 577,89 581,09 73,85 26,15 575,63 76,47 23,53 Olomoucký 526,59 535,72 571,55 585,55 584,92 576,88 57,92 42,08 559,57 57,23 42,77 Středočeský 496,30 514,61 557,90 571,93 588,84 584,93 52,09 47,91 573,81 53,72 46,28 Jihočeský 512,23 536,26 571,23 586,93 598,23 601,24 62,68 37,32 598,09 60,06 39,94 Karlovarský 498,96 539,71 593,88 591,96 602,08 604,20 48,89 51,11 598,23 63,41 36,59 Zlínský 539,37 559,03 575,70 593,69 620,98 608,62 48,35 51,65 600,17 48,75 51,25 Jihomoravský 575,28 587,21 635,71 642,71 654,32 643,61 2,67 97,33 636,21 3,77 96,23 Praha 521,25 547,02 587,92 603,77 656,25 665,49 47,7 52,30 634,63 47,57 52,43 Liberecký 587,19 633,89 687,72 683,29 712,28 696,17 4,45 95,55 667,05 4,56 95,44 Průměr ČR 491,73 516,47 552,58 567,79 588,27 587,65 52,71 47,29 577,73 53,50 46,50 Zdroj: Energetický regulační úřad Do přehledu cen tepelné energie pro konečné spotřebitele jsou zahrnuty ceny tepelné energie, která je dodávána z rozvodů z blokové kotelny, z venkovních sekundárních rozvodů, z domovní předávací stanice, do centrální přípravy teplé vody a z domovní kotelny. Průměrné ceny za jednotlivé roky jsou stanoveny váženým průměrem, kde váhou je množství tepelné energie vyrobené z uhlí nebo z ostatních paliv. Ve sledovaném období v případě tepelné energie vyrobené z uhlí je patrný pozvolný a vyrovnanější nárůst průměrné ceny tepelné energie. U tepelné energie vyrobené z ostatních paliv nejsou meziroční změny průměrné ceny tepelné energie rovnoměrné a je zřejmý vysoký meziroční nárůst v letech 2008 a 2012, stagnace v roce 2007 či pokles v roce Vývoj (nárůst) cen tepelné energie je ovlivněn především změnou cen paliv, nárůstem stálých nákladů a zisku a rovněž poklesem objemu dodávek tepelné energie. V roce 2008 byly ceny tepelné energie ovlivněny také zvýšením snížené sazby DPH z 5 % na 9 % a zavedením -23-