Model IS-LM Zachycuje současnou rovnováhu na trhu zboží a služeb a trhu peněz.
|
|
- Matyáš Müller
- před 7 lety
- Počet zobrazení:
Transkript
1 3 Určení rovnovážné produkce v modelu -LM Teoretcká východska Model -LM je neokeynesánským modelem, jeho autorem je anglcký ekonom J.R. Hcks. Model -LM Zachycuje současnou rovnováhu na trhu zboží a služeb a trhu peněz. Předpoklady modelu -LM 1) Fxní cenová hladna nomnální velčny jsou velčnam reálným 2) Fxní nomnální mzdy 3) Výstup pod úrovní potencálního produktu - zásoba kaptálu je dostatečná, aby umožňovala výrobu poptávaného zboží v ekonomce, nabídka práce je taková, že postačuje k výrobě poptávané produkce 4) Uzavřená ekonomka neexstuje zahranční obchod 5) Centrální banka kontroluje nabídku peněz Odvození křvky Křvka je křvkou rovnováhy na trhu zboží a služeb. - zachycuje veškeré kombnace úrokové míry a důchodu, př nchž je trh statků a služeb v rovnováze. Př odvozování agregátní poptávky v jednoduchém keynesánském modelu jsme předpokládal, že autonomní výdaje (A) jsou velčnou, která není závslá na výš důchodu (výstupu). Nyní zohledníme závslost autonomních výdajů na úrokové míře. Autonomní výdaje v třísektorové ekonomce můžeme zapsat jako součet autonomní spotřeby, plánovaných nvestc, vládních výdajů, transferových plateb (násobených mezním sklonem ke spotřebě), snížených o autonomní daně (násobené mezním sklonem ke spotřebě) A = Ca + I +G + c.tr c.ta Autonomní výdaje byly v jednoduchém keynesánském modelu stanoveny mmo tento model (byly exogenní velčnou). Př odvození křvky (která zachycuje kombnace úrokové míry a výstupu, př nchž je trh statků v rovnováze) nás bude zajímat ctlvost autonomních výdajů na úrokovou míru. Ctlvost jednotlvých složek autonomních výdajů na úrokovou míru není stejná. Zatímco ctlvost nvestc na úrokovou míru může být vysoká a stejně tak velkost autonomní spotřeby může být výší úrokové míry ovlvněna, vládní výdaje jsou na úrokovou míru zcela nectlvé. G Ca I A
2 Funkčně můžeme ctlvost jednotlvých složek autonomních výdajů na úrokovou míru zapsat následovně: Autonomní spotřeba: Ca = Ca b (Ca). Ca autonomní spotřeba nezávslá na výš úrokové míry b (Ca)..ctlvost autonomní spotřeby na změnu úrokové míry Plánované nvestce: I = I b (I). I...nvestce nezávslé na výš úrokové míry b (I)....ctlvost nvestc na změnu úrokové míry S růstem úrokové míry autonomní spotřeba (nezávslá na důchodu) plánované nvestce klesají. 5 Rychlost jejch poklesu je dána jejch ctlvostí na výš úrokové míry. Autonomní výdaje: A = Ā b., kde b = b (I) + b (Ca), kde Ā..autonomní výdaje nezávslé na výš úrokové míry b.....ctlvost autonomních výdajů na změnu úrokové míry Autonomní výdaje jako velčnu závslou na výš úrokové míry vdíme v levém horním grafu. S růstem úrokové míry autonomní výdaje klesají. Z grafu autonomních výdajů spolu s modelem 45 o odvodíme křvku A A 0 A 1 A AD Y 0 Y 1 Y 45 o AD 1 = A 1 + c(1-t)y A 1 AD 0 = A 0 + c(1-t)y A 0 Y 0 Y 1 Y 5 Investoř výnosnost nvestce porovnávají s úrokovou mírou. Úroková míra je nákladem na půjčení peněz, z nchž je nvestce fnancována. Pokud je úroková míra vysoká, neuskuteční se nvestce, jejchž výnosnost je v porovnání s úrokovou mírou nžší.
3 Pokud bude úroková míra v ekonomce dosahovat úrovně 0, autonomní výdaje budou na úrovn A 0. Pokud tuto úroveň autonomních výdajů přeneseme do modelu 45 o, potom př dané výš sazby důchodové daně (t) a výš mezního sklonu ke spotřebě (c), bude rovnovážný výstup dosahovat výše Y 0. Předpokládejme nyní, že úroková míra v zem poklesne na úroveň 1. Pokles úrokové míry vyvolá růstu autonomních výdajů ctlvých na úrokovou míru (růst plánovaných nvestc a autonomní spotřeby). Autonomní výdaje vzrostou na úroveň A 1. Pokud novou výš autonomních výdajů přeneseme do modelu 45 o dostaneme nový rovnovážný důchod Y 1. Pokud do grafu vpravo nahoře přeneseme úrokové míry 0 a 1 z grafu autonomních výdajů a odpovídající rovnovážné výstupy Y 0 ay 1 z modelu 45 o, potom spojením těchto dvou bodů dostaneme křvku. Tedy křvku rovnováhy na trhu statků a služeb. V bodech mmo křvku je na trhu statků a služeb nerovnováha. V bodech nalevo od křvky je AD>AS, v bodech napravo od je naopak AS>AD. Je-l na trhu statků převs agregátní nabídky nad poptávkou, frmám se začínají hromadt zásoby (vznkají neplánované nvestce do zásob) a frmy omezují produkc. Trh statků směřuje k rovnováze. Pokud je na trhu statků a služeb naopak převs agregátní poptávky nad nabídkou, frmám se začnou snžovat zásoby (neplánované nvestce do zásob jsou záporné úbytek zásob). Frmy tedy zvyšují produkc a trh zboží a služeb opět směřuje k rovnovážnému stavu. Rovnce Y = α(ā b), kde α...výdajový multplkátor Ā...objem autonomních výdajů př = 0 b...ctlvost autonomních výdajů na úrokovou míru...úroková míra Odvození Trh statků a služeb je v rovnováze pokud AD=Y (vše co bylo vyrobeno a určeno k prodej je poptáváno). Bereme-l v úvahu ctlvost autonomních výdajů na úrokovou míru vypadá rovnce agregátní poptávky následovně: AD = Ca b( Ca). +c(y+tr TA-t)+I b (I).+G AD= Ā -b. + c(1-t)y AD=Y Y= Ā-b. + c(1-t)y Y - c(1-t)y = Ā -b. Y(1-c(1-t)) = Ā -b. Y = [1/(1-c(1-t))].(Ā-b.) Y= α(ā b), kde α =1/(1-c(1-t)).výdajový multplkátor Sklon - čím vyšší je ctlvost autonomních výdajů na úrokovou míru (b), tím plošší je křvka (a naopak)- s růstem b se křvka pootočí kolem osy x. - čím větší je výdajový multplkátor (α), tím plošší je křvka (a naopak) s růstem α se křvka pootočí kolem osy y. Posun Je vyvolán změnou autonomních výdajů - vzroste-l Ca, G, TR, I, nebo se sníží TA - křvka se posune vpravo - klesne-l Ca, G, TR, I nebo se zvýší TA - křvka se posune vlevo
4 Posun po - vyvolán změnou úrokové míry Křvka LM Křvka LM zachycuje rovnováhu trhu peněz. - respektve zachycuje veškeré kombnace úrokové míry a výstupu, př nchž je trh peněz v rovnováze. Pro odvození křvky LM využjeme trh peněz. Na peněžním trhu zavedeme funkc poptávky po reálných peněžních zůstatcích (L) a nabídku reálných peněžních zůstatků (M/P). Poptávka po reálných peněžních zůstatcích Předpoklady odvození keynesánské poptávky po penězích - konstantní cenová hladna - peníze mají nulovou výnosnost - exstují jen 2 druhy fnančních aktv peníze a dluhopsy Keynesánská teore poptávky po penězích nazývaná také teore preference lkvdty rozeznává tř základní motvy držby peněz (důvody proč ldé peníze poptávají): 1. Motv transakční peníze jsou drženy z důvodů nákupů. Mzdy jsou ekonomckým subjektům vypláceny v určtém ntervalu a nákupy jsou nepřetržté. To nutí ld, aby držel určté množství peněz na obsluhu svých nákupů. 2. Motv opatrnostní - ldé drží určtou část hotovost pro případ neočekávaných výdajů (výskyt vhodných koupí, nutných výdajů) Peníze držené z těchto dvou motvů závsí poztvně na výš důchodu. 3. Motv spekulační - v případě, že je úroková míra nad úrovní normální úrokové míry, ldé očekávají její pokles a drží bohatství ve formě dluhopsů spekulují na růst jejch tržní ceny. Pokud očekávají subjekty růst úrokové sazby budou raděj držet peníze, protože s růstem úrokové míry tržní cena dluhopsů klesne. Spekulační poptávka po penězích je negatvně závslá na úrokové sazbě. Keynesánká peněžní poptávka (poptávka po reálných peněžních zůstatcích) je poztvně závslá na výš důchodu a negatvně na výš úrokové míry. Funkce poptávky po reálných peněžních zůstatcích L = k.y h., kde L.poptávka po reálných peněžních zůstatcích k.ctlvost poptávky po reálných peněžních zůstatcích na důchod h.ctlvost poptávky po reálných peněžních zůstatcích na úrokovou míru..úroková míra Y.důchod Poloha křvky poptávky po reálných peněžních zůstatcích Determnována výší důchodu (Y) - růst důchodu posun L doprava (o ky) - pokles důchodu posun L doleva (o ky)
5 Tvar křvky poptávky po reálných peněžních zůstatcích Determnován ctlvostí poptávky po reálných peněžních zůstatcích na úrokovou míru (h) - vysoká h plochá L - nízké h strmá L Křvku poptávky po reálných peněžních zůstatcích vdíme v grafu dole. S růstem úrokové míry poptávka po reálných peněžních zůstatcích klesá - úroková míra je vyšší než obvyklá, proto ldé očekávají její pokles. Drží tedy raděj oblgace, protože spekulují na růst jejch ceny (s poklesem úrokové míry roste tržní cena dluhopsů). Pokud je úroková míra nízká poptávka po reálných peněžních zůstatcích roste. S růstem důchodu roste množství peněz poptávané z transakčního a opatrnostního motvu, proto se křvka poptávky po reálných peněžních zůstatcích posouvá doprava. S poklesem důchodu by se křvka L posunula doleva. L(Y 1 ) L(Y 0 ) L Pokud je poptávka po penězích maxmálně ctlvá na změnu úrokové míry h=, křvka poptávky po reálných peněžních zůstatcích je horzontální. Stuac nazýváme past lkvdty. Pokud je ekonomka v past lkvdty, úroková míra je tak nízká, že ldé jsou ochotn držet jakékol množství peněz. Nabídka reálných peněžních zůstatků Výše peněžní zásoby je určena a ovlvňována centrální bankou. Nabídka reálných peněžních zůstatků je proto zcela nezávslá na úrokové míře. Nabídku reálných peněžních zůstatků zachycuje graf dole. Pokud centrální banka sníží peněžní nabídku (pokles M 0 na M 1 ) křvka nabídky reálných peněžních zůstatků se posune doleva. Pokud centrální banka naopak nabídku peněz zvýší, křvka reálných peněžních zůstatků se posune doprava. M 1 /P M 0 /P M 2 /P Rovnováha na trhu peněz M/P
6 Trh peněz je v rovnováze, pokud se nabídka reálných peněžních zůstatků rovná poptávce po reálných peněžních zůstatcích. Ldé drží právě tolk peněz kolk chtějí držet. Rovnováha trhu peněz je zachycena na následujícím grafu, kde * je rovnovážnou úrokovou mírou. M 0 /P 1 * 2 E L M/P Matematcký záps rovnováhy trhu peněz Trh peněz je v rovnováze pokud se nabídka reálných peněžních zůstatků rovná poptávce po reál. peněžních zůstatcích M/P = L Funkce poptávky po reálných peněžních zůstatcích má tvar L = k.y h. Nyní položíme funkc poptávky po reálných peněžních zůstatcích rovnu nabídce reálných peněžních zůstatků M/P = k.y h. Po úpravě dostaneme rovnc pro výpočet rovnovážné úrokovou míry * = (1/h).[kY (M/P)] Mechansmus obnovování rovnováhy na trhu peněz Pokud je úroková míra (v grafu 1 ) vyšší než rovnovážná úroková míra, na trhu peněz exstuje převs nabídky reálných peněžních zůstatků nad poptávkou po reálných peněžních zůstatcích. Ldé tedy drží více peněz než chtějí př této výš úrokové míry držet a začnou se peněz zbavovat. Nakupují tedy dluhopsy. Růst poptávky po dluhopsech povede k růstu ceny dluhopsů a poklesu jejch výnosnost. Úroková míra klesá a na trhu peněz dochází k vyrovnání. Pokud je úroková míra (v grafu 2 ) naopak nžší než rovnovážná úroková míra, na trhu peněz exstuje převs poptávky reálných peněžních zůstatků nad nabídkou. Ldé drží méně peněz než př dané úrokové míře chtějí držet. Začnou prodávat dluhopsy. Růst nabídky dluhopsů povede k poklesu ceny dluhopsů a růstu jejch výnosnost. Úroková míra roste a na trhu peněz dochází k vyrovnání. Křvku LM odvodíme z grafu trhu peněz. Zopakujme, že křvka LM je křvkou rovnováhy na trhu peněz a zachycuje kombnace úrokové míry a výstup, př nchž je trh peněz v rovnováze.
7 M/P 1 1 LM 0 L (Y 1 ) 0 L (Y 0 ) Y 0 Y 1 Předpokládejme, že výstup ekonomky je na úrovn Y 0. Poptávka po penězích je dána křvkou L(Y 0 ). Na trhu peněz se ustanoví rovnováha př úrokové míře 0. Úroveň důchodu úrokovou míru přeneseme na graf vpravo a získáme první rovnovážný bod pro konstrukc LM. Vzroste-l výstup ekonomky úroveň Y 1, vzroste poptávka po penězích (roste množství peněz poptávaného z transakčního a opatrnostního motvu) a křvka L se posune doprava do L(Y 1 ). Př dané úrokové míře 0 na trhu peněz exstuje převs poptávky po penězích nad nabídkou. Ldé začnou prodávat oblgace, aby získal dodatečnou hotovost. Na trhu oblgací tedy dojde k převsu nabídky oblgací nad poptávkou, což vyvolá pokles jejch ceny a růst výnosnost. Úroková míra vzroste a vyčstí trh peněz (sníží poptávku po penězích ze spekulačního motvu). Úroveň důchodu Y 1 a odpovídající úrokovou míru 1, která zajstla vyčštění trhu peněz, přeneseme opět do grafu vpravo. Spojením obou bodů získáme křvku LM. Body mmo křvku LM jsou body nerovnováhy na trhu peněz. V bodech napravo od křvky LM exstuje převs poptávky nad nabídkou po reálných peněžních zůstatcích. Naopak v bodech vlevo od křvky LM exstuje převs nabídky nad poptávkou po reálných peněžních zůstatcích. Rovnce LM = (1/h)(kY M/P), kde k...ctlvost poptávky po penězích na důchod h...ctlvost poptávky po penězích na úrokovou míru...úroková míra M/P...nabídka reálných peněžních zůstatků Odvození rovnce křvky LM: Poptávku po penězích lze zapsat: L = ky h Křvka LM zachycuje body rovnováhy na trhu peněz (nabídka reálných peněžních zůstatků se rovná poptávce): L = M/P Potom můžeme psát: M/P = ky h = (1/h)(kY M/P) Sklon LM Závsí na ctlvost poptávky po penězích na důchod (k) a úrokovou míru (h) - čím nžší ctlvost poptávky po penězích na důchod (k), tím plošší LM a naopak - čím vyšší ctlvost poptávky po penězích na úrokovou míru (h), tím plošší LM a naopak h pro dané k h = 0 sklon LM vertkální
8 h = malé h = velké h = strmá plochá horzontální Posun LM Způsoben změnou v nabídce reálných peněžních zůstatků (M/P). - zvýšení nabídky peněz - posun LM vpravo - snížení nabídky peněz - posun LM vlevo. Posun po LM - změna úrokové míry Rovnováha ekonomky (rovnováha na trhu statků a služeb na peněžním trhu) Rovnováha ekonomky - je dána průsečíkem křvek a LM. Úroková míra a úroveň důchodu je na takové úrovn, která zajšťuje rovnováhu na trhu zboží a služeb trhu peněz. Bod E 0, je v našem případě bodem rovnováhy, zde neexstuje žádný mpuls k jakékol změně ať už na peněžním trhu, nebo na trhu zboží a služeb. LM 0 E 0 A Y 0 Y Mechansmus ustanovení rovnováhy Rovnováha na obou trzích je dosahována prostřednctvím mechansmu neplánovaných zásob a mechansmu přzpůsobování úrokových sazeb. Předpokládejme, že ekonomka se nachází v bodě A. V této stuac je trh zboží a služeb trh peněz v nerovnováze. Nejdříve se ustaví rovnováha na trhu peněz rychlej se vyčšťuje. Na trhu peněz exstuje za současné stuace převs poptávky po penězích nad nabídkou ( je přílš nízká, aby vyčstla trh peněz). Protože je důchod na relatvně vysoké úrovn a úroková míra nízká, ldé jsou ochotn držet více peněz než v současné době drží. Proto se snaží prodat dluhopsy. Na trhu dluhopsů vznkne přebytek nabídky nad poptávkou, poklesne jejch cena a roste výnosnost. Dojde tedy k růstu úrokové míry a vyčštění trhu peněz. Na trhu statků exstoval v bodě A přebytek agregátní nabídky nad agregátní poptávkou (úroková míra je přílš vysoká). Navíc díky vyčštění peněžního trhu úroková míra ještě vzrostla. Za této stuace se výrobcům začnou hromadt zásoby, to je pro ně sgnálem, aby omezl výrobu. Omezují tedy výrobu a výstup ekonomky začne klesat.
9 Klesá ovšem také poptávka po penězích (z motvu transakčního a opatrnostního). Dochází k poklesu úrokové míry, což zvyšuje autonomní výdaje závslé na úrokové sazbě (I a Ca) a zvyšuje poptávku..ekonomka se nakonec postupným přzpůsobováním dostane do rovnováhy (bod E 0 ) důchod se ustálí na úrovn Y 0 a úroková míra na 0. Matematcké vyjádření rovnováhy Rovnovážný důchod a rovnovážnou úrokovou míru lze zjstt vyřešením soustavy rovnc křvek a LM: : Y = α(ā b) LM: = (1/h)(kY M/P) Dosazením rovnce LM do za dostaneme Y = γā + γ(b/h)(m/p), kde γ = α/(1+ (α.b.k/h)) Rovnovážnou úrokovou míru potom dopočítáme z rovnce LM = (1/h)(kY M/P) Účnnost fskální a monetární poltky - model -LM Účnnost fskální a monetární poltky budeme posuzovat ve dvou extrémních případech (podrobněj potom v kaptolách 7 a 8 - fskální a monetární poltka). 1) Horzontální křvka LM tzv. past lkvdty V této stuac je poptávka po penězích maxmálně ctlvá na úrokovou míru. Ldé jsou ochotn držet jakékol množství peněz. Křvka LM je horzontální. Monetární poltka je v stuac, kdy je ekonomka v past lkvdty, zcela neúčnná. Zvýšení nabídky peněz je pohlceno spekulatvní poptávkou po penězích a úroková míra se nemění. Křvka LM se posune doprava, rovnovážný důchod se nemění. 0 LM = LM Y 0 Y Účnnost fskální poltky je naopak v past lkvdty maxmální. Růst vládních výdajů není spojen s efektem vytěsnění. Veškeré změny vládních výdajů mají důchodotvorný účnek. Růst vládních výdajů vyvolal v našem případě růst rovnovážného důchodu na úroveň Y 1.
10 ' 0 LM Y 0 Y 1 Y 2) Vertkální křvka LM tzv. klascký případ V tomto případě je poptávka po reálných peněžních zůstatcích zcela nectlvá na změnu úrokové míry. Peníze jsou drženy jen z transakčního a opatrnostního motvu, křvka LM je vertkální. V tomto případě je fskální poltka zcela neúčnná. Vzhledem k tomu, že poptávka po penězích je zcela nectlvá na změnu úrokové míry, nevyvolá zvýšení úrokové míry, vyvolané fskální expanzí, k žádnému uvolnění peněz, které jsou nezbytné k obsloužení vyššího důchodu. Proto důchod pod tlakem fskální expanze vzrůstat nemůže a zvýšení vládních výdajů vede pouze k růstu úrokové míry a k úplnému vytěsnění soukromých výdajů, které jsou ctlvé na úrokovou míru. Rovnovážný důchod se s růstem vládních výdajů tedy nemění. LM 1 0 ' Y 0 Y Monetární poltka v případě vertkální křvky LM naopak maxmálně účnná. Dojde-l k monetární expanz, tedy zvýší-l centrální banka nabídku reálných peněžních zůstatků, potom bude rovnováha obnovena za podmínky, že důchod vzroste o tolk, aby transakční poptávka po penězích generovaná touto cestou pohltla přírůstek nabídky reálných peněžních zůstatků. Zvýšení nabídky reálných peněžních zůstatků vede ke snížení úrokové míry (na 2 ) a maxmálnímu růstu důchodu (na úroveň Y 1 ).
11 LM LM 0 2 Y 0 Y 1
MODEL IS-LM.
MODEL IS-LM OBECNÁ FAKTA Krátké období: Nedochází ke změně cenové hladny r= Nevyužté kapacty v ekonomce pod potencálním produktem Úroková míra endogenní nepadá z nebes je určována v modelu Uzavřená ekonomka!
Více8 Monetární politika. Teoretická východiska. Cíle a nástroje monetární politiky. Monetární politika v modelu IS-LM
8 Monetární poltka Teoretcká východska Cíle a nástroje monetární poltky Monetární poltka je druhem hospodářské poltky, která prostřednctvím ovlvňování nabídky peněz v ekonomce, usluje o dosažení makroekonomckých
VíceFRAIT, J., ZEDNÍČEK, R. Makroekonomie. Ostrava: MC Prom, str
Lteratura: FRAIT, J., ZEDNÍČEK, R. Makroekonome. Ostrava: MC Prom, 1994. str. 17-27. DORNBUSCH, R., FISCHER, S. Makroekonome. Praha: SPN a Nadace Economcs,1994. ISBN 80-04-25 556-6. Kaptola 3. PAULÍK,
VíceŘešené problémy. 1) Ekonomika je charakterizována těmito údaji: C = 0,8 (1 - t)y, I = i, G = 400 a t = 0,25.
Řešené problémy ) Ekonomka je charakterzována těmto údaj: C =,8 ( - t)y, I = 5-5, G = 4 a t =,25. a) Jaká je rovnce křvky poptávky po autonomních výdajích? A = A - b A = 5 5 + 4 = 9 5 b) Jaká je rovnce
VíceEkonomie II. Model IS-LM. Fiskální a monetární politika Část II.
Ekonome II Model IS-LM. Fskální a monetární poltka Část II. Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Název projektu: Inovace magsterského studjního programu Fakulty vojenského leadershpu Regstrační
VíceMODEL IS-LM-BP.
MODEL IS-LM-BP OBECNÁ FAKTA Krátké období: Nedochází ke změně cenové hladny r= Nevyužté kapacty v ekonomce pod potencálním produktem Úroková míra endogenní nepadá z nebes je určována v modelu Otevřená
VíceMONETÁRNÍ A FISKÁLNÍ POLITIKA V OTEVŘENÉ EKONOMICE
MONETÁRNÍ A FISKÁLNÍ POLITIKA V OTEVŘENÉ EKONOMICE MONETÁRNÍ A FISKÁLNÍ POLITIKA V OTEVŘENÉ EKONOMICE Stále krátké období NEMĚNÍ SE P!! Dopady fskální/monetární poltky na a S tím spojené další proměnné:
Více28.03.2007 04.04.2007 MODEL IS LM V UZAVŘEN ENÉ EKONOMICE
6.-7. přednáška 28.03.2007 04.04.2007 MODEL IS LM V UZAVŘEN ENÉ EKONOMICE 6. přednáška 28.03.2007 I. Trh zboží a křivka k IS II. Trh peněz z a křivka k LM III. Rovnováha IS-LM IV. Fiskáln lní a monetárn
VíceStudijní opora MODEL IS-LM, FISKÁLNÍ A MONETÁRNÍ POLITIKA. Část 1 Model IS-LM
Studjní opora Název předmětu: EKONOMIE II (část makroekonome) Téma 2 MODEL IS-LM, FISKÁLNÍ A MONETÁRNÍ POLITIKA Část 1 Model IS-LM Zpracoval: doc. RSDr. Luboš ŠTANCL, CSc. Operační program Vzdělávání pro
Více2 Určení rovnovážného výstupu v uzavřené ekonomice - Jednoduchý keynesiánský model
2 Určení rovnovážného výstupu v uzavřené ekonomice - Jednoduchý keynesiánský model Teoretická východiska Jednoduchý keynesiánský model zachycuje vzájemný vztah mezi výdaji a výstupem resp. důchodem, názorně
Více1. Určení rovnovážné produkce model multiplikátoru
1. Určení rovnovážné produkce model multiplikátoru 1. Třísektorová ekonomika je charakterizována následujícími údaji: Autonomní spotřeba=50 mld.,investice=555 mld.,mezní sklon ke spotřebě=0,6 Vládní výdaje=300
Víceb) β = γ.(b/h) β= 1,2 c) Y = d)y =1700, centrální banka by musela zvýšit nabídku reálných peněžních zůstatků na 625 mld
8. Monetární politika 1. Uzavřená ekonomika s výstupem pod úrovní potenciálního produktu je popsána následujícími charakteristikami: Trh statků: autonomní výdaje jsou ve výši 950 mld., sazba důchodové
VícePeníze. Historie vzniku peněz. Nabídka peněz. Funkce peněz. PŘEDNÁŠKA č. 9. Peníze. Trh peněz
Peníze PŘEDNÁŠKA č. 9 Peníze Trh peněz 1 2 Hstore vznku peněz Peníze jsou zvláštním statkem, který zprostředkovává výměnu ost. statků a jsou všeobecným ekvvalentem Vlastnost peněz trvanlvost přenosnost
VíceMetodický list č. 2. Metodický list pro 2. soustředění kombinovaného Mgr. studia předmětu. Makroekonomie II (Mgr.) LS
Metodický list č. 2 Metodický list pro 2. soustředění kombinovaného Mgr. studia předmětu Makroekonomie II (Mgr.) LS 2008-09 Název tématického celku: Makroekonomie II 2. blok. Tento tématický blok je rozdělen
VíceMakroekonomie. Bankovní institut vysoká škola magisterské kombinované studium zimní semestr 2015/16. Metodický list č. 2
Bankovní institut vysoká škola magisterské kombinované studium zimní semestr 205/6 Metodický list č. 2 Makroekonomie Model 45 stupňů a model IS - LM Vysvětlení makroekonomické rovnováhy na trhu statků
VíceMakroekonomie I. Co je podstatné z Mikroekonomie - co již známe obecně. Nabídka a poptávka mikroekonomické kategorie
Model AS - AD Makroekonomie I Ing. Jaroslav ŠETEK, Ph.D. Katedra ekonomiky Osnova: Agregátní poptávka a agregátní nabídka : Agregátní poptávka a její změny Agregátní nabídka krátkodobá a dlouhodobá Rovnováha
Vícecenová hladina průměrná cenová hladina v ekonomice klesá KUPNÍ SÍLA peněz měření inflace:
Inflace je růst všeobecné cenové hladny. Inflace 22.3.2012 cenová hladna průměrná cenová hladna v ekonomce klesá KUPNÍ SÍLA peněz měření nflace: 1. ndex spotřebtelských cen 2. ndex cen výrobců 3. deflátor
Více7 Fiskální politika, státní rozpočet, veřejný dluh
7 Fiskální politika, státní rozpočet, veřejný dluh Teoretická východiska Hospodářskou politikou rozumíme souhrn cílů, nástrojů, rozhodovacích procesů a konkrétních opatření státu. Do 30. let 20. století
VíceSPECIFIKACE, KLASIFIKACE A IDENTIFIKACE SIMULTÁNNÍCH EKONOMETRICKÝCH MODELŮ. INVESTIČNÍ FUNKCE A FAKTORY URČUJÍCÍ INVESTICE
SPECIFIKACE, KLASIFIKACE A IDENTIFIKACE SIMULTÁNNÍCH EKONOMETRICKÝCH MODELŮ. INVESTIČNÍ FUNKCE A FAKTORY URČUJÍCÍ INVESTICE SPECIFIKACE, KLASIFIKACE A IDENTIFIKACE SIMULTÁNNÍCH EKONOMETRICKÝCH MODELŮ viz
VíceKrátkodobá rovnováha na trhu peněz
Makroekonomická analýza přednáška 9 1 Krátkodobá rovnováha na trhu peněz Funkce poptávky po penězích Poptávka po penězích je úměrná cenové hladině (poptávka po penězích je poptávka po reálných penězích).
VíceKapitola 5 AGREGÁTNÍ POPTÁVKA A AGREGÁTNÍ NABÍDKA
Kapitola 5 AGREGÁTNÍ POPTÁVKA A AGREGÁTNÍ NABÍDKA Agregátní poptávka (AD): agregátní poptávka vyjadřuje různá množství statků a služeb (reálného produktu), která chtějí spotřebitelé, firmy, vláda a zahraniční
VíceModel IS-ALM. Ondřej Potrebuješ Studentský Ekonomický Klub 10. 11. 2010
Model IS-ALM Ondřej Potrebuješ Studentský Ekonomický Klub 10. 11. 2010 Model IS-LM neokeynesianský makroekonomický model vyvinutý J.R. Hicksem v roce 1937 (pod názvem IS-LL) byl vytvořen krátce po vydání
VíceZáklady ekonomie II. Téma č. 3: Modely ekonomické rovnováhy Petr Musil
Základy ekonomie II Téma č. 3: Modely ekonomické rovnováhy Petr Musil Struktura Opakování: ekonomická rovnováha Klasický model ekonomické rovnováhy: trh kapitálu trh práce důsledky v modelu AS-AD Keynesiánský
VíceRovnováha trhu zboží a služeb a křivka IS
Předpoklady modelu Krátké období fixní cenová hladina Nominální veličina = reálné veličině Dokonalá kapitálová mobilita Domácí úroková míra = světové úrokové míře Vhodnost pro malou otevřenou ekonomiku
VíceVnější a vnitřní rovnováha ekonomiky. Swanův diagram. Efektivní tržní klasifikace a mix hospodářské politiky.
Vnější a vnitřní rovnováha ekonomiky Swanův diagram. Efektivní tržní klasifikace a mix hospodářské politiky. Vnitřní versus vnější rovnováha ekonomiky Vnitřní rovnováha znamená dosažení takové úrovně reálného
VíceTrh peněz a finančních aktiv
Trh peněz a finančních aktiv Funkce peněz Prostředek směny Uchovatel hodnoty Měřítko cen Poptávka po penězích (MD) Transakční Opatrnostní Spekulační Poptávka po penězích v praxi: že držíme peníze. Tím,
VíceÚVOD. Vývoj HDP a inflace jsou korelované veličiny. Vývoj HDP a inflace (cenové hladiny) znázorníme pomocí modelu AD-AS. vývoj inflace (CPI)
AGREGÁTNÍ POPTÁVKA ÚVOD Odvození z modelu IS-LM-BP - fixní cenová hladina Nyní rovnovážná produkce a změny cenové hladiny Jak inflace ovlivňuje velikost produkce a jak produkt ovlivní vývoj inflace Vývoj
VíceCharakteristika modelu
Model křivek IS-LM Charakteristika modelu Rozdíl oproti modelu s přímkou 45 stupňů: investice už nejsou nezávislé, tj. nejsou autonomní, rozšíření o nabídku a poptávku po penězích vedle trhu statků zavádíme
VíceÚčinek změny autonomních výdajů (tedy i G) na Y (= posun křivky IS): Y = γ A
Vysoká škola finanční a správní, o. p. s. Akademický rok 2005/06, letní semestr Kombinované studium Předmět: Makroekonomie (Mgr.) Metodický list č. 2 3) Fiskální a monetární politika v modelu IS-LM 4)
VíceNárodní hospodářství poptávka a nabídka
Národní hospodářství poptávka a nabídka Chování spotřebitele a poptávka Užitek a spotřebitelův přebytek Jedním ze základních problémů, které spotřebitel řeší, je, kolik určitého statku má kupovat a jak
VíceMakroekonomie II Blok č. 5. Monetární a fiskální politika
Makroekonomie II Blok č. 5 Monetární a fiskální politika Monetární politika - cíle a nástroje Cíl: Monetární politika = působení na hospodářství z pozice centrální banky jako podpora a doplněk k fiskální
VíceMAKROEKONOMIE přednášky, zeleně menším písmem postupně doplňované z učebnice Ing. Macháček
MAKROEKONOMIE přednášky, zeleně menším písmem postupně doplňované z učebnce Ing. Macháček MODEL - - stěžejní makroekonomcký model - popsuje mechansmus, kterým se ekonomka dostává do stavu všeobecné makroekonomcké
Více07.03.2007 V DVOUSEKTOROVÉM MODELU DŮCHOD - VÝDAJE
3. přednáška 07.03.2007 ROVNOVÁŽNÝ NÝ PRODUKT V DVOUSEKTOROVÉM MODELU DŮCHOD - VÝDAJE 3. přednáška 07.03.2007 I. Spotřeba II. Investice III. Rovnovážný ný produkt 3. přednáška KLÍČOV OVÁ SLOVA Spotřeba,
VíceMikroekonomie Nabídka, poptávka
Téma cvičení č. 2: Mikroekonomie Nabídka, poptávka Ing. Jaroslav ŠETEK, Ph.D. Katedra ekonomiky, JČU Podstatné z minulého cvičení Matematický pojmový aparát v Mikroekonomii Důležité minulé cvičení kontrolní
VíceMikroekonomie. Nabídka, poptávka. = c + d.q. P s. Nabídka, poptávka. Téma cvičení č. 2: Téma. Nabídka (supply) S. Obecná rovnice nabídky
Téma cvičení č. 2: Mikroekonomie Nabídka, poptávka Ing. Jaroslav ŠETEK, Ph.D. Katedra ekonomiky, JČU Téma Nabídka, poptávka Nabídka (supply) S Nabídka představuje objem zboží, které jsou výrobci ochotni
VíceAS V DLOUHÉM OBDOBÍ + MODEL AD-AS
AS V DLOUHÉM OBDOBÍ + MODEL AD-AS AS V DLOUHÉM OBDOBÍ Průsečík AD a krátkodobé AS krátkodobá rovnováha Poptávané množství se rovná nabízenému Bod E 1 značí krátkodobou rovnováhu + krátkodobý rovnovážný
Více1. Mezinárodní trh peněz
1. Meznárodní trh peněz Na počátku 21. století je vývoj světového hospodářství slně ovlvněn procesem globalzace 1, v důsledku čehož dochází k dost výraznému otevírání národních ekonomk, které tak jž nemůžeme
VíceVysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích. Institute of Technology And Business In České Budějovice
MAKROEKONOMIE AGREGÁTNÍ NABÍDKA A POPTÁVKA Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích Institute of Technology And Business In České Budějovice Tento učební materiál vznikl v rámci projektu
Více9b. Agregátní poptávka I: slide 0
9b. Agregátní poptávka I: (odvození ISLM modelu) slide 0 Obsahem přednášky je Křivka IS a její vztah ke keynesiánskému kříži modelu zapůjčitelných fondů Křivka LM a její vztah k teorii preference likvidity
VíceTéma č. 2: Rovnovážný výstup hospodářství
Základy ekonomie II Téma č. 2: Rovnovážný výstup hospodářství Petr Musil Struktura Pojetí ekonomické rovnováhy Agregátní poptávka, agregátní nabídka Rovnovážný výstup v dlouhém období Rovnovážný výstup
VíceMakroekonomie II. Petr Musil Blok č. 4 Krátkodobá a dlouhodobá rovnováha ekonomiky
Makroekonomie II Petr Musil Blok č. 4 Krátkodobá a dlouhodobá rovnováha ekonomiky Krátkodobá rovnováha ekonomiky Keynesiánský přístup Rovnováha jako jakákoli situace, kdy platí: Y=AD, tj. kdy je veškerý
VíceInflace. Jak lze měřit míru inflace Příčiny inflace Nepříznivé dopady inflace Míra inflace a míra nezaměstnanosti Vývoj inflace v ČR
Inflace Jak lze měřit míru inflace Příčiny inflace Nepříznivé dopady inflace Míra inflace a míra nezaměstnanosti Vývoj inflace v ČR Co je to inflace? Inflace není v původním význam růst cen. Inflace je
VíceMakroekonomie I. Model Agregátní nabídky Agregátní poptávky
Přednáška 4. Model AS -AD Makroekonomie I Ing. Jaroslav ŠETEK, Ph.D. Katedra ekonomiky Osnova přednášky: Souhrnné opakování předchozí přednášky : Hospodářské cykly a sektory ekonomiky Agregátní poptávka
VíceEkonomie II. Agregátní poptávka a agregátní nabídka Část I.
Ekonomie II Agregátní poptávka a agregátní nabídka Část I. Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Název projektu: Inovace magisterského studijního programu Fakulty vojenského leadershipu Registrační
VíceZáklady finanční matematiky
Hodna 38 Strana 1/10 Gymnázum Budějovcká Voltelný předmět Ekonome - jednoletý BLOK ČÍSLO 6 Základy fnanční matematky ředpokládaný počet : 5 hodn oužtá lteratura : Frantšek Freberg Fnanční teore a fnancování
VícePřijímací řízení ak. r. 2010/11 Kompletní znění testových otázek - makroekonomie. Správná odpověď je označena tučně.
Přijímací řízení ak. r. 2010/11 Kompletní znění testových otázek - makroekonomie právná odpověď je označena tučně. 1. Jestliže centrální banka nakoupí na otevřeném trhu státní cenné papíry, způsobí tím:
VíceROVNOVÁHA. 5. Jak by se změnila účinnost fiskální politiky, pokud by spotřeba kromě důchodu závisela i na úrokové sazbě?
ROVNOVÁHA Zadání 1. Použijte neoklasickou teorii rozdělování k předpovědi efektu následujících událostí na reálnou mzdu a reálnou cenu kapitálu: a) Vlna imigrace zvýší množství pracovníků v zemi. b) Zemětřesení
VíceKapitálový trh (finanční trh)
Mikroekonomie bakalářský kurz - VŠFS Jiří Mihola, jiri.mihola@quick.cz, www.median-os.cz, 2010 Téma 9 Kapitálový trh (finanční trh) Obsah 1. Podstata kapitálového trhu 2. Volba mezi současnou a budoucí
VíceMakroekonomie. 6. přednáška. 24. března 2015
Makroekonomie 6. přednáška 24. března 2015 1 Obsah přednášky 1. Ekonomický růst vs. cykly dokončení 2. Peníze a peněžní trh - poptávka po penězích, - rovnice směny. 2 Ekonomický růst graficky v AS-AD P
VíceAgregátní poptávka a agregátní nabídka
Kapitola 5 Agregátní poptávka a agregátní nabídka Úvod V dlouhém období jsme všichni mrtvi. John Maynard Keynes 13 Model, který by zohlednil celou rozmanitost skutečnosti, by nebyl užitečnější než mapa
Více8. ISLM model. slide 0
8. ISLM model slide 0 Obsahem přednášky je Úvod do hospodářských cyklů a agregátní poptávky Křivka IS a její vztah ke keynesiánskému kříži modelu zapůjčitelných fondů Křivka LM a její vztah k teorii preference
VíceTeoretická východiska
5 Analýza agregátní nabídky keynesiánské pojetí Teoretická východiska ojmem agregátní nabídka rozumíme celkové množství produkce, které firmy zamýšlejí prodat při dané úrovni cenové hladiny. ohled ekonomické
Více11 Inflace a metody jejího léčení
11 Inflace a metody jejího léčení Teoretická východiska Inflace O inflaci hovoříme, pokud v ekonomice dochází k růstu cenové hladiny. Pokud cenová hladina klesá, hovoříme o deflaci. Dezinflace potom značí
VíceOsnova přednášky. *snímky v oranžové barvě a logika modelu IS-LM budou detailněji probrány na další přednášce
Keynesovská teorie Osnova přednášky 1. Východiska 2. Efektivní poptávka, spotřeba a investice 3. Model důchod výdaje 4. Teorie preference likvidity 5. Model IS-LM* - formální odvození *snímky v oranžové
VíceOptimalizace spotřebitele a poptávka
Optimalizace spotřebitele a poptávka Optimum (rovnováha) spotřebitele spojení indiferenční mapy a linie příjmů standardní situace Optimem spotřebitele se nazývá situace, kdy spotřebitel volí optimální
Více5. kapitola Agregátní poptávka a agregátní nabídka
5. kapitola Agregátní poptávka a agregátní nabídka V této kapitole se seznámíte - s tím, co je to agregátní poptávka a jaké faktory ji ovlivňují - podrobně s tím, jak délka časového období ovlivňuje agregátní
Více18.04.2007 AGREGÁTN TNÍ
7. přednáška 18.04.2007 AGREGÁTN TNÍ POPTÁVKA A NABÍDKA 7. přednáška 18.04.2007 I. AD II. AS III. Rovnováha AD-AS AS 7. přednáška KLÍČOV OVÁ SLOVA Agregátn tní poptávka, agregátn tní nabídka, rovnovážná
VíceOTEVŘENÁ EKONOMIKA. b) Předpokládejte, že se vládní výdaje zvýší na Spočítejte národní úspory, investice,
OTEVŘENÁ EKONOMIKA Zadání 1. Pomocí modelu malé otevřené ekonomiky předpovězte, jak následující události ovlivní čisté vývozy, reálný směnný kurz a nominální směnný kurz: a) Klesne spotřebitelská důvěra
VíceMakroekonomie I cvičení
Téma Makroekonomie I cvičení 25. 3. 015 Dvousektorový model ekonomiky Spotřební funkce Ing. Jaroslav ŠETEK, Ph.D. Katedra ekonomiky Model 45 - jak je dosaženo rovnovážného HDP Východiska - graf: Osa x.
VíceObsah. You created this PDF from an application that is not licensed to print to novapdf printer (http://www.novapdf.com)
Obsah Ekonomická rovnováha a její modely Spotřební funkce Dvousektorový model ekonomiky Ekonomická rovnováha a její modely Podmínky rovnovážného produktu pomocí výdajového key. modelu tzn. model s linií
VíceMakroekonomie I. Dvousektorová ekonomika. Téma. Opakování. Praktický příklad. Řešení. Řešení Dvousektorová ekonomika opakování Inflace
Téma Makroekonomie I Dvousektorová ekonomika opakování Inflace Ing. Jaroslav ŠETEK, Ph.D. Katedra ekonomiky Opakování Dvousektorová ekonomika Praktický příklad Dvousektorová ekonomika je charakterizována
VícePRO KURZ 5EN101 EKONOMIE 1
PODROBNÝ OBSAH A HARMONOGRAM PŘEDNÁŠEK PRO ZIMNÍ SEMESTR 2016/17 PRO KURZ 5EN101 EKONOMIE 1 PŘEDNÁŠEJÍCÍ: DOC. ING. ZDENĚK CHYTIL, CSC. ING. MICHAL MIRVALD, PH.D. 1. PŘEDNÁŠKA - 20. 9. 2016 Úvod charakteristika
VíceModel IS-LM. Křivka IS
Model IS-LM Křivka IS Doposud jsme při zkoumání rovnováhy v krátkém období předpokládali, že plánované investice firem jsou autonomní veličinou (I P = Ia). Ve skutečnosti však výše investic v ekonomice
VíceMakroekonomie I. Osnova přednášky: Zdroje ekonomického růstu. Užití metody výdajové základní východisko Souhrnné opakování a podstatné
Přednáška 3. Ekonomická rovnováha a její modely spotřební funkce, dvousektorový model Makroekonomie I Ing. Jaroslav ŠETEK, Ph.D. Katedra ekonomiky Osnova přednášky: Souhrnné opakování předchozí přednášky
VícePoptávka po penězích
Poptávka po penězích 1. Neoklasické teorie poptávky po penězích - tradiční: Fisherova, Marshallova, cambridgeská - moderní: Friedmanova 2. Keynesiánská teorie poptávky po penězích tradiční: Keynesova moderní:
Více9 Trh práce a nezaměstnanost
9 Trh práce a nezaměstnanost Teoretická východiska Trh práce Trh práce je místem, kde dochází ke střetu nabídky práce (S ) s poptávkou po práci (D ). Domácnosti na trh práce vstupují a nabízejí práci,
VíceMakroekonomie B. Marian Lebiedzik Pavel Tuleja Katedra ekonomie
Makroekonomie B Marian Lebiedzik Pavel Tuleja Katedra ekonomie Konzultační hodiny: Středa: 9 00 11 00 hod Čtvrtek: 8 00 10 00 hod Kancelář č. A 234 Podmínky pro splnění předmětu MAKROEKONOMIE B: Úspěšné
VíceMakroekonomie II. Spotřební funkce Je analýzou spotřebních výdajů C.
Makroekonomie II. Určení rovnovážné produkce v dvousektorovém modelu Zjednodušující předpoklady: Ceny jsou fixní Existence produkční mezery (nevyužitá zásoba kapitálu a práce; produkt je pod potenciálem)
VícePRO KURZ 5EN100 EKONOMIE 1
PODROBNÝ OBSAH A HARMONOGRAM PŘEDNÁŠEK PRO LETNÍ SEMESTR 2012/13 PRO KURZ 5EN100 EKONOMIE 1 PŘEDNÁŠEJÍCÍ: DOC. ING. ZDENĚK CHYTIL, CSC. 1. PŘEDNÁŠKA - 21. 2. a 22. 2. 2013 Úvod charakteristika kurzu, požadavky,
VíceJedná se o podíl spotřebních výdajů domácností a výdajů neziskových institucí na HDP v %.
3.kapitola Výdaje a rovnovážný hrubý domácí produkt V této kapitole se seznámíte: s faktory, které ovlivňují spotřebu a investice s tím, jak je konstituován rovnovážný produkt jak je rovnovážný produkt
Více0 z 25 b. Ekonomia: 0 z 25 b.
Ekonomia: 1. Roste-li mzdová sazba,: nabízené množství práce se nemění nabízené množství práce může růst i klesat nabízené množství práce roste nabízené množství práce klesá Zvýšení peněžní zásoby vede
VíceMAKROEKONOMIE. Blok č. 5: ROVNOVÁHA V UZAVŘENÉ EKONOMICE
MAKROEKONOMIE Blok č. 5: ROVNOVÁHA V UZAVŘENÉ EKONOMICE CÍL A STRUKTURA TÉMATU.odpovědět na následující typy otázek: Kolik se toho v ekonomice vyprodukuje? Kdo obdrží důchody z produkce? Kdo nakoupí celkový
VícePENÍZE.
PENÍZE www.ekofun.cz HISTORIE VZNIKU PENĚZ 1. Barterová směna- výměna zboží za zboží, velké transakční náklady na vyhledávání 2. Komoditní peníze-sukno, víno, pazourek, kovové mince(dělitelnost, vzácnost)
VíceMikroekonomie I: Trh a tržní rovnováha
PhDr. Praha, VŠFS, 1.11.2010 Trh Trh je svobodná neomezovaná směna statků. Na trhu se střetává nabídka s poptávkou. Trh se neustále vyvíjí. Trh není dokonalý, existují statky, které nelze směňovat na trhu
VíceObsah. 8) Model s přímkou 45 důchod - výdaje a. Předpoklady modelu a makro rovnováha, b. Dvousektorová ekonomika, c. Třísektorová ekonomika, d. Rovnov
Makroekonomie bakalářský kurz - VŠFS Jiří Mihola, jiri.mihola@quick.cz, 2011 www.median-os.cz, www.ak-ol.cz Téma 8 a 9 Model s přímkou 45 ; ; model AD-ASAS Obsah. 8) Model s přímkou 45 důchod - výdaje
VíceZáklady ekonomie. Monetární a fiskální politika
Základy ekonomie Monetární a fiskální politika Monetární politika - cíle a nástroje Cíl: Monetární politika = působení na hospodářství z pozice centrální banky jako podpora a doplněk k fiskální politice
VíceMODEL IS-LM, FISKÁLNÍ A MONETÁRNÍ POLITIKA
Studijní opora Název předmětu: EKONOMIE II (část makroekonomie) Téma 2 MODEL IS-LM, FISKÁLNÍ A MONETÁRNÍ POLITIKA Část 2 Účinnost fiskální a monetární politiky Zpracoval: doc. RSDr. Luboš ŠTANCL, CSc.
VícePRO KURZ 5EN101 EKONOMIE 1. Poptávka spotřebitele a vyrovnání mezních užitků kardinalistický přístup
OBSAH A HARMONOGRAM PŘEDNÁŠEK PRO LETNÍ SEMESTR 2015/16 PRO KURZ 5EN101 EKONOMIE 1 PŘEDNÁŠEJÍCÍ: ING. MICHAL MIRVALD, PH.D. 1. PŘEDNÁŠKA - 16. 02. 2016 Úvod charakteristika kurzu, požadavky, informace
VíceModel IS - LM. Fiskální a monetární politika v modelu IS-LM
Model IS - LM Fiskální a monetární politika v modelu IS-LM Fiskální politika Fiskální politiku je možné charakterizovat jako vládou vyvolané aktivní změny ve struktuře a objemu veřejných výdajů a příjmů,
VíceFiskální politika, deficity a vládní dluh
Fiskální politika, deficity a vládní dluh Státní rozpočet. Fiskální deficity. Kombinace monetární a fiskální politiky. Vliv daní a vládních výdajů na ekonomickou aktivitu. Ekonomické důsledky vládního
VíceMakroekonomická rovnováha, ekonomický růst a hospodářské cykly
Ústav stavební ekonomiky a řízení Fakulta stavební VUT Makroekonomická rovnováha, ekonomický růst a hospodářské cykly Ing. Dagmar Palatová dagmar@mail.muni.cz Agregátní nabídka a agregátní poptávka cena
VíceAgregátní poptávka (AD)
Agregátní poptávka (AD) Podstata AD Zahrnuje vztah mezi mírou inflace (π) a HDP (Y). Tento vztah je negativní čím vyšší inflace (π), tím nižší Y Odvozuje se z křivek IS a MP (křivka měnové politiky) Křivka
VíceHOSPODÁŘSKÉ CYKLY A EKONOMICKÝ RŮST
HOSPODÁŘSKÉ CYKLY A EKONOMICKÝ RŮST HOSPODÁŘSKÉ CYKLY Hospodářský cyklus představuje kolísání reálného hrubého domácího produktu kolem potenciálního Recese-produkt klesá pod svůj potenciální produkt Firmám
VíceNezaměstnaný je ten, kdo nemá práci a aktivně
Nezaměstnanost Definice nezaměstnanosti Nezaměstnaný je ten, kdo nemá práci a aktivně ji hledá Co je to aktivní hledání? Stačí registrace na Úřadu práce? Jakákoliv definice aktivního hledání je arbitrární
VíceSvětová ekonomika. Analýza třísektorové ekonomiky veřejné rozpočty a daně jako nástroje fiskální politiky
Světová ekonomika Analýza třísektorové ekonomiky veřejné rozpočty a daně jako nástroje fiskální politiky Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Název projektu: Inovace magisterského studijního
Vícewww.thunova.cz Kapitola 8 INFLACE p w CPI CPI
Kapitola 8 INFLACE Inflace = růst všeobecné cenové hladiny všeobecná cenová hladina průměrná cenová hladina v ekonomice vyjadřujeme jako míru inflace (procentní růst) při inflaci kupní síla peněz a když
VíceMikroekonomie. Nabídka, poptávka. Kombinované studium 1. cv. Nabídka - rozlišujeme mezi: Nabídka (supply) S 10.10.2014
Kombinované studium 1. cv. Mikroekonomie Nabídka, poptávka Ing. Jaroslav ŠETEK, Ph.D. Katedra ekonomiky, JČU Nabídka (supply) S Nabídka představuje objem zboží, které jsou výrobci ochotni na trh dodat
VícePoptávka. Zákon klesající poptávky
Poptávka Poptávka je množství zboží, které je spotřebitel ochoten koupit na trhu za určitou cenu a za jinak stejných podmínek. Poptávku můžeme psát jako poptávkovou funkci ve tvaru: Q = f (P) Kde Q (quantity)
VíceTeorie efektivních trhů (E.Fama (1965))
Teore efektvních trhů (E.Fama (965)) Efektvní efektvní zpracování nových nformací Efektvní trh trh, který rychle a přesně absorbuje nové nf. Ceny II (akcí) náhodná procházka Předpoklady: na trhu partcpuje
VíceTRŽNÍ HOSPODÁŘSTVÍ. stát
TRŽNÍ HOSPODÁŘSTVÍ Trh = místo, kde se střetává nabídka s poptávkou Tržní mechanismus = zajišťuje spojení výrobce a spotřebitele, má dvě strany: 1. nabídka, 2. poptávka. Znaky tržního mechanismu: - výrobky
VíceStudijní opora AGREGÁTNÍ POPTÁVKA A AGREGÁTNÍ NABÍDKA. Část 1 Křivka agregátní poptávky a křivka agregátní nabídky odvození a charakteristika
Studijní opora Název předmětu: EKONOMIE II (část makroekonomie) Téma 4 AGREGÁTNÍ POPTÁVKA A AGREGÁTNÍ NABÍDKA Část 1 Křivka agregátní poptávky a křivka agregátní nabídky odvození a charakteristika Zpracoval:
VíceInflace je peněžní jev vyvolávaný nadměrnou emisí peněz. Vzniká tehdy, když peněžní zásoba předbíhá poptávku po penězích.
Inflace Inflace je peněžní jev vyvolávaný nadměrnou emisí peněz. Vzniká tehdy, když peněžní zásoba předbíhá poptávku po penězích. V růstovém tvaru m s = + = m s - = míra inflace, m s = tempo růstu (nominální)
VíceEKONOMIE II. Určení rovnovážné produkce
EKONOMIE II Určení rovnovážné produkce Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Název projektu: Inovace magisterského studijního programu Fakulty vojenského leadershipu Registrační číslo projektu:
VícePřijímací zkoušky na navazující magisterské studium leden 2006 Zkouška z ekonomie Zadání
Varianta C3 Strana 1 Přijímací zkoušky na navazující magisterské studium leden 2006 Zkouška z ekonomie Zadání Přečtěte si pozorně zadání každé otázky, vyberte variantu a označte křížkem na přiloženém listu
VícePENÍZE. Obsah. Historie vzniku peněž. Peníze Proces tvorby peněz Rovnice směny Peněžní agregáty Makroobezřetnostní politika.
Obsah Peníze Proces tvorby peněz Rovnice směny Peněžní agregáty Makroobezřetnostní politika PENÍZE Historie vzniku peněž 1) Barterová směna (zboží za zboží) Peníze prošly vývojem Co jsou to peníze? Peníze
VíceInvestiční výdaje (I)
Investiční výdaje Investiční výdaje (I) Zkoumáme, co ovlivňuje kolísání I. I = výdaje (firem) na kapitálové statky (stroje, budovy) a změna stavu zásob. Firmy si kupují (pronajímají) kapitálové statky.
VíceTrhy výrobních faktorů
Trhy výrobních faktorů Výrobní faktory Výrobními faktory (VF) je obecně vše, co slouží k produkci statků. Tedy jsou to vstupy, které používáme k produkci výstupu. Standardní hrubé dělení: práce, kapitál
Více4.3.2012. V dlouhém období jsme všichni mrtví. (John Maynard Keynes) P cenová hladina, vyjádřená např. deflátorem HDP. 2.
Model AD-AS AS agregátní poptávka a agregátní nabídka Hospodářské cykly 8.3.2012 nominální reálný HDP model AD-AS jeden ze základních modelů v ekonomii cíl: rozložení nom HDP na reálný produkt a cenovou
Více3 Elasticita nabídky. 3.1 Základní pojmy. 3.2 Grafy. 3.3 Příklady
3 Elasticita nabídky 3.1 Základní pojmy Vysvětlete následující pojmy: 1. cenová elasticita nabídky, 2. cenově elastická nabídka, 3. cenově neelastická nabídka, 4. jednotkově elastická nabídka, 5. dokonale
VícePR5 Poptávka na trhu výrobků a služeb
PR5 Poptávka na trhu výrobků a služeb 5.1. Rovnováha spotřebitele 5.2. Indiferenční analýza od kardinalismu k ordinalismu 5.3. Poptávka, poptávané množství a jejich změny 5.4. Pružnost tržní poptávky Poptávka
Více