VYHODNOCOVACÍ ZPRÁVA O STAVU CESTOVNÍHO RUCHU V LIBERECKÉM KRAJI LIBERECKÝ KRAJ

Save this PDF as:
 WORD  PNG  TXT  JPG

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "VYHODNOCOVACÍ ZPRÁVA O STAVU CESTOVNÍHO RUCHU V LIBERECKÉM KRAJI LIBERECKÝ KRAJ"

Transkript

1 VYHODNOCOVACÍ ZPRÁVA O STAVU CESTOVNÍHO RUCHU V LIBERECKÉM KRAJI LIBERECKÝ KRAJ GaREP - Společnost pro regionální ekonomické poradenství Náměstí 28. října 3, BRNO tel.+ fax: , tel: , PROSINEC 2008

2 OBSAH ÚVOD SITUACE V OBLASTI CESTOVNÍHO RUCHU V ČESKÉ REPUBLICE TRENDY VÝVOJE V OBLASTI CESTOVNÍHO RUCHU SITUACE V OBLASTI CESTOVNÍHO RUCHU V LIBERECKÉM KRAJI CESTOVNÍ RUCH V PODMÍNKÁCH ZAJIŠŤOVANÝCH LIBERECKÝM KRAJEM SPECIFIKA NÁVŠTĚVNOSTI LIBERECKÉHO KRAJE Z POHLEDU CESTOVNÍHO RUCHU PROBLEMATIKA STATISTICKÝCH DAT V OBLASTI CESTOVNÍHO RUCHU ZÁVĚR VYSVĚTLIVKY

3 ÚVOD Cestovní ruch v jeho moderní podobě je odvětvím poměrně mladým, které ovšem v posledních několika desetiletích zažívá masivní rozmach. V regionech s příznivými podmínkami pro jeho rozvoj může cestovní ruch představovat velmi významné odvětví ekonomiky. Toto odvětví zahrnuje širokou škálu různých činností a oborů, které vycházejí jak z daných charakteristik území, tak také z lidských aktivit v tomto území realizovaných. Je tedy poměrně obtížné jej explicitně a jednoduše definovat. Rovněž klasifikaci cestovního ruchu lze provádět z různých úhlů pohledu v souvislosti s jednotlivými dílčími aspekty. Liberecký kraj patří z obecného hlediska mezi ty kraje, kde cestovní ruch hraje velmi důležitou roli. Stav cestovního ruchu v Libereckém kraji ale nebyl v posledních několika letech téměř monitorován. Poslední rozsáhlé analytické práce v oblasti cestovního ruchu za celý kraj byly provedeny díky přípravě Programu rozvoje cestovního ruchu Libereckého kraje (dále jen Program), což bylo ale již v roce Od té doby byl sice tento Program aktualizován ale pouze jeho návrhová část (2007), která obsahovala pouze stručný vhled do tehdy současného stavu cestovního ruchu v kraji. K příležitosti opětovné aktualizace koncepčního dokumentu, tentokrát Akčního plánu Programu na roky , a díky několikaleté absenci analýz stavu cestovního ruchu v Libereckém kraji, byla z těchto důvodů zadána tato vyhodnocovací zpráva. Tato zpráva má význam jako důležitý podkladový materiál, představující součást věcných východisek pro formulaci nového Akčního plánu. Současně poskytuje možnost identifikovat případné nedostatky v oblasti cestovního ruchu v Libereckém kraji a tak napomoci k odhalení jejich příčin za účelem potřebné nápravy. Dopady cestovního ruchu do území kraje a jeho regionů, na místní obyvatele i návštěvníky mohou být pozitivní i negativní. Mezi pozitivní dopady, které cestovní ruch přináší, patří například vytváření nových pracovních míst, zvýšení finančních příjmů obcí či obyvatel apod. Naopak negativní dopady spočívají především v ohrožení přírodního bohatství či specifické lokální kultury. Proto by veškeré aktivity spojené s cestovním ruchem měly být realizovány tak, aby se minimalizovala případná negativa a docházelo k dlouhodobé udržitelnosti těchto aktivit. 3

4 1. SITUACE V OBLASTI CESTOVNÍHO RUCHU V ČESKÉ REPUBLICE Odvětví cestovního ruchu je významnou součástí národního hospodářství většiny států. Je to zejména díky jeho kumulovanému rozvojovému potenciálu, kdy se pojí s řadou dalších ekonomických odvětví. Pozitivně ovlivňuje zejména odvětví dopravy, stavebnictví, bankovnictví a další. Ekonomický přínos cestovního ruchu, při zohlednění efektů ve prospěch dalších odvětví, zachycuje tzv. satelitní účet cestovního ruchu (TSA), který vytvořila Světová rada cestování a turismu (WTTC). Je ovšem nutné uvést, že v mnoha případech jde pouze o hrubé odhady. Tab. 1: Výkony cestovního ruchu v ČR v letech (v mil. Kč) (satelitní účet CR) Ukazatel Hrubý domácí produkt Hrubý domácí produkt cestovního ruchu Podíl cestovního ruchu na hrubém domácím produktu (v %) 3,4 3,6 3,3 3,0 Pramen: Český statistický úřad Cestovní ruch je průřezovým odvětvím, které zahrnuje nejrůznější služby a je napojeno na mnoho dalších hospodářských činností. Má dopad na taková odvětví jako je doprava, stavebnictví, kultura, maloobchod a na mnohá další odvětví, která vytváří produkty související s poskytováním služeb týkajících se volného času. Přestože v tomto odvětví působí i několik velkých podniků, převládají v něm především malé a střední podniky. Jedná se o odvětví sektoru služeb, který v ekonomikách některých států představuje až dvoutřetinový podíl na HDP. I v rámci služeb, které jako celek vykazují vysokou dynamiku, patří cestovní ruch k rychle rostoucím. V České republice hraje odvětví cestovního ruchu ale zatím nevýraznou roli v národním hospodářství, což jasně dokládá tab. 1. Cestovní ruch se totiž dlouhodobě vyznačuje spíše ustálenou aktivitou až stagnací. Oproti tomu jiné obory hospodářství zažívaly v posledních letech výrazný růst, což se následně odráželo v celkovém růstu HDP celé České republiky a zároveň v klesajícím podílu odvětví cestovního ruchu právě na celkovém národním hrubém domácím produktu. Česká republika je významnou evropskou destinací cestovního ruchu založenou na atraktivitě a množství historických, kulturních a technických památek, přírodních krás a zajímavostí, rozmanitosti kultury, jakož i na významném postavení různých forem cestovního ruchu. V České republice vytváří odvětví cestovního ruchu cca 3 % hrubého domácího produktu a podíl na zaměstnanosti je obdobný; v hlavních odvětvích cestovního ruchu pracuje více než 100 tis. osob (oproti roku 1993 se hodnota produktu cestovního ruchu v ČR zvýšila 2,5násobně). Bereme-li v úvahu i nepřímé efekty cestovního ruchu (viz tab. 2), pak objem produktu souvisejícího s cestovním ruchem činil v roce 2006 cca 420 mld. Kč (13 % HDP). Toto širší pojetí odvětví zaměstnávalo více než 12 % pracujících. Sektor Ubytování a stravování, který tvoří základ odvětví cestovního ruchu, v roce 2006 vykázal podíl 1,9 % na hrubé přidané hodnotě ČR a pracovalo v něm 175,5 tis. osob. 4

5 Tab. 2: Cestovní ruch a jeho vazby na odvětví ekonomické činnosti (satelitní účet CR) Vliv CR Přímý Oblasti Ubytovací a stravovací zařízení, cestovní kanceláře, turistická informační centra, letecká, žel. a autob. doprava, pronájem automobilů, čerpací stanice, autoservisy, taxislužba, autokluby, bankovní instituce, muzea, divadla, kulturní památky, lázeňství, upomínkové předměty, propagační materiály, mapy, katalogy, tištěné průvodce, sportovní zařízení Stavební průmysl, výroba potravin a nápojů, výroba dopravních prostředků a pohonných hmot, Nepřímý oděvní průmysl, výroba sportovních předmětů a potřeb, komunikační sítě, placené služby obyvatelstvu, prodejní síť, poradenství, vzdělávání, kultura, krajinotvorba Pramen: Vystoupil, Šauer, Holešinská, Metelková: Základy cestovního ruchu. Brno Význam cestovního ruchu můžeme také deklarovat na výši devizových příjmů ČR z aktivního zahraničního (příjezdového) cestovního ruchu. V roce 2007 již popáté tyto příjmy překročily hranici 100 mld. Kč a za posledních 15 let jsou jednoznačně nejvyšší. Devizové příjmy z cestovního ruchu pozitivně ovlivňují platební bilanci ČR, zejména bilanci služeb. Pozitivní saldo devizových příjmů z cestovního ruchu (60,3 mld. Kč v roce 2007) zajišťuje kladnou bilanci služeb. Z hlediska vývoje lze pozorovat klesající význam devizových příjmů z cestovního ruchu na základních makroekonomických veličinách. Jde především o podíl na HDP, který od roku 1996 kontinuálně klesá. V roce 2006 představoval podíl devizových příjmů z cestovního ruchu na tvorbě HDP cca 3,5 % (v roce 1996 to bylo 6,6 %). Obdobný vývoj můžeme sledovat i u podílu devizových příjmů z cestovního ruchu na exportu. Tento vývoj je zapříčiněn zlepšujícím se stavem národního hospodářství (růst HDP, zlepšující se exportní schopnost ekonomiky) a stagnací sektoru cestovního ruchu. 140,0 120,0 100,0 Devizové přijmy a výdaje ČR z cestovního ruchu mld. Kč 80,0 60,0 40,0 20,0 0, Příjmy Výdaje Obr. 1: Devizové příjmy a výdaje České republiky z cestovního ruchu v letech Pramen: Česká národní banka, CzechTourism 5

6 Cestovní ruch hraje důležitou roli v rozvoji většiny evropských regionů i krajů ČR. Infrastruktura vybudovaná pro účely cestovního ruchu přispívá k místnímu rozvoji a městské obnově, jsou vytvářeny či udržovány pracovní příležitosti dokonce i v oblastech, kde dochází k úpadku průmyslu či venkova. To vše má kladný dopad na vytváření pracovních příležitostí a přispívá k ekonomickému růstu. 6

7 2. TRENDY VÝVOJE V OBLASTI CESTOVNÍHO RUCHU Cestovní ruch je hospodářské odvětví, které dokáže velmi citlivě a pružně reagovat na různé společenské impulsy. Z těchto důvodů jsou vždy jednou za čas (nepravidelně) vydávány (UNWTO, CzechTourism ) předpovědi vývoje a trendů v cestovním ruchu a to za různé územní úrovně (svět, Evropa, Česká republika ). Tyto trendy pak významně napomáhají při plánování dalšího rozvoje cestovního ruchu v daném území zejména prostřednictvím jejich relevantní akceptace při realizaci rozvojových záměrů dle odpovídajících koncepčních dokumentů. Jelikož tato vyhodnocovací zpráva je důležitým podkladem pro realizaci Akčního plánu rozvoje cestovního ruchu Libereckého kraje na roky , bylo potřebné při této příležitosti zde tyto poslední trendy přiblížit. V současnosti se navíc rozeběhla světová ekonomická krize, jejíž konec je zatím v nedohlednu avšak o to větší nebezpečí představuje i pro samotný rozvoj cestovního ruchu, neboť její důsledky a konkrétní dopady lze zatím jen velmi těžko odhadovat. S největší pravděpodobností ale může dojít k poklesu zahraniční návštěvnosti. V našich podmínkách by proto bylo důležité umět tuto skutečnost kompenzovat návštěvností domácích turistů, což by mohlo přispět ke zvýšení tlaku na kvalitu jednotlivých služeb cestovního ruchu. 2.1 BUDOUCÍ TRENDY V MEZINÁRODNÍM CESTOVNÍM RUCHU S DŮRAZEM NA EVROPU Celkové výdaje na cestování (především na dopravu) porostou rychleji než ostatní rozpočtové položky. U letecké dopravy se počítá s růstem v rozmezí 3-5 %. Výrazný potenciál trhu budou tvořit senioři. Růst segmentu mladých lidí bude pokračovat, ale oproti seniorům menším tempem. Bude růst zájem o venkovskou turistiku spojenou s návratem k přírodě. Návštěva městských center ve formě kratších výletů bude růst ve spojení s kulturními a sportovními akcemi. Dobrodružné cesty do vzdálených míst, nyní odhadované na 19 %, budou přitahovat stále více klientů, a to i mezi seniory. Zimní dovolené na slunci a okružní plavby se budou rozvíjet rychleji než klasické letní pobyty u moře a zimní sporty. Rozsáhlým potenciálním trhem jsou skupinové návštěvy organizované pro různé profese, společnosti či instituce. Stále populárnější budou jednodenní výlety za různým účelem. Cestování po Evropě poroste rychleji než domácí cestovní ruch, a to i v netradičních směrech jih sever a západ východ. Poroste zájem o luxusnější a specializované typy ubytování (čtyř a vícehvězdičkové hotely nebo i kempy, domácí prostředí s rodinnou atmosférou ). Výrazné změny nastanou v organizaci a marketingu CR (informační služby, nabídka produktových balíčků, nekomerční ubytování, speciální akce pro návštěvníky apod.). 7

8 Stále výraznější projevy globalizace i v CR potřeby zasíťování, užší spolupráce a partnerství, koncentrovanější a přehlednější prodej destinace. 2.2 PŘÍLEŽITOSTI ROZVOJE CESTOVNÍHO RUCHU V ČESKÉ REPUBLICE Jedním z hlavních rozvojových předpokladů bude vytváření atraktivní nabídky klientům ve formě nových ucelených produktů a produktových balíčků cestovního ruchu. Pro vytváření takovýchto produktů má Česká republika výhodné podmínky vyplývající z geografické polohy, přírodních a kulturních hodnot, relativně dobrých základů turistické infrastruktury (zejména v porovnání s ostatními zeměmi střední a východní Evropy) a potenciálně schopných lidských zdrojů. Za strategicky nosné formy cestovního ruchu, s výrazným potenciálem uplatnění se na tuzemském i mezinárodním trhu cestovního ruchu, lze považovat: Kulturní a poznávací CR založený na rozsahu, pestrosti a koncentraci přírodních, historických, kulturních a jiných atraktivit. Venkovský CR založený na zhodnocení relativně nezatížených území (agroturistika, ekoturistika ). Pěší turistika, cykloturistika, lyžařská turistika využívající stále se rozšiřující síť značených tras a cyklostezek. Kongresový a incentivní CR s doprovodnými službami. Lázeňství a relaxační pobyty se souvisejícími službami. Pobyty s aktivním vyžitím, které spojují poznání s neobvyklými zážitky (adrenalinové sporty, golfová turistika ). Potenciál cestovního ruchu České republiky však není v celkovém pohledu dostatečně využíván. Proto je na celostátní i regionální úrovni vyvíjena řada aktivit k překonání překážek a bariér: Rozvoj infrastruktury cestovního ruchu a zkvalitnění služeb pro návštěvníky. Příprava lidských zdrojů pro řízení a provoz zařízení a institucí cestovního ruchu. Podpora podnikání a aktivit vedoucích k tvorbě nových produktů v CR. Příprava a realizace marketingových koncepcí rozvoje CR a jeho propagace. Zavádění a rozvoj nových informačních technologií v cestovním ruchu. Řešení způsobů koordinace a řízení cestovního ruchu na celostátní, krajské, regionální i lokální úrovni. Prosazování partnerství mezi subjekty ovlivňujícími cestovní ruch a zainteresovanými na jeho rozvoji. Zajištění růstu finančních prostředků na investiční i neinvestiční činnosti v cestovním ruchu. Současná situace je charakterizována řadou příležitostí pro akceleraci cestovního ruchu v turistických regionech ČR. Shrneme-li fakta z předcházejících částí, jsou těmi nejvýznamnějšími příležitostmi: 8

9 Očekávaný (a zatímním vývojem nezpochybněný) růst počtu příjezdů do Evropy (do roku 2020 cca o 350 mil. příjezdů), s nadprůměrnou dynamikou dosahovanou právě v zemích střední a východní Evropy. Dostupnost specifických finančních zdrojů (strukturálních fondů) v období , které lze optimálně využít pro rozvoj zanedbané infrastruktury cestovního ruchu. Růst obav z cestování do vybraných vzdálenějších mimoevropských zemí. Rozvoj nových komunikačních technologií (informační a rezervační systémy), stále větší snižování pozice velkých cestovních kanceláří, dominance internetu. Rostoucí skupina turistů seniorů, pro které jsou stále lákavější poklidné a bezpečné destinace bez extrémních teplot. Rostoucí zájem o návrat k přírodě ve formě venkovské turistiky a agroturistiky. Rostoucí poptávka po specifických/specializovaných produktech a produktových balíčcích cestovního ruchu, vycházejících z regionálních/místních specifik. Rostoucí poptávka po wellness produktech a lázeňských destinacích. Rozvoj kongresových aktivit a jejich provázání s poznáváním regionu. Rostoucí tlak na proporci hodnoty cena kvalita. Tyto výše uvedené trendy spolu se specifiky daného území jsou významným vodítkem při plánování rozvoje cestovního ruchu v něm. Na konci roku 2008 ale svět zasáhla ekonomická krize, jejichž důsledky ani časové hledisko jejího skutečného dopadu nelze nyní přesně odhadnout. Zajisté ale bude mít i výrazný vliv na odvětví cestovního ruchu na mezinárodní úrovni i na národní úrovni České republiky. Dá se předpokládat, že dojde k určité modifikaci výše uvedených trendů cestovního ruchu a celkovému snížení jeho intenzity. Z toho důvodu je potřebné pracovat s budoucími trendy cestovního ruchu obezřetně a vždy s ohledem na konkrétní výchozí situaci. 9

10 3. SITUACE V OBLASTI CESTOVNÍHO RUCHU V LIBERECKÉM KRAJI Cestovní ruch v krajích a tím i v turistických regionech může být považován za polarizující, indukované, případně neutrální odvětví. Polarizujícím (hnacím) odvětvím se cestovní ruch v regionu stává v případě, že má bezprostřední vliv na hospodářský a sociální rozvoj regionu, výrazně ovlivňuje zaměření i jiných ekonomických aktivit a stává se tak určujícím faktorem ekonomické činnosti. V souvislosti s rozvojem a potřebami cestovního ruchu se v regionu rozvíjejí návazná i podpůrná odvětví, rozvíjí se i kooperace mezi regiony. Ekonomické podmínky umožňují podnikatelským subjektům, v porovnání s jinými regiony, dosahovat úspor a zvyšovat konkurenceschopnost na rozsáhlých trzích. Region se stává předmětem nabídky na mezinárodních trzích cestovního ruchu (Krkonoše, Šumava, Český Krumlov, Karlovy Vary, Český ráj apod.). V regionu, kde má cestovní ruch na hospodářský a sociální rozvoj jen zprostředkovaný vliv, je indukovaným (hnaným) odvětvím. Znamená to, že rozvoj regionu stimuluje, ale není jeho dynamickým odvětvím (Praha, Jižní Morava apod.). V případě, že cestovní ruch nemá v regionu vliv na jeho hospodářský a sociální rozvoj, ale je jeho důležitým doplňkem, je pro region neutrálním odvětvím (Severozápadní Čechy, Plzeňsko apod.). Pokud bychom měli vymezit hlavní ekonomické přínosy cestovního ruchu, můžeme uvést tyto oblasti pozitivního působení: ve zlepšení platební bilance státu prostřednictvím příjezdového cestovního ruchu (tzv. neviditelný export); prostřednictvím daní a poplatků, které zvyšují příjmy do místních i státního rozpočtu; v oblasti podpory rozvoje malého a středního podnikání; ve zvyšování zaměstnanosti; v oblasti stimulování investic do místní infrastruktury (vodovody, kanalizace, elektrifikace, telekomunikace, silniční a železniční sít, letiště) apod.; v oblasti rozvoje služeb, které může využívat i místní obyvatelstvo. Cestovní ruch je v Libereckém kraji postupně vnímán jako významný selektivní ekonomický rozvojový faktor - a to nejen dle výsledků mezikrajských srovnání, ale také dle názorů představitelů různých místních komunit a sdružení, resp. také dle názorů některých významných zástupců podnikatelské sféry. Tuto pozici by měl Liberecký kraj do budoucna nejen udržet, ale také výrazně posílit. K tomu má kraj velmi dobré předpoklady, zejména svou atraktivní krajinnou nabídkou a významným podílem přírodně zachovaného území (viz obr. 2), doplněnou potenciálem kulturně-historických i technických památek a tím značným počtem turisticky atraktivních míst. Samotný potenciál území pro rozvoj cestovního ruchu ještě ale nemusí znamenat jeho faktický rozvoj. Pro jeho další rozvoj je totiž také velmi důležité významně rozvinout nabídku ucelených a konkurenceschopných produktů a projektů cestovního ruchu a dobudovat potřebnou organizační strukturu, která bude nositelem invence i inovace rozvoje a výrazně 10

11 zkvalitnit veškeré typy turistické infrastruktury zejména ubytovacích zařízení, jejichž množství i kvalita je na území Libereckého kraje značně rozdílná. Podíl chráněných území na celkové výměře krajů (2007) Procenta 35,0 30,0 25,0 20,0 15,0 10,0 5,0 15,8 5,0 8,6 20,1 16,1 19,5 26,8 31,2 20,1 9,6 9,4 6,7 11,3 29,8 16,9 0,0 Česká republika Hlavní město Praha Středočeský Jihočeský Plzeňský Karlovarský Ústecký Liberecký Královéhradecký Pardubický Vysočina Jihomoravský Olomoucký Zlínský Moravskoslezský Obr. 2: Podíl rozlohy chráněných území na celkových rozlohách jednotlivých krajů České republiky v roce 2007 Pramen: Český statistický úřad Základním předpokladem efektivního rozvoje cestovního ruchu je vedle primárních atraktivit území také úroveň jeho vybavenosti základní a doprovodnou turistickou infrastrukturou a nabízenými službami. Tato základní vybavenost destinace musí být dále doplněna adekvátní turistickou dopravní infrastrukturou. Ve stručnosti tyto procesy lze popsat tak, že pokud má být návštěvník území spokojen, musí mít vedle možnosti se vhodně ubytovat a stravovat také co možná nejlepší možnost se na dané místo dostat. Základním úkolem turistické infrastruktury je utváření věcných předpokladů na zabezpečení účasti obyvatelstva na cestovním ruchu, na zabezpečení tvorby a realizace služeb. Ubytovací a stravovací zařízení tvoří podstatnou část této infrastruktury (materiálně-technické základny) zabezpečující realizaci cestovního ruchu. Jejich rozsah i úroveň limitují jak využití přírodních podmínek pro cestovní ruch, tak kulturně-historických či jiných atraktivit konkrétních turistických středisek (destinací). Kapacita těchto zařízení vytváří možnosti pro koncentraci cestovního ruchu a tedy i jeho faktické rozmístění. Doprovodná zařízení turistické infrastruktury a služby, jak již z názvu vyplývá, jsou ty, které svým charakterem a působením představují doplněk základní turistické infrastruktury a služeb, avšak jejich přítomnost leckdy rozhoduje o způsobech a formách cestovního ruchu v dané destinaci. Jsou tedy nezbytná pro konkrétní naplnění turistických cílů návštěvníků a vyznačují se druhovou pestrostí. I když jsou označovány jako doprovodné, nesnižuje to jejich vliv na utváření forem cestovního ruchu. Často jsou tím faktorem, který citlivě rozhoduje o formách destinačního cestovního ruchu v případě, kdy základní nabídka není schopna plně uspokojit klienty, tj. v současné etapě rozvoje společnosti takřka vždy. 11

12 Tab. 3: Komplexní vývoj jednotlivých kategorií ubytovacích zařízení v Libereckém kraji v letech Kategorie Hromadná ubytovací zařízení celkem Pokoje Lůžka Místa pro stany a karavany X Průměrná cena za ubytování (Kč) X Hosté z toho nerezidenti Přenocování z toho nerezidenti Průměrný počet přenocování 4,1 3,6 3,7 3,7 3,7 3,6 3,5 3,6 z toho nerezidenti 3,7 3,5 3,8 4,0 4,0 4,0 3,8 3,9 Průměrná doba pobytu ve dnech 5,1 4,6 4,7 4,7 4,7 4,6 4,5 X z toho nerezidenti 4,7 4,5 4,8 5,0 5,0 5,0 4,8 X Čisté využití lůžek 1) (%) 39,3 41,1 37,9 28,9 28,3 27,3 26,2 25,4 Využití pokojů 1) (%) 44,9 46,7 44,2 34,2 33,2 31,7 31,2 29,6 Pozn.: 1) pouze u hotelů a penzionů; X údaj není dostupný Pramen: Český statistický úřad Výše uvedená tabulka se statistickými údaji za jednotlivé kategorie vztahující se k hromadným ubytovacím zařízením (HUZ) dokumentuje jejich vývoj v Libereckém kraji za posledních osm let. Jak je vidět, tak některé ukazatele se z dlouhodobého hlediska nevyvíjejí příliš dobře. Podrobnější rozbor a komentář k některým vybraným kategoriím je uveden dále. V Libereckém kraji je vytvořena rozsáhlá síť (3. místo mezi kraji ČR) zařízení poskytujících ubytovací služby. Jejich rozložení koresponduje s turistickou atraktivitou (výrazná územní koncentrace do oblastí Jizerských hor a Krkonoš, do větších měst, okolí Máchova jezera, lázeňských středisek ). Z hlediska druhové skladby převažují méně kapacitní a méně vybavené penziony, následované ubytováním hotelového typu (ani jeden 5* hotel v kraji), rekreačními středisky, horskými chatami a chatovými osadami. Technický stav a vybavenost ubytovacích zařízení vykazují značně rozdílnou úroveň, do řady z nich nebylo léta investováno. Méně příznivá je i struktura pokojů a standard jejich vybavení. Výše uvedenému odpovídá nižší cenová hladina. 12

13 Počet dnů 6,0 5,5 5,0 4,5 4,0 3,5 3,0 Počet hostů a jejich průměrná doba pobytu v Libereckém kraji v letech Počet hostů Průměrná doba pobytu ve dnech z toho cizinci Hosté Obr. 3: Vývoj počtu hostů v HUZ a jejich průměrná doba pobytu v Libereckém kraji Pramen: Český statistický úřad Pozn.: V době zpracování zprávy ještě nebyla známa data o pobytu (počty dnů) hostů v LK za rok Počet hostů v hromadných ubytovacích zařízeních Libereckého kraje má v průběhu posledních několika let spíše klesající tendenci, přesto se v absolutních číslech řadí mezi kraje nadprůměrné (4. 5. místo mezi kraji ČR). První vlna poklesu nastala v letech 2002 až 2004, kdy se naplno projevila atmosféra obecného strachu z cestování po teroristických útocích v USA v roce Naopak se stoupající důvěrou turistů a příznivými klimatickými podmínkami došlo v následujících letech k mírnému růstu, který ale byl ukončen velmi špatnou zimní sezónou, která se na celkové návštěvnosti Libereckého kraje vždy velmi silně odráží. Po poslední zimní příznivější sezónně se dá očekávat určitá korekce směrem nahoru, ale je otázka, co udělá s celkovou návštěvností kraje nastupující období celosvětové ekonomické krize. Důraznější orientací na domácího návštěvníka by její dopady nemusely být příliš výrazné a dokonce by se mohla v této oblasti projevit i pozitivně. Další ukazatel průměrná doba pobytu je velmi důležitý zejména z pohledu ekonomického přínosu daného návštěvníka, neboť logický předpoklad je takový, že čím déle návštěvník v regionu pobude, tím více peněz v něm zanechá. Z hlediska posouzení této situace patří Liberecký kraj mezi jedny z nejlepších v České republice, konkrétně se řadí na třetí místo za kraj Karlovarský a Královéhradecký. Průměrná doba pobytu návštěvníků se dlouhodobě pohybuje v rozmezí 4,5-5 dnů, což je hodnota v průměru téměř o jeden den větší než činí republikový průměr. Tyto pozitivní hodnoty jsou dány zejména výraznou zimní sezónou a jejím charakterem, v rámci které převažují pobyty spíše vícedenního rázu. U kategorie průměrná doba pobytu se také sledují zvlášť návštěvníci domácí (rezidenti) a cizinci (nerezidenti). V posledních pěti letech zde pobývají cizinci déle než domácí návštěvníci. Před rokem 2002 tomu bylo ale naopak a v roce 2000 například domácí návštěvníci pobývali v Libereckém kraji v průměru dokonce více než pět dní. Z hlediska budoucího výhledu stavu cestovního ruchu by bylo vhodné nyní více zacílit propagaci Libereckého kraje na domácí klientelu a přilákat jí znovu zpět. 13

14 Trendy v přílivu hostů do LK a využití pokojů v HUZ , ,0 Počet hostů ,0 35,0 30,0 Využití pokojů v HUZ (%) , Hosté Využití pokojů (%) Obr. 4: Vývoj počtu hostů Libereckého kraje a využití pokojů v hromadných ubytovacích zařízeních v letech Pramen: Český statistický úřad Důležitým ukazatelem pro hodnocení kapacity ubytovacích zařízení je čisté využití lůžek. To udává čistou obsazenost stálých lůžek, která byla hostům skutečně k dispozici. Výpočet vychází z průměrného počtu lůžek k dispozici a počtu provozních dnů ubytovacího zařízení. I zde je dlouhodobý trend Libereckého kraje klesající a to ještě výrazněji než u předešlé kategorie. Od roku 2001 se průměrné využití lůžek i pokojů snížilo o více než třetinu, což je velmi dramatický propad a má to výrazný ekonomický vliv nejen na samotné provozovatele těchto zařízení, ale také na významná střediska cestovního ruchu, kterým v případě zavedení rekreačního poplatku plyne z každého obsazeného lůžka určitý finanční obnos do městských a obecních rozpočtů. Tato situace může být způsobena mnoha důvody, od dlouhodobě nedostatečných investic do zvyšování kvality těchto zařízení nebo příliš velkého počtu ubytovacích zařízení na tolik návštěvníků, přes větší preference jednodenních pobytů v regionu až po určitou oblast šedé ekonomiky. 14

15 Čisté využití lůžek a pokojů (v %) u hotelů a podobných zařízení za rok 2007 Moravskoslezský Zlínský Olomoucký Jihomoravský Vysočina Pardubický Královéhradecký Liberecký Ústecký Karlovarský Plzeňský Jihočeský Středočeský Hl. město Praha Česká republika 0,0 10,0 20,0 30,0 40,0 50,0 60,0 Čisté využití lůžek Čisté využití pokojů Obr. 5: Mezikrajské srovnání čistého využití lůžek a pokojů u hotelů a podobných zařízení v roce 2007 Pramen: Český statistický úřad Průměrné roční využití lůžek činí v rámci České republiky cca 36 %, využití pokojů potom cca 43 %. Liberecký kraj v této kategorii významně zaostává a to nejen z hlediska celorepublikového průměru, ale hlavně v porovnání s ostatními kraji. Se svými cca 25 % čistého využití lůžek respektive cca 30 % čistého využití pokojů se řadí na poslední místa mezi ostatními kraji v ČR, konkrétně na 12. místo ze 14 krajů. Horší jsou již pouze kraje velmi málo navštěvované a to kraj Ústecký a Pardubický. Dalším významným ukazatelem, který je dlouhodobě v oblasti cestovního ruchu sledován, je ukazatel nerezidentních hostů v hromadných ubytovacích zařízeních a rozložení dle jejich domovské země. Významnost sledování této kategorie spočívá zejména ve zjištění nejvýznamnějších skupin zákazníků případně jejich potenciálu. Tato znalost může být výrazně nápomocna při nastavení a následné aplikaci vhodných marketingových nástrojů pro rozvoj cestovního ruchu v daném regionu. 15

16 Tab. 4: Rozložení návštěvnosti zahraničních hostů ze tří nejvýznamnějších zemí v jednotlivých krajích České republiky za rok 2007 z toho podle země Hosté z toho celkem nerezidenti 1. pořadí 2. pořadí 3. pořadí země hosté země hosté země hosté Česká republika Německo Spojené království Itálie v tom kraje: Hl. město Praha Německo Spojené království Itálie Středočeský Německo Slovensko Polsko Jihočeský Německo Rakousko Nizozemsko Plzeňský Německo Polsko Nizozemsko Karlovarský Německo Rusko Rakousko Ústecký Německo Nizozemsko Dánsko Liberecký Německo Nizozemsko Polsko Královéhradecký Německo Nizozemsko Polsko Pardubický Německo Slovensko Polsko Vysočina Německo Slovensko Rakousko Jihomoravský Polsko Německo Slovensko Olomoucký Německo Slovensko Polsko Zlínský Slovensko Německo Polsko Moravskoslezský Slovensko Polsko Německo Pramen: Český statistický úřad, CzechTourism Tabulka 4. ukazuje jednoznačnou dominanci německých návštěvníků (12 %) na celkové návštěvnosti nejen v České republice jako celku, ale zejména také jejich umístění v rámci prvních třech zemí odkud pochází nejvíce návštěvníků v každém kraji (z toho u 11 ze všech 14 krajů ČR jsou na prvním místě). Na dalších místech v ČR se díky turistické dominanci Prahy umístili země jako Spojené království a Itálie, které ale již nefigurují v první trojici zemí ani v jednom kraji. V krajích naopak převládají jiné státy jako například Nizozemsko, Polsko, Slovensko, Rusko nebo i nově Rakousko. Přítomnost návštěvníků z těchto států v Praze, se díky velmi snadné dostupnosti (max. 1 hod.) a nabídce zcela odlišného způsobu turistického vyžití v Libereckém kraji, skýtá velmi výrazný potenciál pro rozšíření nejen počtu ale i spektra návštěvníků celého regionu. Poslední čísla (3. čtvrtletí 2008) naznačují výrazné změny ve struktuře návštěvnosti. Zejména se jedná o výrazné propady turistů právě ze zemí, jako jsou Německo, Spojené království a Itálie a naopak jako kompenzace výrazný růst návštěvníků z Ruska nebo Polska a z dalších východoevropských zemí. Tab. 5: Přehled zemí, ze kterých pocházeli zahraniční hosté, počet a průměr jejich přenocování v Libereckém kraji v letech hosté přenocování průměrný počet přenocování hosté přenocování průměrný počet přenocování Hosté celkem , ,6 v tom: rezidenti , ,4 16

17 hosté průměrný přenocování počet hosté přenocování přenocování průměrný počet přenocování nerezidenti , ,9 z toho Evropská unie , ,0 v tom: Belgie , ,5 Dánsko , ,4 Francie , ,5 Itálie , ,6 Litva , ,6 Maďarsko , ,1 Německo , ,2 Nizozemsko , ,8 Norsko , ,7 Polsko , ,9 Rakousko , ,0 Rusko , ,9 Slovensko , ,0 Spojené království , ,5 Španělsko , ,6 Švédsko , ,4 Ukrajina , ,8 Ostatní evropské země , ,9 USA , ,5 Pramen: Český statistický úřad, CzechTourism Pozn.: V tabulce jsou uvedeny pouze ty země, ze kterých přijelo do Libereckého kraje více než 1000 hostů za vybraný rok. Návštěvnost cizinců v Libereckém kraji se stabilně pohybuje na hranici 30 % celkové návštěvnosti. Největší dominanci představují již tradičně turisté z Německa (až 60 % všech cizinců), Nizozemska (15 %) a Polska (8 %). Národností, jejíž příslušníci strávili v Libereckém kraji v roce 2007 nejvíce času (nocí), je ale překvapivě Ukrajina (5,8 nocí). Mezi další cizí turisty, které zde tráví nadprůměrný počet nocí, patří např. Nizozemsko, Německo nebo Slovensko. O stavu cestovního ruchu vypovídá i směrování návštěvnosti na jednotlivé turistické cíle na daném území. Taková návštěvnost jednoho vyhraněného místa má totiž významný dopad i na další subjekty, které v daném regionu působí nebo fungují - zejména se tato situace týká potřeby navýšení nebo zkvalitnění určitých služeb (ubytovací a stravovací zařízení, půjčovny sportovních potřeb, obchody, zdravotnická zařízení ) a požadavků na rozvinutí nabídky dalšího doprovodného programu např. při vícedenních pobytech. 17

18 TOP 20 nejnavštěvovanějších turistických cílů v ČR za rok 2007 (v závorce je pořadí v roce 2006): 1. Pražský hrad - 1,42 milionu (1.) 2. Zoo Praha - 1,27 milionu (2.) 3. Národní muz., Praha tisíc (4.) 4. Židovské muz., Praha tisíc (3.) 5. Národní galerie, Praha tisíc (5.) 6. Zoo Dvůr Králové tisíc (6.) 7. Zoo Lešná tisíc (9.) 8. Památník Terezín tisíc (7.) 9. Staroměstská radnice, Praha tisíc (8.) 10. Zoo a zahrada Plzeň tisíc (15.) 11. Zoo Olomouc tisíc (10.) 12. Moravský kras tisíc (11.) Pozn.: údaje označené * pocházejí z roku Zoo Liberec tisíc (13.) 14. Státní hrad a zámek Český Krumlov tisíc (14.) 15. Chrám Sv. Mikuláše, Praha tisíc* (12.) 16. Petřín, Praha tisíc (19.) 17. Kostnice v Kutné Hoře Sedlci tisíc (22.) 18. Katedrála Sv. Víta, Praha tisíc* (16.) 19. Zoo Ostrava tisíc (18.) 20. Státní zámek Lednice tisíc (20.) Přehled návštěvnosti turistických cílů České republiky za rok 2007 ukazuje jednoznačnou dominanci Prahy, která je v rámci prvních 20ti nejvíce navštěvovaných cílů zastoupena hned 9x, z toho dokonce pětkrát zcela jednoznačně vede. Jelikož se v Libereckém kraji nenachází žádný turistický cíl opravdu mezinárodního významu (např. památka UNESCO), nepatří tedy mezi typické tahouny návštěvnosti. Zde je zastoupen pouze jedním opravdu silným turistickým cílem a tím je ZOO Liberec, jejíž vysoká návštěvnost téměř 400 tisíc návštěvníků ročně ji řadí na 13. místo. V rámci hodnocení návštěvnosti všech zoologických zahrad v ČR jako takových jí ale patří už 6. místo. Mezi další významné turistické cíle Libereckého kraje, které však již nenáleží mezi prvních dvacet nejnavštěvovanějších míst v ČR, patří Centrum Babylon (259 tis.) a státní zámek Sychrov (125 tis.). Z budoucího hlediska má jistě velmi významný potenciál pro zvýšení návštěvnosti jednoznačně liberecký vysílač a hotel Ještěd, zejména, pokud by se ho podařilo nechat zapsat na seznam světového kulturního dědictví UNESCO jako významnou technickou památku. 18

19 4. CESTOVNÍ RUCH V PODMÍNKÁCH ZAJIŠŤOVANÝCH LIBERECKÝM KRAJEM 4.1 PODPORA ROZVOJE CESTOVNÍHO RUCHU V KRAJSKÝCH KONCEPČNÍCH DOKUMENTECH Cestovní ruch je jedno z mnoha odvětví, které tvoří součást všeobecného rozvoje území kraje. Dle zákona č. 129/2000 Sb. o krajích (krajském zřízení) je jasně určeno, že kraj by měl pečovat o všestranný rozvoj svého území a o potřeby svých občanů ( 1, odst. 4) a také má pravomoc prostřednictvím svého rozhodovacího orgánu zastupitelstva schvalovat koncepce rozvoje cestovního ruchu na jeho území, zajišťovat jejich realizaci a kontrolovat jejich plnění. Pro efektivní a úspěšné řízení rozvoje celkového rozvoje území i rozvoje dílčích odvětví, tedy i cestovního ruchu je nezbytné stanovit cíle, které mají být v určitém časovém horizontu dosaženy, a také formulovat jednotlivé kroky vedoucí k dosažení stanovených cílů. Tyto cíle i dílčí kroky jsou shrnuty v koncepčních dokumentech. Kvalitně zpracované koncepční dokumenty, vytvářené buďto jako dokumenty rozvojové (popisující budoucí směry rozvoje ve všech socioekonomických oblastech), nebo jako dílčí oborové dokumenty, např. pro oblast cestovního ruchu, životního prostředí, dopravy atd., jsou základem pro dlouhodobě úspěšný rozvoj. Podobně jako na úrovni České republiky existuje Koncepce státní politiky cestovního ruchu, zpracovávají své koncepční dokumenty také kraje a Liberecký kraj není výjimkou. Důvodem je snaha o přesnější zmapování situace v oblasti cestovního ruchu v rámci jejich územního obvodu a následné relevantní zacílení rozvojových priorit. Oblast cestovního ruchu je součástí všech hlavních koncepčních dokumentů Libereckého kraje a zároveň má i svoji oborovou koncepci v podobě Programu rozvoje cestovního ruchu Libereckého kraje. Mezi tyto hlavní koncepční dokumenty Libereckého kraje patří: Strategie rozvoje Libereckého kraje je to dlouhodobý koncepční dokument, který určuje základní linie rozvoje kraje a to ve všech základních tematických oblastech a na relativně dlouhé období. Cestovní ruch je součástí strategického cíle A. Dynamická a konkurenceschopná ekonomika kde má vymezeno samostatné rozvojové opatření: A.6 Rozvoj cestovního ruchu jako významného sektoru ekonomiky kraje. Díky charakteru cestovního ruchu má na jeho rozvoj vliv i mnoho dalších oblastí, které jsou součástí i jiných opatření např. rozvoj kultury (opatření B.4, B.5), dopravy (C.1, C.2), životního prostředí (D.3) nebo spolupráce (E.1). Program rozvoje Libereckého kraje je střednědobý dokument, který vychází ze strategie a navazuje na ni a ve střednědobém horizontu vytyčuje opatření a aktivity, které bude Liberecký kraj realizovat, aby dosáhl svých strategických cílů. Rozvojové opatření A.6 Strategie věnované cestovnímu ruchu je v rámci Programu rozepsáno do tří dílčích opatření: A.6a Rozvoj turistické infrastruktury a služeb, A.6b Marketing a podpora efektivní spolupráce aktérů CR, A.6c Organizační struktura cestovního ruchu a lidské zdroje. 19

20 Strategie udržitelného rozvoje Libereckého kraje je povahou podobný dokument jako všeobecná strategie, ale svým tématickým zaměřením je primárně orientován na trvale udržitelný rozvoj, který se opírá o tři základní pilíře ekonomický, sociální a environmentální. V rámci Strategie udržitelného rozvoje LK je oblast cestovního ruchu primárně rozvíjena v rámci pilíře ekonomika jako priorita C a konkrétní cíle jsou zaměřeny na rozvoj doplňkové infrastruktury cestovního ruchu, destinačního managementu, šetrné turistiky a lázeňství. Jelikož má tato Strategie výrazné zaměření na rozvoj environmentálního pilíře, což je důležitá součást potenciálu a následného rozvoje cestovního ruchu, tak tím pádem má i většina opatření významný podíl na rozvoji cestovního ruchu jako celého odvětví. Nejvýznamnějším koncepčním dokumentem Libereckého kraje v oblasti cestovního ruchu je jeho vlastní oborová koncepce nazvaná Program rozvoje cestovního ruchu Libereckého kraje. Tento Program si Liberecký kraj, na rozdíl od jiných krajů, pořídil již na začátku jeho fungování v roce V souvislosti s mnoha změnami (nové rozpočtové období EU, změny v rajonizaci CR, nová organizační struktura ) došlo v roce 2007 k aktualizaci jeho návrhové části s výhledem na období let Obsahové zaměření Program je členěno na dva významné celky: Analytická část zde jsou popsány a analyzovány jednotlivé oblasti cestovního ruchu jako je například nabídka a poptávka CR, jeho ekonomické přínosy, organizace a řízení, marketing nebo SWOT analýza celé oblasti. Návrhová část navazuje na výsledky části analytické a následně je rozpracovává do rozvojových oblastí pro budoucí období platnosti Programu. Jako východisko je formulována vize, vymezující čeho by mělo být na konci platnosti dokumentu v regionu dosaženo. Tato vize je konkretizována do jednotlivých strategických cílů, priorit a opatření. Finální kapitolou návrhové části je akční plán, který představuje konkretizaci rozvojových opatření již do reálných aktivit s definováním hlavních garantů jejich uskutečňování, s uvedením dalších možných podmínek realizace včetně návaznosti na možnosti financování. Nedílnou součástí akčního plánu je přehled konkrétních projektových záměrů, které by mohly být realizovány v nejbližších 2-3 letech. Při vytváření programu rozvoje cestovního ruchu není ani tak důležité shromažďovat velké množství faktografie, ale především jde o účelnost využití získaných poznatků a informací, nalezení jejich vzájemných vazeb a možnost vyvodit z nich závěry ohledně situace v území. Kvalitně provedená analýza stavu cestovního ruchu, jeho pozitiv i nedostatků je klíčovým předpokladem pro správné nastavení opatření v návrhové části tak, aby jejich realizace přispěla k žádoucímu rozvoji cestovního ruchu na území kraje a ke zvýšení žádoucích ekonomických efektů z fungování tohoto odvětví. Specifickým typem dokumentu, používaným v oblasti cestovního ruchu, je marketingová studie (strategie). Jejím účelem je detailně analyzovat možnosti prezentace a propagace daného kraje a jednotlivých regionů včetně návrhu konkrétních aktivit a projektů. Není to tedy strategický dokument v pravém slova smyslu, protože se nezabývá rozvojem odvětví cestovního ruchu jako celku, ale zpracovává pouze jednu jeho dílčí oblast. Míra obecnosti marketingové studie je obdobná nebo i nižší než u akčního plánu. 20

Zhodnocení dosavadního vývoje trhu cestovního ruchu v roce 2009

Zhodnocení dosavadního vývoje trhu cestovního ruchu v roce 2009 Zhodnocení dosavadního vývoje trhu cestovního ruchu v roce 2009 Konference Hospitality & Tourism Summit 2009 Praha, 9. červen 2009 Aktuální výsledky UNWTO World Tourism Barometer za měsíce leden a únor

Více

X. Cestovní ruch. moderního životního stylu

X. Cestovní ruch. moderního životního stylu Kap 10-2003.qxd 10.1.2003 14:53 Page 213 213 Cestování součást moderního životního stylu Cestovní ruch se ve druhé polovině dvacátého století prosadil jako nejvýraznější společenský, kulturní i ekonomický

Více

Profil domácího turisty (zima 2009/2010)

Profil domácího turisty (zima 2009/2010) Profil domácího turisty (zima 2009/2010) Bc. Petra Paduchová CzechTourism EDEN Cíl: Zjistit profil domácích návštěvníků / turistů v krajích / regionech České republiky Termín projektu: 2009 2014 Způsob

Více

Ministerstvo pro místní rozvoj ČR Ing. Miroslav Kalous

Ministerstvo pro místní rozvoj ČR Ing. Miroslav Kalous Ministerstvo pro místní rozvoj ČR Ing. Miroslav Kalous Ing. Miroslav Kalous Náměstek ministra Obsah prezentace Význam cestovního ruchu pro ČR Základní statistická data cestovního ruchu Podpora cestovního

Více

Marketingové aktivity a formy spolupráce k propagaci turistického regionu Východní Morava

Marketingové aktivity a formy spolupráce k propagaci turistického regionu Východní Morava Marketingové aktivity a formy spolupráce k propagaci turistického regionu Východní Morava Konference CESTOVNÍM RUCHEM K POZNÁVÁNÍ A PROSPERITĚ Valašské Meziříčí 24. 2. 2011 Centrála cestovního ruchu Východní

Více

PŘÍJEZDOVÝ CESTOVNÍ RUCH 2009-2015

PŘÍJEZDOVÝ CESTOVNÍ RUCH 2009-2015 PŘÍJEZDOVÝ CESTOVNÍ RUCH 2009-205 Srpen 204 / Jan Tuček / Markéta Hájková / STEM/MARK, a.s. Souhrnné výsledky za. pololetí 204 Obsah prezentace O projektu Odhad počtu zahraničních návštěvníků a jejich

Více

Poptávka a mezinárodní cestovní ruch. Blok č. 2

Poptávka a mezinárodní cestovní ruch. Blok č. 2 Poptávka a mezinárodní cestovní ruch Blok č. 2 Prostorový model (Mariot) Lokalizační a selektivní předpoklady tvoří v prostoru 2 póly rozdílného (protikladného) charakteru L S Realizační faktory umožňují

Více

HLAVNÍ SCHÉMA ROZVOJOVÝCH OPATŘENÍ A AKTIVIT K JEJICH NAPLNĚNÍ

HLAVNÍ SCHÉMA ROZVOJOVÝCH OPATŘENÍ A AKTIVIT K JEJICH NAPLNĚNÍ HLAVNÍ SCHÉMA ROZVOJOVÝCH OPATŘENÍ A AKTIVIT K JEJICH NAPLNĚNÍ Strategická vize Turistická oblast Ostravsko moderní centrum živé kultury, zábavy a sportu s unikátními industriálními atraktivitami nabízející

Více

Počet lůžek v krajích 31.12. 2012

Počet lůžek v krajích 31.12. 2012 Tabulky: Tabulka 1: Vysočina - ubytovací kapacity... 3 Tabulka 2: Hromadná ubytovací zařízení - Kraje 212... 4 Tabulka 3: Počet hostů - Vysočina... 4 Tabulka 4: Počet hostů - Kraje... 6 Tabulka 5: Hosté

Více

Statistické šetření ubytovacích zařízení cestovního ruchu, cestovních kanceláří a cestovních agentur na území ČR

Statistické šetření ubytovacích zařízení cestovního ruchu, cestovních kanceláří a cestovních agentur na území ČR Statistické šetření ubytovacích zařízení cestovního ruchu, cestovních kanceláří a cestovních agentur na území ČR 2. FÁZE ŠETŘENÍ UBYTOVACÍCH ZAŘÍZENÍ 1. FÁZE ŠETŘENÍ CK / CA 1 Projekt a jeho cíle Popis

Více

1 PRIORITNÍ OBLASTI A OPATŘENÍ

1 PRIORITNÍ OBLASTI A OPATŘENÍ 1 PRIORITNÍ OBLASTI A OPATŘENÍ Splnění zvolených globálních a specifických cílů je podmíněno realizací řady aktivit. Jejich návrh je zpracován v následující kapitole, a to na 3 úrovních dle míry abstrakce/konkrétnosti:

Více

Statistická šetření ubytovacích zařízení cestovního ruchu a cestovních kanceláří a agentur na území ČR. Brno, 27. listopadu 2014

Statistická šetření ubytovacích zařízení cestovního ruchu a cestovních kanceláří a agentur na území ČR. Brno, 27. listopadu 2014 Statistická šetření ubytovacích zařízení cestovního ruchu a cestovních kanceláří a agentur na území ČR Brno, 27. listopadu 2014 Systém statistických projektů OCR (období 2009-6/2015): Zkvalitnění informací:

Více

Tabulkové vyhodnocení vlivů. na životní prostředí

Tabulkové vyhodnocení vlivů. na životní prostředí Tabulkové vyhodnocení vlivů opatření prioritních os 1, 2 a 3 na životní prostředí Tabulka se vztahuje ke kapitole 7.3. textu vyhodnocení, v němž jsou také podrobně popsány metody hodnocení. V rámci legendy

Více

PŘÍLOHA Č. 2 NÁVRHOVÉ ČÁSTI

PŘÍLOHA Č. 2 NÁVRHOVÉ ČÁSTI PŘÍLOHA Č. 2 NÁVRHOVÉ ČÁSTI MARKETINGOVÝ PLÁN NA LÉTA 2011-1014 Počet stran: 14 1 OBSAH 1 PLÁN ČINNOSTI PRO CÍLOVÉ TRHY A DLE JEDNOTLIVÝCH SPEC. CÍLŮ... 3 2 HODNOCENÍ A MĚŘENÍ ÚSPĚŠNOSTI MARKETINGOVÉHO

Více

Integrovaný plán rozvoje území

Integrovaný plán rozvoje území Integrovaný plán rozvoje území regionu soudržnosti Jihozápad SEMINÁŘ PRO ŽADATELE Plzeň a České Budějovice Základní informace o dokumentu Název: Integrovaný plán rozvoje území NUTS II Jihozápad (IPRÚ)

Více

Informace o projektech realizovaných z IOP odborem cestovního ruchu

Informace o projektech realizovaných z IOP odborem cestovního ruchu Informace o projektech realizovaných z IOP odborem cestovního ruchu Odbor cestovního ruchu bude v následujícím programovacím období realizovat v rámci IOP projekty zaměřené na kvalitu služeb v cestovním

Více

Ekonomická krize a cestovní ruch v České republice

Ekonomická krize a cestovní ruch v České republice Ekonomická krize a cestovní ruch v České republice Ing. Jaromír Beránek Mag Consulting, s.r.o. Kde se krize objevila? vznik krize v USA 1. zmínka o krizi: Alan Greenspan (bývalý předseda Fedu) duben 2008

Více

Karlovarský kraj problémová analýza

Karlovarský kraj problémová analýza Karlovarský kraj problémová analýza RNDr. Jan Vozáb, PhD Analýza rozvojových charakteristik a potřeb kraje Makroekonomický vývoj Internacionalizace ekonomiky Odvětvová specializace kraje Znalostní ekonomika

Více

SWOT Analýza. BM region o.p.s. 1

SWOT Analýza. BM region o.p.s. 1 SWOT ANALÝZA BM region o.p.s. 1 OBSAH OBSAH... 2 ÚVOD... 2 1. OBYVATELSTVO A OBČANSKÁ VYBAVENOST... 3 2. TECHNICKÁ A DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURA... 4 3. PODNIKÁNÍ... 5 4. CESTOVNÍ RUCH... 6 ÚVOD SWOT analýza

Více

Kampaň Česko země příběhů. Martin Šlajchrt _

Kampaň Česko země příběhů. Martin Šlajchrt _ Kampaň Česko země příběhů Martin Šlajchrt _ Domácí cestovní ruch - jaký je aktuální stav 9.12.2013 2 Základní charakteristiky pobytu Jaký je návštěvník turistických regionů v ČR? Kategorie Podíl návštěvníků

Více

SWOT Analýza. BM region o.p.s. 1

SWOT Analýza. BM region o.p.s. 1 SWOT ANALÝZA BM region o.p.s. 1 OBSAH OBSAH... 2 ÚVOD... 2 1. OBYVATELSTVO A OBČANSKÁ VYBAVENOST... 3 2. TECHNICKÁ A DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURA... 4 3. PODNIKÁNÍ... 5 4. CESTOVNÍ RUCH... 6 ÚVOD SWOT analýza

Více

Aktivity a záměry Olomouckého kraje v oblasti cestovního ruchu

Aktivity a záměry Olomouckého kraje v oblasti cestovního ruchu Aktivity a záměry Olomouckého kraje v oblasti cestovního ruchu Konference Společně správným směrem spolupráce s partnery i médii Vyhodnocení činnosti v letech 2008 2009 a nástin další spolupráce Ostrava

Více

Postavení a význam cestovního ruchu v České republice

Postavení a význam cestovního ruchu v České republice Postavení a význam cestovního ruchu v České republice Veřejné výdaje na podporu cestovního ruchu Přínosy z cestovního ruchu pro Českou republiku Podíly regionů na přínosech z cestovního ruchu Březen 2013

Více

PROJEKTY ROP Střední Morava turistická destinace Moravská jantarová stezka

PROJEKTY ROP Střední Morava turistická destinace Moravská jantarová stezka Střední Morava Sdružení cestovního ruchu PROJEKTY ROP Střední Morava turistická destinace Moravská jantarová stezka Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova: Evropa investuje do venkovských oblastí

Více

Návštěvnost turistických cílů v ČR 2008

Návštěvnost turistických cílů v ČR 2008 TOP 10 (20) nejnavštěvovanějších turistických cílů v ČR pořadí turistický cíl počet pořadí návštěvníků 2007 1. Pražský hrad 1,34 milionu (1.) 2. Zoo Praha 1,20 milionu (2.) 3. Židovské muzeum, Praha 612

Více

rýmařovsko kouzlo přírody a historie

rýmařovsko kouzlo přírody a historie rýmařovsko kouzlo přírody a historie prezentace komplexní marketingové studie Tato studie je financována Evropskou unií a Moravskoslezským krajem v rámci opatření Společného regionálního operačního programu

Více

Návštěvnost turistických cílů v ČR 2009

Návštěvnost turistických cílů v ČR 2009 TOP 10 (20) nejnavštěvovanějších turistických cílů v ČR pořadí turistický cíl počet pořadí návštěvníků 2008 1. ZOO Praha 1,3 milionu (2.) 2. Pražský hrad 1,21milionu (1.) 3. Aquapalace Praha 760 tisíc

Více

Statistické šetření ubytovacích zařízení cestovního ruchu, cestovních kanceláří a cestovních agentur na území ČR

Statistické šetření ubytovacích zařízení cestovního ruchu, cestovních kanceláří a cestovních agentur na území ČR Statistické šetření ubytovacích zařízení cestovního ruchu, cestovních kanceláří a cestovních agentur na území ČR VÝSLEDKY 2. FÁZE ŠETŘENÍ CK / CA Praha, 28. 5. 2014 1 Projekt a jeho cíle Popis 2. fáze

Více

ANALYTICKÁ ČÁST. SWOT analýza Integrované strategie rozvoje regionu Zábřežsko

ANALYTICKÁ ČÁST. SWOT analýza Integrované strategie rozvoje regionu Zábřežsko ANALYTICKÁ ČÁST SWOT analýza Integrované strategie rozvoje Zábřežsko na období 2007-2013 Centrum pro komunitní práci Střední Morava Regionální kancelář Šumperk Ing. Anna Bartošová Nemocniční 53 email:

Více

Strategické dokumenty JMK

Strategické dokumenty JMK Strategické dokumenty JMK Koncepční dokumenty Jihomoravského kraje a jejich vzájemné vazby Dílčí koncepce Dlouhodobý záměr vzdělávání a vzdělávací soustavy Střednědobý plán rozvoje sociálních služeb Koncepce

Více

Analýza kongresového a incentivního segmentu cestovního ruchu. Únor 2011

Analýza kongresového a incentivního segmentu cestovního ruchu. Únor 2011 Analýza kongresového a incentivního segmentu cestovního ruchu Únor 2011 Obsah studie Kongresová a incentivní turistika - základní popis segmentu Zmapování stávající situace KIT Zmapování situace v oblasti

Více

Představení aktivit Olomouckého kraje v oblasti podpory zaměstnanosti. 2. prosinec 2013, Olomouc

Představení aktivit Olomouckého kraje v oblasti podpory zaměstnanosti. 2. prosinec 2013, Olomouc Představení aktivit Olomouckého kraje v oblasti podpory zaměstnanosti 2. prosinec 2013, Olomouc Struktura prezentace Základní charakteristika Olomouckého kraje Možnosti a kompetence krajské samosprávy

Více

Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova: Evropa investuje do venkovských oblastí

Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova: Evropa investuje do venkovských oblastí Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova: Evropa investuje do venkovských oblastí 1) Úvod do oblasti dotací 2) Programy na podporu rozvoje cestovního ruchu I. Regionální operační program NUTS II SV

Více

Postavení a význam cestovního ruchu v České republice Přínosy cestovního ruchu pro Českou republiku sledované období 2006-2008

Postavení a význam cestovního ruchu v České republice Přínosy cestovního ruchu pro Českou republiku sledované období 2006-2008 TRAVEL, LEISURE AND TOURISM Postavení a význam cestovního ruchu v České republice Přínosy cestovního ruchu pro Českou republiku sledované období 2006-2008 červen 2010 prezentace 12.7.2010 ADVISORY Cíle

Více

Konkurenceschopnost českých horských středisek podpora a rozvoj horských středisek z pohledu státu

Konkurenceschopnost českých horských středisek podpora a rozvoj horských středisek z pohledu státu Konkurenceschopnost českých horských středisek podpora a rozvoj horských středisek z pohledu státu MINISTERSTVO PRO MÍSTNÍ ROZVOJ ČR Praha 2015 Obsah Podpora horských oblastí v roce 2007 2015 Národní program

Více

PROGRAMY KE ZLEPŠENÍ KVALITY OVZDUŠÍ ZÓN A AGLOMERACÍ (PZKO)

PROGRAMY KE ZLEPŠENÍ KVALITY OVZDUŠÍ ZÓN A AGLOMERACÍ (PZKO) PROGRAMY KE ZLEPŠENÍ KVALITY OVZDUŠÍ ZÓN A AGLOMERACÍ (PZKO) Programy ke zlepšení kvality ovzduší 2014 Součást Střednědobé strategie (do roku 2020) zlepšení kvality ovzduší v ČR Pro všechny zóny a aglomerace

Více

Regionální operační program Střední Morava. Přehled priorit a opatření. Duben 2007. Prioritní osy programu

Regionální operační program Střední Morava. Přehled priorit a opatření. Duben 2007. Prioritní osy programu Regionální operační program Střední Morava Přehled priorit a opatření Duben 2007 Prioritní osy programu Prioritní osa 1 Doprava... 2 Prioritní osa 2 - Integrovaný rozvoj a obnova regionu... 3 Prioritní

Více

POZICE TECHNICKÝCH PAMÁTEK V NABÍDCE TURISTICKÉHO POTENCIÁLU

POZICE TECHNICKÝCH PAMÁTEK V NABÍDCE TURISTICKÉHO POTENCIÁLU POZICE TECHNICKÝCH PAMÁTEK V NABÍDCE TURISTICKÉHO POTENCIÁLU (STATISTIKY A TRENDY V INDUSTRIÁLNÍ TURISTICE) 1 TECHNICKÁ PAMÁTKA JE.. Stavba, technické zařízení nebo technické řešení jedinečné nebo zajímavé

Více

1.Teoretické vymezení cestovního ruchu v platební bilanci 2. Cestovní ruch v platební bilanci ČR 3. Dopady hospodářské krize na cestovní ruch 4.

1.Teoretické vymezení cestovního ruchu v platební bilanci 2. Cestovní ruch v platební bilanci ČR 3. Dopady hospodářské krize na cestovní ruch 4. Zahraniční cestovní ruch ČR Rudolf Olšovský ředitel odboru platební bilance Sekce měnová a statistiky ČNB VŠE Praha 17. září 2009 Obsah 1.Teoretické vymezení cestovního ruchu v platební bilanci 2. Cestovní

Více

STRATEGICKÝ PLÁN ROZVOJE NOVÉHO MĚSTA NA MORAVĚ STRATEGIE MĚSTA

STRATEGICKÝ PLÁN ROZVOJE NOVÉHO MĚSTA NA MORAVĚ STRATEGIE MĚSTA STRATEGICKÝ PLÁN ROZVOJE NOVÉHO MĚSTA NA MORAVĚ STRATEGIE MĚSTA Finální verze prosinec 2008 OBSAH: 1. ÚVOD... 4 2. STRATEGICKÁ VIZE MĚSTA... 5 3. STRATEGICKÉ CÍLE... 6 3 1. ÚVOD Nezbytnou součástí Strategického

Více

SWOT ANALÝZA DEFINOVANÁ V PLÁNU ROZVOJE KRAJE PRO PROBLÉMOVÝ OKRUH VENKOVSKÝ PROSTOR A ZEMĚDĚLSTVÍ

SWOT ANALÝZA DEFINOVANÁ V PLÁNU ROZVOJE KRAJE PRO PROBLÉMOVÝ OKRUH VENKOVSKÝ PROSTOR A ZEMĚDĚLSTVÍ SWOT ANALÝZA DEFINOVANÁ V PLÁNU ROZVOJE KRAJE PRO PROBLÉMOVÝ OKRUH VENKOVSKÝ PROSTOR A ZEMĚDĚLSTVÍ SILNÉ STRÁNKY půdně a klimaticky vhodná území pro rozvoj zemědělských aktivit v nepotravinářské produkci

Více

Stanovisko Agentury Helptour k projektu Náboženský cestovní ruch (NCR) agentury Czechtourism

Stanovisko Agentury Helptour k projektu Náboženský cestovní ruch (NCR) agentury Czechtourism Stanovisko Agentury Helptour k projektu Náboženský cestovní ruch (NCR) agentury Czechtourism A. Vzhledem zejména k zhodnocení a porovnání připravovaných výstupů projektu NCR a projektu MAGNI, konkrétním

Více

CÍRKEVNÍTURISTIKA Srpen 2010

CÍRKEVNÍTURISTIKA Srpen 2010 Srpen 2010 Průběžná zpráva o realizaci projektu pro projektové partnery Etapa 1 HelpTour - Agentura pro rozvoj cestovního ruchu Projekt Prezentace a propagace církevních památek a kulturně-historického

Více

Do roku 2000 velmi mnoho technických památek stálo mimo centrum zájmu turistického průmyslu

Do roku 2000 velmi mnoho technických památek stálo mimo centrum zájmu turistického průmyslu Mgr. Eva Torčíková 12.3.2010 Do roku 2000 velmi mnoho technických památek stálo mimo centrum zájmu turistického průmyslu hlavním důvodem však není nedostatek jejich propagace, protože ta se v poslední

Více

2 KONKURENCESCHOPNOST FIRMY POSKYTUJÍCÍ UBYTOVACÍ KAPACITU

2 KONKURENCESCHOPNOST FIRMY POSKYTUJÍCÍ UBYTOVACÍ KAPACITU 2 KONKURENCESCHOPNOST FIRMY POSKYTUJÍCÍ UBYTOVACÍ KAPACITU Ministerstvo pro místní rozvoj České republiky předložilo v roce 2006 Koncepci státní politiky cestovního ruchu v České republice na období let

Více

ROP Severozápad 2007-13 ve zkratce. Bc. Petr Achs, 24. dubna 2008, KÚÚK

ROP Severozápad 2007-13 ve zkratce. Bc. Petr Achs, 24. dubna 2008, KÚÚK ROP Severozápad 2007-13 ve zkratce Bc. Petr Achs, 24. dubna 2008, KÚÚK ROP Severozápad Hlavní programový dokument určující priority regionu pro čerpání strukturálních fondů v programovém období 2007 2013

Více

Geoturismus jako forma rozvoje venkovských oblastí

Geoturismus jako forma rozvoje venkovských oblastí Geoturismus jako forma rozvoje venkovských oblastí Případová studie Chotěbořsko Mgr. Iveta Čtveráková iveta.ctverakova@natur.cuni.cz Seminář Venkov 2015 5. 2. 2015 Téma geoturismu v kontextu aktuálních

Více

Regionální operační program Severovýchod

Regionální operační program Severovýchod Regionální operační program Severovýchod Přehled priorit a opatření Duben 2007 Prioritní osy programu Prioritní osa 1 - Rozvoj dopravní infrastruktury... 2 Prioritní osa 2 - Rozvoj městských a venkovských

Více

Aktivity MMR ČR v rámci podpory rozvoje cestovního ruchu. Seminář Sdružení lázeňských míst České republiky 14. červen 2011, Lázně Bohdaneč

Aktivity MMR ČR v rámci podpory rozvoje cestovního ruchu. Seminář Sdružení lázeňských míst České republiky 14. červen 2011, Lázně Bohdaneč Aktivity MMR ČR v rámci podpory rozvoje cestovního ruchu Seminář Sdružení lázeňských míst České republiky 14. červen 2011, Lázně Bohdaneč Plán aktivit cestovního ruchu: - dříve Konsolidovaný plán podpory

Více

ANALÝZA POTŘEB UŽIVATELŮ STATISTIKY

ANALÝZA POTŘEB UŽIVATELŮ STATISTIKY ANALÝZA POTŘEB UŽIVATELŮ STATISTIKY VYBRANÝCH SEKTORŮ CESTOVNÍHO RUCHU NA ÚZEMÍ ČR Prezentace Praha, 30. srpna 2010 Předmětné sektory a jednotlivé fáze projektu Předmětné sektory Hromadná a individuální

Více

Jak na peníze z Evropské unie?

Jak na peníze z Evropské unie? Regionální operacní program pro Strední Cechy 2007-2013 Jak na peníze z Evropské unie? V období 2007-2013 je pro Českou republiku připraven z Evropské unie balíček peněz v objemu asi 750 mld. Kč. Česká

Více

Regionální operační program severozápad. Aktuální problémy domácího cestovního ruchu

Regionální operační program severozápad. Aktuální problémy domácího cestovního ruchu Regionální operační program severozápad Aktuální problémy domácího cestovního ruchu 21. září 2010 L I T O M Ě Ř I C E Tomio Okamura viceprezident AČCKA SOUČASNÝ STAV PŘÍJEZDOVÉHO A DOMÁCÍHO CESTOVNÍHO

Více

1BHospodářský telegram 12/2010

1BHospodářský telegram 12/2010 1BHospodářský telegram 12/ Konjunkturální vývoj Obchodní klima v Sasku v porovnání 115 110 105 Sasko nové země Německo S 110,2 nz 107,6 N 107,6 100 95 90 85 80 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008

Více

Aktualizace KPS, oblast podnikání

Aktualizace KPS, oblast podnikání Připraveno pro: Oblastní hospodářská komora Aktualizace KPS, oblast podnikání Datum: Místo: Předkládá: 2011-11-23 Hotel Vitality Vendryně Ing. Marian Razima, HRAT, s.r.o. Aktualizace KPS, oblast podnikání

Více

STRATEGICKÝ PLÁN ROZVOJE MĚSTA PŘÍBRAM NA OBDOBÍ LET 2014-2020

STRATEGICKÝ PLÁN ROZVOJE MĚSTA PŘÍBRAM NA OBDOBÍ LET 2014-2020 STRATEGICKÝ PLÁN ROZVOJE MĚSTA PŘÍBRAM NA OBDOBÍ LET 2014-2020 1024 Doc. Ing. Lubor Hruška, Ph.D. a kolektiv PROCES Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s.r.o. a 1 Projekt Zpracování strategického plánu

Více

Marketingová podpora lázeňského cestovního ruchu

Marketingová podpora lázeňského cestovního ruchu Marketingová podpora lázeňského cestovního ruchu Obsah prezentace Nová organizační struktura CzechTourism Marketingové produkty Cílové trhy Marketingová podpora lázeňství Lázeňské statistiky v příjezdovém

Více

Ing. Jitka Zikmundová, MBA Workshop Kašperské Hory, středa 20.6.2012

Ing. Jitka Zikmundová, MBA Workshop Kašperské Hory, středa 20.6.2012 Ing. Jitka Zikmundová, MBA Workshop Kašperské Hory, středa 20.6.2012 23.11.2011 prezentace záměru tvorby strategie cestovního ruchu pro město Kašperské Hory radě města 6.12.2011 rozhovor s paní starostkou

Více

Manažerské shrnutí výsledků analýzy jednotlivých strategických dokumentů

Manažerské shrnutí výsledků analýzy jednotlivých strategických dokumentů Manažerské shrnutí výsledků analýzy jednotlivých strategických dokumentů Z genderové analýzy vyplynulo hodnocení souhlasu resp. nesouhlasu () jednotlivých genderových skupin se stanovenými cíly jednotlivých

Více

PRIORITY EU V OBLASTI UDRŽITELNÉHO ROZVOJE CR

PRIORITY EU V OBLASTI UDRŽITELNÉHO ROZVOJE CR Vzdělávací program Podnikové řízení v oblasti cestovního ruchu je financován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem ČR v rámci projektu Školení a vzdělávání pracovníků v cestovním ruchu. PRIORITY

Více

Ohře spojuje atraktivity pro děti i dospělé. 3G, marketing CR města Louny Komise cestovního ruchu Louny. Jan Vaic, člen komise

Ohře spojuje atraktivity pro děti i dospělé. 3G, marketing CR města Louny Komise cestovního ruchu Louny. Jan Vaic, člen komise Ohře spojuje atraktivity pro děti i dospělé 3G, marketing CR města Louny Komise cestovního ruchu Louny Jan Vaic, člen komise Komise CR v Lounech Poradní orgán Rady Města Loun 6 členů, odborníků se zkušenostmi

Více

Strategie rozvoje Libereckého kraje 2006-2020

Strategie rozvoje Libereckého kraje 2006-2020 Strategie rozvoje Libereckého kraje 2006-2020 Systém m strategického plánov nování VIZE ------------------ Cíle Opatření Aktivity ------------ Strategie rozvoje Libereckého kraje Program rozvoje Libereckého

Více

Společný regionální operační program Aktuální stav a výhledy čerpání ze zdrojů opatření 3.2 Ministerstvo pro místní rozvoj Ing.

Společný regionální operační program Aktuální stav a výhledy čerpání ze zdrojů opatření 3.2 Ministerstvo pro místní rozvoj Ing. Společný regionální operační program Aktuální stav a výhledy čerpání ze zdrojů opatření 3.2 Ministerstvo pro místní rozvoj Ing. Olga Nováková Struktura příspěvku 1. Společný regionální operační program

Více

IROP. Mgr. Richard Hubl Úřad Regionální rady Jihovýchod

IROP. Mgr. Richard Hubl Úřad Regionální rady Jihovýchod IROP Mgr. Richard Hubl Úřad Regionální rady Jihovýchod Jsme na dotacích závislí? Podpořené projekty ROP JV a podpora brownfieldů Osa 2 Podpora udržitelného cestovního ruchu Celkem podpořeno 4 projektů

Více

Ipsos pro Czech Tourism Segmentace zahraničních návštěvníků. Fórum cestovního ruchu Říjen 2014. Nobody s Unpredictable

Ipsos pro Czech Tourism Segmentace zahraničních návštěvníků. Fórum cestovního ruchu Říjen 2014. Nobody s Unpredictable Ipsos pro Czech Tourism Segmentace zahraničních návštěvníků Fórum cestovního ruchu Říjen 2014 Nobody s Unpredictable Ipsos pro CzT Zahraniční turisté Monitoring turistů Evropa (2011), segmentace turistů

Více

Příjezdový cestovní ruch v roce 2011. Březen 2012 / Jan Tuček / STEM/MARK, a.s. (a ve 4Q 2011)

Příjezdový cestovní ruch v roce 2011. Březen 2012 / Jan Tuček / STEM/MARK, a.s. (a ve 4Q 2011) PŘÍJEZDOVÝ CESTOVNÍ RUCH 2009-2015 Příjezdový cestovní ruch v roce 2011 Březen 2012 / Jan Tuček / STEM/MARK, a.s. (a ve 4Q 2011) Obsah prezentace Představení projektu Příjezdový cestovní ruch v roce 2011

Více

ANALÝZA ÚZEMNÍ DIMENZE DOPRAVY A JEJÍ VLIV NA KONKURENCESCHOPNOST A ZAMĚSTNANOST A DOPORUČENÍ PRO OBDOBÍ 2014+

ANALÝZA ÚZEMNÍ DIMENZE DOPRAVY A JEJÍ VLIV NA KONKURENCESCHOPNOST A ZAMĚSTNANOST A DOPORUČENÍ PRO OBDOBÍ 2014+ Podkladové studie pro přípravu ČR na využívání fondů EU v období 2014+ ANALÝZA ÚZEMNÍ DIMENZE DOPRAVY A JEJÍ VLIV NA KONKURENCESCHOPNOST A ZAMĚSTNANOST A DOPORUČENÍ PRO OBDOBÍ 2014+ zpracovatel Realizační

Více

Cestovní ruch v České republice

Cestovní ruch v České republice Cestovní ruch v České republice Aktuální situace a trendy v hotelnictví a kongresovém turismu 30. června 2011 Multiplikační model Souhrn přínosů a pozitivních vlivů cestovního ruchu v ČR 550 Tržby z cestovního

Více

Analýza přínosů cestovního ruchu a strategie rozvoje cestovního ruchu v Českém Krumlově

Analýza přínosů cestovního ruchu a strategie rozvoje cestovního ruchu v Českém Krumlově Analýza přínosů cestovního ruchu a strategie rozvoje cestovního ruchu v Českém Krumlově Závěry k 1. etapě projektu analytická část (údaje platné k 30. červnu 2015) Zadavatelé: Zpracovatel: Řešitelský tým:

Více

Venkov Olomouckého kraje a jeho rozvoj. Konference Rozvoj venkova se zaměřením na služby a zaměstnanost, 11. 6. 2013

Venkov Olomouckého kraje a jeho rozvoj. Konference Rozvoj venkova se zaměřením na služby a zaměstnanost, 11. 6. 2013 Venkov Olomouckého kraje a jeho rozvoj Konference Rozvoj venkova se zaměřením na služby a zaměstnanost, 11. 6. 2013 Rozvoj venkova Olomouckého kraje Charakteristika Olomouckého kraje Nástroje rozvoje venkova

Více

Akční plán Koncepce environmentální výchovy a osvěty Olomouckého kraje pro roky 2011-2012

Akční plán Koncepce environmentální výchovy a osvěty Olomouckého kraje pro roky 2011-2012 Akční plán Koncepce environmentální výchovy a osvěty Olomouckého kraje pro roky 2011-2012 Cílem Akčního plánu Koncepce environmentální výchovy a osvěty Olomouckého kraje pro roky 2011 2012 (dále jen Akční

Více

Nový Wellness & Sport Hotel v CHKO Železné Hory, Pardubický kraj

Nový Wellness & Sport Hotel v CHKO Železné Hory, Pardubický kraj ZÁKLADNÍ INFORMAČNÍ MEMORANDUM Nový Wellness & Sport Hotel v CHKO Železné Hory, Pardubický kraj Management Contract Smlouva o řízení Česká republika Zpracoval Labartt Hospitality s.r.o. (Pouze pro určené

Více

Hospitality & Tourism Summit 13. 4. 2012. hotel Crowne Plaza

Hospitality & Tourism Summit 13. 4. 2012. hotel Crowne Plaza Hospitality & Tourism Summit 13. 4. 2012 hotel Crowne Plaza Nové logo Praha 18. 6. 2010 Brána do Čech = 4 destinace Potlačit maximálně Ústecký kraj Aktualizace Strategie rozvoje CR v roce 2010 Iniciace

Více

Regionální operační program Severozápad

Regionální operační program Severozápad Regionální operační program Severozápad Přehled priorit a opatření Duben 2007 Prioritní osy programu Prioritní osa 1 - Regenerace a rozvoj měst... 2 Prioritní osa 2 - Integrovaná podpora místního rozvoje...

Více

Aplikace městského marketingu v praxi: očekávání a realita Jiří Ježek. Měkké faktory v regionálním rozvoji, Ostrava, 25.6.2010

Aplikace městského marketingu v praxi: očekávání a realita Jiří Ježek. Měkké faktory v regionálním rozvoji, Ostrava, 25.6.2010 Aplikace městského marketingu v praxi: očekávání a realita Jiří Ježek Výzkumné problémy I. opatření a aktivity, které bychom přiřadili k městskému marketingu jsou realizovány, aniž by si jejich aktéři

Více

Finální zpráva vyhodnocení dopadů investic čerpajících pobídky a zhodnocení efektivity agentury CzechInvest

Finální zpráva vyhodnocení dopadů investic čerpajících pobídky a zhodnocení efektivity agentury CzechInvest Finální zpráva vyhodnocení dopadů investic čerpajících pobídky a zhodnocení efektivity agentury CzechInvest Agentura pro podporu a podnikání CzechInvest 15. 2. 21 Manažerské shrnutí Investiční pobídky

Více

VÁŠ PROJEKTOVÝ ZÁMĚR

VÁŠ PROJEKTOVÝ ZÁMĚR VÁŠ PROJEKTOVÝ ZÁMĚR Smyslem tohoto formuláře je upřesnit a logickou cestou definovat Váš individuální projektový záměr. Rovněž si klade za cíl reálně definovat šance na úspěch při případné žádosti o dotaci

Více

ROZVOJ TURISTICKÉHO REGIONU ČESKOLIPSKO

ROZVOJ TURISTICKÉHO REGIONU ČESKOLIPSKO ROZVOJ TURISTICKÉHO REGIONU ČESKOLIPSKO Na realizaci projektu byla podána žádost o dotaci z Regionálního operačního programu NUTS II Severovýchod (dále jen ROP SV), prioritní osy 13. 3 Cestovní ruch, oblasti

Více

Hodnocení efektivnosti programů podpory malého a středního podnikání na základě realizace projektů podpořených

Hodnocení efektivnosti programů podpory malého a středního podnikání na základě realizace projektů podpořených Příloha č. 2 Hodnocení efektivnosti programů podpory malého a středního podnikání na základě realizace projektů podpořených Českomoravskou záruční a rozvojovou bankou Skutečné efekty podpor z roku 2003

Více

Analýza aktivit cizích podnikatelů v ČR

Analýza aktivit cizích podnikatelů v ČR Analýza aktivit cizích podnikatelů v ČR Zpracoval tým Obsah: Vývoj počtu cizích podnikatelů v ČR Porovnání cizích podnikatelů podle zemí, věkové struktury a jejich regionální působnosti v ČR Oborová struktura

Více

Projektovéřízení I. Ing. Romana Hanáková

Projektovéřízení I. Ing. Romana Hanáková Projektovéřízení I. Ing. Romana Hanáková 1) Regionální politika 2) Strukturální fondy 3) Operační programy 2007 2013 4) Projektová žádost 5) Aktuální stav čerpání 6) Problémy s Operačními programy strana

Více

Strategické dokumenty a Marketingová koncepce rozvoje cestovního ruchu v Kutné Hoře

Strategické dokumenty a Marketingová koncepce rozvoje cestovního ruchu v Kutné Hoře Strategické dokumenty a Marketingová koncepce rozvoje cestovního ruchu v Kutné Hoře Konference o cestovním ruchu a památkách ve městech, obcích a regionech; duben 2013 Ivo Šanc, starosta Kutné Hory Úloha

Více

C. AKČNÍ PLÁN MĚSTA pro rok 2009

C. AKČNÍ PLÁN MĚSTA pro rok 2009 Akční plán města Týnce nad Labem 2009 Strategický plán rozvoje města Týnce nad Labem C. AKČNÍ PLÁN MĚSTA pro rok 2009 Březen 2009 SPF Group, v.o.s. 03/09 1 Akční plán města Týnce nad Labem 2009 OBSAH 1

Více

LÁZNĚ LUHAČOVICE, a.s.

LÁZNĚ LUHAČOVICE, a.s. 17. - 18. 4. 2013 Hospitality & Tourism Summit - Hotel Aquapalace Praha TVORBA PRODUKTOVÉ NABÍDKY NA ROK 2013 Ing. Jiří Dědek, MBA obchodní ředitel Lázně Luhačovice, a.s. Spa & Wellness Nature Resorts

Více

Integrovaný plán rozvoje území Šumpersko

Integrovaný plán rozvoje území Šumpersko Integrovaný plán rozvoje území Šumpersko pracovní verze Červen 2011 Stránka 1 z 29 OBSAH 1. ÚVOD... 3 2. VÝCHODISKO, CÍLE A AKTIVITY AKTUALIZOVANÉHO IPRÚ... 4 3. STRATEGIE, GLOBÁLNÍ CÍL, SPECIFICKÉ CÍLE...

Více

BUMP: integrovaný přístup k plánování městské mobility

BUMP: integrovaný přístup k plánování městské mobility BUMP: integrovaný přístup k plánování městské mobility Kurz BUMP: integrovaný přístup k plánování městské mobility je pořádaný v rámci projektu BUMP - Boosting Urban Mobility Plans financovaného prostřednictvím

Více

Oblast intervence 1.1 - Rozvoj regionální silniční dopravní infrastruktury

Oblast intervence 1.1 - Rozvoj regionální silniční dopravní infrastruktury Regionální operační program Moravskoslezsko REGIONÁLNÍ OPERAČNÍ PROGRAM MORAVSKOSLEZSKO Moravskoslezský kraj Na tento operační program je určeno 15% z celkové alokace pro všechny ROPy. Rozpočet na celkové

Více

Rating Moravskoslezského kraje

Rating Moravskoslezského kraje Rating Moravskoslezského kraje Moravskoslezský kraj Krajský úřad 28. října 117 702 18 Ostrava Tel.: 595 622 222 E-mail: posta@kr-moravskoslezsky.cz RATING MORAVSKOSLEZSKÉHO KRAJE V červnu roku 2008 byla

Více

Strategie rozvoje cestovního ruchu pro město Šternberk a mikroregion Šternbersko na období 2008 2010 (výhled do roku 2013) R E S U M É

Strategie rozvoje cestovního ruchu pro město Šternberk a mikroregion Šternbersko na období 2008 2010 (výhled do roku 2013) R E S U M É Strategie rozvoje cestovního ruchu pro město Šternberk a mikroregion Šternbersko na období 2008 2010 (výhled do roku 2013) R E S U M É Cílem dokumentu je ve městě Šternberk a mikroregionu Šternbersko zhodnotit

Více

Vysoká škola báňská Technická univerzita Ostrava Ekonomická fakulta Katedra regionální a environmentální ekonomiky

Vysoká škola báňská Technická univerzita Ostrava Ekonomická fakulta Katedra regionální a environmentální ekonomiky Vysoká škola báňská Technická univerzita Ostrava Ekonomická fakulta Katedra regionální a environmentální ekonomiky Úvodem V roce 2006 vyhlásilo MMR výzkumný program WD - Výzkum pro potřeby řešení regionálních

Více

ICT/EuroVelo 13 Stezka železné opony

ICT/EuroVelo 13 Stezka železné opony ICT/EuroVelo 13 Stezka železné opony EuroVelo, ICT a GB www.europeangreenbelt.org Evropský trh cykloturistiky (údaje z 13 studiíí z Německa, Nizozemí, Rakouska a Švýcarska) Výdaje: cykloturisté 53 EUR/os./den,

Více

Obsah informačního systému cestovního ruchu Jihočeského kraje (ISCR) v 1. fázi vzniká sjednocením stávajících internetových informačních zdrojů

Obsah informačního systému cestovního ruchu Jihočeského kraje (ISCR) v 1. fázi vzniká sjednocením stávajících internetových informačních zdrojů Obsah informačního systému cestovního ruchu Jihočeského kraje (ISCR) v 1. fázi vzniká sjednocením stávajících internetových informačních zdrojů Realizujeme úzkou a vzájemně výhodnou spolupráci s vybranými

Více

2000-2006 V rámci politiky hospodářské a sociální soudržnosti EU na léta 2000 2006 byly v Karlovarském kraji využity tyto programy:

2000-2006 V rámci politiky hospodářské a sociální soudržnosti EU na léta 2000 2006 byly v Karlovarském kraji využity tyto programy: IV. Financování projektů z prostředků EU 2000-2006 V rámci politiky hospodářské a sociální soudržnosti EU na léta 2000 2006 byly v Karlovarském kraji využity tyto programy: Společný regionální operační

Více

Ekonomická stránka CR

Ekonomická stránka CR Ekonomická stránka CR Příjmy, výdaje a bilance ZCR za rok 2007 až 2012 (v mil. Kč) 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 příjmy ze ZCR 132 914,1 139 828,2 133 118,2 132 623,0 135 954,0 135 007,0 137 815,0

Více

Cíle krajské samosprávy. Cíle a opatření

Cíle krajské samosprávy. Cíle a opatření Cíle krajské samosprávy Cíle a opatření - Definovány v : Programovém prohlášení rady kraje Bylo přijato Radou Karlovarského kraje dne 9. 6. 2005 usnesením č. RK 444/06/05 Regionální rozvoj Cíl 1.: Podpořit

Více

Dotační oblasti podpory NA ČESKÉ STRANĚ BYLO SCHVÁLENO CELKEM 75 PROJEKTŮ S CELKOVOU PODPOROU Z ERDF VE VÝŠI 15 343 321 EUR

Dotační oblasti podpory NA ČESKÉ STRANĚ BYLO SCHVÁLENO CELKEM 75 PROJEKTŮ S CELKOVOU PODPOROU Z ERDF VE VÝŠI 15 343 321 EUR Dotační oblasti podpory NA ČESKÉ STRANĚ BYLO SCHVÁLENO CELKEM 75 PROJEKTŮ S CELKOVOU PODPOROU Z ERDF VE VÝŠI 15 343 321 EUR Priorita 1: Další rozvoj a modnizace infrastruktury na zlepšení konkurenceschopnosti

Více

Komunikace, koordinace, spolupráce základní podmínky rozvoje CR

Komunikace, koordinace, spolupráce základní podmínky rozvoje CR Komunikace, koordinace, spolupráce základní podmínky rozvoje CR Setkání pracovníků CR, Dolní Kounice 29.-30. 10. 2009 Realizované projekty v rámci ROP NUTS II Jihovýchod (2007-2013) Kongresová, veletržní

Více

Monitorování. učitelé. žáci. další partneři. absolventi. trh práce

Monitorování. učitelé. žáci. další partneři. absolventi. trh práce M a l á t o v a t e l. 2 9 5 e-m a i l : Vývoj vzdělávání a školství v krajích ČR Kvalita a evaluace Radim Ryška Seminář k projektu ESF Kvalita II Praha a Brno, 15. a 17. ledna 2008 M a l á t o v a t e

Více

Komparace NP Šumava a NP Kalkalpen z hlediska udržitelného cestovního ruchu

Komparace NP Šumava a NP Kalkalpen z hlediska udržitelného cestovního ruchu Komparace NP Šumava a NP Kalkalpen z hlediska udržitelného cestovního ruchu Ing. Kateřina Setunská _ 7.12.2012 Komparace NP Šumava a NP Kalkalpen z hlediska udržitelného cestovního ruchu DP obhájena na

Více

Klíčová oblast 1: PODNIKÁNÍ, ZAMĚSTNANOST, SLUŽBY, OBCHOD, PRŮMYSL, ZEMĚDĚLSTVÍ

Klíčová oblast 1: PODNIKÁNÍ, ZAMĚSTNANOST, SLUŽBY, OBCHOD, PRŮMYSL, ZEMĚDĚLSTVÍ Klíčová oblast 1: PODNIKÁNÍ, ZAMĚSTNANOST, SLUŽBY, OBCHOD, PRŮMYSL, ZEMĚDĚLSTVÍ Výstupy 2. kola jednání pracovní skupiny a 2. koordinační schůzky zástupců skupin VERZE K PŘIPOMÍNKOVÁNÍ, 30. 4. 2014 UPOZORNĚNÍ:

Více

část I. Situační analýza část II. Situační analýza - tabulky Část III. Profil oblasti část IV. Prezentace obcí část V.

část I. Situační analýza část II. Situační analýza - tabulky Část III. Profil oblasti část IV. Prezentace obcí část V. Integrovaná strategie rozvoje území MAS Regionu Poodří,o.s. v letech 2007 2013 P O O D Ř Í D V E Ř E D O K O Ř Á N Zhottoviittell:: MAS Regiionu Poodříí,,o..s..,, Barttošoviice Konzullttantt:: CpKP sttředníí

Více