VYHODNOCOVACÍ ZPRÁVA O STAVU CESTOVNÍHO RUCHU V LIBERECKÉM KRAJI LIBERECKÝ KRAJ

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "VYHODNOCOVACÍ ZPRÁVA O STAVU CESTOVNÍHO RUCHU V LIBERECKÉM KRAJI LIBERECKÝ KRAJ"

Transkript

1 VYHODNOCOVACÍ ZPRÁVA O STAVU CESTOVNÍHO RUCHU V LIBERECKÉM KRAJI LIBERECKÝ KRAJ GaREP - Společnost pro regionální ekonomické poradenství Náměstí 28. října 3, BRNO tel.+ fax: , tel: , PROSINEC 2008

2 OBSAH ÚVOD SITUACE V OBLASTI CESTOVNÍHO RUCHU V ČESKÉ REPUBLICE TRENDY VÝVOJE V OBLASTI CESTOVNÍHO RUCHU SITUACE V OBLASTI CESTOVNÍHO RUCHU V LIBERECKÉM KRAJI CESTOVNÍ RUCH V PODMÍNKÁCH ZAJIŠŤOVANÝCH LIBERECKÝM KRAJEM SPECIFIKA NÁVŠTĚVNOSTI LIBERECKÉHO KRAJE Z POHLEDU CESTOVNÍHO RUCHU PROBLEMATIKA STATISTICKÝCH DAT V OBLASTI CESTOVNÍHO RUCHU ZÁVĚR VYSVĚTLIVKY

3 ÚVOD Cestovní ruch v jeho moderní podobě je odvětvím poměrně mladým, které ovšem v posledních několika desetiletích zažívá masivní rozmach. V regionech s příznivými podmínkami pro jeho rozvoj může cestovní ruch představovat velmi významné odvětví ekonomiky. Toto odvětví zahrnuje širokou škálu různých činností a oborů, které vycházejí jak z daných charakteristik území, tak také z lidských aktivit v tomto území realizovaných. Je tedy poměrně obtížné jej explicitně a jednoduše definovat. Rovněž klasifikaci cestovního ruchu lze provádět z různých úhlů pohledu v souvislosti s jednotlivými dílčími aspekty. Liberecký kraj patří z obecného hlediska mezi ty kraje, kde cestovní ruch hraje velmi důležitou roli. Stav cestovního ruchu v Libereckém kraji ale nebyl v posledních několika letech téměř monitorován. Poslední rozsáhlé analytické práce v oblasti cestovního ruchu za celý kraj byly provedeny díky přípravě Programu rozvoje cestovního ruchu Libereckého kraje (dále jen Program), což bylo ale již v roce Od té doby byl sice tento Program aktualizován ale pouze jeho návrhová část (2007), která obsahovala pouze stručný vhled do tehdy současného stavu cestovního ruchu v kraji. K příležitosti opětovné aktualizace koncepčního dokumentu, tentokrát Akčního plánu Programu na roky , a díky několikaleté absenci analýz stavu cestovního ruchu v Libereckém kraji, byla z těchto důvodů zadána tato vyhodnocovací zpráva. Tato zpráva má význam jako důležitý podkladový materiál, představující součást věcných východisek pro formulaci nového Akčního plánu. Současně poskytuje možnost identifikovat případné nedostatky v oblasti cestovního ruchu v Libereckém kraji a tak napomoci k odhalení jejich příčin za účelem potřebné nápravy. Dopady cestovního ruchu do území kraje a jeho regionů, na místní obyvatele i návštěvníky mohou být pozitivní i negativní. Mezi pozitivní dopady, které cestovní ruch přináší, patří například vytváření nových pracovních míst, zvýšení finančních příjmů obcí či obyvatel apod. Naopak negativní dopady spočívají především v ohrožení přírodního bohatství či specifické lokální kultury. Proto by veškeré aktivity spojené s cestovním ruchem měly být realizovány tak, aby se minimalizovala případná negativa a docházelo k dlouhodobé udržitelnosti těchto aktivit. 3

4 1. SITUACE V OBLASTI CESTOVNÍHO RUCHU V ČESKÉ REPUBLICE Odvětví cestovního ruchu je významnou součástí národního hospodářství většiny států. Je to zejména díky jeho kumulovanému rozvojovému potenciálu, kdy se pojí s řadou dalších ekonomických odvětví. Pozitivně ovlivňuje zejména odvětví dopravy, stavebnictví, bankovnictví a další. Ekonomický přínos cestovního ruchu, při zohlednění efektů ve prospěch dalších odvětví, zachycuje tzv. satelitní účet cestovního ruchu (TSA), který vytvořila Světová rada cestování a turismu (WTTC). Je ovšem nutné uvést, že v mnoha případech jde pouze o hrubé odhady. Tab. 1: Výkony cestovního ruchu v ČR v letech (v mil. Kč) (satelitní účet CR) Ukazatel Hrubý domácí produkt Hrubý domácí produkt cestovního ruchu Podíl cestovního ruchu na hrubém domácím produktu (v %) 3,4 3,6 3,3 3,0 Pramen: Český statistický úřad Cestovní ruch je průřezovým odvětvím, které zahrnuje nejrůznější služby a je napojeno na mnoho dalších hospodářských činností. Má dopad na taková odvětví jako je doprava, stavebnictví, kultura, maloobchod a na mnohá další odvětví, která vytváří produkty související s poskytováním služeb týkajících se volného času. Přestože v tomto odvětví působí i několik velkých podniků, převládají v něm především malé a střední podniky. Jedná se o odvětví sektoru služeb, který v ekonomikách některých států představuje až dvoutřetinový podíl na HDP. I v rámci služeb, které jako celek vykazují vysokou dynamiku, patří cestovní ruch k rychle rostoucím. V České republice hraje odvětví cestovního ruchu ale zatím nevýraznou roli v národním hospodářství, což jasně dokládá tab. 1. Cestovní ruch se totiž dlouhodobě vyznačuje spíše ustálenou aktivitou až stagnací. Oproti tomu jiné obory hospodářství zažívaly v posledních letech výrazný růst, což se následně odráželo v celkovém růstu HDP celé České republiky a zároveň v klesajícím podílu odvětví cestovního ruchu právě na celkovém národním hrubém domácím produktu. Česká republika je významnou evropskou destinací cestovního ruchu založenou na atraktivitě a množství historických, kulturních a technických památek, přírodních krás a zajímavostí, rozmanitosti kultury, jakož i na významném postavení různých forem cestovního ruchu. V České republice vytváří odvětví cestovního ruchu cca 3 % hrubého domácího produktu a podíl na zaměstnanosti je obdobný; v hlavních odvětvích cestovního ruchu pracuje více než 100 tis. osob (oproti roku 1993 se hodnota produktu cestovního ruchu v ČR zvýšila 2,5násobně). Bereme-li v úvahu i nepřímé efekty cestovního ruchu (viz tab. 2), pak objem produktu souvisejícího s cestovním ruchem činil v roce 2006 cca 420 mld. Kč (13 % HDP). Toto širší pojetí odvětví zaměstnávalo více než 12 % pracujících. Sektor Ubytování a stravování, který tvoří základ odvětví cestovního ruchu, v roce 2006 vykázal podíl 1,9 % na hrubé přidané hodnotě ČR a pracovalo v něm 175,5 tis. osob. 4

5 Tab. 2: Cestovní ruch a jeho vazby na odvětví ekonomické činnosti (satelitní účet CR) Vliv CR Přímý Oblasti Ubytovací a stravovací zařízení, cestovní kanceláře, turistická informační centra, letecká, žel. a autob. doprava, pronájem automobilů, čerpací stanice, autoservisy, taxislužba, autokluby, bankovní instituce, muzea, divadla, kulturní památky, lázeňství, upomínkové předměty, propagační materiály, mapy, katalogy, tištěné průvodce, sportovní zařízení Stavební průmysl, výroba potravin a nápojů, výroba dopravních prostředků a pohonných hmot, Nepřímý oděvní průmysl, výroba sportovních předmětů a potřeb, komunikační sítě, placené služby obyvatelstvu, prodejní síť, poradenství, vzdělávání, kultura, krajinotvorba Pramen: Vystoupil, Šauer, Holešinská, Metelková: Základy cestovního ruchu. Brno Význam cestovního ruchu můžeme také deklarovat na výši devizových příjmů ČR z aktivního zahraničního (příjezdového) cestovního ruchu. V roce 2007 již popáté tyto příjmy překročily hranici 100 mld. Kč a za posledních 15 let jsou jednoznačně nejvyšší. Devizové příjmy z cestovního ruchu pozitivně ovlivňují platební bilanci ČR, zejména bilanci služeb. Pozitivní saldo devizových příjmů z cestovního ruchu (60,3 mld. Kč v roce 2007) zajišťuje kladnou bilanci služeb. Z hlediska vývoje lze pozorovat klesající význam devizových příjmů z cestovního ruchu na základních makroekonomických veličinách. Jde především o podíl na HDP, který od roku 1996 kontinuálně klesá. V roce 2006 představoval podíl devizových příjmů z cestovního ruchu na tvorbě HDP cca 3,5 % (v roce 1996 to bylo 6,6 %). Obdobný vývoj můžeme sledovat i u podílu devizových příjmů z cestovního ruchu na exportu. Tento vývoj je zapříčiněn zlepšujícím se stavem národního hospodářství (růst HDP, zlepšující se exportní schopnost ekonomiky) a stagnací sektoru cestovního ruchu. 140,0 120,0 100,0 Devizové přijmy a výdaje ČR z cestovního ruchu mld. Kč 80,0 60,0 40,0 20,0 0, Příjmy Výdaje Obr. 1: Devizové příjmy a výdaje České republiky z cestovního ruchu v letech Pramen: Česká národní banka, CzechTourism 5

6 Cestovní ruch hraje důležitou roli v rozvoji většiny evropských regionů i krajů ČR. Infrastruktura vybudovaná pro účely cestovního ruchu přispívá k místnímu rozvoji a městské obnově, jsou vytvářeny či udržovány pracovní příležitosti dokonce i v oblastech, kde dochází k úpadku průmyslu či venkova. To vše má kladný dopad na vytváření pracovních příležitostí a přispívá k ekonomickému růstu. 6

7 2. TRENDY VÝVOJE V OBLASTI CESTOVNÍHO RUCHU Cestovní ruch je hospodářské odvětví, které dokáže velmi citlivě a pružně reagovat na různé společenské impulsy. Z těchto důvodů jsou vždy jednou za čas (nepravidelně) vydávány (UNWTO, CzechTourism ) předpovědi vývoje a trendů v cestovním ruchu a to za různé územní úrovně (svět, Evropa, Česká republika ). Tyto trendy pak významně napomáhají při plánování dalšího rozvoje cestovního ruchu v daném území zejména prostřednictvím jejich relevantní akceptace při realizaci rozvojových záměrů dle odpovídajících koncepčních dokumentů. Jelikož tato vyhodnocovací zpráva je důležitým podkladem pro realizaci Akčního plánu rozvoje cestovního ruchu Libereckého kraje na roky , bylo potřebné při této příležitosti zde tyto poslední trendy přiblížit. V současnosti se navíc rozeběhla světová ekonomická krize, jejíž konec je zatím v nedohlednu avšak o to větší nebezpečí představuje i pro samotný rozvoj cestovního ruchu, neboť její důsledky a konkrétní dopady lze zatím jen velmi těžko odhadovat. S největší pravděpodobností ale může dojít k poklesu zahraniční návštěvnosti. V našich podmínkách by proto bylo důležité umět tuto skutečnost kompenzovat návštěvností domácích turistů, což by mohlo přispět ke zvýšení tlaku na kvalitu jednotlivých služeb cestovního ruchu. 2.1 BUDOUCÍ TRENDY V MEZINÁRODNÍM CESTOVNÍM RUCHU S DŮRAZEM NA EVROPU Celkové výdaje na cestování (především na dopravu) porostou rychleji než ostatní rozpočtové položky. U letecké dopravy se počítá s růstem v rozmezí 3-5 %. Výrazný potenciál trhu budou tvořit senioři. Růst segmentu mladých lidí bude pokračovat, ale oproti seniorům menším tempem. Bude růst zájem o venkovskou turistiku spojenou s návratem k přírodě. Návštěva městských center ve formě kratších výletů bude růst ve spojení s kulturními a sportovními akcemi. Dobrodružné cesty do vzdálených míst, nyní odhadované na 19 %, budou přitahovat stále více klientů, a to i mezi seniory. Zimní dovolené na slunci a okružní plavby se budou rozvíjet rychleji než klasické letní pobyty u moře a zimní sporty. Rozsáhlým potenciálním trhem jsou skupinové návštěvy organizované pro různé profese, společnosti či instituce. Stále populárnější budou jednodenní výlety za různým účelem. Cestování po Evropě poroste rychleji než domácí cestovní ruch, a to i v netradičních směrech jih sever a západ východ. Poroste zájem o luxusnější a specializované typy ubytování (čtyř a vícehvězdičkové hotely nebo i kempy, domácí prostředí s rodinnou atmosférou ). Výrazné změny nastanou v organizaci a marketingu CR (informační služby, nabídka produktových balíčků, nekomerční ubytování, speciální akce pro návštěvníky apod.). 7

8 Stále výraznější projevy globalizace i v CR potřeby zasíťování, užší spolupráce a partnerství, koncentrovanější a přehlednější prodej destinace. 2.2 PŘÍLEŽITOSTI ROZVOJE CESTOVNÍHO RUCHU V ČESKÉ REPUBLICE Jedním z hlavních rozvojových předpokladů bude vytváření atraktivní nabídky klientům ve formě nových ucelených produktů a produktových balíčků cestovního ruchu. Pro vytváření takovýchto produktů má Česká republika výhodné podmínky vyplývající z geografické polohy, přírodních a kulturních hodnot, relativně dobrých základů turistické infrastruktury (zejména v porovnání s ostatními zeměmi střední a východní Evropy) a potenciálně schopných lidských zdrojů. Za strategicky nosné formy cestovního ruchu, s výrazným potenciálem uplatnění se na tuzemském i mezinárodním trhu cestovního ruchu, lze považovat: Kulturní a poznávací CR založený na rozsahu, pestrosti a koncentraci přírodních, historických, kulturních a jiných atraktivit. Venkovský CR založený na zhodnocení relativně nezatížených území (agroturistika, ekoturistika ). Pěší turistika, cykloturistika, lyžařská turistika využívající stále se rozšiřující síť značených tras a cyklostezek. Kongresový a incentivní CR s doprovodnými službami. Lázeňství a relaxační pobyty se souvisejícími službami. Pobyty s aktivním vyžitím, které spojují poznání s neobvyklými zážitky (adrenalinové sporty, golfová turistika ). Potenciál cestovního ruchu České republiky však není v celkovém pohledu dostatečně využíván. Proto je na celostátní i regionální úrovni vyvíjena řada aktivit k překonání překážek a bariér: Rozvoj infrastruktury cestovního ruchu a zkvalitnění služeb pro návštěvníky. Příprava lidských zdrojů pro řízení a provoz zařízení a institucí cestovního ruchu. Podpora podnikání a aktivit vedoucích k tvorbě nových produktů v CR. Příprava a realizace marketingových koncepcí rozvoje CR a jeho propagace. Zavádění a rozvoj nových informačních technologií v cestovním ruchu. Řešení způsobů koordinace a řízení cestovního ruchu na celostátní, krajské, regionální i lokální úrovni. Prosazování partnerství mezi subjekty ovlivňujícími cestovní ruch a zainteresovanými na jeho rozvoji. Zajištění růstu finančních prostředků na investiční i neinvestiční činnosti v cestovním ruchu. Současná situace je charakterizována řadou příležitostí pro akceleraci cestovního ruchu v turistických regionech ČR. Shrneme-li fakta z předcházejících částí, jsou těmi nejvýznamnějšími příležitostmi: 8

9 Očekávaný (a zatímním vývojem nezpochybněný) růst počtu příjezdů do Evropy (do roku 2020 cca o 350 mil. příjezdů), s nadprůměrnou dynamikou dosahovanou právě v zemích střední a východní Evropy. Dostupnost specifických finančních zdrojů (strukturálních fondů) v období , které lze optimálně využít pro rozvoj zanedbané infrastruktury cestovního ruchu. Růst obav z cestování do vybraných vzdálenějších mimoevropských zemí. Rozvoj nových komunikačních technologií (informační a rezervační systémy), stále větší snižování pozice velkých cestovních kanceláří, dominance internetu. Rostoucí skupina turistů seniorů, pro které jsou stále lákavější poklidné a bezpečné destinace bez extrémních teplot. Rostoucí zájem o návrat k přírodě ve formě venkovské turistiky a agroturistiky. Rostoucí poptávka po specifických/specializovaných produktech a produktových balíčcích cestovního ruchu, vycházejících z regionálních/místních specifik. Rostoucí poptávka po wellness produktech a lázeňských destinacích. Rozvoj kongresových aktivit a jejich provázání s poznáváním regionu. Rostoucí tlak na proporci hodnoty cena kvalita. Tyto výše uvedené trendy spolu se specifiky daného území jsou významným vodítkem při plánování rozvoje cestovního ruchu v něm. Na konci roku 2008 ale svět zasáhla ekonomická krize, jejichž důsledky ani časové hledisko jejího skutečného dopadu nelze nyní přesně odhadnout. Zajisté ale bude mít i výrazný vliv na odvětví cestovního ruchu na mezinárodní úrovni i na národní úrovni České republiky. Dá se předpokládat, že dojde k určité modifikaci výše uvedených trendů cestovního ruchu a celkovému snížení jeho intenzity. Z toho důvodu je potřebné pracovat s budoucími trendy cestovního ruchu obezřetně a vždy s ohledem na konkrétní výchozí situaci. 9

10 3. SITUACE V OBLASTI CESTOVNÍHO RUCHU V LIBERECKÉM KRAJI Cestovní ruch v krajích a tím i v turistických regionech může být považován za polarizující, indukované, případně neutrální odvětví. Polarizujícím (hnacím) odvětvím se cestovní ruch v regionu stává v případě, že má bezprostřední vliv na hospodářský a sociální rozvoj regionu, výrazně ovlivňuje zaměření i jiných ekonomických aktivit a stává se tak určujícím faktorem ekonomické činnosti. V souvislosti s rozvojem a potřebami cestovního ruchu se v regionu rozvíjejí návazná i podpůrná odvětví, rozvíjí se i kooperace mezi regiony. Ekonomické podmínky umožňují podnikatelským subjektům, v porovnání s jinými regiony, dosahovat úspor a zvyšovat konkurenceschopnost na rozsáhlých trzích. Region se stává předmětem nabídky na mezinárodních trzích cestovního ruchu (Krkonoše, Šumava, Český Krumlov, Karlovy Vary, Český ráj apod.). V regionu, kde má cestovní ruch na hospodářský a sociální rozvoj jen zprostředkovaný vliv, je indukovaným (hnaným) odvětvím. Znamená to, že rozvoj regionu stimuluje, ale není jeho dynamickým odvětvím (Praha, Jižní Morava apod.). V případě, že cestovní ruch nemá v regionu vliv na jeho hospodářský a sociální rozvoj, ale je jeho důležitým doplňkem, je pro region neutrálním odvětvím (Severozápadní Čechy, Plzeňsko apod.). Pokud bychom měli vymezit hlavní ekonomické přínosy cestovního ruchu, můžeme uvést tyto oblasti pozitivního působení: ve zlepšení platební bilance státu prostřednictvím příjezdového cestovního ruchu (tzv. neviditelný export); prostřednictvím daní a poplatků, které zvyšují příjmy do místních i státního rozpočtu; v oblasti podpory rozvoje malého a středního podnikání; ve zvyšování zaměstnanosti; v oblasti stimulování investic do místní infrastruktury (vodovody, kanalizace, elektrifikace, telekomunikace, silniční a železniční sít, letiště) apod.; v oblasti rozvoje služeb, které může využívat i místní obyvatelstvo. Cestovní ruch je v Libereckém kraji postupně vnímán jako významný selektivní ekonomický rozvojový faktor - a to nejen dle výsledků mezikrajských srovnání, ale také dle názorů představitelů různých místních komunit a sdružení, resp. také dle názorů některých významných zástupců podnikatelské sféry. Tuto pozici by měl Liberecký kraj do budoucna nejen udržet, ale také výrazně posílit. K tomu má kraj velmi dobré předpoklady, zejména svou atraktivní krajinnou nabídkou a významným podílem přírodně zachovaného území (viz obr. 2), doplněnou potenciálem kulturně-historických i technických památek a tím značným počtem turisticky atraktivních míst. Samotný potenciál území pro rozvoj cestovního ruchu ještě ale nemusí znamenat jeho faktický rozvoj. Pro jeho další rozvoj je totiž také velmi důležité významně rozvinout nabídku ucelených a konkurenceschopných produktů a projektů cestovního ruchu a dobudovat potřebnou organizační strukturu, která bude nositelem invence i inovace rozvoje a výrazně 10

11 zkvalitnit veškeré typy turistické infrastruktury zejména ubytovacích zařízení, jejichž množství i kvalita je na území Libereckého kraje značně rozdílná. Podíl chráněných území na celkové výměře krajů (2007) Procenta 35,0 30,0 25,0 20,0 15,0 10,0 5,0 15,8 5,0 8,6 20,1 16,1 19,5 26,8 31,2 20,1 9,6 9,4 6,7 11,3 29,8 16,9 0,0 Česká republika Hlavní město Praha Středočeský Jihočeský Plzeňský Karlovarský Ústecký Liberecký Královéhradecký Pardubický Vysočina Jihomoravský Olomoucký Zlínský Moravskoslezský Obr. 2: Podíl rozlohy chráněných území na celkových rozlohách jednotlivých krajů České republiky v roce 2007 Pramen: Český statistický úřad Základním předpokladem efektivního rozvoje cestovního ruchu je vedle primárních atraktivit území také úroveň jeho vybavenosti základní a doprovodnou turistickou infrastrukturou a nabízenými službami. Tato základní vybavenost destinace musí být dále doplněna adekvátní turistickou dopravní infrastrukturou. Ve stručnosti tyto procesy lze popsat tak, že pokud má být návštěvník území spokojen, musí mít vedle možnosti se vhodně ubytovat a stravovat také co možná nejlepší možnost se na dané místo dostat. Základním úkolem turistické infrastruktury je utváření věcných předpokladů na zabezpečení účasti obyvatelstva na cestovním ruchu, na zabezpečení tvorby a realizace služeb. Ubytovací a stravovací zařízení tvoří podstatnou část této infrastruktury (materiálně-technické základny) zabezpečující realizaci cestovního ruchu. Jejich rozsah i úroveň limitují jak využití přírodních podmínek pro cestovní ruch, tak kulturně-historických či jiných atraktivit konkrétních turistických středisek (destinací). Kapacita těchto zařízení vytváří možnosti pro koncentraci cestovního ruchu a tedy i jeho faktické rozmístění. Doprovodná zařízení turistické infrastruktury a služby, jak již z názvu vyplývá, jsou ty, které svým charakterem a působením představují doplněk základní turistické infrastruktury a služeb, avšak jejich přítomnost leckdy rozhoduje o způsobech a formách cestovního ruchu v dané destinaci. Jsou tedy nezbytná pro konkrétní naplnění turistických cílů návštěvníků a vyznačují se druhovou pestrostí. I když jsou označovány jako doprovodné, nesnižuje to jejich vliv na utváření forem cestovního ruchu. Často jsou tím faktorem, který citlivě rozhoduje o formách destinačního cestovního ruchu v případě, kdy základní nabídka není schopna plně uspokojit klienty, tj. v současné etapě rozvoje společnosti takřka vždy. 11

12 Tab. 3: Komplexní vývoj jednotlivých kategorií ubytovacích zařízení v Libereckém kraji v letech Kategorie Hromadná ubytovací zařízení celkem Pokoje Lůžka Místa pro stany a karavany X Průměrná cena za ubytování (Kč) X Hosté z toho nerezidenti Přenocování z toho nerezidenti Průměrný počet přenocování 4,1 3,6 3,7 3,7 3,7 3,6 3,5 3,6 z toho nerezidenti 3,7 3,5 3,8 4,0 4,0 4,0 3,8 3,9 Průměrná doba pobytu ve dnech 5,1 4,6 4,7 4,7 4,7 4,6 4,5 X z toho nerezidenti 4,7 4,5 4,8 5,0 5,0 5,0 4,8 X Čisté využití lůžek 1) (%) 39,3 41,1 37,9 28,9 28,3 27,3 26,2 25,4 Využití pokojů 1) (%) 44,9 46,7 44,2 34,2 33,2 31,7 31,2 29,6 Pozn.: 1) pouze u hotelů a penzionů; X údaj není dostupný Pramen: Český statistický úřad Výše uvedená tabulka se statistickými údaji za jednotlivé kategorie vztahující se k hromadným ubytovacím zařízením (HUZ) dokumentuje jejich vývoj v Libereckém kraji za posledních osm let. Jak je vidět, tak některé ukazatele se z dlouhodobého hlediska nevyvíjejí příliš dobře. Podrobnější rozbor a komentář k některým vybraným kategoriím je uveden dále. V Libereckém kraji je vytvořena rozsáhlá síť (3. místo mezi kraji ČR) zařízení poskytujících ubytovací služby. Jejich rozložení koresponduje s turistickou atraktivitou (výrazná územní koncentrace do oblastí Jizerských hor a Krkonoš, do větších měst, okolí Máchova jezera, lázeňských středisek ). Z hlediska druhové skladby převažují méně kapacitní a méně vybavené penziony, následované ubytováním hotelového typu (ani jeden 5* hotel v kraji), rekreačními středisky, horskými chatami a chatovými osadami. Technický stav a vybavenost ubytovacích zařízení vykazují značně rozdílnou úroveň, do řady z nich nebylo léta investováno. Méně příznivá je i struktura pokojů a standard jejich vybavení. Výše uvedenému odpovídá nižší cenová hladina. 12

13 Počet dnů 6,0 5,5 5,0 4,5 4,0 3,5 3,0 Počet hostů a jejich průměrná doba pobytu v Libereckém kraji v letech Počet hostů Průměrná doba pobytu ve dnech z toho cizinci Hosté Obr. 3: Vývoj počtu hostů v HUZ a jejich průměrná doba pobytu v Libereckém kraji Pramen: Český statistický úřad Pozn.: V době zpracování zprávy ještě nebyla známa data o pobytu (počty dnů) hostů v LK za rok Počet hostů v hromadných ubytovacích zařízeních Libereckého kraje má v průběhu posledních několika let spíše klesající tendenci, přesto se v absolutních číslech řadí mezi kraje nadprůměrné (4. 5. místo mezi kraji ČR). První vlna poklesu nastala v letech 2002 až 2004, kdy se naplno projevila atmosféra obecného strachu z cestování po teroristických útocích v USA v roce Naopak se stoupající důvěrou turistů a příznivými klimatickými podmínkami došlo v následujících letech k mírnému růstu, který ale byl ukončen velmi špatnou zimní sezónou, která se na celkové návštěvnosti Libereckého kraje vždy velmi silně odráží. Po poslední zimní příznivější sezónně se dá očekávat určitá korekce směrem nahoru, ale je otázka, co udělá s celkovou návštěvností kraje nastupující období celosvětové ekonomické krize. Důraznější orientací na domácího návštěvníka by její dopady nemusely být příliš výrazné a dokonce by se mohla v této oblasti projevit i pozitivně. Další ukazatel průměrná doba pobytu je velmi důležitý zejména z pohledu ekonomického přínosu daného návštěvníka, neboť logický předpoklad je takový, že čím déle návštěvník v regionu pobude, tím více peněz v něm zanechá. Z hlediska posouzení této situace patří Liberecký kraj mezi jedny z nejlepších v České republice, konkrétně se řadí na třetí místo za kraj Karlovarský a Královéhradecký. Průměrná doba pobytu návštěvníků se dlouhodobě pohybuje v rozmezí 4,5-5 dnů, což je hodnota v průměru téměř o jeden den větší než činí republikový průměr. Tyto pozitivní hodnoty jsou dány zejména výraznou zimní sezónou a jejím charakterem, v rámci které převažují pobyty spíše vícedenního rázu. U kategorie průměrná doba pobytu se také sledují zvlášť návštěvníci domácí (rezidenti) a cizinci (nerezidenti). V posledních pěti letech zde pobývají cizinci déle než domácí návštěvníci. Před rokem 2002 tomu bylo ale naopak a v roce 2000 například domácí návštěvníci pobývali v Libereckém kraji v průměru dokonce více než pět dní. Z hlediska budoucího výhledu stavu cestovního ruchu by bylo vhodné nyní více zacílit propagaci Libereckého kraje na domácí klientelu a přilákat jí znovu zpět. 13

14 Trendy v přílivu hostů do LK a využití pokojů v HUZ , ,0 Počet hostů ,0 35,0 30,0 Využití pokojů v HUZ (%) , Hosté Využití pokojů (%) Obr. 4: Vývoj počtu hostů Libereckého kraje a využití pokojů v hromadných ubytovacích zařízeních v letech Pramen: Český statistický úřad Důležitým ukazatelem pro hodnocení kapacity ubytovacích zařízení je čisté využití lůžek. To udává čistou obsazenost stálých lůžek, která byla hostům skutečně k dispozici. Výpočet vychází z průměrného počtu lůžek k dispozici a počtu provozních dnů ubytovacího zařízení. I zde je dlouhodobý trend Libereckého kraje klesající a to ještě výrazněji než u předešlé kategorie. Od roku 2001 se průměrné využití lůžek i pokojů snížilo o více než třetinu, což je velmi dramatický propad a má to výrazný ekonomický vliv nejen na samotné provozovatele těchto zařízení, ale také na významná střediska cestovního ruchu, kterým v případě zavedení rekreačního poplatku plyne z každého obsazeného lůžka určitý finanční obnos do městských a obecních rozpočtů. Tato situace může být způsobena mnoha důvody, od dlouhodobě nedostatečných investic do zvyšování kvality těchto zařízení nebo příliš velkého počtu ubytovacích zařízení na tolik návštěvníků, přes větší preference jednodenních pobytů v regionu až po určitou oblast šedé ekonomiky. 14

15 Čisté využití lůžek a pokojů (v %) u hotelů a podobných zařízení za rok 2007 Moravskoslezský Zlínský Olomoucký Jihomoravský Vysočina Pardubický Královéhradecký Liberecký Ústecký Karlovarský Plzeňský Jihočeský Středočeský Hl. město Praha Česká republika 0,0 10,0 20,0 30,0 40,0 50,0 60,0 Čisté využití lůžek Čisté využití pokojů Obr. 5: Mezikrajské srovnání čistého využití lůžek a pokojů u hotelů a podobných zařízení v roce 2007 Pramen: Český statistický úřad Průměrné roční využití lůžek činí v rámci České republiky cca 36 %, využití pokojů potom cca 43 %. Liberecký kraj v této kategorii významně zaostává a to nejen z hlediska celorepublikového průměru, ale hlavně v porovnání s ostatními kraji. Se svými cca 25 % čistého využití lůžek respektive cca 30 % čistého využití pokojů se řadí na poslední místa mezi ostatními kraji v ČR, konkrétně na 12. místo ze 14 krajů. Horší jsou již pouze kraje velmi málo navštěvované a to kraj Ústecký a Pardubický. Dalším významným ukazatelem, který je dlouhodobě v oblasti cestovního ruchu sledován, je ukazatel nerezidentních hostů v hromadných ubytovacích zařízeních a rozložení dle jejich domovské země. Významnost sledování této kategorie spočívá zejména ve zjištění nejvýznamnějších skupin zákazníků případně jejich potenciálu. Tato znalost může být výrazně nápomocna při nastavení a následné aplikaci vhodných marketingových nástrojů pro rozvoj cestovního ruchu v daném regionu. 15

16 Tab. 4: Rozložení návštěvnosti zahraničních hostů ze tří nejvýznamnějších zemí v jednotlivých krajích České republiky za rok 2007 z toho podle země Hosté z toho celkem nerezidenti 1. pořadí 2. pořadí 3. pořadí země hosté země hosté země hosté Česká republika Německo Spojené království Itálie v tom kraje: Hl. město Praha Německo Spojené království Itálie Středočeský Německo Slovensko Polsko Jihočeský Německo Rakousko Nizozemsko Plzeňský Německo Polsko Nizozemsko Karlovarský Německo Rusko Rakousko Ústecký Německo Nizozemsko Dánsko Liberecký Německo Nizozemsko Polsko Královéhradecký Německo Nizozemsko Polsko Pardubický Německo Slovensko Polsko Vysočina Německo Slovensko Rakousko Jihomoravský Polsko Německo Slovensko Olomoucký Německo Slovensko Polsko Zlínský Slovensko Německo Polsko Moravskoslezský Slovensko Polsko Německo Pramen: Český statistický úřad, CzechTourism Tabulka 4. ukazuje jednoznačnou dominanci německých návštěvníků (12 %) na celkové návštěvnosti nejen v České republice jako celku, ale zejména také jejich umístění v rámci prvních třech zemí odkud pochází nejvíce návštěvníků v každém kraji (z toho u 11 ze všech 14 krajů ČR jsou na prvním místě). Na dalších místech v ČR se díky turistické dominanci Prahy umístili země jako Spojené království a Itálie, které ale již nefigurují v první trojici zemí ani v jednom kraji. V krajích naopak převládají jiné státy jako například Nizozemsko, Polsko, Slovensko, Rusko nebo i nově Rakousko. Přítomnost návštěvníků z těchto států v Praze, se díky velmi snadné dostupnosti (max. 1 hod.) a nabídce zcela odlišného způsobu turistického vyžití v Libereckém kraji, skýtá velmi výrazný potenciál pro rozšíření nejen počtu ale i spektra návštěvníků celého regionu. Poslední čísla (3. čtvrtletí 2008) naznačují výrazné změny ve struktuře návštěvnosti. Zejména se jedná o výrazné propady turistů právě ze zemí, jako jsou Německo, Spojené království a Itálie a naopak jako kompenzace výrazný růst návštěvníků z Ruska nebo Polska a z dalších východoevropských zemí. Tab. 5: Přehled zemí, ze kterých pocházeli zahraniční hosté, počet a průměr jejich přenocování v Libereckém kraji v letech hosté přenocování průměrný počet přenocování hosté přenocování průměrný počet přenocování Hosté celkem , ,6 v tom: rezidenti , ,4 16

17 hosté průměrný přenocování počet hosté přenocování přenocování průměrný počet přenocování nerezidenti , ,9 z toho Evropská unie , ,0 v tom: Belgie , ,5 Dánsko , ,4 Francie , ,5 Itálie , ,6 Litva , ,6 Maďarsko , ,1 Německo , ,2 Nizozemsko , ,8 Norsko , ,7 Polsko , ,9 Rakousko , ,0 Rusko , ,9 Slovensko , ,0 Spojené království , ,5 Španělsko , ,6 Švédsko , ,4 Ukrajina , ,8 Ostatní evropské země , ,9 USA , ,5 Pramen: Český statistický úřad, CzechTourism Pozn.: V tabulce jsou uvedeny pouze ty země, ze kterých přijelo do Libereckého kraje více než 1000 hostů za vybraný rok. Návštěvnost cizinců v Libereckém kraji se stabilně pohybuje na hranici 30 % celkové návštěvnosti. Největší dominanci představují již tradičně turisté z Německa (až 60 % všech cizinců), Nizozemska (15 %) a Polska (8 %). Národností, jejíž příslušníci strávili v Libereckém kraji v roce 2007 nejvíce času (nocí), je ale překvapivě Ukrajina (5,8 nocí). Mezi další cizí turisty, které zde tráví nadprůměrný počet nocí, patří např. Nizozemsko, Německo nebo Slovensko. O stavu cestovního ruchu vypovídá i směrování návštěvnosti na jednotlivé turistické cíle na daném území. Taková návštěvnost jednoho vyhraněného místa má totiž významný dopad i na další subjekty, které v daném regionu působí nebo fungují - zejména se tato situace týká potřeby navýšení nebo zkvalitnění určitých služeb (ubytovací a stravovací zařízení, půjčovny sportovních potřeb, obchody, zdravotnická zařízení ) a požadavků na rozvinutí nabídky dalšího doprovodného programu např. při vícedenních pobytech. 17

18 TOP 20 nejnavštěvovanějších turistických cílů v ČR za rok 2007 (v závorce je pořadí v roce 2006): 1. Pražský hrad - 1,42 milionu (1.) 2. Zoo Praha - 1,27 milionu (2.) 3. Národní muz., Praha tisíc (4.) 4. Židovské muz., Praha tisíc (3.) 5. Národní galerie, Praha tisíc (5.) 6. Zoo Dvůr Králové tisíc (6.) 7. Zoo Lešná tisíc (9.) 8. Památník Terezín tisíc (7.) 9. Staroměstská radnice, Praha tisíc (8.) 10. Zoo a zahrada Plzeň tisíc (15.) 11. Zoo Olomouc tisíc (10.) 12. Moravský kras tisíc (11.) Pozn.: údaje označené * pocházejí z roku Zoo Liberec tisíc (13.) 14. Státní hrad a zámek Český Krumlov tisíc (14.) 15. Chrám Sv. Mikuláše, Praha tisíc* (12.) 16. Petřín, Praha tisíc (19.) 17. Kostnice v Kutné Hoře Sedlci tisíc (22.) 18. Katedrála Sv. Víta, Praha tisíc* (16.) 19. Zoo Ostrava tisíc (18.) 20. Státní zámek Lednice tisíc (20.) Přehled návštěvnosti turistických cílů České republiky za rok 2007 ukazuje jednoznačnou dominanci Prahy, která je v rámci prvních 20ti nejvíce navštěvovaných cílů zastoupena hned 9x, z toho dokonce pětkrát zcela jednoznačně vede. Jelikož se v Libereckém kraji nenachází žádný turistický cíl opravdu mezinárodního významu (např. památka UNESCO), nepatří tedy mezi typické tahouny návštěvnosti. Zde je zastoupen pouze jedním opravdu silným turistickým cílem a tím je ZOO Liberec, jejíž vysoká návštěvnost téměř 400 tisíc návštěvníků ročně ji řadí na 13. místo. V rámci hodnocení návštěvnosti všech zoologických zahrad v ČR jako takových jí ale patří už 6. místo. Mezi další významné turistické cíle Libereckého kraje, které však již nenáleží mezi prvních dvacet nejnavštěvovanějších míst v ČR, patří Centrum Babylon (259 tis.) a státní zámek Sychrov (125 tis.). Z budoucího hlediska má jistě velmi významný potenciál pro zvýšení návštěvnosti jednoznačně liberecký vysílač a hotel Ještěd, zejména, pokud by se ho podařilo nechat zapsat na seznam světového kulturního dědictví UNESCO jako významnou technickou památku. 18

19 4. CESTOVNÍ RUCH V PODMÍNKÁCH ZAJIŠŤOVANÝCH LIBERECKÝM KRAJEM 4.1 PODPORA ROZVOJE CESTOVNÍHO RUCHU V KRAJSKÝCH KONCEPČNÍCH DOKUMENTECH Cestovní ruch je jedno z mnoha odvětví, které tvoří součást všeobecného rozvoje území kraje. Dle zákona č. 129/2000 Sb. o krajích (krajském zřízení) je jasně určeno, že kraj by měl pečovat o všestranný rozvoj svého území a o potřeby svých občanů ( 1, odst. 4) a také má pravomoc prostřednictvím svého rozhodovacího orgánu zastupitelstva schvalovat koncepce rozvoje cestovního ruchu na jeho území, zajišťovat jejich realizaci a kontrolovat jejich plnění. Pro efektivní a úspěšné řízení rozvoje celkového rozvoje území i rozvoje dílčích odvětví, tedy i cestovního ruchu je nezbytné stanovit cíle, které mají být v určitém časovém horizontu dosaženy, a také formulovat jednotlivé kroky vedoucí k dosažení stanovených cílů. Tyto cíle i dílčí kroky jsou shrnuty v koncepčních dokumentech. Kvalitně zpracované koncepční dokumenty, vytvářené buďto jako dokumenty rozvojové (popisující budoucí směry rozvoje ve všech socioekonomických oblastech), nebo jako dílčí oborové dokumenty, např. pro oblast cestovního ruchu, životního prostředí, dopravy atd., jsou základem pro dlouhodobě úspěšný rozvoj. Podobně jako na úrovni České republiky existuje Koncepce státní politiky cestovního ruchu, zpracovávají své koncepční dokumenty také kraje a Liberecký kraj není výjimkou. Důvodem je snaha o přesnější zmapování situace v oblasti cestovního ruchu v rámci jejich územního obvodu a následné relevantní zacílení rozvojových priorit. Oblast cestovního ruchu je součástí všech hlavních koncepčních dokumentů Libereckého kraje a zároveň má i svoji oborovou koncepci v podobě Programu rozvoje cestovního ruchu Libereckého kraje. Mezi tyto hlavní koncepční dokumenty Libereckého kraje patří: Strategie rozvoje Libereckého kraje je to dlouhodobý koncepční dokument, který určuje základní linie rozvoje kraje a to ve všech základních tematických oblastech a na relativně dlouhé období. Cestovní ruch je součástí strategického cíle A. Dynamická a konkurenceschopná ekonomika kde má vymezeno samostatné rozvojové opatření: A.6 Rozvoj cestovního ruchu jako významného sektoru ekonomiky kraje. Díky charakteru cestovního ruchu má na jeho rozvoj vliv i mnoho dalších oblastí, které jsou součástí i jiných opatření např. rozvoj kultury (opatření B.4, B.5), dopravy (C.1, C.2), životního prostředí (D.3) nebo spolupráce (E.1). Program rozvoje Libereckého kraje je střednědobý dokument, který vychází ze strategie a navazuje na ni a ve střednědobém horizontu vytyčuje opatření a aktivity, které bude Liberecký kraj realizovat, aby dosáhl svých strategických cílů. Rozvojové opatření A.6 Strategie věnované cestovnímu ruchu je v rámci Programu rozepsáno do tří dílčích opatření: A.6a Rozvoj turistické infrastruktury a služeb, A.6b Marketing a podpora efektivní spolupráce aktérů CR, A.6c Organizační struktura cestovního ruchu a lidské zdroje. 19

20 Strategie udržitelného rozvoje Libereckého kraje je povahou podobný dokument jako všeobecná strategie, ale svým tématickým zaměřením je primárně orientován na trvale udržitelný rozvoj, který se opírá o tři základní pilíře ekonomický, sociální a environmentální. V rámci Strategie udržitelného rozvoje LK je oblast cestovního ruchu primárně rozvíjena v rámci pilíře ekonomika jako priorita C a konkrétní cíle jsou zaměřeny na rozvoj doplňkové infrastruktury cestovního ruchu, destinačního managementu, šetrné turistiky a lázeňství. Jelikož má tato Strategie výrazné zaměření na rozvoj environmentálního pilíře, což je důležitá součást potenciálu a následného rozvoje cestovního ruchu, tak tím pádem má i většina opatření významný podíl na rozvoji cestovního ruchu jako celého odvětví. Nejvýznamnějším koncepčním dokumentem Libereckého kraje v oblasti cestovního ruchu je jeho vlastní oborová koncepce nazvaná Program rozvoje cestovního ruchu Libereckého kraje. Tento Program si Liberecký kraj, na rozdíl od jiných krajů, pořídil již na začátku jeho fungování v roce V souvislosti s mnoha změnami (nové rozpočtové období EU, změny v rajonizaci CR, nová organizační struktura ) došlo v roce 2007 k aktualizaci jeho návrhové části s výhledem na období let Obsahové zaměření Program je členěno na dva významné celky: Analytická část zde jsou popsány a analyzovány jednotlivé oblasti cestovního ruchu jako je například nabídka a poptávka CR, jeho ekonomické přínosy, organizace a řízení, marketing nebo SWOT analýza celé oblasti. Návrhová část navazuje na výsledky části analytické a následně je rozpracovává do rozvojových oblastí pro budoucí období platnosti Programu. Jako východisko je formulována vize, vymezující čeho by mělo být na konci platnosti dokumentu v regionu dosaženo. Tato vize je konkretizována do jednotlivých strategických cílů, priorit a opatření. Finální kapitolou návrhové části je akční plán, který představuje konkretizaci rozvojových opatření již do reálných aktivit s definováním hlavních garantů jejich uskutečňování, s uvedením dalších možných podmínek realizace včetně návaznosti na možnosti financování. Nedílnou součástí akčního plánu je přehled konkrétních projektových záměrů, které by mohly být realizovány v nejbližších 2-3 letech. Při vytváření programu rozvoje cestovního ruchu není ani tak důležité shromažďovat velké množství faktografie, ale především jde o účelnost využití získaných poznatků a informací, nalezení jejich vzájemných vazeb a možnost vyvodit z nich závěry ohledně situace v území. Kvalitně provedená analýza stavu cestovního ruchu, jeho pozitiv i nedostatků je klíčovým předpokladem pro správné nastavení opatření v návrhové části tak, aby jejich realizace přispěla k žádoucímu rozvoji cestovního ruchu na území kraje a ke zvýšení žádoucích ekonomických efektů z fungování tohoto odvětví. Specifickým typem dokumentu, používaným v oblasti cestovního ruchu, je marketingová studie (strategie). Jejím účelem je detailně analyzovat možnosti prezentace a propagace daného kraje a jednotlivých regionů včetně návrhu konkrétních aktivit a projektů. Není to tedy strategický dokument v pravém slova smyslu, protože se nezabývá rozvojem odvětví cestovního ruchu jako celku, ale zpracovává pouze jednu jeho dílčí oblast. Míra obecnosti marketingové studie je obdobná nebo i nižší než u akčního plánu. 20

Zhodnocení dosavadního vývoje trhu cestovního ruchu v roce 2009

Zhodnocení dosavadního vývoje trhu cestovního ruchu v roce 2009 Zhodnocení dosavadního vývoje trhu cestovního ruchu v roce 2009 Konference Hospitality & Tourism Summit 2009 Praha, 9. červen 2009 Aktuální výsledky UNWTO World Tourism Barometer za měsíce leden a únor

Více

Ministerstvo pro místní rozvoj ČR Ing. Miroslav Kalous

Ministerstvo pro místní rozvoj ČR Ing. Miroslav Kalous Ministerstvo pro místní rozvoj ČR Ing. Miroslav Kalous Ing. Miroslav Kalous Náměstek ministra Obsah prezentace Význam cestovního ruchu pro ČR Základní statistická data cestovního ruchu Podpora cestovního

Více

Profil domácího turisty (zima 2009/2010)

Profil domácího turisty (zima 2009/2010) Profil domácího turisty (zima 2009/2010) Bc. Petra Paduchová CzechTourism EDEN Cíl: Zjistit profil domácích návštěvníků / turistů v krajích / regionech České republiky Termín projektu: 2009 2014 Způsob

Více

1 PRIORITNÍ OBLASTI A OPATŘENÍ

1 PRIORITNÍ OBLASTI A OPATŘENÍ 1 PRIORITNÍ OBLASTI A OPATŘENÍ Splnění zvolených globálních a specifických cílů je podmíněno realizací řady aktivit. Jejich návrh je zpracován v následující kapitole, a to na 3 úrovních dle míry abstrakce/konkrétnosti:

Více

Současný stav a perspektivy cestovního ruchu v mezinárodních souvislostech

Současný stav a perspektivy cestovního ruchu v mezinárodních souvislostech Současný stav a perspektivy cestovního ruchu v mezinárodních souvislostech Konference Vysoká škola ekonomická Praha, 17. září 2009 I. Tržby v ubytování, stravování a pohostinství Ukazatel Index 2009/2008

Více

Karlovarský kraj problémová analýza

Karlovarský kraj problémová analýza Karlovarský kraj problémová analýza RNDr. Jan Vozáb, PhD Analýza rozvojových charakteristik a potřeb kraje Makroekonomický vývoj Internacionalizace ekonomiky Odvětvová specializace kraje Znalostní ekonomika

Více

PŘÍJEZDOVÝ CESTOVNÍ RUCH 2009-2015

PŘÍJEZDOVÝ CESTOVNÍ RUCH 2009-2015 PŘÍJEZDOVÝ CESTOVNÍ RUCH 2009-205 Srpen 204 / Jan Tuček / Markéta Hájková / STEM/MARK, a.s. Souhrnné výsledky za. pololetí 204 Obsah prezentace O projektu Odhad počtu zahraničních návštěvníků a jejich

Více

Statistická data o cestovním ruchu na Vysočině k 31/12 2008

Statistická data o cestovním ruchu na Vysočině k 31/12 2008 Statistická data o cestovním ruchu na Vysočině k 31/12 28 kapacity hromadných ubytovacích zařízení počet hostů počet přenocování srovnání v rámci ČR Počet hostů eviduje ČSÚ a to pouze v ubytovacích zařízeních

Více

Domácí cestovní ruch v Jihočeském kraji

Domácí cestovní ruch v Jihočeském kraji Domácí cestovní ruch v Jihočeském kraji Obsah prezentace Vývoj návštěvnosti domácími turisty Profil návštěvníků Jižních Čech Výzkumy CzechTourism 2 Vývoj návštěvnosti domácími turisty Domácí turisté v

Více

PŘÍJEZDOVÝ CESTOVNÍ RUCH V ROCE 2014. Prezentace výsledků projektu Příjezdový cestovní ruch 2009-2015 Markéta Hájková/ STEM/MARK

PŘÍJEZDOVÝ CESTOVNÍ RUCH V ROCE 2014. Prezentace výsledků projektu Příjezdový cestovní ruch 2009-2015 Markéta Hájková/ STEM/MARK PŘÍJEZDOVÝ CESTOVNÍ RUCH V ROCE 2014 Prezentace výsledků projektu Příjezdový cestovní ruch 2009-2015 Markéta Hájková/ STEM/MARK Obsah prezentace Představení projektu Výsledky za rok 2014 Typologie návštěvníků

Více

Nová Koncepce státní politiky cestovního ruchu v ČR na období 2014 2020 a návrhy aktuálních legislativních změn podporujících CR

Nová Koncepce státní politiky cestovního ruchu v ČR na období 2014 2020 a návrhy aktuálních legislativních změn podporujících CR Nová Koncepce státní politiky cestovního ruchu v ČR na období 2014 2020 a návrhy aktuálních legislativních změn podporujících CR II. Konference o cestovním ruchu a památkách ve městech, obcích a regionech

Více

PŘÍJEZDOVÝ CESTOVNÍ RUCH V ROCE 2013. Prezentace výsledků projektu Příjezdový cestovní ruch 2009-2015 Markéta Hájková/ STEM/MARK

PŘÍJEZDOVÝ CESTOVNÍ RUCH V ROCE 2013. Prezentace výsledků projektu Příjezdový cestovní ruch 2009-2015 Markéta Hájková/ STEM/MARK PŘÍJEZDOVÝ CESTOVNÍ RUCH V ROCE 2013 Prezentace výsledků projektu Příjezdový cestovní ruch 2009-2015 Markéta Hájková/ STEM/MARK Obsah prezentace Představení projektu Výsledky za rok 2013 Typologie návštěvníků

Více

Informace o projektech realizovaných z IOP odborem cestovního ruchu

Informace o projektech realizovaných z IOP odborem cestovního ruchu Informace o projektech realizovaných z IOP odborem cestovního ruchu Odbor cestovního ruchu bude v následujícím programovacím období realizovat v rámci IOP projekty zaměřené na kvalitu služeb v cestovním

Více

X. Cestovní ruch. moderního životního stylu

X. Cestovní ruch. moderního životního stylu Kap 10-2003.qxd 10.1.2003 14:53 Page 213 213 Cestování součást moderního životního stylu Cestovní ruch se ve druhé polovině dvacátého století prosadil jako nejvýraznější společenský, kulturní i ekonomický

Více

Počet lůžek v krajích 31.12. 2012

Počet lůžek v krajích 31.12. 2012 Tabulky: Tabulka 1: Vysočina - ubytovací kapacity... 3 Tabulka 2: Hromadná ubytovací zařízení - Kraje 212... 4 Tabulka 3: Počet hostů - Vysočina... 4 Tabulka 4: Počet hostů - Kraje... 6 Tabulka 5: Hosté

Více

Cestovní ruch. VY_32_INOVACE_Z.3.25 PaedDr. Alena Vondráčková 2.pololetí školního roku 2012/2013

Cestovní ruch. VY_32_INOVACE_Z.3.25 PaedDr. Alena Vondráčková 2.pololetí školního roku 2012/2013 Název vzdělávacího materiálu: Číslo vzdělávacího materiálu: Autor vzdělávací materiálu: Období, ve kterém byl vzdělávací materiál vytvořen: Vzdělávací oblast: Vzdělávací obor: Vzdělávací předmět: Tematická

Více

PŘÍJEZDOVÝ CESTOVNÍ RUCH 1. 3. čtvrtletí 2014. Prezentace výsledků projektu Příjezdový cestovní ruch 2009-2015 Markéta Hájková/ STEM/MARK

PŘÍJEZDOVÝ CESTOVNÍ RUCH 1. 3. čtvrtletí 2014. Prezentace výsledků projektu Příjezdový cestovní ruch 2009-2015 Markéta Hájková/ STEM/MARK PŘÍJEZDOVÝ CESTOVNÍ RUCH 1. 3. čtvrtletí 2014 Prezentace výsledků projektu Příjezdový cestovní ruch 2009-2015 Markéta Hájková/ STEM/MARK Obsah prezentace Představení projektu Výsledky 1.- 3. čtvrtletí

Více

Aktivity a záměry Olomouckého kraje v oblasti cestovního ruchu

Aktivity a záměry Olomouckého kraje v oblasti cestovního ruchu Aktivity a záměry Olomouckého kraje v oblasti cestovního ruchu Konference Společně správným směrem spolupráce s partnery i médii Vyhodnocení činnosti v letech 2008 2009 a nástin další spolupráce Ostrava

Více

Ekonomická krize a cestovní ruch v České republice. Ing. Jaromír Beránek Mag Consulting, s.r.o.

Ekonomická krize a cestovní ruch v České republice. Ing. Jaromír Beránek Mag Consulting, s.r.o. Ekonomická krize a cestovní ruch v České republice Ing. Jaromír Beránek Mag Consulting, s.r.o. Kde se krize objevila? vznik krize v USA 1. zmínka o krizi: Alan Greenspan (bývalý předseda Fedu) duben 2008

Více

DATA O CESTOVNÍM RUCHU DLE ČSÚ

DATA O CESTOVNÍM RUCHU DLE ČSÚ DATA O CESTOVNÍM RUCHU DLE ČSÚ Ondřej Legner, Pavel Vančura, Zdeněk Lejsek Konference ke statistickým projektům MMR, 29. dubna 215, Kaiserštejnský palác ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD Na padesátém 81, 1 82 Praha

Více

Strategie hospodářské restrukturalizace Ústeckého, Moravskoslezského a Karlovarského kraje. Kanceláře zmocněnce vlády pro MSK, ÚK a KVK

Strategie hospodářské restrukturalizace Ústeckého, Moravskoslezského a Karlovarského kraje. Kanceláře zmocněnce vlády pro MSK, ÚK a KVK Strategie hospodářské restrukturalizace Ústeckého, Moravskoslezského a Karlovarského kraje Kanceláře zmocněnce vlády pro MSK, ÚK a KVK 1 Vymezení pomoci strukturálně postiženým krajům ( MSK, ÚK a KVK)

Více

Karlovarský kraj problémová analýza

Karlovarský kraj problémová analýza Karlovarský kraj problémová analýza RNDr. Jan Vozáb, PhD Analýza rozvojových charakteristik a potřeb kraje Makroekonomický vývoj Internacionalizace ekonomiky Odvětvová specializace kraje Znalostní ekonomika

Více

KRKONOŠE. Projekt všestranného rozvoje regionu

KRKONOŠE. Projekt všestranného rozvoje regionu KRKONOŠE 2020 Karkonosze Projekt všestranného rozvoje regionu Krkonoše včera a dnes Krkonoše jsou nejznámějším českým pohořím. Díky atraktivní přírodě a dobrým klimatickým podmínkám lákají dlouhodobě tisíce

Více

Marketingové aktivity a formy spolupráce k propagaci turistického regionu Východní Morava

Marketingové aktivity a formy spolupráce k propagaci turistického regionu Východní Morava Marketingové aktivity a formy spolupráce k propagaci turistického regionu Východní Morava Konference CESTOVNÍM RUCHEM K POZNÁVÁNÍ A PROSPERITĚ Valašské Meziříčí 24. 2. 2011 Centrála cestovního ruchu Východní

Více

Strategie hospodářské restrukturalizace Ústeckého, Moravskoslezského a Karlovarského kraje

Strategie hospodářské restrukturalizace Ústeckého, Moravskoslezského a Karlovarského kraje Konference Zaměstnanost 2015 / Karlovy Vary Strategie hospodářské restrukturalizace Ústeckého, Moravskoslezského a Karlovarského kraje Kanceláře zmocněnce vlády pro MSK, ÚK a KVK 1 Vymezení pomoci strukturálně

Více

Poptávka a mezinárodní cestovní ruch. Blok č. 2

Poptávka a mezinárodní cestovní ruch. Blok č. 2 Poptávka a mezinárodní cestovní ruch Blok č. 2 Prostorový model (Mariot) Lokalizační a selektivní předpoklady tvoří v prostoru 2 póly rozdílného (protikladného) charakteru L S Realizační faktory umožňují

Více

Tabulkové vyhodnocení vlivů. na životní prostředí

Tabulkové vyhodnocení vlivů. na životní prostředí Tabulkové vyhodnocení vlivů opatření prioritních os 1, 2 a 3 na životní prostředí Tabulka se vztahuje ke kapitole 7.3. textu vyhodnocení, v němž jsou také podrobně popsány metody hodnocení. V rámci legendy

Více

Bliss [ká se] na lepší časy? Ing. Rostislav Vondruška ČCCR CzechTourism Konference SLM 6. 10. Karlovy Vary

Bliss [ká se] na lepší časy? Ing. Rostislav Vondruška ČCCR CzechTourism Konference SLM 6. 10. Karlovy Vary Bliss [ká se] na lepší časy? Ing. Rostislav Vondruška ČCCR CzechTourism Konference SLM 6. 10. Karlovy Vary Statistiky 1. pololetí 2010 - lázně Celkově vidíme nárůst u počtů hostů, a to o 5% oproti 1. pololetí

Více

PŘÍJEZDOVÝ CESTOVNÍ RUCH 1. 3. čtvrtletí 2013. Prezentace výsledků projektu Příjezdový cestovní ruch 2009-2015 Markéta Hájková/ STEM/MARK

PŘÍJEZDOVÝ CESTOVNÍ RUCH 1. 3. čtvrtletí 2013. Prezentace výsledků projektu Příjezdový cestovní ruch 2009-2015 Markéta Hájková/ STEM/MARK PŘÍJEZDOVÝ CESTOVNÍ RUCH 1. 3. čtvrtletí 2013 Prezentace výsledků projektu Příjezdový cestovní ruch 2009-2015 Markéta Hájková/ STEM/MARK Obsah prezentace Představení projektu Výsledky 1.- 3. čtvrtletí

Více

Představení aktivit Olomouckého kraje v oblasti podpory zaměstnanosti. 2. prosinec 2013, Olomouc

Představení aktivit Olomouckého kraje v oblasti podpory zaměstnanosti. 2. prosinec 2013, Olomouc Představení aktivit Olomouckého kraje v oblasti podpory zaměstnanosti 2. prosinec 2013, Olomouc Struktura prezentace Základní charakteristika Olomouckého kraje Možnosti a kompetence krajské samosprávy

Více

PŘÍJEZDOVÝ CESTOVNÍ RUCH V ROCE 2014. Prezentace výsledků projektu Příjezdový cestovní ruch 2009-2015 Jan Tuček / STEM/MARK

PŘÍJEZDOVÝ CESTOVNÍ RUCH V ROCE 2014. Prezentace výsledků projektu Příjezdový cestovní ruch 2009-2015 Jan Tuček / STEM/MARK PŘÍJEZDOVÝ CESTOVNÍ RUCH V ROCE 2014 Prezentace výsledků projektu Příjezdový cestovní ruch 2009-2015 Jan Tuček / STEM/MARK Odhad počtu zahraničních návštěvníků Typ návštěvníka 2014 2013 2012 A. Zahraniční

Více

INVESTICE DO CESTOVNÍHO RUCHU

INVESTICE DO CESTOVNÍHO RUCHU INVESTICE DO CESTOVNÍHO RUCHU Příjmy z cestovního ruchu jsou vždy významnou složkou ekonomického fungování regionů, a proto se investice do cestovního ruchu (CR) vyplatí nejen krajům, ale i podnikatelským

Více

SWOT Analýza. BM region o.p.s. 1

SWOT Analýza. BM region o.p.s. 1 SWOT ANALÝZA BM region o.p.s. 1 OBSAH OBSAH... 2 ÚVOD... 2 1. OBYVATELSTVO A OBČANSKÁ VYBAVENOST... 3 2. TECHNICKÁ A DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURA... 4 3. PODNIKÁNÍ... 5 4. CESTOVNÍ RUCH... 6 ÚVOD SWOT analýza

Více

Kampaň Česko země příběhů. Martin Šlajchrt _

Kampaň Česko země příběhů. Martin Šlajchrt _ Kampaň Česko země příběhů Martin Šlajchrt _ Domácí cestovní ruch - jaký je aktuální stav 9.12.2013 2 Základní charakteristiky pobytu Jaký je návštěvník turistických regionů v ČR? Kategorie Podíl návštěvníků

Více

Rating Moravskoslezského kraje

Rating Moravskoslezského kraje Rating Moravskoslezského kraje Moravskoslezský kraj Krajský úřad 28. října 117 702 18 Ostrava Tel.: 595 622 222 E-mail: posta@kr-moravskoslezsky.cz RATING MORAVSKOSLEZSKÉHO KRAJE V červnu roku 2008 byla

Více

PROJEKTY ROP Střední Morava turistická destinace Moravská jantarová stezka

PROJEKTY ROP Střední Morava turistická destinace Moravská jantarová stezka Střední Morava Sdružení cestovního ruchu PROJEKTY ROP Střední Morava turistická destinace Moravská jantarová stezka Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova: Evropa investuje do venkovských oblastí

Více

Trendy na straně domácí a zahraniční klientely. Ing. Rostislav Vondruška ČCCR - CzechTourism Hospitality & Tourism Summit Praha, 12.4.

Trendy na straně domácí a zahraniční klientely. Ing. Rostislav Vondruška ČCCR - CzechTourism Hospitality & Tourism Summit Praha, 12.4. Trendy na straně domácí a zahraniční klientely Ing. Rostislav Vondruška ČCCR - CzechTourism Hospitality & Tourism Summit Praha, 2.4.202 Světové trendy v cestovním ruchu 2 Trendy ve spotřebním chování /2

Více

Ekonomické perspektivy v cestovním ruchu. Autor: Ing. Jaromír Beránek

Ekonomické perspektivy v cestovním ruchu. Autor: Ing. Jaromír Beránek Ekonomické perspektivy v cestovním ruchu Autor: Ing. Jaromír Beránek Cestovní ruch Cestovní ruch je jedna z nejsvobodnějších lidských činností, kde v demokratickém světě nikde nikdo nikomu nepřikazuje

Více

Budoucnost cestovního ruchu v regionech. z pohledu krajské samosprávy

Budoucnost cestovního ruchu v regionech. z pohledu krajské samosprávy Budoucnost cestovního ruchu v regionech z pohledu krajské samosprávy Ing. Jindřich Ondruš předseda komise Rady Asociace krajů ČR pro cestovní ruch člen Rady Zlínského kraje Vznik krajů subjekty odpovídající

Více

ANALÝZA ÚZEMNÍ DIMENZE DOPRAVY A JEJÍ VLIV NA KONKURENCESCHOPNOST A ZAMĚSTNANOST A DOPORUČENÍ PRO OBDOBÍ 2014+

ANALÝZA ÚZEMNÍ DIMENZE DOPRAVY A JEJÍ VLIV NA KONKURENCESCHOPNOST A ZAMĚSTNANOST A DOPORUČENÍ PRO OBDOBÍ 2014+ Podkladové studie pro přípravu ČR na využívání fondů EU v období 2014+ ANALÝZA ÚZEMNÍ DIMENZE DOPRAVY A JEJÍ VLIV NA KONKURENCESCHOPNOST A ZAMĚSTNANOST A DOPORUČENÍ PRO OBDOBÍ 2014+ zpracovatel Realizační

Více

Kampaň na podporu českých hor. 3. 11. 2015 Ing. Markéta Vogelová _. v rámci projektu Česko naše destinace

Kampaň na podporu českých hor. 3. 11. 2015 Ing. Markéta Vogelová _. v rámci projektu Česko naše destinace Kampaň na podporu českých hor 3. 11. 2015 Ing. Markéta Vogelová _ v rámci projektu Česko naše destinace Projekt Česko naše destinace Cíle Marketingový: netradiční inspirace na expedici do destinací ČR

Více

6. CZ-NACE 17 - VÝROBA PAPÍRU A VÝROBKŮ Z PAPÍRU

6. CZ-NACE 17 - VÝROBA PAPÍRU A VÝROBKŮ Z PAPÍRU 6. - VÝROBA PAPÍRU A VÝROBKŮ Z PAPÍRU Výroba papíru a výrobků z papíru 6.1 Charakteristika odvětví Odvětví CZ-NACE Výroba papíru a výrobků z papíru - celulózopapírenský průmysl patří dlouhodobě k perspektivním

Více

Aplikace městského marketingu v praxi: očekávání a realita Jiří Ježek. Měkké faktory v regionálním rozvoji, Ostrava, 25.6.2010

Aplikace městského marketingu v praxi: očekávání a realita Jiří Ježek. Měkké faktory v regionálním rozvoji, Ostrava, 25.6.2010 Aplikace městského marketingu v praxi: očekávání a realita Jiří Ježek Výzkumné problémy I. opatření a aktivity, které bychom přiřadili k městskému marketingu jsou realizovány, aniž by si jejich aktéři

Více

Statistické šetření ubytovacích zařízení cestovního ruchu, cestovních kanceláří a cestovních agentur na území ČR

Statistické šetření ubytovacích zařízení cestovního ruchu, cestovních kanceláří a cestovních agentur na území ČR Statistické šetření ubytovacích zařízení cestovního ruchu, cestovních kanceláří a cestovních agentur na území ČR 2. FÁZE ŠETŘENÍ UBYTOVACÍCH ZAŘÍZENÍ 1. FÁZE ŠETŘENÍ CK / CA 1 Projekt a jeho cíle Popis

Více

Podpora cestovního ruchu z ROP Strední Cechy

Podpora cestovního ruchu z ROP Strední Cechy Podpora cestovního ruchu z ROP Strední Cechy Vážení žadatelé, v oblasti cestovního ruchu, nastává jedinečná možnost, jak zrealizovat vaše vize na území Středočeského kraje. Dotace z EU Vám usnadní start

Více

Aktivity MMR ČR v rámci podpory rozvoje cestovního ruchu. Seminář Sdružení lázeňských míst České republiky 14. červen 2011, Lázně Bohdaneč

Aktivity MMR ČR v rámci podpory rozvoje cestovního ruchu. Seminář Sdružení lázeňských míst České republiky 14. červen 2011, Lázně Bohdaneč Aktivity MMR ČR v rámci podpory rozvoje cestovního ruchu Seminář Sdružení lázeňských míst České republiky 14. červen 2011, Lázně Bohdaneč Plán aktivit cestovního ruchu: - dříve Konsolidovaný plán podpory

Více

1.Teoretické vymezení cestovního ruchu v platební bilanci 2. Cestovní ruch v platební bilanci ČR 3. Dopady hospodářské krize na cestovní ruch 4.

1.Teoretické vymezení cestovního ruchu v platební bilanci 2. Cestovní ruch v platební bilanci ČR 3. Dopady hospodářské krize na cestovní ruch 4. Zahraniční cestovní ruch ČR Rudolf Olšovský ředitel odboru platební bilance Sekce měnová a statistiky ČNB VŠE Praha 17. září 2009 Obsah 1.Teoretické vymezení cestovního ruchu v platební bilanci 2. Cestovní

Více

STRATEGICKÝ PLÁN ROZVOJE NOVÉHO MĚSTA NA MORAVĚ STRATEGIE MĚSTA

STRATEGICKÝ PLÁN ROZVOJE NOVÉHO MĚSTA NA MORAVĚ STRATEGIE MĚSTA STRATEGICKÝ PLÁN ROZVOJE NOVÉHO MĚSTA NA MORAVĚ STRATEGIE MĚSTA Finální verze prosinec 2008 OBSAH: 1. ÚVOD... 4 2. STRATEGICKÁ VIZE MĚSTA... 5 3. STRATEGICKÉ CÍLE... 6 3 1. ÚVOD Nezbytnou součástí Strategického

Více

MIKROREGION SLEZSKÁ HARTA. turistická oblast středoevropského významu??

MIKROREGION SLEZSKÁ HARTA. turistická oblast středoevropského významu?? MIKROREGION SLEZSKÁ HARTA turistická oblast středoevropského významu?? Moravskoslezský kraj, okres Bruntál NízkýJeseník sestává z 13 obcí (Bruntál, Dlouhá Stráň, Horní Benešov, Leskovec nad Moravicí, Lomnice,

Více

Podpora cestovního ruchu ze strukturálních fondů

Podpora cestovního ruchu ze strukturálních fondů Podpora cestovního ruchu ze strukturálních fondů Výroční konference ROP Severozápad 21. září 2010, Litoměřice Ministerstvo pro místní rozvoj ČR 1 Programové období 2004 2006 Rozdělení prostředků na rozvoj

Více

Národní konference Venkov - Hospoda. 16.10.2014 Pavel Moulis

Národní konference Venkov - Hospoda. 16.10.2014 Pavel Moulis Národní konference Venkov - Hospoda 16.10.2014 Pavel Moulis HOSPODA - z historie Hospoda = pán domu Venkovské hospody neboli šenky jsou známy už z dob ranného středověku S rozvojem obchodu zájezdní hostince

Více

Společný regionální operační program Aktuální stav a výhledy čerpání ze zdrojů opatření 3.2 Ministerstvo pro místní rozvoj Ing.

Společný regionální operační program Aktuální stav a výhledy čerpání ze zdrojů opatření 3.2 Ministerstvo pro místní rozvoj Ing. Společný regionální operační program Aktuální stav a výhledy čerpání ze zdrojů opatření 3.2 Ministerstvo pro místní rozvoj Ing. Olga Nováková Struktura příspěvku 1. Společný regionální operační program

Více

Návštěvnost turistických cílů v ČR 2008

Návštěvnost turistických cílů v ČR 2008 TOP 10 (20) nejnavštěvovanějších turistických cílů v ČR pořadí turistický cíl počet pořadí návštěvníků 2007 1. Pražský hrad 1,34 milionu (1.) 2. Zoo Praha 1,20 milionu (2.) 3. Židovské muzeum, Praha 612

Více

ROP Severozápad 2007-13 ve zkratce. Bc. Petr Achs, 24. dubna 2008, KÚÚK

ROP Severozápad 2007-13 ve zkratce. Bc. Petr Achs, 24. dubna 2008, KÚÚK ROP Severozápad 2007-13 ve zkratce Bc. Petr Achs, 24. dubna 2008, KÚÚK ROP Severozápad Hlavní programový dokument určující priority regionu pro čerpání strukturálních fondů v programovém období 2007 2013

Více

Trh lze charakterizovat jako celkový objem výrobků vyjádřený v penězích nebo hmotných jednotkách v určité geografické oblasti a v konkrétním období.

Trh lze charakterizovat jako celkový objem výrobků vyjádřený v penězích nebo hmotných jednotkách v určité geografické oblasti a v konkrétním období. Trh lze charakterizovat jako celkový objem výrobků vyjádřený v penězích nebo hmotných jednotkách v určité geografické oblasti a v konkrétním období. Analýza trhu je klíčovým faktorem budoucího úspěchu

Více

Postavení a význam cestovního ruchu v České republice Přínosy cestovního ruchu pro Českou republiku sledované období 2006-2008

Postavení a význam cestovního ruchu v České republice Přínosy cestovního ruchu pro Českou republiku sledované období 2006-2008 TRAVEL, LEISURE AND TOURISM Postavení a význam cestovního ruchu v České republice Přínosy cestovního ruchu pro Českou republiku sledované období 2006-2008 červen 2010 prezentace 12.7.2010 ADVISORY Cíle

Více

SWOT Analýza. BM region o.p.s. 1

SWOT Analýza. BM region o.p.s. 1 SWOT ANALÝZA BM region o.p.s. 1 OBSAH OBSAH... 2 ÚVOD... 2 1. OBYVATELSTVO A OBČANSKÁ VYBAVENOST... 3 2. TECHNICKÁ A DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURA... 4 3. PODNIKÁNÍ... 5 4. CESTOVNÍ RUCH... 6 ÚVOD SWOT analýza

Více

Stanovisko Agentury Helptour k projektu Náboženský cestovní ruch (NCR) agentury Czechtourism

Stanovisko Agentury Helptour k projektu Náboženský cestovní ruch (NCR) agentury Czechtourism Stanovisko Agentury Helptour k projektu Náboženský cestovní ruch (NCR) agentury Czechtourism A. Vzhledem zejména k zhodnocení a porovnání připravovaných výstupů projektu NCR a projektu MAGNI, konkrétním

Více

Statistická šetření ubytovacích zařízení cestovního ruchu a cestovních kanceláří a agentur na území ČR. Brno, 27. listopadu 2014

Statistická šetření ubytovacích zařízení cestovního ruchu a cestovních kanceláří a agentur na území ČR. Brno, 27. listopadu 2014 Statistická šetření ubytovacích zařízení cestovního ruchu a cestovních kanceláří a agentur na území ČR Brno, 27. listopadu 2014 Systém statistických projektů OCR (období 2009-6/2015): Zkvalitnění informací:

Více

Strategický plán ekonomického rozvoje statutárního města Karviná. Podrobné generové vyhodnocení cílů strategického plánu

Strategický plán ekonomického rozvoje statutárního města Karviná. Podrobné generové vyhodnocení cílů strategického plánu Strategický plán ekonomického rozvoje statutárního města Karviná Strategický plán ekonomického rozvoje statutárního města Karviná byl schválen 22. 1. 2008 a aktualizován v roce 2011 zastupitelstvem v počtu

Více

HLAVNÍ SCHÉMA ROZVOJOVÝCH OPATŘENÍ A AKTIVIT K JEJICH NAPLNĚNÍ

HLAVNÍ SCHÉMA ROZVOJOVÝCH OPATŘENÍ A AKTIVIT K JEJICH NAPLNĚNÍ HLAVNÍ SCHÉMA ROZVOJOVÝCH OPATŘENÍ A AKTIVIT K JEJICH NAPLNĚNÍ Strategická vize Turistická oblast Ostravsko moderní centrum živé kultury, zábavy a sportu s unikátními industriálními atraktivitami nabízející

Více

Statistické šetření ubytovacích zařízení cestovního ruchu, cestovních kanceláří a cestovních agentur na území ČR

Statistické šetření ubytovacích zařízení cestovního ruchu, cestovních kanceláří a cestovních agentur na území ČR Statistické šetření ubytovacích zařízení cestovního ruchu, cestovních kanceláří a cestovních agentur na území ČR VÝSLEDKY 2. FÁZE ŠETŘENÍ CK / CA Praha, 28. 5. 2014 1 Projekt a jeho cíle Popis 2. fáze

Více

V Y H L Á Š E N Í V Ý Z V Y

V Y H L Á Š E N Í V Ý Z V Y V Y H L Á Š E N Í V Ý Z V Y V 08 V331 1.0 V souladu s Regionálním operačním programem regionu soudržnosti Střední Morava (dále jen ROP Střední Morava) vyhlašuje Výbor Regionální rady regionu soudržnosti

Více

Návštěvnost turistických cílů v ČR 2009

Návštěvnost turistických cílů v ČR 2009 TOP 10 (20) nejnavštěvovanějších turistických cílů v ČR pořadí turistický cíl počet pořadí návštěvníků 2008 1. ZOO Praha 1,3 milionu (2.) 2. Pražský hrad 1,21milionu (1.) 3. Aquapalace Praha 760 tisíc

Více

Sledované indikátory: I. Výzkum a vývoj

Sledované indikátory: I. Výzkum a vývoj REGIONÁLNÍ OBSERVATOŘ KONKURENCESCHOPNOSTI oblast VÝZKUM, VÝVOJ A INOVACE Moravskoslezský kraj se vyznačuje silným potenciálem v oblasti výzkumných, vývojových a inovačních aktivit. Je to dáno existencí

Více

PŘÍJEZDOVÝ CESTOVNÍ RUCH V ROCE 2012. Prezentace výsledků projektu Příjezdový cestovní ruch 2009-2015 Jan Tuček / STEM/MARK

PŘÍJEZDOVÝ CESTOVNÍ RUCH V ROCE 2012. Prezentace výsledků projektu Příjezdový cestovní ruch 2009-2015 Jan Tuček / STEM/MARK PŘÍJEZDOVÝ CESTOVNÍ RUCH V ROCE 2012 Prezentace výsledků projektu Příjezdový cestovní ruch 2009-2015 Jan Tuček / STEM/MARK Obsah prezentace Představení projektu Výsledky za rok 2012 Výsledky za 4Q 2012

Více

Vývoj českého stavebnictví v evropském kontextu Fórum českého stavebnictví

Vývoj českého stavebnictví v evropském kontextu Fórum českého stavebnictví Vývoj českého stavebnictví v evropském kontextu Fórum českého stavebnictví 5. 3. 2013 Současná situace: Jak na tom jsme? Současná situace ve stavebnictví Jediné odvětví v ČR již pátým rokem v recesi V

Více

V Y H L Á Š E N Í V Ý Z V Y

V Y H L Á Š E N Í V Ý Z V Y V Y H L Á Š E N Í V Ý Z V Y V souladu s Regionálním operačním programem regionu soudržnosti Střední Morava (dále jen ROP Střední Morava) vyhlašuje Výbor Regionální rady regionu soudržnosti Střední Morava

Více

INDEXY TRHU PRÁCE V DOPRAVĚ

INDEXY TRHU PRÁCE V DOPRAVĚ INDEXY TRHU PRÁCE V DOPRAVĚ INSTITUT SILNIČNÍ DOPRAVY ČESMAD Bohemia s.r.o. www.truckjobs.cz 2012 Výsledky průzkumu za rok 2012 1 S t r á n k a INSTITUT SILNIČNÍ DOPRAVY ČESMAD Bohemia s.r.o. první specializovaná

Více

Výzkum zaměřený na domácí cestovní ruch Vyhodnocení etapy zima 2010

Výzkum zaměřený na domácí cestovní ruch Vyhodnocení etapy zima 2010 Výzkum zaměřený na domácí cestovní ruch Vyhodnocení etapy zima CELKOVÉ SROVNÁNÍ TURISTICKÝCH REGIONŮ Česká republika IOP č. Sběr informací domácí cestovní ruch Česká republika IOP č. Sběr informací domácí

Více

Regionální operační program severozápad. Aktuální problémy domácího cestovního ruchu

Regionální operační program severozápad. Aktuální problémy domácího cestovního ruchu Regionální operační program severozápad Aktuální problémy domácího cestovního ruchu 21. září 2010 L I T O M Ě Ř I C E Tomio Okamura viceprezident AČCKA SOUČASNÝ STAV PŘÍJEZDOVÉHO A DOMÁCÍHO CESTOVNÍHO

Více

STRATEGICKÝ PLÁN ROZVOJE MĚSTA PŘÍBRAM NA OBDOBÍ LET 2014-2020

STRATEGICKÝ PLÁN ROZVOJE MĚSTA PŘÍBRAM NA OBDOBÍ LET 2014-2020 STRATEGICKÝ PLÁN ROZVOJE MĚSTA PŘÍBRAM NA OBDOBÍ LET 2014-2020 1024 Doc. Ing. Lubor Hruška, Ph.D. a kolektiv PROCES Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s.r.o. a 1 Projekt Zpracování strategického plánu

Více

Akční plán Koncepce environmentální výchovy a osvěty Olomouckého kraje pro roky 2011-2012

Akční plán Koncepce environmentální výchovy a osvěty Olomouckého kraje pro roky 2011-2012 Akční plán Koncepce environmentální výchovy a osvěty Olomouckého kraje pro roky 2011-2012 Cílem Akčního plánu Koncepce environmentální výchovy a osvěty Olomouckého kraje pro roky 2011 2012 (dále jen Akční

Více

*OBSAH PREZENTACE. 1) Evropské dotace v novém programovacím období. 2) Nástroj ITI. 3) Hradecko-pardubická aglomerace

*OBSAH PREZENTACE. 1) Evropské dotace v novém programovacím období. 2) Nástroj ITI. 3) Hradecko-pardubická aglomerace * *OBSAH PREZENTACE 1) Evropské dotace v novém programovacím období 2) Nástroj ITI 3) Hradecko-pardubická aglomerace 2 *EVROPSKÁ POLITIKA 2014-2020 STRATEGIE EVROPA 2020 Inteligentní růst» rozvíjet ekonomiku

Více

SWOT ANALÝZA DEFINOVANÁ V PLÁNU ROZVOJE KRAJE PRO PROBLÉMOVÝ OKRUH VENKOVSKÝ PROSTOR A ZEMĚDĚLSTVÍ

SWOT ANALÝZA DEFINOVANÁ V PLÁNU ROZVOJE KRAJE PRO PROBLÉMOVÝ OKRUH VENKOVSKÝ PROSTOR A ZEMĚDĚLSTVÍ SWOT ANALÝZA DEFINOVANÁ V PLÁNU ROZVOJE KRAJE PRO PROBLÉMOVÝ OKRUH VENKOVSKÝ PROSTOR A ZEMĚDĚLSTVÍ SILNÉ STRÁNKY půdně a klimaticky vhodná území pro rozvoj zemědělských aktivit v nepotravinářské produkci

Více

ROZBOR FINANCOVÁNÍ NESTÁTNÍCH NEZISKOVÝCH ORGANIZACÍ Z VEŘEJNÝCH ROZPOČTŮ V ROCE 2012

ROZBOR FINANCOVÁNÍ NESTÁTNÍCH NEZISKOVÝCH ORGANIZACÍ Z VEŘEJNÝCH ROZPOČTŮ V ROCE 2012 III. ROZBOR FINANCOVÁNÍ NESTÁTNÍCH NEZISKOVÝCH ORGANIZACÍ Z VEŘEJNÝCH ROZPOČTŮ V ROCE 2012 Obsah: ÚVOD 3 SHRNUTÍ VÝSLEDKŮ ROZBORU 4 1. Celkové zhodnocení financování NNO z veřejných rozpočtů 4 2. Dotace

Více

Program rozvoje venkova podpora venkova a metoda LEADER

Program rozvoje venkova podpora venkova a metoda LEADER Program rozvoje venkova podpora venkova a metoda LEADER IVIII. Setkání starostů a místostarostů Plzeňského kraje 4. 10. 2012 Plzeň HISTORIE METODY LEADER V ČR 2004 2006 2004 2008 2007 2013 2014 2020 LEADER+

Více

Ekonomická krize a cestovní ruch v České republice

Ekonomická krize a cestovní ruch v České republice Ekonomická krize a cestovní ruch v České republice Ing. Jaromír Beránek Mag Consulting, s.r.o. Kde se krize objevila? vznik krize v USA 1. zmínka o krizi: Alan Greenspan (bývalý předseda Fedu) duben 2008

Více

Monitoring návštěvníků Libereckého kraje zima 2006

Monitoring návštěvníků Libereckého kraje zima 2006 Monitoring návštěvníků Libereckého kraje zima 2006 Pro Krajský úřad Libereckého kraje zpracoval Masarykova univerzita v Brně Centrum regionálního rozvoje červen 2006 Autorský kolektiv Ing, Martin Šauer

Více

CÍRKEVNÍTURISTIKA Srpen 2010

CÍRKEVNÍTURISTIKA Srpen 2010 Srpen 2010 Průběžná zpráva o realizaci projektu pro projektové partnery Etapa 1 HelpTour - Agentura pro rozvoj cestovního ruchu Projekt Prezentace a propagace církevních památek a kulturně-historického

Více

OČEKÁVÁNÍ FIREM A FAKTORY FIREMN Í ÚSPĚŠNOSTI

OČEKÁVÁNÍ FIREM A FAKTORY FIREMN Í ÚSPĚŠNOSTI OČEKÁVÁNÍ FIREM A FAKTORY FIREMN Í ÚSPĚŠNOSTI VÝZKUM MEZI MAJITELI A MANAŽERY FIREM 2013 Strana 1 z 9 Obsah: 1. Úvod 3 2. Hlavní závěry výzkumu 4 3. Metodika 7 4. Vzorek respondentů 7 5. Organizátoři a

Více

ANALÝZA POTŘEB UŽIVATELŮ STATISTIKY

ANALÝZA POTŘEB UŽIVATELŮ STATISTIKY ANALÝZA POTŘEB UŽIVATELŮ STATISTIKY VYBRANÝCH SEKTORŮ CESTOVNÍHO RUCHU NA ÚZEMÍ ČR Prezentace Praha, 30. srpna 2010 Předmětné sektory a jednotlivé fáze projektu Předmětné sektory Hromadná a individuální

Více

Vývoj mezd v jednotlivých krajích České republiky s důrazem na kraj Moravskoslezský

Vývoj mezd v jednotlivých krajích České republiky s důrazem na kraj Moravskoslezský Katedra ekonomie kek@opf.slu.cz kek.rs.opf.slu.cz Vývoj mezd v jednotlivých krajích České republiky s důrazem na kraj Moravskoslezský Doc. Ing. Pavel Tuleja, Ph. D. Ing. Karin Gajdová Obchodně podnikatelská

Více

Integrovaný plán rozvoje území

Integrovaný plán rozvoje území Integrovaný plán rozvoje území regionu soudržnosti Jihozápad SEMINÁŘ PRO ŽADATELE Plzeň a České Budějovice Základní informace o dokumentu Název: Integrovaný plán rozvoje území NUTS II Jihozápad (IPRÚ)

Více

Ohře spojuje atraktivity pro děti i dospělé. 3G, marketing CR města Louny Komise cestovního ruchu Louny. Jan Vaic, člen komise

Ohře spojuje atraktivity pro děti i dospělé. 3G, marketing CR města Louny Komise cestovního ruchu Louny. Jan Vaic, člen komise Ohře spojuje atraktivity pro děti i dospělé 3G, marketing CR města Louny Komise cestovního ruchu Louny Jan Vaic, člen komise Komise CR v Lounech Poradní orgán Rady Města Loun 6 členů, odborníků se zkušenostmi

Více

Využívání jihočeských. rybníků k rekreačním. účelům. Zuzana Dvořáková Líšková Dagmar Škodová Parmová. Výzkum podpořen Jihočeským krajem a Beleco z.s.

Využívání jihočeských. rybníků k rekreačním. účelům. Zuzana Dvořáková Líšková Dagmar Škodová Parmová. Výzkum podpořen Jihočeským krajem a Beleco z.s. Využívání jihočeských rybníků k rekreačním účelům Zuzana Dvořáková Líšková Dagmar Škodová Parmová Katedra regionálního managementu Ekonomická fakulta, JCU Výzkum podpořen Jihočeským krajem a Beleco z.s.

Více

Dotace na podporu cestovního ruchu v Programu rozvoje venkova

Dotace na podporu cestovního ruchu v Programu rozvoje venkova Konference Dopad finanční krize na rozvoj v ČR 4.prosince 2013 Dotace na podporu cestovního ruchu v Programu rozvoje venkova Obsah 1. Program rozvoje venkova ČR na období 2007 2013 2. Opatření III.1.3

Více

Aktualizace KPS, oblast podnikání

Aktualizace KPS, oblast podnikání Připraveno pro: Oblastní hospodářská komora Aktualizace KPS, oblast podnikání Datum: Místo: Předkládá: 2011-11-23 Hotel Vitality Vendryně Ing. Marian Razima, HRAT, s.r.o. Aktualizace KPS, oblast podnikání

Více

Region soudržnosti NUTS II Střední Morava. Model IPRM a IPRÚ

Region soudržnosti NUTS II Střední Morava. Model IPRM a IPRÚ Region soudržnosti NUTS II Střední Morava Model IPRM a IPRÚ IPRM-integrovaný plán rozvoje města Východiska na úrovni EU a ČR - Legislativa pro období 2007-2013 důraz na integrovaný přístup a tlak velkých

Více

Příprava RIS LK OS 1. Problematika Udržitelné spotřeby a výroby coby součást RIS LK

Příprava RIS LK OS 1. Problematika Udržitelné spotřeby a výroby coby součást RIS LK Příprava RIS LK OS 1 Problematika Udržitelné spotřeby a výroby coby součást RIS LK Definice USV Udržitelná spotřeba a výroba (USV) je založena na výrobě a službách, včetně jejich spotřeby, které zajišťují

Více

Centrála cestovního ruchu Východní Moravy, o. p. s. Podpora cestovního ruchu ve Zlínském kraji

Centrála cestovního ruchu Východní Moravy, o. p. s. Podpora cestovního ruchu ve Zlínském kraji Centrála cestovního ruchu Východní Moravy, o. p. s. Podpora cestovního ruchu ve Zlínském kraji Starý Hrozenkov 14. 10. 2009 1. Pozice Centrály cestovního ruchu ve Zlínském kraji Centrála cestovního ruchu

Více

Postavení a význam cestovního ruchu v České republice

Postavení a význam cestovního ruchu v České republice Postavení a význam cestovního ruchu v České republice Veřejné výdaje na podporu cestovního ruchu Přínosy z cestovního ruchu pro Českou republiku Podíly regionů na přínosech z cestovního ruchu Březen 2013

Více

Marketing destinací ední Morava a Jeseníky

Marketing destinací ední Morava a Jeseníky Marketing destinací Středn ední Morava a Jeseníky A.Křetínská Olomoucký kraj, oddělení cestovního ruchu Ing. H. Kotíková, Ph.D Katedra rekreologie FTK UP, Olomouc RNDr. I. Marek m-ark Marketing a reklama

Více

Klášterec nad Ohří Kadaň

Klášterec nad Ohří Kadaň Klášterec nad Ohří Kadaň Úvodem Města Klášterec nad Ohří a Kadaň připravují pro návštěvníky regionu návštěvnickou kartu. Karta umožní volný vstup do řady turisticky atraktivních zařízení a poskytne slevy

Více

Budoucnost kohezní politiky EU

Budoucnost kohezní politiky EU Budoucnost kohezní politiky EU Daniela Grabmüllerová Stanislav Cysař Ministerstvo pro místní rozvoj Rozpočet a finanční vize obcí, měst a krajů Praha, 23. září 2010 Klíčové milníky - EU Schválení Strategie

Více

ROZBOR FINANCOVÁNÍ NESTÁTNÍCH NEZISKOVÝCH ORGANIZACÍ Z VEŘEJNÝCH ROZPOČTŮ V ROCE 2014

ROZBOR FINANCOVÁNÍ NESTÁTNÍCH NEZISKOVÝCH ORGANIZACÍ Z VEŘEJNÝCH ROZPOČTŮ V ROCE 2014 III. ROZBOR FINANCOVÁNÍ NESTÁTNÍCH NEZISKOVÝCH ORGANIZACÍ Z VEŘEJNÝCH ROZPOČTŮ V ROCE 2014 Obsah: ÚVOD 3 SHRNUTÍ VÝSLEDKŮ ROZBORU 4 1. Celkové zhodnocení financování NNO z veřejných rozpočtů 4 2. Dotace

Více

Problematika sociálních služeb v České republice pro rok 2013

Problematika sociálních služeb v České republice pro rok 2013 Problematika sociálních služeb v České republice pro rok 2013 Dotační řízení pro rok 2013 bylo vyhlášeno v srpnu roku 2012, sběr žádostí o dotaci ze státního rozpočtu pak probíhal v září a říjnu roku 2012.

Více

Zápis z I. jednání. Pracovní skupiny Cestovní ruch

Zápis z I. jednání. Pracovní skupiny Cestovní ruch Zápis z I. jednání Pracovní skupiny Cestovní ruch Nepomuk, 15.7. 2014 Dokument obsahuje to, co jsme na setkání identifikovali a potvrdili jako problémy/potřeby v oblasti cestovního ruchu na území působnosti

Více

Strategické dokumenty JMK

Strategické dokumenty JMK Strategické dokumenty JMK Koncepční dokumenty Jihomoravského kraje a jejich vzájemné vazby Dílčí koncepce Dlouhodobý záměr vzdělávání a vzdělávací soustavy Střednědobý plán rozvoje sociálních služeb Koncepce

Více

2008-2010 PŘÍLOHA 3: PROVÁZANOST OPATŘENÍ PRIORIT PROGRAMU S VYBRANÝMI KONCEPCEMI A PLÁNY KRÁLOVÉHRADECKÉHO KRAJE

2008-2010 PŘÍLOHA 3: PROVÁZANOST OPATŘENÍ PRIORIT PROGRAMU S VYBRANÝMI KONCEPCEMI A PLÁNY KRÁLOVÉHRADECKÉHO KRAJE Program rozvoje Královéhradeckého 2008-2010 I. Priorita Podnikání a zaměstnanost Priority / opatření PRK A) Podpora stávajících firem jako stabilizujícího prvku regionální ekonomiky a zaměstnanosti 1.

Více