Měsíčník pro kulturní život v místech a regionech. Místní kultura vstoupila do 15. ročníku. V Hradci Králové zakládají OPS

Transkript

1 Měsíčník pro kulturní život v místech a regionech Místní kultura vstoupila do 15. ročníku V Hradci Králové zakládají OPS Knihovna ve Vsetíně jako multikulturní zařízení Malá sonda do kultury Jihomoravského kraje Královský stolec na Osoblažsku Kultura v Holešově Tradiční lidová kultura a péče o ni Opravy historických varhan Hrad Houska opředený pověstmi Databáze amatérského divadla na webu Ročník XV

2 Místní kultura Měsíčník pro kulturní život v místech a regionech, ročník XV. Vydává Národní informační a poradenské středisko pro kulturu. IČO Adresa redakce: NIPOS, redakce Místní kultury Praha 2, P.O.BOX 12, Blanická 4 Tel. ústředna: , fax Tel. redakce: Vedoucí redaktorka Ludmila Kučerová, tel redakce@mistnikultura.cz Redakce: L. Kučerová, E. Veselá, J. Bláhová. Úprava: M. Cais Redakční rada: F. Zborník (předseda), Z. Malcová, M. Beneš, J. Krist, J. Brůček, H. Jirkalová, M. Strotzer, V. Schollarová, Z. Kryfová, L. Kučerová. Redakce využívá databázi článkové bibliografie Centra informací o kultuře NIPOS. Tyto krátké anotace jsou převzaty bez úprav, s uvedením zdroje a data zveřejnění článku. Tiskne: R Studio, Jaromírova 530/7, Praha 2 Distribuce: A.L.L. production spol. s r.o., Poděbradská 24, Praha 9. Objednávky a reklamace: Miluše Jelínková tel.: , fax: milajelinkova@predplatne.cz Podávání novinových zásilek povoleno Ředitelstvím poštovní přepravy Praha, č.j. 260/95 ze dne a Českou poštou, s.p. OZSeČ Ústí nad Labem ze dne , j.zn.p-328/98. Evid. číslo MK: E-6627 ISSN: Roční předplatné 250 Kč Nevyžádané rukopisy se nevracejí. Redakce si vyhrazuje právo příspěvky upravit a krátit. Další útvary NIPOS: CIK centrum informací o kultuře tel.: Regis legislativa a ekonomika kultury tel.: Artama neprofesionální umělecké aktivity tel.: , zahr. styky: Obsah 15. ročník, kdo by to byl řekl V Hradci Králové zakládají OPS... 6 Knihovna jako multikulturní zařízení Malá sonda do kultury Jihomoravského kraje...15 Srdce Valašska tepe ve Vsetíně Královský stolec na Osoblažsku Český Těšín - město na hranici Setkání pražských kronikářů Městské kulturní středisko a kultura v Holešově...25 Vsetínská cesta od dalekohledu ke hvězdárně...26 Tradiční lidová kultura a péče o ni Grand Prix do Merklovic...30 Historické varhany? Opravit, ale nezničit!...31 Ze zámecké věže spatříte současnost, v zámku minulost...34 Pojďte s námi do Betléma Hrad Houska opředený pověstmi Nikdy nekončící projekt Databáze amatérského divadla na webu Tanec, tanec Když se řekne Bibiana Pohádkový a kulinářský svět Evy Bouchnerové...50 Přílohy: Vykopávky a malování standardních čertů na zeď (PhDr. A. Mockovčiaková) Rejstřík 2004 Na titulní straně: Gotický kostel sv. Michaela archanděla v Hrozové, foto D. Návratová Uzávěrka čísla 3/ Uzávěrka čísla 4/ Místní Kultura

3 Místní kultura vstoupila do 15. ročníku 15. ročník, kdo by to byl řekl Po listopadu 1989 začal na Ministerstvu kultury vycházet věstník, jehož redaktor měl spíše vlastní literární ambice, než starost o potřebné informace pro lidi, kteří měli kulturu obcí a okresů přeměnit a vytvořit pro ni demokratické prostředí. Tak vznikla myšlenka pověřit vydáváním takového informačního servisu nově ustavené Informační a poradenské středisko pro místní kulturu. Tou se podle ministra Uhdeho myslela kultura která je přímo odněkud, což jsme si přeložili tak, že zejména z obcí a měst, ale také z regionů a jen výjimečně (třeba ve vztahu k zahraničí) přímo z ČR. Zakázali jsme si psát recenze beletrie a kritiky na představení a koncerty to bohatě dělaly jiné časopisy, jejichž počet narůstal geometrickou řadou. Když jsem byl koncem roku 1990 pověřen redigováním Místní kultury (jako informačního média pro resort kultury), bylo nutno si: a) ujasnit adresáty nového bulletinu, b) vydolovat z paměti zkušenosti s vydáváním periodických tiskovin, c) najít způsob oboustranných kontaktů s terénem, d) zajistit si relativní nezávislost periodika a tím odpovědnost redakce za obsah. Praxe ukázala, že to vše nebude až tak jednoduché. Lidé v terénu sice žádali informace, ale přetrvávala tendence čekat, jak ministerstvo rozhodne i o tom, o čem by nově měly rozhodovat zastupitelstva obcí a okresní úřady. Na druhé straně v centru trvaly názory, které bezděčně vyjádřila tehdejší ředitelka odboru památkové péče ministerstva: Nemám čas starat se o informování starostů, časopisů vychází spousta, kdo chce informace, ať si v nich hledá. Nezbylo než šlapat chodníky a chodby kanceláří a hledat potřebné informace osobně. Byli jsme na to dva. Ještě že redakci časem pomohla anotovaná článková bibliografie z celostátního a regionálního tisku, kterou připravoval útvar IPOS, i statě o legislativě z Regisu. Pomalu se rozjížděla také technická příprava periodika. V prvním ročníku jsme texty psali na elektrickém psacím stroji, stříhali a lepili na archy, které si podniková tiskárna přefotografovávala na kovolisty, z kterých se tisklo. Adresní štítky vyráběl počítačový operátor informačního útvaru, nalepovala je tiskárna a vozila na poštu. Trvalo léta než jsme se dostali k vlastním počítačům, k relativně mnohem snadnější přípravě sazby, kterou už tiskla zprivatizovaná tiskárna a rozesílala distribuční firma. To vše ovšem nebylo levné. Tak bylo třeba ušetřit a namísto původního zasílání zpravodaje přejít na předplatné časopisu. Zprvu ještě čtyřikrát ročně dostaly všechny obce čtyřstránkový tištěný informační servis zdarma, ale náklady na poštovné ho zlikvidovaly po dvou letech. Donedávna také souběžně vycházel Monitor článků o místní a regionální kultuře obsahující vybrané články z místních zpravodajů a regionálního tisku. (Byly to často jediné autentické informace pro decisní sféru poslance, senátory, ministerské úředníky apod.) Již několik let lze číst také internetovou verzi Místní kultury. Za velmi potřebný považuji e- -mailový Informační servis, který přináší dvacetkrát ročně na všechny radnice obcí s rozšířenou působností, na krajské úřady a postupně i dalším zájemcům aktuální (často jen pár hodin staré) informace o vypisovaných grantech v kultuře, o nové legislativě, o zajímavých akcích a vůbec o tom, co a kde by si mohli příjemci (stanou-li se zájemci o konkrétní téma) na internetu najít a dozvědět se podrobnosti. Je s tím sice spousta práce, ale tak vlastně novým způsobem Místní kultura plní své zadání z prvního ročníku i v ročníku patnáctém. Zdeněk Jírový, bývalý vedoucí redaktor MíKu 1-2 /

4 Vzpomínám si... Po dlouhé době, nejméně půldruhého roku, se mi v závěru roku 2004 dostal opět do rukou časopis Místní kultura č. 12. Letos vstupuje časopis do svého patnáctého, jubilejního ročníku. Vzpomínám si (jako tehdejší tajemník IPOS) na diskuse, které jeho vznik před patnácti lety provázely, ostatně stejně, jako na debaty k nově se ustavující organizaci. To, že nová organizace bude vydávat časopis pro (jak se tehdy říkalo) terén, tj. pro okresy, místa, regiony a další, bylo ovšem jasné od začátku. Byl to také jeden ze základních záměrů, s nímž IPOS dne vznikal. Podoba časopisu v jeho dřevních dobách neměla ovšem nic společného s tím, jak časopis vypadá na startu patnáctého ročníku. Bylo to dáno technickými, organizačními i dalšími podmínkami. Postupně se ale ujasňovalo, o čem by měl časopis psát. Názory se občas různily, nicméně v tom základním existovala shoda a časopis se brzy profiloval jako svébytná tiskovina, oslovující v prvé řadě pracovníky v místech a regionech a zprostředkovávající jim důležité informace pro jejich práci. Ustálila se také praxe pravidelných příloh, věnovaných právě různým otázkám ekonomickým a právním, jejichž autorkou je v poslední době vedoucí útvaru Regis, PhDr. Alena Mockovčiaková. Přílohy se tak staly jakousi odbornou knihovničkou a cenným materiálem, přesahujícím rámec časopisu. Nespornou a rozhodující zásluhu na zformování Místní kultury má jeho dlouholetý šéfredaktor, Zdeněk Jírový. Svého času jsme položertem, polovážně říkali, že Místní kultura je výkladní skříní IPOS a ona jí do značné míry je. Tož ať jí to vydrží i do dalších let. PhDr. Miroslav Šmolík, bývalý tajemník a ředitel IPOS Přání po patnácti letech Ještě dnes vidím první číslo Místní kultury. Bylo to pár rozmnožených stránek, na kterých o sobě dávala vědět po sametové revoluci nově založená příspěvková organizace Ministerstva kultury. Bylo to v situaci, kdy léta budovaná síť kulturních zařízení krajů, okresů i míst padla, dostala nálepku nositelů normalizačních opatření, a cestu do krajiny svobody si tak měla nacházet kultura v místech sama. Kde by v té chvíli, po desetiletích rozhánění, bylo možné počítat s rozvinutím iniciativ dávných organizátorů spolků. Jak jinak si v té situaci počínat než shromažďovat a publikovat příklady přístupů k organizování kulturního života obcí, okresů a krajů a informovat je o legislativních možnostech, někdy i zauvažovat o problémech, které stojí v cestě kultuře v místech. To byl také cíl časopisu, který se zrodil z těch původních rozmnožených stránek, s rozhodujícím vlivem šéfredaktora Zdeňka Jírového. Navíc se stal po dlouhá léta vlastně jediným pracovníkem instituce, který veřejně uvažoval o problémech místní kultury. A jeho nástupkyně Lída Kučerová dnes rozvíjí časopis k pohotovému a čtenářsky jistě zajímavějšímu informátoru o tom, co se kde děje, a navíc v informačním servisu nabízí zájemcům paletu nabídek, kde si vlastními silami pomoci z finančních a legislativních šlamastyk. Časopis dostal novou atraktivnější podobu a množství informací úctyhodně přibylo. (Pravda, o proporcích těchto informací v jednotlivých rubrikách někdy pochybuji.) Patrné je i rozšíření okruhu externích dopisovatelů, ale dopisovatelů z řad pracovníků instituce, kteří by odhalovali problémy jednotlivých oborů a oblastí kultury, nepřibylo. Zadrž, Valento, k jubileu se přece spíš hodí přání. Posílám časopisu jen jedno. Aby udělal další rozhodný krok. Od krotkého informátora čtenáře k burcujícímu komentátoru, ke kritikovi, k organizátoru diskusí, rozhovorů, výměn názorů, k časopisu, který se nebude bát, že někde narazí. Znepokojivá témata nabízí denně život. Např. z nedávné historie: podíl pozitivního a negativního v činnosti bývalých krajských a okresních kulturních středisek. Z horké současnosti: sprejeři, ničitelé kulturních hodnot i soukromého majetku. Do budoucna: přístup ke grantům a jejich rozdělování, vláda peněz atp. Já vím: lehce se to řekne. Jiří Valenta, bývalý ředitel IPOS a redaktor Místní kultury 4 Místní Kultura

5 Úvodník Za námi je 14 let, před námi 15. ročník a výzva Před rokem a půl jsem převzala jediný a jedinečný časopis zabývající se kulturním klimatem v místech a regionech a snažím se navázat na to dobré, co přivedli na svět mí předchůdci, zejména pak bývalý šéfredaktor a dlouholetý pozorovatel a analytik místní kultury, Zdeněk Jírový. Zároveň ale hodlám, a se mnou celá redakce, přiblížit zajímavou formou prostředí kultury v celé ČR nejen profesionálům z decizní sféry, ale všem, kteří o ně projeví zájem. Jak jste se mohli dočíst výše, byla v začátcích Místní kultura oborovým bulletinem určeným pracovníkům kultury v institucích všech úrovní. Aniž bychom tuto čtenářskou skupinu pomíjeli, zaznamenali jsme v poslední době, a k naší velké radosti, větší zájem spolků a čtenářů ze soukromé sféry. Jedním z našich prioritních úkolů pro nejbližší budoucnost je tedy nejen permanentní zkvalitňování obsahu, ale také snaha dát o sobě vědět a přiblížit se ke každému potencionálnímu zájemci. Na kulturním klimatu se totiž podílíme všichni, ať už pouhým zájmem nebo nezájmem, hodně či málo, profesně nebo amatérsky, v roli spotřebitele či tvůrce, mecenáše nebo sponzora a tak dále. Působením nás všech vzniká celek, tedy kulturnost národa. Už při svém vzniku si časopis vzal obrovské sousto, a sice postihnout kulturu v místech v celé její šíři, od dopadů státní politiky a legislativy po financování jednotlivých organizací a akcí. Od kulturního dědictví po cestovní ruch, od osvědčených praktik po nejrůznější nápady. Nejednou se nám stalo, že to, co pro jednoho bylo přínosem, druhý zatratil. Ale tak to na světě chodí a koneckonců je to v pořádku. My všechny podnětné rady vnímáme a mnohým z nich zkusíme v rámci možností vdechnout život. Vím ale, že to nepůjde obratem, a že hodně bude záležet na vás, našich čtenářích, a na vaší poptávce. I sebelepší a kvalitní zboží, zůstává-li na skladě, je určeno k odpisu. Dovolte mi, abych se ještě zmínila o letošním ročníku, resp. o tématech, kterým se chceme věnovat více, než v minulém období. Letos vám představíme v souhrnných textech ty kraje, na které se vloni nedostalo, a naši pozornost obrátíme k péči o tradiční lidovou kulturu v duchu vládní koncepce. Budeme sledovat, jak se kulturně žije handicapovaným spoluobčanům a seniorům. Zkusíme se vrátit k problematice sponzorství a pro inspiraci zaskočíme do obcí s titulem Vesnice roku. Všechny příspěvky na tato témata, ale i další, vítáme. Jednou jsem zaslechla, že politika by se měla stát komplotem slušných lidí. Dá se s tím souhlasit, ale je to utopie. Já si přeji, aby se spikli lidé kolem kultury, a to už takový nesmysl není. Nabízíme časopis i webové stránky Místní kultury jako kontaktní místo pro tyto spiklence. Děkuji vám za spolupráci dosavadní i budoucí a za úsilí, které každý z vás kultuře věnujete, amatérsky či profesně... Ludmila Kučerová, vedoucí redaktorka Milí přátelé a zájemci o náš časopis, koncem roku rozesílala distribuční firma A.L.L. production, s.r.o. faktury na zaplacení předplatného na rok Pokud jste ji neobdrželi, kontaktujte prosím redakci nebo distribuční firmu. Objednávky a reklamace vyřizuje: redakce Jarmila Bláhová, tel.: , A.L.L. - Miluše Jelínková, tel.: Časopis Místní kultura i Informační servis aktualit z kultury můžete objednat také na /

6 V Hradci Králové zakládají OPS z divadel a filharmonie Na tzv. transformaci dnešních příspěvkových organizací na obecně prospěšné společnosti existují značně protichůdné názory. Jedni tvrdí, že zákon o OPS je nevhodný a příspěvkové organizace ve svazku s veřejným rozpočtem fungují dobře a budou fungovat nadále. A že jim nehrozí žádné nebezpečenství ani stran Evropské unie. Druzí naopak, že obecně prospěšné společnosti jsou reliktem socialismu a jejich privatizace, tedy odstátnění či odobecnění, je krokem správným. A jedním dechem přidávají, že veřejné zdroje na tom ušetří V Hradci Králové se úvahami o novém právním postavení kulturních organizací zabývají řadu let. Počítali, srovnávali, hledali modely, sledovali pražské i jiné tendence... Město zřizuje Klicperovo divadlo, Divadlo Drak, Filharmonii Hradec Králové a Knihovnu města. Před rokem 2004 město zřizovalo i Filmcentrum (příspěvkovou organizaci zděděnou po někdejším Krajském filmovém podniku), zajišťující filmový provoz a dokonce i Filmový klub. Tu však vytlačil soukromý multiplex Cinestar během jediného roku znásobil návštěvnost na filmová představení víc než dva a půlkrát(!) Městu nezbylo než svou PO zrušit, protože i s městskou dotací byla vstupenka dražší než v tomto multiplexu Zastupitelstvo pronajalo kino občanskému sdružení Pro-Centrál a jeho neziskovou činnost podporuje grantem - čtyřikrát menším, než stál původní provoz městské organizace! A mnohým nevěřícím Tomášům se podařilo dokázat, že provoz kina je charakteru činnosti profesionálních těles produkujících vlastní umělecká díla velmi vzdálen. A Hradeckou kulturní a vzdělávací společnost - další městskou kulturní organizaci k 1. lednu 2005 město založilo jako s.r.o. Této organizaci nakupující a prodávající kulturní a vzdělávací služby bude v konkurenčním prostředí tato právní forma slušet lépe. A knihovnu s rozpočtem nad 20 milionů korun si město bude zřizovat a platit samo, z 98 % totiž slouží jeho občanům. Všechny zmíněné kulturní instituce nadělila městu tradice, kulturně historický vývoj a významné postavení regionálního kulturního centra. Po dlouhá léta usilovali osvícení občané, aby v Hradci existovaly profesionální divadlo, symfonický orchestr a dokonce i opera, na níž v padesátých letech bylo slušně zaděláno. Instituce vznikaly z tohoto úsilí i - z punktu státně plánovaného hospodářství minulého režimu. Filharmonie vznikla až v roce 1972, jaksi i proto, že Hradec přece nemohl nemít symfonický orchestr, když v Pardubicích takový už měli, byť jen komorní. Vše plánoval a platil stát a vstupenka byla za babku. Rozhodnutí o převedení těchto institucí na obce bylo po roce 1990 myšlenkou správnou a pozitivní, leč To, co obec ve státně plánovaném hospodářství nebolelo, to se za čas začalo promítat do ekonomických úvah zda např. ta kultura není příliš drahá, zda by nebylo výhodnější spojit hradecké symfoniky s pardubickými kamermuzikanty, zda musí být dvě profidivadla dvacet kilometrů od sebe, zda by nemohli herci přejíždět. Jen na ten Drak nám, prosím, nesahejte, to je české (a hradecké) rodinné stříbro, to se nějak utáhne. A druzí na to, ať si to zřizuje kraj! A třetí zrušme všechno, stagiony stačí, jako v Kolíně (nad Labem) nebo teď v Karlových Varech Královéhradecké Klicperovo divadlo je až z 30 % soběstačné vlastními výnosy na celkových nákladech. Přes 70 % musí dofinancovat veřejné zdroje - příspěvek města. Soběstačnost vysoká i ve srovnání se zahraničními městskými nekomerčními divadly. Příspěvek státu a kraje minimální, představuje cca 3 % podílu na nákladech. Stejné je to u Divadla Drak či Filharmonie. Ale pozor - Klicperovo divadlo uvádí mimo území zřizovatelského města 20 % své produkce, Filharmonie 50 % a Divadlo Drak dokonce 70 %! A v okolních městech i jinde po republice pak divadla i filharmonie hrají za dumpingové ceny. Tam totiž táhnou především televizní hvězdy a pražské tváře, nikoliv Hamlet nebo 6 Místní Kultura

7 Legislativa 1-2 / 2005 Novosvětská, za ně divák dá třeba i dvakrát víc, ušetří přece za cestu do Prahy Po roce 1990 si město svá divadla a orchestr financuje z 97 % samo, z daní svých občanů. Ale také představení a koncerty v jiných městech, příjmy z těchto tržeb jsou jen pětinou skutečných nákladů. Rozpočtu města by se proto výrazně ulevilo, kdyby se na financování podílely i další územní rozpočty, kdyby se kraj podílel na nákladech spojených s výkony divadel a filharmonie na území kraje a stát na výkonech jinde na území ČR či v zahraničí. Nebo kdyby se o tyto náklady solidárně podělilo město s krajem, když už stát je chudý. Totiž kulturní spotřeba města konkuruje mnoha jiným prioritám obce a budiž k dobru Hradce Králové připsáno, že kromě příspěvků na provozní výdaje zafinancovalo v posledních letech i rozsáhlou rekonstrukci Klicperova divadla, Divadla Drak, kompletní přestavbu Filharmonie vše bez státních dotací(!), že koupilo obrovskou secesní továrnu, kterou s architektem Davidem Vávrou chystá jako novou městskou knihovnu Co se dlouhodobě nedaří, je úsilí o stále a ve všech pádech skloňované vícezdrojové financování. Mnoho lidí za ním vidí především zvýšené příjmy z privátních zdrojů, ze sponzoringu. Tedy peníze od podnikatelů. Volá se po komerčnějším chování divadel a orchestrů. Zvyšte vstupné! Ať do divadla a na koncerty chodí ti, co na to mají, koukejte, kolik to stojí na Západě! Vždyť i v multiplexu dají za kino skoro sto padesát korun a ještě chroustají popcorny za padesátku! Komerční divadla působí především v Praze a jsou založena - bez upírání kulturních hodnot některých z nich - na podnikatelském záměru. Na poptávce po titulech (zábavných, muzikálových), po interpretech, které klient žádá. Taková vyjíždějí po Tylovsku i po vlastech českých. Jiné je to ale v regionech, kde divadla i orchestry celoroční denní prací plní řadu funkcí důležitých z hlediska kulturní budoucnosti. Z toho důvodu jsou v osvícených venkovských městech dotována jako jedinečná nezaměnitelná součást kulturního klimatu. Pokud by v Hradci Králové někdo zřídil komerční divadlo s funkčním obsahem městského divadla, pokud by diváci v tomto nepražském prostředí byli ochotni zaplatit třeba i dvakrát, třikrát tolik za lístky, pokud by se našli sponzoři, kteří by do toho vložili své peníze jako do fotbalu nebo hokeje - pak by mohlo město změnit svou kulturní politiku, jako to učinilo v případě Filmcentra. České sponzorské prostředí je ostatně kuriózní. Díky společenským (a quasi obchodním) zájmům, které s kulturou ducha mají společného málo, je např. prvotřídní hradecká herečka placena desetkrát hůře než tamní druholigový fotbalista, jehož klub má movité sponzory. Přestože Klicperovo divadlo přiláká každoročně do svého čtyřstovkového divadelního sálu třikrát více diváků než fotbalisté na svůj pětitisícový stadion. Když už se najde sponzor s kulturní vizí, pak většinou přispěje na nějaký festival nebo jiný podnik spojený s reklamou a rautem. On se totiž billboard těžko instaluje do dekorace Rusalky. O mecenášství, tedy o finanční podpoře z přesvědčení, nikoliv z obchodního zájmu, v České republice ani zbla. Vícezdrojové financování zasluhuje výraznou osvětu a v budoucnosti i posun v daňových zákonech. Á propos, v tomto smyslu je návrh zákona o veřejné podpoře kultury velmi krotký, až zbytečný Město Hradec Králové chce uskutečnit změnu právního postavení svých dosavadních příspěvkových organizací v kultuře ze dvou důvodů. Prvním z nich je snaha o lepší, odborně fundované a kompetentní řízení těchto institucí. Dnes je jediným nadřízeným řediteli (a celé příspěvkové organizaci) - rada města. Ta za rok projedná a přijme usnesení cca k 1300 nejrůznějším tématům, od odpadového a vodního hospodářství, školních a sociálních věcí, dopravy, výstavby, strategických plánů až po prodej majetku. Dvakrát za rok celých deset minut jedná o situaci v kulturní organizaci pokud není průšvih, manko či jiný důvod k odvolání ředitele! Bude- -li organizace pracovat na bázi OPS, pak řízení formou správní rady prospěje oběma stranám. Organizacím (ředitelům) i jejich zakladateli. Konečně tu bude řídící prvek schopný kontinuálně posoudit, kromě akceschopnosti a efektivnosti, i rozvoj a budoucnost firmy. Ani lobbystické povinnosti členů správní rady nelze pominout. 7

8 Druhým důvodem je kýžená vícezdrojovost. Samozřejmě nové zdroje financování bude hledat spolu s ředitelem správní rada. Ale Hradec Králové v souvislosti s transformací oslovuje navíc krajský úřad - aby se stal spoluzakladatelem těchto OPS, protože celé území užívá jejich obecné prospěšnosti. Protože založení se všemi městy Královéhradeckého kraje by zřejmě bylo obtížné. Tímto aktem by územní samospráva deklarovala svůj podíl na nadregionální funkci těchto institucí, dnes prakticky realizovaných, avšak převážně za peníze občanů jednoho města. Podíl na financování, vyplývající ze spoluzaložení, by měl odpovídat podílu výkonů (představení, koncertů) doma a na jiném území. Přispění státu zřejmě ani v budoucnosti nebude meritorním příjmem. Principy vícezdrojového financování projednává město Hradec Králové s krajským úřadem již od února 2003 a pokud dojde k založení OPS tímto způsobem, bude to ozdravujícím prvkem v kulturní politice kraje i obce. Založení OPS jak rozhodlo v září 2004 královéhradecké zastupitelstvo neznamená v žádném případě snížení nároků na dosavadní dotace města. Ale pokud proces spoluzaložení neproběhne, pokud tento minimální krok k vícezdrojovému financování bude politicky neprůchodný, pak si město může nadále zřizovat příspěvkové organizace až do alelujá Klicperovo divadlo - náklady celkem příspěvek města soběstačnost hosp. výsledek Divadlo Drak - náklady celkem příspěvek města soběstačnost hosp. výsledek Filharmonie - náklady celkem příspěvek města soběstačnost hosp. výsledek Filmcentrum* - náklady celkem příspěvek města soběstačnost hosp. výsledek HKVS - náklady celkem příspěvek města soběstačnost hosp. výsledek Knihovna - náklady celkem příspěvek města soběstačnost hosp. výsledek Mgr. Alexandr Gregar, vedoucí odboru kultury a cestovního ruchu MMHK Vývoj financování kulturních institucí města Hradec Králové ,86 28,40 29,60 28,64 27, , , , , , , , , , , , , , , , ,50 6 ** ** ** ** , , , , ** 6, , , , , , , * Filmcentrum jako samostatná organizace byla rozhodnutím ZM zrušena k ** Knihovna města byla do roku 2002 dotována tehdejším zřizovatelem, Okresním úřadem, naposledy v roce 2002 příspěvkem ve výši tis. Kč Předpokládaný vývoj kooperativního financování obcí, krajem a státem (s valorizací 5% - údaje z roku 2003) Název organizace Celkový počet výkonů Počet vlastních výkonů (nenakupovaných) (100% pro podíly) Výkony na domácích scénách 8 Místní Kultura % Výkony na území kraje % Výkony jinde v ČR/ v zahraničí Klicperovo divadlo / 0 11 Divadlo Drak / %

9 Legislativa Vytrženo z kontextu: V Evropě je jedno procento (ze státního rozpočtu na kulturu) obvyklé v Maďarsku a Polsku se k tomu už přiblížili, my se naopak vzdalujeme. Přitom, jestliže byl náš rozpočet asi 850 miliard korun, jedno procento činí 8,5 miliardy. Ministerstvo kultury má necelých 6 miliard včetně rozpočtu církví. Ten rozdíl dvou miliard by udělal hrozně moc, zajistil by rozvoj alternativní kultury, problém památkové péče by vyřešil do pěti, maximálně do deseti let... Ale žádná vláda, a to jsem byl ve třech, neměla tu odvahu říct ano, pane ministře kultury, váš názor respektujeme a to jedno procento z rozpočtu dáme. Nevýhodou mého resortu je, že umělecká veřejnost je natolik atomizována, že neumí ani vytvořit vlivnou lobby. Z rozhovoru Marty Bystrovové s ministrem kultury Pavelm Dostálem, zveřejněném v Lidových novinách sledujeme za vás Poslanecký návrh novely zákona o právu autorském byl postoupen ke schválení senátu. Prohlášení OSA - Ochranného svazu autorského k této novele najdete na Vláda ČR ustavila dne usnesením č. 131 komisi pro posouzení a hodnocení nabídek uchazečů o veřejnou zakázku v obchodní veřejné soutěži Výstavba divadla Centrum umění a kultury v České Lípě. Vláda ČR dne schválila usnesením č návrh zákona, kterým se mění zákon č. 241/1992 Sb., o Státním fondu České republiky pro podporu a rozvoj české kinematografie, ve znění zákona č. 273/1993 Sb. a uložila ministru kultury vypracovat konečné znění vládního návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 241/ 1992 Sb., o Státním fondu České republiky pro podporu a rozvoj české kinematografie. Vláda ČR schválila dne návrh zákona, kterým se mění zákon č. 273/1993 Sb., o některých podmínkách výroby, šíření a archivování audiovizuálních děl, o změně a doplnění některých zákonů a některých dalších předpisů a uložila ministru kultury vypracovat konečné znění vládního návrhu zákona. 1-2 / 2005 LEGISLATIVA ČR: Dne vláda schválila novelu Zákona o Státním fondu ČR pro podporu a rozvoj české kinematografie. Návrh Ministerstva kultury předpokládá, že kromě kin budou filmovou tvorbu podporovat též provozovatelé prodejen a půjčoven nosičů i provozovatelé televizního vysílání. Ministerstvo počítá s tím, že tříprocentní sazba, vybíraná formou poplatku, by byla odpočitatelnou položkou při stanovení daňového základu. Každý subjekt by měl možnost získávat ze zmíněného fondu peníze na konkrétní filmové projekty. Argumentem pro zavedení poplatku z rozmnoženiny audiovizuálního díla je to, že významná skupina filmů se do kin nedostane, často z důvodů nízké kvality. Přesto se prodávají a půjčují. Vzniká obtížně obhajitelný stav, kdy snímky svou kvalitou schopné veřejné produkce jsou zatíženy výběrem příplatku jedné koruny ze vstupného, jiné nikoliv. Rozdíl má odstranit nově zaváděný poplatek. Návrh na zavedení poplatku z reklam a teleshopingu vychází ze skutečnosti, že televizní distribuce audiovizuálních děl prezentuje největší podíl na trhu a že filmy patří mezi divácky nejvděčnější programy. Proto je odůvodněné, aby se právě toto médium podílelo na podpoře tvorby a výroby audiovizuálních děl a aby se zdroje z poplatku z vysílání reklamy a teleshopingu soustřeďovaly ve fondu a jejich použití nebylo závislé na provozovatelích televizního vysílání. Takový způsob financování je obvyklý ve většině zemí EU. (Lidové noviny, ) www internet pro vás Na adrese: najdete přehled povinností nadací a nadačních fondů od vypracování výroční zprávy po podání přiznání k dani z přidané hodnoty. Mapa evropských uměleckých vysokých škol je k dispozici na: On-line databáze evropských vysokých uměleckých škol, která zahrnuje i země jako je Albánie, Kypr, Chorvatsko, Srbsko, Černá Hora a Turecko. Současně jsou tímto vyzývány školy, které nejsou v databázi ještě zahrnuty, aby zaslaly ke zveřejnění potřebné informace, neboť tento informační zdroj se bude v budoucnu rozšiřovat. Zdroj: 9

10 Knihovna jako multikulturní zařízení Do Masarykovy veřejné knihovny (MVK) si vsetínští za více než 80 let její existence zvykli chodit nejen za literaturou, časopisy, kompaktními disky, AV médii. I když je budova knihovny na Svárově prostorově nedostačující, stále se v ní něco zajímavého děje nebo organizuje. Ještě se po Vsetíně povídalo o VŘSČ Velkém říjnovém společném čtení, v rámci Týdne knihoven a už se všichni těšili na předvánoční živý Betlém, na Malý ples pro knihu, na literární soutěže pro děti. To vše je pouze zlomek z aktivit, které sice nepatří mezi Foto: Eva Horníčková tradičně uznávané poslání knihovny, ale mají již mnohaletou tradici a oslovují nejrůznější věkové kategorie obyvatelstva. Knihovna spolupracuje s kulturními institucemi, s nadacemi, spolky, s národnostními menšinami a se skupinami zdravotně postižených spoluobčanů (zpřístupnění internetu, zvuková knihovna pro nevidomé). Hnacím motorem je PhDr. Helena Gajdušková, ředitelka MVK. Na jejím pracovním stole již na mě čekají ukázky z bohaté ediční činnosti knihovny - od pravidelného Zpravodaje MVK s přehledem besed a přednášek přes sborníky a almanachy, až po výbor z korespondence básníka Jakuba Demla. Čtenáři mají svou dámu v růžovém, jak bývalou vilu láskyplně nazývá paní ředitelka, moc rádi. Přesto by však s ohledem na prostor a širší spektrum služeb uvítali Městem Vsetín slíbené a schválené přestěhování knihovny do větší budovy v centru. Malí čtenáři si do knihovny - klubovny chodí i hrát, poslouchat hudbu, vyhledávají si informace na internetu, téměř denně se mohou účastnit zajímavých besed. Spokojeni jsou i senioři, kteří se tu mohou například naučit pracovat s internetem. Masarykova knihovna však boduje i u čtenářek, v půjčovně, studovně, čítárně a v přičleněném antikvariátu totiž pracují také muži. Díky kvalitní výpočetní technice se zdokonalilo poskytování informačních služeb, usnadnilo a urychlilo se vyhledávání a půjčování knih (on-line katalogy) a čtenářům se díky internetovým stránkám jednotlivých knihoven dostanou do rukou žádané tituly v co nejkratší době. Toto vše, spolu s realizací řady dalších projektů, jsme však mohli uvést v život jen s grantovou podporou MK, Městského úřadu Vsetín a dalších, doplňuje ještě H. Gajdušková. Regionální působnost Knihovna poskytuje služby 83 knihovnám na území okresu Vsetín. Kontinuita této spolupráce nikdy nebyla narušena, přestože naše knihovna přešla pod město již v roce Okresní úřad na tuto činnost uvolňoval určité finance, posléze bylo financování služeb knihovnám (tzv. regionální funkce ) zakotveno i v knihovním zákoně a od letošního roku zodpovědnost za ně přebírá kraj. Knihovny od nás dostávají cirkulační soubory knížek a kromě toho mají svůj základní knihovní fond. Také čtvrtletně organizujeme pracovní porady, které kromě předávání informací slouží i jako výměna zkušeností mezi knihovníky. Dále pomáháme zpracovávat projekty pro ministerstvo týkající se zavádění internetu do knihoven a automatizace knihovnických procesů, poradíme i v oblasti legislativy, říká H. Gajdušková. I číselné údaje svědčí o úrovni poskytovaných služeb. V knihovně pracuje 26,2 (fyzicky 30) zaměstnanců. Počet čtenářů se pohybuje kolem 5200, což je necelých 15 % obyvatelstva. Knihovní fond obsahuje 130 tis. svazků, MVK pravidelně odebírá 100 titulů časopisů ze všech oblastí. Ročně se zde průměrně uskuteční 400 tis. výpůjček, pro veřejnost je k dispozici celkem 18 počítačů s přístupem na internet. Také počet akcí pro čtenáře je poměrně vysoký, ročně cca 350. Eva Horníčková 10 Místní Kultura

11 Informatika Memorandum mezi hl. m. Prahou a Národní knihovnou Memorandum k vybudování nové budovy Národní knihovny České republiky schválila dne Rada hl. m. Prahy. Tento dokument vyjadřuje společný zájem na vybudování nové budovy Národní knihovny České republiky, uvedl radní Pavel Klega. Ředitel Národní knihovny České republiky, která sídlí v prostorách historického Klementina, požádal o pomoc a spolupráci při výstavbě nové budovy pro novodobé fondy knihovny. Současné depozitáře v Klementinu a v Hostivaři postačí podle odhadů odborníků do roku Vedení knihovny navrhlo svému zřizovateli Ministerstvu kultury ČR výstavbu zcela nové budovy a ministerstvo záměr podpořilo s tím, že knihovna najde vhodný pozemek. Ředitel Národní knihovny se obrátil na hlavní město Prahu s návrhem na posouzení vytipovaných pozemků na Letné, které jsou ve vlastnictví hlavního města Prahy, informoval radní Klega a dodal: Výstavba nové budovy Národní knihovny umožní také rekonstrukci a revitalizaci barokního areálu Klementina, který je hned po Pražském hradu druhou největší pražskou národní kulturní památkou. V historických prostorách Klementina zůstanou soustředěny rukopisy a staré tisky do roku 1800, hudební fondy a slovanská knihovna. Větší a z historického hlediska nejcennější část Klementina se otevře veřejnosti. Pozemky o celkové výměře m² na Letné poblíž stanice Hradčanská tvoří logický celek, který je podle územního plánu rozvoje města vhodný k tomuto záměru. Tisková zpráva/luk Knihovna Václava Havla Knihovna, jako nestátní organizace, byla založena v červenci minulého roku a její vznik iniciovala manželka V. Havla Dagmar a další Havlovi přátelé. Jde o první prezidentskou knihovnu v Evropě. Vzorem pro její vznik se staly obdobné knihovny ve Spojených státech amerických, které mají dlouholetou tradici. Základní fond knihovny je uložen na stejné adrese jako kancelář bývalého prezidenta - v Praze, Voršilské ulici č. 11. V knihovně najdeme velké množství korespondence, úředních dokumentů, samizdatových publikací atd., které vznikly během života V. Havla. Knihovna hodlá také vypisovat badatelská témata, na jejichž zpracování bude poskytovat stipendia, organizovat diskuse, a stane se místem konání literárních a dramatických večerů. Jako důležitá je vnímána vlastní publikační činnost. První vydanou knihou je Prague - Washington - Prague / Praha - Washington - Praha, kterou k vydání připravil Vilém Prečan. Přináší přes stovku telegramů - depeší, monitorujících události v Československu koncem roku 1989, které byly odeslány z Prahy americkým diplomatům. Další podrobnosti najdete na webové adrese: [ev] 1-2 / 2005 KNIHOVNY BÍLINA (17 tis. obyv., okres Teplice): Městské knihovně v Bílině bylo po auditu doporučeno zrušit jednu ze dvou poboček. Pobočka má ve fondu 12 tis. titulů a zaznamenávala i 28 tis. výpůjček za rok. Jejich počet sice klesal, ale knihovna je rentabilní, pokud dosáhne 20 tis. výpůjček ročně. Knihy zrušené pobočky budou nabídnuty školám, tituly, o něž nebude zájem, budou prodány na burze. (Deník Směr, ) DĚČÍN (53 tis. obyv.): V děčínské Městské knihovně je velký zájem o básnické sbírky. Knihovna ročně pořizuje více než 100 sbírek, z toho 2 třetiny pro oddělení dospělých. Každý měsíc pořádá autorské čtení, kdy básníci předčítají své verše. (Děčínský deník, ) PLZEŇ (169 tis. obyv.): Studijní a vědecká knihovna v Plzni získala nový depozitář za více než 5 mil. Kč. Je v něm uloženo 20 tis. starých tisků, které pocházejí z období do r V tomto počtu je zahrnuto 355 svazků prvotisků. (Plzeňský deník, ) PLESNÁ (1,9 tis. obyv., okres Cheb): V rámci krajského kola soutěže Vesnice roku získala Městská knihovna v Plesné diplom a částku 21 tis. Kč, která posloužila na rozšíření zařízení knihovny. Od Ministerstva kultury získala 40 tis. Kč na nákup počítačových programů a od Krajského úřadu Karlovarského kraje 35 tis. na připojení na Internet. (Chebský deník, ) 11

12 Město chce pořídit do knihovny schodolez Na webových stránkách SEL.CZ jsme našli rozhovor s Pavlem Weissem, náměstkem primátora pro oblast sociálních věcí, kultury a rozvoje lidských zdrojů, který odpovídal na otázky k tématu Město Most a handicapovaní občané. Kromě dalších zodpověděl také následující dotaz: Bariéry jsou pro handicapované stále i v dostupnosti knihovnických služeb v Mostě. Lze očekávat změny k lepšímu, například výtah či služby pro zrakově postižené? Původní koncepce budovy s potřebami těchto lidí nepočítala. V nové koncepci knihovny je výtah jako jedna z priorit, není však jisté, zda ji bude možno realizovat v příštím roce. Každopádně bychom chtěli pořídit schodolez - zařízení, které umí vozíčkáři pomoci zdolat schody. Zrakově postižení mohou využívat hudebního oddělení s nahrávkami mluveného slova, počítá se s rozšířením výpůjčního materiálu a zavedením internetu pro nevidomé. [luk] Americká knihovna v Brně Moravská zemská knihovna (MZK) otevře v polovině roku americkou knihovnu. V současné době provozuje knihovnu rakouskou, německou a anglickou, které jsou zaměřeny zejména na výuku jazyků a reálie příslušných zemí. Americká knihovna má nabídnout literaturu této provenience určenou zejména odborníkům. První knihy získala MZK v prosinci minulého roku od kulturního atašé americké ambasády v Praze. Velvyslanectví investovalo pro začátek do této knihovny 50 tisíc dolarů. Mezi první pětistovkou titulů najdeme encyklopedie, slovníky a další naučnou literaturu z oboru sociologie, ekonomie, historie atd. Knihovnu zřejmě využijí zejména studenti amerických reálií, fond knihovny bude průběžně doplňován. [ev] Kam ve Vyškově nejen pro informace Turistické informační centrum najdeme v těsné kosti radnice, v měšťanském domě z 16. století. Cel- blízková rekonstrukce domu, který je majetkem města, přišla na cca 1 milion Kč. Přízemní prostory patří od února 2002 Turistickému a informačnímu centru (dále TIC). Vybavení bylo pořízeno z grantů Programu obnovy venkova od Ministerstva pro místní rozvoj ve výši cca půl milionu Kč. Po organizační stránce je TIC součástí vyškovského Městského úřadu, spadá pod kancelář starosty a tajemníka do oddělení vnějších vztahů. Provoz zajišťují dva pracovníci, kromě češtiny ovládají dva světové jazyky. Otevřeno je Foto: Eva Veselá v pracovní dny od 8 do 17 hodin. TIC je zařazeno v kategorii C, některými druhy poskytovaných služeb se však blíží kategorii vyšší. Informace tady najdou místní občané i turisté. Ve spolupráci s Informační kanceláří Blanka Blansko se realizuje projekt Stezka srdcem jižní Moravy. Otevření cyklostezky o délce asi 56 km je připravováno na jaro letošního roku. Finanční prostředky na její vybudování poskytl Jihomoravský kraj z grantů na rozvoj cestovního ruchu. K dispozici bude tištěný průvodce, pohlednice, samolepky s logem stezky. Od letošního února najdou zájemci informace na webových stránkách WWW. SRDINKO.CZ. Kromě standardních služeb najdou návštěvníci v TIC také minigalerii, která nabízí každé dva týdny novou výstavu. Eva Veselá KNIHOVNY KRÁSNÁ LÍPA (3,4 tis. obyv., okres Děčín): Infocentrum v Krásné Lípě s celoročním provozem slouží i pro potřeby Národního parku České Švýcarsko, jehož návštěvnost se zvýšila z předloňských 5 tis. turistů na 35 tis. Infocentrum kromě informací o stravování a ubytování nabízí průvodcovskou službu a není problém sestavení pobytového programu podle požadavků turistů. (Děčínský deník, ) 12 Místní Kultura

13 Informatika Městské informační centrum Holešov V přízemí budovy, ve které sídlí Městské kulturní středisko, každodenně nabízí četné služby Městské informační centrum s certifikací A. Ve všední dny až do 20, o víkendu do 16 hodin se zde podávají informace o městě a jeho okolí, o ubytovacích a stravovacích možnostech, prodávají se zde vstupenky on-line na kulturní a společenské akce jak místní, tak v celé republice atd. Město Holešov leží na rozhraní Hané a Valašska, v tzv. přechodné oblasti, která by měla být přičleněna k sousednímu Valašskému království. Alespoň tak je to uvedeno v Pase Walaského královstvjá, který se tu na počkání vystavuje. Stoupenci tohoto státního zřízení si mohou vybírat i z dalších bohatých propagačních materiálů. Kosmopolité naopak využívají služeb zdejší směnárny i cestovní agentury, toulají se na čtyřech počítačích po internetu, kopírují, skenují či faxují. V prostorách informačního centra, které ročně navštíví na 29 tisíc zájemců, je také bezplatná čítárna denního tisku a časopisů. K úplnému výčtu nabízených služeb je třeba jmenovat i úschovnu kol a fotosběrnu. Bližší informace naleznete na Eva Horníčková Nemovité kulturní památky a handicapovaní Národní památkový ústav, ústřední pracoviště v Praze vydal za finanční podpory Ministerstva kultury publikaci Seznam vybraných nemovitých kulturních památek přístupných pro osoby se sníženou schopností pohybu. Jejími autory jsou Kateřina Burešová a Ondřej Šefců. Na 75 stránkách formátu A5 se představuje šedesát hradů a zámků v Česku. Každý objekt obsahuje plánek, stručnou historii, popis částí přístupných vozíčkářům, nechybí informace o parkovišti a kontakty. Tiskovinu je možné získat na Ministerstvu kultury, v Národním památkovém ústavu a u Národní rady zdravotně postižených. K dispozici čtenářům bude také ve všech krajských knihovnách. [ev] 1-2 / 2005 Publikace pod záštitou hejtmana V Muzeu východních Čech v Hradci Králové proběhl navečer 7. prosince (v den začátku židovského svátku Chanuka) slavnostní křest knihy Vryté do paměti (Shromaždiště), nad níž převzal záštitu hejtman Královéhradeckého kraje Pavel Bradík. Autoři knihy Kniha přináší vyčerpávající obraz o všech místech, odkud byli Židé v letech 1942 a 1943 deportováni do koncentračních táborů. Krátce ji představili jak zástupce nakladatelství, tak oba její autoři - 89letý univerzitní profesor Rudolf Klen, který koncentráky přežil, a 49letý Petr Narwa, příslušník mladší židovské generace, jehož otec se po pochodu smrti z koncentračního tábora vrátil. Osmdesáti sedmi stránková kniha, která zaznamenává fakta o odsunech z jednotlivých míst, čísla transportů, počty odsunutých a přeživších, si všímá také toho, nakolik tyto tragické události ještě žijí v paměti lidí. Měla by se stát součástí celoevropského sborníku, který zmapuje tuto hrůznou etapu dějin. Josef Krám PUBLIKACE LIBEREC (100 tis. obyv.): Liberecké nakladatelství Bor vydalo v roce 2004 za podpory Kulturního fondu Statutárního města Liberce a Nadace pro záchranu a obnovu Jizerských hor knihu Evy Koudelkové Pověsti z kraje sklářů. Pověsti byly přeloženy z němčiny a zachycují tradici německých obyvatel Jizerských hor. Kniha navazuje na Pověsti z Liberce a Liberecka, která vyšla před 3 lety. (Liberecký den, ) 13

14 Město vydavatelem Třebechovičtí pokřtili novou publikaci Autorem (v originále krásně barevné veduty) byl roku 1820 královéhradecký kanovník Jan Antonín Venuto, pochovaný v Chrasti u Chrudimi. Veduty českých a lužických měst - je jich přesně jsou uloženy ve vídeňském císařském archivu. Křest nové, tři sta padesátistránkové publikace velikosti A4 Třebechovice pod Orebem, jejímiž tvůrci je kolektiv tamních autorů Ouřadníková Hofmanová Rückerová Rücker Jiran, proběhl v prosinci na třebechovickém Masarykově náměstí za účasti Třebechovických trubačů. Toto encyklopedické dílo, zahrnující historii, současnost, kulturu, sport i spolkový život města, bylo vydáno nákladem 1500 výtisků. Město jako organizátor vydání této publikace tak plní jeden z programových cílů zastupitelstva. Kniha vyšla prostřednictvím Heldovy městské knihovny, příspěvkové organizace města. Její prodejní cena je 595 Kč. Počítá se s tím, že finanční náklady pokryje z velké části prodej knihy. Město poskytlo 15 tisíc. Josef Krám Hlasová výchova NIPOS vydal koncem minulého roku publikaci Aleny Tiché nazvanou Hlasová výchova v dětském sboru prostřednictvím her a motivací. Kniha formátu B5 o 95 stránách zachycuje poznatky a zkušenosti, které získala autorka za svého bohatého pedagogického působení. Úvahy i praktické náměty byly ověřeny na řadě seminářů pro sbormistry i pro učitele hudební výchovy. Pokud máte o publikaci zájem, můžete si ji objednat nebo zakoupit na adrese: NIPOS, P. O. Box 12, Blanická 4, Praha 2. Cena je 35 Kč (+ poštovné). [ev] Opomíjené klenoty Občanské sdružení Společnost přátel Poodří, které se zabývá především vydáváním vlastivědné literatury regionálně zaměřené na Poodří (krajinu kolem Odry v Oderských vrších a Moravské bráně), vydalo ve své Edici POODŘÍ knihu Opomíjené klenoty s podtitulem Drobné sakrální stavby v Poodří. V publikaci jsou shrnuty výsledky tříleté práce na podrobném přehledu zdejších drobných sakrálních staveb. Předmětem dokumentace se staly všechny typy drobných sakrálních staveb - kříže, boží muka, kapličky a sochy svatých. Celkem se mapování uskutečnilo na území o velikosti 270 km² a bylo zdokumentováno 223 objektů. Publikace o dvě stě stranách s desítkami černobílých fotografií (každý objekt má své foto), jejímž autorem je Bořivoj Teichmann, je prvním materiálem poskytujícím shrnující informace o bohatství drobných sakrálních staveb v Poodří. [luk] PUBLIKACE PLZEŇ (169 tis. obyv.): Publikace fotografa J. Bergera Plzeň z nebe nabízí více než 200 pohledů na krajské město z míst, kam se většina lidí nedostane - z paluby letadla a z koše balonu. Autor se specializuje na letecké snímky měst a památkových objektů. Kniha obsahuje neobvyklé záběry nejen známých míst a plzeňských dominant, ale i zastrčená zákoutí, periferii, spleti silnic a kolejí či soutoky řek. Většina fotografií vznikla letos, a tak zachycuje současnou podobu města. Zajímavým doplňkem jsou unikátní snímky Plzně, pořízené z ochozu katedrály sv. Bartoloměje kolem r (Veřejná správa, č.46, 2004) VELKÉ MEZIŘÍČÍ (12 tis. obyv., okres Žďár nad Sázavou): V roce 2004 vyšel 3. svazek publikace V. Makovského Mlýny a mlynáři na Velkomeziříčsku, který mapuje 20 mlýnů v povodí Oslavy a Balinky. Knihu vydala Vlastivědná a genealogická společnost - občanské sdružení při Jupiter clubu ve Velkém Meziříčí. (Vysočina-Noviny Žďárska, ) ÚŠTĚK (2,7 tis. obyv., okres Litoměřice): V listopadu vyšla publikace Úštěcko na starých pohlednicích, která shromažďuje 282 historických pohlednic bývalého soudního okresu Úštěk. Kniha obsahuje mimo jiné řadu unikátních pohlednic již neexistujících staveb. Všechny dobové fotografie pocházejí zejména ze soukromých sbírek. (Deník Litoměřicka, ) 14 Místní Kultura

15 Informatika Malá sonda do kultury Jihomoravského kraje Ing. Jan Letocha, radní pro kulturu v minulém volebním období Víno, bohaté folklorní tradice, široká škála památek různého druhu, nádherná příroda, pestrá nabídka kulturních programů, ale i proslulá srdečnost a pohostinnost zdejších obyvatel tak by se dal ve zkratce charakterizovat Jihomoravský kraj. Od pradávna tvoří křižovatku Evropy - na jeho území se protínaly cesty mezi východem a západem, severem a jihem. Současný kraj je vymezen okresy Blansko, Brno- -město, Brno-venkov, Břeclav, Hodonín, Vyškov a Znojmo, rozlohou přes 7 tisíc kilometrů čtverečních je čtvrtým největším krajem v ČR. Metropole kraje Brno je největší moravské a druhé největší město v Česku. Celý kraj je bohatý na archeologické lokality, výsledky výzkumů jsou prezentovány v řadě muzeí v brněnském Anthroposu, Moravském zemském muzeu, v Dolních Věstonicích atd. Na seznamu UNESCO je kraj zapsán čtyřikrát jde o Lednicko-valtický areál, Vilu Tugendhat v Brně a chráněné krajinné oblasti Pálava a Bílé Karpaty. Národních kulturních památek se nachází na území kraje 21 (Rotunda Panny Marie a sv. Kateřiny ve Znojmě, hrady Bítov, Lysice, Milotice, Bučovice, vodní mlýn ve Slupi atd.), následují 3 městské památkové rezervace (Brno, Mikulov, Znojmo), 11 městských památkových zón (Boskovice, Ivančice, Jevišovice, Valtice atd.), 3 vesnické památkové rezervace (Soubor vinných sklepů Plže u Petrova a dal.), 9 vesnických památkových zón (Javorník-Kopánky, Lysovice, Šatov, Vratěnín atd.), 2 krajinné památkové zóny (Bojiště bitvy u Slavkova, Lednicko - valtický areál) a 2 archeologické rezervace (lokalita Břeclav-Pohansko, Staré Zámky u Líšně). Soubor technických památek tvoří Stará Huť v Josefském údolí u Olomoučan. Kraj má zpracovanou Koncepci památkové péče, která čeká na schválení zastupitelstvem. Po odborné stránce se o archeologické záležitosti stará Ústav archeologické památkové péče Brno, o památky pak Národní památkový ústav, územní odborné pracoviště v Brně (jeho působnost zasahuje do sousedních dvou krajů Zlínského kraje a Kraje Vysočina). Celková Koncepce podpory kultury v Jihomoravském kraji je v současné době ve stádiu přípravných prací (probíhá sběr potřebných podkladů), koncepce muzeí bude připravena v příštím roce. 1-2 / 2005 Kraj, finance, kultura V roce 2004 tvořily výdaje na kulturu a památkovou péči tisíc Kč, což představovalo 1,17 % z celkového rozpočtu kraje. Z této částky na činnost příspěvkových organizací zřizovaných krajem v oblasti kultury a památkové péče šla částka tisíc Kč. Na dotace (granty) vyčlenil kraj vloni tisíc Kč, z toho na památky tisíc Kč. Mezi významné akce patřil např. Festival Concentus Moraviae (1 milion Kč), hudební festival Janáčkovo Brno (1 milion Kč), Český filharmonický sbor o.p.s. (získal na činnost 700 tisíc Kč), MORAVIAPRESS a.s. (obdržel na vydávání časopisu Malovaný kraj 200 tisíc Kč). Dotace se rozdělují jedenkrát ročně, další možnost představují mimořádné dotace. Do výše 200 tisíc Kč je schvaluje rada kraje, nad 200 tisíc pak krajské zastupitelstvo. O přidělování dotací jednotlivým obcím rozhoduje vždy krajské zastupitelstvo, bez ohledu na výši poskytnuté částky. Kraj má od roku 2002 schválený grantový program Poskytování a vyúčtování dotací v oblasti kultury a památkové péče. Dne nabyly účinnosti nové Zásady poskytování dotací z rozpočtu Jihomoravského kraje v oblasti kultury a památkové péče na rok 2005 a Zásady poskytování dotací z rozpočtu Jihomoravského kraje na obnovu technické zhodnocení kulturních zařízení na rok Z Programu regenerace městských památkových rezervací 15

16 a městských památkových zón získal kraj od Ministerstva kultury tisíc Kč. Kraj v roli zřizovatele Kraj zřizuje Galerii výtvarného umění v Hodoníně, Ústav archeologické památkové péče Brno, Hvězdárnu Veselí nad Moravou a pět muzeí Masarykovo muzeum v Hodoníně se třemi pobočkami (Městské muzeum Veselí nad Moravou, Vlastivědné muzeum Kyjov a Národní kulturní památník Valy u Mikulčic), Regionální muzeum v Mikulově s detašovanými expozicemi v Divákách (Památník bratří Mrštíků), Dolních Věstonicích (Archeologická expozice) a Mikulově (Synagoga), Muzeum Vyškovska s 1 pobočkou (Muzeum Bučovice), Muzeum Brněnska sídlí v Předklášteří (má 4 pobočky: Podhorácké muzeum, Muzeum v Ivančicích, Muzeum ve Šlapanicích a Památník Mohyla míru, od ledna 2005 přibyla 5. pobočka Památník písemnictví na Moravě v Rajhradě), Jihomoravské muzeum ve Znojmě s Domem umění ve Znojmě, Památníkem Prokopa Diviše v Příměticích a hradem Cornštejnem. Odbor kultury a památkové péče Kultura a památková péče spadaly v minulém volebním období do gesce krajského radního Ing. Jana Letochy. (Zda tak tomu bude i pro nadcházející vol. období, nebylo v době naší uzávěrky ještě známo.) Vedoucí Odboru kultury a památkové péče: Mgr. Tomáš Drobný. Oddělení kultury má 3 pracovníky, oddělení památkové péče 4 pracovníky. Pro odbor pracuje jedna sekretářka. Komise pro kulturu V minulém volebním období tvořilo komisi jedenáct členů delegovaných jednotlivými politickými stranami. Zabývali se zpracováváním koncepčních materiálů a podíleli se na určování výše přidělovaných dotací. Síť kulturních zařízení Zřizovatelem Moravského zemského muzea, Moravské zemské knihovny (MZK), Národního ústavu lidové kultury a Národního památkového ústavu, územního odborného pracoviště v Brně je Ministerstvo kultury (MK). Od ledna letošního roku je MK také zřizovatelem Muzea romské kultury v Brně. Další rozsáhlou skupinu tvoří kulturní instituce zřizované městem či obcí. Jedná se o divadla, muzea, galerie, kina, kulturní střediska, kulturní domy atd. Jedinečným fenoménem v oblasti kultury jsou knihovny, kterých působí v kraji přes 700.V roce 2000 existovalo v tomto regionu 90 galerií (vč. poboček), 76 muzeí a památníků (vč. poboček), 16 divadel (budovy), 69 stálých kin atd. Za zmínku stojí také činnost Státní filharmonie Brno a Českého filharmonického sboru Brno. Tradiční lidová kultura Folklor a jižní Morava jsou dva pojmy, které k sobě nerozlučně patří. Na území kraje se stýkají národopisné celky Brněnsko, Kyjovsko, Slovácko, Podluží a Horňácko. Ve Strážnici sídlí Národní ústav lidové kultury, jehož součástí je skanzen Muzeum vesnice jihovýchodní Moravy. Stal se také Národním centrálním pracovištěm pro tradiční lidovou kulturu. Krajským pracovištěm pro tuto problematiku je Masarykovo muzeum v Hodoníně. Řada folklorních akcí se koná s mezinárodní účastí a má za sebou mnoho úspěšných ročníků např. nejstarší Mezinárodní folklorní festival ve Strážnici (v letošním roce proběhne 60. ročník), Jízda králů ve Vlčnově a další. Titul Nositel tradic lidových řemesel získalo v letech 2001 až 2004 v kraji 5 lidí (celkem bylo v ČR uděleno 20 těchto ohodnocení) v oborech lidová fajáns, tradiční či lidový modrotisk, černá hrnčina a ruční tkaní. O zapsání na seznam UNESCO v oblasti nehmotné lidové kultury usiluje slovácký tanec verbuňk. Cestovní ruch Množství památek (hrady, zámky, kostely, kláštery, ale i novější, technické památky), rozsáhlá a pestrá nabídka kulturních akcí, příroda, to vše vytváří dobré podmínky pro rozvoj cestovního ruchu. Další směřování v této oblasti je dáno dvěma materiály Programem rozvoje Jihomorav- 16 Místní Kultura

17 Místa ského kraje a Strategiií rozvoje cestovního ruchu v Jihomoravském kraji. Kraj se chce stát moderně řízenou turistickou destinací středoevropského významu nyní je v návštěvnosti podle krajů na druhém místě (za Prahou). Za nejvýznamnější strategický segment trhu jsou považováni tuzemští turisté, se zaměřením zvláštní pozornosti na juniory a seniory. U zahraničních turistů jde o orientaci na dvě skupiny: 1. na obchodníky a účastníky kongresového turismu, 2. evropské turisty standardní příjmové kategorie. Území kraje je rozčleněno na 5 regionů: 1. Brno a okolí, 2. Moravský kraj a okolí, 3. Pálava a Lednicko-valtický areál, 4. Slovácko, 5. Znojemsko a Podyjí. Nejvíce turistů uvádí na prvním místě jako důvod návštěvy prohlídku kulturních a historických památek, druhá příčka patří pěší turistice. Problematika cestovního ruchu spadá do odboru regionálního rozvoje, oddělení cestovního ruchu, které tvoří 4 pracovníci. Jejich náplní práce je příprava materiálů pro orgány kraje - provádění analýz rozvoje CR, zpracovávání koncepcí. Podílejí se na vytváření jednotného systému propagace a produktu CR na území kraje atd. Vykonávají také poradenskou činnost pro orgány obcí v oblasti CR, spolupracují s CzechTourismem i dalšími subjekty. Problematikou cestovního ruchu se zabývá Komise regionálního rozvoje, která má 13 členů z řad zastupitelstva i odborníků. Eva Veselá KRAJE PARDUBICKÝ KRAJ: V říjnu se uskutečnil křest publikace Regenerace prostoru - Pardubický kraj. Kniha na 86 stranách mj. seznamuje s historií Pardubického kraje, jeho architektonickými památkami i s přírodou. Uvádí také informace o dopravní síti, silniční, železniční i vodní dopravě v tomto regionu. Cyklus knih Regenerace prostoru poskytuje základní informace o jednotlivých krajích, představuje nové investiční záměry, realizované i chystané projekty v oblasti infrastruktury, dopravy, bydlení ap. Jednotlivé publikace jsou připravovány pod záštitou hejtmanů krajů ve spolupráci s ministerstvy a některými celostátními a krajskými institucemi. (Moderní obec, č.11, 2004) 1-2 / 2005 Kraj vydává novou publikaci Výroční zpráva je v Czech Top 100 Základní údaje o kraji, informace o dopravě, průmyslu, školství, přírodě, kulturních, technických a historických památkách, turistickém ruchu i řadu fotografií přináší publikace vydaná krajem Moravskoslezský kraj, Seznamte se. Texty jsou v českém, anglickém a polském jazyce a poslouží jako prvotní informace o kraji pro široké spektrum veřejnosti. Brožura formátu A4 bude užívána na domácích i zahraničních veletrzích k propagaci, stane se prezentačním předmětem pro návštěvy, zveřejněna bude také na webových stránkách kraje. Náklad: ks (6000 ČJ, 3000 AJ, 1000 PJ). Chloubou Moravskoslezského kraje je Výroční zpráva za rok 2003, která byla na 11. ročníku CZECH TOP 100 zařazena mezi 100 nejlepších výročních zpráv za rok Přestože jsme obsadili stou příčku, je to pro nás prestižní cena. Jsme totiž jediný kraj, který se mezi nejlepší stovku vůbec zařadil, z oblasti veřejné správy bodovala už jen výroční zpráva Statutárního města Ostravy, říká Kahánková s tím, že přední místa patří privátnímu sektoru. Konkrétně první příčka ČEZ, a.s., druhá PPF, a.s. a třetí společnosti PRAŽSKÁ ENERGETIKA, a.s. Tisková zpráva/luk 17

18 Srdce Valašska tepe ve Vsetíně Uprostřed valašských kopců leží město Vsetín (29 tis. obyvatel, rozloha 5761 ha), o němž nejstarší písemná zpráva pochází z roku Nejvýznamnější pohledovou dominantou je původně renesanční zámek z počátku 17. století na Horním městě. Z jeho nově zrekonstruované vyhlídkové věže lze spatřit celé panorama a také novodobou dolnoměstskou dominantu výškovou budovu vsetínského městského úřadu. Bc. Věra Goldová, vedoucí Odboru školství a kultury Ke kultuře cesta široká Starší část obce - Horní Vsetín se s mladší dolní částí, založenou koncem třicetileté války, sloučila až v roce Tehdy sem začíná pronikat průmysl, ale kromě cukrovaru, přádelny, sirkárny a později sklárny je zaměřen na zpracování dřeva. Sídlí zde továrny na výrobu nábytku z ohýbaného dřeva světoznámých firem J. Kohn a Bratři Thonetové. Druhá polovina 20. století patřila především vsetínské Zbrojovce, v níž našly práci tisíce obyvatel ze Vsetína i okolí. Město jim muselo zajistit přiměřené bydlení, a tak nové panelové zástavbě bohužel ustoupily některé historické objekty. Dnes je jméno Vsetína neodlučitelně spjato také s tradicemi lidové kultury, které udržují např. známé soubory valašských písní a tanců Jasénka a Vsacan. Kultuře se zde daří, skvěle tu pracuje Masarykova veřejná knihovna, Muzeum regionu Valašsko, několik galerií, kino Vatra, hvězdárna a Dům kultury. Jednou za dva roky zde probíhá soutěž Interfotoklub. Vedoucí Odboru školství a kultury je Bc. Věra Goldová a pod něj spadá oddělení kultury a úsek cestovního ruchu. Současná koncepce kultury vychází z faktu, že je třeba adekvátně navázat na všestrannou činnost zastupitelstvem zrušené příspěvkové organizace - vsetínského kulturního střediska. A tak kulturní pořady nekomerčního charakteru, např. hudební festivaly, výstavní činnost a další zajišťuje odbor kultury. Zastupitelstvo každoročně schvaluje víceméně závazný plán kulturních akcí. Město Vsetín se účastí na projektu Zdravé město začlenilo do národní sítě tzv. zdravých měst, která podporují celostátní kampaně zaměřené na zdravý způsob života. Dům kultury jako s.r.o. přináší bohatou nabídku nejrůznějších spíše komerčně zaměřených akcí, na něž město přispívá přibližně 2500 tis. Kč. Sedmičlenná kulturní komise kromě kurátorské činnosti vždy na rok dopředu připravuje a schvaluje aktivity a zprostředkovává mezinárodní kontakty. Bohatý spolkový život Vsetín žije bohatým kulturním životem, přestože nemá zřízenou žádnou kulturní příspěvkovou organizaci. Radnice finančně podporuje spolkový život, za kterým stojí neziskové organizace. S dotační politikou vsetínské radnice souvisí zřízení obecně prospěšné společnosti - Společnost pro komunitní práci Vsetín, o.p.s. Ta kromě činnosti administrativní, informační, koordinační, vzdělávací a poradenské zpracovává projekty a žádosti o dotace ze všech dostupných zdrojů, včetně strukturálních fondů EU. Starosta Jiří Čunek v souvislosti s jejím vznikem poznamenal: Vsetínská radnice se tak stane koordinátorem a administrátorem projektů vznikajících na území města, čímž mj. podpoří i příliv investorů Podpora kulturních památek Na finanční podporu obnovy movitých i nemovitých památek je vypsán grantový systém, každoročně je možno účastnit se výběrového řízení. 18 Místní Kultura

19 Místa Na opravu kulturních památek a dále na objekty nacházející se v 1. až 3. ochranném pásmu lze poskytnout finanční částky, které vyplývají z rozdílu v ceně za běžné stavební úpravy a navýšené o požadavky z hlediska památkové péče. Vloni se 4 žadatelům poskytlo 200 tis., ale výše příspěvků se každoročně mění podle konkrétního schváleného rozpočtu. Formuláře žádostí lze nalézt na WWW. VSETIN.CZ - Odbor výstavby, územního plánování a dopravy. Cestovní ruch Město se honosí opravenou vyhlídkovou věží na zdejším zámku, v provozu jsou zrekonstruované městské lázně s tobogánem a veškerými lázeňskými službami, jejich součástí je i venkovní koupaliště. Město podporuje cykloturistiku, např. jeho chloubou je stezka kolem Vsetínské Bečvy. Město Vsetín se pravidelně prezentuje na veletrzích cestovního ruchu jak v ČR, tak na Slovensku a v Polsku, odkud sem také zavítá nejvíce turistů. Pro zvýšení informovanosti vydává úřad vlastní propagační materiály (turistický průvodce mikroregionem Vsetínsko, kalendář akcí, městský plán), v rámci příhraniční spolupráce s Trenčianskými Teplicemi vyjde publikace vč. CD představující obě města. Eva Horníčková Hradec Králové příjemné místo k žití Podle statistiky se nejlépe v Česku žije obyvatelům města Hradce Králové (100 tis. obyv.). Na této skutečnosti se zřejmě podílí řada faktorů. Jedním z nich je jistě prostředí města, v němž našly ve 14. století zalíbení dvě české královny. Právě architektura nabízí přehlídku nejrůznějších stylů, včetně jedinečné moderní architektury přelomu 19. a 20. století, pro niž bývá město nazýváno Salónem republiky. Tuto původní urbanistickou koncepci, ale také dobrou kvalitu nové výstavby se podařilo udržet i v problematických padesátých a osmdesátých letech 20. století. Svůj jistě nemalý podíl tvoří osobnosti s tvořivým duchem, na něž mělo město štěstí. Jde o velkou plejádu slavných jmen Karásek Lvovický ze Lvovic, B. Balbín, V. V. Tomek, Fr. Smotlacha, R. Medek, M. D. Rettigová, K. J. Erben atd. K nim se řadí starostové města František Ulrich a Josef Pilňáček, jejichž zásluha na vzhledu města je nemalá. Další oblastí je kultura, která nabízí nepřeberné množství akcí např. mezinárodní festival Divadlo evropských regionů, setkání světových osobností jazzové hudby Jazz Goes to Town, festival taneční a pohybové tvorby Entrée k Tanci, Královéhradecké slavnosti sborového zpěvu, interaktivní hudební festival Na jednom břehu, Folklórní festival Pardubice Hradec Králové. Ve městě působí řada kulturních institucí, které jsou známy daleko za hranicemi města např. loutkové Divadlo Drak, Klicperovo divadlo, Galerie moderního umění, Muzeum východních Čech, Hradecká kulturní a vzdělávací společnost, Kongresové centrum Aldis. Další rozvoj města nastal po roce 1989 je sídlem úřadu Královéhradeckého kraje a řady dalších státních a regionálních institucí, oživení přinesli vysokoškoláci, prudký rozmach představuje pořádání kongresů, pokračuje nová výstavba, v oblasti průmyslu jsou preferovány menší firmy. K dobrému klimatu města přispívá i řada možností trávení volného řasu, sportovní aktivity, ale i pestrá nabídka v oblasti gastronomie. Město ani malé, ani velké, ani nudné, ani příliš hlučné. Město intimní i svobodně otevřené ke komunikaci i tak se dá stručně charakterizovat město, kde se příjemně žije nejen jeho obyvatelům, ale i návštěvníkům. Tolik z textu publikace Kudy Kam v H.K. Eva Veselá MÍSTA SOBĚSLAV (7 tis. obyv., okres Tábor): Město Soběslav získalo grant Jihočeského kraje ve výši 67,2 tis. Kč na zpracování studie informačního, kulturního a vzdělávacího centra v objektu městského hradu, který čeká na rekonstrukci. Středisko má sloužit městu a mikroregionu. Podle odhadů si oprava hradu vyžádá kolem 50 mil. Kč, což město hodlá financovat z dotací na regeneraci památek, ze strukturálních fondů EU i ze svého rozpočtu. Studie centra má být hotová do konce února (Táborské listy, ) 1-2 /

20 Královský stolec na Osoblažsku Na Osoblažsku, v těsné blízkosti hranic s Polskem, na území okresu Bruntál, najdeme Hrozovou, půvabnou vesničku, která čítá 14 stálých obyvatel. Pokud připočteme chalupáře, blíží se jejich počet stovce. Spolu s Matějovicemi spadají pod Obecní úřad v Rusíně. Většina nynějších majitelů chalup vyrostla v Hrozové a později odešla za prací do Krnova či Ostravy. Přes malý počet obyvatel však vesnice žije svým životem, jehož nedílnou součástí je i kultura. Z historie obce První písemná zmínka o vsi Hrozová je datována do roku V té době zřejmě stála i tvrz, která byla později přestavěna na nevelký renesanční zámek, zpustošený za třicetileté války (1642). Statek tyrolského stylu postavený později na stejném místě a nazývaný zámeček byl obýván do konce padesátých let. Kolektivizace v 50. letech 20. století a vyvlastňování majetku přimělo mnohé rolníky k odchodu z vesnice a budovy chátraly. Poslední zbytky zámečku byly odstraněny kolem 60. let 20. století. Na této ploše se v současnosti rozkládá louka. Po skončení druhé světové války nezůstal ve vesnici z původních německých obyvatel nikdo. V letech 1945 až 1947 přišli noví osídlenci z vnitrozemí, Slovácka, Slovenska, z okolí Zlína, později Volyňští Češi. Počet obyvatel se před válkou pohyboval kolem čtyř stovek, v obci byla i škola (už v roce 1610), zrušená rovněž počátkem 60. let minulého století. Občanské sdružení Královský stolec V dubnu minulého roku (přesné datum ) založily čtyři ženy občanské sdružení Královský stolec. Právě tak se podle tradice jmenuje místo na skále u Hrozové, odkud Přemysl Otakar II. sledoval své vojsko při tažení do Pruska. Zakládající sněm formuloval záměry občanského sdružení, které rozdělil podle délky trvání na krátkodobé (např. příprava oslav vstupu do EU, umělecké ztvárnění historických objektů formou grafických listů atd.), střednědobé (zpracování historických materiálů o kulturních památkách Hrozové, Matějovic a Rusína) a dlouhodobé (spolupráce při udržování historické části hrozovského hřbitova, vybudování muzejní expozice v prostorách obecního úřadu v Rusíně, zpracování historie obcí po roce 1945). Ke konci minulého roku mělo sdružení necelých třicet členů a mohlo se pochlubit řadou úspěšných aktivit. Lidé mají potřebu se setkávat Akce Královské léto byla zahájena koncem května 2004 úvodním varhanním koncertem na nově opravených varhanách v historickém kostele v Hrozové a sešli se na ní stálí obyvatelé, chalupáři i zahraniční hosté bývalí krajané z Německa. Další setkání se konalo u příležitosti Božího Těla, při němž byla vysvěcena stará kaplička, opravená ve spolupráci s Obecním úřadem a ze sbírek obyvatel Rusína a Hrozové. Lidé se sešli také na dosud největší akci - evropském setkání tří národů - Čechů, Poláků a německých krajanů u příležitosti konání tradiční rusínské pouti. Osoblažsko se otevírá turistice Spolu s poutěmi se objevila myšlenka otevřít Osoblažsko, oblast netknutou průmyslem, pro turistický ruch. Jeden z německých krajanů, účastník pouti, při níž se světil obecní prapor a znak, přišel s nápadem rekonstrukce cyklistické trasy od Města Albrechtic až po rusínskou kapli. Tohoto návrhu se ujal Královský stolec a nechal zpracovat projekt Obnova krajinné sítě aneb Cestičkou blíž, chodníčkem spíš. Cílem tohoto nápadu je nabídnout obyvatelům i návštěvníkům Osoblažska trasy, které propojují a otvírají prostor. Každá trasa bude mít svůj příběh, program, náměty na zamyšlení. Ve spojení s Obecním úřadem sleduje Obnova krajinné sítě i praktický cíl: rekonstrukce silnic a propojení odlehlých míst s městy by mohlo pomoci ke snížení vysoké nezaměstnanosti v tomto regionu (ta je místy až 40 %). Na obnovu starých i součas- 20 Místní Kultura