1. Předsednictví vypracovalo přiložený návrh závěrů Rady na téma ženy a chudoba.

Transkript

1 Rada Evropské unie Brusel 2. prosince 2016 (OR. en) 14701/16 POZNÁMKA Odesílatel: Výbor stálých zástupců (část I) Příjemce: Č. předchozího dokumentu: Předmět: Rada SOC 732 GENDER 44 ANTIDISCRIM 74 MIGR 200 CONUN 205 DEVGEN /16 SOC 689 GENDER 42 ANTIDISCRIM 68 MIGR 191 CONUN 199 DEVGEN 240 Ženy a chudoba návrh závěrů Rady 1. Předsednictví vypracovalo přiložený návrh závěrů Rady na téma ženy a chudoba. 2. Závěry vycházejí ze zprávy Evropského institutu pro rovnost žen a mužů (EIGE) nazvané Chudoba, pohlaví a prolínající se nerovnosti v EU: přezkum provádění oblasti zájmu A ženy a chudoba Pekingské akční platformy Tento krok souvisí s činností navazující na Pekingskou akční platformu přijatou na Světové konferenci OSN o ženách v roce Viz dokument 14295/16 ADD /16 ls/rk 1

2 4. Výbor stálých zástupců dosáhl ohledně přiloženého znění závěrů obecné shody. 5. PL si ponechalo obecnou výhradu přezkumu a výhradu jazykového přezkumu. PL předložilo prohlášení do zápisu z jednání Výboru stálých zástupců, která bude rovněž zaznamenána do zápisu z jednání Rady. 6. Rada se vyzývá, aby se zabývala zbývajícími výhradami a přijala návrh závěrů /16 ls/rk 2

3 Ženy a chudoba Návrh závěrů Rady 2 UZNÁVAJÍC, ŽE: 1. Rovnost žen a mužů je základní zásadou Evropské unie zakotvenou ve Smlouvách, jakož i jedním z cílů a úkolů Unie, a prosazování zásady rovnosti žen a mužů ve všech činnostech je zvláštním posláním Unie. Rovnost žen a mužů je rovněž zakotvena v článku 23 Listiny základních práv Evropské unie. 2. Čtvrtá světová konference OSN o ženách, která se konala v roce 1995, představovala významný krok k řešení genderového rozměru chudoby. Téma Ženy a chudoba bylo označeno za první kritickou oblast zájmu Pekingské akční platformy. I o dvě desetiletí později jsou však ženy chudobou nadále postiženy v závažnější míře než muži, a to z důvodu přetrvávajících strukturálních a kulturních důvodů, které ženy znevýhodňují. 3. Snížení rozdílů v odměňování a rozdílů ve výši důchodů žen a mužů, a tedy boj proti chudobě žen je jednou z prioritních oblastí, které si Evropská komise stanovila v dokumentu s názvem Strategický závazek ohledně rovnosti žen a mužů v letech Politiky rovnosti žen a mužů jsou zásadním nástrojem pro inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění a pro větší prosperitu, konkurenceschopnost a zaměstnanost, jakož i pro inkluzivnost a sociální soudržnost. 2 Závěry přijaté v rámci přezkumu provádění Pekingské akční platformy, se zvláštním ohledem na kritickou oblast zájmu A: Ženy a chudoba 14701/16 ls/rk 3

4 5. EU se v rámci strategie Evropa 2020 zavázala snížit do roku 2020 počet obyvatel, kteří jsou ohroženi chudobou nebo sociálním vyloučením, o 20 milionů osob. Pokrok dosahovaný při naplňování tohoto cíle je každoročně sledován prostřednictvím evropského semestru. V tomto rámci byly stanoveny priority politiky, které mohou přispět k řešení chudoby, a byla vydána doporučení pro jednotlivé země určená těm členským státům, které se v této oblasti potýkají s největšími problémy. 6. Chudoba je komplexní jev o mnoha rozměrech, který nelze vykládat pouze z ekonomického hlediska. Příčinou chudoby může být například diskriminace. A naopak chudoba může rovněž vést k diskriminaci a k sociálnímu vyloučení, k neúčasti na rozhodování a k nedostatku příležitostí v občanském, společenském, kulturním a politickém životě. 7. Ženy jsou riziku chudoby často více vystaveny než muži. To platí zejména pro ženy, které čelí většímu riziku ohroženosti například dlouhodobě nezaměstnané a ekonomicky neaktivní ženy, ženy samoživitelky, ženy přistěhovaleckého původu 3, ženy, které patří k marginalizovaným skupinám nebo k etnickým či náboženským menšinám, starší ženy, které žijí samy, ženy se zdravotním postižením a ženy bez domova. Souvislost mezi pohlavím a chudobou je komplexní povahy a nelze jí plně porozumět na základě pouhého měření genderových rozdílů. 8. Genderový rozdíl z hlediska chudoby se začíná zvyšovat u věkové skupiny let a nejvyšší úrovně dosahuje ve věkové skupině nad 75 let. Tato skutečnost je především důsledkem nižší účasti žen na trhu práce, přerušení profesní dráhy v souvislosti s nerovnou dělbou povinností souvisejících s péčí o děti a jiné závislé osoby mezi ženu a muže, nižšího výdělku, větší četnosti práce na částečný úvazek a nekvalitního a špatně placeného zaměstnání a kratší profesní dráhy. Nepříznivý dopad nižších příjmů na životní úroveň starších žen je umocněn vysokým podílem starších žen, které žijí samy, v návaznosti na vyšší střední délku života. Rozdíly týkající se věku odchodu do důchodu mají navíc v některých případech za následek nižší důchodové nároky. 3 Přistěhovalecký původ je zde vymezen podle země narození a klasifikován jako narození v tuzemsku nebo narození v zahraničí, přičemž poslední uvedená kategorie se dále dělí na narození v rámci EU a narození mimo EU. Země narození je vymezena jako země pobytu matky dané osoby v době narození této osoby /16 ls/rk 4

5 9. Předkládaný soubor závěrů navazuje na předchozí práci a na politické závazky Evropského parlamentu, Rady, včetně integrovaného přístupu k boji proti chudobě a sociálnímu vyloučení, a na práci Komise a dalších příslušných zúčastněných stran v této oblasti, včetně dokumentů uvedených v příloze II. VÍTAJÍC: 10. Zprávu o přezkumu provádění Pekingské akční platformy v členských státech EU s názvem Chudoba, pohlaví a prolínající se nerovnosti v EU 4, kterou na žádost slovenského předsednictví vypracoval Evropský institut pro rovnost žen a mužů (EIGE) a která obsahuje analýzu genderového rozměru chudoby v EU, se zvláštním zaměřením na situaci žen, které jsou vystaveny prolínajícím se nerovnostem, zejména v souvislosti s chudobou nebo sociálním vyloučením. KONSTATUJÍC, ŽE: 11. Ze zprávy Evropského institutu pro rovnost žen a mužů vyplývá, že ženy v celé EU jsou chudobou či sociálním vyloučením ohroženy více než muži, především z důvodu genderových rozdílů na trhu práce, a zejména nižší průměrné míry zaměstnanosti žen. U žen je ve srovnání s muži také čtyřikrát vyšší pravděpodobnost práce na částečný úvazek nebo smlouvy na dobu určitou. Kromě toho je míra ekonomické nečinnosti u žen v produktivním věku téměř dvakrát vyšší než u mužů. Pětina žen žijících v chudobě není aktivním účastníkem na trhu práce z důvodu povinností v oblasti péče a domácnosti. Tato skutečnost může být odrazem nedostatku dostupných zařízení péče o děti i chybějících pečovatelských služeb pro jiné závislé osoby, jakož i neexistence dalších opatření usnadňující sladění pracovního, rodinného a soukromého života. 4 Viz dokument 14295/16 ADD /16 ls/rk 5

6 12. Zpráva také poukazuje na skutečnost, že životní podmínky, míra chudoby a způsoby, jakým se lidé ocitnou v chudobě nebo se z chudoby vymaní, se v průběhu života liší. Dospělé ženy jsou rizikem chudoby nebo sociálního vyloučení ohroženy více než muži ve všech věkových kategoriích. Ve většině členských států riziko chudoby či sociálního vyloučení u mužů i žen s věkem klesá, u starších věkových skupin se však genderové rozdíly zvyšují. Riziko chudoby je tedy nejvyšší u mladých žen a mužů a nejnižší u obyvatel v důchodu. Avšak zatímco u mužů se chudoba s věkem snižuje, u žen začíná riziko chudoby před odchodem do důchodu růst. 13. Analýza dále ukazuje přímé dopady struktury domácnosti na riziko chudoby. Přestože v rámci celé EU se situace značně liší, prakticky ve všech členských státech jsou rizikem chudoby a strádání nejvíce ohroženy domácnosti rodičů samoživitelů, párů se třemi nebo více dětmi, osamocených starších žen a mladých lidí. Matky samoživitelky jsou navíc výrazně více znevýhodněny než otcové samoživitelé. Rizikem chudoby nebo sociálního vyloučení je ohrožena téměř polovina matek samoživitelek a třetina otců samoživitelů. Současně je u neúplných rodin, v jejichž čele stojí žena, dvakrát vyšší pravděpodobnost hmotné nouze (20 % ve srovnání s 9 %) nebo neschopnosti zvládnout nepředvídané finanční výdaje. 14. Vyššímu riziku chudoby nebo sociálního vyloučení čelí také lidé se zdravotním postižením. V roce 2014 bylo chudobou nebo sociálním vyloučením ohroženo 39 % zdravotně postižených žen, 37 % zdravotně postižených mužů a téměř polovina všech státních příslušníků třetích zemí. 15. Ekonomická neaktivita je výrazná u žen přistěhovaleckého původu, z nichž bylo v roce 2014 neaktivních 39 %, což je téměř dvojnásobek oproti mužům přistěhovaleckého původu (20 %). To je jeden z důvodů, proč ženy přistěhovaleckého původu čelí zvláště vysokému riziku chudoby nebo sociálního vyloučení /16 ls/rk 6

7 16. Pokud jde o konkrétní ohrožené skupiny, se závažným znevýhodňováním a problémy při integraci se v mnoha členských státech potýká romská menšina, přičemž členské státy se těmito otázkami zabývají ve svých vnitrostátních strategiích pro integraci Romů či v integrovaných souborech politických opatření v rámci svých širších opatření sociálního začleňování. Romského původu je přibližně šest milionů občanů EU, čímž Romové představují největší etnickou menšinu v rámci Unie. Devět z deseti romských žen a mužů žije v chudobě. Romské ženy coby osoby primárně se starající o domácnost jsou navíc v důsledku této úlohy zvláště vystaveny nepříznivým vlivům podmínek hmotné nouze, v nichž mnozí Romové žijí. 17. Bezdomovectví mezi ženami roste. Vystavuje ženy chudobě a sociálnímu vyloučení a výrazně omezuje jejich ekonomické příležitosti. Míra zaměstnanosti u žen bez domova je extrémně nízká, přičemž mnohé z nich mají pouze příležitostné nebo dočasné zaměstnání. Jejich šancím na nalezení pracovního místa brání neexistence bezpečného domova a skutečnost, že jsou vystaveny zdravotním rizikům, jakož i násilí a vykořisťování. 18. Zpráva Evropského institutu pro rovnost žen a mužů vychází ze stávajících tří ukazatelů, které Rada potvrdila v roce Tyto ukazatele se zaměřují na míru ohrožení chudobou podle věku a pohlaví, na míru ohrožení chudobou podle typu domácnosti a pohlaví, včetně ohrožení chudobou u rodičů samoživitelů s vyživovanými dětmi, a na ekonomickou neaktivitu podle věku a pohlaví. Na základě provedené analýzy pokroku mezi roky 2007 a 2014 z hlediska snižování chudoby mezi ženami a muži obecně, jakož i u mužů a žen patřících ke konkrétním ohroženým skupinám, navrhl Evropský institut pro rovnost žen a mužů dva další ukazatele zaměřující se na míru ohrožení chudobou podle pohlaví a přistěhovaleckého původu a na podíl ekonomicky neaktivních žen a mužů podle věku a přistěhovaleckého původu. RADA EVROPSKÉ UNIE 19. BERE NA VĚDOMÍ níže uvedené dva nové ukazatele, které vypracoval Evropský institut pro rovnost žen a mužů za účelem měření chudoby u žen a mužů: Ukazatel 4: Míra ohrožení chudobou podle pohlaví a přistěhovaleckého původu (obyvatelé ve věku nad 18 let). Ukazatel 5: Podíl ekonomicky neaktivních žen a mužů podle věku a přistěhovaleckého původu /16 ls/rk 7

8 VYZÝVÁ ČLENSKÉ STÁTY A EVROPSKOU KOMISI, aby v souladu se svými příslušnými pravomocemi: 20. Zvýšily úsilí zaměřené na řešení genderového rozměru chudoby ve všech politikách a opatřeních ke snížení chudoby a ve svých strategiích sociálního začleňování včetně evropského semestru tím, že budou hledisko rovnosti žen a mužů zohledňovat při přípravě, provádění, sledování a vyhodnocování dopadů politik na ženy a muže. Genderový rozměr by měl rovněž být nedílnou součástí všech budoucích iniciativ EU v oblasti sociální politiky. 21. Přijaly opatření k odstranění genderových stereotypů a k překonání stereotypních představ o tradiční úloze žen a mužů, mimo jiné za účelem boje proti segregaci ve vzdělávání a zaměstnání a za účelem podpory vyváženějšího rozdělení povinností souvisejících s péčí mezi ženy a muže. 22. Předcházely chudobě a bojovaly proti chudobě tím, že zajistí nediskriminační přístup všech osob k celoživotnímu, vysoce kvalitnímu a inkluzivnímu vzdělávání a odborné přípravě, jakož i odbornému vzdělávání a že budou podporovat dívky a chlapce nebo ženy a muže ve svobodné volbě vzdělávacích oborů a povolání, nikoliv na základě genderových stereotypů, nýbrž v souladu s jejich schopnostmi a dovednostmi, a zejména podporou přístupu žen a dívek ke vzdělávacím oborům a povoláním mimo jiné v oblasti přírodních věd, technologií, inženýrství a matematiky ( STEM ). 23. Podporovaly rovnost žen a mužů v zaměstnání, zejména v případě osob, které čelí prolínajícím se nerovnostem, s cílem dosáhnout rovné ekonomické nezávislosti žen a mužů. Omezená ekonomická nezávislost žen v průběhu života vede k rozdílné výši důchodů žen a mužů a k vyššímu riziku chudoby. Politiky v oblasti boje proti chudobě a opatření k předcházení rozdílům ve výši důchodů žen a mužů by se proto měly mimo jiné zaměřit na nerovnosti v kariéře, účasti na trhu práce 5 a výdělcích, včetně rozdílů v odměňování žen a mužů, na zlepšování přístupu k důchodovým právům a na zlepšování kvality a zvyšování stability pracovních míst. Tyto politiky by měly rovněž podporovat cílená opatření pro opětovné začlenění osob, jejichž kariéra byla z důvodu povinností souvisejících s péčí dočasně přerušena, na trh práce. Opatření v oblasti sociálního začleňování by dále měla zlepšit pracovní příležitosti pro osoby, které jsou ohroženy nejvíce. 5 Tento termín se vztahuje mimo jiné na počet odpracovaných hodin týdně /16 ls/rk 8

9 24. Přijaly konkrétní opatření k zajištění lepší rovnováhy mezi pracovním a soukromým životem mužů a žen. Opatření týkající se rovnováhy mezi pracovním a soukromým životem mají zásadní význam při podněcování a podpoře účasti žen na trhu práce, a tím při snižování rizika chudoby a sociálního vyloučení. Rovnováha mezi pracovním a soukromým životem by měla být podporována prostřednictvím kombinace různých opatření, jako je například poskytování přístupných, cenově dostupných a kvalitních pečovatelských služeb, placené či neplacené volno za účelem péče a flexibilní pracovní režimy pro ženy a muže, zejména pro osoby pečující o děti a jiné závislé rodinné příslušníky jako rodiče a prarodiče. Významnou úlohu při koncipování a provádění těchto opatření mohou hrát sociální partneři. Měla by být zajištěna možnost vyváženějšího rozdělení povinností v oblasti péče a domácnosti, jež by mohla být podpořena pobídkami pro otce, aby čerpali rodičovskou dovolenou a využívali flexibilní pracovní režimy. Rovněž je třeba podporovat organizační kulturu a kulturu na pracovišti, jež budou přispívat k naplnění potřeb žen a mužů z hlediska rovnováhy mezi pracovním a soukromým životem. Zejména by v souladu se závazky potvrzenými ve strategii Evropa 2020 měla být provedena všechna příslušná opatření nezbytná ke splnění barcelonských cílů týkajících se zařízení péče o děti. 25. Zajistily odpovídající a komplexní sociální ochranu s cílem předcházet chudobě žen, mimo jiné i ve stáří, a bojovat proti ní. Politiky v této oblasti by měly být průřezové během celého života a kombinovat přiměřenou podporu příjmu a podpůrné služby, které usnadňují účast v sociálním systému a na trhu práce. Náležitý rozsah sociální ochrany by měl být zajištěn i pro ženy s nestandardní formou zaměstnání, jako jsou práce na zkrácený úvazek nebo pracovní místa na dobu určitou, v nichž mají ženy částečně z důvodu povinností souvisejících s péčí vysoký podíl. Důchodové systémy včetně věku odchodu do důchodu by měly být koncipovány tak, aby mužům i ženám umožňovaly získat před odchodem do důchodu přiměřené důchodové nároky, a měly by rovněž zajišťovat vhodnou kompenzaci pro ty osoby, jejichž kariéra byla z důvodu povinností souvisejících s péčí přerušena. V neposlední řadě by systémy sociální ochrany měly být také přizpůsobeny novým výzvám, jako jsou stárnutí obyvatelstva, měnící se struktura rodiny, nové migrační toky, vyšší poptávka po dostupných formách bydlení a diverzifikace forem a podmínek zaměstnání /16 ls/rk 9

10 26. Posílily opatření zaměřená na boj proti násilí na ženách a proti obchodování s lidmi. Kombinace účinků ekonomické závislosti, chudoby a násilí vytváří překážku pro rovnost žen a jejich plnou účast ve společnosti. Evropská komise a členské státy by měly v rámci svých činností zvláště zohlednit situaci žen, které čelí systémovým překážkám, jež dále zhoršují jejich viktimizaci například stereotypům, etnické, rasové či jiné diskriminaci, zdravotnímu postižení, sociálnímu vyloučení, marginalizaci a omezenému přístupu ke službám, bezpečným útočištím a bydlení. 27. Podporovaly synergické působení mezi strategiemi zaměřenými na boj proti chudobě a jinými ekonomickými a sociálními politikami, například politikou zaměstnanosti, daňovou politikou, rodinnou politikou, politikou v oblasti zdravotní péče a péče o seniory a politikou bydlení. Mnohostranná realita chudoby vyžaduje doplňkovost různých politik. 28. Zajistily systematické zohledňování hlediska rovnosti žen a mužů při provádění a sledování evropského programu pro migraci prostřednictvím specifických opatření, která řeší situace ohrožení, jimž mohou ženy a dívky z řad migrantů, žadatelů o azyl a uprchlíků čelit před příjezdem, po příjezdu a v průběhu své integrace v členských státech EU. 29. Začlenily pozitivní akce a cílená opatření do politiky boje proti chudobě a politiky sociálního začleňování, jež jsou zaměřeny na skupiny žen žijící v chudobě, které jsou ohroženy sociálním vyloučením a které čelí četným prolínajícím se nerovnostem nebo diskriminaci, jako jsou například rodiče samoživitelé, Romové, migranti, ženy se zdravotním postižením, mladé a starší ženy, ženy, které nejsou zaměstnané ani se neúčastní vzdělávání nebo odborné přípravy (NEET), a ženy bez domova. Je nezbytné zajistit, aby cílená opatření reagující na specifické potřeby těchto osob dosáhla na nejvíce znevýhodněné skupiny ve společnosti. Sběr údajů rozčleněných podle pohlaví a věku by měl být uzpůsoben s ohledem na stále se vyvíjející výzvy, včetně prudkého nárůstu počtu uprchlíků a žadatelů o azyl. 30. Zabývaly se genderovým rozměrem chudoby při čerpání evropských fondů, včetně evropských strukturálních a investičních fondů, a zejména pak Evropského sociálního fondu, Fondu evropské pomoci nejchudším osobám a evropského Azylového, migračního a integračního fondu, a v rámci svých opatření k řešení chudoby žen zajistily vzájemnou součinnost a koordinaci těchto fondů /16 ls/rk 10

11 31. Posílily hledisko rovnosti žen a mužů při měření chudoby a sociálního vyloučení, mimo jiné pokračujícím monitorováním tématu Ženy a chudoba coby kritické oblasti zájmu určené v Pekingské akční platformě s využitím ukazatelů uvedených v příloze I, s plným využitím práce Evropského institutu pro rovnost žen a mužů a Eurostatu. 32. Podporovaly sledování rovnosti žen a mužů a posilování postavení žen a dívek v členských státech i mimo ně prostřednictvím agendy OSN pro udržitelný rozvoj 2030, zejména tím, že budou přispívat k hloubkovým přezkumům cíle udržitelného rozvoje č. 5 prostřednictvím výroční zprávy o rovnosti žen a mužů a účastnit se ročních tematických přezkumů a hloubkového přezkumu, s využitím především stávajících údajů, které jsou založeny na ukazatelích stanovených v průběhu přezkumu provádění Pekingské akční platformy. 33. Zlepšily účinné provádění směrnic o rovném zacházení s cílem zajistit inkluzivnost evropské společnosti a rovné zacházení s muži a ženami ve všech oblastech, na něž se uvedené směrnice vztahují. VYZÝVÁ EVROPSKOU KOMISI, aby: 34. Nadále podporovala stejnou ekonomickou nezávislost žen a mužů a další priority stanovené v jejím strategickém závazku ohledně rovnosti žen a mužů v období let , posílila jeho postavení tím, že ho přijme ve formě sdělení, v souladu se strategií pro rovnost žen a mužů , a tím znovu potvrdila své odhodlání prosazovat rovnost žen a mužů a zvyšovat její viditelnost a povědomí o ní ve všech oblastech politiky. 35. Otázku předcházení chudobě a sociálnímu vyloučení a boj proti nim i nadále řadila mezi priority programu a podporovala členské státy v systematickém zohledňování hlediska rovnosti žen a mužů při plnění svých vnitrostátních cílů v oblasti snižování chudoby. Zabývala se situací žen žijících v chudobě v rámci evropského semestru a v relevantních případech i ve všech budoucích iniciativách EU v oblasti sociální politiky, včetně evropského pilíře sociálních práv, který byl oznámen v pracovním programu Komise na rok /16 ls/rk 11

12 36. Za účelem zvýšení účasti žen na trhu práce zavedla iniciativu k řešení problémů spojených s rovnováhou mezi pracovním a soukromým životem, jimž čelí pracující rodiny, která byla oznámena v pracovním programu Komise na rok V úzké spolupráci s členskými státy a Výborem pro sociální ochranu nadále sledovala situaci v oblasti chudoby a sociálního vyloučení a zlepšila dostupné údaje týkající se aspektů rovnosti žen a mužů a vzájemného působení mezi rovností žen a mužů a jinými faktory. 38. Nadále prosazovala rovnost žen a mužů a posílení postavení dívek a žen ve vnějších politikách prostřednictvím provádění opatření zaměřených na výsledky, jež byla stanovena v akčním plánu pro rovnost žen a mužů : Rovnost žen a mužů a posilování postavení žen ve vnějších vztazích /16 ls/rk 12

13 PŘÍLOHA I Seznam ukazatelů Stávající ukazatele: 6 Ukazatel 1: Míra rizika chudoby podle věku a podle pohlaví Ukazatel 2: Míra rizika chudoby podle typu domácnosti a podle pohlaví, včetně míry rizika chudoby domácností s jedním rodičem a závislými dětmi Ukazatel 3: Ekonomická neaktivita podle věku a pohlaví a) podíl ekonomicky neaktivních žen a mužů podle věku b) podíl ekonomicky neaktivních žen a mužů, kteří nehledají zaměstnání z důvodu péče o rodinu Navržené nové ukazatele: Ukazatel 4: Název: Míra ohrožení chudobou podle pohlaví a přistěhovaleckého původu (obyvatelé ve věku nad 18 let) Koncepce: míra ohrožení chudobou vyjadřuje podíl obyvatel s disponibilním příjmem (po zohlednění sociálních dávek) pod hranicí ohrožení chudobou, která je stanovena na 60 % národního mediánového disponibilního příjmu po zohlednění sociálních dávek. Tímto ukazatelem se neměří bohatství ani chudoba, ale relativní úroveň příjmů ve srovnání s ostatními obyvateli v každé zemi, jež nemusí nutně znamenat nízkou životní úroveň. 6 Viz dokument 13947/ /16 ls/rk 13 PŘÍLOHA I

14 Z důvodu dostupnosti údajů na úrovni členských států jsou v úvahu bráni pouze dospělí (nad 18 let) a údaje nejsou rozčleněny podle menších věkových skupin, přestože mladší a starší obyvatelé mohou být chudobou zasaženi v různé míře. Zdroj údajů: Výpočet tohoto ukazatele vychází ze statistiky Evropské unie v oblasti příjmů a životních podmínek (EU-SILC) ( Zveřejněno: Údaje jsou k dispozici v on-line databázi Eurostatu: ilc_li32: Míra ohrožení chudobou podle široké skupiny země narození (obyvatelé ve věku 18 let a více). Ukazatel 5: Název: Podíl ekonomicky neaktivních žen a mužů podle věku a přistěhovaleckého původu Koncepce: Osoba ve věku 15 let a více je ekonomicky neaktivní, pokud není součástí pracovní síly, tj. ani zaměstnaná, ani nezaměstnaná. Mezi ekonomicky neaktivní obyvatele mohou patřit žáci a studenti, důchodci a osoby starající se o domácnost, za předpokladu, že nepracují, nejsou k dispozici pro práci ani práci nehledají. Zdroj údajů: Výpočet tohoto ukazatele vychází z šetření pracovních sil (LFS) ( Zveřejněno: Údaje jsou k dispozici v on-line databázi Eurostatu: lfsa_argacob: Míra ekonomické aktivity podle pohlaví, věku a země původu (%) /16 ls/rk 14 PŘÍLOHA I

15 PŘÍLOHA II Odkazy 1. Právní předpisy EU: Směrnice Rady 79/7/EHS ze dne 19. prosince 1978 o postupném zavedení zásady rovného zacházení pro muže a ženy v oblasti sociálního zabezpečení (Úř. věst. L 6, , s ). Směrnice Rady 92/85/EHS ze dne 19. října 1992 o zavádění opatření pro zlepšení bezpečnosti a ochrany zdraví při práci těhotných zaměstnankyň a zaměstnankyň krátce po porodu nebo kojících zaměstnankyň (Úř. věst. L 348, , s. 0001). Směrnice Rady 2000/43/ES ze dne 29. června 2000, kterou se zavádí zásada rovného zacházení s osobami bez ohledu na jejich rasu nebo etnický původ (Úř. věst. L 180, , s. 22). Směrnice Rady 2000/78/ES ze dne 27. listopadu 2000, kterou se stanoví obecný rámec pro rovné zacházení v zaměstnání a povolání (Úř. věst. L 303, , s. 16). Směrnice 2004/113/ES ze dne 13. prosince 2004, kterou se zavádí zásada rovného zacházení s muži a ženami v přístupu ke zboží a službám a jejich poskytování (Úř. věst. L 373, , s. 37). Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/54/ES ze dne 5. července 2006 o zavedení zásady rovných příležitostí a rovného zacházení pro muže a ženy v oblasti zaměstnání a povolání (přepracované znění). (Úř. věst. L 204, , s. 23). Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/41/EU ze dne 7. července 2010 o uplatňování zásady rovného zacházení pro muže a ženy samostatně výdělečně činné a o zrušení směrnice Rady 86/613/EHS (Úř. věst. L 180, , s. 1). 2. Rada: Všechny závěry o přezkumu provádění Pekingské akční platformy 7, které Rada přijala, a zejména závěry uvedené níže: závěry Rady o přezkumu provádění Pekingské akční platformy členskými státy a orgány EU, /16 ls/rk 15 PŘÍLOHA II

16 ukazatele týkající se žen a chudoby (dokument 13947/07), závěry Rady o pokroku v provádění Pekingské akční platformy členskými státy a orgány EU ženy a hospodářství: slaďování pracovního a rodinného života (dokument 17474/08), závěry Rady o posílení odhodlání a opatření zaměřených na odstranění rozdílů v odměňování žen a mužů a o přezkumu provádění Pekingské akční platformy (dokument 18121/10), závěry Rady o přezkumu provádění Pekingské akční platformy Ženy a hospodářství: Sladění pracovního a rodinného života jako předpoklad rovné účasti na trhu práce (dokument 17816/11), závěry Rady s názvem Ženy a ekonomika: ekonomická nezávislost z hlediska částečných pracovních úvazků a samostatné výdělečné činnosti (dokument 11050/14), závěry Rady ze dne 7. března 2011 s názvem Evropský pakt pro rovnost žen a mužů ( ) (Úř. věst. C 155, , s. 10), závěry Rady s názvem Evropská platforma pro boj proti chudobě a sociálnímu vyloučení: evropský rámec pro sociální a územní soudržnost, přijaté dne 7. března 2011 (dokument 6917/11), závěry Rady s názvem Rovné příležitosti pro ženy a muže z hlediska příjmů: odstranění rozdílu ve výši důchodů žen a mužů, přijaté dne 18. června 2015 (dokument 10081/15), závěry Rady s názvem Za sociální investice pro růst a soudržnost, přijaté dne 20. června 2013 (dokument 11487/13), doporučení Rady o účinných opatřeních v oblasti integrace Romů v členských státech (Úř. věst. C 378, , s. 1), závěry Rady s názvem Směrem k inkluzivnějším trhům práce, přijaté dne 9. března 2015 (dokument 7017/15), rozhodnutí Rady (EU) 2015/1848 ze dne 5. října 2015 o hlavních směrech politik zaměstnanosti členských států pro rok 2015 (Úř. věst. L 268, , s ), závěry Rady ze dne 26. října 2015 s názvem Akční plán pro rovnost žen a mužů (13201/15), závěry Rady s názvem Boj proti chudobě a sociálnímu vyloučení: integrovaný přístup, přijaté dne 16. června 2016 (9273/16) /16 ls/rk 16 PŘÍLOHA II

17 3. Evropská komise: Sdělení Komise ze dne 3. března 2010: Evropa 2020: strategie Evropské unie pro zaměstnanost a inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění (KOM(2010) 2020 v konečném znění). Doporučení Komise ze dne 7. března 2014 týkající se posílení zásady rovného odměňování mužů a žen prostřednictvím transparentnosti (dokument COM(2014) 1405 final). Sdělení nazvané Evropská platforma pro boj proti chudobě a sociálnímu vyloučení: evropský rámec pro sociální a územní soudržnost (KOM(2010) 0758). Sdělení nazvané Za sociální investice pro růst a soudržnost včetně provádění Evropského sociálního fondu v období (COM(2013) 83 final). Pracovní dokument útvarů Komise o strategickém závazku ohledně rovnosti žen a mužů v období let (SWD(2015) 278 final). Plán s názvem Nový začátek s cílem řešit problém rovnováhy mezi pracovním a soukromým životem, kterému čelí pracující rodiny. maternity_leave_directive_en.pdf Pracovní dokument útvarů Komise s názvem Zpráva za rok 2015 o rovnosti žen a mužů v Evropské unii (SWD(2016) 54 final). Sdělení Komise nazvané Hodnocení provádění rámce EU pro vnitrostátní strategie integrace Romů a doporučení Rady o účinných opatřeních v oblasti integrace Romů v členských státech 2016 (SWD(2016) 209 final). 4. Evropský parlament: Usnesení ze dne 20. října 2010 o úloze minimálního příjmu v boji proti chudobě a o prosazování společnosti sociálního začleňování v Evropě (2010/2039(INI), Úř. věst. C 70E, ). Usnesení ze dne 8. března 2011 o podobě ženské chudoby v Evropské unii (2010/2162(INI)). Usnesení ze dne 15. listopadu 2011 o evropské platformě pro boj proti chudobě a sociálnímu vyloučení (2011/2052(INI)). Stanovisko k genderovým aspektům evropského rámce pro národní strategie na začlenění Romů Dokument 2013/2066(INI). Usnesení ze dne 26. května 2016 o chudobě: z hlediska rovnosti žen a mužů (2015/2228(INI)) 14701/16 ls/rk 17 PŘÍLOHA II

18 5. Ostatní: Prohlášení trojice předsednictví o rovnosti žen a mužů (Nizozemsko, Slovensko a Malta), Brusel 7. prosince Zpráva EIGE Chudoba, pohlaví a prolínající se nerovnosti v EU: Přezkum provádění Pekingské akční platformy v členských státech EU (14295/16 ADD 1) Podíl osob ohrožených chudobou nebo sociálním vyloučením v EU opět na předkrizové úrovni, tisková zpráva Eurostatu 199/ Úmluva Organizace spojených národů o právech osob se zdravotním postižením. Integrovaný přístup k boji proti chudobě a sociálnímu vyloučení. Ministerstvo práce a sociálních věcí, Nizozemsko, /16 ls/rk 18 PŘÍLOHA II