MASARYKOVA UNIVERZITA V BRNĚ Přírodovědecká fakulta Geografický ústav. Bc. Martin Řeřicha

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "MASARYKOVA UNIVERZITA V BRNĚ Přírodovědecká fakulta Geografický ústav. Bc. Martin Řeřicha"

Transkript

1 MASARYKOVA UNIVERZITA V BRNĚ Přírodovědecká fakulta Geografický ústav Bc. Martin Řeřicha Sociální a ekonomické důsledky budování průmyslových zón v regionu NUTS II Jihovýchod DIPLOMOVÁ PRÁCE Vedoucí práce: RNDr. Josef Kunc, Ph.D. BRNO, Leden 2009

2 Bibliografická identifikace Jméno a příjmení autora: Martin Řeřicha Název práce: Sociální a ekonomické důsledky budování průmyslových zón v regionu NUTS II Jihovýchod Název práce v angličtině: Social and Economic Consequences of Industrial Zones Building in Region NUTS II Jihovýchod Studijní obor: Sociální geografie Vedoucí práce: RNDr. Josef Kunc, Ph.D. Rok obhajoby: 2009 Anotace: Budování průmyslových zón představuje jeden z často využívaných způsobů rozvoje regionů. I přesto, že je v západních ekonomikách budování průmyslových zón využíváno již několik desítek let, česká ekonomika reflektuje průmyslové zóny až po roce 1989 v souvislosti se změnou politických a ekonomických poměrů. V hojném počtu začaly průmyslové zóny v České republice vznikat až po roce 1998, kdy byl vládou uveden cílený program podpory průmyslových zón (Program rozvoje průmyslových zón). Průmyslové zóny ovlivňují mimo jiné trh práce a ekonomiku regionu. Cílem práce je zjistit, jaké jsou konkrétní dopady budování průmyslových zón na ekonomickou a sociální stránku regionu soudržnosti Jihovýchod. Klíčová slova: průmyslové zóny, regionální rozvoj, trh práce, sociální a ekonomické dopady.

3 Anotation: Developing industrial zones is one of the frequently used methods for regional development. Even though it is in Western economies, developing industrial zones used for several decades, the Czech economy reflects the industrial zone until after 1989 in the context of the changing political and economic relationships. The great number of industrial zones began in the Czech Republic occur until after 1998 when the government put a targeted program to support industrial zones (The development of industrial zones). Industrial zone, among other things, affect the labor market and economy. The goal of this work is to find out what are the practical implications of developing industrial zones in the economic and social cohesion page Southwest region. Key words: industrial zones, regional development, labor market, social and economic implications.

4 Prohlašuji, že jsem tuto práci vypracoval samostatně pod vedením RNDr. Josefa Kunce Ph.D. Veškerou literaturu a použité prameny, z nichž jsem při přípravě práce čerpal, řádně cituji a uvádím v seznamu použité literatury. V Brně dne

5 Na tomto místě bych rád poděkoval především vedoucímu mé diplomové práce RNDr. Josefu Kuncovi, Ph.D., za cenné rady a poznatky, kterými byl nápomocen při zpracování diplomové práce

6 Obsah OBSAH ÚVOD A CÍLE PRÁCE ZDROJE DAT A METODIKA PRÁCE REŠERŠE LITERATURY PROGRAM PODPORY ROZVOJE PRŮMYSLOVÝCH ZÓN V ČR HISTORIE PROGRAMU PRÁVNÍ RÁMEC SOCIÁLNĚEKONOMICKÁ CHARAKTERISTIKA VÝVOJE V ČR PO ROCE VÝVOJ EKONOMIKY V ČR ETAPIZACE VÝVOJE V ČR PO ROCE VÝVOJ SOCIÁLNÍCH CHARAKTERISTIK PO ROCE 1989 VE SLEDOVANÝCH REGIONECH EVIDENCE CIZINCŮ V OKRESECH BLANSKO A ŽĎÁR NAD SÁZAVOU PRŮMYSLOVÉ ZÓNY V REGIONU NUTS II JIHOVÝCHOD PŘÍPADOVÁ STUDIE - PRŮMYSLOVÉ ZÓNY BLANSKO A ŽĎÁR NAD SÁZAVOU A JEJICH VLIV NA REGION ZDŮVODNĚNÍ VÝBĚRU PRŮMYSLOVÝCH ZÓN POPIS ZÓN ZÁMĚRY OBSAZOVÁNÍ ZÓN CHARAKTERISTIKA NEJVĚTŠÍCH INVESTORŮ V ZÓNÁCH SROVNÁNÍ PRŮMYSLOVÝCH ZÓN Z HLEDISKA PŘÍNOSŮ PRO REGION ZÁVĚRY SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY A DALŠÍCH ZDROJŮ

7 1 Úvod a cíle práce Průmyslové zóny představují formu podnikatelských zón s převažující ekonomickou činností zaměřenou na zpracovatelský průmysl, služby a obchod. Jejich původ sahá až k středověkým přístavům a městům v západní Evropě. Průmyslové parky, které lze chápat jako předchůdce moderních průmyslových zón, začaly vznikat na počátku minulého století ve Velké Británii a ve Spojených státech. V době, kdy většina pozemků byla prodávána pro zemědělské účely, někteří spekulanti s pozemky ve snaze zvýšit svůj zisk za jejich prodej, vybavovali tyto plochy technickou infrastrukturou, čímž navýšili jejich hodnotu a mohli je následně odprodat za vyšší cenu pro jiné účely. Princip, na jehož základě funguje příprava moderních průmyslových zón, je tak znám již více než sto let. Nicméně jako nástroj regionálního rozvoje a prostředek řešení socio-ekonomických problému regionů začal být hojně využíván až ve druhé polovině 20. století v zemích západní Evropy (Kunc, 2004). V českých poměrech lze označit za období renesance průmyslových zón etapu po roce 1998, kdy byl uveden v existenci Program podpory rozvoje průmyslových zón v ČR s cílem řešit závažné problémy, mezi něž lze zařadit potřebu zvýšit exportní výrobu, zastavit úpadek velkých průmyslových center, restrukturalizovat ekonomiku některých oblastí a řešit jejich rostoucí nezaměstnanost (komplexně s ostatními opatřeními nastartovat růst ekonomiky ČR). V posledním desetiletí byly v ČR vybudovány stovky průmyslových zón a jejich výstavba se stala fenoménem generujícím hospodářský růst regionů. V přímé úměře k rostoucímu počtu průmyslových zón, roste i zájem autorů z řad ekonomů a geografů o jejich vývoj. Předmětem studia průmyslových zón se stává zejména analýza jejich přínosů pro region a na druhé straně rozbor negativních dopadů, které mohou průmyslové zóny produkovat. Předkládaná práce si dává za nejdůležitější cíl obecně analyzovat dopady budování průmyslových zón. Autor práce se dále snaží potvrdit hlavní hypotézu, že ekonomické a sociální dopady budování průmyslových zón závisí na mnoha aspektech, které jsou určovány konkrétní lokalizací zóny. Samotné vystavění průmyslové zóny tak není dle hypotézy a priori dobré či špatné, při rozhodování o jejím umístění v dané lokalitě je třeba 2

8 uvažovat ve více úrovních (vzdálenost od dálniční sítě, administrativních center, dostupné pracovní síly ). Pro hodnotný výzkum vzhledem k neúměrnému množství existujících průmyslových zón vyvstala potřeba územně zredukovat zkoumaný vzorek průmyslových zón na region soudržnosti Jihovýchod konkrétně na schopnost průměrně velkých zón ovlivňovat ekonomickou a sociální stránku regionu. Autor práce se dále zabývá vývojem ekonomiky a její transformace po přelomovém roce 1989, který je potřeba podrobit důkladnému zkoumání, aby bylo možno pochopit, jaké ekonomické a společenské důvody vedly vládu ČR k vytvoření podmínek pro masový vznik průmyslových zón po roce Analýza transformačního období se vztahuje na zhodnocení změn v ekonomickém vývoji ČR a etapizaci předmětného období. Dílčím cílem práce je dále analýza Programu podpory rozvoje průmyslových zón, který byl spuštěn v roce 1998 a ukončen v roce 2005 (dále také jen Program). Tento Program vytvořil zázemí pro vznik velkého množství zón, proto je nezbytné popsat a analyzovat, co bylo jeho náplní, čím byl pro účastníky tohoto programu zajímavý, jaké formy podpory skýtal, apod. Samotné studium dopadů budování průmyslových zón je shrnuto v poslední kapitole praktické části, která vychází především z terénního výzkumu ve vybraných průmyslových zónách. Pro tyto účely byly vybrány dvě průmyslové zóny, a sice Blansko-Vojánky a Žďár nad Sázavou-Jamská. Důvodem výběru právě těchto zón byla jejich relativní podobnost na počátku vzniku zón (podobná podpora, rozloha, průmyslová tradice, struktura pracovní síly). A dále kvůli podobnosti měst, ve kterých jsou tyto zóny lokalizovány (velikost, vzdálenost od dopravních tepen a administrativních center). Klíčovým pro úspěšnost práce je pak zobecnění faktů zjištěných u konkrétních případů zkoumaných průmyslových zón a komparace závěrů s praktickými zkušenostmi v jiných zónách regionu. 3

9 2 Zdroje dat a metodika práce Pro vypracování této práce posloužila jako studnice dat celá řada pramenů elektronických i tištěných. Nejvýznamnějším zdrojem poznatků o průmyslových zónách však byly informace obdržené, ať již ústně či písemně, od pracovníků městských úřadů v Blansku a Žďáru nad Sázavou. Zejména na základě těchto informací se bylo možno dopátrat skutečných sociálních a ekonomických dopadů, neboť běžná statistika nedokáže všechny důsledky dokonale postihnout. Podstatná část znalostí o průmyslových zónách byla autorem práce získána z dat zpracovaných implementační agenturou CzechInvest, prezentovaných jakožto souhrn v roce 2005 ukončeného Programu podpory rozvoje průmyslových zón. Data poskytnutá CzechInvestem představují po dlouhé době jediný ucelený a komplexní zdroj informací vztahující se k nejvýznamnějším průmyslovým zónám ČR. Zejména na základě těchto dat byla umožněna poměrně přesná regionální analýza vzniku a podpory průmyslových zón v ČR mezi lety 1998 až Cennost těchto dat je potřeba shledat obzvláště v tom, že se vztahují k zónám České republiky, které jsou nejvýznamnější tzn. jsou plošně nejrozsáhlejší, vybudované za využití největšího objemu finančních prostředků, pro lokalizaci největších a nejvýznamnějších investorů, atd. Data publikovaná CzechInvestem tak lze považovat jako automaticky přefiltrovaný, a tudíž reprezentativní vzorek průmyslových zón, který zahrnuje pouze takové zóny, jež skutečně mají potenciál k ovlivnění ekonomického a sociálního rázu zkoumaného regionu. Na druhé straně tak logicky opomíjí celou řadu menších průmyslových zón, jejichž vliv na region je ve většině případů menší, a nejsou proto pro potřeby vypracování této práce podstatné. Data poskytnutá CzechInvestem se vztahují k identifikaci podpořených průmyslových zón, k výši podpory (prostředky, za něž byla zóna vybudována či dobudována) a k jejich rozloze. Bohužel již data nezabíhají do větší hloubky např. specifikací zaplněnosti zóny, kvality technické infrastruktury, vlivu na strukturu zaměstnanosti, nezaměstnanost regionu, apod. Tato data však nemůže CzechInvest z nejrůznějších důvodů sledovat. Paradoxně 4

10 však právě tyto měřitelné indikátory rozvoje a informace jsou pro určení sociálních a ekonomických dopadů průmyslových zón klíčové. Data poskytnutá CzechInvestem tak především umožňují specifikovat vzorek zón, kterými je možno se pro účely práce zabývat, dále je však nutno tato data konfrontovat s dalšími zdroji dat a informací. Těmi byla jednak data získaná z Regionální rozvojové agentury Jižní Moravy a Regionální rozvojové agentury Vysočiny, která posloužila jednak k porovnání reálného počtu zón v regionu NUTS II Jihovýchod oproti množství zón podpořených Programem, jednak poskytla aktuální informace o zaplněnosti jednotlivých průmyslových zón a technické infrastruktuře zón. Zdaleka nejcennější informace o průmyslových zónách (Blanska a Žďáru nad Sázavou, které jsou předmětem případové studie) však byly zjištěny šetřením na místě průmyslové zóny a místně příslušném městském úřadu. Zejména řízené rozhovory s pracovníky úřadů (odbory regionálního rozvoje) poskytly čerstvé a hodnotné informace o předmětných zónách. Aktuální počet firem a jejich rozvojové plány v rámci zóny, vývoj počtu zaměstnanců jednotlivých společností zóny, dopady vybudování průmyslové zóny na ekonomiku města, vliv na skladbu obyvatelstva podle národnosti, vzdělanosti či profesního zaměření, spolupráce města a firem v zóně jsou nejpodstatnější informace, které se podařilo získat během šetření v terénu. Informace o průmyslových zónách byly dále doplněny o údaje z webových stránek jednotlivých podniků v blanenské a žďárské zóně, webových stránek příslušných městských úřadů, denního tisku i odborné literatury vztahující se k předmětné tématice. Za hlavní instituce, jež poskytly hlavní a nejdůležitější data o průmyslových zónách a programu na podporu jejich vzniku, lze tedy označit následující: CzechInvest (Agentura pro podporu podnikání a investic), Regionální rozvojová agentura Jižní Moravy, Regionální rozvojová agentura Vysočina, Městský úřad Blansko, Městský úřad Žďár nad Sázavou, Ministerstvo průmyslu a obchodu. 5

11 V částech práce, v níž se autor zabývá vývojem ekonomiky v ČR, posloužila jako hlavní zdroj informací literatura renomovaných českých autorů zejména z kruhů ekonomických, ale i geografických (např. V. Spěváček, M. Srholec, A. Kadeřábková, M. Viturka, V. Toušek a další). Uvedení této pasáže je naprosto nezbytné pro pochopení důvodů, které vedly k cílené státní podpoře rozvoje průmyslových zón po roce 1989 a jejich masovému vzniku po uveřejnění Programu podpory rozvoje průmyslových zón. Aktuální data vztahující se k sociální charakteristice zkoumaných regionů a lokalit byly čerpány zejména z webových stránek Ministerstva práce a sociálních věcí. Sociální charakteristika zkoumaných oblastí se zaměřuje především na nezaměstnanost a strukturu zaměstnanosti regionů, na statistiky evidence cizinců či charakteristiku mzdových podmínek v regionu. Tyto charakteristiky byly identifikovány z hlediska přínosů průmyslových zón jako nejvýznamnější. Data vztahující se k vývoji HDP byla čerpána z databází České národní banky. Instituce, které poskytly informace k obecnější části práce, jsou následující: Ministerstvo práce a sociálních věcí, Český statistický úřad, Česká národní banka, Ministerstvo financí. Informace o hospodaření průmyslových společností lokalizovaných v podnikatelských zónách byly získány z výročních zpráv popř. analýzou rozvahy a výkazů jednotlivých společností. Roční účetní závěrky společností lokalizovaných v regionu NUTS II Jihovýchod jsou shromaždovány krajským soudem v Brně, v Hradci Králové či Českých Budějovicích (kam mají povinnost firmy účetní závěrky zasílat) a v elektronické podobě jsou vystavovány na elektronickém portálu sbírky listin obchodního rejstříku na příslušných soudech, odkud jsou přístupné široké veřejnosti. Doplňující informace o konkrétních firmách byly získány prostřednictvím telefonických konzultací s vedením společností. Shrňme tedy, že v teoretických částech se práce opírá zejména o zdroje v podobě tištěné (odborná literatura, články v odborných časopisech a sbornících, novinové články atd.). V částech praktických, mapujících sociální stránku regionu a stávající situaci v 6

12 průmyslových zónách, byly využity převážně zdroje elektronické (webové stránky měst, ministerstva financí, ministerstva práce a sociálních věcí, ministerstva průmyslu a obchodu, CzechInvestu, atd.). Tyto byly doplněny o poznatky získanými během osobních řízených rozhovorů s odborníky v daném oboru na městských úřadech v Blansku a Žďáru nad Sázavou (odbory zaměřenými na rozvoj, plánování a investice). Vzhledem k tomu, že předkládaná práce řeší aktuální tématiku, je takováto syntéza použitých zdrojů dat nezbytná k úspěšnému provedení analýzy sociálních a ekonomických dopadů na dané území. Není možné se zde opírat pouze o zdroje tištěné, neboť tyto vzhledem k silné dynamice řešené problematiky, podléhají rychlému zastarávání zpracovaných údajů. Metodický postup při vypracovávání této práce se neliší od standardních forem obdobných prací. Základem byla důkladná regionálně-geografická analýza a syntéza analyzovaných dat a informací. Důležitým pro vypracování diplomové práce z hlediska metodologického bylo zařazení řízených rozhovorů s pracovníky městských úřadů v Blansku a Žďáru nad Sázavou. Tyto řízené rozhovory poskytly nejaktuálnější a velmi podrobné informace o posledním vývoji v místních průmyslových zónách. Grafickou stránku diplomové práce tvoří grafy a mapy. Pro vyhotovení grafů bylo využito programu Microsoft Excel, mapová část grafické části diplomové práce byla vyhotovena za využití programu ArcGIS. 7

13 3 Rešerše literatury Jako zdroj informací o průmyslových zónách posloužila pro potřeby této práce literatura zahraniční, ale především literatura česká (neboť tématicky se práce vztahuje k prostoru ČR) napsaná geografy, ale rovněž ekonomy, protože budování průmyslových zón je úzce spjato s přílivem zahraničního kapitálu, jehož účinky zkoumají ve větší míře odborníci z řad ekonomů. Mnoho podnětných informací je tak možno získat nejen z děl věnujících se přímo průmyslovým zónám, ale i z literatury ekonomické věnující se přílivu zahraničního kapitálu a rovněž z literatury zabývající se transformačními procesy v tranzitivních ekonomikách (jak z pohledu geografů, tak ekonomů). Z faktického hlediska představuje problematika budování průmyslových zón v České republice relativně nový fenomén, který tudíž není (a vzhledem ke krátké reálné existenci moderních průmyslových zón ani nemůže být) odbornou literaturou důkladně popsán. Zejména literatura dotýkající se budování průmyslových zón ČR (včetně dopadů), která by měla být pro potřeby této práce stěžejní, není svým rozsahem příliš široká. Především chybí práce, jejichž předmětem by byla analýza samotného vlivu průmyslových zón na sociální a ekonomickou stránku regionu, v němž jsou tyto zóny lokalizovány. Dosud vydané práce hodnotí až na výjimky dopady průmyslových zón zejména z hlediska kvantitativního (tzn. regionální hodnocení finančních prostředků investovaných do budování zón) popř. kvalitativního (tzn. hodnocení zón podle vybavenosti, dopravní dostupnosti apod.). Impulsem pro vznik prací tématicky zaměřených výhradně na průmyslové zóny bylo jejich masové budování po roce 1998, kdy vešel v platnost Program podpory rozvoje průmyslových zón v ČR. Před rokem 1998 se okrajově průmyslových zón dotýkaly práce autorů, kteří se svým zájmem orientovali především na příliv zahraničního kapitálu do ČR a na transformační proces tranzitivních ekonomik. Před rokem 1989 česká literatura věnující se průmyslovým zónám prakticky neexistovala, jako logický důsledek jejich neexistence. Budování průmyslových zón v českých poměrech se tak fakticky i v odborné literatuře objevuje až po roce 1989 v souvislosti s přechodem českého hospodářství od jeho direktivně řízené podoby k tržní ekonomice. Četnější vznik literatury ryze o průmyslových zónách pak spadá až do začátku 21. století jako reakce na jejich celorepublikově rozšířenou 8

14 výstavbu představující jeden z prostředků boje s ekonomickou krizí druhé poloviny 90. let 20. století, ale také jako jeden z důležitých a moderních nástrojů ekonomického a regionálního rozvoje. Vývoj vzniku literatury o průmyslových zónách v ČR tak lze etapizovat dle výše zmíněného na tři základní období: 1) Období před rokem 1989 Etapa je charakteristická minimálním množstvím zdrojových dat o průmyslových zónách v podobě, v jaké jsou známy z dnešní doby (zejména chybí díla z pera českých autorů). 2) Literatura věnující se období mezi roky 1989 až 1998 Období, kdy jsou průmyslové zóny zmiňovány okrajově v literatuře zabývající se přílivem zahraničních investic, transformačními procesy, investičními pobídkami atd. 3) Období po roce 1998 Etapa význačná vznikem literatury přímo zaměřené na průmyslové zóny a související témata (např. problematika brownfields). Tato etapa je charakteristická relativně velkým množstvím autorů zabývajících se zónami i počtem vzniknuvší literatury. Vzhledem k této skutečnosti je poměrně náročné orientovat se v této literatuře, především pak najít v jejím velkém množství skutečnou kvalitu. V prvním vymezeném období existuje pouze minimální množství informací, které by byly využitelné jako zdrojová literatura o průmyslových zónách. Nebylo by však přesné tvrdit, že v tomto období nevznikla díla, která by nenesla tématicky společné prvky s pozdější literaturou o průmyslových zónách. Již před rokem 1989 lze v pracích některých autorů zabývajících se lokalizací průmyslových závodů vysledovat některé tématické prvky společné s problematikou průmyslových zón např. řešení koncentrace průmyslu a důsledky z toho vyplývající (i budování průmyslových zón je v přeneseném smyslu pouhá koncentrace průmyslu skýtající jisté výhody). Jako jednoho z významných autorů období před rokem 1989 je jistě důležité zmínit J. Mládka, který věnuje pozornost regionálnímu rozmístění výrobních sil zejména ve své práci Teritoriálné priemyselné útvary Slovenska z roku V této práci navazuje na výzkumná díla sovětských autorů řešících optimalizaci uspořádání průmyslových aktivit. Mládek považuje za klíčové tzv. uzlové rozmístění průmyslu (vytváření průmyslových komplexů), které pro průmyslové společnosti přináší výrazné úspory spojené se snížením nákladů na výstavbu i provoz, minimalizaci rozsahu zastavěné plochy, zmenšení délky 9

15 komunikací, apod. Tyto Mládkem zmíněné vyplývající výhody stojí mimo jiné i za výstavbou moderních průmyslových zón v ČR po roce Dalším autorem tohoto období je L. Mištera. Tématem jeho prací byla především analýza rozmístění průmyslových závodů a jejich vliv na prostředí. Geograficky se Mištera věnuje Západočeskému a Jihočeskému kraji a průmyslu právě těchto krajů. Ve stati Geografie závodů z roku 1963 ze Sborníku pedagogického institutu, ale obzvláště v příspěvku Dominující postavení profilových závodů v územních komplexech z roku 1983 publikovaném ve Sborníku Československé geografické společnosti se zaměřuje na faktory lokalizace průmyslu a zavádí zde termín tzv. nosného závodu (závod, který určuje ráz lokality z hlediska zaměstnanosti, životního prostředí, hospodářské síly a stability apod.). V termínu nosného závodu lze shledat podobnost s teorií pólů rozvoje prezentované Perouxem (1950). Mištera spatřuje v lokalizaci nosných nebo též profilujících závodů klíčovou úlohu pro řešení problémů strukturálně postižených regionů procházejících krizí v důsledku úpadku určitého průmyslového odvětví. Paralelu s touto tezí shledáváme v dnešní době v investičních pobídkách a výstavbou průmyslových zón v oblastech Severočeského a Moravskoslezského kraje, které se potýkají (a zejména na konci 90. let 20. století potýkaly) se značným úpadkem těžkého průmyslu, obzvláště uhelného a hutnického. Z poslední doby lze označit za příklad řešení strukturálních problémů regionu touto cestou implantaci nosného závodu automobilky Hyundai do Nošovické průmyslové zóny s cílem zlepšit situaci na trhu práce a nově určit (profilovat) průmyslovou orientaci regionu. Mištera dále zmiňuje pozitivní vliv umístění nosného závodu na region v souvislosti s minimem dostupných pracovních příležitostí pro ženy v těžebních lokalitách. Zde doporučuje umístit doplňkový nosný závod, který zajistí dostatek pracovních příležitostí pro ženy. Směrem k současnosti tato teze nabývá kardinálního významu, neboť příprava průmyslových zón pro lákání investorů (nosných závodů), je do velké míry motivována právě snižováním nezaměstnanosti obecně. Z dalších autorů prvního období, kteří se věnují tématice blízké průmyslovým zónám, můžeme jmenovat např. J. Silvana. Tento autor se stejně jako Mládek zaměřuje na koncentraci průmyslových aktivit a s touto koncentrací generovanými výhodami např. ve článku z poloviny 70. let Prispevok k formovaniu priemyselných zón v členských štátoch RVHP a osobitne na Slovensku. Dalším autorem, jehož některé práce nesou 10

16 obdobné tématické zaměření je i J. Mareš. Za řadu odborných statí lze uvést publikaci Průmyslové regiony ČSR (1980). Ačkoliv by se jistě dalo v tomto období nalézt celá řada dalších děl, je jejich význam pro potřeby této práce omezený, neboť vznikaly za naprosto odlišných společenskoekonomických podmínek. Proto je diskuse literatury zaměřena především na dvě následující období. Mezi roky 1989 až 1998 vznikala především díla, která byla zaměřena na proces transformace, přičemž alespoň ta nejvýznamnější je nutné zmínit, dále publikace zabývající se přílivem zahraničního kapitálu a v posledních letech tohoto období i práce věnující se investičním pobídkám a průmyslovým zónám samotným. Budeme-li v rešerši literatury postupovat chronologicky, stojí za zmínku jistě ne nejvýznamnější, ale zcela určitě jedna z prvních publikací zaměřená na příliv zahraničních investic do ČR, v níž jsou naznačeny možné cesty vývoje v přílivu kapitálu z cizích zemí. Tato publikace nese název Přímé zahraniční investice SRN v Československé ekonomice od E. Pullmanové (1991) z Ústředního ústavu národohospodářského výzkumu. V této publikaci analyzuje německé přímé zahraniční investice, jež vstoupily do československé ekonomiky do poloviny dubna Jednalo se zejména o drobné podniky vstupující do obchodu a služeb, ale i menší počet velkých kapitálově významných společností (Volkswagen, Linde, Siemens, atd.). Již v této době spatřuje Pullmanová význam investic nejen pro vytvoření pracovních příležitostí, ale i pro přenos technologií a know-how (tento aspekt byl rozpracován více v pozdější době). Vzhledem k dalšímu přílivu zahraničních investic ze SRN však je v této publikaci poměrně skeptická. Jednak proto, že považuje investice do ČR jako obecně rizikovou záležitost (vzhledem k inflaci, privatizaci, jazykové bariéře, apod.). Zároveň předpokládá, že pro SRN bude výhodnější exportovat přímo hotové výrobky kvůli geografické blízkosti Československa. Zajímavější bude prostor Československa (díky umístění v srdci Evropy ) dle Pullmanové pro americké a japonské investory. Pullmanová mohla těžko předjímat ekonomický vývoj v ČR, její předpoklady se příliš nenaplnily. Příliv zahraničních investic do ČR byl zejména po roce 1998 největší z tranzitivních ekonomik (díky pobídkovému systému) a Německo je i nadále největším investorem v ČR ze všech zemí. 11

17 Cenou je rovněž statistická publikace agentury CzechTrade (Česká agentura na podporu obchodu) Přímé zahraniční investice v České republice, v níž je analyzován vývoj přílivu investic do ČR v letech 1989 až Podstatným přínosem analýzy je hlavně upozornění na úpadek přílivu investic do ČR na konci sledovaného období ve srovnání s ostatními tranzitivními zeměmi, což mimo jiné způsobilo ekonomickou depresi po druhé polovině roku Rovněž v devadesátých letech vznikla studie E. Kalínské (1999) s titulem Přímé zahraniční investice a jejich úloha v regionu střední a východní Evropy. Zahraniční investice hodnotí v této knize jako veskrze pozitivní záležitost zejména díky tomu, že v regionu generují vyšší mzdy, pomáhají zaměstnávat mladší pracovní sílu a mají pozitivní vliv na hospodářský růst. Na druhé straně správně neopomíjí, že příliv zahraničních investic působí na racionalizaci výroby, která vede k propouštění zaměstnanců a zvyšování nezaměstnanosti. Nebezpečí shledává i v tom, že přímé zahraniční investice vstupují do méně sofistikovaných odvětví, mohou proto způsobit technologické zaostávání regionu. S touto tezí se lze ztotožnit pouze v některých případech, jindy můžou naopak tyto investice předcházet vstupu investic do technologicky náročnějších odvětví. Zřejmě nejvýznamnější dílo věnované problematice transformačního období v ČR a přílivu zahraničního kapitálu je publikace V. Spěváčka z roku Transformace české ekonomiky: politické, ekonomické a sociální aspekty je hlavní studnicí informací pro všechny geografy a ekonomy zabývající se procesem transformace ekonomiky ČR. V této publikaci hodnotí proces transformace ČR jako ne zcela úspěšný kvůli podcenění složitosti a dlouhodobosti transformace, zejména jejího institucionálního a legislativního rámce. Zároveň zavádí dnes již obecně užívanou etapizaci transformačního období podle jednotlivých růstových a recesních etap (blíže v kapitole 3.2 Etapizace vývoje v ČR po roce 1989). Tématicky se i Spěváček vyslovuje k zahraničním investicím. Jejich význam je podle Spěváčka klíčový v politické a ekonomické integraci země v procesu globalizace. K řešené problematice se vztahuje také příspěvek V. Touška a J. Kunce (2001, 2002) The development of Czech industry after 1989, kde autoři sledují změny v rozmístění průmyslu v 90. letech na příkladu textilního a elektrotechnického průmyslu. Právě zmíněný V. Toušek se řadí mezi nejvýznamnější představitele geografie, kteří hodnotí vliv přílivu zahraničních investic z hlediska prostorového budování průmyslových zón a jejich dopadů (viz dále). Mezi zásadní práce o přímých zahraničních investicích patří především příspěvek Přímé zahraniční investice a regionální rozvoj, společně s P. 12

18 Tonevem (2002). Pro potřeby této práce byla rovněž hodnotná publikace Změny ve struktuře zaměstnanosti v regionech České republiky; vliv zahraničních investic (na příkladu okresu Blansko a Jihlava) sepsána stejnými autory v roce Stať J. Daneše (1998) s názvem Účinnost investičních pobídek v ČR pro snižování disparit, představuje kritické hodnocení tehdy (1998) platného systému investičních pobídek, který byl nastaven celoplošně s odlišnou mírou podpory podle výše nezaměstnanosti daného okresu. Jak velmi správně upozorňuje nikoliv výše míry podpory, ale jiné atributy jsou klíčové pro rozhodování o lokalizaci investice (např. blízkost centra nadnárodního či národního významu). Jedním z prvních příspěvků, který se zaměřuje přímo na průmyslové zóny, je text Průmyslové zóny a nezaměstnanost od P. Hlaváčka (1998). V této studií popisuje pozitivní vliv vybudování průmyslové zóny na nezaměstnanost Chomutovska jakožto strukturálně postižené lokality. Výhradu k tomuto příspěvku představuje nedostatečně kritický postoj vůči negativním důsledkům budování zón, nicméně v této době nebyly nedostatky ještě patrné a známé. Podobně jako Hlaváček hodnotí velmi pozitivně vliv na průmysl a zaměstnanost regionu rovněž M. Vančura (2000) v článku Průmyslové zóny v Geografických rozhledech, tentokráte na příkladu jedné z nejvýstavnějších průmyslových zón ČR - plzeňských Borských polí. Do období literatury vztahující se k letům lze zařadit i dílo M. Viturky (2000) Zahraniční investice a strategie regionálního rozvoje, ve které se věnuje jak přímým zahraničním investicím, tak nabídce rozvojových pro investice připravených pozemků. V této knize formuluje důležitou tezi, že zahraniční investice přispívají k potřebné restrukturalizaci tranzitivních ekonomik a mohou tak usnadnit žádoucí postupný přechod od nákladově založené konkurenceschopnosti ke konkurenceschopnosti založené na znalostech. Za hlavní přínos zahraničních investic tak považuje transfer knowhow, ale samozřejmě také vidí investice jako prostředek k snižování nezaměstnanosti, zvýšení exportu či překonávání ekonomických depresí. Viturka zároveň definuje, co je podstatné pro úspěšnost průmyslové zóny. Za klíčové považuje, aby zóna byla vybudována přímo na míru investorovi, a to z hlediska předem definovaných parametrů velikostních, dopravních, vlastnických, cenových atd. S tímto předpokladem se dá bezesporu souhlasit, v českých poměrech však velmi často budování zóny předchází shánění investorů do těchto zón (což platilo zejména o době prvních let platnosti Programu na podporu průmyslových zón). 13

19 Na pomezí obou definovaných období (1989 až 1998 a etapy po roce 1998) se nachází celá řada děl, které se zabývají jak obdobím devadesátých let, tak počátkem 21. století. K těmto lze zařadit publikace Růst, stabilita a konkurenceschopnost: aktuální problémy české ekonomiky na cestě do EU a Strukturální změny české ekonomiky v období transformace, jejichž autorkou je A. Kadeřábková a kol. (2003, 2004). V této práci byla definována problematika, která se později stala tématem mnoha navazujících děl celé řady jiných autorů. Hlavním cílem práce je hodnocení přímých zahraničních investic z hlediska jejich přínosu pro technologický rozvoj průmyslu a pro rozvoj strategických služeb. Kriticky se staví autorka zejména k nedostatečnému transferu inovací, i když připouští, že od roku 2001 jejich podíl vzrůstá. Nedostatečný přesun inovací zejména výrobních procesů stojí dle Kadeřábkové za technologickým zaostáváním výroby. Rovněž se velmi skepticky staví k investičním pobídkám založeným na daňových úlevách. Vcelku racionálně poukazuje na to, že se takto nastavené pobídky stávají pouze prostředkem boje mezi státy o tyto zahraniční investice co do kvantity. Efektivnější by dle názoru autorky (i příspěvků M. Srholce v těchto publikacích) byly investice a projekty, které by vedly k progresu ve vzdělání a kvalifikaci pracovních sil. Rozpracováním tématu přínosu inovací (v zahraničních investicích) pak je pokračování publikace Růst, stabilita a konkurenceschopnost: inovační podniky od A. Kadeřábkové a kol. (2004). V podobném duchu jako Kadeřábková se staví k přímým zahraničním investicím již zmíněný M. Srholec (2004) v knize Přímé zahraniční investice teorie a praxe v mezinárodním srovnání. Investiční pobídky Srholec považuje za důležitý aspekt, který by měl sloužit k rozvoji hi-tech odvětví, vědy a výzkumu, nikoliv jako prostředek pro řešení otázek zaměstnanosti. Kriticky se staví autor také k mnohdy přeceňovanému multiplikačnímu efektu - zahraniční investice negenerují zdaleka tak velkou provázanost s domácími podniky, jak bývá často uváděno. Naopak v některých případech dochází k vytvoření duální ekonomiky, kdy vedle sebe paralelné působí zahraniční investor a domácí výroba, neboť jejich různá technologická vyspělost kooperaci znemožňuje. Nicméně i tak Srholec považuje zahraniční investice jako podstatné pro zvyšování exportu a produktivity práce, upozorňuje na důležitost dlouhodobosti a stability zahraničních investic. Stabilizace je podle něj možno dosáhnout investicemi znalostními nikoliv investicemi do levné pracovní síly. 14

20 Srholcovou publikací se dostáváme k poslednímu vymezenému časovému intervalu literární diskuse. V tomto posledním období již vznikají práce přímo se vztahující k tématu průmyslových zón. Průmyslovými zónami a posouzením jejich vlivu na region se tak věnuje již výše zmíněný V. Toušek (2003) v příspěvku Posouzení stavu, využitelnosti a možného dalšího rozvoje průmyslových zón kraje Vysočina (společně s P. Tonevem a M. Viturkou). V dalším příspěvku V. Toušek (2005, společně M. Baštovou) srovnává vývoj průmyslu Brna a Plzně po roce 1989, přičemž spatřuje za pozitivnějším vývojem průmyslu v Plzni především vybudování průmyslové zóny Borská pole, která svými parametry ideálně odpovídá potřebám průmyslu západočeské metropole. Naproti tomu Brno se ve stejné době soustředilo na projekty, které neodpovídaly svou náročností jeho kapacitám (ekonomickým ani sociálním). Ve stati Hlavní poznatky z průzkumu zaměstnanosti v Jihomoravském kraji se Toušek a kol. (2006) pozastavují nad zlepšením situace na regionálním trhu práce v Jihomoravském kraji po roce Za tímto zlepšením se nachází podle výzkumu lepší využití zejména brněnských průmyslových zón (Černovice, Modřice). V. Toušek se podílel rovněž na práci, pod níž je podepsán jako hlavní autor M. Viturka (2002). Jedná se o dílo Průmyslové zóny kraje Vysočina. Tématem je zhodnocení stavu průmyslových zón Vysočiny (hledisko dopravní dostupnosti, infrastrukturní vybavenosti, zaplněnosti apod.), jejich dalším možným využitím a potenciálem jejich rozvoje. Viturka v této práci shledává jako klíčovou, pro rozvoj průmyslové zóny, zejména její dopravní dostupnost a technickou vybavenost. Ve článku Výstavba průmyslové zóny v malé obci - CBA se P. Halámek (2002) zabývá výhodami a nevýhodami vybudování průmyslové zóny v malé obci za využití analýzy nákladů na její vytvoření (tzv. Cost Benefit Analysis). V této práci vyslovuje tezi, že má-li být vliv výstavby průmyslové zóny z hlediska ekonomické návratnosti projektu alespoň neutrální, je nutno respektovat vztah mezi cenou prodeje a náklady investice se zahrnutím tržní hodnoty dotčených nemovitostí. Za těchto předpokladů mohou být zvýhodněné ceny pozemků stanoveny pouze na základě státní podpory, vliv daňových a ostatních finančních přínosů je podle Halámka zanedbatelný. Dalším společným textem obou posledně jmenovaných autorů M. Viturky a P. Halámka (2002), který byl využit jako zdroj informací o průmyslových zónách, je článek s názvem 15

21 Syntetické hodnocení nabídky průmyslových zón v ČR vydané v publikaci Rozvoj podnikání a profesní organizace podnikatelů. V této stati se věnují autoři komplexnímu hodnocení průmyslových zón ČR. Významným dílem, ze kterého bylo v této studii také čerpáno, je disertační práce J. Kunce (2005) s názvem Transformace českého průmyslu po roce 1989 vliv přímých zahraničních investic. Autor se zde věnuje zejména vlivu přímých zahraničních investic, podstatná kapitola je též věnována procesu budování průmyslových zón jako prostředku rozvoje regionu. Stejně jako ostatní autoři spatřuje i Kunc v budování průmyslových zón prostředek k vytváření pracovních příležitostí, i u něj se však již objevuje prvek patrný např. u Srholce či Kadeřábkové, a sice že by budování průmyslových zón (a příliv investic) mělo sloužit primárně pro transfer znalostí a know-how. Ostatně inovacím věnoval tento autor celou řadu jiných větších či drobnějších publikací v pozdější době. Dalším příspěvkem k problematice průmyslových zón stejného autora (Kunc, 2005) je např. stať Průmyslové zóny v rukou soukromých developerů a efektivnost jejich podnikání (příklad Central Trade Park Modřice), kde pozitivně hodnotí činnost developerů v souvislosti se zaplňováním průmyslové zóny Modřice. Zajímavým Kuncovým příspěvkem (společně s P. Tonevem a P. Klapkou, 2008) je pak článek, který nese název Nová průmyslová zóna v Brně brownfields nebo greenfields? (2008). V této stati navazuje autor na poznatky dalších autorů např. V. Toušek, O. Mulíček (2003): Brno important industrial centre? Zabývá se zde především porovnáním brownfield a greenfield investic, přičemž klade důraz na důležitost revitalizace zaostalých a zanedbaných městských částí. Tuto činnost upřednostňuje před budováním nově připravených zón na zelené louce. Revitalizace brownfieldů je ve své podstatě také přípravou území pro budoucí investory, proto je nemůžeme opominout při rešerši literatury zabývající se přípravou průmyslových podnikatelských zón. Na druhou stranu je však třeba upozornit, že téma brownfield a řešení problému, které na sebe tyto lokality vážou, v poslední době nabývá na velkém významu a z hlediska zájmu geografů i velké popularitě. Důsledkem je skutečnost, že brownfieldy získaly v rámci přípravy průmyslových zón tolik svébytnosti a autonomie, že by nebylo vhodné věnovat jim v této rešerši příliš prostoru, neboť již vytváří silnou samotnou sekci. 16

22 Pro úplnost tedy dodejme, že mezi nejvýznamnějšími autory, kteří se zabývají či zabývali brownfield tématiku, patří např. architekti B. Fragner, nebo F. Kuda, z geografů O. Mulíček, L. Sýkora J. Ilík aj. Na téma průmyslových zón, díky jejich rostoucímu počtu i významu a rovněž díky zvyšující se datové základně, vznikla na začátku 21. století celá řada diplomových prací. Pro zpracování této práce posloužila jako zdroj námětů a informací zejména diplomová práce A. Wawrzacze s názvem Průmyslové zóny a přímé zahraniční investice v Jihomoravském kraji (2005). Tato práce je jedním z četných příkladů případové studie, která rozebírá příčiny úspěchu a neúspěchu vybraných průmyslových zón. Z dalších zmiňme ještě diplomovou práci L. Hromkové s titulem Přímé zahraniční investice jako faktor regionálního rozvoje (2007), kde rozebírá efekty přímých zahraničních investic v ČR. I když je rešerše literatury zaměřena především na díla česká, neměli bychom zapomínat, že odborná literatura vztahující se k procesu transformace, přílivu zahraničního kapitálu do střední a východní Evropy potažmo budování průmyslových zón vznikala již dříve zejména v Maďarsku a Polsku, ale i na evropských a světových univerzitách. Proto je potřeba věnovat příslušný prostor i nejvýznamnějším zahraničním autorům. Samotný proces transformace v prostoru střední a východní Evropy popisují ve svých pracích např. G. Grabher (1994), A. Wieloński (1994), R. Domański (1996), A. Smith (1997). Přílivem zahraničních investic do zemí střední a východní Evropy se pak věnuje z maďarských autorů G. Hunya (1999, 2002), který spatřuje v zahraničních investicích důležitý nástroj v procesu transformace dříve centrálně řízených ekonomik na tržní. Zahraniční investice přitom nejsou dle Hunya důležité pouze z důvodu transferu výrobního kapitálu, nýbrž k přenosu technologií, produkčních dovedností a know-how. Naproti tomu P. Pavlínek (1998, 2002) z Univerzity v Nebrasce hodnotí vliv přílivu zahraničních investic do zemí střední a východní Evropy opatrně. Zahraniční investice podle něj pouze využívají komparativních výhod hostitelských ekonomik. Poté co tyto výhody zanikají, opouští investoři region a využívají výhody jiného regionu. Transferem přímých zahraničních investic v uvedeném prostoru a jejich vlivem na ekonomiku se dále zabývají např. J. Dunning (1993), G. Csáki (1995), M. Slenczek (1997), B. Domański (1999, 2001), S. Estrin (2000), K. Fazekas (2000) a další. 17

23 Vedle zde zmíněných prací vznikla ve sledovaném období celá řada dalších prací. Uvedená rešerše literatury se však vztahuje na díla, která autor práce považuje za nejpodstatnější popř. na takové publikace, které posloužily jako zdroj dat a informací k vzniku této práce. 18

24 4 Program podpory rozvoje průmyslových zón v ČR 4.1 Historie programu Jednou z reakcí na ekonomickou krizi, která postihla Českou republiku na konci devadesátých let, bylo zavedení systému investičních pobídek pro zahraniční i domácí investory. K zavedení investičních pobídek přistoupila vláda v roce Tento krok měl vést ke zvýšení konkurenceschopnosti českého průmyslu (Slaný a kol., 2007). Realizační organizací pro zavádění systému investičních pobídek se stalo Ministerstvo průmyslu a obchodu a nově založená agentura CzechInvest. Poskytování investičních pobídek investorům bylo zahájeno na základě usnesení vlády č. 298 ze dne 29. dubna 1998, a to cestou pilotních projektů do zpracovatelského průmyslu. Tento systém byl v následujících dvou letech na základě získaných zkušeností rozvinut a zdokonalen ve vládních usneseních č. 844 ze dne a č. 544 ze dne Vyvrcholením celé snahy o ucelený systém investičních pobídek bylo schválení zákona č. 72/2000 Sb., o investičních pobídkách, který nabyl účinnosti dne V rámci systému investičních pobídek byly přijaty dva doprovodné programy - Program podpory subdodavatelů a Program podpory rozvoje průmyslových zón. První přispívá ke zvýšení konkurenceschopnosti českých dodavatelů zprostředkováním informací mezi nimi a investory. Program rozvoje průmyslových zón byl vypsán v roce 1998 a jeho platnost vypršela koncem roku Program rozvoje průmyslových zón byl každoročně schvalován vládou a jeho cílem bylo prostřednictvím podpory obcím přispět k zajištění investiční přípravy území pro konkrétního investora, který uplatnil nárok na investiční pobídky. V tomto případě se jedná o tzv. pobídkové projekty. Program současně umožňoval za předem stanovených kritérií, podpořit investiční přípravu území průmyslové zóny již v předstihu - zde se jedná o tzv. rozvojové projekty. Z programu podpory rozvoje průmyslových zón bylo možno za předpokladu splnění stanovených zákonných podmínek poskytnout tyto investiční pobídky: Úplnou slevu na dani z příjmů, a to na dobu 10 let v případě výstavby nového závodu nebo částečnou slevu na dani na dobu 10 let v případě rozšíření či modernizace stávajících výrobních kapacit, hmotnou podporu vytváření nových pracovních míst, 19

25 hmotnou podporu rekvalifikace a školení zaměstnanců, převod technicky vybaveného území za zvýhodněnou cenu, převod pozemků dle 17 odst. 3 zákona č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, ve znění zákona č. 183/1993 Sb., evidovaných v katastru nemovitostí jako zemědělské pozemky a převod ostatních druhů pozemků, a to za ceny zjištěné podle 11 zákona č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku, účinného ke dni uzavření smlouvy o převodu. 4.2 Právní rámec V následující kapitole jsou popsána pravidla pro udílení dotací z Programu na podporu rozvoje průmyslových zón (dále jen Program) a zároveň jsou zde vysvětleny pojmy, které souvisí s Programem a jsou důležité k pochopení problematiky. Program definuje pravidla a stanovuje podmínky pro poskytování podpory obcím, svazkům obcí, krajům, rozvojovým společnostem a významným investorům formou přímých dotací, zvýhodněných úroků a návratných finančních výpomocí z prostředků státního rozpočtu a formou bezúplatných či zvýhodněných převodů státního majetku za účelem podpory rozvoje průmyslových zón (M. Viturka, 2002). Program přispívá ke zvyšování konkurenceschopnosti investičního prostředí zejména v hospodářsky slabých či strukturálně postižených regionech a k vytváření předpokladů pro vznik nových pracovních míst (V. Toušek a kol, 2006). Správcem Programu je Ministerstvo průmyslu a obchodu, zprostředkovatelskou organizací se v tomto Programu rozumí Agentura pro podporu podnikání a investic - CzechInvest, příspěvková organizace Ministerstva průmyslu a obchodu ČR. Průmyslová zóna je v tomto Programu definována jako ucelené souvislé území přibližně obdélníkového tvaru, vymezené v závazné části schváleného územního plánu velkého územního celku či schváleného územního plánu obce jako území současně zastavěné převážně objekty pro průmyslovou výrobu, obchod, služby nebo jako zastavitelné území vhodné převážně pro umísťování průmyslové výroby, obchodu, služeb (podobně také M. Viturka, 2000). Nejedná-li se o průmyslovou zónu připravovanou pro vážného nebo významného investora, musí její výměra činit alespoň 10 ha, je-li projekt realizovaný v nezastavěném území. V případě, že je projekt realizován v zastavěném, ale nevyužívaném území, musí být plocha průmyslové zóny alespoň 5 ha. Za průmyslovou zónu se v tomto 20

26 Programu považuje též území, na kterém lze umisťovat objekty pro průmyslovou výrobu, obchod a služby na základě pravomocného rozhodnutí o umístění stavby. Za průmyslovou zónu je považováno též území určené pro vědeckotechnický park. Strategickou průmyslovou zónou se v tomto Programu rozumí průmyslová zóna o výměře nejméně 200 ha stanovená usnesením vlády ČR na základě vyhledávací studie pořízené určenou organizací, příp. na základě jiného dokumentu strategické povahy (Územní plán Velkého územního celku, Územní plán obce apod.). Rovněž také průmyslová zóna o výměře nejméně 100 ha realizovaná v zastavěném, ale nevyužívaném území a stanovená správcem programu na základě vyhledávací studie pořízené určenou organizací, příp. na základě jiného dokumentu strategické povahy (ÚP VÚC, ÚP obce apod.) a dále průmyslová zóna připravovaná pro strategického investora. Podporovaným investorem se v tomto Programu rozumí fyzická či právnická osoba, která na území průmyslové zóny podpořené v rámci Programu vytvoří podmínky pro vznik nových pracovních míst v oborech zpracovatelského průmyslu vyjma oborů zaměřených na prvotní zpracování surovin, v oborech strategických služeb, v technologických centrech a v oblasti výzkumu a vývoje. Podle výše proinvestovaných financí, množství vytvořených pracovních míst a plochy výrobních prostor se vyčleňují v rámci Programu dva typy strategických investorů, a sice: a) významný nebo vážný investor, který na území průmyslové zóny vytvoří pracovní místa v oborech zpracovatelského průmyslu vyjma oborů zaměřených na prvotní zpracování surovin, a který předložil záměr vynaložit investiční prostředky na pořízení hmotného a nehmotného majetku dlouhodobé povahy nejméně v částce Kč a současně vytvořit více než nových pracovních míst; b) významný nebo vážný investor, který vytvoří pracovní místa v oborech strategických služeb, technologických center a vědy a výzkumu, a který předložil záměr vynaložit investiční prostředky na pořízení hmotného a nehmotného majetku dlouhodobé povahy nejméně v částce Kč a současně vytvořit více než 500 nových pracovních míst. 21

27 Investor může dotace z Programu čerpat až do výše nákladové mezery. Nákladová mezera se stanoví na základě znaleckého posudku vypracovaného soudním znalcem výpočtem: VP = Nú + Nt Cp, resp. VP = Nú + Nt + Nv Cp kde: Nú jsou náklady úplatného nabytí nemovitostí Nt jsou náklady na technickou přípravu území Cp je cena prodejní nemovitostí průmyslové zóny Nv jsou náklady na výstavbu či rekonstrukci nájemního objektu. 22

28 5 Sociálněekonomická charakteristika vývoje v ČR po roce Vývoj ekonomiky v ČR Devadesátá léta 20. století se v ČR podobně jako v ostatních postsocialistických zemích nesla ve znamení přechodu od direktivně řízeného hospodářství k tržní ekonomice. Proces přechodu musel být podpořen celou řadou opatření, která měla zajistit úspěšnou transformaci tehdejšího Československa, resp. České republiky na demokratickou zemi západního stylu, jejíž ekonomika je řízena zejména tržními vztahy. Opatření se týkala nejen ekonomiky, ale obzvláště legislativy s výrazným sociokulturním dopadem v letech následujících (Kunc, 2005). Z ekonomického hlediska bylo nutno zejména liberalizovat ceny. Cena výrobků a služeb začala být formována nikoliv centralistickými rozhodnutími, nýbrž na základě tržních mechanismů odrážejících princip určování cen poptávkou a nabídkou. Dále byly narovnány majetkoprávní vztahy, pokřivené v období socialismu vyvlastňováním a znárodňováním soukromého vlastnictví. Tento proces se skládal z navrácení majetku původním majitelům (restituce) a privatizace majetku ve veřejném vlastnictví formou přímých odprodejů (malá privatizace) a formou kupónového přerozdělení kapitálu v socialistickém vlastnictví soukromým subjektům (velká privatizace). Současně byl vytvořen rámec vnějších ekonomických vztahů, který byl určen obzvlášť konvertibilitou měny (vnitřní směnitelností československé měny). Tato základní systémová opatření společně s dalšími velkými organizačními i strukturálními změnami (daňové a důchodové reformy, fungování sociálního systému atd.) vedly k přechodu země k tržní ekonomice (Spěváček, 2002). Důležitým aspektem pro vývoj ČR po roce 1989 měla rovněž změna orientace zahraničního obchodu, který po letech nucené spolupráce se zeměmi východního bloku (RVHP), navázal užší a silnější vazby na země Evropské unie a obzvláště Německo. Tyto vazby navazovaly na historickou orientaci obchodu z let předválečných i z přirozené orientace na státy vyspělé (Kadeřábková, 2004). Provázání obchodu i ekonomik se západními zeměmi bylo v následujícím vývoji posíleno vstupem ČR do Evropské unie. Transformace ekonomiky probíhala ve většině zemí střední a východní Evropy podobným způsobem, opírajíc se o podobné základní principy. Jak již bylo výše zmíněno, jednalo se zejména o uvolnění cen, liberalizaci zahraničního obchodu, konvertibilitu měny, restituce a privatizace a rozsáhlé změny legislativního rámce. 23

29 I když se země východního bloku transformovaly podobným způsobem, rozdíly ve transformaci ekonomik jednotlivých států samozřejmě existovaly zejména v rychlosti a pořadí nastavení strukturálních změn. Rozdílnost transformace se odvíjela rovněž od skutečnosti rozdílné hospodářské úrovně jednotlivých zemí krátce po rozpadu socialistického uskupení států. Oproti ostatním postsocialistickým zemím byla ČR zvýhodněna na startovní čáře vyšší ekonomickou a životní úrovní, kvalifikací pracovní síly, rozvinutější infrastrukturou, blízkostí západních zemí a nízkým zahraničním dluhem. Na druhé straně byla v tehdejším Československu patrná silná centralizace, průmysl byl příliš orientován na těžký průmysl a narozdíl např. od Polska prakticky neexistoval žádný soukromý sektor. Ze všech zemí bývalého východního bloku byla však ČR hodnocena krátce po jeho rozpadu společně s Maďarskem, Polskem a některými zeměmi bývalé Jugoslávie jako nejvyspělejší (Spěváček, 2002). Během transformace se ČR zaměřila obzvlášť na makroekonomickou stabilizaci a na specifickou kupónovou privatizaci, díky níž byly do soukromého vlastnictví převedeny zejména velké socialistické podniky. Kupónová privatizace v kombinaci s nedokonalou legislativou byla české cestě odstátnění majetku velmi často vytýkána jako nejslabší bod celého transformačního období. Alternativou pro kupónovou privatizaci mohl být odprodej některých klíčových podniků přímo zahraničnímu investorovi (tzv. maďarská cesta), což by podle řady expertů bylo šťastnějším řešením (Spěváček, 2002). Předmětem práce však není hodnocení úspěšnosti samotného transformačního procesu (tomu se věnovala celá řada jiných autorů např. Kadeřábková, 2003, 2004; Srholec 2004; Jakš, 2002), nýbrž hodnocení dopadů budování průmyslových zón. Na závěr tohoto bloku je tak nutno zkonstatovat, že se i přes některé problémy podařilo zemi převést transformačním procesem od centrálně řízeného hospodářství k tržní ekonomice. Jestliže se ČR řadila mezi nejvyspělejší země střední a východního Evropy před rokem 1989, řadí se mezi nejvyspělejší (společně se Slovinskem, Maďarskem a Polskem) i v nových podmínkách tržního hospodářství bez ohledu na průběh samotné transformace. 5.2 Etapizace vývoje v ČR po roce 1989 Nejčastěji se vývoj po roce 1989 rozděluje na čtyři základní období (podle Spěváčka, 2002), která charakterizuje ekonomický růst či recese. První období se vztahuje k letům 1990 až 1992, kdy byl zaznamenán pomalý hospodářský růst, v následujícím období 24

30 v letech 1993 až 1996 vystřídané etapou rychlého ekonomického růstu. Druhé a hlubší období ekonomické recese přišlo v roce Důsledkem toho byl pád Klausovy pravicové vlády a pozdější nástup socialistických vlád, kterým se od roku 2000 podařilo nastartovat čtvrté období ekonomického růstu. Obr. 1: Roční růst HDP České republiky v letech ve stálých cenách roku 1995 (v %) ,5 0,1 2,2 5,9 4,3-0,8-1,2-0,4 2,9 2,6 1,5 3, , Pramen: Spěváček, V. a kol. (2002); Ministerstvo financí ČR (převzato dle Kunc, 2005) Ve stručnosti jsou jednotlivé vývojové etapy popsány: 1) Etapa od roku 1990 do roku 1992 V tomto období je zaznamenán silný pokles výroby, pod který se podepsalo několik faktorů. Zejména se jednalo o rozpad trhu RVHP, kolaps zbrojního průmyslu, zahraniční konkurenční výrobu, depresi místní poptávky a omezenou mobilitu výrobních zdrojů. Těmto novým podmínkám se nedokázala místní nabídka (výroba) přizpůsobit, což způsobilo pokles HDP o 13 %. 2) Etapa od roku 1993 do roku 1996 (resp. poloviny roku 1997) Období, které je označováno jako stagnační či mírně růstové. Růst resp. zastavení propadu let minulých bylo způsobeno vysokým nárůstem tuzemské poptávky, která táhla ekonomiku vzhůru ovšem pouze dočasně. Vyšší poptávka byla důsledkem rychlého navyšování mezd. Za růstem mezd však výrazně zaostával růst produktivity práce (příčina 25

31 přezaměstnanosti zejména v největších podnicích). Již bankovní krize v roce 1994 představovala předznamenání krize, nicméně do hluboké recese zabředla česká ekonomika až v polovině roku Kromě nízké produktivity práce se klíčové podniky potýkaly s nízkou ziskovostí, zadlužením a nedořešenými vlastnickými vztahy. Jako reakce na vzniklou krizi (pokles výroby a HDP) byly vládou předloženy balíčky tzn. opatření k nastartování růstu české ekonomiky. 3) Etapa od roku 1997 až do roku 1999 Příčinami recese tohoto období byly podle Spěváčka (2002) především tvrdost měnové politiky a minimální restrukturalizace na mikroekonomické úrovni. Jako opatření byly přijaty již zmíněné balíčky, které kromě některých institucionálních změn zajišťovaly zpomalení růstu mezd a rovněž omezení dovozu vybraného spotřebního zboží (Srholec, 2004). I přes tato opatření ale česká ekonomika zaznamenávala meziroční pokles HDP až do roku ) Etapa od roku 2000 až dosud Úsporná vládní opatření pomohla nastartovat ekonomický růst země. Obzvláště po roce 2004 vykazovalo české hospodářství velmi vysoké hodnoty meziročního nárůstu HDP. Ekonomický růst byl způsoben restrukturalizací velkých problémových podniků. Tato restrukturalizace spočívala v zefektivnění provozu a výroby a současně zvyšování produktivity práce (snižování přezaměstnanosti), důsledkem pak bylo prudké zvyšování nezaměstnanosti. Mezi prostředky, které mimo jiné iniciovaly hospodářský růst po roce 2000, patřil systém investičních pobídek a příliv zahraničního kapitálu do ČR. Do tohoto období rovněž patří vybudování organizovaného systému přípravy podnikatelských nebo též průmyslových zón. Podpora rozvoje průmyslových zón byla legislativně zakotvena v zákoně č. 72/2000 Sb., o investičních pobídkách. Verze tohoto programu nesla název Program na podporu rozvoje průmyslových zón (viz dále), spravovaný implementační agenturou CzechInvest zřízenou pro tyto účely Ministerstvem průmyslu a obchodu. Na tento program pak plynule navázal nově běžící dotačního Program na podporu podnikatelských nemovitostí a infrastruktury. Tento dotační titul je vypsán na období , přičemž se více zaměřuje na podporu strategických průmyslových zón. 26

32 5.3 Vývoj sociálních charakteristik po roce 1989 ve sledovaných regionech V podmínkách centrálně řízeného hospodářství byla udržována nulová nezaměstnanost, povinnost pracovat byla zanesena v zákoně. Po roce 1989 se začali na nově zřízených úřadech práce hlásit první uchazeči o zaměstnání. Obecně nejrychleji rostla míra nezaměstnanosti v regionech orientovaných na zemědělskou výrobu. Dále bylo nejvíce uchazečů evidováno v oblastech zaměřených na obory průmyslové výroby, které nemohly konkurovat svou vyspělostí západnímu světu. Jednalo se zejména o obory, které jsou silně závislé na procesu výzkumu a vývoje a rovněž vykazují značnou energetickou náročnost výroby. První krize tak v ČR postihla lokality orientované na odvětví elektrotechnického průmyslu a strojírenské výroby. Díky pacifistické politice českého státu po roce 1989 byly rovněž postiženy regiony s vysokým zastoupením zbrojařství (Toušek, 2000). Oproti ostatním zemím, které v devadesátých letech restrukturalizovaly své hospodářství, však ČR evidovala po dlouhou dobu velmi nízké hodnoty nezaměstnanosti (Spěváček, 2002). Největší nárůst nezaměstnanosti byl zaznamenán v roce 1991, kdy míra nezaměstnanosti nabývala hodnot 4,1 %, poté ale až do roku 1996 nepřekročila hranici 4 %. Míra nezaměstnanosti začala velmi rychle stoupat ve druhé polovině roku 1997 v souvislosti s ekonomickou krizí, ve které se ČR kvůli výše zmíněným důvodům ocitla. Důvodem nízké nezaměstnanosti do roku 1996 a de facto i příčinou následných ekonomických problémů byla nedostatečná restrukturalizace hospodářství - celá řada společností trpěla přezaměstnaností a s ní úzce spojenou nízkou produktivitou práce, která vedla k neefektivnímu hospodaření podniků. V nových podmínkách vysoce konkurenčního prostředí nemohly podniky s nízkou produktivitou práce plnohodnotně fungovat, důsledkem bylo propouštění zaměstnanců a růst míry nezaměstnanosti (Srholec, 2004). V tabulce č. 1 je zachycen vývoj nezaměstnanosti od roku 1997 do roku 2007 v zájmových okresech Blansko a Žďár nad Sázavou, v krajích Jihomoravském a Vysočina a v ČR. Od roku 1997 do roku 1999 nezaměstnanost ve všech sledovaných oblastech prudce stoupala až k hranici 9 %. V Jihomoravském kraji i v celé ČR nebyl nárůst míry nezaměstnanosti zastaven ani v roce 2000 a vyšplhal se až za hranici 9 %. Obecně bylo důvodem již zmíněné propouštění pracovníků, které se dotklo obzvláště větších špatně privatizovaných společností, ve kterých představovala nízká produktivita práce nejpalčivější problém. Tato skutečnost je i příčinou vyšší míry nezaměstnanosti v Jihomoravském kraji oproti kraji Vysočina. Obzvláště město Brno disponovalo velkým 27

33 množstvím špatně privatizovaných podniků s vysokou přezaměstnaností, jejichž situace byla v této době řešena (Toušek, 2003). Dalšími aspekty vyšší míry nezaměstnanosti Jihomoravského kraje jsou rovněž sociální skladba obyvatelstva a kulturně-historické atributy. Tab. 1: Průměrná míra nezaměstnanosti ve vybraných územích od roku 1997 do roku 2007 Území Původní metodika * 2005* 2006* 2007* Žďár n. Sázavou (okres) 5,0 6,4 8,7 8,2 7,1 7,6 8,7 8,8 8,2 8,7 8,1 6,7 Blansko (okres) 4,5 6,1 8,3 8,2 6,7 8,0 9,1 9,4 8,4 8,4 7,0 6,0 Vysočina 4,9 6,1 8,4 8,2 6,8 7,4 8,5 9,0 8,3 8,2 7,4 6,1 Jihomoravský kraj 4,2 6,3 8,9 9,5 9,1 10,2 11,1 11,3 10,3 10,1 9,2 7,6 Celkem ČR 4,3 6,0 8,5 9,0 8,5 9,2 9,9 10,2 9,2 9,0 8,1 6,6 * nová metodika Zdroj: Ministerstvo práce a sociálních věcí ( Na rychlém nárůstu míry nezaměstnanosti v okresech Blansko a Žďár nad Sázavou se rovněž nejvíce podílelo propouštění zaměstnanců z místních největších podniků. Již v první polovině 90. let začal prodělávat ozdravný program strojírenský a kovozpracující gigant ŽĎAS, který snížil počet svých zaměstnanců z 5,5 tis. pracovníků na konci 80. let na 3,7 tis. v roce Zeštíhlovací program pokračoval i v dalších letech, dokonce i po roce 2002, kdy do firmy ŽĎAS vstoupil nový vlastník slovenské Železiarne Podbrezová. V současnosti se již počet pracovníků největšího zaměstnavatele ve Žďáru nad Sázavou stabilizoval na počtu 2,7 tisíc osob, přičemž bylo optimalizováno výrobní zaměření podniku i jeho postavení na trhu. Lze tak říci, že ekonomická situace nejvýznamnějšího podniku Žďárska je tak plně stabilizována. Podobným vývojem jako průmysl Žďáru nad Sázavou prošel i průmysl blanenský. Jak je patrno z tabulky č. 1, nárůst míry nezaměstnanosti byl od roku 1997 do roku 2000 dokonce v případě Blanska ještě výraznější než u okresu Žďár nad Sázavou. Důvodem je vyšší počet velkých strojírenských podniků, které podstoupily v 90. let restrukturalizační proces. Ve městě Blansko byl největším předrevolučním podnikem METRA Blansko, který na konci 80. let zaměstnával 4,5 tis. pracovníků (dle databáze Průmyslové provozovny ústředně řízeného průmyslu ČR, 1989 ). V průběhu restrukturalizace byl však počet zaměstnanců této společnosti redukován až na 900 osob (v roce 2007). METRA Blansko je dnes vlastněna firmou APOS, která zaměstnává v závodech v Blansku v dalších společnostech v rámci konsorcia přibližně 200 pracovníků. 28

34 Další velkou společností města Blanska byl v období socialismu strojírenský podnik ČKD Blansko. Tato firma zaměstnávala v roce 1989 přes 4,2 tis. osob ( Průmyslové provozovny ústředně řízeného průmyslu ČR, 1989 ). V průběhu restrukturalizace neperspektivní výrobní programy společnosti postupně zanikaly, ekonomicky zajímavé činnosti přebírali nově vznikající společnosti (přibližně 10 společností). Za nejvýznamnější podnik, který dnes navazuje na výrobní program bývalého strojírenského kolosu ČKD Blansko je společnost ČKD Blansko Strojírny. Tato společnost zaměstnávala v roce 2007 téměř 400 pracovníků (výroční zpráva společnosti ČKD Blansko Strojírny 2007). Situaci na trhu práce okresu Blansko však nepříznivě ovlivňoval i vývoj v podnicích situovaných mimo okresní město. Nejvíce se pod nárůst nezaměstnanosti okresu podepsalo zeštíhlování společnosti Adamovské Strojírny v Adamově. Tento podnik zaměstnával na sklonku 80. let 5,8 tis. pracovníků. Vzhledem ke skutečnosti, že produkce Adamovských strojíren byla úzce navázána na zbrojařský průmysl, docházelo k postupnému avšak razantnímu propouštění v průběhu celého porevolučního vývoje. Na konci roku 2001, tedy v době kdy u většiny velkých podniků vrcholilo zefektivňování výroby a optimalizace počtu pracovních sil, zaměstnávaly Adamovské strojírny cca 1,5 tis. pracovníků. Zeštíhlování však pokračovalo i v následujících letech, v roce 2006 zaměstnávala společnost Adamovské strojírny 820 osob, v roce 2007 pouze 628 lidí (výroční zpráva ADAST 2007). Úbytek pracovníků bude zřejmě pokračovat i v následujících letech. Ve světle výše zmíněných skutečností mohla být situace na trhu práce okresu Blanenska ještě výrazně horší, kdyby řadu propuštěných zaměstnanců zdejšího průmyslu nepohltil silný ať již terciární, ale i sekundární sektor blízkého a dobře dopravně dostupného Brna. Mezi roky 2000 a 2001 došlo k meziročnímu poklesu míry nezaměstnanosti a rovněž po třech letech byl zaznamenán v ČR meziroční růst HDP. I když míra nezaměstnanosti rostla až do roku 2004 na všech zájmových územích, růst HDP byl v ČR i nadále evidován meziročně až do roku 2007 (od třetího kvartálu roku 2005 dokonce přes 6 %). Nezaměstnanost vyjma okresu Žďár nad Sázavou začala klesat až mezi léty 2004 a 2005, jakožto kladný dopad zlepšujících se ekonomických poměrů v ČR. Zlepšená ekonomická situace byla důsledkem dlouhodobého přílivu kapitálu ekonomicky vyspělých zemí a růstu produkce na území ČR firem nejen zahraničního vlastnictví, ale i českých společností, které však jsou často svou výrobou alespoň částečně navázány na dominantní zahraniční společnosti (Viturka, 2000). Pod snižující se nezaměstnanost a růst HDP se podepisoval též 29

35 zvýšený export výrobků z území ČR (podpořený výhodným kursem koruny), mající pozitivní dopad na obchodní bilanci ČR. Příliv zahraničních investic na území ČR pomohl nastartovat ekonomický růst země, nicméně z dlouhodobého hlediska je přínos vlivu zahraničního kapitálu rozporuplný. Např. Srholec (2004) se staví velmi skepticky k zahraničním investicím, které jsou motivovány vyhledáváním levné pracovní síly. Upozorňuje, že zahraniční investice tohoto druhu jsou dříve nebo později předurčeny k opětovnému přesunu výroby za ještě levnější pracovní silou a jejich přínos pro daný region je tak pouze krátkodobý. Obr. 2: Vývoj míry nezaměstnanosti mezi roky v ČR, krajích Jihomoravském a Vysočina a okresech Blansko a Žďár nad Sázavou (v %) * nová metodika Zdroj: Ministerstvo práce a sociálních věcí ( vlastní úpravy Od roku 2004 do roku 2007 je uvedena míra nezaměstnanosti podle nové metodiky jejího výpočtu. Rozdíl mezi mírou nezaměstnanosti vypočítané na základě staré a nové metodiky tkví ve skutečnosti, že se mezi evidované uchazeče o zaměstnání začali podle metodiky nové řadit pouze dostupní uchazeči, což mělo za následek pokles míry nezaměstnanosti o několik desetin procenta. Pro rok 2004 je míra nezaměstnanosti uvedena podle obou metodik, aby byla možnost porovnat, jak a o kolik se výše míry nezaměstnanosti liší za užití odlišných metodik. Je třeba konstatovat, že změna metodiky nic nemění na 30

36 skutečnosti, že pro všechna sledovaná území míra nezaměstnanosti meziročně klesala od roku 2004 až do roku 2007, jak je patrné z předchozího grafu. Obr. 3: Trh práce v regionu NUTS II Jihovýchod a městech s podpořenou průmyslovou zónou k Zdroj dat: Ministerstvo práce a sociálních věcí ( vlastní úpravy Obdobně jako na krajské a okresní úrovni se vyvíjela míra nezaměstnanosti i ve městech Blansko a Žďár nad Sázavou. Do roku 2003 míra nezaměstnanosti v obou sledovaných městech rostla až k hranici 9 %, poté však klesla až k hodnotám pod 5 %. Tempo poklesu míry nezaměstnanosti v Blansku i Žďáru nad Sázavou je srovnatelné, ve stejném časovém období došlo k poklesu míry nezaměstnanosti přibližně o 3 procentní body. Skokový pokles nezaměstnanosti v intervalu byl zaznamenán mezi lety 2005 a 2006 v případě Žďáru nad Sázavou (o 1,5 procentního bodu). V případě města Blansko byl pokles míry nezaměstnanosti ve sledovaném období rovnoměrnější. Míra nezaměstnanosti je u měst Blansko a Žďár nad Sázavou od roku 2004 vykazována o 2 3 procentní body nižší než udává statistika nezaměstnanosti za okresy. Nezaměstnanost se tak v těchto okresech soustřeďuje do jiných než městských lokalit největších okresních 31

37 měst. Vyšší míry nezaměstnanosti vykazují zejména venkovské oblasti s menšími sídly, které neprodukují dostatek pracovních míst a jejich poloha je vzhledem k dojížďkové době do centrálních míst značně periferní. Z hlediska zaměstnanosti je kladný vývoj zaznamenáván rovněž u další charakteristiky nezaměstnanosti, a to u počtu uchazečů na jedno volné pracovní místo evidované úřadem práce. Tato statistika je do určité míry nepřesná, zejména kvůli skutečnosti, že zdaleka ne všechna volná pracovní místa jsou zaměstnavateli hlášena místním úřadům práce, ačkoliv zaměstnavatelům zákon tuto povinnost přímo ukládá. I tak je však tato charakteristika velmi často využívána a zohledňována. Tab. 2: Vývoj míry nezaměstnanosti a počtu uchazečů na volné pracovní místo ve městech Blansko a Žďár nad Sázavou k Rok Míra nezaměstnanosti (%) Počet uchazečů/volné pracovní místo Blansko Žďár n/sáz. Blansko Žďár n/sáz ,1 7, ,8 7, ,4 5, ,8 4,6 1 1 Zdroj: Ministerstvo práce a sociálních věcí ( V případě města Blansko je pokles uchazečů na jedno volné pracovní místo od roku 2005 kontinuální a koresponduje s poklesem míry nezaměstnanosti ve sledovaném období. Město Žďár nad Sázavou naproti tomu vykazuje velmi razantní pokles tohoto ukazatele z vysokých hodnot (téměř 15 uchazečů o jedno pracovní místo v roce 2005) až na jednoho zájemce na jedno místo v intervalu pouhých čtyř let. Tato skutečnost dokládá zlepšující se ekonomické a podnikatelské prostředí ve městě (poměrně razantní nárůst počtu nových pracovních míst). Nutno podotknout, že v této době našla řada obyvatel regionu pracovní útočiště v rychle expandujícím podniku Bosch v Jihlavě. 5.4 Evidence cizinců v okresech Blansko a Žďár nad Sázavou Z hlediska sociálních dopadů na region je často v souvislosti se zakládáním průmyslových zón sledován přírůstek počtu cizinců v daném regionu. Tento atribut se vztahuje k tezi, že přímé zahraniční investice často generují pracovní místa, která nejsou dobře placena a jsou proto obsazována méně kvalifikovanou a méně náročnou zahraniční pracovní silou 32

38 obzvláště příslušníky států bývalého východního bloku a východní Asie (Kadeřábková, 2003). Pro definování pojmu cizinec z hlediska zaměstnanosti je potřeba uvést legislativu, která nově od roku 2004 nastavuje pravidla pro evidenci zahraničních pracovníků. Dne nabyl účinnosti zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, kterým se upravilo zaměstnávání cizinců na území ČR a evidence občanů EU/EHP a Švýcarska, kteří nastoupili na území ČR do zaměstnání. Zaměstnávání občanů EU/EHP, Švýcarska a jejich rodinných příslušníků Občané členských států EU a jejich rodinní příslušníci, též občané EHP a dále občané Švýcarska mají stejné právní postavení v právních vztazích upravených zákonem o zaměstnanosti jako občané České republiky. Občané EU/EHP a Švýcarska nebo jejich rodinní příslušníci nepotřebují pro účely zaměstnání na území ČR povolení k zaměstnání, zaměstnavatel je pouze povinen o jejich zaměstnávání ÚP písemně informovat. Zaměstnávání ostatních cizinců Pokud chce být cizinec přijat do zaměstnání na území ČR, musí mít povolení k zaměstnání, kterému předchází vydání povolení k získávání zaměstnanců ze zahraničí pro příslušného zaměstnavatele (povolení k pobytu vydává příslušný útvar Policie ČR na základě povolení ÚP k zaměstnání). Zaměstnavatelé mohou na základě povolení příslušného ÚP získávat zaměstnance ze zahraničí na pracovní místa, která jsou zaměstnavatelem nahlášena jako volná, a na které nelze přijmout uchazeče o zaměstnání. Žádost o povolení získávat zaměstnance ze zahraničí podává zaměstnavatel u ÚP v místě výkonu práce budoucího zaměstnance. Povolení lze vydat nejdéle na dobu 1 roku. Povolení zaniká, uplyne-li doba, na kterou bylo vydáno, skončí-li zaměstnání před uplynutím doby povolení nebo uplyne-li doba, na kterou bylo vydáno povolení k pobytu. Cizinec může požádat příslušný ÚP o prodloužení platnosti. ( V ČR jsou tedy úřady práce evidováni občané cizích národností na základě informací od zaměstnavatelů (podávají občané EU) a na základě vystavených pracovních povolení (vystavují úřady práce osobám třetích zemí). Nutno podotknout, že statistika evidence zaměstnanců cizích národností, kterou vedou úřady práce, není úplně přesná, zejména díky skutečnosti, že značné množství osob ze zahraničí žije a pracuje v ČR bez povolení, ať již 33

39 k pobytu nebo pracovního. Tito občané se rekrutují zejména z řad vietnamské populace a osob bývalého východního bloku. Tab. 3: Vývoj počtu cizinců v okresech Blansko a Žďár nad Sázavou k Rok Počet informací cizinců, kteří povolení nepotřebují Blansko Žďár nad Sázavou Počet informací občanů EU/EHP + Švýcarska Blansko Žďár nad Sázavou Počet pracovních povolení cizinců Blansko Žďár nad Sázavou Počet cizích státních příslušníků celkem Blansko Žďár nad Sázavou Zdroj: Ministerstvo práce a sociálních věcí ( Počet cizinců evidovaných úřady práce od roku 2004 meziročně stoupá, stejně jako počet vydaných pracovních povolení cizincům nejen na úrovni ČR, ale i v případě obou sledovaných okresů. Z tabulky č. 3 je patrno, že nepoměrně více lidí ze zahraničí pracuje v okresu Blansko. Tato skutečnost je způsobena především blízkostí Brna, které je často cílem zahraničních pracovníků, kteří zde však nenacházejí pracovní uplatnění. Levnou zahraniční pracovní sílu pak využívají obzvláště podnikatelské průmyslové subjekty ze zázemí Brna k činnostem, které nevyžadují vysoké kvalifikační předpoklady. V okrese Blansko bylo v letech 2004 až 2007 oproti Žďáru nad Sázavou vydáno ročně cizincům více než trojnásobek pracovních povolení, Blansko evidovalo rovněž více podaných informací o zaměstnaných občanech EU. Lepší vypovídací hodnotu mají hodnoty uvedené v tabulce č. 4, kde je počet cizích státních příslušníků vztažen k celkové pracovní síle okresu. Mezi jednotlivými roky rychlým tempem narůstá podíl cizích státních příslušníků na pracovní síle. V okrese Blansko v roce 2007 činil podíl zahraničních pracovníků téměř 3,5 %. 34

40 Tab. 4: Vývoj počtu cizinců na celkovou pracovní sílu v okresech Blansko a Žďár nad Sázavou k Rok Počet pracovních povolení cizinců/pracovní síla celkem (%) Blansko Žďár nad Sázavou Počet cizích státních příslušníků celkem/pracovní síla celkem (%) Blansko Žďár nad Sázavou ,193 0,255 1,645 1, ,230 0,282 2,414 1, ,278 0,323 2,869 1, ,344 0,372 3,496 1,600 Zdroj:Ministerstvo práce a sociálních věcí ( Samotný vliv budování průmyslových zón na příliv zahraničních pracovníků je obtížně definovatelný. V podstatě se dá říci, že je přímo úměrný zlepšující se ekonomické situaci ČR, v níž se odráží mimo jiné vliv přílivu zahraničních investic, které jsou v mnoha případech situovány do oblastí průmyslových zón. Neustálý meziroční přírůstek evidovaných zaměstnanců cizích národnostní v české ekonomice je tak způsoben skutečností, že se ČR stává zemí pro tyto pracovníky cílovou, a to díky lepšícím se hospodářským a životním podmínkám (na čemž se bezesporu podílí příliv zahraničních investic a de facto i budování podnikatelských zón). Nárůst počtu pracovníků cizích národností je prakticky nevyhnutelný také kvůli tomu, že se ČR v roce 2004 zařadila do Evropské unie, čímž se pro mnohé zahraniční pracovníky výrazně zjednodušila možnost pracovat v ČR. Navíc se stále více prohlubuje integrace ČR do globalizovaných ekonomických struktur, které jsou typické fluktuací zahraničních pracovníků (Spěváček, 2002). 35

41 6 Průmyslové zóny v regionu NUTS II Jihovýchod Jak již bylo výše zmíněno, od roku 1998 do roku 2005 bylo prostřednictvím agentury Czechinvest podpořeno z Programu na podporu rozvoje průmyslových zón na území celé ČR 92 průmyslových zón. V těchto vytvořených zónách investovalo bezmála 400 nových podniků, v nichž bylo zaměstnáno dohromady více než 64 tisíc lidí. V průměru jsou plochy zón obsazeny ze 71 %, přičemž většina z podpořených zón je již plně obsazena, což svědčí o úspěchu Programu. V rámci regionu NUTS II Jihovýchod bylo mezi roky 1998 až 2005 podpořeno prostřednictvím Programu celkem 21 průmyslových zón. V Jihomoravském kraji se podpora z Programu Czechinvestu týkala podniků sídlících v jedenácti a v kraji Vysočina deseti průmyslových zónách. Více zón bylo podpořeno pouze ve strukturálně postižených krajích Ústeckém (17) a Moravskoslezském (13). V kraji Středočeském pak získalo podporu z Programu stejně jako na Vysočině 10 průmyslových lokalit. Na území ČR zaujímaly průmyslové plochy zón podpořené Czechinvestem přibližně ha. V regionu NUTS II Jihovýchod bylo průmyslovými zónami podpořenými Programem okupováno bezmála 383 ha. V kraji Jihomoravském bylo evidováno více než 243 ha průmyslových zón, v kraji Vysočina bezmála 140 ha průmyslových zón. Plošně největší průmyslovou zónou regionu NUTS II Jihovýchod je brněnská Černovická terasa se 160 ha. V kraji Vysočina je největší průmyslovou zónou Jihlava Pávov, která zaujímá plochu 43 ha (J. Kunc, 2005). Žádná jiná průmyslová zóna nevykazuje plochu větší než 20 ha. Na druhou stranu se však pouze 5 zón rozkládá na ploše menší než 10 ha. Jsou jimi průmyslové zóny v Brně (Technologický park), Hodoníně (Kapřiska), Znojmě, Mikulově a Pohořelicích. Všechny tyto zóny se nacházejí v Jihomoravském kraji. Celková výše dotací čerpaných z Programu se v ČR vyšplhala na více než 5,6 mld. Kč (suma bez převodů pozemků půdního fondu ČR). V regionu NUTS II Jihovýchod bylo na podporu průmyslových zón vyčerpáno z Programu 544 mil. Kč. Téměř 70 % z této částky připadlo na kraj Jihomoravský (378 mil. Kč), zbylých 30 směřovala na podporu zón do kraje Vysočina (165 mil. Kč). Téměř 300 mil. Kč přitom připadlo na brněnskou Černovickou terasu, což představuje více než polovinu z celkově obdržených dotací z Programu za celý region Jihovýchod. Jihlavská průmyslová zóna Pávov byla podpořena 74 mil. Kč a představuje tak z hlediska výše obdržených dotací z Programu druhou nejvýznamnější průmyslovou zónu regionu Jihovýchod a nejvýznamnější zónu kraje 36

42 Vysočina. Sumou 20 a více mil. Kč byly v regionu NUTS II Jihovýchod podpořeny již pouze 3 průmyslové zóny. Byly jimi zóny v Blansku (22,7 mil. Kč) a Brankovicích (21,8 mil. Kč), obě shodně reprezentující Jihomoravský kraj, další v pořadí je žďárská průmyslová zóna za kraj Vysočina dotovaná 20,0 mil. Kč. Tab. 5: Rozloha, výše a forma dotace průmyslových zón v regionu NUTS II Jihovýchod Kraj Obec Velikost území PZ (ha) Celková dotace (tis. Kč) Jihomoravský Brno Černovická terasa 160, Brno (TP) 3, Kuřim 11, Hodonín - Kapřiska 7, Vyškov Sochorova II 12, Vyškov Nouzka II 11,50 Převod PF Znojmo 1, Mikulov 2,90 Převod PF Blansko 13, Brankovice 10, Pohořelice 8,55 Převod PF Celkem 243, Vysočina Havl. Brod 10, Ždírec nad D. S,J 10, Jihlava 43, Kamenice nad L. 11, Pelhřimov 10, Bystřice n. P. 13, Vel. Meziříčí 10, Žďár nad Sázavou 18, Třebíč 11, Celkem 139, Zdroj: Czechinvest ( Některé z průmyslových zón nejsou dotovány pouze prostřednictvím finančních částek. V mnoha případech se dotace omezuje na převod pozemků půdního fondu ČR, někdy jde o kombinaci převodů a finančních dotací (M. Srholec, 2005). Pouze převodem půdního fondu byly dotovány v Jihomoravském kraji průmyslové zóny Vyškov Nouzka II, Mikulov a Pohořelice. Kombinací financí a převodů brněnská Černovická terasa, Jihlava Pávov a zóny ve Žďáru nad Sázavou a Ždírci nad Doubravou. Bližší informace v tabulce č. 5. V tabulce č. 5 jsou zaznamenány pouze takové průmyslové zóny regionu NUTS II Jihovýchod, které byly podpořeny v rámci Programu na podporu rozvoje průmyslových zón. Tento program byl vypsán počínaje rokem 1998 a jeho platnost vypršela roku Výše dotací a rozloha průmyslových zón jsou tedy uvedeny ke konci roku 2005, tedy 37

43 k termínu ukončení Programu. V současnosti (k roku 2008) by se výše dotací i rozloha některých zón výrazně zvětšily, neboť většina průmyslových zón již získala dotaci z nově běžícího dotačního Programu na podporu podnikatelských nemovitostí a infrastruktury. Tento dotační titul je vypsán na období a plynně navazuje na Program na podporu rozvoje průmyslových zón, přičemž se více zaměřuje na podporu rozvoje strategických průmyslových zón (pro strategického investora), dále pak na projekty výstavby, regenerace nemovitostí pro podnikání, včetně příslušné infrastruktury pro většinou již známé investory (M. Viturka, 2000). Tab. 6: Průmyslové zóny NUTS II Jihovýchod podle obdržené dotace na hektar Obec Velikost území Celková dotace PZ (ha) (tis. Kč) Dotace na jednotku plochy (tis. Kč/ha) Znojmo 1, Brankovice 10, Brno (TP) 4, Brno Černovická terasa 160, Jihlava 43, Ždírec nad D. S,J 10, Blansko 13, Třebíč 11, Bystřice n. P. 13, Žďár nad Sázavou 18, Vel. Meziříčí 10, Kuřim 11, Vyškov Sochorova II 12, Pelhřimov 10, Kamenice nad L. 11, Hodonín - Kapřiska 7, Havl. Brod 10, Zdroj: CzechInvest ( vlastní výpočty) Zajímavé srovnání jednotlivých průmyslových zón nabízí tabulka č. 6, v níž jsou podpořené zóny seřazeny podle obdržené dotace na jeden hektar. Nejlépe z tohoto srovnání vychází plošně nejmenší průmyslové zóny ve Znojmě a Brně (Technologický Park) a rovněž průmyslové zóny dotované největší sumou prostředků tzn. brněnská Černovická terasa a jihlavská zóna Pávov. Mezi ně se vklínila desetihektarová průmyslová zóna v Brankovicích. Pouze tři průmyslové zóny vykázaly větší míru podpory než 2 mil. Kč na hektar. Naproti tomu 7 průmyslových zón nebylo podpořeno více než 1 mil. Kč na hektar. Na tento ukazatel má však vliv řada faktorů, které s sebou nesou specifika daného území. Každá průmyslová zóna se nacházela v rozdílném stádiu 38

44 připravenosti, každá vyžadovala rozdílné investice do technické infrastruktury, terénní podmínky území často vyžadují rozdílné investice do přípravy zóny, proto je nutné brát data v následující tabulce s rezervou. Obr. 4: Podpořené průmyslové zóny regionu NUTS II Jihovýchod Zdroj dat: CzechInvest (www. Czechinvest.cz), vlastní úpravy Kromě těchto průmyslových zón se však nachází v regionu Jihovýchod celá řada dalších zón, které ale v rámci tohoto Programu na podporu rozvoje průmyslových zón podpořeny nebyly. Jedná se zejména o zóny, které nejsou příliš velké, což vyplývá z charakteru definice průmyslové zóny Programem (limit 10 ha, resp. 5 ha). Průmyslové zóny podpořené Programem tak představují pouze reprezentativní vzorek průmyslových zón regionu Jihovýchod (prostřednictvím 21 průmyslových zón lze dostatečně postihnout ekonomické a sociální dopady), a to především proto, že jsou v něm zahrnuty všechny nejvýznamnější průmyslové zóny Jihovýchodu, potažmo všichni klíčoví investoři mající největší dopad na ekonomiku a společnost nejen v lokálním, ale i regionálním měřítku. Pro představu, jak se liší vybraný vzorek a skutečný počet zón, jsou v tabulce č. 7 uvedeny 39

45 průmyslové zóny regionu Jihovýchod tak, jak je evidovaly krajské regionální rozvojové agentury na počátku roku Tab. 7: Průmyslové zóny regionu NUTS II Jihovýchod podle regionálních rozvojových agentur Region Kraj Obec Jihovýchod Jihomoravský Boskovice (16 ha), Božice Zemka (9 ha), Bučovice Marefy (60 ha), Bzenec Dolní písky (8 ha), Bzenec Úkolky (7,5 ha), Hodonice Za nádražím (8 ha), Hodonín Kapřiska (19,6 ha), Hodonín Pánov (10,4 ha), Kyjov- jih (7,1 ha), Měnín Žerotín (17 ha), Pohořelice Dolní Štinágry (23,8 ha), Strážnice (3 ha), Sudoměřice (12 ha), Šlapanice (177,5 ha), Tišnov Díly pod městem (17 ha), Veselí nad Moravou (26 ha), Vyškov Nouzka II (12 ha), Černovická terasa (179 ha), CTP Brno (4 ha), CTP Modřice (40 ha), Český technologický park Brno, LEIS Technology Center, Kuřim (11,5 ha), Vyškov Sochorova II (12,4 ha), Znojmo (1,6 ha), Mikulov (2,9 ha), Blansko (13,6 ha), Brankovice (10,1 ha) Vysočina Golčův Jeníkov - Riegrova (8 ha), Golčův Jeníkov Ráj (2,5 ha), Golčův Jeníkov Obora (7 ha), Havlíčkův Brod Baštínov (10 ha), Chotěboř (9,7 ha), Krucemburk (10,5 ha), Přibyslav (8 ha), Světlá nad Sázavou (3,2 ha), Ždírec nad Doubravou jih (16 ha), Ždírec nad Doubravou sever (27 ha), Dolní Cerekev (2,8 ha), Jihlava - D1 Industrial Park (28 ha), Telč - Rovná pole (8,8 ha), Třešť Štajferna (8,5 ha), Humpolec CTP D1 (10 ha), Jiřice (7 ha), Kamenice n. Lipou - Gabrielka (11,7 ha), Pacov (6 ha) Pelhřimov (30 ha), Hrotovice K Hubertu (4 ha), Jaroměřice n. R. - lokalita A (2,2 ha), Jaroměřice n. R. - lokalita B (3 ha), Jaroměřice n. R. - lokalita C (1,2 ha), Jemnice (5,6 ha), Moravské Budějovice U sila (11,4 ha), Moravské Budějovice U TS (8 ha), Náměšť n. O. - Bítešská (4 ha), Náměšť n. O. - Na Koretinách (5 ha), Třebíč Hrotovická (11,4 ha), Bystřice nad Pernštejnem (60 ha), Nové Město n. M. Geam (2 ha), Nové Město n. M. Pohledecká (5,5 ha), Stránecká Zhoř (18,2 ha), Velká Bíteš - Kpt. Jaroše (8,5 ha), Velká Bíteš Košíkov (13,5 ha), Velká Losenice (4 ha), Velké Meziříčí Jidášky (15 ha), Velké Meziříčí Jihlavská (4 ha), Velké Meziříčí Třebíčská (15 ha), Ždár nad Sázavou Jamská (22 ha) Zdroj: Regionální rozvojová agentura Vysočiny ( a Regionální rozvojová agentura Jižní Morava ( Tabulka č. 7 obsahuje 28 průmyslových zón v kraji Jihomoravském a dalších 36 průmyslových zón v kraji Vysočina. V rámci kraje Jihomoravského jsou však uvedeny pouze takové průmyslové zóny, které nabízely volné prostory k odkoupení, a to ke konci roku Nejsou zde uvedeny průmyslové zóny plně obsazené, pokud nebyly podpořeny v rámci Programu. Skutečný počet reálně existujících průmyslových zón však je zcela jistě ještě vyšší, což vyplývá z široké definice pojmu průmyslová zóna. 40

46 7 Případová studie - Průmyslové zóny Blansko a Žďár nad Sázavou a jejich vliv na region 7.1 Zdůvodnění výběru průmyslových zón Pro účely případové studie byly vybrány průmyslové zóny Blansko a Žďár nad Sázavou. Důvodem výběru právě těchto zón byla relativní velikostní srovnatelnost měst, dále pak podobnost navržených parametrů průmyslových zón a množství finančních prostředků použitých k jejich vybudování. Dílčími kritérii pro výběr byla dopravní dostupnost ke klíčovým tepnám a administrativním centrům. Velmi důležitým kritériem byla tradice průmyslové výroby v okrese v návaznosti na vybudovanou školskou infrastrukturu. Na počátku výstavby obou průmyslových zón měly obě sledované prakticky podobné šance na úspěšný (či neúspěšný) rozvoj. Na zaplňování zón měla vliv řada šťastných či horších přístupů a rozhodnutí, která vedla k rozdílné úspěšnosti obsazování zón investory. Tab. 8: Parametry výběru průmyslových zón Srovnávací atributy Vojánky (Blansko) Jamská (Žďár nad Sázavou) Celková plocha (ha) 13,6 18,4 Reálná obsazenost k (%) * cca 40,0 cca 80,0 Dotace z Programu (tis. Kč) 22,7 20,0 Vzdálenost od dálnice D Vzdálenost od krajského města Orientace průmyslu ve městech před rokem 1989 Strojírenská a elektrotechnická Strojírenská a kovozpracující Velikost města** * pozemky již byly prodány (jsou vydána stavební povolení) ** údaj platný k ( Průmyslové zóny Blanska a Žďáru nad Sázavou byly vybudovány na přibližně stejné ploše za využití velmi podobných finančních prostředků. Průmyslová zóna Žďár nad Sázavou- Jamská se rozkládá na ploše více než 18 ha, průmyslová zóna Blansko-Vojánky okupuje plochu téměř 14 ha oba údaje se vztahují k ploše podpořené v rámci Programu na podporu rozvoje průmyslových zón. Mírnou odlišnost lze spatřovat pouze v rozhodnutí obou měst v umístění průmyslové zóny z hlediska fyzických parametru vybrané lokality, do níž byla zóna umístěna. Zatímco průmyslová zóna Jamská je lokalizována do rovinatého terénu, pro umístění průmyslové zóny Vojánky byla vytipována lokalita 41

47 členitějšího reliéfu, což zvyšuje náklady na výstavbu samotné zóny. Náklady na hektar zóny v Blansku byly téměř o 600 tis. Kč vyšší než ve Žďáru nad Sázavou (Blansko tis. Kč, Žďár nad Sázavou tis. Kč). Pochopitelně výstavba výrobních objektů v zóně Vojánky se prodražuje i investorům. Analyzované zóny jsou podle rozlohy třetí a čtvrtou největší podpořenou průmyslovou zónou v rámci regionu soudržnosti Jihovýchod, ovšem pouze z hlediska velikosti podpořeného území. Jinak lze v rámci regionu identifikovat plošně větší zóny, které vznikly bez finanční podpory Programu. Vybrané průmyslové zóny byly současně podpořeny v rámci Programu téměř stejnou částkou, konkrétně Blansko 23 mil. Kč a Žďár nad Sázavou 20 mil. Kč, navíc však kombinovala tato zóna přímou dotaci s bezúplatným převodem pozemků. Na počátku rozvoje průmyslové zóny tak mohla obě města hospodařit s přibližně stejným dotačním obnosem obdrženým z Programu. Obě města rovněž provedla za tyto finanční prostředky velmi obdobné úpravy pozemků průmyslové zóny, a sice standardní zasíťování (plyn, elektrický proud, vodovod, kanalizace, účelové komunikace). Navíc se obě zóny rozvíjely v přibližně stejné době. Výstavba průmyslové zóny Žďár nad Sázavou byla zahájena v roce 2000, Blansko začalo budovat svou průmyslovou zónu v roce Ani jedno z měst tak nemohlo využít komparativní výhodu, která by plynula z odlišnosti podmínek v různých časových etapách. Obě města pak spojuje i společná průmyslová historie a současně i základna pracovní síly, kterou obě města zdědila z éry centrálně plánovaného hospodářství. Žďár nad Sázavou i Blansko mají společnou velmi silnou strojírenskou (kovozpracující) poválečnou historii, která se odrážela i ve struktuře školských zařízení ve městech. V éře socialismu byl do Žďáru nad Sázavou implantován strojírenský gigant ŽĎAS, který zaměstnával na sklonku 80. let 20. století 5,5 tisíc zaměstnanců a představoval tak jeden z největších podniků celé Vysočiny. Na tento podnik bylo navíc navázáno školství ve Žďáru nad Sázavou výrazně zaměřené na strojírenské obory (Střední škola strojírenská, Odborné učiliště). I dnes je tak patrná silná orientace pracovní síly Žďáru nad Sázavou na strojírenství, této skutečnosti však dokáže stávající skladba průmyslových podniků, ať již v zóně či mimo ni využívat. Kromě kvalitní pracovní síly zabývající se strojírenskou výrobou, byl rovněž zachován odkaz zaměření zejména ženské pracovní síly na textilní a kožedělný průmysl. Tato pracovní síla reprezentuje tradiční průmyslové obory, kterými byly na Vysočině již v začátcích průmyslové výroby právě textilní a kožedělný průmysl 42

48 (Filka, 2005). Po celorepublikové krizi těchto odvětví (konkurence levných asijských výrobků) vykazoval okres i město Žďár nad Sázavou vyšší nezaměstnanost žen. Podobnou skladbu pracovní síly jako Žďár nad Sázavou evidovalo na počátku 90. let i město Blansko. Největšími podniky byly v éře socialismu podnik METRA Blansko a ČKD Blansko, díky nimž po pádu komunismu disponovalo Blansko a okolí velmi kvalitní a kvalifikovanou pracovní silou v oblasti strojírenství. Tuto skutečnost podporovala i fyzická blízkost podniku ADAST Adamov (Adamovské strojírny) s podobnou skladbou pracovní síly. I přes silnou konkurenci Brna, představovalo využití této pracovní síly potenciál pro nově se rozvíjející podniky Blanska. Podobně jako na Vysočině i severně od Brna před rokem 1989 absorboval ženy především textilní průmysl, na kterém se výrazně podepsala odvětvová recese. Podobnost obou srovnávaných měst a jejich zón vykazuje rovněž vzdálenost od nejbližších administrativních a ekonomických center, která představují v případě Žďáru nad Sázavou krajské město Jihlava a v případě Blanska krajské město Brno. Žďár je od Jihlavy vzdálen cca 45 km, Blansko je od Brna vzdáleno necelých 30 km. Obě udávané vzdálenosti představují nejkratší možnou vzdálenost mezi zmíněnými městy po silnicích nejhůře druhé třídy. Je důležité u tohoto parametru zmínit, že vzdálenost od administrativního centra po silnicích sice vykazuje značnou podobnost u obou sledovaných měst, pouhá dopravní vzdálenost mezi centrálním místem a místem závislým představuje zlomek vyjádření jejich skutečného vztahu. Vztah mezi městy různé hierarchie je kromě fyzické vzdálenosti dán kvalitou silničního či železničního napojení a mírou ekonomické závislosti a provázanosti mezi městy, která je výsledkem historického vývoje, velikostí obou míst a dalších atributů. Závislost Blanska na Brnu je zcela jistě větší než propojenost Žďáru nad Sázavou a Jihlavy kvůli kvalitnějšímu silničnímu napojení, které je v případě Blanska vedeno pouze po silnici první třídy. Prohloubení dopravního propojení Blanska a Brna bylo posíleno v posledních letech zavedením Integrovaného dopravního systému Jihomoravského kraje (IDS JMK), který rovněž využívá kvalitního železničního spojení obou měst. Vyšší je rovněž míra centrality Brna, která je dopadem jeho velikosti potažmo jeho schopností vytvořit více pracovních míst a služeb než Jihlava. Ekonomická závislost Žďáru na Jihlavě byla sice prohloubena v posledních letech investicí společnosti BOSCH Diesel, která generuje zajímavá pracovní místa i pro strojírensky zaměřenou pracovní sílu Žďáru, nelze však centripetální sílu Jihlavy srovnávat se silou Brna. Administrativní centralita Jihlavy 43

49 vzhledem ke Žďáru nad Sázavou rovněž není tak silná jako v případě Brna a Blanska, neboť není podpořena dlouhodobou historickou propojeností. Jihlava byla ustanovena krajským městem v roce 2000, současně se vznikem nového kraje Vysočina, a některé funkce, které krajskému městu náleží, dosud plní původní krajská města (např. Jihlava nemá krajský soud, jeho funkci pro Žďár nad Sázavou plní brněnský krajský soud). V některých ohledech (obzvláště sektoru služeb) je tak Žďár nad Sázavou, který ve starším krajském členění patřil do Jihomoravského kraje, stále závislým na svém dřívějším krajském městu Brnu. Podobnost obou měst dále tkví v téměř stejné vzdálenosti od dálnice D1. Aspekt dopravní dostupnosti na páteřní silniční síť je pro rozhodování o umístění investice klíčovým. Žďár nad Sázavou je vzdálen od dálnice 27 km, Blansko 35 km. Obě sledovaná města tak na počátku 90. let, ale i v době, kdy se rozvíjely jejich průmyslové zóny, vykazovala velmi podobné charakteristiky, které ovlivňují úspěšnost umístěných investic. 7.2 Popis zón Přesná lokalizace zón Území průmyslové zóny Vojánky se nachází v severní části města Blansko na rozhraní katastrálních území Blansko, Horní Lhota, Dolní Lhota a Ráječko. Území navazuje na stávající průmyslovou zástavbu firem Univa a Blata. Obr. 3: Lokalizace průmyslové zóny Blansko Vojánky Zdroj: 44

50 Západní část zóny je ohraničena novou komunikací II/374 Blansko Ráječko Rájec, východní část území zóny je ohraničena stávající komunikací Blansko Horní Lhota. Nejsevernější část území končí cca 200 m jižně od hranice katastrálních území Horní Lhota a Ráječko. V rámci města je průmyslová oblast Jamská situována mezi státní silnicí I/37 na jihozápadě a státní silnicí III/ na severovýchodě. Severozápadní okraj území tvoří navrhovaná komunikace spojující ulici Brněnskou s ulicí Jamskou. Jihovýchod území uzavírá železniční trať Žďár nad Sázavou - Tišnov. Obr. 4: Lokalizace průmyslové zóny Jamská Zdroj: Záměry obsazování zón Blansko - Vojánky Průmyslová zóna Blansko-Vojánky začala vznikat v roce Prioritou města Blansko byla při obsazování průmyslové zóny od počátku preference menších a středních místních podniků na úkor velkých zahraničních investorů potažmo budování velkých výrobních hal. Město tak nehodlalo sledovat příkladů Ráječka (Celestica) či Kuřimi (Tyco), které vsadily právě na velké zahraniční investory. Důvodem byla zejména obava, že takovýto investor opustí zónu v okamžiku, kdy mu jiná lokalita nabídne komparativní výhody lepší než zóna blanenská (zejména levnější pracovní sílu). Město tedy chtělo využít výhody regionu 45

CzechInvest. Podnikatelské fórum v Ústeckém kraji. Mgr. Jiří Bureš

CzechInvest. Podnikatelské fórum v Ústeckém kraji. Mgr. Jiří Bureš CzechInvest Podnikatelské fórum v Ústeckém kraji Mgr. Jiří Bureš Obsah prezentace Poslání agentury Czechinvest Brownfieldy pro průmyslové využití a jejich investiční potenciál Služby agentury CzechInvest

Více

Kdo jsme. -- 13 regionálních zastoupení od roku 2004, administrace OPPP a OPPI. a alternativních způsobů financování. aplikovaného výzkumu

Kdo jsme. -- 13 regionálních zastoupení od roku 2004, administrace OPPP a OPPI. a alternativních způsobů financování. aplikovaného výzkumu Královéhradecký kraj: Rozvojové plány a investiční příležitosti Aktivity agentury CzechInvest v rámci lokalizace investic a rozvoje trhu nemovitostí Mgr. Martina Chamasová Ředitelka regionální kanceláře

Více

Základní charakteristika Agentury CzechInvest

Základní charakteristika Agentury CzechInvest Diskusní setkání Stavebního fóra Brownfieldy v Plzeňském kraji a možnosti jejich financování z OPPI PhDr. Blanka Bendlová Ředitelka regionální kanceláře pro Plzeňský kraj 25. 3. 2009, Hotel Angelo, Plzeň

Více

Operační program Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost Regionální kancelář CzechInvest pro Jihomoravský kraj

Operační program Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost Regionální kancelář CzechInvest pro Jihomoravský kraj Operační program Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost Regionální kancelář CzechInvest pro Jihomoravský kraj Jakub Černík regionální projektový manažer, Brno 24.2. 2016 Školicí střediska Výzva II

Více

CzechInvest a podnikatelské nemovitosti

CzechInvest a podnikatelské nemovitosti CzechInvest a podnikatelské nemovitosti Jiří Bureš ředitel Odboru řízení podnikatelských nemovitostí 05.12.2016 www.czechinvest.org 2 Obsah prezentace Činnosti agentury CzechInvest v oblasti nemovitostí

Více

Nové investiční pobídky

Nové investiční pobídky Nové investiční pobídky Návrh novely zákona o investičních pobídkách a dalších souvisejících zákonů seminář, 19. června 2014 a dalších souvisejících zákonů 1 PRÁVNÍ RÁMEC EU V r. 2012 zahájila Evropská

Více

Strategie hospodářské restrukturalizace Ústeckého, Moravskoslezského a Karlovarského kraje. Kanceláře zmocněnce vlády pro MSK, ÚK a KVK

Strategie hospodářské restrukturalizace Ústeckého, Moravskoslezského a Karlovarského kraje. Kanceláře zmocněnce vlády pro MSK, ÚK a KVK Strategie hospodářské restrukturalizace Ústeckého, Moravskoslezského a Karlovarského kraje Kanceláře zmocněnce vlády pro MSK, ÚK a KVK 1 Vymezení pomoci strukturálně postiženým krajům ( MSK, ÚK a KVK)

Více

ČESKÁ ZEMĚDĚLSKÁ UNIVERZITA V PRAZE. FAKULTA PROVOZNĚ EKONOMICKÁ Obor Provoz a ekonomie Katedra ekonomických teorií

ČESKÁ ZEMĚDĚLSKÁ UNIVERZITA V PRAZE. FAKULTA PROVOZNĚ EKONOMICKÁ Obor Provoz a ekonomie Katedra ekonomických teorií ČESKÁ ZEMĚDĚLSKÁ UNIVERZITA V PRAZE FAKULTA PROVOZNĚ EKONOMICKÁ Obor Provoz a ekonomie Katedra ekonomických teorií TEZE K DIPLOMOVÉ PRÁCI Téma: Charakteristika konkurenceschopnosti podniků ČR v souvislosti

Více

Program pro podporu podnikatelských nemovitostí a infrastruktury. Ing. Marika Šebková, DiS. Projektový manažer, CzechInvest

Program pro podporu podnikatelských nemovitostí a infrastruktury. Ing. Marika Šebková, DiS. Projektový manažer, CzechInvest Program pro podporu podnikatelských nemovitostí a infrastruktury Ing. Marika Šebková, DiS. Projektový manažer, CzechInvest Charakteristika programu správce programu Ministerstvo průmyslu a obchodu, schválen

Více

Analýza věcných priorit a potřeb jednotlivých oblastí v působnosti MPO pro zaměření podpory ze strukturálních fondů EU v programovacím období (2014+)

Analýza věcných priorit a potřeb jednotlivých oblastí v působnosti MPO pro zaměření podpory ze strukturálních fondů EU v programovacím období (2014+) Analýza věcných priorit a potřeb jednotlivých oblastí v působnosti MPO pro zaměření podpory ze strukturálních fondů EU v programovacím období (2014+) RNDr. Jan Vozáb, PhD partner, hlavní konzultant pro

Více

VÝZVA K PŘEDKLÁDÁNÍ PROJEKTŮ V RÁMCI OPPI Rozvoj

VÝZVA K PŘEDKLÁDÁNÍ PROJEKTŮ V RÁMCI OPPI Rozvoj Ministerstvo průmyslu a obchodu České republiky Sekce strukturálních fondů Řídicí orgán OPPI VÝZVA K PŘEDKLÁDÁNÍ PROJEKTŮ V RÁMCI OPPI Rozvoj Identifikace výzvy Program Rozvoj Prioritní osa 2 Číslo výzvy

Více

Strategie hospodářské restrukturalizace Ústeckého, Moravskoslezského a Karlovarského kraje

Strategie hospodářské restrukturalizace Ústeckého, Moravskoslezského a Karlovarského kraje Konference Zaměstnanost 2015 / Karlovy Vary Strategie hospodářské restrukturalizace Ústeckého, Moravskoslezského a Karlovarského kraje Kanceláře zmocněnce vlády pro MSK, ÚK a KVK 1 Vymezení pomoci strukturálně

Více

PODPORA MALÉHO A STŘEDNÍHO PODNIKÁNÍ

PODPORA MALÉHO A STŘEDNÍHO PODNIKÁNÍ ČESKÁ ZEMĚDĚLSKÁ UNIVERZITA V PRAZE PROVOZNĚ EKONOMOMICKÁ FAKULTA KATEDRA ŘÍZENÍ PODPORA MALÉHO A STŘEDNÍHO PODNIKÁNÍ TEZE Autor práce : Jana Petrová Vedoucí práce : Ing. Josef Zilvar, CSc. Malé a střední

Více

Podpora rozvoje podnikatelských aktivit prostřednictvím Sektorového operačního programu Průmysl

Podpora rozvoje podnikatelských aktivit prostřednictvím Sektorového operačního programu Průmysl Podpora rozvoje podnikatelských aktivit prostřednictvím Sektorového operačního programu Průmysl Zdeněk Lukáš, Soukromá vysoká škola ekonomických studií Praha Příprava České republiky na vstup do Evropské

Více

Příloha č.2 - Výběrová kritéria

Příloha č.2 - Výběrová kritéria Příloha č.2 - Výběrová kritéria Program INOVACE-inovační projekty Výzva č. I Dělení výběrových kritérií Pro každý projekt existují tyto typy kritérií: I. Binární kritéria - kritéria typu ANO/NE. Aby projekt

Více

POSTUP PŘI OCEŇOVÁNÍ NEMOVITOSTÍ A STANOVENÍ NÁKLADOVÉ MEZERY

POSTUP PŘI OCEŇOVÁNÍ NEMOVITOSTÍ A STANOVENÍ NÁKLADOVÉ MEZERY PŘÍLOHA Č.9 POSTUP PŘI OCEŇOVÁNÍ NEMOVITOSTÍ A STANOVENÍ NÁKLADOVÉ MEZERY 1. Úvodní ustanovení 1.1. Účel postupu při oceňování nemovitostí V této příloze je definován postup při oceňování nemovitostí pro

Více

Výzva v rámci Operačního programu Podnikání a Inovace program ROZVOJ

Výzva v rámci Operačního programu Podnikání a Inovace program ROZVOJ Výzva v rámci Operačního programu Podnikání a Inovace program ROZVOJ Identifikace výzvy: Rozvoj I Prioritní osa 2 Rozvoj firem Správce programu (poskytovatel dotace): Ministerstvo průmyslu a obchodu (dále

Více

střední podniky - Podpora zakládání a rozvoje sítí Business Angels (Prosperita OPPI) - Finanční fóra pro malé a střední podniky

střední podniky - Podpora zakládání a rozvoje sítí Business Angels (Prosperita OPPI) - Finanční fóra pro malé a střední podniky Program Start Jeremie Progres Popis programu Realizace podnikatelských záměrů osob Podpora rizikového kapitálu, Umožnit realizaci rozvojových vstupujících do podnikání poprvé nebo mikropůjček a záruk pro

Více

Agentura CzechInvest Regionální kancelář pro Liberecký kraj

Agentura CzechInvest Regionální kancelář pro Liberecký kraj Agentura CzechInvest Regionální kancelář pro Liberecký kraj Ing. Tereza Suchomelová, Mgr.A. Lucie Doleželová Ph.D. Hlavní aktivity agentury Podpora investic investiční pobídky a AFC služby Implementace

Více

Podpora revitalizace brownfieldů z OP PIK Databáze brownfieldů Lada Kratochvílová, RK CzechInvest

Podpora revitalizace brownfieldů z OP PIK Databáze brownfieldů Lada Kratochvílová, RK CzechInvest Podpora revitalizace brownfieldů z OP PIK Databáze brownfieldů Lada Kratochvílová, RK CzechInvest OP Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost /2014 2020/ -- Finanční podpora na modernizaci, rekonstrukci

Více

Regionální inovační strategie důležitý faktor rozvoje Zlínského kraje

Regionální inovační strategie důležitý faktor rozvoje Zlínského kraje Regionální inovační strategie důležitý faktor rozvoje Zlínského kraje Ing. Jaroslav Drozd náměstek hejtmana Zlínského kraje Kde leží Zlínský kraj Kde leží Zlínský kraj Obecné informace o kraji Počet obyvatel:

Více

Sledované indikátory: I. Výzkum a vývoj

Sledované indikátory: I. Výzkum a vývoj REGIONÁLNÍ OBSERVATOŘ KONKURENCESCHOPNOSTI oblast VÝZKUM, VÝVOJ A INOVACE Moravskoslezský kraj se vyznačuje silným potenciálem v oblasti výzkumných, vývojových a inovačních aktivit. Je to dáno existencí

Více

2. Podnikatelské fórum Ústeckého kraje 2016

2. Podnikatelské fórum Ústeckého kraje 2016 2. Podnikatelské fórum Ústeckého kraje 2016 JUDr. Ing. Tomáš Novotný, Ph.D. náměstek ministra průmyslu a obchodu Sekce fondů EU, VaVaI a investičních pobídek 13. 14. června 2016, Ústí nad Labem Stav MSP

Více

CZECHINVEST Agentura pro podporu podnikání a investic

CZECHINVEST Agentura pro podporu podnikání a investic CZECHINVEST Agentura pro podporu podnikání a investic PŘEDSTAVENÍ REGIONÁLNÍ KANCELÁŘE pro ZLÍNSKÝ KRAJ 7. března 2012 Ing. Daniel Hajda Ředitel Regionální kanceláře Zlín CzechInvest Agentura pro podporu

Více

CZECHINVEST Agentura pro podporu podnikání a investic

CZECHINVEST Agentura pro podporu podnikání a investic CZECHINVEST Agentura pro podporu podnikání a investic AGENTURA CZECHINVEST 4. června 2012 Bc. Veronika Zumrová Regionální projektový manažer pro Královéhradecký kraj Agentura pro podporu podnikání a investic

Více

ANALÝZA ÚZEMNÍ DIMENZE DOPRAVY A JEJÍ VLIV NA KONKURENCESCHOPNOST A ZAMĚSTNANOST A DOPORUČENÍ PRO OBDOBÍ 2014+

ANALÝZA ÚZEMNÍ DIMENZE DOPRAVY A JEJÍ VLIV NA KONKURENCESCHOPNOST A ZAMĚSTNANOST A DOPORUČENÍ PRO OBDOBÍ 2014+ Podkladové studie pro přípravu ČR na využívání fondů EU v období 2014+ ANALÝZA ÚZEMNÍ DIMENZE DOPRAVY A JEJÍ VLIV NA KONKURENCESCHOPNOST A ZAMĚSTNANOST A DOPORUČENÍ PRO OBDOBÍ 2014+ zpracovatel Realizační

Více

Další dotační programy pro revitalizaci brownfields v ČR

Další dotační programy pro revitalizaci brownfields v ČR Další dotační programy pro revitalizaci brownfields v ČR Minulé a nové dotační programy pro oblast brownfields v ČR Původní program (2004-2006) Program na podporu rozvoje průmyslových zón OP Průmysl a

Více

Cíl IPRM. Integrovaný plán rozvoje města. Definice

Cíl IPRM. Integrovaný plán rozvoje města. Definice Integrovaný plán rozvoje města IPRM je jedním z účinných nástrojů urbánní politiky, který zajišťuje koordinaci odvětvových a územních politik ve městech. Zároveň představuje nástroj pro čerpání finančních

Více

CzechInvest Regionální kancelář pro Jihomoravský kraj. Mgr. Lucie Kuljovská ředitelka regionální kanceláře Hodonín, 29. října 2013

CzechInvest Regionální kancelář pro Jihomoravský kraj. Mgr. Lucie Kuljovská ředitelka regionální kanceláře Hodonín, 29. října 2013 CzechInvest Regionální kancelář pro Jihomoravský kraj Mgr. Lucie Kuljovská ředitelka regionální kanceláře Hodonín, 29. října 2013 Regionální kancelář pro JMK 1. část Regionální kanceláře agentury CzechInvest

Více

Strategie regionálního rozvoje ČR a její dopady na Moravskoslezský kraj

Strategie regionálního rozvoje ČR a její dopady na Moravskoslezský kraj MINISTERSTVO PRO MÍSTNÍ ROZVOJ Národní orgán pro koordinaci Strategie regionálního rozvoje ČR 2021+ a její dopady na Moravskoslezský kraj 14. ročník Konference pro starosty měst a obcí 15. května 2019,

Více

Operační program Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost Regionální kancelář CzechInvest pro Jihomoravský kraj

Operační program Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost Regionální kancelář CzechInvest pro Jihomoravský kraj Operační program Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost Regionální kancelář CzechInvest pro Jihomoravský kraj Ing. Hana Janáčková regionální projektová manažerka Brno, 26. února 2014 Regionální kancelář

Více

Tento tématický celek je rozdělen do dále uvedených dílčích témat:

Tento tématický celek je rozdělen do dále uvedených dílčích témat: Metodické listy pro kombinované studium předmětu Fondy Evropské unie a jejich čerpání Metodický list č.1. Název tématického celku: Ekonomické teorie a historie Cíl: Charakterizovat některé běžné protiklady

Více

BROWNFIELD TŘEBÍČ 2015

BROWNFIELD TŘEBÍČ 2015 BROWNFIELD TŘEBÍČ 2015 Petr Ullmann 22. října 2015 Obsah Brownfield x Greenfield Operační Program Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost Program Nemovitosti (zpracováno podle materiálů Agentury pro

Více

Konference Ministerstva průmyslu a obchodu ČR Sekce fondů EU, výzkumu a vývoje Řídicí orgán OPPI

Konference Ministerstva průmyslu a obchodu ČR Sekce fondů EU, výzkumu a vývoje Řídicí orgán OPPI Konference Ministerstva průmyslu a obchodu ČR Sekce fondů EU, výzkumu a vývoje Řídicí orgán OPPI 9. prosince 2010, Praha Clarion Congress Hotel, Praha Operační program Podnikání a inovace 2007-2013 2013

Více

Podpora podnikání v Moravskoslezském kraji formou daňových a dotačních programů. Červen 2014

Podpora podnikání v Moravskoslezském kraji formou daňových a dotačních programů. Červen 2014 Podpora podnikání v Moravskoslezském kraji formou daňových a dotačních programů Červen 2014 Příležitosti pro podnikatele Dotace (cash podpora) Investiční pobídky (sleva na dani z příjmů) Daňové odpočty

Více

Program INOVACE II - Kritéria pro výběr projektu

Program INOVACE II - Kritéria pro výběr projektu Program INOVACE II - Kritéria pro výběr projektu Pro každý projekt jsou tyto typy kritérií: A) Musí být splněno kritéria typu ANO/NE pokud všechna tato kritéria nejsou splněna, projekt nepostupuje dále.

Více

Ministerstvo průmyslu a obchodu č.j.: 59305/03/3900/1000 PID: MIPOX00I4ZP4

Ministerstvo průmyslu a obchodu č.j.: 59305/03/3900/1000 PID: MIPOX00I4ZP4 Ministerstvo průmyslu a obchodu č.j.: 59305/03/3900/1000 PID: MIPOX00I4ZP4 V Praze dne 17. prosince 2003 Rozhodnutí č. 271/2003 ministra průmyslu a obchodu, kterým se vydává Statut Agentury pro podporu

Více

Ministerstvo průmyslu a obchodu České republiky ANALÝZY VLIVU FIREM PODPOŘENÝCH INVESTIČNÍMI POBÍDKAMI NA VYBRANÉ INDIKÁTORY ČESKÉ EKONOMIKY

Ministerstvo průmyslu a obchodu České republiky ANALÝZY VLIVU FIREM PODPOŘENÝCH INVESTIČNÍMI POBÍDKAMI NA VYBRANÉ INDIKÁTORY ČESKÉ EKONOMIKY Ministerstvo průmyslu a obchodu České republiky ANALÝZY VLIVU FIREM PODPOŘENÝCH INVESTIČNÍMI POBÍDKAMI NA VYBRANÉ INDIKÁTORY ČESKÉ EKONOMIKY únor 2004 Materiál Analýzy vlivu firem podpořených investičními

Více

Transmisní mechanismy nestandardních nástrojů monetární politiky

Transmisní mechanismy nestandardních nástrojů monetární politiky Transmisní mechanismy nestandardních nástrojů monetární politiky Petr Šimíček Abstrakt: Cílem práce je popsat vliv nestandardního nástroje monetární politiky - kvantitativního uvolňování (QE) na ekonomiky

Více

Projekt BRIS a jeho přínos Zahajovací konference projektu RIS Zlínského kraje

Projekt BRIS a jeho přínos Zahajovací konference projektu RIS Zlínského kraje Projekt BRIS a jeho přínos Zahajovací konference projektu RIS Zlínského kraje Ing. Daniela Váchová Technologické centrum AV ČR, Praha BRIS - info v Bohemian Regional Innovation Strategy v Hlavní cíl -

Více

Příloha č. 2 - Výběrová kritéria

Příloha č. 2 - Výběrová kritéria Příloha č. 2 - Výběrová kritéria Program INOVACE - Inovační projekt, Výzva č. IV - prodloužení Dělení výběrových kritérií Pro kaţdý projekt existují tyto typy kritérií: I. Binární kritéria - kritéria typu

Více

Opatření ke zvýšení konkurenceschopnosti ČR

Opatření ke zvýšení konkurenceschopnosti ČR Opatření ke zvýšení konkurenceschopnosti ČR Konference Rozdíly v konkurenceschopnosti mezi státy EU předpoklady a bariéry jejich překonání 11.dubna 2014, Brno Konkurenceschopnost - srovnání ČR s vybranými

Více

Podnikatelské nemovitosti

Podnikatelské nemovitosti Agenturou pro podporu podnikání a investic CzechInvest v roce 2018 www.czechinvest.org Databáze podnikatelských nemovitostí Agentura pro podporu podnikání a investic CzechInvest spravuje databázi podnikatelských

Více

Opatření A 1.1 Rozvoj podnikatelských aktivit

Opatření A 1.1 Rozvoj podnikatelských aktivit Opatření A 1.1 Rozvoj podnikatelských aktivit zvýšení atraktivity kraje pro investory podpora stávajících a nových firem v oborech s vyšší mírou přidané hodnoty zvyšování exportní schopnosti regionální

Více

Růst, stabilita. Česká republika v globalizované a znalostní ekonomice. Anna Kadeřábková a kol.

Růst, stabilita. Česká republika v globalizované a znalostní ekonomice. Anna Kadeřábková a kol. Růst, stabilita Česká republika v globalizované a znalostní ekonomice Anna Kadeřábková a kol. Obsah Souhrnné výsledky analýzy 17 EKONOMICKÁ VÝKONNOST A GLOBALIZACE I. Mezinárodní a sektorové srovnání ekonomické

Více

OPPIK atd. Agentura CzechInvest, Regionální kancelář pro Liberecký kraj. Brownfields a greenfields Libereckého kraje. Liberec, 19.11.

OPPIK atd. Agentura CzechInvest, Regionální kancelář pro Liberecký kraj. Brownfields a greenfields Libereckého kraje. Liberec, 19.11. OPPIK atd. Agentura CzechInvest, Regionální kancelář pro Liberecký kraj Brownfields a greenfields Libereckého kraje Liberec, 19.11.2015 Činnosti regionální kanceláře Regionální kancelář Strukturální fondy

Více

2. Podnikatelské fórum Ústeckého kraje 2016

2. Podnikatelské fórum Ústeckého kraje 2016 2. Podnikatelské fórum Ústeckého kraje 2016 JUDr. Ing. Tomáš Novotný, Ph.D. náměstek ministra průmyslu a obchodu Sekce fondů EU, VaVaI a investičních pobídek 13. 14. června 2016, Ústí nad Labem Strategie

Více

Finální zpráva vyhodnocení dopadů investic čerpajících pobídky a zhodnocení efektivity agentury CzechInvest

Finální zpráva vyhodnocení dopadů investic čerpajících pobídky a zhodnocení efektivity agentury CzechInvest Finální zpráva vyhodnocení dopadů investic čerpajících pobídky a zhodnocení efektivity agentury CzechInvest Agentura pro podporu a podnikání CzechInvest 15. 2. 21 Manažerské shrnutí Investiční pobídky

Více

Řešení. Východiska řešení. Rizika

Řešení. Východiska řešení. Rizika Podpora ze strukturálních fondů EU jako významný faktor rozvoje českých podniků Operační program Podnikání a Inovace podpora českým podnikům v průběhu sedmi let nového programovacího období Ing. Pavel

Více

Odborné skupiny (Řídící výbor, manažer IPRM, pracovní skupina)

Odborné skupiny (Řídící výbor, manažer IPRM, pracovní skupina) Integrovaný plán rozvoje města Povinnost sestavení IPRM Důvod tvorby a přínos IPRM Obsah IPRM Odborné skupiny (Řídící výbor, manažer IPRM, pracovní skupina) Aktuální stav rozpracovanosti Komunikace s veřejností

Více

MORAVSKÁ VYSOKÁ ŠKOLA OLOMOUC

MORAVSKÁ VYSOKÁ ŠKOLA OLOMOUC MORAVSKÁ VYSOKÁ ŠKOLA OLOMOUC partner pro byznys inovace MORAVSKÁ VYSOKÁ ŠKOLA OLOMOUC Hlavní zaměření: Odborná specializace: EKONOMIKA a MANAGEMENT Inovační management Informační a komunikační technologie

Více

Vyšší využívání druhotných surovin v Operačním programu MPO Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost (OPPIK)

Vyšší využívání druhotných surovin v Operačním programu MPO Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost (OPPIK) Vyšší využívání druhotných surovin v Operačním programu MPO Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost (OPPIK) Mgr. Viktor Havlice odbor ekologie Evropa 2020 Stěžejním strategickým materiálem pro hospodářskou

Více

Opatření A1 - Zvýšení konkurenceschopnosti ekonomiky a podpora podnikatelského prostředí. Vize

Opatření A1 - Zvýšení konkurenceschopnosti ekonomiky a podpora podnikatelského prostředí. Vize Opatření A1 - Zvýšení konkurenceschopnosti ekonomiky a podpora podnikatelského prostředí Vize Liberecký kraj je moderní atraktivní konkurenceschopný region rozvíjející se v souladu s principy udržitelného

Více

Zlín, 26. května 2015

Zlín, 26. května 2015 Zlín, 26. května 2015 Ivana Pavelová Zlínský kraj EVROPSKÁ UNIE EVROPSKÝ FOND PRO REGIONÁLNÍ ROZVOJ PARTNER PRO VÁŠ ROZVOJ Projekt Zvyšování absorpční kapacity Zlínského kraje 2012-2015 - III.etapa, registrační

Více

Evropská unie. Ing. Jaroslava Syrovátková, Ph.D. Fondy Evropské unie

Evropská unie. Ing. Jaroslava Syrovátková, Ph.D. Fondy Evropské unie Evropská unie Ing. Jaroslava Syrovátková, Ph.D. Fondy Evropské unie Fondy Evropské unie Fondy EU představují hlavní nástroj realizace evropské politiky hospodářské a sociální soudržnosti. Jejich prostřednictvím

Více

Podpora podnikatelských projektů z Operačního programu Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost

Podpora podnikatelských projektů z Operačního programu Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost Podpora podnikatelských projektů z Operačního programu Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost Ing. Ondřej Ptáček odbor inovačního podnikání a investic 22. května 2014, Praha Konference Financování

Více

PŘÍLOHA 2: VÝSLEDKY PILOTNÍHO PRŮZKUMU V ÚSTECKÉM A JIHOMORAVSKÉM KRAJI

PŘÍLOHA 2: VÝSLEDKY PILOTNÍHO PRŮZKUMU V ÚSTECKÉM A JIHOMORAVSKÉM KRAJI PŘÍLOHA 2: VÝSLEDKY PILOTNÍHO PRŮZKUMU V ÚSTECKÉM A JIHOMORAVSKÉM KRAJI Pilotní průzkum, jehož cílem bylo zejména ověřit praktickou použitelnost otázek pro konstrukci skóre, se uskutečnil v listopadu a

Více

Financování investic v České republice: Investiční plán pro Evropu

Financování investic v České republice: Investiční plán pro Evropu Financování investic v České republice: Investiční plán pro Evropu Praha, 17. září 2015 MPO, podpora podnikání a tzv. Junckerův balíček MPO je dlouhodobě hlavním podporovatelem českého průmyslu a inovací

Více

Obchodní podnik - zapojování do vnitřního evropského trhu

Obchodní podnik - zapojování do vnitřního evropského trhu Obchodní podnik - zapojování do vnitřního evropského trhu PhDr. Iveta Šimberová, Ph.D. Ústav managementu 6.patro, P645, Konzultační hodiny: Po:13:00-15:00 E-mail: simberova@fbm.vutbr.cz Cílem přednášky

Více

Inostart v kontextu podpory MSP v České republice

Inostart v kontextu podpory MSP v České republice Inostart v kontextu podpory MSP v České republice Program švýcarsko české spolupráce Ing. Petr Očko, Ph.D. ředitel odboru podpory finančních nástrojů a řízení projektů Praha 2. 6. 2015 1 Jak může stát

Více

Zpráva o Digitální cestě k prosperitě

Zpráva o Digitální cestě k prosperitě Zpráva o Digitální cestě k prosperitě Milena Tvrdíková Milena Tvrdíková Katedra aplikované informatiky, VŠB- Technická Univerzita Ostrava Sokolská třída 33. 701 21Ostrava 1 milena.tvrdikova@vsb.cz Ve vyspělých

Více

OPPI nástroj podpory podnikatelů z prostředků evropských fondů, zejména v reakci na krizi

OPPI nástroj podpory podnikatelů z prostředků evropských fondů, zejména v reakci na krizi OPPI nástroj podpory podnikatelů z prostředků evropských fondů, zejména v reakci na krizi Ing. Petr Očko, Ph.D. ředitel sekce fondů EU, výzkumu a vývoje 5. prosince 2011, Praha Obsah vystoupení I. Operační

Více

TRANSFORMACE EKONOMIKY

TRANSFORMACE EKONOMIKY TRANSFORMACE EKONOMIKY VY_62_INOVACE_FGZSV_PN_15 Sada: Ekonomie Téma: Transformace ekonomiky po 1989 Autor: Mgr. Pavel Peňáz Předmět: Základy společenských věd Ročník: 3. ročník Využití: Prezentace určená

Více

PODNIKÁNÍ MALÝCH A STŘEDNÍCH FIREM 2. Národní vzdělávací fond

PODNIKÁNÍ MALÝCH A STŘEDNÍCH FIREM 2. Národní vzdělávací fond PODNIKÁNÍ MALÝCH A STŘEDNÍCH FIREM 2 1 A. Specifika podnikání 1. Východiska a cíle podpory vláda systematicky podporuje podnikání předpoklady a schopnosti MSP pro podporu - zmírňovat negativní důsledky

Více

Sekce Technologie 4.0

Sekce Technologie 4.0 Sekce Technologie 4.0 Strategické priority ve vztahu k OP PIK Výroční konference OP PIK 10. 12. 2018 Ing. Petr Očko, Ph.D., náměstek MPO Sekce Technologie 4.0 Základní agendy sekce Digitální ekonomika

Více

Veřejná správa a její odraz ve Strategii regionálního rozvoje

Veřejná správa a její odraz ve Strategii regionálního rozvoje Veřejná správa a její odraz ve Strategii regionálního rozvoje 2014-2020 Strategie regionálního rozvoje ČR pro období 2014 2020 (SRR) je základním koncepčním dokumentem v oblasti regionálního rozvoje. Dle

Více

29.02.2008 Brno. Aktuální a připravované výzvy v rámci Operačního programu podnikání a inovace. Mgr. et Mgr. Martin Potůček

29.02.2008 Brno. Aktuální a připravované výzvy v rámci Operačního programu podnikání a inovace. Mgr. et Mgr. Martin Potůček 29.02.2008 Brno Aktuální a připravované výzvy v rámci Operačního programu podnikání a inovace Mgr. et Mgr. Martin Potůček Priority, programy, alokace Operační program Podnikání a inovace Prioritní osa

Více

ANALÝZA POTŘEB MĚST A OBCÍ ČR A BUDOUCNOST ČESKÝCH SAMOSPRÁV. Dotace na tento projekt byla poskytnuta ze zdrojů Ministerstva pro místní rozvoj

ANALÝZA POTŘEB MĚST A OBCÍ ČR A BUDOUCNOST ČESKÝCH SAMOSPRÁV. Dotace na tento projekt byla poskytnuta ze zdrojů Ministerstva pro místní rozvoj ANALÝZA POTŘEB MĚST A OBCÍ ČR A BUDOUCNOST ČESKÝCH SAMOSPRÁV Dotace na tento projekt byla poskytnuta ze zdrojů Ministerstva pro místní rozvoj ANALÝZA POTŘEB MĚST A OBCÍ ČR analýza je postavena na dotazníkovém

Více

aktivita A0705 Metodická a faktografická příprava řešení regionálních disparit ve fyzické dostupnosti bydlení v ČR

aktivita A0705 Metodická a faktografická příprava řešení regionálních disparit ve fyzické dostupnosti bydlení v ČR aktivita A0705 Metodická a faktografická příprava řešení regionálních disparit ve fyzické dostupnosti bydlení v ČR 1 aktivita A0705 Metodická a faktografická příprava řešení regionálních disparit ve fyzické

Více

Kraj: Plzeňský kraj. Pořadí významnosti prioritní oblasti pro kraj (1,2, ) Vazba na regionální strategický dokument.

Kraj: Plzeňský kraj. Pořadí významnosti prioritní oblasti pro kraj (1,2, ) Vazba na regionální strategický dokument. Určení prioritních oblastí a identifikace hlavních oblastí podpory s uvedením vazby na Integrované hlavní směry strategie Evropa 2020 a na regionální strategické y Kraj: Plzeňský kraj Prioritní oblast

Více

Podnikatelské nemovitosti

Podnikatelské nemovitosti www.czechinvest.org Databáze podnikatelských nemovitostí Agentura pro podporu podnikání a investic CzechInvest spravuje databázi podnikatelských nemovitostí, která je jednou z nejrozsáhlejších svého druhu

Více

Venkov: Kdo mi pomůže?

Venkov: Kdo mi pomůže? Venkov: Kdo mi pomůže? (když ministerstvo nemůže) Tetčice, 25. května 2011 Seminář je pořádaný v rámci výzkumného projektu pro MZe ČR: QH82249 Synergie v rozvoji venkova Řešitel: GaREP, spol. s r.o., 2008

Více

Strategie hospodářské restrukturalizace Moravskoslezského, Ústeckého a Karlovarského kraje ve vazbě na podporu podnikání

Strategie hospodářské restrukturalizace Moravskoslezského, Ústeckého a Karlovarského kraje ve vazbě na podporu podnikání Strategie hospodářské restrukturalizace Moravskoslezského, Ústeckého a Karlovarského kraje ve vazbě na podporu podnikání Strategie hospodářské restrukturalizace Ústeckého, Národní úroveň Usnesení vlády

Více

Zákon o podpoře regionálního rozvoje. Doc. Jaroslav Čmejrek PEF ČZU

Zákon o podpoře regionálního rozvoje. Doc. Jaroslav Čmejrek PEF ČZU Zákon o podpoře regionálního rozvoje Doc. Jaroslav Čmejrek PEF ČZU Základní pojmy region územní celek vymezený pomocí administrativních hranic krajů, okresů, obcí nebo sdružení obcí, jehož rozvoj je podporován

Více

Role CzechInvestu. Podpora investic, podnikatelské nemovitosti

Role CzechInvestu. Podpora investic, podnikatelské nemovitosti Investiční příležitosti Zlínského kraje Ing. Mariana Vítová, CzechInvest 12.6.2008 Role CzechInvestu Podpora investic, podnikatelské nemovitosti -- podpora investičních projektů (od výběru lokality až

Více

Prof. RNDr. René Wokoun, CSc.

Prof. RNDr. René Wokoun, CSc. Prof. RNDr. René Wokoun, CSc. Katedra regionálního rozvoje a veřejné správy Fakulta sociálně ekonomická Univerzita Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem XVII. mezinárodní kolokvium o regionálních vědách

Více

Scénáře budoucího vývoje regionu: socioekonomický výzkum dopadů vývoje JE Dukovany

Scénáře budoucího vývoje regionu: socioekonomický výzkum dopadů vývoje JE Dukovany Scénáře budoucího vývoje regionu: socioekonomický výzkum dopadů vývoje JE Dukovany Založeno na výsledcích projektu Scénáře budoucího vývoje mikroregionu jaderné elektrárny Dukovany s využitím přístupu

Více

Ekonomická transformace a její lekce pro dnešek

Ekonomická transformace a její lekce pro dnešek Ekonomická transformace a její lekce pro dnešek Konference 25 let kapitalismu v České republice Žofín, 15. listopadu 214 Vladimír Tomšík Česká národní banka Stav ekonomiky na počátku transformace Země

Více

Výkonnost Karlovarského kraje, její řešení a vliv na tvorbu pracovních míst. 28. dubna 2012, České Budějovice

Výkonnost Karlovarského kraje, její řešení a vliv na tvorbu pracovních míst. 28. dubna 2012, České Budějovice Výkonnost Karlovarského kraje, její řešení a vliv na tvorbu pracovních míst 28. dubna 2012, České Budějovice Vývoj HDP v KV kraji V polovině 90 let patřil KV kraj k bohatším krajům V dalších letech ale

Více

Souhrnné údaje o přímých podporách malého a středního podnikání v roce a plán na rok počet mil. Kč počet mil. Kč mil.

Souhrnné údaje o přímých podporách malého a středního podnikání v roce a plán na rok počet mil. Kč počet mil. Kč mil. Příloha č. 1 Souhrnné údaje o přímých podporách malého a středního podnikání v roce 2004-2005 a plán na rok 2006 Skutečnost 2004 Skutečnost 2005 Plán 2006 počet mil. Kč počet mil. Kč mil. Kč Výše poskytnutých

Více

Kravaře, 19. dubna 2012 VII. Setkání starostů a místostarostů Moravskoslezského kraje

Kravaře, 19. dubna 2012 VII. Setkání starostů a místostarostů Moravskoslezského kraje Kravaře, 19. dubna 2012 VII. Setkání starostů a místostarostů Moravskoslezského kraje REGIONÁLNÍ KANCELÁŘ pro MORAVSKOSLEZSKÝ KRAJ + Aktuální možnosti podpory z programu NEMOVITOSTI Lada KRATOCHVÍLOVÁ

Více

Bakalářský studijní obor Manažerská ekonomika specializace Marketing. pro studenty studující od roku 2011/2012

Bakalářský studijní obor Manažerská ekonomika specializace Marketing. pro studenty studující od roku 2011/2012 Studijní obor Manažerská ekonomika Bakalářský studijní obor Manažerská ekonomika specializace Marketing pro studenty studující od roku 2011/2012 V první fázi studia oboru Manažerská ekonomika získá student

Více

Ing. Martin Tlapa Náměstek MPO ČR

Ing. Martin Tlapa Náměstek MPO ČR Financování výzkumu a inovací z fondů EU a ČR v létech 2007-2013 2013 Ing. Martin Tlapa Náměstek MPO ČR Strukturální fondy pro výzkum a inovace OP Podnikání a inovace OP Vzdělávání pro konkurenceschopnost

Více

Sekce Výzkum, vývoj, inovace. Ing. Radek NOVOTNÝ, PhD.

Sekce Výzkum, vývoj, inovace. Ing. Radek NOVOTNÝ, PhD. Veřejn ejné projednání Kulatý stůl Programové dokumenty ČR R pro období 2007 2013 2013 - Sekce Výzkum, vývoj, inovace Ing. Radek NOVOTNÝ, PhD. Obsah presentace 1. SWOT analýza oblasti Výzkum, vývoj, inovace

Více

Formuláře žádostí Programu 122D21 REGENERACE A PODNIKATELSKÉ VYUŽITÍ BROWNFIELDŮ A. PŘEDBĚŽNÁ ŽÁDOST. Jméno.. IČ DIČ...

Formuláře žádostí Programu 122D21 REGENERACE A PODNIKATELSKÉ VYUŽITÍ BROWNFIELDŮ A. PŘEDBĚŽNÁ ŽÁDOST. Jméno.. IČ DIČ... A. PŘEDBĚŽNÁ ŽÁDOST ŽADATEL Jméno.. Adresa. IČ DIČ.... Statutární zástupce Titul, jméno, příjmení, funkce:. Telefon:... E-mail: Kontaktní osoba Titul, jméno, příjmení, funkce:.. Telefon:.. E-mail:....

Více

STRATEGIE REGIONÁLNÍHO ROZVOJE ČR 2014+

STRATEGIE REGIONÁLNÍHO ROZVOJE ČR 2014+ STRATEGIE REGIONÁLNÍHO ROZVOJE ČR 2014+ MINISTERSTVO PRO MÍSTNÍ ROZVOJ ČR RNDr. Josef Postránecký ředitel odboru rozvoje a strategie regionální politiky STRATEGIE REGIONÁLNÍHO ROZVOJE ČR základní, střednědobý

Více

Agentura CzechInvest. Aktuální možnosti podpory podnikání v OPPI. Jana Bosáková. Regionální kancelář pro Olomoucký kraj

Agentura CzechInvest. Aktuální možnosti podpory podnikání v OPPI. Jana Bosáková. Regionální kancelář pro Olomoucký kraj Agentura CzechInvest Aktuální možnosti podpory podnikání v OPPI Jana Bosáková Regionální kancelář pro Olomoucký kraj Základní charakteristika CI - státní agentura, která poskytuje své služby bezplatně

Více

Programy cíle Evropská územní spolupráce MINISTERSTVO PRO MÍSTNÍ ROZVOJ ČR

Programy cíle Evropská územní spolupráce MINISTERSTVO PRO MÍSTNÍ ROZVOJ ČR Programy cíle Evropská územní spolupráce MINISTERSTVO PRO MÍSTNÍ ROZVOJ ČR Evropské fondy 2014 2020: Jednoduše pro lidi, Praha, 18. 11. 2014 Obsah prezentace 1. Základní informace o programech Evropské

Více

Fakulta managementu a ekonomiky

Fakulta managementu a ekonomiky Fakulta managementu a ekonomiky MITIGAČNÍ OPATŘENÍ, STRATEGICKÉ PLÁNOVÁNÍ A BROWNFIELDS V ČESKÉ REPUBLICE Mgr. Jiří Novosák, Ph.D. & RNDr. Oldřich Hájek, Ph.D. Strategické plánování jako základní rámec

Více

ANALÝZA SPZ OSTRAVA MOŠNOV A SPZ HOLEŠOV J A N H A N A

ANALÝZA SPZ OSTRAVA MOŠNOV A SPZ HOLEŠOV J A N H A N A ANALÝZA SPZ OSTRAVA MOŠNOV A SPZ HOLEŠOV J A N H A N A Úvod Důvody pro budování průmyslových zón: - podpora strukturálně postižených regionů - příprava ploch pro investory Průmyslová zóna: Průmyslovou

Více

Integrovaná strategie rozvoje regionu Krkonoše

Integrovaná strategie rozvoje regionu Krkonoše Integrovaná strategie rozvoje regionu Krkonoše Pracovní skupina Ekonomika a lidské zdroje 18. 12. 2012 ISRR Krkonoše Cíl: analyzovat aktuální situace regionu Krkonoše identifikovat rozvojové problémy Krkonoš

Více

OBSAH PREZENTACE OP PODNIKÁNÍ A INOVACE. Program POTENCIÁL

OBSAH PREZENTACE OP PODNIKÁNÍ A INOVACE. Program POTENCIÁL OP PODNIKÁNÍ A INOVACE Program POTENCIÁL OBSAH PREZENTACE Výzva I vs. Výzva II Program Potenciál cíle Inovační proces Podporovaný projekt Hlavní podmínky Žadatel Forma podpory Způsobilé výdaje Forma a

Více

Monitoring. dotačních příležitostí. Obsah. Číslo: 01/2015 Datum vydání: 6. 1. 2015

Monitoring. dotačních příležitostí. Obsah. Číslo: 01/2015 Datum vydání: 6. 1. 2015 Číslo: 01/2015 Datum vydání: 6. 1. 2015 Monitoring gg dotačních příležitostí Obsah 1. Hamonogram výzev Operačního programu Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost... 3 2. Program Inovace... 4 3. Program

Více

CzechInvest - Regionální kanceláře - představení produktů a služeb, aktuální dotační příležitosti

CzechInvest - Regionální kanceláře - představení produktů a služeb, aktuální dotační příležitosti CzechInvest - Regionální kanceláře - představení produktů a služeb, aktuální dotační příležitosti Regionální kancelář pro Královéhradecký a Pardubický kraj Ing. Michal Tureček a Ing. Marie Černošová 24.

Více

Možnosti české ekonomiky v globalizovaném světě cesty k prosperitě ČR. Ing. Jiří Paroubek

Možnosti české ekonomiky v globalizovaném světě cesty k prosperitě ČR. Ing. Jiří Paroubek Možnosti české ekonomiky v globalizovaném světě cesty k prosperitě ČR Ing. Jiří Paroubek Charakteristika současné etapy ve vývoji českého hospodářství po roce 1989 převážila pozitiva: podařilo se vytvořit

Více

Podpora firem formou finančních nástrojů a její další rozvoj v programovém období podpora malých a středních podniků (MSP)

Podpora firem formou finančních nástrojů a její další rozvoj v programovém období podpora malých a středních podniků (MSP) a její další rozvoj v programovém období 2020+ - a její další rozvoj Finanční nástroje (FN) Hlavním smyslem FN je usnadnit financování komerčně smysluplných projektů s reálně dosažitelnou návratností Finanční

Více

Spolupráce ZČU v Plzni s průmyslem:

Spolupráce ZČU v Plzni s průmyslem: Spolupráce ZČU v Plzni s průmyslem: Zkušenosti, problémy a vize (nové příležitosti) doc. Ing. Zdeněk Peroutka, Ph.D. Případová studie spolupráce ZČU s průmyslem Autoři: Z. Peroutka + Ing. Mgr. Pavla Holejšovská,

Více

Vývoj disparit v cenách rodinných domů Ing. Jiří Aron

Vývoj disparit v cenách rodinných domů Ing. Jiří Aron Vývoj disparit v cenách rodinných domů Ing. Jiří Aron Úvod Cílem této práce je statické zpracování a vyhodnocení vývoje cen na trhu rezidenčních nemovitostí ČR ve sledovaném časovém úseku let 2007 až 2009,

Více

Úřad zmocněnce vlády pro Moravskoslezský, Ústecký a Karlovarský kraj

Úřad zmocněnce vlády pro Moravskoslezský, Ústecký a Karlovarský kraj Metodika posouzení souladu záměrů projektů předkládaných do výzev OP VVV - ESF výzva pro vysoké školy Strukturálně postižené regiony a ERDF výzva pro vysoké školy Strukturálně postižené regiony se Strategickým

Více

CZECHINVEST Agentura pro podporu podnikání a investic

CZECHINVEST Agentura pro podporu podnikání a investic CZECHINVEST Agentura pro podporu podnikání a investic Úloha agentury CzechInvest při implementaci OPPI a její pomoc podnikatelům 9. prosinec 2010 Ing. Miroslav Křížek, Ph.D. Generální ředitel Cíle agentury

Více