Potenciál a zatížení oblasti cestovním ruchem v souvislosti s ochranou životního prostředí

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Potenciál a zatížení oblasti cestovním ruchem v souvislosti s ochranou životního prostředí"

Transkript

1

2 Potenciál a zatížení oblasti cestovním ruchem v souvislosti s ochranou životního prostředí Oponovaná výzkumná zpráva pro veřejnou správu a další zainteresované subjekty Ing. Martin Musil Ing. Kateřina Dušáková, Ing. Martin Luštický, doc. Dr. Ing. Jan Voráček, CSc. Oponovaly: Ing. Zuzana Bedrnová, Ing. Eva Fellegiová, prof. Ing. Magdalena Hrabánková, CSc., Mgr. Eliška Novotná, Ing. Martina Pásková, Ph.D. Jindřichův Hradec, září 2008

3 Projekt byl financován z prostředků Interní grantové agentury VŠE 2008 Fakulta managementu Vysoké školy ekonomické ISBN

4 ŘEŠITELSKÝ TÝM DĚKUJE za vstřícnost a spolupráci starostům, jejich zástupcům a pracovníkům obecních a městských úřadů Blažejova, Českého Rudolce, Číměře, Člunku, Heřmanče, Horní Pěny, Hospříze, Kačleh, Kunžaku, Nové Bystřice, Slavonic, Starého Města pod Landštejnem, Strmilova a Střížovic, pracovnicím informačních středisek v Nové Bystřici a ve Slavonicích, pracovnicím Národního památkového ústavu v Českých Budějovicích, všem respondentům a oponentům této výzkumné zprávy.

5 OBSAH INFORMACE O PROJEKTU 7 TEORETICKÁ VÝCHODISKA 8 METODIKA VÝZKUMU 22 INFORMACE O ZKOUMANÉM REGIONU 26 POTENCIÁL ZKOUMANÉHO REGIONU 34 SHRNUTÍ VÝZKUMU POTENCIÁLU 44 VÝPOČTY UKAZATELŮ 45 ZÁVĚRY Z VÝPOČTU UKAZATELŮ 51 ATRAKTIVITA TURISTICKÉ DESTINACE 52 NÁVRHY NA MOŽNÉ ÚPRAVY MĚŘENÍ ATRAKTIVITY 54 MONITORING NÁVŠTĚVNÍKŮ ZDROJOVÉ KRAJE A ZEMĚ NÁVŠTĚVNÍKŮ 67 POROVNÁNÍ TUZEMSKÝCH A ZAHRANIČNÍCH NÁVŠTĚVNÍKŮ 69 SOUVISLOSTI A ZÁVISLOSTI 76 ZÁVĚRY Z MONITORINGU NÁVŠTĚVNÍKŮ 80 MONITORING NÁZORŮ MÍSTNÍCH OBYVATEL 82 ZÁVĚRY Z MONITORINGU NÁZORŮ MÍSTNÍCH OBYVATEL 86 MONITORING NÁZORŮ STAROSTŮ OBCÍ REGIONU 87 ZÁVĚRY Z MONITORINGU NÁZORŮ STAROSTŮ 94 SWOT ANALÝZA CESTOVNÍHO RUCHU ZKOUMANÉHO ÚZEMÍ 95 ZÁVĚR 97 POUŽITÁ LITERATURA 98 AUTOŘI VÝZKUMNÉ ZPRÁVY 100

6 POSUDKY OPONENTŮ VÝZKUMNÉ ZPRÁVY 101 SEZNAM PŘÍLOH 105

7

8 Informace o projektu IGA VŠE 45/07 Tato výzkumná zpráva je hlavním výstupem projektu s názvem Potenciál a zatížení oblasti cestovním ruchem v souvislosti s ochranou životního prostředí, financovaného Interní grantovou agenturou VŠE. Řešitelský tým z Fakulty managementu VŠE Praha v Jindřichově Hradci řešil projekt v období červenec 2007 září Číslo projektu: 45/07 Poskytovatel: Interní grantová agentura VŠE Nositel projektu: Fakulta managementu VŠE Praha v Jindřichově Hradci Řešitel: Ing. Martin Musil Spoluřešitelé: Ing. Kateřina Dušáková, Ing. Martin Luštický Garant: doc. Dr. Ing. Jan Voráček, CSc. Cíle projektu Jedním z nástrojů potřebných pro získání objektivních dat pro rozhodovací procesy zejména subjektů veřejné správy jsou údaje o zatížení konkrétních lokalit a intenzita jejich využívání návštěvníky a turisty. Tyto údaje lze získat prostřednictvím cíleného monitoringu dané oblasti. Hlavním cílem projektu je získání nových znalostí. Cíle projektu jsou následující: - ověřit existující či příp. vytvořit metodiku pro výpočet potenciálu a zatížení oblasti cestovním ruchem (v souvislosti s ochranou životního prostředí) na základě existujících (Defertova funkce, iritační index, míra turistické penetrace a další) a případně nově zkonstruovaných ukazatelů; - na základě předchozího navrhnout model zjišťování potenciálu a zatížení oblasti cestovním ruchem s cílem spojit potřeby regionu v oblasti cestovního ruchu s potřebami v oblasti ochrany životního prostředí; - výše uvedeným připravit metodický nástroj pro podporu rozhodování, zejm. orgánů veřejné správy; - zapojit studenty FM VŠE do vědecko-výzkumného projektu se záměrem přispět k jeho úspěšné realizaci a také výchově studentů k vědecké práci. Modelovým územím je Přírodní park Česká Kanada rozšířený o turisticky důležité spádové oblasti (viz Metodika výzkumu, str. 22)

9 Teoretická východiska Cestovní ruch (dále také CR) představuje významné národohospodářské odvětví, které má průřezový charakter a na jehož realizaci se podílí celá řada dalších odvětví. Díky technickému a hospodářskému rozvoji především ve 20. století zaznamenal CR velký rozkvět. Celosvětově je toto odvětví považováno za jedno z nejperspektivnějších pro toto tisíciletí. S pokračující industrializací nabývá turismus stále významnější roli v životě člověka. Spolu s rozvojem a rostoucí urbanizací naší společnosti roste i potřeba a touha po zachovaném životním prostředím. Příroda hraje důležitou roli při odpočinku a regeneraci sil dnešních lidí. Stejně tak ale platí, že cestovní ruch je úzce spjatý s ekologickou zátěží a zásahy do životního prostředí. Negativní vlivy spojené s cestovním ruchem působí samozřejmě zpětně na regenerační schopnost přírody na člověka a přispívají tím k efektu turistické pasti, nebo jinak řečeno ničení turismu turismem. V popředí udržitelného rozvoje stojí především mezigenerační udržitelnost, tj. skutečnost zachování životního způsobu a kulturní identity pro budoucí generace při minimálním poškození životního prostředí. [24] Pozornost věnovaná hranicím rozvoje cestovního ruchu se značně zvýšila v posledních letech především v zahraničí, objevuje se již ale i v České republice. K negativní interakci mezi turistou a životním prostředím dochází stále ve větší míře díky rozpornému chování nás lidí, turistů. Situaci zhoršuje absence kvalifikačních standardů v cestovním ruchu či opatření vedoucích k účinné ochraně životního prostředí při zachování dalších funkcí krajiny pro bydlení, podnikání i turismus. [24] Současný cestovní ruch ve světě i v České republice lze charakterizovat mnoha neudržitelnými trendy v současnosti sice již spíše stagnuje kvantitativní nárůst počtu domácích i zahraničních návštěvníků, ale stále dochází k významnému a často neregulovanému růstu infrastruktury cestovního ruchu, lidé více cestují na větší vzdálenosti a viditelná je i geografická expanze cestovního ruchu. Naopak rostou aktivity EU, OSN a mezinárodních organizací cestovního ruchu (UNWTO 1, PATA 2 aj.), zaměřené na udržitelnost cestovního ruchu. Podpora na úrovni mezinárodních organizací cestovního ruchu spočívá především v deklarativní podpoře udržitelného rozvoje a jeho rozpracování do sektoru cestovního ruchu, v pořádání konferencí, podpoře ekocertifikace, výzkumu, vhodných forem cestovního ruchu aj. Směřování k udržitelnosti cestovního ruchu vyžaduje multioborový a holistický přístup, dále pak dobrý management, marketing, plánování, propojení s dalšími ekonomickými aktivitami, všestrannou komunikaci se všemi zájmovými skupinami, zavádění BAT (Best Available Technique), využívání a rozpracování konceptů únosné kapacity a životního cyklu destinace atd. [20] Podle UNWTO je udržitelný rozvoj turismu takový, který uspokojuje potřeby současných turistů a hostitelských regionů a zároveň chrání a zvyšuje tyto možnosti do budoucna. Má vést k řízení všech zdrojů tak, aby byly uspokojeny ekonomické, sociální a estetické potřeby při zachování kulturní identity, biologické různorodosti a procesů, které umožňují život. Produkty udržitelné turistiky jsou takové, jenž fungují v souladu s místním životním prostředím, společností a kulturou, aby se tyto nestaly obětí rozvoje turistiky. [4] 1 United Nations World Travel Organization, Světová organizace cestovního ruchu 2 Pacific Asia Travel Association, mezinárodní asociace cestovního ruchu v asijské části Pacifiku - 8 -

10 Rozvoj cestovního ruchu je podmíněn existencí vhodného potenciálu, který má výrazný teritoriální aspekt a je vázán na krajinný systém. Přírodní i antropogenní potenciál, který vyjadřuje způsobilost územního celku vytvořit podmínky pro rozvoj cestovního ruchu, je rozmístěn nerovnoměrně a kvalitativně různorodě, přičemž se obvykle liší i v rámci velkých územních celků. [25] Destinace cestovního ruchu je přirozeným celkem, který má z hlediska podmínek rozvoje cestovního ruchu jedinečné vlastnosti, odlišné od jiných destinací. Podle UNWTO představuje destinace cestovního ruchu místo s atraktivitami a s nimi spojenými zařízeními a službami cestovního ruchu, které si účastník cestovního ruchu vybírá pro svou návštěvu a které poskytovatelé přinášejí na trh. [25] Výkladový slovník cestovního ruchu 3 pod pojmem destinace cestovního ruchu rozumí v užším smyslu cílovou oblast v daném regionu, pro kterou je typická významná nabídka atraktivit a infrastruktury cestovního ruchu. V širším smyslu pak země, regiony, lidská sídla a další oblasti, které jsou typické velkou koncentrací atraktivit cestovního ruchu, rozvinutými službami a další infrastrukturou cestovního ruchu, jejichž výsledkem je velká dlouhodobá koncentrace návštěvníků. Pro mezinárodní návštěvníky je, podle uvedeného slovníku, destinací buď celá navštívená země, nebo její některý region, případně město. V některých zemích je území rozděleno do turisticky, historicky nebo administrativně kompaktních destinací s tvorbou a propagací společného turistického produktu a případně i zpracováním statistik cestovního ruchu. [25] V České republice je od roku 1999 rozčleněn turistický potenciál na turistické regiony; ty byly následně rozčleněny při zpracování programů rozvoje cestovního ruchu krajů a regionů také na menší území - turistické oblasti. Podle D. Buhalise 4 jsou pro region cestovního ruchu charakteristické tyto komponenty: [25] přitažlivost - primární nabídka cestovního ruchu, která množstvím, kvalitou a atraktivitou vyvolává návštěvnost (přírodní, kulturně - historický potenciál); přístupnost služeb - všeobecná infrastruktura, která umožňuje přístup do regionu, pohyb za atraktivitami regionu, patří sem také služby využívané především místními obyvateli jako jsou zdravotnické, bankovní, poštovní apod.; komfort - suprastruktura a infrastruktura cestovního ruchu, které umožňují pobyt v regionu a využití jeho atraktivit (ubytovací, hostinská, sportovně - rekreační, kulturně - společenská a jiná zařízení); turistické produkty - připravené produktové balíčky; aktivity - rozmanité aktivity. [25] Nabídku cestovního ruchu je možné rozdělit na primární a sekundární. Komponenty primární nabídky cestovního ruchu jsou utvářejícími podmínkami pro uspokojení potřeb a požadavků návštěvníků regionu. Struktura, rozmístnění a úroveň sekundární nabídky cestovního ruchu je určujícím faktorem využitelnosti regionu pro aktivity cestovního ruchu. [3] 3 Pásková, M., Zelenka, J.: Cestovní ruch. Výkladový slovník. Praha, MMR ČR, 2002, str Dr Dimitrios Buhalis je náměstkem ředitele Mezinárodního centra pro výzkum turismu a pohostinství a profesorem etourismu při Bournemouth University, Velká Británie - 9 -

11 Turistické regiony je možné členit na základě různých kritérií, v praxi se však obvykle používá vymezení regionu na základě nejtypičtější atraktivity primární či sekundární nabídky. V reálu lze přiřadit regionu více typů cestovního ruchu. [25] Rajonizace cestovního ruchu oceňuje území podle předpokladů pro rekreaci a rozvoj turismu a navrhuje strukturu, formu a intenzitu jejich využívání. Rajonizace rozčleňuje území na ta s převahou přírodních podmínek vhodných pro rekreaci a CR a na ta s převahou vlastností pro CR spíše nevhodných. Jednotlivé oblasti se vyznačují relativně rovnocennými přírodními předpoklady a podobností realizačních podmínek. Oblasti se mezi sebou liší svým významem, vhodností pro cestovní ruch a časovou využitelností. [3] Činitele ovlivňující rozvoj cestovního ruchu můžeme z ekonomického a geografického hlediska rozdělit na selektivní faktory, lokalizační podmínky a realizační podmínky. [3] Selektivní (stimulační) faktory stimulují vznik a rozvoj cestovního ruchu ve funkci poptávky a mohou být vymezeny také jako faktory povahy. Rozlišujeme faktory objektivní (politické, ekonomické, demografické, ekologické aj. podmínky) a subjektivní (psychologické faktory a další pohnutky, spotřebitelské chování). Lokalizační podmínky cestovního ruchu mají ve vztahu k jeho rozvoji druhotný význam. Rozhodují o funkčním využití konkrétních oblastí pro cestovní ruch z hlediska jejich přírodních možností (klimatické a hydrologické poměry, reliéf a morfologické poměry, flóra a fauna, celkově přírodní podmínky a atraktivity), charakteru a kvality společenských podmínek a atraktivit (kulturně historické památky různého typu, kulturní zařízení, sportovní atraktivity a významné sportovní akce apod.). Realizační podmínky mají dominující postavení pro konečnou fázi různých forem cestovního ruchu. Umožňují prostřednictvím dopravy využívání materiálně technické základny cestovního ruchu (ubytovací a stravovací zařízení, sportovně rekreační zařízení, účelová zařízení, cestovní kanceláře atp.). Kapacitu materiálně technické základny lze měřit. [3] Potenciál cestovního ruchu Potenciál cestovního ruchu je chápán jako formalizovaný výsledek zhodnocení co možná komplexního okruhu lokalizačních podmínek a předpokladů pro další možný rozvoj cestovního ruchu. [17] Tyto podmínky jsou vyjádřeny různými faktory, které potenciál ovlivňují. Potenciál oblasti můžeme rozdělit do dvou základních subsystémů přírodního a kulturního. Nelze však opomenout ani předpoklady rozvoje představované kvalitním fungováním veřejné správy, neboť jejich odpovídající orgány se na cestovním ruchu podílejí jeho řízením, monitoringem, regionálním a územním plánováním a v neposlední řadě i podporou podnikatelské sféry. Pro účel hodnocení potenciálu turistické destinace lze použít pro jednotlivá místa a jednotlivé faktory potenciálu stupně vhodnosti lokalizačních podmínek, vyjádřené na hodnotové škále, např. 0 až 3 bodů (0 = podmínky neexistují, 1 = podmínky na základní úrovni, 2 = podmínky na zvýšené úrovni, 3 = podmínky na vysoké úrovni). [17]

12 Přírodní subsystém je tedy tvořen následovně: [17] a) přírodní pozoruhodnosti b) vhodnost krajiny pro pěší turistiku c) vhodnost krajiny pro cykloturistiku d) vhodnost krajiny pro sjezdové zimní sporty e) vhodnost krajiny pro lyžařskou turistiku f) vhodnost krajiny pro rekreaci u vody g) vhodnost krajiny pro rekreaci typu lesy/hory h) vhodnost krajiny pro venkovskou turistiku i) vhodnost krajiny pro vodní turistiku j) vhodnost krajiny pro horolezectví k) vhodnost krajiny pro závěsné létání l) vhodnost krajiny pro sportovní myslivost m) vhodnost krajiny pro sportovní rybolov n) vhodnost krajiny pro pozorování vodních ptáků Kulturní subsystém tvoří: [17] A) kulturně historické památky a soubory B) skanzeny a muzea C) lázeňská funkce D) kongresy a konference E) kulturní akce F) sportovní akce G) církevní akce H) veletrhy a tematické trhy I) místní produkty J) příhraniční specifika Pro zařazení jednotlivých oblastí do intenzitních stupňů existují určité předpoklady, které musejí být splněny (viz dále). [17] Potenciál přírodního subsystému [17] (a) Přírodní pozoruhodnosti V krajině se vyskytují jednotlivé atraktivní přírodní výtvory, zejména skalní formace (skály, viklany, apod.) a jiné přírodní zvláštnosti (např. chráněné druhy fauny a flóry). Častým znakem bývají zřízené rezervace. (b) Vhodnost krajiny pro pěší turistiku Krajina s určitou terénní rozmanitostí (lesy, louky, pahorkatiny) s vhodnými mimosilničními trasami využitelnými pro pěší turisty. Na trasách se mohou objevit rozhledny či místa s možnostmi vyhlídky

13 (c) Vhodnost krajiny pro cykloturistiku Jedná se o krajinu s vedlejšími silnicemi a polními cestami vhodnými pro cykloturistiku. Stupeň se odvíjí jednak od náročnosti trasy (roviny, členitost reliéfu), ale nelze opomenout důležitost vysoké krajinné estetiky. (d) Vhodnost krajiny pro sjezdové zimní sporty Krajina vhodná pro provozování sjezdových zimních sportů. Důležitou roli zde hraje nadmořská výška, dostatečné sněhové podmínky, či vhodná svažitost terénu. (e) Vhodnost krajiny pro lyžařskou turistiku Terén, který je pro dobré klimatické podmínky, dostatečné sněhové pokrývky a pro přírodní atraktivitu území vhodný pro provozování lyžařské turistiky. Vyskytují se zde lyžařské trasy, či přímo jejich síť, nebo lze v této oblasti do budoucna počítat s případným zvyšováním počtu běžkařských stop. (f) Vhodnost krajiny pro rekreaci u vody V oblasti existují vodní plochy (přírodní, umělé) vhodné pro rekreaci nejen místních obyvatel. Stupeň odráží jednak velikost využitelné plochy i možnosti ubytování a případné doprovodné služby. (g) Vhodnost krajiny pro rekreaci typu lesy/hory Jedná se o území s výskytem lesů a hor (pahorkatin, kopců) vhodných pro rekreaci. Tento potenciální subsystém do určité míry souvisí s vhodností pro pěší a horskou turistiku či cykloturistiku. (h) Vhodnost krajiny pro venkovskou turistiku Existence venkovských sídel (vlastní chaty, chalupy, apod.) nacházejících se na území s určitou krajinnou estetikou a terény vhodnými pro různé druhy turistiky (aktivní či pasivní odpočinek). (i) Vhodnost krajiny pro vodní turistiku Území, na kterém jsou situovány toky vhodné pro vodní turistiku. Do stupně musíme započítat nejen vodácký sjezd řeky, ale také případnou výletní lodní dopravu. (j) Vhodnost krajiny pro horolezectví Krajina s výskytem skal umožňujících horolezecké výstupy či jejich nácvik. Jedná se především o různá skalní města. (k) Vhodnost krajiny pro závěsné létání Existence poměrně prudkých, málo zalesněných osamělých vrchů či jiných prudších svahů vhodných pro starty rogalových křídel a pro paragliding. (l) Vhodnost krajiny pro sportovní myslivost Výskyt mysliveckých revírů, které vydávají turistická lovecká povolení. Návštěvník se tak může se svolením účastnit lovu. (m) Vhodnost krajiny pro sportovní rybolov Podobně jako u předchozího bodu platí i u sportovního rybolovu podmínka turistických rybářských lístků vydávaných v rybářském revíru

14 (n) Vhodnost krajiny pro pozorování vodních ptáků IGA VŠE 45/07 Jedná se o existenci břehových prostorů velkých rybníků, vodních toků či jiných vodních lokalit s výskytem zajímavých či vzácných druhů ptáků nebo jejich většího množství a jejich pozorování. Potenciál kulturního subsystému [17] (A) Kulturně historické památky a soubory Místa, kde se nacházejí vesnické či městské památkové zóny, památky UNESCO nebo národní kulturní památka. Stupeň je dán významností a mírou povědomí o konkrétních památkách v dané oblasti. (B) Skanzeny a muzea Jedná se o území, v nichž existují skanzeny a muzea. Stupeň je tvořen velikostí a významem těchto památek (místní, regionální, nadregionální, celostátní či dokonce mezinárodní význam). (C) Lázeňská funkce Potenciál místa určují především obce, které jsou oficiálně klasifikovány jako lázeňské. Stupeň představuje kapacitu tohoto zařízení, jeho postavení v léčebném procesu a v rámci cestovního ruchu nelze opomenout ani jeho přitažlivost pro turisty. (D) Kongresy a konference Stupeň této složky potenciálu cestovního ruchu je dán především významností pořádaných konferencí a kongresů (místní, regionální, nadregionální, celostátní či mezinárodní význam). (E) Kulturní akce Oblasti, v nichž se pořádají různorodé kulturní akce v podobě festivalů, slavností, přehlídek, divadelních představení, apod. Stupeň tvoří pravidelnost těchto akcí a jejich atraktivita pro návštěvníky. Opět nelze přehlédnout místní, regionální, nadregionální, celostátní či mezinárodní význam. (F) Sportovní akce Jedná se o závody a jiné sportovní akce organizované v dané oblasti s výjimkou pravidelných ligových fotbalových, hokejových či jiných zápasů. Stupeň je reprezentován přitažlivostí pro turisty, určitou publicitou a tradicí. (G) Církevní akce Církevní poutní místa, kam chodí alespoň místní obyvatelstvo. Další stupně pak určují církevní akce vyššího významu především pro poutníky z jiných míst. (H) Veletrhy a tematické trhy Místa, na kterých se pravidelně konají trhy, jarmarky a podobné akce místního, regionálního či jiného významu. Obvykle bývají spojovány s dalšími kulturními akcemi. (I) Místní produkty Jedná se o oblasti známé výrobou a prodejem řemeslných či tradičních potravinářských produktů, vytvářejících turistickou atraktivitu

15 (J) Příhraniční specifika Příhraniční specifika jsou tvořena možnostmi příhraničních nákupních a zábavních činností, které do oblasti lákají zahraniční turisty. Stupeň znázorňuje potenciální ekonomický přínos této turistiky v pohraničním pásmu (0 15 km). Po přiřazení dílčích bodů jednotlivým oblastem a složkám potenciálu je potřeba zvolit také vhodné váhové koeficienty, které vystihují významnost dané složky v celkovém hodnocení potenciálu cestovního ruchu. Konečné rozložení hodnot potenciálu je pak podle výsledných hodnot rozvrženo do několika zón, lišících se procentuálním vyjádřením přítomného potenciálu cestovního ruchu. Je-li to pro zkoumanou oblast aktuální, hodnota potenciálu se snižuje o zápornou hodnotu negativních faktorů rozvoje cestovního ruchu - zejména o špatný stav složek životního prostředí, patologické společenské jevy (kriminalita, terorismus, fundamentalismus apod.) a konfliktní land-use daného území. [17] V roce 2001 zpracoval Ústav územního rozvoje v Brně 5 Projekt Hodnocení potenciálu cestovního ruchu na území České republiky. Ten poskytuje komplexní informace o území ČR z hlediska jeho využitelnosti pro cestovní ruch. Hodnotí přírodní a kulturní subsystém. Výsledkem hodnocení potenciálu je zařazení území do šesti základních typů zón: [1] 1) Zóna bez potenciálu bodová hodnota 0 bodů 2) Zóna základního potenciálu bodová hodnota 1 25 bodů 3) Zóna zvýšeného potenciálu bodová hodnota bodů 4) Zóna vysokého potenciálu bodová hodnota bodů 5) Zóna velmi vysokého potenciálu bodová hodnota bodů 6) Zóna výjimečného potenciálu bodová hodnota 201 a více bodů Nejvíce území ČR dle tohoto dělení spadá do zóny zvýšeného a vysokého potenciálu (dohromady přes 60% území). Hodnocení potenciálu cestovního ruchu lze využít i v rámci strategického plánování rozvoje regionů, při územním plánování apod. [1] 5 Ústav územního rozvoje, dostupné z <http://www.uur.cz>

16 Obr. č. 1 Celkový potenciál CR v Jihočeském kraji Zdroj: Kartogram 1 Celkový potenciál cestovního ruchu. In Urbanismus a územní rozvoj, roč. V, č. 1/2002. Dostupné z <www.uur.cz/images/publikace/uur/2002/ /01.pdf> Dle této studie se v námi zkoumaném území nacházejí oblasti s potenciálem velmi vysokým a vysokým. Obr. č. 2 Typy celkového potenciálu CR v Jihočeském kraji Zdroj: Kartogram 17 Typy celkového potenciálu cestovního ruchu. In Urbanismus a územní rozvoj, roč. V, č. 1/2002. Dostupné z <www.uur.cz/images/publikace/uur/2002/ /01.pdf> Z obrázku vyplývá, že ve větší části námi zkoumaného území převažuje potenciál přírodní; kulturní se soustřeďuje zejména v blízkém okolí Jindřichova Hradce

17 Výsledky hodnocení potenciálů cestovního ruchu poskytují přehled o územně diferencovaných rozvojových podmínkách v tomto oboru. Proto mohou být využity institucemi veřejné správy, např. pro směrování rozvoje cestovního ruchu nebo pro územní plánování. [17] Některé ze složek subsystémů lze určitou mírou ovlivnit, proto je nezbytné, aby obce či sdružení obcí (resp. mikroregiony) měly neustálý a aktuální přehled jak o stávajících podmínkách, tak zejména o rozvojových možnostech cestovního ruchu na svém území. Zvyšování potenciálu turistické destinace by mělo mít za následek rostoucí počet návštěvníků jednotlivých atraktivit. K tomu může do určité míry přispět i dobře koncipovaný marketing a management cestovního ruchu. Hledání únosných mezí rozvoje potenciálu destinace, čili nalézání udržitelné míry aktivace turistického potenciálu území, musí představovat integrální součást jejího systematického plánovitého rozvoje. Při strategickém plánování cestovního ruchu na území turistické destinace by bylo vhodné v ideálním případě (dle M. Páskové) provést následující kroky: [26] Zjištění současné hodnoty turistického zatížení území, respektive jeho nejzatěžovanějších částí. Následuje zjišťování současné hodnoty únosné kapacity řešeného území. Tyto hodnoty mohou být zjišťovány např. na základě znalosti geologických, botanických a zoologických parametrů daného území, územně plánovací dokumentace, výsledků dotazníkových šetření rezidentů i návštěvníků, na základě analýzy výsledků vlastního terénního šetření zátěže oblasti cestovním ruchem. Rozdíly mezi zjištěnou hodnotou únosné kapacity a současnou mírou zatížení cestovním ruchem hovoří o míře nasycení únosné kapacity území, při stávajícím způsobu a míře časoprostorového využívání (šetrnější způsob využívání a vyšší míra využití disponibilního časoprostoru znamená zvýšení hodnoty únosné kapacity území). 2. Stanovení cílové (žádoucí) hodnoty turisticky únosné kapacity. Únosná kapacita je veličinou proměnnou, která se mění v čase v řešeném prostoru v závislosti především na následujících vzájemně souvisejících faktorech: úrovni návštěvnického managementu (zejména přístupového managementu), míře sezónnosti, míře prostorové koncentrace, úrovni environmentální technologie, struktuře a podílu ostatních funkcí území (lokalita vědeckého zájmu, stanoviště ohrožených druhů atd.), struktuře a profilu návštěvnických segmentů, úrovni údržby a technických inovací, rekonstrukcí, regulačních mechanismů a úrovni destinačního managementu obecně. 3. Identifikace úkazů a procesů, které mohou indikovat nastartování nežádoucích změn v území - zohlednění fyzického, ekologického, ekonomického, institucionálního, sociokulturního a psychologického rozměru dopadů rozvoje cestovního ruchu na prostředí destinace. Následuje výběr ukazatelů, jejichž hodnota má být sledována jde o stanovení sady indikátorů relevantních z hlediska únosného zatížení území cestovním ruchem, o návrh algoritmu měření hodnot ukazatelů (navržení způsobu získávání dat - zdrojů, vhodné periody a územní jednotky - úrovně agregace zjištěných hodnot, návrh formy, dostupnosti a manipulace s daty). 4. Takto stanovené směrné hodnoty (popsané nežádoucí projevy v území, zjištěné symptomy nežádoucích změn v destinaci) bude nutné konfrontovat s reálnými hodnotami (s vypozorovanými symptomy a s naměřenými průtoky návštěvníků) využití kapacity a zjišťovat tak míru nasycení dané únosné kapacity. [26]

18 Toto však nelze podchytit v našem výzkumu, proto se např. nezabýváme stanovením únosné kapacity ani některými dalšími kroky, viz informace v kapitole Metodika výzkumu, str. 22. Problematikou cestovního ruchu, jeho přínosem i únosností se zabývají také strategické a koncepční plány České republiky. Jedním z typů území vhodných pro specifický druh cestovního ruchu je venkov a venkovská krajina. Tzv. venkovská turistika není v ČR doposud plně rozvinuta a není využit potenciál zemědělských farem v oblasti agroturistiky. Turistická infrastruktura a propagace v této oblasti neodpovídá standardům Evropské unie a doprovodné služby (ubytovací, stravovací, informační) mají stále nízkou úroveň. Venkov má přitom v České republice vysoký potenciál přírodního i kulturního dědictví. Na mnoha místech je však tento potenciál nedoceněný a nevyužitý. Vybavenost venkovských obcí technickou infrastrukturou se kontinuálně zlepšuje, avšak zdaleka ještě nedosahuje dostatečné úrovně. [22] Indikátory udržitelného rozvoje cestovního ruchu Pro výpočet indikátorů, jež pomáhají sledovat cestovní ruch v duchu udržitelného rozvoje, existují různé koeficienty a ukazatele. Klíčové indikátory udržitelného cestovního ruchu definuje i UNWTO, postupně jsou přidávány další, které mají vypovídací hodnoty o vlivu cestovního ruchu na region. Existují ukazatele či indikátory vhodné speciálně např. pro ostrovní oblasti, horské oblasti, kulturní místa či chráněné oblasti. V našem výzkumu využijeme především následující ukazatele, vhodné pro obecné sledování rozvoje cestovního ruchu a pro rozvoj v chráněných oblastech: [31] koncentrační koeficient je ukazatel, vyjadřující míru závislosti destinace na hlavních zdrojových oblastech. Vyjádřit jej lze několika způsoby: 1. jako podíl počtu turistů ze tří hlavních zdrojových oblastí a počtu turistů celkem; 2. jako podíl počtu přenocování turistů ze tří hlavních zdrojových oblastí a počtu přenocování turistů celkem; 3. jako podíl součinu počtu přenocování turistů ze tří hlavních zdrojových oblastí a jejich průměrné útraty a součinu celkového počtu přenocování turistů a jejich průměrné útraty; hustota výskytu turistů (míra hustoty výskytu turistů) je jedním z ukazatelů intenzity cestovního ruchu v destinaci a poměřuje celkový počet dní strávených za rok v destinaci turisty s plochou dané destinace. Výsledná hodnota se přepočítává na jeden den. Vypočítá se jako součin průměrné délky pobytu a počtu turistů, vše děleno plochou dané destinace a číslem 365. Přesnější by pro vyjádření intenzity cestovního ruchu bylo sledovat počet návštěvníků, problémem je však způsob získávání údajů o jejich počtech; míra turistické intenzity je také jedním z ukazatelů intenzity cestovního ruchu v destinaci a vypočítá se jako podíl počtu turistů a počtu rezidentů, vše vynásobeno 100; míra turistické penetrace (míra turistického pronikání) je dalším z ukazatelů intenzity cestovního ruchu v destinaci. Poměřuje počet dní strávených za rok v destinaci turisty s počtem dní strávených v destinaci místními obyvateli. Vypočítá se jako součin průměrné délky pobytu (resp. průměrného počtu

19 přenocování), počtu turistů a čísla 100, vše děleno počtem rezidentů vynásobených číslem 365 (počtem dní strávených v destinaci místními obyvateli při přesném výpočtu by měl být tento člen zkorigován o počet dní, který stráví rezidenti mimo destinaci, což lze zjišťovat dotazníkovým šetřením); intenzita užívání je ukazatel, který se vypočítá jako průměrný počet turistů na jednotku plochy; iritační index, vyjádřený stupněm rozladěnosti místních obyvatel vůči návštěvníkům na čtyřstupňové škále (euforie, apatie, podrážděnost, nepřátelství); atraktivnost destinace či místa je složený ukazatel měření těch atributů, jež je dělají přitažlivé pro cestovní ruch a mohou se měnit v čase; spokojenost návštěvníků, neboli hodnocení spokojenosti s nabídkou destinace, většinou prostřednictvím dotazníků; Defertova funkce, čili intenzita turistické atraktivity, poměřující počet lůžek a počet obyvatel; míra využití lůžkové kapacity; úroveň sezónnosti, tj. podíl míry návštěvnosti v nejsilnějším a nejslabším měsíci sezóny. [31] Soustavné sledování vývoje hodnot indikátorů samo o sobě vytváří databázi nezbytnou pro kvalifikovanou práci destinačního managementu i pro účel komparativních studí prováděných na vyšších úrovních veřejné správy. [31] Atraktivita turistické destinace Atraktivita turistické destinace je zčásti vyjádřena jejím potenciálem. Mnohé studie dokázaly, že primární potenciál cestovního ruchu je rozhodujícím faktorem, který ovlivňuje cestovní ruch v dané destinaci. [9] Není to zdaleka vše, co atraktivitu utváří. Existují různé další faktory, pomocí nichž je možné atraktivitu turistické destinace změřit. Atraktivita destinace je širší pojem, často subjektivního charakteru. V očích návštěvníků je odrazem především turistické nabídky v dané lokalitě a zároveň cenové úrovně poskytovaných služeb. Sama turistická destinace by měla generovat určitá specifika, vytvořit určitou image, která návštěvníky do míst přiláká. [11] Jak již bylo řešeno, výši celkové atraktivity destinace lze do určité míry ovlivňovat. Především její kvalitu, charakter poskytovaných služeb či nabídku dalších doprovodných služeb. Mimoto na atraktivitu často působí i dostupnost základních služeb (ubytovací a stravovací služby kvalita a související náklady, množství a hustota rozmístění těchto zařízení; dopravní služby nabídka spojů a jejich kvalita, náklady na dopravu, čas potřebný k přepravě). [15] Význam atraktivity turistické destinace se neustále zvyšuje, zejména pro destinační management. Důležitou roli také hraje marketingová strategie, vytvářená právě na základě hodnocení atraktivity destinace. Proto jsou vytvářeny různé metodiky hodnocení přínosu cestovního ruchu

20 Jednou z možností, jak měřit tyto přínosy je satelitní účet cestovního ruchu, který je využíván na úrovni státu. Nebyla však vytvořena jednotná metodika, pomocí níž by se daly změřit přínosy cestovního ruchu na nižších úrovních - na úrovni obce, mikroregionu, regionu či jinak vymezených oblastí. Vznikla řada studií, které se touto problematikou zabývaly, mezi nimi i práce doc. RNDr. Jiřího Vaníčka, CSc., který navrhl měření atraktivity turistické destinace na základě analogie s atraktivitou obchodu, mezi jejíž činitele patří průměrná vzdálenost zákazníka od obchodu, průměrný počet denních návštěvníků v obchodu a průměrná četnost návštěvy obchodu za měsíc. [15] Jednotlivé průzkumy ukázaly, že atraktivita turistické destinace není dána pouze přírodním a kulturním potenciálem, ale záleží také např. na struktuře návštěvníků, důvodech návštěvy či délce pobytu v destinaci, neboť tyto faktory se mohou na jednotlivých místech výrazně lišit. Výsledkem bylo sestavení takového vzorce pro výpočet atraktivity turistické destinace, který by tyto odlišnosti bral v potaz a zároveň objektivně posoudil atraktivitu daného místa či oblasti. Měření by se tak mohlo stát dalším nástrojem pro hodnocení přínosu cestovního ruchu na úrovni obce, mikroregionu či regionu. [15] Atraktivita turistické destinace se podle výše řečeného vypočítá podle následujícího vzorce: Nejprve definujeme veličinu ochota k návštěvě : ochota k návštěvě (km /den) = d * n, kde d je průměrná vzdálenost místa bydliště návštěvníka od turistické destinace (bydliště od místa dotazování) a n je průměrný počet turistů a návštěvníků za den (počet návštěvníků za rok /365) v dané destinaci. Známe-li dále počet dnů strávených v destinaci v rámci jedné návštěvy, lze vypočítat obecnější veličinu atraktivitu turistické destinace (ATD): atraktivita turistické destinace = d * n * f /1000 = ochota k návštěvě * f /1000, kde f je průměrný počet dnů strávených v destinaci. [15] Ochrana území Ochrana životního prostředí je jednou z prioritních oblastí strategického rozvoje území. Územní ochrana je zakotvena v zákoně 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, a jeho prováděcí vyhlášce 395/1992 Sb. V České republice existují dvě úrovně zvláště chráněných území: jedná se o velkoplošná zvláště chráněná území (národní park, chráněná krajinná oblast) a maloplošná zvláště chráněná území (národní přírodní rezervace, národní přírodní památka, přírodní rezervace, přírodní památka). [16] V souvislosti se vstupem ČR do Evropské unie byla vymezena soustava chráněných území tzv. NATURA 2000, jejímž cílem je zabezpečit ochranu nejvýznamnějších lokalit evropské přírody. Soustava těchto území má zajistit ochranu z evropského pohledu nejvzácnějších a nejvíce ohrožených druhů rostlin, živočichů a nejcennějších přírodních stanovišť. Vedle současných zvláště chráněných území tak vznikly dvě nové kategorie: ochranu rostlin, živočichů a vzácných přírodních stanovišť zajišťují

PROCES. Ing. Lubor Hruška, Ph.D. a kolektiv PROCES Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s.r.o

PROCES. Ing. Lubor Hruška, Ph.D. a kolektiv PROCES Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s.r.o PROCES 2012 Rozbor udržitelného rozvoje území pro správní obvod obce s rozšířenou působností Jindřichův Hradec AKTUALIZACE 2012 Část D Vyhodnocení změn RURÚ Ing. Lubor Hruška, Ph.D. a kolektiv PROCES Centrum

Více

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad)

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad) Rozbor udržitelného rozvoje území obce Dobrá Voda u Pacova zpracovaný v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást územně analytických podkladů obce s rozšířenou

Více

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad)

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad) Rozbor udržitelného rozvoje území obce Eš zpracovaný v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást územně analytických podkladů obce s rozšířenou působností Pacov

Více

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad)

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad) Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad) Název obce: Moraveč Počet částí obce: 1 Počet katastrálních území: 1 Výměra obce: 901 ha Počet obyvatel k 1.1.2010: 212 Hustota obyvatel: 24 obyv/km 2

Více

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad, dotazník obce)

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad, dotazník obce) Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad, dotazník obce) Název obce: Svépravice Počet částí obce: 1 Počet katastrálních území: 1 Výměra obce: 515 ha Počet obyvatel k 1.1.2010: 120 Hustota obyvatel:

Více

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad, dotazník obce)

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad, dotazník obce) Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad, dotazník obce) Název obce: Útěchovice Počet částí obce: 1 Počet katastrálních území: 1 Výměra obce: 624 ha Počet obyvatel k 1.1.2010: 66 Hustota obyvatel:

Více

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad)

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad) Rozbor udržitelného rozvoje území obce Útěchovice pod Stražištěm zpracovaný v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást územně analytických podkladů obce s rozšířenou

Více

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad)

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad) Rozbor udržitelného rozvoje území obce Zhořec zpracovaný v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást územně analytických podkladů obce s rozšířenou působností

Více

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad)

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad) Rozbor udržitelného rozvoje území obce Buřenice zpracovaný v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást územně analytických podkladů obce s rozšířenou působností

Více

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad)

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad) Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad) Název obce: Nová Buková Počet částí obce: 1 Počet katastrálních území: 1 Výměra obce: 516 ha Počet obyvatel k 1.1.2010: 93 Hustota obyvatel: 18 obyv/km

Více

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad)

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad) Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad) Název obce: Žirovnice Počet částí obce: 6 Počet katastrálních území: 6 Výměra obce: 4440 ha Počet obyvatel k 1.1.2010: 3070 Hustota obyvatel: 69 obyv/km

Více

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad, dotazník obce)

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad, dotazník obce) Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad, dotazník obce) Název obce: Stojčín Počet částí obce: 1 Počet katastrálních území: 1 Výměra obce: 387 ha Počet obyvatel k 1.1.2010: 122 Hustota obyvatel:

Více

Venkovská turistika v České republice

Venkovská turistika v České republice Venkovská turistika v České republice Rudolf Zeipelt, Ludmila Dömeová, Andrea Jindrová Česká zemědělská univerzita v Praze Fakulta provozně ekonomická Bořetice 2011 1 Venkovská turistika v České republice

Více

Rozbor udržitelného rozvoje území obce Chuderov

Rozbor udržitelného rozvoje území obce Chuderov Rozbor udržitelného rozvoje území obce Chuderov zpracovaný v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást územně analytických podkladů obce s rozšířenou působností

Více

Rozbor udržitelného rozvoje území obce Habrovany

Rozbor udržitelného rozvoje území obce Habrovany Stránka č. 1 z 8 Rozbor udržitelného rozvoje území obce Habrovany zpracovaný v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást územně analytických podkladů obce s

Více

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad)

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad) Rozbor udržitelného rozvoje území obce Lesná zpracovaný v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást územně analytických podkladů obce s rozšířenou působností

Více

SWOT Analýza. BM region o.p.s. 1

SWOT Analýza. BM region o.p.s. 1 SWOT ANALÝZA BM region o.p.s. 1 OBSAH OBSAH... 2 ÚVOD... 2 1. OBYVATELSTVO A OBČANSKÁ VYBAVENOST... 3 2. TECHNICKÁ A DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURA... 4 3. PODNIKÁNÍ... 5 4. CESTOVNÍ RUCH... 6 ÚVOD SWOT analýza

Více

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad)

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad) Rozbor udržitelného rozvoje území obce Vysoká Lhota zpracovaný v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást územně analytických podkladů obce s rozšířenou působností

Více

SWOT Analýza. BM region o.p.s. 1

SWOT Analýza. BM region o.p.s. 1 SWOT ANALÝZA BM region o.p.s. 1 OBSAH OBSAH... 2 ÚVOD... 2 1. OBYVATELSTVO A OBČANSKÁ VYBAVENOST... 3 2. TECHNICKÁ A DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURA... 4 3. PODNIKÁNÍ... 5 4. CESTOVNÍ RUCH... 6 ÚVOD SWOT analýza

Více

Profil domácího turisty (zima 2009/2010)

Profil domácího turisty (zima 2009/2010) Profil domácího turisty (zima 2009/2010) Bc. Petra Paduchová CzechTourism EDEN Cíl: Zjistit profil domácích návštěvníků / turistů v krajích / regionech České republiky Termín projektu: 2009 2014 Způsob

Více

Využívání jihočeských. rybníků k rekreačním. účelům. Zuzana Dvořáková Líšková Dagmar Škodová Parmová. Výzkum podpořen Jihočeským krajem a Beleco z.s.

Využívání jihočeských. rybníků k rekreačním. účelům. Zuzana Dvořáková Líšková Dagmar Škodová Parmová. Výzkum podpořen Jihočeským krajem a Beleco z.s. Využívání jihočeských rybníků k rekreačním účelům Zuzana Dvořáková Líšková Dagmar Škodová Parmová Katedra regionálního managementu Ekonomická fakulta, JCU Výzkum podpořen Jihočeským krajem a Beleco z.s.

Více

Rozbor udržitelného rozvoje území obce Velké Březno

Rozbor udržitelného rozvoje území obce Velké Březno Rozbor udržitelného rozvoje území obce Velké Březno zpracovaný v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást územně analytických podkladů obce s rozšířenou působností

Více

1 Úvod 15 Literatura a prameny ke kapitole Vymezení cestovního ruchu 17

1 Úvod 15 Literatura a prameny ke kapitole Vymezení cestovního ruchu 17 O autorech 11 Předmluva 13 1 Úvod 15 Literatura a prameny ke kapitole 16 2 Vymezení cestovního ruchu 17 2.1 Základní pojmy v cestovním ruchu 18 2.2 Typologie cestovního ruchu 19 2.2.1 Formy cestovního

Více

KONCEPCE ROZVOJE CESTOVNÍHO RUCHU V ČESKÉM ŠVÝCARSKU

KONCEPCE ROZVOJE CESTOVNÍHO RUCHU V ČESKÉM ŠVÝCARSKU KONCEPCE ROZVOJE CESTOVNÍHO RUCHU V ČESKÉM ŠVÝCARSKU Zadavatel: České Švýcarsko, o.p.s. Zpracovatel: DHV CR, spol. s r.o. KONCEPCE ROZVOJE CESTOVNÍHO RUCHU V ČESKÉM ŠVÝCARSKU A. Zadavatel: České Švýcarsko,

Více

NPPCRR Národní program podpory CR v regionech

NPPCRR Národní program podpory CR v regionech NPPCRR Národní program podpory CR v regionech MINISTERSTVO PRO MÍSTNÍ ROZVOJ ČR Listopad 2016 Dotační program podpora cestovního ruchu Snahou je podpora konkurenceschopnosti destinací a podpora socioekonomických

Více

Příprava Koncepce CR Jihočeského kraje Mgr. Vladimíra Vyhnálková

Příprava Koncepce CR Jihočeského kraje Mgr. Vladimíra Vyhnálková Příprava Koncepce CR Jihočeského kraje 2014-2020 Mgr. Vladimíra Vyhnálková Kdo tvoří koncepci cestovního ruchu Jihočeského kraje? Kdo ji píše? KOLEGIUM CESTOVNÍHO RUCHU poradní orgán hejtmana Jčk, rozšířené

Více

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad)

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad) Rozbor udržitelného rozvoje území obce Pošná zpracovaný v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást územně analytických podkladů obce s rozšířenou působností

Více

Geoturismus jako forma rozvoje venkovských oblastí

Geoturismus jako forma rozvoje venkovských oblastí Geoturismus jako forma rozvoje venkovských oblastí Případová studie Chotěbořsko Mgr. Iveta Čtveráková iveta.ctverakova@natur.cuni.cz Seminář Venkov 2015 5. 2. 2015 Téma geoturismu v kontextu aktuálních

Více

Marketing cestovního ruchu

Marketing cestovního ruchu Marketing cestovního ruchu Iveta Hennetmairová Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Mgr. Iveta Hennetmairová, DiS.

Více

Rozbor udržitelného rozvoje území obce Zubrnice

Rozbor udržitelného rozvoje území obce Zubrnice Rozbor udržitelného rozvoje území obce Zubrnice zpracovaný v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást územně analytických podkladů obce s rozšířenou působností

Více

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad)

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad) Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad) Název obce: Počátky Počet částí obce: 6 Počet katastrálních území: 6 Výměra obce: 3084 ha Počet obyvatel k 1.1.2010: 2657 Hustota obyvatel: 86 obyv/km

Více

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad)

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad) Rozbor udržitelného rozvoje území obce Kámen zpracovaný v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást územně analytických podkladů obce s rozšířenou působností

Více

Zákon 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny

Zákon 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny Zákon 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny Účelem zákona je přispět k udržení a obnově přírodní rovnováhy v krajině, k ochraně rozmanitostí forem života, přírodních hodnot a krás a k šetrnému hospodaření

Více

Rozbor udržitelného rozvoje území obce Petrovice

Rozbor udržitelného rozvoje území obce Petrovice Stránka č. 1 z 9 Rozbor udržitelného rozvoje území obce Petrovice zpracovaný v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást územně analytických podkladů obce s

Více

Vybrané problémy z pohledu zákona č. 159/1999 Sb., O některých podmínkách podnikání v oblasti cestovního ruchu (301/2009 Sb.)

Vybrané problémy z pohledu zákona č. 159/1999 Sb., O některých podmínkách podnikání v oblasti cestovního ruchu (301/2009 Sb.) 6.1.2012 1 Vybrané problémy z pohledu zákona č. 159/1999 Sb., O některých podmínkách podnikání v oblasti cestovního ruchu (301/2009 Sb.) 1 (1) Zájezdem se rozumí předem sestavená kombinace alespoň dvou

Více

1. Ekonomické hodnocení dopadů znečišťujích látek energetiky na lesní ekosystémy Jizerských hor (COŽP)

1. Ekonomické hodnocení dopadů znečišťujích látek energetiky na lesní ekosystémy Jizerských hor (COŽP) EKONOMICKÉ HODNOCENÍ ŠKOD NA LESNÍCH POROSTECH V JIZERSKÝCH HORÁCH Letní škola 2005 Jizerské hory TÉMATA 1. Ekonomické hodnocení dopadů znečišťujích látek energetiky na lesní ekosystémy Jizerských hor

Více

Marketing atraktivit Marketing dlouhodobě udržitelného rozvoje Marketing ubytovacích služeb. Marketing cestovních kanceláří

Marketing atraktivit Marketing dlouhodobě udržitelného rozvoje Marketing ubytovacích služeb. Marketing cestovních kanceláří Marketing atraktivit Vybrané aplikace marketingu cestovního ruchu: Marketing atraktivit Marketing destinací Marketing dlouhodobě udržitelného rozvoje Marketing ubytovacích služeb Marketing lodní a letecká

Více

Ekonomický přínos cykloturistiky na Jižní Moravě a ve Weinviertelu

Ekonomický přínos cykloturistiky na Jižní Moravě a ve Weinviertelu Ekonomický přínos cykloturistiky na Jižní Moravě a ve Weinviertelu Objednatel: Jihomoravský kraj Dodavatel: Monitoring návštěvnosti s.r.o. Financováno z programu Evropská územní spolupráce Rakousko - Česká

Více

Integrovaný plán rozvoje území

Integrovaný plán rozvoje území Integrovaný plán rozvoje území regionu soudržnosti Jihozápad SEMINÁŘ PRO ŽADATELE Plzeň a České Budějovice Základní informace o dokumentu Název: Integrovaný plán rozvoje území NUTS II Jihozápad (IPRÚ)

Více

Marketing destinací ední Morava a Jeseníky

Marketing destinací ední Morava a Jeseníky Marketing destinací Středn ední Morava a Jeseníky A.Křetínská Olomoucký kraj, oddělení cestovního ruchu Ing. H. Kotíková, Ph.D Katedra rekreologie FTK UP, Olomouc RNDr. I. Marek m-ark Marketing a reklama

Více

Rozbor udržitelného rozvoje území Královéhradecký kraj

Rozbor udržitelného rozvoje území Královéhradecký kraj 5.4 OCHRANA PŘÍRODY A KRAJINY 5.4.1 Ochrana přírody Ztráta a poškozování ekosystémů je jednou z hlavních příčin snižování početnosti volně žijících druhů rostlin a živočichů, které může vést až k jejich

Více

ZÁVĚR ZJIŠŤOVACÍHO ŘÍZENÍ

ZÁVĚR ZJIŠŤOVACÍHO ŘÍZENÍ Č. j.: 55499/ENV/15 V Praze dne 18. srpna 2015 ZÁVĚR ZJIŠŤOVACÍHO ŘÍZENÍ podle 10d zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o posuzování

Více

Stanovisko Agentury Helptour k projektu Náboženský cestovní ruch (NCR) agentury Czechtourism

Stanovisko Agentury Helptour k projektu Náboženský cestovní ruch (NCR) agentury Czechtourism Stanovisko Agentury Helptour k projektu Náboženský cestovní ruch (NCR) agentury Czechtourism A. Vzhledem zejména k zhodnocení a porovnání připravovaných výstupů projektu NCR a projektu MAGNI, konkrétním

Více

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad)

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad) Rozbor udržitelného rozvoje území obce Malečov zpracovaný v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást územně analytických podkladů obce s rozšířenou působností

Více

Rekreační možnosti a zatížení CHKO Pálava. Křtiny, 5. - 6. 5. 2010

Rekreační možnosti a zatížení CHKO Pálava. Křtiny, 5. - 6. 5. 2010 Křtiny, 5. - 6. 5. 2010 P - rozloha 83,3 km 2 - vyhlášena 19. 3. 1976 - na území CHKO je 10 obcí - zasahuje na 11 katastrálních území - sídlem Správy je Mikulov na Moravě - posláním je ochrana přírody

Více

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad)

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad) Rozbor udržitelného rozvoje území obce Kámen zpracovaný v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást územně analytických podkladů obce s rozšířenou působností

Více

Veřejná správa a její odraz ve Strategii regionálního rozvoje

Veřejná správa a její odraz ve Strategii regionálního rozvoje Veřejná správa a její odraz ve Strategii regionálního rozvoje 2014-2020 Strategie regionálního rozvoje ČR pro období 2014 2020 (SRR) je základním koncepčním dokumentem v oblasti regionálního rozvoje. Dle

Více

Informace o projektech realizovaných z IOP odborem cestovního ruchu

Informace o projektech realizovaných z IOP odborem cestovního ruchu Informace o projektech realizovaných z IOP odborem cestovního ruchu Odbor cestovního ruchu bude v následujícím programovacím období realizovat v rámci IOP projekty zaměřené na kvalitu služeb v cestovním

Více

7. DESTINACE CESTOVNÍHO RUCHU

7. DESTINACE CESTOVNÍHO RUCHU 7. DESTINACE CESTOVNÍHO RUCHU - je přirozeným celkem, který m{ z hlediska podmínek rozvoje cestovního ruchu jedinečné vlastnosti, odlišné od jiných destinací - územní celek (geografický prostor), který

Více

Rozbor udržitelného rozvoje území obce Chabařovice

Rozbor udržitelného rozvoje území obce Chabařovice Rozbor udržitelného rozvoje území obce Chabařovice zpracovaný v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást územně analytických podkladů obce s rozšířenou působností

Více

Chráněná území v České republice. RNDr. Alena Vopálková

Chráněná území v České republice. RNDr. Alena Vopálková Chráněná území v České republice RNDr. Alena Vopálková Hlavní cíle ochrany přírody a krajiny Udržení a obnova ekologické stability krajiny Zachování přírodních hodnot a krajinného rázu Ochrana biologické

Více

aktivita A0705 Metodická a faktografická příprava řešení regionálních disparit ve fyzické dostupnosti bydlení v ČR

aktivita A0705 Metodická a faktografická příprava řešení regionálních disparit ve fyzické dostupnosti bydlení v ČR aktivita A0705 Metodická a faktografická příprava řešení regionálních disparit ve fyzické dostupnosti bydlení v ČR 1 aktivita A0705 Metodická a faktografická příprava řešení regionálních disparit ve fyzické

Více

PODPORA CESTOVNÍHO RUCHU V KARPATECH

PODPORA CESTOVNÍHO RUCHU V KARPATECH PODPORA CESTOVNÍHO RUCHU V KARPATECH 23. září, 2015, seminář pro obce, DSO a MAS, Ostrožská Nová Ves Ing. Igor Kyselka CSc., Ústav územního rozvoje Jakubské náměstí 3, 60200 Brno, tel.: 542 423 146, fax:

Více

Opatření E 1.1 Podpora přípravy a tvorby programů a produktů cestovního ruchu

Opatření E 1.1 Podpora přípravy a tvorby programů a produktů cestovního ruchu Opatření E 1.1 Podpora přípravy a tvorby programů a produktů cestovního ruchu ucelená nabídka turistických programů a produktů zaměřených na různé tematické oblasti nabídka turistických programů a produktů

Více

Ohře spojuje atraktivity pro děti i dospělé. 3G, marketing CR města Louny Komise cestovního ruchu Louny. Jan Vaic, člen komise

Ohře spojuje atraktivity pro děti i dospělé. 3G, marketing CR města Louny Komise cestovního ruchu Louny. Jan Vaic, člen komise Ohře spojuje atraktivity pro děti i dospělé 3G, marketing CR města Louny Komise cestovního ruchu Louny Jan Vaic, člen komise Komise CR v Lounech Poradní orgán Rady Města Loun 6 členů, odborníků se zkušenostmi

Více

NÁVRH NOVÉ RAJONIZACE CESTOVNÍHO RUCHU ČR

NÁVRH NOVÉ RAJONIZACE CESTOVNÍHO RUCHU ČR NÁVRH NOVÉ RAJONIZACE Jiří Vystoupil Andrea Holešinská Josef Kunc Martin Šauer Brno 2007 Autorský kolektiv: RNDr. Jiří Vystoupil, CSc. odpovědný řešitel Ing. Andrea Holešinská RNDr. Josef Kunc, Ph.D. Ing.

Více

Jiratice - aktualizace rozboru udržitelného rozvoje území obce

Jiratice - aktualizace rozboru udržitelného rozvoje území obce Jiratice - aktualizace rozboru udržitelného rozvoje území obce zpracovaná v souladu s ustveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást 3. úplné aktualizace územně analytických podkladů

Více

Opatření F 1.1 Zachování produkčních a mimoprodukčních funkcí zemědělství a krajinného rázu

Opatření F 1.1 Zachování produkčních a mimoprodukčních funkcí zemědělství a krajinného rázu Opatření F 1.1 Zachování produkčních a mimoprodukčních funkcí zemědělství a krajinného rázu A) Cíle opatření: rozvoj konkurenceschopné, environmentálně šetrné zemědělské výroby především v oblastech s

Více

Role marketingu a vliv na obchodní výsledky

Role marketingu a vliv na obchodní výsledky 2 Role marketingu a vliv na obchodní výsledky Marketing B2B firem v ČR Jaké slovo má marketing ve firmě a jak ovlivňuje skutečné obchodní výsledky firmy? Šmeralova 12, 170 00 Praha 7 Vavrečkova 5262, 760

Více

Škola: Střední škola obchodní, České Budějovice, Husova 9. Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT

Škola: Střední škola obchodní, České Budějovice, Husova 9. Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Škola: Střední škola obchodní, České Budějovice, Husova 9 Projekt MŠMT ČR: Číslo projektu: Název projektu školy: Šablona III/2: EU PENÍZE ŠKOLÁM CZ.1.07/1.5.00/34.0536 Výuka s ICT na SŠ obchodní České

Více

Tematické cíle a investiční priority programu spolupráce Rakousko Česká republika

Tematické cíle a investiční priority programu spolupráce Rakousko Česká republika Tematické cíle a investiční priority programu spolupráce Rakousko Česká republika Prioritní osa 1 1a Posílení výzkumu, technologického rozvoje a inovací Posilování výzkumu a inovační infrastruktury a kapacit

Více

INVESTICE DO CESTOVNÍHO RUCHU

INVESTICE DO CESTOVNÍHO RUCHU INVESTICE DO CESTOVNÍHO RUCHU Příjmy z cestovního ruchu jsou vždy významnou složkou ekonomického fungování regionů, a proto se investice do cestovního ruchu (CR) vyplatí nejen krajům, ale i podnikatelským

Více

Regionální operační program Jihozápad

Regionální operační program Jihozápad Regionální operační program Jihozápad Přehled priorit a opatření Duben 2007 Prioritní osy programu Prioritní osa 1 - Dostupnost center... 2 Prioritní osa 2 - Stabilizace a rozvoj měst a obcí... 4 Prioritní

Více

Výsledky sledování indikátoru ECI/TIMUR A.3: Mobilita a místní přeprava cestujících v Třebíči

Výsledky sledování indikátoru ECI/TIMUR A.3: Mobilita a místní přeprava cestujících v Třebíči Výsledky sledování indikátoru ECI/TIMUR A.3: Mobilita a místní přeprava cestujících v Třebíči Vydala: Týmová iniciativa pro místní udržitelný rozvoj Zpracovala: Zora Pištěcká http://www.timur.cz 2010 1.

Více

Doplňkový výpis jevů, závad a střetu za městský obvod Ústí nad Labem - Střekov

Doplňkový výpis jevů, závad a střetu za městský obvod Ústí nad Labem - Střekov Stránka č. 1 z 5 Doplňkový výpis jevů, závad a střetu za městský obvod Ústí nad Labem - Střekov zpracovaný v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást územně

Více

5 PŘÍPADOVÉ STUDIE REGIONŮ ŘEŠENÍ DISPARIT ROZVOJEM CESTOVNÍHO RUCHU

5 PŘÍPADOVÉ STUDIE REGIONŮ ŘEŠENÍ DISPARIT ROZVOJEM CESTOVNÍHO RUCHU 5 PŘÍPADOVÉ STUDIE REGIONŮ ŘEŠENÍ DISPARIT ROZVOJEM CESTOVNÍHO RUCHU 5.1 Přehled použitých metod a jejich základní charakteristiky 5.1.1 Základní metody výzkumu Ze základních metod výzkumu byly použity:

Více

PRAHA. Podpora cestovního ruchu ze strukturálních fondů Krátké zhodnocení přínosu strukturálních fondů pro rozvoj cestovního ruchu

PRAHA. Podpora cestovního ruchu ze strukturálních fondů Krátké zhodnocení přínosu strukturálních fondů pro rozvoj cestovního ruchu 4.10.2012 PRAHA Podpora cestovního ruchu ze strukturálních fondů Krátké zhodnocení přínosu strukturálních fondů pro rozvoj cestovního ruchu Osnova prezentace Co se podařilo zrealizovat v oblasti podpory

Více

1 PRIORITNÍ OBLASTI A OPATŘENÍ

1 PRIORITNÍ OBLASTI A OPATŘENÍ 1 PRIORITNÍ OBLASTI A OPATŘENÍ Splnění zvolených globálních a specifických cílů je podmíněno realizací řady aktivit. Jejich návrh je zpracován v následující kapitole, a to na 3 úrovních dle míry abstrakce/konkrétnosti:

Více

Strategický plán města Olomouce. Podrobné generové vyhodnocení cílů strategického plánu

Strategický plán města Olomouce. Podrobné generové vyhodnocení cílů strategického plánu Strategický plán města Olomouce Strategický plán města Olomouce byl schválen v prosinci 2007 zastupitelstvem města o počtu 45 členů, z toho bylo 10 žen tj. 22%. Podrobné generové vyhodnocení cílů strategického

Více

METODA CESTOVNÍCH NÁKLADŮ (TRAVEL COST METHOD, TCM)

METODA CESTOVNÍCH NÁKLADŮ (TRAVEL COST METHOD, TCM) PŘEDSTAVENÍ VÝZKUMU METODY CESTOVNÍCH NÁKLADŮ CHKO Jizerské hory Janov nad Nisou 25. až 31. července 2005 METODA CESTOVNÍCH NÁKLADŮ (TRAVEL COST METHOD, TCM) Historie: od 1949, navrhl Harold Hotelling

Více

Strategický plán města Frýdlant

Strategický plán města Frýdlant C. GLOBÁLNÍ SWOT ANALÝZA Globální SWOT analýza je zásadním analytickým výstupem, který v dalším procesu tvorby strategického plánu slouží jako výchozí podklad pro formulaci návrhových cílů a aktivit. Jednotlivé

Více

Chotěbudice - aktualizace rozboru udržitelného rozvoje území obce

Chotěbudice - aktualizace rozboru udržitelného rozvoje území obce Chotěbudice - aktualizace rozboru udržitelného rozvoje území obce zpracovaná v souladu s ustveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást 3. úplné aktualizace územně analytických

Více

VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMICKÁ V PRAZE FAKULTA MEZINÁRODNÍCH VZTAHŮ

VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMICKÁ V PRAZE FAKULTA MEZINÁRODNÍCH VZTAHŮ VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMICKÁ V PRAZE FAKULTA MEZINÁRODNÍCH VZTAHŮ Obor: Cestovní ruch Analýza cestovního ruchu Chorvatska Diplomová práce Autor: Bc. Petra Jelínková Vedoucí práce: Ing. Zdenka Petrů Prohlášení:

Více

VĚTRNÉ ELEKTRÁRNY A CHARAKTER, RÁZ A IDENTITA KULTURNÍ KRAJINY

VĚTRNÉ ELEKTRÁRNY A CHARAKTER, RÁZ A IDENTITA KULTURNÍ KRAJINY VĚTRNÉ ELEKTRÁRNY A CHARAKTER, RÁZ A IDENTITA KULTURNÍ KRAJINY Workshop Větrné elektrárny a životní prostředí 10.3.2009 Jindřichův Hradec doc.ing.arch Ivan Vorel, CSc katedra urbanismu a územního plánování

Více

PROJEKTY ROP Střední Morava turistická destinace Moravská jantarová stezka

PROJEKTY ROP Střední Morava turistická destinace Moravská jantarová stezka Střední Morava Sdružení cestovního ruchu PROJEKTY ROP Střední Morava turistická destinace Moravská jantarová stezka Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova: Evropa investuje do venkovských oblastí

Více

ANALÝZA POTŘEB UŽIVATELŮ STATISTIKY

ANALÝZA POTŘEB UŽIVATELŮ STATISTIKY ANALÝZA POTŘEB UŽIVATELŮ STATISTIKY VYBRANÝCH SEKTORŮ CESTOVNÍHO RUCHU NA ÚZEMÍ ČR Prezentace Praha, 30. srpna 2010 Předmětné sektory a jednotlivé fáze projektu Předmětné sektory Hromadná a individuální

Více

Právní omezení rekreačních aktivit vyplývající z legislativy ochrany přírody. Jaroslav Knotek Ústav aplikované a krajinné ekologie

Právní omezení rekreačních aktivit vyplývající z legislativy ochrany přírody. Jaroslav Knotek Ústav aplikované a krajinné ekologie Právní omezení rekreačních aktivit vyplývající z legislativy ochrany přírody Jaroslav Knotek Ústav aplikované a krajinné ekologie Zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny 2 odst. 2 písm. k) Ochrana

Více

Karlovarský kraj problémová analýza

Karlovarský kraj problémová analýza Karlovarský kraj problémová analýza RNDr. Jan Vozáb, PhD Analýza rozvojových charakteristik a potřeb kraje Makroekonomický vývoj Internacionalizace ekonomiky Odvětvová specializace kraje Znalostní ekonomika

Více

Cestovní ruch. VY_32_INOVACE_Z.3.25 PaedDr. Alena Vondráčková 2.pololetí školního roku 2012/2013

Cestovní ruch. VY_32_INOVACE_Z.3.25 PaedDr. Alena Vondráčková 2.pololetí školního roku 2012/2013 Název vzdělávacího materiálu: Číslo vzdělávacího materiálu: Autor vzdělávací materiálu: Období, ve kterém byl vzdělávací materiál vytvořen: Vzdělávací oblast: Vzdělávací obor: Vzdělávací předmět: Tematická

Více

Počet obcí se statutem města. Počet obyvatel Rozloha (km 2 ) Počet obcí Počet částí obcí

Počet obcí se statutem města. Počet obyvatel Rozloha (km 2 ) Počet obcí Počet částí obcí 2.1. Území, sídelní struktura, dostupnost Charakter území a sídelní struktura městského a venkovského prostoru (a také rozdíly mezi nimi) jsou do značné míry dány samotnými kritérii, pomocí nichž byly

Více

Spokojenost občanů s místním společenstvím

Spokojenost občanů s místním společenstvím Spokojenost občanů s místním společenstvím Ukazatel kvality života (Evropský indikátor udržitelného rozvoje A1) Průzkum Spokojenost občanů s místním společenstvím, ve kterém jsou zjišťovány názory, postoje,

Více

Územní plánování v obci a udržitelný rozvoj

Územní plánování v obci a udržitelný rozvoj Foto: František Maršálek Ústav územního rozvoje Územní plánování v obci a udržitelný rozvoj (metodika pro obce) Rozvoj ve všech oblastech www.mmr.cz Informace o metodice Metodika je výstupem výzkumného

Více

NÁVRH ZADÁNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU HAVRANÍKY. prosinec 2007. Návrh Zadání ÚP Havraníky Stránka 1

NÁVRH ZADÁNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU HAVRANÍKY. prosinec 2007. Návrh Zadání ÚP Havraníky Stránka 1 NÁVRH ZADÁNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU HAVRANÍKY prosinec 2007 Návrh Zadání ÚP Havraníky Stránka 1 Městský úřad ve Znojmě, odbor rozvoje (dále jen úřad územního plánování), který na žádost obce Havraníky pořizuje

Více

VHODNÉ AKTIVITY. rekonstrukce, revitalizace a jiná opatření k zachování a obnově přírodních a kulturních atraktivit

VHODNÉ AKTIVITY. rekonstrukce, revitalizace a jiná opatření k zachování a obnově přírodních a kulturních atraktivit PRIORITNÍ OSA 2 ROZVOJ POTENCIÁLU PŘÍRODNÍCH A KULTURNÍCH ZDROJŮ PRO PODPORU ZAMĚSTNANOSTI VHODNÉ AKTIVITY Detailní specifikace aktivit podporovaných v rámci prioritní osy 2 Rozvoj potenciálu přírodních

Více

Manuál návrhu možného systému řízení, koordinace a financování cestovního ruchu v kraji a v jeho turistických oblastech

Manuál návrhu možného systému řízení, koordinace a financování cestovního ruchu v kraji a v jeho turistických oblastech Manuál návrhu možného systému řízení, koordinace a financování cestovního ruchu v kraji a v jeho turistických oblastech (na příkladu Jihočeského kraje zkrácená verze) Úvod V současné době je jedním z nejnaléhavějších

Více

STRATEGICKÝ PLÁN ROZVOJE MĚSTA PŘÍBRAM NA OBDOBÍ LET 2014-2020

STRATEGICKÝ PLÁN ROZVOJE MĚSTA PŘÍBRAM NA OBDOBÍ LET 2014-2020 STRATEGICKÝ PLÁN ROZVOJE MĚSTA PŘÍBRAM NA OBDOBÍ LET 2014-2020 1024 Doc. Ing. Lubor Hruška, Ph.D. a kolektiv PROCES Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s.r.o. a 1 Projekt Zpracování strategického plánu

Více

Výsledky sledování indikátoru ECI/TIMUR A.3: Mobilita a místní přeprava cestujících v Třebíči

Výsledky sledování indikátoru ECI/TIMUR A.3: Mobilita a místní přeprava cestujících v Třebíči Výsledky sledování indikátoru ECI/TIMUR A.3: Mobilita a místní přeprava cestujících v Třebíči Vydala: Týmová iniciativa pro místní udržitelný rozvoj Zpracovala: Michaela Pomališová http://www.timur.cz

Více

Nimpšov - aktualizace rozboru udržitelného rozvoje území obce

Nimpšov - aktualizace rozboru udržitelného rozvoje území obce Nimpšov - aktualizace rozboru udržitelného rozvoje území obce zpracovaná v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást 3. úplné aktualizace územně analytických

Více

Geografie cestovního ruchu

Geografie cestovního ruchu Geografie cestovního ruchu Geografie cestovního ruchu Přednášející: Ing. Lenka Půlpánová, Ph.D., KMG kancelář H-643 (5. p.) e-mail: lenka.pulpanova@tul.cz konzultační hodiny: úterý 7:30-8:30 + po dohodě

Více

Cestovní ruch v Národním parku České. Švýcarsko. Riziko nebo příleţitost? Česko-saské Švýcarsko. www.npcs.cz. Cestovní ruch v NP České.

Cestovní ruch v Národním parku České. Švýcarsko. Riziko nebo příleţitost? Česko-saské Švýcarsko. www.npcs.cz. Cestovní ruch v NP České. Česko-saské Cestovní ruch Cestovní ruch v Národním parku České Riziko nebo příleţitost? Česko-saské Cestovní ruch Michaela Andělová České o.p.s. Mgr. Richard Nagel Správa NP České Česko-saské Cestovní

Více

Marketingová studie cestovního ruchu Olomouckého kraje na období

Marketingová studie cestovního ruchu Olomouckého kraje na období Marketingová studie cestovního ruchu Olomouckého kraje na období 2014 2016 Východiska studie Mezi hlavní východiska této studie patří zejména: Koncepce státní politiky cestovního ruchu v ČR na období 2014-2020

Více

Domácí cestovní ruch v Jihočeském kraji

Domácí cestovní ruch v Jihočeském kraji Domácí cestovní ruch v Jihočeském kraji Obsah prezentace Vývoj návštěvnosti domácími turisty Profil návštěvníků Jižních Čech Výzkumy CzechTourism 2 Vývoj návštěvnosti domácími turisty Domácí turisté v

Více

Právní režim ochrany přírody a krajiny. JUDr. Jana Tkáčiková, PhD.

Právní režim ochrany přírody a krajiny. JUDr. Jana Tkáčiková, PhD. Právní režim ochrany přírody a krajiny JUDr. Jana Tkáčiková, PhD. Cíl právní úpravy Zajištění péče o volně žijící živočichy, planě rostoucí rostliny a jejich společenstva, o nerosty, horniny, paleontologické

Více

Cestovní ruch v Plzeňském kraji ve 4. čtvrtletí 2015 a v roce 2015 (předběžné výsledky)

Cestovní ruch v Plzeňském kraji ve 4. čtvrtletí 2015 a v roce 2015 (předběžné výsledky) Cestovní ruch v Plzeňském kraji ve 4. čtvrtletí 2015 a v roce 2015 (předběžné výsledky) Cestovní ruch ve 4. čtvrtletí 2015 V samotném 4. čtvrtletí 2015 navštívilo Plzeňský kraj 119 193 osob, z toho 55,4

Více

DOPLNĚNÍ DAT AKTUALIZACE OD ROKU 2014 V obci byl zaznamenán meziroční ( ) mírný pokles počtu obyvatel, v obci je jich 346.

DOPLNĚNÍ DAT AKTUALIZACE OD ROKU 2014 V obci byl zaznamenán meziroční ( ) mírný pokles počtu obyvatel, v obci je jich 346. Pořadové číslo pro potřeby ÚAP: 15 Obec: KRYŠTOFO ÚDOLÍ DOPLNĚNÍ DAT AKTUALIZACE OD ROKU 2014 V obci byl zaznamenán meziroční (2014-2015) mírný pokles počtu obyvatel, v obci je jich 346. I. ZAMĚSTNANOST

Více

*Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, Zemědělská fakulta České Budějovice ** IDS Praha

*Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, Zemědělská fakulta České Budějovice ** IDS Praha Jan Těšitel* Drahomíra Kušová* Karel Matějka** Martin Kuš* *Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, Zemědělská fakulta České Budějovice ** IDS Praha České Budějovice, září 2013 CÍL Cílem dotazníkového

Více

PLÁN OCHRANY A KONCEPCE REGENERACE KRAJINNÉ PAMÁTKOVÉ ZÓNY A PROBLÉMY DOSTUPNOSTI INFORMACÍ O KULTURNÍ KRAJINĚ PRO ÚZEMNÍ PLÁNOVÁNÍ

PLÁN OCHRANY A KONCEPCE REGENERACE KRAJINNÉ PAMÁTKOVÉ ZÓNY A PROBLÉMY DOSTUPNOSTI INFORMACÍ O KULTURNÍ KRAJINĚ PRO ÚZEMNÍ PLÁNOVÁNÍ PLÁN OCHRANY A KONCEPCE REGENERACE KRAJINNÉ PAMÁTKOVÉ ZÓNY A PROBLÉMY DOSTUPNOSTI INFORMACÍ O KULTURNÍ KRAJINĚ PRO ÚZEMNÍ PLÁNOVÁNÍ doc.ing.arch. Ivan Vorel, CSc, Ing.arch. Simona Švecová Katedra urbanismu

Více

MINISTERSTVO ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ 100 10 PRAHA 10 - VRŠOVICE, Vršovická 65

MINISTERSTVO ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ 100 10 PRAHA 10 - VRŠOVICE, Vršovická 65 MINISTERSTVO ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ 100 10 PRAHA 10 - VRŠOVICE, Vršovická 65 V Praze dne: 26. 1. 2015 Č. j.: 5429/ENV/15 ZÁVĚR ZJIŠŤOVACÍHO ŘÍZENÍ podle 10d zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní

Více

MINISTERSTVO ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ 100 10 PRAHA 10 - VRŠOVICE, Vršovická 65

MINISTERSTVO ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ 100 10 PRAHA 10 - VRŠOVICE, Vršovická 65 MINISTERSTVO ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ 100 10 PRAHA 10 - VRŠOVICE, Vršovická 65 V Praze dne: 3. 6. 2014 Č. j.: 38400/ENV/14 ZÁVĚR ZJIŠŤOVACÍHO ŘÍZENÍ podle 10d zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní

Více

Rozbor udržitelného rozvoje území obce návrh 06/2014 Ctiněves

Rozbor udržitelného rozvoje území obce návrh 06/2014 Ctiněves Rozbor udržitelného rozvoje území obce návrh 06/2014 Ctiněves zpracovaný v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást územně analytických podkladů obce s rozšířenou

Více