SBÍRKA ROZHODNUTÍ A OPATŘENÍ JIHOČESKÉ UNIVERZITY V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH ZEMĚDĚLSKÉ FAKULTY

Transkript

1 SBÍRKA ROZHODNUTÍ A OPATŘENÍ JIHOČESKÉ UNIVERZITY V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH ZEMĚDĚLSKÉ FAKULTY Číslo: prosince 2009 Opatření děkana Zemědělské fakulty Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích ke kvalifikačním, formálním a metodickým požadavkům na závěrečné práce studentů bakalářských a navazujících magisterských oborů Student má v rámci závěrečné práce prokázat schopnost zpracovat samostatně tvůrčím způsobem odborné téma na náležité obsahové a metodologické úrovni, a dále schopnost samostatně pracovat s odbornou literaturou domácí i zahraniční, vyhledávat a třídit informace a zpracovávat je do ucelené podoby s využitím poznatků získaných během studia. Zpracování závěrečné práce je především záležitostí studenta. Vedoucí práce pomáhá studentovi řešit základní otázky metodologické a koncepční. Může jej upozornit na formální nedostatky práce a společně se studentem stanovuje harmonogram jednotlivých etap práce. Téma závěrečné práce musí svým zaměřením odpovídat náplni studijního programu a oboru, který si student zvolil, a také musí mít vztah k odborné problematice pedagogické a vědecké činnosti zajišťované katedrou (obvykle souvislost s výzkumnými úkoly řešenými na katedře), kde byla práce zadána. Základ bakalářských prací (BP) by měl vycházet především z literární rešerše. Získání a vyhodnocení vlastních experimentálních výsledků je podmíněno dobou řešení BP. Experimentální výsledky by měly být opakované s možností statistického vyhodnocení (např. výsledky získané v laboratoři). V případě BP zaměřených na terénní experimenty a závislé na periodicitě vegetačního cyklu by neměly být publikovány výsledky pouze jednoleté. V takovém případě může BP, kromě literárního zpracování tématu, obsahovat i podrobný návrh metodiky (využitelný v případě zpracování diplomové práce v navazujícím magisterském studiu). Diplomové práce (DP) by měly navazovat a rozšiřovat předchozí práci bakalářskou ve všech částech, v každém případě však musí obsahovat unikátní experimentální výsledky (s možností využití nepublikovaných výsledků získaných v rámci řešení BP) s adekvátním statistickým vyhodnocením. Důraz je kladen také na diskusi k získaným výsledkům a správné závěry. Formální a metodické požadavky na závěrečné práce Doporučený minimální rozsah BP je cca normovaných stran textu bez příloh (jedna normovaná strana tvoří řádek s 60 znaky na řádek (85 včetně mezer), maximální rozsah není stanoven (doporučí vedoucí práce). Rozsah DP se pohybuje mezi normovanými stranami. Kratší závěrečné práce je možné vypracovat pouze na základě předchozí domluvy s vedoucím práce. Podobně je nutné s vedoucím práce konzultovat podobu závěrečné práce vymykající se běžnému uspořádání (projekty apod.). Velikost okrajů je stanovena na 2,5 cm na horním, dolním a vnějším okraji, 4 cm na vnitřním okraji stránky, využitelná část stránky má pak rozměr 145 mm x 247 mm. Vnitřní okraj 4 cm zohledňuje úbytek rozměru stránky při vazbě práce. 1

2 Číslování stránek se provádí dole (zápatí). Nedoporučuje se zadávat číslování stránek vlevo či uvnitř, protože čísla by mohla být zakryta v rámci vazby práce. Číslování se tiskne od stránky uvádějící Úvod. Čísla stránek se ovšem počítají již od první vnitřní strany DP. Písmo doporučuje se Times New Roman nebo Arial. Velikost písma textu Arial 11, Times New Roman 12, velikost písma popisující obrázky, grafy, tabulky aj. může mít velikost Řádkování je doporučeno od 1 do 1,5. Pro přehlednost textu je vhodné jednotlivé odstavce oddělovat menšími mezerami (např. na 6 bodů). Členění kapitol kapitoly se číslují arabskými číslicemi od 1 (většinou jde o Úvod), označí se názvy a graficky oddělí. Používá se systém desetinného třídění (1., 1.1, 1.1.1). Doporučuje se používat maximálně tři úrovně číslování kapitol (tj. např. 1. celá kapitola, 1.1 část kapitoly, případně jako část podkapitoly), ve výjimečných případech lze použít úrovně čtyři. U víceúrovňového číslování kapitol se za poslední úrovní tečka nepíše (např ), u jednoúrovňového číslování ano (např. 2.). Úprava textu formát A4 pouze jednostranně. Je třeba dbát na jednoznačnost, objektivnost a srozumitelnost údajů a textu. Práce musí být dobře čitelná, bez překlepů či pravopisných chyb. Jazyková úprava musí odpovídat pravidlům českého pravopisu. Použité časování v textu může mít dvojí podobu (po konzultaci s vedoucím práce). Většinou je používán trpný rod minulého času (bylo určeno, navrhlo se, bylo zjištěno, bylo pozorováno ), v určitých případech lze psát v 1. osobě jednotného čísla (určil jsem, navrhuji, ), možno využít pouze v těch partiích, které jsou vlastní prací autora. První osoba množného čísla není doporučena, protože navozuje zdání autorství více osob. Odkazy v textu jsou nezbytné na obrázky, tabulky, grafy, fotografie a přílohy. Obrázky, tabulky, grafy apod. pokud jsou v textu by měly být zařazeny co nejblíže místu, které na ně odkazuje. Číslování obrázků, tabulek, grafů, fotografií a příloh obrázky, tabulky atd. je nutné oddělit a přiřadit každé skupině objektů samostatné číslování v souvislé řadě (obr. č. 1, obr.č. 2, obr. č. 3, atd.; tab. č. 1, tab. č. 2, tab. č. 3, atd.; foto č. 1, foto č. 2, foto č. 3, atd.; příloha č. 1, příloha č. 2, příloha č. 3, atd.). Grafy mohou být brány jako obrázky. Popisy musí být u každého obrázku, tabulky, grafu a fotografie a pokud nejsou původní musí být označeny předepsanou citací (= odkaz na původní literární zdroj). V případě vlastních fotografií autora nebo originálních (ručních) obrázků může být autorství uvedeno přímo v objektu (nejčastěji v pravém dolním rohu např. Foto: Jan Novák ). Popisek obsahuje číslo a název objektu (obrázku, tabulky, grafu, fotografie) a stručné vysvětlení obsahu. Informace prezentovaná v objektu musí být srozumitelná již ze samotného popisu. Popisy mohou být umístěny nad i pod objekty, avšak zvolený způsob musí být jednotně dodržen v celé práci. Pokud jsou v textu, objektech či v příloze použity jakékoliv značky a symboly je nutné přiložit legendu. Legenda musí být čitelná a obsahovat všechny prvky, které nejsou jinak identifikovatelné. Legenda může být umístěna v rámci popisu pod či nad obrázkem, tabulkou, grafem či přílohou. Totéž platí v případě zkratek. Každá zkratka musí být v místě svého prvního užití rozepsána. V případě značného množství používaných zkratek je možné uvést seznam zkratek a jejich význam jako samostatnou přílohu. Přílohy mohou být odděleny od textové části a v případě jejich většího množství (např. mapy) svázány samostatně. U větších formátů mohou být přílohy umístěny v tubusu označeném etiketou s názvem práce, jménem autora, jménem vedoucího práce, názvem univerzity, fakulty a katedry a rokem vydání. 2

3 Tématické mapy vytvořené diplomantem musí ctít základní kartografická pravidla (např. obsahovat povinné prvky mapy). Platí zejména pro mapy v přílohách. Jednoduché mapky v textu mohou být prezentovány jako obrázek pak platí pravidla pro obrázek. Vědecké (latinské) názvy rostlinných a živočišných taxonů se píší vždy kurzívou. Při první zmínce o taxonu se uvádí český i latinský název, při dalších pouze jeden z nich (ovšem jednotně). Text by měl respektovat základní typografická pravidla, vzhledem k současné (v době tvorby tohoto opatření) neexistenci jednotné typografické normy lze využít např. tyto odkazy: Povinné části závěrečné práce Do závěrečné práce musí být zařazeny v tomto pořadí následující povinné části: desky a titulní list zadání bakalářské, diplomové práce prohlášení autora BP, DP včetně souhlasu s uveřejněním práce abstrakt, klíčová slova (česky a anglicky) nemusí být ve vlastní práci, nutné pro elektronickou verzi ukládanou ve STAGU (viz. příslušná opatření rektora a děkana ZF) obsah BP, DP (s odkazy na čísla stránek) úvod literární přehled řešené problematiky cíle BP, DP (vědecká hypotéza) mohou být případně obsaženy i v úvodu metodika vlastní práce členění se odlišuje dle typu práce výsledky a přínos práce diskuse (může být sloučena s výsledky) závěr přehled použité literatury a zdrojů přílohy datový nosič CD / DVD. Desky a titulní list Na deskách je uveden druh práce (BP, DP), rok vydání a jméno a příjmení autora. Na deskách ani titulním listu nesmí být znak Jihočeské univerzity. Titulní list obsahuje název univerzity, fakulty, katedry, název BP, DP,, jméno a příjmení vedoucího práce s tituly, jméno a příjmení autora a rok vydání (příklad příloha č. 1). Zadání bakalářské, diplomové práce Do jednoho výtisku student zařadí originál zadání (ze STAGu), do dalších výtisků kopie. 3

4 Prohlášení autora BP, DP Student na tomto místě prohlašuje, že se jedná pouze o jeho dílo, předepsanou formulací: Prohlašuji, že svoji bakalářskou diplomovou disertační práci jsem vypracoval/a samostatně pouze s použitím pramenů a literatury uvedených v seznamu citované literatury. Prohlašuji, že v souladu s 47b zákona č. 111/1998 Sb. v platném znění souhlasím se zveřejněním své bakalářské diplomové práce, a to v nezkrácené podobě (v úpravě vzniklé vypuštěním vyznačených částí archivovaných Zemědělskou fakultou JU) elektronickou cestou ve veřejně přístupné části databáze STAG provozované Jihočeskou univerzitou v Českých Budějovicích na jejích internetových stránkách. Datum Podpis studenta (v písemné verzi vlastnoruční podpis ve všech kopiích!) Počet odevzdávaných výtisků závěrečných prací, způsob vazby a termíny odevzdání jsou každoročně specifikovány příslušným sdělením děkana. Detailní metodické informace o zpracovávání závěrečných prací, příklady citací, informační zdroje a další, naleznete v příručce pro diplomanty autor P. Kalač, 2009, na webových stránkách fakulty v sekci informace pro studující. Předkládá: Ing. Karel Suchý, Ph.D. prof. Ing. Miloslav Šoch, CSc. v.r. děkan fakulty 4

5 Příloha č. 1 JIHOČESKÁ UNIVERZITA V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH ZEMĚDĚLSKÁ FAKULTA Studijní program: N4101 Zemědělské inženýrství Studijní obor: Agroekologie Katedra: Katedra biologických disciplín Vedoucí katedry: doc. RNDr. Ing. Josef Rajchard, Ph.D. DIPLOMOVÁ PRÁCE Studium alelopatických vlastností druhů rodu netýkavka (Impatiens L.) Vedoucí diplomové práce: Konzultanti diplomové práce: RNDr. Jan Novák, CSc. RNDr. Jana Nováková, Ph.D. Ing. Karel Suchý, Ph.D. Autor: Bc. Alena Kovářová České Budějovice, duben

6 Pokyny k vypracování tezí závěrečných prací Teze slouží k rychlému seznámení se závěrečnou prací, v případě, že kompletní práce není k dispozici, nebo není dostatek času na její celé prostudování. Měly by být omezeného rozsahu, ale poskytnout všechny základní informace o zaměření práce, jejím průběhu a výsledcích. Doporučeným formátem je A4 a rozsah maximálně do 6 stran včetně titulního listu. Pro jejich vypracování platí stejné pokyny a formální úprava jako při vypracování samotné závěrečné práce. Teze prací s vlastní experimentální částí neobsahují rozsáhlý literární přehled, ale pouze stručný úvod s jasně uvedeným cílem práce. Dále musí být uvedena ve zkrácené verzi metodika, přehledné výsledky s možným uvedením např. jednoho konkrétního grafu, nebo tabulky. Velmi důležitý je závěr obsahující i prvky diskuse. V případě bakalářských prací s charakterem literárního přehledu, by měl autor uvést proč se zabývá tímto tématem. Důležité je stručně shrnout základní poznatky z literatury a v další částí provést jejich syntézu s vlastním komentářem, zdůrazněním např. protichůdných názorů, zlomových momentů dosavadního vývoje problematiky, naznačením hlavních směrů dalšího jejího možného pokračování ap.

7 JIHOČESKÁ UNIVERZITA V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH ZEMĚDĚLSKÁ FAKULTA katedra xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx Studijní program: xxxxxxxxxxxxxxxxxx Studijní obor: xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx TEZE DIPLOMOVÉ PRÁCE Sledování a vyhodnocení obsahu nitrátů ve vybraných druzích zeleniny distribuovaných obchodní sítí města Plzně Vedoucí práce: XXXXXXXXXXX Autor: XXXXXXXXXXX 2012

8 Zelenina je významnou součástí lidské výživy, v níž má nezastupitelné místo vzhledem k obsahu vitamínů, minerálních látek, vlákniny a dalších důležitých látek. Velmi důležitá je především tzv. hrubá vláknina, dnes nazývaná vlákninovým komplexem. Vláknina má nezastupitelný význam v podpoře peristaltiky a správné funkci trávicího ústrojí. Tuto látku lze považovat za preventivní ve vztahu k výskytu rakoviny tlustého střeva. Uvedené onemocnění se bohužel vyskytuje v ČR nejvíce na světě (POKLUDA 2006). Za minimální hranici v konzumaci zeleniny je zdravotníky považováno 90 kg, za ideální stav potom kg na osobu a rok (HLUŠEK 1996). V posledních zhruba šesti letech se však množství konzumované zeleniny rok od roku snižuje. V roce 2005 dosáhla celková spotřeba zeleniny v ČR 77,8 kg na osobu (BUCHTOVÁ 2006). Dusičnany jsou přirozenou součástí okolního prostředí. Jsou přítomny v půdě, ve vodě, v poživatinách rostlinného a živočišného původu, mohou být obsaženy i ve vzduchu a v atmosféře (MÍČA, VOKÁL A PENK 1991). V nepříznivých růstových podmínkách či při příliš vysokých koncentracích dusíku v půdnímu roztoku se dusičnany v rostlině nadměrně akumulují (PEKÁRKOVÁ 2002). V rostlinných produktech určených pro výživu člověka i hospodářských zvířat se v tomto případě stávají významným antinutričním faktorem. Reakcí dusitanů se sekundárními nebo terciálními aminy vznikají N-nitrosloučeniny, u nichž byl prokázán karcinogenní účinek (ZRŮST a VOKÁL 1998). Podle schopnosti akumulovat dusičnany lze zeleniny a okopaniny rozdělit do tří skupin, a to na plodiny: - s vysokým obsahem dusičnanů (nad 1000 mg.kg -1 ), kam náleží salát, špenát, pekingské a čínské zelí, ředkev, ředkvička, celer, kukuřice cukrová. - se středním obsahem dusičnanů (250 až 1000 mg.kg -1 ), kam patří zelí, kapusta, květák, lilek, petržel, mrkev, brokolice, česnek, brambory - s nízkým obsahem dusičnanů (pod 250 mg.kg -1 ), kam se řadí růžičková kapusta, cibule, rajčata, hrách, artyčoky, chřest, okurky (VELÍŠEK 2002). Také kolísání obsahu dusičnanů v rámci určitého orgánu je velmi široké. Zvláště v listech se vyskytují někdy extrémně rozdílné hodnoty (řapíky - čepele) (PRUGAR, HADAČOVÁ 1994). Kumulaci dusičnanů v rostlině ovlivňuje celá řada faktorů, které působí zpravidla ve vzájemné interakci. Z vegetačních podmínek hlavně dostatek světla rozhodujícím způsobem snižuje obsah dusičnanů v rostlinách (PRUGAR, HADAČOVÁ 1995). 1

9 Cílem této práce bylo prostřednictvím zjišťování obsahu dusičnanů v běžných druzích zeleniny a v bramborách přispět ke sledování zdravotní nezávadnosti zeleniny distribuované do obchodní sítě města Plzně v letech Ke stanovení obsahu dusičnanů v jednotlivých vzorcích zeleniny byla použita metoda měření iontově selektivní elektrodou. Jedná se o jednoduchou metodu vedoucí k rychlému získání potřebných údajů. Analyzované vzorky zeleniny pocházely především z obchodního domu Kaufland v Plzni. Od dubna 2005 do února 2007 bylo odebíráno přibližně ve čtrnáctidenních intervalech dvanáct druhů zeleniny a brambor. Při volbě odebíraných druhů bylo snahou získat zástupce jednotlivých skupin zeleniny (košťálové, plodové, listové, kořenové a cibulové). U všech odebíraných druhů zeleniny byla také pravidelně zjišťována země původu. Získané vzorky byly co nejrychleji pečlivě označeny a zmraženy na teplotu -18 C, při které byly uchovány až do následného vyhodnocení v laboratoři následujícím postupem. Z připraveného průměrného vzorku se naváží 3-5 g hmoty, která se smíchá s 50 ml extrakčního roztoku a zhomogenizuje se v mixéru. Takto vzniklá stejnorodá směs se přelije do kádinky a nechá se sedimentovat 15 minut. Následně se extrakt filtruje přes řídkou gázu a jímá do kádinky o objemu 50 ml. Filtrát se okamžitě měří ponořením dusičnanové ISE a referenční kalomelové elektrody s dvojitým solným mostem. Po ustálení elektrického potenciálu se na dostatečně citlivém mv-metru odečte potenciál v mv. Kalibrační křivky se sestaví pomocí standardních roztoků (alespoň dva), které se připraví ředěním zásobního roztoku o koncentraci 1000 ppm NO - 3. Koncentrace standardních roztoků se zvolí tak, aby koncentrace NO - 3 iontů měřených vzorků byla mezi koncentracemi obou standardů. Ředění se provádí extrakčním roztokem. Při měření potenciálu standardů se měří nejdříve standard o vyšší koncentraci NO - 3. V období od dubna 2005 do února 2007 bylo odebráno a následně vyhodnoceno celkem 539 vzorků dvanácti druhů zeleniny a brambor. V tabulce č. 1 je uveden celkový počet analyzovaných vzorků u jednotlivých druhů zeleniny a počet vzorků, u nichž byly zjištěny nadlimitní koncentrace dusičnanů. U jednotlivých druhů zeleniny byla dle možností zjišťována také země původu. Z celkového množství 539 odebraných vzorků pocházelo z tuzemska 40 % vzorků. Ze zemí EU bylo do ČR dovezeno 58 % a ze třetích zemí 2 % vzorků použitých k analýze. Z celkového množství 539 odebraných a analyzovaných vzorků došlo k překročení přípustného množství nitrátů u 72 vzorků, které tvoří 13 % kontrolovaného množství. 2

10 Tab. č. 1: Početní zastoupení analyzovaných vzorků a průměrné obsahy dusičnanů u jednotlivých druhů zelenin v letech v mg NO 3 -.kg -1 č. hmoty Komodita n N+ % N+ průměr medián min max s Brambory rané Brambory pozdní Kedluben Květák Zelí bílé Okurka Paprika Rajče Mrkev Petržel Ředkvička Řepa červená Salát ledový Pór Celkem n - počet analyzovaných vzorků, N+ - počet nadlimitních nálezů, % N+ - podíl nadlimitních nálezů v %, průměr - aritmetický průměr souboru výsledků, medián - střední hodnota souboru, min - nejnižší hodnota souboru výsledků, max - nejvyšší hodnota souboru výsledků, s - směrodatná odchylka Státní zemědělská a potravinářská inspekce odebrala na území města Plzně v rozmezí let celkem 19 vzorků sledovaných druhů zeleniny a brambor. Nadlimitní nálezy obsahu dusičnanů byly zjištěny u 2 kontrolovaných vzorků. Příklad naměřených hodnot obsahu dusičnanů v jednotlivých vzorcích kedlubny udává graf č. 1. Červená úsečka znázorňuje nejvyšší přípustné množství dusičnanů vyjádřené v mg NO 3 -.kg -1 čerstvé hmoty. Graf č. 1: Obsah NO 3 - v mg.kg -1 v kedlubnách mg NO3 -.kg datum odběru 3

11 Z naměřených výsledků, které vycházejí z tabulky č. 1, vyplývá, že v rozmezí let bylo největší množství vzorků s nadlimitním nálezem nitrátů zjištěno u kedluben. Povolenému limitu nevyhovělo 59 % analyzovaných vzorků. Větší počet nevyhovujících vzorků byl zjištěn také u ředkviček 40 %, brambor (rané i pozdní) 16,7 %, petržele 15,4 %, řepy 14,8 % a zelí 13,3 %. Jako zcela bezproblémové druhy zeleniny se z hlediska kumulace nitrátů jevily květák, mrkev a pór, u nichž ani v jednom případě nedošlo k překročení vyhláškou stanoveného nejvyššího přípustného množství, a to i přesto, že mrkev i květák většina autorů řadí k částečně problematickým druhům. I přes občasný vyšší výskyt dusičnanů v zelenině, nepředstavuje konzum zeleniny pro člověka zdravotní riziko. Naopak při její konzumaci převládají pozitivní účinky na lidské zdraví. Mezi nitráty konzumovanými v zelenině a ohrožením zdraví byla zjištěna záporná korelace, tzn. čím větší byla konzumace zeleniny, tím menší byla úmrtnost na některé druhy rakoviny, např. žaludku (FLOHROVÁ 1990). Zelenina představuje významnou, nutričně cennou součást lidské výživy - vzhledem k obsahu vitamínů, minerálních látek, vlákniny apod. Navíc tyto látky omezují redukci nitrátů na nitrity, a tím brání jejich nepříznivému působení. Přestože více než 13 % vzorků překročilo povolený limit dusičnanů, obecně lze říci, že předpokládaný pozitivní vliv spotřeby zeleniny hraje významnější roli než potenciální rizika plynoucí z možného předávkování dusičnany. Zelenina proto i nadále představuje významnou složku lidské výživy a nebylo by správné její příjem omezovat. 4

12 SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY 1. BUCHTOVÁ, I.: Situační a výhledová zpráva. Zelenina. Praha, Ministerstvo zemědělství ČR, FLOHROVÁ, A.: Dusíkaté hnojení zeleniny z hlediska ekologického a nutričního. Praha, ÚVTIZ, 1990, s HLUŠEK., J.: Základy výživy a hnojení zeleniny a ovocných kultur. Praha, Institut výchovy a vzdělávání Ministerstva zemědělství ČR, 1996, s MÍČA, B., VOKÁL, B., PENK, J.: Dusičnany v bramborách a možnost snížení jejich obsahu. Praha, Ministerstvo zemědělství ČR, 1991, s PEKÁRKOVÁ, E.: Pěstujeme mrkev, ředkvičky, celer a další kořenové zeleniny. Praha, Grada, 2004, s PEKÁRKOVÁ, E.: Pěstujeme salát, špenát a další listové zeleniny. Praha, Grada, 2002, s PEKÁRKOVÁ, E.: Pěstujeme zdravou zeleninu. Praha, Státní nakladatelství technické literatury, 1992, s PELEŠKA, S.: Pěstujeme zeleninu. Praha, Mona, 1992, s POKLUDA, R.: Význam a nutriční hodnota zeleniny. Zahradnictví, 6, 2006, s PRUGAR, J., HADAČOVÁ, V.: Vliv agrotechniky na obsah dusičnanů v zelenině a bramborách: (studijní zpráva), Praha, ÚZPI, 1995, s PRUGAR, J., HADAČOVÁ, V.: Vliv výživy dusíkem na kumulaci dusičnanů v zelenině: (studijní zpráva). Praha, Ústav zemědělských a potravinářských informací, 1994, s SEMLER, M. a kol.: Iontově selektivní elektrody a jejich využití v potravinářské a zemědělské praxi. Praha, Středisko technických informací potravinářského průmyslu, 1990, s VALŠÍKOVÁ, M.: O dusičnanoch v zelenine. Zahradnictví, 6, 2006, s VELÍŠEK, J.: Chemie potravin 3. Tábor, Ossis, 2002, s ZRŮST, J., VOKÁL, B.: České bramborářství a kvalitní konzumní brambory. Úroda, tematická příloha Brambory, 11, 1998, s