MENDELOVA UNIVERZITA V BRNĚ. Fakulta regionálního rozvoje a mezinárodních studií

Transkript

1 MENDELOVA UNIVERZITA V BRNĚ Fakula regionálního rozvoje a mezinárodních sudií Analýza vývoje porodnosi v okrese Blansko Bakalářská práce Auor: Pavla Šěpánová Vedoucí práce: PhDr. Dana Hübelová, Ph.D. Brno 0

2 Absrak Předměem éo bakalářské práce je analýza vývoje porodnosi v okrese Blansko v leech Analýza rendu byla prováděna prosřednicvím vybraných demografických charakerisik, keré s porodnosí úzce souvisí (porodnos, plodnos, poraovos). Pro predikci budoucího vývoje někerých demografických ukazaelů byly použiy meody vyrovnávání časových řad vhodnou rendovou funkcí. Bakalářská práce se skládá z eoreické čási, kde jsou vysvěleny základní demografické a saisické pojmy a charakerisiky související s vývojem procesu porodnosi. Teno vývoj je zpracován v prakické čási práce. Klíčová slova: porodnos, plodnos, poraovos, časové řady, okres Blansko Absrac This bachelor hesis deals wih he analysis of he developmen of birh rae in Blansko disric in a ime period of 0 years ( ). Some demographic characerisics closely associaed wih he birh rae (e.g. feriliy and aborion rae) were used o analyse rend. For he predicion of he developmen of some demographic characerisics in near fuure was carried ou ime series analysis. This hesis includes eoreical par where he erms and characerisics are inroduced and pracical par wih he analysis of he developmen of birh rae in Blansko disric. Key words: birh rae, feriliy, aborion rae, ime series, Blansko disrik 3

3 Prohlášení Prohlašuji, že jsem uo bakalářskou práci na éma Analýza vývoje porodnosi v okrese Blansko vyvořila samosaně s použiím lieraury uvedené v seznamu. V Brně dne. Pavla Šěpánová 4

4 Poděkování Na omo mísě bych chěla poděkova vedoucí bakalářské práce PhDr. Daně Hübelové, Ph.D. za odborné vedení práce, cenné rady, podporu a rpělivos při jejím vyváření. 5

5 Obsah Úvod a cíl práce Úvod Cíl práce... 9 Lierární přehled Definování pojmů demografie, demografická reprodukce Demografické událosi Prameny demografických údajů Sčíání lidu Běžná evidence přirozené měny Běžná evidence migrací Populační regisr Zvlášní šeření....4 Demografické ukazaele Poměrná čísla exenziní Poměrná čísla inenziní Obecné a specifické míry Poměrná čísla srovnávací Demografické charakerisiky ýkající se porodnosi Plodivos Porodnos a plodnos Hrubá míra porodnosi Obecná míra plodnosi Specifická míra plodnosi Vývoj plodnosi Reprodukční období Čisá míra reprodukce Hrubá míra reprodukce Proces porodnosi Klasifikace narozených Poraovos

6 .6 Populační poliika... 3 Maeriál a meodika Časové řady Srovnaelnos údajů v časové řadě Základní charakerisiky časových řad Přísupy k modelování časových řad Popis rendové složky Meody odhadu paramerů rendových funkcí Lineární rend Parabolický rend Exponenciální rend Modifikovaný rend Logisický rend Gomperzova křivka Výsledky práce a diskuse Okres Blansko Geografická charakerisika Socioekonomická charakerisika Demografická charakerisika Hrubá míra porodnosi Predikce hrubé míry porodnosi Obecná míra plodnosi Specifické míry plodnosi Pohlaví narozených Průměrný věk maky při porodu Legiimia narozených Hrubá míra poraovosi Predikce hrubé míry poraovosi Obecná míra poraovosi Závěr Seznam použié lieraury

7 7 Přílohy Mapa s polohou okresu Blansko v rámci České republiky Tabulka poču obyvael v okrese Blansko Tabulka s průměrného věku obyvael okresu Blansko Tabulka hrubé míry porodnosi Tabulka obecné míry plodnosi Tabulka specifických měr plodnosi v okrese Blansko Tabulka specifických měr plodnosi v Jihomoravském kraji Tabulka poču narozených podle pohlaví Tabulka průměrného věku maky při porodu Tabulka průměrného věku maky při. porodu Tabulka legiimiy narozených Tabulka hrubé míry poraovosi Tabulka obecné míry poraovosi

8 Úvod a cíl práce. Úvod Plodnos a porodnos paří mezi nejdůležiější demografické procesy, díky kerým vzniká nový lidský živo. Na vývoji porodnosi závisí budoucnos celé lidské populace. V dnešní době je reprodukční chování poenciálních rodičů považováno za problém. Po roce 989 se v České republice změnily společenské prioriy a nasala změna ve vývoji porodnosi. Lidé odsouvají založení rodiny na pozdější věk a redukují poče narozených děí. Se snahou počí díě v pozdějším věku se zvyšuje riziko samovolných poraů nebo dokonce i neplodnosi. Porodnos do určié míry ovlivňuje i populační poliika sáu například sanovením výše porodného, nebo rodičovských příspěvků. Tao bakalářská práce je zaměřena na vývoj porodnosi v okrese Blansko. Ten paří mezi ypicky průmyslový okres a v současné době se vzpamaovává z ekonomické krize. Dochází k rozšiřování průmyslových zón a vyváření nových pracovních mís. Dá se předpokláda, že ao mísa přilákají pracovní sílu v reprodukčním věku, a dojde k růsu porodnosi. Tao práce je rozdělena do ří čásí. První z nich je eoreická čás, ve keré jsou vysvěleny základní demografické pojmy související s porodnosí. Další oddíl je meodická čás, kerá přibližuje saisické meody a posupy použié k analýze porodnosi. Poslední čásí éo práce je čás prakická, kde jsou vyčísleny a zobrazeny výsledky analýzy porodnosi v okrese Blansko.. Cíl práce Cílem éo bakalářské práce je provés analýzu vývoje porodnosi v okrese Blansko. Vývoj porodnosi a poraovosi bude vyhodnocen pomocí analýzy časových řad. Tao práce je zaměřena na vývoj v posledních 0 leech, ze kerých jsou v době zpracování dosupná daa, edy na období Analyzován bude jen proces a vývoj plodnosi a porodnosi bez párání po příčinách, keré můžou jeho průběh ovlivni. U vývoje porodnosi a poraovosi bude vyvořena predikce do roku 0. Výsledky analýzy vývoje porodnosi v okrese Blansko budou porovnány s vývojem éo demografické charakerisiky v Jihomoravském kraji a v České republice. 9

9 Lierární přehled. Definování pojmů demografie, demografická reprodukce Podle Kalibové (00) je demografie vědní obor, kerý se zabývá sudiem reprodukce lidských populací. Předměem demografie je demografická neboli populační reprodukce, kerou chápeme jako neusálou obnovu populací v důsledku probíhajících procesů rození a umírání (Vysoupil a Tarabová, 004). Od demografické reprodukce je nuno odliši ermín populační vývoj, kerý v sobě zahrnuje i prosorovou mobiliu obyvaelsva, nazývanou éž mechanická měna neboli migrace (Kalibová, 00).. Demografické událosi S procesem demografické reprodukce jsou spojeny demografické událosi (jevy). Kromě narození, úmrí a porau se za demografické událosi považují i sňaek, rozvod, ovdovění, nemoc, apod., neboť mají přímý vliv na proces porodnosi a úmrnosi (Kalibová, 00). Cílem demografického zkoumání, prováděného řadou demografických, saisických i jiných meod, je poda nejen obraz o časoprosorových variacích úrovně, srukury a dynamiky demografických jevů a procesů v konkréních populacích, ale i posihnou obecné vzahy a zákoniosi demografických jevů a procesů i demografického chování v jejich souvislosi se sociální realiou (Roubíček, 997)..3 Prameny demografických údajů K omu, aby bylo možné zkouma demografické jevy, je pořeba o nich získa demografické informace. Lze vymezi pě ypů saisického popisu, keré jsou pramenem demografických a geodemografických da (Vysoupil a Tarabová, 004): Sčíání lidu Běžná evidence přirozené měny včeně někerých dalších jevů Běžná evidence migrací Populační regisr Zvlášní šeření (např. populačního klimau) 0

10 .3. Sčíání lidu Je souborná saisická akce sběru, uspořádání, zhodnocení, analýzy a publikování vybraných demografických, ekonomických a sociálních údajů. Výsledky poskyují informace o savu, poču, rozmísění a srukuře obyvaelsva k určiému okamžiku (Kalibová, 00)..3. Běžná evidence přirozené měny Běžná evidence přirozené měny je založena na povinné regisraci všech narození, úmrí a sňaků na maričních odděleních obecních či měsských úřadů. Pořebné údaje o nich se odesílají Českému saisickému úřadu, kde se výsledky cenrálně zpracovávají (Roubíček, 997)..3.3 Běžná evidence migrací Je vedena odděleně pro vnirosání a zahraniční migraci. Základní údaje o sěhování se zpracovávají na základě Hlášení o sěhování (Vysoupil a Tarabová, 004)..3.4 Populační regisr Populační regisry spočívají v průběžné regisraci obyvael daného sáu. Každý jednolivec je do regisru zařazen pod svým rodným číslem a jeho údaje jsou průběžně doplňovány (Vysoupil a Tarabová, 004)..3.5 Zvlášní šeření Jde zpravidla o jednorázové akce sloužící k doplnění nebo akualizaci da ze sčíání lidu a evidenci obyvaelsva (Vysoupil a Tarabová, 004)..4 Demografické ukazaele Podle Kalibové (00) se za demografické ukazaele považují všechna základní i analyická daa, kerá se vzahují k jednolivým složkám procesu demografické reprodukce, j. k úmrnosi, porodnosi, sňaečnosi, rozvodovosi, nemocnosi a poraovosi. Základní demografická daa získáme z výsledků sčíání lidu, evidence přirozené měny, evidence migrací, z různých výběrových šeření či regisrů obyvaelsva (viz.3). Jsou o např. celkový poče obyvael, poče narozených apod.

11 Základem demografické analýzy je věcné, časové nebo prosorové srovnávání ěcho údajů. K hlubšímu poznání podsay demografických jevů nebo procesů však nelze dospě pouze na základě absoluních údajů, je řeba z nich vypočía analyická daa - základní demografické ukazaele (Vysoupil a Tarabová, 004). Analyická daa se dělí na (Kalibová 00): Poměrná čísla exenziní (ukazaele) Poměrná čísla inenziní (míry, kvocieny) Poměrná čísla srovnávací (indexy).4. Poměrná čísla exenziní V případě, že porovnáváme dva sejnorodé údaje ve sejném časovém okamžiku a ve shodném prosorovém vymezení, pak vypočené relaivní číslo určuje srukuru daného celku. Obvykle je vyjádřeno v procenech a nazýváno poměrným číslem srukury nebo poměrným číslem exenzivním (Kalibová 00)..4. Poměrná čísla inenziní Vznikají vydělením různorodých údajů, když jednoky vyjádřené ve jmenovaeli jsou nosielem událosí nebo jevu vyjádřeného v čiaeli a nazývají se míry (Vysoupil a Tarabová, 004). Při výpoču měr je poče jednoek ve jmenovaeli udáván buď ke sředu sledovaného inervalu, nebo je vypočíán průměr z počáečního a koncového savu - jedná se edy o zv. sřední sav obyvael. Míry se dělí do následujících skupin (Kalibová, 00): V první skupině je nosielem událosí výhradně a čás populace, u keré může k událosi dojí, např. první sňaky u svobodných osob. Další skupinou jsou zv. redukované míry, neboť u nich u populace uvedené ve jmenovaeli může, ale aké nemusí ke sledované událosi dojí. Tao specifikace se redukuje buď vzhledem k rodinnému savu, nebo vzhledem k délce rvání. Mezi poměrná čísla inenziní se řadí aké kvocieny, keré se od měr liší ím, že jednoky ve jmenovaeli nejsou vymezeny pouze jako nosielé jevů uváděných v čiaeli, ale přímo jako exponovaný soubor, u kerého yo jevy mohou nasa (Kalibová, 00).

12 .4.3 Obecné a specifické míry Lze rozlišova obecné (celkové) nebo specifické (diferenční) míry podle oho, zda jsou vypočeny za celou populaci nebo její čás (Vysoupil a Tarabová, 004)..4.4 Poměrná čísla srovnávací Vznikají jako podíl dvou absoluních čísel vymezených různě časově nebo prosorově (Vysoupil a Tarabová, 004). Indexy se časo aké používají k charakerisice různých vývojových rendů (Kalibová, 00)..5 Demografické charakerisiky ýkající se porodnosi.5. Plodivos Podle Roubíčka (997) je plodivos (fekundia) schopnos muže, ženy či páru plodi, resp. rodi děi. Fyziologická neschopnos plození se nazývá neplodnos neboli serilia. U žen rozeznáváme primární seriliu, kdy žena není schopna počí, donosi a porodi díě, a sekundární nebo aké následnou seriliu, kerá se v průběhu živoa ženy objeví po narození jednoho nebo více děí (Pavlík a Kalibová, 005)..5. Porodnos a plodnos Porodnos (naalia) je obecný pojem vyjadřující proces rození. Teno proces je vedle úmrnosi základní složkou demografické reprodukce (Kalibová, 00). Plodnos (ferilia) je výsledný efek plodivosi a je vyjádřena počem narozených děí (Kalibová, 00). Oba ukazaele se do určié míry vzájemně překrývají a mohou se alernova. Poče děí, keré se páru narodí, nezávisí jen na jeho plodivosi, ale i na jeho reprodukčním chování. Podle Pavlíka a Kalibové (005) se dle způsobu reprodukčního chování rozdělují páry na plánující páry, keré regulují poče narozených děí a inervaly mezi jejich narozením, a neplánující páry, keré svoji plodnos neplánují. Plánované rodičovsví směřuje k plánování poču narozených děí v souladu s přáním páru nebo předpokládaným zájmem společnosi. K omuo regulování slouží běžně dosupné anikoncepční prosředky a meody. Podle Kalibové (00) je úroveň porodnosi ovlivněna i populační poliikou sáu, i když v omo případě obvykle pouze krákodobě. 3

13 .5.3 Hrubá míra porodnosi Tao charakerisika procesu rozmnožování populace je poměr živě narozených a sředního savu obyvaelsva. Vyjadřuje poče děí narozených na 000 obyvael sředního savu. Výsledek se vyjadřuje v. (Koschin, 005): živě N..poče všech živě narozených v roce S..sřední sav obyvaelsva v roce n = N živě S.5.4 Obecná míra plodnosi Je definována jako poměr poču živě narozených děí na 000 žen v reprodukčním věku (Kalibová, 00). Tao skupina žen se nazývá rodivý koningen (viz..5.7), (Koschin, 005): f = živě N...poče všech živě narozených v roce živě F..sřední sav rodivého koningenu v roce N F.5.5 Specifická míra plodnosi Tao charakerisika se počíá pouze pro ženy a ukazuje, jak plodnos mění svoji hodnou spolu s věkem ženy (Klufová a Poláková, 00). Specifické míry plodnosi se počíají jako (Koschin, 005): jednoleá x= 5,6,...,49 f, x = N živě, x F, x pěileá x= 5,0,,45 5 f, x = N F ž, x, x živě N, x F, x..poče živě narozených v roce, ženám ve věku x..sřední sav žen ve věku x v roce 4

14 .5.6 Vývoj plodnosi Vývoj plodnosi se dává do souvislosi s procesem modernizace, kerý se projevuje ve řech oblasech: echnickými, kulurními a srukurálními změnami. Mezi echnické změny, keré významně ovlivňují plodnos, paří možnosi anikoncepce a poraů a meody asisované reprodukce. Zásadními kulurními změnami jsou především rosoucí demokracie (j. zrovnoprávnění ve všech sférách lidského živoa) a sekularizace (omezování církevního vlivu), jež se projevují například změnou posoje k manželsví, kohabiaci (j. mimomanželskému soužií), rozvodům a k hodnoě rodiny a díěe. Srukurální změny, j. změny srukury společnosi v souvislosi s přechodem ke znalosní společnosi, vyvolávají pořebu dalšího vzdělávání, keré je pro seberealizaci víceméně nezbyné, ale dosává se do rozporu s reprodukční úlohou jedince. (Koschin, 005).5.7 Reprodukční období Reprodukční období, nebo aké rodivý věk, je období, během kerého je žena schopna oěhoně a rodi děi. Pro účely saisiky je reprodukční období u žen obvykle vymezeno věkem 5-49 le (Pavlík a Kalibová, 005). Podle Koschina (005) se ao skupina žen nazývá rodivý koningen..5.8 Čisá míra reprodukce Přesná inerpreace oho ukazaele podle Koschina (005) je: poče děvča, keré by se v průměru narodily jedné ženě při neměnné plodnosi a neměnné úmrnosi do 50-i le. δ...poče děvča mezi narozenými L x...poče prožiých le R N = δ 49 x= 5 l L x ( 0) f x f x..empirické hodnoy specifických měr plodnosi l ( 0) poče živě narozených Čisá míra reprodukce říká, zda by se populace při současné plodnosi a úmrnosi zvěšovala či zmenšovala (neuvažujeme o migraci). Pokud (Koschin, 005): 5

15 R N =, pak by každá žena nahradila sama sebe v průměru jednou holčičkou a populace by zůsávala sále sejná - zv. prosá reprodukce R N >, pak by každá žena nahradila sama sebe v průměru více než jednou holčičkou a populace by rosla - zv. rozšířená populace R N <, pak by žena v průměru nenahradila ani sama sebe a populace by ubývala - zv. zúžená reprodukce.5.9 Hrubá míra reprodukce Na rozdíl od čisé míry reprodukce eno ukazael předpokládá nulovou úmrnos. Jeho inerpreace je: poče děvča, keré by se v průměru narodily jedné ženě při neměnné plodnosi a nulové úmrnosi do 50 le (Koschin, 005). δ...poče děvča mezi narozenými = δ f x..empirické hodnoy specifických měr plodnosi R B 49 x= 5 f x.5.0 Proces porodnosi Celý proces porodnosi začíná oplodněním lidského vajíčka. V biologickém smyslu začíná živo právě v okamžiku počeí. V omo smyslu hovoříme o vniroděložním živoě, kerý rozdělujeme na dvě období. Na období prvních osmadvacei ýdnů ěhoensví (gravidiy) a na období pozdější až do obvyklého ukončení ěhoensví (Roubíček, 997). Pokud ěhoensví rvá alespoň 37 ýdnů, j. obvyklou dobu rvání ěhoensví, mluvíme o včasném porodu a jeho výsledkem je donošené díě. Těhoensví ukončené před normální délkou ěhoensví se označuje jako předčasný porod nebo předčasné narození a jeho výsledkem je nedonošené díě (Pavlík a Kalibová, 005). Od roku 950 exisuje mezinárodní definice narození podle Mezinárodní zdravonické organizace (World Healh Organizaion - WHO), kerá říká, že narození je úplné vypuzení nebo vyněí plodu z ěla mačina (Koschin, 005). Porod může bý jednoduchý nebo vícečený (porod dvojča, rojča, vícerča). Trvaloli ěhoensví déle než 8 ýdnů, označuje se jeho ukončení vypuzením plodu (živého nebo mrvého) jako porod, časnější vypuzení nebo vyněí plodu označujeme jako pora nebo přerušení ěhoensví (Roubíček, 997). 6

16 .5. Klasifikace narozených Pro analýzy porodnosi není důležiá jen kvaniaivní, ale i kvaliaivní sránka. Podle oho, co se v evidenci demografických událosí zjišťuje, jsou dány znaky, podle kerých jsou narozené děi klasifikovány a říděny. V naší saisice se zjišťuje vialia, legiimia, zralos, pořadí a v neposlední řadě pohlaví. U narozených se rvalé bydlišě určuje podle rvalého bydlišě maky. Podle Koschina (005) se do narozených na daném území v naší saisice počíají i a jen i narození, jejichž maka měla v době porodu na daném území rvalé bydlišě..5.. Pohlaví Poměr pohlaví při narození se charakerizuje ak zvaným sekundárním poměrem pohlaví (nazvaným éž sekundární index maskuliniy), což je poče chlapců připadajících na jedno děvče mezi narozenými (Koschin, 005). Sekundární index maskuliniy vypočíáme ak, že podíl narozených chlapců mezi všemi narozenými děmi v daném roce vydělíme podílem narozených dívek mezi všemi narozenými. Když výsledné číslo vynásobíme isícem, dosaneme výsledek v promilích. Podle Koschina (005) je podíl víceméně neměnný a u děvča je roven asi okolo 0,485 a 0,55 u chlapců..5.. Vialia Vialiou se rozumí, zda jde o živě narozené či mrvě narozené plody. Podle Mezinárodní zdravonické organizace (World Healh Organizaion - WHO) je plod považován za živě narozený, jesliže vykazuje alespoň jednu ze známek živoa, za keré jsou považovány srdeční ep, dýchání, pulsace pupečníku a akivní pohyb koserního svalsva. Jen pokud narozený plod nevykázal žádnou z ěcho akivi, je považován za mrvě narozený (Koschin, 005). Podle vyhlášky Minisersva zdravonicví ČSR č. /988 Sb., o povinném hlášení ukončení ěhoensví, úmrí díěe a úmrí maky, ze dne se narozením živého díěe rozumí jeho úplné vypuzení nebo vyněí z ěla mačina, jesliže díě projevuje alespoň jednu ze známek živoa a má porodní hmonos: a) 500 g a vyšší nebo b) nižší než 500 g, přežije-li 4 hodin po porod 7

17 Úroveň vialiy v populaci se počíá pomocí indexu mrvorozenosi (Koschin, 005):.časové období mrvě N im = N N...poče mrvě narozených v období N.poče všech narozených v období mrvě Legiimia Podle Roubíčka (997) je klasifikace novorozenců podle legiimiy závislá na rodinném savu maky v době porodu nebo i v době počeí. Přísně vzao, může sice bý legiimní (manželské) díě definováno jako díě, jehož oec a maka žili spolu v manželsví v době jeho počeí, obecně však za manželské považují i děi, keré sice vzešly z předmanželských počeí, ale jejich rodiče uzavřeli sňaek ješě před jejich narozením. To jsou děi z zv. předmanželských koncepcí (Kalibová, 00). Nemanželské (nelegiimní) díě je pak obecně akové díě, jehož rodiče nebyli v době jeho narození formálně spojeni sňakem. Takové nemanželské díě může bý podle někerých právních sysémů svým ocem uznáno (aniž oec a maka uzavřou sňaek) nebo později legiimováno (zejména uzavřením sňaku jeho rodičů) Zralos Zralos plodu vyjadřuje jeho připravenos ží ve vnějším svěě a eoreicky je o poměrně komplikovaný aribu, kerý lékaři popisují několika veličinami. Saisika ovšem pořebuje charakerisiku jednoduchou, kerá se dá snadno a rychle zjisi. Proo zralos plodu ve saisickém smyslu je něco jiného, než zralos v lékařském pojeí (Koschin, 005). Pro určení supně zralosi novorozencem používá hodnocení podle celkového somaického vývoje díěe, j. zejména podle porodní váhy a porodní délky. Zralé je každé díě z jednoduchého porodu, keré při narození vážilo alespoň 500 g, nebo měřilo 48 cm (jeden znak sačí), u vícečených porodů se za zralé díě považuje každé, keré při porodu vážilo alespoň 800 g, nebo měřilo alespoň 45 cm. (Roubíček, 997) 8

18 .5..5 Pořadí Podle Pavlíka a Kalibové (005) jsou narozené děi klasifikovány podle pořadí díěe, j. děi prvního pořadí, druhého pořadí ad. Pořadí narozených je obvykle určováno podle poču všech předchozích děí narozených mace, nebo pouze podle poču děí z nynějšího manželsví Socioekonomická skupina V současné době je jedinou socioekonomickou charakerisikou, kerou demografická saisika zjišťuje, nejvyšší dosažené vzdělání (Koschin, 005). Je známo, že ženy s dosaženým vyšším vzděláním mívají děi v pozdějším věku, a v důsledku oho mají méně děí, než ženy s nižším vzděláním. Průměrný věk maky v době porodu lze vypočía z pěileých specifických měr jako vážený arimeický průměr sředů inervalů s vahami, keré předsavují specifické míry porodnosi (Klufová a Poláková, 00): x..věk maky v době porodu x hmp x x = hmp x hmp x..hrubá míra porodnosi ve věku x.5. Poraovos Sudium poraovosi navazuje na analýzu procesu demografické reprodukce, neboť poraovos úzce souvisí nejen s novorozeneckou úmrnosí ale i s porodnosí, resp. mrvorodnosí (Kalibová, 00). Jelikož mezinárodní definice porau neexisuje, v České republice se podle vyhlášky Minisersva zdravonicví ČSR č. /988 Sb., o povinném hlášení ukončení ěhoensví, úmrí díěe a úmrí maky poraem rozumí (Klufová a Poláková, 00): Ukončení ěhoensví ženy, při němž: a) plod neprojevuje ani jednu ze známek živoa a jeho porodní hmonos je nižší než 000 g, a pokud ji nelze zjisi, jesliže je ěhoensví kraší než 8 ýdnů, b) plod projevuje alespoň jednu ze známek živoa a má porodní hmonos nižší než 500 g, ale nepřežije 4 hodin po porodu, x x 9

19 c) z dělohy ženy bylo vyňao plodové vejce bez plodu anebo ěhoenská sliznice. Ukončení mimoděložního ěhoensví anebo umělé přerušení ěhoensví provedené podle zvlášních předpisů. Úroveň poraovosi úzce souvisí se způsoby omezování plodnosi, s propagací a šířením anikoncepčních prosředků a s celkovým populačním klimaem v zemi. Výsky samovolných poraů je spojován s kvaliou živoního prosředí, výživy a s živoním sylem (Klufová a Poláková, 00)..5.. Typy poraů V demografické saisice exisuje několik ypů poraů. O samovolný (sponánní) pora jde v případě samovolného vypuzení plodu z mačiny dělohy před ukončením 8. ýdne ěhoensví. Legálně lze v České republice uměle přeruši ěhoensví do. ýdne. Po dosažení. ýdne lze ěhoensví přeruši jen ve výjimečných případech. Jde-li o ohrožení živoa ženy, nebo bylo prokázáno ěžké poškození plodu. Dalším ypem je ukončení mimoděložního ěhoensví. Bohužel se vyskyují i zv. kriminální poray, což jsou poray, keré si žena přivodí sama nebo ho nedobrovolně provede jiná osoba (Klufová a Poláková, 00)..5.. Hrubá míra poraovosi Podle Kalibové (00) je hrubá míra poraovosi definovaná jako poče všech poraů na 000 obyvael sředního savu: A..poče všech poraů S..sřední sav obyvael A hmpo = 000 S.5..3 Obecná míra poraovosi Obecná míra poraovosi udává poče poraů na 000 žen v reprodukčním věku: A ompo = 000 F A..poče všech poraů F..sřední sav rodivého koningenu 0

20 .5..4 Index poraovosi Index poraovosi je poměr poču poraů a narozených ve sledovaném období: A poče všech poraů N celkový poče narozených ipo = A N *00.6 Populační poliika Podle Roubíčka (997) sice populační poliika není součásí demografie, ale svou problemaikou s ní nepochybně souvisí. Řada demografických analýz a prognóz vede k závěrům, keré časo přímo nabízejí návrhy populačně - poliických opaření. V oblasi porodnosi rozlišujeme poliiku prenaální (snaha o zvýšení plodnosi) a poliiku aninaální (snaha omezi počení růs populace snížením plodnosi). U prenaální poliiky se opaření věšinou zaměřují na porodné, placenou maeřskou dovolenou, maeřský příspěvek, slevy na daních pro rodiny s děmi a na doace děských a školských zařízení. Mezi prosředky aninaální poliiky paří liberalizace a dosupnos anikoncepce, legalizace inerrupcí, zvyšování sňakového věku, propagace plánovaného rodičovsví a snižování poču děí v rodině nebo krácení finančních dávek na děi ve vyšším pořadí. (Vysoupil a Tarabová, 004) V České republice nasala změna v demografickém chování především po roce 989. Palá a Maca (004) uvádí, že charakerisickým znakem éo eapy společenského vývoje je přechod k západoevropskému modelu reprodukčního chování. Podle Dufka a Minaříka (007) se eno nový syl živoa spolu s někerými dalšími fakory projevil negaivně u porodnosi.

21 3 Maeriál a meodika Daa pro uo bakalářskou práci byla čerpána z webových sránek českého saisického úřadu a saisických ročenek, keré eno úřad každoročně vydává. Jednalo se především o demografické údaje pro okres Blansko, Jihomoravský kraj a pro celé území České republiky. Získaná daa byla zpracována v aplikaci Microsof Office Excel. Pro odhad budoucího vývoje byly použiy saisické meody pro vyrovnání časových řad rendovou funkcí. Pro lepší ilusraci vývoje demografických jevů v čase, jsou výsledky prezenovány v grafech a abulkách. 3. Časové řady Časová řada jsou věcně a prosorově srovnaelné hodnoy pozorování jisé veličiny (ukazaele) a jsou jednoznačně uspořádány ve směru rosoucího času. (Budíková a kol., 00) Analýzou časových řad se pak rozumí soubor meod, keré slouží k popisu ěcho řad a případně k předpovídání jejich budoucího chování. Časové řady se obvykle určiým způsobem člení. Základní druhy časových řad se rozlišují podle (Hindls a kol. 004): časového hlediska na časové řady inervalové a na časové řady okamžikové periodiciy, s jakou jsou údaje v řadách sledovány, na časové řady roční a na časové řady krákodobé druhu sledovaných ukazaelů na časové řady primárních ukazaelů a na časové řady sekundárních charakerisik způsobu vyjádření údajů na časové řady naurálních ukazaelů a na časové Inervalové časové řady řady peněžních ukazaelů Inervalovou časovou řadou se rozumí řada inervalového ukazaele, j. ukazaele, jehož velikos závisí na délce inervalu, za kerý je sledován. Pro ukazaele ohoo ypu je možné voři součy. Inervalové ukazaele se mají vzahova ke sejně dlouhým inervalům, proože v opačném případě by šlo o srovnání zkreslené. Abychom zjisili srovnaelnos, časo přepočíáváme všechna období na jednokový časový inerval. Tao operace se nazývá očišťování časových řad od důsledků kalendářních variací.

22 Údaje, očišěné na kalendářní dny, dosaneme jako (Hindls a kol., 004): ( 0) y = y y..hodnoa očišťovaného ukazaele v příslušném dílčím období roku k..poče kalendářních dní v příslušném dílčím období roku k..průměrný poče kalendářních dní v dílčím období roku k k Okamžikové časové řady Okamžikové časové řady se vzahují k určiému okamžiku. Proože prosý souče za několik za sebou jdoucích hodno okamžikových ukazaelů nedává reálný smysl, shrnují se řady ohoo ypu pomocí speciálního průměru. Teno průměr, počíaný z časové řady okamžikových ukazaelů, se nazývá chronologický průměr. Je-li délka mezi jednolivými časovými okamžiky sejná, vzorec chronologického průměru bude (Hindls a kol., 004): y = y + y y, y,,y k.hodnoy okamžikových ukazaelů k.časové okamžiky + y + y3 y k k + y k = y + y y k k + y k Nebude-li délka mezi jednolivými časovými okamžiky konsanní, je nuné jednolivé dílčí průměry váži délkami příslušných inervalů (Hindls a kol., 007): y = y + y d + y d + y + d y, y,,y k.hodnoy okamžikových ukazaelů k.časové okamžiky d i jednolivé délky inervalů 3 d y d k k + y k d k 3

23 Krákodobé časové řady Časové rozpěí mezi rozhodnými okamžiky u okamžikové časové řady, resp. délka období u inervalové časové řady, se nazývá periodicia časové řady. Je-li ao periodicia kraší než jeden rok, mluvíme o krákodobých časových řadách (Hindls a kol., 004). Dlouhodobé časové řady Je-li periodicia roční nebo ješě delší než roční, hovoříme o dlouhodobých časových řadách (Hindls a kol., 004). Časové řady primárních ukazaelů Primární ukazaele jsou ukazaele zjišťované přímo (neodvozené). Jde o ukazaele, kde můžeme jednoznačně urči yp charakerisiky, saisické jednoky i saisického znaku (Hindls a kol, 004). Časové řady sekundárních ukazaelů Ukazaelé sekundární (odvozené) mohou vznika rojím způsobem (Hindls a kol., 004): jako funkce (zpravidla rozdíl či podíl) různých primárních ukazaelů jako funkce různých hodno éhož primárního ukazaele jako funkce dvou či více primárních ukazaelů (např. relaivní ukazaele) 3.. Srovnaelnos údajů v časové řadě Předím, než použijeme k analýze údajů v časové řadě odpovídající saisické meody, musíme se přesvědči o om, zda jsou jednolivé údaje skuečně srovnaelné z věcného, prosorového a časového hlediska. Pokud jde o věcnou srovnaelnos, je řeba mí na zřeeli, že časo sejně nazývané ukazaele nemusí bý vždy sejně obsahově vymezené. Mění-li se během času obsahové vymezení ukazaele, jsou údaje časové řady nesrovnaelné. Pod prosorovou srovnaelnosí chápeme možnos používa údaje v časových řadách, vzahující se ke sejným geografickým územím. Časová srovnaelnos údajů je problémem zejména u inervalových ukazaelů časových řad, j. u ukazaelů, jejichž velikos závisí na délce inervalu. (Hindls a kol., 004) 4

24 3.. Základní charakerisiky časových řad Mezi základní meody u časových řad paří vizuální analýza chování ukazaele využívající grafů spolu s určováním elemenárních saisických charakerisik. Pomocí vizuálního rozboru grafického záznamu průběhu časové řady můžeme rozpozna např. dlouhodobou endenci v průběhu řady či někeré periodicky se opakující vývojové změny apod. K základním charakerisikám řadíme (Hindls a kol., 007):. diference: (=,3,..,n)..časové období y.hodnoy v časovém období y -.hodnoy v časovém období - = y y. diference (=3,4,,..,n)..časové období. diference =... diference mezi časovým období a (-) Tempo růsu (koeficien růsu) (=3,4,,..,n)..časové období y.hodnoy v časovém období y -.hodnoy v časovém období - k = y y Průměrné empo růsu (geomerický průměr z jednolivých emp růsu) k ( k k... k ) n = k, k 3,..,k n...jednolivá empa růsu = n 3 n kk3... k n 5

25 3..3 Přísupy k modelování časových řad Tradičním výchozím principem modelování časových řad je jednorozměrný model (Hindls a kol., 004): y = f (=,,,..,n)..časové období y...hodnoa modelovaného ukazaele v čase ε..hodnoa náhodné složky v čase (, ε ) K jednorozměrným modelům se v zásadě přisupuje rojím způsobem (Hindls a kol., 007): a) Klasický model, kde jde pouze o popis forem pohybu. Teno model vychází z dekompozice řady na čyři složky časového pohybu a yo složky voří sysemaickou čás průběhu časové řady. Časovou řadu edy lze dekomponova na: Trendovou složku T Sezónní složku S Cyklickou složku C Náhodnou složku ε Vlasní var rozkladu může bý dvojího ypu: ) Adiivní y = T + S + C + ε (=,,n)..časové období T...rendová složka v časovém období S.sezónní složka časového období C.cyklická složka ε..náhodná složka Y. eoreická (sysemaická) složka ve varu T + S + C 6

26 ) Muliplikaivní y = T S C ε (=,,n)...časové období T...rendová složka v časovém období S..sezónní složka časového období C.cyklická složka ε.náhodná složka Trendem rozumíme hlavní endenci dlouhodobého vývoje hodno analyzovaného ukazaele v čase. Trend může bý rosoucí, klesající nebo konsanní. U konsanního rendu hodnoy ukazaele dané časové řady v průběhu sledovaného období mohou kolísa kolem určié, v podsaě neměnné úrovně (Hindls a kol., 007). b) Box-Jenkinsova meodologie považuje za základní prvek konsrukce modelu časové řady náhodnou složku, jež může bý vořena korelovanými náhodnými veličinami. c) Spekrální analýza umožní provés expliciní popis periodického chování časové řady a především vysopova y významné složky periodiciy, keré se podílejí na věcných vlasnosech zkoumaného procesu. V éo koncepci není sěžejním fakorem časová proměnná, ale právě fakor frekvenční. Vedle jednorozměrných modelů se lze seka i s modely založenými na předpokladu, že vývoj analyzovaného ukazaele není ovlivňován pouze časovým fakorem, ale i řadou jiných ukazaelů. Modely ohoo ypu se nazývají vícerozměrné modely a vyjadřují se ako (Hindls a kol., 000): ( x, x,...,, ε ) = f, x n x,x, x n ukazaele ovlivňující analyzovaný ukazael y y 7

27 3. Popis rendové složky Popis endence vývoje analyzované řady je jedním z nejdůležiějších úkolů analýzy časových řad. Nejpoužívanější z velkého okruhu rendových funkcí jsou následující (Hindls a kol., 004): Lineární rend, parabolický rend, exponenciální rend Modifikovaný exponenciální rend, ligisický rend, Gomperzova křivka 3.. Meody odhadu paramerů rendových funkcí Nejužívanější meodou odhadu paramerů rendových funkcí je meoda nejmenších čverců, kerá je použielná v případě, že zvolená rendová funkce je lineární v paramerech. Touo meodou lze získa přímo odhady paramerů lineární a parabolické rendové funkce. (Hindls a kol., 004) 3.. Lineární rend Je nejčasěji používaným ypem rendové funkce. Jeho značný význam spočívá jednak v om, že jej můžeme použí vždy, chceme-li alespoň orienačně urči základní směr vývoje analyzované časové řady, a jednak v om, že v určiém omezeném časovém inervalu může slouži jako vhodná aproximace jiných rendových funkcí. Lineární rend vyjádříme ve varu (Hindls a kol. 007): β 0 a β...neznámé paramery (=,,,n)..časová proměnná K odhadu paramerů β 0 a β (označíme je symboly b 0 a b ) použijeme s ohledem na o, že funkce je lineární z hlediska paramerů, meodu nejmenších čverců, kerá dává nejlepší nevychýlené odhady. To znamená vyřeši dvě normální rovnice (Hindls a kol., 007): T = β + = nb = b 0 β + b b symbolem se vždy rozumí souče přes od do n, j. y y n = 8

28 9 Řešením sousavy normálních rovnic jsou odhady paramerů: 3..3 Parabolický rend Podle Hindlse a kol. (007) má parabolický rend podobu: β 0,β,β 3...neznámé paramery (=,,,n)..časová proměnná Proože i ao rendová funkce je lineární z hlediska paramerů, použijeme k odhadu paramerů meodu nejmenších čverců. Znamená o řeši ři normální rovnice (Hindls a kol., 007): Za planosi podmínky 0 = k, k(=,3,5, ) nalezneme z druhé rovnice odhad parameru β ve varu Zbývající paramery získáme řešením normálních rovnic odkud 0 = = y y b b y b 0 T β β β + + = + + = + + = + + = b b b y b b b y b b nb y = y b + = + = b b y b nb y ( ) = = n y y n b n y y b i i i i

29 3..4 Exponenciální rend Podle Hindlse a kol. (007) lze eno yp rendové funkce zapsa ve varu β 0 a β...neznámé paramery rendu (=,,,n) časová proměnná T = β 0 β Tao funkce není z hlediska paramerů lineární a nelze k odhadu paramerů použí meodu nejmenších čverců. K počáečnímu odhadu paramerů se proo používá různých meod, nejčasěji meody linearizující ransformace. Při éo meodě provedeme logarimickou ransformaci a dosaneme (Hindls a kol., 007): log T = log β 0 + log β Vyjdeme-li z ohoo varu, můžeme k odhadu použí meodu nejmenších čverců, j. bude plai Q ( log y log ) T = Sesavíme dvě rovnice log y i = n log b 0 + log b Řešením sousavy normálních rovnic získáme odhady paramerů b 0 a b. Posup lze i nadále zlehči, zvolíme-li časovou proměnnou splňující podmínku k= 0, (k=,3,5, ). Tak získáme řešení 3..5 Modifikovaný rend log y = log b Modifikovaný (exponenciální) rend má podobu (Hindls a kol., 007): i log b 0 log b = = 0 + log b log y n i log yi kde β > 0 ξ,β 0,β...neznámé paramery rendu T = ξ + β 0 β 30

30 Teno yp rendové čáry náleží do kaegorie funkcí, majících ve vývoji asympou. Používá se hlavně v siuacích, kdy podíly sousedních hodno prvních diferencí údajů analyzované řady y, =,,,n, jsou přibližně konsanní, j. oscilující servale kolem určié hodnoy Logisický rend Logisická funkce byla původně odvozena jako křivka vyjadřující biologický růs populací za podmínek omezených zdrojů. Paří mezi rendové funkce s kladnou horní asympoou a jedním inflexním bodem. Podle ypického průběhu se éo skupině křivek říká S-křivky. Na rozdíl od předchozích ypů rendových funkcí je logisická rendová funkce vyjadřována v různých varech. Mezi nejčasější paří například (Hindls a kol., 007): kde β 0 > 0, β > 0 T ξ = + β β ξ,β 0,β...neznámé paramery rendu 3..7 Gomperzova křivka Paří rovněž do skupiny S-křivek, ale na rozdíl od logisického rendu je asymerická. Věšina jejich hodno oiž leží až za inflexním bodem, edy za bodem, kde konvexní průběh křivky se mění v konkávní. Gomperzova křivka má var (Hindls a kol., 007): 0 kde ξ..konsana udávající horní mez β T = ξβ 0 Základem echniky odhadu paramerů modelu Gomperzovy křivky je linearizující logarimická ransformace ypu: logt = logξ + β log β0 3

31 4 Výsledky práce a diskuse 4. Okres Blansko Okres Blansko zahrnuje 8 měs, 9 měsysů a 99 obcí. Hlavním sídlem okresu je měso Blansko, keré je spolu s Boskovicemi obcí s rozšířenou působnosí. Podle českého saického úřadu byla husoa zalidnění k.. 00 vyčíslena na 4 osob na km. 4.. Geografická charakerisika Okres se nachází na severu Jihomoravského kraje. Se svojí rozlohou 863 km je druhý nejmenší okres v omo kraji. Jeho hranice voří pě sousedních okresů. Na jihu je o Brno- venkov a na jihozápadě okres Vyškov, keré aké spadají do Jihomoravského kraje. Z kraje Olomouckého je východním sousedem okres Prosějov. Na severu voří hranici s okresem Sviavy, kerý paří do Pardubického kraje. Západním sousedem je okres Žďár nad Sázavou z kraje Vysočina (viz Příloha 7.). Okresem proékají řeky Punkva a Sviava. 4.. Socioekonomická charakerisika Okres Blansko se řadí mezi radičně průmyslovou oblas. V současné době se rozvíjí průmyslové zóny v Boskovicích a Blansku. Sídlí zde řada srojírenských podniků. Mezi ně paří ČKD Blansko Srojírny a.s. a ČKD Blansko Engineering a.s., Mera Blansko a.s., aj. V okrese je k dispozici 3 zdravonických zařízení, z oho dvě nemocnice. Porodnice je zde jen jedna a o ve měsě Boskovice Demografická charakerisika poče obyvael celkem muži ženy rok Obr. : Poče obyvael v okrese Blansko v leech (zdroj: ČSÚ, vlasní zpracování) 3

32 43 4 průměrný věk muži ženy rok Obr. : Průměrný věk mužů a žen v okrese Blansko v leech (zdroj: ČSÚ, vlasní zpracování) V leech docházelo v okrese Blansko k mírnému růsu poču obyvael (viz Příloha 7.). Jak je vidě na obrázku, převládá zde poče žen. Průměrný věk obyvael na omo území neusále rose. Jak je parné z Obrázku, v blanenském okrese jsou ženy sarší než muži zhruba o 3 roky (viz Příloha 7.3) poče obyvael ženy rok Obr. 3: Poče žen v reprodukčním věku v okrese Blansko v leech (zdroj: ČSÚ, vlasní zpracování) Na obrázku 3 je znázorněn vývoj poču žen v reprodukčním období během sledovaných desei le. Od roku 000 do roku 004 v okrese Blansko žen v omo věku ubývalo. Od roku 005 jejich poče s mírnými výkyvy soupá. 33

33 Tab. : Přirozený přírůsek v okrese Blansko v leech (zdroj: ČSÚ) rok narození zemřelí přirozený přírůsek Tab. : Migrační přírůsek v okrese Blansko v leech (zdroj: ČSÚ) rok přisěhovalí vysěhovalí migrační přírůsek V abulce jsou vyjádřeny hodnoy určující přirozený přírůsek. Od roku 000 do roku 006 byl přirozený přírůsek záporný. To znamená, že bylo méně narozených, než zemřelých. Od roku 006 se přirozený přírůsek změnil na kladný a převažoval poče narozených děí nad zemřelými. V abulce jsou hodnoy migračního přírůsku. Ten byl v blanenském okrese v leech 000 až 009 vždy kladný. To znamená, že zde bylo více přisěhovalých, než vysěhovalých. V roce 006 a 007 došlo k velkému nárůsu přisěhovalých, proože byly dokončeny savby nových byových jednoek ve měsě Blansko, což je hlavní sídlo ohoo okresu. 34

34 4. Hrubá míra porodnosi Blan JMK ČR Obr. 4: Hrubá míra porodnosi v okrese Blansko, Jihomoravském kraji a v České republice v leech (zdroj: ČSÚ, vlasní zpracování) rok Z Obrázku 4 je parné, že na území blanenského okresu se hrubá míra porodnosi od roku 000 do roku 006 mírně zvyšovala. Velký nárůs nasal v roce 007, kdy poče živě narozených děí činil 7, což je o 9 více než v roce 006. Nejvyšší hodnoa hrubé míry porodnosi je vykazována v roce 008, kdy se narodilo 59 děí a empo přírůsků se oproi roku 007 zvýšilo zhruba o %. V roce 009 došlo k poklesu narozených děí na poče 9 (viz Příloha 7.4). Z Obrázku 4 je zřejmé, že výkyvy hodno hrubé míry porodnosi v okrese Blansko byly znaelné v porovnání s hodnoami v Jihomoravském kraji a v České republice. Zejména omu ak bylo v roce 006, kdy hrubá míra porodnosi v blanenském okrese nepřekročila hodnou 0, zaímco v Jihomoravském kraji činila hodnoa 0,7 a v celé České republice 0,3. Naopak v roce 008 se v Jihomoravském kraji i na území České republiky narodilo méně děí na 000 obyvael sředního savu než v okrese Blansko. V roce 009 na území celé České republiky, Jihomoravského kraje i blanenského okresu došlo k poklesu hodno hrubé míry porodnosi (viz Příloha 7.4). 4.. Predikce hrubé míry porodnosi Ukazael hrubé míry porodnosi má ve sledovaném období rosoucí lineární rend. Lineární přímka má var T = 7, , 35. Při zachování ohoo rendu hodnoa hrubé míry porodnosi v roce 0 vzrose na,3, jak znázorňuje Obrázek 5. 35

35 3 promile hrubá míra porodnosi rend rok Obr. 5: Vývoj hodno hrubé míry porodnosi v okrese Blansko v leech (zdroje: ĆSÚ, vlasní zpracování) 4.3 Obecná míra plodnosi Blansko JMK ČR rok Obr. 6: Obecná míra plodnosi v okrese Blansko, Jihomoravském kraji a v České republice v leech (zdroj: ČSÚ, vlasní zpracování) Z obrázku 6 lze vyčís, že od roku 000 do roku 007 byla obecná míra plodnosi v okrese Blansko vždy nižší než na území Jihomoravského kraje a celé České republiky. Křivka vývoje obecné míry plodnosi v Jihomoravském kraji kopíruje vývoj na území celé České republiky. V roce 003 se hodnoy v blanenském okrese velmi přiblížili hodnoám Jihomoravského kraje (viz Příloha 7.5). V leech 005 a 006 je nejvíce parný rozdíl mezi hodnoami Jihomoravského kraje a České republiky ve srovnání s hodnoami v okrese Blansko. V roce 006 byla míra obecné plodnosi v blanenském okrese 38,4, v Jihomoravském kraji 4,5 a na území celé České republiky 4. 36

36 Roku 007 se v blanenském okrese narodilo 43,6 děí na 000 žen v reprodukčním věku a empo přírůsků se ak na rozdíl roku 006 zvýšilo o 3%. V roce 008 došlo ke zlomu a hrubá míra plodnosi v okrese Blansko vzrosla nad hodnoy Jihomoravského kraje i celé České republiky. Hodnoy v blanenském okrese v omo roce činily 49,5, zaímco v Jihomoravském kraji 47,4 a na území celé České republiky 47,. K omuo růsu v okrese Blansko došlo kvůli poklesu poču žen v reprodukčním věku. V roce 009 obecná míra plodnosi klesala v České republice, Jihomoravském kraji i v okrese Blansko. 4.4 Specifické míry plodnosi věk 5-9 věk 0-4 věk 5-9 věk věk věk rok Obr. 7: Specifické míry plodnosi v okrese Blansko v leech (zdroj: ČSÚ, vlasní zpracování) Obrázek 7 znázorňuje vývoj poču živě narozených děí na 000 žen sředního savu v reprodukčním období, rozdělených do pěileých věkových skupin v okrese Blansko. Hodnoy specifické míry plodnosi se u žen ve věku 5-9 a le v průběhu sledovaných desei le éměř neměnily a zůsávaly na sejné úrovni (viz Příloha 7.6). K mírnému růsu narozených děí došlo u věkové skupiny le. Na 000 žen sředního savu v omo věku se v roce 000 narodilo, děí a v roce 009 o bylo 9,7 děí. Jedinou věkovou skupinou, kde během sledovaného období došlo k poklesu specifických měr plodnosi, jsou ženy ve věku 0-4 le. V roce 000 se na 000 žen sředního savu éo věkové skupině narodilo 69,7 děí a v roce 009 klesl poče na 4, děí. U žen ve věku 5-9 le specifické míry plodnosi v leech 000 až 004 mírně 37

37 rosly. V roce 005 a 006 došlo k poklesu sledovaných hodno, ale v roce 007 nasal jejich prudký růs. V roce 008 se na 000 žen sředního savu éo věkové skupiny narodilo 4,5 děí. Tao věková skupina byla během sledovaného období v rození děí nejprodukivnější. Z Obrázku 7 je parné, že nejvěší růs specifické míry plodnosi nasal u věkové skupiny le. V roce 000 se na 000 žen sředního savu éo věkové skupiny žen narodilo 35,4 děí a o dese le později, v roce 009 se poče narozených děí zvýšil až na 97,5 děí. (viz Příloha 7.6) věk 5-9 věk 0-4 věk 5-9 věk věk věk rok Obr. 8: Specifické míry plodnosi v Jihomoravském kraji v leech (zdroj: ČSÚ, vlasní zpracování) Obrázek 8 znázorňuje vývoj poču živě narozených děí na 000 žen sředního savu v reprodukčním období, rozdělených do pěileých věkových skupin na území Jihomoravského kraje. Podobně jako v okrese Blansko, ak i v Jihomoravském kraji se hodnoy specifických měr plodnosi příliš neměnily u žen ve věkových skupinách 5-9 a le (viz Příloha 7.7). V roce 000 se narodilo 4 děí na 000 žen sředního savu ve věku le. Během sledovaného období hodnoy specifické míry plodnosi rosly a v roce 009 se narodilo 36,9 děí na 000 žen sředního savu ve věku le. Poče děí nerozených ženám ve věkové skupině 0-4 le neusále klesá. V roce 000 se na 000 žen sředního savu v omo věku narodilo 65, děí a v roce 009 klesl jejich poče na 4. Nejvíce konsanní je průběh růsu specifických měr plodnosi u žen ve věku 5-9 le. U éo věkové skupiny docházelo k posupnému lineárnímu růsu hodno specifických měr plodnosi. Z Obrázku 8 je na první pohled parné, že nejvěší 38

38 růs specifických měr ve sledovaných desei leech byl u žen ve věkové skupině le. V roce 000 se 000 žen sředního savu v omo věku narodilo 4 děí. V roce 009 vzrosl eno poče na 98,8 děí. 4.5 Pohlaví narozených poče narozených chlapci dívky rok Obr. 9: Poče narozených podle pohlaví v okrese Blansko v leech (zdroj: ČSÚ, vlasní zpracování) V roce 000 se v okrese Blansko narodilo celkem 879 děí, z oho 465 chlapců a 44 dívek (viz Příloha 7.8). Z Obrázku 9 je parné, že v roce 00 přišlo na svě více dívek než chlapců. Z celkového poču narozených bylo 5,5 % dívek a 47,5 % chlapců. Teno sav není příliš obvyklý. Je známo, že se věšinou rodí více chlapců než děvča. V roce 00 se siuace opě obráila a chlapci vořili dokonce 54 % a dívky jen 46 %. V leech 003 a 004 byl podíl narozených dívek a chlapců velmi vyrovnaný. Od roku 005 až do roku 009 se sav mezi narozenými neměnil a převažoval poče chlapců. Jihomoravský kraj nevykazoval akové výkyvy v poměru pohlaví narozených děí jako okres Blansko (viz Příloha 7.8). Ve sledovaném období vždy převažoval poče narozených chlapců než děvča. V leech 000 až 009 se poče chlapců pohyboval konsanně okolo 5 % a dívky vořily 49% z celkového poču narozených děí v omo kraji. 39

39 4.6 Průměrný věk maky při porodu 3 30 věk maky Blansko JMK ČR rok Obr. 0: Průměrný věk maky při porodu v okrese Blansko, Jihomoravském kraji a v České republice v leech (zdroj: ČSÚ, vlasní zpracování) 9 8 věk maky Blansko JMK ČR rok Obr. : Průměrný věk maky při porodu. díěe v okrese Blansko, Jihomoravském kraji a v České republice v leech (zdroj: ČSÚ, vlasní zpracování) Z Obrázku 0 je parné, že se za posledních dese le průměrný věk maky při porodu neusále zvyšuje. V grafu je vyjádřen věk při porodu bez ohledu na o, o kolikáý porod ženy se jedná. V okrese Blansko byl v roce 000 průměrný věk rodičky 6,6 le (viz Příloha 7.9). Věk, ve kerém ženy nejčasěji rodí v následujících leech rosl. V roce 005 byl průměrný věk ženy při porodu 8,7 le a empo přírůsků oproi roku 004 ak činilo,47 %. V roce 009 byl v okrese Blansko průměrný věk rodičky 9,8 le. V Jihomoravském kraji je empo růsu průměrného věku maky éměř shodné s empem 40

40 v okrese Blansko. Ženy v Jihomoravském kraji rodí jen v neparně vyšším průměrném věku než ženy v blanenském okrese. Obrázek znázorňuje průměrný věk maky při porodu. díěe. Říká nám edy, v kolika leech ženy na území okresu Blansko, Jihomoravského kraje a České republiky zakládají rodinu. V roce 000 byl průměrný věk prvorodiček 5 le a byl shodný na území celé České republiky, Jihomoravského kraje i na území blanenského okresu (viz Příloha 7.0). V okrese Blansko se eno věk zvyšoval zhruba ve sejném empu jako na území České republiky. 4.7 Legiimia narozených poče narozených narození v manželsví narození mimo manželsví rok Obr. : Legiimia narozených děí v okrese Blansko v leech (zdroj: ČSÚ, vlasní zpracování) Obrázek znázorňuje nejen vývoj legiimiy narozených děí ve sledovaném období, ale i změnu posoje budoucích rodičů k manželsví. Z grafu na obrázku je parné, že poče děí narozených v manželsví je víceméně sejný, ale množsví děí narozených mimo manželsví neusále rose. V roce 000 z celkového poču 879 narozených děí, přišlo na svě 0,7 % jako mimomanželských (viz Příloha 7.). V roce 009 se narodilo dokonce 3,3 % mimomanželských děí. Během sledovaných desei le se zvýšil podíl narozených mimo manželsví zhruba o 0 %. V Jihomoravském kraji byl vývoj legiimiy narozených děí sejný jako v okrese Blansko. Sejná siuace byla v roce na celém území České republiky (viz Příloha 7.). 4