IPRM Most - Sídliště Liščí Vrch a Výsluní

Transkript

1 IPRM Most - Sídliště Liščí Vrch a Výsluní Zpracováno pro potřeby žádosti o podporu z Integrovaného operačního programu Zpracovatel IPRM: statutární město Most, odbor rozvoje a dotací Most únor 2013 A Stránka 1 z 73

2 Tento dokument vznikl na základě široké diskuse a podnětů z řad politiků, odborníků i občanů. Samotný text zpracoval tým pracovníků statutárního města Mostu Vedoucí autorského týmu: Ing. Jana Vytasilová (Odbor rozvoje a dotací) Na tvorbě textu se dále autorsky podíleli: Ing. Iva Mazurová (Odbor rozvoje a dotací) Ing. Kamila Vávrová (Odbor rozvoje a dotací) Dále bylo použito těchto zdrojových materiálů: Bořecký K. a kol.: Integrovaný plán rozvoje města Mostu (IPRM) Deprivované mostecké zóny a občanské soužití (DEMOS) (statutární město Most, červen 2009) Bořecký K. a kol.: Integrovaný plán rozvoje města Mostu Doprava (statutární město Most, prosinec 2010) Loucká V. a kol.: Strategický plán rozvoje města Mostu do roku 2020 (statutární město Most, září 2012) Tomčík M.: Sociodemografická analýza na území vybraných lokalit města Most pro potřeby IPRM (únor 2013) A Stránka 2 z 73

3 OBSAH 1 SOULAD IPRM S NADŘAZENÝMI STRATEGICKÝMI DOKUMENTY Soulad s dokumenty na nadnárodní a národní úrovni Lipská charta o udržitelných evropských městech Národní strategický referenční rámec Politika územního rozvoje České republiky Strategie regionálního rozvoje České republiky Soulad s krajskými dokumenty Strategie udržitelného rozvoje Ústeckého kraje Projekt Podpora integrace romské komunity v Ústeckém kraji Program rozvoje Ústeckého kraje Soulad s dokumenty na úrovni města IPRM DEMOS Strategický plán rozvoje města Mostu do roku Územní plán statutárního města Mostu Komunitní plán sociálních služeb a prorodinných aktivit v Mostě Strategický plán lokálního partnerství Most pro roky ANALÝZA SOUČASNÉ EKONOMICKÉ A SOCIÁLNÍ SITUACE MĚSTA A SWOT ANALÝZA, VIZE, CÍLE Analýza současné ekonomické a sociální situace Popis města Analýza dostupných demografických údajů Analýza tendence současného ekonomického vývoje města Dostupnost a stav občanské vybavenosti Analýza stavu životního prostředí Přitažlivost městského prostředí Analýza dopravní a technické infrastruktury města Správa města Místní sociálně patologické jevy SWOT analýza Sociodemografické podmínky Hospodářské podmínky Cestovní ruch Dopravní a technická infrastruktura Bydlení Hygiena a životní prostředí Vize a cíle ZDŮVODNĚNÍ VÝBĚRU DEPRIVOVANÉ OBYTNÉ ZÓNY POPIS DEPRIVOVANÉ OBYTNÉ ZÓNY A Stránka 3 z 73

4 4.1 Stručný popis vybrané zóny Porovnávané ukazatele a metodika jejich ověřování Metodika analýzy a zdroje dat Zhodnocení jednotlivých indikátorů Vysoká míra vyloučení a chudoby Vysoká míra dlouhodobé nezaměstnanosti Neuspokojivý demografický vývoj Nízká úroveň vzdělání Vysoká úroveň kriminality a delikvence Nízká míra hospodářské aktivity Velký počet přistěhovalců etnických skupin a příslušníků menšin Poměrně nízká úroveň hodnoty nemovitostí Shrnutí POPIS CÍLŮ, OPATŘENÍ A AKTIVIT IPRM OČEKÁVANÉ VÝSLEDKY ČASOVÝ HARMONOGRAM REALIZACE IPRM FINANČNÍ PLÁN ADMINISTRATIVNÍ ŘÍZENÍ IPRM Řídící výbor Pracovní skupina Manažer IPRM Monitorování realizace IPRM ZAPOJENÍ PARTNERŮ Partnerství v průběhu přípravy a tvorby dokumentu IPRM Partnerství v průběhu realizace IPRM Komunikace s veřejností Veřejné projednání Lokální média Webové stránky města NÁSTROJE FINANČNÍHO ŘÍZENÍ ZPŮSOB VÝBĚRU PROJEKTŮ A Stránka 4 z 73

5 13 HORIZONTÁLNÍ TÉMATA Rovné příležitosti Udržitelný rozvoj ANALÝZA RIZIK PROJEKTY FINANCOVANÉ Z JINÝCH OBLASTÍ INTERVENCE IOP A Z JINÝCH OP POUŽITÉ ZKRATKY SEZNAM OBRÁZKŮ, GRAFŮ A TABULEK A Stránka 5 z 73

6 1 SOULAD IPRM S NADŘAZENÝMI STRATEGICKÝMI DOKUMENTY (dále též jen IPRM Most) je v souladu s řadou nadřazených strategických dokumentů na nadnárodní, národní, regionální i místní úrovni. V této kapitole jsou uvedeny pouze nejvýznamnější z nich, které se podílely na formování podoby a cílů IPRM Most. 1.1 Soulad s dokumenty na nadnárodní a národní úrovni Lipská charta o udržitelných evropských městech IPRM Most je plně v souladu s Lipskou chartou o udržitelných evropských městech ( Charta ). Stejně jako článek I Charty přispívá k širšímu využívání integrovaných přístupů v politice rozvoje měst. IPRM je zaměřeno na deprivované (resp. upadající) části města. Tuto problematiku řeší článek II Charty Národní strategický referenční rámec Cílem je, stejně jako v případě Národního strategického referenčního rámce (dále jen NSRR), zejména vytváření atraktivního prostředí a flexibilní a soudržné společnosti Politika územního rozvoje České republiky 2008 Také Politika územního rozvoje České republiky 2008 (PÚR) klade, stejně jako IPRM Most, důraz na kvalitu bytového fondu ve znevýhodněných městských částech. Ve specifické oblasti Mostecko zdůrazňuje PÚR potřebu napravit vážné sociální problémy a omezit či odstranit značné sociální a ekonomické problémy. Výše uvedené problémy jsou také řešeny v IPRM Most Strategie regionálního rozvoje České republiky Mezi prioritní oblasti Strategie regionálního rozvoje České republiky (SRR), kterými se rovněž zabývá, patří: sídelní struktura a bydlení, zejména podpora rozvoje bydlení jako nástroje stabilizace sídelní struktury humanizace panelových sídlišť modernizace a obnova panelového bytového fondu s důrazem na energetické úspory odstranění zdraví škodlivých stavebních prvků sociální soudržnost v regionech, zejména podpora sociální integrace v regionech s důrazem na integraci sociálních a etnických skupin s různým stupněm kulturní a životní úrovně A Stránka 6 z 73

7 1.2 Soulad s krajskými dokumenty Strategie udržitelného rozvoje Ústeckého kraje IPRM Most je v souladu zejména s cílem zlepšit stav měst a obcí a jeho dílčími opatřeními, mezi něž patří např. revitalizace problémových částí měst či snižování energetické náročnosti budov. Zaměřením na zateplení budov rovněž IPRM Most přispívá k naplňování cíle zlepšení kvality ovzduší v Ústeckém kraji Projekt Podpora integrace romské komunity v Ústeckém kraji Stejně jako projekt Podpora integrace romské komunity v Ústeckém kraji se IPRM Most snaží předcházet sociálnímu vyloučení obyvatel deprivovaných lokalit. IPRM Most se snaží, aby se ze sociálně vyloučených lokalit staly lokality nevyloučené Program rozvoje Ústeckého kraje IPRM Most sice není přímo zaměřen na žádný z cílů vymezených Programem rozvoje Ústeckého kraje, nicméně nepřímo řadu jeho cílů naplňuje. Mezi nejvýznamnější z nich lze jmenovat zlepšení kvality všech složek životního prostředí (zateplením vnějšího pláště domů dojde k úspoře elektrické energie, čímž bude docíleno snížení vypouštění nečistot do ovzduší) či zvýšení kvality života obyvatel. 1.3 Soulad s dokumenty na úrovni města IPRM DEMOS Stejně jako Integrovaný plán rozvoje města Mostu Deprivované mostecké zóny a občanské soužití (IPRM DEMOS) se i zabývá problematikou sociálně vyloučených lokalit v Mostě. Cílem obou IPRM je zlepšení kvality prostředí v sociálně vyloučených lokalitách a snaha, aby se z těchto lokalit staly lokality nevyloučené. Oba dokumenty kladou velký důraz na kvalitu bydlení Strategický plán rozvoje města Mostu do roku 2020 Jedním z hlavních pilířů Strategického plánu rozvoje města Mostu do roku 2020 (SPRM) je Urbanismus a bydlení. Předkládaný IPRM Most je v souladu zejména s cílem P6.C3 Podpora a zajištění kvalitního bydlení ve městě a cílem P6.C1 Zlepšení urbanistické hodnoty města, které jsou stanoveny v SPRM. IPRM Most je rovněž v souladu s 3. pilířem SPRM, kterým je Oblast sociální, rozvoje kultury, vzdělávání a sportu, a to zejména s cílem P3.C3 Bezpečnost obyvatel města a prevence kriminality. V neposlední řadě je IPRM Most v souladu s pilířem Rozvoj cestovního ruchu a životní prostředí SPRM, a jeho cílem P2.C2 Zlepšení parametrů životního prostředí. A Stránka 7 z 73

8 1.3.3 Územní plán statutárního města Mostu IPRM Most je plně v souladu s Územním plánem statutárního města Mostu Komunitní plán sociálních služeb a prorodinných aktivit v Mostě Přestože IPRM Most není přímo zaměřen na realizaci sociálních služeb, je možné ho považovat za doplněk II. Komunitního plánu sociálních služeb a prorodinných aktivit (KPSS), který je naopak zaměřen pouze na sociální služby. Řada služeb vymezených v KPSS probíhá právě v předmětné lokalitě. Předmětem IPRM Most je zejména zvýšení kvality bydlení v lokalitě, což vhodně doplňuje celkové zlepšení podmínek, které jsou nastaveny realizací sociálních služeb Strategický plán lokálního partnerství Most pro roky Přestože Strategický plán lokálního partnerství Most (SP LP) byl stanoven pro roky , SP LP pro nové období se připravuje v současné době. Nicméně cíle vymezené v původním SP LP lze považovat za stále aktuální a předpokládá se, že v aktualizovaném dokumentu budou podobné, proto je vhodné je také zahrnout do porovnání s cíli nově vznikajícího IPRM. Stejně jako KPSS je i SP LP zaměřen spíše na sociální služby, proto cíle vymezené v IPRM nejsou totožné s cíli v SP LP, ale jsou jejich vhodným doplňkem stejně, jako tomu bylo uvedeno výše. A Stránka 8 z 73

9 2 ANALÝZA SOUČASNÉ EKONOMICKÉ A SOCIÁLNÍ SITUACE MĚSTA A SWOT ANALÝZA, VIZE, CÍLE Podklady pro analýzu socioekonomické situace, disparit a SWOT analýzy města vycházejí z dostupných dat (ČSÚ, ÚP, odborné odbory města) a z nadřízených a souvisejících dokumentů. 2.1 Analýza současné ekonomické a sociální situace Popis města Město Most leží v severozápadních Čechách, ve střední části Ústeckého kraje, v jižní části okresu Most. Rozloha města je ha, k zde žilo obyvatel 1. Převážnou část území Mostecka zaujímá mostecká kotlina v podobě mostecké pánve, pouze jihovýchodní část náleží do chráněné krajinné oblasti Českého středohoří, které v jihozápadní části přechází v Žateckou plošinu. Most sousedí s pěti správními obvody Ústeckého kraje - Litvínov (severozápad), Bílina (východ), Louny (jihovýchod), Žatec (jihozápad) a Chomutov (západ). Obrázek 1 Umístění města v kontextu ČR Město je administrativně rozčleněno do osmi částí obce Komořany, Souš, Starý Most, Rudolice, Most, Čepirohy, Velebudice a Vtelno. 1 Zdroj: Statistiky odboru správních činností statutárního města Most (Na ČSÚ jsou statistiky za obce dostupné pouze za rok 2011, dle těchto údajů mělo statutární město Most k obyvatel) A Stránka 9 z 73

10 Obrázek 2 Administrativní členění Mostu Územně je město rozčleněno na 18 katastrálních území, z nichž je 13 v současné době bez obytné zástavby, a to zejména vlivem rozsáhlých těžebních aktivit v minulosti. Obrázek 3 Katastrální členění města A Stránka 10 z 73

11 2.1.2 Analýza dostupných demografických údajů Město Most má rozlohu ha a ke dni žilo ve městě obyvatel. Ve vývoji počtu obyvatel v Mostě byly dva zásadní zlomy. Prvním byl nárůst počtu obyvatel způsobený rozmachem hornictví v letech minulého století, kdy se do mosteckého regionu hromadně stěhovali horníci za prací. Od začátku devadesátých let dochází naopak k poklesu počtu obyvatel, který však není tak rychlý, jako byl strmý nárůst obyvatel v 70. a 80. letech. Tabulka 1 Počet obyvatel v Mostě v letech Útlum těžby a také nárůst automatizované výroby ve společnosti Chemopetrol a.s. měly za následek dramatické zvyšování nezaměstnanosti, která se spolu s environmentálním uvědoměním obyvatel podepisuje na odlivu trvale žijících obyvatel až do současnosti. I z důvodu dlouhodobě úzkého zaměření regionu na těžbu uhlí a chemický průmysl, je v mosteckém regionu specifická vzdělanostní struktura obyvatel. Podíl středoškolsky a vysokoškolsky vzdělaných obyvatel je o 14,1% nižší než v ČR a kopíruje situaci v Ústeckém kraji. Podíl obyvatel se základním vzděláním je několikanásobně vyšší než v ČR. Lidé se základním vzděláním tvoří také 45% uchazečů o zaměstnání v Mostě. Špatná vzdělanostní struktura obyvatel je jednou z příčin ekonomických a sociálních problémů města, jako jsou např. vysoká nezaměstnanost nebo nízká ekonomická výkonnost. Nepříznivé složení vzdělanostní struktury je způsobeno více faktory. Patří mezi ně např. nezájem osob s vysokoškolským vzděláním usídlit se ve městě či se sem po studiích vracet z důvodu subjektivního hodnocení nedobré image města (tzv. špatná adresa ) a nízké kvality života. Úbytek obyvatel dokládá, že město je pro obyvatele neatraktivní. Graf 1 Vzdělanostní struktura obyvatel Mostu/Ústeckého kraje/čr (Zdroj: ČSÚ) Zdroj: ČSÚ A Stránka 11 z 73

12 Věkovou strukturu obyvatelstva lze charakterizovat jako příznivou, v Mostě připadá na 100 dětí (věk 0 14) cca 98 osob starších 65 let. Podíl osob starších 60 let se sice od posledního sčítání lidu v roce 2001 zvýšil jen o 4%, ovšem při stávajícím trendu nízké porodnosti a zvyšující se naději dožití, můžeme nárůst i nadále očekávat. Naopak k poklesu dětské složky došlo mezi lety 2001 a 2011 velmi výrazně - o 19%. Hustota zalidnění v Mostě je cca 771 obyvatel na 1 km². Když se do celkové plochy nezapočítají průmyslové oblasti a vodní plochy, pak se hustota zvýší k hodnotě obyvatel na 1 km². Sídliště s největší hustotou obyvatel je Výsluní, kde v době sčítání lidu žilo obyvatel (hustota na 1 km²). V samotném středu města je naopak nedostatek trvale žijících obyvatel. Vysoká koncentrace obyvatel zejména v panelových sídlištích je pro město typická a významně snižuje atraktivitu bydlení v těchto lokalitách Analýza tendence současného ekonomického vývoje města Podmínky pro rozvoj podnikání Počet ekonomických subjektů v Mostě k činil , z toho bylo fyzických osob. Když vztáhneme počet ekonomických subjektů na počet obyvatel, vykazuje město Most hodnotu odpovídající průměru v ČR. I přes historické zaměření města na průmysl, celkově převládá zaměření ekonomických subjektů do oblasti terciéru (sektor služeb). I přesto stále zůstává pro Most charakteristická vysoká váha priméru, tedy konkrétně těžby, v ekonomické struktuře města. Pro rozvoj sektoru služeb je ještě v ekonomické struktuře nemalý prostor a také se toto odvětví v Mostě dosud orientují pouze na krytí místní poptávky. Graf 2 Zaměření ekonomických subjektů v Mostě k Zdroj: ČSÚ Podle počtu zaměstnanců jsou ve městě zastoupeny především malé a střední podniky, jen cca 0,5 % představují velké podniky. Ty však nadále zůstávají nejvýznamnějšími zaměstnavateli v regionu. V administrativní budově v ul. Moskevská 14/1 (dříve SHD Komes) eviduje Živnostenský úřad 208 podnikatelských subjektů, v Business centru 95 a v budově VÚHU 89 podnikatelských subjektů. A Stránka 12 z 73

13 Graf 3 Ekonomické subjekty podle kategorie počtu zaměstnanců v okrese Most k Zdroj: ČSÚ Nejvýznamnějšími zaměstnavateli v okrese Most jsou společnosti Unipetrol RPA, s.r.o., DORA Security a.s., BIS Czech, s.r.o. Poslední dvě jmenované společnosti však působí po celém území ČR, a proto jsou do statistiky započítáni zaměstnanci z celé ČR, nikoliv pouze z Mostecka Výzkum a vývoj Výzkum a vývoj je v Mostě málo zastoupený. Velmi okrajově jej provádí vysoké školy. V současné době je přímo v Mostě 5 vysokých škol. Výzkumné projekty zaměřené na strojírenství a průmyslovou dopravu realizuje společnost VVV MOST, spol. s r.o. Částečně je výzkum realizován Výzkumným ústavem pro hnědé uhlí, který provádí výzkum pouze ve velice úzce zaměřené oblasti hornictví. Poskytuje rovněž poradenství začínajícím podnikatelům, služby podnikatelského inkubátoru a zázemí pro inovační firmy. Lze konstatovat, že výzkum a vývoj je v Mostě nevýznamný a nepředstavuje možnosti rozvoje podnikání Cestovní ruch Most má dlouhodobě image těžebního a průmyslového regionu a toto povědomí o městě neprospívá cestovnímu ruchu. Přesto má město Most turistům co nabídnout v mnoha oblastech cestovního ruchu, mj. i v oblasti "průmyslové turistiky" (uhelné safari, Podkrušnohorské technické muzeum). Na rekultivovaných plochách byly dosud vybudovány turistické cíle nadregionálního významu. Autodrom získal mezinárodní renomé po rekonstrukci v roce Hlavní sportovní program probíhá od března do října. Kromě automobilových, motoristických a truckových závodů nabízí Autodrom doplňkový program s kulturními a společenskými akcemi (např. škola smyku realizovaná Polygonem Most, koncerty, prezentační dny společností). A Stránka 13 z 73

14 Hipodrom je sezónní zařízení (hlavní sezóna: duben listopad). Pořádá pravidelné dostihové dny (6 hlavních dostihů za sezónu), parkurové závody a různé kulturní akce. Hipodrom patří mezi špičková závodiště v republice. V roce 2008 byla vybudována kolem dostihového závodiště in-line dráha, která splňuje parametry dle požadavků asociace in-line bruslařů pro pořádání závodů. Ročně navštíví Hipodrom přes jedno sto tisíc návštěvníků. Aerodrom pořádá celostátní i mezinárodní závody v parašutismu a motorovém i bezmotorovém létání. Jezero Most vzniká postupným napouštěním na místě, kde stálo původní město Most. Bude jedním z největších jezer v ČR a zároveň jezerem nejhlubším. Předpokládaná doba ukončení napouštění jezera je v roce V okolí jezera se plánuje výstavba cyklostezek, komunikace Most - Braňany a na pobřeží jezera např. přístav plachetních sportů, pláže a pobřežní korzo. Kostel Nanebevzetí Panny Marie byl v roce 2011 zařazen mezi národní kulturní památky. Raritou je jeho přesun, který se uskutečnil v roce Byl přesunut o 841,1 m ze starého Mostu na místo, které nebylo zasaženo těžbou uhlí. V blízkosti děkanského kostela byl v roce 2011 postaven a vysvěcen dřevěný pravoslavný chrám Nanebevstoupení Páně a svatého mučedníka Valentýna. Celá lokalita s děkanským kostelem, pravoslavným kostelem a jezerem Most má do budoucna velký potenciál uspět jako nadregionální turistický cíl. Významný pro oblast cestovního ruchu je i trend znovuoživení tradic vinařství v regionu, navazující na více než tisíciletou tradici pěstování vinné révy na svazích kopců Českého středohoří. V roce 2001 vznikla společnost České vinařství Chrámce, s.r.o., jež je v současnosti největším výrobcem vín z vlastních hroznů v Čechách. Možnost koupání v několika krytých a třech otevřených bazénech, tobogány, saunu, fitness, solárium, minigolf a několik sportovních hřišť mohou využít hosté Aquadromu Most, který měl v r návštěvnost osob. Venkovní bazény s atrakcemi, minigolf, tenisové kurty, plážový volejbal či pétanque mohou návštěvníci využít na koupališti Ressl. Koupání v přírodních nádržích nabízí rekultivované sportovně rekreační areály Matylda a Benedikt Trh práce Nezaměstnanost má závažné sociální dopady i dopady na produktivitu ekonomiky. V mosteckém regionu je nezaměstnanost jedním z nejzávažnějších sociálních i ekonomických problémů. Graf vývoje míry nezaměstnanosti ukazuje, že míra nezaměstnanosti v Mostě je dlouhodobě téměř dvojnásobná, než je průměr v ČR. K činila míra nezaměstnanosti v Mostě 16 %. A Stránka 14 z 73

15 Magistrát města Mostu Graf 4 Porovnání míry nezaměstnanosti v okrese Most a v ČR % ,78 22,00 9,19 8,96 20,54 8,13 17,55 6,62 13,12 5,44 15,51 16,17 15,95 15,76 7,98 9,01 8,57 8,60 Rok Česká republika Most Zdroj: ČSÚ Vysoká míra nezaměstnanosti v Mostě je způsobena postupným útlumem těžby uhlí v 90. letech. Rozsáhlá ložiska hnědého uhlí předurčila charakter a ekonomický význam regionu na dlouhou dobu. Tehdejší Československo se orientovalo na energeticky náročný, těžký průmysl a hnědé uhlí se stalo rozhodující složkou palivoenergetické základny. V průběhu čtyřiceti poválečných let bylo v oblasti povrchové těžby zrušeno 130 průmyslových objektů a zároveň těžbě ustoupilo přes 80 obcí včetně historického města Mostu. Od konce 90. let docházelo k postupnému útlumu těžby, který vedl k masivnímu propouštění zaměstnanců se specifickou kvalifikací, nevyužitelnou v jiných oborech. To je jedním z hlavních důvodů současné velmi vysoké míry nezaměstnanosti. Tento problém se postupem času ještě prohluboval. Příčina dalšího nárůstu nezaměstnanosti bylo zavedení automatizované výroby v průmyslových závodech Chemopetrol a.s. a Česká rafinérská a.s. Zároveň došlo k nárůstu dlouhodobé či opakované nezaměstnanosti, která je jedním ze zásadních, obtížně řešitelných problémů Mostecka. Obecně je dlouhodobá nezaměstnanost považována za jeden z hlavních faktorů sociálního vyloučení. A Stránka 15 z 73

16 Obrázek 4 Mapa průměrné nezaměstnanosti v okresech ČR v roce 2011 Zdroj: ČSÚ Další vlna nezaměstnanosti byla způsobena ekonomickou krizí v letech , kdy byly firmy nuceny snižovat náklady a často proto přistoupily k hromadnému propouštění zaměstnanců. V některých případech došlo i k zániku firem (např. Severografia a.s.). Nejvyšší poptávka po pracovní síle ze strany zaměstnavatelů je poptávka po vyučených uchazečích. Podle Analýzy stavu a vývoje trhu práce v Ústeckém kraji je v Mostě největší zájem o profese zedník, elektrikář, nástrojař-kovodělník, kuchař a svářeč. Problematickou zůstává skupina občanů se základním vzděláním, která má stále největší podíl na celkovém počtu evidovaných uchazečů o zaměstnání (viz obrázek 4), pracovní místa se pro ni tvoří sporadicky, zvyšování předpokladů této skupiny pro umístění na trhu práce je obtížné Dostupnost a stav občanské vybavenosti Tabulka 2 ukazuje základní přehled občanské vybavenosti ve městě. Jednotlivé oblasti jsou podrobněji rozebrány v následujících subkapitolách. Tabulka 2 Vybavení města vybranými druhy zařízení k Druh zařízení Počet Školství Mateřská škola 18 Základní škola 11 Základní umělecká škola 2 Střední škola 11 Vyšší odborná škola 1 A Stránka 16 z 73

17 Druh zařízení Počet Vysoká škola* 0 Sociální oblast Domy s pečovatelskou službou 3 Domov pro seniory 3 Azylové domy 2 Nízkoprahová zařízení pro děti a mládež 3 Úřad práce 1 Zdravotnictví Nemocnice 2 Ordinace praktického lékaře pro dospělé 30 Ordinace praktického lékaře pro děti 16 Jesle 3 Další dětská zařízení 1 Středisko záchranné služby 1 Kultura Kino 3 Divadlo 2 Muzeum 1 Knihovna 3 Galerie 2 Kulturní zařízení ostatní 15 Středisko pro volný čas dětí a mládeže 2 Sport Koupaliště a bazény 8 Tělocvična 26 Hřiště, stadion 24 * 5 dislokovaných pracovišť VŠ Zdroj: ČSÚ, příslušné odbory Magistrátu města Mostu Školství Ve městě funguje ucelená soustava škol od předškolního přes základní, střední až po vyšší odborné a vysokoškolské vzdělávání. Nabízí se rovněž možnosti celoživotního vzdělávání (např. univerzita třetího věku). Ve městě je k dispozici 18 mateřských škol, 11 základních škol (od ), dvě základní umělecké školy a školské zařízení Středisko volného času. Jejich zřizovatelem je město Most. Od roku 1989 bylo kvůli úbytku žáků zrušeno 6 základních škol a 17. ZŠ byla sloučena s 18. ZŠ. V Mostě působí 11 středních škol. Zřizovatelem pěti je Ústecký kraj, ostatní školy jsou zřizovány soukromými subjekty. Zaměření středních škol na území města Mostu je rozmanité od ekonomie, techniky, dopravy, hospodářství, managementu až po zdravotnictví a veřejnou správu. Největší procento z nabídky zabírají ekonomické obory. V Mostě je zastoupeno 19 oborů středního vzdělávání (z 95 uznaných oborů v ČR). A Stránka 17 z 73

18 Graf 5 Struktura oborů vzdělávaní ve městě Most Zdroj: Strategický plán rozvoje města Mostu do roku 2020 Na území města dále působí pět vysokých škol: Vysoká škola báňská Technická univerzita Ostrava Vysoká škola chemicko technologická Univerzita Jana Evangelisty Purkyně Česká zemědělská univerzita Vysoká škola finanční a správní Nabídku studijních oborů vysoké školy přizpůsobují potřebám regionu. Zatímco v dřívějších letech byly např. na Vysoké škole báňské studovány téměř výhradně hornické obory, v současné době jsou zde vyučovány v kombinovaném studiu kromě hornického inženýrství i další obory, zaměřené na ekonomiku a řízení v nerostném surovinovém průmyslu, zpracování a zneškodňování odpadů a dále obory informační systémový management, komerční inženýrství a environmentální inženýrství. Od roku 2001 do roku 2011 došlo ke zvýšení počtu vysokoškolsky vzdělaných obyvatel města z 3404 na 4935 (přírůstek 1531 VŠ vzdělaných osob). Podíl vysokoškolsky vzdělaných obyvatel na celkovém počtu obyvatel starších 15 let se tak zvýšil o více než dvě procenta. Tento přírůstek vysokoškoláků můžeme jednoznačně připsat ve prospěch vzniklých detašovaných pracovišť vysokých škol v Mostě a soukromé Vysoké škole finanční a správní po roce Podpora vysokých škol je jedním ze zásadních podpůrných faktorů vedoucích ke zvýšení vzdělanosti obyvatel a omezení odlivu středoškoláků do vysokoškolských center (Praha, Brno), kde po vystudování obvykle zůstávají žít. A Stránka 18 z 73

19 Sociální a zdravotní infrastruktura Město Most přesahuje stupněm občanské vybavenosti obvyklou míru charakteristickou pro centra obce s rozšířenou působností. Je v tomto ohledu komplexně vybaveným městem. Vybavenost v oblasti zdravotní a sociální péče je také odpovídající. Sociální síť je v Mostě od roku 2006 vytvářena a aktualizována dle měnících se potřeb obyvatel pomocí procesu Komunitního plánování, do které je zapojeno 42 poskytovatelů sociálních a navazujících služeb. Občanům jsou k dispozici domy s pečovatelskou službou, tři domovy pro seniory a tři penziony. Odborná zdravotní péče je poskytována prostřednictvím Nemocnice Most společnosti Krajská zdravotní a.s. Odborná péče je zajištěna v široké škále lékařských oborů. Dětské a dorostové oddělení je zajišťováno na vysoké úrovni (na úrovni fakultních nemocnice) a dobré renomé má oční oddělení, které zajišťuje odbornou péči pro poměrně velkou spádovou oblast. Pohotovostní služby jsou zajištěny 24 hodin denně. Město Most se dlouhodobě významnou měrou podílí na zajišťování provozu ordinace lékařské pohotovostní služby pro děti a dorost a ordinace lékařské pohotovostní služby pro dospělé. Město dále pravidelně finančně podporuje provoz ordinace rozšířené stomatologické péče a činnost Hospice v Mostě, o.p.s., který se zaměřuje především na poskytování paliativní péče Kultura a sport Město Most dbá na rozvoj kultury ve městě a nabízí svým občanům i návštěvníkům rozmanité možnosti kulturního vyžití. Pořádá pravidelné kulturní akce u příležitosti státních a křesťanských svátků (Velikonoce, Vánoce, Vznik samostatného československého státu). Na hradě Hněvín se každoročně koná den magistra E. Kelleyho a v areálu kostela Nanebevzetí Panny Marie se konají Mostecká slavnost, Folkový Most a Sochařské sympozium. Město velmi dobře spolupracuje s Městským divadlem Most, s. r. o., usiluje tak o zachování tradice divadelnictví v Mostě a podporuje významné projekty tohoto kulturního zařízení. Kulturní zařízení ve městě Městské divadlo Most má kapacitu 500 diváků. V divadle je stálá scéna, konají se zde výstavy a další kulturní akce např. divadelní festival Young for Young, divadlo pořádá i společenské a kulturní akce v okolí města Mostu (hrad Hněvín, Třebívlice). Divadlo rozmanitostí Most je součástí Městského divadla Most. Má kapacitu 138 diváků. Divadlo hraje loutková představení především pro děti a komorní představení pro dospělé. Kulturní dům MEDUZA pořádá komornější společenské a kulturní akce, koncerty, festivaly a výuku tanců (taneční). Městská knihovna Most nabízí čtenářům 408 tis. knižních svazků. Ročně knihovnu navštíví 95 tis. návštěvníků a přibude nových knih. V objektu knihovny jsou organizovány výstavy, přednášky, divadelní představení, koncerty, filmové projekce. V r vznikl v knihovně klub seniorů, který usiluje o zapojení starších lidí do aktivit mnoha různých oblastí života. A Stránka 19 z 73

20 Městská knihovna je provozovatelem Kina Kosmos se sály Maxi a Midi. V roce 2011 byla v kině Kosmos zahájena projekce 3D. Středisko volného času Most je školským zařízením, jehož zřizovatelem je statutární město Most. Hlavní náplní činnosti této organizace je poskytování volnočasových aktivit pro všechny věkové skupiny. Kulturní dům REPRE v současnosti plní funkci plesového sálu, byl odprodán společnosti CT Crestyl, s. r. o. a bude provedena jeho rekonstrukce, která by měla být dokončena v roce V kulturním domě vzniknou nové multifunkční konferenční sály a obchodní prostory. Bude zachován plesový sál, planetárium a vznikne 5 nových kinosálů. Galerie výtvarného umění v Mostě pořádá výstavy výtvarného umění českých i zahraničních umělců. Návštěvnost za rok 2011 byla cca návštěvníků a svými prostory v Děkanském kostele patří k nejhezčím galeriím v ČR. Oblastní muzeum Most nabízí stálou výstavní expozici s prohlídkovými okruhy. Stálá expozice je doplňována tematickými výstavami různých oborů, výstavami k aktuálnímu dění apod. Dům romské kultury Chanov je obecně prospěšná společnost poskytuje služby v oblasti integrace a reintegrace příslušníků romské národnostní menšiny. Sportovní zařízení ve městě: Sportovní hala Most prošla rozsáhlou rekonstrukcí, která byla ukončena v r Moderně vybavený objekt umožňuje zajištění sportovních utkání na celostátní i mezinárodní úrovni. Sportovní hala ul. Albrechtická nabízí prostory zejména pro fotbal, badminton, šerm a házenou. Areál netradičních sportů v bývalém zimním stadionu je využíván pro in-line bruslení a hokejbal. Skatepark byl v roce 2011 kompletně zrekonstruovaný. Na sportoviště byly nainstalovány moderní překážky za více než milion korun. Zimní stadion slouží zejména výkonnostnímu lednímu hokeji, krasobruslení a také se zde pořádá bruslení pro školy a veřejnost. Fotbalový stadion Josefa Masopusta prošel od roku 2003 rozsáhlou rekonstrukcí, slouží fotbalistům FK Baník Most. Provoz Aquadromu Most zajišťuje spol. Technické služby města Mostu, a. s. Aquadrom má moderní elektronický odbavovací systém, bezbariérové šatny, sprchy i sociální zařízení. K dispozici je bazén se šesti drahami s parametry nutnými pro plavecké závody. Také je možné využít rekreační bazény s příjemnou teplotou vody, bazén pro děti, venkovní bazény a dva tobogány. Ve venkovní části areálu je hřiště na minigolf. V areálu Koupaliště pod Resslem je přetlaková sportovní hala na tenis a softbal, stoly na stolní tenis, hřiště na minigolf. Pořádají se zde koncerty na venkovní scéně. A Stránka 20 z 73

21 Městský sportovní areál Benedikt je využíván ke sportovně společenským akcím nadregionálního významu. Dále jsou v areálu hřiště na tenis, hokejbal, malou kopanou, basketbal a plážový volejbal. Velmi vyhledávaná je dráha pro kolečkové brusle a kola. Provozovatelem areálu je společnost Technické služby města Mostu a.s. V areálu je také restaurace, konferenční místnost a možnost ubytování. Moderní bowlingové hřiště nabízí 4 bowlingové dráhy pro dospělé a jednu pro děti. Provozovatelem tohoto zařízení je společnost OBEX MOST, s. r. o. Areál Ovčín je sídlem mosteckého softbalového klubu Painbusters. Na zdejším softbalovém a baseballovém hřišti se pořádají zápasy týmů z celé ČR. Sportovní areál ve Velebudicích je komplexním sportovním zařízením. Je tvořen venkovním sportovištěm, které disponuje všemi sportovními plochami potřebnými pro konání atletických soutěží (atletická dráha délky 400m s mezinárodními parametry oblouků, sektory pro skok daleký a trojskok, skok o tyči a skok vysoký a vrhačská louka). Uvnitř atletického oválu se nachází fotbalové hřiště s umělým povrchem o rozměrech hrací plochy 100x64m. Součástí areálu jsou tenisové kurty, volejbalová a basketbalová hřiště, víceúčelové hřiště s umělým povrchem a dětské hřiště. Je ve vlastnictví Ústeckého kraje, spravuje jej Střední škola technická, Most, příspěvková organizace. Aerodrom pořádá celostátní i mezinárodní závody v parašutismu a motorovém i bezmotorovém létání. Rekreační areál Matylda je areál s vodní plochou (39 ha), která je využívána ke koupání ve volné přírodě. Součástí areálu jsou cyklostezky a asfaltová in-line dráha o celkové délce 4 km. Jsou zde oddychové zóny s cvičícími prvky pro seniory. V létě jsou na vodě nainstalovány vodní atrakce vodní trampolína, lezecká stěna, skokanský můstek, skluzavky a houpací banány. V areálu je půjčovna lodí a vodních šlapadel. Provozovatelem rekreačního areálu je společnost Technické služby města Mostu a.s. Golfové hřiště v Mostě má cvičné plochy v klasickém složení - driving range, putting a chipping green. K dispozici je také cvičný bunker. Samotné hřiště je zhruba pět kilometrů dlouhé, nejdelší jamky měří 490 metrů. Hřiště má 9 jamek. Občané mohou využít i víceúčelové sportovní areály při základních školách, které prošly v posledních letech rekonstrukcí a jsou veřejnosti volně přístupné Analýza stavu životního prostředí Kvalitní životní prostředí je bezpochyby jedním ze základních předpokladů úspěšného rozvoje celé oblasti a prohlubování udržitelného rozvoje. Proto je nezbytné se soustředit také na ochranu přírody jako celku (ovzduší, vod, půdy, zeleně). Zdravější životní prostředí mimo jiné zajistíme stanovením systému nakládání s odpady, narůstajícím využitím obnovitelných zdrojů energie a energetickými úsporami. Okres Most leží v povodí řeky Bíliny a jejího přítoku říčky Srpiny. Pro klimatické poměry jsou charakteristické nízké průměrné roční srážky (cca 500 milimetrů) a poměrně vysoké průměrné roční teploty ovzduší, od 8,4 do 8,8 stupňů Celsia. Převážná část okresu patří do lesostepního pásma s převládajícím společenstvím dřevin, které dobře snáší ztížené podmínky A Stránka 21 z 73

22 (břízy, jeřáby, olše, dub červený, smrk pichlavý a některé druhy borovic). Zemědělská půda tvoří pouze necelých 30 % z celkové rozlohy okresu a zároveň je tento podíl nejnižší z okresů Ústeckého kraje. Důvodem je rozsáhlá těžba uhlí v regionu. Od 90. let dochází k útlumu těžby uhlí a bývalé povrchové lomy a výsypky jsou úspěšně rekultivovány Horninové prostředí a geologie Okres Most má bohaté zdroje nerostných surovin uhlí a bentonitu. Plochy postižené těžbou jsou postupně rekultivovány, na těchto místech však vzniká geologicky nestabilní území s obtížnějšími podmínkami pro zakládání staveb (lomy, výsypky) Kvalita vod Nejvýznamnějším vodním tokem na území okresu Most je řeka Bílina. Kvalitu vody v Bílině nepříznivě ovlivnil chemický průmysl, zejména v letech minulého století, kdy byly do řeky vypouštěny odpadní látky, které způsobily zanesení koryta řeky. V posledních letech se kvalita vody v Bílině postupně zlepšuje Kvalita ovzduší Celá oblast Severočeské hnědouhelné pánve patřila v minulosti z hlediska znečištění ovzduší k nejvíce zatíženým. Od 90. let minulého století se však kvalita ovzduší významně zlepšovala. Přesto patří tento region i nadále mezi oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší v České republice. Celá oblast Mostecka je z hlediska kvality ovzduší vlivem geografických a klimatických podmínek problematická a její poloha mezi Českým středohořím, Krušnými horami a Doupovskými horami ji předurčuje k častému výskytu inverzních situací. Největším a nejvýznamnějším problémem řešeného území v minulosti bylo znečištění ovzduší oxidem siřičitým. Toto zatížení se podařilo snížit, a to díky instalaci odsiřovacích zařízení a snížení průmyslové výroby. Současným problémem je znečištění ovzduší suspendovanými částicemi velikostní frakce do 10 μm (PM 10 ). Kvalitě ovzduší prospívá ekologický způsob vytápění z centrálního zdroje spol. Severočeská teplárenská, a. s Přitažlivost městského prostředí Most leží v tradiční průmyslové oblasti s povrchovou těžbou uhlí a chemickým průmyslem, nicméně jeho jižní část je také významným centrem zemědělství a v rekultivovaných oblastech po těžbě uhlí se dnes pěstuje vinná réva. Jihovýchodní část správního obvodu spadá do chráněné krajinné oblasti Českého středohoří s národní přírodní památkou Jánský vrch. Přestože je město Most nově vystavěno, je oblast Mostecka bohatá i na kulturní památky (přesunutý vzácný kostel Nanebevzetí panny Marie, hrad Hněvín). Další významné památky (mající i další funkce) jsou např. barokní špitál a kostel sv. Ducha (restaurace, galerie), secesní budova krematoria (Mezinárodní památník obětem 2. světové války), bývalé Reálné gymnázium dnes Oblastní muzeum v Mostě aj. Významná je nabídka zvláštních forem městské turistiky města Mostu, které představují především krátkodobé návštěvy sportovních akcí (Autodrom, Hipodrom, Aquadrom). Zavedenými společenskými akcemi s potenciálem nadměstského významu jsou např. Vánoční trhy a Velikonoční jarmark, Den magistra Kelleyho, Mostecké slavnosti aj. A Stránka 22 z 73

23 2.1.7 Analýza dopravní a technické infrastruktury města Dopravní infrastruktura je důležitým prvkem rozvoje města, jak z hlediska kvality života obyvatel ve městě, tak z hlediska jeho konkurenceschopnosti Dopravní infrastruktura Silnice první třídy tvořící silniční síť Mostecka jsou: I/13 I/15 I/27 I/28 Karlovy Vary Chomutov - Most Ústí nad Labem Liberec Frýdlant Habartice / Polsko, č. 15 (Most Lovosice Litoměřice Zahrádky) Ústí nad Labem Lovosice Most Dubí Most Žatec Plzeň Železná Ruda (SRN) Bělušice Louny Silnice I/13 umožňuje napojení na dálnici D8 a silnici I/7 a tím spojení s Prahou. Silnice I/27 je významnou osou spojující hraniční přechody se SRN v severní a jihozápadní části České republiky. Silnice I/15 a I/28 mají význam pro spojení regionálních center. Technická úroveň silniční sítě je v některých úsecích nevyhovující, zvláště pak v úsecích s nadlimitní zátěží tranzitní dopravou. Dochází k poklesům a vzniku nerovností na komunikacích vystavěných na rekultivovaných plochách (např. I/13 a II/255). Železniční síť tvoří: celostátní trať č. 130 Ústí nad Labem Chomutov - která je součástí podkrušnohorského dopravního koridoru; celostátní trať č. 123 Most Obrnice Žatec, na kterou navazuje trať č. 160 do Plzně; regionální trati č. 135 Most Louka u Litvínova, č. 126 Most Louny a č. 113 Most Obrnice Lovosice, na níž není provozována v současné době osobní přeprava Mostecké cyklotrasy Ve městě je 9 lehkých, krátkých cyklotras - čtyři v odpočinkové zóně města na Resslu (KMK1 KMK4), dvě v blízkosti vodní nádrže Matylda a 3 další v centru města. Je zde rovněž cyklotrasa nadregionálního významu spojující města Most Doksy, která by v budoucnu měla být propojena až do německého města Chemnitz Městská hromadná doprava Městská hromadná doprava je zajišťována společností Dopravní podnik měst Mostu a Litvínova, a.s. Most má 4 tramvajové linky a 16 autobusových. Autobusové linky MHD vyjíždí také do okolních obcí Obrnic, Českých Zlatníků, Korozluk, Havraně a průmyslové zóny Joseph. Trvalou snahou města je zpřístupňovat městskou hromadnou dopravu tělesně postiženým občanům. V roce 1992 byla zahájena plynofikace autobusů, tj. jejich přebudování na pohon zkapalněným LPG. Tato plynofikace byla ukončena v roce 1999 a bylo přestavěno 89 autobusů. Od roku 2003 bylo zakoupeno 29 nízkopodlažních ekologických autobusů a 3 nízkopodlažní tramvaje. A Stránka 23 z 73

24 Technická infrastruktura Město Most disponuje dostačujícím technickým vybavením (elektrická, plynárenská, vodárenská i kanalizační síť). Území je pokryto signálem televizního a rozhlasového vysílání a signály operátorů sítí mobilních telefonů včetně sítě internet. Nadregionální význam mají sítě produktovodů, energetických zdrojů a elektrická vedení velmi vysokého napětí. Územím ORP Most prochází tranzitní a zásobovací plynovod (dovoz z Norska) plynárenské soustavy RWE Transgas, a. s. Ropovod Družba procházející územím ORP Most je směřován k terminálu Litvínov. Významným energetickým zdrojem lokalizovaným v území ORP je tepelná elektrárna Počerady s instalovaným výkonem 5 x 200 MW v katastru obce Volevčice. Elektroenergetické rozvody jsou v území zastoupeny elektrickým vedením velmi vysokého napětí 220 kv. Společnost Severočeská teplárenská, a. s. zajišťuje vytápění cca 80% města Správa města Magistrát města Mostu jako obec s rozšířenou působností vykonává náročné agendy státní správy, a to i za malé obce ve své působnosti (např. živnostenský úřad, sociální péče, matrika, stavební úřad apod.). Město Most se dlouhodobě věnuje prorodinné politice. Město svou podporu v oblasti prorodinné politiky realizuje zřízenými městskými organizacemi, které zajišťují služby pro rodiny včetně péče o děti a seniory (ZŠ, ZUŠ, střediska péče o děti do 1-3 let, Středisko volného času Most, městská knihovna a kina, Městská správa sociálních služeb v Mostě, klub důchodců a klub národnostních menšin vč. nízkoprahového zařízení pro děti a mládež, Mateřské centrum, sportovní areály, koupaliště, zimní stadion a sportovní hala, Městské divadlo Most atd.). Dále finančně podporuje zařízení poskytující služby pro celé rodiny, prorodinné a volnočasové aktivity, které nejsou zřízeny městem (neziskové organizace, středoškolská a vysokoškolská zařízení, právnické osoby atd.) a výstavbu či rekonstrukci dětských hřišť a odpočinkových ploch. Přímá podpora rodin je rodinám poskytnuta formou úlev či slev na různých poplatcích či vstupech. Důraz klade město i na bezbariérové přístupy. Bezbariérový je vstup do budov magistrátu a městských organizací. Bezbariérové prvky v dopravě jsou již dlouhodobě budovány v celém městě ať už stavebními úpravami zastávek městské hromadné dopravy, přechodů, komunikací či nákupem bezbariérových dopravních prostředků pro městskou dopravu. Magistrát města Mostu podporuje zavádění rovných příležitostí žen a mužů a nástrojů slaďování pracovního a rodinného života ve své organizaci. Zaměstnanci mohou využívat pružnou pracovní dobu, náhradní neplacené volno dle kolektivní smlouvy, vzdělávací programy pořádané zaměstnavatelem, vzdělávací programy určené rodičům na rodičovské dovolené nebo zaměstnancům dlouhodobě nepřítomným atp. Pro další rozvoj této oblasti je realizován od do projekt SPOLEČNÉ PŘÍLEŽITOSTI pro město Most spolupráce při slaďování pracovního a rodinného života, který má za úkol seznámit zaměstnavatele mosteckého regionu a širokou veřejnost s touto problematikou a motivovat zaměstnavatele k zavádění politiky rovných příležitostí a nástrojů slaďování pracovního a rodinného života ve své organizaci. Město Most si uvědomuje důležitost environmentálního chování, proto jsou ve městě instalovány kontejnery na separovaný odpad, na drobný nebezpečný odpad (elektrospotřebiče, A Stránka 24 z 73

25 baterie), podzemní a polopodzemní kontejnery. Zřízeny jsou i sběrné dvory. Ve městě probíhá pravidelný svoz bioodpadu. V budově magistrátu jsou umístěny nádoby na separovaný odpad a nebezpečný odpad. K nákupu spotřebního zboží jsou využívány recyklované výrobky. V budově úřadu byla provedena rekonstrukce oken, která snížila energetickou náročnost budovy. Za účelem zvýšení kvality poskytovaných služeb, optimalizace chodu magistrátu a zefektivnění výkonu veřejné správy byl na magistrátu zaveden systém managementu kvality dle normy ČSN EN ISO Byla provedena optimalizace činností a zvýšení výkonnosti města nastavením procesního řízení (zmapování procesu, identifikace duplicitních činností, aktuální popis pracovních pozic včetně vymezení kompetencí). Zaměstnanci jsou přístupní ke změnám a jsou schopni a připraveni podílet se na efektivním řízení města. Magistrát prošel i modernizací v oblasti IS/IT. Byl zaveden systém elektronické evidence písemností (spisová služba), bezdrátové spojení (wi-fi) v rámci magistrátu pro zaměstnance i veřejnost a modernizovaný systém GIS. Z důvodu integrace a bezpečnosti informačního systému byly vybrány pro docházkový systém duální karty - bezkontaktní pro docházkový systém s možností zónování a integrací jako peněženka do městské hromadné dopravy a kontaktní část pro ověření uživatele v informačním systému, která slouží jako uložiště pro potřebné certifikáty. Z důvodu potřeby rychlého sdílení informací, znalostí, souborů atp. vznikají portálová řešení (e-learning, intranet, mapové aplikace, atp.). Město komunikuje s občany prostřednictvím webových stránek, tištěné i on-line verze Mosteckých listů, internetové televize TV Most Expres, Facebooku, velkoplošné obrazovky, LCD monitorů apod. Občan může využít e-podatelnu (epodatelna@mesto-most.cz) a on-line formuláře (E-úředník). K dispozici je také on-line objednávkový systém, který umožní vyřídit si některé agendy v předem zamluveném čase, bez čekání. Na webu města je dále E-úřední deska, elektronické formuláře a jednotně zpracované postupy na vyřizování záležitostí občana, tzv. životní situace občana. Ty jsou doplněné systémem "rádce občana", FAQ a videonávody. Uvažuje se o zavedení systému evidence majetku pomocí čárových kódů, který by zajistil efektivnější přehled o majetku města a je nutné také modernizovat archivní systémy. Agendy pro obyvatele jsou rozděleny do dvou budov. Jedna se nachází přímo v hlavním sídle magistrátu v centru města (ulice Radniční) a druhá budova, která je majetkem státu, je umístěna v okrajové části města (ulice Pionýrů). Město usiluje o sloučení všech agend do jedné budovy. Image magistrátu je formována pomocí médií města. Za účelem zvýšení pozitivní image města Mostu se bude magistrát nadále účastnit prestižních soutěží a prezentovat se v médiích Místní sociálně patologické jevy Ústecký kraj je vzhledem ke svým sociodemografickým specifikům (relativně nízká vzdělanostní úroveň populace, vysoká nezaměstnanost, vysoká závislost obyvatelstva na příspěvcích státní sociální podpory, nízký sociální status obyvatelstva apod.) jedním s nejvyšší mírou intenzity kriminality v České republice. Více trestných činů na obyvatel je evidováno pouze v hlavním městě Praze. Pokud jde o specifikaci zaznamenané trestné činnosti, největší podíl v rámci evidovaných kriminálních činů zastává majetková trestná činnost. Podílí se na celkovém spadu kriminality téměř ze 2/3 (např. v roce 2010 to bylo 65 %, o rok později 61 %). A Stránka 25 z 73

26 S ohledem na uvedené skutečnosti nejsou nijak překvapivé ani zaznamenané údaje ve městě Most. Město Most vykazuje ve srovnání s ostatními sledovanými správními jednotkami (republika, kraj) nejvyšší míru intenzity kriminality. Graf 6 Počet trestných činů zaznamenaných Policií ČR na 1000 obyvatel ,2 331,5 289, , ,8 město Most Ústecký kraj Česká republika ,2 347, Zdroj: MV ČR, 2012; KŘ PČR ÚK, ČSÚ, město Most V textu Koncepce prevence kriminality města Mostu na období je zmíněno několik hlavních kriminogenních faktorů okresu Most. Při zvážení kontextu sledované zóny (velké sídlištní komplexy obývané lidmi s nízkým sociálním statusem), hrají ve vztahu ke kriminalitě zásadní roli především tyto okolnosti: struktura obyvatelstva v okrese Most je relativně vysoký podíl osob s nižším a nejnižším stupněm vzdělání, které je znevýhodňuje na trhu práce a vede k nižším příjmům. Zároveň jde o okres s jednou z největších měr nezaměstnanosti v České republice. hustota a rozmístění obyvatelstva koncentrace obyvatelstva do velkých sídlištních komplexů s sebou nese vysokou míru anonymity prostředí a vysokou koncentraci lehce dostupného a zneužitelného majetku (majetek v bytech a domech, zaparkované osobní automobily, majetek podnikatelských subjektů z oblasti služeb obchodu). nedostatečná legislativa zvláště v případě obou sledovaných lokalit jde o amorální podnikání spekulantů s nemovitostmi. Pokud se situace nebude řešit, hrozí urychlení procesu sociálního vyloučení obou lokalit. A Stránka 26 z 73

27 2.2 SWOT analýza SWOT analýza celého města byla převzata ze SPRM. Pro její zpracování byly použity výsledky analýz provedených při zpracování SPRM a data z jiných strategických dokumentů města, výsledků doplňujících analýz a průzkumů. SWOT analýza je provedena v členění na následující klíčové oblasti: sociodemografické podmínky hospodářské podmínky dopravní a technická infrastruktura bydlení cestovní ruch životní prostředí Sociodemografické podmínky Silné stránky kvalitní občanská vybavenost s rovnoměrným pokrytím po celém městě střední a vysoké školy regionálního i nadregionálního významu s různorodou nabídkou učebních a studijních oborů široce rozvětvená síť sociálních služeb, dobré zastoupení kvalitních poskytovatelů sociálních služeb, dobrá spolupráce města s organizacemi v sociální sféře, péče o minority a sociálně slabé dobře zpracovaný komunitní plán sociálních služeb dobrá koncepce péče o děti a mládež, dobře propracovaný program prevence kriminality ve městě řada kulturních zařízení, kulturní akce města oblíbené obyvateli moderní sportovně rekreační areály velké množství různých sportovních zařízení kvalitní zdravotní vybavenost - nemocnice, záchranná služba, dětské oddělení na úrovni fakultní nemocnice, pohotovost 24 hodin Slabé stránky nepříznivá vzdělanostní struktura obyvatel vysoká míra nezaměstnanosti bytové zóny s vysokou koncentrací sociálně problémových skupin Příležitosti vzdělávání a rekvalifikace obyvatelstva využití rekultivovaných ploch pro vznik nových rekreačních areálů využití prostředků z různých programů pro podporu vzdělávání, kulturních, sociálních a sportovních aktivit A Stránka 27 z 73

28 Hrozby hrozba zvyšující se míry nezaměstnanosti pramenící z ukončení těžby a dalších hlavních výrobních subjektů v regionu s důsledkem sociálních problémů rostoucí míra dlouhodobé nezaměstnanosti, růst počtu nepřizpůsobivých občanů, sociální exkluze. odliv vzdělaných lidí za lepšími příležitostmi do jiných měst z důvodu absence pracovních míst zvyšování počtu osob s nedokončeným nebo dokončeným základním vzděláním Hospodářské podmínky Silné stránky dobrá dopravní dostupnost po silnici i železnici výhodná poloha v rámci ČR region s průmyslovou tradicí, dlouhodobá tradice v chemickém a těžebním průmyslu region s největší podporou investic ze strany státu z celé ČR - nejvyšší investiční pobídky a další zvýhodnění při investování v Mosteckém okrese dostatek volných ploch pro umístění malých, středních i velkých strategických investorů SPZ Joseph a rozvojová zóna Pod Lajsníkem kvalitní podnikatelské zázemí, pomoc v podnikatelském inkubátoru dostupná pracovní síla podpora rozvoje cestovního ruchu v souvislosti s rekultivacemi těžbou postižených území Slabé stránky nepříznivá vzdělanostní struktura obyvatel i uchazečů o zaměstnání vysoká míra nezaměstnanosti nedostatečná orientace na kvalifikovanou výrobu s vysokou přidanou hodnotou nedostatek vědecko výzkumných kapacit chybějící technické profese (od vyučených až po absolventy VŠ) Příležitosti podpora přílivu přímých zahraničních investic vzrůstající zájem zahraničních investorů, možné přilákání investic do výzkumu a vývoje rozvoj nabídky programů a kurzů celoživotního vzdělávání na všech úrovních školských zařízení včetně soukromých subjektů podpora místních podnikatelských subjektů diverzifikace hospodářské základny nová funkce nevyužívaných brownfields využití prostředků z rozvojových programů pro podporu ekonomických aktivit Hrozby zánik hlavních podnikatelských subjektů v obci a v regionu ztráta ekonomického potenciálu a pracovních příležitostí odchod investorů do zemí s nižšími náklady na pracovní sílu dramatické zvýšení míry nezaměstnanosti v důsledku útlumu těžby v regionu nedostatečné využití možností pro získání dotačních prostředků z národních a nadnárodních zdrojů A Stránka 28 z 73

29 2.2.3 Cestovní ruch Silné stránky výhodná poloha mikroregionu, dobrá dopravní dostupnost atraktivity nadregionálního významu - Autodrom, Hipodrom, AQUAdrom hrad Hněvín, areál kostela, golfové hřiště, in-line dráhy velké kulturní akce města (Mostecká slavnost, Den magistra E. Kelleyho) cyklotrasy, naučné stezky a hipostezky ve městě i okolí, lokalita vhodná pro turistiku moderní sportovně rekreační zařízení na rekultivovaných plochách zajímavá historie města, přesunutého kostela Slabé stránky město má negativní image (průmyslové město se špatným životním prostředím) chybějící produkty cestovního ruchu pro více než jednodenní pobyt nedostatečná nabídka služeb cestovního ruchu, nedostatek ubytovacích kapacit a kvalitních restaurací Příležitosti využití rekultivované krajiny v okolí jezera Most jako atraktivní lokality pro cestovní ruch vč. účinné propagace jezera další využití rekultivovaných území pro sportovní vyžití a rekreaci zavedení další velké kulturní akce s nadregionálním (mezinárodním) významem rozvoj infrastruktury pro cestovní ruch (občerstvení, stravování, ubytování) další budování cyklotras, turistických stezek rozvoj cestovního ruchu zaměřeného na koně účinná propagace města jako turistického cíle využití prostředků z různých programů pro podporu rozvoje cestovního ruchu (propagace, turistická infrastruktura, služby apod.) Hrozby nezájem turistů a tranzitní charakter turistiky malá podpora investic do infrastruktury cestovního ruchu stoupající náklady na provoz kulturních a sportovních organizací města při stagnujícím rozpočtu odliv sponzorů z kultury a sportu (kraj, stát) Dopravní a technická infrastruktura Silné stránky významný dopravní uzel - silnice I/13, I/15, I/27, II/255, železniční trati č. 123, 126, 130 a 135 dobrá dopravní dostupnost Ústí nad Labem, Teplic a dalších center v kraji fungující městská hromadná doprava, příměstská doprava (Litvínov, Havraň) nově vznikající cyklotrasy napojení na vodovod, kanalizaci, plyn a CZT existence kvalitní sítě informačních technologií (internet) IPRM Doprava A Stránka 29 z 73

30 Slabé stránky chybějící přímé napojení na síť dálnic a rychlostních silnic nutnost dořešení dopravy v klidu (parkování) v některých lokalitách nedostatečné dopravní napojení průmyslových zón zhoršený stav silnice I/13 způsobený velkou dopravní zátěží a poklesy v těžbou ovlivněných plochách špatný technický stav některých úseků silnic III. třídy a místních komunikací špatný technický stav přednádražních prostor u vlakového nádraží vč. napojení na místní komunikace a systém veřejné dopravy chybějící informační systém veřejné dopravy chybějící odbavovací terminál autobusové dopravy Příležitosti možnost čerpání finančních prostředků ze strukturálních fondů EU a ze státního rozpočtu na zlepšení dopravní infrastruktury zřízení parkovacích domů zlepšení technického stavu silnic a odstranění dopravních závad rozvoj cyklistické dopravy rozvoj bezbariérovosti města realizace IPRM Doprava plánovaný obchvat obce Velemyšleves na silnici I/27 urychlení napojení na silnici R7 Hrozby nárůst podílu individuální automobilové dopravy na úkor dopravy veřejné nebude uskutečněno dopravní napojení na dálniční síť Bydlení Silné stránky relativně mladý bytový fond bydlení v kompaktní zástavbě s dostupnou občanskou vybaveností a propojením MHD s kompletní nabídkou inženýrských sítí dostatek bytového fondu domy s pečovatelskou službou, domovy pro seniory Slabé stránky nízká kulturně architektonická úroveň panelových sídlišť nedostatek pozemků připravených pro individuální výstavbu rodinných domů Příležitosti rekonstrukce stávajícího bytového fondu zatraktivnění veřejných prostranství, ozelenění A Stránka 30 z 73

31 Hrozby další segregace národnostních a sociálních skupin postupné chátrání bytového fondu, vylidňování, další vznik sociálně vyloučených lokalit záměrná devastace bytového fondu na sídlišti Chanov sociální exkluze Hygiena a životní prostředí Silné stránky zavedený systém třídění a recyklace odpadů udržovaná bohatá městská zeleň parky, stromové aleje, záhony a travnaté plochy ve městě úspěšně zrekultivovaná posttěžební krajina úplná ekologizace plynofikace MHD ve městě rozvoj ekologické dopravy (cyklostezky) ekologický způsob vytápění z centrálního zdroje činnost Ekocentra Most Slabé stránky znečištění ovzduší a hluková zátěž související s dopravou a průmyslovou výrobou nízká kvalita vody v řece Bílině Příležitosti možnost čerpání finančních prostředků z dotačních titulů MŽP, strukturálních fondů a jiných celorepublikové programy revitalizace postižených oblastí výchova k ekologickému chování dětí i dospělých Hrozby havárie chemických a výrobních provozů ohrožující životní prostředí zhoršování kvality životního prostředí v důsledku nárůstu podílu individuální automobilové dopravy 2.3 Vize a cíle Hlavním cílem je zlepšení kvality života a soužití občanů v rámci vybrané deprivované zóny města Mostu. IPRM Most si klade za cíl zlepšit podmínky v lokalitě tak, aby se lokalita stala pro občany přitažlivou a došlo tak ke snížení jejího sociálního vyloučení. Podrobněji jednotlivé cíle popisuje kapitola 5. A Stránka 31 z 73

32 3 ZDŮVODNĚNÍ VÝBĚRU DEPRIVOVANÉ OBYTNÉ ZÓNY V předchozí kapitole byly popsány základní problémy, které město provázejí a jež je nutné řešit. Tyto problémy se kumulují zejména v sociálně vyloučených lokalitách. Město již v současné době realizuje IPRM DEMOS, který řeší problémy sociálně vyloučených lokalit v Chanově a Stovkách. Nicméně město identifikovalo další lokality, ve kterých se obdobné problémy kumulují. Již v Gabalově studii v roce 2006 byly v Mostě vymezeny 3 sociálně vyloučené lokality, a to Chanov, Stovky a Sedmistovky. Studie uvádí celou řadu důvodů, pro které lze považovat lokality za jednoznačně vyloučená sídliště s vysokou mírou deprivace. Jedná se zejména o: jasné prostorové vyloučení špatný stav domů veřejných prostranství občanské vybavenosti vzdělanostní struktury nezaměstnanosti míry chudoby a vyloučení Za šest let, které uplynuly od zpracování výše uvedené studie, se však problémy se sociálním vyloučením přesunuly rovněž do oblasti Šestistovek. Pokud město nezačne situaci řešit i v těchto lokalitách, bude docházet k rozšíření sociálně vyloučených oblastí i do dalších částí města. Výběr zóny byl založen na porovnání vybraných kritérií dle čl. 47 Nařízení ES 1828/2006. Podrobný popis zóny, ze kterého vyplývá, která kritéria uvedeného článku jsou naplněna, uvádí kapitola 4 Popis deprivované obytné zóny. Vzhledem k tomu, že tabulka 13 (str. 56) souhrnně zobrazuje vyhodnocení všech srovnávacích kritérií, nepovažujeme za nutné porovnání uvádět i na tomto místě. Z tabulky vyplývá, že 4 z 8 kritérií dle výše zmíněného článku Nařízení jsou v lokalitě splněna, jedná se tedy o deprivovanou zónu. A Stránka 32 z 73

33 4 POPIS DEPRIVOVANÉ OBYTNÉ ZÓNY 4.1 Stručný popis vybrané zóny Zóna je tvořena dvěma navazujícími sídlištními komplexy. První z nich, zvaný Sedmistovky, tvoří 36 bloků (blok 700 až blok 736) sedmipatrových panelových domů různé velikosti. Sídliště bylo postavené na konci osmdesátých let minulého století. Domy byly kolaudovány mezi lety 1987 až Lokalita je ze tří světových stran ohraničena ulicí Okružní, západní stranu sídliště směrem k centru města oddělují ulice Višňová a Jana Palacha. Druhou lokalitu zóny, tzv. Šestistovky tvoří 41 bloků panelových domů postavených mezi lety 1980 až Tuto část zóny ohraničuje ze severu ulice Zdeňka Štěpánka a Lidická. Z východu ulice Velebudická. Jižní hranici tvoří rychlostní komunikace na ulici Velebudické a západ sídliště přirozeně tvoří ulice Zahradní. Na území zóny žije kolem 18 tis. osob, což tvoří zhruba 1/3 mostecké populace. Tak výrazná koncentrace obyvatelstva do velkých sídlištních komplexů s sebou nese vysokou míru anonymity prostředí a zvýšené riziko výskytu sociálně patologických jevů. Výmluvným ukazatelem kvality života v zóně je například skutečnost, že jednu z částí zóny (sídliště Sedmistovky ), zahrnula do seznamu vyloučených městských lokalit tzv. Gabalova zpráva z roku Mimo Sedmistovek se tohoto ocenění dostalo taktéž sídlišti Chanov a lokalitě zvané v Mostě Stovky. Na kvalitu života ve vybrané zóně rovněž poukazují ceny prodávaných nemovitostí. Jen po letmém nahlédnutí do nabídek lokálních realitních kanceláří je zřejmé (a platí to opět především o tzv. Sedmistovkách), že vybraná zóna patří k nejméně atraktivním místům ve městě Most. Na jistou deprivovanost sledované zóny v tomto případě jasně poukazuje logika trhu. Vybrané oblasti týkající se kvality života v zóně budou předmětem následujícího textu. Grafické zobrazení zóny je patrné z mapových příloh. 4.2 Porovnávané ukazatele a metodika jejich ověřování Zvolená deprivovaná zóna bude v této kapitole popsána na základě osmi kritérií. Ty nejsou zvoleny nahodile. Kromě toho, že vhodným způsobem vystihují demografický, sociální a ekonomický rozměr kvality života na zvoleném území, odpovídají předepsané metodice MMR České republiky pro zpracovávání IPRM. Všech osm kritérií je indikováno konkrétními ukazateli, jejichž hodnoty poukazují na míru deprivace ve sledované zóně. Posouzení míry deprivace v zóně se neděje na základě absolutních hodnot jednotlivých ukazatelů, podstatný je relativní rozdíl lokálních hodnot naměřených v zóně a hodnot srovnávacích - referenčních, které se vztahují celorepublikovému průměru. A Stránka 33 z 73

34 Vybraná zóna bude ve zprávě charakterizována na základě těchto kritérií (indikátorů): 1. Vysoká míra chudoby a vyloučení I: Výše příspěvku hmotné nouze na občana v Kč (příspěvek na živobytí + příspěvek na bydlení + mimořádná okamžitá pomoc). 2. Vysoká míra dlouhodobé nezaměstnanosti I: Počet osob nezaměstnaných déle než 12 měsíců jako procento z počtu ekonomicky aktivních obyvatel. 3. Neuspokojivý demografický vývoj I: Počet obyvatel nad 65 let a více jako procento z celkového počtu obyvatel. 4. Nízká úroveň vzdělání, významné nedostatky v oblasti dovedností a velký počet studentů, kteří předčasně opouštějí školu I: Počet obyvatel starších 15 let s nevýše základním vzděláním jako procento z počtu obyvatel nad 15 let. 5. Vysoká úroveň kriminality a delikvence I: Počet trestných činů zaznamenaných policií na 1000 obyvatel. 6. Nízká míra hospodářské aktivita I: Počet ekonomicky aktivních obyvatel jako procento z celkového počtu obyvatel. 7. Velký počet přistěhovalců etnických skupin a příslušníků menšin I: Počet cizinců s povolením k dlouhodobému pobytu jako procento z celkového počtu obyvatel. 8. Poměrně nízká úroveň hodnoty nemovitostí I: Počet domů s byty postavených před rokem 1991 jako procento z celkového počtu domů s byty. Přičemž kritéria 1-5 a 7-8 se považují za splněná (odkazují na relativně vyšší deprivaci v rámci zóny) v případě, pokud je hodnota předepsaných indikátorů v zóně vyšší než jejich hodnota srovnávací (celorepubliková). V případě kritéria 6 musí být hodnota lokálního indikátoru nižší, než je tomu u srovnávacího územního celku. 4.3 Metodika analýzy a zdroje dat Pro zpracování této kapitoly byla provedena tzv. sekundární analýza. Jde v podstatě o obsahovou analýzu existujících a dostupných databází primárních dat různé úrovně obecnosti a relevance k předmětu šetření. Hlavním klíčem pro výběr konkrétních datových zdrojů byla samozřejmě předepsaná metodika, ve které byly uvedeny odkazy na relevantní zdroje pro získání požadovaných dat. Dalším rozhodujícím momentem byla aktuálnost využívaných dat. Ve všech podkapitolách se budeme snažit prokazovat míru deprivace sledované zóny na základě nejnovějších dostupných dat. A Stránka 34 z 73

35 Pro sestavení této kapitoly jsme využily následující datové zdroje: MPSV přehledy o pracovní síle a míře nezaměstnanosti MPSV lokální pobočka Úřadu práce v Mostě - přehledy o lokální pracovní síle a míře nezaměstnanosti ČSÚ Sčítání lidu, domů a bytů vzdělanostní a národnostní struktura obyvatelstva ČR; stav bytového fondu v České republice ČSÚ statistická ročenka Ústeckého kraje pro rok 2012 (informace o počtu a věkové struktuře obyvatelstva a počtu ekonomicky aktivního obyvatelstva) Ministerstvo vnitra České republiky - statistiky kriminality uvedené na portálu ministerstva, přehledy o počtech cizinců s povolením k dlouhodobému pobytu na území ČR Magistrát města Most Odbor správních činností - údaje o počtu a věkové struktuře obyvatelstva ve městě Most; informace o počtu cizinců s povolením k dlouhodobému pobytu na území města k Koncepce prevence kriminality města Mostu na období strategický dokument místní správy vztahující se k problematice kriminality Městská policie Most - interní statistiky o činnosti ve vybrané zóně Stavební a bytové družstvo Krušnohor - informace o bytovém fondu na území zóny Metodika Ministerstva pro místní rozvoj je v mnoha případech zastaralá a na autory analýzy klade často nereálné požadavky. Přesné údaje vztahující k území a obyvatelstvu zóny (dílčí městské lokality) není vždy možné za současného stavu jejich evidence a vykazování získat. A to ani od centrálních, ani od místních institucí. Konkrétní okolnosti, jež znemožňovaly přístupnost požadovaných údajů, komentujeme u každého z lokálně neprokazatelných indikátorů v textu kapitoly. V případech, kdy není možné zmapovat danou problematiku na území zóny pomocí přesných údajů, považujeme za účelné pokusit se hodnoty předepsaných ukazatelů na základě vyjádření oslovených expertů odhadnout. S vytipovanými profesionály jsme konzultovali problematiku sociálního vyloučení, nezaměstnanosti, kriminality a národnostního složení obyvatelstva v zóně. Na obsahu této studie se podíleli experti z níže uvedených institucí: Úřad práce Most vedoucí referátu zaměstnanosti Městská policie Most manažerka prevence kriminality Policie České republiky zástupce obvodního oddělení Policie ČR - Most Zahradní Most k naději; K-Centrum Most asistenti pro terénní kontakt Oblastní Charita Most terénní sociální pracovnice 4.4 Zhodnocení jednotlivých indikátorů Vysoká míra vyloučení a chudoby První z předepsaných kritérií, tzv. vysoká míra chudoby a vyloučení, je indikováno výší příspěvku hmotné nouze na občana v Kč. Do příspěvku hmotné nouze jsou započítávány vyplacené příspěvky na živobytí, příspěvky na bydlení a mimořádná okamžitá pomoc. Kritérium je v tomto případě považováno za splněné, pokud hodnota indikátoru za zónu je vyšší, než je tomu u srovnávacího územního celku (průměr za město Most). A Stránka 35 z 73

36 Zdrojem dat pro výpočet tohoto ukazatele byly tyto instituce: MPSV Úřad práce pobočka Most, Krajské ředitelství Úřadu práce v Ústí nad Labem (objem financí určených na vyplácení příspěvků hmotné nouze na úrovni České republiky a okresu Most; výchozím datem byl konec roku 2012, tedy ) ČSÚ statistická ročenka Ústeckého kraje pro rok 2012 (informace o počtu obyvatelstva a počtu ekonomicky aktivního obyvatelstva za Českou republiku, Ústecký kraj a okres Most; rozhodným okamžikem je ) Již v případě prvního kritéria se dostáváme do závažných metodických problémů. V současné době není možné od pověřených institucí zajistit požadovaná data. Forma jejich evidence a vykazování to jednoduše neumožňuje. Již druhým rokem (od ) pracuje Úřad práce s novou verzí databázového počítačového programu, který nedokáže odfiltrovat podrobné informace o klientech. Požadavek o objemu vyplacených finančních prostředků v návaznosti na bydliště příjemců dávek je proto reálně nesplnitelný. Jediné informace, které dokázali zaměstnanci Krajského ředitelství Úřadu práce z Ústí nad Labem zprostředkovat, se týkaly objemu vyplacených peněz pro spádový region mosteckého Úřadu práce a objemu peněz, které v roce 2012 vyplatily za příspěvky hmotné nouze v celé republice Vysoká míra dlouhodobé nezaměstnanosti Kritérium nazvané vysoká míra dlouhodobé nezaměstnanosti je indikováno počtem osob nezaměstnaných déle než 12 měsíců jako procento z počtu ekonomicky aktivních obyvatel. Kritérium je považováno za splněné, jestliže za zónu vypočtená míra dlouhodobé nezaměstnanosti je vyšší, než je tomu u referenčního území v průměru za Českou republiku. Pro výpočet ukazatele jsme využili data z těchto institucí: MPSV přehledy o pracovní síle a míře nezaměstnanosti jsou pravidelně publikovány na internetovém portálu Ministerstva práce a sociálních věcí České republiky (využili jsme informace o pracovní síle a nezaměstnanosti na úrovni České republiky, Ústeckého kraje a okresu Most; data se vztahují k ) MPSV lokální pobočka Úřadu práce v Mostě (centrální instituce nepublikují informace o pracovním trhu na úrovni obcí, proto bylo nutné některé údaje zjistit na detašovaném pracovišti ÚP v Mostě; data se opět vztahovala k ) ČSÚ statistická ročenka Ústeckého kraje pro rok 2012 (informace o počtu obyvatelstva a počtu ekonomicky aktivního obyvatelstva za Českou republiku, Ústecký kraj a okres Most; rozhodným okamžikem je ) Magistrát města Mostu Odbor správních činností (údaje o počtu obyvatelstva ve městě Most k ) Magistrát města Mostu Odbor správních činností (údaje o počtu a věkové struktuře obyvatelstva sledované zóny, které posloužily k odhadu podílu ekonomicky aktivních obyvatel; data se vztahovala k ) Otázka nezaměstnanosti je na Mostecku nejpalčivějším sociálním problémem. Situace je umocněna skutečností, že nejde o krátkodobý či nahodilý jev. Během posledních deseti let se okres Most v celorepublikových statistikách nezaměstnanosti pravidelně umisťuje na předních místech. Analyzovat detailně důvody tohoto stavu není předmětem této studie. Nicméně hlavní důvody jsou celkem zřejmé. Nejpodstatnějším faktorem, který zapříčiňuje A Stránka 36 z 73

37 tuto situaci, je jednostranné zaměření hospodářství v regionu. Mezi dominantní zaměstnavatele ekonomicky aktivního obyvatelstva v okresu Most patří dlouhodobě podniky orientované na tradiční průmyslová odvětví hutnictví a petrochemii. V těchto odvětvích bohužel dochází v posledních 20-ti letech k postupnému útlumu aktivit. Dlouhodobě jednostranné založení průmyslu v regionu se logicky odráží také v sociodemografické struktuře obyvatelstva. Důsledkem je nevyhovující vzdělanostní úroveň a nízká kvalifikace místního práceschopného obyvatelstva. S tím je spojena neschopnost přizpůsobit se měnícím podmínkám a požadavkům na trhu práce a následně se snižuje i atraktivita regionu pro potenciální investory. Bludný kruh se uzavírá a řešení stále nepřichází. Ještě před tím, než budeme prezentovat požadovaná data, dovolíme si několik metodických poznámek. Metodika zpracování této kapitoly požaduje údaje o zaměstnanosti, resp. nezaměstnanosti obyvatelstva žijícího na území zkoumané zóny. Z objektivních důvodů však není možné takové informace shromáždit z jednoho centralizovaného datového zdroje (MPSV, popř. ČSÚ). Lokální Úřady práce přestaly v posledních letech publikovat údaje o nezaměstnanosti na úrovni samotných obcí. Zveřejňovány jsou pouze okresní statistiky. Zaměstnanci detašovaných pracovišť Úřadů práce jsou nicméně na vyžádání schopní shromáždit počty evidovaných nezaměstnaných na úrovni měst, popř. specifičtěji vymezených oblastí (dle adresy trvalého bydliště registrovaných nezaměstnaných). Pokusy o oficiální statistické zmapování stavu nezaměstnanosti narážejí na několik dalších překážek: fluktuace obyvatel na území zóny počty fakticky nezaměstnaných a fakticky žijících obyvatel (tj. podíl ekonomicky aktivních obyvatel) obou lokalit se mění doslova každým dnem, institut tzv. sankčního vyřazení vzhledem k nedisciplinovanosti, nezájmu či neochotě spolupracovat, jsou mnozí registrovaní nezaměstnaní na 6 měsíců vyřazováni z evidence ÚP. Je jen otázkou, jaký podíl se jich zpětně do evidence nehlásí. V této kapitole představíme několik ukazatelů indikujících situaci na trhu práce v regionu. Prvním z nich je tzv. míra registrované nezaměstnanosti. Ta je dána podílem evidovaných (a dosažitelných) uchazečů o zaměstnání v rámci celkového objemu pracovní síly (počet ekonomicky aktivních obyvatel). 2 Dalším je tzv. podíl nezaměstnaných osob. Tento zahrnujeme z jednoduchého důvodu: Počínaje lednem 2013 MPSV již nebude vykazovat míru registrované nezaměstnanosti. Bude nahrazena novým ukazatelem podílem nezaměstnaných osob, který srovnává počet dosažitelných uchazečů o zaměstnání ve věku 2 Dosažitelní uchazeči o zaměstnání: Jedná se o uchazeče o zaměstnání, kteří mohou bezprostředně nastoupit do zaměstnání při nabídce vhodného pracovního místa, tj. evidovaní nezaměstnaní, kteří nemají žádnou objektivní překážku pro přijetí zaměstnání. Za dosažitelné se nepovažují uchazeči o zaměstnání ve vazbě, ve výkonu trestu, uchazeči v pracovní neschopnosti, uchazeči, kteří jsou zařazeni na rekvalifikační kurzy, nebo uchazeči, kteří vykonávají krátkodobé zaměstnání, a dále uchazečky, které pobírají peněžitou pomoc v mateřství nebo kterým je poskytována podpora v nezaměstnanosti po dobu mateřské dovolené. Zdroj: MPSV ČR, 2012 A Stránka 37 z 73

38 15 64 let k obyvatelstvu stejného věku. 3 Posledním, pro potřeby studie klíčovým ukazatelem, je tzv. míra dlouhodobé nezaměstnanosti, která se vypočítává analogicky k předešlým ukazatelům. Místo všech dosažitelných uchazečů o zaměstnání zahrnuje jen takové, kteří jsou v evidenci Úřadů práce déle než 12 měsíců. Obecné ukazatele nezaměstnanosti Hodnoty prvních dvou ukazatelů nejsou pro potřeby studie tohoto typu vyžadovány. Uvádíme je zde proto jen pro ilustraci. Podle našeho názoru vhodným způsobem dokreslují závažnost problematiky v kontextu celého regionu. Data za město Most a za sledovanou zónu nejsou do uváděného přehledu zahrnuty záměrně. Nepocházejí ze stejného datového zdroje, a proto by mohly být zavádějící. Zmiňované ukazatele nezaměstnanosti pro Českou republiku, Ústecký kraj a okres Most, jsou uvedeny v následující tabulce. Tabulka 3 Ukazatele nezaměstnanosti na vybraných územích (k ) Počet dosažitelných Míra registrované Podíl nezaměstnaných uchazečů o zaměstnání nezaměstnanosti Česká republika ,4 7,4 Ústecký kraj ,0 10,5 okres Most ,0 12,3. Zdroj: MPSV, ČSÚ Nepříznivé postavení Mostecka vzhledem k nezaměstnanosti obyvatelstva ilustruje taktéž následující obrázek. 3 Zdroj: Informace o nezaměstnanosti v České republice k , tisková zpráva MPSV, A Stránka 38 z 73

39 Obrázek 5 Míra registrované nezaměstnanosti v okresech České republiky Zdroj: MPSV, 2013 Uvedená data prakticky nepotřebují žádný komentář. Je více než zřejmé, že situace v okrese Most, na jehož území se analyzovaná zóna nachází, je vzhledem k míře registrované nezaměstnanosti více než kritická. Vyšší než patnácti procentní míru nezaměstnanosti vykazovalo ve zkoumaném období pouze pět okresů v České republice. Most byl samozřejmě jedním z nich. Dlouhodobá nezaměstnanost na území zóny Posledním sledovaným ukazatelem je tzv. míra dlouhodobé nezaměstnanosti. MPSV zveřejňuje takové informace dvakrát do roka. V době zpracovávání této analýzy byly k dispozici pouze výstupy vztahující se k A to pouze na úrovni České republiky, Ústeckého kraje a okresu Most. Data vztahující se k městu Most a ke sledované zóně byla poskytnuta zpracovatelům této studie během ledna roku Informačním zdrojem zde bylo lokální pracoviště Úřadu práce v Mostě. Z evidencí bylo možné vyčíst: přesný počet registrovaných nezaměstnaných pro město Most a sledovanou zónu (5 949, resp ), přesný počet dlouhodobě nezaměstnaných ve městě Most (2 395), a počet ekonomicky aktivních obyvatel žijících na území města Most (36 542). A Stránka 39 z 73

40 Naopak, přesný počet dlouhodobě nezaměstnaných ve sledované zóně byl odhadnut zaměstnanci Úřadu práce. S ohledem na nepostačující datové zdroje byl vymodelován také počet ekonomicky aktivního obyvatelstva žijícího na území zóny (blíže kapitola 4.4.6: Nízká úroveň hospodářské aktivity). Upozorňujeme proto, že v případě hodnot míry dlouhodobé nezaměstnanosti v zóně lze hovořit pouze o kvalifikovaném odhadu stávající situace. Hodnoty ukazatele uvádí tabulka 4. Tabulka 4 Míry dlouhodobé nezaměstnanosti na vybraných územích (k ) Počet EA Počet dosažitelných uchazečů obyvatelstva o zaměstnání, kteří jsou evidování déle (% na celkovém počtu než 12 měsíců obyvatel) Míra dlouhodobé nezaměstnanosti Česká republika (54 %) ,2 Ústecký kraj (52 %) ,9 město Most (55 %) ,6 bloky (60 %) 421 7,1 bloky (60 %) 379 7,7 bloky 600/ (60 %) 800 7,4 Zdroj 1 : MPSV, ČSÚ, Zdroj 2 : Úřad práce Most, Magistrát města Most kvalifikovaný odhad zaměstnanců ÚP Také míra dlouhodobé nezaměstnanosti poukazuje na kritický stav na trhu práce ve zkoumané lokalitě. Jak okres Most, tak nejbližší územně správní jednotka město Most, evidují oproti celorepublikovému průměru více než dvojnásobný počet dlouhodobě nezaměstnaných. V případě sledované zóny hovoří kvalifikované odhady zaměstnanců Úřadu práce v Mostě v neprospěch zóny. Ačkoliv není situace vzhledem k hodnotě referenčního ukazatele (město Most) nijak dramatická, dosahuje míra dlouhodobé nezaměstnanosti na území sledované zóny vyšších hodnot. Na základě kvalifikovaných odhadů je možné považovat kritérium za splněné Neuspokojivý demografický vývoj Dalším monitorovaným kritériem je tzv. neuspokojivý demografický vývoj. Ten je vyjádřen poměrem nejstaršího věkového kontingentu (lidé starší 65 let) na celkovém počtu obyvatel ve sledovaných územních celcích. Srovnávací hodnotou pro lokální data je tento poměr na úrovni města Most. Kritérium je považováno za prokázané (opodstatněné) v případě, pokud je podíl nejstarší věkové skupiny ve sledované zóně vyšší, než je tomu ve zbytku města. Základní demografické údaje o sledovaných územních celcích jsme získali z těchto zdrojů: ČSÚ statistická ročenka pro Ústecký kraj (z tohoto zdroje jsme využili údaje o počtu a věkové struktuře obyvatelstva v České republice, Ústeckém kraji, okrese Most a městě Most; všechna uvedená data se vztahují k rozhodnému okamžiku ) 4 Magistrát města Mostu Odbor vnitřní správy (vzhledem k tomu, že ČSÚ nedisponuje demografickými daty na úrovni městských částí, zpracovali přehled o aktuálním počtu a struktuře obyvatelstva ve sledované zóně zaměstnanci Magistrátu města Most; jelikož jejich systém evidence neumožňuje zpracovávat retrospektivní přehledy o obyvatelstvu, vztahují se všechna uvedená data k ) 4 Statistická ročenka stejného rozsahu pro rok 2012 nebyla v okamžiku zpracovávání této analýzy k dispozici. Podle zaměstnanců Českého statistického úřadu bude k dispozici na přelomu března a dubna roku A Stránka 40 z 73

41 Základní demografické údaje, týkající se počtu obyvatelstva a jeho struktury dle pohlaví uvádí tabulka 5. Tabulka 5 Vybrané demografické ukazatele za vybraná území Počet obyvatel Podíl mužů Podíl žen Česká republika ,1 50,9 Ústecký kraj ,4 50,6 město Most ,6 50,4 bloky Výsluní ,7 50,3 bloky Liščí Vrch ,3 51,7 zóna celkem ,1 50,9 Zdroj: ČSÚ, Magistrát města Most Na území sledované zóny (bloky 600 a 700) žije necelá 1/3 ze všech obyvatel města Most (27 %). Struktura obyvatelstva dle podle pohlaví je v podstatě identická se všemi sledovanými územními celky (odpovídá jak republikovému, tak krajskému a městskému poměru obou pohlaví). Procentuální zastoupení všech tří věkových kontingentů je znázorněno na následujícím grafu. Graf č. XY - Zastoupení základních věkových skupin - v % Graf 7 Zastoupení základních věkových skupin (k ) - v % (k ) Česká republika 14,7 69,1 16,2 Ústecký kraj 15,5 69,7 14,8 město Most 14,6 70,9 14,5 bloky Výsluní 13,2 78,4 8,4 bloky Liščí vrch 15 77,9 7, let let 65 a více let Zdroj: ČSÚ, Magistrát města Most Ze zaznamenaných údajů je jednoznačná významná diference mezi věkovou strukturou obyvatelstva ve zkoumané zóně a ostatními územně správními celky. Dokonce i logicky nejbližší správní celek (město Most) odpovídá svou věkovou strukturou spíše průměru České republiky. Nejstarší věkový kontingent (osoby starší 65 let) je v zóně významně podhodnocen. Nejstarších obyvatel žije na území zóny téměř dvakrát méně, než je tomu ve vyšších územních celcích. Zóna proto vykazuje výrazně příznivější věkovou strukturu než je tomu u referenčního celku (Česká republika). Sledované kritérium v tomto případě není splněno. Zjistit důvody tak velikého rozdílu z pouhých statistických údajů není možné. Skutečnost, že data referující o zóně (bloky 600 a 700) se nevztahují ke stejnému rozhodnému okamžiku (jsou o rok a jeden měsíc aktuálnější-novější) nehraje podle našeho názoru zásadní roli. Ve věkové struktuře české populace dochází v posledních desetiletích k významným posunům (populace stárne), nicméně tyto změny se neodehrávají v řádu měsíců či let. Jde spíše o desetiletí. Z tohoto pohledu jsou tedy oba zdroje dat (ČSÚ, Magistrát města Most) relevantní a jejich data srovnatelná. A Stránka 41 z 73

42 Částečnou odpověď nabízí bližší pohled na druhý věkový kontingent - tedy poměr osob ve věku od 15 do 64 let. Ve sledovaných lokalitách žije nejvíce osob spadajících právě do této skupiny (souhrnem 78, 2 %). Vůbec nejpočetnější věkovou skupinu zastupují osoby ve věku od 45 do 49 let (do této věkové kategorie spadá každý desátý obyvatel zóny). Současně s tím, ¾ obyvatel zóny je mladší 55 let. Další ukazatel, který vhodným (jednoduchým) způsobem ilustruje věkovou strukturu populace, je tzv. index stáří. Udává, kolik osob starších 65 let, připadá na 100 osob nejmladšího věkového kontingentu (0-14 let). Pokud je číslo blízké stu, můžeme mluvit o tzv. stacionární populaci. Podíl nejmladší a nejstarší věkové skupiny je v ní vyrovnaný. Naopak, regresivní populace je charakteristická hodnotami, jež hodnotu sta překračují. O stárnoucí populaci pak můžeme mluvit v okamžiku, kdy je nepříznivá věková struktura navíc podpořena sníženou porodností. Index stáří pro všechna sledovaná území lze najít na následujícím grafu. Graf 8 Hodnoty Indexu stáří na vybraných územích (k ) Zdroj: ČSÚ, Magistrát města Most Taktéž hodnoty indexu stáří odrážejí výrazné rozdíly mezi věkovou strukturou obyvatelstva v zóně a ve srovnávacích správních celcích. Nejpříznivěji je na tom populace bloků 600 Liščího Vrchu, ve které na 100 mladých osob do 14 let připadá pouhých 47 osob starších 65 let. Pokud promýšlíme vnější (nikoli demografické) okolnosti, jež mohly ovlivnit věkovou strukturu obyvatel zóny, nejpodstatnějším důvodem je pravděpodobně historie její výstavby a následného osídlení. Všechny domy v zóně byly zkolaudovány mezi lety (viz kapitola č. 8 věnovaná stáří bytového fondu). Pokud byly nové byty přidělovány mladým rodinám, je specifická věková struktura zóny částečně vysvětlena. Lapidárně řečeno, mladé rodiny, které se do nových bytů ve druhé polovině 80. let nastěhovaly, nestačily doposud patřičně zestárnout. Dalším faktorem vstupujícím do hry, může být migrace. Obě lokality (bloky 600 a 700) jsou v posledních letech v hledáčku spekulantů s nemovitostmi. Na území zóny dochází k hromadnému zkupování relativně levných bytů, do kterých noví majitelé přesunou osoby z jiných regionů republiky. Je pravděpodobné, že osoby, jež této nekontrolované migraci čelí, jsou převážně v produktivním věku. Tyto procesy jsou nekontrolované a bez detailního terénního šetření není možné výjimečnou věkovou strukturu lokality jednoznačně vysvětlit. A Stránka 42 z 73

43 4.4.4 Nízká úroveň vzdělání Kritérium, které je nazýváno nízká úroveň vzdělání, je indikováno poměrem obyvatel starších 15 let s nejvýše základním vzděláním. Toto kritérium je splněné v případě, kdy hodnota indikátoru ve sledované zóně je vyšší, než je tomu v případě referenčního územněsprávního celku (město Most). Ke zmapování kritéria jsme využili těchto informačních zdrojů: ČSÚ Sčítání lidu, domů a bytů 2011 (součásti celorepublikového censu je taktéž mapování vzdělanostní struktury obyvatelstva; data se vztahují k ) Detailní informace o populaci na úrovni jednotlivých městských částí bohužel přestal Český statistický úřad zveřejňovat. Součástí oficiálních výstupů ze Sčítání lidu, domů a bytů 2011 takové informace nejsou, v Lexikonu obcí a jiných statistických ročenkách se taktéž neuvádí. 5 Odbor vnitřní správy Magistrátu města Mostu, který spravuje obecní matriku, ve své databázi informace o dosaženém vzdělání obyvatelstva neeviduje. Z těchto důvodů je nejbližším referenčním bodem pro ilustraci vzdělanostní úrovně obyvatelstva v zóně přehled o populaci města Most. Pokud jde o odhad zastoupení jednotlivých vzdělanostních skupin na území sledované zóny, netroufli si ho autoři této analýzy provést. Možným indikátorem by byla např. vzdělanostní úroveň registrovaných nezaměstnaných. Nicméně ani tyto údaje nebylo možné z lokálních institucí získat. Autorům studie nebyly známy okolnosti, které by jednoznačně poukazovaly na vzdělanostní deficit obyvatelstva žijícího na území sledované zóny. Pro účely této zprávy proto předpokládáme, že obyvatelstvo na území zóny má přibližně shodnou vzdělanostní úroveň, jakou lze pozorovat na úrovni města Most. Podíl základních vzdělanostních skupin je uveden v následující tabulce. Tabulka 6 Podíl jednotlivých vzdělanostních skupin ve sledovaných územních celcích (SLDB 2011) úplné střední základní vč. střední vč. vyučení (s maturitou) vysokoškolské neukončeného (bez maturity) a vyšší odborné bez vzdělání Česká republika 18,5 34,9 32,9 13,2 0,6 Ústecký kraj 23,2 37,2 30,3 8,4 1,0 město Most 23,9 35,7 30,4 9,3 0,7 bloky 600/700 nelze zjistit nelze zjistit nelze zjistit nelze zjistit nelze zjistit Zdroj: ČSÚ SLDB 2011 Nicméně z uvedených údajů je zřejmý vzdělanostní deficit severních Čech jako celku. Jak Ústecký kraj, tak město Most nedosahuje v zastoupení vysokoškolsky vzdělaných obyvatel celorepublikového průměru. V případě Ústeckého kraje jako celku jde témě o 5% deficit, město Most zaostává za celorepublikovým průměrem o necelá 4 %. Negativní 5 Výstupy předchozího Sčítání lidu, domů a bytů z roku 2001 pokládáme vzhledem k časovému odstupu za zastaralé. Ačkoliv z nich lze vyčíst vzdělanostní strukturu populace v jednotlivých městských částech města Most, byly by podle našeho zvážení natolik zkreslující, že je zde záměrně neuvádíme. A Stránka 43 z 73

44 (znevýhodňující) odchylku lze najít také u podílu osob s úplným středoškolským a s vyšším odborným vzděláním. Mostecko je regionem, jehož ekonomická základna byla tradičně založena na chemickém a hutním průmyslu. Poptávka po pracovní síle byla proto logicky zaměřena především na osoby s nižším vzděláním, resp. osoby vyučené. Zaměstnání v těžkém průmyslu taktéž dokázalo uspokojit velké množství lidí nevzdělaných, tedy osob s ukončeným (popř. neukončeným) základním vzděláním. Za posledních 20 let nedošlo na Mostecku k žádné zásadní restrukturalizaci na zaměstnaneckém trhu. Naopak, místní důlní společnosti a chemické závody průběžně utlumují svou činnost. Navzdory této skutečnosti stále patří mezi největší zaměstnavatele v regionu. Noví investoři, kteří by měli potřebu zaměstnat více vzdělané/kvalifikované obyvatelstvo, se vzhledem ke stávající vzdělanostní struktuře obyvatelstva regionu spíše vyhýbají. Pokud jde o zastoupení skupiny obyvatel s nejnižším dosaženým stupněm vzdělání (jde o kategorii zahrnující osoby s ukončeným i neukončeným základním vzděláním), v obou severočeských územních celcích je tato kategorie oproti celorepublikovému průměru nadhodnocena. Podíly osob s nejnižším dosaženým vzděláním na sledovaných územích je zobrazen na grafu č. 3. Opět předpokládáme, že mezi obyvateli zóny a obyvateli města Most je podíl osob s nejnižším dosaženým vzděláním přibližně shodný. Podíly osob s nejnižším dosaženým vzděláním na sledovaných územích ukazuje graf 9. Graf č. XY - Podíl osob s nevýše základním vzděláním - v % Graf 9 Podíl osob s nejvýše základním (SLDB 2011) vzděláním Česká republika 15,5 Ústecký kraj 23,2 okres Most město Most 23,9 25 Zdroj: ČSÚ SLDB 2011 Ačkoliv není možné získat odpovídající data také pro analyzovanou zónu, je více než pravděpodobné, že struktura obyvatelstva podle stupně dosaženého vzdělání je v ní identická. Sledované kritérium proto není splněno Vysoká úroveň kriminality a delikvence Navrhovaným indikátorem, který by vhodným způsobem ilustroval bezpečnost života ve vybraných lokalitách, je tzv. index trestné činnosti, který odráží počet trestných činů zaznamenaných ve zvoleném období Policií ČR na 1000 obyvatel vybraných lokalit. Referenčním bodem je opět zprůměrovaná hodnota zvoleného ukazatele za město Most. Kritérium (ukazatel potřebnosti zvolených lokalit) je považováno za splněné v okamžiku, kdy je hodnota zvoleného ukazatele za zónu vyšší než hodnota referenční. A Stránka 44 z 73

45 Pro zpracování této podkapitoly jsme čerpali informace z těchto zdrojů: Ministerstvo vnitra České republiky (statistiky kriminality uvedené na portálu Ministerstva vnitra) Koncepce prevence kriminality města Mostu na období (strategický dokument místní správy, který se vyjadřuje k problematice kriminality) ČSÚ statistická ročenka Ústeckého kraje za rok 2011 Interní statistiky Městské policie v Mostě (přehled o činnosti ve vybraných zónách v roce 2012) Metodika shromažďování a evidování požadovaných údajů staví opět autory studie do neřešitelné situace. Policie České republiky (Okresní ředitelství PČR v Mostě) vykazuje pravidelné kriminalistické statistiky pouze za celé území města Most. Specifičtější územní třídění trestné činnosti na úrovni jednotlivých městských částí neexistuje. Detailnější pohled na míru kriminality (bezpečí) ve sledované zóně nám podali zástupci klíčových lokálních institucí. Konkrétně zástupci Městské policie Most a obvodního oddělení Policie ČR - Most Zahradní (pod toto oddělení sledovaná zóna spadá). Míru rizikovosti sledovaných lokalit ve vztahu ke kriminalitě a delikvence vhodným způsobem dokreslují informace týkající se problematiky drog. Chování obyvatel zóny spojené s užíváním a distribucí návykových látek nám pomohli zmapovat zaměstnanci mostecké neziskové organizace Most k naději. Ta v Mostě dlouhodobě provozuje kontaktní protidrogové centrum (K-Centrum) a zabezpečuje taktéž asistenci pro terénní kontakt (tzv. streetworking). Obecné ukazatele kriminality Index trestné činnosti (intenzita kriminality), který vyjadřuje počet spáchaných trestných činů na obyvatel příslušného území, vypadal v posledních třech letech takto: Tabulka 7 Počet trestných činů zaznamenaných Policií ČR na 1000 obyvatel Česká republika 347,5 301,9 289,9 Ústecký kraj 352,2 365,8 331,5 město Most ,2 bloky 600/700 nelze zjistit nelze zjistit nelze zjistit zdroj: MV ČR, 2012; KŘ PČR ÚK, ČSÚ, město Most Srovnání hodnot ukazatele za poslední sledované období, tedy za rok 2012, je uveden taktéž v následujícím grafu: Graf č. XY - Počet trestných činů zaznamenaných Policií ČR - na 1000 obyvatel Graf 10 Počet trestných činů zaznamenaných (za rok 2012) policií ČR na 1000 obyvatel (za rok 2012) Česká republika Ústecký kraj město Most 289,9 331,5 382,2 zdroj: MV ČR; KŘ PČR ÚK A Stránka 45 z 73

46 Pokud jde o evidenci trestné činnosti na úrovni zóny (bloky 600/700), Policie ČR nemá taková data k dispozici. Okresní ředitelství PČR v Mostě vykazuje pravidelné přehledy pouze za celé území města. Specifičtější územní třídění trestné činnosti na úrovni jednotlivých městských částí neexistuje. Zaznamenané údaje nejsou nijak překvapivé. Ústecký kraj je vzhledem ke svým sociodemografickým specifikům (relativně nízká vzdělanostní úroveň populace, vysoká nezaměstnanost, vysoká závislost obyvatelstva na příspěvcích státní sociální podpory, nízký sociální status obyvatelstva apod.) jedním s nejvyšší mírou intenzity kriminality v České republice. Více trestných činů na obyvatel je evidováno pouze v hlavním městě Praze. Pokud jde o specifikaci zaznamenané trestné činnosti, největší podíl v rámci evidovaných kriminálních činů zastává majetková trestná činnost. Podílí se na celkovém spadu kriminality téměř ze 2/3 (např. v roce 2010 to bylo 65 %, o rok později 61 %). S ohledem na uvedené skutečnosti nejsou nijak překvapivé ani zaznamenané údaje ve městě Most. Město Most vykazuje ve srovnání s ostatními sledovanými správními jednotkami (republika, kraj) nejvyšší míru intenzity kriminality. Specifika sledované zóny Informace zabývající se kriminalitou ve sledované zóně (bloky 600/700) sice nelze získat z oficiálních statistik Policie ČR, ale jisté indikátory lze ve vybraných dokumentech nalézt. O stavu kriminality, resp. o kvalitě života ve sledovaných lokalitách vypovídá například skutečnost, že obě lokality zóny (bloky 600 i 700) spadají do seznamu rizikových objektů a oblastí Mostecka. Jak uvádí dokument s názvem Koncepce prevence kriminality města Mostu na období , lokality jsou ohroženy především těmito riziky: Most, Liščí Vrch (bloky 700) vyloučená lokalita - zvýšený výskyt kriminálně závadových osob, riziko činnosti realitních spekulantů Most, Výsluní (bloky 600) zvýšené riziko napadení motorového vozidla krádeží vloupáním. Také samotný fakt, že Gabalova zpráva z roku 2006 zahrnuje Sedmistovky (bloky 700) mezi vyloučené lokality, je více než výmluvný. Druhá část zóny, tzv. Šestistovky (bloky 600) znaky sociálně vyloučené lokality splňují taktéž. V obou částech zóny se kriminálně patologické jevy vyskytují ve zvýšené míře (ve srovnání s ostatními částmi města Most). Městská policie v Mostě prováděla během roku 2009 mezi obyvateli obou lokalit mapování spokojenosti s kvalitou života. Časté výtky stávajících obyvatel se týkaly znečištění veřejného pořádku (odpadky mimo určená místa, rušení nočního klidu, venčení psů neuklizení exkrementů, pes na volno), přestupků proti občanskému soužití, alkoholismu. V obou lokalitách je také využíván kamerový bezpečnostní systém. Zóna monitoruje celkem 8 bezpečnostních kamer. V jedné části zóny (bloky 700) má Městská policie zřízenou dokonce svou služebnu. Podle slov policejní preventistky Ilony Kozlové, je hlavní příčinou narůstajících problémů v zóně amorální podnikání spekulantů s nemovitostmi. Ti hromadně skupují relativně laciné byty v podobných lokalitách a nekontrolovaně do nich přesouvají obyvatele z jiných lukrativnějších míst z celé České republiky. Jde většinou o osoby nepřizpůsobivé, problémové, s nízkým sociálním statusem. V důsledku jednání nových nájemníků (špatné A Stránka 46 z 73

47 hygienické návyky, odmítání dodržování pravidel soužití, apod.) dochází k odchodu původního obyvatelstva do klidnějších a bezpečnějších částí města a míra sociálního vyloučení se nadále prohlubuje. Jak dodává Gabalova studie věnovaná vyloučeným lokalitám na území města Most, problematické soužití v Sedmistovkách je způsobeno také z toho důvodu, že nově příchozí osoby nepochází jen z Mostu, ale taktéž ze vzdálených měst především Středočeského kraje (Kladno, Slaný nebo Praha). Příchod těchto neznámých a často problémových rodin je zpravidla spojen se zvýšením kriminality a s nárůstem občanských konfliktů uvnitř lokality. A podobným scénářem je ohrožena také druhá část zóny - bloky Městská policie v Mostě důsledně eviduje svou činnost a vykazuje roční statistiky svých aktivit. Oproti evidenci Policie ČR, je v tomto případě možné zjistit aktivity policie poukazující na kriminalitu přímo ve zkoumané zóně. Celkový přehled evidovaných událostí za rok 2012 je uveden v následující tabulce. Tabulka 8 Statistiky Městské policie Most ve sledovaných lokalitách za rok 2012 Veřejný Administrativní Zadržení Odchyt pořádek úkoly 7 pachatele zvířat Celkem město Most bloky 600 Výsluní bloky Liščí Vrch zóna celkem Zdroj: Městská policie Most, 2012 Pokud vezmeme v úvahu všechny vykonané úkony, množství zásahů na území zóny v podstatě odpovídá lidnatosti zóny vztahu k ostatním částem města. Na území zóny (bloky 600 a 700) žije necelá třetina veškerého mosteckého obyvatelstva (27 %). Podíl evidovaných událostí v zóně na jejich celkovém počtu činí necelou pětinu (19,8 %). Lze však zaznamenat několik výjimečných skutečností. Z hlediska míry kriminality a delikvence jsou zajímavé především údaje o zadržení pachatele. Pokud zaznamenaná čísla přepočítáme na procenta, zjistíme, že téměř 2/3 (63,8 %) všech evidovaných zadržení bylo během roku 2012 provedeno na území zóny (v rámci bloků 600 nebo 700). Do této kategorie úkonů započítává Městská policie např. zadržení pachatele při krádežích, kontroly identity podezřelých individuí při hledání celostátně hledaných osob, zastavení vozidla řízeného osobou pod vlivem alkoholu či jiných návykových látek, zásahy při rvačkách apod. V textu Koncepce prevence kriminality města Mostu na období , je zmíněno několik hlavních kriminogenních faktorů okresu Most. Při zvážení kontextu sledované zóny (velké sídlištní komplexy obývané lidmi s nízkým sociálním statusem), hrají ve vztahu ke kriminalitě zásadní roli především tyto okolnosti: 6 GAC, spol. s r.o.: Most dlouhodobý monitoring situace romských lokalit - české lokality. Úřad vlády ČR, V rámci kategorie administrativní úkoly jsou evidovány např. sběr injekčních jehel, zajištění místa trestného činu, záchrana lidského života, zajištění mladistvých osob a jejich předání OSPOD, popř. takové, kdy dochází k dalšímu předání šetřené záležitosti Policii ČR. A Stránka 47 z 73

48 struktura obyvatelstva v okrese Most je relativně vysoký podíl osob s nižším a nejnižším stupněm vzdělání, které je znevýhodňuje na trhu práce a vede k nižším příjmům. Zároveň jde o okres s jednou z největších měr nezaměstnanosti v České republice. hustota a rozmístění obyvatelstva koncentrace obyvatelstva do velkých sídlištních komplexů s sebou nese vysokou míru anonymity prostředí a vysokou koncentraci lehce dostupného a zneužitelného majetku (majetek v bytech a domech, zaparkované osobní automobily, majetek podnikatelských subjektů z oblasti služeb obchodu). nedostatečná legislativa zvláště v případě obou sledovaných lokalit jde o amorální podnikání spekulantů s nemovitostmi. Pokud se situace nebude řešit, hrozí urychlení procesu sociálního vyloučení obou lokalit. Drogová scéna v zóně Jedna z částí zóny bloky 700 má mezi pracovníky mosteckého K-Centra již několik let výsadní pozici. Spolu s Chanovem a Stovkami jsou Sedmistovky lokalitou, kde se v průběhu posledního desetiletí problematika zneužívání návykových látek neustále stupňuje. Mluvíme-li o návykových látkách z oblasti tzv. tvrdých drog, jde především o pervitin. V Sedmistovkách zaznamenávají terénní pracovníci K-Centra zvýšený podíl uživatelů této drogy a jednoznačným (neklamným) ukazatelem aktivní drogové scény je také existence několika bytů, ve kterých se narkomani koncentrují. Tyto byty slouží jako neformální distribuční kanál pervitinu v lokalitě a mnohdy jde taktéž o místa, kde se pervitin svépomocně vyrábí. Terénní pracovníci navštěvují lokalitu jednou týdně. Mezi klienty, kteří využívají služby asistentů terénní služby (výměna injekčních stříkaček, bezplatné testování na infekční onemocnění apod.) se vyskytuje stále více osob romského původu. Přesný počet uživatelů je velmi těžké odhadnout. Během návštěvy jednoho bytu mohou o služby terénních pracovníků požádat až tři desítky osob. Pokud jde o druhou část sledované zóny bloky 600 na jejím území zatím terénní pracovníci K-Centra neoperují. Předpokládáme tedy, že k žádné rizikové koncentraci tohoto patologického jevu na jejím území doposud nedochází. Ačkoliv není možné vyčíslit míru kriminality ve sledované zóně na základě oficiálních policejních statistik (takové prostě neexistují), můžeme v odkazu na prezentované informace konstatovat, že na území zóny dochází ke zvýšené koncentraci kriminálního, popř. rizikového chování. Toto tvrzení se opírá o vyjádření několika oslovených expertů z různých institucí (Policie ČR, Městská policie ČR, K-Centrum) a vztahuje se zejména k jedné z částí sledované zóny k blokům 700. Sledované kritérium je proto na základě expertního odhadu považovat za splněné Nízká míra hospodářské aktivity Dalším vstupním kritériem pro výběr zóny, který odkazuje na ekonomický potenciál sledovaného územního celku, je tzv. míra hospodářské aktivity. Podle předepsané metodiky, je tento ukazatel vyjádřen počtem ekonomicky aktivních obyvatel v poměru k celkovému počtu obyvatel sledované oblasti. Kritérium je považováno za splněné v případě, kdy poměr ekonomicky aktivního obyvatelstva v zóně je nižší, než je tomu v referenčním územním celku (průměrná hodnota za město Most). Ve snaze porovnat sledovaná území co nejobjektivněji a nejpřesněji, jsme do této analýzy chtěli zahrnout co možná nejaktuálnější údaje. Potřebná data často nebylo možné zajistit v jedné instituci. Zkombinovali jsme proto několik zdrojů. Podstatným ukazatelem validity A Stránka 48 z 73

49 použitých dat byl rozhodný okamžik, ke kterému se vztahovala. Pro výpočet míry hospodářské aktivity jsme využili těchto zdrojů: ČSÚ aktualizované přehledy o počtu a struktuře obyvatelstva (využili jsme hodnoty o celkovém počtu obyvatelstva na úrovni České republiky a Ústeckého kraje; data se vztahují k ) Magistrát města Most Odbor správních činností (přehled o počtu obyvatelstva ve městě Most; rozhodným okamžikem byl taktéž ) Magistrát města Most Odbor správních činností (přehled o počtu a věkové struktuře obyvatelstva sledované zóny, které sloužily jako podklad pro kvalifikovaný odhad počtu ekonomicky aktivního obyvatelstva; data se vztahují k ) MPSV portál Úřadu práce (údaje o pracovním trhu a nezaměstnanosti, resp. objemu pracovní síly na úrovni České republiky a Ústeckého kraje; data se vztahovala k ) MPSV - místní pobočka Úřadu práce v Mostě (údaje o lokálním pracovním trhu, resp. objemu pracovní síly ve městě Most; taktéž k ) Lokální Úřady práce přestaly v posledních letech publikovat údaje o nezaměstnaných, resp. pracovní síle na úrovni samotných obcí. Zveřejňovány jsou pouze okresní statistiky. Informace o pracovní síle ve městě Most jsme proto získali na vyžádání od zaměstnanců mosteckého Úřadu práce. Nový software MPSV, zavedený , bohužel neumožňuje specifikovat dílčí informace o registrovaných nezaměstnaných. Není proto možné získat oficiální údaje o pracovní síle ve vazbě na bydliště registrovaných osob. Údaje jsme se snažili kvalifikovaně odhadnout. 8 Zaznamenané hodnoty sledovaného ukazatele pro sledovaná území jsou uvedeny v následující tabulce. 8 Při zmapování podílu ekonomicky aktivních obyvatel na území zóny vycházíme z kombinace demografického a ekonomického přístupu k této problematice. Pokud jde o demografii, ta přepočítává podíl ekonomického aktivního obyvatelstva takto: V současné době je v demografické teorii definován pojem ekonomicky aktivní obyvatelstvo jako skupina osob ve věkové skupině let. Osoby mladší jsou brány jako osoby v předproduktivním věku a osoby starší jako osoby ve věku postproduktivním. Žádná z osob, které jsou v před- a v postproduktivním věku nemůže být do skupiny osob ekonomicky aktivních započítána, i kdyby byla ekonomicky aktivní. Proti tomu osoby ve věkové skupině jsou bez rozdílu brány jako ekonomicky aktivní. Zdroj: Mazouch, P.; Fišer, J.: Kdo je vlastně ekonomicky aktivní? VŠE: Praha, 2011 Pokud jde o ekonomický pohled, tomu je nejbližší přístup Mezinárodní organizace práce. Ta definuje ekonomicky aktivní obyvatelstvo inverzně: jako veškeré obyvatelstvo na konkrétním území, které není ekonomicky neaktivní, což jsou všechny osoby, které nebyly zaměstnány během referenčního období a nejsou v současnosti ekonomicky aktivní (např. děti předškolního věku, osoby navštěvující různé vzdělávací instituce, starobní důchodci, dlouhodobě nemocné nebo invalidní osoby apod.). Patří sem např. i uchazeči o zaměstnání evidovaní na úřadu práce, ale neschopní nastoupit práci do 14 dnů (např. z důvodu probíhající rekvalifikace). Proti dříve uváděným údajům patří do této skupiny i osoby na rodičovské dovolené. Zdroj: ČSÚ mezinárodní metodika a doporučení přijatá ILO pro sledování měr nezaměstnanosti. A Stránka 49 z 73

50 Tabulka 9 Podíl ekonomicky aktivních obyvatel (k ) Podíl EA obyvatel Počet obyvatel Počet EA obyvatelstva v % Česká republika ,0 Ústecký kraj ,5 město Most ,5 zóna celkem ,0 Zdroj 1 : ČSÚ, MPSV Zdroj 2 : Magistrát města Most, Úřad práce Most Zdroj 3 : Magistrát města Most kvalifikovaný odhad Vypočítané podíly ekonomicky aktivního obyvatelstva v porovnávaných územně správních celcích jsou vyobrazeny také na následujícím grafu. Graf Graf 11 Podíl č. 5 ekonomicky - Podíl ekonomicky aktivního aktivního obyvatelstva obyvatelstva v % (k v % 2012) (k ) Česká republika Ústecký kraj město Most zóna celkem 54,0 51,5 54,5 60,0 Zdroj: ČSÚ, MPSV, Magistrát města Most, kvalifikovaný odhad Demografická skladba obyvatelstva ve sledované zóně ovlivňuje také zastoupení práceschopného obyvatelstva. Připomínáme, že v případě podílu EA obyvatelstva v zóně pracujeme pouze s kvalifikovaným odhadem, který přihlíží k výrazně odlišné demografické struktuře sledované zóny (kapitola 4.4.3: Neuspokojivý demografický vývoj). Jednoznačné údaje vztahující se přímo ke studovaným lokalitám nejsou bohužel k dispozici. Ve sledované zóně je jednoznačně vyšší podíl osob v ekonomicky aktivním věku. Avšak detailní přehled např. o osobách se zdravotním postižením, osobách ve výkonu trestu nebo o počtu žen na mateřské dovolené k dispozici není. Z těchto důvodů není možné jednoznačně podíl ekonomicky aktivních osob ve sledované zóně určit. Nicméně, s přihlédnutím k demografické struktuře obyvatelstva zóny je více než pravděpodobné, sledované kritérium v tomto případě splněno není. Potenciál pracovní síly, míra hospodářské aktivity, je ve zkoumané zóně vyšší, než je tomu u referenčního území (město Most). A Stránka 50 z 73

51 česká moravská slezská slovenská polská německá romská neuvedeno Magistrát města Mostu Velký počet přistěhovalců etnických skupin a příslušníků menšin Objektivním ukazatelem kritéria velký počet přistěhovalců etnických skupin a příslušníků menšin je počet cizinců s povolením k dlouhodobému pobytu jako procento z celkového počtu obyvatel. Kritérium za sledovanou zónu je splněno v okamžiku, kdy je zmiňovaný podíl vyšší než ve sledovaném referenčním území. Pro zmapování etnické struktury obyvatelstva ve sledovaných oblastech jsme využili tyto zdroje informací: ČSÚ Sčítání lidu, domů a bytů 2011 (přehled o celkovém počtu obyvatelstva a deklarované národnostní příslušnosti obyvatelstva na úrovni České republiky, Ústeckého kraje a města Most; data se vztahují k ) Ministerstvo vnitra České republiky (přehled o počtech cizinců s povolením k dlouhodobému pobytu na úrovni České republiky a Ústeckého kraje) Magistrát města Mostu Odbor správních činností (přehled o celkovém počtu obyvatelstva a počtu cizinců s povolením k dlouhodobému pobytu na území sledované zóny; data se vztahují k ) Ještě před tím, než budeme věnovat pozornost počtům cizinců s povolením k dlouhodobému pobytu, zaměříme se na národnostní strukturu obyvatelstva ve sledovaných lokalitách. Dodá to plastičtější obraz etnického složení sledovaných populací. Etnické menšiny v zóně Podobně jako v případě vzdělanostní struktury (kapitola č. 4), ani národnostní strukturu obyvatelstva na úrovni jednotlivých městských částí již Český statistický úřad nezveřejňuje. Takové informace jsou k dispozici pouze ze Sčítání lidu, domů a bytu z roku 2001, jsou tedy téměř 12 let zastaralé. Z toho důvodu není v následujícím přehledu obsažen podíl jednotlivých národnostních skupin v zóně (bloky 600 a 700). Výstupy z posledního všelidového sčítání jsou vypsány v následující tabulce. Tabulka 10 Zastoupení národnostních skupin ve sledovaných populacích - v % Česká republika 65,9 5,1 0,1 1,5 0,4 0,2 0,1 26,8 Ústecký kraj 69,3 0,1 0,0 1,5 0,1 0,5 0,2 28,3 město Most 69,5 0,1 0,0 1,7 0,1 0,5 0,8 27,3 Zdroj: ČSÚ SLDB 2011 Z uvedených čísel je jasné, že národnostní struktura města Most se nijak významně od celorepublikového průměru neodlišuje. Naprostou majoritu tvoří osoby deklarující českou národnost. V Mostě je takových téměř 70 %. Jediným etnikem, které má v rámci české populace více než jednoprocentní zastoupení, jsou Slováci (v Mostě deklarovalo příslušnost ke slovenské národnosti 1,7 % obyvatel jde o osob). A Stránka 51 z 73

52 Často diskutovaný, a to především v Ústeckém kraji, je oficiální podíl osob s romskou národností. Je nutné zdůraznit, že národnostní příslušnost je během všelidového sčítání mapována tzv. deklaratorní metodou. Každý jedinec má právo se přihlásit k libovolné národnosti podle vlastního svobodného uvážení. Mnozí experti považují v tomto ohledu výsledky Sčítání lidu, domů a bytů za velmi nepřesné. Důvodů, proč mnozí etničtí Romové volí při sčítání spíše českou, popř. slovenskou nebo maďarskou národnost, může být mnoho. Svou roli může sehrát obecně xenofobní přístup majority k romskému etniku, stejně jako subjektivní percepce jedinců, kteří si mohou otevřenou deklaraci k romské národnosti vykládat jako něco stigmatizujícího, znevýhodňujícího. Údaje o velikosti romské populace, jež žije na území sledované zóny, nelze vyčíst z žádných oficiálních statistik. Nejspolehlivějším zdrojem informací by v tomto ohledu byli zaměstnanci lokálních státních a neziskových organizací, kteří v obou částech zóny provozují terénní sociální práci. Jistým indikátorem zvýšeného počtu obyvatel romské národnosti na území zóny může být skutečnost, že Gabalova zpráva z roku 2006 zahrnuje jednu část zóny (bloky 700) mezi sociálně vyloučené lokality České republiky. Úřad vlády ČR nechal v roce 2008 v rámci projektu Dlouhodobý monitoring situace romských lokalit české lokality vypracovat analýzu věnující se mosteckým vyloučeným lokalitám. Do analýzy byla zahrnuta jedna z částí zóny, sídliště Sedmistovky. Podle odhadů terénních pracovníků, žije na území lokality kolem pěti stovek Romů. Jednotlivé romské rodiny zde žijí rozptýleně. Větší koncentraci lze zaznamenat v blocích 710, 712, 713, 714 a 723. Romové se do této oblasti stěhují díky zprostředkování realitní agentury především kvůli relativně nižším nájmům a cenám bytů, a to nejen z Mostu, ale i ze vzdálených měst především Středočeského kraje (Kladno, Slaný nebo Praha). Současná situace v Sedmistovkách je proto výsledkem nedávného příchodu romských rodin vytlačených z lukrativních lokalit sousedních regionů. Podíl Romů na celkovém počtu obyvatel sídliště nepřesahuje podle odhadů šest procent. Problematická je skutečnost, že zde dochází ke koncentraci tzv. neznámých a často problémových romských rodin z jiných částí ČR. Příchod těchto rodin je často spojen se zvýšením kriminality a s nárůstem občanských konfliktů uvnitř lokality. Podle mínění některých aktérů se vznik sociálně vyloučených lokalit tohoto typu dá jen velice těžko odhadnout. Stačí i relativně malý nárůst počtu romských rodin v lokalitě a vznikne velice konfliktní atmosféra. Aktuálně jsou ohrožené podobným scénářem Šestistovky. Na jejím území zatím žádné detailní terénní šetření neproběhlo. 9 Podle slov terénní sociální pracovnice Oblastní charity v Mostě, jež v lokalitě Sedmistovek dlouhodobě působí, odrážejí zmiňované odhady celkem věrohodně také současný stav v lokalitě. Obyvatelstvo je tvořeno více než z poloviny původními rodinami zástupci majority, které se do nového sídliště nastěhovaly koncem 80. let minulého století. Popisované divoké období, ve kterém do sídliště proudily desítky nových problémových rodin převážně romského původu, skončilo zhruba před třemi čtyřmi lety. Od té doby sice dochází k neustálé a nekontrolované migraci, nicméně výsledné saldo je vyrovnané a v posledním roce nedošlo k žádnému explozivnímu přírůstku problémových obyvatel. Situaci se podařilo více méně stabilizovat. Případným rizikům, jež na sebe váže život v prostředí sociálního vyloučení, se snaží dlouhodobě čelit síť sociálních služeb, které jsou klientům nabízeny (a poskytovány) 9 GAC, spol. s r.o.: Most dlouhodobý monitoring situace romských lokalit - české lokality. Úřad vlády ČR, A Stránka 52 z 73

53 přímo v lokalitě. V současné době lze v lokalitě Sedmistovek využít protidluhového poradenství, terénní sociální službu zaměřenou na rodiny s dětmi, nízkoprahové centrum pro děti a mládež, služby pro zdravotně postižené či denní centrum pro bezdomovce. Pokud jde o druhou část zóny, tzv. Šestistovky, problémy spojené se sociálním vyloučením (jako dlouhodobá nezaměstnanost, závislost na příspěvcích hmotné nouze, nízká úroveň vzdělání, vysoká zadluženost apod.) v ní přítomny jsou, nicméně ve zmenšené míře, stále nedosahují úrovně Sedmistovek. Podíly cizinců s dlouhodobým trvalým pobytem Pokud jde o počty osob s cizí státní příslušností, které mají povolení k dlouhodobému pobytu, zjištěné údaje ukazuje tabulka 11. V tabulce nejsou uvedeny údaje o cizincích žijících na území města Most, jelikož Ministerstvo vnitra data v této podobě nepublikuje, ani na vyžádání nezprostředkovává. Počty hlášených cizinců žijících na území zóny zpracovali zaměstnanci Odboru správních činností z Magistrátu města Most. Tabulka 11 Cizinci s povolením k dlouhodobému pobytu (k ) Počet obyvatel Počet cizinců Podíl cizinců v % Česká republika ,1 Ústecký kraj ,7 okres Most ,6 bloky Výsluní ,3 bloky Liščí Vrch ,8 zóna celkem ,5 Zdroj ČSÚ, MV ČR, Magistrát města Most Procentuální podíly cizinců na celkovém počtu obyvatel uvádí taktéž graf 12. Graf č. XY - Podíl cizinců - v % Graf 12 Podíl cizinců v % (k (k ) ) Česká republika Ústecký kraj bloky Výsluní bloky Liščí vrch zóna celkem 4,1 3,7 3,3 3,8 3,5 Zdroj ČSÚ, MV ČR, Magistrát města Most Hodnoty tohoto indikátoru v podstatě odpovídají celorepublikovému průměru. Podíl cizinců je na území zóny o něco menší, než je tomu u průměru české populace, resp. u průměru za město Most. Etnickou otázku nelze na území sledované zóny podceňovat. A to především v jedné z lokalit zóny, na sídlišti Sedmistovky. Obyvatelstvo romského původu tvoří na sídlišti přibližně 6 procent populace, což několikanásobně překračuje oficiální (a pravděpodobně nepřesné) statistiky národnostní struktury obyvatelstva města Most. Charakter imigrace těchto rodin do zóny (koncentrace tzv. neznámých a často problémových romských rodin z jiných částí ČR, A Stránka 53 z 73

54 jejichž příchod je často spojen se zvýšením kriminality a s nárůstem občanských konfliktů) by měl vést představitele místní správy ke zvýšené pozornosti. Ačkoliv v lokalitě Sedmistovek působí relativně hustá síť organizací poskytujících sociální služby, situace se může kdykoliv obrátit k horšímu. Městské správa by měla věnovat zvýšenou pozornost migračním pohybům na území zóny (registrace trvale hlášených/nehlášených osob). Doporučujeme taktéž jednoznačnou podporu institucím, které v lokalitě poskytují sociální služby. S ohledem na expertní odhady národnostního složení obyvatelstva v zóně, lze toto kritérium považovat za splněné, a to především v jedné z částí zóny na sídlišti Sedmistovky Poměrně nízká úroveň hodnoty nemovitostí Posledním hodnotícím kritériem, které má poukazovat na kvalitu života ve vybrané zóně, je tzv. nízká úroveň hodnoty nemovitostí. Jako indikátor v tomto případě slouží podíl domů s byty postavených před rokem 1991 jako procento z celkového počtu domů s byty. Podmínka začlenění zóny do programu obnovy je splněna, pokud je hodnota zvoleného ukazatele pro vybranou zónu vyšší než hodnota srovnávací (za město Most). Pro zpracování této podkapitoly jsme čerpali z několika zdrojů: ČSÚ Sčítání lidu, domů a bytů 2011 (Český statistický úřad mapuje v rámci pravidelného Sčítání lidí, domů a bytů stav bytového fondu v celé České republice; rozhodným okamžikem pro poslední censum byl ) Interní informace stavebního bytového družstva Krušnohor (správa naprosté většiny bytového fondu ve vybrané zóně spadá pod bytové družstvo Krušnohor informace z jejich databáze posloužily pro zmapování stavu bytového fondu ve zvolených lokalitách) Zaznamenané údaje uvádí tabulka 12 a graf 13. Tabulka 12 Podíl domů s byty postavených před rokem 1991 v % Česká republika 77,0 Ústecký kraj 80,9 okres Most 79,3 město Most 90,4 bloky Výsluní 100,0 bloky Liščí Vrch 97,0 zóna celkem 98,6 Zdroj ČSÚ - SLDB 2011, BD Krušnohor A Stránka 54 z 73

55 Graf 13 Graf Podíl č. 7 domů - Podíl s byty domů postavených s byty postavených před rokem před 1991 rokem v % (SLDB 2011) Česká republika Ústecký kraj město Most bloky Výsluní bloky Liščí vrch zóna celkem 77,0 80,9 90,4 100,0 97,0 98,6 Zdroj ČSÚ - SLDB 2011, BD Krušnohor Z uvedených dat je zřejmé, že stáří bytového fondu v zóně překračuje srovnávací kritérium na celorepublikové, krajské i městské úrovni. V zóně (bloky 600 a 700) se nachází celkem 72 bytových domů. Jde o typizované panelové domy T06 a T08 (99 % domů). S výjimkou jednoho bloku (blok č. 736 v ulici Fr. Malíka) byly všechny uvedené domy kolaudovány před rokem ,6 % bytového fondu je starší roku Vstupní kritérium je v tomto případě naplněno. Zóna zahrnuje celkem bytových jednotek, 71 % z nich je ve vlastnictví a správě stavebního bytového družstva Krušnohor. Dluhy na nájemném a úhradách vlastníka za danou zónu dosahovaly k 29. lednu 2013 výši Kč. Podle vyjádření zaměstnankyně SBD Krušnohor paní Zuzany Petrovické (vedoucí Oddělení pro členské záležitosti), je pro lokalitu typická vysoká míra migrace. Vzhledem k nízké atraktivnosti celé lokality zde bydlí velké množství sociálně slabých rodin a problémových občanů, což se negativně odráží na kvalitě mezilidských vztahů. 4.5 Shrnutí Cílem analýzy bylo prokázat míru deprimovanosti vybrané zóny na základě porovnání hodnot vybraných ukazatelů naměřených na území zóny s hodnotami zjištěnými pro město Most. Všechna vybraná kritéria jsme v předešlém textu podrobně popsali. Jejich vyhodnocení je poměrně jednoduché. Kritéria 1-5, 7 a 8 se považují za splněná (odkazují na relativně vyšší deprivaci v rámci zóny) v případě, pokud je hodnota předepsaných indikátorů v zóně vyšší než jejich hodnota srovnávací (městská). V případě kritéria 6 musí být hodnota lokálního indikátoru nižší, než je tomu u srovnávacího územního celku. Zjištěné výsledky shrnujeme v následující tabulce. A Stránka 55 z 73

56 Tabulka 13 Souhrn zaznamenaných údajů o zóně 1 Název kritéria Vysoká míra chudoby a vyloučení Výše příspěvku hmotné nouze na občana v Kč (příspěvek na živobytí Hodnotící indikátor + příspěvek na bydlení + mimořádná okamžitá pomoc). ČR ÚK MO ZÓNA Hodnota kritéria referenční datum status kritéria Název kritéria Hodnotící indikátor Hodnota kritéria N E O V Ě Ř I T E L N É Vysoká míra dlouhodobé nezaměstnanosti Počet osob nezaměstnaných déle než 12 měsíců jako procento z počtu ekonomicky aktivních obyvatel. ČR ÚK MO ZÓNA 3,2 5,9 6,6 7,4 1 referenční datum status kritéria S P L N Ě N O Název kritéria Hodnotící indikátor Hodnota kritéria status kritéria Název kritéria Neuspokojivý demografický vývoj Počet obyvatel nad 65 let a více jako procento z celkového počtu obyvatel. ČR ÚK MO ZÓNA 16,2 14,8 14,5 7,8 referenční datum Hodnotící indikátor Hodnota kritéria status kritéria Název kritéria N E S P L N Ě N O Nízká úroveň vzdělání, významné nedostatky v oblasti dovedností a velký počet studentů, kteří předčasně opouštějí školu Počet obyvatel starších 15 let s nevýše základním vzděláním jako procento z počtu obyvatel nad 15 let. ČR ÚK MO ZÓNA 15,5 23,2 23,9 shodný 1 referenční datum leden 2013 N E S P L N Ě N O Vysoká úroveň kriminality a delikvence Hodnotící indikátor Počet trestných činů zaznamenaných policií na 1000 obyvatel. Hodnota kritéria ČR ÚK MO ZÓNA 289,9 331,5 382,2 vyšší 1 referenční datum leden 2013 status kritéria S P L N Ě N O A Stránka 56 z 73

57 6 7 8 Název kritéria Hodnotící indikátor Hodnota kritéria Nízká míra hospodářské aktivita Počet ekonomicky aktivních obyvatel jako procento z celkového počtu obyvatel. ČR ÚK MO ZÓNA 54 51,5 54, referenční datum status kritéria N E S P L N Ě N O Název kritéria Hodnotící indikátor Hodnota kritéria Velký počet přistěhovalců etnických skupin a příslušníků menšin Počet cizinců s povolením k dlouhodobému pobytu jako procento z celkového počtu obyvatel. ČR ÚK MO ZÓNA 4,1 3,7 3,6 vyšší 1 referenční datum status kritéria S P L N Ě N O Název kritéria Hodnotící indikátor Hodnota kritéria status kritéria Poměrně nízká úroveň hodnoty nemovitostí Počet domů s byty postavených před rokem 1991 jako procento z celkového počtu domů s byty. ČR ÚK MO ZÓNA 77 80,9 90,4 98,6 referenční datum Tyto výstupy uvádíme na základě kvalifikovaných odhadů oslovených expertů S P L N Ě N O Čtyři z osmi sledovaných kritérií byla podle našeho šetření splněna. Zónu je v tomto ohledu možné považovat za deprivovanou. Nejvíce zkreslující je podle našeho názoru metodika ověřování kritéria č. 7. Etnické složení na území konkrétní městské lokality je pomocí oficiálních statistických evidencí prakticky neprokazatelné. A i pokud by bylo - procentuální zastoupení národnostních menšin neprozrazuje nic o kvalitě soužití na konkrétním území. To dokáže zhodnotit jen detailní terénní šetření. S ohledem na odhady sociálních pracovníků a charakter migrace v rámci sledované zóny je možné, v protikladu k zjištěným datům, prohlásit tuto oblast života v zóně za rizikovou. A Stránka 57 z 73

58 5 POPIS CÍLŮ, OPATŘENÍ A AKTIVIT IPRM Hlavním cílem je zlepšení kvality života a soužití občanů v rámci vybrané deprivované zóny města Mostu. Vzhledem k tomu, že IPRM je zpracováván pro potřeby čerpání prostředků z FN JESSICA, jsou cíle zaměřeny pouze na rekonstrukci bytových domů. Cíle IPRM jsou nastaveny v souladu s Metodickým pokynem Ministerstva pro místní rozvoj k hlavním zásadám pro přípravu, hodnocení a schvalování Integrovaného plánu rozvoje města, zejména s kapitolou Komplexnost a synergie IPRM. Hlavním tématem tohoto metodického pokynu, který IPRM Most naplňuje, je téma 4 Přitažlivá města. Zde se IPRM zaměřuje zejména na zvýšení kvality zón bydlení a veřejných služeb. Jak již bylo napsáno výše, zlepšení kvality života ve vybrané zóně je hlavním cílem IPRM Most. Realizací rekonstrukcí panelových domů se zvýší kulturně architektonická úroveň panelových sídlišť. Cílem IPRM je rovněž postupné snižování energetické náročnosti budov. V obou lokalitách již bylo započato se zateplením obvodových plášťů, nicméně přibližně čtvrtina bytových domů v lokalitě dosud zateplena není. U cca 10 % domů je dále nutné dokončit rekonstrukci střechy a výměnu oken. Zkvalitněním a zateplením obvodových plášťů budovy a střech a výměnou oken dojde ke snížení energetické náročnosti budov, což bude mít pozitivní vliv na životní prostředí (téma 3 metodického pokynu). V neposlední řadě se IPRM zabývá 2. tématem metodického pokynu, zejména jednou jeho částí, kterou je bezpečnost. Záměrem majitelů bytových domů je zrekonstruovat zde výtahy. Současné výtahy již nesplňují bezpečnostní pravidla stanovená národními i nadnárodními předpisy. Realizací opatření dojde ke zvýšení bezpečnosti obyvatel předmětných domů i jejich návštěvníků. A Stránka 58 z 73

59 6 OČEKÁVANÉ VÝSLEDKY Tato kapitola není relevantní, neboť se jedná o IPRM pro realizaci FN JESSICA. A Stránka 59 z 73

60 7 ČASOVÝ HARMONOGRAM REALIZACE IPRM Tato kapitola není relevantní, neboť se jedná o IPRM pro realizaci FN JESSICA. A Stránka 60 z 73

61 8 FINANČNÍ PLÁN Tato kapitola není relevantní, neboť se jedná o IPRM pro realizaci FN JESSICA. A Stránka 61 z 73

62 9 ADMINISTRATIVNÍ ŘÍZENÍ IPRM Organizace administrativních kapacit a řízení jsou koncipovány tak, aby byly zajištěny veškeré činnosti v průběhu zpracování, realizace i udržitelnosti IPRM. Pro řádný průběh všech fází IPRM Most byl jmenován manažer IPRM a dále ustanoven řídící výbor a pracovní skupina. Náplň činnosti a odpovědnost jednotlivých administrativních struktur je uvedena dále. Obrázek 6 Organizační schéma řízení IPRM Most - Sídliště Liščí Vrch a Výsluní Vedení města Rada města Řídící výbor IPRM Manažer IPRM Zastupitelstvo města Pracovní skupina Vzhledem k tomu, že se jedná o důležitý strategický dokument, patří do řídící struktury rovněž rada a zastupitelstvo města Mostu. A Stránka 62 z 73