Osnova. Úvod Význam Dělení a klasifikace Vláknina vení. Metabolismus sacharidů

Transkript

1 Sacharidy

2 Osnova Úvod Význam Dělení a klasifikace Vláknina Tráven vení Vstřeb ebávání Metabolismus sacharidů

3 Sacharidy Sacharid (z lat. saccharum = cukr) Též glycid,, nepřesn esně cukr,, zastarale a chybně uhlovodan nebo karbohydrát Organická látka patřící do skupiny polyhydroxyderivátů - aldehydů nebo ketonů Nízkomolekulární sacharidy jsou rozpustné ve vodě a mají více či i méněm sladkou chuť Makromolekulárn rní polysacharidy jsou většinou v bez chuti a jsou ve vodě jen omezeně rozpustné (škrob, agar) ) nebo zcela nerozpustné (celulosa)

4 Sacharidy Jsou sloučeniny uhlíku, vodíku a kyslíku, ku, liší šící se strukturou a velikostí molekuly Zákl. stavební jednotka - monosacharidy Vazba glykosidická Zdroj energie pro činnost svalů a mozku Primárn rní zdroj energie při p i intenzivním m tréninku U rostlin vznikají asimilací vzdušného CO 2 za přítomnosti p vody a denního světla - fotosyntézou Denní příjem 50-60% z celkového energ.. příjmup Množstv ství energie v 1g = 4 kcal = 17 kj Zásobní glykogen (jaterní a svalový)

5 Dělení a klasifikace sacharidů Jednoduché sacharidy Monosacharidy 1 x 6C Disacharidy 2 x 6C Složen ené (komplexní) ) sacharidy Polysacharidy 10 a více v 6C

6 Monosacharidy Jednoduché cukry Výskyt: ovoce(10 12%), med (35%G, 35%F), zelenina, džusyd usy Sladká chuť Glukóza (hroznový, škrobový cukr, dextróza) Nejrychlejší zdroj energie Nezbytná pro mozek a ery (150 g/d) Fruktóza (ovocný cukr, levulóza) Galaktóza (součást st mléčného cukru),

7 Jednoduché cukry Disacharidy Maltóza (sladový cukr) klíčky ky obilovin a sladu glukóza + glukóza Sacharóza (řepný, třtinový t tinový cukr) řepa cukrová,, cukrová třtina, tina, javorový vý sirup - spotřeba g/os./d - denní příjem max. 10 % glukóza + fruktóza Laktóza (mléčný cukr) mléko a mléčné produkty - spotřeba g/os./d glukóza + galaktóza

8 Složen ené cukry Polysacharidy Stravitelné (amylóza + amylopektin) Složen ené z jednotek glu Škrob rostlinný Glykogen - živočišný Hl. zdroje v potravě: obiloviny a jejich výrobky (mouka, chléb, rýže, těstoviny, t kukuřice, oves..), brambory, luštěniny, zelenina

9 Polysacharidy Složen ené cukry Nestravitelné (vláknina) Částečná až úplná rezistence vúči hydrolýze trávic vicími šťávami S výjimkou rozpustné vlákniny, prochází nezměněné tenkým střevem Fermentace enzymy mikroflóry ry tlustého střeva MK 1 g vlákniny = 3 kj DDD 25 30g poměr r R:N 1:3 Dělení Rozpustná pektiny, inulin, fruktooligosacharidy,, slizy, gumy, hemicelulózy ovoce, oves, slad, luštěniny, brambory Nerozpustná celulóza. Lignin, hemicelulózy zy zelenina, otruby, celozrnné výrobky

10 Význam vlákniny Rozpustná Částečné rozštěpen pení v tenkém m střev evě gely zpomalení pasáže e v horníčásti GIT zvýšen ení viskozity střevn evního obsahu přístup trávic vicích ch šťáv v k substrátům, vazba miner.. látek l vstřeb ebáváníživin a žluč.. kyselin, zpomalení rychlosti resorpce glu, prebiotikum Nerozpustná obsah stolice (zřed edění a vazba toxických látek), l zkrácen cení transitního času omezení resorpce toxických látek, l vstřeb ebávání některých živin Fermentace => MK s krátkým řetězcem (acetát, t, propionát, butyrát)= zdroje energie pro kolonocyty (80%), snížen ení ph => Preventivně x zácpz cpě,, polypy a nádory n tl. střeva, žl. kameny, snižuje cholesterol v krvi

11

12 Tráven vení škrobů Dutina ústní škrob slinnáα-amyl amyláza (ptyalin) Optim. ph 6,7 Žaludek Utlumení aktivity ptyalinu

13 Tráven vení škrobů Tenké střevo Enzymy slinivky břišní b pankreatickáα-amyl amyláza Hydrolýza 1,4 α vazby => maltóza, maltotrióza za,, polymery glu, α-limitní dextriny (8 glu) Sliznice tenkého střeva oligosacharidázy Zevní strana kartáčov ového lemu α-limitní dextrináza α-limitní dextriny Glukoamyláza maltóza => glu - maltotrióza => glu - polymery glu=> glu

14 Tráven vení disacharidů Tenké střevo Sliznice tenkého střeva disacharidázy Laktóza laktáza => glu a gal Maltóza maltáza => glu a glu Sacharóza sacharáza => glu a fru Nedostatek disacharidáz => průjem, nadýmání, flatulence Zvýšen ené množstv ství osmoticky aktivních molekul oligosacharidů a tvorba plynů Laktáza aktivita klesá s věkem v intolerance laktázy Poruchy digesce i resorpce při p i zánětech z

15 Tráven vení oligosacharidů Stachyóza za, vebaskóza Zastoupeny v luštěnin ninách Člověk k neprodukuje enzymy schopné štěpit oligosacharidy => tlusté střevo => tvorba plynů, průjem Oligosacharidy rozpustné ve vodě obsahu = několik n hod. máčenm ení luštěnin ve vodě,, klíčen ení

16 Vstřeb ebávání sacharidů Rychlé stěnou tenkého střeva => v. portae Resorpce dřív v než se zbytky stravy dostanou do termináln lního ilea Max. rychlost 120 g/hod. Místo vstřeb ebávání duodenum a proximáln lní jejunum Vliv Na + na transport sacharidů c Na + naopak na slizničním m povrchu bb. usnadnění vstupu glu do bb. Společný kontransport Na + - transport dle koncentračního spádu + glu = sekundárn rně aktivní transport do ICT, usnadněná či i prostá difúze do ECT Gal - stejný mechanismus Fru absorpce nezávisl vislá na Na + - pomalejší resorpce - usnadněná difúze - část fru glu (slizniční bb.) a

17

18 Přehled tráven vení - sacharidy

19 Metabolismus sacharidů Monosacharidy portáln lní oběh játra 1. krok v metabolismu glu,fru fru, gal fosforylace Galaktóza gal-1-p glu-1-p ( glukóza) Podíl l na syntéze glykogenu, reverzibilní reakce Gal - tvorba glykolipidů, mukoproetinů Fruktóza fru-6-p fru-1,6 1,6-diP fru-1-p dihydroxyaceton a glyceraldehyd metabol.. dráhy glu glukóza, syntéza glykogenu a TAG Využit ití fosfátů hexóz Játra - vysoká schopnost syntézy TAG Štěpení jako energetického substrátu tu v tkáních přeměna na glykogen (játra, kosterní svalstvo) Přeměna na MK a triacylglyceroly (TAG) (játra, tuková tkáň) energetická rezerva Minoritníčást - metabolizace v pentózov zovém cyklu, syntéza glykoproteinů, glykolipidů

20 Metabolismus glukózy Glykolýza odbourávání glu za anaerobních podmínek na pyruvát či i laktát zisk energie 2 ATP/ 1 mol glu Proces zahrnující několik kroků viz obr. Neprobíhá v mitochondriích ch,, ale v cytoplasmě Pyruvát => acetyl-coa (nevratná reakce) => laktát => alanin => proteiny

21

22 Cyklus kyseliny citrónov nové Acetyl-CoA => tuky => Krebsův cyklus Krebsův cyklus oxidace cukrů,, tuků i některých n AMK Krebsův cyklus => Acetyl-CoA => CO 2, vodu a energii Aerobní oxidace 38 mol ATP/1 mol glu Průběh mitochondrie Vyžaduje přísun p O 2 Nefunguje za anaerobních podmínek!!!!!

23 Metabolismus glykogenu Glykogeneze tvorba zásobnz sobního glykogenu z glu-1-p Kdy? při i nadbytku glukózy Uložen ení játra (100 g), svaly ( g) Glykogen zadržuje vodu Glykogenolýza rozpad glykogenu Kdy? při i nedostatku glu Adrenalin (aktivace fosforylázy zy)

24 Fyziologický význam glukózy Glu - nejrychlejší zdroje energie Nezbytná pro ery a mozek,, nerv. bb. Min. potřeba 150 g/24 hod. < 150 g/24 hod.=> glukoneogeneze, ketogeneze (energie z MK, vznik ketolátek tek,, pokud produkce předp edčí utilizaci => ketóza za- narušen ení acidobazické rovnováhy, prevence min g sach./d ) Hl. glukózy v krvi glykémie (3,9 6,1 mmol/l) Jaterní glukostat játra udržuj ují konstantní hl. gly Hypoglykémie => glukagon glukagon,, adrenalin => mobilizace tvorby glu (glykogenolýza) Glu - nelze vytvořit z tuků,, pouze z malého množstv ství glycerolu

25 Hormonáln lní regulace Inzulin Produkovaný B-buB buňkami Langerhansových ostrůvk vků pankreatu Stimulační účinek na utilizaci glu Regulátor sekrece hl. glykémie (gly( gly) hl. gly => inzulinu => utilizaci glu do bb.=> normalizace hl. gly Je stimulován n také fru,, AMK (Arg( Arg), glukagonem Glukagon Produkovaný A-buA buňkami Langerhansových ostrůvk vků pankreatu Aktivuje jaterní fosforylázu => glykogenolýza => hl. gly Kortikoidy, katecholaminy, hormony štítné žlázy, růstový hormon

26 Zisk glukózy za fyziologických podmínek Přísun z vnější šího prostřed edí jednoduché či složen ené sacharidy Ze zásob z glykogen Glukoneogeneze z AMK Kdy? - hladovění,, nízký n příjem p sacharidů,, DM, stres lze i naopak - transaminace produktů metabolismu glu AMK

27 Faktory určuj ující hladinu glukózy Rovnováha mezi množstv stvím glu vstupující do krve a množstv ství které krev opouští Příjem sacharid aridů z potravy Rychlost vstupu glu do sval. bb., bb.. tukové tkáně a jiných orgánů 5% glu glykogen % glu tuk (pokud jsou naplněny ny zásoby z glykogenu) Zbytek metabolizace ve svalech a jiných tkáních Jaterní glykogen za hladovění glukóza Déletrvající hladovění vyčerp erpání glykogenu => glukoneogeneze

28 Homeostáza sacharidů při námaze V klidu a po námaze n spotřeba MK kosterním m svalstvem spotřeba glu mozek Fyzická námaha => glykogenolýza => hl. gly,, postupné snižov ování při i námaze n => glukoneogeneze, hl. inzulinu, hl. glukagonu a adrenalinu Po fyzické námaze => glukoneogeneze, pokles výdeje glu z jater (pro doplnění jaterního glykogenu) => hl. inzulinu => podpora ukládání glykogenu

29