V tomto cısle SPRÁVNÁ CESTA.. v v. Rocnık 11, cıslo Since Prosinec 2009

Transkript

1 H o r o l e z e c k y c a s o p i s s e v e r o c e s k eh o r e g i o n u c * * * VYDA VA HOROLEZECKY KLUB CAO DE C IN * * * Rocnık 11, cıslo Since Prosinec 2009 SPRÁVNÁ CESTA.. FRANZ KAFKA ěkdybychom ve de li, ze jsme na spravní ceste, a museli ji opustit, znamenalo by to pro nas nezme rní zoufalstvı. jenze my jsme na ceste, ktera jenom vede k ceste dals ı, a ta zase k dals ı a tak porad dal. Ale opravdovou silnici nespatrıme hodne dlouho, jestli vubec. A tak se jen nechavame unas et plni pochybnostı, i kdyz si zaroven uzıvame neskutecne krasní rozmanitosti. Splne nı nade jı proto vzdy byva necekanym zazrakem. I kdyz na druhou stranu platı, ze se zazrak muze stat vzdycky V tomto cısle v v v v v v v v v v Modernista nebo klasik? Prechod Jizerskych hor Martin Cervenka - rozhovor PG Š Francie a S panelsko Kvetoslav Paduce - portrít Rozhovor s Jirım Charou IQ - vyhoda ci nevyhoda? Studna na Vrısku Deivina ve Slovinsku a mnohe dalsıá Martin Svec da va Hora m zdar na vrcholu Strednıjehly na Vrabinci Foto ě 2010 Pavel Randa k CAO News 1

2 P oslednı prosincovou schuzi CAO Decın jsme sikovneáspla chliž v ra mci Poslednıho slanenı v Dolnım Zlebu. Co novího v CAO Decın? Informace z klubove ho dč nı.. JirıChara Predseda CAO Decın Moc toho k projedna va nı stejnenebylo: cerstvř zpra vy prımo z jedna nı CVK za na mi prinesl Jenık Pleticha, trochu jsme probrali vykony za koncıcı rok (krometech od svalostroje Pavouka za moc nesta ly), Petr Jıcha se pripomnel s clenskymi poplatky a do klubu se vahavehla sı syn zna mřho vynikajıcıho lezce Ondra Rosulek, ale zatım si nenasel cas, aby na s navstıvil. To je asi tak vsechno (z bafunarenı, jinak to byl samozrejme pouhopouhy zacatek denı..). Do konce roku jsme stihli jestepar akcı i nejakř to lezenı. Mukarov, Ska ly u Obroku (v Kravım dole jsme dokonce sesbırali nekolik Hora m zdaru za rok ), uz třmer tradicnı Stedrodopolednı Ptacı steny, predsilvestrovsky Laba k, a takř jiz 20. rocnık Vanocnı Borne, bohuz el poznamenany nemocı nekolika inventa rnıch Čc astnıku. Pak takř koncı tento pla tek. C la nky a zpra vy budou vycha zet na EuroClimbingu a Lezci, svola vat a domlouvat se budeme prostrednictvım Pandory. Detaily najdete na konci tohoto cısla. Chtel bych podekovat vsem, kterı mi s mou pracı poma hali nebo posılali fotografie, zpra vicky, novř cesty, prıspevky. Dıky takř za vsechna slova uzna nı ť to byl jediny motor, ktery mne donutil vydrz et tech dlouhych deset let. Dekuji! Ale dost recı! Od zimnıho slunovratu se nam sice den prodlouz il jen o rovnych 20 minut, ale ja uz presto cıtım v kostech blızıcı se jaro. Ahoj ve skala ch! P Modernista nebo klasik? C ert aby se v tom vyznal.. Jan Pleticha HO DolnıZ leb ro modernisty jsem klasik, pro mlady klasiky jsem modernista, cert aby se v tom vyznal! A jak to tedy se mnou je doopravdy? Nekdy v roce 1983 se na hle objevil na ucilisti Stavokombina tu, kde jsem se tehdy ucil na zednıka, novy spoluzak Votypka a jen co se trochu oáukal, uz zacal vypra vet neuveritelny historky o horolezcıch v Adru. Jelikoz byl o rok starsı, nez my (nevysel mu jeden rok na jinřm ucilisti), tak jsme ho prostez rali. Kaz dou jeho historku jsme prımo hltali ť jak se snıdajı v bufetu ctyri piva a dva rumy a pak se jde lřzt do skalnıho mesta, jak vec n e nekdo padal na zem, nez to nakonec dal nebo divokř historky z horolezeckych vecırku ve starřm hotelu. Padala jmřna jako Kamzık, Sojkyn, Bıba, Vaclav a dalsı. Bylo to poprvř, co jsem se dozvedel, z e existuje nejaky lezenı po skala ch. 8. listopadu 1985 jsem se Čplne nahodou pripletl na poslednı slanenı HO Jested a Lokomotivy na Hubertce v Jizerka ch, kde jsem poznal C okare, Flosmana a bratry Vytiskovy. Po kvalitnım vecırku, jak to na poslednıch slanenı byva, jsem se zeptal, kdy bude prıstı vecırek, na coz mi bylo receno: áhele, my jsme horolezci a jestli chces s na mi jezdit do skal a pak parit, tak musıs taky zacıt lřzt!ž Co bych pro parbu neudelal. Tak prostezacnu lřzt.. V sobotu 11. ledna 1986 prisel ten den s velkym D! Jel jsem s C okarem a Petrasem lřzt do Jizerek. Na Stojku lezu svou prvnı cestu, NC II. Prvne jsem slysel na vrsku kluky hula kat áhura, mame Hora m zdar!ž. Pak mi bylo vysvetleno, z e jsme na třhle vez i v roce 1986, jako prvnı, a to z e je ten Hora m zdar. A taky, z e bych si mel sehnat autopa sy a doktorsky nitea mistr C okar z e mi vysvetlı, jak si usıt seda k, jak se nava zat na prsa k, no a Petras z e mi svarı na ucna ku Plastymatu osmu, aby mepora d nemuseli spoustet, jak pytel hoven, protoz e slanit na D lfera, na to nema m.. Vsechny cesty vedou do skalž Hora m zdar! Foto ě 2009 Sponge Jizerky, Mechova vez, cesta Ochrancu prırody. Ac IV, byl to boj. Kdo zna Jizerky vı, o cem mluvım CAO News 2

3 Pak prislo obdobı sha nenı lezeckřho matrose. Karabiny, kde se dalo a s pochybnou kvalitou, lana, ktery po chvıli strasne ztvrdly, plochř smycky ze svadlenky, takř presıva nı backor na lezenı, reza nı spuntu u kopacek a sha nenı ruznych lepicek na podlepenı, transparenty na jizersky padesa tce se za sadne vracely bez snur a pada kovř snury, to byl hotovy poklad! Pozdeji se uz sem tam objevovaly prvnı seda ky od Nevyhostenych, ktery alespon na tu dobu znamenaly nejakou kvalitu. Proste nic jinřho v tř dobe opravdu nebylo moz nř sehnat, a tak se casto lezlo v neuveritelnych unika tech. 2. brezna 1986, S tolpich. Prıprava a lezenına ledech. Konecne to zacalo, jen to melo chybu, ze jsme nevedeli, jak vlastne ledy lízt, natoz si vzıt macky Prvnı tlama. Samozrejmenatvrdo. Bylo to na Vajoletka ch, Oldova cesta VI, z vrsku do kruhu Prvnı vyvedena sedma. Brızkova na Suska ch. Tehdy se cesta lezla pres brızu, teó uz je tam kruh, coz je dobre, protoz e ta brıza byla dost hrozna! Poprvř v Laba ku. Do tř doby jsem si naivne myslel, z e Susky jsou nejvetsı ska ly v Ceskoslovensku. Kdyz jsem uvidel poprvř Laba k, tak meto Čplnemora lovezadupalo do zeme. Sli jsme od Belinace. U Zelvy to jesteslo, u Tyrsovek jsem uz tolik nemluvil a u Presidenta, pri pohledu na Big Wall, jsem uz prostejenom mlcel. Jak jinak, prvnı cestu v Laba ku jsme si vybrali Starou cestu VI na Vojtecha. Byl to festival strachu! Pak dva roky zeleny paka rny Sem tam nejaky lezenı, kdyz zeleny mozek opusáa k na hodou dal.. Hornıskaly, nastup na Dvojce. Sedak usity doma z autopasu, rok Prvnı sedma v Laba ku. Pampelisky VII na Labskou vez. Tř cesty si vazım dodnes, protoz e cvaka nı prvnıho kruhu je i pro sedmovyho lezce dost zajımavy Kozelka, Umyvadlo, cesta Solich. Slusna tlama po hlave pod druhym kruhem, nastestı s dobrym koncem Laba k, Belinac. Po ranu zima jako svina, tak jsme se Sojkynem (ktery mimochodem nebyl tak hrozny, jak Votypka vypra vel) rozhodli, z e balıme a pojedeme domu do Liberce. Uprostred balenı najednou Vlaóa rekl pama tnou vetu: ádo prdele, Cigos z Adru! Budeme muset lızt!ž Mnev tu chvıli vypadl z ruky zamrzly kanystr s vodou, a to jsem jeste nevedel, ktera bije! Cika n dorazil k nam, predstavil nam Stanu (budoucı Lukavskou) a co pry budeme delat. Navrhl, z e se pujdeme projıt pod skalami a pro jistotu vezmeme sebou veci na lezenı, co kdyby, z e? Samozrejmese lezlo, nejdrıve Podkova k VIIb a pak dalsı. Tu zimu jsme v Laba ku lezli kaz dy vıkend Po ujistenı Cika na, z e Adr rozhodnenenı tak hrozny, jak vypra vel Votypka, jsem se odhodlal vyrazit tam se Sojkynem a Kamzıkem. Vybavil jsem se jako spra vny Liberecak ť tepla ky, podkolenky, trika s dlouhym ruka vem a hura, budu lřzt za klukama spa ry! No, bylo to rychlř. Z Medusy, uz ani nevım, co to bylo za cestu, jsem byl krva cejıcı spusten, ale dalsı cestu, Vychodnı spa ru VII na Koberce, uz jsem za klukama vylezl (respektive oznac il krvı). Samozrejme jsme zase meli Hora m zdar! Vla ýa Vytiska a ja v nezbytní bunde znacky Larysa. Kdo ji v tí dobe nemel, nebyl horolezec Muj prvnı prvovystup. V Tisř, na masivu C lenita jsem udelal cestu Velky uzel V. Tam jsem takř poznal Belinu, pıskovcovou frřzu na dela nı cest Na Modrıne mi bylo dovoleno udelat cestu s kruhem. Do tř doby jsem jen asistoval na Karkulku - Pavı vejce z bukvic Zase na Modrıne, na Revizora prvovystup India n Joe VII. Proc ma ta cesta jen jeden kruh? Zezdola na mehoukli áhele, mladej, kruhu je ma lo, lez da l!ž, tak jsem lezl S Vytiskou a Flosmanem jsme delali novř cesty na Snez nıku, coz bylo tenkra t pole neoranř! Poprvř jsem delal cesty se Spekem u Kvocen. Sestronovicka vez - C okola dovy expres VIIIa A prvnı cesta v Laba ku, kde jsem se zčc astnil prvovystupu. Na Plavcıka cestou Motylek VII. CAO News 3

4 Konecnejsme mohli vyrazit na za pad, na va pno. Do tř doby to byl pro kaz dřho z na s jen a jen sen. A teó hned Jura! Nemcouri se mohli potrhat smıchy, kdyz nas videli lřzt v kopacka ch a se smyckami na seda ku, jak mexicky tanecnice! Byla to divoka doba. Da l jsem lezl a delal cesty na rodnřm pısku, ale takř jsme podnikali smelř vyjezdy skodovkama na vytouz enř vapno. Odvaha nam nechybela! Deset marek v kapse, polřvka Vitana nas z ivila po celou dobu zajezdu a nadsenı bylo za milion. V zimese prostejezdilo na vapno a v lřtejsme si uzıvali na pısku v rodny hroude. Poznal jsem plno dobrych lidı, kterych si do dneska vazım. Vyvoj v lezenı, nejen v matrosi, ale i vykonnostnepokrocil o hodneda l, coz je podle medobre. Skaly u Hodkovic a mí vlasatí obdobı Tak jsem to tedy proz il pred dvaceti lety ja. A jak vidım lezenı po tech letech dnes? Jelikoz pred mnoha lety jsem si taky sa hl do kouzelnřho pytlıku, a bylo by stupidnı tvrdit, z e to bylo jen na jediny ceste, tak jsem si odebral pra vo, neco nekomu vycıtat. Vykonnostnednes lezu o hodnelıp, nez pred lety, protoz e jsem zjistil, z e pro lezenı musım takř neco trřninkoveudelat, ovsem mora lovejsem pred temi 20ti lety lezl odvazneji. Je to vyvoj. Pa rkra t jsem spadl na zem, sem tam blba tlama natvrdo, videl jsem otevrenř zlomeniny, slysel hnusny duty zvuk, kdyz nekdo nekontrolovatelnespadl na zem a bohuz el jsem byl i u toho, kdyz pri lezenı clovek skonal.. Tak jsem po tech vsech zkusenostech jenom prizpusobil lezenı k obrazu svřmu a je mi Čplnejedno, co se v tomto ohledu o mepovıda. Vlevo Sneznık , vpravo Drabky, U dolnıcesta VI na Sokola a nezbytní tricko z NDR. Lezeno na prvnıho maje Jen mehlava nebere, kdyz se nekomu neco stane pri lezenı, jak hned vzniknou debaty ve smyslu ákdyz na to nemel, tak tam nemel lřzt, urciteto byl prekliz kar, patrı mu to..ž a jinř dementnı vylevy chytra ku! Jsou to lidi, co buó nikdy zadnou chybu neudelali nebo mısto mozku majı pivnı kostku! Melezenı bavı. Je to ma radost z pohybu na skala ch a jestli polezu vykonnostnecokoliv, tak tu radost mi nikdo nevezme! A hlavnejsem pri lezenı poznal a pozna va m Čz asny lidi. Poslednı dobou se o memluvı a pıse ponekud vıce, a jak jsem vysledoval, byl jsem zarazen do kategorie ámodernistaž. No, nevım. Vyvracet vam to nebudu. Spıs vam reknu, jakř kategorie prvovystupcu a lezcu vnıma m ve skala ch ja : Prvovystupci Domacı oblastnı prvovy stupci: Vetsinou majı svoji oblast, kde delajı lřta prvace a dıky jim mame co lřzt. Svř uzemı si dobre strezı a uda vajı, jakym smerem bude oblast ve stylu lezenı smerovat. Venujı tomu cas a Čsilı a svř cesty povaz ujı za svř deti. Dobra rada pro spra vce - nikdy nesmyslnenejdete proti doma cım prvovystupcum. Ac mıvajı i mezi sebou mensı rozbroje, v tomto prıpadese dokazı okamz itesemknout, jako jeden sik a vyhla sı va m partyza nskou va lku, kterou urc ite nevyhrajete! Najezdnıci: Najednou se objevı v nejakř oblasti, vubec je nezajıma, jakř jsou zde tradice a zvyky v delanı cest a prijde jim, z e si musı oblast okamz ite upravit k obrazu svřmu. Doma cı prvovystupci s jejich na zory je prostenezajımajı, no a hned je v hospodeco resit.. Potulnı prvovy stupci: Nemajı zadnou svou sta lou oblast, kdyz se nekde objevı, tak si nejdrıv v oblasti pora dne zalezou a sezna mı se s mıstnımi lezci u piva a lezenı. Pak zde, bez nejakřho velkřho rozruchu, udelajı par cest, zajımavych svym novym pohledem na vec nebo smerem. Ke spokojenosti mıstnıch osvezı vzduch novymi cestami a za cas se vydajı zase o oblast da l. Jajsem Buh: To jsou prvovystupci, kterı za sadnedelajı novř prvace o nekolik stupnu nız, nez co norma lnelezou. Nejlıp, kdyz lezou IX, tak udelajı VII s na dechem VIII. Jistenı za sadne da vajı co nejda l a pak cıtı sladkř zadostiucinenı, kdyz sedmovy lezec jejich cestu nemuz e vylřzt nebo v nı bojuje o holy z ivot. Ve jmenu pruvodce: Tak tenhle druh prvovystupce je pro oblast opravdova pohroma! Chce za kaz dou cenu dostat svř jmřno do pruvodce a casto i na Čkor kvality cest. Lezci Lezenı je pro nˇ z ivot: To jsou lezci, kterı nemuz ou bez lezenı existovat a to doslova. Lezenı prizpusobı cely svuj z ivot a lezou, dokud jim to telo fyzicky dovolı. Na duchu zusta vajı mladı i v kmetskřm veku a je jim jedno, z e za mlada byli pro svř okolı modernistř a teó jsou zase oznacova ni za klasiky. Kaz da doba kastuje tyto lezce podle svřho pohledu, ale to uz si preberte sami, co jsem tım chtel rıct.. Mladı pseudoklasici: Zacnou lřzt, ale kdyz se rozkoukajı a zjistı, z e nebudou nejlepsı, tak schovajı svoji neschopnost na sobedrıt a tvrdetrřnovat za pozu obha jce klasickřho lezenı a spasitele toho naseho lezenı. Najdou si neprıtele, vetsinou lezce, kterı lezou dobre, ale s mg, a uz majı proti komu bojovat! Sami si s pravidly ovsem hlavu nela mou a hravesi je upravı podle svych potreb - kruh klidne zatlucou metr od zavrta nı, klacek v dıre pouz ijı jako hodiny, a pak ho vyhodı, CAO News 4

5 nebo v ceste klickujı, jak zajıc na honu, ale popis znı samozrejmeprımo.. Lezec do prvnıho řvˇ ru: Zacne lřzt a za chvıli uz je chytry, jak radio, udela hned cestu, s kaz dym se zna a se vsemi lezl. Pak ho ulovı lovkynea do trı let je svatba, Čver na bara k a uz ho nikdy nikdo ve skala ch neuvidı. Zajımavy je, z e v prumeru je to fakt do trı let, co jsem tak vysledoval. Lezec playboy: Ma nazpameá nalezeno par lehkych a tak dve tezsı cesty, ale jen takovř, aby na nebylo dobre videt, nejlıp z turistickř cesty. Zasadneleze do pul tela, pohazuje pritom svou dlouhou hrıvou a neusta le oznamuje okolı, jak je ta cesta strasnenebezpecna, jen aby obdivovatelky mely ten spra vny strach o jeho kra snř telo. No a vecer v hospudce pri lıcenı svych hrdinskych kousku je Čspech třmer jisty! Qvakeri: To jsou lezci, kterı lezou takovř cesty, z e by va s ani ve snu nenapadlo, z e se neco takovřho vubec da lřzt. Zelenř spa ry, mechovatř plotny, mokrř komıny, slizkř kouty. Kdyz jsem jestebydlel v Liberci poznal jsem par mıstnıch qvakeru. Meli svoje oblıbenř oblasti, mraky vylezenych cest a kaz dy rok na podzim vyhlasovali cestu roku ť samozrejmecım zelenejsı, tım lepsı. Dokonce meli i svuj ritua l v hospoda ch, rıkali tomu da t pivo na pesla - to znamenalo vylıt si cely pivo na hlavu. Kdyz v jednř knajpehostinsky jejich ritua l kupodivu necha pal a zacal je vyhazovat, tak mu odnesli dvere. Prijde va m, z e jsou to bla zni a nepatrı do lezenı? Proc? Prostejsou svı a to je na jednu stranu para dnı.. A pak jsou jeste lezci samotari, boulderisti, horalovř, pıskari nebo mora lovı lezci, mezi nimiz je neprekonatelnym kra lem Spek - u neho dokonce platı, z e cım je starsı, tım je odvaz nejsı a urcitenam jestevyrazı svymi vykony dech! Jsou tu lezci, co lezou jen na va pnenebo prukopnıci, kterı hledajı a nacha zı novř oblasti, udelajı tam cesty a pak i pruvodce (dobry prospektor je treba Hubka) a dalsı a dalsı lezci. Pr echod Jizerek. Pro milovnıka Jizerskych hor akce, ktera ho nemuze ani na okamzik nechat klidne ho. Uz jsme o nı pa rkra t psali, byl i n jakyten nesm lypokus, ale ani jednou se o pr echoduč hovor it nedalo. Nejle pe o te to akci vypovıdaly vrcholove knız ky. A jme no, ktere se tam objevovalo nejcast ji, bylo JirıHusek ml.. Prechod Jizerskych hor Povıda nıo jedne mimora dne lezecke akci.. JirıHusek ml. HO LOKO Liberec O b a v a m se, z e pravidelnym prechodnıkem Jizerek uz davno nejsem. Naposledy jsem to zkousel roku Od tř doby jsem se k tomu nedostal. Takz e bych mohl napsat leda nejakř vzpomınky, a i ty uz asi budou dost vycpelř a budou zava net spıs nejakym itinerarem postupovych cılu.. Vzpomenu treba na rok Ale nejprve trocha exkurse do historie tohoto podniku: Prvnı myslenky na uskutecn nı horolezecke ho prechodu JH spadajı do dvaca tych let minule ho stoletı. Prvnı zna my prechod uskutecnili Wilhelm Hutter a Anton Kiesewetter z Liberce. Vyrazili o pulnoci z Hemmrichu a skoncili v 17:00 na V zi Gra lu. Cestou vylezli 15 v zı. Dalsı prechod na sledoval hned prıstı rok. Uskutecnili jej ve dnech Herbert Queisser, Rudolf Hutter a Theodor Dobiasch z Liberce. Zacali na Kovadlin a skoncili na Hajne m. Cestou vylezli 25 v zı. V pozd jsıch letech prova d li horopr echod JH predevsım bratri Ginzelove a skupiny soustr ed ne kolem nich. A to jak letnı, tak i zimnı pr echody. V dalsıch letech byly horopr echody absolvova ny jen sporadicky a nepravideln. Az na prelomu tisıciletı lze zaznamenat v tomto ohledu zvysenou aktivitu Petra Prachtela, kterychodı horopr echod v jednom za tahu. V roce 2002 tak za 24 hodin vylezl 64 v zı a v roce 2005 (to mu bylo 67 let!) dokonce 101. V soucasnosti jsou pr echody JH uskutecnova ny jen vyjimecn. Jenık Pleticha soucasnosti.. Myslıte si tedy, z e kastovat lezce na klasiky a modernisty je spra vnř? Ja osobneto vidım jinak. Pokud nekdo neobtez uje druhř, dodrz uje pravidla danř oblasti, tak aá si leze podle svřho gusta. Lezenı je tu pro kaz dřho a ac se to treba nekdy nezda, podstatu ma me stejnou - jsme bla zni, co lezeme nekam nahoru a nesedıme doma, jako pecky! Kam mebudete radit, je vase vec. Ja prostelezu podle sebe. Pro modernisty jsem moz na klasik, pro mlady klasiky modernista. Kdyz jsem zacal malovat, tak pro malıre jsem byl lezec, pro lezce malır. C ert aby se v tom vyznalř Foto ě archiv Jenıka Pletichy Prislo zase zarı a s nım i cas na splnenı jednoho snu. Do otrhanřho batohu putuje uz notne odrbany seda k, deravř lezecky, 27 metru lana, kterř ma sva nejlepsı lřta davno za sebou, a dve dederonskř karabiny. Zbyly prostor vyplnuji spaca kem, celovkou, lahvı vody a iontovym na pojem nesoucım etiketu Svijansky Maz. Odpolednım vlakem prijız dım do Bılřho Potoka a v mıstnım kolonia lu doplnuji zasoby. CAO News 5

6 Na sledkem porızenı ctyr housek a kusu eidamu muz e prodavacka muz e zavrıt kra m. Inu, kde nic nenı... Kdyz dorazım pod Achimovku, zacına se serit. Pod nahornı stenou rozkla da m spaca k, narizuji budık na sestou a brzy usına m. Ra no je frisno a rozhyba nı ztuhlřho tela chvilku trva. Rozcvicka ve spare na Achimovku vsak dokaze rozproudit krev. Prvnı vrchol do sbırky. Povede se i zbyvajıcıch devetadevadesa t? Postupuji systematicky po svazıch Tisiny a vyzoba va m dalsı kousky. Dvojce, Hajnřho, Kulicku, Hrad rytıru. Pod Parsifalem je uz jasnř, z e den bude slunecny a tak jej oslavuji kra snou Zapadnı hranou. Vez Gra lu a jejı Strazce jsou milou povinnostı a pak jiz nasleduje terřn, kam lidska noha vkrocı pouze vyjimecne. Ze seznamu si tak mohu odskrtnout Trojcata, Spicatou vez a Kora b. Tım ma m vyrızenou prvnı oblast a v dobrř na ladese vrha m na dalsı. Lesy na svazıch Palic nıku se vyznac ujı vpravde parkovou Čpravou, takz e postup v nich je jedna velka radost. Jo, az prijde na radu okolı Spa rovř vez e, to bude jinř kafe. Nynı vsak na to nemyslım a uzıvam si kra snych cest na Plotnovou a Mechovou vez, Mechovou vez ic ku, Liscı ska lu, Bukovou a Travnatou vez, Medvıdka a Supı hlavu. Na sleduje Kohoutı hreben, ktery je opravdovou perlou ve sbırce. Poustım se do nadhernych ploten klasickř Hrebenovky a celou cestu doslova bezım. Ani ne za puldruhř minuty mam vystup za sebou a na sleduje ta prava vrcholova pohoda. Ale casu nenı nazbyt a proto rychle prebıha m pres Smejda na Palicku a preskokem zdola va m Palicnık. Turistř na vyhlıdce kroutı hlavami. Asi majı odlisnou predstavu o prıjemne stra venřm dni. Od vrcholovřho skaliska Palicnıku pokracuji pres Skrıtka do zrıdka navstevovanych koutu ke Kvetnovř ska le a dale do oblasti Kurıch vezı a Tisovřho kamene. Vyhled je odtud sice kra sny, ale sta le se nemohu zbavit pocitu lehkřho zoufalstvı. V protejsıch stra nıch Smedavskř hory lze tusit strmestoupajıcı Richterovu cestu, ktera mevyvede na tisıc metru vysoko poloz enř Polednı kameny. Nabehanř a nalezenř kilometry jsou uz v noha ch cıtit. Co se da vsak delat, kdyz voja k nemuz e, tak jestepetkra t musı. Z Tisovřho kamene dolu stra nı bezım. Snazım se zıskat rychlost. Premyslım, jak moc bych se musel rozbehnout, abych se bez namahy dostal na vrchol protejsıho hrebene. Prvnı kosmicka rychlost by mela stacit. Stupnuji proto svř Čsilı, avsak ve zmeti vetvı se hroutı nejen mř telo, ale i moje nadeje na pohodlnř dobytı Polednıch kamenu. No co, zase mi nezbude nez ten kopec nejak vyslapat. Stejnejako loni. U Lokomotivky konecneshazuji proklety ruksak ze zad a vrha m se do sten. Po hrebeni hornıch Polednıch kamenu se pres Emilovu vez dosta va m az k nadhernym vrcholum Frydlantskřho cimburı. I zde se na vyhlıdce rojı turisti. Mř kroky vsak vedou na lezecky vrchol -alespon nemusım poslouchat reci o nesvřpra vnych psychopatech. Pro urychlenı celř akce volım preskok z predvrcholu na hlavnı vrchol a hned zpet. Tricet metru nad podlahou a okolnı expozice, kdy je videt az do polskych rovin, delajı z tech nekolika vterin ten pravy zazitek. Kdyz si clovek navıc uvedomı, z e autorkou preskoku je nejaka bezejmenna nemecka Trudi z pocatku minulřho stoletı... Klobouk dolu. Po hrebenovce uha nım dolu k Polednımu zubu, Pohovce, Polednı stene a Kazatelne, v jejız stene vymlsa va m kra snř sokolıky Vychodnı cesty, kterř nikdy nezklamou. Pak uz je to jen kousek kolem Oltare a Poslednı a Novorocnı vez e do Čdolı C ernřho potoka, pri jehoz prechodu podstupuji nedobrovolnou koupacku. Ale co, je pres petadvacet stupnu a spaca k jistebrzy uschne. Vyslap vzhuru k Muflonımu previsu je poslednım stoupa nım, kterř musım tento den zdolat. Nastestı. Oblřza m vsechny skalky kolem Muflonıho previsu a Hlıdacu. Kra sna Emilovka na Hornıho Hlıdace je peknou teckou za dalsı splnenou oblastı. Nynı mecekajı Stolpichy. Pres zarustajıcı paseky se dosta va m na turistickou cestu k vrcholu Oresnıku a za houstnoucıho sera prida va m do sbırky jeste Poklici, Zahradnıkova ucne, Zahradnıka, Stojku a Zahradnı vez. Zahradnı je dvaapadesa tou ska lou, jejıhoz vrcholu toho dne dosahuji. Na tra ve pod skaliskem si pak upravuji mısto na spanı. Lez e ve spaca ku zaznamena va m neprımou Čmeru mezi intenzitou tmy a mnoz stvım svijanskř jedena ctky. Inu, podareny den. Ra no se budım pred sestou. Prece jen pomalu nastupuje podzim a lehky letnı spaca k uz moje kosti zahra t nedokaze. Nynı meceka ten pravy boj. Prosvetlenymi lesy Oresnıku sbıha m do Čdolı Stolpichu a nasledne se norım do neprostupnych hvozdu u Jeskynnı vez e. Teó teprve zacına CAO News 6

7 za bava. Do sbırky pribyva Mala Marı i jejı monumenta lnı Diva jmenovkyne. Vysoko nad Čdolım vychutna va m rannı na dheru a pozoruji v povetrı dova dejıcı sokoly. Hodiny by se dalo lez et na z ulovř bastea pozorovat okolı, ale mebohuz el tlacı cas. Vrha m se do nejhorsıho Čseku celř mojı vypravy. Od Strazce Divř Marı nevede do oblasti Spa rovř vez e zadna stezka. C lovek si musı probıjet cestu neprostupnymi houstinami, seskakovat a padat z vysokych, mechem porostlych kamenu, brodit se veprovymi kalisti, plazit se prurvami ve skala ch. Tech 300 metru mi trva asi pul hodiny a u Spa rovř vez e vylřza m z koryta potoka orvany jak samice. Rychle zdola va m Spa rovou a Jera bovou vez a pres Modlu se dosta va m k C arostrelci. Pekna klasicka Vychodnı hrana me vyvede na vrchol a ja poprvř pouzıvam lano, abych mohl sestoupit z vez e. Nynı meceka delsı turisticky Čsek. Sbıha m na Riegelweg a po nem stoupa m vzhuru na Hrebınek. Slunıcko zacına pripalovat a kdyz sedım na vrcholku Rakve, tak uz vyslovene pece. C asu je ma lo a chybı mi jestecela jedna oblast. Kdyz mıjım hospodu v sedle, smutnezamacknu kroupu, pokusım se zahnat chuá na jedno tocenř a v kopci smerem na Koprivnık prida m do kroku. Zdola va m Snehula ka, Gorilu a Pic 60. vyrocı VRSR. Na Oldrıska si pro radost vybıha m Čdolnı stenou. Nynı me ceka zkompletova nı lehkych vezı prevazneánorma lkamiž. Dobyva m tak Morcouna, Okrajovou, Skalnı bra nu i Lysř ska ly. Da le Kulicku, Frydlantskř a Borovou vez. V Udolnı cestena Strz ovou plotnu na mejiz pada Čnava a zacınajı krece v lytka ch. Sprintuji plotnou vzhuru, aby me krece nestacily dobehnout a setra st do Čdolı. Nasledujı Kovadlina, Dvojita vez, Zelva, Smrkovy kamen, Uhlırovka, Hradby a Panenka. Tak dosahuji vrcholu Strz ovřho vrchu a tesım se pomyslenım, z e uz nemusım nikam do kopce. Nynı moje cesta povede jen dolu. Pres Srdce a Rozeklanou se dosta va m k Pyramide, jejız ánorma lkaž je poslednım problřmem celřho podniku. Pod ska lou si sednu, odpocıvam a pocıtam doposud vylezenř vrcholy. Je jich rovnych 97. Slunce uz zapadlo a nad obzorem zusta va syta oranz ova zare. Uz nenı kam spechat. Vyskra bu se na Javorovou vez a Morouse a stra nı pomalu scha zım ke svřmu cıli. Tım je opomıjeny pizóuch jmřnem Pralinka. Poslednıch par kroku po krystalech a useda m ve vrcholovřm hrnci kousek od knız ky. Za mnou je sto vrcholu... Dva dny lezenı nahoru a zase dolu. Dva dny probıjenı se divokymi roklemi a hrebeny Jizerek. Dva dny, kdy jsem nespatril z ivacka, tedy pokud nepocıtam turisty na vyhlıdka ch, kterı vsak nijak nerusili muj vesmır. Sen se splnil. V nekolika na sledujıcıch dnech prestaly bolet ruce, nohy i zada. A do hlavy se proplız ila neodbytna myslenka: áco takhle zkusit to v zime?ž Kra snymi bukovymi lesy Polednıku uha nım da l smer Sra zy. Svou sbırku rozsiruji o Jızdenku, Netopyrı vez ic ku a Svinı ka men. Da le prida va m Hla sku a na Ostrřm rohu a Pevnosti si vychutna va m notoricky zna mř ásestkyž. Z oblasti Sra zu uz mi zbyva jen pa r vezı a tak je rychle dorazım. Zlřza m Ostrou stenu, Zabu a jejıho kone, Homoli cukru, Sedlo a vposledku i Zvon. Po Vinicnř cestedoslova bezım na Hemmrich. Foto ě archiv Jirıho Hus ka a CNs CAO News 7

8 Povıda nıs Martinem C ervenkou Za CAO News se ptal Jan Pleticha HO DolnıZ leb CNs: Ahoj Martine. Na zacatek kdybys nam, prosım, rekl, jak dlouho uz lezes a jestli si vzpomenes na sve zacatky v Labaku. M.C.: Lezu od svych 13 let, poprvř to bylo tusım v 8. trıde za kladnı skoly v Belř. Tenkra t byla mojı spoluz ackou dcera decınskřho horolezce Ladi Tumy st. a ta mea nekolik mych kamara du privedla do skal mezi opravdovř horolezce. Do tř doby jsme se potloukali po skala ch v Belř a dost amatřrskym zpusobem zdola vali mıstnı vrcholy s cılem zapsat se do vrcholovř knız ky. Do Laba ku jsem se dostal tak o rok nebo dva pozdeji, to uz jsem byl na decınskřm gymnasiu a stal jsem se clenem tamejsıho horolezeckřho oddılu Lokomotiva Decın. Kaz dř Čtery byla schuze a to byl vzdycky zazitek! Jednak se tam scha zeli pro mne tenkra t a dodnes osobnosti pıskovcovřho lezenı, pocınaje Karlem Krombholzem a konce bratry Weingartlovymi. To bylo mısto a obdobı, kdy jsem poznal Pıtrse Lastovicku, Pavouka, Fanyho a o neco pozdeji Rısochleba, ale i spoustu dalsıch a o kaz dym bych urcitemohl da t k dobru aspon jednu historku. Nejlepsı byly zavery kaz dř ze schuzı, kdy nekdo z mıstnıch rejpalu, casto Petrıni, zvedl ruku v diskusi a vznesl treba dotaz, kdo se to vysral v kuchyni na horolezeckř chalupeve Zlebu. Na sledovala ukrutna ha dka a za vinıka byl třmer vz dy oznacen nekdo mimodecınsky - Poupa, parta kolem Prcase anebo jinı ánezvanıž v Laba ku. Dalsım nakopa vacım bodem v diskusi byl Karel Belina a jeho Vzpoura proti kra li na Zelvu, Edita na Tyrsovku, Big Wall, vytlouka nı a zase vracenı kruhu zpet, kde byly. V tř dobelezenı v Laba ku bylo vecı odvaznych a zkusenych a my mlaóosi se zpocatku jen vozili na druhym. Sedma byla dobry vykon a VIIc jen pro nejlepsı. U kruhu se dobıralo, nava zanı jsme byli jen v prsa ku a sedeli jsme v popruhu, u kruhu jsme losovali, kdo vyta hne dalsı dřlku a v pytlıka ch na zadku byla ciga ra se zapikem. V U dolnıstene Teufelsturmu Karabiny z NDR byly prepychem a padali jsme do statickych lan JUTA, hlavu chra nenou helmou CASIDA. Osma a seda k se postupneobjevovaly a byly to vesmes doma vyrobeny unika ty. Ono lezenı na pıskovci bylo tenkra t spıs cundr s bivakem pod skalou a kytarami. Pa r dobytych vrcholu za vıkend a sportovnř to brala spıs jen hrstka lidı. Uda lostı roku byl Zabilkac a zase lezenı, kytary, decınsky lezak z voskovanyho kelımku a proklepana noc v dekaci z Prioru... Bezzuby Yuchen, Labskí ödolı, 90ta lítaž CNs: Ty jsi jestˇ zaz il dobu, kdy se v Labaku dˇ laly cesty z cisty pozice bez navrtavanı a zaroven jsi byl ve skupinˇ prvovy stupcu, kterı prosadili zavrtanı ze smycky nebo hacku, ktere posunulo obtız nost cest vy raznˇ nahoru. Mohl by jsi rıct z vlastnı zkusenosti svuj nazor na dˇlanı cest tˇ mito dvˇ ma styly? M.C.: Zavrta va nı se z cistř pozice jsem zaz il v prvnıch letech mřho lezenı. Pamatuji historky o Weingartlech a Hudym, jak dvakra t Áukli do navrta va ku z cisty pozice a pak hodili dvacetimetrovou tlamu. A zase znova a znova, nez se dostatecne zavrtali. Teó mluvım o rannych osmdesa tych letech, kdy spicka pıskovcovych lezcu atakovala v sousednım Nemecku deva ty a desa ty stupen pıskovcovř klasifikace a presto zde v Laba ku vznikaly prvovystupy o mnoho stupnu lehcı a tım chci naznacit, z e starř pravidlo - zavrta va nı z cistř pozice, bylo jistou brzdou v rozvoji lezenı v Laba ku. Velkym prulomem v třto situaci byl prıchod Milana Krauskopfa. Jeho angaz ovanost ve zmenepravidel, ve smyslu moz nosti zavrtat ze smycky, hacku, skobicky, prostez cehokoli, co usnadnilo osazenı borku a potř kruhu. Pred touto zmenou si pamatuji navrta va nı z cistř pozice s klackem v zubech, klacek byl rozstıpnuty podřlne a do rozstepu klacku se skrıpnul borek, cımz se uvolnila jedna ruka a mohlo se busit kladivem do borku. No, peknej vopruz! CAO News 8

9 Po tomto usnadnenı pri delanı cest zacaly vznikat cesty typu Piva na hrad, ale i jinych starsıho data. A cesty se staly lezitelnejsı pro ostatnı lezce, protoz e jednodussı zavrta nı znamenalo vıce kruhu tım, z e se eliminovala snaha prelřzt tez k ř mısto jen za Čc elem najıt mısto, kde se da lřpe zavrtat. uz dvacet metru pod zem. Nikdy jsem necıtil potrebu udelat nejaky lezecky pomnık, ktery by se nelezl a zabral nejlepsı smer ve stene, a tak jsme do Piva dodali asi 4 dalsı kruhy. Tenhle styl se v podstate odehra val po celou moji nejlepsı vykonnostnı řru v devadesa tych letech a doufa m, z e cesty jsou dodnes lezitelny. Ale vıce nez aktivnı prvovystupce se cıtım spıse hrdym prelezcem novych cest v Laba ku, v tř dobe hlavne z dılny tandemu Prcas x Spek. Svojı logikou, mora lnım aspektem a obtız nostı mne uchvacovaly a navıc v tř dobese mi moc casu na delanı novych cest nedosta valo, a tak jsem se soustreóoval spıse na prelezy. Sta valo se mi, z e jsem nekterou z jejich cest nemohl vylřzt a musel jıt za autory a pak nezapomenu na sibalsky Čsmev Speka nebo Prcase, kdyz mi prozrazovali know how a ja to pak dal. Ra d vzpomına m na delanı cesty Zakaz kourenı. To byla opravdu teamova pra ce a navıc je to moc pekna linie s odjistenou spa rou co taha za ruce. A z prelezu treba na Expo 92 na Prezidenta, kde jsem se nahore Čplneztratil a ze zoufalstvı skoncil u poslednıho kruhu na Big Wallu. Spek a Prcas mi pak poradili a bylo to. Ostrov pred 20ti lety CNs: Je o tobˇ znamo, z e si dˇ lal vyznamne prvovy stupy a prelezy cest v Labaku. Chtˇ l bych se zeptat na historii vzniku tˇ chto cest. Treba cesty Pivo na hrad na Prezidenta nebo Zakaz kourenı. Kolik kruhu jste dali pri prvovy stupu a kolik jste jich pote dodali? A jake cesty ti utkvˇ ly v pamˇ ti svojı obtız nostı nebo jinak, na ktere se neda zapomenout? M.C.: Cesty Pivo na hrad a Zakaz kourenı byly pro mne prelomovř. Vznikly na jare roku 1990, kdy jsem se vra til z mřho prvnıho lezeckřho zajezdu z Francie. Moje prvnı na vsteva á Za paduž a zna mych lezeckych oblastı mne absolutne ohromila svojı obtız nostı cest a takř mnoz stvım lezcu, kterı se o prelezy pokousejı. Byl to ohromny impuls neco z toho mıt i tady v Laba ku. Tenkra t to byl Milan Krauskopf, ktery razil myslenku delanı cest pro áza padnıž lezce, tedy rozumneodjistenř i kdyz sta le mora lnı, a tak jsme se pustili i do Prezidenta. Zacali jsme vlevo Pucem a posouvali se smerem do Čdolnı steny. Pivo na hrad bylo udela no behem jednoho dne a pro urychlenı procesu jsem tenkra t tahal neuveritelnř fla ky a zavrtal se co nejda l. Dodnes si pamatuji, jak na mezespoda rvali aá uz se zavrta m, z e je to Cesta Vychytraly plan v Labaku. 90ta líta CNs: Vım, z e Labak je tvoje srdecnı zalez itost, i kdyz teš z ijes v Irsku. Mohl bys porovnat lezenı v Labaku a v Anglii? M.C.: Laba k a lezenı byla vıc nez polovina mřho z ivota. Bylo a je to o lidech, sportovnım vykonu a odvaze, prekona va nı CAO News 9

10 sama sebe a trumfova nı tech kolem. To, co mi dalo lezeni a z ivot ve skala ch, to mi pomohlo i v mřm soukromřm a profesnım z ivote. Teó z iji i s rodinou patym rokem v zahranicı. Nejdrıve v Anglii a nynı v Severnım Irsku. Ztratil jsem pıskarenı se vsım, co k nemu patrı a nenı to jen ten sportovnı vykon, jak vıs, ale nasel jsem osobnı a rodinnou spokojenost a uprımne si vychutna va m britsky tradicnı zpusob lezenı. Dospet k tomuto stavu mi pomohla moje zkusenost a lřta stra vena na pısku a potaz mo v hora ch se skvelymi lidmi z C ech. Laba k a vubec pısek uz asi nikdy nevypudım ze svřho srdce. Vz dycky kdyz prijedu na navstevu do C ech, tak je pro mne obrovsky zazitek jenom jet Labskym Čdolım, natoz si zalřzt. Nicmřnena Britskych ostrovech existuje tradice stara stejne, jako ta saska a nase. To zra nı od lehkych mora lnıch cest az po ty sportovnı mi velice pomohlo cıtit se na Ostrovech brzy jako doma a najıt si lezeckř stestı i v tom neprıznivřm pocası a ákvakarenıž ve srovna nı s Laba kem a Saskem. Co je Čz asnř v mřm soucasnřm domove jsou lidi, lezci, schopni komunikovat v klidu, naslouchat jeden druhřmu a bez emocı se domluvit ci dobrat resenı v jakřkoli ota zce. Ta jejich nekonecna tolerance a slusnost je balza mem na moji povahu a presvedcenı. Tım nakusuji ota zku nekonecnř diskuse o Mg nebo jinych problřmech v lezeckych oblastech a neschopnosti se v klidu a nestrannedobrat resenı. Ale to jsem odbocil od samotnřho lezenı. V Severnım Irsku ma m zkusenost ze dvou moz na trı lezeckych oblastı. Ani v jednř nenajdes nyt aá ve stene, ci na standu, jinymi slovy, co si das, to mas. Neco jako lezenı v Yosemitech. Mourne mountains na jih od Belfastu jsou kopce pripomınajıcı C eskř Stredohorı s z ulovymi masivky na vrcholcıch, dosahujıcı vysky az 30 metru. Nastup ke stena m 1-2 hodiny, 90ti % vlhkost a chcije kaz dy den. Jinymi slovy, vyrazıte rano s batohem plnym lezeckřho harampa dı, jdete dve hodiny bahnem a vresem do kopce v ukrutnřm vichru a kdyz dorazıte pod kvak, tak zacne chca t. Idylka, z e? Druha oblast je Čplne na severu ostrova, asi 1,5 hodiny od Belfastu a jmenuje se Fair Head. Jsou to Čtesy vysokř do 120ti metru. Para dnı lezenı vcetnespa rovyho, ale platı zde pravidlo o pocası a prıstupu, jako u Mournes. Prıstup je vlastnekratsı, tak minut od auta. Dalsı oblasti, jako Gola Island nebo oblasti v Doneghalu, jsou zajımavř, ale ctyri hodiny z Belfastu a pocası je jestehorsı nez v tech vyse zminovanych. Co se tyce pocitu pri lezenı tradicnıch cest v Irsku a Brita nii, kdo zakusil, vı, o cem mluvım. Na pısku jsem se dostal na Čroven lezce, ktery doka zal lřzt i ty mora lovejsı cesty, ale na pısku je to o taktice rozvrz enı sil k prvnımu kruhu, ktery tam je. A je to jistota i kdyz se nalřza v 10ti nebo 30ti metrech, ale je tam. Muz es k nemu dolřzt zcela vysılen a cvaknout ho, chytit ho nebo nejak nalovit, ale furt je to pevny bod, na ktery se muz es upnout. V tradicnım lezenı nemas nic, jen stand na konci lanovř dřlky. Kdyz ti docha zı sıla, musıs se spolehnout na to, co jsi zaloz il a buó si odsednout nebo hodit rypa k do dra tku. A to mebavı... Foto ě archiv Martina C ervenky N Francie a S pane lsko 2009 s CK Burdych ý Sedlisky, aneb prıs tč uz Karosou.. asta vajıcı podzim u na s neskyta mnoho moz nostı k áprotrepa nıž padacku, a tak nasinci nezbyva nez vyrazit za sluncem do jiz nıch kraju. Letos jsme opet volili Spanelsko s nası osvedcenou cestovnı kanceları á Burdych - SedliskyŽ. Oproti minulřmu roku nase skupina znatelnezhoustla. Jedeme tri doda vky s osazenstvem desıti pilotu a jednım áservisa kemž na svozy. Libor Svoboda CAO Decın Mercedes Vito ť Evz en Holman, Jarda Uher, Lubos Sejkora a ja VW Multivan ť Michal Burda, Petr Kirchner, Milos Miller, Petr Sparlinek VW Sharan ť Ros a Sedlisky, Martin Mikesch, Kamil Bednarık Vzhledem k tomu, z e uspora dat spolecny odjezd 11ti lidı nenı az tak jednoduchř, vyrazıme na cestu kaz dř auto samostatne. Spolecny cıl je spanelska vesnicka Vilanova de Mea, lezıcı v podhurı Pyrenejı, cca 150 km pod Andorou. Jiz cestou ale menıme pla ny. Na severu Spanelska je to s pocasım zlř. Rozhodnutı pada na Francii, pribrzdıme tedy a popolıta me na jihu Francie v pohorı La Serane, poblız vesnicky Ganges. Na prista vacce pod horou se nakonec druhřho dne odpoledne opravdu shleda va me. Kra tkř pivo, pozdravy (vidıme se vlastne vsichni poprvř za cestu) a nekterı se teprve seznamujeme. Jedeme na kopec. Na startovacce se skvı nova tabule s jasnym vyznamem ť TMA 1100 m/nm (tocit lze jen do 1100 m nad morem, pouze cca 400 m nad start, jinak se potka te s Boingem). S mıstnım pilotem diskutujeme jak dlouho je toto TMA platnř. Tvrdı, z e od tř doby, co je v Montpelliere letiste, coz tedy znamena, z e jsme tu minuly rok byli tak trosku jednou nohou v prusvihu, kdyz jsme zde tocili 2200 m n.m. Pocası nic moc, tu a tam mraky. Evz en udela zkusebnıho chrousta, za nım jde Michal. Je to v pohode, a tak se na start vyda va i Jarda. Predva dı jeho klepacı kreace s plachtou a snurami. Obhlızı terřn a zavany, poklepa va pada kem, taha za snury ve snaze zjistit jestli se nafoukne. Po kaz dřm zaklepa nı se mu preklopı na bez ka a nekdo musı opet prijıt aby jı odhrnul. My stojıme opoda l a remca me (to abychom mu dodali kuraz). Je dost pozdea blızı se mrak. Ten nakonec zakryje slunce a zacne z nej dokonce padat voda. Na 10 minut se tedy schova va me. CAO News 10

11 Slunce opet vycha zı a my jdeme postupnedo toho. Pak se jeden z nejlepsıch kousku, v kontextu s tım, co pronesl dve minuty pred tım, povedl Spa jovi: ákluci, ja myslım, z e start ána beranaž je zbytecneopomıjeny a neuznany. Pritom je to absolutnı jistota. Cejtıs to, srovnas a letıs. Nemusıs se otacet a komplikovaneresit snuryž Ř v za petı nahazuje na berana, cejtı to a rozbıha toř ejhle krıdlo nabıra smer vpravoř Spa ja to cejtı Ř vse ma pod kontrolou Ř tah na branku byl ovsem spatny ť krıdlo koncı prehozenř pres sıpek a na m nezbyva nez zacıt vymota vat. Zbytek naskace do vzduchu vza petı a lze jeste dobrou hodinu pekne mıstne polıtat. Nikdo se do velkych vykonu stejnepo cestenehrne. Vecer se myjeme v rece, varıme a vyrazıme smer Vilanova. Tam dorazıme znacneágumovıž nekdy kolem pul druhř ra no v pondelı Vetsinu cesty prselo, coz nam veru sebevedomı nepridalo. Snıda me a pozorujeme oblacnost. Udolı Vilanovy je kaz dř ra no Čplnezaplnenř mlřc nou mlhou daleko k horizontu. My se na nı dıvame z cistř, pruzracnř vysky 900 m od kostelıka nad vesnicı respektive z naseho áhoteluž. Mlha s kaz dodennı pravidelnostı pozdeji vystoupa ohra tım od slunce nahoru a vytvorı vetsinou mraky. Podle toho, kolik vlhkosti je ve vzduchu, se buó obloha zadekluje, nebo zustanou pro slunce obcas ádıryž k tvorbetermiky. C eka me na startu u vysılace a postupnestartujeme. Napoprvř se chyta jen RosÁa. Kluci jedou jeste nahoru. Michal a Jarda si davajı nerusenř lıtanı dalsı necelř dve hodiny. Ja svezl auto. Vecer po-letovy briefing v hospode. Je na s 11 lidı a Čc ty byvajı o neco tucnejsı.. Uternı rano vypadalo znacneoptimisticteji. Veskerř slusnř chova nı uz tedy slo stranou a zacal lıty boj mezi borci. Dohoda znela tak, z e borci s mensımi zkusenostmi startujı prvnı, aby stihli dalsı vyvozy. Borci zkusenejsı jedou na ájistož a po vytocenı jsou predurceni k dalekym preletum. Toho dne se darı Michalovi, Jardovi a mne(evz ena nepocıtam Ř ten si behem letu dokonce prista val i na hornıch plosina ch skal, aby ulevil svřmu telu a cekal na na s - veru musel by to byt kra sny pohled pozorovat panoramata a mimo jinř, Evz ena vedle pada ku v 1500 m na vrcholu masivu). Michalovi a Jardovi se 5 km prede mnou darı preskocit Terradeskou soutesku a letı dal na Ager. Mne se pozdeji za nimi darı vytocit k hornı strane masivu a letım k soutesce. Zkousım se pta t kolik je vysky nutnř na preskok. Ma m 1700 m coz by mi pry stacilo, lec to se dozvıda m az pozdeji po prista nı. Pripojuji se tedy k Evz enovi a letıme proti vetru zpet domu. Rozdıl v klouza nı mř plachty a Evz enovi z iletky je znatelny. Neprobojuji se pres protivıtr domu a potupneklesa m 5 km od cıle. Evz en ovsemz e dolıtne. Jarda sedne v Ageru a Michal, vıtez dne (Ř a neuveritelne zarputily bojovnık), dolřta va z Ageru zpet. Ve stredu to vypada opet nadejne. Michal uzavrel pekny trojčhelnık a ostatnı polřtali pekne mıstne. Prvnı krizova situace na sebe nenechala dlouho od prıjezdu cekat. Kamil chvilku po startu nalıta va za hranu do prednı casti kopce. Slysıme sustenı plachty a hleda me, co se deje, ale mame ho v za krytu kere. Uklidnujeme se az kdyz Spa ja na nas z iveze vzduchu gestikuluje, z e pod nami je na zemi Kamil. Pred hranou mu klapla pulka krıdla, dostal se do zatacky ke kopci a nakonec skoncil nekolik metru na skalnı plosce pred stenou dolu. Neslo o pad, ale prista nı ána baletkuž to rozhodnebyt nemohlo. Vse je v pora dku a Kamilovi se nestalo vlastnevubec nic. To na s samozrejmenevyslovnetesı a guru Evz en ma toho vecera u piva moz nost predvřst svoje trenřrskř vlohy pri skolenı bezpecnosti áletovřho provozuž ve Vilanove. Dalsı dny se da lıtat jen s obtız emi. Dva draci (ucitel Evz en a cılevedomy prona sledovatel Michal) se vydra pou ve ctvrtek az k soutesce, ale preskok uz nevycha zı. Dalsı den je predpoveó tak spatna, z e se rovnou rozhodujeme udelat rest day a jedeme do prilehlych mestecek. Navstıvıme i Ager, coz je zdejsı Mekka paraglidingu se startovackou na Črovni 1558 m/nm. Pada nesmely na vrh na slet pod zataz enou oblohou, ale vıtr je tak silny, z e nakonec (nastestı) nema nikdo odvahu. Dalsı dny spıs lezeme a modlıme se k pocası. Lıtat se sice da, ale nic jistřho to nenı. Scha zıme se vetsinou v hospode uz kolem ctyr odpoledne a doha nıme hospodskřmu obrat po letnı sezone. Na nasem vylete jsou vz dycky perlami dne vecernı debaty u vına, piva a lecceho jinřho. Tenhle rok je ovsem podstatnechladnejsı nez minuly a vecer se cıtıme spıs jak na lyz arskřm za jezdu ť jen rukavice chybı. Dluz no rıct, z e prelomem druhřho tydne se trochu otepluje. CAO News 11

12 Ve stredu prıstıho tydne se skupiny rozdelujı. Jedna jede smer Ager, druha zusta va ve Vilanovea slibuje skupineáaž, z e za nimi do Ageru doletı s vetrem v zadech. Oblacnost nakonec zhatı nase ambice, ale nejakř minuty ve vzduchu to da. V Ageru se pry lıtalo sice takř pracne, ale o neco lřpe. Den nato je borcem dne Jarda. Jedeme do Ageru ť dnes uz vsichni a neverıcı Tomasovř z predvcerejska dosta vajı mora lnı sprchu. ádneska vam je Ager dobrej, co? Zustante si ve Vilanove!Ž Startujeme na hornı startovacce Col Du Ares o nız uz byla zmınka. Postupne se chyta me vsichni, ale nemilosrdnesilny vıtr na s stavı do tez k ř volby. Buó se nechat s termikou strha vat smerem na Vilanovu vzda lenou asi 25 km pres Teradeskou soutesku, kde by mohl v tomhle vetru byt pekny big beat nebo neco natocit a snaz it se mıstne probojova vat k prista vacce v Ageru. Vıtr nakonec jestezesiluje a vetsina nas volı prista nı v mıste. Jarda volı taktiku ber, co to da. Dolıta do soutesky a dotacı (necha pu, jak se mu to darı, aby ho to nezafouklo dovnitr, za tak silnřho vetru), pak preskakuje, ale v plytkych vyska ch jen ke spodnımu hrebeni (kde se norma lne vytvarı dost rotoru). Pak uz mi jen vypra vel (v za vorka ch jsou preklady Jardovych, jinak jisteeufemistickych popisu): áno, nebylo to Čplne idea lnı, ale nejak jsem se u toho hrebene pridrz oval, chodily jen teply bublinky co metu a tam prizvedly (no, bylo to hodn na hovno, dolıtnul jsem ve sracka ch k tomu hrebenu, kde m to mlelo a kopalo, jak na horsky dra ze) Ř chvilku jsem tam cekal, co prijde, ale nic neprislo, tak jsem to pustil dal po vetru asi 200 m nad zemı a koukal na GPSku, z e letım i 70 km/h (chvilku jsem se celej posranej snazil udrzet krıdlo nad sebou v tyrotyce a cekal, jestli n co da. Nedalo ani prd, nakonec m to prefouklo pode l hr ebenu a ja se jen modlil, abych v tom kalupu nemusel pr ista vat na zem do keru) Ř no a sta le meto hnalo v relativne stejny vejsce do Vilanovy, kde jsem prista lř Ž Podotyka m, z e vıtr presahoval v odpolednıch hodina ch bez n e 10 m/s. Jarda nas toho dne proste vsechny zpra skal (ovsem kromemichala. Ten mu byl v pata ch ihned, jak videl, z e by ho nekdo mohl prelıtnout..). Ra no je jedno z tech, co nejdou zaplatit penezi. Slunce nad obzorem prozaruje ostrř hrany skalnıch prurev a kanonu ta hnoucıch se k mestu a odrazı se v zrcadlech rek a rıcnıch za tocin. Pozorujeme Millau s jeho nejdelsım da lnicnım mostem v Evropez plosiny 150 m nad mestem. Dopoledne kava ve meste a uz razıme do vrchu nad mestem, kde jsou opravdu luxusnı startovacky ve francouzskřm stylu snad na vsechny smery vetru. Je tu nabito. Desıtky tandemu a ostatnıch vzduchoplavcu vcetnerogal. Ve stoupa tka ch je to boj o mısto, ne-li o prezitı. Slabsı kusy na to nemajı nervy a radeji hledajı nad skalami bubliny. RosÁa ma toho dne nevyslovnou smulu a po asi 20 minuta ch vyhnıva a prista va. Jinak vsichni polřtajı dosyta ť sice mıstne, ale ra dne (nezna me terřn a krom toho v den odjezdu by bylo hleda nı ztracenřho pilota casovenarocnř a nevhodnř). Jarda klıcuje do vysılacky jak zbesily a vyzvıda, kdo je jak vysoko, aby si zase vecer mohl do svřho denıcku napsat statistickř Čdaje. Toho dne ho trumfuji ja s vyskou 2100 m, kterř se mi podarilo vytocit tak Čz asnejednoduse az se mi to ani nechtelo verit. Poslednı samozrejmeprista va Jarda asi 15 min po mes casem pres 3 hodiny ve vzduchu.. Balıme pada ky, nakupujeme syry, vıno (zeny a zpev necha va me Francouzum), prerovna va me auta a dela me si neco k jıdlu na cestu. Vyrazıme po sedmř hodinevecernı a ceka na s zhruba 18 hod cesty. Jsme zdravı, nepohmoz denı, jen trochu smutnı, z e uz to zase vsechno koncı.. V pa tek, trina cty den zajezdu, nabalujeme dopoledne auta, mıstne polřta me a vyrazıme do oblasti Millau ve Francii, abychom si tak aspon zkra tili dlouhou cestu domu. Do Millau dorazıme v noci a bivakujeme na terasovitř vyhlıdce u odpocıvadla nad mestem. Pr i psanı tohoto cla nku jsem si uv domil, ze ma hloup nehumorna narazka na Jardovo zapisova nı statistiky letu, stavu tachometru, kilometru, spotr eby a jinych vysoceč dulezitych za znamu, nebyla zcela na mıst. Jsa si v dom, ze psa t cla nek o nasem vyletu, bez podobnych pozna mek, dva m sıce po jeho uskutecn nı, je v c zhola nemozna, musı byt Jardovi za tyto dokonale fakticke podklady pro tento cestopisč vyslovena pochvala.. Dıky, Jardo! Foto ě archiv autora CAO News 12

13 Kve toslav Kvepad Paduce Maly portre t a rozhovor s jednım pozoruhodnym lezcem JirıChara CAO Decın M a lokterř jmřno vyvola va v lezeckych kruzıch poslednı dobou vetsı emoce, nez li Kvˇ toslav Paduce aka Kvepad (na snımku). Duvodem jsou jım zverejnovanř, neobvykle kvalitnı, prelezy obtız nych cest na skala ch, boulderech i na hora ch. V relativnekra tkř dobe za sebou si zapsal cesty jako naprıklad 500 metru dlouhou Camillotto Pellesier 10 na Cimu Grande di Lavaredo, cestu Follow The Slick Red Road klas. 7c stylem OS v Cheddar Gorge nebo prvnı opakova nı ukrutnřho boulderu Steve Prefountain 8B tr v Laba ku. Vykony, kterř by ho jednoznacneradily mezi nase nejlepsı soucasnř lezce!! Problřm je v tom, z e ho zatım nikdo, kromejeho spolulezce Vojtˇ cha Kovacika z Prahy, pri lezenı nevidel. Alexandra Schweikart v ceste Camillotto Pellesier 8a+ na Cimu Grande, Dolomity, Italie Neduveru ostatnıch lezcu Kvetoslav jeste zvysil znac ne neduslednymi zaznamy svych prelezu, treba nepresnymi Čdaji o datu jednotlivych prelezu, ci o jejich stylu. Nekolikra t uverejnil treba v jedinřm dni obtız nř vystupy ve znacne vzda lenych oblastech nebo nepravdepodobny styl, naprıklad flash u horskych cest. Sice se po upozornenı na tyto nesrovnalosti opravil (datumum Čdajneneprikla dal az takovou dulez itost, dany styl mu systřm lezce neumoz nil spra vnezadat nebo z e se proste jen spletl), ale stın podezrenı uz tım nedoka zal setrıt. A kdyz se na nekolik vyzev, naprıklad od Davida Bıdy Chudoby, verejne neozval, byly jeho vykony z denıcku na lezci.cz vymaza ny a on oznacen za, v lepsım prıpade, sprymare ci podvodnıka.. To meprivedlo k tomu, z e jsem Kvetika oslovil na jım uverejnenřm u a pozadal ho o zodpovezenı nekolika ota zek a takř o zasla nı svř fotografie. Pa r tydnu se nedelo nic, ale pak dosla odpoveó s tım, z e je casto na lodi a k internetu se dostane jen zrıdka. Ze bydlı v Ustı nad Labem a se svym spolulezcem Vojtou jezdı na stejnř lodi v Holandsku, na kterř majı stenku a celř mesıce na nı trřnujı. Na ota zky z e ale urciteodpovı. A 23. prosince 2009 jsem na svř ota zky opravdu dostal odpovedi. Tady jsou: CNs: Klasika na řvod - jak dlouho lezes, tvaprvnı vylezena cesta? K.P.: Lezu asi 15 let, zacal jsem uz na strednı skole. Mou prvnı cestou byl tusım Prevoznıkuv hnev VIIa na legenda rnı Titanik v Labacku. CNs: Co mas radˇ ji bouldering nebo lezenı s lanem? K.P.: Ma m ra d obojı, ale momenta lneprevla da boulderova nı. CNs: Jaky je tvuj nejhodnotnˇ jsı boulder a cesta? K.P.: Nejvıce si vazım cesty Follow the Slick Red Road 7c na OS a samozrejmeboulderu Steve Prefountain 8B tr. CNs: Tve oblıbene oblasti a mas- li radˇ ji vapno nebo pısek? K.P.: Nejradeji ma m pısek. Z oblastı Laba k a Sasko. CNs: Jak si udrz ujes kondici? Trenujes aktivnˇ, upravujes si jıdelnıcek, hlıdas vahu nebo jen lezes a tyhle vˇ ci neresıs? K.P.: Jak jsem casto na lodi, tak tam hodnetrřnuji, hlavne shyby, beha m po lodi dokolecka a takř se dost venuji strecinku. Jıdelnıcek si dost hlıda m. Jım hodnezeleniny a potravinovř doplnky s velkym obsahem proteinu. CNs: Mas nˇjakou vysnˇ nou cestu nebo boulder, ktere ti nedajı spat? K.P.: Z cest je to samozrejmevelika klasika Action Direct a z boulderu Dreamtime ve Svajcu.. CNs: A nˇ jaky vzor v lezenı? K.P.: Bratri Huberovi jsou mym nejvetsım vzorem. CNs: Co pro tebe lezenı znamena? K.P.: Co pro meznamena lezenı? Shrnu to do jednř jedinř vety: JE TO MÝJ CELY ZIVOT!!! CNs: Mas kromˇ lezenı i jine konıcky? K.P.: Ra d chodım na houby, lepım modely letadylek. CNs: Dıky za odpovˇ di! K.P.: Nenı zac a preji ti, aá se ti v lezenı darı tak, jako mne:d ToÁ tedy vse. Zbytek uz je na kaz dřm z na s, zda Kvepadovi jeho vykony uverıme, ci ne. Kaz dopa dneexistuje a kaz dy ma moz nost se s nım domluvit na prıpadnřm spolecnřm lezenı. Mıstnıborec v jednom z mnoha sektoru Cheddar Gorge, kde Kvetik vylezl cestu Follow The Slick Red Road 7c stylem OS Foto ě archiv Kvetoslava Paduc e a inet CAO News 13

14 P Rozhovor s Jirım Cha rou Zdenö k Kropacek HK Decın o zadal jsem vyznamnřho decınskřho horolezce, vydavatele internetovřho casopisu CAO News, autora rady statı na netu i v tisku, autora nekolika prvovystupu, objevitele novych lezeckych terřnu, vsestrannřho sportovce a amatřrskřho malıre Jirıho Houbu Charu o rozhovor.. Z.K.: Napred se predstav - kdy a kde ses narodil, co a kde studoval, bydlistˇ i drıve, povolanı atd. J.Ch.: Narodil jsem se v Teplicıch v kulatřm roce 1960, coz ma tu vyhodu, z e vetsinou dokazu celkem rychle spocıtat, kolik mi uz je. Od detstvı jsem tıhnul k prırodea podle toho si i vybral obor ť lesnictvı. Vyucil jsem se, vystudoval strednı a pak i vysokou skolu. U oboru jsem zustal jen do revoluce, pak me prita hly pocıtace. Teó dela m spra vce pocıtacovř sıtena bytovřm druz stvu. Z.K.: Kdy a kde jsi se dostal k horolezectvı, co tˇ na nˇm zaujalo? J.Ch.: Prerod z cundra ka na horolezce se uda l v roce S partou spolupracovnıku jsme dostali zaka zku na vycistenı zasypanř stredovekř studny na Vrısku u Holan. Jedinym z nası bandy, kdo rozumel lanovř technice, byl horolezec Jarda Panoch. Vzal mena Boren a hned po prvnı ceste jsem byl ztracen. Pro tohle jsem se narodil.. Z.K.: Jak jsi prisel k prezdıvce Houba? Na tˇch kresbickach ve vrcholovy ch knız kach je muchomurka nebo bedla? J.Ch.: Kamara d Jirka Bucek mi tak zacal rıkat, protoz e jsem se pry podobal jednomu jeho kamosovi s touhle prezdıvkou, co chlastal jak houba. Krometř podoby jsem na fakultedost brzy zacal splnovat i onu charakteristiku a tak uz mi to zustalo. Do knız ek kreslım bedlu c ervenajıcı Lepiotu brunescenc ť stejne stydlivou, jako jsem ja (smıch). Z.K.: Lezes na pısku, nepısku, v horach co preferujes a proc? J.Ch.: Mam rad vsechno, ale pısek urcite vede. A nejradsi ma m Dubskř ska ly. Nejen proto, z e tam jsem zacınal, ale i pro ten klid, osamelost, nadhernou prırodu a jejich zajımavou historii. Z.K.: Mohl bys oznacit vy stupy, ktery ch si nejvıce cenıs? J.Ch.: Tohle je pro me, Zdenku, docela tez k a ota zka. Ale kdyz se nad tım tak uprımnezamyslım, pak se tedy ta ácenaž vzdy odvıjı nikoliv od obtız nosti, ale od spolulezcu, se kterymi jsem tu kterou cestu lezl. Vıc nez vystup si vzdy vybavım s kym jsem to lezl. Hroznerad lezu se Zdenkem Vaisharem i kdyz ma lokdy jde o nejakř vyznamnř vystupy nebo si na druhym ra d neco dam za Pavlem Pavoukem C ernym. A na druhou stranu je mi lıto, z e jsem se nikdy nestihl nava zat na stejnř lano treba s Karlem Krombholzem ci Laóou Ryskou. Z.K.: Jaky m sportum jsi se jestˇ vˇnoval a co tˇ pritahuje v budoucnosti? J.Ch.: Ma m ra d kolo a jestevıc beh. Zkusil bych ra d lřta nı na pada ku, ale oba va m se, z e by meto pohltilo a zabralo moc casu. V duchodu si moz na koupım povolenku a budu rybarit. Z.K.: Jakou mas podporu pro sve aktivity v rodinˇ? J.Ch.: Drıv jsem rocnelezl pres 600 cest, teó jen pres 300, ale na vine bude spıs moje pohodlnost, a taky tenhle pla tek, z kterřho se stal nenasytny z rout casu. Lenka uz sice se mnou pa r let lřzt odmıta, ale moc dobre vı, co mi zarucene vzdycky zvedne naladu, takz e obcas se stane, z e medo skal dokonce vyha nı. Z.K.: Co rıkas jeskynarenı, canyoningu, prelanovanı, highline a podobny m adrenalinovy m disciplinam? J.Ch.: Popravde, nema m slovo áadrenalinovřž prılis v lasce, ale ty disciplıny mneprijdou k lezenı vcelku prıbuznř a mam mezi jejich vyznavaci pa r kamara du, takz e jim rozumım. Z.K.: Jaky mas nazor na prekliz kuó J.Ch.: To bude asi podobnř. Mıt ale nejakou peknou stenu za bara kem, kdyz je venku opravdu hnusne, tak to bych bral. Z.K.: óa na bouldering? J.Ch.: Hele, tak to je jinř! Bouldering je nesmırne para dnı za lez itost, akora t jsem na to prisel dost pozde. Nebo to bylo tım, z e drıv se sice taky ruzne boulderovalo, ale tem problřmum chybela jmřna a klasifikace. Bez toho meto nebavı, podobnejako u lezenı. Vzdycky k tomu potrebuji zna t nejakou tu historii, autory, klasifikaci. A taky je na tom super, z e se clovek nebojı, takz e se muz e soustredit opravdu jen na ten vlastnı technicky problřm a ostatnı jde stranou. Najednou zjistıs, z e technicky zvla das kroky o nekolik stupnu tezsı, nez sis myslel. Na dhera! CAO News 14

15 Z.K.: Az velmi casto se objevujes v zapisech ve vrcholovy ch knız kach jako sololezec. Muz es rıci, co tˇ na tom laka? J.Ch.: Sololezenı miluji. Nejak se to tak samo vyvinulo, zcasti pro nedostatek spolulezcu, zcasti vynucenez jinych duvodu, treba casovych, kdy lezenı nepla nujes a necekanese naskytne prılez itost. Nez nekoho sha net, je rychlejsı vyrazit sam. Nebo na sluz ebka ch, rodinnych dovolenych apod. No a najednou zjisáujes, z e teto vyloz enebavı, dokazes si vyhovet, lezes, jak chces a kde chces. Samozrejmesi vybıra m, pokud to jde, lehkř a bezpecnř cesty, ale obcas meposedne chuá i na tezsı a mora lovejsı kousky. To ale musı prijıt samo. Je to zvlastnı stav, ktery si zatım neumım bohuz el umele navodit, ale kdyz prijde, tak vım, z e bezpecnevylezu vsechno. Takhle jsem si vylezl treba Pravou Čdolnı cestu na Korenac, Starou cestu na Palca t nebo cestu Strachu zbaveny na Vez Jılovřho potoka. Z.K.: Jak jsi se dostal k malovanı a tve dalsı cıle? J.Ch.: Uz si presne nevzpomına m, ale nejspıs jsem dostal k va nocum soupravu olejovych barev a paletu, tak jsem se na to vrhnul. Do revoluce jsem maloval, jako divy, pak jsem toho nechal. Vetsinu tech obrazu jsem rozdal, neco se ztratilo. Teó jsem se s Ranpou rozhoupal k tomu, abych o malova nı zacal opet minima lnepremyslet (smıch). Z.K.: Oznamil jsi, z e koncıs s vydavanım CAO News. Uz jsi od cervence 1999 vydal 124 cısel a za to ti jmenem horolezecke verejnosti dˇ kuji. Mas nˇ jakeho nasledovnıka? J.Ch.: Dıky moc! Nasledovnıka nema m. Ale dostal jsem nabıdku na spolupra ci od kluku z lezce.cz a rovnez Miki na Ecřc ku (euroclimbing.com) pripravil jakřsi okřnko ze severu C ech, tak uvidıme. Z.K.: Take jsi oznamil řmysl prestat vest horolezecky klub CAO Dˇcın. Je ti jasne, z e se bude jen velmi tˇzko hledat, kdo by po tobˇ tu praci prevzal? J.Ch.: Myslım, z e kaz dy je nahraditelny a u nas v klubu je hodne lidı, kterı by to mohli z fleku delat. Mnohona sobne vetsım z routem casu bylo ovsem CNs, takz e pokud to ve volba ch s mou rezignacı neprojde, nejakou dobu to jeste eventua lnevydrzım (smıch). Z.K.: Takz e zavˇrem bych ti chtˇ l jestˇ jednou podˇ kovat za tvou praci pro tvuj horolezecky klub, pro nas sport a take za cas, ktery jsi vˇ noval tomuto interview. J.Ch.: Ja dekuji tobe, z e jsem se mohl alespon na chvıli cıtit jako nejaka celebrita (smıch)! Dıky. Je IQ vyhoda nebo nevyhoda? N Mala uvaha pred nadcha zejıcısezonou eda vno mev Reflexu zaujal jeden cla nek, v jehoz Čvodu cituje Radek John: áchytrejsı voja ci meli mensı sanci prezıt..ž Tedy hodnezkra tka. V letech 1942 az 1945 byl boj vıce technicky. Obsluhou sloz itř bojovř techniky byli poverova ni o neco chytrejsı voja ci. Byli vıc v prednıch liniıch, tedy vıce umırali. Daniel Hasic Ho lzl CAO Decın Dalsı skupinu tvorili voja ci v roli ávudcuž. Tak se vystavovali vetsımu riziku, z e to koupı. Poslednı skupinou byli tzv. áposlednı chytrıž. Chytrejsı voja ci zrejme cıtili vetsı motivaci k boji a tım padem i vıc riskovali. Vse je tvoreno statistikou 2. svetovř va lky a jsou v nı zahrnuti britstı (resp. skotstı) voja ci. Ale statistika nuda je! Na m se nabızı jina ota zka k zamyslenı, a sice, jak je to v nası horobranz i s udatnymi IQ muz i. Moz na zajımavř třma na semina rnı pra ci nebo na studentsky, dost sıleny, projekt. A to tu jestema me korenı naseho sportu a to jsou IQ z eny! Ty se sice vetsinou drzı zpa tky (toto třma o z ena ch uz tak trochu áolıznulž i Pit Schubert na str. 20 ve svř knize Bezpecnost a riziko na ska le.. 1. dıl - Muz i majı touhu zachranovat z eny. Zachranujı, zachranujı az vydechnou naposled a z ena prezije..) *, ale v dnesnı dobe uz je hodne vyjimek i v rada ch udatnych z en, kterř potvrzujı pravidlo.. Kdyz umı horolezec cıst a psa t, je to obrovska vyhoda!! Tedy pr eji vsem hodn chytrosti a sıly v roce 2010! * Muzu je na hora ch stejn jako sr...k. Pozna mka autora cla nku. Foto ě archiv Jirıho Cha ry Zdroj informacı: Reflex c. 19/2009 P. Schubert - Bezpecnost a riziko na ska le.. 1 dıl Foto ě archiv CNs CAO News 15

16 Nov cesty OD NAS ICH DOPISOVATELU Ostrov Poustevna ó Nebe v dome V Karel B lina, Radka Krumplova Od velkych hodin v SV hran pr es kruh na velkou plosinu. Z tohoto mısta spa rou, vyse pak hranou na vrchol. Poustevna ó Vzpomınka na Stanislava Silha na VII Karel B lina, Sv tlana Pavla tova, Radka Krumplova Ze spicate ho bloku u paty ó dolnı st ny trhlinou a st nou k 1. kruhu. Spa rou az do velke dıry. Z nı st nou pr es 2. kruh na vrchol. Poustevna ó Struny podzimu VII Karel B lina, Sv tlana Pavla tova, Radka Krumplova Vlevo v jihoza padnı st n pr es dva sloupky ke kruhu. St nou do spa ry a jı na vrchol. Poustevna ó Seda zona III Karel B lina, Sv tlana Pavla tova Od velkych hodin v severovychodnı hran pr es kruh na velkou plosinu. Z tohoto mısta spa rou, vyse pak hranou na vrchol. Poustevna ó Trnita ruze V Karel B lina, Sv tlana Pavla tova Ze svahu v prave ca sti jihoza padnı st ny sikmou spa rou na vrchol. Tova rnık ó Pepek Vyskoc V Karel B lina, Sv tlana Pavla tova Od jihoza padu pr evislou koutovou spa rou, vyse hranou na balko n. Str edem vrcholove (jiznı) st ny pr es kruh do siroke spa ry a jı na vrchol. Tova rnık ó Vresova zahra dka III Karel B lina, Sv tlana Pavla tova Severoza padnı st nou pr es dıru do vhloubenı a jım na hlavnı (severnı) vrchol. Tova rnık ó Ra zova vlna VI Karel B lina, Sv tlana Pavla tova, RadkaKrumplova Vpravo v jiznı st n hranou pr ilehle ho pilır e pr es kruh na velkou plosinu. Pr epadem k velke dır e a vlevo za hranu ke 2. kruhu. St nou na vrchol. Tova rnık ó Desetinny doplnek III Karel B lina, Sv tlana Pavla tova Z prostoru mezi Zdenickou v prave ca sti za padnı st ny dvojspa rou na plosinu mezi severnım a jiznım vrcholem. Komınem na vrchol. Rebeka ó Poka nıvii Karel B lina, Sv tlana Pavla tova, RadkaKrumplova Pravou ó dolnı (jihoza padnı) hranou pr es 2. kruhy na vrchol. Obr ó Podzimnıvarianta Severnıcesty VI Karel B lina, Sv tlana Pavla tova Od druhe ho kruhu Severnı cesty hranou pr es kruh na vrchol. Pira t ó Prvnıvpravo III Karel B lina, Tomas Vlcek Vpravo ve vychodnı st n spa rou na vrchol. Pira t ó Klınek III Tomas Vlcek, Karel B lina Str edem vychodnı st ny ó zkou spa rou na vrchol. Pira t ó Sable V Karel B lina, Tomas Vlcek Vpravo v jiznı st n z kouta sirokou spa rou na balko n. Da le po hran na vrchol. Pira t ó Nechteny zert klasika V Karel B lina, Tomas Vlcek Vlevo z jiznıho kouta ó zkou spa rou na balko n. Sikmo doprava ke hran a jı na vrchol. Ra jec Vetrus e ó Norma lnıcesta II Karel B lina Z na hornı strany sikmou st nkou na rımsu. Po rımse doprava a Starou cestou na vrchol. Vetrus e ó U dolnıcesta IV Karel B lina, Sv tlana Pavla tova, Petr Zeithammer, Radka Krumplova Levou ca stı ó dolnı st ny na balko n. St nou pr es kruh na rımsu. Levou hranou na vrchol. Vetrus e ó Previsl zebro V Karel B lina, Sv tlana Pavla tova, Radka Krumplova, Petr Zeithammer V ó zke severnı st n pr evislou spa rou na konec. Vlevo po hran na rımsu a levou ó dolnı hranou na vrchol. Vetrus e ó VhloubenıII Karel B lina, Sv tlana Pavla tova V na hornı st n ó pln vpravo vhloubenım na rımsu. Starou cestou na vrchol. Vetrus e ó Na hornıcesta II Karel B lina, Sv tlana Pavla tova Str edem na hornı st ny na vrchol. Vetrus e ó Jihovy chodnıhrana IV Karel B lina, Sv tlana Pavla tova Vpravo od Stare cesty spa rou na balko nek. Vlevo na hranu a po nı na vrchol. Bobr ó Vy chodnıcesta III Karel B lina, Sv tlana Pavla tova Pr i leve hran trhlinou na rımsu a vpravo komınem na vrchol. CAO News 16

17 Bobr ó Skok do mys lenky VII Karel B lina, S.Pavla tova, P.Zeithammer, R.Krumplova Str edem ó dolnı st ny pr es 2 kruhy na vrchol. Bobr ó Ohlodana spa ra IV Karel B lina, S.Pavla tova, P.Zeithammer, R.Krumplova Jihoza padnı klikatou spa rou na vrchol. Vc elın ó Chtelo by to medovinu VII Karel B lina, S.Pavla tova, R.Krumplova, P.Zeithammer Jiznı st nou ó dolnıho pr edskalı pr es kruh na pilır. Da le U dolnı cestou na vrchol. Zelinar ó Stara cesta I-II Uwe Rarisch Ze strze mezi masıvem a v zı na velkou plosinu. Str edem severnı polozene st ny na vrchol. Zelina r ó Varianta Star cesty II Johannes Munde, Sabina Munde, Karel B lina Ve vychodnı st n kra tkou spa rkou na plosinu, da le Starou cestou na vrchol. Zelinar ó Vy chodnıcesta II Johannes Munde, Sabina Munde, Karel B lina Ve vychodnı st n spa rou a vyse pr i hran na vrchol. Zelinar ó Cenovka VI Karel B lina, Johannes Munde, Sabina Munde Vpravo v jiznı st n pr es kruh na vrchol. Zelinar ó Jiznıcesta III Karel B lina, Sabina Munde, Johannes Munde Ze str edu jiznı st ny doleva na hranu, tou na vrchol. Zelinar ó Udolnıcesta V Karel B lina, Sabina Munde, Johannes Munde Z ó dolnı strany spa rkou, vyse hranou na vrchol. Podeprena ó Prosım, posař te se VII Tomas Vlcek, Sv tlana Pavla tova, Karel B lina V severovychodnı ó dolnı st n kra tce k 1. kruhu. St nou na sikmou polici. Da le pr es dva pr evisy na rımsu ke 2. kruhu. St nou na vrchol. Podeprena ó Na hornıi Tomas Vlcek, Sv tlana Pavla tova, Karel B lina Z nejvyssıho bodu od jihu kra tkym vhloubenım na vrchol. Libus ina stena ó Hrdina jedn noci VI Karel B lina, Sv tlana Pavla tova, Vpravo v jiznı st n sikmou spa rou k velke mu hrotu (jist nı). Z tohoto stanovist jemnou trhlinou doleva za hranu do st ny a jı ke kruhu. St nou az na velkou plosinu. Pr evislou st nou n.v. Libus ina stena ó Hleda nısvetla IV Karel B lina, Sv tlana Pavla tova, V nejzazsım kout severnı st ny ó zkym komınem do vnitr nıho prostoru, z n j vychodnı st nou na vrchol. Tisa - Zlomiska Vatika n ó Pontifika t V Karel B lina, Johannes Munde, Christoph Munde Z velke plosiny na vychodnı stran jihovychodnı hranou n.v. Vatika n ó Pres lapy V Karel B lina, Johannes Munde, Christoph Munde Vlevo v jiznı st n st nou do vhloubenı. Pode l trhlin st nou sikmo doprava na balko n. St nou a koutem na vrchol. Vatika n ó Klıc k za hade VII Karel B lina, Johannes Munde, Christoph Munde Vpravo v jiznıst n pr evislym koutem, vyse st nou ke kruhu. Vpravo od kruhu pr evisem, nad nım koutem a spa rou n.v. Vatika n ó Fosılie V Karel B lina, Johannes Munde, Christoph Munde Z nejvyssıho mısta v jihoza padnı st n vyraznym hlubokym koutem a vyse v hornı ca sti pr evislou spa rou na vrchol. Vatika n ó Posun bojovy ch liniıiv , Karel B lina, Sv tlana Pavla tova Z nejvyssıho mısta v jihoza padnı st n pode l trhlin sikmo doprava na polici. Pr es dva prahy na velkou rımsu pod vrcholem. Pr es dalsı pra h na vrchol. Vatika n ó Jihoza padnıkout III , Karel B lina, Sv tlana Pavla tova Koutem v jihoza padnı hran na vrchol. Vysoka Lıpa Beatrice (Soudek) ó Kudy kam V Pavel Henke, Karel B lina Z ó dolnı strany sirokou, zpoca tku pr evislou, spa rou na vrchol. Ska ly u Draz ejova Komisar ó Hranokomın II Pavel Henke, Petr Olsan, Karel B lina, Martin Strnad Vpravo v ó dolnı st n hranou a komınem na vrchol. Komisar ó Komisar Moula VI , Petr Olsan, Karel B lina, Pavel Henke Levou ó dolnı hranou na vrchol. Komisar ó Vetera ni studen va lky IV Pavel Henke, Karel B lina, Petr Olsan Levou na hornı hranou na vrchol. Vlevo od Stare cesty. Boren Kozıpilır levy ó Va noc nıiv , Karel B lina (jist n) Vpravo od cesty Kapsar hladkym koutem, vyse spa rou na plosinu cesty a). Tou da le na vrchol. CAO News 17

18 L E Z E C K Ř S T R IP K Y ů 2010 Stoleta jubilea vy znamny ch vezı I v roce 2010 nas ceka nekolik zajımavych stoletych jubileı. Nevyzradıme vsechno, ale par vezızmınıme: Labskí ödolı Š pravy breh Vojte ch - Stara cesta VI; , Eduard Weinert, K.Rost, R.Noack, B.Herz Krkavec - Stara cesta V; , Eduard Weinert, K.Rost, W.Bohm, B.Herz Stra zce Dolnıho Z lebu - Stara cesta IV; , Max Matthßus, F.Gnaü, E.Kopprasch, A.Keppler Hrebenovy kuzel - Stara cesta VI; , Eduard Weinert, K.Rost, B.Herz Ruzova ve z - Stara cesta VI; , Wilhelm Hentzschel, E.Dittrich, O.Hensel, O.Gehmlich, E.Kulcke, O.Albrecht, O.Jňngling De cınska ve z - Stara cesta III; , Otto Albrecht, E.Dittrich, O.Gehmlich, O.Jňngling, O.Hensel Dolnıjeskynnıve z - Stara cesta VII; , Otto Albrecht, E.Dittrich, O.Gehmlich, O.Jňngling, O.Hensel Ostrov Kaca - Stara cesta III; , Fritz Vogler, R.Vogler Popravcıka men - Stara cesta V; , Rudolf Vogler, W.Walter, F.Vogler Tisa Janusova hlava - Stara cesta VI; , Karl Ullrich, K.Ullrich, K.Oehmichen s druhy Trun - Stara cesta III; , Karl Ullrich, K.Ullrich Zuzana Deivi S isovska z Horoklubu Chomutov (na snımku), znama horolezkyne, cestovatelka a autorka paradnıho clanku o Novím Zílandu v önorovím cısle CNs, se pred koncem roku vydala s prateli do vyhlasení lezeckí Mekky Ospu. Vyuzili jsme tí prılezitosti a polozili jıpar vsetecnych otazek. Deivina ve Slovinsku CNs: Jak se vydaril lezecky za jezd do Slovinska? Z.D.S.: Ve Slovinsku jsem za lezenım byla prvne a uprımne - nebyla jsem prave okouzlena, ale mozna za to malinko mohlo i mlhaví a vecne zamracení pocası nebo ma nepripravenost. Kamaradi me oslovili a ja proste narychlo odjela neznamo kam. Myslım, ze bych pozitivneji mluvila o jakímkoli jiním podniku tohoto roku. Dve vacky, to je jistotaú CNs: Kde vsude jste lezli a co se podarilo vyl zt? Z.D.S.: Lezli jsme v Ospu, v Misja Peci a Crnim Kalu, ale zadna velka cısla nepadala, neb jsem sebou mela lezce zacatecnıka a nechtela jsem jej cpat do zadnych obludnostı, i tak si myslım, ze hrdinne lezl na hranicıch svych sil. Nechci lezenı ani sobe ani jinym v zacatcıch zneprıjemnovat. CNs: Jaky byl pro tebe ten letosnı rok? Padla nejaka zajımava cısılka ci nadmorska vyska? Z.D.S.: Mozna jsi si Jirıku vybral na tyto otazky tohoto roku spatnou osobu, neb cely muj rok nebyl ani tak lezecky, nybrz vodacky, par vıkendu padlo na svatby (nastestı ne mou ci moje) a kdyz lezecky, tak to byli vıkendy s detickami ci zacınajıcıma lezcema, tedy jsem se vetsinou potila na nejakí z vezı a dobırala lezce za lezcem, ci stala v chladu ve stıhu stromu, ale pro ösmev a dobry pocit z vylezní cesticky lezeckych novacku to stojı. O Ja nusovu hlavu Š uvıtacıvez hned pri vstupu do Tiskych sten, se zrejme strhne bitva i kdyz jubilejnıstara cesta nenızrovna nejoblıbenejsım a nejbezpecnejsım smerem na jejıvrchol.. Foto ě 2006 Sponge CNs: A jak jsou pla ny na prıs tırok? Z.D.S.: Stravit par pohodovych tydnu ci vykendu s fajnymi lidmi aó uz jen ve skalach ci horach. Nemam predsevzetı, neb zivot je CAO News 18

19 krasne dlouhy, tak nenı kam spechat. Urcite bych rada za pohodovym lezenım do S panelska, v líte dat mnou oblıbení Dolomity a touzım po ledech, ale k tomu postradam vudce ci skupinu. CNs: Tva oblıbena hla ska nebo ťslovı? Z.D.S.: Vsude dobre, tak proc byt doma?! Ten se s te mi novinami ne co naotravuje. Kdyby si sel rade ji zal ztú Lyzovanına Snö znıku V celku dobrí snehoví podmınky v poslednıch letech, a takí snadna dostupnost, zpu sobily znacny naru st bezkovího lyzovanıv títo oblasti. Mnozılyzari, zejmína ti rekreacnı, majıale s orientacıve slozití spleti cest stale znacní problímy. To privedlo Jaroslava Uhra a RosŘu Sedlisk ho k myslence zpracovat pro tuto oblast prehlednou mapku. Pri zadostech o souhlas s umıstenım informacnıch tabulıv terínu, vsak znacne narazili. Lesnı sprava a takí CHKO majı na pohyb lyzaru v okolı Sneznıku zcela odlisny pohled. V provedenı map tak muselo dojıt, na jejich zadost, ke znacnym öpravam. Na poslednı chvıli pred zahajenım sezďny se ale konecne podarilo tento projekt alespon rozjet. Zasluhou HUDY sportu, ktery tuto prvnı fazi zafinancoval, byly uz ve snehovych podmınkach nainstalovany prvnıtri tabule. MČ jte se vsichni ba jec nč a vychutna vejte kra s lezenı. Deivi Nove lezecke pruvodce Foto ě archiv Zuzany Sis ovsk V zaveru roku 2009 vysly dva netrpelive ocekavaní lezeckí pru vodce. Prvnım z nich je Kletterfňhrer Bohmische Schweiz, ktery vydal Albrecht Kittler. Obsahuje masivy a veze v ödolı Labe a samozrejme popisuje i plno novinek. Celkem zde najdete pres 2400 cest. Ozdobou pru vodce jsou öplne noví mapky, obrazky a schímatka, se kterymi si dal Albi opravdu hodne prace. Druhym pru vodcem jsou Jizerskí hory. Kdysi jsme pru vodce na Jizerky oznacili za jeden z nejpovedenejsıch pru vodcu vubec, proto jsme hodne napjate cekali, jak dopadne vydanı noví. Nezklamalo nas. I zde najdeme noví lezeckí objekty, vylepsenou a doplnenou historii lezenıv J.H., vylepsení mapky oblastı, praktickí zalozky a samozrejme kvalitnıkniharskí zpracovanı. Oba pru vodce se urcite stanou ozdobou vasılezeckí knihovny, ale hlavne vas bezpecne provedou danou lezeckou oblastı.. O podpore tohoto projektu, to je o instalaci celkem deseti kusu map v terínu, bylo jednano s Magistratem mesta Decına, s mestem Jıloví a obcı Tisa. Financnı podpora byla sice prislıbena, ale kdyz doslo na lamanıchleba, penıze najednou nebyly. Doufejme, ze po prıpadním kladním ohlasu lyzarskí verejnosti, se na dokoncenıtohoto projektu najdou.. Vlevo horolezecky pru vodce na ödolılabe od Albrechta Kittlera, vpravo na Jizerskí hory od trojice autoru Pavla Fajgla, Otokara Simma a Milana Vrkoslava Foto ě archiv CNs Vlastnımapku v dostatecním rozlisenısi uz nynımuzete stahnout na adrese Foto ě archiv CNs CAO News 19

20 Pıskomilna sezšna 2009 Ivo Wondra c ek Tak letos zacala pıskarska sezďna slibne. Duben byl skvely, pak se to zvrtlo a jakz takz dopadl konec líta a podzim, ktery nakonec, jako kdyz utne. Presto se Ceskym pıskomilu m docela darilo. Vlastne, proc ne, kdyz na splnenıv oblasti je potreba jeden den, a par hezkych prece jen bylo. Celkovy pocet zaregistrovanych se zvysil o petadvacet na petadevadesat. Ale, odhaduji, ze 40% budou jen internetovıbrouzdaci. Pocet lezcu, kterıneco skutecne vylezli je sedmnact. Letos o sest vıc. Krome cervna se lezlo od jara do podzimu. Splnit podmınky se podarilo trem lezcu m na Krizaku a v Tisí, dvema na Prachove, na Drabovne, na Zbirohu, v Ostrove, na Sneznıku a na Ostasi a jednomu na Hrubici (druhy se jeste nezaregistroval). No a te to nejdu lezitejsı, dva, Franta C epelka a Mirek Novotny, splnili zakladnı podmınky pro udelenı titulu Cesky pıskomil, tj. 100 bodu za den, v peti oblastech, takze uz to majı cerní na pıskovím. Letos se prihlasilo i par zvucnych jmen, ale zatım asi nebyl cas, tak na vysledky jeste musıme pockat. V kazdím prıpade "Pıskomil" probıha a par lidı uz se chytlo. U me je to mozna malicko z nouze ctnost, jelikoz se nedostanu do skal tak casto, jak bych chtel. Takze kdyz, tak si alespon zalezu. Nejak se mi ty sezďny zdajıkratsıa kratsı, musım tedy intenzivneji. Tak na videnou ve skala ch! Pö kny vanocnıbillboard.. Foto ě archiv Ivo Wondracka Bilancovanıa plany Jana Slechty Pred koncem roku jsme pozadali Jana C ervena cka S lechtu (na snımku) o malí ohlídnutıza letosnısezďnou a o prıpadní plany na rok Zde jsou: Hned na Novy rok chci vyhrat soutez o Berg heil na Pikovickí jehle. Jiz o vanocıch prechazım cesko-slovenskou hranici, jako prıpravu pro stanovenızakladnıho rekordu v soutezi o Nejrychlejsı prechod Rohacu, na jare chci urcite konecne prvovystoupit na Ihlu v Sneznych jamach a koncem brezna planuji rozjet 10-ti dennı horo-prıpravku pro stredoskolaky. Protoze v líte nebude jeste nasetreno na Tibet, vydam se pridat si na svu j indiansky nahrdelnık dalsıjaguarı zub, i kdyz pro jistotu jen v podobe Alallinhornu. Mozna, ze kdyz to pu jde rychle, tak si k tomu prihodım ten matterhornovitej hrebınek smerem k Fee koppe a Alphubelu. No a v zarıse sejdeme v klubovne Alpinu, abych shrabnul nejakou tu cenu z v tomto roce vyhlasenych trvalych veteranskych soutezı. Jan S lechta stoupa pod Ihlu v Sneznych jamach Pripomınam, ze dne , jsme v ramci oslav mych padesatin v klubovne Alpinu vyhlasili techto 5 soutezı: 1) o co nejvyssıpocet zdolanych alpskych ctyrtisıcovek 2) o co nejvetsı pocet vystupu jednım clovekem na jednu alpskou ctyrtisıcovku 3) o co nejrychlejsıprechod Rohacu od Tomanovskího sedla k Sivímu vrchu nebo vice versa 4) o osmitisıcovku vystoupenou clovekem nad 50 let 5) o Berg heil na Pikovickí jehle Konec roku 2010 urcite jistı jubilejnı 30. prechod hlavnıho hrebene Krkonos, ktery zacaly chodit uz i mlady holky, a tak se tam pred nimi zase vytahujeme. Sledovat pri tom vsechny ty znamí Snezenky a Machry po 30-ti letech, to je neskutecna junda... Vas C esky Messner Foto ě archiv CNs Peter Hammill v Praze Chudak Josef, jak mu to asi slo, kdyz Marie mela predtım Boha.. Foto ě 2009 st matthew-in-the-city Peter Hammill vystoupı ve Velkím sale Mestskí knihovny v Praze. Predstavızde sví noví album Thin Air. Po koncertech s Van der Graaf Generator je to dalsı sance videt tohoto umelce zas z jiního öhlu. Jeho zaber je hodne siroky - lze ho nalízt na sďlovych albech, s jeho domovskymi VdGG, Genesis nebo King Crimson.. CAO News 20