Podmínky provozování některých poštovních služeb

Transkript

1 Předkládá Pavel Hojda Pozměňovací návrh k návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 29/2000 Sb., o poštovních službách a o změně některých zákonů (zákon o poštovních službách), ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony 1. Čl. I bod 5 se zrušuje. 2. Čl. I bod 6 zní: V 2 se na konci písmene m) tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno n), které zní: n) poštovní sítí systém organizace činností a technologické prvky, technická zařízení, síť provozoven nebo specifické služby provozovatele, které využívá pro zajištění poskytování poštovních služeb.. CELEX: 31997L0067, 32008L Čl. I bod 10 zní: 10. V 4 odst. 3 zní: Provozovatel může uzavřít smlouvu, jestliže jejím obsahem mají být odchylky od práv a povinností, které se mají stát obsahem právního vztahu vzniklého z poštovní smlouvy, nebo jejich doplnění; podmínkou však je, že je na takovou možnost v poštovních podmínkách upozorněno a že se těmito odchylkami a doplňky nezmění povaha nabízené poštovní služby. 4. V Čl. I bodu včetně nadpisu zní: 20 Podmínky provozování některých poštovních služeb (1) Službu dodání peněžní částky poštovním poukazem může provozovat pouze držitel poštovní licence, jehož poštovní licence výslovně obsahuje tuto službu. (2) Služby, jejichž účelem je dodání písemnosti, může provozovatel na území hlavního města Prahy, Brna, Ostravy nebo Plzně provozovat, pokud tyto služby provozuje na celém území České republiky. (3) Ustanovení odstavce 2 se nevztahuje na a) poštovní službu poskytovanou bezúplatně, b) poštovní službu poskytovanou za cenu nejméně 18 Kč, c) poštovní službu dodání poštovní zásilky s hmotností nejméně 50 g, d) poštovní službu dodání průvodních listin spolu s věcmi, jichž se týkají,

2 e) poštovní službu, při níž je sdělení určené konkrétní osobě přepravováno výhradně v jiné než listinné podobě. (4) Provozovatel může zajišťovat dodávání písemností podle odstavce 2 také způsobem uvedeným v 34.". 5. V Čl. I bodu 34 v 33 odstavec 7 zní: (7) Držitel poštovní licence je povinen sjednat ceny základních služeb, které jsou obsaženy v jeho poštovní licenci, transparentně a nediskriminačně. Při současném podání více než 50 poštovních zásilek nebo poštovních poukazů mohou být ceny sjednávány způsobem podle 4 odst V Čl. I bodu 37 se v 34 doplňuje odstavec 9, který zní: (9) Provozovatelé nesmějí zajišťovat dodání poštovních zásilek, které byly u nich podány, pomocí poštovní smlouvy, kterou jako odesílatel uzavřou s držitelem poštovní licence; takovou poštovní smlouvu není držitel poštovní licence povinen uzavřít.. 7. V Čl. I bodu 41 v 34c odstavec 2 zní: (2) Úřad určí, zda je výše čistých nákladů na poskytování základních služeb důsledkem nerovné finanční zátěže držitele poštovní licence oproti jiným provozovatelům. Není-li tato podmínka splněna, čisté náklady odpovídajícím způsobem sníží.. 8. V Čl. I bodu 41 v 34c se na konci textu odstavce 5 doplňují slova, s výjimkou držitele poštovní licence, který má povinnost poskytovat a zajišťovat základní služby, které jsou obsaženy v jeho poštovní licenci. 9. V Čl. I bodu 41 v 34c se odstavec 10 zrušuje. Dosavadní odstavce 11 až 14 se označí jako odstavce 10 až Čl. II. Přechodná ustanovení k části první zákona č. /2012, kterým se mění zákon č. 29/2000 Sb., o poštovních službách a o změně některých zákonů (zákon o poštovních službách), ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony se mění takto: Na konci bodu 2. se doplňuje nová věta, která zní: Současně je povinen poskytovat České republice i služby informačních a komunikačních technologií v souladu se svou zakládací listinou.

3 ODŮVODNĚNÍ K bodu písm. l) Vládní návrh zákona ruší legální definici pojmu písemnost s odůvodněním, že dochází ke zrušení monopolu na doručování písemností do 50 g a 18 Kč. Pro zrušení legální definice tohoto pojmu není objektivní důvod, neboť tento pojem je v textu novelizovaného zákona nadále používán (např. 3 odst. 2 písm. e) zákona). Definice pojmu písemnost je navíc plně kompatibilní s vymezením pojmu listovní zásilka, který je obsažen ve směrnici 97/67/ES. K bodu písm. n) Legislativně-technická úprava související se zachováním definice písemnosti v ustanovení 2 písm. l) zákona. K bodu odst. 3 Legislativně-technická úprava upřesňující smysl ustanovení. K bodu Základním nedostatkem vládního návrhu je to, že neobsahuje žádná opatření, jež by alespoň omezovala výhodnost orientace soukromých konkurentů na podnikání výhradně v lukrativních oblastech (tzv. "vyzobávání rozinek"). To je přitom podle směrnice 97/67/ES hlavním důvodem, proč se držitel poštovní licence ocitá v nerovném postavení vůči svým konkurentům, a proč tedy čisté náklady vznikají. Vzhledem k velmi výrazným nákladovým rozdílům při poskytování poštovních služeb ve městech a na venkově je totiž pro konkurenty nejlepší, aby podnikali jen ve velkých městech. Díky tomu budou totiž jejich náklady, a tedy i ceny podstatně nižší než u držitele poštovní licence, který ze zákona musí tyto služby zajišťovat i na venkově. To pak povede k tomu, že držitel poštovní licence značnou část svých zákazníků (na venkově se dodává jen menší část poštovních zásilek) ztratí. Nestane se to přitom jeho vinou, ale vinou nerovných podmínek, které oproti svým konkurentům má. Navržená úprava 20 takové nerovné konkurenci předchází. Konkurenti si přitom mohou vybrat, zda budou stejně jako držitel poštovní licence poskytovat své služby i na venkově, anebo zda nákladné dodávání svých poštovních zásilek na venkově zajistí za odpovídající úplatu prostřednictvím držitele poštovní licence. V obou případech se tak předejde nežádoucímu vyzobávání rozinek. Takové opatření se ve směrnici výslovně uvádí jako příklad správného postupu při vyrovnávání podmínek všech účastníků trhu. Důsledkem toho, že vládní návrh žádné opatření proti vyzobávání rozinek neobsahuje, je velmi výrazný nárůst čistých nákladů. Jejich úhradu přitom vládní návrh nedokázal účinně vyřešit. Už proto je třeba odstranit všechny případy, v nichž se nerovné podmínky držitele poštovní licence oproti jeho konkurentům zbytečně prohlubují. K bodu odst. 7 Ustanovení je v rozporu s právem držitele poštovní licence sjednávat individuální ceny, které je mu zaručeno například podle rec. 15 směrnice 97/67/ES. Je v rozporu i s praxí ve všech ostatních zemích EU; možnost sjednávání individuálních cen vyplývá i z precedenčního rozsudku Soudního dvora ES o aplikaci osvobození od DPH, který je citován v důvodové zprávě. Zákaz resp. nejednoznačnost ustanovení může znamenat podstatný zásah do konkurenceschopnosti držitele poštovní licence, který velmi snadno povede k tomu, že ztratí velké podavatele. Držiteli poštovní licence se nedovoluje, aby své velké zákazníky, kteří uvažují o tom, že by přešli ke konkurenci, udržel tím, že jim nabídne individuální slevy. Naproti tomu jeho konkurenti takové individuální slevy poskytovat mohou. Hrozí proto, že tímto způsobem k sobě snadno přetáhnou dosavadní velké zákazníky držitele poštovní licence. Jejich ztráta by měla pro Českou poštu fatální ekonomické důsledky.

4 Poskytování individuálních slev v zájmu udržení jejich zájmu je jedním ze základních způsobů, jakým probíhá cenová konkurence na otevřeném trhu. Toto ustanovení tedy zcela bezdůvodně staví držitele poštovní licence do nerovného postavení proti jeho konkurentům. Důsledkem tohoto ustanovení je výrazný nárůst čistých nákladů. Jejich úhradu přitom vládní návrh nedokázal účinně vyřešit. Už proto je třeba odstranit všechny případy, v nichž se nerovné podmínky držitele poštovní licence oproti jeho konkurentům zbytečně prohlubují. K bodu odst. 9 Ustanovení 34 vládního návrhu zajišťuje konkurentům, budou-li si to přát, že dodání jejich poštovních zásilek zajistil pro ně za seriózních ekonomických podmínek držitel poštovní licence. Pak ale není možné, aby zůstala zachována alternativní možnost zajistit si totéž, je-li to pro něho ekonomicky výhodnější, tak, že provozovatel neprávem vystupuje jako odesílatel, přičemž držitel poštovní licence mu podle 4 odst. 2 musí vyhovět. Tento způsob nekorektního snižování nákladů ze strany konkurentů je v praxi všeobecně rozšířen. Ve městech, kde jsou náklady nízké, si konkurenti zajišťují dodání sami; na venkově, kde jsou náklady podstatně vyšší, se vydávají za odesílatele a využívají tak výhody sociálně motivovaných jednotných cen, které jsou nižší než skutečné náklady. Důsledkem toho, že vládní návrh takové jednání nezakazuje, je výrazný nárůst čistých nákladů. Jejich úhradu přitom vládní návrh účinně neřeší. Jedná se o logické narovnání nerovných podmínek mezi poskytovatelem základních služeb a ostatními poskytovateli poštovních služeb. K bodu c odst. 2 Není možné, aby ČTÚ zcela subjektivně rozhodoval o tom, co se rozumí "nespravedlivou" finanční zátěží. Pro jeho rozhodování nejsou stanovena žádná pravidla (stanoví se pouze, co za nespravedlivou zátěž považováno být nesmí). Celé ustanovení navíc nedává rozumný smysl, protože jakékoliv čisté náklady, tedy nezaviněná škoda, která vznikla držiteli vinou uložených úkolů, je nespravedlivou finanční zátěží. Kdyby mu totiž stát tyto úkoly neuložil, takovou finanční zátěž by nenesl. Podle vládního návrhu se navíc čisté náklady až do výše cca 200 mil. Kč (1 % nákladů držitele poštovní licence) nikdy nehradí. Proč by tato část nezaviněné škody neměla být držiteli poštovní licence uhrazena, není v důvodové zprávě vysvětleno. V praxi České pošty jde přitom o částku, která čtyřnásobně převyšuje poslední disponibilní zisk. Navržená změna vychází přímo z textu směrnice. K bodu c odst. 5 Fond zavedený v 34c a sloužící k úhradě čistých nákladů vzniklých držiteli poštovní licence má podle směrnice 97/67/ES sloužit k vyrovnání nerovných podmínek mezi držitelem poštovní licence na straně jedné a jeho konkurenty na straně druhé. Je zcela nelogické, aby poskytovatel základních služeb zároveň zajišťoval základní služby pro všechny obyvatele za dostupné ceny, v souladu se všemi kvalitativními požadavky a zároveň přispíval do kompenzačního fondu, ze kterého by se měly hradit jeho čisté náklady vyplývající ze zajišťování základních služeb. Takový postup je v rozporu se směrnicí - povinnost přispívat do fondu lze uložit jen v souvislosti s udělením oprávnění podle čl. 9 odst. 2. Držiteli poštovní licence se však žádné oprávnění podle čl. 9 odst. 2 neuděluje, tomu se naopak ukládá, aby základní služby zajišťoval. K bodu c odst. 10 (odstavec 9 vládního návrhu) Vládní návrh neřeší, co se stane s čistými náklady v případě, že výše platby bude pro plátce zjevně nepřiměřená. Kdo jiný je držiteli poštovní licence uhradí? Vládní návrh jinými slovy znamená, že pokud budou čisté náklady relativně nižší, držiteli poštovní licence uhrazeny budou, Pokud však budou vysoké, držiteli uhrazeny nebudou, protože nebude z čeho. Čím větší nezaviněná škoda držiteli vznikne, tím větší riziko, že mu ji nikdo neuhradí.

5 Otázka, jak získat finanční prostředky pro úhradu čistých nákladů, budou-li vysoké, je základním problémem jejich úhrady formou fondu. Od konkurentů se totiž nedá získat neomezená částka. Pak je ale nutné, aby zákon obsahoval opatření, jež budou vzniku čistých nákladů co nejvíce předcházet. A protože čisté náklady jsou důsledkem nerovnosti v postavení držitele poštovní licence oproti jeho konkurentům, je třeba takové nerovnosti co nejvíce minimalizovat. To ovšem vládní návrh ani v nejmenším nesplňuje; naopak, nerovnost dokonce ještě zcela zbytečně zvyšuje. Vládní návrh tedy na jedné straně nevyřešil otázku úhrady čistých nákladů, budou-li vysoké, přitom na druhé straně předjímá, že vysoké budou. K bodu ustanovení přechodná Doplnění doupřesňuje obecné povinnosti České pošty, s.p. jako držitele poštovní licence, tak jak jsou definovány v jeho zakládací listině.