SOUHRN POSOUZENÍ DOPADŮ

Transkript

1 CS CS CS

2 EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne SEK(2010) 414 PRACOVNÍ DOKUMENT ÚTVARŮ KOMISE SOUHRN POSOUZENÍ DOPADŮ Průvodní dokument k NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) č. / o použití čl. 101 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie na kategorie vertikálních dohod a jednání ve vzájemné shodě a SDĚLENÍ KOMISE Pokyny k vertikálním omezením {K(2010) 2365 v konečném znění} {SEK(2010) 411} {SEK(2010) 413} CS CS

3 1. SOUVISLOSTI 1. Pravidla hospodářské soutěže platná pro vertikální dohody jsou stanovena v nařízení Komise (ES) č. 2790/1999 ze dne 22. prosince 1999 o použití čl. 81 odst. 3 Smlouvy na kategorie vertikálních dohod a jednání ve vzájemné shodě 1 a ve sdělení Komise stanovujícím pokyny k vertikálním omezením 2 (dále jen nařízení a pokyny ). 2. Nařízení stanoví blokovou výjimku pro vertikální dohody, v nichž tržní podíl dodavatele nepřekračuje 30 %. Výhoda plynoucí z blokové výjimky se však nevztahuje na dohody obsahující tzv. tvrdá omezení vyjmenovaná v článku 4 nařízení. 3. V roce 2008 Komise zahájila přezkum nařízení a pokynů, jelikož platnost prvně jmenovaného dokumentu vyprší 31. května Výsledkem byla předloha přepracovaného nařízení a pokynů, které Komise přijala za účelem zahájení veřejné konzultace v červenci V návaznosti na veřejnou konzultaci a po konzultacích s vnitrostátními orgány pro hospodářskou soutěž vypracovaly útvary Komise posouzení dopadů a navrhly sboru komisařů pozměněné nařízení a pokyny. 2. OTÁZKY, KTERÝMI JE TŘEBA SE ZABÝVAT: PROČ? 4. Desetileté období následující po přijetí stávajících pravidel se vyznačovalo dvěma hlavními vývojovými trendy. Jednak byla zaměřena větší pozornost na možné negativní dopady tržní síly kupujících a prokazování těchto dopadů, jednak docházelo ke stále většímu užívání internetu jako prodejního nástroje. 5. Pokud jde o sílu kupujícího, je výhoda blokové výjimky podle stávajícího nařízení podmíněna tím, že dodavatel nemá přílišnou tržní sílu, tj. jeho tržní podíl je menší než 30 %. V posledních deseti letech se však stále více potvrzuje, že vertikální omezení nemusí ve skutečnosti být obecně iniciována dodavateli. Ekonomický výzkum se zaměřoval částečně i kvůli politické pozornosti, kterou na sebe tato záležitost poutá především na vertikální omezení iniciovaná kupujícími v maloobchodním sektoru, nicméně vnitrostátní orgány pro hospodářskou soutěž musely řešit taková omezení i v řadě jiných odvětví. 6. Pokud jde o prodej on-line, vertikální dohody uzavřené mezi určitými společnostmi mohou být použity k tomu, aby bránily evropským zákazníkům v přístupu k produktům on-line. Zároveň díky rozvoji internetu jako distribučního kanálu mají distributoři snadnější přístup k zákazníkům z rozsáhlé zeměpisné oblasti, což může ovlivnit fungování distribučních modelů, jako jsou výhradní a selektivní distribuce, z čehož mohou pro evropské spotřebitele vyplývat značné pozitivní dopady. 7. Komise proto byla požádána o poskytnutí pokynů, jak zacházet s omezeními, jež dodavatelé mohou stanovit pro své distributory ohledně používání internetu. Je třeba brát v potaz, že podle stávajícího nařízení mohou dodavatelé omezovat aktivní a nikoliv pasivní prodej do oblastí, ve kterých provozují systém výhradní distribuce. 1 2 [1999] Úř. věst. L 336, [2000] Úř. věst. L 291, CS 2 CS

4 Komise byla rovněž požádána o objasnění, zda dodavatel může po svých distributorech požadovat, aby měli fyzickou prodejnu, ve které by se zákazníci mohli s produktem seznámit, čímž by došlo k vyloučení distributorů, kteří působí pouze na internetu, z jejich distribuční sítě. 3. CÍLE CO? 8. Obecným cílem pravidel hospodářské soutěže EU je zajistit fungování trhů ve prospěch spotřebitelů, mj. prostřednictvím nenarušené a účinné hospodářské soutěže v oblasti dodávek a distribuce v EU. 9. Pokud jde o sílu kupujícího, specifickým cílem přezkumu je umožnit Komisi, vnitrostátním orgánům pro hospodářskou soutěž a soudům jednak účinně řešit dohody obsahující protisoutěžní vertikální omezení uzavřená mezi kupujícími s významnou tržní silou, jednak odrazovat strany od uzavírání těchto dohod. Pokud jde o prodeje on-line, specifickým cílem je nalezení rovnováhy, jež by na jedné straně evropským spotřebitelům a podnikům umožnila plně využívat výhod internetu k překonávání zeměpisných překážek v širším kontextu podpory vnitřního trhu a díky níž by na druhé straně mohli výrobci dosahovat efektivnosti a zlepšovat ve prospěch spotřebitelů distribuci svých produktů. 4. VARIANTY POLITIKY JAK? 10. S ohledem na celkově pozitivní zkušenosti s nařízením a širokou podporu, jež má zachování nařízení o blokových výjimkách u zúčastněných stran a vnitrostátních orgánů pro hospodářskou soutěž, je základním scénářem zachování pravidel stanovených v nařízení a pokynech v současné podobě. Navíc z veřejné konzultace, z judikatury evropských soudů, ani z rozhodovací praxe Komise či vnitrostátních orgánů pro hospodářskou soutěž nevyplývá podpora pro nařízení bez ustanovení o tvrdých omezeních. 11. V případě tržní síly kupujících byly stanoveny tyto varianty politiky: vedle tržního podílu dodavatele bude výhoda blokové výjimky záviset na tržním podílu kupujícího na navazujícím trhu nižšího stupně (varianta politiky č.1), stejně jako ve variantě politiky č. 1, avšak při zohlednění tržního podílu kupujícího na navazujícím trhu vyšší úrovně (varianta politiky č. 2), výhoda blokové výjimky bude nadále záviset pouze na tržním podílu dodavatele (varianta politiky č. 3). 12. V případě rozlišování mezi aktivním a pasivním prodejem na internetu byly stanoveny tyto varianty politiky: zachovat rozdíl mezi pasivním a aktivním prodejem na internetu tak, jak je stanoveno ve stávajících pokynech (varianta č. 1), zachovat a upřesnit rozdíl mezi pasivním a aktivním prodejem na internetu (varianta č. 2), CS 3 CS

5 stanovit, že všechna omezení ohledně používání internetu jsou tvrdá omezení (varianta č. 3), bloková výjimka pro všechna omezení ohledně používání internetu (varianta č. 4). 13. V případě požadavku, aby distributoři měli kamenný obchod, byly stanoveny tyto varianty politiky: bloková výjimka se bude vztahovat na požadavek, aby distributoři měli kamenný obchod (varianta č. 1), bloková výjimka se bude vztahovat na požadavek, aby distributoři měli kamenný obchod a aby omezili podíl celkového prodeje uskutečněného prostřednictvím internetu (varianta č. 2), žádná výhoda blokové výjimky pro požadavek, aby distributoři měli kamenný obchod (varianta č. 3). 5. POSOUZENÍ DOPADŮ JEDNOTLIVÝCH VARIANT POLITIKY VE VZTAHU K UPLATŇOVÁNÍ TRŽNÍ SÍLY ZE STRANY KUPUJÍCÍCH 5.1. Ekonomické dopady: dopad na účinnou hospodářskou soutěž 14. Dopad varianty č. 1 by Komisi, vnitrostátním orgánům pro hospodářskou soutěž a soudům umožnil účinně napravovat protisoutěžní dohody v případech, kdy podíl kupujícího na trhu, na kterém kupující prodává smluvní zboží nebo služby, překračuje 30 %. V takovém případě by strany dohody musely posoudit, zda je dohoda v souladu s článkem 101, což by mělo odrazovat od protisoutěžního jednání. 15. Varianta č. 2 by měla na pravomoci Komise, vnitrostátních orgánů pro hospodářskou soutěž a soudů v podstatě stejný dopad jako varianta č. 1. Rozdíl oproti variantě č. 1 spočívá v tom, který trh je brán v potaz při určování tržního podílu kupujícího. Při posuzování, zda vertikální dohoda může vést k poškození spotřebitele, je nejpřesnějším kritériem podíl kupujícího na navazujícím trhu nižšího stupně. S tržní silou na navazujících trzích nižšího stupně je však úzce spojena síla kupujícího na nákupním trhu, proto přiměřeným měřítkem pro sílu kupujícího na navazujícím trhu nižšího stupně je podíl na navazujícím trhu vyššího stupně. Proto by varianta č. 2 rovněž umožnila účinně prosazovat pravidla a odrazovat od protisoutěžního jednání. 16. Na rozdíl od varianty č. 1 a 2 by jediným způsobem, jak by Komise nebo vnitrostátní orgány pro hospodářskou soutěž mohly řešit protisoutěžní omezení související s tržní silou kupujícího, bylo odnětí výhody blokové výjimky pro danou dohodu. Tuto variantu však nemají k dispozici soudy. Navíc rozhodnutí o odnětí výhody má pouze účinek do budoucna a Komise nemůže uplatnit sankce (pokuty) za dřívější protisoutěžní praktiky, čímž tato varianta postrádá odrazující účinek dosažený ve variantách č. 1 a 2. CS 4 CS

6 5.2. Dopad na podniky 17. Pokud se na dohodu nevztahuje bloková výjimka, musí strany samy provést posouzení souladu dohody s článkem 101. Zavedení prahové hodnoty pro tržní podíl kupujícího (varianty č. 1 a 2) by proto obnášelo určité náklady na dodržení předpisů. Malé a střední podniky však pravděpodobně nemají tak vysoký tržní podíl a provedení uvedeného posouzení leží v zájmu stran pouze v případě, kdy tržní podíl jedné či obou stran překračuje 30 % a dohoda obsahuje omezení hospodářské soutěže. 18. Varianta č. 2 by nepochybně rovněž obnášela náklady na dodržení předpisů, ale ve srovnání s variantou č. 1 by tyto náklady byly podstatně nižší. To platí jak pro údajné obtíže při zjišťování či stanovování tržního podílu kupujícího, tak pro náklady spojené s nutností přezkumu existujících dohod. 19. Pokud jde o náklady na dodržení předpisů, variantu č. 3 by současnou situaci nezměnila, a je proto v tomto ohledu pro podniky příznivější Dopad na spotřebitele 20. Varianty č. 1 a 2 umožňují účinnější ochranu spotřebitelů před nepříznivými účinky protisoutěžního uplatňování tržní síly ze strany kupujících. V rámci varianty 3 by Komise a vnitrostátní orgány pro hospodářskou soutěž nemohly účinně napravovat a sankcionovat protisoutěžní praktiky, jež poškozují spotřebitele. 6. POSOUZENÍ DOPADŮ JEDNOTLIVÝCH VARIANT POLITIKY NA INTERNETOVÝ PRODEJ 6.1. Ekonomické dopady: dopad na účinnou hospodářskou soutěž i) rozlišení mezi aktivním a pasivním prodejem na internetu 21. Na základě varianty č. 4, podle níž by všechny prodeje on-line byly definovány jako aktivní, by se bloková výjimka vztahovala na většinu omezení ohledně používání internetu, což by vedlo k větší segmentaci trhu / cenové diskriminaci na úkor spotřebitelů a vážně narušilo jednotný trh. Taková varianta politiky by navíc nebyla v souladu s ustálenou judikaturou. 22. Varianta č. 3 by neumožňovala žádné omezení týkající se internetové aktivity obchodníků, čímž by narušila samotnou podstatu a efektivnost výhradní distribuce, a to i v případě, kdyby strany dohody nedisponovaly významnou tržní silou. 23. Varianty č. 1 a 2 by zachovaly rozdíl mezi aktivním a pasivním prodejem na internetu a umožnily by dodavatelům omezovat aktivní prodej na ta území, jež byla výhradně přidělena jiným distributorům. Vzhledem k nízkému riziku narušení hospodářské soutěže, jež vyplývá ze sítí výhradní distribuce vytvořených stranami se žádnou či omezenou tržní silou, zohledňují tyto varianty nejlépe zájmy stran, jež chtějí zřídit systémy výhradní distribuce, i zájmy evropských spotřebitelů a podniků spočívající v plném využívání výhod internetu k překonávání zeměpisných překážek. ii) internet a požadavek, aby distributoři měli kamenný obchod CS 5 CS

7 24. Na základě varianty č. 3 by se bloková výjimka na požadavek ohledně kamenného obchodu stanovený dodavateli se žádnou nebo omezenou silou nevztahovala. Tato varianta by omezila svobodu dodavatelů uspořádat si distribuční systém podle svého uvážení tak, aby by se řešily potenciální problémy s parazitováním. Přesto je riziko protisoutěžního uzavření trhu nízké. Touto variantou by tedy nedošlo k účinnému řešení problému s parazitováním mezi distributory, což by mohlo vést ke snížení úrovně poskytovaných služeb na úkor konečného spotřebitele. 25. Na základě varianty č. 1 by se na požadavek ohledně kamenného obchodu nadále vztahovala bloková výjimka. Tato varianta by dodavatelům s žádnou či omezenou tržní silou umožňovala uspořádat si distribuční systémy podle svého uvážení, a to v případě potřeby tak, že budou požadovat provozování fyzické prodejny. Na základě této varianty by spotřebitelé nebyli poškozeni, jelikož k protisoutěžnímu uzavření trhu pro distributory působící pouze on-line by pravděpodobně nedošlo. 26. Varianta č. 2 by upravovala možnost omezit podíl celkového prodeje, který autorizovaní distributoři uskuteční prostřednictvím internetu. Toto omezení by bylo problematické, jelikož by umožnilo dodavatelům omezit internetový prodej jejich distributorů s kamennými obchody, což by bylo na úkor spotřebitelů Dopad na podniky i) rozlišení mezi aktivním a pasivním prodejem na internetu 27. Varianta č. 3 by ohrozila efektivitu dodavatelského a distribučního řetězce v případech, kdy obavy o hospodářskou soutěž jsou nízké či neexistují. Podnikům by také vznikly náklady spojené s dodržením předpisů, jelikož by musely samy posoudit soulad s článkem 101. Varianta č. 4 by vážně narušila jednotný trh. 28. Varianty č. 1 a 2 by omezily náklady podniků na dodržení předpisů stanovením blokové výjimky pro výhradní distribuci na internetu. Tím, že je ve variantě č. 2 uvedeno více příkladů omezení pasivního a aktivního prodeje, je posílena právní jistota a jsou sníženy náklady podniků na dodržení předpisů. ii) internet a požadavek, aby distributoři měli kamenný obchod 29. Varianta č. 3 by zvýšila náklady na dodržení předpisů podnikům s žádnou nebo omezenou tržní silou, jelikož dodavatelé by museli případ od případu vysvětlovat důvod, proč neumožňují subjektům působícím pouze na internetu distribuovat jejich zboží v situaci, kdy riziko pro hospodářskou soutěž je nízké nebo neexistuje. 30. Varianta č. 1 by podnikům umožnila vylepšit dodavatelský a distribuční řetězec bez rizika nepřiměřeného omezení aktivit on-line distributorů, jež s sebou nese varianta č Dopad na spotřebitele i) rozlišení mezi aktivním a pasivním prodejem na internetu 31. Varianty č. 1 a 2 by zachovaly možnost uplatňovat výhradní distribuci na internetu, aniž by prostřednictvím vertikálních dohod omezovaly právo spotřebitelů na přeshraniční nákupy. Varianta č. 3 by měla negativní dopad na fungování CS 6 CS

8 dodavatelského a distribučního řetězce podniků se žádnou nebo omezenou tržní silou, a proto by nepřímo měla i negativní dopad na spotřebitele. ii) internet a požadavek, aby distributoři měli kamenný obchod 32. Varianta č. 1 v kombinaci s obecnou zásadou, podle níž se na prodej on-line nevztahuje bloková výjimka, by svobodu výrobců organizovat si svůj distribuční systém sladila s možností prodeje on-line konečným zákazníkům ze strany vybraných distributorů. Varianta č. 1 sice umožňuje vyloučit distributory působící pouze on-line, čímž mohou být omezeny možnosti spotřebitelů nakupovat on-line, avšak zároveň umožňuje dodavatelům řešit případný problém s parazitováním, z čehož by spotřebitelé měli všeobecný prospěch. Posílením možnosti zakazovat prodej on-line by varianta č. 2 zbavovala zákazníky možnosti nakupovat on-line, čímž by dodavatelům umožnila segmentovat trh na úkor spotřebitelů. Varianta č. 3 by měla negativní dopad na fungování dodavatelského a distribučního řetězce podniků s žádnou nebo omezenou tržní silou, a proto by nepřímo měla i negativní dopad na spotřebitele Dopad na veřejnou správu, rozpočet Unie a jiné dopady 33. Žádná z variant týkajících se tržní síly kupujícího či prodeje na internetu nemá přímý dopad na rozpočet Unie. 34. Varianty s pozitivním dopadem na účinnou a nenarušenou hospodářskou soutěž jsou ty, jež nejlépe zajišťují dlouhodobé pracovní příležitosti. Rozvoj internetového maloobchodu může mít nepřímo pozitivní dopad na životní prostředí. 7. ZÁVĚR: UPŘEDNOSTŇOVANÁ VARIANTA 35. Pokud jde o sílu kupujícího, z posouzení dopadů vyplývá, že varianty č. 1 a 2, jež berou tržní sílu kupujících v potaz, splňují výše uvedené specifické cíle nejlépe, a to zejména tím, že zajišťují účinné prosazování pravidel vůči vertikálním omezením spojeným s uplatňováním trží síly ze strany kupujících. Zvláště jejich odrazující účinky jsou mnohem silnější než ve variantě č. 3. Na základě varianty č. 2 vzniknou podnikům mnohem menší náklady na dodržení předpisů než na základě varianty č. 1, čímž jsou ve značném rozsahu zmírněny obavy vyjádřené k variantě č. 1 během veřejné konzultace. Upřednostňovanou variantou je proto varianta č Pokud jde o prodej on-line, z posouzení dopadů vyplývá, že varianta č. 2, jež upřesňuje rozdíl mezi aktivním a pasivním prodejem, nejlépe slaďuje zájmy stran s žádnou nebo omezenou tržní silou na dosažení efektivity v distribuci se zájmy spotřebitelů a podniků na plném využití výhod internetu k překonávání zeměpisných bariér. Zároveň tato varianta poskytuje větší právní jistotu než varianta č. 1. Upřednostňovanou variantou je proto varianta č Pokud jde o požadavek, aby distributoři měli kamenný obchod, varianta č. 1, podle níž by se na požadavek ohledně kamenného obchodu nadále vztahovala bloková výjimka, je nadřazena variantě č. 3, jelikož ta by vedla ke snížení výsledné úrovně na úkor spotřebitelů a k nákladům podniků na dodržení předpisů. Varianta č. 1 je nadřazená variantě č. 2, jež předpokládá další omezení podílu internetového prodeje. Upřednostňovanou variantou je proto varianta č. 1. CS 7 CS

9 8. SLEDOVÁNÍ A HODNOCENÍ 38. Platnost navrhovaného nařízení vyprší dvanáct let po jeho vstupu v platnost, avšak pokud se při sledování a hodnocení jeho fungování na základě informací o trhu od zúčastněných stran a vnitrostátních orgánů pro hospodářskou soutěž ukáže, že jeho ustanovení již neodpovídají tržním podmínkám v EU, může jej Komise pozměnit i dříve. CS 8 CS