7 Informační systémy v nákladní železniční dopravě

Transkript

1 7 Informační systémy v nákladní železniční dopravě 79 7 Informační systémy v nákladní železniční dopravě V této kapitole se dozvíte: Základní rozdělení a vlastnosti informačních systémů v nákladní železniční přepravě; Stručné charakteristiky IS pro řízení železniční infrastruktury a řízení provozu provozovatel dopravy v národníma i mezinárodním rozsahu. Po jejím prostudování byste měli být schopni: vysvětlit princip rozdělení činností a odpovědností při provozování nákladní železniční dopravy, vysvětlit časové a prostorové rozdělení informačních systémů; objasnit možnosti využití vybraných informačních systémů při organizování železniční přepravy; Klíčová slova kapitoly: nákladní železniční doprava, grafikon vlakové dopravy, vozová zásilka. Keywords of the Section: railway freight transport, train traffic diagram, wagon load. Průvodce studiem Uvedení do problematiky kapitoly. Na zvládnutí této kapitoly budete potřebovat asi 3 hodiny, tak se pohodlně usaďte a nenechte se nikým a ničím rušit. 7.1 Členění informačních systémů v nákladní železniční dopravě Základní rozdělení IS je patrné ze schématu na obrázku Obr Podle něj rozdělení IS odpovídá časovému členění systému řízení železniční dopravy do 3 úrovní (vodorovné členění). Svislé členění představuje rozdělení podle uživatelů IS. Ve schématu jsou uvedeny příklady IS (kurzívou) bez

2 80 7 Informační systémy v nákladní železniční dopravě konkrétního označení, neboť různí dopravci používají IS od různých dodavatel s různým označením. IS jsou označeny pouze jejich základním úkolem. Charakteristiky vybraných typů IS jsou v navazujícím textu. Z hlediska lokalizace jo možno IS rozdělit na: IS centralizované, které jsou zpravovány a aktualizovány oblasti centrálního řízení provozu a využívají se především pro strategické a taktické řízení; IS místní úrovně IS používané na místní úrovni řízení (železniční stanice, pracoviště dopravce), spolupracuji s IS centralizovanými, od kterých získávají daty a samy jim data vzniklá na místní úrovni poskytují. Prostorové rozdělení a fyzická realizace komunikace mezi zákazníkem, dopravce a managementem dopravní cesty je patrný z obrázku Obr Přístup dopravců a dalších subjektů je realizován pomocí Portálu provozovatele dráhy, který je dostupný ne Webu pomocí běžného prohlížeče. Přístup je autorizovaný pro registrované uživatele. Na portále jsou uživatelé rozdělení do následující skupiny: veřejnost, zaměstnanci provozovatele dráhy, zaměstnanci dopravců, ostatní autorizování uživatelé. Z pohledu Portálu je možné rozdělit webové aplikace: Interní aplikace je webová aplikace, která byla vytvořena pro potřeby portálu nebo provozovatele dráhy a je provozována provozovatelem portálu. Externí aplikace je webová aplikace, na kterou je v obsahu portálu vytvořen odkaz, ale provozovatel portálu ji neprovozuje.

3 7 Informační systémy v nákladní železniční dopravě 81 Členění IS v nákladní železniční dopravě Zákazník Dopravce Manager infrastruktury Strategické řízení Odbytový plán = dlouhodobé smlouvy = rámcové objednávky Smlouvy, objednávky Obchodní plán = dlouhodobé smlouvy = rámcové objednávky Trasy na pl. období Plánování kapacit - Sestavování GVD Taktické řízení Výrobní plán =přesné objednávky = definice přepravních požadavků = požadavky na dopravce Upřesnění objednávek Technický plán - Omezení přeprav - Mimořádné zásilky - Základní plánování - plán pevných oběhů Objednávání tras Technický plán - Plánování tras vlaků - Parametry tras Operativní řízení Řízení výroby a distribuce =Plánování a logistika výroby = Logistika odbytu = Skutečné přepravní požadavky Přepravní požadavky Nakládka zboží Potvrzení požadavků Informace o zásilkách Operativní řízení - Evidence vozidlového parku - Směnové plánování - Personální plánování - Vlakotvorba - Řízení provozu Připravenost vlaků dispozice Aktuální informace o provozu Řízení provozu - Provozní řízení - Odklony, výluky, mimořádnosti - Řízení na místní úrovni Management Ekonomické IS Ekonomické IS = ekonomické nástroje řízení Základní řízení provozu = výkony = statistiky, analýzy Skupina IS Ekonomické IS = ekonomické nástroje řízení Činnosti skupiny IS Plánování kapacit - Sestavování GVD Typ IS Trasy na pl. období Výměna informací Obr. 7.1: Schéma časového a prostorového členění informačních systémů v železniční nákladní dopravě. [Oltis]) Mezi interní aplikace Portálu je možné zařadit: Digest (distribuce novinek) - informování uživatelů portálu o změnách obsahu portálu a prokazatelného seznámení se zveřejněním nových a změnou stávajících objektů na portále; Archivace portálu - v měsíční periodě archivuje data a umožňuje vytvoření datové kopie úložiště portálu; ISOŘ KADR - poskytuje autorizovaným uživatelů přístup k webovému systémů ISOŘ řízení vlakové dopravy, objednávání tras vlaků a centrálního dispečerského systému;

4 82 7 Informační systémy v nákladní železniční dopravě OSP - objednávání služebních pomůcek; K2 - kniha kontrol provozovatelem dráhy; PO a SV - příjezdy, odjezdy a seznamy vlaků; RZ - rychlé zprávy formou textové zprávy; REVOZ - registr kolejových vozidel provozovatele dráhy. Obr. 7.2: Princip internetového portálu pro provozovatele železniční dopravy. (SVP ČD)) 7.2 Informační systém provozu Hlavní funkcionalitou Centrálního vozového informačního systému (CEVIS) je zpracování dopravních a přepravních událostí vozu a vlaku z jednotlivých zdrojů místních i centralizovaných IS v logické, časové a prostorové posloupnosti. Systém poskytuje základních i statistické údaje o pohybu vozů a vlaků v rámci působnosti dopravce. Systém umožňuje sledování charakteristik vozů, jako jsou provozní údaje, údaje o technickém stavu vozu a základní technická data vozu. (Telematika) Objekty sledování tohoto IS jsou: zásilka;

5 7 Informační systémy v nákladní železniční dopravě 83 vůz; vlak. IS podporuje tvorbu vlakové dokumentace a umožňuje přístup k informacím pro potřeby řízení vozového parku, včetně definovaných informací pro provozovatele dráhy. Ve vazbě na další IS umožňuje geografickou identifikaci pohybu a polohy vozu i zásilky. Hlavní uživatelské vlastnosti: informací o skutečném průběhu dopravy, pohybu a stavu vozů i vlaků v reálném čase; podpora vyššího využití vozu a efektivnějšího řízení vozového parku ložených i prázdných vozů; minimalizace závislosti na struktuře železničního provozu; sledování celého životního cyklu vlaku od jeho soupisu do ukončení ve stanici cílové. Schopnost zpracovávat data z různých IS i zdrojů, (data manuálně pořízená, různá externí zařízení, GPS apod.) Výstupy jak ve formě předdefinovaných sestav a zobrazení, tak i ve formě parametrických dotazů. 7.3 Návrh a tvorba GVD Jedním z velmi často užívaných IS tvorby jízdních řádů vlaků je projekt KANGO. Navazuje na IS SENA, používaný v minulosti u ČD. Hlavní inovace spočívá ve vysoké integraci s ostatními IS v železniční dopravě. V rámci IS KANGO jsou sledovány dva základní stavy GVD: Konstruovaný GVD jako plánovací a přípravná etapa; Platný GVD jako platný podklad pro strategické a operativní řízení IS poskytuje jízdní řády vlaků na požadované období platnosti jízdního řádu na železnici. Podklady pro jízdní řády na každý den období platnosti GVD se soustřeďují do IS oblastí taktického řízení (ISOŘ KADR), kde se vytváří směnový plán a zabezpečuje jeho realizace v provozních podmínkách. [Kango, 2012] Systém KANGO-modul Vlak je primárně určen dopravcům osobní i nákladní dopravy pro zadávání údajů o vlacích podle přidělených uživatelských práv.

6 84 7 Informační systémy v nákladní železniční dopravě Uživateli jsou také pracovníci provozovatele dráhy určeni pro zadávání údajů provozovatele dopravní cesty. Systém taktéž slouží k zadávání nabídkových tras provozovatele dráhy. IS KANGO je tvořen dílčími systémy: KANGO-Kmen editor kmenových dat o železniční síti, vozidlech aj.; KANGO-Vlak pro editaci vlaků v síti; KANGO-Voz pro tvorbu oběhů železničních hnacích vozidel a souprav; KANGO-Pers pro tvorbu oběhů vlakového a lokomotivního personálu; KANGO-GVD pro konstrukci jízdního řádu a generování tiskových výstupů GVD. Obr. 7.3: Přehled vstupních hodnot pro IS Kango. Obr. 7.4: Ukázka trasy vlaku v IS Kango.

7 7 Informační systémy v nákladní železniční dopravě Informační systém centrálního řízení infrastruktury Dispečerský systém řízení IS dispečerského systému řízení železničního provozu je IS pro řízení na centrální úrovni, tvořený podsystémy pracujícími v reálném čase (CDS, ŘVD, VD, DK). Je zaměřen na sběr prvotních údajů, na prezentaci a vyhodnocení kvality dosažených výsledků řízení železničního provozu. [Cempirek] Systém je zaměřen na základní technologické objekty vlak, hnací vozidlo, strojvedoucí, výluka a určen pro provoz s odezvou do 3 vteřin a. Zajišťuje systémové a technologické funkce: komunikaci, datové výstupy pro jiné systémy; údržbu kmenových a provozních dat; plánování dopravy, disponování s hnacími vozidly a jejich obsluhou; plánování a sledování výlukové činnosti; sledování mimořádných zásilek; hodnocení provozní činnosti aj. Jednotlivé podsystémy provádí mezi sebou výměnu dat a vytváří tak distribuovaný celek. Je umožněna výměna dat a poskytování výstupů i jiným systémům a uživatelům. Zdrojem prvotních dat jsou železniční stanice, depa vozidel, dispečerské řízení a další zdroje. Nasazení je realizováno do 7 řídících center s 20 samostatnými pracovišti vybavených klientskými aplikacemi těchto center podle regionálního principu. Pracoviště podporující sběr prvotních dat a využívání údajů systému pro provozní činnost jsou rozmístěna po celé železniční sítě. Centrální dispečerský systém ISOŘ CDS je určen pro centralizované dispečerské a provozní řízení železniční dopravy. Řízení vlakové dopravy ISOŘ ŘVD je použit pro útvar přímého dispečerského řízení. Je zaměřen na prezentaci stavu a dosažených výsledků řízení provozu, především technologických objektů vlak, lokomotiva, strojvedoucí. Vlakový dispečer ISOŘ VD je používaný pro přímé dispečerské řízení.

8 86 7 Informační systémy v nákladní železniční dopravě Pracuje v reálném čase pro sledování a prezentaci výsledků řízení provozu při vedení splněného grafikonu vlakové dopravy. Obr: 7.5: Základní panel hlavní tah se zobrazením výlukové činnosti. Obr. 7.6: Detailní informace o vlaku. 7.5 Informační systém centrálního řízení infrastruktury Dopravní kancelář Informační systém Dopravní kancelář DK je tvořen dvěma aplikacemi určenými pro vedení základní dopravní dokumentace o zajištění a vlastní jízdě vlaku v železniční stanici a přilehlými úseky, dále pro zpravení vlakového personálu o mimořádnostech v dopravě a pokynech pro jízdu jejich vlaku, posunu (příprava a tisk rozkazů). [Cempirek]

9 7 Informační systémy v nákladní železniční dopravě 87 Obr. 7.7: Základní obrazovka Dopravního deníku. Obr. Z.6: Obrazovka přípravy rozkazu (Oltis) Aplikace pro řízení vlakotvorné stanice Informační systém je především určen pro sledování procesů vlakotvorných (seřaďovacích) stanic. Je použitelný pro nasazení v železničních stanicích všech typů a velikostí. (3). Hlavní částí systému jsou moduly: pro obsluhu vlaků po příjezdu; pro třídění zátěže; pro obsluhu vlaků před odjezdem; pro řízení vlakotvorných procesů; sledování místních procesů spojených s pohybem vozů po obvodu stanice a s obsluhou manipulačních míst. Technické charakteristiky: centrální aplikace s dostupností aktuálních dat je integrovanou součástí technologických procesů v železničních stanicích webová aplikace na PC, která nevyžaduje instalaci, umožňuje formáty výstupních sestav v HTML, PDF atd. IS umožňuje import dat o jízdních řádech, vlakotvorbě a směrování z externích zdrojů příjem předhlášek složení vlaků (CEVIS, A30), příjem informací o jízdě vlaků z jiného systému (ISOŘ) předávání informací o sledovaných událostech (složení vlaku, převzetí a předání vozů) jiným systémům (CEVIS); alternativní způsob pořizování dav v kolejišti pomocí PDA

10 88 7 Informační systémy v nákladní železniční dopravě Základní charakteristiky pro uživatele: průběžné sledování informací o aktuálním složení vlaku generování a tisk vlakové dokumentace; zpracování tříděnky s možností parametrizace obsahu podle potřeb vlakotvorných stanic; odevzdávkové seznamy pro předání vozů jiným dopravcům; aktuální přehledy o aktuálním stavu zátěže ve vlakotvorných stanicích; predikace budoucího vývoje procesů ve vlakotvorné stanici na základě předpokládaného doběhu zátěže; komunikace se zařízením na spádovišti (KOMPAS, GAC); výstupy pro kolejové váhy a další komerční zařízení. Datové tržiště nákladní přepravy IS umožňuje sledovat výkony vlaků všech dopravců na síti SŽDC až na jednotlivé dopravce. Je zaměřen na sledování základních objektů provozního řízení železniční dopravy, jako jsou hnací vozidla, vozy, zaměstnanci obsluhy hnacích vozidel a vlaku. Uživatelům nabízí aktuální i historická data, umožňující náročné dotazování, analýzy, tvorbu časových řad a trendů vývoje. [1] Systém je tvořen moderní třívrstvou architekturou ( webový prohlížeč/aplikační server/databázový server ). Programové moduly jsou programovány v jazyku Java, což zaručuje HW i SW přenositelnost. Pro potřeby dopravců umožňuje systém sledovat: výkony hnacích vozidel mimo obsluhu vlaků turnusy zaměstnanci obsluhy hnacích vozidel a vlaku výkony železničních stanic evidenci odchylek dopravy oproti plánu Data ze systému jsou uživatelům zpřístupněna pomocí datových skladů. Základní vlastnosti systému: načítání dat ze zdrojových IS a jejich kontrola a propojení konverze dat do podoby datových skladů generování předdefinovaných přehledů IS čerpá data ze zdrojových úloh - nevyžaduje ruční pořizování podrobnost dat pro konkrétní vlak na konkrétní trase železniční sítě

11 7 Informační systémy v nákladní železniční dopravě 89 vytváření podkladů pro statistiky a přehledy nezávislá kontrola výpočtu poplatků za použití dopravní cesty hlavní statistiky o vlacích, informace o pohybu vozidel na vlacích, informace o pohybu zaměstnanců na vlacích Informační systém odúčtování přepravních tržeb IS zachycuje veškeré relevantní činnosti odúčtování ve vnitrostátní i mezinárodní dopravě osob či zboží, a to včetně odúčtování vozů. Systém je realizován odděleně pro osobní a nákladní dopravu. IS provádí veškeré účetní kontroly správnosti a úplnosti převzatých dat na základě vstupních dat a vytváří odpočty pro externí dopravce nebo je od nich přijímá. [2] Systém tvoří třívrstvá architektura: tenký klient (webový prohlížeč) aplikační server databázový server Pro potřeby dopravců systém nabízí: podklady pro fakturaci a vyúčtování; systém elektronické fakturace; zaúčtování veškerých tržeb do ekonomických systémů; vyrovnávání mezinárodních závazků; podklady pro statistiky a přehledy; Základní vlastnosti: zajištění účetní kontroly správnosti a úplnosti obsažených dat; výpočet přepravného, vytvoření podkladů pro fakturaci; vytvoření odpočtů pro cizí subjekty a párování došlých odpočtů s vlastními podklady; podpora zapracování oprav a reklamací; zajištění podpory operací při přerozdělení podílů z tržeb cizím subjektům Centrum informací z železniční nákladní přepravy Evropy European Rail Information Centre IS je modulární a průběžně aktualizovaný IS pro komerci v železniční nákladní přepravy. Obsahuje množství tarifních, informačních, formulářových a dokumentových modulů. Aktuální informace jsou poskytovány v různých formách v závislosti na potřebách uživatelů a v několika evropských jazycích.

12 90 7 Informační systémy v nákladní železniční dopravě Informace pro sběr dat poskytují různé zdroje v železniční nákladní přepravy Evropy a Asie. IS je možno využít ve formách: Lokální aplikace pro PC; Internetová aplikace; Dynamické knihovny pro přímé začlenění do systémů uživatelů; Elektronická knihovna souvisejících dokumentů; Webové služby pro přístup z uživatelských aplikací. IS je rozdělen na uživatelské části: Přepravní informace o NHM seznam zboží - v 19 jazycích; o seznam nebezpečného zboží podle RID a jeho propojení s přílohou II k SMGS, seznam zboží ETSNG - pro železnice SNS a Pobaltí; o seznamy vnitrostátních stanic zahraničních železnic, seznamy stanic podle TR4, seznamy stanic železnic SNS a Pobaltí; mezinárodní seznamy DIUM o traťové třídy RIV II/3; kilometrovníky, výpočty vzdáleností ; o katalogy železničních nákladních vozů s parametry a vyobrazením. Informace o infrastruktuře o evropská databáze parametrů železniční infrastruktury, železniční síťový graf Evropy podle Prohlášení o dráze od jednotlivých správců infrastruktury; o nástroje kalkulace ceny za použití železniční dopravní cesty; o optimalizační funkce pro vyhledání trasy na základě parametrů infrastruktury - číslo trati, délka, napájecí systém, počet kolejí, traťová třída, atd.; o zobrazení tratí a tras v aplikaci Digitální železniční mapa Evropy. Výpočty a kalkulace o tarifní výpočty podle tarifů a doplňujících poplatků; o kalkulace podle tarifů a vlastních a smluvních ceníků; o tarifní optimalizace nad databázi tarifů železnic Evropy; o výpočet vzdáleností a výpočet dovozného pro SNS a Pobaltí Modul Knihovna o vnitrostátní a svazové tarify v elektronické formě; o výběr předpisů a legislativy týkající se železniční nákladní přepravy; Moduly pro přepravy Evropa-Asie

13 7 Informační systémy v nákladní železniční dopravě 91 Obr. 7.8: Ukázka obrazovky modulu Přepravní informace [Jerid] Obr. 7.9: Ukázka obrazovky modulu Přepravní informace [Jerid]. Ukázkový přístup do webového rozhraní IS je na Web:

14 92 7 Informační systémy v nákladní železniční dopravě Digitální železniční mapa Evropy Aplikace digitální železniční mapa Evropy poskytuje mapu jako internetovou aplikaci s vlastnostmi důležitými pro přepravce: Komplexní elektronickou mapu celé Evropy se mnoha zeměpisnými vrstvami Průběžnou aktualizaci mapových dat a průběžný rozvoj vlastností aplikace a map Polohu železničních stanic ve 40 zemích Evropy Sledování pozice dynamických nebo statických objektů jako jsou: o železniční vozy; o vlaky; o hnací vozidla; o zásilky; o kontejnery; o silniční vozidla atd. Napojení na libovolný systém sledování vozů: o založené na GPS, kde vozy jsou vybaveny sledovacími systémy GPS; o systémy řízení provozu železnic sledující události jednotlivých sledovaných objektů. Obr. 7.9: Princip sledování objektů na evropské síti [Jerid].

15 7 Informační systémy v nákladní železniční dopravě 93 Obr. 7.10: Ukázka webového rozhraní [Jerid: Shrnutí kapitoly Základní rozdělení informačních systémů nákladní železniční dopravy odpovídá časovému členění systému řízení železniční dopravy do 3 úrovní (vodorovné členění). Svislé členění představuje rozdělení podle uživatelů IS. Z hlediska lokalizace jo možno IS rozdělit na: IS centralizované, které jsou zpravovány a aktualizovány oblasti centrálního řízení provozu a využívají se především pro strategické a taktické řízení; IS místní úrovně IS používané na místní úrovni řízení (železniční stanice, pracoviště dopravce), spolupracuji s IS centralizovanými, od kterých získávají daty a samy jim data vzniklá na místní úrovni poskytují. Přístup dopravců a dalších subjektů je realizován pomocí Portálu provozovatele dráhy, který je dostupný ne Webu pomocí běžného prohlížeče.

16 94 7 Informační systémy v nákladní železniční dopravě o Summary of the Section Basic classification of information systems for railway freight transport corresponds to the structure of railway transport management and controlling which is divided into 3 levels (horizontal classification). Vertical classification is represented by information system users. On the basis of localization we can divide information systems in the following groups: Centralized information systems which are administrated and actualized on the level of central management and are used for strategic and tactical controlling above all. o Local information systems are systems used on the level of local controlling (railway stations, workplaces of the carrier etc.), these systems cooperate with centralized information systems, local information systems gain data from centralized information systems and vice versa. o Carriers and other subjects have their access realized using infrastructure manager portal which is available on web using regular internet explorer. Kontrolní otázky a úkoly: 1. Popište časové a prostorové rozdělení železničního provozu. 2. Popište IS pro management dopravní cesty. 3. Popište rozdíly IS pro strategické a operativní řízení. 4. K čemu slouží Portál provozovatele dopravní cesty? 5. Popište základní vlastnosti IS provozu. 6. Jaké jsou základní objekty IS provozu. 7. K čemu slouží IS GVD? 8. K čemu slouží IS centrálního řízení infrastruktury? Citovaná a doporučená literatura ČD Informační systémy. Modul datové tržiště nákladní přepravy DTNP. [Online] [Citace: ]

17 7 Informační systémy v nákladní železniční dopravě 95 ČD Informační systémy. Informační systém odúčtoven přepravních tržeb - IS OPT. [Online] [Citace: ] ČD Informační systémy. Aplikace vlakotvorná stanice - VLASTA. [Online] ČD Informační systémy. [Citace: ] ČD Informační systémy. Centrální rezervační systém ARES-3. [Online] ČD Informační systémy. [Citace: ] ČERNÝ, J. a JANŠTA, J. Webový portál provozovatele dráhy v ČR. Vědeckotechnický sborník ČD. 2008, Sv. 26. ČD-Telematika. ČDT CEVIS. [Online] ČD-Telematika. [Citace: ] FRK, B. Nové směry v konstrukci jízdních řádů v železniční dopravě. Pardubice: UNIVERZITA PARDUBICE, Dopravní fakulta Jana Pernera, str. 50. Balakářská práce. CEMPÍREK, Václav. Informační systémy v železniční dopravě. AT&P journal. 2006, Sv. 2. OLTIS Group, a.s.: DOPRAVA NEBEZPEČNÉHO ZBOŽÍ NA ŽELEZNICI: POHLED MANAŽERA INFRASTRUKTURY. [on line]. Oltis Group, a.s. [citace: ]. JERID. Digitální železniční mapa Evropy. [Online] [Citace: ]

18