RADA EVROPSKÉ UNIE. Brusel 25. července 2008 (30.07) (OR. fr) 12217/08 ADD 2 PI 35 CULT 82 CODEC 1023

Transkript

1 RADA EVROPSKÉ UNIE Brusel 25. července 2008 (30.07) (OR. fr) 12217/08 ADD 2 PI 35 CULT 82 CODEC 1023 PRŮVODNÍ POZNÁMKA Odesílatel: Jordi AYET PUIGARNAU, ředitel, za generální tajemnici Evropské komise Datum přijetí: 24. července 2008 Příjemce: Javier SOLANA, generální tajemník, vysoký představitel Předmět: Pracovní dokument útvarů Komise Průvodní dokument k návrhu směrnice Evropského parlamentu a Rady kterou se mění směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/116/ES o době ochrany autorského práva a určitých práv s ním souvisejících - souhrn posouzení dopadů na právní a ekonomickou situaci výkonných umělců a výrobců zvukových záznamů v Evropské unii Delegace naleznou v příloze dokument Komise SEK(2008) Příloha: SEK(2008) /08 ADD 2 rk DG C I CS

2 KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ V Bruselu dne SEK(2008) 2288 PRACOVNÍ DOKUMENT ÚTVARŮ KOMISE Průvodní dokument k Návrhu SMĚRNICE EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY kterou se mění směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/116/ES o době ochrany autorského práva a určitých práv s ním souvisejících SOUHRN POSOUZENÍ DOPADŮ NA PRÁVNÍ A EKONOMICKOU SITUACI VÝKONNÝCH UMĚLCŮ A VÝROBCŮ ZVUKOVÝCH ZÁZNAMŮ V EVROPSKÉ UNII {KOM(2008) 464 v konečném znění} {SEK(2008) 2287} CS 1 CS

3 SHRNUTÍ Toto posouzení dopadů analyzuje ekonomickou a sociální situaci výkonných umělců a výrobců zvukových záznamů v Evropské unii. Co se týče výkonných umělců, toto posouzení dopadů ukazuje, že mnoho evropských hudebníků nebo zpěváků začíná svou kariéru brzy po dvacátém roku věku. To znamená, že když uplyne současných 50 let ochrany, bude jim 70 let a pravděpodobně budou žít do 80 nebo 90 let (průměrná předpokládaná délka života v EU je 75 let u mužů a 81 let u žen). V důsledku toho tedy u výkonných umělců existuje na závěr jejich života příjmová propast, neboť ztrácí licenční poplatky od nahrávacích společností i odměny za rozhlasové a televizní vysílání nebo veřejné předvádění svých zvukových nahrávek. Tyto posledně uvedené příjmy jsou výkonným umělcům vypláceny přímo prostřednictvím jejich organizací pro kolektivní správu práv a nejsou ovlivněny jejich smluvními ujednáními s nahrávacími společnostmi. U studiových hudebníků, kteří hrají doprovodnou hudbu, a u méně známých umělců to znamená, že příjmy z rozhlasového a televizního vysílání nebo veřejného předvádění poklesnou ve chvíli, kdy se nacházejí v nejzranitelnějším období života, tj. v době, kdy se blíží odchodu do důchodu. Jakmile uplyne ochrana autorských práv, ztratí i možný příjem, jsou-li jejich dřívější výkony prodávány na internetu. Kromě toho, když jejich práva uplynou, jsou výkonní umělci vystaveni problematickému používání svých výkonů, které poškozuje jejich jméno nebo pověst. Výkonní umělci jsou rovněž znevýhodněni ve srovnání s autory, jejichž díla jsou chráněna 70 let po jejich smrti. Lze říci, že je to nespravedlivé, neboť výkonní umělci jsou dnes nejen stejně potřební jako autoři, ale mají mnohem větší přínos k obchodnímu úspěchu zvukových nahrávek. Co se týče výrobců zvukových nahrávek, posouzení dopadů ukazuje, že hlavním problémem je tzv. peer-to-peer pirátství a potřeba přizpůsobit svou činnost dematerializované distribuci. Za těchto okolností čelí problému udržet stálý proud příjmů, který je nezbytný pro investice do nových talentů. Nahrávací společnosti uvádějí, že investují přibližně 17 % svých příjmů do rozvoje nových talentů, tj. do smluv s novými talenty, do propagace talentovaných umělců, kteří nemají žádné zkušenosti, a do výroby inovativních nahrávek. Proto by delší doba ochrany zajistila další příjmy, které by pomohly financovat nové talenty a umožnily by nahrávacím společnostem lépe rozložit rizika při rozvíjení nových talentů. V důsledku nejisté návratnosti (jen jedna zvuková nahrávka z osmi je úspěšná) a tzv. informačních asymetrií není takový příjem často na kapitálovém trhu dostupný. Posouzení dopadů analyzuje ekonomické, sociální a kulturní dopady šesti možností Toto posouzení dopadů představuje sedm možností, ale jedna možnost byla vyřazena před prováděním analýzy dopadů. Kromě standardní možnosti nedělat nic a nechat hudební trh, aby se rozvíjel sám, analyzuje posouzení dopadů dvě možnosti spojené s dobou ochrany zvukových záznamů a tři možnosti, které by nevyžadovaly změnu stávajících podmínek, které se používají u zvukových záznamů. Co se týče doby ochrany, toto posouzení dopadů se zabývá možností prodloužit dobu ochrany výkonných umělců na život nebo 50 let, podle toho, která možnost je delší. Tato možnost by posílila postavení výkonných umělců a spojením ochrany s jejich životem by uznala individuální a tvůrčí povahu jejich výkonu. Tato možnost by se použila nejen na výlučná CS 2 CS

4 práva výkonných umělců, ale i na celou řadu práv spojených s televizním a rozhlasovým vysíláním a veřejným předváděním, která se nepřevádí na nahrávací společnosti. Další možností obsahující dobu ochrany by bylo prodloužení stávajících 50 let na 95 let u výkonných umělců a nahrávacích společností. Tato možnost zajišťuje úplnou rovnocennost s nejdelší dobou ochrany ve světě. Aby bylo zajištěno, že výhoda prodloužení doby ochrany bude přínosem pro výkonné umělce, zejména studiové hudebníky, kteří převedli svá související práva za jednorázovou platbu, mělo by být prodloužení doby ochrany u nahrávacích společností doprovázeno platbou určitého procenta ze zvýšených příjmů nahrávacích společností do fondu určeného na zlepšení situace studiových hudebníků. Stejně jako u možnosti život nebo 50 let by odměna za televizní a rozhlasové vysílání nebo veřejné předvádění náležela výkonnému umělci po dobu 95 let. Dalších několik možností hledá cesty, jak řešit výše uvedené problémy bez úpravy doby ochrany. Tyto možnosti zahrnují různá řešení, která by mohla zlepšit finanční situaci a morální práva výkonných umělců. Tato opatření by mohla být samozřejmě používána jako alternativní řešení k prodloužení doby ochrany nebo jako opatření doplňující prodloužení doby ochrany. Jen některá z těchto opatření by mohla být předmětem právních předpisů Společenství. Posouzení dopadů popisuje, jak výkonní umělci smluvně převádějí svá výlučná práva na nahrávací společnosti (včetně svých práv na rozmnožování, rozšiřování, pronájem a zpřístupnění, nikoli však své požadavky na odměnu za televizní a rozhlasové vysílání a veřejné předvádění. Aby se omezil účinek systematického smluvního převádění výlučných práv výkonných umělců na nahrávací společnosti, zkoumá posouzení dopadů možnost nezadatelného práva na odměnu, k níž by výkonní umělci byli oprávněni i po převodu práva na zpřístupnění na výrobce zvukových záznamů. Vytvoření nároku na spravedlivou odměnu za prodej on-line nebo jiné formy zpřístupnění výkonů on-line je zajímavou možností, jejíž čas může ještě přijít. V tomto stádiu je však nejistota, kdo by měl platit tuto spravedlivou odměnu, taková, že pravděpodobné účinky této možnosti nelze kvantifikovat žádným přiměřeným měřítkem jistoty. Ve světle nejistoty týkající se praktické správy nároku na spravedlivou odměnu je nutno tuto možnost dále studovat. Přestože v budoucnosti by bylo možno tuto možnost zavést a podpořit tak podíl výkonných umělců na příjmu vzniklém on-line, je v tomto stádiu na diskuzi příliš brzy. Tato možnost byla proto vyřazena ještě před analýzou dopadů. Další analyzovanou možností je posílení morálních práv výkonných umělců. Rozsah jejich morálních práv by mohl být harmonizován tak, aby obsahoval právo na omezení zlehčujícího použití jejich výkonů. Další možností je zajistit, aby ve smlouvách mezi výkonnými umělci a nahrávacími společnostmi byly obsaženy doložky use it or lose it (použij nebo se vzdej). To znamená, že pokud nahrávací společnost nechce opětovně vydat výkon v průběhu prodloužené doby ochrany, může výkonný umělec přejít k jiné nahrávací společnosti nebo využívat záznam sám. Dopady jednotlivých možností Všechny možnosti jsou posuzovány v souvislosti se šesti operativními cíli: 1) postupně uvést v soulad ochranu autorů a výkonných umělců; 2) zvyšovat odměny výkonných umělců; 3) omezit rozdíly v ochraně mezi EU a USA; 4) zvyšovat zdroje na hledání talentů, tj. rozvoj CS 3 CS

5 nových talentů; 5) zajistit dostupnost hudby za přiměřené ceny a 6) podpořit digitalizaci katalogu méně poptávaných děl. Z posouzení dopadů vyplývá, že možnost nedělat nic nelze doporučit. Pokud se nic neudělá, tisíce evropských výkonných umělců, jejichž výkony byly zaznamenány koncem padesátých let a v šedesátých letech, ztratí v průběhu příštích deseti let veškeré své příjmy z autorských honorářů. To by mělo značné sociální a kulturní dopady. Průmysl zvukových nahrávek by byl zároveň nucen omezit tvorbu nových zvukových nahrávek v Evropě. V posouzení dopadů se hodnotí možnosti, které neobsahují dobu trvání práva výkonných umělců a výrobců záznamů (možnosti 3a, b, c a d). Možnost 3a (nezadatelné právo na spravedlivou odměnu) se zdá být předčasná, neboť není jasné, kdo by platil tuto odměnu a je obtížné odhadnout finanční přínos. Možnost 3b (posílení morálních práv) nemá žádný finanční dopad na výkonné umělce a výrobce záznamů. Možnost 3c, doložka use it or lose it, by byla pro výkonné umělce přínosem, neboť by jim umožňovala zajistit, aby jejich výkon byl dostupný na trhu. Prospěla by i kulturní rozmanitosti. Možnost 3d, zřízení fondu výrobci zvukových záznamů, by byla velmi výhodná pro málo známé výkonné umělce. Výrobci záznamů by však museli platit do fondu nejméně 20 % z dodatečného příjmu z prodloužení doby ochrany. V posouzení dopadů se však došlo k závěru, že prodej zvukových nahrávek by byl i nadále pro nahrávací společnosti rentabilní, i když by musely platit 20 % do tohoto fondu. Možnosti zahrnující prodloužení doby ochrany (2a život nebo 50 let a 2b 95 let u výkonných umělců a výrobců zvukových záznamů ) se zdají být vhodnější tím, že přispívají ke splnění šesti politických cílů. Možnost 2a i 2b přináší výkonným umělcům finanční výhody, a umožnila by tak, aby více výkonných umělců věnovalo více času své umělecké činnosti. Možnost 2a by tím, že spojuje dobu ochrany s životem výkonného umělce, přispěla ke sjednocení právní ochrany výkonných umělců a autorů. Odrážela by osobní povahu uměleckého přínosu výkonných umělců a uznávala by, že výkonní umělci jsou k tomu, aby se hudba dostala k veřejnosti, stejně důležití jako autoři. Umožnila by i výkonným umělcům, aby protestovali proti zlehčujícímu využívání své práce během svého života. Možnost 2b by výrobcům zvukových nahrávek zvýšila zdroje na hledání talentů, a mohla by tak mít další kladný vliv na kulturní rozmanitost. Posouzení dopadů rovněž ukazuje, že výhody prodloužení doby ochrany nejsou nutně asymetrické ve prospěch známých předních výkonných umělců. Zatímco přední výkonní umělci jistě vydělávají velké částky na autorských honorářích za autorská práva, které jsou sjednány s nahrávacími společnostmi, všichni výkonní umělci, ať přední výkonní umělci nebo studioví hudebníci, mají nárok na tzv. druhotný zdroj příjmů, jako je jednorázová spravedlivá odměna, pokud je zvukový záznam obsahující jejich výkony vysílán nebo veřejně předváděn. Prodloužení doby ochrany by zajistilo, aby tyto zdroje příjmů neskončily během života výkonného umělce. Dokonce i odstupňovaná zvýšení příjmu využívají výkonní umělci k tomu, aby věnovali více času své umělecké kariéře a aby strávili méně času v zaměstnání na částečný úvazek. Kromě toho, pro tisíce anonymních studiových hudebníků, kteří byli na vrcholu své kariéry koncem padesátých let a v šedesátých letech, je jednorázová spravedlivá odměna za vysílání jejich záznamů často jediným zdrojem příjmu z jejich umělecké kariéry. Kromě toho, že zajišťuje zvýšené zdroje na hledání talentů, lze možnost 2b provést snadněji než možnost 2a, neboť možnost 2a je spojena s životem jednotlivých výkonných umělců. Jak ukazuje příklad společně vytvořených děl, spojování autorského práva s životem jednotlivých CS 4 CS

6 umělců však přináší složité situace v případě, kdy zvukový záznam obsahuje příspěvky několika výkonných umělců. To by zvýšilo legislativní a administrativní zátěž členských států a přineslo právní nejistotu, neboť doba ochrany by již nebyla vázána na určité a jednotné datum, tj. vydání zvukového záznamu, který obsahuje záznam výkonu, ale na někdy velmi odlišnou délku života jednotlivých společníků. Jaká jsou pravděpodobná ustanovení návrhu, která mají zajistit, aby to byli výkonní umělci, kdo budou mít prospěch? Aby bylo zajištěno, že výnos z prodloužení doby ochrany připadne výkonným umělcům, zejména studiovým hudebníkům, dochází toto posouzení dopadů k závěru, že nahrávací společnosti by měly přispívat do fondu pro studiové hudebníky (možnost 3d). Aby se shromáždil potřebný objem finančních prostředků nezbytný k zajištění skutečného prospěchu studiových hudebníků, navrhuje toto posouzení dopadů, aby nahrávací společnosti vyčlenily nejméně 20 % z příjmů shromážděných v období prodloužené doby ochrany pro studiové hudebníky. Dopad fondu na studiové hudebníky by byl kladný, neboť průměrné dodatečné roční příjmy výkonného umělce po dobu 45 let by se téměř ztrojnásobily. Posouzení dopadů rovněž navrhuje, aby prodloužení doby ochrany bylo doprovázeno ustanovením use it or lose it (možnost 3c). To znamená, že pokud nahrávací společnost nechce opětovně vydat výkon v průběhu prodloužené doby ochrany, může výkonný umělec přejít k jiné nahrávací společnosti nebo využívat záznam sám. Empirické studie ukazují, že dopad prodloužení doby ochrany by pro spotřebitele nebyl negativní. Empirické studie ukazují, že cena zvukových záznamů, které nejsou chráněny autorským právem, není nižší než cena zvukových záznamů chráněných autorským právem. To platí pro zákonné nároky na odměnu a pro prodej CD. Jediná spravedlivá odměna za vysílání a hudební výkony na veřejných akcích by zůstala stejná, neboť tyto platby jsou vypočítávány jako procento z příjmu vysílajících subjektů nebo jiných provozovatelů. Co se týče prodeje CD, velmi málo studií analyzuje rozdíl mezi cenami zvukových nahrávek chráněných autorským právem a zvukových nahrávek nechráněných autorským právem. Studie společnosti Price Waterhouse Coopers došla k závěru, že neexistuje systematický rozdíl mezi cenami záznamů chráněných a nechráněných autorským právem. Je to doposud nejúplnější studie a zahrnuje 129 alb zaznamenaných v letech 1950 až Na základě toho nenalézá žádný jasný důkaz, že záznamy, u nichž s nimi související práva uplynula, by byly soustavně prodávány za nižší ceny než záznamy, které jsou stále chráněny. Jiné studie byly vzaty v úvahu při analýze dopadů autorského práva nebo souvisejících práv na ceny. Většina z nich se zaměřuje na knihy. Avšak ani v této kategorii nebyl nalezen celkový cenový rozdíl mezi vzorky knih chráněných a nechráněných autorským právem nebo je vliv autorského práva na cenu mimořádně závislý na daném vzorku, a proto nelze získané odhady považovat za nijak přesvědčivé. Vzhledem k nedostatku všeobecně přijatelných vzorků a na časovém rozpětí je třeba říci, že neexistuje jasný důkaz o tom, že ceny v důsledku prodloužení ochrany vzrostou. Prodloužená doba ochrany by kromě toho měla mít celkově kladný dopad na možnosti výběru spotřebitele a na kulturní rozmanitost. V dlouhodobé perspektivě je tomu tak proto, že CS 5 CS

7 prodloužení doby prospěje kulturní rozmanitosti tím, že zajistí zdroje na financování a rozvoj nových talentů. V krátkodobé až střednědobé perspektivě poslouží prodloužení doby ochrany nahrávacím společnostem jako podnět k digitalizaci a k obchodování se starými a méně poptávanými záznamy. Již teď je jasné, že internetová distribuce nabízí jedinečné možnosti, jak dostat na trh bezpříkladné množství zvukových záznamů. Mezinárodní rozměr Posouzení dopadů se zabývalo i obchodními souvislostmi delší doby ochrany a prozatím došlo k závěru, že většina z dodatečného příjmu pobíraného po dobu prodloužené ochrany by zůstala v Evropě a šla by ve prospěch evropských výkonných umělců. To je dobré pro propagaci evropských výkonných umělců a kulturní rozmanitosti evropských zvukových nahrávek. CS 6 CS