MENDELOVA UNIVERZITA V BRNĚ Fakulta regionálního rozvoje a mezinárodních studií. Vývoj pivovarnictví v Kraji Vysočina.

Transkript

1 MENDELOVA UNIVERZITA V BRNĚ Fakulta regionálního rozvoje a mezinárodních studií Vývoj pivovarnictví v Kraji Vysočina Bakalářská práce Autor: Jan Křišík Vedoucí práce: Ing. Ivo Zdráhal Brno 2011

2 Zadání bakalářské práce

3 PROHLÁŠENÍ Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma Možnosti rozvoje regionálních pivovarů v kraji Vysočina vypracoval samostatně a použil jen pramenů, které cituji a uvádím v přiloženém seznamu literatury. Bakalářská práce je školním dílem a může být použita ke komerčním účelům jen se souhlasem vedoucího bakalářské práce a děkana FRRMS Mendelovy univerzity v Brně. V Brně dne Jan Křišík

4 PODĚKOVÁNÍ Chtěl bych poděkovat panu Ing. Ivu Zdráhalovi, vedoucímu mé bakalářské práce, za vstřícný přístup, cenné rady, poskytnuté materiály a pomoc během řešení mé práce. Dále bych chtěl poděkovat mé rodině za podporu a trpělivost.

5 ABSTRAKT Křišík, J. Vývoj pivovarnictví v Kraji Vysočina. Bakalářská práce. Brno: Mendelova univerzita, Cílem bakalářské práce je charakterizovat vývoj pivovarnictví v Kraji Vysočina a analyzovat vývoj ekonomické situace nejvýznamnějších pivovarů v tomto kraji V práci je zpracována charakteristika a analýza odvětví pivovarnictví jak v České republice, tak v Kraji Vysočina, spolu s ekonomickou analýzou vybraných pivovarů v kraji. Metodicky je práce rozdělena do dvou částí. V první části jsou shrnuty základní (technologické i ekonomické) teoretické poznatky sloužící pak jako východiska pro další řešení. Je nastíněna historie pivovarnictví v českých zemích. Druhá část se zabývá samotnou analýzou trhu s pivem ve světě a v České republice. Je vymezeno odvětví pivovarnictví v Kraji Vysočina a provedena ekonomická analýza vybraných pivovarů ve vazbě na technicko-ekonomické souvislosti výroby a ukazateli finanční analýzy. Na základě výsledků analýz byly vyvozeny odpovídající závěry a doporučení. Klíčová slova: finanční analýza, Kraj Vysočina, pivovarnictví, regionální pivovary ABSTRACT Křišík, J. Development of Brewing Industry in the Vysocina Region. Bachelor thesis. Brno: Mendel university, The Bachelor thesis deals with analysis of brewing industry in Vysocina Region and financial analysis of the most important brewing companies located in region. The thesis is split into two parts. The first part consists of literature research - history of brewing industry, agribusiness, technological methods of brewing and methods of financial analysis. The second part deals with analysis of international and Czech brewing industry. The thesis defines brewing industry in the Vysocina Region and financial analysis to relation techno-economics contexts of the chosen breweries in the region. Based on the results of the analysis were drawn appropriate conclusions and recommendations. Key words: financial analysis, the Vysocina Region, brewing industry, regional brewery

6 Obsah 1 ÚVOD CÍL A METODIKA PRÁCE ZÁKLADNÍ VÝCHODISKA Pivovarnictví a jeho meziodvětvové vazby Historie pivovarnictví v Českých zemích Základní technologické souvislosti Charakteristika piva českého typu Suroviny pro výrobu piva Technologický postup výroby piva Dělení piv HODNOCENÍ EKONOMICKÉ SITUACE PODNIKU VOLBA METODICKÉHO PŘÍSTUPU K ANALÝZE VYBRANÝCH PIVOVARŮ ANALÝZA TRHU S PIVEM Svět Spotřeba Produkce Největší světové společnosti Česká republika Trendy ve spotřebě piva v ČR Produkce piva Zahraniční obchod Cena piva Trh s chmelem Trh se sladem ANALÝZA TRHU S PIVEM V KRAJI VYSOČINA Charakteristika regionu Pivovarnictví v kraji ANALÝZA EKONOMICKÉ SITUACE VYBRANÝCH PIVOVARU Bernard Humpolec Ježek Jihlava Rebel Havlíčkův Brod Poutník Pelhřimov Pivovar Chotěboř KOMPARACE EKONOMICKÉHO VÝVOJE PIVOVARŮ Komparace s využitím bankrotních modelů Komparace dalších vybraných ekonomických ukazatelů DISKUSE A ZÁVĚR SEZNAM POUŽITÉ LITARATURY SEZNAM TABULEK PŘÍLOHY

7 1 ÚVOD Pivo je tradičním českým nápojem již po několik století a ve světovém srovnání patří Češi mezi přední konzumenty v počtu vypitých litrů na jednu osobu. Pivo je mnohdy důležitou součástí českého životního stylu a pije se téměř při jakékoliv příležitosti. V posledních dvaceti letech spotřeba piva v České republice sice mírně narůstá, ale snaha o zdravější životní styl spotřebitelů a jejich zodpovědnější chování, se promítá nejen do vyšší spotřeby nealkoholického piva, ale výrazně i do rostoucí spotřeby jiných druhů nápojů. Typický český konzument piva se mění, stále u něj sice převládá český patriotismus, začíná ale i vyhledávat kvalitu nejen za nízkou cenu, ale i svou značku. Konzumenti začínají objevovat nové a neobvyklé druhy piv, a tak na trhu stále setrvává řada malých průmyslových pivovarů a počet minipivovarů a restauračních pivovarů od roku 2000 dokonce neustále narůstá. Význam těchto podniků v regionech je významný. Malé podniky tvoří podstatnou část pracovních míst, pomáhají nejen k ekonomickému, ale i sociálnímu rozvoji těchto regionů. Tyto firmy bývají i důležitými odběrateli u malých lokálních podnikatelů. Malé a střední pivovary jsou neodmyslitelnou součástí regionů. Pivovar bývá pevně spojen s daným městem, nejedná se pouze o výrobce alkoholických nápojů, ale i o spoluorganizátora kulturních akcí v regionu. Zemědělské podniky v místě produkce piva bývají dodavateli sladovnického ječmene pro pivovary, které si vyrábí vlastní slad, a pomáhají tak dotvářet regionální identitu produktu. Proto si často lidé značky piv spojují s daným místem, které navštívili třeba během své dovolené či jiné akce. Pivo, které regionální pivovary vyrábějí, bývá často nezaměnitelné, tradiční a typické pro danou značku. Pivo se tak stává ideálním produktem k propagaci daného území a jeho kulturního bohatství. V posledních třech letech vývoj ekonomické situace (spolu s dalšími vlivy v makrookolí, jako jsou rostoucí projevy globalizace do odvětví, technologické a organizační inovace, růst cen vstupů a i třeba zvýšení spotřební daně u piva) ještě zostřil konkurenční boj na trhu s pivem v České republice. Existuje poměrně dostatek informací a studií věnujících se největším pivovarům, které patří pod velké zahraniční značky, zatímco u malých podniků je často velký problém nalézt jejich ucelené hodnocení. Je tak otázkou, jak si v tomto tvrdém konkurenčním boji vedou právě menší, regionální pivovary, jaká je jejich ekonomická situace a jaké strategie volí ve svém podnikání. 7

8 2 CÍL A METODIKA PRÁCE Cílem bakalářské práce je charakterizovat vývoj pivovarnictví v Kraji Vysočina a analyzovat vývoj ekonomické situace nejvýznamnějších pivovarů v tomto kraji. Tento hlavní cíl se skládá z několika dílčích podcílů: prvním podcílem je vymezení základních souvislostí formování potravinového hospodářství na bázi agrobyznysu obecně a specificky i komoditní vertikály piva, druhým podcílem je popis základních technologických souvislostí výroby piva, třetím podcílem je charakteristika základních tendencí vývoje odvětví ve světě i v České republice a vymezení pivovarnictví v Kraji Vysočina v rámci ČR, čtvrtým podcílem je vypracování metodického přístupu k vyhodnocení ekonomické situace vybraných pivovarů a provedení analýzy těchto pivovarů, posledním cílem bude vyhodnocení analýz a vytvoření odpovídajících závěrů. Metodicky je práce rozdělena do dvou částí. V první části jsou shrnuty základní (technologické i ekonomické) teoretické poznatky sloužící pak jako východiska pro další řešení. Je nastíněna historie pivovarnictví v českých zemích. Druhá část se zabývá samotnou analýzou trhu s pivem ve světě a v České republice. Je vymezeno odvětví pivovarnictví v Kraji Vysočina a provedena ekonomická analýza vybraných pivovarů ve vazbě na technicko-ekonomické souvislosti výroby a ukazatele finanční analýzy. Na základě výsledků analýz byly vyvozeny odpovídající závěry a doporučení. Analýza pivovarnictví ve světě a v ČR (spotřeba, produkce, zahraniční obchod, ceny, atd.) byla provedena na základě informací ze situačních analýz Chmel a pivo, které vydává Ministerstvo zemědělství a na základě webových stránek pivovarů. Pro analýzu ekonomické situace vybraných pivovarů byl zvolen metodický postup, který je podrobněji uveden v kap Analyzován je především zisk, přidaná hodnota, technicko-ekonomické souvislosti činnosti podniku, ukazatele zadluženosti, rentability, platební schopnosti a aktivity. Je provedeno zhodnocení vývoje hospodaření pivovarů v čase a vůči odvětví pomocí Spider grafů. Pivovary jsou komparovány i pomocí indexů IN 99 a IN 01. 8

9 Pro analýzu bylo vybráno pět největších pivovarů v Kraji Vysočina. Jsou to Rodinný pivovar Bernard a.s., Pivovar Jihlava a.s., Měšťanský pivovar Havlíčkův Brod a.s., DUP družstvo Pelhřimov a Pivovar Chotěboř s.r.o. Z významných pivovarů nebyl do analýzy zařazen Akciový pivovar Dalešice a.s., protože svou produkci směřuje především mimo Kraj Vysočina. Minipivovary a malé restaurační pivovary taktéž nejsou analyzovány, poněvadž tyto podniky nemusí uveřejňovat své účetní výkazy, a nebyl tak k dispozici dostatek údajů o jejich hospodaření. Vstupní data k vypracování analýzy jsou čerpány z účetních uzávěrek a výročních zpráv společností, které jsou zveřejněné na oficiálním serveru českého soudnictví. Sledovaným obdobím jsou roky 2000 až U pivovaru Poutník nejsou účetní výkazy za rok 2010 dostupné. 9

10 3 ZÁKLADNÍ VÝCHODISKA 3.2 Pivovarnictví a jeho meziodvětvové vazby Pivovarnictví v České republice je typicky vnímáno jako tradiční odvětví potravinářského průmyslu. Nicméně dynamika současného podnikatelského prostředí se projevuje i zde, a tak pivovarnictví prochází výraznou transformací, pro kterou jsou typické technologické a organizační inovace, navíc akcelerované globalizačními procesy působícími napříč celým agrobyznysem. Součástí agrobyznysu je celá řada odvětví zemědělská prvovýroba, potravinářství a další zpracovatelský průmysl, obchod se zemědělskými komoditami, obchod s potravinami, veřejné stravování a další. [16] Bečvářová (2005) uvádí definici agrobyznysu dle Sonka a Hudsona, jako řetězec subsektorů, vzájemně propojených řadou přímých i zpětných vazeb zahrnující: výzkum, genetické a osivářské firmy a dodavatele dalšího biologického materiálu, dodavatele ostatních vstupů, zemědělské výrobce, nákupce zemědělských produktů, zpracovatele první a druhé fáze zpracování zemědělských produktů do konečných výrobků, (malo)obchody a instituce veřejného stravování. Podnikatelské prostředí v agrobyznysu se neustále vyvíjí a čím dál větší vliv má i biologický a genetický výzkum v předvýrobních fázích. Samotná teorie agrobyznysu se zabývá výzkumem kompletní cesty zemědělských surovin, od výroby přes zpracování, až po konečnou nabídku. Zahrnuje rostlinnou a živočišnou výrobu, zpracování, distribuci a export všech zemědělských komodit a produktů, které vytváří zemědělství. Agrobyznys představuje průřez celým spektrem odvětví ekonomiky, které se přímo či zprostředkovaně zapojují v procesech výroby potravin. [3] 10

11 Komoditní vertikála piva V rámci komoditní vertikály jsou charakterizovány vzájemné vztahy mezi subjekty od výroby až po finální distribuci výrobku. V podmínkách agrobyznysu, znázorňuje řetězec cestu prvotní suroviny od zemědělce po produkt nabízený cílovému spotřebiteli. Tento systém se profiluje jako integrovaná součást ekonomiky podílející se na konečném výstupu produkci potravin. Výrazné změny se promítají ve všech prvcích tohoto systému. [3] Obecně lze vymezit dva základní modely chování komoditního řetězce - nabídkově nebo poptávkově orientované. V tradičním, nabídkově orientovaném řetězci, je znázorněn tok produktu od výrobce po konečné zpracování. Rozhodující pozice je spatřována na úrovni zemědělské prvovýroby. Navazující články řetězce pouze transformují vyrobenou zemědělskou produkci do finálních potravin. Rozhodujícím je tak vyrobit a zemědělská výroba jako rozhodující článek determinuje růst nabídky i chování systému výroby potravin. [3] Obr. 1 Nabídkově orientovaný komoditní řetězec Zdroj: [3] Na současném stupni rozvoje potravinářského hospodářství a společnosti obecně, odpovídá chování komoditních vertikál spíše poptávkově orientovanému modelu. Rozhodujícím determinantem ovlivňujícím množství a kvalitu potravin a následně i užití zemědělských surovin se stala poptávka. [3] Obr. 2 Poptávkově orientovaný komoditní řetězec Zdroj: [3] 11

12 Ve specifickém případě výroby piva, lze příslušnou komoditní vertikálu, celou řadu subjektů a jejich tržních nebo netržních vazeb, vymezit následovně: Obr. 3 Komoditní vertikála piva Zdroj: [11] Pozn.: Jedná se o grafické znázornění řetězce, který ukazuje jednotlivé vstupy a výrobní nebo distribuční stupně nutné k finální nabídce piva a jejich provázanost. Na úrovni zemědělské prvovýroby se nachází celá řada subjektů, ať už zemědělská družstva, farmy a jiné společnosti, které produkují základní vstupní komodity určené pivovarskému průmyslu (chmel, obiloviny, cukrovka). Tyto suroviny často prochází ještě přes zprostředkovatele, ať už odbytové organizace nebo jiné výkupní společnosti. Sladovny nebo pivovary si v některých případech zajišťují suroviny přímo. V první fázi zpracování figurují sladovny nakupující obiloviny od společností zabývajících se výkupem. Po zesladování je produkt prodáván pivovarům, kde začíná druhá fáze zpracování. Pivovary dále nakupují chmel od zprostředkovatelů. Vyrobené pivo je transportováno ke spotřebiteli buď přes restaurační síť, anebo přes 12

13 velkoobchodní a maloobchodní řetězce. Mnoho pivovarů nabízí pivo přímo spotřebiteli přes tzv. pivovarské prodejny v areálu firmy. Pivovary, které disponují vlastní sladovnou, nakupují obiloviny přímo od zemědělců a vyrábí si vlastní slad, který mohou nabízet i ostatním pivovarům. Odbytové organizace s chmelem nabízejí nejen chmel v základní úpravě, ale i chmelové produkty (chmelové extrakty). Tyto extrakty se vyrábějí především v zahraničí a importují se do České republiky. Faktory formující budoucí vývoj agrobyznysu Komplexní vývoj ekonomického prostředí ovlivňuje i směřování celého agrobyznysu. Nicméně lze identifikovat tři základní faktory, které budou podstatně ovlivňovat jeho budoucí vývoj. Prvním faktorem je globalizace trhů. Ta se projevuje liberalizací světového obchodu prostřednictvím snižování tarifů a netarifních bariér, kterými se jednotlivé země snaží chránit své domácí trhy a výrobce před světovou konkurencí. Dále rychlý rozvoj technologií, který sebou nese pokrok v oblasti biotechnologií a komunikací. Mění se tak výroba, zpracování, distribuce a spotřeba zemědělských produktů. S tím souvisí i genetické šlechtění rostlin a zvířat. Třetím faktorem je rostoucí zájem a angažovanost lidí na tom, jaké potraviny konzumují a jak se vyrábí. [15] Již teď je patrné, že tyto základní obecné tendence se projevují a výrazně formují i tak tradiční subsektory agrobyznysu, jako jsou odvětví zapojená nebo přímo spojená s výrobou, distribucí a prodejem piva. 3.1 Historie pivovarnictví v Českých zemích Výroba piva na našem území má velmi dlouhou historii. Keltové i Germáni (Markomani, Kvádové) jeho výrobu znali, ale stále to byl kvašený obilný nápoj bez chmele. Nejspíš až Slované přivezli na naše území chmel a začali vařit chmelená piva. To bylo kolem šestého století. Ke zdokonalení výroby došlo při zakládání klášterů. Pravděpodobně nejstarším klášterním pivovarem byl Sv. Jiří na Pražském hradě. [4] Další rozvoj pivovarnictví nastal ve dvanáctém a třináctém století. Vedle klášterů mohla vařit pivo i města s právem várečným. Mezi nejstarší královská města patří Svitavy, Žatec, České Budějovice nebo Plzeň.[4] Nová královská města měla mnoho výsad, nebylo jím jen právo várečné, ale i mílové právo, tzv. hájemství. Což znamenalo, že ve vzdálenosti jedné míle (jednalo se o 7 13

14 až 12 kilometrů) se nesmělo vyrábět a čepovat cizí pivo. To platilo i pro slad. Dne 28. ledna 1788 bylo mílové právo zrušeno. Propinační právo bylo zrušeno Zemským zákonem dne 30. dubna roku 1869.[4] Basařová (1999) uvádí, že ve středověku vaření piva nebylo považováno za řemeslo, ale za obchod. Řemeslem bylo pouze sladovnictví. Právovárečníci tak mohli vařit pivo a provozovat jiné řemeslo. Samotná výroba piva byla též nazývána sladovnictvím. Dodnes se v pivovarech vedoucí výroby nazývá sládkem.[1] Až do 19. století byla všechna piva převážně svrchně kvašená, spodně kvašená piva se vyráběla spíše v zimě, kdy bylo možné nechat pivo kvasit za optimální teploty a uchovávat je ve sklepích. V polovině devatenáctého století se prudce rozrostla výroba spodně kvašených piv. [4] Během dvou světových válek se výroba piva omezila. Mnoho mužů bylo odveleno na frontu, zařízení byla rozebrána a použita na válečnou výrobu. Díky nedostatku sladu z ječmene se používaly náhrady a vařila se spíše nízkostupňová piva. [4] Po druhé světové válce se pivovary znárodňovaly a vznikaly jednotné celky, jako např. Pražské pivovary. Malé pivovary zanikly. Roku 1960 se výroba centralizovala a vzniklo osm národních podniků. Export do zahraničí nebyl povolen, výjimku tvořil Plzeňský Prazdroj, Budějovický Budvar, Staropramen a Samson. Po roce 1989 se změnily majetkové poměry, mnoho pivovarů skoupily nadnárodní koncerny. Díky přílivu zahraničních investic se výrazně zlepšila technologická úroveň a kvalita piva. [4] 3.3 Základní technologické souvislosti Charakteristika piva českého typu Historie českého piva tak, jak je známo dnes, začala nejspíš ve čtyřicátých letech devatenáctého století v Plzni. Pivo zde vyráběné nebylo stálé kvality, proto se Plzeňané rozhodli postavit nový pivovar, který byl dokončen roku Byl pozván sládek Josef Groll z bavorského městečka Vilshofen. Ten se rozhodl vařit bavorským způsobem tj. spodním kvašením. Mělo vzniknout klasické bavorské pivo. Díky použití českého sladu a výjimečného žateckého chmele však vzniklo pivo odlišné od bavorského typu. Od té doby se česká piva nazývají také pivy plzeňského typu. [1] Díky vysoké kvalitě a nezaměnitelnosti českého piva bylo registrováno chráněné zeměpisné označení České pivo Evropskou komisí v roce Cílem je, aby byl 14

15 výrobek označený jako české pivo vyroben na území ČR a byly použity vhodné suroviny (voda, slad českého typu, žatecký chmel a definované kvasnice vhodné pro spodní kvašení). Další podmínkou je technologický proces výroby, který je přesně definován a kvalitativní vlastnosti piva, senzoricky a laboratorně definované. Označení České pivo uděluje Státní zemědělská a potravinářská inspekce. [2], [10] České pivo má zlatou barvu, hustou bílou pěnu. Je cítit po chmelu. Typická je plná chuť a říz. Po polknutí doznívá chmelová hořkost. Basářová s Hlaváčkem (1999) uvádějí, že je pro něj charakteristická vysoká pěnivost, střední, ale výrazná hořkost, říz a plnost. Doznívání chuti má být hořké. [1] České pivo se vaří za přístupu vzduchu, pivo tak získává mnoho senzoricky aktivních látek a typickou zlatožlutou barvu. Hlavním znakem je vysoká pitelnost, která je velmi ceněná. [2] Suroviny pro výrobu piva Pivo pro svou výrobu potřebuje tři základní suroviny: slad, chmel a vodu. K výrobě sladů se používají vhodné obiloviny. Pro pivo plzeňského typu je typický slad z ječmene. Nejvhodnější jsou odrůdy jarního ječmene. Doporučují se Radegast, Jersey, Tolar, Malz, Diplom, Bojos atd. [2] Výroba sladu se dělí na tři fáze. Máčení, následuje klíčení a celý proces je ukončen hvozděním. Máčení je řízený způsob zvýšení obsahu vody v zrnu tak, aby mohly být zahájeny enzymatické procesy a klíčení zrna. Cílem je také umýt zrno, vyloučit nežádoucí látky, odstranit lehké nečistoty a splavky. Máčení patří k nejdůležitějšímu procesu na úseku výroby sladu, rozhoduje o jeho kvalitě. Probíhá v náduvnících. Cílem klíčení je vytvoření rozkladných procesů v zrnu a vytvoření dostatečného množství enzymů. Jedná se o pětidenní proces, klíčení probíhá na humnech nebo na pneumatických klíčidlech. Hvozdění je závěrečnou fází výroby sladu. Cílem je převést zelený slad s vysokým obsahem vody do skladovatelného a stabilního stavu, zastavit životní procesy v zrnu a vytvořit dostatek aromatických a barevných látek, které charakterizují různé druhy sladů. Nejpoužívanější druhy sladů jsou český (plzeňský), karamelový, bavorský slad či jiné barvící slady. [2], [12] Chmel dodává pivu hořkost a zároveň ho konzervuje, příznivě ovlivňuje stabilitu pěny. K pivovarským účelům se používají samičí rostliny. Nejdůležitější je obsah alfa 15

16 hořkých kyselin, které jsou tvořeny kohumulonem, humulonem, adhumulonem a beta hořkými kyselinami. Chmel je dělen dle alfa hořkých kyselin na: jemné aromatické chmele Žatecký poloranný červeňák (3,5 až 4 % hořkých kyselin), aromatické chmele Sládek (3,5 až 6,5 % hořkých kyselin) hořké chmele Bor, Premiant (až 8 % hořkých kyselin) chmele s vysokým obsahem alfa hořkých kyselin (nad 8 % hořkých kyselin). Chmelové šištice se musí dále zpracovávat, protože v nich brzy dochází k rozkladným procesům a došlo by k jejich znehodnocení. Nejčastěji se vyrábí chmelové granule a extrakty. Kvalitní voda by neměla být příliš tvrdá, vhodná je měkčí voda s obsahem solí 1,3milimol na jeden litr. Dále se sleduje obsah vápníku, hořčíku, manganu, železa sodíku, draslíku, zinku, mědi, chloridů, dusičnanů a dalších látek. [2], [12] Technologický postup výroby piva Postup výroby piva, který je zde popisovaný, je tradiční pro výrobu piva plzeňského typu, jenž patří mezi nejčastější druhy piv vyráběných na našem území. U jiných typů piv, zvláště svrchně kvašených, se používá odlišných technik a receptur ve výrobě. Výroba piva se dělí do dvou hlavních částí: (1) výroba mladiny (vystírání, rmutování, scezování, chmelovar, spílání) a (2) výroba piva (kvašení, dokvašování, filtrace, plnění). Výroba mladiny Během výroby mladiny dochází k rozpuštění mnoha látek (převážně cukrů) ze sladu a dostávají se do roztoku. Tyto látky později slouží k výživě kvasinek. Dále se do roztoku dostávají potřebné hořké látky z chmele, které způsobují hořkost typickou pro pivo. Prvním krokem při výrobě mladiny je vystírání. Našrotovaný slad se vysype do vody o teplotě (30-50 C). Teplota se volí dle techniky rmutování. Po prodlevě následuje rmutování. Probíhá v rámci varného zpracování. Cílem je převést extraktivní látky sladu do roztoku. Tj. převedení veškerého škrobu do roztoku. Štěpení škrobu probíhá ve třech stupních: mazovatění, ztekucení, zcukření. Rmutování spočívá v postupném zvyšování teploty. Existují dva typy rmutování, jsou jimi dekokční a infuzní způsob. 16

17 Pro pivo plzeňského typu se výhradně používá dekokční způsob, který je delší a energeticky náročnější. Z vystírací kádě se část objemu oddělí a přečerpá se do rmutovací kádě, kde se nejdříve zahřeje, proběhne zcukření a následně povaří. Poté se vrátí zpět do vystírací kádě. Po rmutování se dílo musí scedit. Scezování probíhá v scezovací kádi nebo ve sladinovém filtru. Odfiltruje se čirý roztok od rozemletých zbytků sladu (mláta). Po scezení následuje chmelovar. Cílem je sterilizace a zahuštění mladiny na optimální hodnotu a přechod hořkých látek z chmele do roztoku. Celý proces probíhá v mladinovém kotli. Var trvá kolem devadesáti minut. K chmelení se používá chmelový granulát nebo extrakt. Chmelení nezpracovaným chmelem je ekonomicky náročné. Po chmelovaru se mladina musí ochladit na zákvasnou teplotu (6-10 C). Tento proces se nazývá spíláním. Používají se k tomu vířivé kádě. Po ochlazení se pivo přečerpává do ležáckých tanků nebo do CKT 1. [2], [12] Po uvaření mladiny dochází ke zchlazení roztoku na zákvasnou teplotu, přidají se kvasnice a dochází k samotné výrobě piva. Cílem hlavního kvašení je neúplné prokvašení cukrů za tvorby etylalkoholu a CO 2. Probíhá ve spilce (ve sklepích). Používají se kvasinky pro spodní kvašení suspecies uvarum. Typická je chudší pěna, dobře sedimentují, kvasí pomaleji za nižších teplot. Do mladiny se přidávají ve formě kvasničného mléka. Kvašení má čtyři etapy: zaprašování, vysoké bílé kroužky, stadium hnědých kroužků, stadium propadání. Hlavní kvašení trvá 5 až 10 dní, dle stupňovitosti a druhu piva. Dokvašování probíhá v ležáckých tancích ve sklepech. Dochází k vysycení piva od CO 2 a odsání kvasinek. K filtraci piva se používá se křemelina, která přefiltrováním piva zadrží mikroorganismy a drobné nečistoty. Dále se může použít membránový filtr, který zadrží velmi malé mikroorganismy a pivo se nemusí pasterovat. Pasterací pivo projde vysokou teplotou, tím se ošetří a poté se může expedovat. Nevýhodou jsou horší chuťové vlastnosti piva. Posledním krokem je plnění piva do příslušných obalů. Pivo se převážně lahvuje a stáčí do KEG sudů. Část produkce se stačí do plechovek, PET lahví a dalších obalů, ale ty nejsou tolik zastoupeny. [2], [12] 1 CKT cylindrokónický tank, válcová nádoba, která umožňuje kvašení i zrání piva bez nutnosti přečerpávání. [36] 17

18 3.3.4 Dělení piv Na trhu lze nalézt celou škálu různých druhů piv. V České republice se dělí piva dle barvy na světlá, polotmavá, tmavá a řezaná. Dále jsou piva dělena dle původního extraktu a obsahu alkoholu. Pivo se také rozlišuje dle obalu, ve kterých je prodáváno. V zahraničí se používají odlišné systémy dělení. [2] Dle obsahu původního extraktu: lehká pod 7,99 % původního extraktu, výčepní původní extrakt 8 % -10,99 %, ležák 11 % -12,99 % extraktu, speciální pivo 13 % a více extraktu, porter tmavé pivo z ječného sladu s extraktem původním mladiny 18 % a vyšším, pivo se snížením obsahem alkoholu nejvýše 1,2 % obj. etanolu), nealkoholické pivo do 0,5 % obj. etanolu, pivo se sníženým obsahem cukru nejvýše 7,5 g l -, pšeničné pivo více jak 1/3 extraktu pochází z pšeničného sladu, kvasničné pivo pivo vyrobené dodatečným přídavkem rozkvašené mladiny do hotového piva, ochucené pivo pivo vyrobené s přídavkem látek určených k aromatizaci potravinových doplňků a lihovin. Podíl lihovin a ostatních alkoholických nápojů nesmí překročit 10 %. [2] 18

19 3.4 HODNOCENÍ EKONOMICKÉ SITUACE PODNIKU VOLBA METODICKÉHO PŘÍSTUPU K ANALÝZE VYBRANÝCH PIVOVARŮ Funkcí podniku je přeměňovat vstupy ve výstupy. Vstupy z vnějšího prostředí (podle Koontze a Weihricha [6]) tvoří lidé, kapitál, manažerské dovednosti, technické znalosti a technické dovednosti; při tom však jde i o zájmy lidí: např. zaměstnanci chtějí vyšší mzdy, více dalších požitků a větší bezpečnost práce, vlastníci podniku (akcionáři) patřičné zhodnocení vloženého kapitálu, odběratelé kvalitní výrobky za přijatelnou cenu, stát a orgány státní správy daně a ekologické fungování atd., atd. Požadavky jsou často protichůdné a je úkolem manažerů je integrovat do vhodných cílů a potom zajistit jejich plnění. [48] Z těchto důvodů lze ekonomickou analýzu chápat jako sledování určitého ekonomického celku, jeho rozklad na dílčí složky a jejich podrobnější zkoumání a hodnocení za účelem stanovení způsobů jejich zlepšení, a jejich opětovnou skladbu do upraveného celku, a to s cílem zlepšení jeho fungování a zvýšení výkonnosti. Tento postup zahrnuje další činnosti včetně syntézy, specifických matematicko-statistických metod, metod hodnocení aj. Ekonomická analýza se může týkat podniku (ať velkého, nebo malého), závodu i dalších vnitropodnikových útvarů, může zahrnovat všechny podstatné jevy a činnosti v těchto jednotkách, jejím předmětem může být nejen finanční činnost (na to obvykle zužuje), ale i ostatní činnosti, často přejde do technického rozboru a bude používat i neekonomické ukazatele. [48] V rámci finančního subsystému podniku, představovaného finančními zdroji (kapitálem) podniku, jejich alokací do majetku, a dále výnosy, náklady a ziskem, obratem peněžních prostředků atd., by finanční rozhodnutí měly být podloženy finanční analýzou. Na výsledcích finanční analýzy je založeno řízení majetkové a finanční struktury podniku, řízení zásob a investiční politika. Finanční analýzou se zabývají finanční manažeři a jejím úkolem je poskytování informací o finančním zdraví podniku. Finanční analýzu můžeme rozdělit do dvou částí: na interní a externí analýzu.[6] Interní analýza je prováděna uvnitř podniku a slouží k porovnání skutečnosti s plány. Dále porovnává minulá léta a stanovuje další předpověď do budoucnosti. Externí analýza je prováděna zvnějšku. Je určena hlavně pro banky, investory, obchodní partnery, zaměstnance, státní instituce a konkurenci. Zdrojem jsou běžně dostupné 19

20 údaje, které podniky vydávají. Patří sem rozvaha, výkazy zisku a ztráty, přílohy účetních uzávěrek, výroční zprávy, výkazy o cash flow atd.[6] Uživatele finanční analýzy rozdělujeme na externí a interní uživatele. Mezi externí uživatele patří obchodní partneři firmy, banky, držitelé dluhopisů podniku, investoři, burzovní makléři, konkurenční firmy a stát a jeho orgány. Mezi interní uživatele patří majitelé firmy, manažeři firmy nebo i zaměstnanci.[6] Finanční analýza využívá mnoha přístupů, metod a analýz ke zjištění finanční situace v podniku. Základním členění je členění finanční analýzy na fundamentální a technickou finanční analýzu. Fundamentální finanční analýza je založena na odhadu a vyhodnocuje spíše kvalitativní údaje o podniku. Proto velmi záleží na empirických i teoretických znalostech a zkušenostech analytika. Technická finanční analýza zpracovává kvantitativní data ekonomických řad za použití matematických metod. Získané výsledky jsou zhodnoceny kvantitativně i kvalitativně. Ukazatele technické finanční analýzy rozlišujeme dle způsobu jejich interpretace na horizontální analýzu, vertikální analýzu, analýzu poměrových ukazatelů, analýzu pyramidových soustav ukazatelů a predikci finanční tísně podniku. Ve finančních analýzách podniků je převážně využívána technická finanční analýza. [13] Vedle hodnocení vývoje a struktury položek ve finančních výkazech, je velmi užitečné využívat i poměrových ukazatelů. Ty se sestavují jako poměr dvou absolutních ukazatelů. Jejich výhodou je široké využití, například i pro porovnání jednotlivých podniků. Dalšími nejčastěji používanými ukazateli jsou ukazatele absolutní, rozdílové a pružnosti. Ve finanční analýze musí být především kladen důraz na vypovídající hodnotu ukazatelů, jejich vzájemné vazby a interpretace. [13] Analýza ekonomické situace vybraných pivovarů bude provedena v těchto oblastech a užito bude následujících ukazatelů: 2 2 V následujícím přehledu je stručně popsán význam jednotlivých ukazatelů. Podrobný způsob výpočtu je uveden v příloze č. 1 20

21 Zisk Jedná se o rozdíl mezi výnosy a náklady. Ve výkazu zisku a ztrát najdeme zisk z běžné činnosti, zisk z mimořádné činnosti, zisk z finanční činnosti. Přidaná hodnota Hodnota, která je přidána zpracováním v podniku. Hodnota je použita na úhradu nákladů. Po úhradě nákladů zůstává čistý zisk. Čím je tato hodnota vyšší, tím lépe. Hodnocení technicko-ekonomických souvislostí činnosti podniku Technicko-ekonomické souvislosti udávají cenné informace podniku, poněvadž technicko-ekonomický systém podniku nepředstavují jen jeho vstupy a výstupy, ale také vazby mezi výrobními faktory a objemem výroby a vztahy mezi výrobními faktory. Produktivita práce měří využití pracovní síly v podniku. Pro správné fungování firmy by měla produktivita práce růst rychleji než mzda zaměstnanců. Vysoká produktivita snižuje náklady a tím i umožňuje snižovat ceny. Dlouhodobý majetek na jednoho pracovníka značí vybavenost výrobními prostředky a větší vybavenost práce má i vliv na úroveň produktivity práce. Produktivita věcného kapitálu je uváděna jako poměr objemu výkonů a rozsahu věcného kapitálu. Tento ukazatel je doprovázen reciprokou hodnotou kapitálové náročnosti výroby, udávající, jaké množství věcného kapitálu je vázáno ve výrobě jednotky výstupu. [13] Ukazatele zadluženosti Měří rozsah, v jakém je v podniku používán cizí kapitál. Hodnotí kapitálovou strukturu podniku. V ukazateli zadluženosti jsou zahrnuty krátkodobé, dlouhodobé závazky a závazky z bankovních úvěrů. Velikost ukazatele znázorňuje velikost zadluženosti podniku. Čím je ukazatel vyšší, tím je větší riziko pro věřitele, že jim dluh nebude splacen. [13] Ukazatele platební schopnosti Měří schopnost podniku hradit své závazky včas. Okamžitá likvidita, může být uváděna jako likvidita 1. stupně. Vypovídá o skutečné platební schopnosti podniku. Mezi nejlikvidnější aktiva patří finanční majetek krátkodobé povahy. Ideální hodnotou je interval mezi 0,2 a 0,6. Pohotová likvidita se také označuje jako likvidita 2. stupně. Vyšší hodnota ukazatele je výhodnější pro věřitele, nižší hodnota je výhodnější pro 21

22 vlastníky. Ideální vztah je, když se čitatel rovná jmenovateli. Běžná likvidita udává, kolik Kč oběžného majetku připadá na 1 Kč krátkodobých závazků podniku. To znamená, kolikrát je podnik schopen uspokojit své věřitele, pokud by se ze všech oběžných aktiv stala hotovost. Doporučená hodnota běžné likvidity se pohybuje mezi 1,5 2,5. Běžná likvidita je také označována jako likvidita 3. stupně. [13] Ukazatele aktivity Měří efektivnost hospodaření podniku. Obrat celkových aktiv ukazuje, jak se zhodnocují stálá a oběžná aktiva ve výrobní činnosti podniku. Obrat zásob udává, kolikrát za rok se zásoby přemění na ostatní formy oběžného majetku až po opětovné zakoupení zásob. Doba obratu zásob ukazuje, jak dlouho jsou oběžná aktiva držena ve formě zásob. Obrat pohledávek udává počet transformací pohledávek na peníze. Čím je tento obrat rychlejší, tím může podnik rychleji reinvestovat. Doba obratu pohledávek ukazuje, jak dlouho podnik čeká na platby od svých odběratelů. [13] Ukazatele rentability Tyto ukazatele říkají, jaká je účinnost řízení podniku. Jedná se o vrcholový ukazatel efektivnosti. Rentabilita je měřítkem schopnosti podniku vytvářet nové zdroje a dosahovat zisku použitím investovaného kapitálu. Rentabilita celkového vloženého kapitálu (ROA) vyjadřuje celkovost efektivnost hospodaření podniku. Rentabilita vlastního kapitálu (ROE) udává výnosnost kapitálu, který vložili do podniku majitelé a akcionáři. Jedná se o důležitý ukazatel pro vlastníky, pro kontrolu vloženého kapitálu a jeho zhodnocení. Rentabilita tržeb (ROS) vyjadřuje podíl zisku připadající na 1 Kč tržeb. Tento ukazatel je označován za ziskové rozpětí. [13] Metody predikce finanční tísně Index důvěryhodnosti IN Jedná se o vícerozměrný model, který je konstruován z více vybraných poměrových ukazatelů. Součtem je výsledek, který nám vyjadřuje odhad budoucí finanční situace podniku. Každému ukazateli je přiřazena určitá váha. Váhy jsou navrženy podle daného odvětví národního hospodářství. Výhodou je, že oproti tradičnímu Altmanovu modelu, je tento index navržen na české podmínky, proto by měl mít dobrou vypovídající hodnotu. [13] 22

23 Mezipodniková komparace Spider analýza grafická analýza Tento způsob zobrazení umožňuje rychlé a přehledné vyhodnocení postavení určitého podniku použitím různých ukazatelů ke zvolené bázi. V tomto vybraném přístupu se používá 16 poměrových ukazatelů, tento počet není pevně dán, může se zvýšit i snížit. Pro odvětvové srovnání se ukazatele vyjadřují v procentech vůči odvětvovému průměru. Spider graf je rozdělen do čtyř kvadrantů. První znázorňuje ukazatele rentability, druhý ukazatele likvidity, třetí složení finančních zdrojů a čtvrtý ukazatele aktivity.[5] Obr. 4 Spider graf Zdroj: [5] 23

24 4 ANALÝZA TRHU S PIVEM 4.1 Svět Spotřeba Spotřeba piva ve světě dlouhodobě narůstá. Světová spotřeba se zvýšila o skoro 500 miliónů hektolitrů oproti roku Nejvyšší nárůst nastal v Asii, téměř o 50 %. Velký podíl na tomto růstu má Čína. Světová spotřeba piva (v mil. hl.) Region Rok * Evropa ,4 543,1 Asie ,8 593,5 610,9 Amerika ,7 541,1 540,4 Afrika ,1 92,1 95,2 Austrálie ,4 21,6 21,8 Svět celkem ,7 1811,4 Poznámka: * předběžné a odhadované údaje Tab. 1 Světová spotřeba piva (v mil. hl.) Zdroj: Zpracováno autorem na základě údajů ze zdroje [17] Do roku 2007 byla druhým největším spotřebitelem Amerika, kterou předběhla Asie. Největší spotřeba se dlouhodobě drží v Evropě. Ve světě připadá v průměru na jednoho obyvatele více jak dvacet litrů ročně na osobu. Rozdílná situace ovšem panuje opět v Evropě. Pro srovnání, Česká republika je první na světě ve spotřebě piva na jednoho obyvatele, průměrná spotřeba činí 158,8 litrů za rok 2007 dle ČSÚ. [17] Produkce Mezi největší producenty piva na světě patří Čína, která předstihla USA. Díky rostoucí ekonomické síle Číny a měnícím se preferencím konzumentů se předpokládá, že se produkce piva bude v Číně dále zvyšovat. Mezi další velké producenty patří Německo a Brazílie. Česká republika patří v celosvětovém porovnání mezi menší producenty. [17] 24

25 Světová produkce piva ve vybraných zemích Stát Mil. Hl * USA 234,4 230,8 231,6 233,4 234,1 228,5 225,5 Čína ,3 422,6 435 Německo 105,8 105,3 106,8 103,9 102,8 102,9 100,8 Brazílie 82, ,3 106,7 109 Japonsko 65,5 65, , ,7 57,3 Velká Británie 58, ,1 50,5 49,5 45,2 44,5 Česká republika 18,8 19,1 19,8 19,8 19,8 18,6 17,1 SVĚT CELKEM Poznámka: * předběžné a odhadované údaje Tab. 2 Světová produkce piva ve vybraných zemích (v mil. hl.) Zdroj: Zpracováno autorem na základě údajů ze zdroje [17] Nejvíce piva se vyrobí v Evropě, druhá v pořadí je Asie, následuje Amerika, Afrika a Austrálie. České republice patří sedmnácté místo mezi největšími světovými producenty. Podílí se 1,1 % na celkové světové produkci. [17] Dle údajů firmy Hopsteiner světová produkce v roce 2009 poprvé klesla, což bylo naposledy v roce Rok 2010 by měl znamenat opět růst světové produkce. V Evropě bylo v roce 2009 vyprodukováno celkově přes 543 mil. hl piva. To je oproti předchozím rokům méně, když bylo v letech produkováno kolem 570 mil. hl za rok. [17] V tomto sledovaném období bylo v EU propuštěno přes tisíc zaměstnanců pracujících v odvětvích napojených přímo i nepřímo na pivovarnictví. Snižování konzumace piva (spojované i s globální ekonomickou krizí) je dále provázeno i odlivem konzumentů od prémiových značek a také zvýšenou konzumací piva doma. [19] Největší světové společnosti I v tomto odvětví již působí celá řada velkých, nadnárodních společností. Největší světovou pivovarnickou společností je Anheuser-Busch Inbev. Zároveň patří mezi pět největších společností na světě. Pod portfolio společnosti patří více jak dvě stě světových značek. V roce 2010 Anheuser-Busch Inbev vykázal tržby 36,3 miliardy USD a celosvětově zaměstnává přes zaměstnanců. Mezi vlajkové značky patří Budweiser, Stella Artois, Beck s a Hoegaarden. Sídlo společnosti se nachází v Leuvenu 25

26 v Belgii. V Čechách je společnost známá také díky soudnímu sporu s Budějovickým Budvarem o značku Budweiser. Druhou celosvětově největší pivovarnickou společností je SABMiller. Zaměstnává okolo lidí ve více jak 75 zemích a vlastní přes 200 značek. Mezi nejznámější patří Plzeňský Prazdroj, Peroni, Castle a Miller. Koncern k 31. březnu 2011 vyprodukoval 218 milionů hektolitrů piva a jeho tržby dosáhly 28,311 milionů USD. Třetí pozice náleží pivovarnické společnosti Heineken, která sídlí v Nizozemí. Pivo z portfolia Heinekenu je prodáváno ve více jak 120 zemí světa. V Čechách patří společnosti pivovary Starobrno, Krušovice a pivovary v Krásném Březně a ve Velkém Březně. [28], [30], [31] Globalizační tendence tedy významně zasahují i do odvětví pivovarnictví v České republice. 4.2 Česká republika Dle průzkumu, který provedl v roce 2010 Český svaz pivovarů a sladoven se ročně vyrobí pro české pivovary 318 miliónů pivních lahví, kolem 12 miliónů pivních sklenic, 2,3 miliardy pivních etiket, přes pivních přepravek, pivních sudů. Na produkci piva se účastní zaměstnanců přímo v pivovarech, v dodavatelských odvětvích je to pak pracovníků. Dalších lidí je zaměstnáno v restauracích, hospodách a v dalších zařízeních.[18] Kolem 49 % celkové produkce je spotřebováno v pohostinství. Do supermarketů a maloobchodní sítě putuje 51 % produkce. [19] Trendy ve spotřebě piva v ČR Průměrná spotřeba piva na jednoho obyvatele se ve sledovaném období pohybuje kolem 160 litrů na jednoho obyvatele. To v rámci světa řadí Českou republiku na první místo v konzumaci piva na jednoho obyvatele. V posledních dvou letech, podobně jako jinde v EU, spotřeba na obyvatele klesla a pohybuje se okolo 154 litrů. Je to především dáno ekonomickou krizí a neochotou lidí utrácet. Dalším významným faktorem je zvýšení spotřební daně na pivo v lednu 2010 a nižší příjmy obyvatel, se kterými mohou disponovat. Restaurace a pivovary zaznamenaly odklon od konzumace čepovaných piv. Lidé dávají přednost levnějším lahvovým pivům a konzumaci doma. [17] 26

27 Průměrná spotřeba piva v ČR v litrech na 1 obyvatele a rok rok spotřeba 159,9 156,9 159,9 160,9 160,5 163,5 159,1 158,8 156,6 150,7 144 Tab. 3 Průměrná spotřeba piva v ČR v litrech na 1 obyvatele a rok Zdroj: Zpracováno autorem na základě údajů ze zdroje [17] Nejoblíbenější jsou piva plzeňského typu, především 11 ležáky. Způsobuje to hlavně plnější chuť na rozdíl od výčepních piv a stále nižší cena na rozdíl od více stupňových ležáků, hlavně 12 piv. Roste spotřeba nealkoholických piv, která je dána nejspíš zodpovědnějším chováním lidí (řidičů), vysokou kvalitou nealkoholických piv a zdravějším životním stylem. Nyní má každý velký subjekt na trhu ve svém portfoliu nealkoholické pivo. Český konzument je stále velmi konzervativní a vyhledává klasická spodně kvašená piva českého typu. Ve městech se sice projevují tendence nabídnout zákazníkům jiná piva, než na která je konzument zvyklý, ale tento segment má na trhu nepatrný podíl a jedná se především o restaurační pivovary. Jediný velký průmyslový pivovar na trhu, který má ve svém portfoliu velké zastoupení speciálních a jiných piv než českých ležáků je pivovar Primátor v Náchodě. [17] Produkce piva Po roce 1989 byla celá řada pivovarů privatizována. Celá řada jich však zanikla, poněvadž byly zastaralé a neměly dostatečný kapitál a možnosti k pořízení nových technologií. Jejich šance konkurovat velkým značkám byla velmi malá, to vedlo k zániku mnoha malých tradičních značek. Do roku 1989 se vybavení pivovarů příliš neměnilo a často se muselo ve výrobě improvizovat a také kapacita pivovarů nebyla dostatečná. Pivo bylo často nestálé kvality, která se odvíjela i od ročního období. [17] Pivovary neměly tak velké prostředky, aby dokázaly provést velké přestavby, zvýšit kvalitu piva a udržet se na trhu, a tak bylo využíváno zahraničního kapitálu, kterým disponovaly nadnárodní pivovarské koncerny. Výstav piva se tak zvýšil až ke 20 mil hl. piva za rok. První pokles byl zaznamenán v roce 2008, kdy celý svět zasáhla ekonomická krize a poptávka po pivu se snížila. Tento trend pokračuje dodnes, ačkoliv ekonomická krize je na ústupu. Dle pivovarníků a posledních odhadů bude rok 2010 patřit k nejhorším v novodobé historii. [17] Pivovary v ČR můžeme rozdělit na velké, střední, malé. V poslední době se díky velkému rozmachu restauračních pivovarů mluví také o čtvrté velikosti 27

28 minipivovarech. Mezi velké pivovary patří především Prazdroj, Budějovický Budvar, Heineken Czech, Pivovary Staropramen. Jejich výstav je vysoko nad hl. ročně. Mezi střední pivovary můžeme zařadit Pivovar Bernard nebo Svijany s.r.o. Malé pivovary např. Měšťanský pivovar Havlíčkův Brod, Chotěboř a Poutník Pelhřimov mají výstav zpravidla do 200 tisíc hektolitrů. V roce 2010 bylo v České republice 46 průmyslových pivovarů, 110 mini restauračních pivovarů. Od roku 1990 ukončilo výrobu 25 pivovarů. [17] Vývoj výstavu piva v ČR Rok Počet pivovarů v Průměrný výstav pivovarů tis. Výstav piva ČR hl/rok Celkem mil. hl Lahvového Na vývoz mil. hl mil. hl ,916 8,5 1, ,881 8,848 1, ,178 8,841 1, ,548 9,098 2, ,753 9,467 2, ,069 9,698 3, ,787 10,324 2, ,897 10,493 2, ,806 10,647 3, Tab. 4 Vývoj výstavu piva v ČR Zdroj: Zpracováno autorem na základě údajů ze zdroje [15] Výstav piva pro lahvování rostl z 8,5 milionů až na 10,6 milionů hektolitrů. To značí odliv konzumentů od piv čepovaných v hospodách a jiných zařízených. Tento fakt signalizuje změnu životního stylu společnosti. Lidé často popíjejí pivo jinde než v hospodách a v restauracích. Podíl lahvového piva na celkovém objemu dosáhl 49 % v roce [17] 28

29 Výstav piva v ČR dle druhu a odbytového určení v letech 2004 a 2009 Druhy Výstav piva celkem (tis. hl) Z toho: pro tuzemsko (hl) pro vývoz (hl) Ležáky 6 456, , , , , ,50 Výčepní piva , , , ,30 550,2 638,8 Nealkoholická piva 202,3 568,1 169, ,7 77 Speciální piva 196,7 73,8 133,7 61,1 62,9 12,7 Lehká piva 375,2 186,5 307, ,8 16,5 Piva se sníž. obs. cukru 22, ,8 38,7 0 8,2 Ochucená piva 3,9 5,8 2,3 4,8 1,6 1 Svrchně kvašená piva 1,1 0,4 0,8 0,3 0,3 0 Celkem , , , , , ,80 Tab. 5 Výstav piva v ČR dle druhu a odbytového určení v letech 2004 a 2009 Zdroj: Zpracováno autorem na základě údajů ze zdroje [17] Zhruba poloviční podíl na produkci mají výčepní piva, zabírají přes 50 % výstavu pivovarů. Avšak produkce výčepních piv klesá a roste produkce ležáků. Jejich podíl na trhu činí kolem 41 %. Dále rostla produkce nealkoholického piva, v roce 2009 byl podíl 3,2 % na trhu, v roce 2004 jen kolem 1 % na celkové produkci. Produkce je z 51 % procent stáčena do sudů, 49 % do lahví. Z toho 46 % tvoří skleněné lahve. PET lahve tvoří necelé 3 % a jejich podíl nadále roste. [17] 29

30 Obr. 5 Spotřeba piva dle druhů (2009) Zdroj: Zpracováno autorem na základě údajů ze zdroje [17] Mezi největší pivovary patří v České republice Prazdroj, a.s, který vlastní největší pivovarská skupina SABMiller. Prazdroj, a.s. je největší pivovarnickou společností ve střední Evropě a v České republice patří mezi největšího exportéra piva do zahraničí. Součástí Prazdroje jsou plzeňské pivovary Pilsner Urqell, Gambrinus, dále Velkopopovický Kozel a v Nošovicích Radegast. Druhou největší skupinou jsou Pivovary Staropramen, a.s, které patří nadnárodní společnosti Anheuser-Busch InBev. Vlastní značky Staropramen, Braník, Ostravar. Třetí největší skupinou je Heineken Czech. Na trhu zaujímá dvanácti procentní podíl. Do portfolia značky Heineken patří Starobrno, Krušovice, Hostan, Březňák, Zlatopramen, Dačický a Louny. V letošním roce pokračuje integrace pivovarů. Společnost hodlá přesunout veškerou výrobu z Krásného Března (Zlatopramen) do Velkého Března (Březňák). [15], [28], [30], Jak je patrné, tržní struktura pivovarnictví v České republice tak prošla a prochází výraznou dynamikou změn a na trhu se etabluje několik málo významných pivovarských skupin, zvyšuje se konkurenční boj, což pro malé regionální pivovary a jejich obstání na trhu může představovat výzvu. 30

31 4.2.3 Zahraniční obchod Export piva Vývoz piva z ČR dle hlavních odběratelských zemí (tis. hl.) Odběratelská země Německo 898, , , Slovensko 464,6 460,8 502,9 607, ,6 Velká Británie 304,9 281,3 262,9 319,1 280,2 223,8 Rusko 95, ,1 187,2 Švédsko 99,7 135,4 174,6 199,9 213,6 233,7 USA 179,5 191,7 187,9 194,8 154,1 122,5 Celkem 2638,2 3099,4 3535,7 3591,8 3705,9 3512,7 Tab. 6 Vývoz piva z ČR dle hlavních odběratelských zemí (tis. hl.) Zdroj: Zpracováno autorem na základě údajů ze zdroje [17] Vývoz směřuje především do sousedících zemí Německa (34,3 %), Slovenska (21 %), Švédska a Ruska. Mezi další exportní země patří například Polsko, Finsko, Dánsko, Spojené království Velké Británie a Severního Irska, Itálie, USA, ale i exotické země jako jsou Japonsko, Vietnam, Austrálie. Vyváží se okolo 20 % celkové produkce. Největším exportérem je Plzeňský Prazdroj a.s., dále pak Heineken Česká republika a.s. a Pivovary Staropramen a.s. V roce 2010 bylo vyvezeno 3 295,43 tis. hl. piva, oproti roku 2009 to bylo o 6,2 % méně. [17] Import piva I když je u českých spotřebitelů je patrný patriotismus, dovoz piva do České republiky roste, i když je stále zlomkem v porovnání s exportovaným množstvím. Import se oproti roku 2005 téměř čtyřnásobil. Nejvíce se pivo dováželo z Německa a Rakouska. V posledních letech se stalo největším dovozcem Polsko, za ním následuje Maďarsko a Slovensko. 31

32 Obr. 6 Dovoz piva do ČR v letech Zdroj: Zpracováno autorem na základě údajů ze zdroje [17] Cena piva Cena piva se v minulosti příliš neměnila z důvodu cenotvorby v rámci centrálně plánovaného hospodářství. Ke zdražení došlo v letech 1965 a Po přechodu na tržní ekonomiku se cena začala s pravidelností měnit a docházelo ke zvyšování cen piva. Na zvyšování ceny má vliv mnoho činitelů determinujících poptávku a nabídku. Mezi největší z nich patří rostoucí ceny energií a pohonných hmot a také spotřební daně. V posledních letech lze pozorovat také masivní reklamní kampaně velkých výrobců. V roce 2010 se cena sudového výčepního piva zvýšila o 0,5 % oproti roku Spotřebitelské ceny se zvýšily v průměru o 7,4 % u světlých výčepních piv v lahvích a o 3,5 % u značkových ležáků v lahvích. [17] 32

33 Obr. 7 Vývoj průměrných spotřebitelských cen piva v letech Zdroj: Zpracováno autorem na základě údajů ze zdroje [17] 4.3 Trh s chmelem Situace ve světě Vývoj v pivovarnictví se neprojevuje pouze v rozměru výroby piva, ale ovlivňuje i odvětví přímo či nepřímo spojená. Užití chmele ve výrobě piva se snižuje a to díky snižování dávek chmelení a užívání chmelových extraktů. Světová sklizeň v roce 2010 dosáhla přibližně 97,6 tisíc tun. Průměrný hektarový výnos byl 1,92 tun. Celkové světové plochy chmelnic klesly o ha na ha. K poklesu došlo v Evropě i v USA. V letech 2006 a 2007 byl vlivem špatné úrody nedostatek chmele na trhu, zatímco dobrá sklizeň v letech 2009 a 2010 vyvolala nadbytek této komodity. [17] Česká republika Pěstitelská plocha v České republice v roce 2010 činila ha. Bylo vyprodukováno tun chmele. Průměrný hektarový výnos 1,49 tun byl nejvyšší od roku [17] Nejrozšířenější odrůdou v České republice je Žatecký poloraný červeňák. Další rozšířené odrůdy jsou Agnus, Premiant, Sládek. Díky jedinečnosti Žateckého poloraného červeňáku, bylo uděleno chráněné označení původu Žatecký chmel. Jedná se pouze o jemný aromatický chmel Žatecký poloraný červeňák a jeho registrované klony. Tento chmel musí být vypěstován v Žatecké chmelařské oblasti. V roce 2010 se takto mohl označit chmel, který byl v ČR vypěstován na ploše ha, která zabírá plochu 138 katastrálních území. [17] 33

34 Cena Cena chmele se pohybuje kolem Kč za tunu. V roce 2008 se cena vyšplhala až na Kč za tunu kvůli nedostatečné úrodě v předchozích dvou letech. Vzhledem k vysoké produkci v roce 2010 lze očekávat, že cena bude klesat pod dlouhodobý průměr. [17] Vývoz a dovoz chmele Vývoz chmele se za posledních pět let pohyboval v rozmezí od tun až po tun chmele ročně. Mezi největší odběratele českého chmele patří Německo, Japonsko, Polsko, Rusko a Spojené království. [17] Dovoz chmele se postupně snižuje. V roce 2005 bylo dovezeno přes tun, zatímco v roce 2010 jenom 283 tun chmele. Většina z dovezeného chmele je chmelový extrakt. Nejvíce chmele bylo dovezeno z Německa. [17] 4.4 Trh se sladem Největším producentem sladu je Evropa, produkuje přes 6 milionů tun sladu ročně a Evropa je také největším producentem sladovnického ječmene. Převis nabídky nad poptávkou, který panoval do roku 2006, vedl ke snižování cen sladu. U řady podniků sladařské marže poklesly pod úroveň nákladů a mnoho z nich tak bylo uzavřeno, např.: německá firma Weissheimer.[43] V České republice bylo v roce 2010 vyrobeno celkem tun sladu. Obchodní sladovny vyprodukovaly tun sladu, tedy 73,6 % celkové produkce sladu u nás. Pivovarské sladovny vyrobily tun sladu a jejich podíl na celkové výrobě českého sladu činil 26,4 %. Největším producentem sladu v ČR jsou Sladovny Soufflet ČR, které vyrobily tun sladu, což je 71,9 % celkové produkce sladu v České republice. Největší pivovarskou sladovnu vlastní Prazdroj a.s. [42] Největším exportérem jsou Sladovny Soufflet ČR. V roce 2010 bylo exportováno do zahraničí tun sladu. Z 97,3 % se jednalo o český slad. Největším odběratelem je Polsko, přes 45 % celkového vývozu. Dalšími významnými odběrateli jsou Německo, Velká Británie, Rusko. [42] 34

35 Česká republika je čtvrtým nejvýznamějším exportérem sladu v EU. České sladovny vyrábějí z 97 % český typ sladu, ostatní tvoří karamelový, mnichovský, diastatický, barevný a pšeničný. Pro rok 2011 se očekává, že kapacita sladoven bude využita na %. [42] Chmel i slad představují základní komoditní vstupy do výrobního procesu výroby piva. Jejich cena na trzích pak významně ovlivňuje i náklady pivovarů a obzvláště u těch malých, jejichž pozice při vyjednávání není příliš silná a příliš tak nemohou využívat výhod z nákupu velkého množství. Dalším úzkým místem mohou být i náklady transakční, spojené s vyhledáváním vhodných dodavatelů, prokazováním kvality a původu užívaných surovin (při snaze o diferenciaci produktu jako ryze lokálního piva). 35

36 5 ANALÝZA TRHU S PIVEM V KRAJI VYSOČINA 5.1. Charakteristika regionu Základní údaje Kraje Vysočina v porovnání s ČR Kraj Vysočina Česká republika Počet obyvatel (k ) (jaro 2011) Rozloha 6795,73 km km 2 Míra nezaměstnanosti 10,7 % (2010) 7,3 % (2010) Průměrná mzda Kč (2010) Kč (2010) Tab. 7 Základní údaje Kraje Vysočina v porovnání s ČR Zdroj: Zpracováno autorem na základě údajů ze zdroje [46] V Kraji Vysočina je evidováno celkem obyvatel. Zabírá celkem 8,6 % celkové rozlohy České republiky. Kraj se skládá z bývalých okresů Jihlava, Žďár nad Sázavou, Havlíčkův Brod, Třebíč a Pelhřimov. Krajina je kopcovitá a nabízí mnoho přírodních památek, např. CHKO Žďárské vrchy. Oblast je tradičně vnímána jako zemědělská a chudší než ostatní kraje, které s ní sousedí. Dokazuje to vyšší nezaměstnanost, která dosahuje 10,7 % a nižší průměrná mzda Kč. Typickou zemědělskou komoditou kraje jsou brambory, obiloviny, mléko a v posledních letech velké plochy zabírají pole s řepkou olejkou. Výrobní průmysl se soustředí především do větších měst. Nejvýznamnější zaměstnavatelé jsou Bosch Diesel, Automotive Lightning, Kronospan v Jihlavě, Futaba v Havlíčkově Brodě, sklárny ve Světlé nad Sázavou, Žďas ve Žďáru nad Sázavou a pila ve Ždírci nad Doubravou, která patří mezi největší ve střední Evropě. Kraj protíná dálnice D1 a železniční trať Brno Žďár nad Sázavou Praha. Nalezneme tu i významné kulturní památky zapsané na seznamu UNESCO: Telč, Poutní kostel sv. Jana Nepomuckého ve Žďáru nad Sázavou, židovská čtvrť a Bazilika sv. Prokopa v Třebíči. [28] 36

37 5.2 Pivovarnictví v kraji Výstav největších pivovarů v Kraji Vysočina 2010 (hl) Bernard Humpolec Ježek Jihlava Rebel Havlíčkův Brod Poutník Pelhřimov Pivovar Chotěboř Pivovar Dalešice Harrach Velké Meziříčí Kraj Vysočina celkem Česká republika celkem Tab. 8 Výstav největších pivovarů v Kraji Vysočina 2010 (hl) Zdroj: Zpracováno autorem na základě údajů ze zdroje [37], [38], [44] V Kraji Vysočina se nyní nachází dvanáct pivovarských subjektů. Celkem šest průmyslových pivovarů a šest restauračních minipivovarů. Největším pivovarem na Vysočině je Rodinný pivovar Bernard a.s, sídlící v Humpolci s výstavem přes 200 tisíc hektolitrů. Dalšími velkými podniky jsou Měšťanský pivovar Havlíčkův Brod a.s, Pivovar Jihlava a.s, DUP družstvo Pelhřimov (Poutník), Akciový pivovar Dalešice a.s, Pivovar Chotěboř s.r.o. Mezi malé podniky spíše lokálního významu patří restaurační minipivovary Malostránský pivovar Velké Meziříčí, pivovar Kozlíček, Rodinný minipivovar Pacov, Jihlavský radniční právovárečný pivovar a.s, Na ranči Ždírec nad Doubravou a Želivský klášterní pivovar s.r.o. Celkový výstav pivovarů v kraji tvořil v roce 2010 asi 2,75 % celkové produkce v ČR. V roce 2000 celková produkce pivovarů v České republice byla tis. hl. Pivovary na Vysočině uvařily přibližně hl., což bylo kolem 2,46 % celkové produkce České republiky. 37

38 5.3 ANALÝZA EKONOMICKÉ SITUACE VYBRANÝCH PIVOVARU Bernard Humpolec Vlastník: Rodinný pivovar Bernard a.s. Historie: V roce 1991 vydražili Stanislav Bernard, Josef Vávra a Stanislav Šmejkal zkrachovalý humpolecký pivovar. V roce 2000 se společnost změnila v akciovou společnost a od roku 2001 vstoupil do společnosti nový strategický partner Duvel Moortgat. V září roku 2000 byla koupena sladovna v Rajhradu, která nyní produkuje 6 tisíc tun českého sladu. [22] Výroba: pivo Bernard a OX Založeno: 1597 Počet zaměstnanců: 136 ( ) Výstav: hl Technologie: Společnost zachovává tradiční způsob výroby piva. K výrobě se používá slad z vlastní sladovny a kvalitní odrůdy chmele. Pivo kvasí na spilce a zraje v ležáckých sklepích. Pivo je nepasterizované, k závěrečnému ošetření piva se používá mikrofiltrace. [22] Vývoj výstavu Obr. 8 Vývoj množství produkce v letech (Bernard) Zdroj: Zpracováno autorem na základě údajů ze zdroje [38] 38

39 Výstav pivovaru se dlouhodobě zvyšuje a za posledních deset let se zvýšil o 100 tis. hektolitrů na současných hl. Výstav se tedy za sledované období téměř zdvojnásobil. Vývoj zisku a přidané hodnoty Obr. 9 Vývoj zisku a přidané hodnoty v letech (Bernard) Zdroj: Zpracováno autorem na základě údajů ze zdroje [38] Společnost Bernard byla téměř ve všech obdobích v zisku, zvláště v posledních třech letech se zisk zvyšoval. Podnik byl ve ztrátě v letech 2000 až 2002 a v roce Přidaná hodnota se během sledovaného období zvyšovala. Hodnocení technicko-ekonomických souvislostí činnosti podniku Produktivita práce (v tis. Kč) Průměrný výdělek (v tis. Kč) ,0 505,7 837,3 793,0 821,2 946,3 865,4 1147,5 1308,8 1374,2 174,5 186,8 202,8 208,8 231,9 276,1 295,3 333,3 334,1 332,9 Tab. 9 Produktivita práce a průměrný výdělek (Bernard) Zdroj: Zpracováno autorem na základě údajů ze zdroje [38] Produktivita práce postupně rostla až na hodnotu 1374,22 tis.kč na pracovníka v roce Vedle produktivity práce rostl i průměrný výdělek a v současnosti se pohybuje kolem 33,288 tis. Kč. 39

40 Obr. 10 a 11 Technicko-ekonomické souvislosti pivovaru Bernard Zdroj: Zpracováno autorem na základě údajů ze zdroje [38] Ohodnocení zaměstnanců vzrostlo ve sledovaném období dvojnásobně. Jako pozitivní se ale jeví, že přidaná hodnota na jednoho zaměstnance se zvýšila téměř čtyřnásobně. Pivovar dokázal ve sledovaném období velmi efektivně hospodařit. I při zvyšujícím se počtu pracovníků rostla produktivita práce rychlejším tempem. Důvodem může být probíhající vybavování pracovníků výrobními prostředky (investice do nových technologií a výstavba nové haly v letech 2002 a 2003), a tak se i udržel podíl DHM připadající na jednoho pracovníka, i když ke konci sledovaného období začal tento ukazatel mírně klesat. Velmi kladně se dá hodnotit též nárůst produktivity věcného kapitálu, což je patrné i na nárůstu zisku podniku. Ukazatele rentabilita a aktivity Ukazatele rentability nám udávají celkové zhodnocení vloženého kapitálu do podniku. Obr. 12 Rentabilita v letech (Bernard) Zdroj: Zpracováno autorem na základě údajů ze zdroje [38] 40

41 Rentability ROA, ROE a ROS obecně měly rostoucí trend. Záporných hodnot dosahují v letech a 2007, ale ne více než -5 %. V ostatních letech se podniku dařilo, zejména od roku 2008 mají ukazatele výrazně vzestupnou tendenci. Rentabilita celkového vloženého kapitálu ROA činila 11,72 % v roce To znamená, že na 1 Kč vloženého kapitálu připadlo 0,1172 Kč Obrat celkových aktiv. 0,45 0,55 0,62 0,63 0,67 0,61 0,65 0,76 0,79 0,75 Obrat zásob. 7,36 10,30 12,97 10,95 12,81 16,04 14,48 11,66 10,55 9,60 Doba obratu zásob. 49,56 35,45 28,14 33,34 28,49 22,75 25,21 31,30 34,61 38,00 Obrat pohledávek. 5,87 6,12 5,89 6,88 7,25 1,87 1,26 2,32 4,93 5,08 Doba obratu. 62,16 59,66 61,98 53,04 50,36 195,18 289,06 157,15 74,08 71,82 pohledávek Obrat závazků. 2,35 4,16 3,44 2,73 2,66 2,33 2,05 2,13 2,38 2,62 Tab. 10 Ukazatele aktivity (Bernard) Zdroj: Zpracováno autorem na základě údajů ze zdroje [38] Pozn.: Údaje za rok 2000 nebylo možné vypočítat na základě chybějících dat z roku 1999 a nepřesných údajů z roku Obrat celkových aktiv se postupně zvyšoval a byl ovlivněn postupným zvyšováním tržeb (zvýšily se během posledních pěti let o 62 %) vůči celkovým aktivům. Nejvyšší obrat aktiv byl v roce 2009, kdy 1 Kč aktiv tvořila 0,79 Kč tržeb. Obrat zásob zpočátku rostl, poslední čtyři roky klesal. Tento fakt je způsoben ekonomickou krizí a odbytovými problémy. V roce 2010 se zásoby obrátily 9,6x za rok. Jedna obrátka trvala 38 dní. Oproti minulým rokům je tato hodnota vyšší, což bylo nejspíše způsobeno růstem zásob. Ukazatele zadluženosti a platební schopnosti Mezi lety 2001 až 2007 celková zadluženost rostla až nad 34 % a je ovlivněna především rostoucí krátkodobou zadlužeností a i dlouhodobými závazky, které se také zvyšovaly. Od roku 2007 se celková zadluženost snižuje. Dlouhodobá zadluženost se mírně zvyšovala na současných 1 %, krátkodobá zadluženost se ustanovila na hodnotě 21 %. Záporná hodnota dlouhodobých závazků v letech 2002 a 2003 byla způsobena účetní chybou. 41

42 ukazatele likvidity udávají schopnost podniku splácet své krátkodobé závazky. Hotovostní (okamžitá) likvidita by se měla pohybovat v rozmezí 0,2 0,5. V doporučeném intervalu a jeho blízkých hodnotách se likvidita pohybovala zejména v období Výjimku tvořily roky 2001 a 2010, kdy byla hodnota likvidity vyšší. V roce 2001 to bylo způsobeno vyšší hodnotou finančního majetku na bankovních účtech. Dalším stupněm likvidity je pohotová likvidita, která by měla dosahovat hodnot 1 1,5. Likvidita se pohybovala spíše pod hodnotou 1, poslední dva roky byla v doporučeném intervalu. Běžná likvidita by měla mít hodnoty kolem 2. Kromě roku 2001, kdy běžná likvidita měla hodnotu 2,42, byly hodnoty v intervalu od 1,5 do 1,5. Od roku 2008 má vzestupnou tendenci. Všechny tři likvidity mají podobný průběh. Obr. 13 a 14 Zadluženost a likvidita v letech (Bernard) Zdroj: Zpracováno autorem na základě údajů ze zdroje [38] 42

43 Meziroční srovnání Výchozím rokem pro srovnání byl rok Oproti roku 2001 se zvýšil dluh na vlastním kapitálu, což znamená i větší zadlužení podniku. Rentabilita se zvýšila, ačkoliv dle grafu se rentabilita snížila. Tento jev je způsoben špatným vyjádřením grafu. Obr. 15 Spider graf pivovaru Bernard Zdroj: Zpracováno autorem na základě údajů ze zdroje [38] Ve sledovaném období se zvýšily téměř všechny důležité ukazatele, zejména zhodnocení kapitálu bylo navýšeno téměř dvakrát. Zvýšila se i celková zadluženost, což bylo způsobeno rozsahem investic do obnovy pivovaru. 43

44 5.3.2 Ježek Jihlava Vlastník: K Brewery Trade, a.s. Historie: Vznik současné společnosti se datuje k roku 1994, kdy vznikl Pivovar a sodovkárna Jihlava, a.s. Od roku 2008 je součástí české pivovarnické skupiny K Brewery Trade, a.s. [23] Výroba: pivo Ježek, Šenkovní, Pivoj, Telčský Zachariáš a Jihlavský Grand Založeno: 1860 Počet zaměstnanců: 35 (2010) Výstav: (2010) Technologie: Pivo zraje v cylindrokónických tancích 30 až 90 dnů. Stáčí se do KEG sudů a do lahví. [23] Vývoj výstavu: Obr. 16 Vývoj množství produkce v letech (Ježek) Zdroj: Zpracováno autorem na základě údajů ze zdroje [39] Výstav pivovaru se pohybuje kolem hl ročně. Výjimku tvořily roky 2005 a 2006, kdy pivovar produkoval velké množství pro zahraniční trhy. Majoritní vlastník, který sídlil v Belgii, zajišťoval odběr piva pro belgický trh. Po dostavění vlastní výrobní kapacityv Belgii, byl export piva přerušen. 44

45 Vývoj zisku a přidané hodnoty Obr. 17 Vývoj zisku a přidané hodnoty v letech (Ježek) Zdroj: Zpracováno autorem na základě údajů ze zdroje [39] Podnik byl ve sledovaném období poměrně často ztrátový. Největší ztráty dosahoval v letech 2007 a Po příchodu nových vlastníků, společnosti K Brewery Trade se zisk začal zvyšovat. Přidaná hodnota do roku 2004 rostla, mezi lety klesala. Její trend kolísal kolem tis. Kč. V roce 2010 dosáhla hodnoty tis. Kč. Hodnocení technicko-ekonomických souvislostí činnosti podniku Produktivit a práce (v tis. Kč) 459,3 365,1 488,7 492,7 726,7 474,5 497,5 294,0 392,1 1016,5 1084,8 Průměrný výdělek (v tis. Kč) 150,7 148,6 204,4 201,0 234,2 218,2 264,3 224,9 239,7 338,1 303,8 Tab. 11 Produktivita práce a průměrný výdělek (Ježek) Zdroj: Zpracováno autorem na základě údajů ze zdroje [39] Produktivita práce do roku 2006 kolísala kolem 500 tis. Kč. V roce 2007 klesla na 294 tis. Kč a byla nejnižší za celé sledované období. V tomto roce měl podnik nejvyšší počet zaměstnanců ve sledovaném období, ale jeho hospodaření nebylo příliš úspěšné, jak bylo patrné i z ukazatelů zisku a přidané hodnoty. Poslední tři roky již produktivita práce rostla, nejvyšší hodnoty dosáhla v roce Hodnota produktivity byla tis. Kč přidané hodnoty na jednoho zaměstnance. Průměrný výdělek se neustále zvyšoval. V roce 2010 činila hodnota průměrného výdělku téměř 304 tis. Kč za rok na jednoho zaměstnance. 45

46 Obr. 18 a 19 Technicko-ekonomické souvislosti činnosti podniku (Ježek) Zdroj: Zpracováno autorem na základě údajů ze zdroje [39] V případě pivovaru v Jihlavě mzda vzrostla dvojnásobně a produktivita práce rostla podobným tempem. Pro ideální vývoj podniku by měla produktivita práce růst rychleji než průměrný výdělek. Pozitivně se tu projevuje reorganizace provedená novým vlastníkem. Produktivita práce začala růst rychleji než mzda pracovníků. Vybavenost pracovníků dlouhodobým hmotným majetkem vzrostla kvůli snižování počtu zaměstnanců v posledních dvou letech. Snižování počtu zaměstnanců ovlivnilo i produktivitu práce, která díky tomu vzrostla. Ukazatele rentability a aktivity Obr. 20 Rentabilita v letech (Ježek) Zdroj: Zpracováno autorem na základě údajů ze zdroje [39] Zhodnocení celkového vloženého kapitálu dosahovalo nejvyšších hodnot v roce 2004 a Na jednu korunu vloženého kapitálu připadlo 13 haléřů v roce 2004 a 4,75 haléřů v roce Ukazatel ROE vypovídá o výnosnosti kapitálu, jež byl vložen vlastníky podniku. Nejlepšího výsledku bylo dosaženo v letech 2004 a V roce 2010 na 46

47 jednu korunu investovaného vlastního kapitálu připadlo 8,94 haléřů zisku. Prudký pokles ROE v roce 2007 byl zapříčiněn ztrátou na hospodářském výsledku. Rentabilita tržeb ROS měla podobný trend jako ROE. Důvodem poklesu tržeb v letech byly záporné hospodářské výsledky Obrat celkových 0,46 0,50 0,79 0,72 0,87 0,87 0,96 0,47 0,59 0,54 0,41 aktiv Obrat zásob 6,14 5,03 5,60 5,07 5,59 4,88 4,63 2,42 3,74 3,50 3,23 Doba obratu zásob 59,49 72,60 65,15 71,98 65,28 74,84 78,79 150,72 97,67 104,41 113,01 Obrat pohledávek 10,01 4,41 5,47 3,62 4,04 5,06 6,82 3,89 5,29 2,85 1,55 Doba obratu 36,46 82,73 66,70 100,92 90,44 72,08 53,50 93,77 68,97 128,12 236,21 pohledávek Obrat závazků 0,77 0,91 2,23 2,24 2,98 3,43 2,83 1,12 1,30 1,10 0,84 Tab. 12 Ukazatele aktivity (Ježek) Zdroj: Zpracováno autorem na základě údajů ze zdroje [39] Obrat celkových aktiv, tedy efektivnost využití celkových aktiv v podniku, byl nejvyšší v roce 2002 a nejnižší v roce Do roku 2006 měl stoupající trend, poté došlo k propadu. Stejný trend byl i ostatních obratů, kdy v roce 2007 došlo k poklesu. V peněžním vyjádření v roce 2010 bylo vytvořeno z 1 Kč zásob 3,23 Kč. Podnik by měl svůj obrat aktiv zvyšovat. Doba obratu zásob činila 59,49 dní v roce 2000 a 113 dní v roce Žádoucí je, aby doba obratu byla co nejnižší. Obrat pohledávek, který měří počet transformací pohledávek v hotové peníze, vykazoval nejpříznivější hodnotu v letech 2000 (10,1 obrátek). Nejvyšší hodnota doby obratu pohledávek byla v roce Podnik čekal na splacení pohledávek za odběratele v průměru přes 236 dní. Obrat závazků se spíše zvyšoval, v závěru sledovaného období se snížil. To znamená, že podnik snižoval rychlost splátek závazků vůči dodavatelům. 47

48 Ukazatele zadluženosti a platební schopnosti Obr. 21 a 22 Zadluženost a likvidita v letech (Ježek) Zdroj: Zpracováno autorem na základě údajů ze zdroje [39] Do roku 2004 celková zadluženost klesala, ale poté začala opět růst. Bylo to dáno čerpáním dlohodobého investičního kapitálu. Od roku 2006 se celková zadluženost zvyšovala díky zvyšujícím se krátkodobým závazkům. Celková zadluženost dosahovala hodnot kolem 50 %, což značí podnik vysoce zadlužený. Dlouhodobá zadluženost byla poměrně vysoká díky dlohodobým úvěrům, např. pořízení balící linky na plechovkové pivo. Krátkodobá zadluženost byla nejvyšší v roce 2000, poté klesala. Od roku 2005 se pohybovala do 30 %, což bylo způsobeno dalším čerpáním krátkodobých bankovních úvěrů. Běžná likvidita se v případě jihlavského pivovaru přibližovala doporučeným hodnotám pouze v roce 2003 s hodnotou 1,92. V letech 2004 a 2005 byla hodnota vysoká (3,61 a 4,35), to znamenalo zhoršení platební schopnosti podniku. Což bylo pravděpodobně způsobeno nárůstem závazků z obchodních vztahů. Pohotová likvidita by se měla pohybovat v rozmezí 1-1,5. Podnik vykazoval dobrou platební schopnost v letech 2003 a Mezi lety zaznamenal tento ukazatel pokles až na 0,62. S tím se zvýšila rizikovost neschopnosti splácet závazky věřitelům. Poté se situace stabilizovala. Hotovostní likvidita byla stále pod doporučeným intervalem. V posledních šesti letech se drží těsně pod hranicí 0,5. Z dlouhodobého hlediska likvidita rostoucí a podnik se stal schopným splácet své závazky. 48

49 Meziroční srovnání Pro grafické srovnání jsem opět zvolil roky 2001, 2005 a Výchozí je rok 2001, který je brán jako 100 %. Obr. 23 Spider graf pivovaru Ježek Zdroj: Zpracováno autorem na základě údajů ze zdroje [39] Největších výkyvů dosahovala běžná likvidita a pohotová likvidita. Obě hodnoty se oproti roku 2001 téměř zpětinásobily. Platební schopnost podniku se tak během období podstatně zvýšila. Ukazatel celkového vloženého kapitálu se v roce 2010 se srovnávaným obdobím zvětšil téměř šestkrát. 49

50 5.3.3 Rebel Havlíčkův Brod Vlastník: Měšťanský pivovar Havlíčkův Brod a.s. Historie: Do roku 1989 byl pivovar součástí Východočeských pivovarů Hradec Králové. Po revoluci se osamostatnil. V roce 1995 byla vyřešena vlastnická práva a společnost se dostala do vlastnictví potomků bývalých majitelů a je založena akciová společnost Měšťanský pivovar Havlíčkův Brod. [21] Výroba: pivo Rebel, Votrok, Svitavák Založeno: 1834 Počet zaměstnanců: 114 Výstav: hl (2010) Technologie: K výrobě je používán vlastní slad. Pivo se vaří tradiční technologií, kvasí v otevřených spilkách a zraje při nízké teplotě v ležáckých sklepích. Výjimku tvoří Haškův Rebel C.K, který zraje v cylindrokónických tancích. Piva se pasterizují a stáčejí do KEG sudů nebo lahví. [21] Vývoj výstavu Obr. 24 Vývoj množství produkce v letech (Rebel) Zdroj: Zpracováno autorem na základě údajů ze zdroje [37] Výstav se snížil mezi lety 2000 až 2005 téměř o hl. Od roku 2005 je množství produkce pivovaru konstantní. Pohybuje se kolem hl ročně. 50

51 Vývoj zisku a přidané hodnoty Obr. 25 Vývoj zisku a přidané hodnoty v letech Zdroj: Zpracováno autorem na základě údajů ze zdroje [37] Roky 2004 a 2005 byly pro pivovar ztrátové a znamenaly i pokles přidané hodnoty. Ztráta byla způsobena zákonnou povinností zúčtování rozdílů záloh obalů. Od roku 2006 tvořil podnik zisk a přidaná hodnota se zvyšovala. Hodnoty zisku a přidané hodnoty se tak vrátily na stav před rokem Hodnocení technicko-ekonomických souvislostí činnosti podniku Produktivit a práce (v tis. Kč) 471,2 537,2 517,7 453,5 378,9 510,9 496,0 512,6 641,7 665,9 713,1 Průměrný výdělek (v tis. Kč) 161,3 172,5 171,3 163,0 182,3 200,3 206,3 202,8 253,4 262,1 283,4 Tab. 13 Produktivita práce a průměrný výdělek (Rebel) Zdroj: Zpracováno autorem na základě údajů ze zdroje [37] Produktivita práce pivovaru měla rostoucí tendenci. V roce 2010 bylo vytvořeno 713 tis. Kč přidané hodnoty na jednoho zaměstnance. Průměrný výdělek se také neustále zvyšoval na 283 tis Kč ročně na jednoho zaměstnance (2010). 51

52 Obr. 26 a 27 Technicko-ekonomické souvislostí činnosti podniku (Rebel) Zdroj: Zpracováno autorem na základě údajů ze zdroje [37] Průměrný výdělek na jednoho zaměstnance v havlíčkobrodském pivovaře rostl rychleji než přidaná hodnota na jednoho pracovníka. Vybavenost pracovníků dlouhodobým hmotným majetkem s klesajícím počtem zaměstnanců mírně vzrostla. Efektivnost věcného kapitálu se začala navyšovat v druhé části sledovaného období, což bylo pro vývoj hospodaření společnosti pozitivní. Ukazatele rentability a aktivity Obr. 28 Rentabilita v letech (Rebel) Zdroj: Zpracováno autorem na základě údajů ze zdroje [37] Rentabilita udává schopnost podniku zhodnotit kapitál, proto by měla nabývat co nejvyšších hodnot. Během sledovaného období došlo k významnému výkyvu v letech 2004, 2005, kdy byl podnik ve ztrátě a rentabilita byla také záporná. Rentabilita ROA i ROE mají téměř stejný průběh. ROA vyjadřuje celkovou efektivnost podnikání. Nejvyšší byla v roce Na jednu korunu vloženého kapitálu připadlo 0,12 Kč. Rentabilita vlastního kapitálu tvořila nejvyšší hodnotu také v roce To znamená, že 52

53 z jedné koruny vlastního kapitálu tvořila přibližně 0,09 Kč zisku. Z dlouhodobého hlediska byla rentabilita mezi 4 % až 10 %. Na zvyšování rentability od roku 2004 mělo vliv zefektivnění výroby a zvýšení kvality piva. Díky nestálé kvalitě v minulých letech ztratil pivovar odbytiště a poklesly i tržby. Navíc od roku 2004 získal pivovar nové odbytiště na Svitavsku Obrat celkových 1,32 1,36 1,34 1,22 0,90 0,95 0,97 0,99 1,09 1,03 0,94 aktiv Obrat zásob 10,52 9,66 8,69 7,65 6,33 8,52 7,98 6,73 7,33 7,49 7,97 Doba obratu zásob 34,71 37,79 42,00 47,71 57,66 42,84 45,73 54,21 49,77 48,70 45,83 Obrat pohledávek 8,53 8,67 9,81 7,44 5,32 6,94 8,28 10,07 11,65 8,00 6,82 Doba obratu 42,80 42,08 37,20 49,07 68,64 52,60 44,10 36,25 31,34 45,65 53,56 pohledávek Obrat závazků 4,96 6,33 7,87 6,57 5,34 7,40 7,87 8,42 9,17 8,22 6,86 Tab. 14 Ukazatele aktivity (Rebel) Zdroj: Zpracováno autorem na základě údajů ze zdroje [37] Ukazatele obratovosti byly do roku 2004 klesající, poté došlo k mírnému růstu. Obrat celkových aktiv se pohyboval v intervalu 1,36 (2001) 0,90 (2004). Tedy v roce 2001 bylo z 1 Kč celkových aktiv vytvořeno 1,36 Kč. Ve sledovaném období ukazatel kolísal v hodnotách od 6,33 do 10,52. Zásoby se tedy obrátily 10,52x v roce V peněžním vyjádření v roce 2000 bylo vytvořeno z 1 Kč zásob 10,52 Kč. V roce 2010 bylo vytvořeno z 1 Kč zásob 7,97 Kč. Ideální je co nejnižší doba obratu zásob. V našem případě se doba obratu zásob spíše zvyšovala. V roce 2010 činila přes 45 dní. Nejméně to bylo přes 34 dní (2000). Obrat pohledávek měří počet obrátek transformace pohledávek v hotové peníze. Nejpříznivější hodnoty dosáhl podnik v roce ,65. Doba obratu pohledávek se pohybovala v intervalu od 31 dní po 68 dní. Obrat závazků vyjadřuje, jak rychle je podnik schopen hradit své závazky vůči dodavatelům. Obrat závazků se ve sledovaném období postupně zvyšoval. 53

54 Ukazatele zadluženosti a platební schopnosti Zadluženost měří rozsah používání cizích zdrojů v podniku. Celková zadluženost udává rozsah krytí majetku cizími zdroji. Celková zadluženost pivovaru byla nízká. V roce 2000 byla celková zadluženost 25 %, v roce 2010 pouze 14 %. Dlouhodobá zadluženost byla minimální a ani v jednom roce nepřesáhla 1 %. Krátkodobá zadluženost dosahovala příznivých hodnot a nepřesáhla 20 % ani v jednom roce. Což vypovídá o schopnosti pivovaru financovat své aktivity vlastními zdroji. Obr. 29 a 30 Zadluženost a likvidita v letech (Rebel) Zdroj: Zpracováno autorem na základě údajů ze zdroje [37] Ukazatele likvidity udávají schopnost podniku splácet své krátkodobé závazky. Hotovostní likvidita by se měla pohybovat v rozmezí 0,2 0,5. Tohoto intervalu dosáhl podnik v letech a v roce Dalším stupněm likvidity je pohotová likvidita, která by měla dosahovat hodnot 1 1,5. Nad doporučenou hodnotou byla likvidita v letech a v roce V posledních dvou letech byla pohotová likvidita mírně překročena. Běžná likvidita by měla mít hodnoty kolem 2. Ve všech sledovaných letech byla větší než 2. To znamená, že podnik drží mnoho oběžných aktiv a měl by je snížit. Ukazatele platební schopnosti ve sledovaném období měly minimální výkyvy. 54

55 Meziroční srovnání Byly porovnány roky 2001, 2005 a Výchozím je rok Obr. 31 Spider graf pivovaru Rebel Zdroj: Zpracováno autorem na základě údajů ze zdroje [37] Sledované hodnoty spider grafu byly ve všech letech velmi podobné. Pouze hotovostní likvidita se nepatrně zvýšila oproti roku Rentabilita si oproti roku 2001 pohoršila, došlo ke snížení téměř o polovinu. 55

56 5.3.4 Poutník Pelhřimov Vlastník: DUP - družstvo Pelhřimov Historie: Pivovar patřil pod Horácké a později pod Jihočeské pivovary. V devadesátých letech se řešily spory s potomky majitelů pivovaru. Pivovar nebyl navrácen, ale privatizován. V roce 2001 byl koupen firmou DUP, která se zabývá výrobou kožené galanterie. Pivovar dostává obchodní jméno Poutník. [24] Výroba: pivo Poutník, DUP družstvo Pelhřimov se dále zabývá kožedělnou výrobou. Založeno: 1552 Počet zaměstnanců: 180 (2009) Výstav: Technologie: Používá se voda z Křemešnického kopce, žatecký chmel, český slad. Dodržují se tradiční postupy, pivo kvasí na spilce, zraje v ležáckých tancích. Pivo se nepasterizuje, pouze filtruje. Piva jsou stáčena do 0,5 l lahví a sudů typu KEG o objemu 30 l a 50 l. [24] Vývoj výstavu: Obr. 32 Vývoj množství produkce v letech (Poutník) Zdroj: Zpracováno autorem na základě údajů ze zdroje [44] Produkce z počátku sledovaného období klesala ze hl ke hl. Nyní se pohybuje kolem hl. Údaj za rok 2007 nebyl k dispozici. 56

57 Vývoj zisku a přidané hodnoty Obr. 33 Vývoj zisku a přidané hodnoty v letech (Poutník) Zdroj: Zpracováno autorem na základě údajů ze zdroje [40] Společnost DUP - družstvo Pelhřimov tvořila nízký zisk a blížila se velmi často ke ztrátovosti podnikání. Rok 2009 byl ze sledovaného období nejztrátovějším. Přidaná hodnota se pohybovala podobně jako zisk. V roce 2009 také zaznamenala největší pokles. Od roku 2004 docházelo k odprodeji staveb, což se promítlo navýšení zisku podniku. Hodnocení technicko-ekonomických souvislostí činnosti podniku Produktivita práce (v tis. Kč) 167,4 196,0 210,8 199,1 182,6 252,6 256,9 270,6 177,7 Průměrný výdělek (v tis. Kč) 109,2 115,6 126,6 137,2 147,7 153,4 155,1 167,5 149,0 Tab. 15 Produktivita práce a průměrný výdělek (Poutník) Zdroj: Zpracováno autorem na základě údajů ze zdroje [40] Pro rok 2008 nebyly dostupné údaje o celkovém počtu zaměstnanců. Produktivita práce se do roku 2007 neustále zvyšovala. V roce 2007 byla hodnota 270 tis. Kč přidané hodnoty na jednoho zaměstnance. V roce 2009 produktivita práce poklesla na 177 tis. Kč přidané hodnoty na zaměstnance. Průměrný výdělek měl stejný vývoj jako produktivita práce. Nejvyšší byl 167 tis. Kč v roce V roce 2009 byl zaznamenán pokles na 149 tis. Kč ročně na jednoho zaměstnance. 57

58 Obr. 34 a 35 Technicko-ekonomické souvislosti činností podniku (Poutník) Zdroj: Zpracováno autorem na základě údajů ze zdroje [40] Produktivita práce rostla skoro stejným tempem jako průměrný výdělek. Počet pracovníků dlouhodobě klesá a klesá i rozsah DHM. Vybavení pracovníků dlouhodobým hmotným majetkem tak sice nejdříve vzrostlo, ale od roku 2004 již začíná klesat. Dochází k růstu produktivity věcného kapitálu. Ukazatele rentability a aktivity Obr. 36 Rentabilita v letech (Poutník) Zdroj: Zpracováno autorem na základě údajů ze zdroje [40] Během sledovaného období došlo k významnému výkyvu v letech 2004, 2005 a 2009, kdy byl podnik ve ztrátě a rentabilita byla také záporná. Rentabilita ROA i ROE mají téměř stejný průběh. ROA vyjadřuje celkovou efektivnost podnikání. Nejvyšší byla v roce Na jednu korunu vloženého kapitálu připadlo 0,75 Kč v roce Rentabilita vlastního kapitálu (ROE) tvořila nejvyšší hodnotu také v roce To znamená, že z jedné koruny vlastního kapitálu tvořil podnik 0,89 Kč zisku. Do roku 58

59 2004 měla rentabilita klesající trend, poté začala růst až do roku 2007, kdy se opět začala snižovat. Ukazatele aktivity Obrat celkových 1,13 1,15 1,04 0,99 0,91 1,20 1,42 1,44 1,41 0,96 aktiv Obrat zásob 2,88 3,21 3,00 2,54 2,25 2,81 3,05 3,02 3,05 2,11 Doba obratu 126,82 113,78 121,63 143,73 162,06 129,98 119,72 120,82 119,59 173,18 zásob Obrat pohledávek 12,10 6,49 6,96 7,15 8,09 10,83 10,01 9,78 9,91 6,61 Doba obratu 30,18 56,27 52,44 51,04 45,14 33,72 36,45 37,32 36,84 55,23 pohledávek Obrat závazků 4,64 3,85 3,15 3,40 2,92 3,78 5,03 5,48 5,59 3,68 Tab. 16 Ukazatele aktivity (Poutník) Zdroj: Zpracováno autorem na základě údajů ze zdroje [40] Obrat celkových aktiv se do roku 2004 snižoval, poté začal růst. Rok 2009 znamenal propad. Obrat zásob měří, kolikrát se zásoby nakoupí a opět prodají. Ve sledovaném období ukazatel kolísal v hodnotách od 2,11 do 3,21. Zásoby se tedy obrátily 2,11x v roce Doba obratu zásob v roce 2009 činila 173,18 dní. Nejdelší doba obratu zásob byla 162 dní v roce Doba obratu zásob udává počet dní, kdy jsou zásoby v podniku až po jejich spotřebu. Ideální je co nejnižší doba obratu zásob. Obrat pohledávek měří počet obrátek transformace pohledávek v hotové peníze. Nejpříznivější hodnoty dosáhl podnik v roce ,33. Doba obratu pohledávek se pohybovala v intervalu od 37,67 dní po 72,26 dní. V roce 2009 byla doba obratu pohledávek přibližně 54 dní. Doba obratu závazků vyjadřuje dobu, za kterou průměrně podnik hradí své závazky vůči dodavatelům. Nejdéle to bylo v roce 2004, kdy obrat trval 246 dní. Nejkratší doba obratu byla 100 dní v roce V roce 2009 to bylo 146,86 dní. 59

60 Ukazatele zadluženosti a platební schopnosti Celková zadluženost pivovaru se prudce zvýšila mezi lety , poté se pohybovala nad 25 %, nejvyšší byla v letech 2001 a %. V posledních čtyřech letech klesala a ustálila se na hodnotách kolem 26 %. Dlouhodobá zadluženost byla vysoká z počátku sledovaného období, nejvyšší hodnotu zaznamenala 7,1 % v roce Od roku 2004 se pivovar zbavil dlouhodobých závazků a snížil zadluženost pod 1%. Krátkodobá zadluženost ovlivňovala především celkovou zadluženost, pohybovala se kolem 25 %. Obr. 37 a 38 Zadluženost a likvidita v letech (Poutník) Zdroj: Zpracováno autorem na základě údajů ze zdroje [40] Ukazatele likvidity udávají schopnost podniku splácet své krátkodobé závazky. Hotovostní likvidita by se měla pohybovat v rozmezí 0,2 0,5. Ve sledovaném období ani jednou hotovostní likvidita v daném intervalu. Nejblíže se jí přiblížila v roce 2006 činila 0,7. Dalším stupněm likvidity je pohotová likvidita, která by měla dosahovat hodnot 1 1,5. Z počátku období byla pohotová likvidita vysoko nad doporučenou normou, v roce 2000 to bylo 4,7. Dále klesala k hodnotám kolem 2,5. Běžná likvidita by měla mít hodnoty kolem 2. Ve všech sledovaných letech byla o dost větší než 2. To znamená, že podnik drží mnoho oběžných aktiv a měl by je snížit. V roce 2000 to bylo 11,56, poté došlo k postupnému snižování, ale stále byla likvidita nad doporučeným limitem. Likvidity měly spíše klesající trend, kromě hotovostní likvidity, která kolísala ve stejném intervalu. 60

61 Meziroční srovnání Obr. 39 Spider graf pivovaru Poutník Zdroj: Zpracováno autorem na základě údajů ze zdroje [40] Mnoho změn během sledovaného období nenastalo, pivovar si držel podobné hodnoty. Jedinou výjimkou byl výrazný pokles rentability pivovaru v roce

62 5.3.5 Pivovar Chotěboř Vlastník: Pivovar Chotěboř s.r.o. Historie: Pivovar je nejmladším průmyslovým pivovarem na Vysočině. Jeho výstavba započala v roce 2007 a spuštěn do provozu byl na jaře roku Pivovar patří pod společnost ROSS Holding a.s. Výroba: pivo Chotěboř Založeno: 2009 Počet zaměstnanců: 12 Výstav: hl. Technologie: Provoz je celý nový, nachází se tu nejmodernější technologie. Pivovar dodržuje klasické výrobní postupy. Pivo se vaří dvourmutovým dekokčním způsobem, doba chmelovaru je 90 minut. Používá se moravský slad, granulovaný žatecký chmel. Mladina kvasí v otevřených nerezových kádích. Maximální teplota kvašení je 10,5 C, doba kvašení je dnů. Dokvašování probíhá v ležáckých tancích. Trvá dnů při teplotě 2 C. Pivo se stáčí do KEG sudů a do lahví. [20] Vývoj výstavu: Obr. 40 Vývoj množství produkce v letech 2009 a 2010 (Chotěboř) Zdroj: Zpracováno autorem na základě údajů ze zdroje [41] 62