Antropologie islámu 2
|
|
- Otto Švec
- před 7 lety
- Počet zobrazení:
Transkript
1 Antropologie islámu 2
2 Islám Dín (náboženství, víra, moc, cesta k následování, soud jawm ad-dín - nadřazenost, zákon, odměna, antiteze k dunjá ) Ímán (víra v co přesně?, c aqída není právě přehledným polem) Jak uchopit náboženství obecně? Jak jej definovat? Kunin, S. (2002): Religion: Modern Theories. Edinburgh: EUP. Émile Poulat: náboženství samo o sobě není empiricky pozorovatelnou skutečností, jediné, co jsme schopni reálně uchopit, jsou jednotlivé skutečnosti označované jako náboženské, např. gesta, texty, instituce, úkony (Genese, 1986) ( nikdy nebude existovat univerzální definice náboženství)
3
4 Émile Durkheim (Elementární formy náboženského života. Systém totemismu v Austrálii, 2002, 1912) náboženství je jednotný systém víry a praktik vztahujících se k posvátným věcem, tj. věcem odtažitým a zakázaným; systém víry a praktik, které sjednocují všechny své přívržence v jediném morálním společenství nazývaném církev Max Weber spojeno s vírou v nadpřirozeno, ta se projevuje prostřednictvím různých druhů charismatických manifestací, artikulovaných pomocí symbolických vyjádření a spojených se specifickým typem vůdcovství a vzory sociálních vztahů J. Milton Yinger (Vědecké studium náboženství, 1970) náboženství je především systémem věr a praktik, pomocí nichž skupina lidí bojuje s konečnými problémy lidské existence. Jsou výrazem jejich odmítnutí kapitulovat před smrtí, poddat se frustracím, dovolit nepřátelství rozbít jejich lidské společenství základní funkcí náboženství je překonání rozporu mezi skutečností a ideálem, na jehož základě se formuje víra, že utrpení a zlo mohou být překonány
5 Rodney Stark a William Bainbridge (A Theory of Religion, 1996) Systém obecných kompenzátorů založených na nadpřirozených předpokladech Melford E. Spiro (Religion. Problems of Definition and Explanation, 1966) náboženství je institucí sestávající z kulturně vytvořených interakcí s kulturně postulovanými superhumánními bytostmi jde o jakékoli bytosti disponující větší silou než člověk, mohou působit dobro nebo zlo člověku a jejich vztahy k člověku mohou být ovlivněny aktivitami zahrnujícími hodnoty a rituál Roland Robertson (The Sociological Interpretation of Religion, 1970) soubor věr a symbolů založených na distinkci mezi empirickou a nadempirickou, transcendentní realitou
6 Clifford Geertz (Interpretace kultur. Vybrané eseje, 2000, 1973) náboženství je systémem symbolů, které v lidech ustavují silné, pronikavé a dlouhotrvající nálady a motivace tím, že formulují pojmy obecného řádu bytí a obdařují tyto pojmy takovým nádechem skutečnosti, že se tyto nálady a motivace zdají jedinečně realistické Talal Asad (Genealogies of Religion. Discipline and Reason of Power in Christianity and Islam, 1993) definice (i samotný pojem náboženství) je umělý konstrukt, v našich podmínkách vlastně dílo osvícenství, nemůže být použitelný univerzálně (v jiných kulturních a myšlenkových oblastech), vyhovuje pouze pro zkoumání západní mentality Dín = náboženství?
7 Islám jako teologické poučky a určitá historie? Islám knih, teologie, historie je přeludem, který se snaží polapit jak věřící, tak akademici interpretace toho, co je islám, činí z islámu část reality (islám Hasana není islámem Ahmada) muslimové sdílí obecný rámec, teologický, historický apod., neztělesňují však stejný islám praxe, étos, idea, ideologie ekonomická pozice, vzdělání, etnicita, věk, světonázor, identita nekonečný cyklus interpretací (od koho se kdo učí, co je islám?) různé interpretace = různá osobní ztělesnění islámu Zásady islámu jako mapa konstruovaná učenci sice mapa není teritorium (Korzybski, A. (1994): Science and Sanity: An Introduction to Non- Aristotelian Systems and General Semantics. New York: Institute of General Semantics), ale nejspíše se bez ní ztratíte Jde o obousměrný proces muslimové utvářejí islám (skrze diskurzy, praxi, víru, jednání), aby ten utvářel muslimy
8 Peter L. Berger, Thomas Luckmann (Sociální konstrukce reality, 1966) náboženství je lidským, společenským výtvorem projev i výsledek kolektivního jednání společnosti společnost je zároveň objektivní daností i souborem subjektivních významů společnost je výtvorem člověka - společnost je objektivní realitou - člověk je výtvorem společnosti. externalizace objektivace internalizace (cyklus sociální konstrukce reality) náboženství existuje potud, pokud existuje náboženské jednání (externalizace) habitualizace, zužuje se možnost volby v jednání (objektivace), vznikají objektivní instituce lidé se setkávají s hotovými institucemi (internalizace), subjektivní osvojování objektivizovaného náboženství Sociální konstrukce náboženství každodenní realita nabývá náboženského významu tím, že se začlení do nadpozemského řádu činy v místě a čase jako nutné, podepírající existenci kosmického řádu
9 Islámský rituál - jako přechodový rituál? Jako výraz teologického tlaku? Jako historicky ustavená (strnulá) tradice? Jako nástroj socializace? Nástroj udržení základní koheze v diverzitě? Co je rituál? Émile Durkheim Náboženské představy jsou kolektivní rituály jsou druhem jednání, ke kterému dochází uprostřed shromážděné skupiny - podněcují, udržují či proměňují mentální stavy skupiny - jsou pravidly chování v přítomnosti posvátného - posvátno je vyjádřením klasifikačního systému (protiklad posvátné vs profánní produkty kolektivního myšlení) Henri Hubert, Marcel Mauss (1898): Essai sur la nature et la fonction du sacrifice rituál jako základní sociologický koncept, univerzální kategorie sociálního života skrze rituální aktivity sakralizování předmětů, účastníků rituálu, událostí samotných
10 Clifford Geertz (Interpretace kultur 1973) Náboženský rituál je symbolickou aktivitou spolu se symboly náboženských představ vytváří systém hodnot ( modelů něčeho, pro něco ) Symbolický systém je odpovědí na problémy smyslu vznikající v souvislosti s reálnou lidskou zkušeností v rituálu jsou představy a postoje k podstatě existence spojovány s aktuálními zkušenostmi reálné existence v rituálu nějakým způsobem vzniká přesvědčení, že náboženské pojmy jsou pravdivé a náboženská přikázání správná Při rituálu působením jednotného souboru symbolických forem splývají svět prožitků a svět představ, stávají se tak jedním a tímtéž světem, a tak vytvářejí onu zvláštní přeměnu našeho smyslu pro realitu = rituál zprostředkovává spojení dvou rovin kulturních představ a sociálních zkušeností = rituál jako prostředek adaptace a obnovování (vytváří komunitu)
11 Jonathan Smith (To Take Place. Toward Theory in Ritual 1987) Odmítnutí chápání rituálu jako pokusu o kontakt s bohy s cílem magicky zprostředkovat jejich moc, jako opětovné vykonání zázračné události počátku (vs Mircea Eliade , Mýtus o věčném návratu. Archetypy a opakování, Posvátné a profánní), rituál také není dramatizací posvátna, mystifikací účastníků či prostředkem osobní transformace rituál je obyčejným způsobem lidské sociální práce, prostředkem pro zaměření pozornosti k významné aktivitě, události odkaz na starobylost rituálů legitimizuje jejich používání Talal Asad jde o symbolickou činnost na rozdíl od instrumentálního chování v každodenním životě
12 Bobby Alexander (Ritual and current studies of ritual: overview 1997) Rituál definovaný těmi nejobecnějšími a nejzákladnějšími pojmy je představení či předvedení, naplánované nebo improvizované, kterým se realizuje přechod od každodenního života k alternativnímu kontextu, v jehož rámci je proměněn všední den. tradiční náboženské obřady otevírají obyčejný život definitivní skutečnosti či nějaké transcendentní bytosti nebo síle, aby se z ní získala její transformační schopnost. Tambiah, S.J. (A Performative Approach to Ritual 1979) Rituál je kulturně zkonstruovaný systém symbolické komunikace. Je tvořen strukturovanými a uspořádanými sledy slov a činů, často vyjadřovanými více prostředky, jejichž obsah a uspořádání se vyznačují různým stupněm formálnosti (konvenciálnosti), stereotypů (strnulosti), kondenzace (syntézy) a redundance (opakování). představa, že rituální symboly musejí něco znamenat, že jde o prostředky sociální symbolické komunikace
13 Audrey Richards (Chisungu. A Girl s Initiation Ceremony among the Bemba of Zambia 1982) Jednotlivá vysvětlení rituálního chování, ať jsou pro pozorovatele sebeuspokojivější, popírají podle mého názoru povahu symbolismu samého a jeho použití v lidské společnosti. Vyjadřuje se jím, co se přijímá a co se schvaluje, stejně jako co je skryté a co se popírá, společenská pravidla a občasná revolta proti nim, společné zájmy celého společenství a protichůdné zájmy jejích různých částí. Používání symbolů při rituálu zajišťuje jakýsi emocionální kompromis, který uspokojuje většinu jednotlivců tvořících určitou společnost a který podporuje její hlavní instituce.
14 Catherine Bell (Ritual Perspectives and Dimensions 1997) 6 kategorií rituálního jednání: Přechodové rituály při obřadech spjatých s klíčovým okamžikem života Kalendářní a vzpomínkové obřady Obřady výměny a společenství Obřady působení trýzně Postní obřady, půst a slavnosti Politické rituály
15 S existencí rituálů spojeny další otázky analýza změn rituálních struktur v čase a interpretace rituálu jako symbolického systému (rituál nemůže být jen odrazem sociálního řádu) komunikace obsažená v rituálních úkonech Rituály mají funkce pro jednotlivce, skupiny, prosazují způsoby chování, podporují nebo narušují status quo, mají léčivou úlohu, jsou dramatické, jsou specifickým pohledem na svět rituál má mnoho stránek (verbální a nonverbální, emocionální ), nelze předem určit reakci množství individuálních reakcí Můžete narazit na nepochopení či nemožnost získat potřebná data u informantů při výzkumu - pro účastníky může být hlavním tématem jednání samo, ne jeho symbolický význam
16 Přechodové rituály Rituální forma, kterou vyvinula společnost k označování a nápomoci ve vývoji člověka v různých fázích života Označuje změnu sociálního statusu (biologicky i sociálně) slouží k regeneraci sociálního života, k jeho kontrole Arnold van Gennep (The Rites of Passage 1909) Fáze separace, segregace, reintegrace (preliminalita, liminalita, postliminalita), lidé se mění a obnovují skrze rituál Rituál ovlivňuje jak přímého účastníka, tak okolí Sociální řád jako produkt rituálů (Bloch and Parry 1982, Death and the Regeneration of Life) Victor Turner (Průběh rituálu 1969) rituály zachovávají a konsolidují, ale také transformují sociální realitu rituál jako překračování prahů či hranic tři fáze: oddělení (preliminalita), přechod, pomezí (liminalita), opětovné začlenění (postliminalita) liminalita má transformační potenciál, stírají se sociální role (communitas) člověk střídá prožitky struktury a communitas (stavy a přechody)
17 Harvey Whitehouse (Modes of Religiosity: A Cognitive Theory of religious Transmission 2004) Dva rozdílné módy religiozity imaginační a doktrinální Imaginační rituály mají trvající vliv na lidskou mysl, skrze vzpomínky ovlivňují způsob, jakým věřící pojímají náboženství (malé komunity, exkluzivní, decentralizované) Doktrinální náboženské poznání je šířeno skrze intenzivní a opakující se učení (velké komunity, inkluzivní, centralistické)
18 Přechodové rituály a islám? C íd al-fitr (sawm) ramadán jako metafora lidského, spirituálního života Začátek ramadánu reprezentuje těžkosti duše na cestě ke štěstí díky Boží milosti přichází na pomoc zjevení (lajlat al-qadr), odměna za úsilí Osvobození duše, zakouší štěstí na onom světě ( C íd al-fitr) tři fáze přechodového rituálu, tři silné emotivní momenty ramadán jako symbol přechodu duše skrze různé fáze duchovního života
19 C íd al-adhá (hadždž) Ihrám příprava duchovní (vnitřní) i vnější Wuqúf důležitá, emotivní část pouti znovuzrození, očištění od hříchu, odpuštění C íd al-adhá svátek oběti, vrchol rituálu návrat do normálního života Účinek pro jednotlivce i celou komunitu sdílení kréda napříč různými kulturními tradicemi HajjAnim
20
21 Salát Wudú příprava Salát vlastní rituál, spojení tělesného s duchovním Modlitba jako symbolická reprezentace vývoje lidského života? Mládí, zdraví, začátek fátiha jako ochranná modlitba Stárnutí, křehkost, vědomí hříšnosti takbír, pokora před Bohem Smrt, hrob, odkaz na počátek uzavření cyklu
22 Zawádž, nikáh Z nejdůležitějších událostí v životě dospělého Komplexní rituál, složka civilní i náboženská Džanáza Očista Zahalení Salát al-džanáza Uložení Smutek Korán, hadíthy, arkán ad-dín, to vše by zůstávalo tiché a bez významu, kdyby nebylo myslí, emocí a pocitů, které mysli informují a činí je jedinečnými skrze individuální přihlášení se k islámu Abychom chápali, co je islám, neměli bychom začít tím, jak je aktuálně interpretován?
DEFINICE NÁBOŽENSTVÍ - NÁBOŽENSKÝ PROŽITEK
DEFINICE NÁBOŽENSTVÍ - NÁBOŽENSKÝ PROŽITEK Požadavek definovat náboženství vyplývá z přesvědčení, že všechno, co nazýváme náboženstvím, tvoří přes všechny rozdílnosti a protikladnosti jednu veličinu, kterou
VíceNáboženství a jeho místo ve společnosti. Mgr. Martin Klapetek, Ph.D. Kfi TF JU
Náboženství a jeho místo ve společnosti Mgr. Martin Klapetek, Ph.D. Kfi TF JU 1 Émile Durkheim (1858-1917) Náboženství je jednotný systém víry a praktik vztahujících se k posvátným věcem, to jest k věcem
VíceRituál - Typy náboženských skupin - Náboženské autority - Religiozita, spiritualita - Transnacionalismus
Rituál - Typy náboženských skupin - Náboženské autority - Religiozita, spiritualita - Transnacionalismus RITUÁL Viditelná složka náboženství Vzhledem k velké diverzitě problém s definicí V komparativní
VíceAlternativní religiozita a psychoterapie
Alternativní religiozita a psychoterapie 2010 úvodní poznámky podmínka pro zápis úvodní poznámky zajímavé, opomíjené, nezpracované téma, ale tím více náročné na čas a možná i peníze čas: četba zcela nevyhnutelná
Více3. Vědecké definice náboženství jako specifický způsob klasifikace 53
3. Vědecké definice náboženství jako specifický způsob klasifikace 3. Vědecké definice náboženství jako specifický způsob klasifikace 53 V jedné slavné pasáži svých Vyznání Aurelius Augustinus poukazuje
VíceRozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/
Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 Určeno pro Sekce Předmět Téma / kapitola Zpracoval (tým 1) 7. ročník základní
VíceISLÁM. Lucie Ložinská 9.A 2011/2012
ISLÁM Lucie Ložinská 9.A 2011/2012 Islám je monoteistické abrahámovské náboženství založené na učení proroka Muhammada, náboženského a politického vůdce působícího v 7. století. Slovo islám znamená podrobení
VíceSpirituální teologie PÍSMO JAKO SPIRITUALITA
Spirituální teologie PÍSMO JAKO SPIRITUALITA Spiritualita Spiritualita je docela módním pojmem. Různí lidé jí různé rozumějí a různě ji prezentují. Spiritualita už není spojována jen s religiozitou. Na
VíceKatechetika I. Katecheze jako iniciace a výchova víry
Katechetika I. Katecheze jako iniciace a výchova víry Katecheze jako iniciace a výchova víry Je možno vychovávat v oblasti víry? Výchova víry je termín nezvyklý. Víra je výsledkem setkání Boží milosti
VíceVíra a sekularizace VY_32_INOVACE_BEN38
Víra a sekularizace M g r. A L E N A B E N D O V Á, 2 0 1 2 Víra Je celková důvěra v nějakou osobu, instituci nebo nauku. Můžeme také mluvit o důvěře např. v poznatky nebo vzpomínky, v to, že nás neklamou
Více12. Křesťanství... 106 12.1 Místo křesťanství v současném světě... 106 12.2 Křesťanství na pozadí jiných náboženství... 107 12.
Obsah 1. Úvod.... 11 1.1 Situace oboru... 11 1.2 Místo této práce v oborové souvislosti... 12 1.3 Vztah k dosavadní literatuře... 13 1.4 Jaké cíle si klade tato práce?... 14 1.5 Poznámkový aparát a práce
VíceÚvod do sociální antropologie Esej. Vývoj přístupu antropologie ke studiu rituálu
Úvod do sociální antropologie Esej Vývoj přístupu antropologie ke studiu rituálu Aneta Gerlová učo 414953 29. 12. 2012 Úvod Rituály jsou prostředky, kterých využívá každá kultura na světě. Neexistuje mnoho
VíceSociologie náboženství sociologie a náboženství. PhDr. Eva Křížová, PhD.
Sociologie náboženství sociologie a náboženství PhDr. Eva Křížová, PhD. Co je náboženství pro sociologa Společensko-kulturní výtvor/instituce, který odpovídá určité potřebě člověka o vysvětlení života
VícePsychologické základy vzdělávání dospělých
Psychologické základy vzdělávání dospělých PhDr. Antonín Indrák Mgr. Marta Kocvrlichová Úvod Tento studijní materiál vznikl jako stručný průvodce po některých základních tématech psychologie. Snažili jsme
VíceIslám VY_32_INOVACE_BEN35
Islám M g r. A L E N A B E N D O V Á, 2 0 1 2 Islám Monoteistické náboženství založené na učení proroka Muhammada, náboženského a politického vůdce působícího v 7. století. Islám znamená podrobení se či
VícePojem politika. POL104 Úvod do politologie
Pojem politika POL104 Úvod do politologie Co je politika (a je důležitá)? Jak se její vnímání měnilo v čase? Jaké jsou přístupy k politice? činnost státu činnost, která je spjata k věcem veřejným. Činnost,
VíceKoncept pragmatické víry v kontextu českého vězeňství
Koncept pragmatické víry v kontextu českého vězeňství Mgr. Lukáš Dirga Katedra sociologie, andragogiky a kulturní antropologie Univerzita Palackého v Olomouci doc.phdr. Jan Váně, Ph.D. Katedra sociologie,
VíceKřesťanství 2 VY_32_INOVACE_BEN33
Křesťanství 2 M g r. A L E N A B E N D O V Á, 2 0 1 2 Podoby náboženství 1. Katolicismus - nejrozšířenější skupinou v křesťanství. V nejširším smyslu slova sem patří všechny církve, které si nárokují všeobecnost,
VíceDějiny antropologického myšlení (Bi1221 Ekonomická a politická antropologie) podzim Antropologická archeologie
Antropologická archeologie 1 Procesuální archeologie 60. a 70, léta 20. století nová archeologie (USA); analytická archeologie (GB) L. R. Binford, D. L. Clarke, W. L. Rathje, I. Hodder 2 Lewis Roberts
VíceRLB 266 Konce světa. Konce a začátky z hlediska New Age
RLB 266 Konce světa Konce a začátky z hlediska New Age Základní interpretační paradigmata: New Age jako pokračovatel či (pozdně)moderní podoba tzv. metafyzického náboženství (západního esoterismu) C. Albanese,
VíceSOC119 Úvod do sociologie pro nesociology. Povinné materiály z prezentací
SOC119 Úvod do sociologie pro nesociology Povinné materiály z prezentací Sociologie jako vědecká disciplína SOC119 Úvod do sociologie pro nesociology 29. září 2015 Sociální a sociologický problém Peter
VíceZdravotně sociální pracovník Bakalářské prezenční studium Test: Základy společenských věd 30 otázek za 30 bodů, časový limit 15 minut
Otázka 1 Co je to věcné břemeno: Zdravotně sociální pracovník Bakalářské prezenční studium Test: Základy společenských věd 30 otázek za 30 bodů, časový limit 15 minut a. Závada movité věci, která zakládá
Vícepřírodní (kmenové) náboženství šamana
Světová náboženství Úvod již pravěcí lidé uctívali přírodní živly, zvířata i totemy jako božstva dodnes žijí ve světě kmeny, které vyznávají přírodní (kmenové) náboženství (důležitá postava šamana) náboženství
VíceSubkultury mládeže Kultura specifický lidský způsob organizace, uskutečňování a rozvoj činnosti, který je zpředmětněný (objektivizovaný) v materiálních i nemateriálních výsledcích
Více- je chápána ve své zásadní odlišnosti od přírody (dokonce jako opak přírody) - o kultuře můžeme hovořit jen ve vztahu k člověku a ke společnosti
Otázka: Kultura jako způsob života Předmět: Základy společenských věd Přidal(a): Fijalka Kultura: - všechny lidské materiální a duchovní výtvory a též sociálně zakotvené vnímání a jednání, které si lidé
VíceMonoteistické náboženství Náboženství knihy Vznik náboženství v souvislosti s prorokem Mohamedem (7. st. n. l.) podle muslimů je toto náboženství
Islám Monoteistické náboženství Náboženství knihy Vznik náboženství v souvislosti s prorokem Mohamedem (7. st. n. l.) podle muslimů je toto náboženství starší (návaznost na židovskou tradici). Proroci
VíceVymezení pojmu komunikace
SOCIÁLNÍ KOMUNIKACE Vymezení pojmu komunikace Nejen řeč, nýbrž všechno chování je komunikací a každá komunikace ovlivňuje chování (Watzlavik 1969). Komunikaci vždy spoluvytváříme, ovlivňujeme a přispíváme
VíceMultikulturní ošetřovatelství 2
Multikulturní ošetřovatelství 2 Studijní opora Mgr. Kateřina Mařanová Liberec 2014 Cíle předmětu Předmět navazuje na znalosti studentů získané v rámci předmětu Multikulturní ošetřovatelství 1. Cílem předmětu
VíceSVĚTOVÁ NÁBOŽENSTVÍ II.
Pracovní list 02-04 SVĚTOVÁ NÁBOŽENSTVÍ II. Úkol č. 1: Otázky 1. Které ze světových náboženství je nábožensko filozofickým systémem? 2. Judaismus, křesťanství, islám, hinduismus, buddhismus, taoismus -
VíceRELIGIOZITA Náčrt operacionálního schématu Seminární práce předmětu Výzkum veřejného mínění II
RELIGIOZITA Náčrt operacionálního schématu Seminární práce předmětu Výzkum veřejného mínění II Karolína Kučerová Masová komunikace IV, LS 2001/2002 2 Náboženství je v nejobecnějším slova smyslu definováno
VíceZákladní škola a Mateřská škola Třemešná 793 82 Třemešná 341 tel: 554 652 218 IČ: 00852538
Jazyk a jazyková komunikace Charakteristika vzdělávací oblasti Vzdělávací obsah vzdělávacího oboru Český jazyk a literatura má komplexní charakter a pro přehlednost je rozdělen do tří složek: Komunikační
VíceKatechetika I. KATECHEZE SLUŽBA SLOVA, HLÁSÁNÍ KRISTA
Katechetika I. KATECHEZE SLUŽBA SLOVA, HLÁSÁNÍ KRISTA Katecheze a služba slova otevřené problémy Katecheze a Boží slovo Antropologická katecheze? Katecheze ve službě inkulturace Požadavek úplnosti pravd
VíceSociální skupiny. Sociální kategorie a sociální agregáty. Sociální skupiny. Socializace ze sociologického hlediska. Hodnoty a normy.
Sociální skupiny Sociální kategorie a sociální agregáty. Sociální skupiny. Socializace ze sociologického hlediska. Hodnoty a normy. PSS9új 1 Sociální kategorie seskupení většího počtu osob, které mají
VíceÚrovně identity. Poznámky k psychologii duchovního života
Úrovně identity Poznámky k psychologii duchovního života Základní předpoklad: každá lidská bytost má potřebu mít pozitivní sebepojetí (identitu) není-li pocit inferiority vztahové komplikace I. úroveň
VícePolitická socializace
Politická socializace Charakteristika politické socializace Teorie politické socializace Psychologické teorie Stádia morálního usuzování Vzdělávání a politická socializace Charakteristika politické socializace
VíceDěti migrantů v monokulturní zemi. Gergõ Pulay
Leden 2007 Děti migrantů v monokulturní zemi Gergõ Pulay Recenze na jednu z nejzajímavějších knih, která v poslední době vyšla v Maďarsku o migraci. Zabývá se druhou generací migrantů v Maďarsku. Recenze
VíceSociální konstrukce reality
www.fss.muni.cz Sociální konstrukce reality Tomáš Doseděl dotomas@mail.muni.cz Jak se hraje král? https://www.youtube.com/watch?v=0ntp JG9tUBs https://youtu.be/tysypswd-8e?t=1m35s Jak se hraje král? Král
VíceKoncepční modely a teorie v ošetřovatelství
Certifikovaný kurz: Mentor klinické praxe ošetřovatelství a porodní asistence (2017) Repetitorium teorie ošetřovatelství Koncepční modely a teorie v ošetřovatelství Mgr. Martin Krause, DiS. martin.krause@tul.cz
VíceKlára pomáhá z. s. pomoc pozůstalým. čas truchlení, rozloučení, smíření a pokračování v životě
Klára pomáhá z. s. pomoc pozůstalým čas truchlení, rozloučení, smíření a pokračování v životě ... příběh Klára * 26.12. 2003 + 4. 6. 2009 Klára pomáhá, o.s. pomoc pečujícím * 6.12. 2012 Klára pomáhá z.s.
VíceTest základů společenských věd bakalářský obor Zdravotně sociální pracovník v prezenční formě
Test základů společenských věd bakalářský obor Zdravotně sociální pracovník v prezenční formě Otázka 1 Jan Patočka je představitelem: a. pragmatismu b. existencialismu c. fenomenologie Otázka 2 Korán a
VíceCo jsou uměnovědná studia? Úvod do uměnovědných studií
Co jsou uměnovědná studia? Úvod do uměnovědných studií Požadavky Zpracovat slovníkové heslo z minimálně 2 různých zdrojů Umělecké dílo; Otevřené dílo; Mimoumělecké estetično; Funkce umění; Umělecká hodnota;
VíceKatechetika I. KŘESTNÍ KATECHUMENÁT: ZDROJ INSPIRACE PRO KATECHEZI V CÍRKVI
Katechetika I. KŘESTNÍ KATECHUMENÁT: ZDROJ INSPIRACE PRO KATECHEZI V CÍRKVI Inspirace katecheze prvky katechumenátu Poslání k národům = vzor veškeré misijní činnosti církve, křestní katechumenát, který
VíceAntropologický pohled na rituál v proměnách času
Antropologický pohled na rituál v proměnách času Svou esej zaměřím na téma rituál, přičemž se budu zabývat hlavně tím, jak se vyvíjel přístup antropologie ke studiu tohoto obtížně uchopitelného jevu. Nejprve
VíceJZ Asie kolébka tří náboženství
JZ Asie kolébka tří náboženství Základní škola a Mateřská škola, Otnice, okres Vyškov Mgr. Vojáčková Ludmila Číslo a název klíčové aktivity: III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Interní
VíceNásilí odůvodňované náboženstvím
Násilí odůvodňované náboženstvím ( náboženský terorismus ) Mgr. Jan PACNER Pojmy terorismus a náboženství mnoho definic, např.: Terorismus - ničivé skutky páchané veřejně a bez jasného vojenského účelu
VíceSrovnání přístupu M. Harnera, J. Frazera, V. Turnera a E. Evanse-Pritcharda ke studiu náboženství
Masarykova univerzita Katedra Sociologie Obor Sociální antropologie Kurz Seminář k Úvodu do sociální antropologie Srovnání přístupu M. Harnera, J. Frazera, V. Turnera a E. Evanse-Pritcharda ke studiu náboženství
VíceObsah. Základy. Předmluva... 6 Úvod Principy...22 Tvar...52 Barva...58 Materiály...70 Funkce...76 Praxe...82
Obsah Předmluva... 6 Úvod... 8 Základy Principy...22 Tvar...52 Barva...58 Materiály...70 Funkce...76 Praxe...82 Dům a okolí Orientace...108 Prostředí...118 Místo...132 Město...144 Žít a pracovat podle
VícePC, dataprojektor, odborné publikace, dokumentární filmy, ukázky z hraných filmů
Předmět: Náplň: Třída: Počet hodin: Pomůcky: Základy společenských věd (ZSV) Filozofie, etika 4. ročník a oktáva 2 hodiny týdně PC, dataprojektor, odborné publikace, dokumentární filmy, ukázky z hraných
VícePŘEDMLUVA 5 ZÁKLADNÍ OTÁZKY 1. CO ZNAMENÁ ODPOVĚDNOST? 8
218 ZÁKLADNÍ OTÁZKY KŘESŤANSKÉ ETIKY OBSAH PŘEDMLUVA 5 ZÁKLADNÍ OTÁZKY 1. CO ZNAMENÁ ODPOVĚDNOST? 8 1. Programové slovo současného vědeckého diskurzu i běžného jazykového úzu............................
VíceTémata ze SVS ke zpracování
Témata ze SVS ke zpracování Psychologie. Člověk jako jedinec: Psychologie osobnosti Vývojová psychologie (etapy lidského života od prenatálního období až po smrt, vč. porodu) Učení, rozvoj osobnosti, sebevýchova
VíceTVORBA A REALIZACE VEŘEJNÉ POLITIKY KOMUNIKACE A KOMUNIKAČNÍ PROCESY
TVORBA A REALIZACE VEŘEJNÉ POLITIKY KOMUNIKACE A KOMUNIKAČNÍ PROCESY KOMUNIKACE proces při němž jsou sdělovány informace sdělení, sdílení, spojování společná účast: základ veškerých vztahů mezi lidmi,
VíceRELIGIONISTIKA představení oboru RELIGIONISTIKA JAKO VĚDA, NÁBOŽENSTVÍ JAKO JEJÍ PŘEDMĚT, STUDIJNÍ LITERATURA
RELIGIONISTIKA představení oboru RELIGIONISTIKA JAKO VĚDA, NÁBOŽENSTVÍ JAKO JEJÍ PŘEDMĚT, STUDIJNÍ LITERATURA Představení oboru Religionistika, dříve srovnávací věda náboženská Teologie vědecké promyšlení
VíceETIKA. Benedictus de SPINOZA
ETIKA Benedictus de SPINOZA Ukázka knihy z internetového knihkupectví www.kosmas.cz Benedictus de Spinoza ETIKA ETIKA Benedictus de SPINOZA ETIKA Translation Karel Hubka, 1977 Czech edition dybbuk, 2004
VíceRENESANCE A OSVÍCENSTVÍ
RENESANCE A OSVÍCENSTVÍ pracovní list Mgr. Michaela Holubová Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Mgr. Michaela Holubová. RENESANCE A VĚK ROZUMU Renesance kulturní znovuzrození
VíceVLIV PODNIKOVÉ KULTURY
VLIV PODNIKOVÉ KULTURY NA PRACOVNÍ SPOKOJENOST A EMOCIONÁLNÍ POHODU ZAMĚSTNANCŮ 1 Ing. Luiza Šeďa Tadevosyanová OSNOVA I. Teoretická část Základní pojmy Vliv podnikové kultury na organizaci Funkce podnikové
VíceMožný vliv náboženského vyznání na demografickou reprodukci
Možný vliv náboženského vyznání na demografickou reprodukci Mgr. Daniela Boďová 1 Daniela.Bodova@seznam.cz 2. ročník doktorského studia demografie Úvod Určitý vliv nezměřitelný Ostatní vlivy; individuální
VíceSOCIÁLNÍ KON SOCIÁL STRUKT NÍ KON IVISMU STRUKT
Vladan Hodulák SOCIÁLNÍ KONSTRUKTIVISMUS Anglická škola Od 60. let hlavně ve Velké Británii Střední proud mezi realismem a liberalismem Důraz na interpretativní přístup Představa mezinárodních vztahů Mezinárodní
VíceÚvod do teorií a metod sociální práce. Co je sociální práce a proč potřebuje teoretická východiska? Navrátil, Kříčková
Úvod do teorií a metod sociální práce Co je sociální práce a proč potřebuje teoretická východiska? Navrátil, Kříčková Vznik sociální práce Sociální práce, tak jak ji chápeme dnes, se vyvinula zejména v
VíceKam vedou hovory o kulturní rozmanitosti... ll
Obsah Kam vedou hovory o kulturní rozmanitosti....... ll Jeden svět nás a těch druhých... 12 Společenské vědy a politika na scéně... 14 Tolerance a hodnotová opora... 16 Obecné tendence a jejich rizika...
VíceVánoce a společnost. Rituály posvátné a všední.
Vánoce a společnost. Rituály posvátné a všední. Rituály Rituál (z lat. ritualis = obřadný) je způsob chování založený na pravidlech uchovávaných tradicí. Vyznačuje se vysokým symbolickým obsahem a transcendentním
VíceAlternativní religiozita a psychoterapie
Alternativní religiozita a psychoterapie 2010 předběžný rozvrh seminární práce 1. Úvod, spiritualita a psychoterapie, 25. února spiritualita v psychoterapii 2. Nové myšlení a techniky sebezlepšení 4. března
VícePřístup M. Harnera, J. Frazera, V. Turnera a E. Evanse-Pritcharda ke studiu náboženství
Andrea SLUŠTÍKOVÁ 357098 1. ročník Úvod Seminář k Úvodu do sociální antropologie Esej na téma Přístup M. Harnera, J. Frazera, V. Turnera a E. Evanse-Pritcharda ke studiu náboženství Náboženství je pojem,
VícePASTORAČNÍ PÉČE ve zdravotnictví. Marta Hošťálková
PASTORAČNÍ PÉČE ve zdravotnictví Marta Hošťálková Úvod total pain - tzv. celková bolest tělesná bolest spjata a vzájemně se ovlivňuje s bolestí v oblasti psychické, sociální i duchovní koncept celostní
VíceCZ.1.07/1.5.00/34.0301
Obchodní akademie a Jazyková škola s právem státní jazykové zkoušky Písek Pracovní list DUMu v rámci projektu Evropské peníze pro Obchodní akademii Písek", reg. č. CZ.1.07/1.5.00/34.0301 Číslo a název
VíceOTÁZKY KE STÁTNÍM ZÁVĚREČNÝM ZKOUŠKÁM
OTÁZKY KE STÁTNÍM ZÁVĚREČNÝM ZKOUŠKÁM Obor Pastorační a sociální práce Předmět TEOLOGIE A FILOSOFIE Studenti si vylosují dvě otázky, jednu z I. části souboru otázek z filosofie a teologie (ot.1-10), druhou
VíceKulturní odlišnosti a mezikulturní komunikace. Ondřej Částek
Kulturní odlišnosti a mezikulturní komunikace Ondřej Částek castek@econ.muni.cz 1 Co nás čeká Co je to kultura, jak ji definovat Prvky kultury Z čeho pramení kulturní odlišnosti Jak kulturu a její odlišnosti
VíceMODERNÍ PŘÍSTUPY K MANAGEMENTU
MLÁDKOVÁ Ludmila MODERNÍ PŘÍSTUPY K MANAGEMENTU Obsah Předmluva... VII 1. Znalostní pracovník... 1 1.1 Znalostní pracovník definice... 1 1.2 Charakteristické rysy znalostního pracovníka... 2 1.3 Rozdíl
VíceCSR = Etika + kultura +?
CSR = Etika + kultura +? Etika právnické osoby? Morálka je to co je, resp. představuje společenskou instituci složenou z množiny standardů a principů uznávaných členy dané kultury Etika teoretická reflexe
VíceIslám v České republice. Jana Virágová
Islám v České republice Jana Virágová http://www.dailymail.co.uk/news/article-1351251/number-british-muslims-double-5-5m-20-years.html Islám v českých zemích, ČSR, ČSSR nezprostředkované zkušenosti Rakousko-Uhersko:
VíceOrganizační kultura a řízení lidských zdrojů
Organizační kultura a řízení lidských zdrojů FIREMNÍ/ORGANIZAČNÍ KULTURA je souhrn představ, přístupů a hodnot ve firmě všeobecně sdílených a relativně dlouhodobě udržovaných. 1 Zákonitosti, které platí
VíceTento materiál byl vytvořen v rámci projektu Operačního programu
Tento materiál byl vytvořen v rámci projektu Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost Projekt MŠMT ČR EU PENÍZE ŠKOLÁM Číslo projektu CZ.1.07/1.4.00/21.3349 Název projektu I nejvyšší věž
VíceNěmecká klasická filosofie I. Německý idealismus: Johann Gottlieb Fichte Friedrich Wilhelm Joseph Schelling
Německá klasická filosofie I Německý idealismus: Johann Gottlieb Fichte Friedrich Wilhelm Joseph Schelling Dějinný kontext a charakteristika Jedná se o období přelomu 18. a 19. století a 1. poloviny 19.
VíceZáklady práva, 15. listopadu 2016
lidská lidská Univerzita Karlova Evangelická teologická fakulta Základy, 15. listopadu 2016 Pojem mezinárodního je soubor právních norem, které upravují vzájemné vztahy států a jiných subjektů mezinárodního
VíceFakulta humanitních studií
Fakulta humanitních studií Cesty k filosofii I, II Mgr. Richard Zika, Ph.D. Člověk a náboženství I, II Interpretování filosofických textů (Descartes, Hobbes, Anselm, Platón a další). Mgr. Ondřej Skripnik
Více= filozofická disciplína, zkoumá kategorii dobra a zákonitosti lidského chování a jednání
Otázka: Základní etické přístupy, dějiny etiky Předmět: Základy společenských věd Přidal(a): František Červinka Etika = filozofická disciplína, zkoumá kategorii dobra a zákonitosti lidského chování a jednání
VícePrávo jako norma, právo jako vztah Metodický list
Právo jako norma, právo jako vztah Metodický list práce s interaktivní tabulí a sešitem - právo a morálka, funkce práva, hierarchie práva námět na domácí přípravu nebo práci s internetem - křesťanské desatero,
VíceFilozofie křesťanského středověku. Dr. Hana Melounová
Filozofie křesťanského středověku Dr. Hana Melounová Středověk / 5. 15. st. n. l. / Křesťanství se utvářelo pod vlivem zjednodušené antické filozofie a židovského mesionaismu. Základní myšlenky už konec
VíceCentralizace a decentralizace. centralizace vedla ke vzniku dnešních národních států současný vývoj probíhá ve znamení decentralizace
Centralizace a decentralizace centralizace vedla ke vzniku dnešních národních států současný vývoj probíhá ve znamení decentralizace Budoucnost národních států? národní státy se v novověku staly univerzálními
VíceObecná a vývojová psychologie. Přednáška č. 1 Co je psychologie? Cíle psychologie. Základní psychologické směry.
Obecná a vývojová psychologie Přednáška č. 1 Co je psychologie? Cíle psychologie. Základní psychologické směry. Co je vlastně psychologie? Jak lze jednoduše a srozumitelně definovat psychologii? R. Atkinsonová
VíceProcesní přístup k projektům informačních systémů. RNDr. Vladimír Krajčík, Ph.D.
Procesní přístup k projektům informačních systémů RNDr. Vladimír Krajčík, Ph.D. Jaká byla moje cesta k zavedení a užití procesních prvků při řízení projektů veřejných informačních systémů se zaměřením
VíceTRANSDISCIPLINÁRNÍ DIDAKTIKA: O UČITELSKÉM SDÍLENÍ ZNALOSTÍ A ZVYŠOVÁNÍ KVALITY VÝUKY NAPŘÍČ OBORY
TRANSDISCIPLINÁRNÍ DIDAKTIKA: O UČITELSKÉM SDÍLENÍ ZNALOSTÍ A ZVYŠOVÁNÍ KVALITY VÝUKY NAPŘÍČ OBORY Pavel Pecina KNIHY S, J., J, T., N, P., K, P. Transdisciplinární didaktika: o učitelském sdílení znalostí
Více17. Výtvarná výchova
17. 202 Vzdělávací oblast: Vzdělávací obor: Vyučovací předmět: Charakteristika vyučovacího předmětu Vyučovací předmět výtvarná výchova patří do vzdělávací oblasti. Je zařazen do všech čtyř ročníků nižšího
VíceŽivot a vzdělání Sociologie Maxe Webera Teorie moci Shrnutí. MAX WEBER německý sociolog a ekonom
Život a vzdělání Sociologie Maxe Webera Teorie moci Shrnutí 21.4. 1864 Erfurt 14.6. 1920 Mnichov syn vysoce postaveného politika a asketické kalvinistky studoval práva v Heidelbergu a Berlíně zajímal se
VíceKonceptová analýza. Analýza obsahové transformace ve výuce a jejích strukturních opor obsahová jádra jádrové činnosti
Konceptová analýza Analýza obsahové transformace ve výuce a jejích strukturních opor obsahová jádra jádrové činnosti Jednotky transformace obsahu v učební situaci prekoncept / představa výraz koncept SITUACE
VíceKLASICKÉ MĚSTSKÉ TEORIE 19. STOLETÍ. Petra Puldová, Komunitní studie lokalit,
KLASICKÉ MĚSTSKÉ TEORIE 19. STOLETÍ Petra Puldová, Komunitní studie lokalit, 15.10.2008 Co se děje v 19. století? velké změny v 19. století industriální revoluce, urbanizace, rozvoj kapitalismu proměna
VíceZDROJE MRAVNÍHO VĚDĚNÍ V OBORU ETIKA PRO SOCIÁLNÍ PRÁCI
ZDROJE MRAVNÍHO VĚDĚNÍ V OBORU ETIKA PRO SOCIÁLNÍ PRÁCI ZDROJE MRAVNÍHO VĚDĚNÍ Pohledy z různých oborů Vývojová psychologie Legislativa (problém etiky a práva) Lidskoprávní přístup (etika a lidská práva)
VíceBuddhismus. M gr. A L E N A B E N D O V Á, VY_32_INOVACE_BEN25
Buddhismus M gr. A L E N A B E N D O V Á, 2 0 1 2 BUDDHISMUS Patří mezi nejstarší náboženství, vzniká v Asii. Od 19. století se šíří dále. Je historickou postavou. Narodil se zhruba v 5. století jako indický
VíceVEŘEJNÉ KNIHOVNY: tradiční místa občanského vzdělávání Jak využít tradici pro dnešní výzvy?
VEŘEJNÉ KNIHOVNY: tradiční místa občanského vzdělávání Jak využít tradici pro dnešní výzvy? KONFERENCE KNIHOVNY SOUČASNOSTI 2012 Pardubice, 13.9.2012 Mgr. Petr Čáp Občanské vzdělávání Demokracie se opírá
VíceVyužití indikátorů při hodnocení spravedlivosti vzdělávacích systémů
Využití indikátorů při hodnocení spravedlivosti vzdělávacích systémů Cyklus přednášek: Podněty pro pedagogický výzkum PdF MUNI v Brně, 13. 5. 2008 David Greger PedF UK v Praze Ústav výzkumu a rozvoje vzdělávání
VíceCo Vás čeká aneb přehled témat přednášek... Pavel Doulík, Úvod do pedagogiky 1
Co Vás čeká aneb přehled témat přednášek... Pavel Doulík, Úvod do pedagogiky 1 1. Pedagogika jako věda dělení, vývoj a současné postavení 2. Výchova, vychovatel a vychovávaný - základní činitelé výchovného
VíceMichal Hala. Radek Baloun
X. konference Rozvoj lidských zdrojů ve veřejné správě Proč a kdy realizovat personální audit? Michal Hala CORTIS Consulting, s.r.o. Radek Baloun INDRA Česká republika, s.r.o Obsah přednášky Metodický
VíceFrancouzská škola sociologie. MUDr. Mgr. Petra Elizabeth Teslíková
Francouzská škola sociologie MUDr. Mgr. Petra Elizabeth Teslíková Gymnázium a Střední odborná škola, Rokycany, Mládežníků 1115 Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0410 Číslo šablony: 18 Název materiálu:
VícePOLITICKÝ PROCES NA LOKÁLNÍ A REGIONÁLNÍ ÚROVNI
POLITICKÝ PROCES NA LOKÁLNÍ A REGIONÁLNÍ ÚROVNI Úskalí zkoumání lokálního a regionálního politického života mechanické přenášení poznatků z národní úrovně na úroveň regionální a lokální předčasné zobecňování
VíceDle Heideggera nestačí zkoumat jednolivá jsoucna, ale je třeba se ptát, co umožňuje existenci jsoucen tzn. zkoumat... bytí
Filozofie 06 Základní zadání k sérii otázek: V uvedených charakteristikách a tezích týkajících se moderní filosofie doplňte z nabízených adekvátní pojem, termín či slovo. Otázka číslo: 1 MARTIN HEIDEGGER
VíceČasy jsou přibližné - respektujeme zájem a aktivity dětí.
INDIVIDUELNÍ PÉČE- HRY KŘESŤANSKÝ KRUH SVAČINA POHYB-JÓGA MUZIKOTERAPIE POHYBOVÉ HRY ZÁJMOVÉ ČINNOSTI Časy jsou přibližné - respektujeme zájem a aktivity dětí. DĚTSKÉ CENTRUM SE HLÁSÍ K ALTERNATIVNÍMU
VíceObecná psychologie: základní pojmy
Obecná psychologie: základní pojmy ZS 2009/2010 Přednáška 1 Mgr. Ondřej Bezdíček Definice psychologie Je věda o chování a prožívání, o vědomých i mimovědomých oblastech lidské psychiky. Cíle psychologie
VícePřírodně - historická podmíněnost existence lidské společnosti. Kultura jako předpoklad přežití a vývoje společnosti
I. Základy lidské společnosti - dokončení II. Sociální vztahy a pospolitosti Rekapitulace Přírodně - historická podmíněnost existence lidské společnosti Základy lidské společnosti - dokončení Kultura jako
VíceTEORIE PRÁVA 12. SVĚTOVÉ PRÁVNÍ SYSTÉMY
TEORIE PRÁVA 12. SVĚTOVÉ PRÁVNÍ SYSTÉMY Mgr. Martin Kornel SVĚTOVÉ PRÁVNÍ SYSTÉMY - PŘEHLED Kontinentální právní systém Angloamerický právní systém Islámský právní systém Další právní systémy --------------
VíceROLE TEORIE V SOCIOLOGICKÉM STUDIU SEKULARIZACE ČESKÉ SPOLEČNOSTI
ROLE TEORIE V SOCIOLOGICKÉM STUDIU SEKULARIZACE ČESKÉ SPOLEČNOSTI ROMAN VIDO Katedra sociologie, FSS MU (vido@fss.muni.cz) Otázka Možného Jakou českou sociologickou knížku z poslední doby jste, pane kolego,
Více