MENDELOVA ZEMĚDĚLSKÁ A LESNICKÁ UNIVERZITA V BRNĚ

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "MENDELOVA ZEMĚDĚLSKÁ A LESNICKÁ UNIVERZITA V BRNĚ"

Transkript

1 MENDELOVA ZEMĚDĚLSKÁ A LESNICKÁ UNIVERZITA V BRNĚ Agronomická fakulta Ústav pěstování, šlechtění rostlin a rostlinolékařství MOŽNOSTI ZVÝŠENÍ OBSAHU NUTRIČNĚ VÝZNAMNÝCH LÁTEK V BRAMBORÁCH MILAN ČÍŽEK D i z e r t a č n í p r á c e Doktorský studijní program: P 4102 Fytotechnika Studijní obor: 4102V008 Speciální produkce rostlinná Školitel : doc.ing. Miroslav Jůzl, CSc. Školitel specialista: Havlíčkův Brod, 2009

2 Prohlášení o původu práce Prohlašuji, že jsem dizertační práci na téma Možnosti zvýšení obsahu nutričně významných látek v bramborách vypracoval samostatně a použil jen prameny, které cituji a uvádím v přiloženém seznamu literatury. V Havlíčkově Brodě, dne Podpis doktoranda...

3 Poděkování Rád bych touto cestou poděkoval doc. Ing. Miroslavu Jůzlovi, CSc., za odborné vedení v průběhu doktorandského studia a za cenné rady a připomínky při řešení dizertační práce. Dále děkuji všem kolegům z oddělení pěstebních technologií Výzkumného ústavu bramborářského v Havlíčkově Brodě a prof. Ing. Karlu Hamouzovi, CSc., z České zemědělské univerzity v Praze.

4 Dizertační práce čerpala z grantového projektu NAZV č.1g46058 s názvem Posílení konkurenceschopnosti pěstitelů brambor produkcí hlíz s vyšší spotřebitelskou jakostí.

5 OBSAH SUMMARY ÚVOD LITERÁRNÍ PŘEHLED Brambory význam Stolní hodnota brambor Kvalita konzumních brambor Chemické složení hlíz Rizikové látky v bramborách ANTIOXIDANTY Antioxidanty v bramborách Celková antioxidační aktivita brambor Celková antioxidační aktivita a metody jejího stanovení Metody stanovení antioxidační aktivity založené na eliminaci radikálů Metody hodnoticí eliminaci syntetických radikálů Metody hodnoticí eliminaci kyslíkových radikálů Metody hodnoticí eliminaci lipidové peroxidace Metody založené na hodnocení redoxních vlastností látek Metody chemické Elektrochemické metody POLYFENOLY Možnosti zvýšení obsahu polyfenolů v hlízách bramboru ASKORBOVÁ KYSELINA Možnosti zvýšení obsahu askorbové kyseliny v hlízách bramboru KAROTENOIDY Možnosti zvýšení obsahu karotenoidů v hlízách bramboru ANTHOKYANY Možnosti zvýšení obsahu anthokyanů v hlízách bramboru Současné využití a perspektivy odrůd brambor s modrou a červenou dužinou SELEN Možnosti zvýšení obsahu selenu v hlízách bramboru Ostatní antioxidanty CÍL PRÁCE... 28

6 4. MATERIÁL A METODIKA Vliv hnojení Vliv odrůdy Charakteristika odrůd Vliv stanoviště Vliv kuchyňské úpravy Analytické metody VÝSLEDKY A DISKUSE Vliv hnojení Vliv odrůdy Vliv stanoviště Vliv kuchyňské úpravy SOUHRN VÝSLEDKŮ ZÁVĚRY a DOPORUČENÍ PRO PRAXI SEZNAM LITERATURY PŘÍLOHY.. 79 Seznam zkratek.. 80 Seznam tabulek.. 81 Seznam obrázků. 84 ANOTACE 96

7 SUMMARY In addition to starch, proteins, reducing sugars, minerals, fats, vitamins we include antioxidants into nutritional substances present in potato tubers. Polyphenols and ascorbic acid are the most contained antioxidants of potato tubers. Further there are distributed carotenoids, alpha-tocopherol and in lesser amount selenium or alpha-lipoic acid. Many effects such as variety, year, stress factors, site, technology of growing, fertilization, culinary preparation etc. can act on antioxidant content in potato tubers. The aim of the thesis was to find possibilities, how to increase antioxidant content in potatoes (an effect of fertilization, genotype, site and manners of culinary preparation). A valuable knowledge of the thesis is the finding that high level of N fertilization (180 kg.ha -1 ) significantly reduces ascorbic acid content of potato tubers. In case of total polyphenols an interesting trend of decreased content of total polyphenols in potato tubers with increased K and Mg fertilization level (166 kg.ha -1 and 66 kg.ha -1, respectively) was also detected. On contrary, no suitable level or ratio of N, P, K and Mg nutrients was found, which would positively affect total polyphenol, ascorbic acid or carotenoid contents. In this case the results of the statistical assessment in trial variants only in part evidence the research hypothesis (potato fertilization level of N, P, K and Mg elements has an impact on polyphenol, ascorbic acid and carotenoid accumulation in tubers and a suitable rate of a nutrient or suitable ratio of any nutrients has a positive impact on increase of content of mentioned antioxidant substances). The results of the statistical assessment in trial variants indicated that various potato genotypes accumulate polyphenols, ascorbic acid and carotenoids with different intensities. It was shown that we can find possibilities for increasing the content of mentioned antioxidant substances by a selection of a suitable genotype within traditional yellow-fleshed potato varieties; however, large possibilities for increasing total polyphenol content could be especially found in purple- or red-fleshed varieties. Our results demonstrated 1,3 to 1,9-times higher content of total polyphenols and 2,1 to 4-times higher antioxidant activity in these varieties. It was evidenced that different site conditions (altitude, annual mean temperature, annual mean rainfall, production region, kind of soil, soil type and soil nutrient supply) in potato growing influence ascorbic acid, total polyphenol and carotenoid content in potato tubers. Particularly, in case of total polyphenols it was shown that high content of them (5,764

8 mg.g dry matter -1 and/or 5,414 mg.g dry matter -1 ) could be demonstrably obtained in conditions of temperature extremes (both high and low temperatures during growing season and temperature-related stress) in warm early potato-production regions and further in higher altitudes of fodder crop-production region. The results of statistical assessment demonstrated that culinary heating causes changes of total polyphenol and ascorbic acid content in the final product compared to original content of these substances in raw potatoes. A valuable finding could be derived that suitable manners of culinary heating increase total polyphenol content of the final product. Ascorbic acid content is mostly significantly decreased by heating; however losses could be significantly reduced by the manner of culinary preparation.

9 1. ÚVOD Brambor Solanum tuberosum L., druh rodu lilek (Solanum), čeledi lilkovité (Solanaceae) patří k celosvětově nejvýznamnějším plodinám (čtvrté místo na světě v celkové produkci). Ve světovém měřítku mají větší význam pro lidskou výživu pouze pšenice, rýže a kukuřice. Spotřeba brambor v ČR se podle různých pramenů pohybuje na úrovni 70 kg na osobu a rok. V České republice bohužel výměra brambor dlouhodobě klesá, v období let se pěstitelská plocha ustálila na 40 tis. ha s dosaženým průměrným výnosem 23,50 t.ha -1 a průměrnou celkovou produkcí 965 tis. t. V roce 2008 byly brambory v České republice osázeny celkem na ploše ha (dle ČSÚ, 1,1 % orné půdy). Ve srovnání s vyspělými evropskými pěstiteli brambor (Německo, Holandsko, Velká Británie, Francie, Belgie) dosahujeme pouze 55,8 % jejich výnosové úrovně, produkce brambor v České republice tvoří pouze 1,5 % celkové produkce EU-27. Největšího podílu dosahují brambory konzumní, které dále dělíme na brambory konzumní rané, pěstované v Polabí a na Jižní Moravě, a konzumní brambory ostatní pěstované v tradičních bramborářských oblastech (Českomoravská vrchovina). Kromě toho jsou pěstovány brambory určené pro výrobu škrobu a tzv. množitelské porosty, určené k produkci sadby brambor. K tomu je nutné připočítat produkci zahrádkářů, samozásobitelů, která tvoří zhruba % celkové produkce brambor v ČR. Brambory jsou nejlepším potravinovým koncentrátem a zároveň levným zdrojem energie a nutričně významných látek. Jsou bohaté na minerály, vitamíny, bílkoviny a jsou téměř bez tuku. V bramborové hlíze existuje řada látek (kalorických i nekalorických), které mají význam z hlediska fyziologie výživy vytvářejí nutriční hodnotu brambor. Tyto látky mají často význam i jako sloučeniny, které se podílejí na konečné chuti a vůni hotového produktu. Do kategorie látek kalorických náleží škrob, dusíkaté látky a tuk. Nekalorické látky je možno dělit na: a) látky v hlíze přítomné, často balastní, mající svůj význam, avšak z hlediska vůně a chuti bezvýznamné, b) látky pochutinové, které mohou mít vedle své účinnosti na vůni a chuť i další význam, a to z hlediska nutričního. Do první skupiny patří polysacharidy (mimo škrobu), vitamíny, enzymy a barviva, do skupiny pochutinových látek se pak řadí cukry, minerální látky, organické kyseliny, aromatické látky, fenoly a glykosidy. Obecně je možno konstatovat, že ostrá hranice mezi jednotlivými látkami nebo jejich skupinami je velmi těžko rozlišitelná (MÍČA, 1995).

10 Jakost, konkrétně hlíz bramboru a výrobků z brambor, ovlivňují látky v pořadí, jak jsou uvedeny. Z chemických látek jde jednak o látky s pozitivním vlivem, které mohou přispívat ke zvýšení nutriční jakosti některých potravin, jako jsou např. vitaminy, vláknina, antioxidanty, vápník a draslík, hořčík, selen, apod. Z látek s negativním vlivem na jakost potraviny nebo suroviny lze jmenovat především cizorodé látky, např. rezidua pesticidů, polychlorované bifenyly (PCB), dusičnany, dále i stopová množství rizikových prvků mj. těžkých kovů, např. kadmia, manganu, molybdenu, zinku, arsenu, berylia a stopové obsahy organických látek výrazně ohrožujících zdraví konzumenta (CELBA et al., 2001). Mezi nutričně významnými látkami zaujímají významné místo antioxidanty. Jedním z nejbohatších zdrojů antioxidantů z hlediska jejich zastoupení v lidské výživě jsou bramborové hlízy (LACHMAN et al., 2000). Obsah antioxidantů v lidské výživě snižuje ve značné míře atherosklerotické procesy, inhibuje akumulaci cholesterolu v krevním séru a zvyšuje resistenci cévních stěn. Mnohé antioxidanty snižují riziko koronárních srdečních onemocnění a redukují volné radikály. Antioxidanty mohou zachycovat volné radikály předtím, než mohou škodit a mohou bránit rozšíření oxidačního poškození. Bylo zjištěno, že antioxidanty zpomalují, blokují nebo zabraňují oxidačním změnám látek v lidském těle a buňkách. Antioxidanty díky jejich chemické struktuře mohou být rozděleny na polyfenoly (flavonoidy, anthokyany a fenolkarboxylové kyseliny), karotenoidy (karoteny prekursory vitaminu A a xanthofyly) a tokoferoly (vitamin E). Silnou antioxidační aktivitu má také askorbová kyselina (vitamin C) a selen. Podle FRIEDMANA (1997), WEBERA a PUTZE (1999), MADERA a VODIČKOVÉ (1996) a LACHMANA (2005) se předpokládá, že obsah antioxidantů v hlízách bramboru je možné ovlivnit. Proto byly v letech založeny polní pokusy na několika stanovištích s cílem zjistit vliv hnojení, stanoviště, odrůdy a způsobu kuchyňské úpravy, na obsah vybraných antioxidantů askorbové kyseliny, polyfenolů a karotenoidů. Vzhledem k rozšíření odrůd brambor s barevnou slupkou i dužninou byl původní záměr rozšířen i na sledování obsahu anthokyanů a antioxidační aktivity hlíz.

11 2. LITERÁRNÍ PŘEHLED 2.1 Brambory - význam Brambory patří k nejvýznamnějším plodinám (čtvrté místo na světě v celkové produkci za kukuřicí, pšenicí a rýží), jsou nejlepším a nejlevnějším potravinovým koncentrátem a jsou potravou syticí a ochrannou. Ve výživě obyvatel plní především tři následující funkce: objemovou, kdy působí jako zátěž trávicího ústrojí, syticí svým obsahem sacharidické stavby a také ochrannou, kde působí obsah vitamínů a dělících látek (DIVIŠ, 2007). Brambory jsou potravinou, která představuje nejen syticí složku, ale pro dobrou stravitelnost a hodnotné živiny zaujímá vynikající postavení ve zdravotní profilaxi jako terapie. Lze je použít téměř ve všech formách diet, dokonce i v dietách pro alergiky (ULBRICHT, 2002). Brambory jsou zeleninou, jejíž nutriční hodnota je podceňována. Jsou zdrojem různých vitamínů, zejména vitamínu C a důležitých vitamínů skupiny B, jsou bohaté na minerály, jako draslík a železo, jsou zdrojem polyfenolů, které jsou významné pro zdraví apod. (LISTER, MUNRO, 2000) Stolní hodnota brambor K důležitým ukazatelům jakosti brambor patří stolní hodnota, tj. soubor znaků určujících konzumní upotřebitelnost (HAMOUZ et al., 1999). Stolní hodnota se stanoví smyslovým posouzením hlíz v syrovém stavu a po uvaření (degustační zkouška). V ČR se používají dva systémy jejího stanovení, při nichž se různým způsobem bodují v podstatě shodné ukazatele jakosti hlíz jako jsou barva dužniny, šedozelené zabarvení (čerstvě oloupaných hlíz), konzistence, struktura, moučnatost, vlhkost, chuť (chyba v chuti), tmavnutí po uvaření a stabilita kvality (PAZDERA et al., 2006). Každá odrůda brambor určená pro konzumní využití má geneticky danou určitou stolní hodnotu. Ta představuje souhrnné hodnocení bramborových hlíz po stránce chuťové, vzhledové i kuchyňského upotřebení. V konečném důsledku je vyjádřena varným typem. Stanovuje se tzv. varnou zkouškou, při které jsou hlavními hodnocenými vlastnostmi konzistence a moučnatost. Tyto vlastnosti jsou hodnoceny smyslově prostřednictvím degustátorů, v průběhu odrůdových zkoušek. Varný typ může být každý rok působením pěstitelských podmínek ovlivňován. Hlavní vliv na změnu (ANONYM, 2003) má především lokalita, projev ročníku, agrotechnické zásahy a hnojení (především dusíkem).

12 2.1.2 Kvalita konzumních brambor Kvalita brambor je většinou autorů (HAMOUZ, 1997; ZRŮST, VOKÁL, 1998; VOKÁL, 2007) posuzována jako soubor znaků či kritérií, které jsou vyžadovány od hlíz, určených ke konkrétnímu užití spotřebitelem (konzumentem či zpracovatelem). Vlastní kvalita je dělena na vnější a vnitřní. Mezi vnější kvalitativní znaky brambor jsou řazeny: velikost a tvar hlíz, vyrovnanost hlíz ve tvaru, barva a charakter slupky (její jemnost), hloubka oček, intenzita žlutého zabarvení dužniny, rozsah mechanického poškození, zelenání hlíz, hniloby, strupovitost aj. Vnitřní kvalitu konzumních brambor tvoří nutriční a zpracovatelská hodnota, jejichž podstatou je chemické složení hlíz, především obsah škrobu, bílkovin, vitaminu C, steroidních glykoalkaloidů, redukujících cukrů, dusičnanů, polyfenolových látek, karotenoidů, flavonoidů, anthokyanů a dalších. U nutriční hodnoty jde nejen o obsah látek v hlízách, ale také o jejich využitelnost ve stravě. Zpracovatelská hodnota je potom závislá na fyzikálně-chemickém projevu látek, obsažených v hlízách. Většina kvalitativních znaků bramborových hlíz je geneticky založena a odrůda je tak nositelem kvality. Podmínky prostředí mohou geneticky fixovaný potenciál kvality různě modifikovat, nicméně ne v takové míře, aby byl vliv odrůdy zcela překryt (BÁRTA et al., 2008) Chemické složení hlíz Bramborová hlíza průměrně obsahuje % sušiny, zbytek tvoří voda. Podstatnou část sušiny brambor tvoří škrob. Brambory odrůd určených pro konzumní účely ho obsahují % (i více), limitní hodnotou obsahu škrobu u brambor určených pro zpracovatelský průmysl je 18 % v čerstvé hmotě. Škrob plní v rostlinném organismu funkci hlavní zásobní látky, neboť je pohotovou zásobou glukózy (VELÍŠEK, 2002). V bramborových hlízách se kromě škrobu vyskytují další polysacharidy, které vytvářejí buněčné stěny a mezibuněčné složky. Tyto polysacharidy jsou označovány jako vláknina potravy (hrubá vláknina, celulóza, hemicelulózy, pentózany a pektin). Dusíkaté látky (hrubé bílkoviny) obsažené v bramborové hlíze představují jeden z nejvýznamnějších komplexů sloučenin. Spoluvytvářejí nutriční a kalorickou hodnotu bramborové hlízy. Obvykle je uváděna střední hodnota obsahu dusíkatých látek (hrubých bílkovin) 2 % v původní hmotě, tzn. kolem 10 % v sušině. Nebílkovinné dusíkaté látky jsou při 50 % zastoupení v obsahu celkových dusíkatých látek členěny na volné aminokyseliny (15 %), aminy, asparagin, glutamin (23 %) a ostatní dusíkaté látky (12 %). Tuky jsou obsaženy v hlízách ve velmi nízké koncentraci, přibližně 0,1 %

13 čerstvé hmoty, a jejich podíl na nutriční hodnotě je velmi malý. Nejvíc jich je obsaženo ve slupce (ZRŮST, 2004). Vitamíny patří mezi faktory, které řadí brambory mezi potraviny zvláštního významu. Nejdůležitější jsou vitamín C a některé ze skupiny vitamínů B: thiamin (vitamín B 1 ), riboflavin (vitamín B 2 ) a nikotinamid (vitamín PP, synonym pro vitamin B 3 ). V bramborách byly dále prokázány z vitamínů rozpustných v tucích karotenoidy (provitamíny A), tokoferol (vitamin E), vitamín K, z vitamínů rozpustných ve vodě, dále pyridoxin (vitamín B 6 ), kyselina pantotenová (vitamín B 5 ) a další. Značné výkyvy v obsahu vitamínů jsou způsobeny počasím a odrůdou bramboru. Vitamíny celkově jsou soustředěny více v dužnině hlíz, kolem cévních svazků, než pod slupkou (BROWN, 2004). Minerální látky v bramborové hlíze představují komplex mnoha prvků. Podobně jako ostatní látky jsou i minerální látky v hlíze nerovnoměrně rozloženy. Některé minerální látky jsou esenciálními katalyzátory metabolismu v rostlině, jiné jsou v hlízách přítomny jen proto, že byly přítomny v půdním roztoku s esenciálními prvky. Průměrný obsah minerálních látek v bramborových hlízách je 1,1 % (BÁRTA et al., 2008). Dále hlízy bramboru obsahují antioxidanty, organické kyseliny, aromatické látky, fenoly aj. Kromě nutričně významných obsahují brambory i látky nežádoucí, škodlivé, cizorodé a látky s negativním vlivem na jakost potraviny (STOREY et al., 2007) Rizikové látky v bramborách V některých případech je obtížné významně rozlišit pojmy nežádoucí, škodlivé a cizorodé látky. Lze je však shrnout pod pojem látky rizikové (JŮZL et al., 2008). Mezi hlavní obsahové látky brambor, které mají antinutriční charakter můžeme zařadit glykoalkaloidy a kalysteginy, zatímco ostatní nežádoucí látky jsou látkami cizorodými (těžké kovy, dusičnany, rezidua pesticidů, polychlorované bifenyly) nebo látky vznikající tepelnou úpravou, např. akrylamid. Obsah těchto látek je daný mnohými vnějšími i vnitřními faktory, jako jsou genotypové vlastnosti odrůdy, podmínky a způsob pěstování, sklizně a skladování, tepelné úpravy. Všechny tyto látky negativně ovlivňují jakost brambor a jejich obsah je nezbytné minimalizovat (STOREY et al., 2007). 2.2 Antioxidanty Přírodní antioxidanty přítomné v potravinách a dalším biologickém materiálu vyvolaly značný zájem díky jejich potenciálním nutričním a terapeutickým účinkům. Antioxidanty zastoupené v lidské výživě snižují ve značné míře aterosklerotické procesy, inhibují

14 akumulaci cholesterolu v krevním séru a zvyšují rezistenci cévních stěn. Mnohé antioxidanty snižují riziko koronárních srdečních onemocnění. Antioxidanty díky jejich chemické struktuře mohou být rozděleny na polyfenoly (flavonoidy, anthokyany, fenolkarboxylové kyseliny a kumariny), karotenoidy (karoteny prekursory vitaminu A a xanthofyly) a tokoferoly (vitamin E). Silnou antioxidační aktivitu má také askorbová kyselina (vitamin C) a selen. Tyto látky mohou zachycovat volné radikály předtím, než mohou škodit a mohou bránit rozšíření oxidačního poškození. Bylo zjištěno, že antioxidanty zpomalují, blokují nebo zabraňují oxidačním změnám látek v lidském těle a buňkách. (HAMOUZ et al., 2004) Antioxidanty v bramborách Hlízy brambor představují významný zdroj antioxidantů ve výživě lidí a z hlediska množství jejich konzumace mohou zaujímat přední místo mezi rostlinnými zemědělskými produkty zajišťujícími nezbytný denní příjem antioxidantů (AL-SAIKHAN et al., 1995). Mezi různými druhy zeleniny se hlízy bramboru podílí na zajištění průměrného denního příjmu polyfenolů 45 % díky vysoké úrovni spotřeby (17,8 mg GAE ekvivalentu kyseliny galové na den) ve Francii a zaujímají první místo před rajčaty (BRAT et al., 2006). Podobně VINSON (1996) uvádí, že mezi různými druhy ovoce a zeleniny se hlízy bramboru podílí na zajištění průměrného denního příjmu cca 64 mg polyfenolů na jednu osobu v USA a zaujímají druhé místo za rajčaty. Z antioxidantů obsahují nejvíce polyfenolů ( mg.kg -1 ) a askorbové kyseliny ( mg.kg -1 ). Z ostatních antioxidantů jsou zde zastoupeny karotenoidy (až 4 4,5 mg.kg -1 ), α-tokoferol (0,5 2,8 mg.kg -1 ) a v menším množství selen (0,01 mg.kg -1 ) či α-lipoová kyselina (STOREY et al., 2007). Hlízy brambor obsahují sekundární metabolity polyfenolické sloučeniny, které jsou substráty reakcí enzymového hnědnutí bramborových hlíz, objevujícího se při jejich loupání a krájení a které je umožněno působením polyfenoloxidas (JANG, SONG, 2004) Celková antioxidační aktivita brambor PELLEGRINI et al.(2003) uvádí obsahy fenolových látek a antioxidační kapacity v bramborových hlízách, zjištěných různými metodami v extraktu bramborových hlíz takto: FRAP 3,67 (mmol Fe 2+.kg -1 ), TRAP 0,85 (mmol Trolox.kg -1 ) a TEAC 0,80 (mmol Trolox.kg -1 ). LACHMAN a HAMOUZ (2004) uvádějí, že antioxidační kapacita červeně nebo modře zbarvených brambor je 2 3 x vyšší ve srovnání s bramborami se žlutou, resp. bílou dužninou hlíz. Vzhledem k tomu mohou tyto brambory představovat možnost zvýšení příspěvku brambor k podílu antioxidantů ve výživě lidí. Nelze předpokládat, že by tyto

15 odrůdy s barevnou dužninou mohly konkurovat tradičním odrůdám; v blízké budoucnosti by však mohly běžně zpestřovat i náš trh. BROWN et al. (2004) potvrdili měřením antioxidační aktivity (metodami ORAC a FRAP), že odrůdy brambor s hlízami s červenou nebo modrou dužninou měly výrazně vyšší antioxidační aktivitu než odrůdy s hlízami s bílou nebo žlutě zbarvenou dužninou, avšak hlízy s bílou dužninou rovněž vykazují antioxidační aktivitu v rozmezí troloxových ekvivalentů na kg čerstvé hmoty. Obsah látek v bramboru, které mohou působit jako antioxidanty v lidské výživě, není doceněn. Bramborové hlízy obsahují průměrně 20 mg.100 g -1 č.h. vitamínu C, který může odpovídat až za 13 % celkové antioxidační kapacity. Brambory by se měly považovat za zeleninu, která může mít v závislosti na složení dužniny vysokou antioxidační kapacitu (BROWN, 2005) Celková antioxidační aktivita a metody jejího stanovení Celková antioxidační aktivita (total antioxidant activity TAA) kvantifikuje kapacitu vzorku biologického materiálu eliminovat radikály (ARNAO, CANO, et al., 1999). Kromě pojmu antioxidační aktivita se používá označení antioxidační kapacita nebo potenciál, tzn. laboratorně stanovená vlastnost a biologicky interpretovaná kvalita potravin (BOYLE et al., 2000). Antioxidační aktivita potravin se často testuje paralelně několika různými metodami, což umožňuje její spolehlivější určení a dovoluje její detailnější a specifičtější charakterizování (BOYLE et al., 2000; ZLOCH et al., 2004). Obecně mohou být tyto metody kategorizovány do dvou skupin na metody hodnoticí schopnost eliminovat radikály a dále na metody posuzující redoxní vlastnosti látek Metody stanovení antioxidační aktivity založené na eliminaci radikálů Metody spočívají v hodnocení schopnosti vzorku vychytávat volné radikály. Radikály mohou být v reakční směsi generovány nebo jsou do reakční směsi přidávány. Z hlediska chemického jde o radikály kyslíkové (hydroxyl, peroxyl, superoxidový anion-radikál) nebo syntetické stabilní radikály (DPPH, ABTS.+, galvinoxyl). Zvláštní skupinu tvoří metody testující schopnost inhibovat nebo zpomalovat lipidovou peroxidaci (PAULOVÁ et al., 2004) Metody hodnoticí eliminaci syntetických radikálů Metoda používající ABTS (metoda TEAC) Je jednou z hlavních a nejpoužívanějších metod pro stanovení celkové antioxidační aktivity (total antioxidant activity TAA). Testuje schopnost vzorku či látek zhášet kation-

16 radikál ABTS.+. Je také označována jako metoda TEAC (Trolox equivalent antioxidant capacity RICE-EVANS et al., 1995), vzhledem k tomu, že výsledná antiradikálová aktivita vzorku je srovnávána s antiradikálovou aktivitou syntetické látky Troloxu. Pro čisté látky je TEAC definována jako milimolární koncentrace Troloxu vykazující stejnou antioxidační aktivitu, jako testovaná látka při koncentraci 1 mmol.l -1. Pro směsi TEAC udává koncentraci Troloxu (mmol.l -1 ), která se rovná antioxidační aktivitě vzorku (VERHAGEN, HAENEN et al., 1996). Metoda používající DPPH Tato metoda je považována za jednu ze základních metodik pro posouzení antiradikálové aktivity čistých látek i různých směsných vzorků. Spočívá v reakci testované látky se stabilním radikálem difenylpikrylhydrazylem DPPH. Při reakci dochází k redukci radikálu za vzniku DPPH-H (difenylpikrylhydrazin). Reakce je nejčastěji sledována spektrofotometricky. U směsných vzorků se radikálová aktivita někdy vyjadřuje v ekvivalentech askorbové kyseliny (DU TOIT, VOLSTEEDT at al., 2001) nebo v jednotkách standardu Troloxu (CHOI et al., 2000). Metoda je plně vyhovující jak z hlediska přesnosti výsledků, tak i ekonomického hlediska prováděných analýz antioxidační aktivity brambor (HAMOUZ, 2004). Metoda používající galvinoxyl Princip metody spočívá v redukci stabilního radikálu galvinoxylu látkami poskytujícími vodík, podobně jako při testu DPPH. Reakce se sleduje spektrofotometricky při vlnové délce 428 nm nebo na základě ESR (SHI et al., 2001). Využití jiných stabilních radikálů Pro hodnocení schopnosti látek poskytovat vodíkový atom nebo elektron, se používá také syntetický volný radikál Fremyho sůl (nitrosodisulfonan draselný), detekce a hodnocení reakce se provádí pomocí ESR (PEDERSEN et al., 2000) Metody hodnoticí eliminaci kyslíkových radikálů Metoda ORAC Při použití metody ORAC (oxygen radical absorbance capacity) se v testovaném systému generují kyslíkové radikály a hodnotí se schopnost testované látky zpomalit nebo zastavit radikálovou reakci (CAO, SOFIC et al., 1996). Detekce je založena na sledování

17 úbytku fluorescence ß-fykoerytrinu (ß-PE) po ataku radikály. Originální metoda ORAC, která používá jako sondu ß-PE (ORAC PE ), má široké využití a poskytuje významné informace o antioxidační kapacitě vzorků různého typu (CAO, SOFIC et al., 1997). Zavedením jiného typu fluorescenční sondy, a sice fluoresceinu (FL), se metodika (ORAC FL ) zpřesňuje. OU, HAMPSCH-WOODILL a PRIOR (2001) uvádějí, že metoda ORAC FL je exaktnější v důsledku přesného a jednoduchého reakčního mechanismu, který spočívá v klasickém přenosu vodíku. Metody založené na vychytávání OH-radikálů Při těchto metodách jsou OH-radikály generovány různými postupy Fentonovou reakcí (YOSHIOKA et al., 2001), UV fotolýzou peroxidu vodíku (HUSAIN, CILLARD, 1987), fotolýzou syntetických derivátů (MATSUGO, KAYAMORI et al., 1991). Detekce je založena na vychytávání radikálu látkami, jejichž reakční produkty lze snadno stanovit. Antioxidanty vychytávající OH snižují tvorbu těchto produktů. Metody založené na vychytávání superoxidového anion-radikálu K produkci radikálu je užívána např. neenzymová reakce 5-methylfenazinium-methylsulfátu a NADH (ROBAK, GRYGLEWSKI, 1988) nebo systém xanthin/xanthinoxidáza (LU, FOO, 2001). Vzniklý radikál redukuje nitrotetrazoliovou modř, detekce se provádí spektrofotometricky při nm. V testech UV může být nitrotetrazoliová modř nahrazena syntetickým formazanovým barvivem WST-1, které je vzhledem k rozpustnosti vhodnější pro provádění testu na mikrotitračních destičkách (WOOD et al., 2002) Metody hodnoticí eliminaci lipidové peroxidace Lipidová peroxidace vyvolaná volnými radikály je jedním z nejvýznamnějších patologických pochodů v organismu. Při studiu látek s antiradikálovými účinky se proto řada metod zaměřuje přímo na testování inhibičních účinků na lipidovou peroxidaci. K nejjednodušším testům patří metody založené na detekci produktů peroxidace linolové kyseliny. Jako iniciátor radikálové reakce je často užíván AAPH (RAPISARDA et al., 1999), produkty peroxidace jsou sledovány spektrofotometricky při 234 nm. Metoda je prováděna v řadě modifikací lišících se přípravou lipidové fáze a způsobem detekce (YEN, HSIEH, 1998).

18 Metody založené na hodnocení redoxních vlastností látek Neenzymové antioxidanty mohou být charakterizovány jako redukční činidla, která reagují s oxidanty, redukují je a tím je inaktivují. Z tohoto pohledu lze antioxidační aktivitu posuzovat na základě redukční schopnosti látky (PAULOVÁ et al., 2004) Metody chemické Metoda FRAP PEDERSEN et al. (2000) uvádí, že metoda FRAP je založena na principu redoxní reakce (ferric reducting antioxidant potential). Při této metodě redukují antioxidanty ze vzorku komplex Fe 3+ -2,4,6-tri(2-pyridyl-1,3,5-triazin) (Fe 3+ -TPTZ). Nárůst absorbance při 593 nm odpovídající množství komplexu Fe 2+ -TPTZ je mírou antioxidační aktivity vzorku. Metoda má své limity spočívající v tom, že měření probíhá při nefyziologicky nízké hodnotě ph (3,6), nejsou zachyceny s komplexem pomalu reagující polyfenolické látky a thioly, navíc vznikající Fe 2+ je in vivo jedním z reaktantů Fentonovy reakce. Metoda FRAP tak odráží pouze schopnost látek redukovat ion Fe 3+ a s celkovou antioxidační aktivitou vzorku nemusí pozitivně korelovat (OU, HUANG et al., 2002) Elektrochemické metody Cyklická voltametrie Redoxní vlastnosti látek je možno hodnotit cyklickou voltametrií, která indukuje schopnost látek odštěpovat elektrony (NAKAMURA et al., 1998). Při této metodě se na pracovní elektrodu vkládá potenciálový pulz s určitou rychlostí polarizace a současně se sledují proudové odezvy v roztoku studované látky. Získaný záznam zachycuje křivka tzv. cyklický voltamogram. Redukční schopnost látek se vyhodnocuje dvěma parametry, a to z potenciálu anodického oxidačního píku E A a jeho anodického proudu I A. Cyklická voltametrie je vhodná pro získání informace, zda látka je schopna snadno odevzdávat elektrony a poté je možné zvolit určitou metodu na stanovení antioxidační kapacity. HPLC metoda s elektrochemickou detekcí Elektroaktivní látky je možno velmi přesně a citlivě detegovat použitím amperometrických nebo coulochemických detektorů při analýze HPLC (HPLC-ECD). Při HPLC-ECD se na pracovní elektrodu detektoru vkládá určitý kladný potenciál. Pík látky se projeví pouze tehdy, je-li látka při tomto potenciálu oxidována. Hodnocení antioxidačních

19 vlastností látek pomocí HPLC-ECD koreluje s různými jinými metodami na testování celkové antioxidační aktivity látek, např. s metodou DPPH (PEYRAT-MAILLARD, BONELLY et al., 2000). 2.3 Polyfenoly Polyfenolické látky jsou sekundární rostlinné metabolity, které lze najít u četných rostlinných druhů včetně brambor. Polyfenoly mají vedle antioxidačních účinků i další zdraví prospěšné účinky, a to antikarcinogenní, antiglykemické, hypocholesterolemické a antimutagenní (AL-SAIKHAN et al., 1995; FRIEDMAN, 1997; JOHNSON, A. L., 2002). Např. CAMIRE et al. (1995) zjistili, že chlorogenová a další polyfenolické kyseliny inaktivují aflatoxin B1. Velmi pozitivní roli hrají polyfenoly též jako součást celkového obranného mechanismu rostliny proti některým chorobám a škůdcům (např. JOHNSTON, PEARCE, 1994). Polyfenolickým látkám u brambor však byla donedávna věnována pozornost pouze pro jejich spoluzodpovědnost za nežádoucí barevné změny dužniny (tmavnutí, šednutí) u syrových i vařených brambor. Od té doby, co byly uveřejněny poznatky o příznivých zdravotních účincích polyfenolů, začal se výzkum zabývat i zvyšováním jejich obsahu (FRIEDMAN, 1997). Barevným změnám dužniny lze částečně předcházet vhodnými opatřeními (která nesouvisejí s obsahem polyfenolů v hlízách) při pěstování, skladování, kuchyňské úpravě nebo zpracování. Mezi tato opatření patří inhibice enzymatického tmavnutí, využití inhibitorů polyfenoloxidasy s kyselinou citronovou (BUTA A MOLINE, 2001) a snížení aktivity polyfenoloxidasy loužením hlíz vodou po 3 min. při 100 C (MA et al., 1992). Proti tmavnutí působí též přirozené inhibitory obsažené v hlízách jako kyselina citronová (LESCZYNSKI, 2000) či askorbová kyselina (LACHMAN et al., 2000), jejíž obsah v hlízách lze ovlivnit. Perspektivně může problém tmavnutí dužniny vyřešit vyšlechtění odrůd (GMO) s potlačenou aktivitou polyfenoloxidasy, na jejichž vyšlechtění se pracuje. U vařených hlíz je prevencí tmavnutí konzumace hlíz bezprostředně připravených. Každý konzument se musí rozhodnout, zda s ohledem na reálný zdravotní přínos vysokého obsahu polyfenolických antioxidantů je ochoten tolerovat případné senzorické nedostatky (FRIEDMAN, 1997). Kyselina chlorogenová představuje v hlíze brambor 90 % obsahu celkových polyfenolových látek (LUGASI et al., 1999). Ty způsobují hnědé a modrošedé zabarvení produktů z brambor. Obsah kyseliny chlorogenové je významně závislý na odrůdě, projevil se i vliv ročníku, naopak nebyl potvrzen vliv stanoviště (DIVIŠ, 2007). V čerstvých bramborech

20 se obsah chlorogenové kyseliny např. pohybuje asi od 100 do 200 mg.kg -1. Vařené brambory obsahují jen asi 35 % tohoto množství, v pečených bramborách chlorogenová kyselina není přítomna vůbec (VELÍŠEK, 2002), REYES et al.(2005) uvádí obsah kyseliny chlorogenové u brambor s červeně a fialově zbarvenou dužninou v rozmezí mg.100 g -1 čerstvé hmoty. Dle LEWISE et al. (1998) je rozdílný také obsah kyseliny chlorogenové v dužnině ( mg.kg -1 čerstvé hmoty) a slupce bramborových hlíz ( mg.kg -1 ). REDDIVARI et al. (2007) uvádí, že hlavními identifikovanými polyfenoly byly kyselina chlorogenová, kyselina galová, katechin, kyselina kávová a malvidin-3-(pcoumarylrutinosid)-5-galaktosid. Chlorogenová kyselina tvořila % celkového obsahu polyfenolů, následoval katechin, kyselina galová a kávová (LEO et al., 2008). Výběry hlíz bramboru s fialovou dužninou měly nejvyšší antioxidační aktivitu i celkový obsah polyfenolů, následovaly výběry s červenou dužninou a žlutou dužninou. Výběry s podobnou barvou dužniny se průkazně nelišily z hlediska antioxidační aktivity, ani celkových polyfenolů. Mezi antioxidační aktivitou a celkovými polyfenoly byla zjištěna vysoce průkazná lineární korelace (LEO et al., 2008) Možnosti zvýšení obsahu polyfenolů v hlízách bramboru Podle údajů v literatuře mají největší vliv na obsah polyfenolů stresové faktory jako mechanické poškození hlíz, napadení patogena a působení světla na hlízy (FRIEDMAN, 1997). Z faktorů, které lze využít, můžeme obsah polyfenolů pravděpodobně kladně ovlivnit: výběrem vhodných odrůd značné rozdíly v obsahu polyfenolů mezi odrůdami uvádějí ZGÓRSKA, FRYDECKA - MAZURCZYK (2000); HAMOUZ, LACHMAN (2003); REDDIVARI et al. (2007), výběrem stanoviště tj. vhodnou rajonizací (KALDY, LUNCH, 1983), přičemž vyšší obsahy polyfenolů byly zjištěny v drsnějších klimatických podmínkách (HAMOUZ et al., 2000, 2003); REDDIVARI et al. (2007) uvádí statisticky průkazné rozdíly mezi lokalitami, skladováním (HAJŠLOVÁ et al., 2005), vhodným poměrem N a K hnojení RADI et al. (2003) uvádí nárůst obsahu fenolických sloučenin v ovoci po nárůstu dávky draslíku z 60 na 120 kg.ha -1 a poklesu dávky dusíku ze 150 na 80 kg N.ha -1,

21 snížením ztrát polyfenolů vhodnou kuchyňskou úpravou hlíz (DAO, FRIEDMAN, 1994), výběrem technologie pěstování brambor při použití ekologického (organického) způsobu pěstování brambor je obsah celkových polyfenolů vyšší, než u konvenční technologie (HAMOUZ et al., 1997). 2.4 Askorbová kyselina Askorbová kyselina obsažená v hlízách přitahuje pozornost, jako důležitý zdroj vitamínu C v lidské výživě s význačnou fyziologickou účinností, například jako antiskorbutický faktor a v poslední době jako jeden z význačných přírodních antioxidantů (WEBER, PUTZ, 1999), dále jako přirozený inhibitor enzymového šednutí brambor (DELGADO, PAWELZIK, 1999). Redukuje primární produkty oxidace, o-chinony zpět na o-difenoly a sama je kvantitativně oxidována na dehydroaskorbovou kyselinu. Askorbová kyselina také inhibuje bramborovou polyfenoloxidásu (PPO) přímo blokováním atomu mědi v aktivním centru enzymu. Askorbová kyselina je významná vzhledem ke svému obsahu v hlízách a podílu konzumovaných brambor v lidské výživě jako důležitý zdroj vitaminu C. LOVE, PAVEK (2008) ji hodnotí jako rozhodující živinu lidské potravy. Brambory jsou velmi bohaté na askorbovou kyselinu obsahují mg.kg -1 čerstvé hmoty. DUKE (1992); ALFAWAZ (2003) uvádějí průměrný obsah 115,3 187,8 mg.kg -1 čerstvé hmoty. Dokonce i ve vařených hlízách brambor zůstává průměrně 130 mg askorbové kyseliny v kilogramu a v bramborách pečených v mikrovlnné troubě 151 mg v kilogramu (USDA Nutrient Database for Standard Reference Release, 1998). GRAHAM, STEVENSON (1997) rozlišují TAA (total ascorbic acid), AA (ascorbic acid) a DHAA (dehydroascorbic acid) a uvádějí, že obsah askorbové kyseliny klesá při ozařování, vaření a skladování brambor. Podobně DAVIES et al. (2002) uvádí obsah askorbové kyseliny v čerstvých hlízách bramboru 500 mg.kg -1, ale její obsah rapidně klesá během chladného skladování. Nejvyšší obsah askorbové kyseliny je ve středních hlízách bramboru, nejmenší pak v malých hlízách bramboru (KOLBE, STEPHAN-BECKMANN, 1997). LOVE a PAVEK (2008) hodnotí brambory jako důležitý zdroj vitamínu C vzhledem k poměrně vysokému obsahu, možnosti skladování a dostupnosti. Denní doporučená dávka pro dospělé je mg, v USA a v Evropě se průměrný denní příjem pohybuje v rozmezí mg, naopak v rozvojových zemích je nižší než 8,2 mg na osobu a den. V porovnání se zeleninou a ovocem mají

22 brambory průměrný až nižší obsah vitamínu C, ale vzhledem ke spotřebovanému množství brambor jsou brambory jedním z hlavních zdrojů vitamínu C v lidské výživě Možnosti zvýšení obsahu askorbové kyseliny v hlízách bramboru Je předpoklad, že obsah askorbové kyseliny je možné kladně ovlivnit: výběrem vhodných odrůd, mezi nimiž jsou značné rozdíly i z hlediska jejího úbytku při skladování (WEBER, PUTZ, 1999; ROGOZINSKA, 2000; DALE et al., 2003; LOVE, PAVEK, 2008), hnojením N, P, K, Mg hnojivy příznivý vliv na obsah kyseliny askorbové mělo hnojení draslíkem ve formě K 2 SO 4, fosforem, hořčíkem a bórem (negativní působení KCl a dusíkatého hnojení) v pokusech NOWACKÉHO et al. (2000) a MONDYHO a MUNSHIHO (1993). LEE SEUNG A KADER ADEL (2000) uvádějí, že vysoké dávky dusíku snižují obsah vitaminu C u mnoha druhů ovoce a zeleniny. CIVIC (2002) uvádí, že hnojení NPK nemělo průkazný vliv na obsah kyseliny askorbové u brambor, naproti tomu Mg průkazně zvýšilo obsah kyseliny askorbové. použitou technologií pěstování příznivý vliv na obsah askorbové kyseliny mělo použití ekologické (organické) technologie pěstování brambor oproti konvenční technologii (HAJŠLOVÁ et al., 2005; SCHULZOVÁ et al., 1999; LEHOCKA, KOVAC, 2001; LOVE, PAVEK, 2008), způsobem kuchyňské úpravy ztráty askorbové kyseliny jsou podle poznatků WEBERA a PUTZE (1999) a HAASE (2003) ovlivněny způsobem kuchyňské úpravy brambor, výběrem pozemku obsah askorbové kyseliny byl při sklizni brambor vyšší na písčitých než na hlinitých půdách (LOVE, PAVEK, 2008), aplikací fungicidů (ZARZECKA, 2003), respektive herbicidů (ROGOZINSKA, 2000) lze zvýšit obsah askorbové kyseliny v bramborách. 2.5 Karotenoidy V dužnině všech bramborových hlíz se vyskytují rostlinné pigmenty, které jsou nositeli zbarvení brambor karotenoidy. Obsahy uváděné v literatuře se pohybují od 50 až 100 µg.100 g -1 čerstvé hmoty u odrůd s bílou dužninou, do 2000 µg.100 g -1 č.h. u odrůd se sytě žlutou až oranžovou dužninou. Karotenoidy v hlízách jsou především xantofyly lutein,

23 zeaxanthin a violaxanthin. Je zde pouze stopové množství alfa- nebo beta-karotenu, což znamená, že brambory nejsou zdrojem karotenů provitamínu A (BROWN, 2005). U brambor s celkovými karotenoidy v rozmezí µg.100 g -1 č.h. vykázal lipofilní extrakt z dužniny hlíz hodnoty ORAC (oxygen radical absorbance capacity) od 4,6 do 15,3 nmolů ekvivalentů alfa-tokoferolu na 100 g č.h.. Pigmenty ze skupiny karotenoidů jsou nositelem žlutého zbarvení dužniny hlíz brambor. Některé karotenoidy jsou prekursory vitamínu A (nejznámější je beta-karoten). Převážná většina karotenoidů však provitamínovou aktivitu vitamínu A nemá a až do nedávné doby byly proto považovány za nutričně bezvýznamné a při hodnocení kvality hlíz byly chápány jen jako estetický parametr. Během posledního desetiletí byl však názor na nutriční význam těchto karotenoidů zásadně přehodnocen. Jednoznačně se totiž prokázalo, že všechny karotenoidy jsou účinnými antioxidanty a u některých z nich byl v této souvislosti prokázán příznivý účinek na prevenci vzniku rakoviny (MADER, VODIČKOVÁ, 1996). Informace o obsahu karotenoidů v hlízách českých odrůd brambor i údaje ve světové literatuře jsou velmi řídké. VAN DOKKUM et al.(1990) uvádějí pro celkový obsah karotenoidů průměrnou hodnotu 0,75 mg.kg -1 č.h., MADER A VODIČKOVÁ (1996) stanovili celkový obsah karotenoidů v 35 českých odrůdách brambor v rozmezí 0,16 až 6,36 mg.kg -1 č.h. a průměrnou hodnotu 1,94 mg.kg -1 č.h.. BREITHAUT A BAMEDI (2002) uvádějí celkovou koncentraci čtyř hlavních karotenoidů (violaxantin, antheraxanthin, lutein a zeaxanthin) 1,75 mg.kg -1 č.h.. DUCREUX et al. (2004) srovnává koncentraci karotenoidů u Solanum tuberosum L. (5,6 mg.kg -1 suché hmoty) a Solanum phureja L. (20 mg.kg -1 suché hmoty). NESTERENKO et al. (2003) uvádí sedm hlavních karotenoidů, identifikovaných v 19 genotypech bramboru violaxanthin, lutein (19,8 119,0 µg. 100 g -1 č.h.), které jsou hlavní, dále neoxanthin a antheraxanthin, ß-cryptoaxanthin, zeaxanthin a ß-karoten. Podle REDDIVARIHO et al. (2007) jsou hlavními karotenoidy lutein a violaxanthin a genotypy bramboru se statisticky průkazně liší v jejich obsahu Možnosti zvýšení obsahu karotenoidů v hlízách bramboru V případě karotenoidů je předpoklad, že jejich obsah lze kladně ovlivnit výběrem odrůdy, což vyplývá z výsledků pokusů MADERA A VODIČKOVÉ (1996). Tito autoři uvádějí významný vliv odrůdy a ročníku na celkový obsah karotenoidů, když v pokusech zjistili hodnoty v rozmezí 0,16 6,36 mg.kg -1 č. h.. Podobně LACHMAN (2005) uvádí, že celkový obsah karotenoidů je vysoce závislý na dané odrůdě (nejvyšší obsahy byly nalezeny u odrůd Agria, Lipta, Albína, Svatava, Zlata, Korela, Tara, Nikola, Lukava a Karin). Obsah

24 karotenoidů je silně ovlivněn ročníkem, přičemž polorané odrůdy jsou více závislé ve srovnání s ranými odrůdami (LACHMAN, 2005). V literatuře jsem nenalezl údaje o vlivu jiných faktorů, ale vzhledem k významnému vlivu povětrnostních podmínek ročníku lze předpokládat i vliv stanoviště v případě značně rozdílných klimatických podmínek. 2.6 Anthokyany Další významnou skupinu antioxidantů představují přírodní barviva, anthokyany, která jsou nejvýznamnější skupinou přírodních barviv kromě chlorofylu. Jsou obsažena v odrůdách brambor s červenou a modrou dužninou hlíz (LACHMAN a HAMOUZ, 2004) a přispívají ke zdraví prospěšným komplexem látek chránících před oxidanty, volnými radikály a LDL cholesterolem pomocí různých mechanismů. V hlízách bramboru je obsaženo mg. kg -1 č.h., nebo mg. kg -1 č.h. anthokyanů, množství záleží na tom, zda je dužnina hlízy zbarvená úplně či částečně (BROWN et al., 2003). RODRIGUEZ-SAONA et al. (1998) uvádí obsah anthokyanů u hlíz bramboru s červenou dužninou mg. kg -1 č.h, přičemž pelargonidin je hlavním anthokyanem (asi 70 %). Hlízy bramboru s červenou nebo fialovou dužninou mají svou barvu podle anthokyanů. Pigmentována může být samotná slupka nebo může být částečně či úplně pigmentována i dužnina. Nejvíce anthokyanů je obsaženo v tenké fialové zóně v dužnině 5 10 mm od povrchu hlízy (FOSSEN et al., 2003; JANSEN et al., 2006). HUNG et al. (1997) uvádí, že hlavními antokyany obsaženými v peridermu hlíz jsou pelargonidin a peonidin. Celé hlízy se slupkou a úplnou pigmentací dužniny mohou obsahovat až 40 mg na 100 g č.h. celkových anthokyanů. Brambory s červenou dužninou mají acylované glykosidy pelargonidinu s malým množstvím petunidinu, zatímco hlízy s fialovou dužninou kromě toho obsahují acylované glykosidy malvidinu, petunidinu, peonidinu a cyanidinu (LEWIS et al., 1998). Hydrofilní antioxidační aktivita úplně pigmentovaných červených nebo fialových hlíz je srovnatelná s růžičkovou kapustou nebo špenátem. U červených nebo fialových hlíz s plnou pigmentací dužniny s hladinou celkových anthokyanů v rozmezí 9 38 mg.100 g -1 č.h., byly hodnoty ORAC 7,6 14,2 µmol. g -1 č.h. ekvivalentů Troloxu (BROWN et al., 2005). Bramborové hlízy s červeně nebo fialově až modře zbarvenou dužninou vykazují až 2,5 vyšší antioxidační aktivitu ve srovnání s hlízami žlutomasými (LACHMAN, 2005) Možnosti zvýšení obsahu anthokyanů v hlízách bramboru Možnost zvyšování obsahu anthokyanů zmiňuje REYES et al. (2004). V podmínkách dlouhého dne a chladnějších teplot Colorada byl obsah anthokyanů vyšší 2,5x než v oblastech

25 Texasu. LEWIS et al. (1999) uvádí, že obsah anthokyanů během chladného skladování (4 o C) v barevně zbarvených hlízách stoupá, zatímco u hlíz skladovaných při vyšších teplotách k tomuto zvýšení nedochází. Naproti tomu JANSEN a FLAMME (2006) uvádějí, že nezjistili průkazné změny v obsahu anthokyanů během skladování po dobu 135 dní. Podle HERRMANN et al. (2008) a HÜSING et al. (2008) nejsou zjišťovány rozdíly z hlediska vlivu pěstitelských systémů (ekologický/integrovaný) na obsah anthokyanů Současné využití a perspektivy odrůd brambor s modrou a červenou dužinou Hlízy brambor s červenou dužninou obsahují převážně 80 % acylovaných glykosidů pelargonidinu, zatímco hlízy s modrou dužninou obsahují kromě těchto glykosidů navíc acylované glykosidy petunidinu v poměru 2:1. Glykosidy peonidinu, petunidinu a malvidinu jsou hlavní anthokyanové glykosidy, které přispívají k antioxidačním vlastnostem hlíz brambor s barevnou dužninou, avšak mezi jednotlivými odrůdami jsou značné rozdíly v zastoupení glykosidů jednotlivých anthokyanidinů např. glykosidy pelargonidinu jsou zastoupeny hlavně v odrůdě Highland Burgundy Red, kyanidinu v British Columbia Blue, malvidinu v odrůdách Violette a Valfi, peonidinu v Shetland Black, petunidinu v Blaue St. Galler aj. (LACHMAN, 2008; HERRMANN et al., 2008). V současné době je k dispozici mnoho odrůd s hlízami se zbarvenou dužninou, např. Norland, Red Norland, Dark Red Norland, Congo, Blaue Hindelbank, All Blue, Red Pearl, Purple Peruvian, Russet Norkotah, Cranberry Red a další. Klony s červeně a modře zbarvenou dužninou mají často stejně zbarvenou slupku a tvorba těchto barviv je pravděpodobně řízena více geny. Rovněž u odrůd s hlízami s červeně, fialově a modře zbarvenou dužninou jsou obsaženy fenolické kyseliny chlorogenová (až 80 % celkových fenolických kyselin), kávová, protokatechová a p-kumarová. Bylo stanoveno, že existuje vysoká korelace mezi obsahem celkových polyfenolů a antioxidační kapacitou (R 2 = 0,879) a celkovým obsahem anthokyanů (R 2 = 0,910). Odrůdy s modrou dužninou se pěstují v Americe, v Austrálii i v některých evropských zemích, ale ve velmi malém množství, spíše jako delikatesa pro zpestření trhu. V poslední době jsou však dosti propagovány (např. v Kanadě), a to právě ze zdravotních důvodů. Protože se jedná o různé odrůdy s rozdílnými varnými vlastnostmi (s lojovatější či moučnatější konzistencí dužniny po uvaření), lze je využít do salátů, jako přílohu, ale některé jsou vhodné i na smažení hranolků nebo na bramborové kaše (HAMOUZ, LACHMAN, 2004).

26 2.7 Selen Selen je esenciální stopový prvek, který má zásadní význam pro lidské zdraví (DRALLE, 2005). Jako součást bílkovin a enzymů chrání buňku i celý organismus před oxidačním poškozením a z toho pramenícími nemocemi (STRATIL, 1993). Nedostatek selenu má za následek zvýšené riziko kardiovaskulárních chorob a rakoviny. Selen tak umožňuje člověku, ale i jiným organismům, žít v atmosféře obsahující kyslík. Ovlivňuje i metabolismus a toxicitu řady chemikálií, včetně léků. Snižuje například toxicitu rtuti, jejíž příjem je v potravě poměrně velký. Podle posledních studií (KVÍČALA et al., 2003, 2004) bylo zjištěno, že v případě vysokého nedostatku Se (vedle nedostatku jodu) mohou nastat závažné změny v regulaci organismu thyroideálními hormony (štítná žláza). Biochemický význam selenu nebyl dosud spolehlivě zcela objasněn (TŘEBICHAVSKÝ et al., 1998). Uvádí se, že potravou se získává pouze poloviční množství doporučené denní dávky, to znamená kolem 0,030 0,050 mg.den -1 oproti doporučeným 0,100 0,120 mg.den -1 (někteří autoři uvádějí dokonce 0,350 mg.den -1 ). Relativně dostatečné množství mezi plodinami představuje obsah selenu v bramborách (0,01 mg.kg -1 ) (DUGO et al., 2004). Průměrný denní příjem selenu na osobu je 29,72 µg a příspěvek brambor a dalších rostlinných plodin a zeleniny z tohoto celkového množství se odhaduje na 6,5 % (HLUŠEK, 2005) Možnosti zvýšení obsahu selenu v hlízách bramboru O problematice možnosti zvyšování obsahu selenu je prozatím publikováno velmi málo literárních údajů. Například POGGI et al. v roce 1999 zjistili, že aplikací roztoku (selenitan sodný, seleničitan sodný) s 50 g Se.ha -1, se zvýšil obsah Se v hlízách z 0,012 µg.g -1 na 0,060 µg.g -1 a aplikace 150 g Se.ha -1 zvýšila obsah dokonce na více než 0,1 µg.g -1. V našich podmínkách by to tak znamenalo zvýšení příjmu Se na 0,020 mg a to je více než polovina současného příjmu z potravin (z hlediska optima je to pětina), ovšem za předpokladu, že kulinářskými úpravami nedochází ke ztrátám. Opět POGGI et al.(2000, 2005) zvýšili obsah selenu v hlízách společnou aplikací selenu (roztok selenitanu a seleničitanu ve vodě) a huminových substancí. MUNSHI a MONDY v roce 1991 uvedli, že hnojením Se se obsah selenu v hlízách brambor zvýšil průkazně z 0,47 ppm na 0,93 ppm čerstvé hmoty. V roce 1992 uvedli stejní autoři, že při pásové aplikaci seleničitanu sodného dochází k vyššímu příjmu Se, než při foliární aplikaci. TURAKAINEN et al. (2004) uvádí, že aplikací roztoku selenu se zvyšuje hektarový výnos brambor, ovšem s menším počtem větších hlíz. Na druhé straně aplikace selenu také zpomaluje stárnutí stolonů a kořenů brambor. V ČR se

27 problematikou selenu u brambor poprvé začali zabývat autoři KOUTNÍK (1992, 1996) a KOUREK (1997). HLUŠEK et al. (2005) uvádějí nárůst obsahu Se v hlízách brambor po jeho aplikaci do půdy z 0,20 na 3,69 ppm Se, resp. z 0,20 na 3,21 ppm Se. 2.8 Ostatní antioxidanty Hlízy brambor jsou také bohaté na α-tokoferol vitamin E (0,27 2,80 mg.kg -1 ) (ANDRE et al., 2007). Tokoferoly jsou lypofylické antioxidanty u kterých se předpokládá, že hrají klíčovou roli v obraně membrán chloroplastů a fotosyntetického aparátu proti fotooxidativnímu poškození (HOFIUS et al., 2004). Dalším antioxidantem typu vitamínu v bramborových hlízách je α-lipoová kyselina, známá jako růstový faktor brambor (LACHMAN, 2005). Uvnitř buněk je α-lipoová kyselina snadno redukována na dihydrolipoovou kyselinu, která likviduje a neutralizuje volné radikály. Přímo ničí škodlivé superoxidové radikály, hydroperoxylové a hydroxylové radikály. Je jen velmi málo poznatků o obsahu α-lipoové kyseliny v zelenině. Byla nalezena v chřestu, pšenici a bramborách (NAVARI-IZZO et al., 2002).

28 3. CÍL PRÁCE Cílem práce bylo nalézt postupy prokazatelně zvyšující obsah vybraných antioxidantů u brambor (polyfenolů, askorbové kyseliny a karotenoidů) a minimalizovat jejich ztráty při různých způsobech zpracování ke konečnému využití. U vybraných variant stanovit antioxidační aktivitu a obsah anthokyanů hlíz. Pro splnění cíle byly stanoveny následující hypotézy: a) úroveň výživy brambor prvky N, P, K, Mg má vliv na kumulaci polyfenolů, askorbové kyseliny a karotenoidů v hlízách a vhodná dávka některé z těchto živin nebo vhodný poměr některých těchto živin kladně působí na zvýšení obsahu uvedených antioxidačních látek, b) různé odrůdy brambor hromadí polyfenoly, askorbovou kyselinu a karotenoidy v hlízách s rozdílnou intenzitou, c) rozdílné stanovištní podmínky při pěstování brambor mají vliv na obsah polyfenolů, askorbové kyseliny a karotenoidů v hlízách. Vhodnou rajonizací lze obsah těchto látek ovlivňovat. d) kuchyňskou tepelnou úpravou nastávají zatím nedefinované změny v obsahu polyfenolů, askorbové kyseliny a karotenoidů ve finálním produktu oproti původnímu obsahu v syrových hlízách.

29 4. MATERIÁL A METODIKA 4.1 Vliv hnojení Polní pokusy byly založeny na pokusné lokalitě Valečov. K sázení byly použity dvě konzumní odrůdy brambor, lišící se délkou vegetační doby raná odůda Karin a poloraná odrůda Ditta. V letech byl sledován vliv různých dávek živin na obsah celkových polyfenolů, askorbové kyseliny a karotenoidů. Pokusné varianty hnojení znázorňuje Tab Na pokusných pozemcích převažují střední půdy hlinitopísčité až písčitohlinité. Převážně se jedná o kambizemě slabě oglejené. Zásobu živin v půdě na pokusné ploše před založením pokusu v jednotlivých letech dokumentuje tab Varianty byly založeny ve čtyřech opakováních. Hlízy byly vysázeny ve sponu 290 x 750 mm, celková plocha čtyřřádkové sklizňové parcely byla 27,9 m 2 (128 trsů). Pokus byl veden v podmínkách klasické přípravy půdy, organické hnojení bylo provedeno jednotně na celé ploše pokusu na podzim předcházejícího roku chlévským hnojem, aplikace minerálních hnojiv dle variant pokusu před sázením. Pokusy byly v jednotlivých ročnících ručně vysázeny v období až Během vegetace byl porost ošetřen preemergentní aplikací herbicidu a ochrana fungicidy a insekticidy byla prováděna dle potřeby v závislosti na průběhu jednotlivých ročníků (5 6 aplikací). Sklizeň pokusu byla provedena v jednotlivých letech v rozmezí až Odběry hlíz pro veškeré chemické analýzy byly provedeny v období počátku fyziologické zralosti porostů. V případě celkových polyfenolů a karotenoidů byly vzorky po sklizni zamrazeny a poté lyofilizovány. Tab Varianty hnojení s aplikovanými dávkami živin (kg.ha -1 ) Varianta N P K Mg

30 Tab Obsahy živin v půdě před založením pokusu výzkumná stanice Valečov (v mg.kg -1 ) Ukazatel Rok ph/cacl 2 6,5 5,3 5,3 5,6 P K Mg Ca N min. 18,9 nezj. 24,7 11,9 Pozn.: stanoveno metodou Mehlich III. 4.2 Vliv odrůdy Byl sledován vliv devíti odrůd z různých skupin ranosti (určených buď pro přímý konzum nebo na potravinářské výrobky) na obsah celkových polyfenolů, askorbové kyseliny a karotenoidů (Agria, Asterix, Impala, Karin, Ditta, Magda, Marabel, Saturna, Valfi). Vzorky hlíz pro rozbory byly odebrány při sklizni ve fyziologické zralosti porostů z pokusů Národního odrůdového úřadu, referátu brambor v Lípě. V souvislosti s rozšířením odrůd s barevnou (modrou, fialovou, červenou) barvou dužniny byla sledována antioxidační aktivita hlíz a obsah celkových anthokyanů u vybraných odrůd (Violette, Blue Congo, Highland Burgundy Red, Salad Blue, Shetland Black a Blaue St Galler) Charakteristika odrůd AGRIA poloraná konzumní odrůda, zařazena do varného typu B, vhodná pro zpracování na hranolky. Hlízy jsou velké, oválné s tmavě žlutou dužninou. Přednostmi je velmi vysoký výnos, velké hlízy a vhodnost pro zpracování na hranolky, rizikem je náchylnost k napadení aktinomycetovou obecnou strupovitostí bramboru, menší odolnost hlíz proti mechanickému poškození a horší skladovatelnost (ČERMÁK, 2008). ASTERIX polopozdní konzumní odrůda, zařazena do varného typu BC, vhodná pro zpracování na hranolky, lupínky a suché výrobky. Hlízy jsou velké, vzhledné, oválné, s mělkými očky, se světle žlutou dužninou a červenou slupkou. Předností je velmi vysoký výnos a dobrá kvalita lupínků, rizikem je náchylnost k napadení virovými chorobami

31 (Y virus), náchylnost k napadení plísní bramboru v nati a náchylnost k šednutí dužniny (ČERMÁK, 2008). IMPALA velmi raná konzumní odrůda určená pro letní a podzimní konzum, zařazena do varného typu B. Hlízy jsou velké, oválné až dlouze oválné, velmi vzhledné, velikostně a tvarově vyrovnané, se žlutou dužninou. Předností jsou velmi vysoké výnosy v raných termínech sklizně, nevýhodou je menší odolnost proti napadení virovými chorobami a proti napadení plísní v nati a nízký obsah sušiny v hlízách (ČERMÁK, 2008). KARIN raná konzumní odrůda, zařazena do varného typu B. Hlízy jsou středně velké, dlouze oválné, s mělkými očky a žlutou dužninou. Předností je odolnost proti napadení aktinomycetovou obecnou strupovitostí bramboru a velmi dobrá kvalita konzumních hlíz. Rizikem je tvorba kapkovitých hlíz při nevyrovnaných srážkách (ČERMÁK, 2008). DITTA poloraná konzumní odrůda, zařazena do varného typu AB. Hlízy jsou středně velké, dlouze oválné s mělkými očky, se žlutou dužninou. Předností je odolnost napadení aktinomycetovou obecnou strupovitostí bramboru, odolnost hlíz proti mechanickému poškození, velmi dobrá kvalita konzumních hlíz a vzhledné hlízy. Rizikem je náchylnost k napadení plísní bramboru v nati a náchylnost k napadení vločkovitostí hlíz bramboru (ČERMÁK, 2008). MAGDA velmi raná konzumní odrůda, určená pro letní konzum, zařazena do varného typu AB. Hlízy jsou středně velké až malé, krátce oválné, s mělkými očky, se světle žlutou dužninou. Předností je velmi vysoký výnos tržních hlíz v nejranějších termínech sklizní, odolnost hlíz proti mechanickému poškození, šednutí dužniny a velmi dobrá kvalita konzumních hlíz. Rizikem je menší odolnost proti napadení plísní bramboru v nati (ČERMÁK, 2008). MARABEL raná konzumní odrůda, zařazena do varného typu B, vhodná pro úpravu loupáním. Hlízy jsou středně velké, oválné, s mělkými očky, se světle žlutou dužninou. Předností je vysoký výnos, odolnost proti napadení virovými chorobami, odolnost proti šednutí dužniny, velmi dobrá kvalita konzumních hlíz a vzhledné hlízy. Rizikem je náchylnost k napadení plísní bramboru v nati (ČERMÁK, 2008). SATURNA polopozdní až pozdní odrůda pro speciální užití na lupínky, se středně vysokou až vysokou škrobnatostí. Hlízy jsou středně velké až malé, krátce oválné, deformované, nevyrovnané tvarem a velikostí, se světle žlutou dužninou. Předností je vhodnost pro zpracování na lupínky, rizikem nízký výnos, náchylnost napadení virovými chorobami (Y virus) a citlivost na vysoké teploty a sucho (ČERMÁK, 2008).

32 VALFI polopozdní až pozdní odrůda pro speciální využití na barevné kaše a výrobky. Hlízy jsou středně velké, oválné, se středně hlubokými očky, s modrostrakatou dužninou a modrou slupkou. Předností je neklíčivost ve skládce, riziky jsou velmi nízký výnos, náchylnost k napadení virovými chorobami, náchylnost k napadení plísní bramboru v nati, menší odolnost proti napadení aktinomycetovou obecnou strupovitostí a menší odolnost proti mechanickému poškození (ČERMÁK, 2008). VIOLETTE pozdní odrůda se středně velkými hlízami s fialovou slupkou i dužninou, vhodná pro přípravu kaší, pro výrobu hranolků, lupínků a salátů (URL: <http://www.garden-wiki.org/index.php5?topic=blue%20potato>). BLUE CONGO pozdní odrůda s velkými pravidelnými, oválnými hlízami, se středními až mělkými očky s tmavě fialovou slupkou a fialově pruhovanou dužninou s bílým prstencem pod slupkou. Předností je vysoký obsah antioxidantů, zejména ve slupce. Hlízy jsou vhodné pro pečení, pro přípravu kaší a barevných salátů (URL: <http://www.plantnames.unimelb.edu.au/sorting/purple_congo_html> ). HIGLAND BURGUNDY RED odrůda s dlouze oválnými hlízami s jasně červenou slupkou a dužninou s velmi úzkým bílým páskem pod slupkou. Je vhodná pro zpracování na hranolky, lupínky a pro výrobu kaší a amerických brambor (URL:< SALAD BLUE odrůda s hlízami s nízkým výnosem, se silně modrou slupkou a stejně silně modrou dužninou. Vhodná pro přípravu lupínků, kaší a amerických brambor (URL: <http://web.ukonline.co.uk/suttonelms/salad-blue.html>). SHETLAND BLACK odrůda s malými, oválnými hlízami s velmi tmavě modrou slupkou, mělkými očky, se světle žlutou a moučnatou dužninou s fialovým prstencem těsně pod slupkou. Hlízy jsou vhodné pro pečení, smažení, vaření v páře a pro výrobu lupínků (URL: <http://web.ukonline.co.uk/suttonelms/pot2.html>). BLAUE ST GALLER poloraná odrůda s kulovitooválnými hlízami s tmavě modrou slupkou a modrofialovou dužninou. Je vhodná pro výrobu lupínků a přípravu barevných pokrmů (URL: <http://www.europoint-bv.com/download/ >). 4.3 Vliv stanoviště Vliv stanoviště na obsah celkových polyfenolů, askorbové kyseliny a karotenoidů v hlízách brambor byl sledován v přesných polních pokusech v Praze - Suchdole, Přerově nad

33 Labem, ve Stachách a v Lípě. Pokusy proběhly v letech se čtyřmi odrůdami brambor (Impala, Karin, Ditta, Saturna). Na stanovišti Suchdol byly navíc zařazeny dvě odrůdy s fialovou barvou dužniny Valfi a Violette. Předplodinou v pokusech byla ozimá pšenice, na podzim byl zaorán chlévský hnůj v dávce 30 t.ha -1 společně s P a K hnojivy, v dávkách podle zásoby živin v půdě. Na jaře byla na uvláčený pozemek rozmetána dusíkatá hnojiva, a to 2/3 z celkové dávky 120 kg N.ha -1 a zbytek dávky byl aplikován po vzejití porostu. Pozemek byl prokypřen do hloubky mm a vytvořeny brázdy. Vlastní pokusy byly založeny ve čtyřech opakováních, ve sponu 750 x 300 mm, velikost parcel 3 m (čtyři řádky) x 7,2 m. Před vzejitím trsů byl aplikován preemergentní herbicid Afalon 45 SC (linuron 450 g) v dávce 1,5 l.ha -1. Před zapojením porostu bylo provedeno nahrnutí zeminy na hrůbky. Během vegetace bylo jedenkrát provedeno ošetření insekticidem proti mandelince bramborové a 5 7 ošetření proti plísni bramboru dle potřeby na jednotlivých stanovištích. Tab Charakteristika pokusných lokalit Lokalita Nadmořská výška (m) Průměrná roční teplota ( o C) Průměrné roční srážky (mm) Půdní typ Půdní druh Přerov nad Labem 178 8,8 622 HM ph-h Praha-Suchdol 286 8,2 510 HM h Lípa 505 7,7 632 HPg ph Stachy 860 6,3 755 HPp hp Valečov 460 6,9 649 HPg ph-h Pozn.: Půdní typy: HM hnědozem typická, HPg kambiem kyselá pseudoglejová (hnědá půda oglejená), HPp kryptopodzol (hnědá půda podzolová); Půdní druhy: ph písčitohlinitá, hp hlinitopísčitá, h hlinitá

34 Tab Průměrné obsahy živin v půdě před založením pokusu pokusné lokality (v mg.kg -1 ) Stanoviště Praha-Suchdol Lípa Přerov nad Stachy Labem P K Mg ph/ CaCl 2 7,0 5,6 5,1 5,7 Pozn.: stanoveno metodou Mehlich III. 4.4 Vliv kuchyňské úpravy Vzorky hlíz vybraných odrůd brambor z pokusů v Praze - Suchdole, případně ve Stachách, byly podrobeny kuchyňské úpravě vařením ve slupce, po oloupání, pečením v sušárně a v mikrovlnné troubě. Pokusné varianty byly následující: a) mikrovlnná trouba, 750 W, 10 min, krájené se slupkou, b) sušárna, 180 C, 45 min, krájené se slupkou, c) tlakový hrnec, 15 min, celé se slupkou, d) tlakový hrnec, 15 min, celé bez slupky. Poté v nich byl stanoven obsah askorbové kyseliny, zatímco obsah celkových polyfenolů byl stanoven až po jejich lyofilizaci. 4.5 Analytické metody Mrazová sublimace Hlízy brambor byly lyofilizovány (Lyovac GT 2) a po vysušení a stabilizaci v exikátoru byly rozemlety na prášek v laboratorním mlýnku a poté extrahovány 80% vodným roztokem ethanolu po 24 h (0,25 h v ultrazvukové lázni a 1 h na třepačce). Navážka vzorků byla 10 g. Získané extrakty byly kvantitativně převedeny do 100 ml odměrných baněk a doplněny 80% vodným ethanolem po rysku, ke stanovení byly pipetovány 0,5 ml alikvotní podíly.

35 Stanovení celkových polyfenolů Folinovým-Ciocalteauovým činidlem Ke stanovení byla použita modifikovaná metoda (LACHMAN et al., 1998) s Folinovým-Ciocalteauovým činidlem. Vzorek (0,5 ml) byl pipetován do 50 ml odměrné baňky a zředěn destilovanou vodou. Poté bylo přidáno 2,5 ml Folin-Ciocalteauova činidla a po promíchání 7,5 ml 20% roztoku karbonátu sodného. Po 2 hodinách stání při laboratorní teplotě byla změřena absorbance na spektrofotometru Helios při vlnové délce λ = 765 nm proti slepému pokusu. Výsledky byly vyjádřeny jako ekvivalenty galové kyseliny (v g.kg -1 sušiny). Průměrné hodnoty byly získány ze tří paralelních stanovení. Stanovení antioxidační antiradikálové aktivity metodou s DPPH Antioxidační antiradikálová aktivita byla měřena po reakci se stabilním volným radikálem 1,1-difenyl-pikrylhydrazylem (DPPH). Těsně před stanovením byl připraven čerstvý roztok DPPH (25 mg DPPH bylo rozpuštěno v 1 l methanolu). Fialový roztok DPPH (3 ml) byl odpipetován do plastických kyvet o tloušťce 10 mm a byla změřena absorbance při vlnové délce λ = 515 nm na spektrofotometru Helios (to). Poté bylo přidáno 5 µl vzorku a po promíchání tyčinkou byla reakční směs ponechána stát 5 minut. Po pětiminutovém stání při laboratorní teplotě byla opět změřena absorbance (t 5 ) a antioxidační antiradikálová aktivita byla vyjádřena z poklesu absorbance v % podle vztahu: % inaktivace = 100 [A t5 /A t0 ) x 100]. Průměrné výsledky byly získány ze sedmi paralelních stanovení a vyjádřeny jako ekvivalenty askorbové kyseliny (mg.kg -1 sušiny). Hodnota R 2 pro askorbovou kyselinu byla 0,9991. Stanovení askorbové kyseliny metodou pulzní polarografie Askorbová kyselina byla stanovena metodou diferenční pulzní polarografie (voltametrie) ve tříelektrodovém systému rtuťové kapkové elektrody, platinové a chloridostříbrné elektrody v octanovém pufru o ph = 4,6 na mikropolarografu ECO-TRIBO Polaro-Sensors vybaveném softwarem Polar 2,0. Stanovení byla provedena metodou standardního přídavku askorbové kyseliny (1 g.l -1 ). 10 ml octanového pufru bylo napipetováno do polarografické kyvety, poté byl přidán 1 ml vzorku a po 3 měřeních v inertní atmosféře dusíku 100 µl standardního roztoku askorbové kyseliny a po krátkém promíchání probubláním proudem dusíku (180 s.) byl stanoven obsah askorbové kyseliny za následujících podmínek: počáteční napětí 250 mv, konečné napětí 300 mv, rychlost skenování 20 mv.s -1, přesnost měření proudu 1-5 µa, pulzní výška 50 mv, šířka 80 ms. Pík askorbové kyseliny byl stanovován při 170 mv. Nejnižší detekovatelné množství askorbové kyseliny bylo 1 mg.l -1.

36 Stanovení askorbové kyseliny metodou HPLC Stanovení vitaminu C bylo provedeno vysokoúčinnou kapalinovou chromatografií s UV detekcí (HPLC/DAD) na chromatografu Waters TM isokratickou elucí (pumpa Waters TM 600S, autosampler Waters TM 717 plus, detektor Waters TM PDA 996 UV-VIS). Identifikace analytu ve vzorcích byla provedena porovnáním retenčního času vzorků s retenčním časem standardu. Pro kvantifikaci byla použita metoda externí kalibrace, při které byly srovnány plochy standardů kalibračních s plochami analytů ve vzorku. Stanovení celkového obsahu karotenoidů (spektrofotometrické stanovení) Z 15 g průměrného vzorku byly připraveny hranolky, vloženy do Petriho misek, misky byly uzavřeny a vloženy do mrazáku přibližně na h. Zmražený vzorek v mírně pootevřených miskách byl poté přibližně 12 hodin lyofilizován. Lyofilizovaný vzorek byl převeden do užších kádinek, skleněnou tyčinkou lehce rozmělněn a následně bylo přidáno 10 až 15 ml acetonu. Kádinky se vzorky byly přikryty alobalem (je nutné dbát na uchování v temnu) a umístěny na 2 3 dny do lednice. Po vyjmutí z lednice byly kádinky se vzorky umístěny na 20 minut do ultrazvukové lázně a poté byl obsah zfiltrován přes skleněnou fritu. Nažloutlý filtrační koláč byl promyt 3x5 ml acetonu do bílého zbarvení. Filtrát byl kvantitativně převeden do 25 ml odměrných baněk a doplněn po rysku (v případě, že výsledný objem extraktu je vyšší než 25 ml, byl nadbytečný aceton odpařen pod dusíkem). V případě zákalu byl acetonový extrakt přefiltrován přes skládaný filtr střední hustoty. V 10 mm kyvetách při vlnové délce 444 nm byla proti acetonu změřena absorbance acetonového extraktu bramborových hlíz a celkový obsah karotenoidů v µg v 1 g vzorku vyjádřen jako luteinový ekvivalent výpočtem z následujícího vztahu: ( K + X ) = L A ,259 m [µg.g -1 ] kde ( K + X ) je celkový obsah karotenoidů (karotenů a xantofylů) ve vzorku bramborových L hlíz, A 444 je absorbance acetonového extraktu při vlnové délce 444 nm a m je hmotnost vzorku v gramech. Všechny uvedené hodnoty byly získány průměrem ze 3 paralelních stanovení.

37 Statistické hodnocení Výsledky byly statisticky zpracovány metodou varianční analýzy Tukeyho testem na hladině významnosti P = 0,05 za pomoci počítačového programu Statistica.cz.

38 5. VÝSLEDKY A DISKUSE 5.1 Vliv hnojení Průběh počasí na stanici Valečov (bramborářská výrobní oblast, Tab , Obr. 16): Teplotně lze vegetační období roku 2004 charakterizovat jako normální. Odchylky od dlouhodobého normálu v jednotlivých měsících nebyly výrazné. Srážkově byla většina vegetačního období podnormální, normál byl překročen pouze v měsíci červnu a to o 4,1 %. Rozložení srážek ve vegetaci pak mělo za následek nedostatek vláhy, zejména pak v měsíci srpnu (naměřeno pouze 56,7 % normálu měsíčního úhrnu srážek). Vegetační období roku 2005 bylo teplotně normální, kromě měsíce září (teplota vyšší o 1,7 o C než normál) a začátku vegetace (teplotně mírně nadnormální). Z hlediska srážek byla pro vegetaci významná druhá polovina června, kdy se projevil nedostatek srážek a začátek měsíce července, který se naopak vyznačoval intenzivními srážkami s úhrnem vysoko přesahujícím normál (134 mm, 266,0 % normálu). Celkově lze vegetační období roku 2005 hodnotit jako srážkově výrazně nadnormální ( +14,2 %, respektive 60 mm srážek). Začátek vegetačního období v roce 2006 ovlivnila dlouhotrvající zima se sněhovou pokrývkou, která přetrvala do konce měsíce března. Vegetační období bylo teplotně nadnormální, s výjimkou měsíce srpna. Srážkově byl podnormální měsíc červenec (o 36 mm ve srovnání s normálem), avšak výrazný byl srpen se srážkami převyšujícími normál o 112,2 procent. Závěr vegetace byl výrazně teplý a suchý. Celkově lze vegetační období hodnotit jako srážkově výrazně nadnormální (o 21,4 %, respektive o 91 mm). Ročník 2007 se vyznačoval teplotně nadnormálním počasím po celou dobu vegetace kromě jejího závěru (v září teplota nižší o 1,0 o C než normál). Současně lze hovořit o srážkově podnormálním vegetačním období (o 7,6 %, respektive 33 mm). Již měsíc duben byl mimořádně suchý, měsíční úhrn srážek byl pouze 0,7 mm oproti normálu 42,5 mm, tzn. výrazný nedostatek vláhy na začátku vegetace. Nedostatek srážek však pokračoval po celou vegetaci s výjimkou měsíce září s intenzivními srážkami, které ovlivnily pozdější termín sklizně.

39 Tab Průměrná měsíční teplota vzduchu a suma srážek v průběhu vegetačního období na Výzkumné stanici Valečov Rok Ukazatel Měsíc duben květen červen červenec srpen září IV. IX teplota ( o C) 8,0 10,2 14,3 16,4 17,8 12,1 13,1 srážky(mm) 57,2 62,9 96,5 69,9 49,1 55,5 391, teplota ( o C) 8,0 12,0 13,6 16,4 14,5 14,0 13,1 srážky(mm) 26,8 86,3 34,9 215,2 86,3 36,9 486, teplota ( o C) 8,3 13,0 16,3 20,6 15,1 16,0 14,9 srážky(mm) 77,7 104,6 99,4 44,7 183,8 7,0 517, teplota ( o C) 10,0 14,7 18,3 17,8 17,3 11,3 14,9 srážky(mm) 0,7 59,5 64,4 70,0 57,8 141,0 393,4 Dlouhod. teplota ( o C) 7,3 11,6 15,2 16,5 16,4 12,3 13,2 průměr srážky(mm) 42,5 76,3 91,4 80,9 86,6 48,2 425,8 Vliv hnojení na obsah polyfenolů uvádí Tab a z uvedených údajů je patrné, že varianty hnojení neměly průkazný vliv na jejich obsah. Mezi jednotlivými variantami nebyly v průměru let nalezeny průkazné rozdíly ani u jedné ze zkoušených odrůd, ačkoliv RADI et al. (2003) uvádí nárůst obsahu fenolických sloučenin v ovoci po nárůstu dávky draslíku ze 60 na 120 kg.ha -1 a poklesu dávky dusíku ze 150 na 80 kg N.ha -1. Obsah polyfenolů v hlízách brambor byl ovlivněn zejména ročníkem. Tento vliv byl největší ve srovnání s askorbovou kyselinou a karotenoidy, průkazně se od sebe lišily výsledky ve všech ročnících (v průměru variant), a to u obou zařazených odrůd. Nejvyšších hodnot bylo dosaženo v roce Ze všech sledovaných let je možné počasí vegetačního období 2007 charakterizovat jako nejvíce stresové pro rostliny z hlediska nedostatku vláhy a výskytu vysokých teplot vzduchu. Obsah polyfenolů v hlízách brambor v tomto ročníku velice výrazně převyšoval hodnoty dosažené v ostatních ročnících, mezi nimiž již byly zjištěny nižší rozdíly. Nejnižšího obsahu polyfenolů bylo dosaženo v roce 2004, v jehož vegetačním období se také vyskytovaly měsíce s podprůměrnými úhrny srážek, avšak teplotně byly měsíce vegetačního období normální, s minimálním výskytem dnů s teplotami 30 C a vyššími. Výsledky dosažené v jednotlivých letech byly srovnatelné u obou odrůd na rozdíl od zjištění ZGÓRSKE et al. (2000), která uvádí značné rozdíly v obsahu polyfenolů mezi odrůdami bramboru.

40 Tab Statistická průkaznost (pro Tukey α = 0.05) vlivu variant hnojení, ročníků a odrůdy na celkový obsah polyfenolů v hlízách bramboru (mg.g -1 sušiny) Vliv variant Vliv ročníku Vliv odrůdy Varianta KARIN DITTA Ročník KARIN DITTA Odrůda 1 5,06 a 4,74 a ,73 a 2,84 a 2 5,08 a 4,68 a ,84 b 4,73 b Karin 5,04 a 3 4,92 a 4,14 a ,32 c 3,58 c 4 5,10 a 4,68 a ,64 d 7,36 d Ditta 4,63 a Pozn.: označení písmeny a d uvedenými za číselnými údaji dokumentuje statistickou průkaznost hodnot. Při shodě písmen není rozdíl mezi danými hodnotami průkazný. Obsah askorbové kyseliny (Tab ) byl statisticky průkazně ovlivněn jak ročníkem, tak i variantami hnojení. V letech 2004 a 2005 byl kladný vliv na obsah askorbové kyseliny zjištěn při zvýšení dávky K na 166 kg.ha -1 se současným zvýšením dávky Mg na 60 kg.ha -1 (var. 3). V roce 2004 to byla pouze tendence, ale v roce 2005 i v průměru obou let byl výsledek průkazný. Příznivý účinek draselného hnojení na obsah askorbové kyseliny se shoduje se závěry NOWACKÉHO et al. (2000) a MONDYHO a MUNSHIHO (1993). Příznivý účinek hnojení hořčíkem ve formě kieseritu potvrzují ROGOZINSKA et al. (2005). Při vyhodnocení výsledků v průměru všech pokusných let však byl u odrůdy Ditta nejvyšší obsah askorbové kyseliny zjištěn u varianty 2 s dávkami 100 kg N, 108 kg K a 30 kg Mg na hektar, avšak bez statistické průkaznosti k variantě 3. Nejnižší obsah byl zjištěn u varianty 4, kde byla aplikována nejvyšší dávka dusíku (180 kg.ha -1 ). Shodný výsledek byl zjištěn i v případě odrůdy Karin, kde bylo u varianty 4 snížení obsahu askorbové kyseliny průkazně nižší ve srovnání s variantou 1 bez minerálního hnojení. Na základě těchto výsledků lze konstatovat, že vyšší dávka dusíku (var. 4) negativně působila na obsah askorbové kyseliny v hlízách. Výsledky jsou ve shodě s MOZAFAREM (1993), který uvádí, že hnojení dusíkem, zejména ve vysokých dávkách, snižuje obsah askorbové kyseliny v různých druzích ovoce a zeleniny, mezi nimi i u brambor. Podobně LEE SEUNG a KADER ADEL (2000) potvrzují, že vysoké dávky dusíku snižují obsah vitaminu C u mnoha druhů ovoce a zeleniny. Naopak práce SMATANOVÉ (2005) uvádí, že se dávky dusíku neprojevily na změnách obsahu vitaminu C v pletivech špenátu zahradního, stejně jako PREMUZIC et al. (2006), podle jejichž výsledků různé dávky a formy dusíku neovlivnily průkazně obsah vitaminu C v salátu.

41 Tab Statistická průkaznost (pro Tukey α = 0.05) vlivu variant hnojení, ročníků a odrůdy na obsah askorbové kyseliny v hlízách bramboru (mg.kg -1 čerstvé hmoty) Vliv variant Vliv ročníku Vliv odrůdy Varianta KARIN DITTA Ročník KARIN DITTA Odrůda 1 225,48 a 205,43 a ,08 a 187,26 a 2 206,75 ab 236,79 a ,72 a 179,47 a Karin 208,15 a 3 225,35 a 213,22 a ,39 b 251,12 b 4 175,02 b 202,20 a ,39 a 239,80 b Ditta 214,42 a Pozn.: označení písmeny a d uvedenými za číselnými údaji dokumentuje statistickou průkaznost hodnot. Při shodě písmen není rozdíl mezi danými hodnotami průkazný. Obsah karotenoidů (Tab ) byl zvolenými variantami hnojení v průměru sledovaných let ovlivněn pouze v malé míře, bez statisticky průkazných rozdílů. Toto tvrzení platí pro obě sledované odrůdy. Tendence nižšího obsahu karotenoidů v hlízách byla zaznamenána u odrůdy Ditta, a to při srovnávání výsledků za varianty i v průměrech variant v jednotlivých ročnících. Nejsilněji ze všech sledovaných faktorů byl obsah těchto antioxidantů ovlivněn ročníkem. Podobně KOTÍKOVÁ et al. (2007) nezjistila statisticky průkazný vliv hnojení N, P, K, Mg na obsah karotenoidů v hlízách bramboru. MOZAFAR (1993) naproti tomu uvádí významný vliv hnojení N na zvýšení obsahu karotenoidů v hlízách bramboru. U obou odrůd bylo nejvyšších hodnot dosaženo v roce 2006 (40,19 mg.kg -1 u odrůdy Karin a 32,59 mg.kg -1 v případě odrůdy Ditta). Rozdíly k hodnotám zjištěným v ostatních ročnících se potvrdily jako statisticky průkazné. V tomto ročníku, kde převládaly nadnormální průměrné měsíční teploty vzduchu ve vegetaci, bylo zaznamenáno nerovnoměrné rozložení srážek ve druhé polovině vegetace (červenec 55 % a srpen 212 % dlouhodobého normálu měsíčních úhrnů srážek). Vliv ostatních ročníků na obsah karotenoidů již byl méně výrazný a navíc nejednoznačný pro obě odrůdy. Výsledky jsou ve shodě se závěry MADERA a VODIČKOVÉ (1996), kteří uvádějí jako významný vliv odrůdy a ročníku na celkový obsah karotenoidů, když v pokusech zjistili hodnoty v rozmezí 0,16 až 6,36 mg.kg -1 č. h.

42 Tab Statistická průkaznost (pro Tukey α = 0.05) vlivu variant hnojení, ročníků a odrůdy na obsah karotenoidů v hlízách bramboru (mg.kg -1 čerstvé hmoty) Vliv variant Vliv ročníku Vliv odrůdy Varianta KARIN DITTA Ročník KARIN DITTA Odrůda 1 33,63 a 27,29 a ,15 a 26,72 a 2 30,90 a 27,79 a ,57 b 21,80 b Karin 32,51 a 3 33,41 a 27,85 a ,19 c 32,59 c 4 32,09 a 26,19 a ,12 ab 28,00 a Ditta 27,28 b Pozn.: označení písmeny a d uvedenými za číselnými údaji dokumentuje statistickou průkaznost hodnot. Při shodě písmen není rozdíl mezi danými hodnotami průkazný. 5.2 Vliv odrůdy Nejvyšší obsah celkových polyfenolů byl zjištěn u odrůdy Valfi s fialovou barvou dužniny (Tab ), která v jejich obsahu průkazně předčila všech osm odrůd se žlutou dužninou. V průměru pokusných let dosáhla o 112 až 185 % vyššího obsahu celkových polyfenolů proti žlutomasým odrůdám. V rámci odrůd se žlutou dužninou se v obsahu celkových polyfenolů některé odrůdy též mezi sebou průkazně lišily. Ve skupině žlutomasých odrůd byl nejvyšší obsah celkových polyfenolů zjištěn u odrůdy Karin, která se průkazně lišila od pěti ze sedmi odrůd (kromě Ditty a Impaly). Nejnižší obsah celkových polyfenolů byl zaznamenán u odrůdy Saturna. Vysoce průkazný vliv na obsah celkových polyfenolů měl také ročník. REDDIVARI et al. (2007) uvádí kromě významného vlivu genotypu i vliv lokality na obsah celkových polyfenolů, kyseliny chlorogenové a antioxidační aktivitu hlíz. Dle STUSHNOFFA et al. (2008) barevné odrůdy Purple Majesty a Mountain Rose obsahovaly mnohem vyšší hladinu kyseliny chlorogenové než nepigmentované genotypy. Vysoce průkazný vliv genotypu uvádějí také FRIEDMAN (1997) a PAWELCZIK (1999), na rozdíl od LUGASI et al. (1999), kteří hovoří o minimálním vlivu genotypu na obsah polyfenolů a antioxidační aktivitu hlíz bramboru.

43 Tab Vliv odrůdy na obsah celkových polyfenolů (mg.g -1 sušiny); Lípa; Odrůda x 1) HSD (P 0,05) průkaznost 2) Agria 3,957 de Asterix 4,210 d Impala 4,859 bc Karin 5,083 b Ditta 4,702 0,328 c Magda 4,800 bc Marabel 4,690 c Saturna 3,788 e Valfi 10,794 a Pozn.: 1) průměr čtyř opakování; 2) rozdíly mezi průměry označenými stejným písmenem jsou statisticky neprůkazné V přesném polním pokusu na stanovištích Přerov nad Labem a Praha-Suchdol byl sledován vliv odrůd s fialovou dužninou v porovnání se dvěma žlutomasými odrůdami na obsah celkových polyfenolů a na antioxidační aktivitu hlíz stanovovanou metodou ABTS. V obsahu celkových polyfenolů v roce 2005 v Praze-Suchdole byl u odrůd Valfi a Violette (s fialovou dužninou) zjištěn průkazně vyšší obsah celkových polyfenolů proti čtyřem žlutomasým odrůdám, a to o 32 až 95 % (Obr. 8), což odpovídá výsledkům odrůdy Valfi z pokusu v Lípě. Odrůdy Valfi a Violette ze stejného pokusu v Praze-Suchdole vykázaly v porovnání se žlutomasými odrůdami také průkazně vyšší antioxidační aktivitu hlíz (vyjádřenou jako množství kyseliny askorbové, které je z hlediska antioxidační aktivity ekvivalentní 100 gramům čerstvé hmoty brambor) Obr. 9. Nejvyšší antioxidační aktivita byla zjištěna u odrůdy Violette (100,0 %), u Valfi 80,7 % a u žlutomasých odrůd pouze 33,2 až 46,7 % hodnoty Violette. Ve skupině odrůd se žlutou dužninou Karin a Ditta průkazně předčily odrůdu Saturna, Karin též odrůdu Impala. Velmi podobné relace mezi odrůdami s fialovou a žlutou dužninou byly zaznamenány též v následujících tříletých pokusech v Přerově n. L. (Tab ), kde k odrůdám s fialovou dužninou přibyla odrůda Blue Congo. Jednoznačně nejvyšší antioxidační aktivita u odrůdy Violette zřejmě souvisí s její nejtmavší barvou dužniny a vyšším obsahem anthokyanů.

44 Tab Vliv odrůdy se žlutou a fialovou dužninou na antioxidační aktivitu hlíz (miligramekvivalent askorbové kyseliny. 100 g č.h. -1 ); metoda ABTS; Přerov n. Labem; 2006 až 2008 Odrůda x 1) HSD (P 0,05) průkaznost 2) Ditta 213,0 d Saturna 178,4 d Valfi 452,1 46,6 c Blue Congo 537,4 b Violette 728,1 a Pozn.: 1) průměr čtyř opakování; 2) rozdíly mezi průměry označenými stejným písmenem jsou statisticky neprůkazné Obsah askorbové kyseliny se v průměru pokusných let pohyboval v rozmezí hodnot 247,6 až 142,2 mg.kg -1 č.h. hlíz a byl prokazatelně ovlivněn odrůdou (Tab ) v souladu se závěry autorů DALE, GRIFFITS, TODD (2003), kteří rovněž zjistili statisticky průkazné rozdíly mezi odrůdami bramboru při sklizni i po skladování. Podobně ALFAVAZ et al. (2003) uvádí statisticky průkazné rozdíly mezi odrůdami bramboru (nejvyšší obsah askorbové kyseliny u odrůdy Agria, nejnižší pak u odrůdy Nicola). Nejvyšší obsah askorbové kyseliny byl zjištěn u odrůdy Marabel, která průkazně převýšila všechny ostatní odrůdy (předčila je průkazně o 13,4 až 74,1 %). Nad průměr uvedeného souboru se dále zařadily odrůdy Karin, Ditta, Asterix, průměrný obsah měla Agria. U odrůdy Valfi s fialovou dužninou byl zjištěn obsah askorbové kyseliny mírně pod průměrem dané skupiny odrůd. Průkazný vliv na obsah askorbové kyseliny měl též ročník. HAMOUZ et al. (1999) ve shodě s dosaženými výsledky uvádí statisticky průkazný vliv genotypu na obsah askorbové kyseliny, nejlépe hodnotí odrůdu Impala a nejméně příznivě odrůdu Rosella. Tab Vliv odrůdy na obsah askorbové kyseliny (mg.kg -1 č.h.); Lípa; Odrůda x 1) HSD (P 0,05) průkaznost 2) Agria 183,91 c Asterix 187,28 c Impala 161,58 cd Karin 218,29 b Ditta 190,54 29,047 bc Magda 163,99 cd Marabel 247,59 a Saturna 142,20 d Valfi 180,88 c Pozn.: 1) průměr čtyř opakování; 2) rozdíly mezi průměry označenými stejným písmenem jsou statisticky neprůkazné

45 Odrůda měla průkazný vliv i na obsah karotenoidů (Tab ). Nejvyšším obsahem vynikaly odrůdy se žlutou dužninou Marabel, Agria a Karin, odrůda Valfi s fialovou dužninou se od ostatních odrůd odlišila výrazně nejnižším obsahem karotenoidů. LU et al. (2001), HAYNES et al. (1994) a BROWN et al. (2008) potvrzují pozitivní korelaci mezi obsahem karotenoidů a intenzitou žlutého zbarvení dužniny bramboru. Tab Vliv odrůdy na obsah karotenoidů (mg.kg -1 č.h.); Lípa; Odrůda x 1) HSD (P 0,05) průkaznost 2) Agria 29,19 ab Asterix 20,81 de Impala 18,39 e Karin 28,46 abc Ditta 23,02 5,057 de Magda 24,64 bcd Marabel 32,10 a Saturna 23,45 cd Valfi 7,80 f Pozn.: 1) průměr čtyř opakování; 2) rozdíly mezi průměry označenými stejným písmenem jsou statisticky neprůkazné 5.3 Vliv stanoviště Při hodnocení průběhu počasí (Tab ) ve stanici Stachy u Tábora, která se nachází v pícninářské výrobní oblasti (Obr. 12), v jednotlivých letech lze konstatovat, že teplotně bylo vegetační období roku 2004 výrazně pod dlouhodobým normálem ve všech měsících vegetace s výjimkou jejího závěru (září bylo výrazně teplejší než dlouhodobý normál, o 3,1 o C). Srážkově bylo vegetační období mírně nadnormální s výjimkou letních měsíců červenec (- 25 mm) a srpen (-31 mm srážek). V těchto měsících tedy porosty brambor trpěly nedostatkem vláhy, za celou vegetaci byl však úhrn srážek vyšší o 44 mm ve srovnání s normálem. Vegetační období roku 2005 bylo teplotně podnormální ve všech měsících vegetace kromě měsíce září s největší odchylkou proti normálu v srpnu (rozdíl oproti dlouhodobému normálu - 4,0 o C). Z hlediska srážek bylo vegetační období roku 2005 výrazně nadnormální (+ 55,4 %, respektive 274 mm srážek). Úhrny srážek v průběhu vegetace byly nadnormální, k výraznému nárůstu došlo zejména v období červenec až září, které se vyznačovalo intenzivními srážkami

46 a úhrny srážek byly vyšší než dlouhodobý normál o 82, 126 a 50 mm. V závěru vegetace byly tedy podmínky pro pěstování brambor a zejména ochranu proti plísni bramboru velmi složité. Vegetační období roku 2006 lze charakterizovat jako teplotně mírně podnormální s teplejším červencem a zářím a naopak velmi chladným srpnem (pokles oproti normálu o 5,5 o C). Z hlediska srážek lze vegetační období hodnotit jako výrazně podnormální (o 19 %, respektive 94 mm). Výrazně podnormální byly měsíce červen (o 53 mm), červenec (dokonce o 79 mm) a září (o 33 mm), naopak výrazně nad normálem byl srpen s intenzivními srážkami (o 45 mm). Ročník 2007 se vyznačoval teplotně podnormálním počasím v období od května do srpna s teplým počasím v začátku vegetace (v dubnu + 2,0 o C oproti normálu). Současně lze hovořit o srážkově mírně nadnormálním vegetačním období (o 7,5 %, respektive 37 mm) s výjimkami na začátku vegetace, kdy za duben spadlo pouze 9 mm srážek oproti normálu 56 milimetrů a s intenzivnějšími až intenzivními srážkami v měsících květen, červenec a zejména září (nárůst oproti normálu 91 mm). Průběh počasí ve stanici Lípa (bramborářská výrobní oblast, Obr. 13) v jednotlivých letech lze zhodnotit následujícím způsobem: teplotně bylo vegetační období roku 2004 mírně pod dlouhodobým normálem zejména v květnu až červenci, s teplejším začátkem vegetace (v dubnu nárůst o 1,4 o C oproti normálu). Srážkově bylo vegetační období mírně podnormální (o 5,9 %, respektive 22 mm srážek). Nejvyšší odchylky oproti dlouhodobému normálu byly zaznamenány v měsících červenec (o 29 mm) a srpen (o 21 mm), tzn. nedostatek vláhy byl zejména v průběhu letních měsíců vegetace. Vegetační období roku 2005 bylo opět teplotně mírně podnormální s největšími odchylkami na začátku (v dubnu byla teplota vyšší o 2,0 o C v porovnání s průměrem) a v závěru vegetace (v září byl rozdíl oproti dlouhodobému normálu 4,9 o C). Z hlediska srážek bylo vegetační období roku 2005 výrazně nadnormální (+16,3 %, respektive 61 mm srážek). K největším deficitům srážek došlo v dubnu (o 11,1 %) a červnu (o 57,1 %), naopak nejvíce napršelo v červenci, který se vyznačoval intenzivními srážkami (nárůst 89 mm oproti normálu, tzn. o 209,9 %). Tento fakt jistě výrazně zkomplikoval insekticidní a fungicidní ochranu porostů brambor. Vegetační období roku 2006 lze charakterizovat jako teplotně mírně nadnormální s výjimkou srpna (pokles oproti normálu o 2,5 o C). Srážkově byl podnormální červenec (o 58 mm), naopak výrazně nad normálem byly srážky v srpnu (o 79 mm). Celkově lze hodnotit vegetační období roku 2006 jako srážkově mírně nadnormální. Ročník 2007 byl teplotně výrazně nadnormální po celou dobu vegetace s velmi teplým počasím na začátku vegetace v dubnu (+ 3,9 o C oproti normálu) a květnu ( + 5,1 o C oproti normálu). Naopak lze hovořit o srážkově výrazně podnormálním vegetačním období (o 10,4 %, respektive 39 mm) s deficitem na začátku vegetace (v dubnu spadlo pouze

47 1 mm srážek oproti normálu 36 mm) a srpnu (39 mm oproti normálu 71 mm). V závěru vegetace v září naopak intenzivně pršelo, což velmi ztížilo sklizeň porostů brambor (nárůst oproti normálu o 62 mm). Při hodnocení průběhu počasí ve stanici Přerov nad Labem (řepařská výrobní oblast, Obr. 14) je nutné uvést, že na této lokalitě je většina porostů sklízena v měsíci srpnu, tzn. průběh počasí v měsíci září již nemá vliv na porosty brambor. Při hodnocení v jednotlivých letech lze konstatovat, že teplotně bylo vegetační období roku 2004 mírně nad dlouhodobým normálem s mírnými odchylkami v květnu a červnu. Srážkově bylo vegetační období výrazně pod dlouhodobým normálem (o 25 %, respektive 93 mm srážek). Podnormální srážkové úhrny byly ve všech měsících vegetace s výjimkou června, nedostatek vláhy byl tedy na počátku i na konci vegetace. Začátek vegetačního období roku 2005 byl teplotně výrazně nadnormální, v dubnu byl rozdíl oproti dlouhodobému normálu +5,7 o C. Další průběh vegetace byl teplotně mírně nadnormální kromě měsíce srpna. Z hlediska srážek bylo vegetační období roku 2005 výrazně nadnormální (+15,1 %, respektive 56 mm srážek). Úhrny srážek v průběhu vegetace byly nadnormální, k významnému výkyvu došlo v červenci, který se vyznačoval intenzivními srážkami (nárůst 66 mm oproti normálu, tzn. o 80,5 %). Vegetační období roku 2006 lze charakterizovat jako teplotně mírně nadnormální s velmi teplým červnem a zejména červencem (nárůst oproti normálu o 5 o C). Srážkově byl pod dlouhodobým normálem červenec (o 36 mm), naopak výrazně nad normálem byly srážkové úhrny v červnu (o 48 mm) a srpnu (o 40 mm). Celkově lze hodnotit vegetační období roku 2006 jako srážkově nadnormální. Ročník 2007 se vyznačoval teplotně nadnormálním počasím po celou dobu vegetace s velmi teplým počasím v dubnu (+ 4,0 o C oproti normálu) a květnu (+2,3 o C oproti normálu). Současně lze hovořit o srážkově výrazně nadnormálním vegetačním období (o 22,6 %, respektive 84 mm) s výjimkami v měsících duben (pouze 12 mm oproti normálu 40 mm) a srpen (52 mm oproti normálu 76 mm). Při hodnocení průběhu počasí ve stanici Praha-Suchdol (řepařská výrobní oblast, Obr. 15) je nutné stejně jako u Přerova na Labem uvést, že na této lokalitě je většina porostů sklízena v měsíci srpnu, průběh počasí v měsíci září tedy již nemá vliv na porosty brambor. Při hodnocení jednotlivých let lze konstatovat, že teplotně bylo vegetační období roku 2004 mírně pod dlouhodobým normálem s mírnými odchylkami v dubnu a srpnu. Srážkově bylo vegetační období výrazně pod dlouhodobým normálem (o 17,5 %, respektive 60 mm srážek). Na začátku vegetace v dubnu nespadly žádné srážky, v květnu pouze 41,4 % normálu, takže toto období bylo výrazně poznamenáno nedostatkem vláhy. Vegetační období roku 2005 bylo teplotně normální, k největšímu výkyvu došlo až v závěru vegetace (v srpnu byl rozdíl oproti

48 dlouhodobému normálu - 2,1 o C). Z pohledu srážek bylo vegetační období roku 2005 výrazně nadnormální (+ 23,6 %, respektive 81 mm srážek). Srážky byly však nevhodně rozděleny s deficitem na začátku vegetace, stejně jako v předchozím roce (v dubnu spadlo pouze 15 mm srážek oproti normálu 35 mm). V ostatních měsících vegetace byly úhrny srážek nadnormální. Vegetační období roku 2006 lze charakterizovat jako teplotně normální s chladnějším srpnem (pokles oproti dlouhodobému normálu o 2,9 o C). Srážkově byl podprůměrný červenec (o 41 milimetrů), naopak výrazně nad dlouhodobým normálem byl srpen s intenzivními srážkami (nárůst oproti normálu o 38 mm). Celkově lze vegetační období hodnotit jako mírně nadnormální. Ročník 2007 se vyznačoval teplotně normálním počasím po celou dobu vegetace s velmi teplým počasím v dubnu (+ 3,2 o C oproti normálu). Zároveň lze toto vegetační období hodnotit jako srážkově mírně nadnormální (o 6,1 %, respektive 21 mm). Stejně jako v letech 2004 a 2005 došlo k nedostatku vláhy na začátku vegetace v dubnu (pouze 3 mm oproti normálu 35 mm). V ostatních měsících vegetace byly srážkové úhrny vyšší než dlouhodobý normál.

49 Tab Průměrná měsíční teplota vzduchu a suma srážek v průběhu vegetačního období v letech na jednotlivých stanovištích Lokalita Stachy Lípa Přerov nad Labem Praha - Suchdol Měsíc o C mm o C mm o C mm o C mm 2004 Duben 4,9 71 8, , ,1 0 Květen 6, , , ,1 24 Červen 11, , , ,4 104 Červenec 12, , , ,8 52 Srpen 14, , , ,4 66 Září 9, , , ,9 37 IV.-IX. 9, , , , Duben 5,0 78 8, , ,8 15 Květen 9, , , ,7 82 Červen 12, , , ,5 84 Červenec 13, , , ,7 107 Srpen 11, , , ,6 67 Září 10, , , ,6 69 IV.-IX. 10, , , , Duben 5,0 73 7,9 57 9,6 44 9,4 49 Květen 8, , , ,8 85 Červen 13, , , ,2 88 Červenec 17, , , ,6 37 Srpen 9, , , ,8 105 Září 12, , , ,4 7 IV.- IX. 11, , , , Duben 7,6 9 10,6 1 12, ,3 3 Květen 10, , , ,6 49 Červen 13, , , ,3 85 Červenec 13, , , ,8 76 Srpen 13, , , ,2 77 Září 7, , , ,8 74 IV. - IX. 10, , , ,2 364 Rozdílné stanovištní podmínky (nadmořská výška, průměrná roční teplota, průměrné roční srážky, výrobní oblast, půdní druh, půdní typ a půdní zásobenost živinami) průkazně ovlivnily obsah celkových polyfenolů v hlízách (Tab ). V prvních třech letech pokusů

50 byl jejich nejvyšší obsah vždy zjištěn na stanovišti Stachy s výrazně nejvyšší nadmořskou výškou a nejnižšími teplotami ve vegetačním období. Ve čtyřletém průměru výsledků však byl prokázán nejvyšší obsah celkových polyfenolů na stanovišti Přerov nad Labem (nejníže položené stanoviště v Polabské nížině), kde byl dosti vysoký obsah zjištěn již v roce 2005 (druhý nejvyšší za Stachami s průkazným a velmi markantním rozdílem proti dvěma dalším lokalitám) a extrémně vysoký obsah celkových polyfenolů zde byl zjištěn v roce 2007 s mimořádně horkým a suchým počasím v druhé polovině léta. Vysoký obsah celkových polyfenolů v bramborách je zřejmě podporován různými stresovými podmínkami, podobně jako je to prokázáno v případě glykoalkaloidů. Zejména v případě celkových polyfenolů se prokázalo, že jejich vysokého obsahu lze prokazatelně dosáhnout v podmínkách teplotních extrémů (vysoké i nízké teploty ve vegetačním období a s nimi související stres), jak uvádějí REYES et al. (2004), ROSENTHAL a JANSKY (2008). Tab Vliv stanoviště na obsah celkových polyfenolů (mg.g -1 sušiny); průměr odrůd Impala, Karin, Ditta, Saturna; Stanoviště x 1) HSD (P 0,05) průkaznost 2) Přerov nad Labem 5,764 a Suchdol 4,472 c Lípa 4,604 0,139 c Stachy 5,414 b Pozn.: 1) průměr čtyř odrůd ve čtyřech opakováních; 2) rozdíly mezi průměry označenými stejným písmenem jsou statisticky neprůkazné Statisticky průkazně nejvyšší obsah askorbové kyseliny byl v polních pokusech zjištěn na stanovišti v Přerově nad Labem (Tab ). Nárůst obsahu askorbové kyseliny oproti jiným lokalitám byl však průkazný jen ve srovnání s lokalitou Praha-Suchdol, rozdíly proti lokalitám Lípa a Stachy nedosáhly při hodnocení Tukeyho testem hodnoty průkazné diference HSD. Na dalších lokalitách byla obsah askorbové kyseliny nižší průměrně o 4,1 8,3 %. Nejvyšší obsah askorbové kyseliny na lokalitě Přerov nad Labem souvisí s počasím s nejvyššími teplotami a nižšími srážkami, což je ve shodě s průběhem povětrnosti během vegetace. Současně s vlivem povětrnosti se projevil kladný vliv písčitohlinité hnědozemě v Přerově nad Labem (statisticky průkazný rozdíl oproti stanovišti Praha-Suchdol se stejným průběhem povětrnosti, ale s hlinitou půdou), což odpovídá závěrům MONDY and MUNSHI (1993). Tyto výsledky potvrzují i LOVE a PAVEK (2008), kteří uvádějí, že brambory

51 pěstované v písčitých půdách mají vyšší obsah askorbové kyseliny při sklizni, než brambory pěstované v hlinité půdě. Vliv lokality na obsah askorbové kyseliny uvádí také PAWELCZIK et al. (1999). Tab Vliv stanoviště na obsah askorbové kyseliny (mg.kg -1 č.h.); průměr odrůd Impala, Karin, Ditta, Saturna; Stanoviště x 1) HSD (P 0,05) průkaznost 2) Přerov nad Labem 185,69 a Suchdol 170,32 b Lípa 178,15 11,475 ab Stachy 177,02 ab Pozn.: 1) průměr čtyř odrůd ve čtyřech opakováních; 2) rozdíly mezi průměry označenými stejným písmenem jsou statisticky neprůkazné Obsah karotenoidů byl rovněž průkazně ovlivněn stanovištěm (Tab ). Průkazně nejvyšší obsah byl zjištěn ve Stachách, dále v Lípě a v Suchdole (vzájemné rozdíly těchto dvou stanovišť byly neprůkazné), a nejnižší obsah karotenoidů byl zaznamenán v Přerově nad Labem. Průkazný vliv stanoviště, odrůdy, termínu sklizně a intenzity pěstování brambor na obsah karotenoidů v hlízách bramboru, zejména luteinu, potvrzují KONSCHUH et al. (2007), ROSENTHAL a JANSKY (2008). Tab Vliv stanoviště na obsah karotenoidů (mg.kg -1 č.h.); průměr odrůd Impala, Karin, Ditta, Saturna; Stanoviště x 1) HSD (P 0,05) průkaznost 2) Přerov nad Labem 20,91 c Suchdol 23,12 b Lípa 23,33 1,723 b Stachy 26,74 a Pozn.: 1) průměr čtyř odrůd ve čtyřech opakováních; 2) rozdíly mezi průměry označenými stejným písmenem jsou statisticky neprůkazné 5.4 Vliv kuchyňské úpravy Kuchyňská úprava měla průkazný vliv na obsah celkových polyfenolů v konečném produktu (Tab ), přičemž se ve většině případů jejich obsah touto tepelnou úpravou

52 prokazatelně zvyšoval ve srovnání se syrovými hlízami. V průměru odrůd Impala a Ditta byl nejvyšší obsah celkových polyfenolů zjištěn v hlízách vařených ve slupce (nárůst o 65,9 % proti syrovým). Při tepelné úpravě v mikrovlnné troubě činil nárůst 33,5 %, u pečených v sušárně 23,5 %. Pouze u brambor vařených bez slupky došlo k poklesu obsahu celkových polyfenolů proti syrovým, a to o 9,9 %. Výsledky jsou v souladu s prací BROWNA et al. (2008) potvrzující, že při vaření se ve srovnání se syrovými hlízami obsah polyfenolů zvyšuje, zejména pak u odrůd vysoce pigmentovaných. BARBA et al. (2008) navíc zjistili, že nejlepším kompromisem mezi krátkou dobou tepelné úpravy v mikrovlnné troubě a redukcí ztrát vody a polyfenolů je použití příkonu 500 W. Podobné výsledky uvádí STUSHNOFF (2008) vaření odrůd brambor s barevnou dužninou v mikrovlnné troubě (1 min, 700 W plný příkon) a vaření po 30 minut redukuje obsah celkových polyfenolů nejméně, naopak nejvíce snižuje obsah polyfenolů pečení při 170 o C. Ve shodě s dosaženými výsledky je i práce BLESSINGTONA (2005), který tvrdí, že brambory připravené v mikrovlnné troubě, pečené a smažené mají vyšší antioxidační aktivitu a obsah polyfenolů než brambory vařené či syrové. Tab Vliv způsobu kuchyňské úpravy hlíz na obsah celkových polyfenolů v mg.g -1 sušiny; Praha - Suchdol; průměr odrůd Impala, Ditta; Způsob kuchyňské úpravy x 5) průkaznost 6) % čerstvé 6,326 c 100,00 mikrovlnná trouba 1) 8,444 b 133,48 pečené 2) 7,928 b 125,32 vařené ve slupce 3) 10,492 a 165,86 vařené bez slupky 4) 5,703 c 90,15 Pozn.: pro způsoby kuchyňské úpravy HSD = 0,673 1) mikrovlnná trouba, 750 W, 10 min, krájené se slupkou; 2) sušárna, 180 C, 45 min, krájené se slupkou; 3) tlakový hrnec, 15 min, celé se slupkou; 4) tlakový hrnec, 15 min, celé bez slupky; 5) průměr čtyř opakování; 6) rozdíly mezi průměry označenými stejným písmenem jsou statisticky neprůkazné (P 0,05) Kuchyňská úprava měla průkazný vliv též na obsah askorbové kyseliny ve finálním produktu. Jednotlivé způsoby úpravy měly za následek různě velký pokles obsahu askorbové kyseliny. V průměru odrůd Ditta a Saturna se jako nejšetrnější způsoby ukázaly pečení hlíz v mikrovlnné troubě a vaření se slupkou, kdy hodnota obsahu askorbové kyseliny dosáhla 79,3 a 72 % hodnoty syrových hlíz. Vzájemný rozdíl mezi těmito způsoby úpravy byl neprůkazný (Tab ). Při vaření bez slupky zůstalo zachováno jen 46 % a při pečení v sušárně 44 % původního obsahu askorbové kyseliny v čerstvých hlízách. Výsledky z roku

53 2008 jsou příkladem rozdílů v obsahu askorbové kyseliny mezi variantami úpravy u každé odrůdy samostatně (Obr. 11) a je zajímavé, že u odrůdy Saturna při pečení v mikrovlnné troubě nebyl zaznamenán žádný pokles oproti syrovým hlízám, naopak se projevil trend mírného nárůstu obsahu askorbové kyseliny. SHIRSAT a THOMAS (1998) potvrzují, že k největším ztrátám askorbové kyseliny dochází při vaření ve vroucí vodě, zatímco při vaření v tlakovém hrnci a tepelné úpravě v mikrovlnné troubě jsou ztráty menší. HAN et al. (2004) a GOLASZEWSKA a ZALEWSKI (2001) porovnali ztráty askorbové kyseliny při jednotlivých způsobech kuchyňské úpravy brambor a zjistili, že k nejmenšímu poklesu obsahu askorbové kyseliny dochází při pečení a tepelné úpravě v mikrovlnné troubě, zatímco k nejvyšším ztrátám došlo při vaření a smažení, což je ve shodě s dosaženými výsledky. LOVE a PAVEK kromě toho zhodnotili tři hlavní faktory, působící na změny obsahu askorbové kyseliny při kuchyňské úpravě a to teplo, vyluhování a vystavení vlivu vzduchu (oxidace). Výsledky souhlasí se závěry ostatních autorů, kteří obecně uvádějí největší ztráty askorbové kyseliny při sušení brambor (50 81 %), přípravě bramborové kaše (20 67 %), smažení (15 49 %), vaření bez slupky (23 34 %) a vaření ve slupce (16 21 %). Naopak nejmenší ztráty byly vykazovány u pečení brambor (15 28 %) a vaření v mikrovlnné troubě (12 27 %). Tab Vliv způsobu kuchyňské úpravy hlíz na obsah askorbové kyseliny v mg.kg -1 č.h.; Stachy; průměr odrůd Ditta, Saturna; Způsob kuchyňské úpravy x 5) průkaznost 6) % čerstvé 165,69 a 100 mikrovlnná trouba 1) 131,44 b 79,33 pečené 2) 73,12 c 44,13 vařené se slupkou 3) 119,21 b 71,95 vařené bez slupky 4) 76,31 c 46,06 Pozn.: pro varianty kuchyňské úpravy HSD = 20,322 1) mikrovlnná trouba, 750 W, 10 min, krájené se slupkou; 2) sušárna, 180 C, 45 min, krájené se slupkou; 3) tlakový hrnec, 15 min, celé se slupkou; 4) tlakový hrnec, 15 min, celé bez slupky; 5) průměr čtyř opakování; 6) rozdíly mezi průměry označenými stejným písmenem jsou statisticky neprůkazné (P 0,05) Různým způsobům kuchyňské úpravy byly podrobeny také odrůdy s barevnou dužninou (Tab ), kde u odrůdy Violette byl při tepelné úpravě v mikrovlnné troubě zaznamenán průkazný nárůst obsahu askorbové kyseliny proti syrovým hlízám a souhlasný trend (neprůkazný rozdíl) byl i u dalších odrůd Valfi (fialová dužnina) a Highland Burgundy

54 Red (červená dužnina), což je ve shodě s prací STUSHNOFFA (2008). U odrůd s barevnou dužninou mají pečené hlízy méně askorbové kyseliny v porovnání se syrovými hlízami, vařenými hlízami a připravenými v mikrovlnné troubě. Vliv kuchyňské úpravy na obsah karotenoidů nebyl zjišťován, ale BLESSINGTON (2005) k tomu uvádí, že brambory zpracované v mikrovlnné troubě, pečené, smažené a syrové brambory obsahují více karotenoidů, než brambory vařené.

55 Tab Vliv způsobu kuchyňské úpravy hlíz na obsah kyseliny askorbové u odrůd se žlutou, fialovou a červenou dužninou, Stachy ; Obsah kyseliny askorbové (mg.kg č. h. -1 ) Způsob kuchyňské Ditta Saturna Valfi Violette Highland Burgundy Red průměr odrůd úpravy x 5) průkaznost 6 ) x 5) průkaznost 6) x 5) průkaznost 6) x 5) průkaznost 6) x 5) průkaznost 6) x 5) průkaznost 6) čerstvé 180,92 a 147,71 ab 123,34 ab 132,63 b 166,94 a 150,31 a mikrovlnná 144,99 ab 154,31 a 154,38 a 188,39 a 183,33 a 162,54 a trouba 1) pečené 2) 114,55 b 82,26 abc 101,37 bc 110,14 bc 134,02 a 108,03 bc vařené se 149,51 b 74,59 bc 131,19 ab 127,79 b 127,07 a 122,03 b slupkou 3) vařené bez slupky 4) 118,82 b 60,98 c 79,98 c 92,75 c 115,47 a 93,60 c Pozn.: pro varianty kuchyňské úpravy HSD(Ditta) = 51,24, HSD(Saturna) = 74,28, HSD(Valfi) = 40,87, HSD(Violette) = 29,68, HSD(Highland Burgundy Red) = 76,95, HSD (průměr odrůd) = 26,37 1) mikrovlnná trouba, 750W, 10 min, krájené se slupkou; 2) sušárna, 180 C, 45 min, krájené se slupkou; 3) tlakový hrnec, 15 min, celé se slupkou 4) tlakový hrnec, 15 min, celé bez slupky; 5) průměr čtyř opakování; 6) rozdíly mezi průměry označenými stejným písmenem jsou statisticky neprůkazné (P 0,05)

56 6. SOUHRN VÝSLEDKŮ Dizertační práce s názvem Možnosti zvýšení obsahu nutričně významných látek v bramborách, byla zaměřená na posouzení postupů prokazatelně zvyšujících obsah vybraných antioxidantů u brambor (polyfenolů, askorbové kyseliny a karotenoidů) a na minimalizaci jejich ztrát při různých způsobech zpracování ke konečnému využití. U vybraných variant byla navíc stanovena antioxidační aktivita hlíz bramboru a obsah anthokyanů. Dosažené výsledky je možné shrnout do několika bodů: 1. Vliv hnojení na obsah vybraných antioxidantů v hlízách bramboru V prvních dvou letech pokusů se jevil příznivý trend zvýšeného obsahu askorbové kyseliny při zvyšování dávky draslíku na 166 kg K.ha -1, při současném zvýšení dávky hořčíku na 60 kg Mg.ha -1. V dalších třech letech se tento trend nepotvrdil. Byl však prokázán záporný vliv zvýšené hladiny dusíkatého hnojení 180 kg N.ha -1 na obsah askorbové kyseliny. Ten poklesl v průměru pokusných let o 12,4 % proti kontrole. Obsah celkových polyfenolů v průběhu čtyř let průkazně neovlivnila žádná z variant hnojení. Určitý trend (patrný ve třech pokusných letech) ovšem sníženého obsahu celkových polyfenolů se projevil u varianty se zvyšující se dávkou K a Mg. V případě celkových karotenoidů nebyla zjištěna žádná závislost jejich obsahu na variantách hnojení. Ze zvolených variant se nepodařilo nalézt vhodnou dávku nebo poměr živin N, P, K a Mg, která by kladně působila na zvýšení obsahu celkových polyfenolů, askorbové kyseliny nebo karotenoidů a výsledky statistického hodnocení pokusných variant v tomto případě potvrzují výzkumnou hypotézu jen zčásti. 2. Vliv odrůdy na obsah vybraných antioxidantů v hlízách bramboru Nejvyšší obsah celkových polyfenolů byl zjištěn u odrůdy Valfi s fialovou barvou dužniny, která v jejich obsahu průkazně převýšila všech osm odrůd se žlutou dužninou. V průměru pokusných let dosáhla o 112 až 185 % vyššího obsahu celkových polyfenolů proti žlutomasým odrůdám. V rámci odrůd se žlutou dužninou se v obsahu celkových polyfenolů některé odrůdy též mezi sebou průkazně lišily. Nejvyšší obsah byl zjištěn u odrůdy Karin, která se průkazně lišila od pěti ze sedmi odrůd (kromě Ditty a Impaly). Naopak nejnižší obsah byl zaznamenán u odrůdy Saturna. Obsah askorbové kyseliny se v průměru pokusných let pohyboval v rozmezí hodnot 247,6 až 142,2 mg.kg -1 č.h. hlíz a byl prokazatelně ovlivněn odrůdou. Nejvyšší obsah askorbové kyseliny byl zjištěn u odrůdy Marabel, která průkazně převýšila všechny ostatní odrůdy (předčila je průkazně o 13,4 až 74,1 %). Nad průměr

57 uvedeného souboru se dále zařadily odrůdy Karin, Ditta, Asterix, průměrný obsah měla Agria. U odrůdy Valfi s fialovou dužninou byl zjištěn obsah askorbové kyseliny mírně pod průměrem dané skupiny odrůd. Průkazný vliv na obsah askorbové kyseliny měl též ročník. Odrůda měla průkazný vliv i na obsah karotenoidů. Nejvyšším obsahem vynikaly odrůdy Marabel, Agria a Karin, odrůda Valfi se od ostatních odrůd odlišila výrazně nejnižším obsahem karotenoidů. Odrůdy Valfi a Violette vykázaly v porovnání se žlutomasými odrůdami také průkazně vyšší antioxidační aktivitu hlíz. Nejvyšší antioxidační aktivita byla zjištěna u odrůd Violette (100 %) a Valfi 80,7 %, u žlutomasých odrůd pouze 33,2 až 46,7 % hodnoty Violette. Ve skupině odrůd se žlutou dužninou Karin a Ditta průkazně předčily odrůdu Saturna, Karin též odrůdu Impala. Na lokalitě Přerov nad Labem byl rovněž sledován vliv celkem šesti odrůd s barevnou dužninou na obsah anthokyanů. Jejich nejvyšší obsah byl zjištěn u odrůdy Violette, dále u odrůdy Highland Burgundy Red s červenou dužninou, výrazně nižší obsahy byly ve skupině odrůd s dužninou fialovou se světlým mramorováním (Blaue St Galler, Valfi, Salad Blue) a nejnižší u odrůdy Shetland Black, která má fialově zbarvenou dužninu jen v okolí cévních svazků. 3. Vliv stanoviště na obsah vybraných antioxidantů v hlízách bramboru Rozdílné stanovištní podmínky průkazně ovlivnily obsah celkových polyfenolů v hlízách. Ve čtyřletém průměru výsledků byl prokázán nejvyšší obsah celkových polyfenolů na stanovišti Přerov nad Labem, kde byl dosti vysoký obsah zjištěn již v roce 2005 (druhý nejvyšší za Stachami s průkazným a velmi markantním rozdílem proti dvěma dalším lokalitám) a extrémně vysoký obsah celkových polyfenolů zde byl zjištěn v roce 2007 s mimořádně horkým a suchým počasím v druhé polovině léta. Nejvyšší obsah askorbové kyseliny byl v pokusech zjištěn na stanovišti v Přerově nad Labem. Nárůst obsahu askorbové kyseliny oproti jiným lokalitám byl však průkazný jen ve srovnání s lokalitou Praha-Suchdol, rozdíly proti lokalitám Lípa a Stachy nedosáhly při hodnocení Tukeyho testem hodnoty průkazné diference HSD. Obsah karotenoidů byl rovněž průkazně ovlivněn stanovištěm. Průkazně nejvyšší obsah byl zjištěn ve Stachách, dále v Lípě a v Suchdole (vzájemné rozdíly těchto dvou stanovišť byly neprůkazné), a nejnižší obsah karotenoidů byl zaznamenán v Přerově nad Labem. Potvrdilo se, že rozdílné stanovištní podmínky při pěstování brambor mají vliv na obsah askorbové kyseliny, celkových polyfenolů i karotenoidů v hlízách.

58 4. Vliv kuchyňské úpravy hlíz bramboru na obsah vybraných antioxidantů Kuchyňská úprava měla průkazný vliv na obsah celkových polyfenolů v konečném produktu, přičemž se ve většině případů jejich obsah touto tepelnou úpravou prokazatelně zvyšoval ve srovnání se syrovými hlízami. V průměru odrůd Impala a Ditta byl nejvyšší obsah celkových polyfenolů zjištěn v hlízách vařených ve slupce (nárůst o 65,9 % proti syrovým). Při pečení v mikrovlnné troubě činil nárůst 33,5 %, u pečených v sušárně 23,5 %. Pouze u brambor vařených ve slupce došlo k poklesu obsahu celkových polyfenolů proti syrovým, a to o 9,9 %. Kuchyňská úprava měla průkazný vliv též na obsah askorbové kyseliny ve finálním produktu. Jednotlivé způsoby úpravy měly za následek různě velký pokles obsahu askorbové kyseliny. V průměru odrůd Ditta a Saturna se jako nejšetrnější způsoby ukázaly pečení hlíz v mikrovlnné troubě a vaření se slupkou, kdy hodnota obsahu askorbové kyseliny dosáhla 79,3 a 72 % hodnoty syrových hlíz. Vzájemný rozdíl mezi těmito způsoby úpravy byl neprůkazný. Při vaření bez slupky zůstalo zachováno jen 46 % a při pečení v sušárně 44 % původního obsahu askorbové kyseliny v čerstvých hlízách. Později byly podrobeny kuchyňské úpravě též odrůdy s barevnou dužninou, kde u odrůdy Violette byl při pečení v mikrovlnné troubě zaznamenán průkazný nárůst obsahu askorbové kyseliny proti syrovým hlízám a souhlasný trend (neprůkazný rozdíl) byl i u dalších odrůd Valfi (fialová dužnina) a Highland Burgundy Red (červená dužnina). Vhodné způsoby tepelné kuchyňské úpravy zvyšovaly obsah celkových polyfenolů v konečném produktu, naopak obsah askorbové kyseliny tepelnou úpravou většinou prokazatelně klesal, přičemž byly ztráty průkazně ovlivněny způsobem úpravy.

59 7. ZÁVĚRY Dizertační práce s názvem Možnosti zvýšení obsahu nutričně významných látek v bramborách shrnuje výsledky polních pokusů v období na pěti různých stanovištích, se čtyřmi kombinacemi hnojiv, čtyřmi způsoby kuchyňské úpravy bramborových hlíz a se širokou škálou odrůd bramboru se žlutou a barevnou (modrou, červenou, fialovou) dužninou. Z dosažených výsledků lze odvodit následující závěry: a) neprokázala se možnost zvýšit obsah vybraných antioxidantů v hlízách bramboru zvolenými variantami hnojení (N, P, K, Mg) b) obsah antioxidantů v hlízách bramboru byl průkazně ovlivněn odrůdou (zejména u odrůd s barevnou dužninou) a ročníkem c) rozdílné stanovištní podmínky měly průkazný vliv na obsah antioxidantů v hlízách bramboru d) zvolené způsoby kuchyňské úpravy bramborových hlíz průkazně ovlivnily výši ztrát antioxidantů v bramborových hlízách Doporučení pro praxi 1. pro dosažení vyššího obsahu antioxidantů v hlízách bramboru je třeba pečlivě vybrat odrůdu brambor a lokalitu pěstování 2. pro snížení ztrát antioxidantů při kuchyňské úpravě brambor je nutné volit šetrné způsoby úpravy, tzn. vaření či pečení v mikrovlnné troubě nebo vaření brambor ve slupce 3. rozšiřovat mezi odbornou i laickou veřejností informace o odrůdách bramboru s barevnou dužninou a jejich významu jako význačnému zdroji antioxidantů v lidské výživě

60 8. SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY AL-SAIKHAN, M.S., HOWARD, L.R., MILLER, J.C., 1995: Antioxidant activity and total phenolic in different genotypes of potato (Solanum tuberosum, L). Journal of Food Science, 60(2): 341. ALFAWAZ, MA., ALMAIMAN, SA., 2003: Vitamin C content of selected potatoes cultivated across Saudi Arabia. Annals of Agricultural Science Cairo, 48(2): ANDRE, C.M., OUFIR, M., GUIGNARD, C., HOFFMAN, L., HAUSMAN, J.F., EVERS, D., LARONDELLE, Y., 2007: Antioxidant profilig of native Andean potato tubers (Solanum tuberosum L.) reveals cultivars with high levels of beta-carotene, alpha-tocopherol, chlorogenic acid and petanin. Journal of Agricultural and Food Chemistry, 55(26): až ARNAO, M.B., CANO, A., ACOSTA, M., 1999: Methods to measure the antioxidant activity in plant material. A comparative discussion. Free Radical Research, 31(Suppl. S): S89 S96. BARBA, A.A., CALABRETTI, A., D'AMORE, M., PICCINELLI, A.L., RASTRELLI, L., 2008: Phenolic constituents levels in cv. Agria potato under microwave processing. LWT - Food Science and Technology, 41(10): BÁRTA, J., ČEPL, J., DIVIŠ, J., HAMOUZ, K., JŮZL, M., VACEK, J., 2008: Brambory. In Prugar, J. a kol. Kvalita rostlinných produktů na prahu 3. tisíciletí. Praha: VÚPS 2008, s ISBN BLESSINGTON, T., 2005: The effect of cooking, storage and ionizing irradiation on carotenoids, antioxidant activity and phenolics in potato (Solanum tuberosum L.). Master s thesis, Texas A&M University. BOYLE, S.P., DOBSON, V.L., DUTHIE, S.J., 2000: Absorption and DNA protective effects of flavonoid glycosides from an onion meal. European Journal of Nutrition, 39:

61 BRAT, P., GEORGÉ, S., BELLAMY, A., DU CHAFFAUT, L., SCALBERT, A., MENNEN, L., ARNAULT, N., AMIOT, M.J., 2006: Daily polyphenol intake in France from fruit and vegetables. The Journal of Nutrition, 136: BREITHAUPT, D.E., BAMEDI, A., 2002: Carotenoids and carotenoid esters in potatoes (Solanum tuberosum L.): new insights into an ancient vegetable. Journal of Agricultural and Food Chemistry, 50(24): BROWN, C.R., 2008: Breeding for phytonutrient enhancement of potato. American Journal of Potato Research, 85: BROWN, C.R., 2005: Antioxidants in potato. American Journal of Potato Research, 82(2): BROWN, C.R., 2004: Nutrient status of potato: Assesment of future trends. In Proc. Washington State Potato Conference, BROWN, C.R., CULLEY, D., YANG, C.P., DURST, R., WROLSTAD, R., 2005: Variation of anthocyanin and carotenoid contents and associated antioxidant values in potato breeding lines. Journal of the American Society for Horticultural Science, 130(2): BROWN, C.R., WROLSTAD, R., DURST, R., YANG, C.P., CLEVIDENCE, B., 2003: Breeding studies in potatoes containing high concentrations of anthocyanins. American Journal of Potato Research, 80(4): BUTA, J.G., MOLINE, H.E., 2001: Prevention of browning of potato slices using polyphenoloxidase inhibitors and organic acids. Journal of Food Quality, 24(4): BUTURAC, I., 2008: The unused variety of potato, potato of colored flesh and the importance of antioxidants in potato. Glasnik Zaštite Bilja, 31(3): 7 16.

62 CAMIRE, M.E., ZHAO, J.X., DOUGHERTY, M.P., BUSHWAY, R.J., 1995: In vitro binding of benzo (a)pyrene by extruded potato peels. Journal of Agricultural and Food Chemistry, 43(4): CAO, G.H., SOFIC, E., PRIOR, R.L., 1997: Antioxidant and prooxidant behavior of flavonoids: Structure- activity relationships. Free Radical Biology and Medicine, 22(5): 749 až 760. CAO, G.H., SOFIC, E., PRIOR, R.L., 1996: Antioxidant capacity of tea and common vegetables. Journal of Agricultural and Food Chemistry, 44(11): CELBA, J., PERLÍN, C., SKALIČKA, J., 2001: Aktuální pohled na kvalitu potravinářských surovin a výrobků [An up-to-date view of the quality of food raw materials and products]. In Konference s mezinárodní účastí "Aktuální poznatky v oblasti jakosti zemědělské a potravinářské produkce", konané v Brně ve dnech listopadu Troubsko: VÚ pícninářský; Praha: Komise jakosti rostlin. produktů ORV ČAZV. CIVIC, H., 2002: Influence of nitrogen, phosphorus, potassium and magnesium on the yield and quality of potato. Works of the Faculty of Agriculture University of Sarajevo, 47(51): 31 až 48. ČERMÁK, V., 2008: Přehled odrůd 2008: Brambory. 1. vyd. Brno: Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský a Národní odrůdový úřad. 127 s. ISBN DALE, M.F.B., GRIFFITHS, D.W., TODD, D.T., 2003: Effects of genotype, environment, and postharvest storage on the total ascorbate content of potato (Solanum tuberosum) tubers. Journal of Agricultural and Food Chemistry, 51(1): DAO, L., FRIEDMAN, M., 1994: Chlorophyll, chlorogenic acid, glycoakaloid and protease inhibitor content of fresh and green potatoes. Journal of Agricultural and Food Chemistry, 42(3):

63 DAVIES, C.S., OTOMAN, M.J., PELOQUIN, S.J., 2002: Can germplasm resources be used to increase the ascorbic acid content of stored potatoes? American Journal of Potato Research, 79(4): DELGADO, E., PAWELZIK, E., 1999: Effect of water and drought stress on the quality of the potato tubers differing in blackspot susceptibility. In Abstracts of Conference Papers, Posters and Demonstrations of 14 th Triennial Conference of the EAPR, Sorrento, 2-7 May 1999 (Assessorato Agricoltura Regiona Compania ed.), DIVIŠ, J., 2007: Ovlivnění kvality brambor. Farmář, 13(1): DRALLE, H., 2005: Ist eine Aufwertung der Kartoffel durch Selendüngung möglich? In Kartoffeltrends 2005: Züchtungsfortschritt, Vermehrung und Pflanzgutbereitstellung. Bergen/Dumme: Agrimedia, DUCREUX, L.J.M., MORRIS, W.L., HEDLEY, P.E., SHEPHERD, T., DAVIES, H.V., MILLAM, S., TAILOR, M.A., 2004: Metabolic engineering of high carotenoid potato tubers containing enhanced levels of ß-carotene and lutein. Journal of Experimental Botany, 56(409): DUGO, G., LA PERA, L., LO TURCO, V., GIUFFRIDA, D., RESTUCCIA, S., 2004: Determination of copper, zinc, selenium, lead and cadmium in potatoes (Solanum tuberosum L.) using potentiometric stripping methods. Food Additives and Contaminants, 21(7): 649 až 657. DU TOIT, R., VOLSTEEDT, Y., APOSTOLIDES, Z., 2001: Comparison of the antioxidant content of fruits, vegetables and teas measured as vitamin C equivalents. Toxicology, 166 (1až 2): DUKE, J.A., 1992: Handbook of phytochemical constituents of grass herbs and other economic plants. Boca Raton, FL: CRC Press. 680 s.

64 EICHHORN, S., WINTERHALTER, P., 2005: Anthocyanins from pigmented potato (Solanum tuberosum L.) varieties. Food Research International (Proceedings Paper, 3rd International Congress on Pigments in Food), 38(8-9): FOSSEN, T., OVSTEDAL, D.O., SLIMESTAD, R., ANDERSEN, O.M., 2003: Anthocyanins from a Norwegian potato cultivar. Food Chemistry, 81(3): FRIEDMAN, M., 1997: Chemistry, biochemistry and dietary role of potato polyphenols. Journal of Food and Chemistry, 45(5): GRAHAM, W.D., STEVENSON, M.H., 1997: Effect of irradiation on vitamin C content of strawberries and potatoes in combination with storage and with further cooking in potatoes. Journal of the Science of Food and Agriculture, 75(3): GROMES, R., HERRMANN, M.E., 2008: Antioxidative capacity of potatoes. Ernährungs Umschau, 55(2): HAASE, N.U., WEBER, L., 2003: Ascorbic acid losses during processing of French fries and potato chips. Journal of Food Engineering, 56(2/3): HALE, A.L., REDDIVARI, L., NDAMBE NZARAMBA, M., 2008: Interspecific variability for antioxidant activity and phenolic content among Solanum species. American Journal of Potato Research, 85(5): HAJŠLOVÁ, J., SCHULZOVÁ, V., SLANINA, P., JANNÉ, K., HELLENAS, K.E., ANDERSON, CH., 2005: Quality of organically and conventionally grown potatoes: Fouryear study of micronutrients, metals, secondary metabolites, enzymic browning and organoleptic properties. Food Additives and Contaminants, 22(6): HALVORSEN, B.L., HOLTE, K., MYHRSTAD, M.C.W., BARIKMO, I., HVATTUM, E., REMBERG, S.F., WOLD, A.B., HAFFNER, K., BAUGEROD, H., ANDERSEN, L.F., MOSKAUG, J.O., JACOBS, D., BLOMHOFF, R., 2002: A systematic screaning of total antioxidants in dietary plants. Journal of Nutrition, 132:

65 HAMOUZ, K., 2004: Kvalita brambor vypěstovaných v různých klimatických podmínkách ČR. In Vliv abiotických a biotických stresorů na vlastnosti rostlin : Sborník příspěvků z vědecké konference Praha: Česká zemědělská univerzita, HAMOUZ, K., LACHMAN, J., 2003: Content of polyphenols and glycoalkaloids in potato tubers cultivated under different environmental conditions. Scientia Agriculturae Bohemica, 34(4): HAMOUZ, K., LACHMAN, J., ORSÁK, M., PIVEC, V., DVOŘÁK, P., 2004: Brambory jako antioxidanty. Agromagazín, 5(8): HAMOUZ, K., LACHMAN, J., PIVEC, V., ORSÁK, M., 1997: The effect of the conditions of cultivation on the content of polyphenol compounds in the potato cultivars Agria and Karin. Rostlinná Vyroba, 43(11): HAN, J.S., KOZUKUE, N., YOUNG, K.S., LEE, K.R., FRIEDMAN, M., 2004: Distribution of ascorbic acid in potato tubers and in home-processed and commercial potato foods. Journal of Agricultural and Food Chemistry, 52(21): HAYNES, K.G., POTTS, W.E., CHITTAMS, J.L., FLECK, D.L., 1994: Determining yellow flesh intensity in potatoes. Journal of the American Society for Horticultural Science, 119(5): HERRMANN, M.E., HÜSING, B., HILLEBRAND, S., SCHLIEPHAKE, U., GROMES, R., WINTERHALTER, P., TRAUTZ, D., 2008: Kartoffeln mit Zusatznutzen. Anbau und Analyse von farbfleischigen Kartoffeln. Kartoffelbau, 59(11): HLUŠEK, J., JŮZL, M., ČEPL, J., LOŠÁK, T., 2005: Vliv přidávání sloučenin selenu do půdy na obsah sloučenin selenu v hlízách brambor. Chemické listy, 99(7):

66 HOFIUS, D., HAJIREZAEI, M.R., GEIGER, M., TSCHIERSCH, H., MELZER, M., SONNEWALD, U., 2004: RNAi-mediated tocopherol deficiency impairs photoasimilate export in transgenic potato plants. Plant Physiology, 135(3): HUNG, CH.Y., MURRAY, J.R., OHMAN, S.M., TONG, C.B.S., 1997: Anthocyanin accumulation during potato tuber development. Journal of the American Society for Horticultural Science, 122: HUSAIN, S.R., CILLARD, J., CILLARD, P., 1987: Hydroxyl radical scavenging activity of flavonoids. Phytochemistry, 26 (9): HÜSING, B., HILLEBRAND, S., WINTERHALTER, P., SCHLIEPHAKE, U., HERRMANN, M.E., TRAUTZ,D., 2008: Cultivation and analysis of anthocyanin containing types of potatoes in organic and integrated farming sytems regarding cultivability and additional health benefits. In Abstracts of papers and posters from 17 th triennial conference of theeapr, EAPR 2008, Brasov, Romania, GOLASZEWSKA, B., ZALEWSKI, S., 2001: Optimisation of potato quality in culinary process. Polish Journal of Food and Nutrition Sciences, 10/51(1): CHOI, H.S., SAWAMURA, M., 2000: Radical-scavenging activities of citrus essential oils and their components: Detection using 1,1-diphenyl-2-picrylhydrazyl. Journal of Agricultural and Food Chemistry, 48: JANG, J., SONG, K.B., 2004: Purification of polyphenoloxidase from the pyrole-fleshed potato (Solanum tuberosum Jasim) and its secondary structure. Journal of Food Science, 69 (8): C648 C651. JANSEN, G., FLAMME, W., 2006: Coloured potatoes (Solanum Tuberosum L.) anthocyanin content and tuber quality. Genetic Resources and Crop Evolution, 53(7): 1321 až 1331.

67 JOHNSTON, K.A., PEARCE, R.S., 1994: Biochemical and bioassay analysis of resistance of potato (Solanum tuberosum L) cultivars to attack by the slug Deroceras-Reticulatum (Muller). Annals of Applied Biology, 124(1): JŮZL M., HLUŠEK J., ELZNER, P., 2005: Možnosti zvýšení obsahu selenu v hlízách brambor. Bramborářství, 13(4): JŮZL, M., HLUŠEK, J., ELZNER, P., LOŠÁK, T., 2007: Effect of increse levels of selenium in soil on selected yield-forming elements. Ecological chemistry and engineering, 14(5-6): JŮZL, M., HLUŠEK, J., ELZNER, P., LOŠÁK, T., 2007: Technologie pěstování brambor s vyšší spotřebitelskou jakostí. Vědecké práce Výzkumného ústavu bramborářského v Havlíčkově Brodě, 15: JŮZL,M., HLUŠEK, J., ELZNER, P., LOŠÁK,T., 2006: Pokusné pěstování brambor s vyšším obsahem selenu. Úroda, 54(6): JŮZL, M., ZRŮST, J., HLUŠEK, J., 2008: Rizikové látky v bramboru (Solanum tuberosum L.) a ve výrobcích z hlíz. Vyd. 1. Brno: Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně. 139 s. KAHKONEN, MP., HEINONEN, M., 2003: Antioxidant activity of anthocyanins and their aglycons. Journal of Agricultural and Food Chemistry, 51(3): KALDY, M.S., LUNCH, D.R., 1983: Chlorogenic acid content of Russet Burbank potato in Alberta. American Potato Journal, 60(5): KARBLANE, H., KEVVAI, T., 1998: Selenium in potatoes. Proceedings of the Estonian Academy of Science, Biology, Ecology, 47(2): KOLBE, H; STEPHAN-BECKMANN, S., 1997: Development, growth and chemical composition of the potato crop (Solanum tuberosum L.). II. Tuber and whole plant. Potato Research, 40(2):

68 KONSCHUH, M., McALLISTER, T., DRIEDGER, D., 2007: Lutein content of yellowfleshed potatoes grown in Alberta. Final report of ACAAF Project # AB0001. URL: <http://www1.agric.gov.ab.ca/$department/deptdocs.nsf/all/opp11915/$file/luteinfinal.pdf> KOTÍKOVÁ, Z., HEJTMÁNKOVÁ, A., LACHMAN, J.- et al., 2007: Factors influencing total carotenoids in potato (Solanum tuberosum L.) tubers. In Vitamins Nutrition and Diagnostics. Univerzita Pardubice, KOUTNÍK, V., 1996: Koncentrace selenu v hlízách brambor. Rostlinná Výroba, 42: KOUTNÍK, V., KRÁČMAR, S., KOUREK, R., ZEMAN, L., 1997: The effect of foliar application of selenium on the amin acid spectrum in potato tubers. Acta Universitatis Agriculturae at Silviculturae Mendelianae Brunensis, XLV: KVÍČALA, J., ZAMRAZIL, V., JIRÁNEK, V., 2003: Selenium status of inhabitants of region Jablonec, Czech Republic. Trace Elements and Electrolytes, 20(2): KVÍČALA, J., GAUNER, V., ZAMRAZIL, V., POBIŠOVÁ, Z., JIRÁNEK, V., 2004: Relationship between selenium status and antropometric parameters in humans. International Journal of Obesity, 28 (Suppl. S1): S63. LACHMAN, J., HAMOUZ, K., 2004: Anthokyany v hlízách brambor s červeně až modře zbarvenou dužninou - významný zdroj antioxidantů ve výživě. Bramborářství, 12(2): LACHMAN, J., HOSNEDL, V., PIVEC, V., ORSÁK, M., 1998: Polyphenols in cereals and their positive and negative role in human and animal nutrition. Proc. of Conf. Cereals for Human Health and Preventive Nutrition., LACHMAN, J., HAMOUZ, K., ORSÁK, M., 2005: Červeně a modře zbarvené brambory významný zdroj antioxidantů v lidské výživě. Chemické listy, 99:

69 LACHMAN, J., HAMOUZ, K., ORSÁK, M., PIVEC, V., DVOŘÁK, P., 2008: The influence of flesh colour and growing locality on polyphenolic content and antioxidant activity in potatoes. Scientia Horticulturae Amsterdam, 117(2): LACHMAN, J., HAMOUZ, K., ŠULC, M., ORSÁK, M., PIVEC, V., HEJTMÁNKOVÁ, A., DVOŘÁK, P., ČEPL, J., 2009: Cultivar differences of total anthocyanins and anthocyanidins in red and purple-fleshed potatoes and their relation to antioxidant activity. Food Chemistry, 114: LACHMAN, J., ORSÁK, M., HAMOUZ, K., PIVEC, V., 2000: Potato tubers as a significant source of antioxidants in human nutrition. Rostlinná Výroba, 46(5): LESZCZYNSKI, W., 2000: Jakosc ziemniaka konsumpcyjnego. Zywnosc, 7(Supl. 4): LEE SEUNG, K., KADER ADEL, A., 2000: Preharvest and postharvest factors influencing vitamin C content of horticultural crops. Postharvest Biology and Technology, 20(3): 207 až 220. LEHOCKA, Z., KOVAC, K., 2001: Testing of convenience of selected potatoes (Solanum tuberosum L.) varieties for alternative growing systems. Vědecké práce Vyskumneho ústavu rastlinnej vyroby Piešťany, (30): LEO, L., LEONE, A., LONGO, C., LOMBARDI, D.A., RAIMO, F., ZACHEO, G., 2008: Antioxidant compounds and antioxidant activity in early potatoes. Journal of Agricultural and Food Chemistry, 56(11): LEWIS, C.E., WALKER, J.R.L., LANCASTER, J.E., 1999: Changes in antocyanin, flavonoid and phenolic acid concentrations during development and storage of coloured potato (Solanum tuberosum L.) tubers. Journal of the Science of Food and Agriculture, 79(2):

70 LEWIS, C.E., WALKER, J.R.L., LANCASTER, J.E., SUTTON, K.H., 1998: Determination of anthocyanins, flavonoids and phenolic acids in potatoes. I: Coloured cultivars of Solanum tuberosum L. Journal of the Science of Food and Agriculture, 77(1): LIN, S., SATTELMACHER, B., KUTZMUTZ, E., MUHLING, K.H., DITTERT, K., 2004: Influence of nitrogen nutrition on tuber quality of potato with special reference to the pathway of nitrate transport into tubers. Journal of Plant Nutrition, 27(2): LISTER, C.E., MUNRO, J., 2000: Nutrition and health qualities of potato a future focus: Crop and Food Research Confidental Report No URL: <http://www.vegetables.co.nz/resources/crop_foodreport_potatoes.pdf> LOVE, S.L., PAVEK, J.J., 2008: Positioning the potato as a primary food source of vitamin C. American Journal of Potato Research, 85(4): LU, Y.R., FOO, L.Y., 2001: Antioxidant activities of polyphenols from sage (Salvia officinalis). Food Chemistry, 75(2): LU, W.H., HAYNES, K., WILEY, E., CLEVIDENCE, B., 2001: Carotenoid content and color in diploid potatoes. Journal of the American Society for Horticultural Science, 126(6): LUGASI, A; ALMEIDA, D.P.F., DWORSCHAK, E., 1999: Chlorogenic acid content and antioxidant properties of potato tubers as related to nitrogen fertilisation. Acta Alimentaria Budapest, 28(2): MA, S., SILVA, J.L., HEARNSBERGER, J.O., GARNER J.O., 1992: Prevention of enzymatic darkening in frozen sweet-potatoes (Ipomoea-Batatas Lam) by water blanching relationship among darkening, phenols and polyphenol oxidase activity. Journal of Agricultural and Food Chemistry, 40(5):

71 MADER, P., VODIČKOVÁ, H., 1996: Karotenoidy v hlízách brambor vybraných odrůd českého sortimentu. Závěrečná zpráva projektu GAČR, 509/94/0736, Praha. MATTILA, P., HELLSTROM, J., 2007: Phenolic acids in potatoes, vegetables and some of their products. Journal of Food Composition and Analysis, 20(3-4): MATSUGO, S., KAYAMORI, N., OHTA, T., KONISHI, T., 1991: Mechanism of decomposition of cyclic peroxides, 4-alkoxy-1,4-dihydro-2,3-benzodioxin-1-ols, to afford hydroxyl radical. Chemical & Pharmaceutical Bulletin, 39(3): MÍČA, B., 1995: Neenergetické a senzoricky aktivní látky v hlízách brambor. Výživa a potraviny, 50(5): MUSILOVÁ, J., TOMÁŠ, J., PELTZNEROVÁ, L., 2007: Vitamin C in potatoes cultivated in the soil contaminated by heavy metals (Vitamin C v hlízách bramboru pěstovaných na půdě kontaminované těžkými kovy). In Vitamins Nutrition and Diagnostics. Univerzita Pardubice, MONDI, N.I, MUNSHI, C.B., 1993: Effect of type of potassium fertiliser on enzymatic discoloration and phenolic, ascorbic-acid, and lipid contents of potatoes. Journal of Agricultural and Food Chemistry, 41(6): MOZAFAR, A., 1993: Nitrogen fertilizers and the amount of vitamins in plants a review. Journal of Plant Nutrition, 16(12): MULINACCI, N., IERI, F., GIACCHERINI, C., INNOCENTI, M., ANDRENELLI, L., CANOVA, G., SARACCHI, M., CASIRAGHI, M.C., 2008 : Effect of cooking on the anthocyanins, phenolic acids, glycoalkaloids and resistant starch content in two pigmented cultivars of Solanum tuberosum L. Journal of Agricultural and Food Chemistry, 56(24):

72 MUNSHI, C.B., MONDI, N.I., 1992: Glycoalkaloid and nitrate content of potatoes as affected by method of selenium application. Biological Trace Element Research, 33: 121 až 127. MUNSHI, C.B., MONDI, N.I., 1991: Effect of selenium fertilization of the concentration of selenium, other minerals and ascorbic-acid in potatoes. Journal of Food Quality, 14(6): 521 až 527. NAKAMURA, T., NISHI, H., KOKUSENYA, Y., SATO, T., 1998: Antioxidative activity estimation of methanol extracts of trude drugs by electrochemical detection high performance liquid chromatography (ECD-HPLC) and correlation with 1,1-diphenyl-2-picrylhydrasyl (DPPH) radical scavenging activities. Chemical & Pharmaceutical Bulletin, 46(9): 1388 až NAVARI-IZZO, F., QUARTACCI, M.F., SGHERRI, C., 2002: Lipoic acid: a unique antioxidant in the detoxification of activated oxygen species. Plant Physiology and Biochemistry, 40(6-8): NESTERENKO, S., SINK, K.C., 2003: Carotenoid profiles of potato breeding lines and selected cultivars. Horticultural Science, 38(6): NOWACKI, W., GLUSKA, A., GRUCZEK, T., LIS, B., LUTOMIRSKA, B., ROZTROPOWITZ, S., ZARZYNSKA, K., 2000: Growing of potatoes, ware and technological quality of tubers. In Konf.Nauk.Akad.Rpln. Wroclaw- Polanica, Zdroj, OU, B., HAMPSCH-WOODILL, M., FLANAGAN, J., DEEMER, E.K., PRIOR, R.L., JUANY, D.J., 2002: Novel fluorometric assay for hydroxyl radical prevention capacity using fluorescein as the probe. Journal of Agricultural and Food Chemistry, 50(10): OU, B., HAMPSCH-WOODILL, M., PRIOR, R.L., 2001: Development and validation of an improved oxygen radical absorbance capacity assay using fluorescein as the fluorescent probe. Journal of Agricultural and Food Chemistry, 49:

73 PAULOVÁ, H., TÁBORSKÁ, E., BOCHOŘÁKOVÁ, H., 2004: Metody stanovení antioxidační aktivity přírodních látek in vitro. Chemické Listy, 98: PAWELZIK, E., DELGADO, E., POBEREZNY, J., ROGOZINSKA, I., 1999: Effect of different climatic conditions on quality of certain German and Polish potato varieties. In Abstracts of Conference Papers, Posters and Demonstrations of 14 th Triennial Conference of the EAPR, Sorento, 2-7 May 1999 (Assessorato Agricoltura Regiona Compania ed.), PAZDERA, J. et al., 2006: Pěstování rostlin cvičení. Praha: Česká zemědělská univerzita. 199 s. ISBN PEDERSEN, C.B., KYLE, J., JENKINSON, A.M., GARDNER, P.T., McPHAIL, D.B., DUTHIE, G.G., 2000: Effects of blueberry and cranberry juice consumption on the plasma antioxidant capacity of healthy female volunteers. European Journal of Clinical Nutrition, 54 (5): PELLEGRINI, N., SERAFINI, M., COLOMBI, B., DEL RIO, D., SALVATORE, S., BIANCHI, M., BRIGHENTI, F., 2003: Total antioxidant capacity of plant foods, beverages and oils consumed in Italy assesed by three different in vitro assays. Journal of Nutrition, 133(9): PEYRAT-MAILLARD, M.N., BONNELY, S., BERSET, C., 2000: Determination of the antioxidant activity of phenolic compounds by coulometric detection. Talanta, 51(4): POGGI, V., ARCIONI, A., FILIPPINI, P., PIFFERI, P.G., 2000: Foliar application of selenite and selenate to potato (Solanum tuberosum): Effect of a ligand agent on selenium content of tubers. Journal of Agricultural and Food Chemistry, 48(10): POGGI, V., PIFFERI, P.G., BARGLONI, A., BIAGI, P., 1999: Plant foods enriched with selenium: the potato. Industrie Alimentari, 38(385):

74 PREMUZIC, Z., GÁRATE, A., BONILLA, I., 2006: Yield and quality of greenhouse lettuce as affected by form of N fertiliser and light. Plant Nutrition, 92: RADI, M., MAHROUZ, M., JAOUAD, A., AMIOT, J.M., 2003: Influence of mineral fertilization (NPK) on the quality of apricot fruit (cv. Canino). The effect of the mode of nitrogen supply. Agronomie, 23: RAPISARDA, P., TOMAINO, A., CASCIO, R.L., BONINA, F., PASQUALE, A.D., SAIJA, A., 1999: Antioxidant effectiveness as influenced by phenolic content of fresh orange juices. Journal of Agricultural and Food Chemistry, 47: REDDIVARI, L., HALE, A.L., MILLER, J.C. Jr., 2007: Deterimination of phenolic content, composition and their contribution to antioxidant activity in speciality potato selections. American Journal of Potato Research, 84: REDDIVARI, L., HALE, A.L., MILLER, J.C.Jr., 2007: Genotype, location and year influence antioxidant activity, carotenoid content, phenolic content and composition in speciality potatoes. Journal of Agricultural and Food Chemistry, 55(20): REYES, L.F., MILLER, J.C., Jr., CISNEROS-ZEVALLOS, L., 2004: Environmental conditions influence the content and yield of anthocyanins and total phenolics in purple- and red-flesh potatoes during tuber development. American Journal of Potato Research, 81(3): REYES, L.F., MILLER, J.C, Jr., CISNEROS-ZEVALLOS, L., 2005: Antioxidant capacity, anthocyanins and total phenolics in purple- and red-fleshed potato (Solanum tuberosum L.) genotypes. American Journal of Potato Research, 82(4): RICE EVANS, C.A., MILLER, N.J., BOLWELL, P.G., 1995: The relative antioxidant activities of plant- derived polyphenolic flavonoids. Free Radical Research, 22(4): ROBAK, J., GRYGLEWSKI, R.J., 1988: Flavonoids are scavengers of superoxide anions. Biochemical Pharmacology, 37(5):

75 ROBERT, L, NARCY, A., ROCK, E., DEMIGNE, C., MAZUR, A., REMESY, C., 2006: Entire potato consumption improves lipid metabolism and antioxidant status in cholesterol fed rat. European Journal of Nutrition, 45(5): RODRIGUEZ-SAONA, L.E., HOUSTI, M.M., WROLSTAD, R.E., 1998: Anthocyanin pigment composition of red-fleshed potatoes. Journal of Food Science, 63(3): ROGOZINSKA, I., 2000: Vitamin C level in potato tubers: effects of fertilizer, plant protection and storage. Kartoffelbau, 51(3): ROGOZINSKA, I., WSZELACZYNSKA, E., WICHROWSKA, D., 2005: Effect of bioelements (Mg, N, K) and herbicides on vitamin C content in potato tubers. Part I. Vitamin C content in potato tubers immediately after harvest. Journal of Elementology, 10(4): 999 až ROSENTHAL, S., JANSKY, S., 2008: Effect of production site and storage on antioxidant levels in specialty potato (Solanum tuberosum L.) tubers. Journal of the Science of Food and Agriculture, 88(12): SHAKYA, R., NAVARRE, D.A., 2006: Rapid screening of ascorbic acid, glykoalkaloids and phenolics in potato using high-performance liquid chromatography. Journal of Agricultural and Food Chemistry, 54(15): SHI, H., NOGUCHI, N., NIKI, E., 2001: Galvinoxyl method for standardizing electron and proton donation activity. Methods in enzymology, 335: SHIRSAT, S.G., THOMAS, P,. 1998: Effect of irradiation and cooking methods on ascorbic acid levels of four potato cultivars. Journal of Food Science and Technology Mysore, 35(6): SMATANOVÁ, M., 2005: Vliv hnojení dusíkem a sírou na kvalitu a výnos zelenin. Disertační práce. MZLU Brno. 144 s.

76 STRATIL, P., 1993: A B C zdravé výživy - Díl vyd. Brno: Stratil. 345 s. ISBN STRATIL, P., 1993: A B C zdravé výživy - Díl vyd. Brno: Stratil. 580 s. ISBN STOREY, M., 2007: Part V. Tuber Quality. The Harvested Crop. In Vreugdenhil, D., Bradshaw, J., Gebhardt, C., Govers, F., Mac Kerron, D.K.L., Taylor, M.A., Ross, H.A.: Potato Biology and Biotechnology: Advances and Perspectives. Elsevier, Gardening/Horticulture: STUSHNOFF, C., HOLM, D., THOMPSON, M.D., 2008: Antioxidant properties of cultivars and selections from the Colorado potato breeding program. American Journal of Potato Research, 85(4): ŠEVČÍK, R., KVASNIČKA, F., RAJCHL, A., DURINIKOVÁ, P., VACEK, J., VOLDŘICH, M., 2007: Influence of technological processing on antioxidant of flesh colored potato (Vliv technologického zpracování na antioxidanty v hlízách bramboru s barevnou dužninou). In Vitamins Nutrition and Diagnostics. Univerzita Pardubice, TEDONE, L., 2005: Influence of storage temperature, tuber size and nitrogen nutrition on the content of vitamin C in potato. Acta Horticulturae, 682: TŘEBICHAVSKÝ, J., ŠAVRDOVÁ, D., BLOHBERGER, M., 1998: Toxické kovy. Kutná Hora: NSO. 509 s. TURAKAINEN, M., HARTIKAINEN, H., SEPPANEN, M., 2004: Effects of selenium treatments on potato (Solanum tuberosum L.) growth and concentrations of soluble sugars and starch. Journal of Agricultural and Food Chemistry, 52(17): ULBRICHT, G., 2002: Consumer attitudes towards fruit and vegetable consumption and their influence on nutritional balance. Ernährungs Umschau, 49(8): 305.

77 USDA NUTRIENT DATABASE FOR STANDARD REFERENCE RELEASE, 12, URL: <http://www.nal.usda.gov/fnic/foodcomp/data/sr12/sr12.html> VAN DOKKUM, W., DE VOS, R., SCHRIJVER, J., 1990: Retinol, total carotenoids, β- carotene and tocopherols in total diet of male adolescents in the Netherlands. Journal of Agricultural and Food Chemistry, 38: VERHAGEN, J.V., HAENEN, G.R.M.M., BAST, A., 1996: Nitric oxide radical scavenging by wines. Journal of Agricultural and Food Chemistry, 44(12): VELÍŠEK, J., 2002: Chemie potravin 2. Vydání 2. upravené. Tábor: Ossis. 303 s. VINSON J. A.: U.S. per capita polyphenol consumption from common fruits, vegetables & beverages. Am. Chem. Soc. Annual Meeting, Orlando, August VINSON, JA., PROCH, J., BOSE, P., 2001: Determination of quantity and quality of polyphenol antioxidants in foods and beverages. Methods in Enzymology, 335: VOKÁL, B., 2007: Kvalita brambor v ČR. In Souhrny přednášek XII. semináře šlechtitelů, Brno: MZLU, WEBER, L., PUTZ, B., 1999: Vitamin C content in potatoes. In Abstracts of Conference Papers, Posters and Demonstration 14 th Triennial Conference of the EAPR, Sorento (Assessorato Agricoltura Regiona Compania ed.), WEGENER, C.B., JANSEN, G., JURGENS, H.U., SCHUTZE, W., 2009: Special quality traits of coloured potato breeding clones: Anthocyanins, soluble phenols and antioxidant capacity. Journal of the Science of Food and Agriculture, 89(2): WOOD, J.E., SENTHILMOHAN, S.T., PESKIN, A.V., 2002: Antioxidant activity of procyanidin-containing plant extracts at different phs. Food Chemistry, 77(2):

78 WU, X., BEECHER, G.R., HOLDEN, J.M., HAYTOWITZ, D.B., GEBHARDT, S.E., PRIOR, R.L., 2004: Lipophilic and hydrophilic antioxidant capacities of common foods in the United States. Journal of Agricultural and Food Chemistry, 52: YEN, G.C., HSIEH, C.L, 1998.: Antioxidant activity of extracts from Du-zhong (Eucommia ulmoides) toward various lipid peroxidation models in vitro. Journal of Agricutural and Food Chemistry, 46(10): YOSHIOKA, H., OHASHI, Y., AKABOSHI, M., SENBA, Y., YOSHIOKA, H., 2001: A novel method of measuring hydroxyl radical-scavenging activity of antioxidants using gamma-irradiation. Free Radical Research, 35(3): ZARZECKA, K., GUGALA, M., 2003: The effect of herbicide applications on the content of ascorbic acid and glycoalkaloids in potato tubers. Plant, Soil and Environment, 49(5): ZGORSKA, K., FRYDECKA-MAZURCZYK, A., 2000: The influence of weather conditions during growing season and storage temperature on processing quality of potatoes. Biuletyn Instytutu Hodowli i Aklymatizacji Rostlin, (213): ZLOCH, Z., ČELAKOVSKÝ, J., AUJEZDSKÁ, A., 2004: Posuzování biologické hodnoty potravin na základě jejich antioxidační aktivity. Česká a slovenská hygiena, 1(3): ZRŮST, J., 2004: Faktory ovlivňující obsah nutričně významných a škodlivých látek v hlízách a výrobcích z brambor. Podklady pro Vědecký výbor fytosanitárního a životního prostředí, VVF ZRŮST, J., VOKÁL, B., 1998: České bramborářství a kvalitní konzumní brambory. Úroda, 46(11) příloha: 6 8.

79 9. PŘÍLOHY

80 Seznam zkratek AA AAPH ABTS ČZU DHAA DPPH ESR FRAP HPLC HSD GAE LDL NAZV ORAC PCB PPO TAA TEAC TRAP ÚKZÚZ USDA Ascorbic ccid 2,2'azobis(2-amidinopropan)dihydrochlorid 2,2'-azinobis-(3-ethylbenzothiazolin)-6-sulfonová kyselina Česká zemědělská univerzita v Praze Dehydroascorbic acid Diphenyl pikrylhydrazin Electron spin resonance spectroscopy Ferric reduction ability of plasma High performance liquid chromatography Honest significant difference, Tukeyův HSD test Ekvivalent kyseliny galové Lipoprotein s nízkou hustotou ( špatný cholesterol ) Národní agentura pro zemědělský výzkum Oxygen radical absorbance capacity Polychlorované bifenyly Polyphenol oxidasa Total antioxidant activity (celková antioxidační aktivita) Trolox equivalent antioxidant capacity Total radical trapping antioxidant parameter Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský United States Departement of Agriculture

81 Seznam tabulek Tab Varianty hnojení s aplikovanými dávkami živin (kg.ha -1 ) Tab Obsahy živin v půdě před založením pokusu výzkumná stanice Valečov (v mg.kg -1 ) Tab Charakteristika pokusných lokalit Tab Průměrné obsahy živin v půdě před založením pokusu pokusné lokality (v mg.kg -1 ) Tab Průměrná měsíční teplota vzduchu a suma srážek v průběhu vegetačního období na Výzkumné stanici Valečov Tab Statistická průkaznost (pro Tukey α = 0.05) vlivu variant, ročníků a odrůdy na celkový obsah polyfenolů v hlízách bramboru (mg.g -1 sušiny) Tab Statistická průkaznost (pro Tukey α = 0.05) vlivu variant, ročníků a odrůdy na obsah askorbové kyseliny v hlízách bramboru (mg.kg -1 čerstvé hmoty) Tab Statistická průkaznost (pro Tukey α = 0.05) vlivu variant, ročníků a odrůdy na obsah karotenoidů v hlízách bramboru (mg.kg -1 čerstvé hmoty) Tab Vliv variant hnojení na obsah askorbové kyseliny (mg.kg -1 č.h.); Valečov; průměr odrůd Karin, Ditta; Tab Vliv variant hnojení na obsah celkových polyfenolů (mg.g -1 sušiny); Valečov; průměr odrůd Karin, Ditta; Tab Vliv variant hnojení na obsah karotenoidů (mg.kg -1 č.h.); Valečov; průměr odrůd Karin, Ditta; Tab Vliv odrůdy na obsah celkových polyfenolů (mg.g -1 sušiny); Lípa; Tab Vliv odrůdy se žlutou a fialovou dužninou na antioxidační aktivitu hlíz (miligramekvivalent askorbové kyseliny. 100 g č.h. -1 ); metoda ABTS; Přerov n. Labem; Tab Vliv odrůdy na obsah askorbové kyseliny (mg.kg -1 č.h.); Lípa; Tab Vliv odrůdy na obsah karotenoidů (mg.kg -1 č.h.); Lípa; Tab Průměrná měsíční teplota vzduchu a suma srážek v průběhu vegetačního období v letech a jednotlivých stanovištích Tab Vliv stanoviště na obsah celkových polyfenolů (mg.g -1 sušiny); průměr odrůd Impala, Karin, Ditta, Saturna; Tab Vliv stanoviště na obsah askorbové kyseliny (mg.kg -1 č.h.); průměr odrůd Impala, Karin, Ditta, Saturna;

82 Tab Vliv stanoviště na obsah karotenoidů (mg.kg -1 č.h.); průměr odrůd Impala, Karin, Ditta, Saturna; Tab Vliv způsobu kuchyňské úpravy hlíz na obsah celkových polyfenolů v mg.g -1 sušiny; Praha - Suchdol; průměr odrůd Impala, Ditta; Tab Vliv způsobu kuchyňské úpravy hlíz na obsah askorbové kyseliny v mg.kg -1 č.h.; Stachy; průměr odrůd Ditta, Saturna; Tab Vliv způsobu kuchyňské úpravy hlíz na obsah kyseliny askorbové u odrůd se žlutou, fialovou a červenou dužninou, Stachy ;

83 Tab Vliv variant hnojení na obsah askorbové kyseliny (mg.kg -1 č.h.); Valečov; průměr odrůd Karin, Ditta; Varianta x 1) HSD (P 0,05) průkaznost 2) 1 216,34 a 2 214,75 a 16, ,74 a 4 188,02 b Pozn.: 1) průměr dvou odrůd ve čtyřech opakováních; 2) rozdíly mezi průměry označenými stejným písmenem jsou statisticky neprůkazné Tab Vliv variant hnojení na obsah celkových polyfenolů (mg.g -1 sušiny); Valečov; průměr odrůd Karin, Ditta; Varianta x 1) HSD (P 0,05) průk. 2) 1 4,901 a 2 4,878 a 3 4,672 0,270 a 4 4,894 a Pozn.: 1) průměr dvou odrůd ve čtyřech opakováních; 2) rozdíly mezi průměry označenými stejným písmenem jsou statisticky neprůkazné Tab Vliv variant hnojení na obsah karotenoidů (mg.kg -1 č.h.); Valečov; průměr odrůd Karin, Ditta; Varianta x 1) HSD (P 0,05) průk. 2) 1 30,5 a 2 29,3 a 3 30,6 2,45 a 4 29,1 a Pozn.: 1) průměr dvou odrůd ve čtyřech opakováních; 2) rozdíly mezi průměry označenými stejným písmenem jsou statisticky neprůkazné

84 Seznam obrázků Obr.1 Odrůda Blue Congo Obr.2 Odrůda Higland Burgundy Red Obr.3 Odrůda Salad Blue Obr.4 Odrůda Violette Obr.5 Odrůda Shetland Black Obr.6 Odrůda Blaue St Galler Obr.7 Odrůda Valfi Obr.8 Vliv odrůdy se žlutou a fialovou dužninou na obsah celkových polyfenolů, Praha Suchdol, 2005 Obr.9 Antioxidační aktivita hlíz u odrůd se žlutou, světle fialovou a tmavě fialovou dužninou, Praha-Suchdol; 2005; *množství askorbové kyseliny v mg, které je z hlediska antioxidační aktivity ekvivalentní 100 g č. h. brambor Obr.10 Vliv odrůd s barevnou dužninou na obsah antokyanů, Přerov n. Labem, 2006 až 2008 Obr.11 Vliv způsobu kuchyňské úpravy na obsah kyseliny askorbové, Stachy, 2004 až 2007 Obr.12 Měsíční úhrny srážek (mm) a průměrné měsíční teploty ( o C) a jejich porovnání s dlouhodobým normálem na lokalitě Stachy v letech Obr.13 Měsíční úhrny srážek (mm) a průměrné měsíční teploty ( o C) a jejich porovnání s dlouhodobým normálem na lokalitě Lípa v letech Obr.14 Měsíční úhrny srážek (mm) a průměrné měsíční teploty ( o C) a jejich porovnání s dlouhodobým normálem na lokalitě Suchdol v letech Obr.15 Měsíční úhrny srážek (mm) a průměrné měsíční teploty ( o C) a jejich porovnání s dlouhodobým normálem na lokalitě Přerov nad Labem v letech Obr.16 Měsíční úhrny srážek (mm) a průměrné měsíční teploty ( o C) a jejich porovnání s dlouhodobým normálem na lokalitě Valečov v letech Obr.17 Vliv lokality na obsah celkových polyfenolů, Obr.18 Vliv úrovně hnojení (variant hnojení) na obsah askorbové kyseliny (mg.kg -1 čerstvé hmoty) na lokalitě Valečov,

85 Obr. 1 Odrůda Blue Congo Obr. 2 Odrůda Higland Burgundy Red Obr.3 Odrůda Salad Blue Obr. 4 Odrůda Violette

86 Obr.5 Odrůda Shetland Black Obr.6 Odrůda Blaue St Galler Obr. 7 Odrůda Valfi

Vliv pěstebních postupů na výživovou hodnotu potravin doc. Ing. Lenka Kouřimská, Ph.D.

Vliv pěstebních postupů na výživovou hodnotu potravin doc. Ing. Lenka Kouřimská, Ph.D. Vliv pěstebních postupů na výživovou hodnotu potravin doc. Ing. Lenka Kouřimská, Ph.D. Katedra kvality zemědělských produktů, Česká zemědělská univerzita v Praze Produkční systémy Konvenční Integrované

Více

Indikátory pro polní plodiny v rámci výzkumného záměru

Indikátory pro polní plodiny v rámci výzkumného záměru Indikátory pro polní plodiny v rámci výzkumného záměru Výzkumný záměr: Biologické a technologické aspekty udržitelnosti řízených ekosystémů a jejich adaptace na změnu klimatu Studium polních plodin v souvislosti

Více

Odborná škola výroby a služeb, Plzeň, Vejprnická 56, Plzeň. Číslo materiálu 19. Bc. Lenka Radová. Vytvořeno dne

Odborná škola výroby a služeb, Plzeň, Vejprnická 56, Plzeň. Číslo materiálu 19. Bc. Lenka Radová. Vytvořeno dne Název školy Název projektu Číslo projektu Číslo šablony Odborná škola výroby a služeb, Plzeň, Vejprnická 56, 318 00 Plzeň Digitalizace výuky CZ.1.07/1.5.00/34.0977 VY_32_inovace_ZZV19 Číslo materiálu 19

Více

První multivitamín z čistých, bio-aktivních substancí

První multivitamín z čistých, bio-aktivních substancí První multivitamín z čistých, bio-aktivních substancí All-in-one Pure 365 doplněk stravy * Složení přípravku na straně 9 brožury. Pure Encapsulations Společnost Pure Encapsulations byla založena v roce

Více

Abiotický stres - sucho

Abiotický stres - sucho FYZIOLOGIE STRESU Typy stresů Abiotický (vliv vnějších podmínek) sucho, zamokření, zasolení půd, kontaminace prostředí toxickými látkami, chlad, mráz, vysoké teploty... Biotický (způsobený jiným druhem

Více

První multivitamín z čistých, bio-aktivních substancí

První multivitamín z čistých, bio-aktivních substancí První multivitamín z čistých, bio-aktivních substancí Včetně koenzymu Q10, luteinu a OPC * Složení přípravku na straně 9 brožury. Pure Encapsulations Společnost Pure Encapsulations byla založena v roce

Více

MENDELOVA UNIVERZITA V BRNĚ AGRONOMICKÁ FAKULTA

MENDELOVA UNIVERZITA V BRNĚ AGRONOMICKÁ FAKULTA MENDELOVA UNIVERZITA V BRNĚ AGRONOMICKÁ FAKULTA BAKALÁŘSKÁ PRÁCE BRNO 2015 STANISLAVA HABROVÁ Mendelova univerzita v Brně Agronomická fakulta Ústav technologie potravin Nutričně významné látky bramborové

Více

Složky potravy a vitamíny

Složky potravy a vitamíny Složky potravy a vitamíny Potrava musí být pestrá a vyvážená. Měla by obsahovat: základní živiny cukry (60%), tuky (25%) a bílkoviny (15%) vodu, minerální látky, vitaminy. Metabolismus: souhrn chemických

Více

6.6 GLYKEMICKÝ INDEX POTRAVIN UMĚLÁ SLADIDLA VLÁKNINA DEFINICE DRUHY VLÁKNINY VLASTNOSTI VLÁKNINY...

6.6 GLYKEMICKÝ INDEX POTRAVIN UMĚLÁ SLADIDLA VLÁKNINA DEFINICE DRUHY VLÁKNINY VLASTNOSTI VLÁKNINY... Obsah ÚVOD... 14 1 VÝŽIVA ČLOVĚKA OD HISTORIE K SOUČASNOSTI... 17 1.1 HISTORIE... 17 1.2 SOUČASNOST...20 2 ZÁKLADNÍ POJMY VE VÝŽIVĚ... 22 3 CO MÁ POTRAVA PŘINÉST ČLOVĚKU... 25 4 ENERGETICKÁ (KVANTITATIVNÍ)

Více

Moderní odborníci na výživu věří, že plody jujuby jsou bohaté na vitamíny a mají vysokou nutriční a medicínskou hodnotu.

Moderní odborníci na výživu věří, že plody jujuby jsou bohaté na vitamíny a mají vysokou nutriční a medicínskou hodnotu. Datlový sirup TIENS Datlový sirup Čínští lékaři věří, že Jujuba Udržuje lidi fit Doplňuje energii Posiluje játra, slezinu a žaludek Vyživuje krev Zklidňuje nervy Moderní odborníci na výživu věří, že plody

Více

Správná zemědělská praxe a zdravotní nezávadnost a kvalita potravin. Daniela Pavlíková Česká zemědělská univerzita v Praze

Správná zemědělská praxe a zdravotní nezávadnost a kvalita potravin. Daniela Pavlíková Česká zemědělská univerzita v Praze Správná zemědělská praxe a zdravotní nezávadnost a kvalita potravin Daniela Pavlíková Česká zemědělská univerzita v Praze Správná zemědělská praxe a hnojení plodin Spotřeba minerálních hnojiv v ČR 120

Více

Stanovení antioxidační aktivity a redukční síly na ječmeni jarním (Hordeum vulgare, L. cv. Bonus)

Stanovení antioxidační aktivity a redukční síly na ječmeni jarním (Hordeum vulgare, L. cv. Bonus) Stanovení antioxidační aktivity a redukční síly na ječmeni jarním (Hordeum vulgare, L. cv. Bonus) Autor: Bc. Ursula Ferretti Spoluautor: Mgr. Jakub Nezval Ostravská Univerzita v Ostravě Přírodovědecká

Více

VÝNOS A KVALITA SLADOVNICKÉHO JEČMENE PŘI HNOJENÍ DUSÍKEM A SÍROU. Ing. Petr Babiánek

VÝNOS A KVALITA SLADOVNICKÉHO JEČMENE PŘI HNOJENÍ DUSÍKEM A SÍROU. Ing. Petr Babiánek Mendelova univerzita v Brně Ústav agrochemie, půdoznalství, mikrobiologie a výživy rostlin VÝNOS A KVALITA SLADOVNICKÉHO JEČMENE PŘI HNOJENÍ DUSÍKEM A SÍROU Ing. Petr Babiánek Školitel: doc. Ing. Pavel

Více

VYUŽITÍ METOD UV-VIS SPEKTROFOTOMETRIE A NIR SPEKTROFOTOMETRIE PŘI ANALÝZE ROSTLINNÝCH PRODUKTŮ

VYUŽITÍ METOD UV-VIS SPEKTROFOTOMETRIE A NIR SPEKTROFOTOMETRIE PŘI ANALÝZE ROSTLINNÝCH PRODUKTŮ VYUŽITÍ METOD UV-VIS SPEKTROFOTOMETRIE A NIR SPEKTROFOTOMETRIE PŘI ANALÝZE ROSTLINNÝCH PRODUKTŮ Martina Ošťádalová a kol. Ústav vegetabilních potravin a rostlinné produkce, Fakulta veterinární hygieny

Více

VLIV DÁVKY A FORMY DUSÍKATÉ VÝŽIVY NA VÝNOS A OBSAH DUSÍKATÝCH LÁTEK V ZRNU

VLIV DÁVKY A FORMY DUSÍKATÉ VÝŽIVY NA VÝNOS A OBSAH DUSÍKATÝCH LÁTEK V ZRNU Karel KLEM Agrotest fyto, s.r.o. VLIV DÁVKY A FORMY DUSÍKATÉ VÝŽIVY NA VÝNOS A OBSAH DUSÍKATÝCH LÁTEK V ZRNU Materiál a metodika V lokalitě s nižší půdní úrodností (hlinitopísčitá půda s nízkým obsahem

Více

www.zlinskedumy.cz Střední odborná škola Luhačovice Mgr. Alena Marková III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT

www.zlinskedumy.cz Střední odborná škola Luhačovice Mgr. Alena Marková III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Název školy Číslo projektu Autor Název šablony Název DUMu Stupeň a typ vzdělání Vzdělávací obor Tematický okruh Druh učebního materiálu Cílová skupina Anotace Klíčová slova Střední odborná škola Luhačovice

Více

Pracovní list č. 1 téma: Úvod do rostlinné produkce

Pracovní list č. 1 téma: Úvod do rostlinné produkce Pracovní list č. 1 téma: Úvod do rostlinné produkce Obsah tématu: 1) Hlavní cíl rostlinné výroby 2) Rozdělení kulturních rostlin dle vlastností sklízených produktů s přihlédnutím k postupům při jejich

Více

BÍLKOVINY HLÍZ BRAMBOR

BÍLKOVINY HLÍZ BRAMBOR Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích ZEMĚDĚLSKÁ FAKULTA BÍLKOVINY HLÍZ BRAMBOR jejich izolace a možnosti uplatnění Jan Bárta a kol. 19. května 2015, České Budějovice Kancelář transferu technologií

Více

Bi8240 GENETIKA ROSTLIN

Bi8240 GENETIKA ROSTLIN Bi8240 GENETIKA ROSTLIN Prezentace 09 Genetické modifikace pro zlepšení výţivy člověka doc. RNDr. Jana Řepková, CSc. repkova@sci.muni.cz Nový trend zlepšení výţivy lidí Výţiva a zdraví člověka Prevence

Více

Ukázka knihy z internetového knihkupectví www.kosmas.cz

Ukázka knihy z internetového knihkupectví www.kosmas.cz Ukázka knihy z internetového knihkupectví www.kosmas.cz U k á z k a k n i h y z i n t e r n e t o v é h o k n i h k u p e c t v í w w w. k o s m a s. c z, U I D : K O S 1 8 0 0 1 1 U k á z k a k n i h

Více

Optimální péče od samého začátku. Důležité mikrovyživující látky pro matku a dítě

Optimální péče od samého začátku. Důležité mikrovyživující látky pro matku a dítě Optimální péče od samého začátku Důležité mikrovyživující látky pro matku a dítě Pure Encapsulations Společnost Pure Encapsulations byla založena v roce 1991 v USA. Synonymem pro produkty PURE je pojem

Více

Jakost a úprava. Luštěniny

Jakost a úprava. Luštěniny Jakost a úprava Luštěniny Úvod Zralá, vyluštěná, suchá, čištěná a tříděná zrna luskovin Jedlé luštěniny (hrách, fazol, čočka, sója, cizrna) Krmné luštěniny (bob, hrách, vikev, lupina) Také jako zelenina

Více

živé organismy získávají energii ze základních živin přeměnou látek v živinách si syntetizují potřebné sloučeniny, dochází k uvolňování energie některé látky organismy nedovedou syntetizovat, proto musí

Více

Chemické složení rybího těla

Chemické složení rybího těla Chemické složení rybího těla Produkce ryb (2001) 24,7 tisíc tun (20,1 tis. t odchovaných, 4,6 tis. tun odlovených na udici) Spotřeba ryb v ČR 4,6-5,4 kg, sladkovodní ryby 0,9-1,1 kg Průměrná celosvětová

Více

extrakt ženšenu extrakt zeleného čaje multivitamin obsahující vyvážené množství 12 druhů vitamínů a 9 minerálů

extrakt ženšenu extrakt zeleného čaje multivitamin obsahující vyvážené množství 12 druhů vitamínů a 9 minerálů Gerifit Doplněk stravy Energie plná zdraví na celý den! Kvalitní produkt z Dánska spojující: extrakt ženšenu extrakt zeleného čaje multivitamin obsahující vyvážené množství 12 druhů vitamínů a 9 minerálů

Více

Grain CELOŽIVOTNÍ PREVENTIVNÍ VÝŽIVA = KOMBINACE ČERSTVÉHO MASA, OVOCE A ZELENINY PRO ZLEPŠENÍ ZDRAVÍ PSA

Grain CELOŽIVOTNÍ PREVENTIVNÍ VÝŽIVA = KOMBINACE ČERSTVÉHO MASA, OVOCE A ZELENINY PRO ZLEPŠENÍ ZDRAVÍ PSA WWW.SAMSFIELD.COM SUPERPRÉMIOVÉ KRMIVO PRO PSY SUPERPRÉMIOVÉ KRMIVO PRO PSY Grain CELOŽIVOTNÍ PREVENTIVNÍ VÝŽIVA = KOMBINACE ČERSTVÉHO MASA, OVOCE A ZELENINY PRO ZLEPŠENÍ ZDRAVÍ PSA NÍZKÝ OBSAH OBILOVIN

Více

Minerální výživa na extrémních půdách. Půdy silně kyselé, alkalické, zasolené a s vysokou koncentrací těžkých kovů

Minerální výživa na extrémních půdách. Půdy silně kyselé, alkalické, zasolené a s vysokou koncentrací těžkých kovů Minerální výživa na extrémních půdách Půdy silně kyselé, alkalické, zasolené a s vysokou koncentrací těžkých kovů Procesy vedoucí k acidifikaci půd Zvětrávání hornin s následným vymýváním kationtů (draslík,

Více

Obor: Zemědělské biotechnologie Specializace: Rostlinné biotechnologie Katedra agroekologie. Bakalářská práce

Obor: Zemědělské biotechnologie Specializace: Rostlinné biotechnologie Katedra agroekologie. Bakalářská práce JIHOČESKÁ UNIVERZITA V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH ZEMĚDĚLSKÁ FAKULTA Obor: Zemědělské biotechnologie Specializace: Rostlinné biotechnologie Katedra agroekologie Bakalářská práce Vliv genotypu na obsah rutinu

Více

EU peníze středním školám

EU peníze středním školám EU peníze středním školám Název projektu Registrační číslo projektu Název aktivity Název vzdělávacího materiálu Číslo vzdělávacího materiálu Jméno autora Název školy Moderní škola CZ.1.07/1.5.00/34.0526

Více

Stanovení biomarkerů oxidativního stresu u kapra obecného (Cyprinus carpio L.) po dlouhodobém působení simazinu Hlavní řešitel Ing.

Stanovení biomarkerů oxidativního stresu u kapra obecného (Cyprinus carpio L.) po dlouhodobém působení simazinu Hlavní řešitel Ing. Stanovení biomarkerů oxidativního stresu u kapra obecného (Cyprinus carpio L.) po dlouhodobém působení simazinu Hlavní řešitel Ing. Alžběta Stará Vedoucí projektu dr. hab. Ing. Josef Velíšek, Ph.D. 1 Úvod

Více

PROČ JSOU BRAMBORY ZDRAVÉ, JAK JE SPRÁVNĚ NAKUPOVAT I PĚSTOVAT, ÚSPĚŠNÉ PROJEKTY PRV A NĚKOLIK OSVĚDČENÝCH RECEPTŮ

PROČ JSOU BRAMBORY ZDRAVÉ, JAK JE SPRÁVNĚ NAKUPOVAT I PĚSTOVAT, ÚSPĚŠNÉ PROJEKTY PRV A NĚKOLIK OSVĚDČENÝCH RECEPTŮ PROČ JSOU BRAMBORY ZDRAVÉ, JAK JE SPRÁVNĚ NAKUPOVAT I PĚSTOVAT, ÚSPĚŠNÉ PROJEKTY PRV A NĚKOLIK OSVĚDČENÝCH RECEPTŮ MÁME RÁDI BRAMBORY KOLEKTIV AUTORŮ proč jsou brambory zdravé, jak je správně nakupovat

Více

Složení syrového mléka z ekologických provozů

Složení syrového mléka z ekologických provozů Složení syrového mléka z ekologických provozů O. Hanuš, V. Genčurová, H. Landová, A. Macek, R. Jedelská Výzkumný ústav pro chov skotu, s. r. o., Rapotín Seminář a workshop: Možnosti produkce funkčních

Více

Předmět: Biologie Školní rok: 2010/11 Třída: 1.L. Jméno: Dolák Patrik Datum: 4.12. Referát na téma: Jsou všechny tuky opravdu tak špatné?

Předmět: Biologie Školní rok: 2010/11 Třída: 1.L. Jméno: Dolák Patrik Datum: 4.12. Referát na téma: Jsou všechny tuky opravdu tak špatné? Jméno: Dolák Patrik Datum: 4.12 Referát na téma: Jsou všechny tuky opravdu tak špatné? Tuky se v zásadě dělí na přirozené a umělé. Rozlišují se zejména podle stravitelnosti. Nedávný průzkum renomované

Více

Obsah 5. Obsah. Úvod... 9

Obsah 5. Obsah. Úvod... 9 Obsah 5 Obsah Úvod... 9 1. Základy výživy rostlin... 11 1.1 Rostlinné živiny... 11 1.2 Příjem živin rostlinami... 12 1.3 Projevy nedostatku a nadbytku živin... 14 1.3.1 Dusík... 14 1.3.2 Fosfor... 14 1.3.3

Více

Fotosyntéza (2/34) = fotosyntetická asimilace

Fotosyntéza (2/34) = fotosyntetická asimilace Fotosyntéza (2/34) = fotosyntetická asimilace FOTO - protože k fotosyntéze je třeba fotonů Jedná se tedy o zachycování sluneční energie a přeměnu jednoduchých anorganických látek (CO 2 a H 2 O) na složitější

Více

Nutria. Unikátní směs výtažků z ovoce a zeleniny doplněných o SelenoExcel a další nezbytné látky.

Nutria. Unikátní směs výtažků z ovoce a zeleniny doplněných o SelenoExcel a další nezbytné látky. Nutria Unikátní směs výtažků z ovoce a zeleniny doplněných o SelenoExcel a další nezbytné látky. Název produktu: Nutria Složení: Využití jako prevence: Využití jako podpora léčby: Definice působení v organizmu:

Více

VLIV UZNANÉ A FARMÁŘSKÉ SADBY BRAMBOR NA VÝNOS A JEHO TVORBU V EKOLOGICKÉM ZPŮSOBU PĚSTOVÁNÍ

VLIV UZNANÉ A FARMÁŘSKÉ SADBY BRAMBOR NA VÝNOS A JEHO TVORBU V EKOLOGICKÉM ZPŮSOBU PĚSTOVÁNÍ VLIV UZNANÉ A FARMÁŘSKÉ SADBY BRAMBOR NA VÝNOS A JEHO TVORBU V EKOLOGICKÉM ZPŮSOBU PĚSTOVÁNÍ The Influence of Certified and Farmer Seed Potatoes on the Yield and its Formation in Ecological Farming Jiří

Více

Vývoj a analýza nutričního hodnocení spotřeby potravin v ČR

Vývoj a analýza nutričního hodnocení spotřeby potravin v ČR Abstrakt Z analýzy dlouhodobého vývoje nutričního hodnocení vyplývá, že k nejvýraznějším změnám došlo v prvních porevolučních letech, v dalším období byly změny podstatně mírnější. Tento vývoj úzce koresponduje

Více

Kořenový systém plodin jako adaptační opatření na sucho

Kořenový systém plodin jako adaptační opatření na sucho Sucho a degradace půd v České republice - 2014 Brno 7. 10. 2014 Kořenový systém plodin jako adaptační opatření na sucho Vodní provoz polních plodin Ing. Jana Klimešová Ing. Tomáš Středa, Ph.D. Mendelova

Více

AMINOKYSELINY REAKCE

AMINOKYSELINY REAKCE CHEMIE POTRAVIN - cvičení AMINOKYSELINY REAKCE Milena Zachariášová (milena.zachariasova@vscht.cz) Ústav chemie a analýzy potravin, VŠCHT Praha REAKCE AMINOKYSELIN část 1 ELIMINAČNÍ REAKCE DEKARBOXYLACE

Více

VY_32_INOVACE_VEJPA_POTRAVINY1_12

VY_32_INOVACE_VEJPA_POTRAVINY1_12 materiálu: VY_32_INOVACE_VEJPA_POTRAVINY1_12 Název materiálu: Brambory Tematická oblast: Potraviny a výživa 1. ročník Anotace: Prezentace slouží k výkladu nového učiva na téma Brambory. Očekávaný výstup:

Více

VYHLÁŠKA č. 450/2004 Sb. ze dne 21. července 2004, o označování výživové hodnoty potravin, ve znění vyhlášky č. 330/2009 Sb.

VYHLÁŠKA č. 450/2004 Sb. ze dne 21. července 2004, o označování výživové hodnoty potravin, ve znění vyhlášky č. 330/2009 Sb. VYHLÁŠKA č. 450/2004 Sb. ze dne 21. července 2004, o označování výživové hodnoty potravin, ve znění vyhlášky č. 330/2009 Sb. Změna: 330/2009 Sb. Ministerstvo zdravotnictví stanoví podle 19 odst. 1 písm.

Více

PROČ JSOU BRAMBORY ZDRAVÉ, JAK JE SPRÁVNĚ NAKUPOVAT I PĚSTOVAT, ÚSPĚŠNÉ PROJEKTY PRV A NĚKOLIK OSVĚDČENÝCH RECEPTŮ

PROČ JSOU BRAMBORY ZDRAVÉ, JAK JE SPRÁVNĚ NAKUPOVAT I PĚSTOVAT, ÚSPĚŠNÉ PROJEKTY PRV A NĚKOLIK OSVĚDČENÝCH RECEPTŮ PROČ JSOU BRAMBORY ZDRAVÉ, JAK JE SPRÁVNĚ NAKUPOVAT I PĚSTOVAT, ÚSPĚŠNÉ PROJEKTY PRV A NĚKOLIK OSVĚDČENÝCH RECEPTŮ A MÁME RÁDI BRAMBORY KOLEKTIV AUTORŮ proč jsou brambory zdravé, jak je správně nakupovat

Více

DUSÍKATÁ VÝŽIVA JARNÍHO JEČMENE - VÝSLEDKY POKUSŮ V ROCE 2006 NA ÚRODNÝCH PŮDÁCH A MOŽNOSTI DIAGNOSTIKY VÝŽIVNÉHO STAVU

DUSÍKATÁ VÝŽIVA JARNÍHO JEČMENE - VÝSLEDKY POKUSŮ V ROCE 2006 NA ÚRODNÝCH PŮDÁCH A MOŽNOSTI DIAGNOSTIKY VÝŽIVNÉHO STAVU DUSÍKATÁ VÝŽIVA JARNÍHO JEČMENE - VÝSLEDKY POKUSŮ V ROCE 2006 NA ÚRODNÝCH PŮDÁCH A MOŽNOSTI DIAGNOSTIKY VÝŽIVNÉHO STAVU Karel KLEM, Jiří BABUŠNÍK, Eva BAJEROVÁ Agrotest Fyto, s.r.o. Po předplodině ozimé

Více

Střední škola gastronomie, hotelnictví a lesnictví Bzenec, náměstí Svobody 318. Profilová část maturitní zkoušky

Střední škola gastronomie, hotelnictví a lesnictví Bzenec, náměstí Svobody 318. Profilová část maturitní zkoušky Střední škola gastronomie, hotelnictví a lesnictví Bzenec, náměstí Svobody 318 Obor: 29 42 M / 01 Analýza potravin Třída: AN4A Období: jaro 2013 Profilová část maturitní zkoušky 1. Povinná volitelná zkouška

Více

Vliv selenu, zinku a kadmia na růstový vývoj česneku kuchyňského (Allium sativum L.)

Vliv selenu, zinku a kadmia na růstový vývoj česneku kuchyňského (Allium sativum L.) Vliv selenu, zinku a kadmia na růstový vývoj česneku kuchyňského (Allium sativum L.) Botanická charakteristika: ČESNEK KUCHYŇSKÝ (ALLIUM SATIVUM L.) Pravlastí je Džungarsko (severní Čína) v Střední Asii,

Více

Metodika indikátor. torů. Bilance energie. prof. Ing. Jan Křen, K

Metodika indikátor. torů. Bilance energie. prof. Ing. Jan Křen, K Metodika indikátor torů Bilance energie prof. Ing. Jan Křen, K CSc. Popis indikátor torů a jejich požadovan adované hodnoty Pro samotné hodnocení bilance energie je pak možné využít několik indikátorů:

Více

Předmět: Ročník: druhý,třetí Téma: Vybrané zemědělské plodiny brambory I

Předmět: Ročník: druhý,třetí Téma: Vybrané zemědělské plodiny brambory I Střední odborná škola a Střední odborné učiliště Horky nad Jizerou 35 Obor: Zemědělec farmář 41-51-H/01 Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0985 Předmět: Ročník: druhý,třetí Téma: Vybrané zemědělské

Více

LUŠTĚNINY (semena rostlin čeledi Fabaceae bobovité)

LUŠTĚNINY (semena rostlin čeledi Fabaceae bobovité) LUŠTĚNINY (semena rostlin čeledi Fabaceae bobovité) Podle české legislativy rozumíme: luštěninami vyluštěná, suchá, čištěná a tříděná zrna luskovin, předvařenými luštěninami luštěniny technologicky upravené

Více

Střední odborné učiliště Domažlice. Vitamíny v kosmetice

Střední odborné učiliště Domažlice. Vitamíny v kosmetice Číslo projektu Číslo materiálu Název školy Ročník Vzdělávací oblast Vzdělávací obor Tématický okruh Téma Jméno autora CZ.1.07./1.5.00/34.0639 VY_52_INOVACE_04.07 Střední odborné učiliště Domažlice 2.ročník

Více

Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích Zemědělská fakulta

Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích Zemědělská fakulta Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích OP Vzdělávání pro konkurenceschopnost CZ.1.072.4.00/12.0045 Koordinátor: Mgr. Martin Šlachta, Ph.D. Metodik: prof. Ing. Jan Frelich, CSc. Finanční manažerka:

Více

OBSAH 1 ÚVOD... 7. 1.1 Výrobek a materiál... 7 1.2 Přehled a klasifikace materiálů pro výrobu... 8 2 ZDROJE DŘEVA... 13

OBSAH 1 ÚVOD... 7. 1.1 Výrobek a materiál... 7 1.2 Přehled a klasifikace materiálů pro výrobu... 8 2 ZDROJE DŘEVA... 13 OBSAH 1 ÚVOD................................................. 7 1.1 Výrobek a materiál........................................ 7 1.2 Přehled a klasifikace materiálů pro výrobu..................... 8 2

Více

ČESKÁ ZEMĚDĚLSKÁ UNIVERZITA V PRAZE. Fakulta agrobiologie, potravinových a přírodních zdrojů. Katedra chemie

ČESKÁ ZEMĚDĚLSKÁ UNIVERZITA V PRAZE. Fakulta agrobiologie, potravinových a přírodních zdrojů. Katedra chemie ČESKÁ ZEMĚDĚLSKÁ UNIVERZITA V PRAZE Fakulta agrobiologie, potravinových a přírodních zdrojů Katedra chemie Vliv faktorů na obsah vybraných ukazatelů jakosti hlíz brambor Doktorská disertační práce Autor:

Více

Nové směry v rostlinných biotechnologiích

Nové směry v rostlinných biotechnologiích Nové směry v rostlinných biotechnologiích Tomáš Moravec Ústav Experimentální Botaniky AV ČR Praha 2015-05-07 Praha Prvních 30. let transgenních rostlin * V roce 2014 byly GM plodiny pěstovány na ploše

Více

Pracovní listy pro žáky

Pracovní listy pro žáky Pracovní listy pro žáky : Ušlech lý pan Beketov Kovy a potraviny Úkol 1: S pomocí nápovědy odhadněte správný kov, který je v dané potravině obsažen. Nápověda: MANGAN (Mn), ŽELEZO (Fe), CHROM (Cr), VÁPNÍK

Více

Nutriční aspekty konzumace mléčných výrobků

Nutriční aspekty konzumace mléčných výrobků Nutriční aspekty konzumace mléčných výrobků Prof. MVDr. Lenka VORLOVÁ, Ph.D. a kolektiv FVHE VFU Brno Zlín, 2012 Mléčné výrobky mají excelentní postavení mezi výrobky živočišného původu - vyšší biologická

Více

UNIVERZITA PARDUBICE FAKULTA CHEMICKO-TECHNOLOGICKÁ DISERTAČNÍ PRÁCE

UNIVERZITA PARDUBICE FAKULTA CHEMICKO-TECHNOLOGICKÁ DISERTAČNÍ PRÁCE UNIVERZITA PARDUBICE FAKULTA CHEMICKO-TECHNOLOGICKÁ DISERTAČNÍ PRÁCE 2009 Ing. David Kahoun UNIVERZITA PARDUBICE FAKULTA CHEMICKO-TECHNOLOGICKÁ ANALÝZA BIOLOGICKY AKTIVNÍCH LÁTEK V MEDOVINÁCH METODOU HPLC

Více

Biologicky aktivní látky v hlízách brambor. Rostislav Němeček

Biologicky aktivní látky v hlízách brambor. Rostislav Němeček Biologicky aktivní látky v hlízách brambor Rostislav Němeček Bakalářská práce 2011 Příjmení a jméno:. Obor:. P R O H L Á Š E N Í Prohlašuji, ţe beru na vědomí, ţe odevzdáním diplomové/bakalářské práce

Více

Antioxidanty vs. volné radikály

Antioxidanty vs. volné radikály Antioxidanty vs. volné radikály Souboj dobra a zla? Jana Kubalová Brainstorming Volné radikály Antioxidanty Volné radikály jakákoliv molekula, atom nebo ion s nepárovými elektrony ve valenční vrstvě vzniká

Více

Z K. Agrochemické zkoušení zemědělských půd a význam vápnění. AZZP Hlavní principy. Miroslav Florián ředitel Sekce zemědělských vstupů

Z K. Agrochemické zkoušení zemědělských půd a význam vápnění. AZZP Hlavní principy. Miroslav Florián ředitel Sekce zemědělských vstupů Z Ú Z K Ú šeb í a zku ntroln dní ko e tř s Ú ký ěděls v zem ní ústa Agrochemické zkoušení zemědělských půd a význam vápnění Miroslav Florián ředitel Sekce zemědělských vstupů AZZP Hlavní principy Zjišťování

Více

Otázky a odpovědi. TIENS Kardi krillový olej s rakytníkem řešetlákovým

Otázky a odpovědi. TIENS Kardi krillový olej s rakytníkem řešetlákovým TIENS Kardi krillový olej s rakytníkem řešetlákovým 1. Co je TIENS Kardi krillový olej s rakytníkem řešetlákovým? TIENS Kardi je výživový doplněk obsahující olej z antarktického krillu, olej z plodů rakytníku

Více

STANOVENÍ OBSAHŮ PŘÍSTUPNÝCH MIKROELEMENTŮ V PŮDÁCH BMP. Šárka Poláková

STANOVENÍ OBSAHŮ PŘÍSTUPNÝCH MIKROELEMENTŮ V PŮDÁCH BMP. Šárka Poláková STANOVENÍ OBSAHŮ PŘÍSTUPNÝCH MIKROELEMENTŮ V PŮDÁCH BMP Šárka Poláková Přístupné mikroelementy Co jsou mikroelementy a jaká je jejich funkce v živých organismech Makrobiogenní prvky (H, C, O, N) Mikrobiogenní

Více

ROZDĚLENÍ A POŽADAVKY NA KATEGORIE FUNKCE VÝROBKU, KATEGORIE SLOŽKOVÝCH MATERIÁLŮ. Jana Meitská Sekce zemědělských vstupů ÚKZÚZ Brno

ROZDĚLENÍ A POŽADAVKY NA KATEGORIE FUNKCE VÝROBKU, KATEGORIE SLOŽKOVÝCH MATERIÁLŮ. Jana Meitská Sekce zemědělských vstupů ÚKZÚZ Brno ROZDĚLENÍ A POŽADAVKY NA KATEGORIE FUNKCE VÝROBKU, KATEGORIE SLOŽKOVÝCH MATERIÁLŮ Jana Meitská Sekce zemědělských vstupů ÚKZÚZ Brno KATEGORIE HNOJIVÝCH VÝROBKŮ (DLE FUNKCE) 1. Hnojivo 2. Materiál k vápnění

Více

BIHOP K + Vysoký obsah Zn

BIHOP K + Vysoký obsah Zn BIHOP K + Vysoký obsah Zn Roztok stopových prvků, hořčíku a draslíku s kolagenními aminokyselinami Regenerační a antistresový účinek Rozsah a způsob použití: BIHOP K + je kapalný přípravek pro foliární

Více

Kyslík a vodík. Bezbarvý plyn, bez chuti a zápachu, asi 14krát lehčí než vzduch. Běžně tvoří molekuly H2. hydridy (např.

Kyslík a vodík. Bezbarvý plyn, bez chuti a zápachu, asi 14krát lehčí než vzduch. Běžně tvoří molekuly H2. hydridy (např. 1 Kyslík a vodík Kyslík Vlastnosti Bezbarvý reaktivní plyn, bez zápachu, nejčastěji tvoří molekuly O2. Kapalný kyslík je modrý. S jinými prvky tvoří sloučeniny oxidy (např. CO, CO2, SO2...) Výskyt Nejrozšířenější

Více

Autor: Mgr. Lucie Baliharová. Téma: Vitamíny a minerální látky

Autor: Mgr. Lucie Baliharová. Téma: Vitamíny a minerální látky Název školy: Základní škola Dukelských bojovníků a mateřská škola, Dubenec Autor: Mgr. Lucie Baliharová Název: VY_32_INOVACE_20/09_Zdravý životní styl Téma: Vitamíny a minerální látky Číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.1355

Více

MINERÁLNÍ A STOPOVÉ LÁTKY

MINERÁLNÍ A STOPOVÉ LÁTKY MINERÁLNÍ A STOPOVÉ LÁTKY Následující text podává informace o základních minerálních a stopových prvcích, jejich výskytu v potravinách, doporučených denních dávkách a jejich významu pro organismus. Význam

Více

Průvodka. CZ.1.07/1.5.00/34.0802 Zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT. III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT. Pořadí DUMu v sadě 07

Průvodka. CZ.1.07/1.5.00/34.0802 Zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT. III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT. Pořadí DUMu v sadě 07 Průvodka Číslo projektu Název projektu Číslo a název šablony klíčové aktivity CZ.1.07/1.5.00/34.0802 Zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Příjemce

Více

ZPRÁVA ZA DÍLČÍ VÝSLEDKY ŘEŠENÍ VÝZKUMNÉHO PROGRAMU 3.d ZA ROK 2014

ZPRÁVA ZA DÍLČÍ VÝSLEDKY ŘEŠENÍ VÝZKUMNÉHO PROGRAMU 3.d ZA ROK 2014 ZPRÁVA ZA DÍLČÍ VÝSLEDKY ŘEŠENÍ VÝZKUMNÉHO PROGRAMU 3.d ZA ROK 2014 1. TITULNÍ LIST Podpora tvorby rostlinných genotypů s vysokou rezistencí k biotickým i abiotickým faktorům a diferencovanou kvalitou

Více

J I H O Č E S K Á U N I V E R Z I T A Z E M Ě D Ě L S K Á F A K U L T A České Budějovice S V O Č

J I H O Č E S K Á U N I V E R Z I T A Z E M Ě D Ě L S K Á F A K U L T A České Budějovice S V O Č J I H O Č E S K Á U N I V E R Z I T A Z E M Ě D Ě L S K Á F A K U L T A České Budějovice S V O Č Tvorba výnosu brambor v konvenčním a ekologickém způsobu pěstování Zdeněk Trnka Vedoucí práce: doc. Ing.

Více

Tabulka č. 3: Základní složení počáteční a pokračovací kojenecké výživy (Anonym, 2004 a)

Tabulka č. 3: Základní složení počáteční a pokračovací kojenecké výživy (Anonym, 2004 a) PŘÍLOHA Tabulka č. 3: Základní složení počáteční a pokračovací kojenecké výživy (Anonym, 2004 a) POČÁTEČNÍ VÝŽIVA KRITÉRIUM MINIMUM MAXIMUM MINIMU M 1. Energie 250 kj/100 ml (60 kcal/100 ml) 295 kj/100

Více

Nejsilnější vitamín C i pro citlivý žaludek. Využijte maximum díky pufrování

Nejsilnější vitamín C i pro citlivý žaludek. Využijte maximum díky pufrování Nejsilnější vitamín C i pro citlivý žaludek Využijte maximum díky pufrování Pure Encapsulations Společnost Pure Encapsulations byla založena v roce 1991 v USA. Synonymem pro produkty PURE je pojem kvalita.

Více

Vitamin C důkaz, vlastnosti

Vitamin C důkaz, vlastnosti Předmět: Doporučený ročník: 4. - 5. ročník Zařazení do ŠVP: biochemie, přírodní látky, vitaminy Doba trvání pokusu: 45 minut Seznam pomůcek: zkumavky, kádinky, pipety (automatické), míchací tyčinky, odměrné

Více

Anaerobní testování energetických hybridů kukuřice

Anaerobní testování energetických hybridů kukuřice Anaerobní testování energetických hybridů kukuřice Brno 14. dubna 2015 Ing. Tomáš Vítěz, Ph.D., Karel Prokeš, Ph.D., Prof. Bořivoj Groda, DrSc., Ing. Tomáš Koutný Obecné souvislosti Plocha orné půdy není

Více

Použití tuků mořských ryb v prevenci vzniku metabolického syndromu. Mgr. Pavel Suchánek IKEM Centrum výzkumu chorob srdce a cév, Praha

Použití tuků mořských ryb v prevenci vzniku metabolického syndromu. Mgr. Pavel Suchánek IKEM Centrum výzkumu chorob srdce a cév, Praha Použití tuků mořských ryb v prevenci vzniku metabolického syndromu Mgr. Pavel Suchánek IKEM Centrum výzkumu chorob srdce a cév, Praha Metabolický syndrom 3 z 5 a více rizikových faktorů: - obvod pasu u

Více

Půdní úrodnost, výživa a hnojení

Půdní úrodnost, výživa a hnojení Půdní úrodnost, výživa a hnojení Faktory ovlivňující růst a vývoj rostlin Přírodní faktory ovlivňující růst a vývoj rostlin významně ovlivňují úspěch či neúspěch budoucí rostlinné produkce. Ovlivňují se

Více

GOJI ORIGINAL NEJZDRAVĚJŠÍ OVOCE NA ZEMI. Elixír mládí, zdraví a krásy

GOJI ORIGINAL NEJZDRAVĚJŠÍ OVOCE NA ZEMI. Elixír mládí, zdraví a krásy GOJI ORIGINAL NEJZDRAVĚJŠÍ OVOCE NA ZEMI Elixír mládí, zdraví a krásy GOJI [goudží] Nejprospěšnější rostlina na světě Elixír zdraví a dlouhověkosti, ovoce nesmrtelnosti, nejzdravější ovoce na světě, červené

Více

Aplikace nových poznatků z oblasti výživy hospodářských zvířat do běžné zemědělské praxe

Aplikace nových poznatků z oblasti výživy hospodářských zvířat do běžné zemědělské praxe Výživa zvířat a její vliv na užitkovost a zdraví zvířete ODBORNÝ SEMINÁŘ v rámci projektu Aplikace nových poznatků z oblasti výživy hospodářských zvířat do běžné zemědělské praxe Za podpory Ministerstva

Více

Praktický kurz Monitorování hladiny metalothioneinu po působení iontů těžkých kovů Vyhodnocení měření

Praktický kurz Monitorování hladiny metalothioneinu po působení iontů těžkých kovů Vyhodnocení měření Laboratoř Metalomiky a Nanotechnologií Praktický kurz Monitorování hladiny metalothioneinu po působení iontů těžkých kovů Vyhodnocení měření Vyučující: Ing. et Ing. David Hynek, Ph.D., Prof. Ing. René

Více

Kontaminanty z prvovýroby se zaměřením na chlorečnany a chloristany

Kontaminanty z prvovýroby se zaměřením na chlorečnany a chloristany Kontaminanty z prvovýroby se zaměřením na chlorečnany a chloristany Ing. Jan Pivoňka, Ph.D. Vysoká škola chemicko-technologická v Praze Společnost pro výživu Stručný přehled kontaminantů Vzduch: radionuklidy

Více

KONCENTROVANÝ DATLOVÝ SIRUP

KONCENTROVANÝ DATLOVÝ SIRUP KONCENTROVANÝ DATLOVÝ SIRUP TIENS KONCENTROVANÝ DATLOVÝ SIRUP Hlavní surovina Tiens Koncentrovaného datlového sirupu se připravuje z nejkvalitnějších plodů čínské datle jujuba, varieta Golden Silk. Je

Více

Úloha č. 15 Stanovení antiradikálové aktivity metodou DPPH

Úloha č. 15 Stanovení antiradikálové aktivity metodou DPPH Úloha č. 15 Stanovení antiradikálové aktivity metodou DPPH Úvod Mezi inhibitory oxidace patří sloučeniny s rozličnou chemickou strukturou a různými mechanismy účinku. Principem účinku primárních antioxidantů

Více

KRITÉRIA HODNOCENÍ ZÁSOBENOSTI ORNÉ PŮDY DLE MEHLICH III

KRITÉRIA HODNOCENÍ ZÁSOBENOSTI ORNÉ PŮDY DLE MEHLICH III KRITÉRIA HODNOCENÍ ZÁSOBENOSTI ORNÉ PŮDY DLE MEHLICH III Hnojení P, K, Mg Aplikace fosforečných hnojiv bývá realizována zpravidla současně s hnojivy draselnými a hořečnatými prostřednictvím směsí jednosložkových

Více

Využití a registrace popela ze spalování biomasy jako hnojiva Tomáš Rosenberg

Využití a registrace popela ze spalování biomasy jako hnojiva Tomáš Rosenberg Klastr bioplyn, z.s.p.o. Hájecká 215 273 51 Červený Újezd tel : +420 732711998 e-mail: info@klastrbioplyn.cz Využití a registrace popela ze spalování biomasy jako hnojiva Tomáš Rosenberg Popel ze spalování

Více

Vysoký příjem dusíku ale i draslíku koresponduje s tvorbou biomasy sušiny a stává se

Vysoký příjem dusíku ale i draslíku koresponduje s tvorbou biomasy sušiny a stává se živiny (kg.ha -1 ) živiny (kg.ha -1 ) Jak působí hnojivo NP 26-14 a listová aplikace hořčíku hnojivem Magnitra-L na výnos a kvalitu jarního ječmene? Dr.Hřivna,Luděk.-prof.Richter, Rostislav, MZLU Brno.

Více

10 PŘÍLOHY. Seznam příloh

10 PŘÍLOHY. Seznam příloh 10 PŘÍLOHY Seznam příloh Příloha 1: Množství živin pro maximální výnos mrkve Příloha 2: Hodnoty obsahu vitamínu C u jednotlivých odrůd Příloha 3: Hodnoty laboratorní sušiny u jednotlivých odrůd Příloha

Více

Sylabus pro předmět Úvod do nutrice člověka

Sylabus pro předmět Úvod do nutrice člověka Sylabus pro předmět Úvod do nutrice člověka Témata a obsah přednášek a cvičení 1. týden Základní pojmy spojené s lidskou výživou a vlivy ovlivňující výživu člověka. Historie výživy člověka. Vysvětlení

Více

Co je to tvrzení...?

Co je to tvrzení...? Co je to tvrzení...? tvrzení je sdělení, které není z hlediska označování povinné živiny jsou bílkoviny, tuky, sacharidy, vláknina, vitaminy, minerální látky (spec. sodík), jiné látky látky další s fysiologickým

Více

HYCOL. Lis tová hno jiva. HYCOL-Zn kulturní rostliny. HYCOL-Cu kulturní rostliny. HYCOL-E OLEJNINA řepka, slunečnice, mák

HYCOL. Lis tová hno jiva. HYCOL-Zn kulturní rostliny. HYCOL-Cu kulturní rostliny. HYCOL-E OLEJNINA řepka, slunečnice, mák Lis tová hno jiva n e j ž e n e... víc HYCOL do e kol o g ic ké p ro d u kce BIHOP-K+ HYCOL-BMgS HYCOL-NPK chmel, kukuřice, mák HYCOL-E OBILNINA řepka, slunečnice, mák zelenina, slunečnice pšenice, ječmen,

Více

OBSAH VITAMINŮ V MINORITNÍCH OBILOVINÁCH A PSEUDOOBILOVINÁCH

OBSAH VITAMINŮ V MINORITNÍCH OBILOVINÁCH A PSEUDOOBILOVINÁCH OBSAH VITAMINŮ V MINORITNÍCH OBILOVINÁCH A PSEUDOOBILOVINÁCH Gabrovská D.,Fiedlerová V.,Holasová M., Mašková E., Paulíčková I., Rysová J.,Winterová R.,Michalová A. 1 Výzkumný ústav potravinářský Praha

Více

TVORBA VÝNOSŮ PŠENICE OZIMÉ A SILÁŽNÍ KUKUŘICE PŘI RŮZNÉM ZPRACOVÁNÍ PŮDY Forming of winter wheat and silage maize yields by different soil tillage

TVORBA VÝNOSŮ PŠENICE OZIMÉ A SILÁŽNÍ KUKUŘICE PŘI RŮZNÉM ZPRACOVÁNÍ PŮDY Forming of winter wheat and silage maize yields by different soil tillage TVORBA VÝNOSŮ PŠENICE OZIMÉ A SILÁŽNÍ KUKUŘICE PŘI RŮZNÉM ZPRACOVÁNÍ PŮDY Forming of winter wheat and silage maize yields by different soil tillage Badalíková B., Bartlová J. Zemědělský výzkum, spol. s

Více

OBECNÁ FYTOTECHNIKA BLOK: VÝŽIVA ROSTLIN A HNOJENÍ Témata konzultací: Základní principy výživy rostlin. Složení rostlin. Agrochemické vlastnosti půd a půdní úrodnost. Hnojiva, organická hnojiva, minerální

Více

Ječmen setý. Ječmen setý

Ječmen setý. Ječmen setý Ječmen setý Význam pro krmné účely potravinářství farmaceutický průmysl (maltózové sirupy) pro výrobu sladu - pěstování sladovnického ječmene je náročnější Biologické vlastnosti: forma: ozimá i jarní výška

Více

EKOLOGICKÉ ZEMĚDĚLSTVÍ, PROBLEMATIKA BIOPOTRAVIN A FILOZOFIE KONZUMENTA

EKOLOGICKÉ ZEMĚDĚLSTVÍ, PROBLEMATIKA BIOPOTRAVIN A FILOZOFIE KONZUMENTA EKOLOGICKÉ ZEMĚDĚLSTVÍ, PROBLEMATIKA BIOPOTRAVIN A FILOZOFIE KONZUMENTA Agr.Dr. Josef Dlouhý, Prof.h.c. j.f.dlouhy@gmail.com Problémy konvenčního zemědělství: závislost na fosilní energii závislost na

Více

Pojem funkční potravina:

Pojem funkční potravina: Funkční potraviny Pojem funkční potravina: - výživová hodnota + příznivý vliv na zdraví konzumenta - vyrobena z přirozeně se vyskytujících složek - měla by být součástí každodenní stravy Tvoří přechod

Více

Náhradní mléčná výživa versus kravské mléko Mléko jako zdroj vápníku

Náhradní mléčná výživa versus kravské mléko Mléko jako zdroj vápníku Náhradní mléčná výživa versus kravské mléko Mléko jako zdroj vápníku Mateřské mléko Nejlepší způsob výživy je mateřské mléko složení je přizpůsobeno výživovým potřebám v různých fázích vývoje Složení mateřského

Více

Anotace: Materiál je určen k výuce přírodopisu v 8. ročníku ZŠ. Seznamuje žáky se základními pojmy a informacemi o funkci metabolismu člověka a o

Anotace: Materiál je určen k výuce přírodopisu v 8. ročníku ZŠ. Seznamuje žáky se základními pojmy a informacemi o funkci metabolismu člověka a o Anotace: Materiál je určen k výuce přírodopisu v 8. ročníku ZŠ. Seznamuje žáky se základními pojmy a informacemi o funkci metabolismu člověka a o složení potravy. Materiál je plně funkční pouze s použitím

Více

METABOLISMUS SACHARIDŮ

METABOLISMUS SACHARIDŮ METABOLISMUS SAHARIDŮ A. Odbourávání sacharidů - nejdůležitější zdroj energie pro heterotrofy - oxidací sacharidů až na. získávají aerobní organismy energii ve formě. - úplná oxidace glukosy: složitý proces

Více

Tabulace učebního plánu. Obecná chemie. Vzdělávací obsah pro vyučovací předmět : Ročník: 1.ročník a kvinta

Tabulace učebního plánu. Obecná chemie. Vzdělávací obsah pro vyučovací předmět : Ročník: 1.ročník a kvinta Tabulace učebního plánu Vzdělávací obsah pro vyučovací předmět : CHEMIE Ročník: 1.ročník a kvinta Obecná Bezpečnost práce Názvosloví anorganických sloučenin Zná pravidla bezpečnosti práce a dodržuje je.

Více

Druhy a složení potravin

Druhy a složení potravin Druhy a složení potravin Přednáška 9+10 Doc. MVDr. Bohuslava Tremlová, Ph.D. Magisterský studijní program Veterinární hygiena a ekologie Obsah přednášky: Změny potravin při skladování Trvanlivost potravin,

Více