Ing. Josef Moravec ředitel školy

Transkript

1 1/72

2 SLOVO ÚVODEM Celoživotní vzdělávání je významným faktorem rozvoje nejenom české společnosti, ale v širším kontextu i Evropské unie. K tomuto historickému konceptu mohou existovat jakékoliv výhrady, ale je zcela evidentní, že je spojen s pronikavým rozvojem mobility pracovních sil a kapitálu. Rozvoj ekonomiky a kultury členských zemí je do značné míry determinován rozvojem lidských zdrojů. Tento pojem by neměl být svojí sémantikou redukován pouze na vzdělání a vzdělávání. Velmi často se pracuje s termínem Vzdělanostní společnost nebo Společnost vzdělání. Nejedná se o žádný národní centrálně řízený projekt, který je bezesporný a oproštěný od protikladů. Slovo úvodem nechť poslouží k filozofii postavení této učebnice. Evropská unie nemá a neměla ambice na žádnou formu unifikace vzdělávacích soustav členských států. Avšak pro mobilitu pracovních sil musí definovat úplné a částečné kompetence (dříve znalosti a dovednosti) s ohledem na trh práce. Existuje zde určitý rozpor mezi nepochybným principem subsidiarity ve vzdělávacích systémech a sofistikovanou definicí úplných a částečných kompetencí na konci vzdělávacího procesu. Lisabonský proces proto dává pouhá doporučení členským státům v jejich národních vzdělávacích soustavách. Ke zvládnutí podmínek evropského trhu práce patří v oblasti rozvoje lidských zdrojů schopnost vznikající kompetence naplňovat. Tato učebnice tedy není prioritně určena pouze žákům prezenční formy studia. Definice jejího záběru je mnohem širší, protože v sobě musí zahrnout vedle formálního i informální vzdělávání, a dokonce má být i pomůckou pro rychlou orientaci v problematice, např. v provozu. Takové zadání je vedle obtížnosti i určitou novinkou v oblasti rozvoje lidských zdrojů proto, že tiskem bude učebnice vydána dříve než nabude platnost legislativa, jmenovitě zákon č. 179/2006 Sb., o ověřování a uznávání výsledků dalšího vzdělávání a o změně některých zákonů (zákon o uznávání výsledků dalšího vzdělávání). Struktura a filozofie budoucích učebnic, především pro předměty determinující odborné kompetence, jistě zaznamenají s ohledem na dramatickou změnu klientely vzdělávacích soustav změny. Naší školou vyučovaný obor M/001 Těžba a zpracování kamene, pro který je učebnice zpracována, je obor unikátní. Je vyučován pouze na naší škole a řada kompetencí podléhá tzv. systému regulovaných povolání, který je implementován do legislativy ČR ze Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/36/ES. Statisticky nízká četnost zaměstnanosti s uvedenou kvalifikací (např. ve formě OKEČ) činí jisté potíže při vytváření jakéhokoliv učebního textu. Nejsou to pouze finanční potíže, ale existuje zde i problém v počtu odborníků zvládajících potřebné know how. Proto se ve slovu úvodem musím zmínit o nezastupitelné úloze Královéhradeckého kraje, který finančně pokryl většinu nákladů na vznik této učebnice svým programem SMV2006/02 Realizace celoživotního vzdělávání institucemi sekundárního vzdělávání jako zdroj rozšíření nabídky ve vzdělávání dospělých. Je dobré také konstatovat, že vedle této učebnice je paralelně ve stejném programu naší školou vydána ještě další učebnice s názvem Regulované činnosti při hornické činnosti nebo činnosti prováděné hornickým způsobem, uznávání odborné způsobilosti orgány státní báňské správy. Obě učebnice se ve vztahu ke kvalifikačním požadavkům EU mimořádně vhodně doplňují. Ing. Josef Moravec ředitel školy 2/72

3 Absence učebních textů zabývajících se úzkou specializací vztahující se ke zkoušení a hodnocení vlastností přírodního, umělého a recyklovaného kameniva pro stavební účely po našem vstupu do Evropské unie přiměla Střední průmyslovou školu kamenickou a sochařskou hledat vlastní způsob, jak tento stav změnit. Je potěšující, že se záměr školy podařil a navržený projekt byl nadřízeným orgánem schválen včetně potřebného grantu. Nám, jako partneru projektu, nezbývá než popřát nové učebnici, aby se stala vyhledávaným a uznávaným zdrojem informací jak pro studenty školy, tak pro všechny zájemce z oboru. Bohumila Krutilová a Ing. Miroslav Hörbe Zkušebna kamene a kameniva s.r.o. Učebnice Úvod do zkoušení kameniva je vedle učebního textu Regulované činnosti při hornické činnosti prováděné hornickým způsobem, uznávání odborné kvalifikace a odborné způsobilosti orgány státní báňské správy významným počinem v oblasti celoživotního učení v oboru, který je vyučován v ČR pouze na Střední průmyslové škole kamenické a sochařské, Hořice. Již při předkládání projektu na grant Královéhradeckého kraje bylo patrné, že škola vlastnící know how na obor Těžba a zpracování kamene pochopila dvě paralelní změny. Ta první souvisí s unifikací technických a jakostních norem na kámen a kamenivo s prostředím EU. Ta druhá souvisí s kvalifikačními požadavky kompatibilními s trhem práce EU. Projekt předpokládá realizaci učebnice v tištěné podobě, ale je zřejmé, že i v tomto případě je filozofie struktury textu přizpůsobena e-learningové formě. V oblasti sekundárního vzdělávání není příliš mnoho škol, které by publikovaly učební texty. Ukazuje se, že pro školu se statisticky málo četnými obory je nutné se tvorbou učebních textů zabývat. S ohledem na partnery projektu je zřejmé, že škola opírá své know how o instituce, které se zabývají v praxi a na nejvyšší možné úrovni danou problematikou. Protože takováto slova úvodem za donátora projektu, Královéhradecký kraj, budu psát v letošním roce třikrát, je na místě otázka, kolik nových a inovovaných učebnic bude třeba škole do budoucna. Přeji všem, kteří budou kompetence pro svoje pracovní zařazení čerpat právě z tohoto textu, aby získali všechno, co budou potřebovat a stali se tak úspěšnými zaměstnavateli a pracovníky nejenom na trhu práce České republiky, ale i v našem větším domě, Evropské unii. Ing. Zdeněk Kraus radní pro školství Královéhradeckého kraje 3/72

4 Část 1 Tvorba evropských norem (EN) Evropská norma (EN) je normalizační dokument vytvořený v rámci evropského normalizačního sdružení CEN. Postup tvorby normy je dán interními postupy a dokumenty, které vydal CEN a jsou k dispozici také v českém jazyce na ČNI (Český normalizační institut). Norma vzniká konsensem (dohodou) všech zainteresovaných stran (výrobci, obchodníci, spotřebitelé atd.) a závěrečným hlasováním neboli kvalifikovanou většinou. Tvorba norem probíhá podle programu prací v technických komisích (CEN/TC), které jsou zřízeny pro velkou řadu oborů. V případě složitějších a rozsáhlejších problematik jsou pod technickými komisemi zřizovány pracovní skupiny (WG), které řeší jednotlivé řady normových předpisů EN. Evropská norma musí být obvykle do 6 měsíců po schválení zavedena na národní úrovni se statutem národní normy a současně musí být zrušena jakákoliv národní norma, která je s tou evropskou v rozporu. Zavedení nové EN bývá provedeno vydáním oznámení o přímém používání EN jako národní normy. Evropské normy nejsou závazné a je možno je ihned po schválení a vydání používat v obchodních vztazích. Tvorba a schvalování evropských norem na kamenivo probíhaly v CEN/TC 154 Kamenivo v řadě pracovních skupin. Nejprve byla odsouhlasena v roce řada 35 zkušebních a obecných norem, které byly překladem zavedeny v ČR v období Na zkušební normy pak navazuje skupina harmonizovaných předmětových norem, jejichž souhrnný přehled uvádí následující tabulka 1: Tabulka 1 Rozdělení norem na zkoušení a použití kameniva Označení ČSN ČSN EN KAMENIVO STAVEBNÍ MATERIÁL Název Pórovité kamenivo Část 1: Pórovité kamenivo do betonu, malty a injektáží malty Schváleno CEN Harmonizace v OJ Převzato v ČR ČSN EN Kamenivo pro malty Kámen pro vodní stavby Část ČSN EN : Specifikace Kamenivo pro asfaltové směsi a ČSN EN povrchové vrstvy pozemních komunikací, letištních a jiných dopravních ploch ČSN EN Kamenivo do betonu Kamenivo pro nestmelené směsi ČSN EN a směsi stmelené hydraulickými pojivy pro inženýrské stavby a pozemní komunikace ČSN EN Kamenivo pro kolejové lože Pórovité kamenivo Část 2: Pórovité kamenivo pro asfaltové ČSN EN směsi a povrchové vrstvy a pro stmelené a nestmelené aplikace Vysvětlení: CEN Evropský výbor pro normalizaci, OJ.. Úřední věstník EU 4/72

5 V českém znění byly tyto normy vydány až v dubnu 2004 (mimo ČSN EN ). Tyto normy nahradily původní skupinu norem pro oblast kameniva (ČSN a ČSN ), která byla zrušena k datu Současně byly zrušeny některé původní zkušební normy; nezrušeny zůstávají pouze zkušební normy, na které se doplňkově odvolávají národní přílohy harmonizovaných norem nebo jiné stávající normy. Nové normy se však většinou v praxi nepoužívaly, protože se nadále běžně používaly stávající předmětové normy (ČSN ), které ve svých ustanoveních odkazovaly na stávající zkušební postupy. Tak byl zpomalen vývoj přejímání a zavádění EN do praxe přes poměrně dlouhou dobu přístupnosti nových norem. Ani technické předpisy nereagovaly s patřičným předstihem v oblasti provádění staveb. Nové normy ne zcela dodržují jednotnou terminologii, označování a úroveň zpracování. Na příkladu ČSN EN je možné demonstrovat strukturu norem: 1. Úvod 2. Předmět normy 3. Normativní odkazy 4. Termíny a definice 5. Požadavky na geometrické vlastnosti 6. Požadavky na fyzikální vlastnosti 7. Požadavky na chemické vlastnosti 8. Hodnocení shody 9. Identifikace 10. Označování a značení štítkem Přílohy A až H normativní i informativní Bibliografie Rozdíly oproti dosavadnímu obsahu národních dokumentů 1. Neexistuje jedna univerzální norma, ale několik norem pro kamenivo podle účelu použití. 2. Jednotlivé EN nejsou navzájem příliš sladěny, některá ustanovení jsou dokonce v rozporu, např. definice rozdílu mezi drobným a hrubým kamenivem. Definici drobného a hrubého kameniva je potřeba vztahovat vždy ke konkrétní normě. 3. Všechny normy pracují s pojmem kategorie, který je potřeba pochopit. Kategorie je úroveň vlastnosti kameniva, vyjádřená rozsahem hodnot nebo mezní hodnotou. Znamená to, že pro každou vlastnost jsou stanoveny určité rozsahy hodnot nebo mezní hodnoty. Mezi jednotlivými kategoriemi nejsou žádné vztahy. Všechny vlastnosti specifikované v normě se nemusí zkoušet a deklarovat, ale je možno podle konkrétního použití kameniva nebo jeho původu rozsah požadovaných vlastností omezit. Požadavky na určitou charakteristiku (vlastnost) neplatí pro ty členské státy, kde žádné požadavky předpisů pro takovou charakteristiku (vlastnost) neexistují. V tom případě je možné v informacích doplňujících označení CE využít možnost žádný ukazatel není stanoven (NPD). 4. Vlastní požadavky normy z technického hlediska neznamenají podstatnější změny v dosavadní praxi. Podrobněji jsou stanoveny požadavky na zrnitost z hlediska nadsítného a podsítného, dále jsou pro frakce, kde D/d 2, předepisovány propady středním sítem a pro drobné kamenivo tzv. typická zrnitost včetně tolerancí. Je to z toho důvodu, aby nedocházelo k tzv. vykrádání středních frakcí. 5. EN jsou univerzální. Co je obvyklé v Norsku není možné aplikovat na Sicílii a naopak. Proto tyto normy uvádějí jen seznamy požadavků, vyjádřené pomocí kategorií a nestanovují, pro jaký účel použití je která kategorie vhodná. Prolínají se zde různé alternativy, z nichž je možné volit ty nejvhodnější, které jsou v daných podmínkách země EU a daného regionu nejoptimálnější. Normy nikde neuvádí, jaké hodnoty zvolit, proto 5/72

6 samy o sobě nepostačují jako specifikace vlastností konkrétního výrobku. Řeší se to přidáním tzv. národní přílohy, která pro daný účel použití stanovuje vhodné kategorie. 6. EN nemá žádné ustanovení, které se týká dalšího nakládání a technologického zpracování kameniva. Není tedy řešena technologie konstrukčních vrstev vozovky, betonu nebo železničního kolejového lože. 7. Evropská norma nemá žádné třídy kameniva, jak tomu bylo v případě původní ČSN Úkoly hodnocení shody kameniva v systému 2+ : řízení výroby (FPC/SŘV); počáteční zkoušky typu (ITT); počáteční inspekce výrobny notifikovanou osobou; průběžný dohled, posuzování a schvalování řízení výroby notifikovanou osobou. Posuzování shody Postupy posouzení shody stavebních výrobků jsou souhrnně uvedeny v příloze III Směrnice 89/106/EHS a v ČR v NV č. 190/2002 Sb. ( 5). Pro zjednodušení a jejich praktické označení se nejčastěji zkráceně hovoří o systémech posuzování shody 1, 1+, 2, 2+, 3, 4, jak je uvedeno v následující tabulce 2. Tabulka 2 Systémy prokazování shody stavebních výrobků Označení podle NV č.190/ Vysvětlivky: V NO FPC ITT Označení v EU Zavedení SŘV Počáteční zkoušky výrobku Počáteční inspekce SŘV Dohled zkoušky výrobků Dohled nad SŘV c 1+ V NO NO NO NO d 1 V NO NO - NO e 2+ V V NO - NO f 2 V V NO - - b 3 V NO a 4 V V úkoly zajišťované výrobcem úkoly prováděné notifikovanou osobou (právnická osoba pověřená Úřadem pro normalizaci, měření a zkušebnictví k činnostem při posuzování shody výrobků, oznámená EK) systém řízení výroby (factory production control) počáteční zkoušky typu výrobku (initial type testing) Jednotlivé postupy posouzení shody se odlišují zejména nutností účasti notifikované osoby na posuzování shody výrobku nebo systému řízení výroby, a to jak při počáteční inspekci, tak i při průběžných dohledech nad řízením výroby. 6/72

7 Druhy a využití kameniva pro stavební účely V soustavě Českých technických norem (ČSN) byly do požadavky na hutné kamenivo pro stavební účely dány souhrnně v ČSN Hutné kamenivo pro stavební účely. Technické požadavky s účinností od Tato norma byla nahrazena sadou norem určujících vlastnosti kameniva podle jeho použití. Praxe totiž ukázala, že norma slučující technické požadavky na kamenivo pro různé účely použití neurčuje dostatečně potřebné parametry kameniva pro ten který účel. Rozdělení kameniva podle různých hledisek je přehledně uvedeno v tabulce 3. Tabulka 3 Rozdělení kameniva podle popisných znaků a velikosti Znak, vlastnost Rozdělení Příklad lehké (pórovité) do 2000 kg/m 3 liapor (keramzit), experlit, aj. Objemová hutné ( kg/m 3 ) hmotnost těžké nad 3000 kg/m 3 mangarlit, apod. těžené drcené drobné těžené kamenivo drobné drcené kamenivo Původ Velikost zrn Frakce (d/d) přírodní umělé chlazená vysokopecní struska jemné 0/0,25 mm moučka, filer, příměs drobné 0/4 mm frakce 0/4 hrubé 4/63 mm 4/8, 8/16, 32/63 směs kameniva 0/16, 0/22, 0/32 úzká 2/4, 4/8, 8/16, 16/32 široká (zrnění kameniva) 4/11, 4/32, 8/32 Definice pro hrubé a drobné kamenivo jsou nejvíce rozdílné u norem podle konečného použití do betonů nebo asfaltových směsí. Směs kameniva se skládá z drobného a hrubého kameniva. Pro výrobu směsi jsou rozhodující požadavky na zrnitost. V technické praxi lze použít i termíny: směs drceného kameniva (pro přírodní a umělé drcené kamenivo, dříve štěrkodrť); směs těženého kameniva (pro přírodní těžené kamenivo, dříve štěrkopísek). Drcené kamenivo získané drcením přírodního kameniva nebo jiných vhodných anorganických materiálů se v technické praxi rozlišuje na : drť (hrubé drcené kamenivo do velikosti zrna max. 22 mm); štěrk (hrubé drcené kamenivo s velikostí zrna větší než 22 mm; směs drceného kameniva (směs drobného a hrubého drceného kameniva). Těžené kamenivo je získané těžením přirozeně rozpadlé horniny nebo říčních naplavenin. V technické praxi se u těženého přírodního kameniva rozlišuje : drobné těžené kamenivo (s max. velikostí zrna dle příslušné normy); hrubé těžené kamenivo (s minimální velikostí zrna dle příslušné normy); směs těženého kameniva (směs drobného a hrubého těženého kameniva). 7/72

8 Pro kamenivo se v běžné technické praxi používá označení: PK přírodní kamenivo; DK drcené kamenivo; TK těžené kamenivo; DDK drobné drcené kamenivo; HDK hrubé drcené kamenivo; DTK drobné těžené kamenivo; HTK hrubé těžené kamenivo. V současné době je kamenivo označováno podle EN také příslušnou kategorií vztahující se k specifikované vlastnosti, např. podle zrnitostních propadů (G A 90 atd). KAMENIVO DO BETONU V případě kameniva do betonu platí norma EN 12620, která určuje vlastnosti kameniva v souladu s betonářskou normou ČSN EN Beton Část 1: Specifikace, vlastnosti, výroba a shoda. V této normě je kladen hlavní důraz na kvalitu betonu a jeho životnost, tedy ne pouze na pevnost, jak tomu bylo doposud. V důsledku to znamená, že rozhodujícím kritériem pro volbu min. třídy betonu bude ve většině případů prostředí, ve kterém bude beton umístěn. A když beton, tak i kamenivo, které je jeho nedílnou součástí. Proto bylo v národní příloze (NA) k nové normě EN využito rozdělení kameniva do tříd A, B, C podle nároků na vliv prostředí, jemuž bude beton (kamenivo) vystaven. K významnému využití přírodního kameniva v současné době dochází právě při výrobě betonu do pozemních stavebních konstrukcí. Nové požadavky EN na kamenivo do těchto směsí vedou k některým změnám při kontrole a zkoušení kameniva. V základní části EN je definováno zejména názvosloví a požadavky na geometrické a fyzikální vlastnosti kameniva. Norma stanovuje způsob zkoušení a vymezuje kategorie, podle kterých je nutno deklarovat vlastnosti kameniva s ohledem na konkrétní použití a původ. Přílohy obsahují zejména pokyny k odběrům a hodnocení zkoušek a úpravy zkušebních postupů potřebné pro zkoušení kameniva do betonu. Vymezení použití kameniva pomocí kategorií přináší vyšší nároky na všechny, kteří s kamenivem pracují. Podle dříve platných tříd bylo téměř vždy jasné, na co se jaká třída používá. Podle nových norem bude třeba znát příslušné zkušební normy a hlavně kategorie jednotlivých zkušebních parametrů, protože kamenivo bude hodnoceno podle výsledků jednotlivých zkoušek kameniva. Vlastnosti vyráběného kameniva ovlivňuje podstatně hornina, ze které je vyrobeno. Důležité parametry nejvíce se vyskytujících hornin jsou uvedeny v tabulce 4. 8/72

9 Tabulka 4 Vlastnosti nejběžnějších hornin Objemová Tvrdost Pevnost hornina hmotnost [kg/m 3 podle Mohse v tlaku [MPa] ] Pevnost v tahu [MPa] Nasákavost [%] Vyvřelé horniny Žula ,2 1,2 Diorit ,2 0,7 Gabro ,2 0,5 Syenit ,2 0,5 Čedič ,1 0,3 Trachyt ,0 2,0 Diabas ,1 0,8 Porfyr, porfyrit ,2 1,5 Usazené horniny Pískovec proměnlivá ,0 8,5 Vápenec ,2 0,6 Dolomit , ,2 0,6 Břidlice ,3 1,5 Přeměněné horniny Rula ,1 1,2 Křemenec ,5 Amfibolit ,1 0,4 Mramor ,2 1,0 Serpentinit ,1 2,0 Požadavky na geometrické vlastnosti podle EN Frakce kameniva každé kamenivo musí být označeno frakcí s použitím výrazu d/d, kromě kameniva, které se přidává jako filer, které musí být označeno filer jako kamenivo a musí vyhovovat požadavkům na zrnitost uvedeným v příslušných článcích. Frakce kameniva nesmějí mít D/d menší než 1,4. Zrnitost Je nejdůležitější a nejvíce frekventovaná zkouška používaná pro všechny účely použití kameniva. Je v případě použití kameniva do betonu definovaná pro hrubé, drobné, těžené přírodní kamenivo frakce 0/8 a směs kameniva. Všeobecné požadavky na zrnitost jsou uvedeny v tabulce 5. Hrubé kamenivo může být širšího zrnění i úzké frakce, např. 4/16, 4/22, 2/11 a 4/8, 2/4, 8/16. Výrobce kameniva musí v rámci řízení výroby také dokumentovat a deklarovat dosahovanou typickou zrnitost na mezilehlém sítě a norma připouští toleranci ±15 % (±17,5 %). Drobné kamenivo, např. frakce 0/1, 0/2, 1/4. Výrobce musí dokumentovat a na vyžádání deklarovat také typickou zrnitost pro každou vyráběnou frakci drobného kameniva. Typická zrnitost se vyjadřuje jako propad v % síty specifikovanými v tabulce 7. 9/72

10 Tabulka 5 Všeobecné požadavky na zrnitost kameniva do betonu Velikost Propad v % hmotnosti Kamenivo [mm] 2 D 1,4 D 1,2 D 3 2 1,2 d d/2 D/d nebo D 11,2 hrubé D/d > 2 a D > 11,2 drobné D 4 d = 0 těžené D = 8 přírodní d = 0 směs D kameniva d = Kategorie G 4 G C 85/20 G C 80/20 Tabulka 6 Velikost sít pro specifikaci frakcí kameniva Třídy NA A, B G C 90/15 A, B G F 85 A, B, C G NG 90 A, B, C G A 90 G A 85 1 nemají-li vypočtená síta stejná čísla sít, uvedených v ISO 565:1990 řady R 20, pak se použije velikost nejbližšího síta 2 pro beton s přerušenou zrnitostí kameniva nebo pro speciální použití, mohou být specifikovány další požadavky 3 procenta propadu D mohou být větší než 99 % hm., avšak v těchto případech výrobce musí dokumentovat a deklarovat typickou zrnitost včetně sít D, d, d/2 a sít v základní řadě plus 1 nebo základní řadě plus 2, mezi síty d a D. Síta s poměrem menším než 1,4x nižší síto, se vyloučí. 4 Jiné normy výrobků pro kamenivo mají různé požadavky pro kategorie. Příklad : kamenivo 4/8 s propadem na 2D 100 %, 1,4D 98,7 %, D-91,5 (nadsítné 8,5 %), d- 11,5 (podsítné), d/2 0 % je kamenivo kategorie G C 85/20 a dle národní přílohy frakce 4/8 třídy A, B. Základní řada sít mm ,5 (32) Základní řada sít plus 1 mm ,6 (5) ,2 (11) ,4 (22) 31,5 (32) C A B Základní řada sít plus 2 mm ,3 (6) ,5 (12) ,5 (32) Poznámka: Zaokrouhlené velikosti uvedené v závorkách se mohou použít jako zjednodušené označení frakce kameniva. 10/72

11 Tabulka 7 Tolerance pro výrobcem deklarovanou typickou zrnitost drobného kameniva pro běžné užití do betonu Velikost síta Tolerance propadu v % hmotnosti mm 0/4 0/2 0/1 4 ± ±5 1-1 ±20 ±20 ±5 1 0,250 ±20 ±25 ±25 0,063 2 ±3 ±5 ±5 1 2 tolerance ±5 je dále omezena požadavky na % propadu D podle tabulky 5. k tolerancím, uvádějícím maximální hodnoty pro obsah jemných částic, platí % propadu sítem 0,063 mm Těžené přírodní kamenivo 0/8 mm musí vyhovovat všeobecným požadavkům na zrnitost. Doplňující požadavky, které se musí použít ke kontrole variability těženého přírodního kameniva 0/8 jsou: výrobce musí dokumentovat a na požádání deklarovat typickou zrnitost každého vyráběného kameniva; zrnitost musí vyhovovat tolerancím uvedeným v tabulce 8. Tabulka 8 Tolerance pro výrobcem deklarovanou typickou zrnitost pro těžené přírodní kamenivo 0/8 do betonu Velikost síta Mm Tolerance Propad v % hmotnosti 8 ±5 2 ±10 1 ±10 0,250 ±10 0,125 ±3 0,063 ±2 Směs kameniva se musí dodávat jako směs hrubého a drobného kameniva s D 45 mm a d = 0 a musí vyhovovat všeobecným požadavkům na zrnitost. Směs musí také vyhovovat požadavkům pro % propadu dvěma mezilehlými síty specifikovanými v tabulce 9 pro příslušnou velikost frakce. 11/72

12 Tabulka 9 Požadavky na zrnitost pro směsi kameniva Frakce kameniva mm Celkové meze na sítech níže uvedených (propad v % hm.) Základní řada sít Základní řada sít 40±20 70±20 plus 1 plus 2 Síto mm - 0/8-0/11,2 (11) - - 0/16-0/22,4 (22) 0/31,5 (32) - 0/45 0/6,3 0/8 0/10-0/12,5 (12) 0/14 0/16 0/20-0/31,5 (32) 0/ ,6 (5) 6,3 (6) ,2 (11) ,4 (22) Poznámka: hodnoty uvedené v závorkách se mohou použít jako zjednodušené označení frakce kameniva. Příklad: Směs kameniva 0/32 s propadem na 2D 100 %, 1,4D 99,5 %, D-95,5 (nadsítné 4,5 %) je kamenivo kategorie G A 90 a podle národní přílohy frakce 0/32 třídy A. Dále pak musí splňovat požadavek na % propadu sítem 4 a 16 (síto 4 propad 20 až 60 % a 16 propad 50 až 90 %). Tvar zrn hrubého kameniva podle EN Tvar zrn je definovaný dvěma parametry : index plochosti (EN 933-3), tvarový index (EN 933-4). V ČR se nejvíce používá ke stanovení vhodného tvaru zrn zkoušky tvarového indexu. V tabulce 10 jsou uvedeny požadavky podle jednotlivých kategorií. Tabulka 10 Kategorie pro maximální hodnoty tvarového indexu Tvarový index Kategorie SI Třídy dle národní přílohy > 55 SI 15 SI 20 SI 40 SI 55 SI deklarovaná - A B C - bez požadavku SI NR - 12/72

13 Obsah jemných částic Obsah jemných částic je důležitou charakteristikou popisující mimo jiné citlivost materiálu k namrzání a objemovým změnám. Hodnota obsahu jemných částic je definována jako hmotnostní propad sítem 0,063 mm. Kategorie pro maximální hodnoty obsahu jemných částic jsou uvedeny v tabulce 11. Tabulka 11 Kategorie pro maximální hodnoty obsahu jemných částic síto 0,063 mm Kategorie Třídy podle národní Kamenivo Propad v % hmotnosti f přílohy 1,5 f 1,5 A, B 4 f 4 C Hrubé kamenivo > 4 E - deklarovaná Drobné kamenivo Přírodní těžené kamenivo 0/8 mm Směs kameniva f deklarovaná bez požadavku f NR f 3 f 10 f 16 f 22 > 22 f deklarovaná f NR f 3 f 10 f 16 f deklarovaná A - DDK, A-B - DTK B - DDK C - deklarovaná C - deklarovaná C - deklarovaná bez požadavku 3 A, B 10 C - deklarovaná 16 C - deklarovaná > 16 C - deklarovaná bez požadavku f NR - 3 f 3 A 11 f 11 B > 11 f deklarovaná C - deklarovaná bez požadavku f NR - Jakost jemných částic Negativní vlastnosti jemných částic v drobném kamenivu i ve fileru jako kamenivu musí být posouzena. Jemné částice se mohou považovat za neškodné, pokud je splněna kterákoliv z následujících podmínek: a) celkový obsah jemných částic musí být menší než 3 % nebo hodnota podle místních předpisů; b) hodnota ekvivalentu písku (SE) zjištěná zkouškou podle EN je větší než specifikovaná spodní mez; c) hodnota methylenové modři (MB) zjištěná zkouškou podle EN je menší než specifikovaná spodní mez. 13/72

14 Požadavky na fyzikální vlastnosti Mezi fyzikální vlastnosti, které se používají pro posouzení kameniva do betonů patří: odolnost proti drcení hrubého kameniva, ohladitelnost, objemová hmotnost zrn a nasákavost, sypná objemová hmotnost, trvanlivost, objemová stálost, alkalicko-křemičitá reakce. Odolnost proti drcení hrubého kameniva Vlastnost se stanovuje podle dvou zcela rozdílných postupů,a to jako: součinitel Los Angeles (LA) v ČR se používá jako referenční zkouška pro stanovení odolnosti proti drcení kameniva. odolnost proti rázu používá se méně často, např. pro zkoušení štěrku pro kolejové lože železničního svršku. Tabulka 12 Kategorie pro maximální hodnoty součinitelů Los Angeles (otlukovosti) Součinitel Los Angeles > 50 Kategorie LA LA 15 LA 20 LA 25 LA 30 LA 35 LA 40 LA 50 LA deklarovaný Třídy podle národní přílohy pro drcené kamenivo D 11 mm D > 11 mm A A B B C C bez požadavku LA NR - Kvalitativní požadavky Kamenivo, které je v souladu s požadavky ČSN EN 12620, vyhovuje pro přípravu betonu podle ČSN EN Tabulka 13 Drobné kamenivo podle ČSN EN (národní příloha NA.1) Vlastnosti (název, ozn. Kategorie) Třídy kameniva (podle zvyklostí starých ČSN) A B C Zrnitost: G F drobné D 4 mm a d = 0 G F 85 G F 85 G F 85 G A směs kameniva D 45 mm a d = 0 G A 90 G A 85 G A 85 G N těžené přírodní D = 8 mm a d = 0 G N 90 G N 90 G N 90 14/72

15 Obsah jemných částic: Těžené f 3 f 3 f deklarovaná * Drcené f 3 f 10 * f deklarovaná * Směs f 3 f 11 * f deklarovaná * Odolnost proti alkalicko-křemičité reakci deklarovaná hodnota dle ČSN EN 206-1, změna Z2, čl. NA.3 Obsah chloridů max. 0,02 % Obsah síranové síry (SO x ) AS 0,2 AS 0,2 AS 0,8 Obsah celkové síry (S) max. 1 % Humusovitost světlejší etalon * v případě většího obsahu jemných částic než 3 % je nutno posoudit jakost jemných částic Tabulka 14 Hrubé kamenivo podle ČSN EN (národní příloha NA.2) Vlastnosti (název, ozn. Kategorie) Třídy kameniva (podle zvyklostí starých ČSN) A B C Zrnitost: G C hrubé D/d 2 mm nebo d 11,2 mm G C 85/20 G C 85/20 G C 80/20 G C hrubé D/d > 2 mm nebo d > 11,2 mm G C 90/15 G C 90/15 G C 90/15 Meze a tolerance: G T D/d < 4 mezilehlé síto D/1,4 mm G T 15 G T 17,5 G T 15 G T 17,5 D/d 4 mezilehlé síto D/2,0 mm G T 15 G T 17,5 LA LA Obsah jemných částic (f) f 1,5 f 1,5 f 4 Tvarový index (SI) SI 20 SI 40 SI 55 Součinitel LA těžené D 11 LA 40 D > 11 LA LA LA 50 drcené D 11 D > 11 LA 30 LA 25 LA 35 LA 30 LA 40 LA 35 Odladitelnost (PSV) deklaruje se - - Nasákavost (WA 24 ) 1,5 % 1,5 % 2,5 % Odolnost proti zmrazování a rozmrazování * F F 1 F 2 F 4 Zkouška síranem hořečnatým * MS MS 18 MS 25 MS 35 Odolnost proti alkalicko křemičité reakci deklarovaná hodnota dle ČSN EN 206-1, změna Z2, čl. NA.3 Obsah chloridů max. 0,02 % Obsah síranové síry (AS) AS 0,2 AS 0,2 AS 0,8 Obsah celkové síry (S) max. 1 % Obsah lehkých znečišťujících částic max. 0,05% hodnoty se deklarují * Pokud je požadována mrazuvzdornost, může být prokázána jedním z obou způsobů. Stanovení maximálního zrna kameniva při návrhu betonu Pro stanovení zrnitosti kameniva slouží normové sady sít. základní sada sít: ,5 (32) - 63 mm rozšířená základní sada sít: 0,063-0,125-0,250-0, ,6(5) ,2(11) ,4(22) - 31,5 (32) mm 15/72

16 O maximálním zrnu rozhoduje podmínka nejmenšího rozměru: nejvýše jedna třetina až polovina nejmenšího rozměru konstrukce (podle jejího tvaru), nejmenší vzdálenost ocelových prutů výztuže zmenšená o 5 mm, nejvýše 1,3 násobek krycí vrstvy výztuže, 1/3 světlého průměru potrubí, jímž je dopravován beton - neplatí pro betony v suchém prostředí (stupeň agresivity X0, XC1). Snahou je použití co největšího zrna kameniva, pokud to uvedené podmínky dovolí. Mezerovitost kameniva M udává minimální objem cementového tmele, který musí zaplnit dutiny mezi zrny kameniva. Vypočte se ze vzorce: ρ S - sypná hmotnost kameniva v setřeseném stavu [kg/m 3 ] ρ K - objemová hmotnost zrn kameniva [kg/m 3 ], pokud není stanovena v laboratoři, bere se pro přírodní kamenivo hodnota 2650 kg/m 3. Praktické křivky pro návrh zrnitosti a sypné hmotnosti kameniva Křivky zrnitosti svislá osa = propad sítem v % hmotnosti vodorovná osa = velikost otvoru síta v mm. Oblasti: 1 a 5 - nevhodná zrnitost, 2 - křivka přerušené zrnitosti, 3 - dobrá zrnitost, 4 - ještě použitelná zrnitost pro maximální zrno kameniva Ideální křivky zrnitosti kameniva pro max. zrno: I. - 4 mm II. - 8 mm III mm IV mm (drcené kamenivo) ρs ρ M =1 (1.1) K V mm VI mm VII. - čerpaný beton 32 mm 16/72

17 17/72

18 Technologické požadavky na kamenivo do betonu Posouzení jemných částic Stanovení obsahu a charakteru jemných částic se stalo u odborné veřejnosti v České republice velmi sledovaným parametrem. Část odborníků kritizovala metodu stanovení hodnoty methylenové modře za neprůkaznou a ovlivnitelnou vnějšími vlivy. V kmenových normách na kamenivo se proto v návrhu národních příloh objevila zkouška ztrátou sušením, která vychází z ČSN Odborná veřejnost nepřijala tuto metodu do všech kmenových norem, proto je posouzení jemných částic kameniva v současné době možné provést několika způsoby. Jemné částice se mohou považovat za neškodné, pokud je splněna jedna z podmínek: 18/72

19 celkový obsah jemných částic (f) je menší než 3 %, nebo než je jiná hodnota podle předpisů platných v místě použití kameniva, hodnota ekvivalentu písku (SE), zjištěná zkouškou podle EN 933-8, je větší než specifikovaná spodní mez, hodnota methylenové modře (MB), zjištěná zkouškou podle EN 933-9, je menší než specifikovaná spodní mez, pokud je potvrzeno vyhovující provedení se známým kamenivem, nebo kde je důkaz o vyhovujícím používání s dobrými zkušenostmi bez problémů. 1 Organické látky humusovitost drobného kameniva se zjišťuje zkouškou hydroxidem sodným. Přípustné je pouze světle žluté až žlutohnědé zabarvení, obsah lehkých znečišťujících částic v drobném kamenivu může být maximálně 0,25 %, obsah uhlíku max. 0,5 % hm., látky ovlivňující tvrdnutí betonu (cukry, rozpustné soli) musí být omezeny tak, aby srovnatelnými zkouškami betonů nesnížily pevnost o více než 15 %, u kameniva, které obsahuje humusovité nebo jiné látky ovlivňující průběh tuhnutí a tvrdnutí betonu, se musí posoudit vliv na tuhnutí a pevnost v tlaku a prodloužení začátku tuhnutí nesmí být delší jak 120 minut a snížení pevnosti v tlaku nesmí být větší jak 20%. Sloučeniny síry max. 1 % hm., stanovené jako SO3, např. sádra, alkalické sulfáty, max. 0,2 % hm. stanovené jako obsah síranů rozpustných v kyselině. Sloučeniny korodující ocel zejména chloridy, ale také dusičnany a ostatní halogenidy, kromě fluoru. kamenivo pro železobeton max. 0,04 % Cl-, kamenivo pro předpjatý beton max. 0,02 % Cl-, pro nevyztužené betony se připouští 0,1 % Cl-. Reaktivní křemen S alkáliemi vzniká nežádoucí alkalicko-křemičitá reakce, která je doprovázena dlouhodobými objemovými změnami. V ČR se vyskytuje ojediněle. Nežádoucí reaktivní minerály: opál, chalcedon, cristobalit, kryptokrystalinická skla obsažená někdy v rhyolitech, dacitech, andezitech, v křemičité břidlici a ve flintu. limitní obsah aktivního opálu do 0,5 % hm. nebo reaktivního flintu do 3 % hm. Kamenivo pro lehké a těžké betony V ČR se vyrábí Liapor (keramzit) a expandovaný perlit (drobné a jemné kamenivo). Dříve se také vyráběl agloporit (spékaný popílek), expandit (expandovaná břidlice) a zpěněná struska. Jako pórovitého kameniva do lehkých betonů a malt lze také použít: přírodní pemzu, cihelnou drť, expandovaný vermikulit nebo použít jiný výplňový materiál jako mineralizovaná dřevní hmota, expandovaný polystyren aj. 19/72

20 Tabulka 15 Lehké kamenivo LIAPOR (keramzit) Sypná Objemová Tepelná Frakce Označení hmotnost hmotnost vodivost [mm] [kg/m 3 ] [kg/m 3 ] [W.m -1.K -1 ] hmotnost Mezerovitost [%] 8-16/275 8/ ± ± 80 0, /600 8/ ± ± 50 0, /350 4/8 350 ± ± 90 0, /450 4/8 450 ± ± 125 0, /650 4/8 650 ± ± 100 0, /800 4/8 800 ± ± 50 0, /950 4/8 950 ± ± 125 0, /500 0/4 500 ± ± 130 0, /625 0/4 625 ± ± 155 0, /450 2/4 450 ± ± 120 0, /575 0/2 575 ± ± 155 0,12 43 Tabulka 16 Lehké kamenivo EXPERLIT Parametr m.j. EP 100 EP 150 EP 180 EP Agro Sypná kg/m Tepelná vodivost W.m -1.K -1 0,06 0,07 0,075 0,08 Vlhkost % Zrnitost < 0, max. 70 max. 40 max. 15 < 1,000 % max. 25 1,0 4,0 max min. 75 Chemické složení SiO 2 min. 66 min. 66 min. 66 min. 66 Al 2 O 3 max. 18 max. 18 max. 18 max. 18 Fe 2 O 3 % max. 3 max. 3 max. 3 max. 3 CaO+MgO max. 5 max. 5 max. 5 max. 5 Na 2 O+K 2 O max. 8 max. 8 max. 8 max. 8 20/72

21 Pro použití kameniva do asfaltových vrstev, povrchových vrstev pozemních komunikací, letištních a jiných dopravních ploch platí norma ČSN EN Pro tyto účely platila v České republice do ČSN Hutné kamenivo pro stavební účely Technické požadavky. Ministerstvo dopravy ČR doplnilo dodatečné podmínky na kamenivo do asfaltových směsí v technických kvalitativních podmínkách (TKP) a technických podmínkách (TP). Některé (zejména TP 109 Asfaltové hutněné vrstvy se zvýšenou odolností proti tvorbě trvalých deformací) podstatně zpřísnily požadavky na kamenivo. Norma ČSN EN stanovuje vlastnosti přírodního i recyklovaného kameniva pro použití v asfaltových směsích. Kamenivo ve smyslu ČSN EN se rozděluje na : hrubé kamenivo d 2 mm a D 45 mm; drobné kamenivo d 0,063 mm a D 2 mm; filer D 0,063 mm Přílohy normy obsahují zejména pokyny k odběratelům, hodnocení zkoušek a úpravy zkušebních postupů potřebné ke zkoušení kameniva pro asfaltové směsi. Národní příloha (NA) doplňuje některé požadavky a parametry a stanovuje převod kategorií na kvalitativní třídy ve smyslu původní normy ČSN Zavedení systému s převodem kategorií podle EN na třídy mající návaznost na stávající národní předpisy by mělo umožnit snadný přechod při převodu norem ze soustavy ČSN na ČSN EN i výběr kameniva pro použití v pozemních komunikacích. Převod kategorií na třídy podle vlastností uplatňovaných v národní příloze je uveden v kapitole NA.I Vysvětlení doplňujících ustanovení podle kapitol a článků normy. Názor na porovnávání kategorií a starých tříd není jednotný. Někteří odborníci považují srovnávání za škodlivou, matoucí záležitost, která přinese do jakosti kameniva jen zmatek. Jedno je však jasné již nyní. Při návrhu vhodného kameniva do určité směsi bude třeba rozumět a znát jednotlivé parametry kameniva a nepostačí definovat kamenivo jako kamenivo, např. třídy A. Tato klasifikace se týká použití kameniva do směsi pro všechny inženýrské obory. Požadavky na geometrické vlastnosti kameniva Požadavky jsou v souladu s požadavky běžné praxe jak u výrobců kameniva, tak pro laboratorní hodnocení. Zrnitost KAMENIVO PRO ASFALTOVÉ SMĚSI Zrnitost je stanovována podle EN 933-1:1997. V případě použití do asfaltobetonové směsi je možné použít kombinaci dvou nebo více sousedních frakcí kameniva nebo směsi kameniva. Kamenivo dodávané jako směs různých frakcí nebo druhů kameniva se mísí jednotně. Mohou se mezi sebou mísit i směsi kameniva s různou objemovou hmotností. V tomto případě je důležité zabránit segregaci, např. vlivem dopravy nebo rozprostírání směsi kameniva. Tento případ může v praxi často nastat. Pokud chceme vylepšit některé vlastnosti kameniva, přimíchá se do směsi kamenivo s vhodným poměrem požadovaných parametrů. Např. kvůli zlepšení protismykových vlastností mohou na Ostravsku do směsi kameniva pro asfaltový beton obrusné vrstvy přidávat směs struskového kameniva. 21/72

22 Tabulka 17 Všeobecné požadavky na zrnitost kameniva pro asfaltové směsi Velikost Propad v % hmotnosti Kategorie Kamenivo [mm] 2 D 1,4 D 1,2 D 3 2 1,2 d d/2 G 4 Třídy NA A B hrubé D > Obsah jemných částic G C 90/10 G C 90/15 G C 90/20 G C 85/15 G C 85/20 G C 85/35 C 1 C C 2 drobné D G F 85 A, B, C, D směs D 45 a G A - - A 90 kameniva d = G A 85 B, C, D 1 V případě, že síta kalkulovaná jako 1,4D a d/2 neodpovídají přesným velikostem sít v ISO 565:1990, série R20, musí se použít nejbližší velikost síta. 2 Pokud % zachycené na horním sítu D je < 1% hmotnosti, musí výrobce dokumentovat a deklarovat typickou zrnitost včetně sít D, d, d/2 a sít v základní řadě sít plus 1 nebo plus 2, nacházející se mezi d a D. 3 U hrubého kameniva jednotné frakce d/d, kde D/d < 2, kategorií G c 85/15, G c 85/20 a G c 85/35, může být % hm. propadu sítem D sníženo o 5% podle určeného použití nebo konečného použití. Filer je definován jako směsný nebo přídavný. Jako fileru se v ČR nejvíce používá mletého vápence, který je požadován jako přídavný filer. Pro mezní hodnoty jemných částic byly v národní příloze NA k normě ČSN EN u drobného kameniva rozděleny požadavky na kamenivo těžené a drcené. Důvodem k tomu jsou odlišné hodnoty,které jsou získávané podle národní zvyklosti. Pro hrubé kamenivo 2/4 mm u tříd A, B a C je zvýšeno % propadu sítem 0,063 mm na 3 % hmotnosti. Kvalita jemných částic se ověřuje vždy při jejich množství > 3 % hmotnosti. ČSN EN požaduje ověřování kvality hodnotou methylénové modři podle ČSN EN Tato zkouška podle některých odborníků dává v některých případech rozporuplné výsledky, proto se v národní příloze připouští i ověřování podle ČSN Zkoušení jemných částic pro asfaltové směsi Zkouška ztrátou sušením. Obě zkoušky ověřují kvalitu jemných částic ve frakci 0/0,125 mm. Požadavky na fyzikální vlastnosti Při hodnocení odolnosti proti drcení je národní zvyklostí používat součinitel otlukovost Los Angeles (LA). Z kvalitativních důvodů je podobně jako v případě tvarového indexu omezeno rozdělení na síto 11,2 mm (11 mm). Objemová hmotnost zrn se stanovuje podle ČSN EN , a to pro hodnocení kameniva o velikosti zrna 0,063-4 mm, 4-32 mm a mm. Nasákavost je vzhledem k národní zvyklosti deklarována a maximální hodnoty jsou stanoveny podle ČSN EN Při nevyhovujícím výsledku u některých hornin s maximální hodnotou nasákavosti v % hmotnosti > 2 % je přípustné toto kamenivo vyhodnotit podle trvanlivosti nebo odolnosti proti zmrazování a rozmrazování. Odolnost proti zmrazování a rozmrazování lze hodnotit podle ČSN EN Stanovení odolnosti proti zmrazování a rozmrazování a podle ČSN EN Zkouška síranem D D 1 D 2 22/72

23 hořečnatým. Zkouška síranem hořečnatým je samostatně hodnocena jako málo průkazná, proto se provádí ve dvojici se stanovením odolnosti proti zmrazování a rozmrazování. Zkouška rozpadavosti čediče (Sonnenbrand) nebyla dříve v české normě požadována. Termín Sonnenbrand znamená ve volném překladu úžeh, ale v českém kontextu nevhodně vyvolává spojení s účinky slunce (Sonne). Proto je užitečné se tomuto převzatému významu vyhnout. Čedič, vlivem žárové metamorfózy (přeměny) při svém vzniku, má nepříjemnou vlastnost rozpadavost. Čedič má ve své struktuře uzavřené vysoce bobtnavé minerály, které mohou způsobit rozpad zrn nebo se tyto minerály při zdrobňovacím procesu dostanou do podílu jemných částic. Pro hodnocení součinitele odolnosti proti rozpadavosti čediče následně po zkoušce varem je volena hodnota pro zkoušku součinitele Los Angeles. Požadavky na chemické vlastnosti Postup dle ČSN EN nekoresponduje s vlastností uvedenou v ČSN Cizorodé částice, a proto byla zvolena v národní příloze maximální hodnota podle EN. Lze konstatovat, že navržené hodnoty ve smyslu zkušebního postupu pro kamenivo z výroby nebudou problematické a u sládkovaného materiálu bude pravděpodobně nutný zpřísněný dohled. Postup stanovení objemové stálosti podle EN nebyl porovnán s užívaným národním postupem podle TP 138. Proto národní příloha stanovuje, pokud se bude požadovat objemová stálost kameniva z ocelářské strusky, zkoušet tuto vlastnost podle ČSN EN a hodnoty deklarovat. Pro možnost posouzení obou zkušebních postupů se doporučuje provést i ověření podle TP 138 Užití struskového kameniva do pozemních komunikací. Požadavky na filer jako kamenivo Filer je kamenivo, jehož většina propadne sítem 0,063 mm a které se může přidat ke stavebnímu materiálu pro dosažení jeho určitých vlastností. Stávající norma ČSN Hutněné asfaltové vrstvy platná do vydání připravovaných norem ČSN EN uvádí filer jako část kameniva, která propadne sítem 0,09 mm. Podle definice ČSN se filer zkouší na frakci 0/0,09 mm, ČSN EN předepisuje zkoušení na frakci 0/0,125 mm u filtrového podílu kameniva. Souhrn požadovaných vlastností na filer respektuje možné vlivy ovlivňující kvalitu: požadavky na geometrické vlastnosti, požadavky na fyzikální vlastnosti, požadavky na ztužující vlastnosti, požadavky na chemické vlastnosti, požadavky na jednotnost výroby fileru. Zrnitost, jako hlavní a důležitá vlastnost předepsaná pro přídavný filer, má největší odlišnost od požadavků podle normy ČSN Hutněné asfaltové vrstvy. Propad sítem 0,09 mm musí být min. 60 % hm. Požadavek ČSN EN propad na sítě 0,063 mm v rozmezí % hm. a na sítě 0,125 mm pak % hm. Tato důležitá změna charakteristiky zrnitosti fileru vede k nutnosti provést nové návrhy složení asfaltových směsí pro silniční laboratoře ČR. Novou zkouškou pro filery, která u nás nebyla požadována je zkouška Delta kroužek kulička. Z výsledků ověřovacích zkoušek této ztužující vlastnosti nebylo možné odvodit opakující se závislost. Požadovaná hodnota zkoušky je proto pouze deklarovaná. Národní zvyklostí je používat do asfaltových směsí mletý vápenec jako přídavný filer. ČSN EN požaduje prokazování obsahu uhličitanu vápenatého podle ČSN EN Metody 23/72

24 zkoušení cementu Část 21: Stanovení chloridů, oxidu uhličitého a alkálií v cementu. Princip je takový, že se stanoví obsah oxidu uhličitého a výsledek se násobí součinitelem. V následujících tabulkách je uveden souhrn požadovaných vlastností pro drobné, hrubé kamenivo do asfaltových směsí a filer do asfaltových směsí s důrazem na srovnání starých tříd kameniva a nových kategorií (viz. tabulka 18, 19, 20). Tabulka 18 Drobné kamenivo a směs kameniva do asfaltové směsi Vlastnosti Třídy Název E F bez A B C D Označení kategorie dekl. požadavků Zrnitost D 2 G G F Zrnitost D 45 a d=0 G G A 90 G A Deklarovaná tolerance Deklarované Deklarovaná zrnitosti drobného kameniva hodnoty hodnota a směsi kameniva s D 8 G mm G TC 10 G TC 20 G TC 20 TC - G TC NR Obsah jemných těžené f 3 f 3 f 10 f 16 f dekl f NR částic f drcené f 3 f 10 f 16 f 22 f dekl f NR Kvalita jemných částic methylenová modř MB F - MB F 10 Tabulka 19 Hrubé kamenivo do asfaltových směsí Vlastnosti Třídy Název Označení kategorie A B C D Zrnitost D>2 G G G C 90/10 G C 90/15 C 90/20 G C 85/15 Deklarovaná tolerance zrnitosti G D/d G C 85/20 G C 85/35 < 4 Deklarované hodnoty G 25/15 G 20/15 4 Deklarovaná hodnota G 20/17,5 MB F de kl E dekl. MB F NR F bez požadavků G NR Obsah jemných částic f f 1 f 2 f 2 f 4 f dekl f NR Tvarový index SI horní mez zrnění Součinitel Los Angeles LA Horní mez zrnění Ohladitelnost PSV Nasákavost (ČSN EN ) WA 24 Odolnost proti zmrazování a rozmrazování F 11 SI 25 SI 30 SI 35 SI 50 > 11 SI 20 SI 25 SI 30 SI LA 25 LA 30 LA 40 LA 50 > 11 LA 20 LA 25 LA 30 LA 40 PSV 53 PSV 50 mezilehlé hodnoty se deklarují SI dekl LA dekl PSV dekl SI NR LA NR PSV NR WA 24 1 WA 24 2 WA 24 dekl - F 1 F 2 F 4 F dekl F NR 24/72

25 Síran hořečnatý MS MS 18 MS dekl MS NR Síran sodný Q n Součinitel odolnosti proti SB LA SB LA dekl SB NR rozpadavosti čediče SB Obsah hrubých organických látek m LPC m LPC 0,1 m LPC 0,5 m LPC dekl m LPC NR Rozpínavost kameniva z ocelářské strusky V Hodnoty se deklarují - - Tabulka 20 Filer jako kamenivo pro asfaltové směsi Vlastnosti Třídy Název E F bez A B C D Označení kategorie dekl. požadavků Filer z drobného kameniva a směsi kameniva s D 8 mm, frakce 0/0,125 mm Nevhodné jemné částice Methylenová modř MB F Zkouška ztrátou sušením MZ NV MB F 10 MB F dekl MB F NR MZ NV 0, Měrná hmotnost Hodnoty se deklarují - - Zkouška delta kroužek a kulička fileru R,B Hodnoty se deklarují v intervalu 8 až 25 R,B 25 R,B NR Rozpustnost ve vodě WS WS 10 WS dekl WS NR Přídavný filer vápencový, dolomitický Obsah vody w w < 1,0 - - Obsah uhličitanů CC CC 70 - CC NR Zkouška ztrátou sušením NV k NV k 0, Měrná hmotnost ρ Hodnoty se deklarují, deklarovaný rozsah nesmí být > 0,2 Mg/m Uvedená nová norma ČSN EN má podstatně složitěji definovanou zrnitost, a to z hlediska % hmotnosti nadsítného, podsítného, ale i propadu středním sítem a tolerance této hodnoty. Výrobce je povinen stanovit typickou zrnitost. Kontrolní zkoušky musí splňovat toleranci (90 % hodnot za posledních 6 měsíců). Příklad: G C 85/25 povolené nadsítné 15 %, povolené podsítné 25 % dané frakce. Pro snadný přechod bylo v národní příloze k této normě provedeno srovnání tříd a kategorií. Kvalitativní třídy jsou uspořádány podle kvalitativní úrovně vlastností od A do D, třída E se používá pro deklaraci hodnot, třída F pro parametry bez požadavků. Pro kamenivo třídy A C je požadováno posuzování shody podle metodiky 2+ (účast notifikované osoby), pro kamenivo třídy D posuzování shody podle metodiky 4 (posuzování shody výrobcem bez účasti notifikované osoby). Národní příloha uvádí některé doplňující zkušební postupy, pokud se budou požadovat (zkoušení trvanlivosti síranem sodným, zkouška kvality jemných částic ztrátou sušením). 25/72

26 KAMENIVO PRO NESTMELENÉ SMĚSI A SMĚSI STMELENÉ HYDRAULICKÝMI POJIVY Vlastnosti kameniva do nestmelených a stmelených směsí podkladních vrstev vozovek pozemních komunikací jsou popsány v normě ČSN EN Je členěna do 9 kapitol a 4 příloh, dále obsahuje národní přílohu NA. Stanovuje požadavky na geometrické a fyzikální vlastnosti kameniva, způsoby zkoušení a vymezuje kategorie, podle kterých je nutno deklarovat vlastnosti kameniva s ohledem na konkrétní použití. Norma obsahuje kategorie pro: A. geometrické vlastnosti všeobecné požadavky na zrnitost (nadsítné a podsítné); propad středním sítem (hrubé kamenivo); typická zrnitost (drobné kamenivo, směsi kameniva); tvar zrn hrubého kameniva (index plochosti, tvarový index); procentní podíl ostrohranných a oblých zrn v hrubém kamenivu; obsah jemných částic B. požadavky na fyzikální vlastnosti odolnost proti drcení hrubého kameniva (Los Angeles, drcení rázem); odolnost hrubého kameniva proti otěru (mikro-deval); C. požadavky na chemické vlastnosti sírany rozpustné v kyselině; obsah celkové síry; objemová stálost ocelářské strusky; D. trvanlivost rozpadavost čediče; nasákavost vodou; odolnost proti zmrazování a rozmrazování; zkouška síranem hořečnatým. Dále jsou popsány složky, které ovlivňují průběh tuhnutí a tvrdnutí směsi s hydraulickým pojivem a odkazují na některé další zkoušky rozpadu strusek. Přílohy se týkají následujících témat: Příloha A Posouzení jemných částic; Příloha B Poznámky k odolnosti kameniva proti zmrazování a rozmrazování; Příloha C Příloha ZA Řízení výroby (u výrobce); Ustanovení této normy, která se týkají základních požadavků nebo jiných ustanovení směrnic EU; Příloha NA (národní příloha) obsahuje doplňující ustanovení pro výběr kategorií pro specifické použití s přihlédnutím k národním zvyklostem technické praxe. Norma ČSN EN se liší od původního souboru norem ČSN až 12 jednak v obecných principech, jednak ve způsobu stanovování a zkoušení jednotlivých vlastností kameniva. ČSN EN je jedna norma pro specifický účel použití, která je součástí celého balíku dalších norem pro kamenivo. Tato skutečnost pravděpodobně způsobí problémy u výrobců 26/72

27 kameniva, kteří se budou muset ve velkém souboru požadavků zorientovat a najít praktické řešení z hlediska druhovosti a fyzického ukládání nabízeného sortimentu. Výrobci kameniva a zkušební laboratoře budou muset akceptovat požadavky prokazování shody podle nařízení vlády č.190/2002 Sb. v platném znění, kde prokazování shody je prováděno v systému 2+, tj. včetně certifikace řízení výroby notifikovanou osobou na základě počáteční inspekce v místě výroby a průběžného dohledu. Pokud se týká technických požadavků, přechod na ČSN EN nepřináší zásadní změny ve vlastnostech kameniva. Rozšířené požadavky na zrnitost a požadavky na řízení výroby budou mít nepochybně pozitivní vliv na dodávky kameniva stabilních vlastností. Následující tabulka uvádí jednotlivé kategorie a třídy pro kamenivo do nestmelených směsí a směsí stmelených hydraulickým pojivem. Tabulka 21 Kamenivo pro nestmelené a stmelené směsi do podkladních vrstev vozovek národní příloha ČSN EN Třída / kategorie VLASTNOST C D E deklarovaná Všeobecné požadavky na zrnitost 1 ) HK DK směs G C 85/15 G F 85 G A 85 G C 80/20 G F 80 G A 80 GT C 25/15 nebo GT C 20/15 HK propad střed. sítem 1 ) D/d < 4 D/d 4 GT C 20/17,5 Typická zrnitost 1 ) DK směs GT F 10 GT A 10 GT F 20 GT A 20 GT C Deklarovaná GT F Deklarovaná Index plochosti FI NR Tvarový index SI 40 SI 55 SI Deklarovaná Procentní podíl ostrohranných a oblých zrn v hrubém kamenivu Obsah jemných částic nestmelené směsi C 90/3 C 90/3 2 ) C Deklarovaná stmelené směsi C NR HK DK směs Jakost jemných částic nestmelené směsi EP (SE) min. I P max. 3 ) ω L max. 3 ) stmelené směsi 4 ) f 4 f 16 f 9 SE 30 I P = 4 ω L 25 I P = 4 ω L 25 f 4 f 22 f 12 f Deklarovaná SE 25 I P = 4 ω L 25 Los Angeles LA 40 LA 50 LA Deklarovaný Odolnost proti drcení rázem SZ NR Odolnost proti otěru M DE NR Objemová hmotnost Deklarovaná hodnota 27/72