Jiří Bělohlávek šéfdirigent PROGRAMOVÝ KATALOG sezona 2015 / 2016 ČESKÁ FILHARMONIE

Transkript

1

2 Jiří Bělohlávek šéfdirigent PROGRAMOVÝ KATALOG 20. sezona 205 / 206 ZŘIZOVATELEM JE MINISTERSTVO KULTURY ČESKÉ REPUBLIKY CESKAFILHARMONIE.CZ FACEBOOK.CZ/CESKAFILHARMONIE

3 OBSAH 4 Slovo šéfdirigenta 6 Slovo ředitele 9 3 zastavení ve 2 dekádách 6 Jiří Bělohlávek 9 Manfred Honeck 20 Jakub Hrůša 22 Členové České filharmonie 25 Členové Orchestrální akademie České filharmonie 27 Koncerty 27 A Abonentní řada 37 B Abonentní řada 5 O Abonentní řada 6 M Mimořádné neabonentní koncerty 75 G Veřejné generální zkoušky 83 AK Adventní koncerty 92 Rezidence 205/ Novinka abonmá s Národním divadlem 95 Edukativní programy 97 EA Abonentní cyklus pro rodiče s dětmi 0 EB Abonentní cyklus pro školy 02 EC Abonentní cyklus pro školy 03 E Jednotlivé koncerty pro širokou veřejnost 06 E Jednotlivé koncerty pro školy 08 Koncerty pro jiné pořadatele v Praze 0 Zájezdy 5 Nahrávání 8 Informace o vstupenkách 22 Doprava a vstup do Rudolfina 24 Ceny koncertů 32 Partneři České filharmonie 37 Kontakty 60 Kalendárium OBSAH 3

4 SLOVO ŠÉFDIRIGENTA Drazí hudební přátelé, naši milí abonenti, prožívám pokaždé rozechvění ve chvíli, kdy Vám předkládám nabídku nové koncertní sezony. SLOVO ŠÉFDIRIGENTA Není myslím nutné opakovat známé pravdy o nemožnosti vyhovět všem přáním, o zákonité neúplnosti jakéhokoliv dramaturgického návrhu či vypočítávat všechny úvahy a úskalí, jimiž prošla aktuální verze. To všechno Vy dobře znáte a víte. Proto je snad na místě jenom vyslovit naději, že při veškerých danostech, které musíme respektovat, se nám podařilo sestavit takové programy, které Vás zaujmou, pobaví, potěší a jakkoliv obohatí. Oblažit Vaše smysly, povzbudit Vaše osobnostní kvality a dodat pozitivní energii do Vašich životů to je náš cíl a smysl naší práce. Těším se s Vámi na shledanou v Rudolfinu! Váš Jiří Bělohlávek 4

5 SLOVO ŘEDITELE SLOVO ŘEDITELE Vážené dámy a pánové, milí posluchači, v říjnu tohoto roku se otevře 20. sezona České filharmonie. Usilovně jsme pracovali na tom, abychom pro Vás připravili výroční sezonu, která bude stát za to. Věříme, že výsledek, s nímž se seznámíte na stránkách tohoto katalogu, Vás zaujme a potěší. V hlavních abonentních řadách A a B Vás čekají skvělí hostující sólisté i dirigenti. Najdete v nich jak navýsost atraktivní programy, tak hudební novinky. Můžete se těšit na rezidenční umělkyni 20. sezony, Magdalenu Koženou, kterou uslyšíte nejen s filharmoniky, ale také ve dvou komorních recitálech a jednom koncertu staré hudby. Náš dirigentský tým posílíme o stálého hostujícího dirigenta, jímž se od sezony 205/206 stává Jakub Hrůša. S šéfdirigentem Jiřím Bělohlávkem zahájíme nahrávání kompletních symfonických cyklů Gustava Mahlera a Bohuslava Martinů. Budeme také pokračovat v práci pro vydavatelství DECCA, pro které s Jiřím Bělohlávkem natočíme postupně dalších 0 titulů české hudby. Kmenový repertoár České filharmonie se rozroste o komplet Čajkovského symfonií, které nahrajeme s dirigentem Semjonem Byčkovem. Manfred Honeck pro Vás kromě vídeňského klasicismu, českých autorů a jedné oratorní novinky připravil speciální předvánoční program. Sto dvacáté výročí oslavíme mimořádnými programy při zahájení sezony (Slovanské tance), na Nový rok (Carmina burana) a na lednovém výročním koncertu (Novosvětská). Nesmím zapomenout také na koncertní provedení Janáčkovy Její pastorkyně s Karitou Mattilou v roli Kostelničky. Velkou proměnou prošel sobotní cyklus O, který Vám pod názvem Objevy představí ty nejzajímavější světové dirigenty nastupující generace. Věnujte prosím pozornost také edukačním programům, jejichž nabídku každým rokem doplňujeme a obohacujeme. Nic z toho by nebylo možné bez velkorysé podpory našich partnerů. Dovolte mi, abych poděkoval našemu zřizovateli, Ministerstvu kultury České republiky, novému generálnímu partnerovi, České spořitelně, a tradičnímu partnerovi, Škodě Auto. Díky jejich podpoře můžeme rychleji naplňovat strategické plány a reprezentovat Českou republiku na světových pódiích. Děkuji společnostem PPF a J&T za laskavé zapůjčení unikátních smyčcových nástrojů. Dík patří také mediálním partnerům, zejména České televizi, Českému rozhlasu, společnostem Economia a Mafra za péči o dobré jméno České filharmonie. Vám, našim abonentům, posíláme velký a srdečný dík za to, že nám zachováváte přízeň ve stále větším počtu. Jménem všech hráčů České filharmonie, jménem všech jejích administrativních pracovníků i jménem svým Vám přeji krásnou a nezapomenutelnou jubilejní sezonu 205/206. S úctou David Mareček 6

6 3 zastavení ve 2 dekádách 20 let České filharmonie, to jsou tisíce koncertů, hrané stovkami hudebníků a řízené stovkami dirigentů. 20 let, to jsou velké a bohaté dějiny. 20 let, to je dvanáct dekád pozoruhodné interpretační tradice. Pár řádek textu je samozřejmě nemůže vystihnout. Ale přece stojí za to se v jednotlivých dekádách v letech končících šestkou zastavit u některých charakteristických událostí, které mohou vykreslit tehdejší skutečnost a ukázat, v čem všem je ta dnešní jiná anebo stejná. 896 Česká filharmonie je název spolku, který vytvořili hráči orchestru Národního divadla. Členství stojí každého z nich ročně 0 zlatých; pokuta za pozdní příchod na zkoušku je ve výši jedné zlatky. Orchestr křtí na koncertě v Rudolfinu v sobotu 4. ledna 896 Antonín Dvořák; nejslavnější český skladatel všech dob diriguje své skladby. Mimo jiné Novosvětskou symfonii, kterou od té doby žádný orchestr na světě nehraje častěji než Česká filharmonie. 906 Česká filharmonie je samostatným tělesem, které těžce bojuje o přežití: hraje téměř pořád a všude. I v restauracích a na kolonádách. Toto družstvo s ručením obmezeným má za sebou i první, velmi dobrodružné zahraniční zájezdy: do Velké Británie, Polska a Ruska. Šéfem orchestru je po Ludvíku Vítězslavovi Čelanském syn pražského rabína Vilém Zemánek. V desátém roce svojí existence ČF premiéruje např. Novákovu Slováckou svitu. Poprvé a naposledy ji diriguje Edvard Grieg. A zanedlouho ji čeká světová premiéra Mahlerovy 7. symfonie pod autorovou taktovkou (září 908). 96 Česká filharmonie funguje ve stínu první světové války. Vedle pravidelných koncertů pořádá mnoho charitativních vystoupení ve prospěch lidí postižených válkou: ve prospěch sirotků, nervově chorých, ve válce ohluchlých nebo jinak zmrzačených vojáků, válečných uprchlíků, hladovějících žen, nezaměstnaných 926 Z provinčního tělesa se orchestr vypracoval na štiku v evropských hudebních vodách. Sedmým rokem jej vede Václav Talich, největší česká dirigentská osobnost vůbec. Z řadových hráčů rostou díky jeho vedení umělecké osobnosti a z orchestru obdivovaný nástroj. Sedmdesátičlenné těleso dává ročně 20 abonentních programů, vždy v neděli odpoledne. Už rok se filharmonické koncerty vysílají také rozhlasem. V rámci VIII. všesokolského sletu hraje ČF 26. června 926 pod Talichovou taktovkou Janáčkovu Sinfoniettu. Ve světové premiéře. 23. listopad 989. Koncert na podporu stávkujících studentů pod taktovkou Libora Peška. 3 ZASTAVENÍ VE 2 DEKÁDÁCH 9

7 3 ZASTAVENÍ VE 2 DEKÁDÁCH 936 Česká filharmonie je kulturním vyslancem Československa. Dostává státní cenu za mimořádně úspěšný zájezd do Velké Británie, Francie a Belgie, který se odehrál na podzim 935. Abonentních koncertů je pod vlivem hospodářské krize jenom 0; program posledního volí abonenti. Stálým dirigentem ČF se stává Rafael Kubelík; Talich je zároveň správcem opery Národního divadla. 946 Z rozhodnutí prezidenta Edvarda Beneše je Česká filharmonie státním orchestrem a vstupuje do nového života po válce. Během ní zemřeli tři členové orchestru. Gestapem byl zavražděn violista Zdeněk Němec, v Osvětimi byl zlikvidován 2. koncertní mistr Egon Ledeč a při bombardování Prahy zahynul hobojista Josef Děda. V roce půlstoletí svého trvání pořádá ČF hudební festival Pražské jaro a hraje všech 5 jeho koncertů; poprvé ji dirigují Jevgenij Mravinskij a Leonard Bernstein. Sídlem orchestru se stává Rudolfinum, přejmenované v říjnu 946 na Dům umělců. Šéf orchestru Rafael Kubelík diriguje světovou premiéru Martinů Polní mše a československou premiéru Bartókova Koncertu pro orchestr. 956 Česká filharmonie je orchestrem, k jehož úkolům patří i politické zakázky. Hraje k Měsícům československo-sovětského přátelství, k narozeninám Stalina (podobně jako za války Hitlera), a to hlavně v prvních letech po únoru 948. V čele orchestru je po emigrovavším Rafaelu Kubelíkovi Karel Ančerl, který přežil Osvětim; někteří agenti v rámci orchestru informují StB, že brzdí Českou filharmonii. V únoru 956 řídí československou premiéru Symfonie č. 6 Bohuslava Martinů, který se jako emigrant předtím nezařazoval. ČF se postupně osvobozuje z izolace východního bloku: v roce 956 poprvé hraje na Wiener Festwochen, sólistou je Yehudi Menuhin. 966 Česká filharmonie zažívá dobu jednoznačné světové slávy, což se odráží v množství zájezdů a superlativních kritikách. Během 8 roků Ančerlova šéfdirigentství jich podnikla 60 do 28 států světa včetně prvních vystoupení v Austrálii, Indii, Japonsku, Spojených státech amerických a Kanadě. V roce 966 hrála poprvé v Turecku. V Praze ji podruhé dirigoval Darius Milhaud. 976 Znovu, byť v menší míře než v 50. letech, plní orchestr politické zakázky. Dokončuje ovšem také úspěšný televizní popularizační cyklus Česká filharmonie hraje a hovoří. V čele orchestru je osmým rokem po emigrovavším Karlu Ančerlovi Václav Neumann. Pod jeho taktovkou vzniká od roku 976 komplet Martinů symfonií, který získá Grand Prix du Disque. 986 Česká filharmonie zahajuje Pražské jaro pod taktovkou Wolfganga Sawallische. Je to po Lovro von Matačićovi v roce 984 podruhé, co hraje Mou vlast pod taktovkou zahraničního dirigenta. Pokračující Neumannova éra přinesla během let další komplety symfonií: Antonína Dvořáka a Gustava Mahlera. Orchestr častěji než v 70. letech hostuje na Západě. Na výstavě k 90. výročí orchestru se nesmí objevit jméno ani fotografie Rafaela Kubelíka. 996 Česká filharmonie se v roce 00. výročí založení ocitá bez šéfdirigenta a uprostřed turbulencí. V lednu rezignuje Gerd Albrecht, který těleso vedl od roku 993 (po rezignaci Jiřího Bělohlávka). Stálým dirigentem se stává Vladimír Válek; hlavním hostujícím dirigentem Sir Charles Mackerras. V březnu diriguje Krzysztof Penderecki světovou premiéru svého Klarinetového koncertu; sólistkou je Sharon Kam. V srpnu umírá Rafael Kubelík Česká filharmonie uvádí ve své 0. koncertní sezoně 5 jubilejních premiér pěti českých skladatelů (Mácha, Zámečník, Kurz, Bartoň, Hořínka). Šéfdirigentem je třetím rokem Zdeněk Mácal, který vystřídal Vladimira Ashkenazyho a bude následován Elijahu Inbalem. Orchestr dále cestuje a nahrává, mj. komplety Dvořákových, Čajkovského, Mahlerových a Brahmsových symfonií pro Octavia Records. Grand Prix du Disque získává za řadu 42 CD s Karlem Ančerlem. Koncert k 250. výročí Mozartova narození je svěřen Manfredu Honeckovi. 206 Šéfdirigentem je Jiří Bělohlávek, který se v roce 202 po dvaceti letech vrátil do čela orchestru. Pod jeho vedením absolvoval orchestr četné zahraniční zájezdy, začal se vracet na prestižní světová pódia včetně Carnegie Hall a natočil komplet Dvořákových symfonií pro firmu DECCA. A co bude dál? Česká filharmonie začíná každý den ( ) znova. Protože Česká filharmonie, jako každé pořádné umělecké těleso, není jen instituce, je to především umělecký čin, kus muzikantské práce, která se pořád znovu začíná, která nemůže žít bez budoucnosti a tu budoucnost si sama každý den znova staví. (Hudební publicista a dramaturg orchestru Ivan Medek v době 70. narozenin České filharmonie) 902, dirigent Ludvík Čelanský 205, dirigent Jiří Bělohlávek 3 ZASTAVENÍ VE 2 DEKÁDÁCH 0

8

9

10 JIŘÍ BĚLOHLÁVEK šéfdirigent a hudební ředitel k orchestru vrátil a přijal post hudebního ředitele a šéfdirigenta. V roce 994 Jiří Bělohlávek založil Pražskou komorní filharmonii, z níž v krátké době vybudoval orchestr vynikajících kvalit, který umělecky vedl 2 let. JIŘÍ BĚLOHLÁVEK Jiří Bělohlávek se narodil v Praze v roce 946 a láska k hudbě se u něj projevila již v útlém věku. Od čtyř let zpíval v Kühnově dětském sboru, brzy se začal učit na klavír a později studoval u profesora Karla Pravoslava Sádla hru na violoncello. Během studií na Pražské konzervatoři a HAMU se pak začal pod vedením profesorů Bohumíra Lišky, Roberta Brocka, Aloise Klímy a Josefa Veselky naplno věnovat dirigování. V roce 968 využil nabídky rumunského dirigenta Sergia Celibidacheho a stal se jeho asistentem. O dva roky později zvítězil v celostátní soutěži mladých českých dirigentů a v roce 97 se stal finalistou dirigentské soutěže Herberta von Karajana v Berlíně. V letech 972 až 978 byl Jiří Bělohlávek dirigentem Státní filharmonie Brno a 977 až 989 šéfdirigentem Symfonického orchestru hl. m. Prahy FOK. Vztah s Českou filharmonií tvoří výraznou kapitolu jeho umělecké dráhy. Poprvé Českou filharmonii dirigoval v roce 973, kdy se stal asistentem Václava Neumanna. V této pozici pracoval s naším prvním orchestrem trvale, od roku 98 pak jako druhý dirigent a po odchodu Václava Neumanna byl v roce 990 zvolen jeho nástupcem. V roce 992 rezignoval na šéfovskou funkci kvůli nedostatečné podpoře jeho koncepce dalšího vývoje tělesa. Po dvaceti letech se v roce 202 V roce 995 se Jiří Bělohlávek stal hlavním hostujícím dirigentem BBC Symphony Orchestra v Londýně a v roce 2006 byl jmenován na post šéfdirigenta. V současné době zůstává čestným dirigentem tohoto tělesa a každoročně s ním vystupuje. Zároveň v roce 203 přijal místo hlavního hostujícího dirigenta Rotterdamské filharmonie. Mezi další orchestry, s nimiž pravidelně spolupracuje, patří Berlínská filharmonie, Boston Symphony Orchestra, Cleveland Orchestra, Gewandhausorchester Leipzig, New York Philharmonic, Sächsische Staatskapelle Dresden a San Francisco Symphony Orchestra. Jiří Bělohlávek se věnuje rovněž spolupráci s operními scénami: dirigoval inscenace Berlínské komické opery, operního festivalu v Glyndebourne, londýnské Covent Garden, pařížské Opery Bastille a Metropolitní opery v New Yorku. Angažmá poslední doby zahrnují novou inscenaci Dvořákovy Rusalky ve Vídeňské státní opeře (204), Čajkovského Pikovou dámu v Curyšské opeře (204) a Janáčkovu Její pastorkyňu v San Franciscu (206). Diskografie Jiřího Bělohlávka je velmi rozsáhlá. Nedávno se stal teprve druhým dirigentem po Herbertu von Karajanovi, jemuž se podařilo získat prestižní cenu Gramophone Award ve dvou po sobě následujících letech. 6

11 MANFRED HONECK hlavní hostující dirigent Manfred Honeck od sezony 2008/2009 působí jako hudební ředitel Pittsburského symfonického orchestru. Po dvou prodlouženích smlouvy s ním bude spolupracovat až do konce sezony 209/2020. Manfred Honeck se narodil v Rakousku a získal hudební vzdělání na Vysoké hudební škole ve Vídni. Mnoho let byl členem Vídeňské filharmonie a orchestru Vídeňské státní opery a také řídil Vídeňský mládežnický orchestr. Právě tato zkušenost zásadně ovlivnila jeho dirigování a přispěla k jeho specifickému dirigentskému stylu. Svou dirigentskou kariéru začínal jako asistent Claudia Abbada u Gustav Mahler Jugendorchester. Poté byl angažován v Curyšské opeře, kde v roce 993 zvítězil v prestižní Evropské dirigentské soutěži. K dalším působištím v počátcích jeho kariéry patří Lipsko, kde byl jedním ze tří stálých dirigentů rozhlasového orchestru MDR Sinfonieorchester, a Oslo, kde se narychlo na jeden rok stal hudebním ředitelem Norské národní opery a po úspěšném turné po Evropě byl na několik let angažován jako hlavní hostující dirigent Filharmonie Oslo. V letech byl hudebním ředitelem Švédského rozhlasového symfonického orchestru ve Stockholmu, v letech pak hudebním ředitelem Státní opery ve Stuttgartu. V období zastával Manfred Honeck post hlavního hostujícího dirigenta České filharmonie. Tuto funkci znovu přijal na začátku sezony 203/204 na další tříleté období. Jako hostující dirigent spolupracoval s řadou prvotřídních těles. Jmenujme například Symphonieorchester des Bayerischen Rundfunks, Deutsches Symphonie- Orchester Berlin, Gewandhausorchester Leipzig, Staatskapelle Dresden, Royal Concertgebouw Orchestra, London Symphony Orchestra, Orchestre de Paris, Accademia di Santa Cecilia Roma a Vídeňská filharmonie. Orchestry, které řídil v USA, zahrnují Newyorskou filharmonii, The Cleveland Orchestra, Chicagský symfonický orchestr, Filharmonii Los Angeles a Bostonský symfonický orchestr. Manfred Honeck je rovněž pravidelným hostem na Festivalu ve Verbier. Do širokého spektra Honeckových uměleckých aktivit náležejí také operní interpretace: spolupracuje se Semperovou operou v Drážďanech, Komickou operou v Berlíně, Théâtre de la Monnaie v Bruselu, s Královskou operou v Kodani, s festivalem Bílé noci v Petrohradě a se Salcburským festivalem. V roce 200 získal Manfred Honeck čestný doktorát na St. Vincent College ve městě Latrobe ve státě Pensylvánie a v loňském roce byl čestným doktorátem honorován také na Carnegie Mellon University v Pittsburgu. Kromě toho je již přes patnáct let uměleckým ředitelem Mezinárodních koncertů v německém Wolfeggu. MANFRED HONECK 9

12 JAKUB HRŮŠA JAKUB HRŮŠA stálý hostující dirigent Renomovaný časopis Gramophone zařadil Jakuba Hrůšu mezi deset mladých světových dirigentů, kteří mají před sebou hvězdnou budoucnost. Jakub Hrůša absolvoval v roce 2004 Akademii múzických umění v Praze, mimo jiné pod vedením Jiřího Bělohlávka. Již v 8 letech výrazně uspěl v mezinárodní dirigentské soutěži Pražského jara a v letech 2002 až 2005 byl asistentem šéfdirigentů České filharmonie Vladimira Ashkenazyho a Zdeňka Mácala. V roce 2005 se stal šéfdirigentem Filharmonie Bohuslava Martinů ve Zlíně, působil také jako asistent šéfdirigenta Orchestre Philharmonique de Radio France. Do minulé sezony zastával post šéfdirigenta PKF Prague Philharmonia (dříve Pražská komorní filharmonie) a hlavního hostujícího dirigenta Tokijského metropolitního symfonického orchestru. Od sezony 205/206 se Jakub Hrůša stává stálým hostujícím dirigentem České filharmonie. Vystupuje s mnoha významnými světovými orchestry, jako například s The Cleveland Orchestra, Philadelphia Orchestra, Los Angeles Philharmonic, The Philharmonia Orchestra, London Philharmonic Orchestra, orchestrem lipského Gewandhausu, Ruským národním orchestrem či s Českou filharmonií, s rozhlasovými orchestry v Paříži, Berlíně, Vídni, Amsterdamu, Stuttgartu, Kolíně nad Rýnem, Hamburku, Helsinkách či Stockholmu, stabilně spolupracuje se symfonickými orchestry v Tokiu, Ósace, Hongkongu, Soulu, Sydney, Melbourne, Washingtonu, Houstonu, Dallasu, Seattlu, Cincinnati, Ottawě, Bamberku, Rotterdamu, Lucemburku, Barceloně, Lisabonu, Lyonu a Vídni a doma vedle České filharmonie také s Filharmonií Brno a Janáčkovou filharmonií Ostrava. Účinkuje na prestižních českých i zahraničních festivalech, v roce 200 zahájil s PKF mezinárodní hudební festival Pražské jaro jako druhý nejmladší dirigent v historii festivalu. Jakub Hrůša se rovněž pravidelně věnuje opeře. Téměř každoročně vystupuje na operním festivalu v anglickém Glyndebourne, opakovaně diriguje v pražském Národním divadle. Nastudoval také Massenetova Werthera v Hongkongu, Musorgského Borise Godunova v Královském divadle v Kodani a Janáčkovu Její pastorkyni ve Finské národní opeře v Helsinkách. V roce 20 se stal designovaným hudebním ředitelem Královského divadla v Kodani, avšak na tuto pozici kvůli vážným koncepčním neshodám s managementem v následujícím roce rezignoval. V nadcházejících sezonách jej čekají debuty mimo jiné ve Vídeňské státní opeře a Královském orchestru Concertgebouw v Amsterdamu či nová vystoupení s Orchestre de la Suisse Romande a Filharmonií La Scala. 20

13 ČLENOVÉ ČESKÉ FILHARMONIE Členové České filharmonie DIRIGENTI Jiří Bělohlávek, šéfdirigent a hudební ředitel Manfred Honeck, hlavní hostující dirigent Jakub Hrůša, stálý hostující dirigent Ondřej Vrabec, asistent šéfdirigenta I. HOUSLE Josef Špaček, koncertní mistr Irena Herajnová,. zástupce Magdaléna Mašlaňová, 2. zástupce Ota Bartoš Luboš Dudek Marie Dvorská Jan Jouza Bohumil Kotmel Jiří Kubita Lenka Machová Viktor Mazáček Pavel Nechvíle Aida Shabuová Helena Skopová Zdeněk Starý Jindřich Vácha Milan Vavřínek Miroslav Vilímec Zdeněk Zelba II. HOUSLE Petra Brabcová, vedoucí skupiny Václav Prudil,. zástupce Ondřej Skopový, 2. zástupce Xenie Dohnalová Zuzana Hájková Petr Havlín Pavel Herajn Jitka Kokšová Marcel Kozánek Veronika Kozlovská Jan Ludvík Vítězslav Ochman Jiří Ševčík Helena Šulcová Libor Vilímec Markéta Vokáčová František Havlín VIOLY Jaroslav Pondělíček, vedoucí skupiny Pavel Ciprys,. zástupce Dominik Trávníček, 2. zástupce Pavel Hořejší Ondřej Kameš Jaroslav Kroft Jan Mareček Jaromír Páviček Ivan Pazour Jiří Poslední Jiří Řehák Jan Šimon René Vácha Lukáš Valášek VIOLONCELLA Václav Petr, koncertní mistr Josef Špaček,. zástupce Josef Dvořák, 2. zástupce Jakub Dvořák Jan Holeňa František Host Tomáš Hostička Jan Keller František Lhotka Peter Mišejka Marek Novák Karel Stralczynský Eduard Šístek Ivan Vokáč KONTRABASY Jiří Hudec, vedoucí skupiny Petr Ries,. zástupce Pavel Nejtek, 2. zástupce Ondřej Balcar Zdeněk Benda Jaromír Černík Martin Hilský Roman Koudelka Jiří Valenta Jiří Vopálka HARFY Jana Boušková, vedoucí skupiny Barbara Pazourová,. zástupce FLÉTNY Radomír Pivoda, vedoucí skupiny,. hráč Andrea Rysová,. hráč Roman Novotný Jan Machat Petr Veverka HOBOJE Ivan Séquardt, vedoucí skupiny,. hráč Jana Brožková,. hráč Jiří Zelba Vojtěch Jouza Vladislav Borovka KLARINETY František Bláha, vedoucí skupiny,. hráč Tomáš Kopáček,. hráč Zdeněk Tesař Petr Sinkule Jan Brabec FAGOTY Ondřej Roskovec, vedoucí skupiny,. hráč Jaroslav Kubita,. hráč Martin Petrák Václav Vonášek Tomáš Františ LESNÍ ROHY Jan Vobořil, vedoucí skupiny,. hráč Ondřej Vrabec,. hráč Jiří Havlík Zdeněk Divoký Petr Duda Jindřich Kolář Kateřina Javůrková Petra Čermáková TRUBKY Jaroslav Halíř, vedoucí skupiny,. hráč Ladislav Kozderka,. hráč Zdeněk Šedivý Jiří Šedivý Antonín Pecha ČLENOVÉ ČESKÉ FILHARMONIE 22 23

14 ČLENOVÉ ČESKÉ FILHARMONIE TROMBONY Robert Kozánek, vedoucí skupiny,. hráč Lukáš Moťka,. hráč Břetislav Kotrba Jaroslav Tachovský Karel Kučera Jiří Sušický TUBA Karel Malimánek TYMPÁNY / BICÍ Petr Holub, vedoucí skupiny Michael Kroutil,. tympanista Daniel Mikolášek Pavel Polívka Miroslav Kejmar KLAVÍR, CELESTA Václav Mácha Orchestrální akademie České filharmonie Pavla Mazancová, housle Martin Balda, housle Marek Blaha, housle Markéta Dominikusová, housle Marco Čaňo, housle Lenka Bosnovičová, viola Martin Matoušek, viola Matyáš Keller, violoncello Štěpán Drtina, violoncello Iva Bartoschová, kontrabas Petr Vašinka, kontrabas Alisée Frippiat, harfa Anežka Vargová, flétna Denisa Bílá, hoboj Jan Czech, klarinet Michaela Špačková, fagot Adéla Triebeneklová, lesní roh Jiří Soukup, trubka Jan Perný, trombon Jan Adamec, tuba Saori Seino, bicí / tympány Lukas Grunert, bicí / tympány ORCHESTRÁLNÍ AKADEMIE ČESKÉ FILHARMONIE 24 25

15 ABONENTNÍ ŘADA A Cyklus sedmi večerních koncertů V abonentním cyklu A Vám předkládáme bohaté symfonické menu, v němž najdete Mozartovu Symfonii č. 39 Es dur, Beethovenovu Osudovou, Mahlerovy Symfonie č. a 4, Symfonii č. Bohuslava Martinů a Stravinského Svěcení jara. V oratorních večerech Vám nabídneme Dvořákovo Stabat Mater a premiéru Apokalypsy v Kamenické stráni Miloše Boka. Uslyšíte vítěznou skladbu Kuře melancholik, která vzešla z naší soutěže pro mladé autory, a můžete se těšit na výjimečnou návštěvu skladatele a dirigenta v jedné osobě, Petera Eötvöse. 27

16 ABONENTNÍ ŘADA A Abonentní koncerty řady A se konají vždy ve středu, čtvrtek a pátek od 9. hodin ve Dvořákově síni Ceny jednotlivých vstupenek od 50 do 900 Kč. Ceny abonmá od 800 do Kč. Prodej jednotlivých i abonentních vstupenek v pokladně České filharmonie v Rudolfinu, on-line na ceskafilharmonie.cz nebo v síti colosseumticket.cz. Rezervace a informace přes zákaznický servis České filharmonie. Preludia večerních koncertů Česká filharmonie zve na pravidelná setkání před koncerty abonentních cyklů A a B. Tedy na besedy a přednášky, které vás připraví, naladí a navnadí na večer s Českou filharmonií. O skladatelích a skladbách, o souvislostech a zajímavostech hovoří dirigenti, sólisté nebo hudebníci České filharmone, ale také muzikologové či hudební publicisté. Součástí Preludií jsou hudební a obrazové ukázky. Preludia nabízí Česká filharmonie bezplatně jako bonus ke svým večerním koncertům. Konají se vždy od 8. hodin, ve 20. koncertní sezoně nově v Sukově síni Rudolfina. Slovem i poslechem nad partiturou provázejí Eva Hazdrová-Kopecká, Pavel Ryjáček nebo Petr Kadlec. Říjen _středa _čtvrtek _pátek 9._Dvořákova síň Jan Ryant Dřízal Kuře melancholik světová premiéra Sergej Prokofjev Sinfonia concertante op. 25 Ludwig van Beethoven Symfonie č. 5 c moll op. 67 Osudová Alisa Weilerstein violoncello Když v uplynulém roce Česká filharmonie vypsala skladatelskou soutěž pro mladé české autory, bylo zřejmé, že vítězná skladba by měla mít premiéru na abonentním koncertě. Vždyť zažít světovou premiéru nového symfonického díla se dnes nepodaří každému. Věříme, že se Vám Kuře melancholik bude líbit, stejně jako odborné porotě v čele s Miroslavem Srnkou, jež se v listopadu 204 na vítězi jednomyslně shodla. Mnozí z Vás si jistě vybaví naši spolupráci s mladou americkou violoncellistkou Alisou Weilerstein. Na festivalu Dvořákova Praha uvedla s Jiřím Bělohlávkem Violoncellový koncert Antonína Dvořáka, který předtím společně natočili na CD. Od té doby hrála filharmonie s Alisou Weilerstein několikrát, vždy však v zahraničí. Naposledy loni na festivalu BBC Proms v Londýně. Vzájemné sympatie sólistky a našich hudebníků jsme se rozhodli přetavit v pozvání do abonentní sezony. Prokofjevova Sinfonia concertante patří k nejmilejším skladbám sólistky. Domníváme se, že každý dobrý orchestr by měl pravidelně provádět hudební očistu, k níž nejlépe slouží skladby období klasicismu. Je to tím, že jejich křišťálově průzračná struktura umožňuje hráčům pěstovat souhru a reakce, které jinak slýcháme v komorní hudbě. Díky tomu budete moci v průběhu celé 20. sezony slyšet s různými dirigenty většinu Beethovenových symfonií, konkrétně symfonie č. 2, 3, 4, 5, 6 a 7. A ABONENTNÍ ŘADA A 28 29

17 A2 A3 Listopad 205 Leden _středa _čtvrtek _pátek _středa _čtvrtek _pátek 9._Dvořákova síň 9._Dvořákova síň ABONENTNÍ ŘADA A Gabriel Fauré Pelleas a Melisanda, suita pro orchestr op. 80 Claude Debussy Zapomenuté popěvky (Ariettes oubliées) Gustav Mahler Symfonie č. 4 G dur Magdalena Kožená mezzosoprán Robin Ticciati dirigent Robin Ticciati patří k nejzajímavějším dirigentům mladé generace. V minulé sezoně vedl evropské turné Concertgebouw Orchestra Amsterdam, dirigoval London Symphony Orchestra, Staatskapelle Dresden, Symfonický orchestr Bavorského rozhlasu, Cleveland Orchestra, Los Angeles Philharmonic a ujal se postu šéfa operního festivalu v Glyndebourne. Jeho angažmá v České filharmonii předcházelo několik osobních setkání. V Londýně jsme jej navštívili při zkouškách Dvořákovy Páté symfonie s London Symphony Orchestra a v Bad Kissingenu po koncertě s Magdalenou Koženou a Bamberskými symfoniky. V této sezoně čekají Ticciatiho kromě Prahy také debuty s Budapešťským festivalovým orchestrem a Francouzským národním orchestrem. Mahlerovu Čtvrtou symfonii jsme vybrali z pěti návrhů, které Robin Ticciati předložil. Zvolili jsme ji mimo jiné proto, že Ticciati jako sólistku navrhl Magdalenu Koženou. Kromě abonentního koncertu se tak zrodil základ její pozice rezidenční sólistky. Vystoupení v Mahlerově symfonii nám však pro rezidenční umělkyni nepřišlo dost rozsáhlé. Proto jsme hledali sólový kus do první půle večera. Ariettes oubliées byly volbou pěvkyně a logicky jsme tedy ve francouzském duchu drželi i úvodní číslo koncertu, Faurého suitu Pelleas a Melisanda. Bohuslav Martinů Symfonie č. H289 Gustav Mahler Symfonie č. D dur Titán Program lednových koncertů Jiřího Bělohlávka byl znám až těsně před uzávěrkou letošního katalogu. Do poslední chvíle jsme nevěděli, kterému z plánovaných nahrávacích projektů dát přednost. S Českou televizí jsme jednali o nahrávce všech symfonií Gustava Mahlera a také o cyklu symfonií Bohuslava Martinů. Martinů logicky navazuje na naši nedávnou dvořákovskou sérii. Mahler zase odkazuje k tradici Václava Neumanna a slavným nahrávkám filharmonie ze sedmdesátých a osmdesátých let minulého století. Obě symfonické řady jsou pro nás stejně důležité, a tak musel pomoci názor zahraničních partnerů. Po jednáních v Berlíně se společnostmi UNITEL a ARTE, které se budou na televizním záznamu podílet, jsme se rozhodli začít s oběma projekty současně. Souborné nahrávání Mahlerových symfonií s Jiřím Bělohlávkem dokončíme v roce 2020, nahrávku symfonií Bohuslava Martinů o rok dříve. K oběma symfonickým kompletům přibude hudebně-publicistický úvod, podobně jako u Dvořákových symfonií. Výsledkem budou dva nové televizní cykly, které se budou vysílat kromě ČT i v mezinárodní distribuční síti společnosti UNITEL, a také záznam na DVD. ABONENTNÍ ŘADA A 3

18 A4 A5 Leden 206 Březen _středa _čtvrtek _pátek _středa _čtvrtek _pátek 9._Dvořákova síň 9._Dvořákova síň ABONENTNÍ ŘADA A Ludwig van Beethoven Houslový koncert D dur op. 6 Igor Stravinskij Svěcení jara Josef Špaček housle Valerij Gergijev dirigent Když v červnu 204 dirigoval Českou filharmonii poprvé Valerij Gergijev, byl to pro naše hráče mimořádný hudební zážitek. Ihned po pražském koncertě uzrál plán připravit s dirigentem Gergijevem abonentní program. S hledáním termínu jsme začali okamžitě. Výběr programu vzešel tentokrát z iniciativy České filharmonie. Stravinského Svěcení jara hráli filharmonici naposledy na Pražském jaru v roce 203 a při hledání vhodného díla ke spolupráci s Valerijem Gergijevem to byla naše jednoznačná první volba, protože Svěcení jara je referenční skladbou po všech stránkách. Svého koncertního mistra Josefa Špačka představila filharmonie zatím vždy spolu s Jiřím Bělohlávkem nebo Manfredem Honeckem. Tentokrát jsme chtěli dát Josefovi příležitost s některým z dirigentských hostů. Valerij Gergijev se nám jevil jako vhodný kandidát, poněvadž je známý svou podporou mladých umělců a často si pro své koncerty volí čerstvé laureáty mezinárodních soutěží. Josefa Špačka poznal jako koncertního mistra při svém červnovém vystoupení a jeho angažmá v Beethovenově Houslovém koncertu s potěšením akceptoval. Wolfgang Amadeus Mozart Symfonie č. 39 Es dur KV 543 Miloš Bok Apokalypsa v Kamenické stráni Simona Houda-Šaturová soprán Jana Hrochová mezzosoprán Peter Berger tenor Jozef Benci bas Pražský filharmonický sbor Lukáš Vasilek sbormistr Kühnův dětský sbor Jiří Chvála sbormistr Manfred Honeck dirigent V uplynulých sezonách provedl Manfred Honeck s Českou filharmonií dvě ze tří vrcholných symfonií Wolfganga Amadea Mozarta. Symfonii g moll a Symfonii Jupiter. Přirozeně tedy přišla nyní řada na Symfonii Es dur, jejímž zařazením pokračuje dirigent Honeck v pravidelném uvádění skladeb vídeňského klasicismu. Stylové nastudování vídeňských autorů spolu s prováděním velkých vokálněinstrumentálních děl tvoří těžiště práce Manfreda Honecka s filharmoniky. Druhá půle programu vznikala déle a měla několik variant. Manfred Honeck pravidelně uvádí v Praze díla, která jsou českému publiku méně známá. Tentokrát se rozhodl pro domácího autora Miloše Boka a výběr konkrétní skladby s ním konzultoval. Honeckovy hudební objevy se setkávají s kladnou odezvou u publika i odborné kritiky. Jednou z velmi sympatických vlastností Manfreda Honecka je fakt, že se neohlíží na mediální proslulost konkrétního autora nebo skladby, ale prosazuje díla, kterým hudebně věří, a díky tomu je dokáže podmanivě a věrně předat posluchačům. ABONENTNÍ ŘADA A 32 33

19 A6 A7 Březen 206 Květen _středa _čtvrtek _pátek _středa _čtvrtek _pátek 9._Dvořákova síň 9._Dvořákova síň ABONENTNÍ ŘADA A Antonín Dvořák Stabat Mater op. 58 Eri Nakamura soprán Christianne Stotijn mezzosoprán Michael Spyres tenor Jongmin Park bas Pražský filharmonický sbor Lukáš Vasilek sbormistr V roce 20 jsme poprvé jednali s vydavatelstvím DECCA o projektu kompletní nahrávky symfonií a koncertů Antonína Dvořáka. V poměrně krátkém čase se podařilo nahrávku realizovat a s napětím jsme očekávali nejen její úspěch u kritiků, ale také komerční výsledky. Na nich totiž závisela další spolupráce s renomovaným vydavatelstvím. Samotné vydání Dvořákových symfonií bylo pro Českou filharmonii důležitým úspěchem. Dvořákovský komplet se stal první soubornou symfonickou nahrávkou filharmonie u velkého vydavatelství a otevřel nám cestu na mezinárodní trh. Stejně důležité však bylo, zda se nám na první nahrávku podaří systematicky navázat. Po dobu téměř jednoho roku jsme vedli intenzivní jednání s vydavatelstvím DECCA o zaměření další spolupráce. V lednu 205 jsme dospěli k dohodě, díky níž Česká filharmonie s Jiřím Bělohlávkem natočí dalších 0 kompaktních disků! Budou na nich klenoty české hudby, mezi nimiž najdete Smetanovu Mou vlast, Dvořákovo Requiem, Te Deum a Slovanské tance, Janáčkovu Glagolskou mši, Sukovu Pohádku a Asraela a řadu dalších skladeb. První v nově připravované sérii bude Stabat Mater v provedení, které uslyšíte na březnových koncertech. Je nám ctí, že budete s námi při psaní další významné nahrávací kapitoly v historii České filharmonie. György Ligeti Melodie Peter Eötvös Speaking Drums Peter Eötvös zeropoints Witold Lutosławski Symfonie č. 3 Martin Grubinger perkuse Peter Eötvös dirigent Stejně jako další světové orchestry, snaží se i Česká filharmonie udržet kontakt se současnou skladatelskou a dirigentskou špičkou. V koncertním spektru filharmonie by se tedy měli pravidelně objevovat ti nejlepší žijící skladatelé a jejich díla. Prvním v řadě takových vystoupení bude program s fenomenálním maďarským skladatelem a dirigentem Peterem Eötvösem. Eötvös pravidelně diriguje nejlepší orchestry na světě, je držitelem bezpočtu mezinárodních ocenění a patří k nejhranějším současným autorům. Peter Eötvös v sobě vzácně spojuje profese skladatele, dirigenta a pedagoga na nejvyšší úrovni. Svůj čas pravidelně dělí mezi činnost kompoziční a interpretační. To mimo jiné znamená, že na dirigování má velmi málo času a získat ho pro vystoupení v Praze představovalo tři roky intenzivních a náročných jednání. Program, který se nám společně podařilo sestavit, nám dělá radost ze dvou důvodů: jednak v něm najdete ojedinělou ukázku symfonického díla polského skladatele Witolda Lutosławského, druhým důvodem je pak účinkování jednoho z nejlepších perkusistů současnosti, Martina Grubingera, ve skladbě, která byla napsána přímo pro něj. ABONENTNÍ ŘADA A 35

20 ABONENTNÍ ŘADA B Cyklus sedmi večerních koncertů Romantické menu abonentního cyklu B nabízí Čajkovského Symfonie č. 3 a 5, Brahmsovu Symfonii č. 4 a Straussovu Alpskou a také velké romantické instrumentální koncerty od Dvořáka, Brucha, Čajkovského a Rachmaninova. Koření cyklu dodávají výlety do světa impresionismu (Debussy, Ravel) a dvacátého století (Martinů, Bartók). V prosinci Vám připravíme dárek speciální Předvánoční koncert, jehož dramaturgii v podobě hudebního příběhu vystavěl Manfred Honeck. 37

21 ABONENTNÍ ŘADA B Abonentní koncerty řady B se konají vždy ve středu, čtvrtek a pátek od 9. hodin ve Dvořákově síni Ceny jednotlivých vstupenek od 50 do 900 Kč. Ceny abonmá od 800 do Kč. Prodej jednotlivých i abonentních vstupenek v pokladně České filharmonie v Rudolfinu, on-line na ceskafilharmonie.cz nebo v síti colosseumticket.cz. Rezervace a informace přes zákaznický servis České filharmonie. Preludia večerních koncertů Česká filharmonie zve na pravidelná setkání před koncerty abonentních cyklů A a B. Tedy na besedy a přednášky, které vás připraví, naladí a navnadí na večer s Českou filharmonií. O skladatelích a skladbách, o souvislostech a zajímavostech hovoří dirigenti, sólisté nebo hudebníci České filharmone, ale také muzikologové či hudební publicisté. Součástí Preludií jsou hudební a obrazové ukázky. Preludia nabízí Česká filharmonie bezplatně jako bonus ke svým večerním koncertům. Konají se vždy od 8. hodin, ve 20. koncertní sezoně nově v Sukově síni Rudolfina. Slovem i poslechem nad partiturou provázejí Eva Hazdrová-Kopecká, Pavel Ryjáček nebo Petr Kadlec. Říjen _středa _čtvrtek _pátek 9._Dvořákova síň Sergej Rachmaninov Klavírní koncert č. 3 d moll op. Petr Iljič Čajkovskij Symfonie č. 5 e moll op. 64 Nikolaj Luganskij klavír jeho logickým důsledkem. Luganského interpretace zmíněné Chopinovy etudy dala vlastně mimoděk vzniknout i dramaturgii tohoto večera. Třetí klavírní koncert Sergeje Rachmaninova patří k technicky nejobtížnějším v klavírní literatuře. Jeho hudební bohatství zároveň vyžaduje interpreta, který je vybavený nejen fenomenální technikou, ale též hlubokým hudebním cítěním. Proto se nám spojení Nikolaje Luganského s Rachmaninovovým Třetím koncertem jeví jako ideální a přirozené. B ABONENTNÍ ŘADA B Nápad na společné vystoupení s Nikolajem Luganským v Praze se zrodil ve Švýcarsku. Česká filharmonie tam byla pozvána na koncertní turné, kde Nikolaj Luganskij hrál Chopinův Klavírní koncert č. 2 f moll. A hlavně skvěle přidával Chopinovu Etudu cis moll op. 0 č. 4 v tak šíleném tempu, že nikdo z posluchačů na začátku nevěřil, že ji dohraje. Luganskij etudu nejen dohrál, ale zvládl v ní udělat i řadu výrazových a zvukových kouzel. Hudební porozumění s orchestrem i Jiřím Bělohlávkem bylo mimořádné a pozvání do Prahy bylo Dramaturgii druhé půle večera ovlivnilo asijské turné České filharmonie, na které orchestr odletí krátce po tomto abonentním týdnu. Kromě Smetanovy Mé vlasti, Dvořákovy Novosvětské, houslových a klavírních koncertů si japonští partneři vybrali Čajkovského Pátou symfonii, kterou před naším vystoupením v tokijské Suntory Hall uslyšíte i doma v Rudolfinu

22 B2 Prosinec _středa _čtvrtek _pátek Předvánoční koncert 9._Dvořákova síň ABONENTNÍ ŘADA B Johann Sebastian Bach Jauchzet, frohlocket z Vánočního oratoria BWV 248 Wolfgang Amadeus Mozart Laudate Dominum z Vesperae solennes de confessore KV 339 Wolfgang Amadeus Mozart Gloria z Mše C dur Korunovační Franz Schubert Ave Maria Franz Schubert Et incarnatus est z Mše Es dur Wolfgang Amadeus Mozart Alleluja z Exsultate, jubilate, moteta pro soprán, sbor a orchestr KV 65 Joseph Haydn Symfonie č. 88 G dur, 4. věta Joseph Haydn Gloria z Missa in Tempore belli Franz Xaver Gruber Tichá noc Petr Iljič Čajkovskij Květinový valčík z baletu Louskáček Engelbert Humperdinck Večerní modlitba a Snová pantomima z opery Perníková chaloupka Benjamin Britten Hodie Natus est, Wolcume a That young child z kantáty Chvála koled Bohuslav Martinů Hry o Marii, výběr z opery Robert Stolz Es blüht eine Rose zur Weihnachtszeit, vánoční píseň César Franck Chléb andělský (Panis angelicus) Pietro Mascagni Ave Maria Georg Friedrich Händel Halleluja z oratoria Mesiáš ABONENTNÍ ŘADA B 40 4

23 B3 Leden _středa _čtvrtek _pátek 9._Dvořákova síň ABONENTNÍ ŘADA B Simona Houda-Šaturová soprán Nina Maria Edelmann alt Pavel Černoch tenor Paul Armin Edelmann bas Pražský filharmonický sbor Lukáš Vasilek sbormistr Kantiléna, sbor dětí a mládeže při Filharmonii Brno Jakub Klecker, Michal Jančík sbormistři Manfred Honeck dirigent Příběh předvánočního koncertu se odvíjí už od začátku roku 20. Při jedné z prvních schůzek s uměleckou radou jsme byli vyzváni, aby management zařadil do programu filharmonie koncerty s předvánoční tematikou. Na začátku stála touha našich hráčů uvést Rybovu Českou mši vánoční, což se podařilo v minulém roce. Zájem o koncerty byl tak veliký, že jsme se rozhodli v tradici vánočně laděných programů pokračovat a dopřát Vám i sobě jeden takový koncert v rámci abonmá. Druhým inspiračním zdrojem byl předloňský program Manfreda Honecka, v němž jednotlivé části různých duchovních děl zkombinoval tak dovedně, že vytvořil svébytný hudební příběh, který tehdy publikum i hráče doslova nadchnul. A tak jsme ani na chvilku neváhali, komu svěřit přípravu dalšího předvánočního programu. Zadání bylo jasné: kratší hudební čísla, která dohromady vytvoří harmonický celek a naladí publikum na vánoční notu. Výsledek nás potěšil a překvapil a patří za něj velký dík dirigentu Honeckovi, který strávil mnoho hodin zvažováním, posuzováním, posloucháním a kombinováním jednotlivých hudebních přísad, aby pro vás vytvořil program, který sám o sobě bude malým uměleckým dílem. Petr Iljič Čajkovskij Serenáda pro smyčce C dur op. 48 Max Bruch Houslový koncert č. g moll op. 26 Petr Iljič Čajkovskij Symfonie č. 3 D dur op. 29 Polská Janine Jansen housle Semjon Byčkov dirigent Bohatství a kvalita české hudby představují pro Českou filharmonii požehnání a omezení zároveň. Díky tomu, kolik máme slavných skladatelů a ve světě oblíbených skladeb, proslula filharmonie především jako vynikající interpret české hudby. Zároveň nás to ale uzavírá do škatulky, ze které se jen těžko daří vymanit. Proto jsme se rozhodli vydat na cestu, která rozšíří kmenový repertoár České filharmonie. Prvním krokem je souborná nahrávka symfonií Petra Iljiče Čajkovského pro vydavatelství DECCA. Se záměrem natočit Čajkovského symfonické dílo přišel dirigent Semjon Byčkov. Česká filharmonie se tak ocitla v těžké konkurenci Vídeňských filharmoniků a dalších světových těles, která se ucházela o možnost ambiciózní projekt uskutečnit. Dirigent Byčkov znal filharmonii ze svého hostování v roce 202. Líbil se mu zvuk orchestru, který považoval za vhodný právě pro Čajkovského hudbu. Finální rozhodnutí padlo až loni v létě po koncertě filharmoniků s Jiřím Bělohlávkem na londýnských BBC Proms. Semjon Byčkov po jeho vyslechnutí s nadšením potvrdil, že Čajkovského symfonie natočí právě s Českou filharmonií. Výjimečnost programu dodá i vynikající sólistka Janine Jansen a také její housle. Slyšet originální stradivárky Barrere z roku 727 bude určitě velký zážitek. ABONENTNÍ ŘADA B 42 43

24 B4 B5 Únor 206 Březen _středa _čtvrtek _pátek _středa _čtvrtek _pátek 9._Dvořákova síň 9._Dvořákova síň ABONENTNÍ ŘADA B Claude Debussy Preludium k Faunovu odpoledni Maurice Ravel Klavírní koncert G dur Maurice Ravel Klavírní koncert pro levou ruku D dur Claude Debussy Moře, tři symfonické skici Kirill Gerstein klavír S Kirillem Gersteinem spolupracovali filharmonici na několika projektech u nás i v zahraničí. Gerstein je prototypem celistvého hudebníka. Jako sólista vystupuje s nejlepšími orchestry světa, ve stejné míře se však věnuje i komorní hudbě. Kromě toho učí na vysoké hudební škole ve Stuttgartu a jeho žák Denis Kožuchin zvítězil v prestižní soutěži Královny Alžběty v Bruselu. Navíc hraje Kirill Gerstein také jazzovou hudbu a improvizuje. Díky tomu může obsáhnout nevídanou šíři repertoáru a připravovat zajímavé hudební projekty. S oblibou provádí oba Ravelovy klavírní koncerty v jednom večeru. Jsou hudebně velmi odlišné a umožňují posluchačům poznat téměř kompletní škálu výrazových prostředků, které Ravel používá. Zkušení posluchači se při pohledu na seřazení skladeb možná podiví, proč je efektní a radostný koncert G dur zařazen do první poloviny a závažnější Koncert pro levou ruku zazní po přestávce. Důvod je překvapivě praktický. Podle slov Kirilla Gersteina se po provedení Koncertu pro levou ruku cítí nehrající pravá ruka jako ochromená. Trvá několik hodin, než se dostane do své původní kondice. Proto musí být Klavírní koncert D dur zařazen vždy až na závěr. Béla Bartók Houslový koncert č. 2 Johannes Brahms Symfonie č. 4 e moll op. 98 Frank Peter Zimmermann housle Jaap van Zweden dirigent Setkání filharmoniků s Frankem Peterem Zimmermannem při provedení a nahrávce Dvořákova Houslového koncertu v roce 203 patřilo k těm výjimečným. Zimmermann je typem umělce, který se vždy do hloubky věnuje jedinému dílu. V době, kdy natáčel s Českou filharmonií, vystupoval veřejně pouze s Dvořákovým koncertem, aby skladbě věnoval maximum pozornosti. Kombinace velkého talentu a soustředěného studia určité skladby přinesla pozoruhodný výsledek. Věříme, že tomu tak bude i v případě Bartókova Druhého koncertu, s nímž se umělec k filharmonii vrací po třech letech. Jaap van Zweden se stal v devatenácti letech nejmladším koncertním mistrem v historii amsterdamského Concertgebouw Orchestra. Záhy se však u něj projevil výrazný dirigentský talent a Zweden se začal plně věnovat dirigování. V současné době hostuje u nejlepších orchestrů světa včetně Chicago Symphony, Cleveland Orchestra, London Philharmonic a Orchestre National de France. Nedávno debutoval s Berlínskými, Vídeňskými a Newyorskými filharmoniky. V sezoně 205/206 poprvé vystoupí s Izraelskou a Českou filharmonií a s Budapest Festival Orchestra. Koncentrace libozvučných tónů se před vstupem na scénu Dvořákovy síně stupňuje. ABONENTNÍ ŘADA B 44 45

25

26 B6 B7 Duben 206 Duben _středa _čtvrtek _pátek _středa _čtvrtek _pátek 9._Dvořákova síň 9._Dvořákova síň ABONENTNÍ ŘADA B Petr Iljič Čajkovskij Klavírní koncert č. b moll op. 23 Richard Strauss Alpská symfonie op. 64 Behzod Abduraimov klavír Jakub Hrůša dirigent Shodou příznivých okolností svedly dubnové koncerty dohromady dva mladé umělce, s nimiž Česká filharmonie plánuje pravidelnou spolupráci. Pianista Behzod Abduraimov zaznamenal senzační úspěch při svém pražském debutu na zahajovacím koncertě sezony 204/205. Ihned po koncertě jsme se dohodli na dalších vystoupeních a pro první z nich jsme společně zvolili Čajkovského Klavírní koncert b moll. Filharmonie s Abduraimovem koncert několikrát provedla na svém loňském turné po Itálii a už tam bylo jasné, že na příštím vystoupení v Praze musí zaznít právě toto dílo. Koncerty jsou zároveň prvním abonentním vystoupením Jakuba Hrůši na postu stálého hostujícího dirigenta České filharmonie. Pod svícnem bývá největší tma, a tak máme tendenci vnímat úspěchy českých umělců jako samozřejmé. Přitom jeho kariéra působí v mezinárodním měřítku jako jedna z nejzářivějších mezi mladými dirigenty: pravidelný host Gewandhaus Orchester Leipzig, Cleveland Orchestra a Philharmonia Orchestra. Nedávné úspěšné debuty s Vídeňskými a Berlínskými symfoniky, Philadelphia Orchestra a Los Angeles Philharmonic. A konečně hostování v Pařížské opeře s Dvořákovou Rusalkou a podzimní debut ve Vídeňské státní opeře s novou inscenací Janáčkovy Věci Makropulos. Straussovu Alpskou symfonii Hrůša nedávno natočil s Tokyo Metropolitan Symphony Orchestra a sám si ji zvolil pro svá pražská vystoupení s Českou filharmonií. Bohuslav Martinů Památník Lidicím H296 Antonín Dvořák Houslový koncert a moll op. 53 Ludwig van Beethoven Symfonie č. 7 A dur op. 92 Anne-Sophie Mutter housle Manfred Honeck dirigent K závěrečnému programu cyklu B se váže jedna dramatická historka. Před dvěma lety přišel Manfred Honeck s nabídkou, aby Česká filharmonie natočila pro Deutsche Grammophon Dvořákův Houslový koncert s Anne-Sophie Mutter. Řekli byste: nabídka snů. Ale ďábel se skrývá v detailu a tím bylo načasování nahrávky. Nabídku jsme dostali v době, kdy byla pevně domluvena spolupráce s Frankem Peterem Zimmermannem a jeho natáčení s Jiřím Bělohlávkem pro společnost DECCA. Najednou tedy proti sobě stály dvě nahrávací společnosti sdružené v koncernu Universal a obě měly dobrý důvod chtít Českou filharmonii. Konečné rozhodnutí tak zůstalo na nás. Jistě si umíte představit, jak obtížné bylo odmítat nabídku takové umělkyně, jakou je Anne-Sophie Mutter. Rozhodli jsme se však ctít původní dohodu. Dvořáka s Mutterovou nakonec točila Berlínská filharmonie a my jsme se začali obávat, že další spolupráce s touto báječnou houslistkou nebude kvůli našemu odmítnutí možná. Naštěstí se ukázalo, že obavy byly zbytečné a že Anne-Sophie Mutter touží zahrát si Dvořáka s jeho domovským orchestrem. Necelé tři roky po nelehkém rozhodování tak umělkyně přijíždí do Prahy, aby se náš pomyslný dvořákovský kruh uzavřel. O nastudování Beethovenovy Sedmé symfonie jsme požádali Manfreda Honecka sami a jsme si jisti, že jeho interpretace bude pro posluchače i orchestr mimořádným zážitkem. ABONENTNÍ ŘADA B 48 49

27 ABONENTNÍ ŘADA O Cyklus čtyř odpoledních koncertů Abonentní cyklus O dostává ve výroční sezoně zbrusu nový obsah. Pod názvem Objevy se skrývá naše dlouhodobá investice do budoucnosti orchestru. Každý rok pečlivě vybereme čtyři nejzajímavější dirigenty nastupující mladé generace, které Vám představíme ve Dvořákově síni Rudolfina. Jako srovnávací kritérium zvolil letos hudební ředitel Jiří Bělohlávek čtyři Beethovenovy symfonie a čtyři známé operní předehry. Můžete se těšit na dirigenty z Velké Británie, Izraele, Venezuely a na umělce rumunského původu, nyní žijícího v USA. 5

28 O Listopad _sobota 5.00_Dvořákova síň ABONENTNÍ ŘADA O Abonentní koncerty řady O se konají vždy v sobotu od 5.00 hodin ve Dvořákově síni Ceny jednotlivých vstupenek od 50 do 700 Kč. Ceny abonmá od 400 do 950 Kč. Prodej jednotlivých i abonentních vstupenek v pokladně České filharmonie v Rudolfinu, on-line na ceskafilharmonie.cz nebo v síti colosseumticket.cz. Rezervace a informace přes zákaznický servis České filharmonie. Gioacchino Rossini Straka zlodějka, předehra k opeře Wolfgang Amadeus Mozart Fagotový koncert B dur KV 9 (86e) Ludwig van Beethoven Symfonie č. 3 Es dur op. 55 Eroica Jaroslav Kubita fagot Rafael Payare dirigent Rafael Payare navštívil Českou filharmonii poprvé v létě 203, když doprovázel svoji manželku, violoncellistku Alisu Weilerstein. Tehdy jsme poprvé hovořili o možnosti dirigovat filharmonii v některé z nadcházejících sezon. Rafael Payare se mezitím vyšvihl mezi mladými dirigenty neuvěřitelně vysoko. Má za sebou velmi úspěšný debut s Vídeňskými filharmoniky v Musikvereinu a pařížském Théâtre des Champs-Élysées. Dirigoval London Symphony Orchestra, Los Angeles Philharmonic, Philharmonia Orchestra, Mnichovské filharmoniky nebo Královskou filharmonii ve Stockholmu. Payare je absolventem slavného venezuelského El Sistema a několik let byl prvním hornistou Simon Bolívar Orchestra, kde hrál pod Giuseppe Sinopolim, Claudiem Abbadem, Simonem Rattlem a Lorinem Maazelem. Později působil jako asistent Claudia Abbada, Daniela Barenboima a Gustavo Dudamela. V roce 203 byl pozván spolu s Jiřím Bělohlávkem, Valerijem Gergijevem, Leonardem Slatkinem a Charlesem Dutoitem, aby dirigoval při oslavě 80. narozenin slavného polského skladatele Krzysztofa Pendereckého. Jsme rádi, že sólistou Mozartova Fagotového koncertu bude. hráč skupiny fagotů České filharmonie Jaroslav Kubita. ABONENTNÍ ŘADA O 52 53