Český hydrometeorologický ústav, pobočka Ostrava. Zpravodaj. Českého hydrometeorologického ústavu, pobočky Ostrava. Číslo 5 / 2014

Transkript

1 Českého hydrometeorologického ústavu, pobočky Ostrava, vydává Český hydrometeorologický ústav, pobočka Ostrava, K Myslivně 3/2182, Ostrava. Informace a údaje uvedené v tomto materiálu neprošly předepsanou kontrolou a autorizací, jedná se o operativní data. má informativní charakter, nelze použít jako úřední dokument. Neprošlo jazykovou úpravou. Neprodejný výtisk.

2 Obsah: Synoptická situace a charakter proudění 2 Charakter počasí 3 Hydrologická situace 12 Kvalita ovzduší 22 Povodňová situace v květnu Zpracovali: Tatiana Čaňová Mgr. Blanka Krejčí Mgr. Tomáš Ostrožlík Ing. Veronika Říhová Ing. Věra Šeděnková Mgr. Alena Tížková RNDr. Roman Volný ČHMÚ, pobočka Ostrava, vydává Český hydrometeorologický ústav, pobočka Ostrava, K Myslivně 3/2182, Ostrava. Informace a údaje uvedené v tomto materiálu neprošly předepsanou kontrolou a autorizací, jedná se o operativní data. má informativní charakter, nelze použít jako úřední dokument. Neprošlo jazykovou úpravou. Neprodejný výtisk

3 Synoptická situace a charakter proudění Na počátku měsíce přecházela přes střední Evropu k jihovýchodu zvlněná studená fronta spojená s brázdou nízkého tlaku vzduchu. Po relativně teplém konci dubna se na počátku května ochladilo a při oblačném počasí s místními přeháňkami vystupovaly odpolední teploty na hodnoty kolem 15 C. Dne 2. května, při přechodu fronty, pršelo na většině území se srážkovými úhrny 5 15 mm/24 hod, ojediněle např. Dlouhé stráně až 30 mm (Jeseníky). Na stanici Šerák a Ostružná se vyskytla sněhová pokrývka 2 3 cm. Postupně se do střední Evropy přesunula z Atlantiku tlaková výše, počasí se ustálilo, odpolední maxima dosahovala v nížinách až 21 C, ale ranní minimální teploty klesaly na mnoha místech pod 0 C (6. 5. Opava, 1,4 C). Tlaková výše postupovala přes střední Evropu dále k východu a ke konci první dekády se vytvořilo nad střední Evropou západní oceánské proudění. Přes naše území postupovaly k východu jednotlivé frontální systémy, doprovázené občasnými srážkami s úhrny většinou do 5 mm, výjimečně přes 10 mm ( Horní Lomná 13,6 mm). Odpolední teploty dosahovaly 15 až 21 C. Druhá dekáda začala chladným a proměnlivým počasím. Vyskytovaly se přeháňky nebo občasný déšť s úhrny většinou kolem 5 10 mm/24hod. 14. května se nad Balkánem prohlubovala tlaková níže, která později postupovala zvolna k severu až severovýchodu a zásadním způsobem ovlivnila počasí v polovině května. Od jihovýchodu zasáhly naše území vydatné a trvalé srážky s denními srážkovými úhrny až kolem 50 mm, zároveň foukal čerstvý až silný severní vítr, který na návětří Jeseníků a především Beskyd trvalé srážky zesílil a zde napršelo za den mm, nejvíce naměřily stanice Morávka-Uspolka 131 mm, Krásná-Visalaje 106 mm, v Jeseníkách Malá Morávka 106 mm/24hod. Teploty se v těchto deštivých dnech udržovaly jen kolem 11 C a dne 15. května na Lysé hoře zaznamenali 2 cm nového sněhu. Tlaková níže se postupně vyplnila a ustoupila nad Německo a do střední Evropy se rozšířila oblast vyššího tlaku vzduchu. Na počátku třetí dekády se v oblasti Biskajského zálivu prohloubila rozsáhlá tlaková níže a nad naše území začal proudit velmi teplý vzduch od jihu. Odpolední teploty postupně překročily 25 C a bylo naměřeno v Karviné až 30,1 C (na severní Moravě a ve Slezsku to byl první tropický den roku 2014). I noční teploty byly dost vysoké a ojediněle neklesly pod 20 C (Paseka, Mořkov), v takovém případě hovoříme o tropické noci. Brázda nízkého tlaku vzduchu nad Biskajským zálivem a západní Evropou zvolna postupovala k východu a kolem ovlivnila počasí ve střední Evropě. V teplém a vlhkém vzduchu, navíc podpořené zvlněným frontálním rozhraním a brázdou nízkého tlaku vzduchu, vznikaly nad naším územím četné a srážkově vydatné bouřky. Srážky byly plošně hodně proměnlivé, mimo hlavní bouřkové oblasti spadlo cca do 10 mm, ale v místech nejvíce zasažených bouřkami napršelo za hodinu i kolem 50 mm (Hošťálková, Maruška, Mořkov, Zlaté hory, Rajnochovice, Rejvíz), nejvíce napršelo na stanici Mikulovice (28. května 87 mm). Brázda nízkého tlaku vzduchu se postupně vyplnila a ke konci měsíce se k nám rozšířila od severu tlaková výše spolu s chladnějším a sušším vzduchem. Na Lysé hoře a Šeráku teplota opět poklesla až k 0 C a byly zde zaznamenány sněhové přeháňky

4 Charakter počasí Podle předběžných výsledků byla průměrná měsíční teplota vzduchu v Moravskoslezském kraji 12,1 C, což je o 0,2 C vyšší hodnota než dlouhodobý průměr. Měsíc byl v kraji hodnocen jako teplotně normální. V Ostravě-Porubě byla průměrná měsíční teplota vzduchu 13,8 C, což je tepleji oproti normálu o 0,1 C. Na Lysé hoře byla průměrná teplota vzduchu v květnu 6,9 C (o 0,1 C chladněji než normál). Nejvyšší průměrná měsíční teplota vzduchu, 14,4 C, byla naměřena na stanici Ostrava-Zábřeh, dále pak ve Slezské Ostravě (14,0 C) a v Bohumíně a Karviné (13,9 C). Průměrně nejchladněji bylo v květnu na Lysé hoře (6,9 C), následovala Karlova Studánka (9,6 C) a Červená (10,3 C). Nejvyšší hodnota průměrné denní teploty vzduchu byla v kraji naměřena v Ostravě-Zábřehu dne 23. května (24,4 C). Nejchladnější den byl 4. květen s nejnižším denním průměrem teploty vzduchu na Lysé hoře ( 1,0 C). Nejvyšší maximální teplota vzduchu v kraji byla změřena v Ostravě-Zábřehu dne 23. května (31,4 C). Nejnižší hodnota maximální teploty vzduchu byla zaznamenána dne 14. května na Lysé hoře (2,4 C). Nejnižší minimální teplota vzduchu ( 3,2 C) byla zaznamenána na Lysé hoře dne 4. května. Nejvyšší hodnota minimální teploty vzduchu byla naměřena dne 23. května v Mořkově (20,4 C). Nejnižší minimální přízemní teplota byla zaznamenána v Rýmařově dne 6. května, a to 5,5 C. V MS kraji spadlo průměrně 145,2 mm srážek, což je 154,5 % normálu (srážkově nadnormální měsíc). V Ostravě-Porubě jsme naměřili v květnu 124,0 mm srážek (151 % normálu). Na Lysé hoře to bylo 243,8 mm, což odpovídá 184 % normálu. Nejvyšší měsíční úhrn srážek byl v kraji zaznamenán na stanici Morávka-Uspolka (316,8 mm), následovaly stanice Malá Morávka (298,4 mm) a Nýdek (279,6 mm). Nejméně srážek spadlo v Dolní Lutyni-Neradu (80,5 mm), následoval Bohumín (83,4 mm) a Karviná (84,3 mm). Nejvyšší denní úhrn srážek, 131,0 mm, byl zaznamenán dne 15. května na stanici Morávka-Uspolka. V MS kraji jsme zaznamenali výskyt sněhové pokrývky pouze na Lysé hoře, maximální hodnota nového sněhu byla 3 cm. Nejvyšší denní úhrn nového sněhu byl zaznamenán dne 14. května (2 cm) a nejvyšší hodnota celkové sněhové pokrývky byla naměřena dne 15. května (2 cm). Slunce v kraji svítilo průměrně 172,8 hod. Bylo to o 38 hod. méně než normál, tj. 82 % normálu. Nejvíce svítilo Slunce v Ostravě-Porubě, 190,3 hod. a nejméně na Lysé hoře (153,1 hod.). Nejvyšší denní úhrn slunečního svitu jsme naměřili v Mošnově dne 23. května, kdy Slunce svítilo 14,5 hod. Olomoucký kraj s průměrnou měsíční teplotou vzduchu 12,3 C, byl o 0,2 C chladnější než normál. Kraj byl v květnu klasifikován jako teplotně normální měsíc. Olomouc měla průměrnou měsíční teplotu vzduchu 14,4 C (teplejší oproti normálu o 0,2 C). Průměrná teplota vzduchu na Šeráku byla v květnu 6,1 C, což je o 0,3 C chladněji než průměr. Nejvyšší průměrná měsíční teplota vzduchu v kraji byla naměřena v Olomouci (14,4 C), následovala Paseka a Medlov-Hlivice (14,0 C), Přerov (13,9 C). Průměrně nejchladněji bylo v květnu na Šeráku (6,1 C), druhá nejnižší průměrná teplota vzduchu byla naměřena na Paprsku (8,2 C) a třetí nejnižší průměrná teplota vzduchu byla zaznamenána v Klepáčově (10,2 C). Nejvyšší denní průměrná teplota vzduchu byla v kraji naměřena v Pasece (23,7 C) dne 23. května. Nejchladnějším dnem byl 3. květen s nejnižším denním průměrem na Šeráku ( 2,3 C)

5 Nejvyšší maximální teplota vzduchu byla v květnu změřena v Medlově-Hlivicích dne 23. května (28,5 C). Nejnižší hodnota maximální teploty vzduchu byla naměřena dne 4. května na Šeráku (2,0 C). Nejnižší minimální teplota, 3,6 C, byla zaznamenána dne 5. května na Šeráku. Nejvyšší hodnota minimální teploty vzduchu byla naměřena dne 23. května v Pasece (20,5 C). Nejnižší přízemní minimální teplota byla změřena v Bělotíně dne 6. května ( 6,5 C). Srážek spadlo v kraji průměrně 100,6 mm (126 % průměru, srážkově normální měsíc). V Olomouci spadlo 45,3 mm, což je 68 % normálu a na Šeráku 192,1 mm (193 % průměru). Nejvyšší měsíční úhrn srážek byl v kraji zaznamenán ve Zlatých Horách (347,0 mm), následovaly stanice Mikulovice (315,2 mm) a Ramzová (215,2 mm). Nejnižší měsíční srážkový úhrn mělo Dubicko (40,3 mm), následovaly stanice Olomouc (45,3 mm) a Protivanov (46,9 mm). Nejvyšší denní úhrn srážek, 85,0 mm, byl zaznamenán dne 16. května ve Zlatých Horách. V OL kraji jsme zaznamenali výskyt sněhové pokrývky pouze na Šeráku, maximální hodnota nového sněhu byla 4 cm. Nejvyšší denní úhrn nového sněhu byl zaznamenán dne 2. května (3 cm) a nejvyšší hodnota celkové sněhové pokrývky byla naměřena dne 3. května (3 cm). Slunce svítilo v kraji průměrně 179,3 hod. Bylo to o 31 hod. méně než normál, tj. 85 % normálu. V květnu Slunce svítilo nejvíce v Medlově-Hlivicích, a to 206,9 hod. Naopak nejméně svítilo Slunce na Šeráku, a to 148,6 hod. Nejvyšší denní úhrn slunečního svitu jsme naměřili v Olomouci dne 20. května, kdy Slunce svítilo 14,8 hod

6 Teploty vzduchu Charakteristika Moravskoslezský kraj Olomoucký kraj Průměrná měsíční teplota (ºC) +12,1 +12,3 Odchylka od dlouhodobého průměru (ºC) +0,2-0,2 Nejvyšší průměrná měsíční teplota (ºC) Ostrava-Zábřeh +14,4 Olomouc +14,4 Nejnižší průměrná měsíční teplota (ºC) Lysá hora +6,9 Šerák +6,1 Nejteplejší / Nejchladnější den měsíce 23. den / 4. den 23. den / 3. den Absolutní maximum teploty (ºC) 23. den Ostava-Zábřeh +31,4 23. den Medlov +28,5 Absolutní minimum teploty (ºC) 4. den Lysá hora -3,2 5. den Šerák -3,6 Nejnižší přízemní teplota (ºC) 6. den Rýmařov -5,5 6. den Bělotín -6,5 Tab. 1 - Vybrané teplotní charakteristiky minulého měsíce Obr. 1 - Průběh průměrných denních teplot vzduchu na vybraných stanicích Lysá hora (1322 m n.m.), Ostrava-Poruba (242 m n.m.), Šerák (1328 m n.m.), Olomouc-Holice (210 m n.m.) kraj Moravskoslezský kraj Olomoucký kraj teplota vzduchu stanice datum extrému hodnota ( C) stanice datum extrému hodnota ( C) Maximální teplota Nový Jičín ,6 Bernartice ,6 Minimální teplota Ovčárna ,1 Město Libavá ,3 Tab. 2 - Dosud zaznamenané extrémy na vybraných stanicích v měsíci - 5 -

7 Obr. 2 - Prostorové rozložení průměrné měsíční teploty na území Moravskoslezského kraje Obr. 3 - Prostorové rozložení průměrné měsíční teploty na území Olomouckého kraje - 6 -

8 Srážky Charakteristika Moravskoslezský kraj Olomoucký kraj Průměrný měsíční úhrn v regionu (mm) 145,2 100,6 v % dlouhodobé hodnoty Nejvyšší měsíční úhrn (mm) Morávka Uspolka 316,8 Zlaté Hory 347,0 Nejnižší měsíční úhrn (mm) Dolní Lutyně - Nerad 80,5 Dubicko 40,3 Nejvyšší denní úhrn (mm) 15. den Morávka Uspolka 131,0 Tab. 3 - Vybrané srážkové charakteristiky minulého měsíce 16. den Zlaté Hory 85,0 Obr. 4 - Průběh denních úhrnů srážek na vybraných stanicích Lysá hora (1322 m n.m.), Ostrava-Poruba (242 m n.m.), Šerák (1328 m n.m.), Olomouc-Holice (210 m n.m.) kraj Moravskoslezský kraj Olomoucký kraj úhrn srážek stanice datum extrému hodnota (mm) stanice datum extrému hodnota (mm) maximální denní úhrn srážek Krásná-Horní Mohelnice ,5 Ostružná- Ramzová ,4 Lysá hora ,2 Jeseník ,8 Tab. 4 - Dosud zaznamenané extrémy na vybraných stanicích v měsíci - 7 -

9 Obr. 5 - Prostorové rozložení měsíčních úhrnů srážek na území Moravskoslezského kraje Obr. 6 - Prostorové rozložení měsíčních úhrnů srážek na území Olomouckého kraje - 8 -

10 Ostrava-Poruba Květen 2014 datum den oblačn. srážky, bouřky jevy O TMA Tpr. TMI o Tpr. SSV SRA čt 2,7 22,7 15,4 5,1 5,1 12, pá 8,3 15,7 11,2 7,0 7,0 6,6 0, so 10,0 9,2 5,7 4,7 4,7 0,0 0, ne 6,3 14,1 7,4 2,3 2,3 7, po 6,7 12,8 7,6 4,1 4,1 3, út 4,3 20,1 13,4-0,7-0,7 11, st 9,0 19,5 14,2 11,8 11,8 0,6 0, čt 5,7 21,0 12,7 9,7 9,7 4, pá 6,0 21,4 15,8 6,1 6,1 5,4 0, so 3,7 20,1 14,4 11,2 11,2 9,1 0, ne 9,7 17,8 12,0 9,7 9,7 0,2 1, po 4,7 18,2 11,5 8,0 8,0 7, út 7,3 16,1 10,9 6,4 6,4 6,2 2, st 10,0 11,8 10,1 8,1 8,1 0,0 8, čt 10,0 13,3 10,0 6,8 6,8 0,0 37, pá 10,0 11,0 8,9 7,3 7,3 0,0 25, so 10,0 10,5 9,5 8,7 8,7 0,0 0, ne 9,0 15,2 12,1 6,6 6,6 0, po 2,7 23,7 17,5 7,6 7,6 12, út 1,7 26,5 18,3 7,2 7,2 14, st 2,0 27,2 19,0 8,9 8,9 13, čt 2,0 28,8 21,6 10,5 10,5 14, pá 0,7 29,5 22,5 12,1 12,1 13,1 0, so 5,7 27,5 19,5 14,2 14,2 8,9 20, ne 5,3 23,3 18,1 12,8 12,8 9,6 0, po 5,0 24,4 18,6 11,7 11,7 7,7 5, út 8,3 23,3 16,8 14,9 14,9 2,5 5, st 6,0 22,9 17,8 12,7 12,7 7,3 12, čt 10,0 16,1 9,9 8,6 8,6 0,0 2, pá 8,0 13,7 10,5 8,2 8,2 0,6 0, so 4,7 20,0 15,2 5,2 5,2 10,6 Tab. 5 Průběh počasí v měsíci na stanici Ostrava-Poruba - 9 -

11 Olomouc-Holice Květen 2014 datum den oblačn. srážky, bouřky jevy O TMA Tpr. TMI o Tpr. SSV SRA čt 2,0 22,8 7,2 16,1-5,0 12, pá 7,3 21,1 7,0 13,9-5,2 9, so 9,7 11,7 6,1 7,2-6,1 0,0 2, ne 3,3 15,8 3,1 9,6-9,5 10, po 6,7 13,3 1,8 9,4-11,5 5, út 6,0 19,2 1,7 13,9-11,8 11,0 0, st 10,0 18,6 10,8 13,1-2,4 1,4 4, čt 6,0 19,0 8,3 13,1-4,6 8,5 0, pá 6,0 22,1 7,4 15,4-6,0 5,3 0, so 4,3 20,3 10,8 14,9-2,9 11,9 0, ne 9,0 16,1 9,8 11,5-4,1 0,1 1, po 4,3 17,8 5,8 11,9-8,4 7,1 0, út 7,3 14,0 3,8 11,1-10,6 5, st 9,3 14,7 8,2 11,3-6,7 2,0 0, čt 10,0 14,1 9,6 11,3-5,1 0,0 13, pá 9,0 11,8 8,4 10,5-6,7 0,0 2, so 9,0 13,9 9,4 10,5-5,7 0,2 6, ne 9,3 14,2 8,9 12,0-6,4 0,2 0, po 3,7 21,6 11,1 15,9-4,4 9,6 0, út 1,7 24,4 8,7 18,0-5,9 14, st 2,3 25,7 10,3 20,0-4,1 13, čt 3,7 27,2 17,6 22,6 3,9 13, pá 1,0 28,0 15,8 22,6 2,0 13, so 8,3 25,0 16,0 19,7 1,7 7,1 7, ne 2,3 25,5 11,7 19,5-3,2 13, po 8,0 25,8 13,6 18,8-2,1 8,0 1, út 8,3 21,5 13,8 17,6-2,0 5,7 0, st 7,7 21,8 13,9 16,9-1,5 3,3 0, čt 9,7 16,3 9,6 11,3-5,9 0,0 1, pá 6,3 15,6 8,1 11,5-7,3 2,2 1, so 4,3 20,8 7,3 15,8-8,3 9,0 Tab. 6 Průběh počasí v měsíci na stanici Olomouc-Holice

12 Popis obrázků, symbolů a barevné škály meteorologických prvků zkratka jedn. popis grafika popis O 0 10 oblačnost 0 1,9 jasno 2 8 polojasno 8,1 10 zataženo TMA C maximální teplota vzduchu tropický den (+30,0 C a vyšší) letní den (+25,0 C a vyšší) ledový den (nižší než 0 C) arktický den (nižší nebo rovna -10 C) Tpr. C průměrná denní teplota vzduchu kladná průměrná denní teplota vzduchu záporná průměrná denní teplota vzduchu TMI C minimální teplota vzduchu mrazový den (menší než 0 C) tropická noc (20 C a více) o Tpr. C odchylka průměrné denní teploty kladná odchylka denní teploty vzduchu od normálu vzduchu od dlouhodobého prům. denní teplota vzduchu shodná s teplotním normálem záporná odchylka denní teploty vzduchu od normálu SRA mm denní úhrn srážek úhrn srážek 5 mm a více 0,0 neměřitelné množství srážek úhrn srážek 20 mm a více SNO cm výška nově napadlého sněhu 5 cm a více 0R sníh padal, ale roztál 0P sněhový poprašek SCE cm celková výška sněhové pokrývky 10 cm a více 0P sněhový poprašek 0N nesouvislá sněhová pokrývka SSV hod. denní suma slunečního svitu 80% a více SSV k astronomicky možného svitu 90% a více SSV k astronomicky možného svitu nadprůměrný denní úhrn slunečního svitu D duha značky oblačnosti značky srážek, bouřky a mlhy NL náledí jasno (0 1,0) sněžení a sněhová přeh. N námraza jasno-polojasno (1,1 3,9) déšť L ledovka polojasno (4,0 6,0) dešťová přeháňka KR krupky, kroupy polojasno (6,1 7,9) bouřka s deštěm a přeh. VD výborná dohlednost zataženo (8,0 9,6) kouřmo bouřka bez deště zataženo (9,7 10) mlha Tab. 7 Legenda k průběhu počasí

13 Hydrologická situace Povodí Odry V první polovině měsíce května převládaly na tocích v povodí Odry převážně setrvalé nebo zvolna klesající stavy vodních hladin. Významnější změnu přineslo srážkově vydatné období od 14. do 17. května, kdy bylo v severovýchodním proudění silnými srážkami nejprve zasaženo povodí Olše a postupně s pozvolným přesunem srážkové oblasti k západu rovněž povodí Odry, Opavy a přítoky Kladské Nisy. Srážky byly nejsilnější zejména v návětří severních pohraničních hor (návětří Beskyd a Jeseníků), denní úhrny se ve zmíněném období pohybovaly mezi 5 až 100 mm, přičemž nejvydatnější byly 15. a 16. května, kdy průměr na povodí Odry dosahoval cca 40 mm. I přes místy vysoké úhrny srážek nebyla odtoková reakce vzhledem k velmi nízké předchozí nasycenosti celého povodí výjimečná a kulminační průtoky dosahovaly převážně jen ½ až 2letých, ojediněle 5letých hodnot. Větší zaznamenala pouze střední Olše v Českém Těšíně, kde byl dosažen 10letý průtok, přičemž zde hladina zhruba na 9 hodin vystoupila mírně nad 3. SPA. Vlivem manipulací na VD a převodům vody došlo rovněž k překročení 3. SPA dne 16. května na Lučině ve stanici Horní Domaslavice, kde byl dle dostupných dat dosažen 50letý průtok. Kulminace v tomto období na vybraných profilech byly následující. Odra ve Svinově kulminovala při 142 m 3.s -1 (Q1-2, 317 cm, 1. SPA) dne 16. května v 15:30 hodin a v Bohumíně téhož dne v 15:10 hodin při 431 m 3.s -1 (Q1-2, 475 cm, 1. SPA). Opava v Opavě i v Děhylově jen mírně překročila 1. SPA. V Opavě řeka kulminovala dne 17. a 18. května při 65,2 m 3.s -1, v Děhylově pak dne 17. května v 19:10 hodin při 73,7 m 3.s -1 a 18. května ve 12:00 hodin při 73,1 m 3.s -1. Ostravice v Ostravě kulminovala dne 16. května v 11:00 hodin při 269 m 3.s -1 (Q1-2, 342 cm, 1. SPA). Vzhledem k technickým úpravám ve stanici Slezská Ostrava mohou být měřené hodnoty ovlivněny. Olše v Jablunkově kulminovala při 71,3 m 3.s -1 (Q2-5, 289 cm, 1. SPA) dne 15. května ve 22:20 hodin. V Českém Těšíně Olše následně kulminovala při 315 m 3.s -1 (Q10, 430 cm, 3. SPA) dne 16. května v 00:20 hodin a ve Věřňovicích téhož dne v 13:50 hodin při 342 m 3.s -1 (Q2-5, 509 cm, 2. SPA). Bělá v Mikulovicích kulminovala v tomto období při 49,3 m 3.s -1 (Q2, 206 cm, 1. SPA) dne 17. května v 00:20 hodin. Po tomto srážkově vydatném období hladiny vodních toků převážně klesaly. K opětovnému rozkolísání hladin došlo v posledním týdnu měsíce května, kdy byly hladiny v povodí Odry rozkolísané v závislosti na výskytu a intenzitě bouřek a na některých tocích byly opět překročeny SPA. V místech nejvíce zasažených bouřkami napršelo za hodinu i více než 50 mm a docházelo zde k velmi rychlým vzestupům hladin, převážně na menších tocích. Na Jičínce v Novém Jičíně byl dne 27. května odpoledne překročen 3. SPA. Jičínka kulminovala při 88,8 m 3.s -1 v 14:50 hodin (Q10, 320 cm, 3. SPA). Nejvyšší SPA byl v tomto období překročen také následující den 28. května na Černém potoku v profilu Velká Kraš (kulminace v 22:50 hodin při 30,8 m 3.s -1, 264 cm, Q5). Ve stejný den byl na Bělé v Mikulovicích překročen 2. SPA (Bělá kulminovala při 81,4 m 3.s -1 v 19:50 hodin, Q5). 2. SPA byl překročen také dvakrát na Porubce ve Vřesině (kulminace dne 26. května v 20:20 hodin při 11,1 m 3.s -1 a 29. května v 01:20 hodin při 14 m 3.s -1 ). Na konci měsíce května převažovala sestupná tendence hladin na všech tocích v povodí Odry

14 - 13 -

15 - 14 -

16 Obr. 7 - Hodinové průtoky ve vybraných profilech na tocích v povodí Odry

17 Povodí horní Moravy Na tocích v povodí horní Moravy byly v průběhu první poloviny měsíce května převážně mírně rozkolísané nebo setrvalé stavy vodních hladin. Od 15. až do 18. května se v povodí horní Moravy vyskytovaly místy vydatné trvalé srážky proměnlivé intenzity, které způsobily především na menších tocích prudké vzestupy hladin. Nejvíce pršelo zejména v severním návětří Jeseníků 15., 16. a částečně i 17. května, pak srážky pozvolna slábly. Denní úhrny v těchto povodích dosahovaly 5 až 40 mm, ojediněle 60 až 90 mm. Vzhledem k předcházejícímu suchému období a minimální nasycenosti povodí nebyla odtoková reakce nijak mimořádná. Při kulminacích postižené toky dosahovaly většinou nanejvýš ½ až 2letých průtoků. Dlouhodobé květnové průměry se na zasažených tocích pohybovaly výrazně nad hodnotou Q m (1 až 8x). Morava v Raškově kulminovala dne 17. května v 02:20 hodin těsně pod hranicí 1. SPA při 28,9 m 3.s -1. V posledním týdnu byly hladiny toků také ovlivněny srážkami, které však nebyly tak intenzivní jako v jiných částech zájmového území a nezpůsobily vzestupy hladin na SPA

18 Obr. 8 - Hodinové průtoky ve vybraných profilech na tocích v povodí horní Moravy

19 Povodí Bečvy Toky v povodí Bečvy měly v průběhu první poloviny měsíce května převážně mírně rozkolísané nebo setrvalé stavy vodních hladin. V souvislosti se srážkami v období od 14. do 17. května toky významně reagovaly prudkými výraznými vzestupy vodních hladin, především pak v povodí Rožnovské Bečvy. Při kulminacích postižené toky dosahovaly většinou ½ až 2letých průtoků, výjimkou byla Rožnovská Bečva, kde byl dosažen přibližně 5letý průtok. Rožnovská Bečva v Rožnově pod Radhoštěm kulminovala dne 16. května při 107 m 3.s -1 (Q5-10, 239 cm, 2. SPA) v 09:10 hodin. Ve Valašském Meziříčí pak téhož dne v 10:00 hodin při 145 m 3.s -1 (Q2-5, 286 cm, 2. SPA). Bečva v Dluhonicích kulminovala také 16. května v 15:10 hodin při 259 m 3.s -1 (Q1-2, 382 cm, 1. SPA). V následujících dnech již docházelo na tocích v povodí Bečvy k pozvolným poklesům vodních hladin. K mírnému rozkolísání hladin došlo vlivem bouřek a intenzivních srážek v posledním týdnu měsíce května, SPA již ale dosaženy nebyly. Obr. 9 Hodinové průtoky ve vybraných profilech na tocích v povodí Bečvy

20 Hodnota (m 3 /s) Stupně povodňové aktivity (m 3 /s) Počet výskytu Stanice Den Čas 1. SPA 2. SPA 3. SPA Odry 18 3:20 27,3 45,2 62,8 82,8 21 Svinov 16 15: Opava 17 13:50 65,2 64, Děhylov 17 19:10 73,7 73, Sviadnov 16 10: Ostrava* 16 11: Bohumín 16 15: Jablunkov - Olše 15 22:20 71, Český Těšín - Baliny 15 0: Věřňovice 16 13: Mikulovice 28 19:50 81, ,4 1 Raškov 17 2:20 28,9 29, ,5 4 Šumperk 16 12:30 32,5 35,5 61,3 84,2 3 Lupěné 28 6:50 12,2 31,4 55,9 91,8 8 Moravičany 18 6:40 35,9 67,8 98, Olomouc 18 14:30 54, Vsetín 16 5:50 53, Valašské Meziříčí 16 10: , Teplice nad Bečvou 16 11: Dluhonice 16 15: * ve stanici Ostrava probíhají technické úpravy, měřená data mohou být ovlivněna TOK Tab. 8 - Maximální hodnoty průtoků v minulém měsíci ve sledovaných profilech STANICE Průměrný měsíční průtok Q (m 3 /s) Dlouhodobý průměr QM (m 3 /s) Q v % dlouhodobého průměru % QM ODRA Odry 5,02 3, ODRA Svinov 21,4 14,3 149 ODRA Bohumín 68,9 49,7 138 OPAVA Krnov 6,89 6, OPAVA Opava 14,1 9, OPAVA Děhylov 19,1 18,5 103 OSTRAVICE Sviadnov 18,4 10,2 180 OSTRAVICE Ostrava* 26,4 14,3 184 OLŠE Jablunkov 4,24 1, OLŠE Český Těšín 20,9 7, OLŠE Věřňovice 31,6 14,2 222 DESNÁ Šumperk 5,14 6,61 77 MOR. SÁZAVA Lupěné 2,34 3,94 59 MORAVA Moravičany 13,3 22,6 58 TŘEBŮVKA Loštice 1,35 2,75 49 MORAVA Olomouc 20,9 31,9 65 VSET. BEČVA Vsetín 6,55 6, ROŽN. BEČVA Val. Meziříčí 9,94 3, BEČVA Dluhonice 25,5 16,6 153 * ve stanici Ostrava probíhají technické úpravy, měřená data mohou být ovlivněna Tab. 9 - Průměrné měsíční průtoky v minulém měsíci ve sledovaných profilech - srovnání s dlouhodobým průměrem

21 Prameny Průměrná měsíční vydatnost (l.s -1 ) Dlouhodobá průměrná měsíční vydatnost (l.s -1 ) % dlouhodobého průměru Bílá - Stojanův pramen 0,165 0, Morávka - Medvědí potok 0,155 0, Ostravice - Pod horečkou 0,203 0, Rýmařov (Janušov) - U kostela 0,793 1, Starý Jičín - Oční studánka 0,735 1, Suchá Rudná - Nad pilou 0,723 1, Veřovice - Pramen Jičínky 3,540 2, Vlčovice - U Holého vrchu 0,563 0, Železná pod Pradědem C 1 6,680 7, Horní údolí - Pod jeřábem 1,993 3, Kouty n. D. - Sedmá skládka 2,033 1, Mladeč - V-2 2,638 1, Nový Malín - Milostná studánka 0,295 0, Ondřejovice v Jeseníkách - Bublavý 2,998 3, Ostružná - U Přerovské chaty 1,043 1, Zlaté Hory v Jeseníkách - Karlov 1,578 1, Strážná - Pod samotou 0,268 0, Útěchov u Mor. Třeb. - V úvoze 0,605 0, Rajnochovice - V lese 3 * 0,807 * Zašová - Stračka 1,048 0, * pramen zahlcen - nelze změřit Tab Průměrné vydatnosti pramenů v minulém měsíci a příslušný dlouhodobý průměr Vydatnosti výše uvedených pramenů byly v měsíci květnu rozkolísané. Rozkolísanost byla způsobena intenzivními srážkami, které zasáhly jen části sledovaného regionu. Největší odezvu měly prameny ve Zlínském kraji, kde bylo dosaženo maxima na pramenu Stračka v Zašové (242 %), Minimální hodnoty dlouhodobého průměru byly dosaženy na pramenu Medvědí potok v Morávce (36 %). Z hlediska krajů v působnosti ČHMÚ, pobočky Ostrava, je situace následující: Moravskoslezský kraj ( %), Olomoucký kraj ( %), východní okraj Pardubického kraje (48 67 %), severní část Zlínského kraje (242 %). U pramene V lese 3 v Rajnochovicích nelze tento měsíc spočítat dlouhodobý průměr, pramen byl po intenzivních deštích zahlcen

22 Průměrný měsíční Dlouhodobý průměrný % dlouhodobého Vrty stav hladiny měsíční stav hladiny průměru (cm od odměrného bodu) (cm od odměr. bodu) Bernartice nad Odrou Hladké Životice Kozmice Mokré Lazce Opava (Kylešovice) Osoblaha Ostrava (Svinov) Písek u Jablunkova Staré Město u Karviné Věřňovice Vrbno pod Pradědem Bukovice u Jeseníka Holice u Olomouce Hrabová u Dubicka Lipník nad Bečvou Mikulovice u Jeseníka Ruda nad Moravou Štěpánov u Olomouce Šumperk Uničov Albrechtice u Lanškrouna Borušov (Prklišov) Vranová Lhota (Vranová) Lhotka nad Bečvou Vsetín Zašová Tab Průměrné stavy hladiny podzemní vody v minulém měsíci a příslušný dlouhodobý průměr Průměrné měsíční stavy hladin v uvedených vrtech se pohybují v celém regionu kolem hodnoty dlouhodobého měsíčního průměru pro měsíc květen. Moravskoslezský kraj ( %), Olomoucký kraj ( %), východní okraj Pardubického kraje ( %) a severní část Zlínského kraje ( %). Minimální hodnota byla dosažena ve Věřňovicích (75 %), maximální v Písku u Jablunkova (111 %)

23 Kvalita ovzduší Tab Průměrné denní* a maximální 8hodinové (ozon) koncentrace škodlivin v ovzduší v μg/m 3 název stanice Ostrava-Fifejdy Frýd.-Místek Havířov Karviná Opava Olomouc Prostějov Přerov Třinec-Kos. Třinec-Kan. škodlivina NO 2 PM 10 O 3 NO 2 PM 10 PM 10 NO 2 PM 10 O 3 NO 2 PM 10 O 3 NO 2 PM 10 PM 10 PM 10 O 3 PM 10 O 3 NO 2 PM 10 imisní limit V tabulce jsou zvýrazněny hodnoty vyšší než imisní limit, použity jsou imisní limity podle zákona 201/2012 Sb. o ochraně ovzduší. * začátek měření v 06:00 světového času UTC NO 2... oxid dusičitý Stanice Třinec-Kanada je ve vlastnictví MÚ Třinec PM suspendované částice frakce PM 10, t.j. částice, které projdou velikostně-selektivním vstupním filtrem vykazujícím pro aerodynamický průměr 10 µm odlučovací účinnost 50 % O 3... ozon (výsledky jsou uváděny pouze v období teplé poloviny roku, tj. v měsících duben - září) Uváděna je průměrná denní koncentrace pro PM 10 a NO 2 a maximální naměřená 8hodinová koncentrace pro O 3 (při minimálním sběru údajů 90 %, viz Příloha č. 1 k vyhlášce č. 330/2012 Sb.)

24 Průměrné denní koncentrace v ovzduší Obr. 10 Průměrné denní koncentrace na vybraných stanicích

25 Český hydrometeorologický ústav, pobočka Ostrava Povodňová situace května 2014 Významné srážkové úhrny zaznamenané v půli měsíce května 2014 způsobily i přes poměrně nízké nasycení povodí na severu Moravy a Slezska relativně významnou a také rychlou hydrologickou odezvu, především na tocích odvodňujících pohoří Beskyd a Jeseníků. Situaci na našem území předcházely události (extrémní srážky spolu s povodňovou situací) z přelomu první dekády měsíce května z Balkánského poloostrova. Koncem první poloviny května se nad Balkánským poloostrovem začala prohlubovat tlaková níže, jejíž střed se zvolna v následujících dnech přesouval k severu až severovýchodu. V týlu této tlakové níže zesiloval příliv chladnějšího a vlhčího vzduchu nad naše území od severovýchodu až severu. Její vliv nad naším územím začal slábnout během 16. a 17. května 2014 (Obr. 1 5)

26 Za 72 hod. (14. až 16. května 2014) byly v postižených oblastech zaznamenány srážkové úhrny přibližně mezi mm. Zpočátku epizody byly intenzivnější srážky zaznamenávané v Beskydech, ke konci epizody v Jeseníkách a východních a severních Čechách (Obr. 6). V první polovině měsíce května převládaly na tocích v povodí Odry převážně setrvalé nebo zvolna klesající stavy vodních hladin. Významnější změnu přineslo srážkově vydatné období od 14. do 17. května, kdy bylo v severovýchodním proudění silnými srážkami nejprve zasaženo povodí Olše a postupně s pozvolným přesunem srážkové oblasti k západu rovněž povodí Odry, Opavy a přítoky Kladské Nisy. I přes místy vysoké úhrny srážek nebyla odtoková reakce vzhledem k velmi nízké předchozí nasycenosti celého povodí výjimečná a kulminační průtoky dosahovaly převážně jen ½ až 2letých, ojediněle 5letých hodnot. Větší zaznamenala pouze střední Olše v Českém Těšíně, kde byl dosažen 10letý průtok, přičemž zde hladina zhruba na 9 hodin vystoupila mírně nad 3. SPA. Vlivem manipulací na VD a převodům vody došlo rovněž k překročení 3. SPA dne 16. května na Lučině ve stanici Horní Domaslavice, kde byl dle dostupných dat dosažen 50letý průtok. Od 17. respektive 18. května po výrazném zeslabení srážkové aktivity již hladiny všech rozvodněných toků klesaly. Dlouhodobé květnové průměry byly vesměs překročeny 1 až 8x. Na tocích v povodí horní Moravy byly v průběhu první poloviny měsíce května převážně mírně rozkolísané nebo setrvalé stavy vodních hladin. Vzhledem k předcházejícímu suchému období a minimální nasycenosti povodí nebyla odtoková reakce nijak mimořádná. Při kulminacích postižené toky dosahovaly většinou nanejvýš ½ až 2letých průtoků. Dlouhodobé květnové průměry se na zasažených tocích pohybovaly výrazně nad hodnotou Q m (1 až 8x)

27 Toky v povodí Bečvy měly v průběhu první poloviny měsíce května převážně mírně rozkolísané nebo setrvalé stavy vodních hladin. V souvislosti se srážkami v období od 14. do 17. května toky významně reagovaly prudkými výraznými vzestupy vodních hladin, především pak v povodí Rožnovské Bečvy. Vzhledem k předcházejícímu suchému období a minimální nasycenosti povodí nebyla odtoková reakce nijak mimořádná. Při kulminacích postižené toky dosahovaly většinou nanejvýš ½ až 2letých průtoků, výjimkou byla Rožnovská Bečva, kde byl dosažen přibližně 5letý průtok