Migranti a domácí násilí

Transkript

1 Migranti a domácí násilí Příspěvky z konference a workshopů konaných 29. a 30. listopadu 2011 v Praze. Centrum sociálních služeb Praha

2 Migranti a domácí násilí Centrum sociálních služeb Praha Autoři publikace: zástupci NNO, které pracují s migranty, a členové interdisciplinárního týmu v hl. m. Praze na ochranu před DN. Většina příspěvků zazněla na mezinárodní konferenci a workshopech na MHMP dne 29. a 30. listopadu Publikace vznikla v rámci projektu financovaného z OP LZZ a globálního grantu Mezinárodní spolupráce a státního rozpočtu. Na koncipování publikace se podílel realizační tým projektu ve složení manažerka PhDr. Marie Šusterová, odborní garanti Ladislava Poláková, DiS., Bc. Alena Nedvědová, Mgr. Zuzana Chomová, Mgr. Lenka Vaníčková, Mgr. Jaroslav Vydra Autorem fotografie na titulní straně:lukáš Bystřický Fotografie uvnitř publikace pořídil Mgr. Jaroslav Vydra Editoři publikace: PhDr. Marie Šusterová, Mgr. Jaroslav Vydra TISK Bario s.r.o Grafická úprava: Informica studio s.r.o.

3 Obsah Úvod - Řešením domácího násilí v rodinách migrantů je interdisciplinární spolupráce... 5 PhDr. Marie Šusterová, manažerka projektu, sociální pracovnice IC Praha Možnosti zachování povolení k pobytu cizincům rodinným příslušníkům občanů EU v souvislosti s implementací směrnice Evropského parlamentu a Rady č. 2004/38/ES Ing. Vlastimil Vintr, odd. azylové a migrační politiky MV ČR Domácí násilí a cizinci z pohledu policejního por. Mgr. Bc. Krystian Maršík, DiS., komisař PČR Služby kulturních mediátorů komunitního centra InBáze Berkat o.s. v kontextu problematiky domácího násilí Mgr. Eva Dohnalová, vedoucí sociálního oddělení InBáze Berkat o.s. Domácí násilí a Vietnamci žijící v České republice Mai Xuan Thanh, kulturní mediátorka pro vietnamsky mluvící migranty Problematika domácího násilí u mongolské komunity žijící v ČR Otgon-Erdene Erdenebat, kulturní mediátorka pro mongolsky mluvící migranty Domácí násilí u ruských migrantů Marina Pojmanová, kulturní mediátorka pro rusky mluvící migranty Domácí násilí v arabském světě Chima Youssef, projektový manažer vzdělávací a kulturní sekce Propojení ženských multikulturních skupin a psychoterapie i v oblasti domácího násilí o. s. InBáze Berkat Ing. Věra Roubalová Kotlánová, psycholožka Domácí násilí u cizinců - skrývaný problém? Zkušenosti Centra pro integraci cizinců ze sociálního poradenství migrantům Mgr. Barbora Machová, soc. pracovnice, Centrum pro integraci cizinců o.s.

4 Projekt Magdala, Arcidiecézní charita Praha Mgr. Jinřiška Krpálková, ADCH Praha, Projekt Magdala Organizace pro pomoc uprchlíkům a domácí násilí Mgr. Ludmila Bobysudová Organizace pro pomoc uprchlíkům Opening Doors Mgr. Judita Klepková, sociální pracovnice Sama v cizí zemi případ domácího násilí v rodině cizinců žijících v ČR Bc. Daniela Bendlová, soc. pracovnice, OSPOD ÚMČ Praha 20 Vznik a činnost sdružení META Petra Kozílková, koordinátorka projektů Práce s migranty z perspektivy psychologa Mgr. Jaroslav Vydra, psycholog Intervenčního centra Praha, CSSP Čtyři příběhy z Intervenčního centra Mgr. Zuzana Chomová, psycholožka, Intervenční centrum CSS Praha Interkulturní iniciativa v Berlíně pomáhá migrantkám při ochraně před domácím násilím Systém ochrany před domácím násilím ve Spolkové zemi Berlín PhDr. Marie Šusterová, Intervenční centrum CSS Praha Adresář možné pomoci

5 Úvod Řešením domácího násilí v rodinách migrantů je interdisciplinární spolupráce PhDr. Marie Šusterová, manažerka projektu, sociální pracovnice IC Praha V době, kdy se na nás ze všech stran hrnou informace, letáky, informační materiály a brožury o všem možném, je celkem troufalé pouštět se do vydání další publikace. Možná znáte ty chvíle, kdy vás přepadávají noční můry, aby další brožura nebyla jen souborem popsaných papírů určených do sběru Jsem ráda, že publikace Migranti a domácí násilí není toho druhu a přináší naopak mnoho aktuálních a zcela nových informací o tom, jak různé neziskové organizace pomáhají migrantům v procesu integrace a jak jim pomáhají překonávat v rodině i takové problémy jako domácí násilí. V brožuře dostali prostor zástupci důležitých organizací, které migrantům nabízejí bezplatné služby, poradenství, právní pomoc a doprovázení při jednání na úřadech, ale i užitečné kurzy češtiny či výuku jiných dovedností. Za všechny budu jmenovat InBázi Berkat, Centrum pro integraci cizinců, Organizaci pro pomoc uprchlíkům, občanské sdružení Meta Sdružení pro příležitosti mladých migrantů a projekt Magdala Arcidiecézní charity Praha. Řešení domácího násilí v rodině migrantů nebo v dvoukulturním manželství bývá vždy pro policii nebo pro přestupkové oddělení či oddělení péče o dítě nepřehlednou a komplikovanou záležitostí. Každá komunita má svá specifika, kulturu, zvyklosti. Kultura hraje vždy důležitou roli, ale není možné kulturou omlouvat násilí, dočtete se v této publikaci. Dobrou zprávou je, že občanské sdružení InBáze Berkat má již dnes vyškolené kulturní mediátory z vietnamské, mongolské, ruské či arabské komunity. Pro práci mediátorek jsou školeny většinou klientky těchto organizací, které samy prošly integračním procesem a potýkaly se s problémy v nové zemi. Teď chtějí pomáhat lidem ze své komunity. Součástí bohaté nabídky služeb InBáze Berkat je i terénní práce a poradna na cizinecké policii. Kulturní mediátor je současně i krizovým interventem v okamžiku, kdy je s obětí domácího násilí svízelná komunikace. Může být velkou posilou při jednání, zná kulturní kontext a může být zdejším úřadům velmi prospěšný. 5

6 Z příspěvků zjistíte další zajímavou informaci, že občanské sdružení Meta - sdružení pro příležitosti mladých migrantů realizuje projekt s pilotním vzdělávacím modulem pro sociální tlumočníky z řad migrantů. Spolupracuje na tomto projektu s Centrem pro integraci cizinců. Projekt je užitečný nejen pro migranty samotné nabídl jim pracovní příležitosti, ale i pro organizace, které potřebují v krátkém čase sehnat tlumočníka pro jednání s ohroženou osoboumigrantkou. Publikace přináší zprávu o zajímavém zahraničním projektu Opening Doors, který v roce 2011 začala realizovat Organizace pro pomoc uprchlíkům. Hlavním cílem projektu je informovat ženy-migrantky o všech formách násilí a jeho prevenci v kontextu života v České republice. Myšlenkou a ústřední ideou projektu je vyškolit ženy migrantky v tématu násilí na ženách, aby posléze byly samy schopny informace ženám ve své komunitě předávat. Informace účastnicím kurzů a workshopů předávají vyškolené lektorky-migrantky. Centrum pro integraci cizinců ve svém příspěvku přesně analyzuje obtížnou životní situaci v rodině migrantů, kde navíc probíhá domácí násilí. Jsou tu popsány specifické faktory, které mohou vést k domácímu násilí právě u migrantů, zároveň však ztěžují řešení situace v rodině. Zkušenost Centra pro integraci cizinců naznačuje, že řešení domácího násilí v rodině migrantů bývá zavřeno za několikerými dveřmi. Migranti mají malý přehled o službách a možnostech pomoci a často nevědí, že mohou využívat sociální služby. Bohužel limitujícím faktorem, aby migranti vyhledali pomoc, bývá jazyková bariéra. Právě proto je dobré, že publikace přináší informace o nové službě sociálních tlumočníků. Nabídka služeb pro cizince vede Intervenční centrum Praha k intenzivnější interdisciplinární spolupráci při ochraně před domácím násilím. Doufejme, že publikace, která přináší potřebné informace o nabídce organizací, které mají důvěru mezi migranty, podpoří solidní spolupráci mezi organizacemi. Každou publikaci zdobí kazuistiky, nechybějí tedy ani na našich stránkách. Je užitečné, že každý máme možnost konfrontovat svou vlastní zkušenost s řešením případů v jiných organizacích. Důkladné a podrobně popsané kazuistiky z Arcidiecézní charity Praha a Oddělení péče o dítě na ÚMČ pro Prahu 20 jsou výborným pomocníkem pro práci s ohroženou osobou. Projektové aktivity, konferenci a workshop na téma Migranti a domácí násilí, kde byla přednesena většina publikovaných příspěvků, jakož i přípravu a tisk stejnojmenné publikace financuje Centrum sociálních služeb Praha z projektu

7 Finance jsou z Evropského sociálního fondu operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost a globálního grantu Mezinárodní spolupráce. Inspirací pro hlubší prozkoumání tématu migrantů a domácího násilí v hl. m. Praze byla dlouholetá a bohatá zkušenost s mezikulturní problematikou u našeho německého partnera ve Spolkové zemi Berlín organizaci BIG - Berliner Initiative gegen Gewalt an Frauen e. V. Touto cestou děkujeme Patricii Schneider a Stefanu Beckmannovi za zajištění programu při čtyřech berlínských pracovních stážích, kterých se zúčastnilo přibližně 50 členů interdisciplinárního týmu z Prahy. Zajímavé podněty pro práci s migranty jsme čerpali ze setkání s pracovnicemi organizace Interkulturelle Initiative e. V. v Berlíně. V publikaci o této organizaci přinášíme krátkou informaci. Seznámili jsme se i s provozem berlínské BIG Hotline k domácímu násilí. Na této telefonické lince pomoci se střídá po dnech pět neziskových organizací, přitom noční a víkendový provoz zajišťuje koordinátor spolupráce organizace BIG. Berlínská BIG Hotline pro pomoc při domácím násilí dokáže v krátké době zprostředkovat pro ohroženou ženu-migrantku tlumočníka v jednom z 31 jazyků. Při realizaci projektu dostali možnost nahlédnout do systému pomoci osobám ohroženým domácím násilí v Německu a na Slovensku zástupci neziskových organizací, pražských úřadů městských částí, Policie ČR, Městské policie Praha i justice. Zkušenosti Spolkové země Berlín a organizace BIG ukazují, že proti domácímu násilí musí jednotně postupovat celá společnost v čele s politiky, státními úředníky, policií, justicí a neziskovými organizacemi. V ČR se od roku 2004 daří postupně zlepšovat legislativu na ochranu před DN a zkvalitňovat policejní a soudní praxi při řešení případů domácího násilí. Sympatickou zprávou tedy je i příspěvek zástupce státu Ministerstva vnitra ČR. Situaci migrantek, které byly vystaveny chování násilného partnera, bude zohledňovat i Ministerstvo vnitra ČR při posuzování možnosti zachování jejich stávajícího povolení k pobytu. Novelou zákona o pobytu cizinců (zákonem č. 427/2010 Sb.) bylo doplněno ustavení 174a. Ukončení partnerského svazku s násilnou osobou, občanem ČR nebo EU, nemusí mít nutně vliv na ukončení povolení k pobytu na území ČR a že stávající povolení k pobytu, vázané na ukončení manželství nebo partnerský svazek, může být správním orgánem zachováno. O tom, že se mění i přístup Policie ČR k problematice domácího násilí, svědčí příspěvek zástupce Skupiny kriminální policie a vyšetřování Policie Praha o využívání speciální výslechové místnosti na krajském ředitelství. Upravené 7

8 prostory umožňují větší ohleduplnost při výslechu ohrožené osoby. Policisté si uvědomují, že domácí násilí může ve dvoukulturním manželství nebo v rodině migrantů rychle eskalovat a přináší pro ženu a děti nebezpečné riziko. Mnozí policisté už prošli speciálním školením k problematice domácího násilí a chovají se při zásahu profesionálně. Domácí násilí se ve většině případů týká i nezletilých dětí dlouhodobě bývají svědky brutálních útoků v rodině a prožívají traumatizující pocity bezmoci a strachu. Při interdisciplinární spolupráci hledá Intervenční centrum při práci s ohroženou osobou oporu v příslušných odděleních péče o dítě a v organizacích zaměřených na pomoc dítěti. V publikaci se můžete seznámit s kazuistikou, kterou řešil OSPOD Úřadu městské části pro Prahu 20. Z popisovaného příběhu je patrné, že profesionální přístup sociálních pracovnic k řešení domácího násilí v rodině cizinců je důležitou ochranou pro nezletilé dítě. Angažovaný a erudovaný přístup k řešení domácího násilí zaujímá stále více pracovníků oddělení péče o dítě. Publikace Migranti a domácí násilí nabízí informace o situaci migrantů v cizí zemi. Jejich situaci charakterizují specifické sociální faktory, které významně přispívají k násilí mezi blízkými. Bývá to frustrace z migrace, protože jak uvádí sdružení Berkat - je to náročný životní projekt, kdy člověk ztrácí své zázemí v lidech, postavení, krajině, jazyce, jídle, humoru apod. Tato frustrace ze ztráty může vést k násilí. Jestliže budeme mít více informací o sobě navzájem, naučíme se mezi sebou lépe spolupracovat a možná přispějeme k tomu, aby k těmto excesům docházelo co nejméně. Důležitým cílem pro celý interdisciplinární tým je společně hledat vhodnou pomoc rodině, která žije často v izolaci a ve stresu z neznámého prostředí. Chtěla bych poděkovat realizačnímu týmu a pracovníkům Intervenčního centra CSSP za energii, kterou do projektu vkládají. Jsem přesvědčena, že se nám všem vrátí v podobě kvalitní interdisciplinární spolupráce. Děkuji Aleně Nedvědové, Ladislavě Polákové, Zuzaně Chomové, Lence Vaníčkové, Jaroslavu Vydrovi za pečlivou přípravu všech projektových aktivit a výbornou reprezentaci Intervenčního centra, které je součástí Centra sociálních služeb Praha. 8

9 9

10 Ing. Vlastimil Vintr, odd. azylové a migrační politiky MV 10

11 Možnosti zachování povolení k pobytu cizincům rodinným příslušníkům občanů EU v souvislosti s implementací směrnice Evropského parlamentu a Rady č. 2004/38/ES (zohlednění okolností, které svědčí o výskytu domácího násilí v ukončeném manželství nebo partnerském svazku, při rozhodování o ukončení přechodného pobytu) Ing. Vlastimil Vintr, odd. azylové a migrační politiky MV Problematika domácího násilí v rámci agendy Ministerstva vnitra České republiky Problematikou domácího násilí se Ministerstvo vnitra České republiky intenzivně a dlouhodobě zabývá. Aktuálně jsou vyvíjeny preventivní aktivity v souladu s vládou České republiky, v usnesení č. 262 ze dne , schváleným Národním akčním plánem prevence domácího násilí na léta 2011 až Koordinátorem tohoto akčního plánu je Ministerstvo vnitra České republiky spolu s Úřadem vlády České republiky. Preventivní aktivity Ministerstva vnitra České republiky, v rámci nichž je rozvíjena spolupráce s dalšími resorty, Policií České republiky, místními samosprávami a nestátním neziskovým sektorem, jsou pojímány interdisciplinárně a zaměřují se na práci s oběťmi i násilnými osobami. Gestorem preventivních aktivit vyvíjených na poli boje proti domácímu násilí Ministerstvem vnitra České republiky je především odbor prevence kriminality. Vzhledem k vnímání problematiky domácího násilí ministerstvem vnitra jako závažného celospolečenského problému, který se netýká pouze občanů ČR, ale i cizinců na území České republiky žijících, svou pozornost k tomuto problému obrací i odbor azylové a migrační politiky. S nabytím účinnosti zákona 427/2010 Sb. (jímž byl novelizován zákon 326/1999 Sb., ve znění pozdějších předpisů) přešla kompetence rozhodování ve věcech dlouhodobého pobytu cizinců z Ředitelství služby cizinecké policie Policie České republiky na odbor azylové a migrační politiky Ministerstva vnitra České republiky. Výše uvedenou novelou zákona 326/1999 Sb., ve znění pozdějších předpisů, byla rovněž transponována směrnice Evropského parlamentu a Rady č. 2004/38/ES. 11

12 V kontextu přechodu kompetencí ve věci povolování dlouhodobého pobytu cizincům na území České republiky na ministerstvo vnitra, resp. odbor azylové a migrační politiky, a transpozice výše uvedené směrnice, získala problematika domácího násilí a jeho důsledků na soužití obětí a násilných osob kvalitativně novou relevanci vzhledem k rozhodování ve věcech pobytu cizinců. Právní rámec posuzování možnosti zachování stávajícího povolení k pobytu pro oběti domácího násilí S ohledem na platné znění směrnice Evropského parlamentu a Rady č. 2004/38/ ES čl. 13 odst. 2. a jeho transpozici do 87f zákona 326/1999 Sb., ve znění pozdějších předpisů, vyplynula potřeba zohlednit takové skutečnosti, které svědčí o důvodném podezření, že rodinný příslušník občana ČR nebo EU se stal v průběhu ukončeného manželského nebo partnerského svazku obětí domácího násilí (v rámci rozhodování o ukončení přechodného pobytu rodinného příslušníka občana ČR nebo EU z důvodu zániku manželství nebo registrovaného partnerství na základě rozhodnutí soudu nebo z důvodu prohlášení manželství za neplatné). Směrnice Evropského parlamentu a Rady č. 2004/38/ES v čl. 13 odst. 2 písm. c) ukládá (v případě rozvodu nebo prohlášení manželství za neplatné nebo ukončení registrovaného partnerství podle čl. 2 odst. 2 písm. c) směrnice) zachování práva pobytu rodinných příslušníků občanů EU, kteří nejsou státními příslušníky žádného členského státu, pokud je to opodstatněno obzvlášť obtížnými okolnostmi, například u osob, které se během manželství nebo registrovaného partnerství staly obětí domácího násilí. Ustanovení 87f odst. 2. písm. c) zákona 326/1999 Sb., ve znění pozdějších předpisů, explicitně transponuje ustanovení čl. 13 odst. 2. písmena a), b) a d) směrnice. Ustanovení čl. 13 odst. 2. písm. c) směrnice je pak v rámci tohoto zákona upraveno volněji a v ustanovení 87f odst. 2. řešeno obecným odkazem na hodnocení přiměřenosti rozhodnutí o ukončení přechodného pobytu rodinného příslušníka občana ČR nebo EU z hlediska zásahu takového rozhodnutí do soukromého nebo rodinného života rodinného příslušníka. Přiměřenost takového rozhodnutí by tedy měla být posuzována v souladu s ustanovením 174a zákona 326/1999 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Uvedené ustanovení dává dostatečný prostor pro zohlednění okolností důvodně svědčících o skutečnosti, že se rodinný příslušník občana ČR nebo EU stal obětí domácího násilí. V této souvislosti je třeba připomenout, že čl. 13 odst. 2 písm. c) směrnice Evropského parlamentu a Rady č. 2004/38/ES dopadá na velmi úzkou skupinu 12

13 cizinců, kteří jsou rodinnými příslušníky občanů ČR nebo EU. Jde o rodinné příslušníky, jejichž manželství, resp. partnerství, bylo bezdětné, neboť v případě dětí je právo pobytu zachováno (v souladu s ustanovením 87f odst. 2 písm. c) bod 1, které je explicitní transpozicí ustanovení čl. 13 odst. 2 písm. b) směrnice). Dále jde o situace, ve kterých manželství trvalo méně než tři roky a rodinný příslušník pobýval v daném členském státě méně než jeden rok. V opačném případě je právo pobytu zachováno v souladu s ustanovením 87f odst. 2 písm. c) bod 2, které explicitně transponuje čl. 13 odst. 2 písm. a) směrnice. Při posuzování otázky zda daný právní předpis, v našem případě zákon č. 326/1999 Sb., ve znění pozdějších předpisů, plně transponuje ustanovení směrnice Evropského parlamentu a Rady č. 2004/38/ES, je nutné vzít v úvahu i základní principy tvorby právních předpisů v České republice. V této souvislosti je třeba zohlednit nálezy Ústavního soudu České republiky 1, z nichž vyplývá, že určitou míru neurčitosti právního předpisu je možné chápat jako logický důsledek povahy právní normy, coby obecného měřítka regulujícího chování právních subjektů. Jakkoliv je jednoznačnost práva vysoce žádoucí, může přinést ve svém důsledku přílišnou rigiditu, a právo proto musí být schopno nechávat prostor měnícím se podmínkám. Ústavní soud v této souvislosti rovněž připomenul ustálenou judikaturu Evropského soudu pro lidská práva, podle níž požadovaná míra přesnosti zákona závisí především na charakteru vztahů, které upravuje, ale též na počtu a povaze jeho adresátů. Novelou zákona o pobytu cizinců (zákonem č. 427/2010 Sb.) bylo doplněno výše uvedené ustanovení 174a. Ustanovení 174a jasně definuje, jaké aspekty jsou při posuzování dopadů do soukromého a rodinného života posuzovány a zkoumány. Ustanovení 174a sice neobsahuje výslovně, že při posuzování dopadů do soukromého a rodinného života je zohledňována situace obětí domácího násilí, na druhou stranu obsahuje dostatek indicií zaručujících, že v rámci správního uvážení správní orgán posoudí zevrubně situaci daného rodinného příslušníka. Výše uvedená možnost objektivního prokázání skutečnosti, že se dotčený rodinný příslušník stal obětí jednání vykazujícího znaky domácího násilí, dává věcně příslušnému správnímu orgánu prostor pro zohlednění takové skutečnosti jako rozhodné pro aplikaci ustanovení 174a. Ministerstvo vnitra České republiky, jako 1 Nález Ústavního soudu České republiky publikovaný pod č. 210/2003 Sb. konstatoval, že neurčitost některého ustanovení právního předpisu nutno považovat za rozpornou s požadavkem právní jistoty, a tudíž i právního státu (čl. 1 odst. 1 Ústavy České republiky), toliko tehdy, jestliže intenzita této neurčitosti vylučuje možnost stanovení jeho normativního obsahu pomocí obvyklých interpretačních postupů (srov. nález Ústavního soudu sp. zn. Pl. ÚS 9/95). 13

14 věcně příslušný správní orgán, v této souvislosti rozpracovalo doporučení postupu při posuzování takových případů rodinných příslušníků občanů ČR nebo EU, v rámci něhož je dále formalizován způsob spolupráce správního orgánu s věcně příslušnými orgány Policie České republiky, pomáhajícími nevládními subjekty a případně soudy za účelem zajišťování informací potřebných k rozhodování o umožnění pobytu skupině rodinných příslušníků občanů ČR nebo EU, kteří se stali oběťmi jednání vykazujícího znaky domácího násilí, a kteří spadají do skupiny definované v čl. 13 odst. 2 písm. c) ve výše uvedeném užším vymezení. Díky v minulosti realizované implementaci souboru opatření zaměřených na potírání domácího násilí na úrovni policejních orgánů a spolupráci policejních orgánů s pomáhajícími nevládními subjekty, které poskytují pomoc a ochranu obětem domácího násilí, se podařilo, kromě zefektivnění opatření proti násilným osobám, především zvýšení koordinace postupu při řešení případů domácího násilí a zajištění evidenčních systémů tak, aby dostupné informace mohly napomoci sledování a dalšímu účinnějšímu odhalování případů jednání vykazujícího znaky domácího násilí; a to jak po linii Policie České republiky, tak po linii pomáhajících nevládních subjektů. Uvedené výsledky implementovaných opatření zásadním způsobem přispívají k možnosti objektivního prokázání skutečnosti, že se dotčený rodinný příslušník stal obětí jednání vykazujícího znaky domácího násilí. Předpokládáme současně, že relevantní pomáhající nestátní neziskové subjekty, které poskytují poradenství a ochranu obětem jednání vykazujícího znaky domácího násilí, jsou po odborné stránce dostatečně erudované, aby mohly případ oběti domácího násilí posoudit a vypracovat, v případě potřeby, na vyzvání správního orgánu objektivní odborné stanovisko. Vzhledem k rozsahu jejich práce s oběťmi domácího násilí jsou rovněž s to, informovat oběti z řad cizinců o skutečnosti, že ukončení partnerského svazku s násilnou osobou, občanem ČR nebo EU, nemusí mít nutně vliv na ukončení povolení k pobytu na území České republiky, a že stávající povolení k pobytu, vázané na ukončené manželství nebo partnerský svazek, může být věcně příslušným správním orgánem zachováno. Česká republika, díky již vybudovaným, a výše popsaným kapacitám plynoucím z interdisciplinární spolupráce na poli potírání domácího násilí a péče o jeho oběti, nastavila v rámci přístupu k rodinným příslušníkům občanů ČR nebo EU (spadajících do kategorie čl. 13 odst. 2 písm. c) směrnice 2004/38/ES) možnosti zachování pobytu těmto cizinců nad rámec, který jí ukládá tato směrnice. Věcně příslušný správní orgán při svém rozhodování o zachování povolení k pobytu totiž není vázán na vyřešení předběžné otázky, zda se dotčený cizinec skutečně stal obětí domácího násilí, jak by tomu bylo při rigidní transpozici výše uvede- 14

15 ného ustanovení směrnice. Takovou skutečnost může konstatovat pouze příslušný soud v rámci svého pravomocného rozhodnutí ve věci trestného činu týrání osoby žijící ve společném obydlí (podle 199 zákona č. 40/2009 Sb., ve znění pozdějších předpisů), který v rámci své skutkové podstaty zahrnuje znaky jednání označovaného jako domácí násilí. Za stávajícího stavu věcně příslušnému správnímu orgánu postačuje, pro prvotní posouzení případu a přiměřenosti dopadu eventuelního odnětí pobytového oprávnění rodinnému příslušníkovi, získání podkladů od věcně příslušného orgánu Policie České republiky, svědčících o důvodném podezření, že se rodinný příslušník občana EU stal obětí jednání nesoucího znaky domácího násilí. Prostor ponechaný správnímu orgánu v legislativní normě upravující pobyt cizinců na území České republiky v podobě zákona č. 326/1999 Sb., ve znění pozdějších předpisů, pro správní úvahu tak, při zachování povinnosti správního orgánu zjišťovat stav věci, o němž nejsou důvodné pochybnosti, a to v rozsahu nezbytném pro to, aby úkon správního orgánu byl v souladu se zákonem a ostatními právními předpisy včetně mezinárodních smluv, při šetření oprávněných zájmů dotčených osob, veřejného zájmu a zohlednění individuálních okolností daného případu, umožňuje postupovat ve věcech povolení pobytu rodinným příslušníkům občanů EU spadajících do skupiny definované v čl. 13 odst. 2 písm. c) směrnice 2004/38/ES nad rámec minimálního standardu daného touto směrnicí, jakož i nad rámec eventuelní rigidní transpozice tohoto minimálního standardu do Zákona o pobytu cizinců. Součinnost Ministerstva vnitra České republiky s dalšími subjekty Z výše popsané charakteristiky transpozice unijních norem do české legislativy vyplývá potřeba koordinované součinnosti mezi Ministerstvem vnitra České republiky, jako věcně příslušného správního orgánu pro rozhodování ve věcech povolování pobytu cizincům na území České republiky, a dalšími subjekty v podobě Policie ČR, justičních orgánů a nestátních neziskových organizací. Za základní rámec takové součinnosti byl zvolen již vytvořený systém monitoringu výskytu případů jednání vykazujícího znaky domácího násilí v rámci policie České republiky 2 a systém péče o oběti domácího násilí založený na interdisci- 2 V návaznosti na závazný pokyn policejního prezidenta č. 166/2009 ze dne 23. prosince 2009, který upravuje způsob evidování rozhodnutí Policie ČR o vykázání násilné osoby podle ustanovení 44 zákona 273/2008 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 15

16 plinární bázi, opírající se o součinnost ústředních orgánů státní správy s místními samosprávami a nevládními neziskovými organizacemi. Vzhledem ke specifickým okolnostem jevů spojených s problematikou domácího násilí, kterého jsou jako oběti nebo násilné osoby účastni cizinci, Ministerstvo vnitra realizovalo v průběhu roku 2011 konzultace s nestátními neziskovými subjekty, které se s touto problematikou v rámci své činnosti setkávají. Výsledky těchto konzultací byly rovněž zohledněny při nastavování postupu správního orgánu souvisejícího s posuzováním možnosti zachování práva pobytu cizincům, kteří se prokazatelně stali obětí jednání vykazujícího znaky domácího násilí. Prokazování okolností svědčících o výskytu domácího násilí Domácí násilí nebo jednání, které nese znaky domácího násilí, je jevem, který má ve většině případů latentní povahu. Odehrává se velmi často v uzavřeném rodinném, v případě cizinců i komunitním, prostředí, přičemž okolí není vždy s to jeho přítomnost zaregistrovat. Jeho objektivní prokazování je proto komplikované. Velmi často závisí na uskutečnění agrese násilné osoby proti oběti na veřejnosti nebo za okolností, kdy okolí takové jednání zaregistruje a přivolá policii, nebo ochotě oběti vyhledat odbornou pomoc u policie nebo specializovaných nestátních neziskových organizací. Posouzení možnosti zachování práva pobytu cizinci (po zániku manželství nebo partnerského svazku z důvodu domácího násilí), věcně příslušným správním orgánem je však odvislé od možnosti prokázání takových rozhodných skutečností. Toto je možné prostřednictvím spolupráce správního orgánu s Policií České republiky, která v souladu se závazným pokynem policejního prezidenta (č. 166/2009 ze dne 23. prosince 2009) eviduje rozhodnutí policie vykázání násilné osoby podle 44 zákona č. 273/2008 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Další možnost představuje předložení dokladů prokazujících přítomnost domácího násilí v zaniklém manželství nebo partnerském svazku samotným cizincem obětí takového jednání. Tyto doklady mohou mít rozličnou povahu. Kromě již zmíněných rozhodnutí policejního orgánu o vykázání násilné osoby podle 44 zákona 273/2008 Sb. se může jednat o rozhodnutí soudu o vydání předběžného opatření podle 76b zákona 99/1963 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Relevantním podkladem však může být rovněž stanovisko orgánu činného v trestním řízení, které potvrzuje zahájení trestního stíhání podle 160 zákona 141/1961 Sb., ve znění pozdějších předpisů, pro důvodné podezření ze spáchání trestného činu týrání osoby žijící 16

17 ve společném obydlí podle ustanovení 199 zákona 40/2009 Sb., ve znění pozdějších předpisů, případně rozhodnutím soudu v uvedené trestní věci. V případě, že je výše uvedeným způsobem objektivně vykázán výskyt domácího násilí, je možné, aby si správní orgán pro další posouzení okolností, za kterých se toto odehrávalo, a závažnosti jeho důsledků na oběť-cizince (s ohledem na ustanovení 174a zákona 326/1999 S., ve znění pozdějších předpisů), vyžádal odborné stanovisko relevantního pomáhajícího nestátního neziskového subjektu. Zhodnocení implementace směrnice s ohledem na další možnosti pobytu obětí domácího násilí na území České republiky Stávající právní norma upravující pobyt cizinců na území České republiky v podobě zákona č. 326/1999 Sb., ve znění pozdějších předpisů, se s problematikou důsledků domácího násilí na rozpad společného soužití obětí (cizinců) a násilných osob (občanů ČR nebo EU), a především následných konsekvencí rozpadu takového společného soužití v oblasti rozhodování o ukončení pobytu obětí z řad rodinných příslušníků na území ČR, vyrovnala dostatečným způsobem, vzhledem k rozsahu a závažnosti problému. Ve srovnání s dikcí směrnice Evropského parlamentu a Rady č. 2004/38/ES jde stávající právní norma upravující pobyt cizinců na území České republiky nad rámec společných standardů, touto směrnicí vyžadovaných. Popsaný způsob aplikace stávající právní normy upravující pobyt cizinců na území České republiky dává možnost, v případě prokázání výše uvedeným způsobem, že se cizinec stal v manželském nebo partnerském svazku s občanem ČR nebo občanem EU obětí jednání vykazujícího znaky domácího násilí, zachovat dotčenému cizinci stávající povolení k pobytu na území České republiky, a to do uplynutí platnosti takového povolení k pobytu. V případě, že bude takový cizinec usilovat o setrvání na území České republiky i po uplynutí výše uvedeným způsobem zachovaného povolení k pobytu, musí splnit podmínky, které jsou pro získání příslušného povolení k dlouhodobému pobytu na území České republiky vyžadovány zákonem 326/1999 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Další povolení k dlouhodobému pobytu tedy bude záviset na míře integrace takového cizince v České republice a jeho schopnosti osamostatnění. Možnost zachování původního oprávnění k pobytu otevírá dostatečný časový prostor pro cílenou a systematickou práci nestátních neziskových organizací, zaměřenou na integraci a osamostatnění těchto cizinců. 17

18 por. Mgr. Bc. Krystian Maršík, DiS., komisař PČR, OŘ Policie Praha I 18

19 Domácí násilí a cizinci z pohledu policejního por. Mgr. Bc. Krystian Maršík, DiS., komisař PČR, OŘ Policie Praha I V rámci svého pracovního zaměření komisaře 6. OOK (6. obvodní oddělení kriminální policie a vyšetřování zaměřené na vyšetřování a odhalování trestné činnosti související s rodinou a mládeží) Obvodního ředitelství pro Prahu I, jsem se setkal s různými formami násilí na ženách, které má v podvědomí veřejnost jako domácí násilí. Naše oddělení zahrnuje území Prahy 1, 6, 7, kde se vyskytlo mnoho případů domácího násilí (DN), při kterém trpěly nejen ženy, ale i děti, přítomné při útoku. Domácí násilí tak negativně zasahuje celou rodinu i malé děti, které vyrůstají v prostředí opakovaných konfliktů mezi rodiči. Proto má 3. oddělení kriminální policie Krajského ředitelství Policie ČR v Praze k dispozici speciální výslechovou místnost zaměřenou na provádění úkonů trestního řízení. Ve většině případů jsou v těchto místnostech prováděny výslechy obětí násilných trestných činů, tj. i osob ohrožených domácím násilím. Jsou zde vyslýchány napadené manželky, družky a taktéž děti různého věku, které byly svědky násilného jednání pachatele. Právě tyto místnosti umožňují vyslýchajícím policistům provádět výslech bez přímé přítomnosti osob, při kterých by vyslýchaná osoba nevypovídala, nebo by vypovídala se strachem. Jedná se o dvě místnosti, které jsou těmto výslechům obětí násilných činů uzpůsobeny jak vhodným vybavením, tak skladbou barev. Výslech pak je veden tak, aby v první místnosti byl pouze policista a oběť DN, a v místnosti druhé, do které je přenášen zvukový záznam, byly ostatní zainteresované osoby, např. soudce, státní zástupce, obhájce obviněného, pracovník orgánu péče o dítě či další policisté. Osoba poškozená, v tomto případě osoba ohrožená domácím násilím, může v této místnosti nerušeně vypovídat. Ohrožená osoba tak není přímo vystavena dotěrným nebo nepříjemným otázkám obhájce, ale kontakt je omezen pouze na otázky písemné, které musejí mít nezavádějící formu. Otázky jsou předávány vyslýchajícímu policistovi, obhájce nemá možnost komunikovat přímo. Tímto opatřením je ohrožená osoba, většinou psychicky rozrušená a vyčerpaná, chráněna při výslechu na policii před eventuelními výpady obhájce. Výslech má mnohdy povahu svědecké výpovědi, záleží na tom, v jaké fázi trestního řízení je oběť vyslýchána. 19

20 V případě že se jedná o výslech ve fázi prověřování (před zahájením trestního stíhání podezřelé osoby), je k úkonu přibrán soudce a jedná se tedy ve většině případů o výslech neodkladný a neopakovatelný. Dítě se již nemusí s největší pravděpodobností účastnit soudního řízení. Toto je právě aplikované při výslechu dětí jakožto svědků DN. Ve fázi vyšetřovací (po zahájení trestního stíhání, kdy se z podezřelé osoby stává obviněný) se soudce k výslechu nepřibírá. Výslech je prováděn na protokol o výslechu svědka a také je tu snaha aby se dítě nemuselo účastnit soudního řízení. Výslech se poté doslovně přepíše a v rámci soudního řízení je relevantním důkazem o tom, co se poškozené osobě opravdu stalo a jak toto chování sama vnímala. Tyto informace uvádím proto, abych přiblížil práci Policie ČR a upozornil na změnu přístupu ku prospěchu osobám ohroženým DN. Cizinci a domácí násilí dva příklady Naše oddělení se zabývalo několika případy, kdy byl pachatelem cizinec, který ubližoval v různých formách blízké osobě. Uvedu dva. V prvním případě se jedná o muže nigerijského původu; pan Ahmed, 28 let, se seznámil v Itálii s Češkou, slečnou Ilonou, 26 let, která v té době v oné zemi pracovala. Zhruba po půl roce v Itálii se vzali, částečně i proto, že čekali dítě. Žena si byla dobře vědoma, že do svatby mezi oběma došlo k několika konfliktům a fyzickému napadení. Manžel ji napadl i měsíc po svatbě a v útocích pokračoval. Po několika měsících se paní Ilona vrátila nazpět do České republiky, protože ji manžel nepřestal fyzicky napadat ani po porodu. Ale případ se nevyvíjel jednoznačně. Ukázalo se, že v době, kdy nebyli spolu, si každý den volali a nakonec pan Ahmed přijel za paní Ilonou do Čech. Bydleli v Praze v podnájmu, Ahmed nepracoval. Žili pouze z dávek, které dostávala paní Ilona na dítě. Mezitím Ilona podruhé otěhotněla. Partnerské násilí na čas ustalo, pan Ahmed se v nové zemi pomalu rozkoukával, brzy však opět začal svou manželku fyzicky napadat. Ponižoval ji a neustále opakoval, že je k ničemu, že je nula. Vyhrožoval, že jí vezme dítě a odjede s ním do své vlasti. Pan Ahmed manželku záměrně mlátil do hýždí a stehen, aby nikdo neviděl modřiny. Sousedi slyšeli v nočních hodinách křik, ale nikdo z nich nezavolal Policii ČR. Při jednom incidentu paní Ilona dokonce vyběhla na chodbu, bušila na sousedy s žádostí, aby přivolali policii, protože ji manžel bije a přitom jí sebral telefon, aby si nemohla přivolat pomoc. Při výslechu svědků se tato skutečnost potvrdila. Svědci však uvedli, že pan Ahmed vyšel z bytu a lámanou češtinou sdělil sousedům, že manželka je vyši- 20