Mendelova univerzita v Brně Agronomická fakulta Ústav zoologie, rybářství, hydrobiologie a včelařství
|
|
- Štěpán Holub
- před 7 lety
- Počet zobrazení:
Transkript
1 Mendelova univerzita v Brně Agronomická fakulta Ústav zoologie, rybářství, hydrobiologie a včelařství Sledování druhového a početního zastoupení obojživelníků (Amphibia) a plazů (Reptilia) v oblasti Dolní Marklovice Diplomová práce Vedoucí práce: Dr. Ing. Pavla Šťastná Vypracoval: Bc. Lukáš Nytra Brno 2010
2 PROHLÁŠENÍ Prohlašuji, že jsem diplomovou práci na téma Sledování druhového a početního zastoupení obojživelníků (Amphibia) a plazů (Reptilia) v oblasti Dolní Marklovice vypracoval samostatně a použil jen pramenů, které cituji a uvádím v přiloženém seznamu literatury. Diplomová práce je školním dílem a může být použita ke komerčním účelům jen se souhlasem vedoucího diplomové práce a děkana AF MENDELU v Brně. dne. podpis diplomanta.
3 Poděkování Děkuji vedoucí Dr. Ing. P. Šťastné za metodické vedení, cenné rady a připomínky při vypracování diplomové práce. Dále děkuji Bc. P. Maškovi za pomoc při zpracování map. Také děkuji AOPK ČR zastoupené Mgr. Lenkou Jeřábkovou a Mgr. Janou Kristianovou za poskytnuté údaje a rady. Za informace děkuji M. Gajdáčkovi (Havířov), A. Walachovi (Karviná), L. Kaniovi (Petrovice u Karviné), M. Kolondrovi (Petrovice u Karviné), J. Šuhajovi (Bohumín). Za podporu děkuji rovněž rodičům.
4 ABSTRAKT Literární přehled uvádí taxonomický systém autochtonních obojživelníků a plazů, zařazení do kategorií ohrožení a popis jednotlivých druhů. Cílem diplomové práce bylo zjištění druhového a početního zastoupení obojživelníků a plazů na katastrálním území Dolních Marklovic. Monitoring lokality byl prováděn v letech V Dolních Marklovicích byl zjištěn výskyt 5 druhů plazů (včetně nepůvodní Trachemys scripta elegans). Z obojživelníků bylo zjištěno 13 druhů, 14 druh (Triturus alpestris) nebyl potvrzen. Výskyt dalších 2 zjištěných druhů obojživelníků (Bombina variegata, Pelophylax ridibundus) i 1 nezjištěného, ale pravděpodobně se vyskytujícího (Rana dalmatina) bude potřeba spolehlivě doložit. Tato práce shrnuje zjištěné údaje z terénu, vyhodnocuje je a porovnává s výskytem v okrese. Klíčová slova: obojživelníci, plazi, Dolní Marklovice ABSTRACT Review of literature summarizes the taxonomic system of native amphibians and reptiles, categorizing description of and threats for each species. The focus point of this thesis is to determine the type and establishment of amphibians and reptiles in the cadastral territory of Dolní Marklovice. Monitoring of the sites was conducted between In Dolní Marklovice 5 species of reptiles were detected (including nonnative Trachemys scripta elegans). As far as concerned, 13 different kinds of amphibians were found, presence of 14th species (Triturus alpestris) has not been confirmed. The presence of additional 2 species of amphibians (Bombina variegata, Pelophylax ridibundus) and 1 unidentified, but probably occurring (Rana dalmatina) will need to be reliably confirmed. This thesis summarizes the data from the field studies, analyses them and compares with an occurance of named amphibians and reptiles in the district. Key words: amphibian, reptile, Dolní Marklovice
5 OBSAH: 1. ÚVOD CÍL PRÁCE LITERÁRNÍ PŘEHLED Taxonomické zařazení obojživelníků a plazů České republiky Ochrana herpetofauny Popis druhů nalezených v Dolních Marklovicích čolek obecný (Lissotriton vulgaris Linnaeus, 1758) čolek horský (Mesotriton alpestris Laurenti, 1768) čolek velký (Triturus cristatus Laurenti, 1768) kuňka obecná (Bombina bombina Linnaeus, 1761) kuňka žlutobřichá (Bombina variegata Linnaeus, 1758) blatnice skvrnitá (Pelobates fuscus Laurenti, 1768) ropucha obecná (Bufo bufo Linnaeus, 1758) ropucha zelená (Pseudepidalea viridis Laurenti, 1768) rosnička zelená (Hyla arborea Linnaeus, 1758) skokan krátkonohý (Pelophylax lessonae Camerano, 1882) skokan skřehotavý (Pelophylax ridibundus Pallas 1771) skokan zelený (Pelophylax esculentus complex Linnaeus, 1758) skokan hnědý (Rana temporaria Linnaeus, 1758) skokan ostronosý (Rana arvalis Nilsson, 1842) želva bahenní (Emys orbicularis Linnaeus, 1758) ještěrka obecná (Lacerta agilis Linnaeus, 1758) ještěrka živorodá (Zootoca vivipara Jacquin, 1787) užovka obojková (Natrix natrix Linnaeus, 1758) MATERIÁL A METODY ZPRACOVÁNÍ Klimatické poměry Geomorfologie Geologie Hydrologie Pedologická charakteristika Biogeografie Potencionální přirozená vegetace a fytogeografie Ochrana přírody a krajiny Postupy a metody zjišťování druhového a početního zastoupení Síťová pole (čtverce) VÝSLEDKY A DISKUZE Vlastní nálezy v Dolních Marklovicích a výskyt druhů v okrese... Karviná mlok skvrnitý (Salamandra salamandra Linnaeus, 1758) čolek karpatský (Lissotriton montandoni Boulenger, 1880) čolek obecný (Lissotriton vulgaris Linnaeus, 1758) čolek horský (Mesotriton alpestris Laurenti, 1768) čolek velký (Triturus cristatus Laurenti, 1768) kuňka obecná (Bombina bombina Linaneus, 1761) kuňka žlutobřichá (Bombina variegata Linnaeus, 1758) kuňka sp. (Bombina sp.) blatnice skvrnitá (Pelobates fuscus Laurenti, 1768) ropucha obecná (Bufo bufo Linnaeus, 1758) ropucha zelená (Pseudepidalea viridis Laurenti, 1768)... 43
6 rosnička zelená (Hyla arborea Linnaeus, 1758) skokan krátkonohý (Pelophylax lessonae Camerano, 1882) skokan skřehotavý (Pelophylax ridibundus Pallas, 1771) skokan zelený komplex... (Pelophylax esculentus complex Linnaeus, 1758) skokan hnědý (Rana temporaria Linnaeus, 1758) skokan ostronosý (Rana arvalis Nilsson, 1842) skokan štíhlý (Rana dalmatina Fitzinger In Bonaparte, 1839) skokan zemní (Rana sp.) želva bahenní (Emys orbicularis Linnaeus, 1758) želva nádherná (Trachemys scripta elegans Wied, 1839) ještěrka obecná (Lacerta agilis Linnaeus, 1758) ještěrka živorodá (Zootoca vivipara Jacquin, 1787) ještěrka sp. (Lacerta agilis a Zootoca vivipara) slepýš křehký (Anguis fragilis Linnaeus, 1758) užovka hladká (Coronella austriaca Laurenti, 1768) užovka obojková (Natrix natrix Linnaeus, 1758) užovka podplamatá (Natrix tessellata Laurenti, 1768) zmije obecná (Vipera berus Linnaeus, 1758) ZÁVĚR SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY PŘÍLOHY... 59
7 1. ÚVOD Obojživelníky a plazy se zabývám již několik let v rámci spolupráce na projektech základní organizace Českého svazu ochránců přírody OLZA (ZO ČSOP OLZA), jejímž jsem členem. Tyto projekty byly realizovány v rámci celostátního programu Ochrana biodiverzity, kterým je naplňováno základní poslání svazu. Při výběru diplomové práce na podzim roku 2008 jsem zvolil téma, kterým jsem se již nějaký čas zabýval. Tato diplomová práce tak shrnuje poznatky za období V literárním přehledu uvádím taxonomické zařazení všech našich obojživelníků a plazů s taxonomickými jednotkami: soustava, doména, říše, kmen, podkmen, třída, podtřída, řád, čeleď, rod, druh a poddruh. V kapitole Ochrana herpetofauny jsou uvedeny stupně ohrožení dle Červeného seznamu i platné vyhlášky s přiřazením jednotlivých druhů k těmto kategoriím. V nejobsáhlejší částí literárního přehledu byly popsány druhy obojživelníků a plazů nalezené v Dolních Marklovicích. Popis druhů uvádí rozšíření v České republice, ekologické nároky (místa rozmnožování, zimování, potravní nároky aj.) a bioindikační vlastnosti (citlivost na výskyt ryb v nádržích, chemické a organické znečištění aj.). Čtvrtá kapitola se zabývá popisem a charakteristikou sledovaného katastrálního území (výměra, poloha, počet obyvatel). Přírodní podmínky jsou podrobněji rozvedeny v charakteristikách: klimatické poměry, geomorfologie, hydrologie, pedologie, biogeografie, potenciální přirozená vegetace, fytogeografie, ochrana přírody a krajiny. Následně byly uvedeny postupy a metody zjišťování přítomnosti zástupců herpetofauny na uvedených lokalitách s popisem metody mapování pomocí síťových polí. Výsledky a diskuze blíže uvádí sledované lokality a shrnují pozorování jednotlivých druhů. Nejdříve jsou uvedeny vlastní zjištění a následně také literární údaje nebo data AOPK ČR. Popsány jsou i druhy přímo nezjištěné ale vyskytující se v okrese nebo jejichž výskyt uvádí nebo nevylučuje literatura. Následují kapitoly Závěr a Seznam použité literatury. Práce je zakončena přílohami, které obsahují mapy, autorovy fotografie a tabulky s pozorováními vybraných druhů popisovaných ve výsledcích a diskuzi. 9
8 2. CÍL PRÁCE Cílem této diplomové práce bylo zjistit druhové a početní zastoupení obojživelníků a plazů vlastním monitoringem v katastrálním území Dolní Marklovice. Dále se studiem literatury seznámit s druhy žijícími v České republice jejich rozšířením, ekologickými nároky a bioindikačními vlastnostmi. V období rozmnožování (březen květen) provést vlastní výzkum obojživelníků a plazů na vymezené ploše. Registrovat jejich druhové i početní zastoupení ve vybrané lokalitě. Vlastní získané údaje porovnat s publikovanými i nepublikovanými prameny v rámci katastru i celého okresu. Výsledkem je vyhodnocení druhové diverzity obojživelníků a plazů, zhodnocení možných antropogenních vlivů na výskyt a populační hustotu. 10
9 3. LITERÁRNÍ PŘEHLED V České republice byl zjištěn autochtonní výskyt 20 druhů obojživelníků a 1 kleptonu, z čehož 10 druhů je zastoupeno v 11 poddruzích, ostatní taxony poddruhy nevytváří. Autochtonní plazi jsou reprezentováni 11 druhy v 13 poddruzích. 3.1 Taxonomické zařazení obojživelníků a plazů České republiky Zařazení obojživelníků a plazů v taxonomickém systému: soustava: Vitae živé organismy doména: Eukaryota Whittaker & Margulis, 1978 jaderní říše: Animalia Linnaeus, 1758 živočichové kmen: Chordata Bateson, 1885 strunatci podkmen: Vertebrata Cuvier, 1812 obratlovci třída: Amphibia Linnaeus, 1758 obojživelníci řád: Salamandroidea mloci čeleď: Salamandridae Goldfuss, 1820 mlokovití rod: Salamandra Laurenti, 1768 mlok druh: Salamandra salamandra Linnaeus, 1758 mlok skvrnitý poddruh: S. s. salamandra Linnaeus, 1758 m. s. východní rod: Lissotriton Bell, 1839 čolek druh: Lissotriton helveticus Razoumovsky, 1789 čolek hranatý poddruh: L. h. helveticus Razoumovsky, 1789 čolek hranatý druh: Lissotriton montandoni Boulenger, 1880 čolek karpatský druh: Lissotriton vulgaris Linnaeus, 1758 čolek obecný poddruh: L. v. vulgaris Linnaeus, 1758 č. o. středoevropský rod: Mesotriton Bolkay, 1927 čolek druh: Mesotriton alpestris Laurenti, 1768 čolek horský poddruh: M. a. alpestris Laurenti, 1768 č. h. středoevropský rod: Triturus Rafinesque, 1815 čolek druh: Triturus carnifex Laurenti, 1768 čolek dravý druh: Triturus cristatus Laurenti, 1768 čolek velký druh: Triturus dobrogicus Kiritzescu, 1903 čolek dunajský řád: Anura Fischer von Waldheim, 1813 žáby 11
10 čeleď: Bombinatoridae Gray, 1825 kuňkovití rod: Bombina Oken, 1816 kuňka druh: Bombina bombina Linnaeus, 1761 kuňka obecná druh: Bombina variegata Linnaeus, 1758 kuňka žlutobřichá poddruh: B. v. variegata Linnaeus, 1758 k. ž. středoevropská čeleď: Pelobatidae Bonaparte, 1850 blatnicovití rod: Pelobates Wagler, 1830 blatnice druh: Pelobates fuscus Laurenti, 1768 blatnice skvrnitá poddruh: P. f. fuscus Laurenti, 1768 b. s. evropská čeleď: Bufonidae Gray, 1825 ropuchovití rod: Bufo Laurenti, 1768 ropucha druh: Bufo bufo Linnaeus, 1758 ropucha obecná poddruh: B. b. bufo Linnaeus, 1758 r. o. severní rod: Epidalea Cope, 1864 ropucha druh: Epidalea calamita Laurenti, 1768 ropucha krátkonohá rod: Pseudepidalea Frost et al., 2006 ropucha druh: Pseudepidalea viridis Laurenti, 1768 ropucha zelená čeleď: Hylidae Rafinesque, 1815 rosničkovití rod: Hyla Laurenti, 1768 rosnička druh: Hyla arborea Linnaeus, 1758 rosnička zelená poddruh: H. a. arborea Linnaeus, 1758 r. z. středoevropská čeleď: Ranidae Rafinesque, 1814 skokanovití rod: Pelophylax Fitzinger, 1843 skokan druh: Pelophylax lessonae Camerano, 1882 skokan krátkonohý druh: Pelophylax ridibundus Pallas, 1771 skokan skřehotavý druh: Pelophylax esculentus complex Linnaeus, 1758 skokan zelený rod: Rana Linnaeus, 1758 skokan druh: Rana temporaria Linnaeus, 1758 skokan hnědý poddruh: R. t. temporaria Linnaeus, 1758 s. h. severní druh: Rana arvalis Nilsson, 1842 skokan ostronosý poddruh: R. a. arvalis Nilsson, 1842 s. o. severní poddruh: R. a. wolterstorffi Fejérváry, 1919 s. o. Wolterstorffův druh: Rana dalmatina Fitzinger In Bonaparte, 1839 skokan štíhlý 12
11 podtřída: Amniota Haeckel, 1866 blanatí řád: Chelonia želvy čeleď: Emydidae Rafinesque, 1815 emydovití rod: Emys Duméril, 1806 želva druh: Emys orbicularis Linnaeus, 1758 želva bahenní poddruh: E. o. orbicularis Linnaeus, 1758 ž. b. evropská řád: Squamata Oppel, 1811 šupinatí čeleď: Lacertidae Bonaparte, 1831 ještěrkovití rod: Lacerta Linnaeus, 1758 ještěrka druh: Lacerta agilis Linnaeus, 1758 ještěrka obecná poddruh: L. a. agilis Linnaeus, 1758 j. o. středoevropská druh: Lacerta viridis Laurenti, 1768 ještěrka zelená poddruh: L. v. viridis Laurenti, 1768 j. z. středoevropská rod: Podarcis Wagler, 1830 ještěrka druh: Podarcis muralis Laurenti, 1768 ještěrka zední poddruh: P. m. muralis Laurenti, 1768 j. z. středoevropská rod: Zootoca Wagler, 1830 ještěrka druh: Zootoca vivipara Jacquin, 1787 ještěrka živorodá poddruh: Z. v. vivipara Jacquin, 1787 j. ž. evropská čeleď: Anguidae Gray, 1825 slepýšovití rod: Anguis Linnaeus, 1758 slepýš druh: Anguis fragilis Linnaeus, 1758 slepýš křehký poddruh: A. f. colchicus Nordmann, 1840 s. k. východní poddruh: A. f. fragilis Linnaeus, 1758 s. k. severní čeleď: Colubridae Oppel, 1811 užovkovití rod: Coronella Laurenti, 1768 užovka druh: Coronella austriaca Laurenti, 1768 užovka hladká poddruh: C. a. austriaca Laurenti, 1768 u. h. severní rod: Zamenis Wagler, 1830 užovka druh: Zamenis longissimus Laurenti, 1768 užovka stromová poddruh: Z. l. longissimus Laurenti, 1768 u. s. západní rod: Natrix Laurenti, 1768 užovka druh: Natrix natrix Linnaeus, 1758 užovka obojková 13
12 poddruh: N. n. natrix Linnaeus, 1758 u. o. severní poddruh: N. n. persa Pallas, 1814 u. o. pruhovaná druh: Natrix tessellata Laurenti, 1768 užovka podplamatá poddruh: N. t. tessellata Laurenti, 1768 užovka podplamatá čeleď: Viperidae Oppel, 1811 zmijovití rod: Vipera Laurenti, 1768 zmije druh: Vipera berus Linnaeus, 1758 zmije obecná poddruh: V. b. berus Linnaeus, 1758 z. o. severní (ZICHA, ; MAZGAJSKA, 2005; ZWACH, 2009) 3.2 Ochrana herpetofauny Naše batrachofauna (obojživelníci) a herpetofauna (plazi) je dle platného Červeného seznamu přiřazena k těmto kategoriím: druh o němž máme nedostatek údajů DD (Data Deficient), málo dotčený LC (Least Concern), téměř ohrožený NT (Near Threatened), zranitelný VU (Vulnerable), ohrožený EN (Endangered), kriticky ohrožený CR (Criticaly Endangered). Některé druhy jsou zařazeny do dvou kategorií. V těchto případech má druh na našem území více oddělených populací, které jsou v jiném stupni ohrožení. Právní ochrana dle zákona č.114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny v platném znění a prováděcí vyhlášky č. 395/1992 Sb. používá jiné kategorie, a to: ohrožený O, silně ohrožený SO, kriticky ohrožený KO. Hlavním nedostatkem legislativy je nezahrnutí čolka dunajského (Triturus dobrogicus) a skokana hnědého (Rana temporaria) do žádné z kategorií druhové ochrany. Druhy 1 2 mlok skvrnitý (Salamandra salamandra) SO VU čolek velký (Triturus cristatus) SO EN čolek dunajský (Triturus dobrogicus) CR čolek dravý (Triturus carnifex) KO CR čolek obecný (Lissotriton vulgaris) SO NT čolek karpatský (Lissotriton montandoni) KO CR/EN čolek hranatý (Lissotriton helveticus) KO CR čolek horský (Mesotriton alpestris) SO NT kuňka obecná (Bombina bombina) SO EN 14
13 kuňka žlutobřichá (Bombina variegata) SO CR/VU blatnice skvrnitá (Pelobates fuscus) SO NT ropucha obecná (Bufo bufo) O NT ropucha krátkonohá (Epidalea calamita) KO EN ropucha zelená (Pseudepidalea viridis) SO NT rosnička zelená (Hyla arborea) SO NT skokan hnědý (Rana temporaria) NT skokan ostronosý (Rana arvalis) KO EN skokan štíhlý (Rana dalmatina) SO NT skokan krátkonohý (Pelophylax lessonae) SO VU skokan skřehotavý (Pelophylax ridibundus) KO NT skokan zelený (Pelophylax esculentus) SO NT želva bahenní (Emys orbicularis) KO DD ještěrka zelená (Lacerta viridis) KO CR/EN ještěrka obecná (Lacerta agilis) SO NT ještěrka živorodá (Zootoca vivipara) SO NT ještěrka zední (Podarcis muralis) KO CR slepýš křehký (Anguis fragilis) SO LC užovka obojková (Natrix natrix) O LC užovka podplamatá (Natrix tessellata) KO EN užovka hladká (Coronella austriaca) SO VU užovka stromová (Zamenis longissimus) KO CR/EN zmije obecná (Vipera berus) KO VU 1 kategorie dle vyhlášky č. 395/1992 Sb. 2 kategorie dle Červeného seznamu obojživelníků a plazů České republiky (VLAŠÍN, 2007; VYHLÁŠKA č. 395/1992 Sb.; ZAVADIL & MORAVEC, 2003; ZICHA, ) 15
14 3.3 Popis druhů nalezených v Dolních Marklovicích Následující text popisuje rozšíření, ekologické nároky a bioindikační charakteristiky druhů nalezených v Dolních Marklovicích. Všechny druhy naší herpetofauny jsou ohroženy fragmentací krajiny, likvidací biotopů (zavážení drobných vodních ploch), používáním pesticidů, průmyslových hnojiv a některé i tahem přes silnice na kterých hromadně hynou (MIKÁTOVÁ et al., 1991) čolek obecný (Lissotriton vulgaris Linnaeus, 1758) Rozšíření: Nejrozšířenější náš čolek, vyskytuje se od nížin až pahorkatin do hor, vystupuje do 1200 m n. m., ale nejčastější a nejhojnější je od 200 do 700 m n. m. Vyhýbá se souvislým lesním komplexům, preferuje otevřenější krajinu. Ekologické nároky: Je aktivní od března dubna do října listopadu. Přezimuje, někdy hromadně, na souši zahrabán v zemi, pod kameny, v tlejících pařezech, samice i ve vodě. Rozmnožuje se od března do června v eutrofních teplých rybnících i horských prameništích, přednostně ale v menších rybníčcích a trvalejších kalužích, zahradních jezírcích, pomalu tekoucích potůčcích a příkopech s dostatkem vegetace či jiných úkrytů. Vajíčka klade 2 4 týdny po oplození (květen červenec) v počtu na listech vodních rostlin. Larvy se líhnou po několika dnech, za dvě měsíce metamorfují (červenec září). Mladí čolci žijí ve stinných lesích a jiné vegetaci, ukrývají se mezi kameny, větvemi nebo v opadu. Smrčiny ani bory si neoblíbil, ale zcela se jim nevyhýbá. Čolek obecný loví za deště a večer drobné bezobratlé, členovce a kroužkovce i obratlovce (larvy čolků a pulce). Bioindikační vlastnosti: Negativně je ovlivňuje používání biocidů, výskyt ryb a velkochov kachen na rozmnožišti. Méně citlivý na biochemické znečištění vody (BUSZKO-BRIGGS & OKOŁÓW, 2002; DUNGEL & ŘEHÁK, 2005; MIKÁTOVÁ et. al., 1991; ZWACH, 1990; ZWACH, 2009) čolek horský (Mesotriton alpestris Laurenti, 1768) Rozšíření: Nejhojněji se vyskytuje v horách, podhůří a pahorkatinách ale často i v nížinách. Najdeme jej od 200 do 1400 m n. m., nejčastěji a nejhojněji od 350 m do 900 m n.m. Žije na celém území ČR mimo jih Moravy. 16
15 Ekologické nároky: Přezimují obvykle na souši od září října do března dubna pod kameny, kmeny, v ztrouchnivělých pařezech a děrách. V březnu červenci žije ve vodním prostředí, mimo toto období žije terestricky ve vlhkých lesích (i mladých smrčinách a borech). Rozmnožování kulminuje v dubnu červnu, hlavně ve stojatých vodách, v nižších polohách i v pomalu tekoucích potůčcích a příkopech s hustotou vegetací nebo jinými úkryty. Rozmnožišti jsou lomy, pískovny, malé rybníky či mělké okraje velkých rybníků a jejich soustav a luční tůně, kaluže na lesních cestách, hlubší tůně s litorálem. Ve vyšších polohách vyžaduje slunné plochy nebo mírně zastíněné, v nížinách zastíněné vodní plochy. Samice klade okolo vajíček na rostliny a jiné předměty. Larvy se vyvíjí 3 12 měsíců, metamorfují v srpnu říjnu. Živí se bezobratlými, larvy požírají plankton, larvy hmyzu a obojživelníků. Bioindikační vlastnosti: Snáší biochemické znečištění vody. Ohrožován aplikací biocidů v lesních komplexech a výskytem ryb ve vodních nádržích kde se rozmnožuje (BUSZKO-BRIGGS & OKOŁÓW, 2002; DUNGEL & ŘEHÁK, 2005; MIKÁTOVÁ et. al., 1991; ZWACH, 1990; ZWACH, 2009) čolek velký (Triturus cristatus Laurenti, 1768) Rozšíření: Vyskytuje se ostrůvkovitě ve vhodných biotopech po celém území ČR od nížin do 800 m n. m., obvykle do 650 m n. m. Nejhojnější je do 500 m n.m. Ekologické nároky: Zimuje v zemi, v pařezech, pod kameny i ve vodě. Aktivita začíná v březnu dubnu, kdy vyhledává mělčí i hlubší stojaté a velmi pomalu tekoucí vody, v létě žije i v jejich okolí. Dává přednost dobře osluněným nádržím s vodní vegetací. Začínají se rozmnožovat nejčastěji 3 týdny po začátku aktivity v dubnu květnu, vajíčka kladou do června v počtu , jednotlivě na vodní rostliny a jiné předměty. Larvy se líhnou po dnech, rychle rostou a metamorfují po 3 měsících od konce července do listopadu. Larvy loví zooplankton, larvy komárů a obojživelníků někdy i vlastního druhu, dospělci bezobratlé: larvy hmyzu, měkkýše, červy, brouky i mladé obratlovce (čolky). Potravu hledají večer a za deště. Bioindikační vlastnosti: Snáší organické znečištění vody, je ohrožován dravými rybami a velkochovem kachen používáním biocidů, průmyslových hnojiv a únikem ropných produktů. Larvy jsou velmi citlivé na ph vody (BUSZKO-BRIGGS & OKOŁÓW, 2002; DUNGEL & ŘEHÁK, 2005; MIKÁTOVÁ et. al., 1991; ZWACH, 1990; ZWACH, 2009). 17
16 3.3.4 kuňka obecná (Bombina bombina Linnaeus, 1761) Rozšíření: Nížinný druh, nejčastěji se vyskytuje do 250 m n. m., výjimečně m n.m. Hojněji a souvisleji se vyskytuje v jižních, středních a východních Čechách, v dolním Pomoraví, Podyjí a Poodří. Jinde je výskyt rozptýlený a ostrůvkovitý. Ekologické nároky: Zimuje na souši v děrách, štěrbinách, pod kmeny stromů v podmáčeném území. Aktivní je přes den a večer. Silně vázána na vodní prostředí, rybníky, mělké tůně, vlhké louky s tůňkami. Rozmnožuje se v dobře osluněných mělkých nádržích s čistou vodou a bohatou vodní vegetací. Páří se od dubna do srpna. Samice klade v několika chomáčích od 35 do 1100 vajíček, kterými omotává lodyhy vodních rostlin. Vývoj pulců trvá 2,5 měsíce. Živí se malými bezobratlými hlavně hmyzem a slimáky. V ohrožení se převrátí na záda, ukazuje tak výstražně zbarvené břicho kuňčí reflex. Bioindikační vlastnosti: Pulci jsou velmi odolní vůči organickému znečištění. Ohrožuje ji chemizace, na kterou je velmi citlivá, podobně přehnojování rybníků a užívání biocidů (BUSZKO-BRIGGS & OKOŁÓW, 2002; DUNGEL & ŘEHÁK, 2005; MIKÁTOVÁ et. al., 1991; ZWACH, 1990; ZWACH, 2009) kuňka žlutobřichá (Bombina variegata Linnaeus, 1758) Rozšíření: Vyskytuje se převážné v horách a podhůří, místy i v nížinách, obvykle od m (min. 200 a max m n. m.). V ČR je zastoupena ve dvou oblastech Čech a souvisleji na východní Moravě a ve Slezsku. Vázána na zalesněná území středních poloh. Ekologické nároky: Více terestrická než předchozí druh. Aktivita začíná koncem března a v dubnu. Rozmnožuje se od dubna do srpna v příkopech, loužích, mokřadech na horských svazích, malých rybnících, periodických tůních. Samice klade vajíčka ve volných chomáčích, čítajících do 300 vajíček a přichycuje je k rostlinám nebo je ponechává na dně. Pulci metamorfují obvykle po dvou měsících, z pozdních snůšek i přezimují. Mladé kuňky osídlují blízké mokřady, louže a malé vodní nádrže. Nalézáme je v hliništích a rybnících, kalužích a zaplavených výmolech lesních cest, upřednostňuje osluněné lokality. Zimuje na souši, v mokřadech, děrách, štěrbinách a pod kmeny stromů. V případě ohrožení používá kuňčí reflex. Živí se bezobratlými. 18
17 Bioindikační vlastnosti: Velmi citlivá na chemické znečištění vody. Pulci jsou neobyčejně odolní vůči organickému znečištění vody. Negativně je ovlivňuji užívání pesticidů (BUSZKO-BRIGGS & OKOŁÓW, 2002; DUNGEL & ŘEHÁK, 2005; MIKÁTOVÁ et. al., 1991; ZWACH, 2009) blatnice skvrnitá (Pelobates fuscus Laurenti, 1768) Rozšíření: Vyskytuje se mozaikovitě od nížin do m (max. 810 m n. m.) Souvisleji v rybničnatých a nivních oblastech nížin až pahorkatin s hlubšími lehkými (písčitými, písčitohlinitými) půdami či sypkými naplaveninami. Ekologické nároky: V březnu květnu se probouzí ze zimního spánku a migrují do vodních nádrží, hlavně do rybníků a tůněk bohatě zarostlých vegetací, také do melioračních příkopů. Rozmnožuje se od dubna do června v menších nádržích. Vajíčka klade v počtu , v silnějších provazcích dlouhých cm přichycených k vegetaci. Pulci rychle rostou, dosahují až 10 cm (max. 18 cm) délky, ale vývoj je pozvolný trvá 3 4 měsíce. Metamorfují od konce července do října, vzácně přezimují ve stádiu pulce. Loví v noci bezobratlé: pavouky, brouky, slimáky, mnohonožky, dešťovky. Po noční aktivitě se zahrabuje v zemi. Zimuje v zemních norách v hloubce 1 m. Aktivita končí v září. Vyhýbá se souvislým lesním komplexům a zastíněným rozmnožištím, denním i zimním úkrytům. Bioindikační vlastnosti: Velmi citlivá vůči chemickému znečištění vody. Pulci hromadně hynou při změnách v kvalitě vody, ohrožuje je používání biocidů, přehnojování rybníků (BUSZKO-BRIGGS & OKOŁÓW, 2002; DUNGEL & ŘEHÁK, 2005; MIKÁTOVÁ et. al., 1991; ZWACH, 1990; ZWACH, 2009) ropucha obecná (Bufo bufo Linnaeus, 1758) Rozšíření: Vyskytuje se po celém území od nížin do hor (1400 m n. m.). Ekologické nároky: Původně lesní druh, četnější v listnatých lesích. Žije v lesnaté i bezlesé krajině, na polích, loukách, v okolí vodních toků. Zimu ropuchy tráví v norách, puklinách v zemi a jiných úkrytech. K rozmnožování se vrací do nádrže ve které se vylíhly a vyvíjely. Mezi rozmnožiště patří: rybníky, tůňky, požární nádrže, vzácně i pomalu tekoucí toky. Migrují na větší vzdálenosti, proto je nezbytné tahové trasy ponechat bez bariér. Jsou aktivní od března dubna do září října. K páření dochází 19
18 krátce po konci hibernace. Samice klade 2,5 5 tisíc vajíček v provazcích dlouhých 5 10 m. Pulci se líhnou po několika dnech, za 2 3 měsíce metamorfují. Pulci se díky jedovým žlázám mohou vyvíjet v nádržích obývaných rybami. Mimo období rozmnožování žije na souši, v lese, na polích a zahradách, okolo sídel. Mladí jedinci jsou aktivní během celého dne, dospělci v noci, ve dne pouze za deště. Loví pouze pohybující se kořist, jako hmyz, slimáci, dešťovky a jiní bezobratlí, větší jedinci loví rovněž drobné obratlovce. Bioindikační vlastnosti: Snáší biochemické znečištění vody. Pulci snášejí i organicky velmi znečištěnou vodu. Likvidují je vody otrávené organofosfáty a těžkými kovy používanými v zemědělství (BUSZKO-BRIGGS & OKOŁÓW, 2002; DUNGEL & ŘEHÁK, 2005; MIKÁTOVÁ et. al., 1991; ZWACH, 1990; ZWACH, 2009) ropucha zelená (Pseudepidalea viridis Laurenti, 1768) Rozšíření: Typický druh stepí a lesostepí, u nás ji najdeme na polích, rumištích, zahradách, v intravilánech obcí a měst. Vyskytuje se od nížin do středních poloh (600 m n. m., výjimečně 750 m n. m.), nejčastěji do 450 m n. m. Rozšíření je téměř souvislé ve vhodných oblastech s průměrnou roční teplotou 6 7 C a více. Lesnatým a horským oblastem se vyhýbá. Ekologické nároky: Je to teplomilná ropucha, rozmnožuje se v malých, plytkých nádržích, kde larvy neohrožují ryby (její pulci nemají jedové žlázy), nejčastěji ve štěrkovnách nebo hliništích. Vyhledává otevřenou krajinu včetně polí, okolí rybníků, zahrad, parků. Najdeme ji i na holých skalách a půdách porostlých řídkou stepní vegetací. Mezi nejčastější zimoviště patří nory hlodavců, ve kterých zimuje od září října do března dubna. Období rozmnožování začíná koncem dubna nebo v květnu. Není přivázána k místu vylíhnutí jako ropucha obecná. Samice klade vajíčka ve dvou slizovatých provazcích dlouhých 3 4m, které obsahují 5 10 tisíc vajíček. V teplé vodě je vývoj velmi rychlý, obvykle trvá okolo dvou měsíců, pulci tak metamorfují od června do září. Vyhýbá se vlhkým místům, lesům a loukám: preferuje suchá osluněná místa s písčitým podložím. Je aktivní v noci, den tráví v zemi vyhrabaných norách hlubokých do 30 cm. Loví bezobratlé, převládá terestrický hmyz. Často žije poblíž sídel, vchází i do sklepů apod. 20
19 Bioindikační vlastnosti: Silně citlivá na chemické znečištění vody biocidy a také na kyselé deště. Pulci jsou velmi odolní vůči organickému znečištění, vyskytují se i ve značně znečištěných návesních rybnících či požárních nádržích (BUSZKO-BRIGGS & OKOŁÓW, 2002; DUNGEL & ŘEHÁK, 2005; MIKÁTOVÁ et. al., 1991; ZWACH, 1990; ZWACH, 2009) rosnička zelená (Hyla arborea Linnaeus, 1758) Rozšíření: Výskyt není souvislý, vázán především na nížiny a střední polohy, výjimečně vystupuje do 1000 m n. m. Preferuje stanoviště s průměrnou roční teplotou 8 C a více, tj. polohy do 550 m n. m. Ekologické nároky: K rozmnožování využívá vodní plochy: slunné malé střední nádrže s hustou litorální vegetací, periodické tůně, pískovny, slepá ramena řek. Mimo období zimování a rozmnožování žije na břehových a doprovodných porostech: stromech, keřích, rákosu v nivách řek. Rosnička se ze zimního spánku probouzí koncem března dubnu, období rozmnožování začíná koncem dubna do července. Samice kladou skřek v chomáčích s vajíčky. Larvální stádium trvá do tří měsíců, poté mladé rosničky v červnu srpnu opouští nádrže a pobývají na vegetaci v jeho okolí. Mají denní aktivitu, loví na zemi i v korunách hlavně hmyz a pavouky, který chytá náhlým vystřelením jazyka i v letu. K zimnímu spánku se ukládají v říjnu, zimu tráví na souši v zemních úkrytech. Bioindikační vlastnosti: Silně citlivá na chemické znečištění vody. Nahromaděním organických látek ze splachů z polí, intenzivního hnojení rybníků dochází k znemožnění vývoje pulců. Vyhovuje ji extenzivní hospodaření, absence používání pesticidů a intenzivního hnojení. Pulci potřebují k vývoji čistou vodu s nízkým obsahem živin, solí a organických látek (BUSZKO-BRIGGS & OKOŁÓW, 2002; DUNGEL & ŘEHÁK, 2005; MIKÁTOVÁ et. al., 1991; ZWACH, 1990; ZWACH, 2009) skokan krátkonohý (Pelophylax lessonae Camerano, 1882) Rozšíření: Vyskytuje se od nížin do středních poloh, nejvýše do 700 m n.m. Dává přednost chladnějším stanovištím v nížinách s otevřeným terénem. Najdeme jej v Poodří, dolním Pomoraví, na Třeboňsku, Českomoravské vrchovině i jinde. 21
20 Ekologické nároky: Z našich vodních skokanů je mimo období rozmnožování nejméně vázán na vodu. Obývá různé stojaté vody: větší rybníky, vodní nádrže uprostřed polí, mokřady, tůně, příkopy, bažinaté biotopy. Aktivita začíná v dubnu, končí na podzim. Období páření trvá od konce května do počátku července. Samice kladou vajíček v podobě malých chomáčů připevněných k vodním rostlinám. Metamorfované žabky se objevují od konce července do září, vzácně přezimují. Dospělci zimují zahrabáni v zemi, v lesních mokřadech, měkkém luhu apod. Živí se bezobratlými, vodním hmyzem, brouky a jinými členovci. Bioindikační vlastnosti: Silně citlivý na chemické znečištění vody a změny v prostředí (BUSZKO-BRIGGS & OKOŁÓW, 2002; DUNGEL & ŘEHÁK, 2005; ZWACH, 1990; ZWACH, 2009) skokan skřehotavý (Pelophylax ridibundus Pallas 1771) Rozšíření: Obývá rybniční oblasti nižších poloh v nivách dolních úseků klidně tekoucích řek. Zejména polohy do 300 m n. m. s průměrnou roční teplotou 8 C a více. Konkrétně žije v Polabí, Podkrušnohoří, dolním Podyjí, Pomoraví a Poodří. Ekologické nároky: Celoročně vázán na vodu, rozmnožuje se v mělkých zátokách řek, odstavených meandrech, rybnících, hlubších tůních. Poté žije v klidně tekoucích řekách, strouhách, kanálech a na březích. K zimování se ukládá na dno vodních nádrží. Ze zimního spánku započatého v říjnu se probouzí koncem března a v dubnu. Doba rozmnožování připadá na konec dubna až počátek června. Samice kladou do vajíček v několika velkých chomáčích, upevněných k vodním rostlinám. Mladí skokani se objevují obvykle koncem července září, vzácně přezimují. Celoročně žije na dosah vodního prostředí, ve kterém se ukrývá při vyrušení. Požírá malé ryby a plůdek, ptáky, drobné savce a ještěrky, malé žabky, bezobratlé zvláště brouky. Bioindikační vlastnosti: Snáší biochemické znečištění vody (BUSZKO-BRIGGS & OKOŁÓW, 2002; DUNGEL & ŘEHÁK, 2005; MIKÁTOVÁ et. al., 1991; ZWACH, 1990; ZWACH, 2009). 22
21 skokan zelený (Pelophylax esculentus complex Linnaeus, 1758) Rozšíření: Vyskytuje se převážně v nížinách a pahorkatinách, nejvýše vystupuje do m n. m. Téměř plošný výskyt je udáván z oblastí s průměrnou roční teplotou 7 C a více. Ekologické nároky: Zimuje na dně vod i v zemních úkrytech. Žije v malých mělkých tůních, pomalu tekoucích vodách, rybnících, jiných vodních nádržích a jejich okolí. Aktivovat začíná v březnu dubnu. Období rozmnožování trvá od května do června července. Samice klade vajíček v chomáčích. Larvy metamorfují po 2 3 měsících. Aktivitu má denní, soumračnou i noční. Potravou jsou bezobratlí (členovci, měkkýši) i drobní obratlovci. Bioindikační vlastnosti: Negativně je ovlivňují splachy z polí, změny v prostředí. Snáší biochemické znečištění vody (BUSZKO-BRIGGS & OKOŁÓW, 2002; DUNGEL & ŘEHÁK, 2005; MIKÁTOVÁ et. al., 1991; ZWACH, 1990; ZWACH, 2009) skokan hnědý (Rana temporaria Linnaeus, 1758) Rozšíření: Obývá téměř celé území ČR, vyhýbá se pouze rozsáhlým agrokulturám a extrémně teplým a suchým oblastem na jižní Moravě. Vystupuje do 1400 m n. m. V Polsku byly nalezeny snůšky ve výšce 1600 m (např.: Czarny Staw Gąsienicowy). Ekologické nároky: Zimuje na souši i ve vodě (malé potoky) (ZWACH, 1990). K páření dochází v mělkých slunnných nádržích (rybníky, požární nádrže, zátopy, dočasné louže, příkopy), hlubších stinných tůních i zvolna tekoucích potocích. Po opuštění vodního prostředí žijí ve světlých listnatých i jehličnatých lesích, na vlhčích i sušších loukách, mokřadech a řašeliništích, v parcích, sadech, zahradách a polích. Období hibernace začíná podle nadmořské výšky v září listopadu a končí na přelomu února a března, výše až koncem dubna. Po probuzení na jaře migruje na místa hromadného rozmnožování, které začíná při teplotě vody 8 C. Samice nakladou na dně chomáče s vajíčky, které po několika dnech stoupají k vodní hladině. Larvální vývoj trvá 2 4 měsíce k metamorfóze dochází v červnu říjnu někdy pulci přezimují. Aktivní je převážně v noci a za deště. Potravou jsou slimáci, hmyz, hlavně brouci. Zimoviště může být na dně vod i na souši v hromadách kamení, jeskyních. Bioindikační vlastnosti: Citlivý na používání pesticidů v jeho biotopech a okolí, na změny ph rozmnožovacích nádrží. Snáší biochemické znečištění vody (BUSZKO- 23
22 BRIGGS & OKOŁÓW, 2002; DUNGEL & ŘEHÁK, 2005; MIKÁTOVÁ et. al., 1991; ZWACH, 2009) skokan ostronosý (Rana arvalis Nilsson, 1842) Rozšíření: Vyskytuje se v nížinách a středních polohách do 600 m n. m. Zastihneme jej nejčastěji v Třeboňské pánvi a na jižní Moravě. Dává přednost lokalitám s průměrnou roční teplotou nad 6 C. Charakteristický je výskyt v zaplavovaných lužních lesích a jiných mokřadech. Ekologické nároky: K rozmnožování využívá menší rybníky, tůňky, jarní rozlevy v klidných místech porostlých litorální vegetací. Skokan ostronosý žije především na loukách, močálech a rašeliništích, vyhýbá se uzavřeným lesním komplexům, polím a zahradám. V době veder se často hromadí na březích melioračních příkopů. K zimování potřebuje zemní úkryty. Hibernace trvá od října do března dubna. Po probouzení migrují na místo páření, které je hromadné, samci voláním na hladině lákají samice. Samice kladou snůšky převážně v noci v podobě chomáče s vajíčky a setrvávají ve vodě pouze do nakladení vajíček, samci i několik týdnů. Pulci metamorfují v červnu červenci. Aktivní je v noci za deště a po něm, loví slimáky, členovce (hmyz, pavouky a ploštice). K zimnímu spánku se ukládá v listopadu, zimuje na souši v různých prohlubních v zemi, puklinách a mělkých norách, v lese pod kořeny stromů, hromadami dřeva nebo v opadu. Bioindikační vlastnosti: Lokality jeho výskytu musí být dostatečně během celého roku zásobeny vodou. Citlivý na používání chemických prostředků v biotopech i jejich okolí, vyžaduje neznečištěnou vodu i půdu. Silně citlivý na chemické znečištění vody (BUSZKO-BRIGGS & OKOŁÓW, 2002; DUNGEL & ŘEHÁK, 2005; ZWACH, 1990; ZWACH, 2009) želva bahenní (Emys orbicularis Linnaeus, 1758) Rozšíření: Česká republika leží uvnitř kdysi souvislého druhového areálu. Výskyt byl zaznamenán v 8,7 % kvadrátů. Mezi lokality s pravděpodobně původním výskytem se řadí nivy: Odry, Opavy, Osoblahy, Vidnavky na severní Moravě a ve Slezsku. Moravské úvaly a Dyjsko-svratecko spolu s nivou Bečvy mohly být oblastmi 24
23 s původním výskytem na střední a jižní Moravě. Podobně v severozápadních Čechách nivy Labe, Ploučnice a Kamenice. Ekologické nároky: Obývá vodní a mokřadní stanoviště se stojatou nebo pomalu tekoucí vodou, bohatou vodní vegetací a bahnitým nebo písčitým dnem. Patří mezi ně slepá a mrtvá ramena řek, mělké tůně, rybníky a jiné umělé vodní plochy, rozsáhlejší mokřadní komplexy, rašeliniště. Ke slunění využívá plovoucí kmeny, břehy bez vegetace aj. Jako líhniště využívá místa s lehkou hlinitopísčitou až písčitou půdou na slunných a výhřevných lokalitách s řidší vegetací, někdy se jedná o lesní pěšiny a zemědělskou půdu. Toto hustý lužní les nesplňuje. Po zimní letargii začíná aktivovat v březnu nebo dubnu, do konce května dochází k páření. Snůšky klade na přelomu května a června. V příznivých klimatických podmínkách dochází k líhnutí koncem srpna a v září, chladnější léto posune dobu líhnutí až do jara následujícího roku. Samice bývají věrná líhništím, při kladení vybírají osluněná místa s písčitou půdou, ve kterých vyhrabávají jamku do které nakladou snůšku. Je aktivní celý den ale nejvíce k večeru a v noci, kdy vyhledává potravu. Loví pod vodou, kořist tvoří bezobratlí (měkkýši) i drobní obratlovci (obojživelníci a jejich larvy), mršiny. Přijímá i potravu rostlinného původu. Zimuje na dně vodních nádrží, zřídka na souši v substrátu. Hibernuje od konce září října. Díky análním vakům je schopna dlouho vydržet pod vodou, ve které dobře plave a potápí se. Bioindikační vlastnosti: Obdobně jako jiní živočichové ji negativně ovlivňuje chemizace zemědělství. Dnes u nás postrádá vhodné biotopy, které byly přeměněny, odvodněny, zavezeny nebo jinak poškozeny. Vyhovující lokality se zachovaly pouze ve fragmentech neumožňujících dlouhodobou existenci životaschopné populace. Silně citlivá na chemické znečištění vody (BUSZKO-BRIGGS & OKOŁÓW, 2002; MIKÁTOVÁ et. al., 2001; O'SHEA & HALLIDAY, 2005; ZWACH, 2009) ještěrka obecná (Lacerta agilis Linnaeus, 1758) Rozšíření: Česká republika je součástí souvislého druhového areálu. Vyskytuje se plošně, zjištěna byla v 86 % kvadrátů. Běžná je v nížinách i polohách do 600 m n. m., vzácněji je nalézána do 800 m n. m. Nejvýše byla zjištěna na Šumavě v 900 m n. m. Nevyskytuje se v intenzivně obhospodařované zemědělské krajině a velkých lesních komplexech mimo lesní cesty a světliny (mýtiny, průseky). 25
24 Ekologické nároky: Vyhledává sušší a mírně vlhká osluněná místa, stepního charakteru (hráze, náspy, rumiště, haldy suti, příkopy). Biotopy kde si nemůže vyhrabat zimní úkryt neobývá (kamenitá a skalnatá místa). Líhniště má mít jemnou, sypkou, mírně vlhkou půdu. Najdeme ji na okrajích lesů a mýtinách, mezích porostlých keři, březích řek a rybníků. Méně na mokřadech v sousedství sušších biotopů. Dnešní populace často žijí na železničních náspech, okrajích komunikací, v lomech, pískovnách, zahradách, ruderalizovaných místech průmyslových areálů i sídel, loukách, okrajích polí. Nerozhoduje zde svažitost terénu. Přezimování končí obvykle v polovině března. Mláďata se probouzejí jako první následována samci a jako poslední aktivují samice. Mimo největší vedra, kdy má dvou vrcholovou aktivitu (ráno a večer), vrcholí její aktivita v poledne. Sluní se značnou část dne a to na kamenech, zídkách, okrajích komunikací. Páří se v květnu, kdy samci bojují o samice. Ke kladení dochází během června do mělkých vyhrabaných norek nebo dolíků. Inkubace trvá dva měsíce a k líhnutí dochází na přelomu července a srpna. K zimování si vybírají zemní úkryty i komposty, letargie nastává na přelomu září a října někdy až počátkem listopadu. Kořist tvoří hmyz a jiní bezobratlí (zvláště rovnokřídlí) někdy i mláďata vlastního druhu. Bioindikační vlastnosti: Výskyt tohoto druhu na okrajích polí je podmíněn množstvím používaných pesticidů, při jejich nárůstu ještěrka mizí. Podobně nadměrné disturbance a fragmentace lokalit končí dříve či později zánikem populací. Snižování počtu ještěrek má na svědomí i vypalování stařiny, volný chov slepic i koček. Sukcese je přirozeným činitelem omezujícím výskyt. Extenzifikace využití naopak může být prospěšná. Snáší biochemické znečištění vody (BUSZKO-BRIGGS & OKOŁÓW, 2002; MIKÁTOVÁ et. al., 2001; ZWACH, 2009) ještěrka živorodá (Zootoca vivipara Jacquin, 1787) Rozšíření: Česká republika leží uvnitř jejího souvislého areálu. Výskyt byl zaznamenán v 59 % polí síťové mapy. Biotopy splňující její ekologické nároky osídluje poměrně souvisle. V horstvech ČR je plošně rozšířena, obývá i nejvyšší polohy, tj. vrchol Sněžky (1602 m n. m.). V nížinách ji najdeme od 117 m n. m., kde sestupuje díky říčním biokoridorům do lesnatých území. Její výskyt není limitován průměrnou roční teplotou ale vlhkostí, suchým oblastem se vyhýbá. Nalezneme ji v místech původních olšin a 26
25 jasenin v nivách řek, výše na stanovištích bučin a horských smrčin, okrajově v doubravách. Ekologické nároky: Vlhkomilný druh, obývá vlhké lesy, stinné paseky, lesní okraje, okolí vod, světliny listnatých i jehličnatých lesů. Žije na různých půdních typech. Častější ve vyšší nadmořské výšce. Běžná na holinách a horských loukách. Najdeme ji na vřesovištích, rašeliništích, lesních průsecích, okrajích lesních cest, vlhkých a trvale podmáčených i slatinných loukách, březích vodotečí, mokřadních olšinách. Málo se vyskytuje na zahradách častěji je nalézána na hromadách kamení a zídkách od podhůří do hor. Jako zimní úkryt si vybírá podzemní nory mezi kořeny stromů, trouchnivějící pařezy, hromady organického materiálu, kamenné sklepy, skládky suti. Ke slunění si vybírá pařezy, ležící kmeny, zídky, okraje cest, kameny. Ze zimní letargie se probouzí obvykle v březnu (únor duben), po 4 6 týdnech se začíná pářit s vrcholem od konce března do druhé poloviny dubna (nížiny) nebo v květnu a první polovině června (hory). Po 3 měsíční březosti, tj. od července do srpna, tento vejcoživorodý druh klade vajíčka z nichž se ihned líhnou mláďata. Po prvních podzimních mrazících, v nížinách hlavně v listopadu, ale v horách na přelomu září a října se ukládá k zimnímu spánku. Živí se hmyzem (pavouky, dešťovkami, mnohonožci). Úkryt hledá i ve vodě, kde výborně plave, potápí se a krátkodobě setrvá i zahrabána v bahně (až 5 minut). Bioindikační vlastnosti: Ještěrka živorodá je citlivá vůči používání pesticidů, které likvidují její potravu. Jak uvádí Mikátová et. al. (2001) ani dvacet let od použití pesticidů nestačí k obnově takto zdecimovaných populací v Krušných horách. Její nepřítomnost ve vlhkých nížinách je způsobena také masivním odvodněním prováděným v minulých desetiletích. Vysoká populační hustota je dána dobrou úživností stanoviště. Silně citlivá na chemické znečištění vody (BUSZKO-BRIGGS & OKOŁÓW, 2002; MIKÁTOVÁ et. al., 2001; ZWACH, 2009) užovka obojková (Natrix natrix Linnaeus, 1758) Rozšíření: vyskytuje se ve značné části Evropy, severozápadní Africe a severozápadní i střední Asii až po Bajkal. Palearktický druh, jehož výskyt na území ČR leží uvnitř areálu. Zjištěna v 84 % kvadrátů síťového mapování. Euryvalentní druh, vyskytuje se od nížin do hor. Nejníže zjištěný výskyt: 120 m n. m. Běžná do 700 m n. m. Výše je limitována vhodností 27
26 biotopu a dostatkem potravy. Nejvýše byla zjištěna v 1220 m n. m., v Polsku až v 1800 m n. m. Ekologické nároky: Užovka obojková se páří na klidných místech. Ke kladení vyhledává místa s vysokou vlhkostí a teplotou např.: trouchnivějící pařezy, komposty, hromady hnoje, kupy náplavu v nivách, kupky sena, hromady pokoseného rákosu, smetiště s organickým tlejícím materiálem. Mláďata po vylíhnutí obývají: podmáčené lesy, polní remízky, vlhké louky, břehy vodních nádrží. Důležitým faktorem je dostatek potravy, hlavně obojživelníků (vodní skokani). K přezimování využívá líhniště, nory, vývraty, stohy sena, zbořeniště, sklepy, dutiny pod kořeny stromů, hromady listí a kůry, skalní štěrbiny. Ve více než 80 % biotopů jsou přítomny mokřady a jiné typy vod: rybníky, slepá říční ramena, zatopené pískovny, nově vzniklé nádrže v místech povrchových dolů, staré lomy, břehy malých i velkých toků, mokřady a vodní plochy v lesních komplexech, zahrady. Vyskytuje se i na velmi suchých a slunných stanovištích, např.: skalnaté stráně, vřesoviště, staré lomy, pískovny nebo železniční náspy. V intravilánech bývá nalézána v požárních nádržích nebo vlhkých zahradách i na rumištích, skládkách, zbořeništích.. V průběhu sezóny střídá sušší a vlhčí biotop, pravděpodobně v souvislosti s výskytem obojživelníků. Nevyhýbá se oproti jiným hadům ani rovinatému terénu. Po přezimování začíná aktivovat na přelomu března a dubna. Do konce května po prvním svlékání se páří i hromadně. V červnu a červenci dochází ke kladení vajíček. Inkubace trvá dva měsíce a mláďata se tak líhnou v srpnu a září. Aktivita končí v říjnu. Bioindikační vlastnosti: užovka obojková je dosti přizpůsobivým plazem, ale přesto je na lokalitách jejího výskytu nezbytnou součástí biotopu místo ke slunění, líhniště, zimoviště, dostatek úkrytů a kořisti převážně tvořené obojživelníky. Bohatý výskyt užovky obojkové může indikovat vysokou početnost obojživelníků, tj. pro ně vhodných podmínek (neznečištěná voda v nádržích bez ryb) také omezenou chemizaci. Trvale nežije na místech chladných, kde nemůže docházet k reprodukci (vysoké horské polohy). Silně citlivá na chemické znečištění vody (BUSZKO-BRIGGS & OKOŁÓW, 2002; DUNGEL & ŘEHÁK, 2005; MIKÁTOVÁ et. al. 1995; MIKÁTOVÁ et. al., 2001; O'SHEA & HALLIDAY, 2005; ZWACH, 2009). 28
27 4. MATERIÁL A METODY ZPRACOVÁNÍ 4.1 Popis a charakteristika sledovaného katastru Sledování druhového a početního zastoupení obojživelníků a plazů bylo prováděno v katastrálním území Dolní Marklovice. Dolní Marklovice jsou částí obce Petrovice u Karviné v okrese Karviná, Moravskoslezském kraji. Petrovice u Karviné mají výměru 2047 ha z toho: zemědělská půda 1284 ha (orná půda 939 ha, zahrady 105 ha, TTP 240 ha), lesní půda 337 ha, vodní plochy 88 ha, zastavěné plochy 65 ha, ostatní plochy 273 ha k V obci bydlelo 5506 obyvatel k , hustota dosahuje 268,98 ob./km 2 (ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD, 2010). Dolní Marklovice mají rozlohu 493,43 ha (SEAL, S.R.O. & MOONFACE S.R.O., ) Klimatické poměry Celý okres náleží do mírně teplé oblast MT 10, která je zde charakterizována dlouhým teplým a mírně suchým létem, krátkým přechodným obdobím s mírně teplým jarem a mírně teplým podzimem a krátkou mírně teplou a velmi suchou zimou s krátkým trváním sněhové pokrývky ( průměrně 50 až 60 dní za rok). Průměrná roční teplota vzduchu se pohybuje nejčastěji v rozmezí 7,5 až 8,5 ºC a průměrný roční úhrn srážek dosahuje 600 až 700 mm (WEISSMANNOVÁ et. al., 2004). Köppenova klasifikace řadí toto území do podnebí listnatých lesů mírného pásma podtypu Cfb, kde průměrná teplota nejteplejšího měsíce převyšuje 10 ºC a teplota nejchladnějšího měsíce se pohybuje mezi 3 18 ºC. Dle Quittovy klasifikace se jedná o mírně teplou oblast W2: Počet letních dní: Počet dní s průměrnou teplotou 10ºC a více: Počet dní s mrazem: Počet ledových dní: Průměrná lednová teplota (ºC): -2-3 Průměrná červencová teplota (ºC): Průměrná dubnová teplota (ºC):
28 Průměrná říjnová teplota (ºC): 7 9 Průměrný počet dní se srážkami 1mm a více: Suma srážek ve vegetačním období (mm/m²): Suma srážek v zimním období (mm/m²): Počet dní se sněhovou pokrývkou: Počet zatažených dní: Počet jasných dní: Sluneční záření (prům. roční úhrn globálního záření) (MJ/m²): Průměrný roční úhrn doby trvání slunečního svitu (hodiny): Dle klasifikace z atlasu podnebí ČSR 1958 se jedná o oblast mírně teplou B3: mírně teplý, mírně vlhký, s mírnou zimou, pahorkatinový okrsek (TOLASZ et al., 2007) Geomorfologie Geomorfologická jednotka: Systém: Alpsko Himálajský Subsystém: Karpaty Provincie: Západní Karpaty Soustava: VIII Vněkarpatské sníženiny Podsoustava: VIII B Severní Vněkarpatské sníženiny Celek: VIII B 1 Ostravská pánev Podcelek: VIII B 1B Ostravské plošiny Okrsek: VIII B 1B 3 Karvinská plošina (NEUHÄUSLOVÁ et al., 1998; DEMEK & MACKOVIČIN, 2006; WEISSMANNOVÁ et al., 2004) Ostravská pánev celek v jihozápadní části Severních vněkarpatských sníženin, rovina a plochá pahorkatina, plocha 483,08 km 2, střední výška 244 m, střední sklon 1 38, sníženina vzniklá poklesem Českého masivu při podsouvání pod Karpaty, osu tvoří široká niva řeky Odry, která v pánvi přijímá ze severozápadu řeku Opavu, z jihu Ostravici a Olzu, vyplněná různě mocnými souvrstvími mořských třetihorních sedimentů a čtvrtohorních glacigenních fluviálních i eolických usazenin, karbonské sedimenty v podloží obsahují sloje černého uhlí, které se v pánvi těží, povrch značně změněný zástavbou města Ostravy a hornickou a průmyslovou činností, význačné četné 30
29 antropogenní tvary, průmyslové a těžební haldy a poklesy, četné rybníky, nejvyšší bod Kouty 332,9 m v Havířovské plošině, významný bod Doubrava 282,2 m. Ostravské plošiny podcelek Ostravské pánve, zahrnují vyšší pánevní okrsky ve východní části podcelku mezi údolími Ostravice na západě a Olzy na východě, a to Orlovskou plošinu, Havířovskou plošinu a karvinskou plošinu, nejvyšší bod Kouty 332,9 m v Havířovské plošině, významný bod Doubrava 282,2 m. Karvinská plošina okrsek v severovýchodní části Ostravských plošin, plochá pahorkatina, 37,55 km 2, souvrství kvartérních štěrků a písků ledovcovo-říčního a říčního původu, překryté vrstvou sprašových hlín, erozí rozčleněná glaciofluviální, fluviální a eolická akumulační plošina s četnými znaky periglaciální a humidní modelace, asymetrická údolí, sesuvy, strže, vegetační stupeň, středně zalesněná, převážně v jižní části, smrkovými porosty místy bukovými.nejvyšší bod 306,2 m v Karviné Ráji. Dubobukový 3. v.s., 4. bukový v.s., dubojehličnatá varianta 3. a 4. v.s., 5. jedlobukový v.s. (DEMEK & MACKOVIČIN, 2006; LUTTERER et al., 1982; ŠUHAJ & TEISTER, 2006) Geologie Geologické podloží je tvořeno kvartérními sedimenty holocenního až pleistocénního stáří. Především fluviálními a deluviofluviálními sedimenty (povodňové hlíny, jíly, písčité jíly, štěrky), eolickými sedimenty (spraše, sprašové hlíny), glacifluviálními a glacilakustrinními sedimenty (písky, štěrky, tilly, klastika morén). Regionální geologická jednotka: platformní pokryv: karpatská neogenní předhlubeň (WEISSMANNOVÁ et al., 2004) Hydrologie Hydrologická síť Petrovic u Karviné je tvořena potoky: Oblázek, Olšinka, Radecký potok, Šotkůvka a mnohými dalšími bezejmennými trvalými i dočasnými vodotečemi. Radecký potok ústí do Petrůvky. Šotkůvka ústí na území Polska do stejnojmenné říčky Szotkówki.. Potok Oblázek je přítokem Karvinských rybníků a jeho vody částečně ústí do Olzy a částečně se stávají vodami potoku Olšinka, který ústí do Petrůvky. Petrůvka i Szotkówka jsou pravostrannými přítoky Olzy, ta u Bohumína 31
Obojživelníci Literatura
Obojživelníci Literatura Baruš V. & Oliva O. (eds.) 1992: Fauna ČSFR: Obojživelníci. Academia, Praha. Diesener G., Reichholf J. & Diesenerová R. 1997: Obojživelníci a plazi. Ikar, Praha. Dungel J. & Řehák
VíceObojživelníci - Lissamphibia. Podpořeno z projektu FRVŠ 1220/2013/G4
Obojživelníci - Lissamphibia Podpořeno z projektu FRVŠ 1220/2013/G4 Literatura Literatura Literatura Interaktivní CD a CD s hlasy dostupná na katedře Literatura Baruš V. & Oliva O. (eds.) 1992: Fauna ČSFR:
VíceStrunatci (Chordata)
Strunatci (Chordata) Druhoústí - Deuterostomia Strunatci (Chordata) Ostnokožci (Echinodermata) Polostrunatci (Hemichordata) Ježovka jedlá (Echinus esculentus) Strunatci - Chordata Struna hřbetní (chorda
VíceZe života obojživelníků. Filip Šálek
Ze života obojživelníků Filip Šálek www.filipsalek.cz Základní charakteristika - patří mezi obratlovce, kteří tvoří přechod mezi vodními a suchozemskými živočichy, potomci lalokoploutvých ryb - na světě
Více829/ZP/2012-Br-3 16.01.2012
Účastníci řízení: - Biokonsulting, s.r.o., IČ: 28326849, Wolkerova 25, 796 01 Prostějov - Obce Královéhradeckého kraje, v souladu s ust. 71 odst. 3 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny,
VíceCo prozradí žáby zpěvem?
Co prozradí žáby zpěvem? ( Obojživelníci Vysočiny a jejich biotopy ) Jaromír Maštera Autoři většiny fotografií: Jaromír Maštera a Jan Dvořák Co prozradí žáby svým zpěvem? 1) Je jaro! zima definitivně skončila
VícePstruh obecný velikost cm. Kapr obecný velikost cm
Kapr obecný velikost 30-70 cm Pstruh obecný velikost 40-100 cm Kapr se za potravou vydává po setmění a je všežravec. Pojídá měkkýše a rostlinnou potravu, kterou nabírá svými vychlípitelnými ústy z bahna
Více/ 829/ZP/2010-Br odbor ŽP a zem. Ing. Josef Brát / 567 R O Z H O D N U T Í
Účastníci řízení: - Biokonsulting, s.r.o., IČ: 28326849, Wolkerova 25, 796 01 Prostějov - Obce Královéhradeckého kraje, v souladu s ust. 71 odst. 3 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny,
VíceČeský svaz ochránců přírody. Záchranná stanice a Ekocentrum Pasíčka
Český svaz ochránců přírody Záchranná stanice a Ekocentrum Pasíčka Obojživelníci a jejich funkce v přírodě Ukazatelé čistoty vod a prostředí Jako první reagují na změny životního prostředí Patří do potravy
VíceVýukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám
Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.3149 Šablona: V/2 č. materiálu: Jméno autora: VY_52_INOVACE_008 Irena Prexlová Třída/ročník: IV.(4.)
VíceVýjimka z ochranných podmínek zvláště chráněných druhů živočichů z třídy obojživelníků a plazů rozhodnutí. R o z h o d n u t í. I.
Praha: 28. 5. 2018 Dle rozdělovníku Číslo jednací: 031004/2018/KUSK Spisová značka: SZ_031004/2018/KUSK/10 Vyřizuje: Ing. Michaela Anýžová l. 584 Značka: OŽP/MK Výjimka z ochranných podmínek zvláště chráněných
VíceKUŇKA OHNIVÁ a ČOLEK VELKÝ na Vysočině a příklady vhodného managementu
KUŇKA OHNIVÁ a ČOLEK VELKÝ na Vysočině a příklady vhodného managementu Jaromír Maštera říjen 2013 Obojživelníci na Vysočině Česká republika - 21 druhů Vysočina - 15 druhů: mlok čolek velký čolek horský
VíceObojživelníci České republiky
Obojživelníci České republiky Přehled hlavních skupin Ocasatí Bezocasí V dospělosti s vyvinutým ocasem V dospělosti bez ocasu Čeleď: Mlokovití (Salamandridae) Mlok obecný (Salamandra salamandra) Poznávací
VíceORLÍ PERO Urči v přírodě 3 druhy našich plazů. O-21
ORLÍ PERO Urči v přírodě 3 druhy našich plazů. O-21 Vítězslav Čermák Atana Definice: PLAZ Plazi jsou obratlovci, jejichž tělo je pokryté tuhými šupinami nebo štíty, a kladou vejce. Patří ke studenokrevným
VíceUpozornění. Determinace a biologie chráněných a CITES živočichů. Ocasatí (Urodela, Caudata) rozdíly vodních larev
Determinace a biologie chráněných a CITES živočichů Zvláště chráněné druhy obojživelníků ČR Vladimír Vrabec a Jan Fechtner Aktualizováno 2009, pro studijní účely dostupné na: www.xxx.cz Upozornění Tento
VíceNávrh na vyhlášení zvláště chráněného území
Návrh na vyhlášení zvláště chráněného území ve smyslu ustanovení 40 odst. 1 zákona č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny v platném znění a 4 vyhlášky č. 64/2011 Sb. Přírodní památka Pod Rýzmburkem
VíceInventarizační průzkum obojživelníků a plazů na území PP Zásada pod školou
Inventarizační průzkum obojživelníků a plazů na území PP Zásada pod školou Zpracovala: Mgr. Alice Háková říjen 2016 2 Místo průzkumu: kraj: Liberecký k.ú.: Zásada Objednatel: Krajský úřad Libereckého kraje
VíceNAŘÍZENÍ JIHOČESKÉHO KRAJE č. 3/2016 ze dne ,
NAŘÍZENÍ JIHOČESKÉHO KRAJE č. 3/2016 ze dne 26. 5.2016, o vyhlášení Přírodní památky Jehnědno a jejího ochranného pásma a stanovení jejích bližších ochranných podmínek Rada Jihočeského kraje stanoví dne
VíceOBSERVATION OF SPECIES OF AMPHIBIANS (AMPHIBIA) AND REPTILES (REPTILIA) IN THE DISTRICT KARVINÁ
OBSERVATION OF SPECIES OF AMPHIBIANS (AMPHIBIA) AND REPTILES (REPTILIA) IN THE DISTRICT KARVINÁ Nytra L. Department of Zoology, Fisheries, Hydrobiology and Apiculture, Faculty of Agronomy, Mendel University
VícePodpora pastvy v EVL Doupovské hory - lokalita Jakubov. Plazi
Prioritní osa 6 Zlepšování stavu přírody a krajiny Oblast podpory:6.2. Podpora biodiverzity Podpora pastvy v EVL Doupovské hory - lokalita Jakubov akceptační číslo: 13146246 CZ.1.02/6.2.00/13.17585 115D122003299
VíceRYBY OBOJŽIVELNÍCI PLAZI
RYBY OBOJŽIVELNÍCI PLAZI Inovace výuky terénních zoologických cvičení a exkurzí Evžen Tošenovský PISCES (ryby) řád: volnoostní (Syngnathiformes) čeleď: koljuškovití (Gasterosteidae) drobná ocasní ploutev
VíceObojživelníci (Lissamphibia)
Obojživelníci (Lissamphibia) systém Amphibia Nectridea ( ) Microsauria ( ) Colosteidae ( ) Eryopoidea ( ) Dissorophoidea ( ) Gymnophiona Urodela Anura Lissamhibia Temnospondyla Amphibia Gymnophiona - červoři
VíceOdbor životního prostředí a zemědělství oddělení ochrany přírody a krajiny
Odbor životního prostředí a zemědělství oddělení ochrany přírody a krajiny Dle rozdělovníku Datum Oprávněná úřední osoba Číslo jednací Spisová značka 16.1. 2013 Petr Pavelčík KUZL 3408/2013 KUSP 3408/2013
VíceMokřady aneb zadržování vody v krajině
Mokřady aneb zadržování vody v krajině Jan Dvořák Říjen 2012 Obsah: 1. Úloha vody v krajině 2. Mokřady základní fakta 3. Obnova a péče o mokřady 4. Mokřady - ochrana a management o. s. Proč zadržovat vodu
VíceRozlišovací znaky vybraných zástupců našich plazů. (pomůcka k přípravě na poznávačku )
Rozlišovací znaky vybraných zástupců našich plazů (pomůcka k přípravě na poznávačku ) Třída: PLAZI Na území České republiky žije celkem 11 druhů plazů ze tří řádů. Z řádu želvy je u nás původní jen jediný
VícePoznámky k péči o biotopy obojživelníků Jaromír Maštera
Poznámky k péči o biotopy obojživelníků Jaromír Maštera Havlíčkův Brod, listopad 2013 Ochrana obojživelníků = Ochrana a péče o rozmnožovací biotopy = vodní biotopy + Ochrana a péče o biotopy, které obývají
VíceNávrh. na vyhlášení zvláště chráněného území
Návrh na vyhlášení zvláště chráněného území ve smyslu ustanovení 40 odst. 1 zákona č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny v platném znění a 4 vyhlášky č. 64/2011 Sb. Přírodní památka Tábor - Zahrádka
VíceJIHOČESKÁ UNIVERZITA V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH PEDAGOGICKÁ FAKULTA KATEDRA BIOLOGIE
JIHOČESKÁ UNIVERZITA V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH PEDAGOGICKÁ FAKULTA KATEDRA BIOLOGIE Monitorování změn výskytu obojživelníků v Novohradských horách a jejich podhůří Štěpán Žalud Vedoucí diplomové práce: Mgr.
VícePodpora populace užovky stromové
KVK09_hadi_ZZ_D771_w.doc str. 1 Název projektu: Závěrečná zpráva o projektu Grantový program Karlovarského kraje Podpora populace užovky stromové Evidenční číslo smlouvy: D 771/2009 program: Záchranné
VícePP Pískovna na cvičišti
PP Pískovna na cvičišti Inventarizační průzkum obratlovců Rosnička zelená 17.4.2007 Zpracoval: Petr Hesoun Bednáreček 58, 378 42 Nová Včelnice; e-mail: krystof.mek@tiscali.cz Listopad 2007 1. Metodika
VíceHerpeto - batrachologický průzkum Rančířovského Okrouhlíku
Herpeto - batrachologický průzkum Rančířovského Okrouhlíku a přilehlých mokřadů Zpracovatel: Mgr. Jan Dvořák Dobronín 345, PSČ 588 12 e-mail: dvorak.jenda@centrum.cz tel.: 605 070 438 (774 070 438) září
VíceKRAJSKÝ ÚŘAD KRÁLOVÉHRADECKÉHO KRAJE Odbor životního prostředí a zemědělství
KRAJSKÝ ÚŘAD KRÁLOVÉHRADECKÉHO KRAJE Odbor životního prostředí a zemědělství Účastníci řízení: - Mgr. Pavel Novák, nar. 18.04.1967, Durychova 1393, 500 02 Hradec Králové - obce Královéhradeckého kraje,
VíceCo prozradí žáby zpěvem?
Co prozradí žáby zpěvem? ( Obojživelníci a jejich biotopy ) Jaromír Maštera Autoři většiny fotografií: Jaromír Maštera a Jan Dvořák Co prozradí žáby svým zpěvem? 1) Je jaro! zima definitivně skončila -
VíceNAŘÍZENÍ JIHOČESKÉHO KRAJE
NAŘÍZENÍ JIHOČESKÉHO KRAJE č. 25/2013 ze dne 14. 11. 2013, o vyhlášení Přírodní rezervace Újezdec a jejího ochranného pásma a stanovení jejích bližších ochranných podmínek Rada Jihočeského kraje stanoví
VíceObojživelníci bývalého VVP Pístov
Obojživelníci bývalého VVP Pístov a péče o jejich biotopy Jaromír Maštera AOPK ČR, středisko Havlíčkův Brod listopad 2010 Foto: J.Maštera, J.Dvořák, A.Zedníková Pístovské mokřady Rančířovský tankodrom
VíceInventarizační průzkum lokality Droždín z oboru batrachologie a herpetologie
Inventarizační průzkum lokality Droždín z oboru batrachologie a herpetologie Kód ZCHÚ: - Zadavatel: SAGITTARIA - sdružení pro ochranu přírody střední Moravy, občanské sdružení registrované MV ČR pod č.j.
VíceVšichni Amnioti, kteří nemají synapsidní typ lebky = Reptilia nebo Sauropsida
Plazi (Reptilia) Všichni Amnioti, kteří nemají synapsidní typ lebky = Reptilia nebo Sauropsida Mezi Reptilia patří i ptáci, jinak jde o parafyletický taxon. Plazi: želvy, haterie, šupinatí ještěři, hadi,
VíceObojživelníci a plazi list č. 1
Obojživelníci a plazi list č. 1 1/ Doplňte chybějící text: Život obojživelníků je vázán na prostředí. Mají... tělní teplotu, která je závislá na teplotě prostředí, ve kterém žijí. Larvy obojživelníků (pulci)
Více1 Chráněná krajinná oblast Poodří K zajištění ochrany přírody a krajiny části území nivy řeky Odry se vyhlašuje Chráněná krajinná
Strana 546 Sbírka zákonů č. 51 / 2017 51 NAŘÍZENÍ VLÁDY ze dne 15. února 2017 o Chráněné krajinné oblasti Poodří Vláda nařizuje podle 25 odst. 3 zákona č. 114/ /1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny: 1
VíceVY_52_INOVACE_ / Obojživelníci Obojživelníci ve vodě i na souši
1/5 5.2.02.6 ve vodě i na souši Cíl - popsat vnější a vnitřní stavbu těla obojživelníků - pochopit způsob rozmnožování a jejich vývin - vysvětlit přizpůsobení obojživelníků vodnímu prostředí - odvodit
VíceObojživelníci u Rančířovského Okrouhlíku
občanské sdružení Mokřady - ochrana a management Šeříková 345/8, 588 12 Dobronín, IČO 22763198 www.mokrady.wbs.cz Obojživelníci u Rančířovského Okrouhlíku Zpráva z akce pro veřejnost Jaromír Maštera červenec
VíceDobývací prostor Horní Olešnice 2
Katedra zoologie Dobývací prostor Horní Olešnice 2 Zoologický průzkum lokality zaměřený na herpeto- a ichtyofaunu Dne: 4.8.2013 Vypracoval: Mgr. Martin Minařík Odd. zoologie obratlovců, katedra zoologie
VíceZávěrečná zpráva o projektu
KVK11_hadi_ZZ_790_w.doc str. 1 Závěrečná zpráva o projektu Grantový program Karlovarského kraje Údaje o projektu název projektu: Podpora populace užovky stromové Evidenční číslo smlouvy: D 790/2011 program:
VíceInventarizační průzkum lokality Slatinice - Kašpárovec z oboru batrachologie a herpetologie
Inventarizační průzkum lokality Slatinice - Kašpárovec z oboru batrachologie a herpetologie Kód ZCHÚ: - Zadavatel: SAGITTARIA - sdružení pro ochranu přírody střední Moravy, občanské sdružení registrované
VíceŽivočichové u vody a ve vodě úvod
Živočichové u vody a ve vodě úvod U vody nebo ve vodě žije obrovské množství živočichů. Blíže se seznámíme pouze s trojicí zástupců z každé skupiny: Savci Vydra říční je šelma příbuzná lasičkám či kunám.
VícePoznámky k určování larev obojživelníků ČR
Poznámky k určování larev obojživelníků ČR Jaromír Maštera AOPK ČR, středisko Havlíčkův Brod listopad 2008 Autoři většiny fotografií: Jan Dvořák & Jaromír Maštera, 2006-2008 Obecné poznámky na úvod starší
VíceZa herpetofaunou Země orlůtext
terárium Za herpetofaunou Země orlůtext Část 1 a foto Daniel Jablonski Pohled na Skadarské jezero a jeho litorál, jež byl lokalitou druhu P. ridibundus, P. shqipericus, P. kurtmuelleri a Natrix tessellata
VíceMokřadní centrum Kančí obora
Mokřadní centrum Kančí obora Historický exkurz V důsledku vodohospodářských úprav v 70. a 80. letech minulého století byla niva řeky Dyje vyloučena z přirozených korytotvorných procesů. Zahloubenín, napřímením
VíceZákladní škola a Mateřská škola G. A. Lindnera Rožďalovice
Základní škola a Mateřská škola G. A. Lindnera Rožďalovice Plazi Jméno a příjmení: Tomáš Vyhnal Třída: 5 Školní rok: 2013/14 Garant / konzultant:mgr. Marcela Sasková Datum odevzdání: 31. 3. 2014 1 ČESTNÉ
VíceIchthyostegidae ( ) Amphibia - obojživelníci
Obojživelníci (Lissamphibia) systém Tetrapoda Acanthostegidae ( ) Ichthyostegidae ( ) krytolebci Amphibia - obojživelníci Reptiliomorpha Neot tetrapod da Tetrapod da systém Amphibia Nectridea ( ) Microsauria
VíceJIHOČESKÁ UNIVERZITA V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH
JIHOČESKÁ UNIVERZITA V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH Pedagogická fakulta Katedra biologie DIPLOMOVÁ PRÁCE Návrh výukového programu Obojživelníci a plazi vedoucí práce Mgr. Vlasta Matěnová, Ph.D. jméno a příjmení:
VíceI N V E S T I C E D O R O Z V O J E V Z D Ě L Á V Á N Í
I N V E S T I C E D O R O Z V O J E V Z D Ě L Á V Á N Í TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN EVROPSKÝM SOCIÁLNÍM FONDEM A STÁTNÍM ROZPOČTEM ČESKÉ REPUBLIKY Pracovní list č. 15 Obojživelníci Pro potřeby projektu
VíceZávěrečná zpráva o projektu
KVK10_hadi_ZZ_703_w.doc str. 1 Závěrečná zpráva o projektu Grantový program Karlovarského kraje Údaje o projektu název projektu: Podpora populace užovky stromové Evidenční číslo smlouvy: D 703/2010 program:
VícePístovské mokřady 2009
Pobočka České společnosti ornitologické na Vysočině 5. května 15, 586 01 Jihlava, IČO 75107988 www.cso.cz/vysocina.html Pístovské mokřady 2009 Zpráva o činnosti na pronajatých pozemcích p.č. 485/1 a 485/3
VíceN á v r h VYHLÁŠKA. ze dne o vyhlášení Národní přírodní památky Pískovna Erika a stanovení jejích bližších ochranných podmínek
II. N á v r h VYHLÁŠKA ze dne 2018 o vyhlášení Národní přírodní památky Pískovna Erika a stanovení jejích bližších ochranných podmínek Ministerstvo životního prostředí stanoví podle 79 odst. 5 písm. g)
VícePoznámky k určování snůšek obojživelníků ČR
Poznámky k určování snůšek obojživelníků ČR Jaromír Maštera AOPK ČR, středisko Havlíčkův Brod listopad 2008 (aktualizace 2013) Autor většiny fotografií: Jaromír Maštera, 2006-2008 Obecné poznámky na úvod
VíceČÍSLO JEDNACÍ OPRÁVNĚNÁ ÚŘEDNÍ OSOBA/LINKA/ LIBEREC KULK 97952/2018. Mgr. Waldhauserová/ OŽPZ 1217/2018 OZOP
Krajský úřad Libereckého kraje odbor životního prostředí a zemědělství ARR - Agentura regionálního rozvoje, spol. s r.o. Dr. Milady Horákové 185/66 460 07 LIBEREC Obec Stružnice Stružnice 188 470 02 ČESKÁ
Více6. Přírodní památka Profil Morávky
6. Přírodní památka Profil Morávky Řeka Morávka se v úseku od Kamence ve Skalici až po Staré Město zahlubuje do terénu až na skalní podloží. Řeka zde vytváří kaňonovité údolí, skalní prahy a peřeje i hluboké
VíceOdbor životního prostředí a zemědělství oddělení ochrany přírody a krajiny
Odbor životního prostředí a zemědělství oddělení ochrany přírody a krajiny Dle rozdělovníku Datum Oprávněná úřední osoba Číslo jednací Spisová značka. 2013 Petr Pavelčík KUZL /2013 KUSP /2013 ŽPZE-PP Oznámení
VíceDRUHOTNÉ (SEKUNDÁRNÍ BIOTOPY)
DRUHOTNÉ (SEKUNDÁRNÍ BIOTOPY) Celá škála ekosystémů: - dálniční, silniční a železniční náspy, protipovodňové hráze - úseky pod vedením vysokého napětí - vytěžené lomy a pískovny, včetně těch určených k
VíceUniverzita Karlova v Praze Přírodovědecká fakulta katedra fyzické geografie a geoekologie. Pedogeografie a biogeografie.
Univerzita Karlova v Praze Přírodovědecká fakulta katedra fyzické geografie a geoekologie Pedogeografie a biogeografie Půdní profil Pavel BŘICHNÁČ 2. ročník BGEKA zimní semestr 2006/07 Praha 2007 I. Základní
Více18. Přírodní rezervace Rybníky
18. Přírodní rezervace Rybníky Nedaleko od silnice Kozlovice Tichá, asi v polovině vzdálenosti mezi okraji těchto obcí, byl kdysi rybníček, který již zanikl. Na jeho místě vznikla přirozenou sukcesí mokřadní
VíceObojživelníci (Amphibia) a plazi (Reptilia) okolí Valašského Meziříčí
Mendelova univerzita v Brně Agronomická fakulta Ústav zoologie, rybářství, hydrobiologie a včelařství Obojživelníci (Amphibia) a plazi (Reptilia) okolí Valašského Meziříčí Bakalářská práce Vedoucí práce:
VícePodpora zlepšování přírodního prostředí v České republice revitalizace a renaturace
Podpora zlepšování přírodního prostředí v České republice revitalizace a renaturace Říční nivy Nivy jako přírodní útvary Niva je přírodní tvar vzniklý fluviálními pochody. Poříční a údolní nivy mají svoji
VíceObčanské sdružení Zamenis, o.s. Třeboňská 37, Karlovy Vary 360 05, IČO: 27038351 Závěrečná zpráva o mapování lokality Boč
Závěrečná zpráva o mapování lokality Boč Úvod: Podrobné mapování lokality Boč z hlediska herpetofauny bylo zpracováno občanským sdružením Zamenis v období od června do října roku 2009. Velká pozornost
VíceNÁZEV ŠKOLY: Základní škola a Mateřská škola Jakubčovice nad Odrou okres Nový Jičín, příspěvková organizace
NÁZEV ŠKOLY: Základní škola a Mateřská škola Jakubčovice nad Odrou okres Nový Jičín, příspěvková organizace AUTOR: Mgr. Šrámková Lenka NÁZEV: VY_32_INOVACE_2.3.20.5._PŘ TÉMA: třídění živých organismů ČÍSLO
VíceVěc: Návrh na vyhlášení maloplošného zvláště chráněného území, přírodní památky
Praha: 22.9.2010 Dle rozdělovníku Číslo jednací: 124044/2010/KUSK Spisová značka: SZ_124044/2010/KUSK/1 Vyřizuje: Kateřina Puršová/ 257 280 654 Značka: OŽP/Pu Věc: Návrh na vyhlášení maloplošného zvláště
VíceNázev projektu: ŠKOLA 21 - rozvoj ICT kompetencí na ZŠ Kaznějov
Název projektu: ŠKOLA 21 - rozvoj ICT kompetencí na ZŠ Kaznějov reg. číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.3428 DUM: VY_32_INOVACE_4/56 jméno autora DUM: Tomáš Korelus datum (období), ve kterém byl DUM vytvořen
Více3. Přírodní památka Kamenec
3. Přírodní památka Kamenec Na rozhraní katastrů Panské Nové Dvory a Dobrá u Frýdku-Místku severně od silnice z Frýdku-Místku do Dobré se nalézá přírodní památka Kamenec. Velmi cenný mokřadní biotop s
VíceBiomonitoring a záchranné transfery
Biomonitoring a záchranné transfery Biomonitoring slouží k poznání určité lokality. Na rozdíl od jednorázového biologického průzkumu monitoruje změny, např. ve velikosti populací sledovaných, vzácných
Vícemlok Rozmnožování : Zvlášť aktivní a pohybliví jsou mloci skvrnití v období páření. Na jaře se objevují během března a dubna. Samečkové pobíhají při
1 Popis Salamandra salamandra (Linnaeus, 1758) - mlok skvrnitý Syn.: Salamandra maculosa (Laurenti, 1768), mlok černožlutý, m. obecný, m. zemní, ohnižil Čeleď: Salamandridae - mlokovití Status: SO, VU,
VíceNovostavba rodinného domu v Přerově XI Vinary, ul. Růžová
č.j. NZ 50/07 Novostavba rodinného domu v Přerově XI Vinary, ul. Růžová Nálezová zpráva o provedení archeologického výzkumu ARCHAIA Olomouc, o.p.s. Feat. ARCHAIA Brno o.p.s. 2007 2 Tato práce, která vznikla
VíceOčekávané výstupy podle RVP ZV Učivo předmětu Přesahy, poznámky. Poznáváme přírodu
Předmět: PŘÍRODOPIS Ročník: 6. Časová dotace: 2 hodiny týdně Očekávané výstupy podle RVP ZV Učivo předmětu Přesahy, poznámky Konkretizované tematické okruhy realizovaného průřezového tématu Poznáváme přírodu
VícePřírodověda 3. Úvodní menu Spustit program, Tisk pracovních listů, Konec Výuka
Přírodověda 3 Úvodní menu Spustit program, Tisk pracovních listů, Konec Výuka Spustit celou výuku celkem 352 stran (výukových obrazovek) - spustí od začátku výuku všech 14 kapitol Rozmanitost života 26
VícePřed dvěma tisíci lety zabíraly lesy většinu Evropy, Ameriky a Asie, ale značnáčást z nich byla vykácena. Dnes lesy pokrývají asi jednu třetinu
Před dvěma tisíci lety zabíraly lesy většinu Evropy, Ameriky a Asie, ale značnáčást z nich byla vykácena. Dnes lesy pokrývají asi jednu třetinu zemského povrchu. Hlavní příčinou odlesňování je po staletí
VíceOdpovědný redaktor: Jan Roubal, Magdalena Břenková Vytiskly: Tiskárny Havlíčkův Brod, a.s., Husova 1881, Havlíčkův Brod
Ivan Zwach Ilustrace a vnitřní grafická úprava: Ivan Zwach; e-mail: i.zwach@biokonsulting.cz Fotografie: seznam autorů je na str. 486 Fotografie na přední obálce a hřbetu: Petr Tomáš (rosnička zelená)
VíceH A M E R S K Ý P O T O K o. s. Nežárecká ulice 103/IV 377 01 Jindřichův Hradec IČO 266 50 762 Jindřišské údolí lokalita vykoupená v rámci programu
H A M E R S K Ý P O T O K o. s. Nežárecká ulice 103/IV 377 01 Jindřichův Hradec IČO 266 50 762 Jindřišské údolí lokalita vykoupená v rámci programu Místo pro přírodu Průzkum výskytu plazů 2010 Zpracovali:
VíceŽivot ve vodě a u vody
Anotace: Kód: VY_52_INOVACE_Přv-Z 5.,7.28 Vzdělávací oblast: Přírodověda - Autor: Mgr. Aleš Hruzík Jazyk: český Očekávaný výstup: žák správně definuje základní probírané pojmy a jejich vzájemné vztahy
VíceÚmluva o mokřadech majících mezinárodní význam především jako biotopy vodního ptactva
Úmluva o mokřadech majících mezinárodní význam především jako biotopy vodního ptactva Mgr. Libuše Vlasáková národní zástupkyně pro Ramsarskou úmluvu Ministerstvo životního prostředí Co je to Ramsarská
VíceVoda v krajině. Péče, praktická opatření, možnosti financování
Voda v krajině Péče, praktická opatření, možnosti financování Voda v krajině Obnova a péče o mokřadní biotopy - tůně - rybníky - podmáčené louky Revitalizace vodních toků Vytváření nových tůní vhodné místo
VíceModulární systém dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků JmK v přírodních vědách a informatice CZ.1.07/1.3.10/
Modulární systém dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků JmK v přírodních vědách a informatice CZ.1.07/1.3.10/02.0024 Geografie PODYJÍ Pracovní listy ÚDOLÍ DYJE 1. Povodí Dyje Podle mapy v atlasu doplňte
VíceKřtinský lom. Ráj obojživelníků a mokřadních orchidejí. P. Jelínek a M. Čech. Mendelova univerzita v Brně. Přírodní památka
Přírodní památka Křtinský lom Ráj obojživelníků a mokřadních orchidejí P. Jelínek a M. Čech Mendelova univerzita v Brně Křtinský lom Mapový server seznam.cz OBSAH Co území chrání...3 Hruštička..14 První
VíceNávrh na vyhlášení evropsky významné lokality - přírodní památky MATYÁŠ
Návrh na vyhlášení evropsky významné lokality - přírodní památky MATYÁŠ Název zvláště chráněného území Přírodní památka Matyáš Předmět ochrany a jeho popis Předmětem ochrany podle zřizovacího předpisu
VícePřírodní rizika. Výzkum možných rizik v blízkém okolí Adamova. Autoři: Soňa Flachsová Anna Kobylková. Škola: ZŠ a MŠ Adamov, Komenského 4, 679 04
Přírodní rizika Výzkum možných rizik v blízkém okolí Adamova Autoři: Soňa Flachsová Anna Kobylková Škola: ZŠ a MŠ Adamov, Komenského 4, 679 04 1) OBSAH 1) Obsah 2) Úvod 3) Cíl 4) Realizační část 5) Závěr
VícePřílohy. Seznam příloh
Přílohy Seznam příloh Obr. 1: Košťálova studánka odtok, Thomsonův přepad (Jaitnerová, červenec 2015) Obr. 2: Machle odtok, Thomsonův přepad (Jaitnerová, září 2015) Obr. 3: Staviště odtok (Jaitnerová, září
VíceObnova biotopů na Pístovských mokřadech
Pobočka České společnosti ornitologické na Vysočině Úvoz 23, 586 01 Jihlava, IČO 75107988 www.cso.cz/vysocina.html Obnova biotopů na Pístovských mokřadech Závěrečná zpráva projektu Foto: A. Mašterová Jan
VíceObojživelníci. rekonstrukce života v karbonském močálu fosilní krytolebec
OBOJŽIVELNÍCI Obojživelníci stará skupina obratlovců(známí od prvohor - devon, asi 350 mil. let), která se vyvinula z lalokoploutvých ryb první obratlovci, kteří osídlili souš - nejstaršími obojživelníky
VíceR E G I O N Á L N Í Z E M Ě P I S
R E G I O N Á L N Í Z E M Ě P I S INTERAKTIVNÍ VÝUKOVÁ PREZENTACE REGIONŮ EVROPA PŘÍRODNÍ POMĚRY BENELUXU Mgr. Iva Svobodová NIZOZEMSKO geografické vymezení nížinatá země na pobřeží Severního moře hranice
VíceNa květen je sucho extrémní
14. května 2018, v Praze Na květen je sucho extrémní Slabá zima v nížinách, podprůměrné srážky a teplý a suchý duben jsou příčinou současných projevů sucha, které by odpovídaly letním měsícům, ale na květen
VíceOznámení o návrhu vyhlášení přírodní rezervace
váš dopis značky / ze dne naše značka datum vyřizuje / linka NPS 08444/2009 3.9.2009 Ing. Havlátková/388/450245 Oznámení o návrhu vyhlášení přírodní rezervace Niva Kořenského potoka Správa Národního parku
VícePracovní list č. 4 Pozorování rostlin a živočichů v okolí vody
Pracovní list č. 4 Pozorování rostlin a živočichů v okolí vody Úkol 1: Místo: Doba: Pomůcky: Postup: Úkol 2: Úkol 3: Pozoruj a zapiš všechno co se děje v okolí rybníků rybníky Budkovan a Vrbový ryb. 30
VíceTerestrické biotopy obojživelníků
Terestrické biotopy obojživelníků - ochrana a péče Jaromír Maštera Havlíčkův Brod, leden 2012 Ochrana obojživelníků = Ochrana a péče o biotopy rozmnožování = vodní biotopy + Ochrana a péče o biotopy mimo
VíceVYŘIZUJE: Ing. Václav Tomášek
AGENTURA OCHRANY PŘÍRODY A KRAJINY ČESKÉ REPUBLIKY REGIONÁLNÍ PRACOVIŠTĚ LIBERECKO ODDĚLENÍ SPRÁVA CHKO JIZERSKÉ HORY dle rozdělovníku U Jezu 10, 460 01 Liberec tel.: 482 428 999 e-mail: jizhory@nature.cz
VícePopovické rybníky (návrh na vyhlášení)
Plán péče o přírodní památku Popovické rybníky (návrh na vyhlášení) na období 2013 2023 Projekt NATURA 2000 ve Zlínském kraji, 09028956 Projekt je spolufinancován Evropskou unií Evropským fondem pro regionální
Více2/ 7 LEGENDA MAPA LAND USE MAPA ŠIRŠÍCH. Mendelova univeita v Brně Zahradnická fakulta Solitérní strom v krajině. 4/ / Hana Sýkorová S-JTSK
LEGENDA alej hranice lada lesí porost louka Park mez orná půda pastvina remízek silnice těžební prostor trvale travní porost - louka urbanizovaná plocha vodní tok vodní plocha Mendelova univeita v Brně
VíceObojživelníci v Beskydech....aneb princové, bohyně a především ohrožená fauna naší přírody
Obojživelníci v Beskydech...aneb princové, bohyně a především ohrožená fauna naší přírody Kdo jsou obojživelníci... Kolik jich je? Na světě je popsáno téměř 6 200 druhů obojživelníků a až 40 % druhů je
VíceRostlinné populace, rostlinná společenstva
Rostlinné populace, rostlinná společenstva Populace - soubor jedinců jednoho druhu, vyskytující se na určitém stanovišti a jsou stejného genetického původu ZNAKY POPULACE roste produkuje biomasu hustota
VíceRozšíření a ekologie obojživelníků na území severní Moravy. Bakalářská práce
Univerzita Hradec Králové Přírodovědecká fakulta Katedra biologie Rozšíření a ekologie obojživelníků na území severní Moravy Bakalářská práce Autor: Barbora Kulihová Studijní program: B1501 Biologie Studijní
VíceZařazení materiálu: Šablona: Sada: Předmět: Přírodověda, 5. ročník. Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT (III/2) Autor materiálu:
Projekt: Příjemce: Tvořivá škola, registrační číslo projektu CZ.1.07/1.4.00/21.3505 Základní škola Ruda nad Moravou, okres Šumperk, Sportovní 300, 789 63 Ruda nad Moravou Zařazení materiálu: Šablona: Sada:
VíceSeminář z Geomorfologie 3. Vybrané tvary reliéfu
Seminář z Geomorfologie 3. Vybrané tvary reliéfu Strukturní tvary reliéfu Vychází z geologické mapy Strukturní podmíněnost tvarů Tvary související: se sopečnou činností neovulkanické suky, sopky, s horizontálním
Více