Monitoring of Internal Labour Market in the Resort of Ministry of Defence Monitoring interního trhu práce v resortu Ministerstva obrany

Transkript

1 Monitoring of Internal Labour Market in the Resort of Ministry of Defence Monitoring interního trhu práce v resortu Ministerstva obrany Ivo Svoboda, Ľubomír Kubínyi Abstract: This work deals with the possible approaches towards the monitoring of the internal labour market in the resort of Ministry of Defence. It describes some possible uses of monitoring results in processes of innovation in study programs in the context of improving the quality of education of military students at Faculty of Economics and Management, University of Defence in Brno. Keywords: Quality management, qualification framework, job profile, labour market, education. Abstrakt: Příspěvek se zabývá možnými přístupy k monitoringu interního trhu práce v resortu Ministerstva obrany. Popisuje některé možnosti využití výsledků monitoringu v procesech inovace studijních programů v kontextu zvyšování kvality vzdělávání studentů vojenského studia Fakulty ekonomiky a managementu Univerzity obrany v Brně. Klíčová slova: Řízení kvality, kvalifikační rámec, popis pracovního místa, trh práce, vzdělávání. Úvod Význam a kvalita vzdělávání není v současné době záležitostí pouze jednoho státu. Potřeba připravenosti na změnu je zvýrazněná v celé řadě dokumentů, zabývajících se problematikou vzdělávání na evropské i národní úrovni. Základy nově vytvářeného Evropského prostoru vysokoškolského vzdělávání položila Sorbonnská deklarace z května Uvedená deklarace byla následně rozpracovaná následnými konferencemi ministrů školství. Reformy vzdělávacích systémů jsou orientované na uznávání kvalifikací, třístupňové studium a zabezpečovaní kvality. Změny trhu práce, změny požadavků na znalosti, schopnosti a dovednosti zaměstnanců jsou imperativem současné doby. Potřeba změny, příprava na změny, změny jsou klíčovými faktory úspěšnosti všech organizací. Proměny charakteru vysokoškolského vzdělávání lze sledovat v oblasti kvantitativní a kvalitativní. V uplynulých letech se výrazně zvýšil počet studentů v jednotlivých cyklech vzdělávání. Změny v oblasti kvalitativní jsou reprezentované změnami společenské role vzdělávání, forem a metod výuky (Pabian, 2012). V souvislosti se změnami terciárního vzdělávání v České republice dochází i u Univerzity obrany v Brně ke změně vzdělávací strategie. Fakulta ekonomiky a managementu Univerzity obrany inovuje pětiletý magisterský studijní program vojenského studia. Připravovaný studijní program vychází z požadavků resortu Ministerstva obrany a Armády České republiky. Vzdělávací program je navrhován tak, aby bylo možné u studentů objektivně prokazovat získané vědomosti a způsobilosti na základě výstupů z učení. Změny jsou připravované v rámci čtyř klíčových aktivit projektu Inovace magisterského studijního programu Fakulty ekonomiky a managementu. První klíčovou aktivitou je zapojení odborníků z praxe při navrhování a realizací magisterského studijního programu. Plánovaným výstupem první klíčové aktivity je vytvoření systému hodnocení a zajišťování kvality včetně XXXII International Colloquium, Brno, May 22,

2 zavedení monitoringu potřeb interního trhu práce. Obsahem druhé klíčové aktivity je inovace a tvorba obsahu, struktury studijních předmětů, tvorba studijních opor, vybavení učeben a modernizace laboratoří. Další dvě klíčové aktivity jsou orientované na rozvoj odborných kompetencí akademických pracovníků a zvyšování jejich jazykových kompetencí. 1 Kvalita ve vzdělávání Snahy o dosahování kvality a její hodnocení jsou trvalou součástí vzdělávacích systémů. Obecná shoda panuje na tom, že je problémem vymezit kvalitu ve vzdělávání a přístupy k dosahování, řízení a hodnocení kvality mají svůj původ v hospodářské oblasti. Kvalita podle Rýdla souvisí s mírou přijatelnosti, určenou experty v procesu vývoje a výroby, je dána stanovenými předpisy a normami. Novější definice kvalitu vymezují jako vlastnost určité jednotky nebo schopnosti naplnit zjištěné a předpokládané požadavky zákazníka a odběratele. Průcha definuje kvalitu v oblasti školní edukace jako žádoucí (optimální) úroveň fungování a/nebo produkce těchto procesů nebo institucí, která může být předepsaná určitými požadavky (např. vzdělávacími standardy), a může být tudíž objektivně měřená a hodnocená (Průcha, 1997, s. 366). Podle Beneše je stále více patrná snaha vzdělávacích institucí deklarovat kvalitu. Uvedená skutečnost souvisí s ekonomizací vzdělávání, kdy rostoucí množství projektů vede ke zvýšené konkurenci a vytváří tak nutnost bojovat o přízeň zákazníka (2008). Pojem kvalita nelze přesně vymezit a definovat. Důvodem může být skutečnost, že na poskytování vzdělávání se podílí celá řada subjektů, je zaměřeno na různé cílové skupiny a odlišné jsou také způsoby financování jednotlivých vzdělávacích programů. Za klíčové aktéry, kteří podstatným způsobem ovlivňují kvalitu jednotlivých prvků vzdělávání je považován stát a zákazníci resp. odběratelé. Je zájmem státu formulovat kritéria kvality prioritně v oblastech, které finančně podporuje a obecně vytvářet systém kvality. Je prosazován princip uznávání výstupů učení, není rozhodující, co deklaruje vzdělávací program, ale měřitelnost výsledků vzdělávání a schopnost účastníka vzdělávání dosaženou úroveň prokázat. Pro hodnocení je nutné identifikovat rozhodující odběratele produktů. Produkty mají charakter poskytované služby a za hlavní produkty vysoké školy jsou označované bakalářské, magisterské a doktorandské vzdělávání, programy celoživotního vzdělávání, tvůrčí činnost vysoké školy a její spolupráce s praxí. Zainteresovanými stranami jsou také pracovníci školy, okolí vysoké školy a také samotná vysoká škola. Ve vztahu k produktu je možné identifikovat odběratele s jejich požadavky. K hlavním odběratelům produktů patří společnost, studenti, účastníci programů celoživotního vzdělávání, organizace podnikatelského nebo veřejného sektoru a zaměstnavatelé. Kvalitu vysoké školy lze posuzovat podle dosahovaných výsledků, podle toho jak produkty školy naplňují požadavky a očekávání odběratelů. Komplexní přístupy k hodnocení kvality vychází z EFQM modelu Excelence a zohledňují požadavky, očekávání, všechny typy zdrojů, vnější regulátory a vedení, strategii, pracovníky, partnerství, procesy, produkty a služby instituce ve vztahu k výsledkům. Výsledky jsou vyjadřované vzhledem k zákazníkům, pracovníkům, okolí školy (Nenadál, 2012). Společné zásady zajišťování kvality ve vzdělávání vymezuje Evropský rámec kvalifikací pro celoživotní učení. Podle uvedeného dokumentu zajišťování kvality by mělo být součástí vnitřního řízení organizace a mělo by zahrnovat pravidelné hodnocení institucí a programů. Při zajišťování kvality je potřebné sledovat vstupy, procesy a výstupy s důrazem na výsledky učení. Podstatou kvalifikačního rámce je popsání všeho, co mají absolventi znát a umět. Základním předpokladem toho, aby studenti požadovaných výstupů z učení dosáhli je proces konstruk- XXXII International Colloquium, Brno, May 22,

3 tivního propojení vzdělávacích cílů s metodami výuky, učení a způsoby hodnocení výsledků. Pokud není stanovené, jakého profilu absolventa vzdělávací instituce plánuje dosáhnout, nelze ani řídit cesty, které k němu vedou. Bez těchto předpokladů nelze řídit vzdělávací proces a jeho kvalitu. Základním principem hodnocení a zajišťování kvality vzdělávání je orientace na studenta, kdy student je považován za aktivního účastníka procesu vzdělávání. S uvedeným přístupem souvisí i popis vzdělávacího procesu ve formě výstupů z učení. Výstupy z učení Průcha a Veteška vymezují v širším pojetí jako vyjádření toho, co jedince zná, čemu rozumí a je schopen vykonat po ukončení vzdělávacího procesu. V užším pojetí za výsledky učení považují vědomosti, dovednosti, návyky, postoje, změny hodnot a psychických procesů nebo vlastností (Průcha, 2012). Příprava studijních programů realizovaná v souladu s Národním kvalifikačním rámcem terciárního vzdělávání se zaměřuje na transparentní popis výstupů z učení v podobě očekávaných znalostí, dovedností a obecných způsobilostí. Implementace kvalifikačního rámce je cestou k vytváření podmínek k zabezpečování kvality, protože jej lze využít jak pro tvorbu studijních programů, tak pro jejich hodnocení. Výstupy učení vyjadřují posun k výsledkům vzdělávání a kvalita vzdělávacích programů je vyjádřena jako míra dosahování projektovaných výsledků učení. Nástroje hodnocení kvality se zpravidla zaměřují na ověření formulovaných výstupů z učení. Ověření výstupů z učení může být prováděno v rámci vnitřního hodnocení kvality nebo také jako součást vnějšího hodnocení. Pro hodnocení kvality vzdělávání je charakteristické zapojení odběratelů produktů do uvedeného procesu. Pro potřeby hodnocení lze využít poznatků studentů v průběhu a před ukončením studia. Relativně samostatným typem je hodnocení kvality vzdělávání absolventy studijního programu. Uvedené hodnocení v případě správně zaměřeného dotazování může poskytnout i poznatky, jak hodnotí kvalitu vzdělávání ve vztahu k jejich uplatnění se na trhu práce. Samostatnou oblastí je hodnocení akademických pracovníků. Významnou skupinou odběratelů produktů je veřejný nebo soukromý sektor a zaměstnavatelé. Jejich význam ve vztahu k zabezpečování a řízení kvality lze spatřovat nejenom v jejich zapojení do procesů hodnocení, ale také do procesů projektování výstupů z učení. Vysokoškolské vzdělávání v České republice na základě Boloňská deklarace z roku 1999 a následných konferencí ministrů zdůrazňuje přístup, který je založený na stupních vysokoškolského vzdělávání. Tento přístup aplikuje i Univerzita obrany v Brně jako jediná vysoká vojenská škola v České republice. V současnosti je připravován na Fakultě ekonomiky a managementu nový pětiletý studijní program. Univerzita obrany zajišťuje přípravu vojenských profesionálů pro potřeby AČR. Současně disponuje studijními programy pro civilní formu studia. Zabezpečuje celoživotní vzdělávání v podobě kvalifikačních kurzů pro vyšší důstojníky. Bakalářské, magisterské a doktorské studijní programy, v souladu se zákonem číslo 111/1998 Sb. o vysokých školách, jsou zaměření vojensko-manažerského, ekonomického, technického a zdravotnického. Vzdělávání probíhá na bázi nejnovějších poznatků z vojenství, výzkumu a vývoje v národním i mezinárodním měřítku a vlastního vědeckého zkoumání. Předmětové zastoupení různých oborů vytváří předpoklady pro možné uplatnění absolventů vojenského studia v rámci druhé kariéry v civilním sektoru. 2 Monitoring interního trhu práce Právním východiskem monitoringu trhu práce ve vztahu k absolventům vysoké školy je zákon č. 111/1998 Sb. Vysokoškolský zákon ukládá povinnost veřejné vysoké škole poskytovat uchazečům, studentům a dalším osobám informace a poradenské služby, související se studiem a možnosti uplatnění absolventů. Je možné dovodit, že uvedená obecná povinnost se v přiměřeném rozsahu vztahuje i ke státním vysokým školám. XXXII International Colloquium, Brno, May 22,

4 Vnitřní trh práce organizace ve svém souhrnu představuje pracovní příležitosti v prostředí dané organizace. Za základní prvek interního trhu práce je považováno pracovní místo. Pracovní místo je definováno pracovními úkoly, pravomocí, odpovědností, vztahy, kvalifikací a podmínkami, ve kterých je práce vykonávána. Z požadovaných pracovních činností se odvíjí i specifikace požadavků na pracovníka, které lze ve zkratce vyjádřit stupněm a oborem požadovaného vzdělání. Pro zjišťování kvalifikačních požadavků pracovních míst lze využít třech základních přístupů. První přístup spočívá v zjišťování názorů expertů, další pracuje s informacemi o kvalifikačních požadavcích od pracovníků vykonávajících práci na pracovním místě. Třetí je charakteristický tím, že zkoumá požadavky zaměstnavatelů v podobě výběrových šetření, rozborů inzerce nebo analýz zařazení pracovníků do platových stupňů. V České republice v rámci projektů NSK od roku 2005 vznikají profesní kvalifikace požadované trhem práce. Současně se vznikem popisu profesních kvalifikací jsou vytvářené kvalifikační a hodnotící standardy, které umožňují srovnávání kvalifikací uznaných v České republice a v evropských státech. Přijetí zákona č. 179/2006 Sb., o ověřování a uznávání výsledků dalšího vzdělávání vytvořilo předpoklady pro pružnou reakci zaměstnavatelů, vzdělavatelů a pracovníků na potřeby trhu práce. Za monitoring lze označit proces systematického shromažďování a analýzy informací vztahujících se k vývoji nebo fungování organizace. Poskytuje informace o pokroku, dosažených cílech a je zaměřen primárně na zlepšení účinnosti a efektivity. Monitorovat podle Káňové znamená soustavně uskutečňovat kontrolu kvality systému, čímž umožňuje nejenom získávání zpětné vazby, ale také analyzování klíčových situací, identifikovat rozhodující problémy a napomáhat jejich řešení. Monitoring na základě předchozích činností usnadňuje posouzení, zda prováděné aktivity jsou v souladu s cíli organizace (2001). Monitoring se zaměřuje na vstupy a jejich využití, aktivity, očekávané výsledky a kvalitu poskytovaných služeb. Monitoring potřeb interního trhu práce je považován za systém pouze při splnění minimálně dvou podmínek. První podmínkou je vytvoření prostředí a nástrojů, zabývající se sledováním faktorů, ovlivňujících obsah vzdělávání. Druhou nutnou podmínkou je vytvoření a ověření vazeb mezi institucemi, vzdělávací institucí a absolventy a mezi institucí a zadavatelem. Trh práce resortu MO je specifickým typem trhu práce a představuje nabídku práce (systemizovaných míst) pro občanské zaměstnance a vojáky z povolání. Z hlediska řešené problematiky je prioritní skupinou skupina vojáků z povolání. Povolání uchazeče do služebního poměru vojáka z povolání je možné na základě žádosti, po ověření splnění podmínek stanovených zákonem a u uchazečů o prezenční vojenské studium po doručení rozhodnutí o přijetí ke studiu. Průběh vojenské služby studentů Univerzity obrany se řídí zákony a předpisy upravující služební poměr. Systém přípravy vojenského personálu je složen z navzájem propojených procesů a opatření zaměřených na vzdělávání, výcvik a výchovu. Základními prvky systému vzdělávání jsou cíle, obsah, organizace, metody, formy, finanční, materiální, technické zajištění vzdělávání a evaluace vzdělávacího procesu. Hlavním cílem přípravy vojenského personálu resortu Ministerstva obrany je profesionál, který je charakterizován jako kvalifikovaný odborník v dobrovolném služebním poměru, vzdělaný ve vojenství a speciálně připravený pro vojenskou praxi (Koncepce, 2011, s. 17). Vojenský profesionál je občan České republiky povolán do služebního poměru vojáka z povolání, vykonávající na interním trhu práce požadované činnosti pro zabezpečování obrany a suverenity státu. Občan ve služebním poměru vojáka z povolání podle Piffla a Velehradského působí v sociálním systému, který má hierarchickou organizační strukturu se specifickým sociálním rozvrstvením, dominancí formálních vztahů a základem vojenské činnosti je příprava na bojovou činnost v době míru (Piffl, 1992). Vojenský profesionál je připraven k obraně XXXII International Colloquium, Brno, May 22,

5 České republiky a je schopen plnit humanitární úkoly v rámci mezinárodních smluvních závazků. Monitoring interního trhu práce resortu ve vztahu ke studijním programům lze schematicky rozdělit na monitoring tzv. absolventské vazby a monitoring odborné (odběratelské) vazby. Strategickým cílem práce s absolventy je navázání dlouhodobého partnerství. Ze strany vzdělávací instituce se jedná o sledování potřeb absolventů v jejich profesním rozvoji a vytvoření možností, aby se absolventi podíleli na řešení potřeb instituce. Pouze tehdy, dokáže-li vysoká škola včas identifikovat potřeby vzdělávání svých absolventů a reagovat na ně různými formami vzdělávacích programů, může se stát jedním z partnerů absolventů v procesu celoživotního učení (Beneš, 2001). Vzhledem k tomu, že vysoká škola nabízí jako produkt služby, lze využít pro zlepšení práce s absolventy relačního marketingu, který se zabývá analýzou vztahu, které vznikají mezi institucí nabízející služby, jejími zaměstnanci a zákazníky. Výsledkem využití relačního marketingu v podmínkách vysoké školy může být rozvoj spolupráce kateder s absolventy, zvýšení renomé školy, katedry, učitelů, tlak na zvyšování kvalifikace učitelů, participace vedení školy a všech zaměstnanců na zvyšování badatelského, pedagogického potenciálu a uvědomění si nutnosti zdokonalovat vnitřní procesy (Vlček, 2001). Je vhodné, aby byla za určité časové období zpracovávána zpětná vazba o tom, jak jsou absolventi v praxi úspěšní po absolvování studijního programu, který vystudovali. Výchozím předpokladem účinné práce s absolventy je vytvoření databáze kontaktů na úrovni kateder. Aktuálně studující vojáci jsou v denním kontaktu s pedagogy katedry a pravidelně je také využíván studijní portál s ovými adresami. U vojáků z povolání lze oprávněným služebním orgánem využít údajů Informačního systému o službě a personálů. V prostředí Informačního systému lze editovat aktuální služební zařazení včetně kontaktních údajů. Důležitým předpokladem je vybudování funkčního oboustranného komunikačního kanálu, pomocí kterého bude možné zjišťovat vzdělávací potřeby absolventů, případně poskytovat poradenské a konzultační služby. Vzhledem ke skutečnosti, že v resortu Ministerstva obrany je vytvořen funkční systém další profesní přípravy, bylo by možné pro uvedené účely využít jednotlivé typy již zavedených vzdělávacích aktivit a začlenit je do systému monitorujícího vzdělávací potřeby. Pro využití uvedeného prvku bude nutné vytvořit a ověřit nástroj pro dotazování. Vhodnými nástroji pro zjišťování názorů absolventů na kvalitu vzdělávání a jeho uplatnění při výkonu služebních činností může být dotazníkové šetření a řízené rozhovory. Uvedené nástroje lze uplatnit i ve vztahu k nadřízeným služebním orgánům absolventů. Dalším nástrojem, který lze využít, je uspořádání tematických workshopů zabývajících se možnou změnou výstupů z učení v modulových předmětech. Workshopy lze připravit a provést v patronaci jednotlivých kateder za účasti absolventů, správců vojenských odborností, garantů studijních modulů a předmětů. Druhou nutnou podmínkou pro vytvoření systémového prostředí monitorování interního trhu práce je vytvoření, ověření a využívání vazeb mezi vzdělávací institucí a zadavatelem. Ve vztahu k Univerzitě obrany vystupuje jako zadavatel Ministerstvo obrany reprezentované Sekcí personální. Sekce personální Ministerstva obrany je odpovědná za koncepční, legislativní, kontrolní činnost a odborné řízení oblasti personální, vzdělávání, sociální a platové politiky. Z hlediska řešené problematiky je důležité zdůraznit, že odpovídá za výkon státní správy v oblasti vojenského školství. V podřízenosti Sekce personální Ministerstva obrany je Agentura plánování a rozvoje lidských zdrojů, která se významně podílí na usměrňování interního trhu práce. Dalším aktérem, který na základě vnitřních předpisů uplatňuje vliv na profil absolventa Univerzity obrany, jsou správcové vojenských odborností. XXXII International Colloquium, Brno, May 22,

6 Samostatným prvkem, který sehrává významnou úlohu ve vztahu k absolventům Univerzity obrany, je Agentura personalistiky Armády České republiky. Agentura personalistiky je řídícím, odborným, metodickým a výkonným orgánem náčelníka Generálního štábu Armády ČR k realizaci úkolů personálního řízení a humanitní služby v ozbrojených silách ČR. Důležitou úlohu ve vztahu ke vzdělávání a přípravě vojenského personálu sehrávají správci vojenských odborností. V roli služebních orgánů navrhují počty vojáků, doplňují vojenské útvary, odpovídají za přípravu a vzdělávání vojáků. Lze konstatovat, že byl vytvořen propracovaný systém předmětů, vyučovaných na Univerzitě obrany, který vychází z požadavků odběratelů, vojenské praxe a zkušeností z misí. Monitoring interního trhu práce se zaměřuje na sledování a vyhodnocování faktorů ovlivňujících požadavky na kvalifikační připravenost absolventů. Vzdělávání je ovlivňováno nejenom vnitřními potřebami vzdělávacího systému, ale ve vzrůstající míře i reakcí na požadavky společnosti. Prostředí resortu je ovlivněno plněním specifických úkolů obranného charakteru a dynamickým vývojem v oblasti bezpečnosti a obrany. Z obranného charakteru služebních činností jsou odvozované požadavky na vojenské profesionály. Je patrné, že nelze vycházet pouze z obecných požadavků, ale je nutná konkretizace pro jednotlivé vojenské odbornosti. Ekvivalentem pracovního místa v resortu Ministerstva obrany je prvek označovaný názvem systemizované místo. Systemizovaná místa jsou detailně popsaná a hierarchicky uspořádaná. Konkrétní místo je vymezeno služebním označením, vojenskou hodností, kvalifikačními předpoklady, kvalifikačními požadavky a číslem vojenské odbornosti. Vojenská odbornost vyjadřuje požadovaný souhrn znalostí, schopností, návyků a vlastnosti potřebných pro výkon vojenské činnosti stejného typu a charakteru. Vojenská odbornost ovlivňuje obsah vzdělávání studentů všech fakult Univerzity obrany. Z uvedeného důvodu jsou studijní programy členěné do studijních oborů. Studijní obory jsou dále dělené na studijní moduly, které respektují požadavky vyplývající z obsahu služebních činností na systemizovaných místech ve vojenských odbornostech (např. studijní moduly Řízení finančních zdrojů, Logistika, Ekonomika řízení lidských zdrojů, Ochrana obyvatel a Bezpečnostní služby). Univerzita obrany má charakter učící se organizace, která vytváří prostor pro komunikaci mezi manažery a pracovníky na všech úrovních. Vzájemná interakce se Sekcí personální Ministerstva obrany, Generálním štábem Armády ČR a správci vojenských odborností zajišťuje systematickou zpětnou vazbu ve vztahu k inovacím obsahu vzdělávání. Závěr Vzdělávání vojenského personálu ve vojenských školách je orientováno na dosažení odpovídajícího stupně vzdělání (splnění kvalifikačních předpokladů). Kvalifikační předpoklady vyjadřují minimální požadovaný stupeň dosaženého vzdělání pro jednotlivé hodnostní sbory a vztahují se k právnímu úkonu služebního zařazení vojáka z povolání, vyplývají z požadavků na pracovní činnost vojáka. Obsah vzdělávání je zaměřen na rozvoj znalostí a dovedností vojenských profesionálů ve vojensky orientovaném společenském základu, odborné přípravě a specifické vojensky profilované přípravě. Podle názor garanta studijního oboru Ekonomika obrany státu Krče je potřebné, aby vzdělávání a profesní příprava zabezpečovala růst vzdělanostní úrovně vojenských profesionálů, připravovala vojáky na vzrůstající požadavky sofistikovaného charakteru činnosti ozbrojených sil a vytvořila předpoklady pro zabezpečení srovnatelnosti dosaženého vzdělání jak v národním, tak evropském prostředí (Krč, 2012). Použité zdroje BENEŠ, M. Andragogika. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, ISBN XXXII International Colloquium, Brno, May 22,

7 BENEŠ, M. Marketing a práce s absolventy vysokých škol. Praha: Eurolex Bohemia, ISBN HNILICA, J., PABIAN, P., HÁJKOVÁ, T. (eds). Národní kvalifikační rámec terciárního vzdělávání: Díl 3. Zkušenosti a doporučení. Praha: MŠMT, ISBN KÁŇOVÁ, Ž. Kvalita a hodnocení ve vzdělávání. Výkladový slovník. Praha: NÚOV, Koncepce přípravy personálu resortu MO na období MO: Praha, KRČ, M. Je ekonomické vzdělávání vojenských profesionálů nutné? Vojenské rozhledy. Praha: Agentura vojenských informací a služeb (AVIS), 2012, roč. 21, č. 2, s ISSN NENADÁL, J., HUTYRA, M., PETŘÍKOVÁ, R., VYKYDAL, D. Metodika komplexního hodnocení kvality ITV/VŠ. Praha: MŠMT, PABIAN, P., NANTLOVÁ, S. Stanovení cílů pro ITV ve vzdělávací oblasti. Praha: MŠMT, PIFFL, O., VELEHRADSKÝ, A. Psychologie a pedagogika v sociálním řízení vojsk. Praha: Management Press, PRŮCHA, J. Moderní pedagogika. Praha: Portál, ISBN PRŮCHA, J., VETEŠKA, J. Andragogický slovník. Praha: Grada Publishing, ISBN Karel Rýdl K pojetí kvality ve školství a jejímu hodnocení [online]. [cit ]. Dostupné z: VLČEK, J. Možnosti a meze dalšího vzdělávání absolventů vysokých škol. In: BENEŠ, M. Marketing a práce s absolventy vysokých škol. Praha: Eurolex Bohemia, ISBN doc. JUDr. PhDr. Ivo Svoboda, Ph.D. Katedra řízení lidských zdrojů, Fakulta ekonomiky a managementu, Univerzita obrany Kounicova 65, Brno, Česká republika E mail: ivo.svoboda@unob.cz PhDr. Ľubomír KUBÍNYI, Ph.D. Katedra řízení lidských zdrojů, Fakulta ekonomiky a managementu, Univerzita obrany Kounicova 65, Brno, Česká republika E mail: lubomir.kubinyi@unob.cz XXXII International Colloquium, Brno, May 22,