FILOZOFICKÁ FAKULTA UNIVERZITY PALACKÉHO V OLOMOUCI. Katedra slavistiky. Bakalářská práce VÝUKA RUSKÉHO JAZYKA V SOUČASNÉ VELKÉ BRITÁNII

Transkript

1 FILOZOFICKÁ FAKULTA UNIVERZITY PALACKÉHO V OLOMOUCI Katedra slavistiky Bakalářská práce VÝUKA RUSKÉHO JAZYKA V SOUČASNÉ VELKÉ BRITÁNII TEACHING RUSSIAN LANGUAGE IN TODAY S GREAT BRITAIN Vypracovala: Silvie Wagnerová Vedoucí práce: doc. PhDr. Zdeňka Vychodilová, CSc. OLOMOUC

2 Prohlašuji, že jsem práci vypracovala samostatně a uvedla všechny použité prameny. V Olomouci, podpis 2

3 Na tomto místě bych velmi ráda poděkovala paní doc. PhDr. Zdeňce Vychodilové, CSc., za vedení a pomoc při psaní této práce. Za cenné informace a rady děkuji také paní Dr. Catherine MacRobert (M. A., D. Phil.), odborné asistentce v oboru Ruská filologie a Srovnávací slovanská filologie (University Lecturer in Russian Philology and Comparative Slavonic Philology) Fakulty středověkých a moderních jazyků Oxfordské univerzity, dále panu Dr. Alexandru Krasovitskému, odbornému asistentovi z Fakulty středověkých a moderních jazyků Oxfordské univerzity a v neposlední řadě paní Natalii Keys, odborné asistentce Fakulty středověkých a moderních jazyků Oxfordské univerzity. podpis 3

4 OBSAH ÚVOD TEORETICKÁ ČÁST ÚVOD DO VZDĚLÁVÁNÍ VE VELKÉ BRITÁNII Vyšší vzdělávání Systém vysokého školství Podmínky k přijetí RUSKÝ JAZYK VE VYSOKOŠKOLSKÉM VZDĚLÁVÁNÍ Historie výuky ruského jazyka na univerzitách Anglie a Wales Skotsko Ruský jazyk a jeho postavení v rámci humanitních oborů STUDENTI RUSKÉHO JAZYKA NA BRITSKÝCH UNIVERZITÁCH Úrovně znalostí ruského jazyka Úroveň znalostí na začátku studia Úroveň znalostí při ukončení studia Rodilí mluvčí RUSKÝ JAZYK V RÁMCI BAKALÁŘSKÉHO A MAGISTERSKÉHO STUDIA NA UNIVERZITĚ OXFORD Fakulta středověkých a moderních jazyků Studium ruského jazyka Struktura oboru Ruský jazyk PRAKTICKÁ ČÁST Metodika výzkumu Sestavení hypotéz a cíle výzkumu Vyhodnocení dotazníku Závěry výzkumu ZÁVĚR РЕЗЮМЕ SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY SEZNAM INTERNETOVÝCH ODKAZŮ JINÉ ZDROJE PŘÍLOHY ANOTACE

5 ÚVOD Ruský jazyk patří mezi nejrozšířenější světové jazyky. Rusky mluvící země jsou oblastmi velkých obchodních příležitostí, a proto je v současnosti znalost ruského jazyka stále více požadována na celém světě. V dnešní době se mladí lidé k ruštině začínají opět vracet, nalézají zde kulturní bohatství, přírodní krásy a v neposlední řadě i mnoho příležitostí k uplatnění svého vzdělání. Předmětem této bakalářské práce je výuka ruského jazyka a jeho pozice mezi ostatními cizími jazyky v systému vzdělávání na vysokých školách v současné Velké Británii. Dané téma jsem si vybrala proto, že mě osobně zajímá postavení a výuka ruského jazyka ve Velké Británii. Bakalářská práce je koncipována jako částečné srovnání výuky ruského jazyka ve Velké Británii a v České republice. Bakalářská práce je rozdělena na dvě části teoretickou a praktickou. V první, teoretické části, popisuji celkově vzdělávání ve Velké Británii, výuku ruského jazyka ve vysokoškolském vzdělávání, studenty ruského jazyka a jejich úrovně znalostí a obory ruského jazyka ve Velké Británii. V první kapitole se zabývám všeobecně vzděláváním, britským systémem vysokoškolského vzdělávání a podmínkami přijetí na vysoké školy. Druhá kapitola je zaměřena na historii výuky ruského jazyka ve Velké Británii a postavení ruského jazyka v rámci humanitních oborů. Ve třetí kapitole se věnuji problematice studentů ruského jazyka a jejich jazykovými znalostmi na univerzitách ve Velké Británii a České republice. Poslední kapitolou teoretické části je Ruský jazyk v rámci bakalářského a magisterského studia na Univerzitě Oxford. V této kapitole popisuji rozdělení oborů, strukturu studia a výjimečnost studia na této univerzitě. Univerzitu Oxford jsem si vybrala proto, že jsem měla možnost ji osobně navštívit a setkat se studenty a vysokoškolskými pedagogy na Katedře ruského jazyka Fakulty středověkých a moderních jazyků. V praktické části vycházím v rámci výzkumu výuky ruského jazyka ve Velké Británii a České republice především z vyplněných dotazníků a osobních rozhovorů s pedagogy a studenty. Celkem jsem pracovala s 50 dotazníky, které byly vyplněny britskými studenty pěti univerzit a s 50 dotazníky studentů Univerzity Palackého v Olomouci. V první kapitole praktické části jsem popsala metodiku a cíle výzkumu. Ve druhé kapitole jsem se věnovala dotazníku a jeho složení. Ve třetí kapitole jsem analyzovala data z vyplněných dotazníků. Ve čtvrté kapitole jsem srovnávala výuku 5

6 ruského jazyka v současné Velké Británii a České republice. Závěrečná kapitola shrnuje poznatky a přínos výzkumu. Cílem mé práce je základní seznámení a analýza výuky ruského jazyka ve Velké Británii ve vysokoškolském vzdělávání, tedy charakteristika výukových podmínek, přístup studentů britských univerzit ke studiu, zaměření a stěžejní náplň studia. 6

7 1 TEORETICKÁ ČÁST 1.1 ÚVOD DO VZDĚLÁVÁNÍ VE VELKÉ BRITÁNII Ve své bakalářské práci se zaměřuji hlavně na studium ruského jazyka na vysokých školách a univerzitách ve Velké Británii. Všechny stupně vzdělávání však na sebe navazují, proto je nutné se zmínit i o středoškolském studiu, které vysokoškolskému studiu předchází. Školní docházka ve Velké Británii je povinná od 5 do 16 let. V 16 letech skládá většina žáků zkoušku k získání všeobecného certifikátu středoškolského vzdělávání (GCSE), na kterou jsou připravováni celý poslední rok studia. Po ukončení povinného vzdělávání si studenti vybírají, zda budou pokračovat ve škole, přejdou do kolejí dalšího vzdělávání nebo kolejí sixth-form (tzv. vyšší odbornou školu/koleje), anebo zda raději nastoupí do zaměstnání s výučním listem nebo bez něj (Ježková, Dvořák, Chapman a kol., 2010, s. 59). Na nižších sekundárních stupních vzdělávání, jako je střední škola ( secondary school ) nebo gymnázium ( grammar school ), mají žáci mezi základními předměty zahrnut i cizí jazyk. Mohou si vybrat francouzský, španělský nebo německý jazyk. Později si mohou zvolit i ruský jazyk, ale to je výjimečné. Určité střední školy vyučují přímo v ruském jazyce. Tyto školy jsou určeny pro občany ruské národnosti a nacházejí se hlavně ve městech, kde je početnější ruská komunita. Vzdělávání ve vyšším sekundárním stupni probíhá od 16 do 18 nebo 19 let. Zde je hlavní kvalifikací všeobecný certifikát z pokročilého stupně vzdělávání (GCE) A-level, což je úroveň, navazující na osvědčení GCSE (Zpravodaj - odborné vzdělávání, NUOV, příloha I/2006, s. 4.). P. Whitton (2009, Fraus, s. 35) uvádí, že zkouška GCE A-level opravňuje ke vstupu na univerzitu. Studenti ji mohou složit v 18 letech či později. Nemusí se na ni připravovat jen na nějaké vyšší škole, ale i individuálně. Tato zkouška je podobná závěrečné středoškolské zkoušce GCSE, ale její hlavní význam spočívá právě v tom, že s touto zkouškou může být student přijat na vysokou školu nebo univerzitu ve Velké Británii. Ve Velké Británii je vysokoškolský systém vzdělávání, tedy terciární stupeň vzdělávání, o něco složitější než v České republice. Z tohoto důvodu postupně popisuji systém výuky na středních školách, ukončení studia na středních školách a vyšších 7

8 stupních a vstup na vysoké školy nebo univerzity. Poté se věnuji univerzitnímu vzdělávání ve Velké Británii. K tomu je také důležité zmínit jeden pojem, týkající se této problematiky, tzv. university education, což v překladu znamená univerzitní vzdělávání nebo také vzdělávání na vysokých školách. Tento termín nelze zaměňovat se slovem higher education, který je chápán jako vyšší sekundární vzdělávání (navazující stupeň po střední škole) Vyšší vzdělávání Studenti, kteří zůstanou ve vyšších školách nebo kolejích, si mohou vybrat mezi všeobecnými a odbornými předměty nebo kombinacemi obou druhů předmětů. Dominantní kvalifikací ve vyšším sekundárním vzdělávání je všeobecné osvědčení vzdělání GCE A-levels. Většina studentů absolvuje tuto zkoušku (GCE A-level) ve třech nebo čtyřech předmětech (maximálně pět předmětů), a to s totálním počtem bodů více než 70. Ve 3 předmětech mohou získat po úspěšném absolvování (známka A E) plný GCE A-level. Kurzy pro A-level studenty trvají okolo dvou až tří let (Zpravodaj odborné vzdělávání v zahraničí, NUOV, příloha I/2006, s. 4). Vyšší vzdělávání není povinné. Podle Zpravodaje odborného vzdělávání v zahraničí (NUOV, I/2006, s. 5) jsou zkoušky A levels hlavní cesta na univerzitu nebo do dobrého zaměstnání. Často však na vysokých školách bývají akceptovány mnohé alternativy této zkoušky, včetně profesních kvalifikací dané úrovně. Některé vysoké školy poskytují základní kurzy pro studenty, kteří nemají odpovídající vstupní kvalifikaci daný obor. Výkon při přijímacím pohovoru, praxe nebo jiný faktor při hodnocení kvality uchazeče se berou v úvahu Systém vysokého školství ve Velké Británii Okolo 1,8 miliónů studentů studuje v současné době na britských univerzitách a ostatních institucích vysokého školství. Jedna třetina mladých lidí nastupuje na vysokou školu v osmnácti letech a počet vysokoškolských studentů stále stoupá jak v prezenčním, tak v kombinovaném studiu. ( přel. S. W.) 8

9 Univerzity a vysoké školy ve Velké Británii rozdělují vysokoškolské studium na první stupeň ( undergraduate ) a druhý, postgraduální stupeň ( postgraduate ). V českém jazyce neexistuje odpovídající název pro překlad slova undergraduate, tento pojem zahrnuje bakalářské a magisterské studium (britské tituly BA, MA). Na studium vysoké školy jsou studenti připravováni již od střední školy nebo gymnázia. Podle P. Whittona (2009, Fraus, s. 35) by se měli studenti rozhodnout již ve druhém ročníku na střední škole, zda chtějí pokračovat ve studiu na univerzitě, protože studiu na vysoké škole musí odpovídat i známky ze závěrečné zkoušky GCSE. Autor dále zdůrazňuje, že většina studentů absolvuje zkoušku GCSE v předmětech Anglický jazyk, Matematika a volí si jeden z následujících předmětů: Biologie, Fyzika nebo Chemie. Mnoho z nich absolvuje tuto zkoušku také z Informačních technologií, Cizího jazyka, Zeměpisu nebo Umění Podmínky k přijetí Univerzity ve Velké Británii mají svou vlastní přijímací politiku. Aby byli studenti při přijetí na univerzitu na stejné znalostní úrovni, zveřejňuje většina univerzit své požadavky výše zmíněné osvědčení GCE A-level a známky z požadovaných (vhodných) předmětů této zkoušky k přijetí na určitý studijní obor. Proč tomu tak je? Co je k tomu vede? Podle Zpravodaje Národního ústavu odborného vzdělávání čím dál více studentů absolvuje GCE zkoušku se známkou A. Někteří studenti ale získají nejlepší známku (A) z předmětů, jako je Sociální péče, Komunikace, Obchod, Design a technika, Tanec, Filmová studia atd., nikoliv z opravdu obtížných a důležitých předmětů. Tato situace některé univerzity znepokojuje a právě proto stanovují předměty, které uznávají a u kterých požadují určitou známku jako ohodnocení znalostí studentů (Zpravodaj odborného vzdělávání, NUOV, r. 2003, č. 9, s. 9). Ke studiu všech oborů je především nutná znalost anglického jazyka, ve většině případů studenti vykonají zkoušku z anglického jazyka v rámci GCSE nebo GCE s požadovanou známkou A C, IGCSE se známkou A C. Zahraniční studenti musí prokázat znalost anglického jazyka formou absolvované zkoušky, která je zabezpečována Britským Centrem (British Council). Mezi tyto zkoušky jsou zahrnovány: ESOL Cambridge Certificate of Proficiency in English (CPE) maximálně známka C, ESOL Cambridge Certificate in Advanced English (CAE) jen známka A. Zahraniční student může prokázat znalost angličtiny i Mezinárodním bakalářským titulem 9

10 (International Baccalaureate) vyšší nebo standardní úroveň. Požadavky na úroveň anglického jazyka jsou většinou uvedeny na webových stránkách dané univerzity. Podmínky k přijetí ke studiu ruského jazyka jsou prakticky stejné jako u ostatních oborů, je požadována známka AAA ze zkoušky GCE A levels, známka AA/AAB ze zkoušky GCSE a ze zkoušky IB bodů (Undergraduate prospectus 2013, s. 116). Nejdůležitějšími předměty těchto zkoušek jsou anglický jazyk a matematika, na třetím místě je volitelný jazyk. Přijímací politika a podmínky nemusí být na všech univerzitách jednotné, nicméně většinou jsou požadovány úspěšně vykonané zkoušky GCSE a GCE A-levels. Tyto zkoušky lze považovat za jakýsi ekvivalent naší maturity, ale liší se především jiným složením než v České republice. Také britští studenti se přípravě na tyto zkoušky více věnují, než studenti u nás, a to vzhledem k vyšším nárokům kladeným na ně a vzhledem k odlišnému společenskému postoji k vysokoškolskému vzdělání ve Velké Británii a České republice. Systém vysokého školství ve Velké Británii počítá s několikaletou přípravou na vysokoškolské studium. U nás je k tomuto účelu připravena pouze síť gymnázií a případné přípravné kurzy. Podle I. Mišterové a E. Skopečkové (2008, Západočeská univerzita v Plzni, s. 6, přel. S. W.) možnost přijetí na prestižní univerzitu stoupá nebo klesá v závislosti na výsledcích GCE A-level. V posledních letech je stále populárnější tzv. skupina Russell. Skupina Russell je asociace 20 hlavních univerzit ve Spojeném království, věnujících se intenzivně výzkumu. Mezi ně patří Univerzita Birmingham, Univerzita Bristol, Univerzita Cambridge, Univerzita Cardiff, Univerzita Edinburgh, Univerzita Glasgow, Univerzita Leeds, Imperial College London, King s college London, Univerzita Liverpool, Univerzita Manchester, London School of Economics and Political Science, Univerzita Newcastle, Univerzita Nottingham, Univerzita Queen's Belfast (Queen's University Belfast), Univerzita Oxford, Univerzita Sheffield, Univerzita Southampton, Univerzitní vysoká škola Londýn (UCL London), Univerzita Warwick. Tyto univerzity na webových stránkách doporučí potencionálním zájemcům o studium vhodnou kombinaci zkoušek GCE A-levels pro přijetí na jimi vybraný obor. Ve Velké Británii funguje jednotný systém přijímacího řízení na vysoké školy. Služba pro přijímací zkoušky na univerzity a vysoké školy (UCAS) je samostatný orgán pro uchazeče k přijetí do denního studia bakalářského nebo magisterského oboru na všech vysokoškolských institucích a univerzitách ve Velké Británii ( ac.uk/). 10

11 J. Průcha (1999, Portál, s. 160) uvádí, že hlavní selekční procedurou při přijímání na vysoké školy ve Velké Británii je tzv. numerus clausus a dále případný osobní pohovor. Numerus clausus je typ opatření vlády, sdružení univerzit nebo jednotlivých vysokých škol, jímž se stanoví kvóty studentů, kteří mohou být přijati na vysokou školu nebo univerzitu. Kvóty jsou většinou určovány každý rok, a to podle situace na trhu práce, ekonomických možností země a kapacit univerzit. Numerus clausus se převážně týká veřejných vysokých škol a univerzit. Mezi kritéria, která jsou zohledňována při selekci uchazečů na vysoké školy, patří prospěch u závěrečné zkoušky na střední škole (certifikáty GCSE, GCE A-level atd.), volba klasických předmětů i těch, které jsou ukončeny závěrečnou zkouškou na střední škole, prestiž střední školy a také posudky ze střední školy, již výše zmiňované. 11

12 1. 2 RUSKÝ JAZYK VE VYSOKOŠKOLSKÉM VZDĚLÁVÁNÍ Historie výuky ruského jazyka na univerzitách ve Velké Británii Výuka ruského jazyka ve Velké Británii dosáhla největšího rozvoje v 60. letech 20. století po spuštění první sovětské umělé družice Země. V 70. letech se ale začal zmenšovat počet škol, které vyučovaly ruský jazyk, výuka ruského jazyka zůstala hlavně v soukromých školách, které stále tvoří nevelké procento britských škol. Podle T. Veida (Преподавание русского языка в Великобритании, 2011, přel. S. W.) bylo vše způsobeno také tím, že soukromé školy podporovaly politické názory častokrát diametrálně odlišné od ideologie bývalého SSSR. Ruský jazyk je i v současné době na soukromých školách populární, protože vyžaduje nadprůměrné znalosti a schopnosti. Tento jazyk je chápán jako velmi prestižní předmět. Jak autor dále zdůrazňuje, pravidelně po několika letech vychází oficiální státní dokument, který určuje další osud výuky ruského jazyka a literatury na vysokých školách. V roce 1962, chvíli po spuštění první družice Země, byl vydán dokument Annana, který doporučil navýšit výuku ruského jazyka až dvacetipěti násobně. V roce 1979 vyšel dokument Atkinsona, v jehož výsledku byla výuka ruského jazyka centralizována, což také přispělo k uzavření několika kateder, například v Liverpoolu, Norwichi, Aberdeenu, Salfordu, Southamptonu, Lancasteru, Readingu a dalších městech. Situaci stabilizovalo na konci 80. let vydání dokumentu Budinga, který posílil činnosti a rozvoj kateder ruského jazyka na některých univerzitách. T. Veid také uvádí, že poté, co v roce 1985 přišel k moci Michail Gorbačov, byl na britských univerzitách zaznamenán zvýšený, i když jen dočasný, zájem o ruský jazyk, literaturu a kulturu. V Asociaci univerzitních rusistů ve Velké Británii jsou lingvisté a literární vědci v menšině, jelikož politologové, ekonomové a sociologové zaujímají dvě třetiny členů tohoto sdružení Anglie a Wales Mezi nejstarší katedry a centra výuky ruského jazyka patří Katedra ruských a východoevropských studií (The Department of Russian and East European studies), která je součástí Školy jazyků, lingvistiky a kultury (The School of Languages, Linguistics 12

13 and Culture) a Humanitní fakulty (The Faculty of Humanities) Univerzity Manchester, dále mezi ně patří Katedra slovanských studií Univerzity Cambridge a Sub-fakulta ruského jazyka Fakulty středověkých a moderních jazyků Univerzity Oxford. Podle J. Peprníka (2006, Univerzita Palackého v Olomouci, s. 194, přel. S. W.) byly katedry slovanských a východoevropských studií většinou zakládány nejdříve po první světové válce, jako například Škola slovanských a východoevropských studií Univerzity v Londýně (The School of Slavonic and East European studies, London University), dále po druhé světové válce a potom v osmdesátých a devadesátých letech 20. století. Na Univerzitě Oxford se moderní jazyky vyučují od roku 1724, v současné době zde mají největší knihovnu pro moderní jazyky ve Velké Británii. Moderní jazyky na této univerzitě mají jedno z největších zastoupení v zemi, každoročně na Fakultě středověkých a moderních jazyků přijmou okolo 250 studentů na všechny obory. Konkrétně ruský jazyk byl poprvé jako samostatný obor zařazen do výuky na fakultě v roce Na Univerzitě Cambridge se studium ruského jazyka rozšířilo ve 20. letech 20. století, kdy zde Vladimir Nabokov založil Slovanský a východoevropský spolek Univerzity Cambridge (Slavonic and Eastern European Society, Cambridge University). Vladimir Nabokov se na Univerzitě Cambridge a později i na mnoha jiných začal věnovat i výuce těchto jazyků, slovanské kultury a literatury. Pravděpodobně to byl úplně první mezinárodní spolek studentů v Cambridgi. Po rozpadu Sovětského svazu zaznamenala univerzita nápor studentů z bývalého SSSR. Poté byly založeny i další spolky na univerzitě, týkající se východní Evropy. Nicméně všechny tyto spolky včetně toho Slovanského sjednocovali studenty všech oborů ze všech různých zemí bývalého Sovětského svazu. Později ze Slovanského a Východoevropského Spolku vznikl Ruský Spolek Univerzity Cambridge (Cambridge University Russian Society) a Středoevropský Spolek Univerzity Cambridge (Cambridge University Central European Society) ( Skotsko Ve Skotsku se věnují výuce ruského jazyka pouze tři univerzity, a to Univerzita v St. Andrews, Glasgow a Edinburghu. Nejlepší postavení v rámci těchto univerzit má v celonárodním měřítku Univerzita St. Andrews, která dokonce obsadila 3. místo 13

14 v Kompletním univerzitním průvodci pro rok 2012 (viz Příloha č. 1, což je nejuznávanější průvodce univerzit ve Velké Británii. Nejstarší sekce rusistiky ve Skotsku je součástí Univerzity v Edinburghu. Na této univerzitě studuje v současnosti ruský jazyk cca 80 studentů, což je nejvíce studentů ve Skotsku ( V roce 1999 byla založena Škola slovanských, středoevropských a východoevropských studií (The School of Slavonic, Central and East European Studies) na Univerzitě Glasgow, sestávající z Katedry středoevropských a východoevropských studií (The Department of Central and East European Studies) a Slovanské sekce Školy moderních jazyků a kultur (The Slavonic Studies Section of the School of Modern Languages and Cultures). Škola slovanských, středoevropských a východoevropských studií převzala v roce Institut středoevropských a východoevropských studií (The Institute of Central and East European Studies) se záměrem udělat z něj hlavní mezioborové centrum slovanských, středoevropských a východoevropských studií na Univerzitě Glasgow a blízkých vzdělávacích institucích ( slavonic/slavonic3.html) Ruský jazyk a jeho postavení v současnosti v rámci humanitních oborů V současnosti se věnuje moderním jazykům¹ celkem 64 univerzit ve Velké Británii, z nichž 17 vyučuje ruský jazyk jako samostatný obor. Mezi ně patří například Univerzita v Oxfordu, Cambridge, Bristolu, Birminghamu, Nottinghamu, Exeteru, Sheffieldu, Manchesteru, Bathu, Leedsu, UCL (University College London), Surrey, Glasgow nebo Edinburghu. Univerzitě v Oxfordu bude věnována pozornost v dalších kapitolách. Na několika univerzitách existuje ruský jazyk jen jako volitelný nebo doplňující předmět, například na Univerzitě Southampton při studiu oboru Lingvistika a jazykověda nebo na Univerzitě Middlesex při studiu oboru Mezinárodní obchod (International business). Výuka ruského jazyka na některých britských univerzitách spadá do kompetence fakult, například Fakulty humanitních věd a umění Univerzity Sheffield ¹ Moderními jazyky se v rámci vysokého školství ve Velké Británii nazývají evropské jazyky jako francouzský, španělský, italský, německý, řecký, polský, český, ruský jazyk a jiné. 14

15 a Fakulty moderních a středověkých jazyků Univerzity Cambridge. Potom jsou fakulty rozdělovány na školy ( school ), například Školy jazyků, lingvistiky a kultur Univerzity Manchester. V neposlední řadě je katedra neboli oddělení ( department ) podřízena škole, například Katedra ruského jazyka a slovanských jazyků Univerzity Nottingham nebo ve výjimečných případech přímo podřízena fakultě. Jiná situace je na Univerzitě v Oxfordu, Glasgow, Edinburghu nebo Exeteru. Univerzita Oxford má prvotně divize ( division ), například Humanitní divize a poté rozděluje dané obory na fakulty, které už nemají pod sebou žádné katedry, ale pouze sekce nebo sub-fakulty konkrétních jazyků. Pod Fakultou středověkých a moderních jazyků tedy najdete ruský, polský, český, německý, italský, francouzský, řecký jazyk a další (germánské, románské a slovanské jazyky). Zvláštní katedru mají jen tzv. mrtvé jazyky (latinský jazyk) a anglický jazyk. Na britských univerzitách není přikládán důraz katedrám a jednotlivým oddělením, ale spíše fakultám, které jsou většinou s užším zaměřením, buď přímo na moderní jazyky, nebo na jazyky, lingvistiku a kulturu. Většina vysokoškolských studentů ruského jazyka ve Velké Británii se před vstupem na univerzitu nevěnuje ruskému jazyku, ale z moderních jazyků si vybírají na střední škole z výše zmíněného francouzského, německého nebo španělského jazyka. Univerzity proto rozdělují studenty do dvou skupin, první skupinu tvoří žáci s nulovou znalostí ruského jazyka a druhou skupinu tvoří žáci s pokročilou znalostí jazyka, zvláště ti, kteří absolvovali zkoušku A-levels i z ruského jazyka. O podmínkách k přijetí na studium ruského jazyka viz kapitola Podmínky k přijetí. V britském školství se upřednostňují v rámci cizích jazyků francouzský jazyk, německý a španělský jazyk, ruský jazyk tak bohužel zaujímá až čtvrté místo. Konkrétně na základní i střední škole je jako první cizí jazyk nejčastěji zařazována francouzština a dále pak buď němčina, nebo španělština. Podle Zpravodaje odborného vzdělávání v zahraničí (NUOV, č.7/8 r. 2011, s. 17) je znalost ruského jazyka v západní Evropě velmi malá. Země, která má ze západoevropských zemí největší počet dospělých respondentů ve věku let, znalých ruštiny je Německo (9 %). Spojené království vnímá jako nejznámější cizí jazyk francouzštinu. Ve Spojeném království a Irsku je také velký podíl studentů na všeobecném středoškolském stupni vzdělávání (ne odborném), kteří nestudují žádný cizí jazyk Velká Británie 51 % a Irsko 19 %. Studentů, kteří studují jeden cizí jazyk na střední škole, je asi 43 % a dva nebo více jazyků 6,3 %. V Irsku je studentů, studujících jeden cizí jazyk 72 % a dva nebo více jazyků 8,4 %. 15

16 Oproti tomu v České republice ve všeobecném středoškolském vzdělávání (gymnázia) studuje 100 % studentů dva a více jazyků, na odborném středoškolském stupni se věnuje jednomu jazyku 66 %, dvěma a více jazykům asi 32 % a žádnému jazyku pouhá 2 % studentů (Zpravodaj odborné vzdělávání v zahraničí, NUOV, č.7/8 r. 2011, s ). Obor Ruský jazyk je ve Velké Británii možné studovat samostatně (tzv. Single honour ) nebo s dalším jazykem, tzv. dvouobor ( Joint honour ). Jako druhý obor je možné si zvolit například Anglický jazyk, Francouzský jazyk, Německý jazyk, Italský jazyk, Španělský jazyk, Portugalský jazyk, Řecký jazyk, Polský jazyk, Ukrajinský jazyk nebo Český jazyk, dále také v kombinaci s jinými humanitními obory, například s Ekonomií, Managementem, Historií, Filozofií, Klasickou literaturou, Jazykovědou, Středověkými jazyky (latinský jazyk), Asijskými jazyky, Arabským jazykem, Mezinárodním rozvojem, Politologií, Teologií a religiózním studiem, Kulturou, Sociologií nebo Světovým filmem (např. Univerzita v Leedsu: and_slavonic_studies). Na Univerzitě Nottingham je dokonce možné studovat obor Ruský jazyk s oborem Srbský jazyk či Chorvatský jazyk, dále s výše uvedenými moderními jazyk nebo s obory jako je Film, Ekonomie, Mezinárodní mediální komunikace a Historie. Dokonce je možné studovat tzv. trojobor vybraný jazyk s oborem Ruský jazyk a Východoevropská civilizace, kde daný první jazyk, jako je například angličtina nebo němčina, je na vysoké úrovni a ostatní je jen doplňkově ( Většina univerzit, vyučujících ruský nebo jiný slovanský jazyk, vede také tzv. Ruský nebo Slovanský spolek (Russian society), který se většinou skládá ze studentů, akademických pracovníků nebo také rodilých mluvčích, kteří ale studují na dané univerzitě jiný obor. 16

17 1. 3 STUDENTI RUSKÉHO JAZYKA NA BRITSKÝCH UNIVERZITÁCH Úrovně znalostí ruského jazyka studentů Úrovně znalostí na začátku studia Ve Velké Británii nejčastěji univerzity dělí přijaté studenty moderních jazyků podle jejich jazykové znalosti před nástupem do prvního ročníku studia. Přijímací zkouška je písemná (ukázkový přijímací test v Příloze č. 4), někde i ústní. Například na Oxfordské univerzitě řeší úroveň jazykové znalosti studentů před nástupem do studia. Nabízené obory ruského jazyka jsou určeny pro začátečníky, ale také pro pokročilé studenty, kteří už znají základy ruského jazyka, fonetiky, pravopisu a výslovnosti. Na většině dalších univerzit je tento typ rozdělení oborů stejný. První skupinu, kurz A (Russian A-level), tvoří studenti, kteří mají certifikát GCE A-level s výsledkem A C z ruského jazyka nebo obdobné osvědčení. Studenti tohoto kurzu začínají překladem, literaturou 19. století atd. Třetí rok studia stráví studenti kurzu A v Rusku na partnerských univerzitách, a to buď celý školní rok, nebo pouze jeden semestr. Druhá skupina studentů patří do kurzu B (Russian Begginers ), který je určen začátečníkům, tedy těm, kteří ještě nikdy nestudovali ruský jazyk na žádné škole ani individuálně. Na tomto kurzu se začínají učit ruský jazyk postupně, hlavně díky konverzacím a dále intenzivním jazykovým kurzem gramatiky a úvodem do literatury. Studenti kurzu B pobývají také v Rusku, ale už ve druhém ročníku studia (Univerzita Oxford). Na některých univerzitách jezdí do Ruska studenti obou kurzů až ve třetím ročníku (např. Univerzita Nottingham, Univerzita Sheffield, Univerzita Bristol, Univerzita Birmingham, Univerzita Manchester, Univerzita Exeter). Středoškolští studenti si ve Velké Británii vybírají většinou jako cizí jazyk francouzský, španělský nebo německý jazyk. I přesto se menší procento těchto studentů už na střední škole rozhodne vyzkoušet studium ruského jazyka. Buď se ho učí sami, chodí na soukromé hodiny rodilých mluvčích, kurzy jazykových škol nebo na přípravné kurzy vysokých škol a univerzit. 17

18 Studenti Univerzity Oxford v oboru A nastupují do studia s úrovní znalostí A2 B1 SERR ², studenti oboru B s úrovní A1 A2 SERR. V České republice, konkrétně na Univerzitě Palackého v Olomouci, jsou studenti přijati po splnění přijímacího testu z ruského jazyka, který je zaměřen především na základní slovní zásobu a gramatiku. Přijímací test lze splnit s minimální úrovní A1 SERR, studenti jsou v prvním ročníku obvykle na úrovních A1 B1 SERR. Úroveň znalostí britských a českých studentů je na začátku studia přibližně stejná. Ve Velké Británii jsou uchazeči přijímáni na jednotlivé obory, rozdělené podle jejich dosažené úrovně, jak je uvedeno výše. V České republice jsou uchazeči přijímáni na obory, které se dělí podle odborného zaměření Úroveň znalostí při ukončení studia Ve Velké Británii mohou studenti při ukončení bakalářského studia dosahovat stejné úrovně jako v České republice, tedy B2 SERR, nicméně někteří studenti na oboru A-level už ve 2. a 3. ročníku dosahují úrovně B2 SERR, takže jejich výsledná úroveň při zakončení bakalářského stupně může dosahovat C1 SERR. Začátečníkům velice pomáhá vycestování do Ruska, které absolvují ve 2. ročníku, pokročilí (A-level) ve 3. ročníku. Proto jsou studenti ve 3. ročníku nebo při závěrečných zkouškách ve 4. ročníku na stejné úrovni B2 C1, jak začátečníci, tak pokročilí. To je hlavní princip těchto studijních pobytů (tzv. Year abroad), tedy aby všichni studenti tohoto jazyka dosáhli stejné úrovně. Studenti Oxfordské univerzity, obou oborů A i B, jsou na konci studia na úrovni B2 (nejhorší student) až C2 (nejlepší student). Bakalářské zkoušky jsou stejné pro obě skupiny a díky intenzivním semestrům v cizině v průběhu druhého nebo třetího ročníku se tedy obě skupiny srovnají. V České republice by měl student při ukončení bakalářského studia dosáhnout úrovně B2 Společného evropského referenčního rámce pro jazyky, která vypovídá o studentově schopnosti komunikovat plynně rusky, tvořit souvislé věty, schopnosti rozumět rusky mluvícím občanům, jak ve skutečnosti, tak i zprostředkovaně ² Společný evropský referenční rámec pro jazyky ( 18

19 v prostředcích masové komunikace, jako jsou rádia a televize. Dále by měl být schopen překladu ze svého rodného jazyka do ruského jazyka. Student magisterského studia ruštiny by měl dosáhnout úrovně C1 C2 SERR. Studenti ruského jazyka ve Velké Británii jsou v posledním ročníku bakalářského studia převážně na stejné jazykové úrovni jako studenti v České republice, tedy B2 SERR Rodilí mluvčí Některé univerzity přijímají ke studiu ruského jazyka i rodilé mluvčí občany Ruské federace, jako například Univerzita Oxford, která si ovšem pečlivě ověřuje, proč si rodilí mluvčí vybírají ke studiu svůj jazyk. Většinou to jsou potomci Rusů, kteří do Anglie emigrovali během 20. století a chtějí se tento jazyk naučit pořádně, aby mohli komunikovat na úrovni, jak s celou rodinou, tak i při případných obchodních či ostatních stycích s Ruskem. Ovšem naopak většina univerzit dokonce upozorňuje, že studium ruštiny není určeno pro rodilé mluvčí. Najít rodilé mluvčí ruštiny, kteří studují dva jazyky (z nichž jeden je právě ruský jazyk) nebo jen ruský jazyk, je velmi těžké, stává se to zřídka. Mnoho univerzit přijímá ke studiu ruského jazyka raději občany Velké Británie nebo ostatních zemí, aby se právě ostatní naučili tento jazyk, a vyrovnali se tak bez problémů ruským rodilým mluvčím žijícím ve Velké Británii. Vzhledem k systému přijímacího řízení si také většina ruských občanů vybírá raději jiné, z jejich hlediska atraktivnější obory, jako třeba technické obory, ekonomii nebo různé druhy umění. Přijímací zkoušky jsou koncipovány tak, aby komise zjistila, zda se uchazeči ruského původu narodili ve Velké Británii a chtějí studovat ruštinu ze zájmu o rodný jazyk nebo z odborného hlediska. Uchazeči nevhodní pro takové studium mohou být rodilí mluvčí, kteří už ruský jazyk umí dostatečně dobře a takové studium nepotřebují. Také je důležité, že na většině univerzit jsou studenti přijímaní do prvního ročníku ruského jazyka obvykle na nulové nebo nízké znalosti tohoto jazyka. Jak už jsem zmínila v předešlé podkapitole, na některých univerzitách jsou zřízeny dva obory, jeden pro začátečníky a druhý pro pokročilé (studenty, kteří se už setkali s ruským jazykem anebo jej studovali na střední škole, tzv. A-levels Russian). Katedra ruského jazyka na Fakultě středověkých a moderních jazyků Univerzity Oxford nepřijímá více než jednoho rodilého mluvčího ročně a při výběru bývá velice striktní. 19

20 V České republice je větší pravděpodobnost, že se setkáme s ruským občanem nebo občanem ruského původu studujícím svůj rodný jazyk. Na Katedře slavistiky Univerzity Palackého v Olomouci studuje v každém ročníku přibližně jeden až tři rodilí mluvčí RUSKÝ JAZYK V RÁMCI BAKALÁŘSKÉHO A MAGISTERSKÉHO STUDIA NA UNIVERZITĚ OXFORD Systém bakalářského a magisterského studia na Univerzitě v Oxfordu, stejně jako v Cambridgi, je poněkud odlišný od ostatních univerzit ve Velké Británii. Systém ostatních univerzit je podobný evropskému, včetně toho našeho. Nedá se tvrdit, že by Univerzita Oxford nebo Cambridge měly více či méně studentů, spíše by se dalo říct, že tyto univerzity si pečlivěji vybírají přijímané studenty a tomu odpovídají i požadavky k přijetí ke studiu. Lze uvést, že počet studentů na oborech ruského jazyka, jejich počet je téměř porovnatelný nebo menší než na ostatní univerzitách ve Velké Británii (například Univerzita Bristol, Birmingham, Exeter, Manchester, Sheffield, Glasgow, Edinburgh). Každoročně je na Oxfordské univerzitě pozváno na vstupní pohovor okolo potencionálních studentů, z nichž univerzita vybere okolo studentů, kterým nabídne studium na této univerzitě (Undergraduate Prospectus 2013, University of Oxford). Studium na Oxfordské univerzitě je placené. Konkrétně jednooborové i dvouoborové studium ruského jazyka stojí na jeden školní rok pro občany Spojeného království, Severního Irska a občany EU (liber), pro ostatní zahraniční studenty Uvedené částky platí pro školní rok 2012/2013 ( feesandfunding/fees/information/universityrates/201213feerates). Je možné požádat o stipendium, které využívá většina studentů. Univerzita má dva typy studentské podpory, první z nich (fee waiver) obdrží průměrně jeden z šesti studentů, druhý (bursary) obdrží čtvrtina studentů. Nejnižší studentská podpora, kterou může student obdržet, je okolo v prvním ročníku studia, v dalších letech ročně Na každé college platí zahraniční studenti ještě poplatky za ubytování okolo 6 157, uvedená částka platí pro školní rok 2012/13 ( information/college/2012ugcollege/). Občané Spojeného království a Severního Irska, okolních ostrovů a občané EU neplatí nic. Podle aktuálních informací stojí roční studium v zahraničí občany Spojeného království, Severního Irska a EU (v rámci bakalářských 20

21 a magisterských programů) až Roční pobyt v Rusku pro studenty ruského jazyka na Státní Univerzitě v Jaroslavli stojí okolo (Information for the Preliminary Course in Russian 2011/12, University of Oxford, s. 6, přel. S. W.). Student může obdržet stipendium jak na studijní pobyt, tak na všechny akademické roky nebo semestry. Stipendia a příspěvky můžeme rozdělit na prospěchové a příspěvky na bydlení a živobytí, u kterých se hlavně kontroluje příjem celé domácnosti, ze které student pochází. Finanční podpora je na každém oboru jiná, například na oboru klasického jazyka a moderního jazyka (dvouobor) pro občany EU mimo Velkou Británii stojí roční školné 9000 liber (cca Kč). Při tomto studiu a průměrném příjmu celé rodiny liber je nevratný univerzitní příspěvek na výuku (Oxford fee reduction) liber a státní půjčka na studium je možná do výše liber (cca Kč podle aktuálního kurzu). Náklady na bydlení a živobytí (living cost) v Oxfordu jsou cca liber (cca Kč) na 9 měsíců. Oxfordská univerzita může studentovi ze zemí EU přispět liber (cca Kč), a to nevratně. Univerzita dále přispívá každoročně studentům prvního ročníku jednorázově částkou 500 liber. Stát v tomto nepřispívá, proto konečný příspěvek na bydlení a živobytí je liber (cca Kč), tudíž asi liber (cca Kč) si musí student obstarat z jiných zdrojů. Pro britského studenta bakalářského nebo magisterského programu je situace poněkud jiná. Pokud pochází z rodiny s průměrným příjmem liber ročně (cca Kč), jeho konečné poplatky za studium činí liber ročně. Na tuto částku si může vzít státní půjčku. Co se týká nákladů na bydlení, britský student obdrží nevratný státní příspěvek na bydlení ( Government maintenance grant ) 3250 liber a může si vzít půjčku od státu na bydlení a živobytí ( Government maintenance loan ) až liber (cca Kč) ročně. Mimo to také britský student prvního ročníku dostane příspěvek od univerzity 500 liber. Britský student na Univerzitě Oxford může tedy získat ročně až liber (cca Kč) na bydlení a živobytí ( Další druh stipendia je prospěchové ( scholarship ). Bohužel jasné částky těchto stipendií nejsou veřejně k dispozici, všechno se odvíjí od konkrétního studenta, jeho národnosti a typu studia. 21

22 Fakulta středověkých a moderních jazyků Na Fakultě středověkých a moderních jazyků přijímají pro obory Moderní jazyky (jednoobor i dvouobor s druhým jazykem, včetně všech moderních jazyků, arabských jazyků a angličtiny) obvykle okolo 185 studentů, přihlášek poslaných k užšímu výběru a interview je 90, 3 %, úspěšných přihlášek, tedy přijatých, je okolo 31, 8 %. Na dvouobor Moderní jazyk a Lingvistika přijímají okolo 28 studentů ročně, přihlášek, které jsou zařazeny do užšího výběru k interview, je 92, 5 % a úspěšných přihlášek je 22 % (Undergraduate prospectus 2013, University of Oxford, s. 116, 120). Na obor Ruský jazyk bakalářského a magisterského stupně se v roce 2011 hlásilo 93 uchazečů, z toho 42 uchazečů na obor B (začátečníci) a 51 na obor A. Na obor Beginners bylo přijato 13 uchazečů (v tomto oboru vláda v daném roce nařídila počet přijatých uchazečů jako numerus clausus 16) a 22 uchazečů na obor A, celkově tedy 35 uchazečů uspělo. Tento počet přijatých je pro Univerzitu Oxford mírně nadprůměrný, nicméně studenti jsou přijati ještě před dokončením zkoušky A-level a tak nemusí vždy všichni přijatí nastoupit na univerzitu. Údaje poskytli akademičtí pracovníci Sub-fakulty ruského jazyka, Katedry středověkých a moderních jazyků Univerzity Oxford. Fakulta Středověkých a moderních jazyků Oxfordské univerzity má několik knihoven a center, kde může student hledat všechny podklady pro své studium a své práce. Neznámější z nich je Knihovna fakulty středověkých a moderních jazyků, dále Taylorův Institut, kde je i vědecká a výzkumná knihovna. Mezi další patří Slovanská knihovna, Knihovna moderní řečtiny a také Jazykové centrum, které nyní zastupuje až 140 jazyků celého světa Studium ruského jazyka Výuka ruského jazyka je nejintenzivnější na sub-fakultě ruštiny, která je součástí Fakulty středověkých a moderních jazyků. Lze ho studovat samostatně (Single honour neboli jednoobor ) nebo s některým dalším oborem (Joint honour neboli dvouobor ). Z kombinací, vhodných k dvouoborovému studiu na Univerzitě Oxford lze uvést například obor Ruský jazyk (patřící mezi Moderní jazyky) a Lingvistika, Anglický jazyk a Ruský jazyk, Ruský jazyk a jakýkoliv jiný obor z Fakulty středověkých a moderních jazyků (např. Francouzský jazyk, Německý jazyk, Polský jazyk, Český jazyk atd.), dále Filozofie a Ruský jazyk, Historie a Ruský jazyk 22

23 (Moderní jazyk), dále se Středovýchodním jazykem (arabština, hebrejština, perština nebo turečtina) atd. ( Studenti oboru B mohou studovat ruský jazyk pouze v kombinaci s francouzským, německým, španělským, italským, řeckým, portugalským, keltským nebo českým jazykem. Na Univerzitě Oxford jsou přijímací zkoušky koncipovány podle oborů. Ti studenti, kteří už se někdy učili ruský jazyk, píší test, který prověří gramatické schopnosti, znalosti a správné užití gramatických forem a základních syntaktických konstrukcí (viz Příloha č. 4.). Ústní zkouška se skládá z krátké konverzace, čtení ruského textu a je zaměřena na výslovnost, porozumění a schopnost správně sestavit jednoduché a jasné věty. Uchazeči o studium oboru B píší test, který se skládá z ukázky vět ve vymyšleném textu anglického jazyka, ze kterého jsou povinni vyvodit pravidla a utvořit nové věty na toto téma, tak aby dával text smysl a jasný význam. V ústní zkoušce analyzují data z anglických syntaktických konstrukcí tak, aby se zjistila způsobilost k lingvistickému studiu a také poslechové cvičení. Rodilý mluvčí prokáže svou výslovnost v krátkých frázích a krátké konverzaci v ruštině, kterou sám utvoří podle zadání. Na Univerzitě Oxford je možné studovat také postgraduální stupeň oboru Ruský jazyk. Nyní studuje na katedře 8 studentů doktorské studium a 6 studentů jiné typy postgraduálního studia. V současné době je na Sub-fakultě ruského jazyka Fakulty středověkých a moderních jazyků Oxfordské univerzity ruský jazyk zastoupen 9 doktory a profesory na 20 college z celkového počtu 44 na této univerzitě. College znamená v překladu kolej, nicméně toto označení nelze zaměňovat s naší kolejí, která má pouze funkci ubytovny. Není podmínkou, aby profesor vyučoval pouze na jedné college, a proto někteří profesoři a doktoři mohou zastupovat svůj obor a sub-fakultu třeba i na třech kolejích. Studentovi se pak podle oboru, o který má zájem, zúží výběr college. Sám si podá přihlášku na jednu nebo na více z nich. Podle toho, na kterou bude přijat, bude také ubytován a bude zde například i chodit do knihovny, menzy a do různých kroužků, veřejných přednášek i přednášek přímo svých oborů. College Univerzity Oxford je třeba chápat jako celistvou akademickou komunitu. Profesoři a doktoři se na kolejích věnují svým studentům, pomáhají jim při případných komplikacích během studia, se závěrečnými a diplomovými pracemi a zkouškami, při 23

24 nejasnostech ohledně předmětu a při všem, co je v jejich kompetenci. Většina těchto profesorů učí na kolejích hlavně studenty v posledním ročníku studia a postgraduální studenty. Také se věnují výzkumu ve svém oboru, někteří mají kanceláře i na fakultě nebo sub-fakultě. Vyučující na fakultě zároveň kontrolují dodržování povinností všech studentů v jejich předmětech, absence a řeší všechny případné problémy. Na fakultě se složení pedagogického sboru neustále obnovuje a každoročně sem přichází mnoho vynikajících doktorů a profesorů z Ruska. Vyučujících je na Sub-fakultě ruského jazyka Univerzity Oxford zhruba 14, ne všichni ovšem vyučují každý semestr a přímo na sub-fakultě, někteří vyučují pouze na college. Každý rok nastoupí do prvního ročníku přibližně 35 studentů na oba obory. Na každého vyučujícího tak vycházejí cca 3 studenti. Každý student Univerzity Oxford má na své koleji osobního college tutora, který se stará o jeho školní povinnosti, jeho semestrální rozložení a výběr předmětů, docházku, ale také řeší jeho problémy na koleji a všechny ostatní studijní problémy. Na konci každého ročníku jsou vyučující povinni napsat hodnocení každého studenta, které předají college tutorovi. Studenti nejsou povinni se zúčastnit všech hodin každý týden, ale pokud student zamešká vícekrát, vyučující je povinen absenci nahlásit college tutorovi, který má studenta na starosti. Na Univerzitě Oxford existuje ještě Centrum ruských a euroasijských studií pod Fakultou Interdisciplinárních a regionálních studií (The School of Interdisciplinary and Area Studies), kde je možné studovat postgraduální tituly, jako jsou například DPhil, MPhil a MSc. Hlavní zaměření studentů a závěrečný výzkum jejich studia se týká Ruska, východoevropských nebo euroasijských zemí. Ruský jazyk zde tedy nestudují jako filologii nebo jako hlavní obor, ale pouze jako cizí jazyk a doplňující předmět Struktura oboru Ruský jazyk Každý ročník je v oboru Ruský jazyk (obor A i B) na Univerzitě Oxford rozdělen na dvě části, a to na jazykovou a literární. Předměty obou oborů jsou povinné, ale termín splnění si vybere student sám. Univerzita Oxford nemá přesné plány studia podle předmětů, Fakulta středověkých a moderních jazyků každý rok vypisuje vyučované předměty, které jsou každý semestr odlišné. Pouze předměty konverzace a gramatiky jsou každý semestr. Mezi předměty, které jsou aktuálně vypsány pro studenty 24

25 bakalářského studia ruského jazyka v prvním ročníku, patří: Ruský jazyk, Ruská konverzace, Ruská slovotvorba, Ruská konverzace, Ruská gramatika, Puškin (Piková dáma, Měděný jezdec), Lermontov, Teorie verše ( hierarchy/humdiv/modlang). Mezi předměty pro druhý ročník a vyšší ročníky jsou aktuálně vypsány: Ruská konverzace, Slohová tvorba v ruském jazyce, Textová lingvistika, Staroslověnština v historii ruského a bulharského jazyka, Historie ruského jazyka, Gramatika ruského jazyka, Ruská literatura 19. století, Ruské drama, Ruská literatura ve vztahu k výtvarnému umění, Ruský literární překlad, Lev Nikolajevič Tolstoj, Puškinova poezie, Alexander Solženicyn, Moskva v ruské literatuře 20. století, Překlad staré ruštiny ( ), Úvod do srovnávací slovanské jazykovědy.³ V prvním ročníku oboru A (pokročilí studenti ruského jazyka), se studenti v jazykové části výuky věnují hlavně konverzacím, gramatické struktuře jazyka, překladu a překladovým technikám a práci s textem. Některé hodiny probíhají na fakultě a některé na kolejích. Na konci prvního ročníku píše student písemný test z jazykové oblasti, dále rozdělený na 2 části v rozsahu čtyř stran A4. První část se skládá z překladu úryvku z angličtiny do ruštiny, gramatických a syntaktických cvičení. Druhá část obsahuje překlad uměleckého textu z ruštiny do angličtiny a překlad neuměleckého textu, například z oblasti žurnalistiky, literární kritiky apod. Na tyto překlady dále navazuje několik otázek, týkajících se porozumění textu. Předměty jazykové části se ve druhém ročníku vyučují minimálně 2 3 hodiny týdně a studenti si postupně vybírají oblast jazykovědy, které se chtějí věnovat, zvláště ve své závěrečné práci. V literární oblasti je ve výuce kladen důraz na literární terminologii. Studenti se věnují široké škále ruských literárních textů z odlišných období a žánrů. Během rozborů si procvičují základní analytické techniky a termíny, jako jsou rytmus, rým, srovnání reálného a vyprávěného času, charakteristika literárních postav, stylistika a autorský postoj. Student má možnost dostatečně diskutovat o dílech a psát o nich různé eseje. Také z literární oblasti píše student na konci prvního ročníku test v rozsahu ³ Pozn.: Na ostatních univerzitách se studenti zúčastní také předmětů jako např. Kultura sovětského režimu, Ideologie a imaginace v próze 19. století, Postkomunistické a postmodernistické identity, Víra v Rusku 20. století, Ruské kino kulturní symboly, Ruská média, Střet názorů ortodoxní církve a islámu, Lev Tolstoj a morální bludiště, Fjodor Dostojevskij umělec a prorok (Univerzita Leeds). 25

26 čtyř stran. V první části testu se píše o poezii. Mezi probíraná díla patří například: G. Děržavin Felica, A. S. Puškin Měděný jezdec, M. J. Lermontov Novic, A. Blok Na Kulikově poli, Dvanáct, A. Achmatovová Rekviem. Druhá část zahrnuje prózu, např. А. S. Puškin Piková dáma, A. P. Čechov Dům s mezaninem, Příhody z praxe, S. Dovlatov Kufr (Information for the Preliminary Course in Russian, 2011/12, University of Oxford, s. 4). Student musí u obou částí popsat děj, napsat svůj komentář a esej. V druhém ročníku už jsou semináře a cvičení literatury podrobnější a probíhají 1x až 2x týdně. Je nutné podotknout, že v tomto ročníku studenti neskládají žádné zkoušky ani zápočty, ale koleje i katedry většinou informativně zkouší své studenty na začátku každého semestru. Celý třetí ročník tráví pokročilí studenti (obor A) v zahraničí, a to konkrétně v ruské Jaroslavli, většinou 8 měsíců. Studenti oboru B stráví v zahraničí již druhý ročník, a také 8 měsíců. Tento pobyt je povinnou součástí studia a je určen k prohloubení vědomostí ve studiu, a to nejvíce po stránce komunikační a gramatické. V rámci pobytu navštěvují studenti Státní univerzitu v Jaroslavli stejně jako místní studenti, je to podobné naším stážím či výměnným pobytům různých programů. Na Univerzitě Oxford mimo této roční stáže neexistují žádné stáže typu Erasmus. V prvních dvou semestrech posledního čtvrtého ročníku navazuje výuka na učivo druhého ročníku. Ve třetím semestru už v druhé polovině probíhají závěrečné zkoušky, které jsou obdobou našich Státních závěrečných zkoušek. V rámci těchto zkoušek dostává nejprve student 8 9 stran písemných cvičení a také překládá a píše esej v ruském jazyce. Vybraná témata překladu a eseje se týkají jazykové historie a vývoje slovanských jazyků, praslovanštiny a staroslověnštiny, středověké literatury a pasáže z literatury 19. a 20. stol. (Undergraduate prospectus 2013, University of Oxford, s. 121) Po písemném testu nastupuje ústní část zkoušek, ve které student prezentuje vybrané téma v rámci svého oboru. U začátečníků, studujících ruský jazyk v oboru B, je cílem prvního ročníku, aby se studenti naučili základy ruské gramatiky a aby si osvojili azbuku, dále aby si vytvořili základní slovní zásobu a porozuměli ruské větné skladbě. Jde tedy o to, aby na konci prvního ročníku uměli číst i náročné texty. Studentům je umožněno navštěvovat šest hodin gramatiky, jednu hodinu konverzace týdně s ruským učitelem a jednu hodinu čtení týdně. Tato hodina čtení je založena na následujících textech a dílech ruské literatury: Anna Achmatovová Píseň poslední schůzky, A. Blok Noc, Lucerna, Ulice, Lékárna, A. P. Čechov Tlustý a tenký, Smrt úředníka, Spát, jen spát, 26