Bakalářská práce. Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně. Lesnická a dřevařská fakulta
|
|
- Renáta Štěpánková
- před 7 lety
- Počet zobrazení:
Transkript
1 Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně Lesnická a dřevařská fakulta Faktory ovlivňující kambioxylofágní faunu smrkových vývratů Bakalářská práce 2009 Karel Švéda
2 Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně Lesnická a dřevařská fakulta Ústav lesnické a dřevařské techniky Faktory ovlivňující kambioxylofágní faunu smrkových vývratů Bakalářská práce 2009 Karel Švéda
3 Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma: Faktory ovlivňující kambioxylofágní faunu smrkových vývratů zpracoval sám a uvedl jsem všechny použité prameny. Souhlasím, aby moje bakalářská práce byla zveřejněna v souladu s 47b Zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a uložena v knihovně Mendelovy zemědělské a lesnické univerzity v Brně, zpřístupněna ke studijním účelům ve shodě s Vyhláškou rektora MZLU o archivaci elektronické podoby závěrečných prací. Autor kvalifikační práce se dále zavazuje, že před sepsáním licenční smlouvy o využití autorských práv díla s jinou osobou (subjektem) si vyžádá písemné stanovisko univerzity o tom, že předmětná licenční smlouva není v rozporu s oprávněnými zájmy univerzity a zavazuje se uhradit případný příspěvek na úhradu nákladů spojených se vznikem díla dle řádné kalkulace. V Brně, dne Švéda Karel
4 Poděkování: Děkuji vedoucímu této bakalářské práce Prof. Ing. Emanuelu Kulovi, CSc., vedoucímu bakalářské práce za odborné rady, cenné připomínky, a věnovaný čas v průběhu jejího řešení. Děkuji dále provozním pracovníkům za jejich ochotu a trpělivost při konečných asanacích napadených smrkových vzorníků.
5 Abstrakt Jméno: Karel Švéda Název: Faktory ovlivňující kambioxylofágní faunu smrkových vývratů Abstrakt: Cílem bakalářské práce bylo zhodnocení míry napadení smrkových vývratů lýkožroutem smrkovým v závislosti na charakteristice stanoviště. Šetřením bylo zjištěno, že na intenzitu obsazování vývratů v zájmovém území měly hlavní vliv světlostní podmínky, půdní vlhkost a hustota populace. Na základě těchto výsledků byla posouzena schopnost vývratů prodloužit dobu záchytu a vymezena možnost úplného ponechávání vývratů v porostech. Klíčová slova: vývrat, vzorník, lýkožrout smrkový, napadení Name: Karel Švéda Title: Abstract: The factors which influence a cambioxylophagus fauna of spruce windfalls The idea of the presenting Bachelors thesis was to evaluate an attack degree of spruce windfalls by Ips typographus depending up the site pattern. The research results show that the intensity of Ips typographus freqency is depended on light conditions, soil moisture and population density. Then we reviewed the ability of windfalls to extend the period of trapping and they also judge possibility of the complete leaving windfalls in the stands. Key words: winfall, sample tree, eight-toothed spruce bark beetle (Ips typographus), insect attack
6 Seznam použitých zkratek BK BR HS CHKOJ JL JLH JR JS HK HS KL LČR, s. p. LHC LHP LS MD MVO OL OS PR SLT SOJ TR Buk (Fagus sp.) Bříza (Betula sp.) Hospodářský soubor Chráněná krajinná oblast Jeseníky Jilm (Ulmus sp.) Jilm horský (Ulmus glabra) Jeřáb (Sorbus sp.) Jasan (Fraxinus sp.) Hospodářská kniha Hospodářský soubor Klen (Acer pseudoplatanus) Lesy České republiky, státní podnik Lesní hospodářský celek Lesní hospodářský plán Lesní správa Modřín (Larix sp.) Mzdy, výroba, oracle Olše (Alnus sp.) Topol osika (Populus tremulae) Přírodní rezervace Soubor lesních typů Souše jehličnaté Třešeň ( Cerasus sp.)
7 OBSAH 1. Úvod 7 2. Poškození lesů větrem Vítr jako škodlivý činitel Větrné polomy Lesní typy nejvíce ohroženy větrem Vliv kořenového systému smrku na jeho stabilitu Výskyt kambioxylofágů na smrkových porostech Bionomie kambioxylofágů Synuzie kambioxylofágů na smrkových vývratech Stav kůrovcové hmoty v roce Charakteristika přírodních podmínek LS Janovice Orografické a hydrologické poměry Geologické poměry Pedologické poměry Klimatické poměry Metodika Terénní měření Zpracování zjištěných dat Výsledky Srovnání intenzity náletů dle světlostních podmínek Srovnání intenzity náletů dle charakteru půdy Srovnání intenzity náletů mezi gradačními územími a území se základním stavem I. typographus Srovnání intenzity náletů dle ostatních podmínek Posouzení četnosti náletů na jednotlivé sekce vzorníků Diskuse Závěr Summary Seznam použité literatury Přílohy 48
8 1. Úvod Trvale udržitelné hospodaření v lesích je definováno jako správa a využívání lesů a lesní půdy takovým způsobem a v takovém rozsahu, které zachovají jejich biodiverzitu, produkční schopnost a regenerační kapacitu, vitalitu a schopnost plnit v současnosti i budoucnosti odpovídající ekologické, ekonomické a sociální funkce na místní, národní a globální úrovni a které tím nepoškozují ostatní systémy. Les je tedy nositelem biologické rozmanitosti s přesahem do volné krajiny. Její hodnota je závislá na míře přirozenosti a souvisí mimo jiné i s druhovou a prostorovou skladbou lesa. V souvislosti s těmito principy je vyvíjen stále větší tlak nejen ze strany ochrany přírody na ponechávání určitého procenta nezpracované dřevní hmoty v porostech pro přirozený vývoj kambioxylofágní fauny. To však vzbuzuje obavy lesnické veřejnosti z následného přemnožení kalamitních škůdců a vzniku velkých hospodářských a ekologických škod Cílem bakalářské práce bylo zhodnocení míry napadení smrkových vývratů lýkožroutem smrkovým (Ips typographus L.) v oblasti revíru Stará Ves, LS Janovice v závislosti na stanovišti, rozsahu spojení vývratu s půdou, dendrologických charakteristikách, vlhkostních a teplotních podmínkách. Na základě výsledků byla posouzena schopnost vývratů prodloužit dobu záchytu a vymezena možnost úplného ponechávání vývratů v porostech. 7
9 2. Poškození lesů větrem 2.1 Vítr jako škodlivý činitel Křístek a kol. (2002) uvádí, že povrch zeměkoule je pokryt do výše 8 17 km vzduchovými hmotami. Vzduchové hmoty jsou teplé a studené a jsou odděleny frontami. Teplá fronta se pohybuje na čele teplé vzduchové hmoty směrem ke studenému vzduchu, studená fronta se pohybuje směrem k teplému vzduchu. Vzduchové hmoty se pravidelně vyměňují. Vzduch proudí z míst s vyšším tlakem k místům, kde je tlak nižší. Oteplováním zemského povrchu se ohřívají přízemní vrstvy vzduchu, teplý vzduch stoupá do výšky a na jeho místo proudí vzduch chladnější. Tím vniká vítr. Směr větru se označuje podle světové strany, odkud vane, nebo azimutem od severu. Na směr větru působí zemská rotace tím, že se vzduchová hmota, která se pohybuje přímočaře z oblasti vyššího tlaku, dostane se do míst s nižším tlakem za určitý čas. Za tu dobu se však oblast nižšího tlaku posune v důsledku pohybu zeměkoule jinam. Směr větru v opačném směru ovlivňuje odstředivá síla a tření o zemský povrch, v jejichž důsledku se proti výšce 1500 m může při zemi směr odchýlit o Praktickým měřítkem rychlosti větru je používána Beafourtova dvanáctiúrovňová stupnice. Rychlost větru se mění podle výšky nad terénem. Čím výše nad zemí, tím větší je i rychlost větru a tím i jeho tlak na stromy. Větry o rychlostech 8 B a větší (nad 17 m.s -1 ) poškozují stromy a působí polomy, působí škody na budovách a technických zařízeních. 2.2 Větrné polomy V oblastech nízkého tlaku, v cyklónách, se vytvářejí často fronty, na nichž se náhle mění teplota, tlak a tím i rychlost větru. Teplý vzduch je vytlačován studenou frontou, na jejíž přední straně se vytvoří vzduchový vír rotor s horizontální nebo zvlněnou osou (húlava), který může dosáhnout velké rotační rychlosti. Na této studené frontě dochází k velké oblačnosti, k vydatným srážkám, v létě často k bouřkám a krupobití. Húlava bývá hlavním nositelem polomových škod. Těsně před přechodem fronty vane nárazovitý protivítr. 8
10 Protivítr lze zjistit podle vyvrácených stromů a pařezů. Stromy vyvrácené protivětrem leží vespod v odlišném směru. Většina horních kmenů je položena ve směru hlavního náporu vichřice (Křístek a kol., 2002). Z celkového počtu vichřic jich vzniká nejvíce v zimě (40 %), na podzim (25 %), v létě (22 %) a nejméně na jaře (13 %). V každém období se vichřice projevují odlišně. Zimní vichřice trvají dlouho, často i několik dní. Zasahují velká území, někdy celou střední Evropu. Podzimní vichřice obvykle vystřídají předcházející teplé počasí. Často bývají doprovázeny mokrým sněhem, vznikají však i prosté větrné polomy bez sněhu. Jejich účinky jsou podobné jako v zimě. Vichřice s mokrým sněhem přicházejí na podzim i na jaře. Pro velkou vrstvu sněhu bývají nebezpečné. Letní vichřice vznikají na našem území zpravidla od poloviny června do srpna. Jsou provázeny bouřkami a často krupobitím, jejich trvání je krátké, bouřlivý vítr netrvá obvykle déle než minut. Přechod studené fronty začíná húlavou. Postihují menší území, avšak škody bývají i na těchto menších rozlohách katastrofální. Jarních vichřic bývá nejméně, dochází k nim v březnu a dubnu (Křístek a kol., 2002). Na všech nahodilých těžbách se vítr podílí %. Nejvíce polomů vzniká na Šumavě, v Krkonoších, v Jizerských horách, Jeseníkách, Českomoravské vrchovině a Brdech. Velké kalamity postihly naše území např. v r (3 mil. m 3 ), v r (6 mil m 3 ), v r (6 mil m 3 ), v r (3 mil. m 3 ), v r (11 mil. m 3 ). V 19. století na kalamity polomové často navazovaly kalamity hmyzí a často je vysoce převažovaly. Na počátku roku 2007 bylo Česko zasaženo dvěma obdobími vichřic. Během druhé vlny ve dnech 18. a (orkán Kyrill) došlo ke kalamitnímu poškození lesních porostů mimořádného rozsahu, a to především v západní polovině Čech (na řadě meteorologických stanic byly naměřeny nejvyšší hodnoty rychlosti větru po dobu měření např. na Sněžce byly zaznamenány nárazy větru až 60 m.s -1 ). Objem nahodilých těžeb způsobených vichřicemi v roce 2007 prudce vzrostl. Činil 13 mil. m 3. Poškozeny byly především porosty jehličnatých dřevin, dominantně smrk, méně borovice (Knížek, Liška, Soukup, 2007). I v roce 2008 bylo Česko zasaženo dvěma obdobími vichřic (počátek března vichřice Emma, Kursten, konec června vichřice Ivan). Opět došlo ke kalamitnímu poškození lesních porostů ve značném rozsahu, které však nebylo ve srovnání s rokem 2007 tak vysoké 5 mil. m 3 (Knížek, Liška, Soukup, 2008). 9
11 2.3 Lesní typy nejvíce ohrožené větrem Dubový a bukodubový lesní vegetační stupeň V lesních typech, vyskytujících se v dubovém a bukodubovém lesním vegetačním stupni, není smrk příliš zastoupen. Ve stavbě 1. LVS (do 350 m n. m.) se uplatňuje hlavně dub zimní (Quercus petrae Liebl.), dub cer (Quercus cerris L.), dub pýřitý (Quercus pubescent Wild.), jasan úzkolistý (Fraxinus angustifolia Vahl), borovice lesní (Pinus sylvestris L.). Stavbu 2. LVS ( m n. m.) tvoří zejména dub zimní (Quercus petrae Liebl.), buk lesní (Fagus sylvatica L.), habr obecný (Carpinus betulus L.), jedle bělokorá (Abies alba Mill.). Dubobukový vegetační stupeň 3. lesní vegetační stupeň ( m n. m.) má cílovou druhovou skladbu podobnou jako 2. LVS, ovšem poměr DB s bukem je opačný ve prospěch BK. Vodou ovlivněné půdy byly zaujaty dubem letním, (Quercus robur L.) a jedlí bělokorou (Abies alba Mill.). Živinově chudší stanoviště zaujímá borovice lesní (Pinus sylvestris L.). V dřevinné skladbě se také ve větší míře začíná objevovat smrk ztepilý (Picea abies L.). Ve 3. LVS jsou smrkové porosty výrazně ohroženy větrem v těchto LT: 3V (vlhká dubová bučina) rozšířená především na svahových a podsvahových koluviích, plochých sklonitých údolích, často s prameny a potůčky, na starých potočních terasách, plochých bazích svahů nebo v okolí pramenů. Půda je většinou hluboká, slabě skeletovitá, hlinitopísčitá až hlinitá, stále čerstvě vlhká až vlhká. V blízkosti pramenů až mokrá. Půdní typy kambizemě až pseudoglej a glej. 3O (jedlodubová bučina) na plošinách, velmi mírně skloněných svazích. Půdy jsou hluboké, písčitohlinité až jílovitohlinité, dospod ulehlé a pro vodu špatně propustné. Půdním typem je převážně kambizem pseudoglejová a pseudoglej kambický. Bukový lesní vegetační stupeň Ve 4. lesním vegetačním stupni ( m n. m.) je smrk ztepilý již významně zastoupen v cílových skladbách jednotlivých HS. V Čechách se tento LVS nachází především v oglejených a podmáčených polohách, které jsou pak bez buku lesního, ale s jedlí bělokorou. Větrem jsou často smrkové porosty ohroženy v LT: 4H (hlinitá bučina) - ve členitějších pahorkatinách a plochých vrchovinách, především na mírně zvlněných plošinách, v mělkých sníženinách a svazích. Půdy jsou 10
12 hluboké, většinou bez skeletu, písčitohlinité až hlinité, dospod často jílovitohlinité, převážně čerstvě vlhké. Půdním typem je luvizem, nebo mezotrofní kambizem, časté jsou varianty oglejené. 4D (obohacená bučina) - mírně zvlněné plošiny, plochá úpatí svahů, žleby, erozní rýhy. Převažujícím půdním typem je mezotrofní a eutrofní kambizem, někdy oglejená. 4A (lipová bučina) - kamenité až balvanité svahy a hřbety a zaklíněné sutě pod hřebeny a vrcholky. Půda je většinou středně hluboká, někdy i mělká, silně skeletovitá, písčitohlinitá až hlinitopísčitá. Převládá rankerová kambizem. 4V (vlhká jedlová bučina) širší svahová údolí přikrytá koluviálními sedimenty, kde je půda obohacována vodou stékající ze svahů, kde vyvěrají prameny a tvoří se potůčky, dna údolí se staršími potočními terasami. Půda je hluboká, slabě skeletovitá, hlinitopísčitá až hlinitá. Půdním typem je stále vlhká kambizem, oglejená až pseudoglejová. 4P (kyselá dubová jedlina) na plošinách, terénních sníženinách na velmi mírně skloněných bází svahů. Půdy jsou kyselé, špatně provzdušněné, hlinité až jílovitohlinité, někdy s kameny nebo oblázky. Dospod jsou ulehlé až vazké, střídavě vlhké, po jarním tání a deštích shora přechodně zamokřené. Půdním typem převážně pseudoglej. 4G (podmáčená dubová jedlina) na plošinách a zamokřených sníženinách, na dnech plochých údolí, někdy s potoky. Půda je shora humózní, písčitohlinitá až hlinitá, vlhká, dospod většinou jílovitohlinitá, vazká, mokrá až zbahnělá. Půdním typem je glej typický až rašelinový, někdy kambický. Jedlobukový lesní vegetační stupeň 5. LVS ( m n. m.) obývá vedle buku lesního smrk ztepilý již zcela přirozeně. Pátý lesní vegetační stupeň také již zaujímá větší podíl LT s ohrožením poškození větrem: 5Y (skeletová jedlová bučina) zaujímá vrcholy, hřebeny a přiléhající svahy s vystupujícími skalisky a kamenitými a balvanitými sutěmi. Půdy jsou zpravidla středně hluboké až mělké, silně skeletovité. Půdní typ ranker typický, litický nebo kambický. 5N (kamenitá kyselá jedlová bučina) ve vrchovinách na svazích, někdy i srázných, na vrcholech a hřebenech na kyselém podloží. Půda je převážně 11
13 hlinitopísčitá, středně hluboká, čerstvě vlhká, propustná, silně skeletovitá, na povrchu kamenitá až balvanitá. Půdní typ většinou kambizem rankerová, často podzolovaná. 5I (uléhavá kyselá jedlová bučina) členitější pahorkatiny, ploché vrchoviny s plošinami, ploché úpatí svahů. Půda je hlinitá až hlinitopísčitá, hluboká až velmi hluboká, střídavě vlhká, dospod většinou ulehlá. Půdní typ je luvizem typická, někdy oglejená, nebo kambizem oglejená až pseudoglejová. 5H (hlinitá jedlová bučina) - na mírně zvlněných plošinách, v mělkých sníženinách a svazích. Půdy jsou hluboké, většinou bez skeletu, písčitohlinité až hlinité, dospod často jílovitohlinité, převážně čerstvě vlhké. Půdním typem je luvizem, nebo mezotrofní kambizem, časté jsou varianty oglejené. 5D (obohacená jedlová bučina) - plochá úpatí svahů, mírně sklonité svahy, ploché úžlabiny a sníženiny. Půdy jsou hluboké většinou s ojedinělým skeletem, nebo slabě skeletovité, písčité, hlinité až jílovitohlinité, shora humózní, čerstvě vlhké, kypré. Převažujícím půdním typem je mezotrofní a eutrofní kambizem, někdy oglejená. 5V (vlhká jedlová bučina) na širších mírně skloněných svahových údolích s prameny, potůčky a potoky, na starších potočních terasách v úžlabinách, na plochých bazích svahů a úžlabinách. Půda je většinou hluboká, slabě štěrkovitá, obohacená vodou stékající ze svahů a proto stále vlhká. Půdní typ je mezotrofní nebo oglejená až pseudoglejová kambizem nebo kambický glej. 5O (svěží jedlina), 5P (kyselá jedlina), 5Q (chudá jedlina), - na plošinách, velmi mírně skloněných svazích, plochých dnech údolí. Půdy jsou hluboké, písčitohlinité až jílovitohlinité, dospod ulehlé a pro vodu špatně propustné. Půdním typem je převážně kambizem pseudoglejová a pseudoglej kambický 5T (podmáčená chudá jedlina) zaujímá terénní poklesliny na plošinách a plochá dna údolí se zhoršenými odtokovými poměry. Půdním typem je glejový podzol, podzolový glej, nebo stagnopseudoglej. 5G (podmáčená jedlina) - plošiny a plochá dna údolí s potoky. Půdy jsou humózní, písčité až jílovité, shora vlhké, dospod ulehlé, vazké, mokré až zbahnělé. Půdním typem je glej typický, rašelinový, někdy i kambický. 5R (rašelinná borová smrčina) půdním typem je především silně kyselá oligotrofní organozem typická, případně glejová. 12
14 Smrkobukový lesní vegetační stupeň 5. lesní vegetační stupeň ( m n. m.) je tvořen hlavními dřevinami tzv. hercynské směsi bukem lesním, jedlí bělokorou a smrkem ztepilým. Smrk již mívá většinové zastoupení v cílových dřevinných skladbách hospodářských souborů. LT ohrožené větrem: 6Y (skeletová smrková bučina) zaujímá vrcholy, hřebeny a přilehlé svahy se skalisky nebo kamenitými sutěmi. Půdy jsou silně skeletovité s hlinitopísčitou výplní, čerstvě až mírně vlhké. Půdním typem je ranker typický i kambický, případně podzolový. 6M (chudá smrková bučina) na horních částech svahů, na hřbetech a kupách, na vyklenutých svazích. Půda je středně hluboká až mělká, mírně až čerstvě vlhká, značně skeletovitá. Půdní typ většinou kryptopodzol oligotrofní, někdy kryptopodzol rankerový. 6N (kamenitá kyselá smrková bučina) - na svazích, někdy i srázných, na vrcholech a hřebenech na kyselém podloží. Půda je převážně hlinitopísčitá, středně hluboká, čerstvě vlhká, propustná, silně skeletovitá, na povrchu kamenitá až balvanitá. Půdní typ většinou kambizem rankerová, často podzolovaná, kryptopodzol rankerový 6D (obohacená smrková bučina) na plochých úpatích svahů, v plochých úžlabinách a skleslinách s překryvy koluviálních zahliněných sedimentů. Půdy jsou hluboké, písčitohlinité, hlinité až jílovitohlinité, shora kypré, dospod ulehlejší, čerstvě vlhké, dospod až vlhké. Půdní typ mezotrofní až eutrofní kambizem až často oglejená kryptopodzol 6A (klenosmrková bučina) - kamenité až balvanité svahy a hřbety a zaklíněné sutě pod hřebeny a vrcholky. Půda je většinou středně hluboká, někdy i mělká, silně skeletovitá, písčitohlinitá až hlinitopísčitá. Převládá kamenitá mezotrofní až eutrofní kambizem a rankerová kambizem. 6V (vlhká smrková bučina) ploché sběrné části údolí ohraničené shora prameny s potůčky a potoky, na starších potočních terasách v úžlabinách, na plochých bazích svahů a úžlabinách. Půda je většinou hluboká, slabě štěrkovitá, stále vlhká. Půdní typ je mezotrofní nebo oglejená až pseudoglejová kambizem nebo glej kambický či pseudoglejový. 6O (svěží smrková jedlina), 6P (kyselá smrková jedlina), 6Q (chudá smrková jedlina) - na plošinách, velmi mírně skloněných svazích, plochých dnech údolí. Půdy jsou hluboké, písčitohlinité až jílovitohlinité, někdy kamenité, dospod ulehlé, střídavě 13
15 čerstvě vlhké, vlhké až mokré. Půdním typem je pseudoglej typický nebo podzolový, stagnopseudoglej nebo pseudoglejový podzol. 6G (podmáčená smrková jedlina), 6R (svěží rašelinná smrčina) na plošinách a plochých dnech údolí s potoky. Půdy jsou humózní, písčité až jílovité, shora vlhké, dospod ulehlé, vazké, mokré až zbahnělé. Hladina podzemní vody je mírně pohyblivá a kolísá v hloubce kolem 50 cm pod povrchem. Půdním typem je glej typický, rašelinový, někdy i kambický. Bukosmrkový a smrkový lesní vegetační stupeň V 7. LVS ( m n. m.) a 8. LVS ( m n. m.) už v hercynské směsi jedle mizí a buk ustupuje do podúrovně. Smrk je v dřevinné skladbě zastoupen už více než ze 70 %. Vzhledem k nadmořské výšce a členitosti horských terénů, exponovaným svahům a extrémním stanovištím větrné polomy hrozí prakticky ve všech lesních typech. Půdu zde většinou tvoří podzoly, kryptopodzol, rankery, na podmáčených stanovištích kambické gleje nebo pseudogleje Obr. 1: Vývrat v porostu 411a17 - vzorník č. 13/BP/08 14
16 2.4 Vliv kořenového systému smrku na jeho stabilitu Kořenový systém smrku ztepilého je plochý, nedostatečně zakotvený v půdě, nejsnadněji z našich dřevin podléhající bořivým větrům. Nejlabilnější je SM na půdách silně skeletovitých a půdách podmáčených. Pokud je ale půda promrzlá, dochází spíše ke zlomům než k vývratům. V kořenovém systému jsou jasně odlišeny horizontální a vertikální kořeny. Při půdním povrchu jsou uloženy silné, talířovitě rozložené kořeny, z nichž vyrůstají četné tenčí kořeny či kořenové výběžky rostoucí svisle dolů, často i hluboko, pokud jim v tom však nebrání nedostatečné půdní prostředí. Na tvorbu kořenového systému mají hlavní vliv půdní podmínky, hlavně obsah kyslíku a s tím související vodní poměry. Nad vysoko položenou hladinou stagnující podzemní vody (vody chudé na kyslík) vytváří smrk extrémně plochý kořenový systém s jen velmi krátkými svislými kořeny. Dalším faktorem je obsah živin v půdě. Na půdách chudých a sušších nejsou prokořeněny svrchní půdní vrstvy a stabilita na těchto stanovištích je značně omezena (Musil, Hamerník, 2007). 15
17 3. Výskyt kambioxylofágů na smrkových polomech 3.1 Bionomie kambioxylofágů Lýkožrout smrkový Lýkožrout smrkový (Ips typographus L.) je dlouhý 4 až 4,5 mm, válcovité, černohnědé lesklé tělo. Tykadla mají švy lomené. Štít vpředu hrubě hrbolkovaný, vzadu jemně tečkovaný až hladký. Mezirýží je hladké. Na okrajích promáčkliny zádě krovek má na každé straně čtyři zoubky, první dva malé, třetí větší a poslední opět malý. Vytváří hvězdicovitý požerek, podélně protažený, s 1 7 matečnými chodbami, zpravidla však třemi, 6 12 cm dlouhými a 3 3,5 mm širokými. Snubní komůrka není v kůře viditelná. První rojení probíhá podle nadmořské výšky od dubna do května. Při základních stavech samečci nalétávají na nemocné, zasychající stromy nebo polomy, při přemnožení napadají i zdravé stromy. Samečci vykusují v kůře snubní komůrku, Obr. 2: Lýkožrout smrkový v období zralostního žíru samičky k nim vnikají a po oplodnění vytváří mateční chodby, do kterých kladou cca vajíček. Po vykladení pokračují v zralostním žíru, opouštějí strom a zakládají sesterské pokolení. Sesterská pokolení zakládá až 80 % samiček. 16
18 Z vajíček se líhnou larvy podle teploty po pěti až čtrnácti dnech, vykusují chodby kolmé na chodbu matečnou, dlouhé až 6 cm. Brouci před vylétnutím provádějí zralostní žír. Celkový vývoj první generace trvá 7 10 týdnů. Druhá generace se rojí od poloviny června do počátku srpna. Při vhodných klimatických podmínkách dochází ještě i k třetímu rojení. Vývoj při třetím rojení zpravidla není dokončen a lýkožrout přezimuje ve formě larev a kukel v kůře nebo imága v požercích a v hrabance kolem pat kmenů. Zvýšený výskyt lýkožrouta se objevuje vždy po každém velkoplošném polomu způsobeném klimatickými činiteli. U padlých stromů se objevuje hnědá drť na kmeni, zpravidla na rozhraní mezi suchými a zelenými větvemi a postupně je pak obsazen kmen po celé délce. Lýkožrout menší Lýkožrout menší (Ips amitinus Eichh.), subtilnější než lýkožrout smrkový, cca 3,5 4,5 mm, tykadla mají rovné švy. Požerek je hvězdicovitý, tři až pětiramenný, matečné chodby zvlněné, rozbíhají se více směry. Brouci se rojí v polovině května, nalétávají na tenkokoré části smrků. Vyskytují se spíše ve vyšších polohách Lýkožrout lesklý Lýkožrout lesklý (Pityogenes chalcographus L.) má tělo dlouhé 1,6 až 2,8 mm, černohnědé, krovky leskle čevenohnědé. Na čele je hluboká příčná jamka. Promáčklá záď krovek má po každé straně tři zoubky. Požerek je hvězdicovitý, 3 8 ramenný, matečné chodby 3 7 cm dlouhé. Snubní komůrka není na vnitřní straně kůry patrná. Brouci se rojí konce dubna až počátkem května. Napadají kmeny mladých smrků, nebo horní části korun starších smrků. Lýkohub matný Lýkohub matný (Polygraphus poligraphus L.) má tělo dlouhé 2,2 2,8 mm. Štít lesklý, jemně tečkovaný, krovky na zádi oblé, pokryté světlými šupinkami, matné šedohnědé. 17
19 Požerek je hvězdicovitý se snubní komůrkou vykousanou v kůře, nebývá na spodní straně často viditelná. Tři až osm matečných chodeb samičky vykusují nepravidelně pod kůrou i uvnitř kůry Za hustšího náletu jsou larvální chodby tak husté, že se základní požerek stává nepřehledným. První rojení probíhá v dubnu až květnu. Lýkohub nalétává na oslabené smrky s tenkou kůrou mladšího věku. Lýkohub obecný Lýkohub obecný (Hylurgops palliatus Gyll.) je 2,5 3,2 mm dlouhý, hnědý se štítem širším než delším, dopředu silně zúženým, s podélným kýlem uprostřed. Mezirýží na krovkách jsou stejně široká jako rýhy. Samičky v květnu zhotovují matečné chodby zpravidla v odumřelých částech kmenů, často již obsazených jinými kůrovci. Chodby jsou podélné, 4 6 cm dlouhé, při závrtech botkovitě rozšířené. Larvové chodby jsou nepravidelné. Přestože je lýkohub obecný náš nejběžnější kůrovec, běžný při kalamitním rozšíření lýkožrouta smrkového nebo po polomech, na zdravé stromy přechází jen výjimečně. Dřevokaz čárkovaný Dřevokaz čárkovaný (Xyloterus lineatus Oliv.) je dlouhý 3 4 mm, má válcovité tělo. Štít hrbolkatý, vzadu příčně jemně svraštělý. Krovky lesklé, vzadu zaoblené, žluté s tmavšími podélnými proužky po stranách. Rojí se koncem března a počátkem dubna. Samičky nalétávají na spodní části zlomených stromů, čerstvě pokácené, ale i zavadlé dřevo. Může napadat i churavějící stromy. Samička vnikne pod kůru, vytváří radiálně až 3 cm dlouhou chodbu a dále pokračuje ve směru letokruhů. Vajíčka klade na spodní i vrchní stranu chodby. Vyklade jich Bílé drtinky z matečných chodeb prozrazují na kmenech místo závrtů. Vylíhlé larvy hlodají do dřeva krátké chodbičky kolmé na matečnou, ale neživí se dřevem, ale konidiemi podhoubím ambroziových hub, které do požerku zavlékají samičky. Požerek ve dřevě připomíná jednožerďový žebřík. 18
20 Smoláci Smoláci s velikostí 4 10 mm mají tělo černé s červenohnědými šupinkami a žlutou šupinkovou kresbou. Tykadla mají vkloubena uprostřed nosce po jeho stranách. Larvy jsou beznohé. Samičky kladou vajíčka obvykle do míst u odlomených suchých větví. Vylíhlé larvy hlodají paprskovitě samostatné postupně se rozšiřující chodby. Ucpávají je trusem a drtí. Chodby končí oválnou kolébkou vykousanou v běli a obloženou třískami. Smoláci jsou sekundární škůdci, přemnožující se často v imisních oblastech. Na smrku bývají zastoupeny smolákem smrkovým (Pissodes harcyniae Hbst.) a menším smolákem horským (Pissodes scabricollis Mill.) Obr. 3: Smolák smrkový Tesařík smrkový Tesařík smrkový (Isarthron castaneum L.) má délku těla 9 18 mm. Krovky světle hnědé až černé, nohy černohnědé až červenohnědé, lesklý černý štít. Rojí se od dubna do července a kladou až 80 vajíček jednotlivě nebo ve skupinách pod šupiny kůry. Larvy hlodají chodby v lýkové části. Po ukončení vývoje jsou chodby 10 mm široké. Nakonec larvy vykusují do dřeva chodbu zakončenou kolébkou 2 4 cm hluboko. Řidčeji se vyskytuje i tesařík šedohnědý ( Isarthron fuscum F.) 19
21 Kozlíček hvozdník Kozlíček hvozdník (Monochamus sartor F.) s délkou těla 19 až 35 mm má krovky v přední třetině s příčným vtiskem. Je černý s kovovým leskem. Samci kresbu nemají, samičky mají světlé skvrnky ze žlutých chloupků. Štítek není rozpůlený švem. Rojí se od července do září. Samičky kladou vajíčka do čerstvě zmýcených nebo vyvrácených smrků, kde vykousává jamky v kůře. Larvy vyžírají ploché chodby v lýku a běli. Vývoj ukončují vniknutím hluboko do dřeva, kde vytváří kuklovou kolébku a po přezimování se kuklí. Výletový otvor je oválný. Vývoj trvá 1 2 roky. Podobný je kozlíček smrkový (Monochamus sutor L.), je však menší a na tečkovaných, na bázi trnitých krovkách nemá příčné vtisky. Štítek je rozpůlen středovou rýhou. 3.2 Synusie kambioxylofágů na smrkových vývratech Na smrkových vývratech se vyvíjí široké spektrum kambioxylofágů, z nichž nejvýznamnějšími jsou lýkožrout smrkový a lýkožrout lesklý. Na vývraty s nízkou nebo žádnou rezistencí mohou úspěšně brouci nalétat při nižší populační hustotě, čímž se vyhýbají vysoké konkurenci. U lýkožrouta smrkového se může na vývratech projevit vyšší plodnost a hustota vajíček na jednu matečnou chodbu. Proto polomová hmota umožňuje namnožení kůrovců a jejich následný útok na živé stojící stromy. Disponibilita k osídlení vývratu je ovlivněna stanovištními podmínkami, mírou propojení kořenového systému vývratu s půdou, vlhkostními poměry, výčetní tloušťkou i dobou vzniku vývratu. Podzimní a zimní vývraty mohou být nalétnuty i letní generací lýkožrouta smrkového, přičemž napadení koreluje pozitivně s tloušťkou kmene. Lokality s vývraty v mladších porostech mají sníženou atraktivitu pro lýkožrouta smrkového, ale nastupuje zde nebezpečí ze strany lýkožrouta lesklého a dalších drobných zástupců (Kula, Zabecki, 2006). Velmi důležitým faktorem při obsazování polomové hmoty kambioxylofágy je populační hustota lýkožrouta smrkového. Na území se základním stavem lze najít na vývratech početnější spektrum druhů, které se mění podle jarního a letního aspektu. V jarním aspektu výrazně dominuje lýkožrout smrkový a lýkožrout lesklý, doprovázeni lýkožroutem menším a lýkohubem obecným. V letním aspektu však četnost lýkožrouta lesklého a smrkového ustupuje a na ležící stromy nalétávají tesařík 20
22 smrkový a šedohnědý, kozlíčci, lýkohub matný, smoláci a u pat stromů kůrovec pařezový (Dryocoetus autographus Ratz.). Se stoupající výčetní tloušťkou opět se zvyšuje poměr zastoupení lýkožrouta smrkového v neprospěch ostatních druhů. V gradačním území se fauna vyznačuje sníženou druhovou diverzitou v porovnání s oblastí se základním stavem I. typographus, kdy jím vývraty bývají až stoprocentně napadeny a to v jarním i letním aspektu. Lýkožrout smrkový je opět hojně doprovázen lýkožroutem lesklým, lýkožrout menší a ostatní druhy již nemají dostatečný prostor pro svůj vývoj. V těchto územích hospodářských lesů již není vhodné nechávat nezpracovanou hmotu. (Kula, Zabecki, 2006) 3.3 Stav kůrovcové hmoty v roce V roce 2007 došlo na jehličnatých dřevinách souvislosti s následky orkánu Kyrill k výraznému nárůstu početnosti lýkožrouta smrkového, což se projevilo dvojnásobným objemem těžby kůrovcového dříví ve srovnání s rokem K polomu došlo v situaci celorepublikově zvýšených až kalamitních kůrovcových stavů a jeho zpracování v podmínkách stávajícího nestabilního sektoru LH způsobilo, že asanaci kůrovcové hmoty nebyla na mnoha místech věnována dostatečná pozornost. Za nejohroženější oblasti byly považovány regiony jižních a západních Čech, severní Moravy a Slezska. V celostátním měřítku bylo evidováno cca 1,3 mil. m 3 nahodilých těžeb způsobených podkorním hmyzem (především kůrovci) s dominantním vlivem lýkožrouta smrkového. Obr. 4: Následky orkánu Kyrill 21
23 V roce 2008 přes veškerá přijatá obranná opatření v ochraně lesa a včasné zpracování polomového dříví došlo k nárůstu populační hustoty podkorního hmyzu. Tato situace byla ještě dále zkomplikována následnými polomy v roce V roce 2008 bylo evidováno 1,6 mil. m 3 nahodilých těžeb způsobených podkorním hmyzem (Knížek, Liška, Soukup, 2007, 2008). 22
24 4. Charakteristika přírodních podmínek LS Janovice 4.1 Orografické a hydrologické poměry Nejvyšší částí zájmového území je Pradědská hornatina s nejvyšším bodem LHC Vysoká hole 1465 m n. m. Od Medvědské hornatiny je Pradědská hornatina oddělena tokem Moravice, jež pramení ve Velké kotlině pod Vysokou holí. Jižní hranici Hrubého Jeseníku tvoří Slatinní potok a sedlo Skřítek. Oblast je odvodňována Moravicí s jejími přítoky Bělokamenným potokem pramenícím u Eustašky, Kotelním potokem pramenícím v Malé kotlině, Jelením potokem tekoucím z oblasti zvané Miloch a Podolským potokem pramenícím pod Břidličnou horou. Moravice je součástí povodí Odry a patří do úmoří Baltského moře. Jižní část LHC Janovice je tvořena dvěma orografickými celky a to Hraběšickou vrchovinou s nejvyšším vrcholem Bílé kameny 956 m n. m. a Nízkým Jeseníkem s nejvyšším bodem Dobřečovskou horou 809,1 m n. m. Nejnižším bodem území je tok Oskavy, jenž opouští zájmové území v nadmořské výšce 238 m n. m. 4.2 Geologické poměry Území severní části budují velmi složité komplexy krystalinika soustavy Lužicko Slezské, tvořené úzkými pruhy hornin a protažené ve směru od severu až severovýchodu k jihu až jihozápadu. Ledovcové kary jsou vyvinuty v malém počtu, Malá a Velká kotlina. Horniny tvořící petrografickou výstavbu jsou prvohorního stáří. Severozápadní část LHC, převážně část Hrubého Jeseníku a Předhůří Hrubého Jeseníku je tvořena horninami spodního až středního devonu, převážně seritickými a grafitickými fylity, metamorfovanými tufy, zelenými břidlicemi a metamorfovanými diabasy. Jižní část je tvořena štěrkovými a říčními sedimenty mladého kvartéru. V jihozápadní části vystupují na povrch chloritizované migmatity. Východní část, tedy Nízký Jeseník, má charakter tektonicky zdviženého zarovnaného povrchu do náhorních plošin se sítí údolí zaříznutých do svahů na obvodu pohoří. Je tvořena horninami svrchního devonu, fylitickými břidlicemi s ostrůvky drobových vložek. 23
25 4.3 Pedologické poměry V nejvyšších polohách, přibližně nad 1050 m n. m. převládají humuso železité podzoly, místy zamokřené a zrašeliněné, jinak jsou hlavním zástupcem půd kambizemní podzoly. Na rašeliništi Skřítek jsou vyvinuty organozemě. Ve vyšších polohách 5. lvs nacházejí hnědé lesní půdy, převážně hlinitopísčité, štěrkovité, na exponovanějších stanovištích kamenité až balvanité, čerstvě vlhké, kypré se středním obsahem živin. Od 6. lesního vegetačního stupně se hnědé lesní půdy mění působením vyšších srážek na horské, podzolované hnědé lesní půdy, omezeně na podzoly. Oglejené hnědé lesní půdy se vyskytují v různých nadmořských výškách jako důsledek zadržování srážkové vody nepropustným podložím. V nižších polohách jsou nejhojnější hnědozemě na spraších i pseudoglejové luvizemě na sprašových holinách. Omezeně se vyskytují rankery, pseudogleje, gleje a rašelinní půdy. 4.4 Klimatické poměry Podstatná část území bioregionu leží v klimatické oblasti chladné CH 7, vyšší části s nadmořskou výškou nad 900 m n. m. v oblasti CH 6. Chladná oblast zaujímá celou část masivu Hrubého Jeseníku s průměrnou roční teplotou mezi 2 až 6 C a průměrným ročním úhrnem srážek mm. Délka vegetační doby se pohybuje v rozmezí dnů. Na vrcholech a vyšších hřebenech panuje drsné, vlhké a větrné klima, uplatňuje se zde tzv. vrcholový fenomén. Na územích do 600 m n. m. (klimatická oblast mírně teplá MT 7, MT 10) převažuje mírně teplé až chladnější podnebí s průměrnou roční teplotou 6 až 7 C a průměrným úhrnem srážek 600 až 800 mm. Délka vegetační doby se pohybuje v rozmezí dnů. Průměrným dnem prvního mrazového dne je v nejvyšších polohách 21. září, na ostatních částech LHC lze v průměru počítat s prvním mrazem mezi 1. až 11. říjnem. Průměrným datem posledního mrazového dne je udáváno rozmezí 1. až 11. května, v nejvyšších polohách do 21. května. Průměrný počet dnů se sněhovou pokrývkou se pohybuje od 60 do 180 dnů. 24
26 5. Metodika 5.1. Terénní měření Charakteristika přírodních podmínek na LS Janovice je popsána dle textové části LHP LHC Janovice a výpisu z dokumentového servru Správy ochrany přírody CHKOJ. Data pro vypracování předkládané práce byla použita se souhlasem lesní správy Janovice. Jedná se zejména o tiskové výstupy z programu MVO - roční těžba dle revírů, porostů a výkonů. Dále se využila data poskytnutá Českým hydrometeorologickým úřadem s pobočkou v Ostravě. Porostní skupiny byly vybrány tak, aby svou polohou a charakterem stanoviště dokumentovaly rozpětí lesních vegetačních stupňů a pokryly pokud možno všechny lesní typy nacházející se na revíru Stará Ves, LS Janovice. Jsou zde ve výškovém rozpětí 540 m, tedy od 650 m n. m. do 1140 m n. m. zastoupeny LVS 5S svěží jedlová bučina, 5K kyselá jedlová bučina, 5A klenová bučina, 5L montánní jasanová olšina, 6K kyselá smrková bučina, 6N kamenitá kyselá smrková bučina, 6O svěží smrková jedlina, 6G podmáčená smrková jedlina, 7K kyselá buková smrčina, 8K kyselá smrčina. Přestože druhová diverzita kambioxylofágní fauny na smrkových vývratech není nízká, předmětem zkoumání se stal jen lýkožrout smrkový jakožto nejvýznamnější kalamitní škůdce na smrkových polomech. Pro záměr této bakalářské práce se v porostech vyznačily tzv. vzorníky, tj. smrkové vývraty vyvrácené orkánem Emma ( ) a Kursten ( ). Protože tyto dva orkány působily na lesní porosty krátce po sobě, číslování vývratů se provádělo jednotně bez ohledu na to, zda vznikly či Celkem osmdesát vzorníků 1/BP/08 až 80/BP/08 se nacházelo na stanovištích s různými světlostními, vlhkostními a teplotními podmínkami (uvnitř porostu nebo na jeho okraji a s různým stupněm zastínění). V jednotlivých porostních skupinách pak tyto vývraty demonstrovali živelnou kalamitní hmotu jednotlivě roztroušenou, skupinové polomy porostních stěn nebo boudy, skupinu vývratů přeházenou přes sebe. Za každý porost byl z evidovaných vzorníků vybrán jeden, na kterém se počítala intenzita náletů lýkožrouta smrkového na sekci stromu u pařezu, v přechodu 25
27 kmene a koruny a na vrcholu koruny. Dále se měřila délka a výčetní tloušťka vzorníku, procento spojení kořenového koláče s půdou, jeho průměr, rychlost odumírání lýka a asimilačních orgánů. Po asanaci napadených vývratů odkorněním se zjišťoval stupeň vývoje kůrovce. K zjištění počtu náletů na jednotlivé sekce se užívala drátěná mřížka z pevného drátu, který zaručoval nemožnost deformace, o rozměrech 20 x 60 cm. Pole mřížky o rozměrech 10 x 15 cm usnadňovala odpočty jednotlivých závrtů. Aby se zajistila přesnost opakovaného přikládání mřížky na kmen, body rohů mřížky zajišťovali hřebíčky pro rychlejší orientaci označené oranžovou barvou. V desetidenních časových intervalech v období od 12. května do 20. července se pak sčítaly závrty a sledoval vývoj, v konkrétních případech až do stadia kukla. Každé zjištění se zapisovalo do terénního zápisníku. Aby nedocházelo při počítání jednotlivých závrtů k opakovanému načítání, nové závrty se vždy označily špendlíkem. Špendlíky byly samozřejmě i s hřebíčky před asanací odstraněny. Vývraty, na nichž dosáhl kůrovec stadia kukla, byly odkorněny a dřevní hmota byla vyklizena z porostu. Pokud byl profil vzorníků napaden jen ojediněle nebo na nich nebyl zaznamenán žádný nálet, byly ponechány v porostu pro další zkoumání. Pro zjištění rozdílností v charakteru napadení jednotlivých smrkových vývratů mez lokalitami se základním stavem lýkožrouta smrkového a územími s jeho gradací byly využity lapáky a lapače instalované v okolí vzorníků jako kontrolní a obranná opatření. Český meteorologický úřad s pobočkou v Ostravě poskytl data z meteorologické stanice Rýmařov a to průměrné denní teploty a úhrnné denní srážky v období březen až červenec 2008 (obr. 5). Údaje se použily k zjištění vlivu klimatických podmínek na charakter náletů lýkožrouta smrkového na smrkové vývraty. 26
28 Obr. 5: Průměrné denní teploty a úhrnnné denní srážky - meteorologická stanice Rýmařov, ČHMÚ Ostrava Vzorník číslo 6/BP/08v porostní skupině 403b15b byl v celé délce silně nalétnutý I. amitinus a to v takové míře, že nebyl atraktivní pro I. typographus. Při zpracování dat byl sice uváděný, ale nebyl hodnocený. 5.2 Zpracování zjištěných dat Data určující charakteristiku vzorníků shromažďována v terénu se následně zanesla do přehledové tabulky (tab. 1) pomocí číselných klíčů. Jednotlivá kriteria popisu vývratů byla odstupňována a označena číslem, aby bylo možno přehledně porovnat intenzitu náletů v jednotlivých lokalitách. Přehled číselných klíčů: Tab. I: Nadmořská výška (m n. m.) Tab. II: Expozice 1 do JV 5 Z V 6 SV J 7 SZ JZ 8 S 5 nad 1050 Tab. III: Světlostní podmínky Tab. IV: Postavení vývratu v porostu 1 přímé světlo 1 jeden 2 polostín 2 skupina 3 stín 3 bouda. 27
29 Tab. V: Výčetní tloušťka (cm) Tab. VI: % spojení koř. koláče s půdou 1 do 20 1 do 20 % % % nad 50 % 5 nad 50 Tab. VII: Délka vývratu (m) Tab. VIII: Poměr koruny k délce vývratu 1 do 20 1 do 1/ /4-1/ /3-1/ /2-2/3 5 nad 2/3 Tab. IX: Půdní podmínky 1 výsušná, skeletovitá půda, ranker 2 čerstvě vlhká, kryptopodzol 3 tekoucí povrchová voda, podmáčená, kambická glej, pseudoglej 4 stagnující podpovrchová voda, glej, pseudoglej Tab. X: Stupeň odchytu v kontrolních a obranných opatřeních slabý - lapák do 0,5 závrtu/dm 2, lapač do 1000 jedinců během jednoho rojení střední - lapák 0,5-1 závrt/dm 2, lapač jedinců během jednoho rojení silný - lapák nad 1 závrt/dm 2, lapač nad 4000 jedinců během jednoho rojení Všechny výše uvedené zjišťované veličiny slouží ke srovnání schopnosti nezpracované dřevní smrkové hmoty odolávat v různých mikroklimatech náporu kalamitních podkorních škůdců. 28
30 6. Výsledky 6.1 Srovnání intenzity náletů dle světlostních podmínek Na lokalitách nezastíněných se nacházelo 34% vzorníků, v polostínu a 33% a ve stínu také 33% (tab. 2). Světlostní podmínky byly dalším z důležitých faktorů působících na intenzitu náletů lýkožrouta smrkového. Všechny vývraty nacházející se na celodenně osluněných místech byly obsazeny po celém disponibilním prostoru typickém pro Ips typographus. Obsazení s nejvyšší abundancí bylo zaznamenáno na stanovištích s nejnižší půdní vlhkostí. Tato stanoviště se také všechna nacházela na území s vysokým výskytem Ips typographus. Intenzita náletů se snižovala s poklesem hustoty populace lýkožrouta smrkového, kontrolovaného pomocí lapáků a lapačů. Nejnižší stupeň obsazení byl dosažen na skupině vývratů, které reprezentoval vzorník č. 11/ BP/08 ( ,8 závrtů na dm 2 v podkorunové sekci) na podmáčeném stanovišti s tekoucí povrchovou vodou a pestřejší dřevinnou skladbou (SM, BK, KL, JR), kde nebyl zaznamenán v posledních letech výskyt kůrovcem napadené dřevní hmoty. Obr. 6: Skupina vývratů v porostní skupině 417a10 Intenzita náletů na vývratech v polostínu již byla nižší a korelovala s polohou vzorníků v lokalitách se zvýšeným výskytem kůrovce. Vzorník č. 70/BP/08, který se nacházel na území přírodní rezervace s odlišným režimem hospodaření, vykazoval ke dni abundanci 6 závrtů na dm 2 na sekci podkorunové a na vzorníků č. 24/BP/08 ze skupiny vývratů v porostní skupině 417a10 byly ke dni v sekci 29
31 střed kmene 4 závrty na dm 2. Vzorník v porostní skupině 426c15a se přitom nacházel na čerstvě vlhké půdě a vzorníky v porostní skupině 417a10 na podmáčeném stanovišti s prameništěm (obr. 6). Vzorníky celodenně zastíněné obsadil lýkožrout smrkový jen v případech, kdy se nacházely na územích s vyšší hustotou populace Ips typographus. Na těchto vývratech bylo také po jejich odkornění zjištěno vysoké stadium vývoje. Ostatní vzorníky nebyly napadeny a na vzorníku č. 9/BP/08 v porostní skupině 407a8 nebyl lýkožrout schopen při slabém náletu (jen přechod suchých a zelených větví - 0,7 závrtů na dm 2 ) ukončit vývoj. Vzorník se nacházel na podmáčeném stanovišti s prameništěm, kořenovým systémem spojen se zemí 40 %. Stín spolu s půdní vlhkostí pozitivně (snížená hustota populace) eliminoval sílu napadení. 6.2 Srovnání intenzity náletů dle charakteru půdy Z celkového množství sledovaných vývratů se 22 % nacházelo na půdách skeletovitých, výsušných, zpravidla půdních typech ranker, 26 % na půdách čerstvě vlhkých, 26 % na kambických glejích, pomáčených s tekoucí povrchovou vodou a 26 % na půdách se stagnující podpovrchovou vodou (tab. 3). Na všech lokalitách s výsušnými, skeletovitými půdami byly vývraty plně osvětleny a na všech se vyskytovala vysoká hustota populace lýkožrouta smrkového. Kůrovec napadl 75 % vzorníků již před , ještě v době, kdy průměrné denní teploty nedosahovaly ani 15 C, a to bez ohledu na nadmořskou výšku, nebo spojení kořenového koláče se zemí. Například vzorník č.74/bp/08 charakterizující skupinu vývratů v porostní skupině 428b11, sledovaný v nadmořské výšce 720 m n. m., začal být obsazován v sekci přechodu suchých a zelených větví stejně jako vzorníky č. 1/ BP/08 a 4/BP/08, které se však nacházely v nadmořských výškách 1125 m a 1140 m. Intenzita náletů k u vzorníku z porostní skupiny 428b11 4,8 závrtů na dm 2 v sekci přechod suchých a zelených větví a vzorníků z porostních skupin 402a17 8,4 závrtů na dm 2 a 402c17-6,4 závrtů na dm 2 je spíše určena přísunem světla a nedostatkem vody v půdě a následným zvýšeným stavem kůrovce. Na lokalitách s půdou čerstvě vlhkou byl zaznamenán ojedinělý nálet, s výjimkou vzorníku č. 70/BP/08 nacházejícího se v území s gradací kůrovce. Přesto 30
32 u něj byla doba prvního náletu na sekci přechod suchých a zelených větví posunuta o deset dní, kdy teploty začaly dosahovat výšky 20 C. Vývraty, na nichž na těchto půdách nebyl nálet zaznamenán, se nacházely v úplném stínu, s různým procentem spojení kořenového koláče ze zemí a různou nadmořskou výškou. Obr. 7: Vzorník č. 29, porostní skupina 418c6, bez napadení Na podmáčených půdách byly nálety jen slabé, s výjimkou skupiny vzorníků v porostních skupinách 417a10, 419b11 a 422d8a, plně osvětlených a nacházejících se na území s gradací lýkožrouta smrkového a vývratu č.79/bp/08 v porostní skupině 426a9 s velkou druhovou diverzitou (SM, BK, KL, JS, OL, BR, OS, líska). Obsazování vývratů v těchto lokalitách počalo až za průměrné teploty 20 C. 6.3 Srovnání intenzity náletů mezi gradačními územími a územími se základním stavem I. typographus Odchyty v lapácích a lapačích vykazovaly stejnou intenzitu jako nálety na vývraty a to jak v porostech se základním stavem lýkožrouta smrkového, tak v porostech s jeho gradací (tab. 4). V porostech se silným napadením však byl počátek náletů na vývraty zaznamenán dříve (již ) než v porostech s napadením středním (zpravidla 1. 6.). V porostech s napadením slabým bylo obsazeno jen 35 % vzorníků. V gradačním území počalo obsazování vývratů kůrovcem ve stejnou dobu jako obsazování odchytových zařízení (silné nálety již ). Nejsilnější napadení a vysoký 31
33 výskyt lýkožrouta smrkového nastal v těch lokalitách, kde na smrkové vývraty působilo celodenní přímé světlo, a půda disponovala minimální vlhkostí. Také vývoj probíhal stejně jako v kontrolních zařízeních a vývraty musely být již odkorněním asanovány. K tomuto datu se pod kůrou již nacházela imága. U vzorníků v lokalitách se středním napadením byl počátek náletů posunutý minimálně o deset dní a mohly tak prezentovat využití smrkových vývratů pro záchyt sesterských pokolení a opožděných náletů z prvních rojení. Lýkožrout smrkový byl v těchto případech již také doprovázen v korunové části lýkožroutem lesklým. Vývraty v místech se slabým napadením kontrolních opatření nebyly atakovány vůbec nebo jen velmi slabě (vzorník č.11/bp/08 a č.30/bp/08). Mohly tak být ponechány v porostu, protože v nich I. typographus ani nedokončil vývoj. V květnu a červnu roku 2009 byl na vzornících pozorován výskyt lýkohuba obecného. Kolem větví se objevili larvy smoláků. 6.4 Srovnání intenzity náletů dle ostatních parametrů Výčetní tloušťka I.typographus neobsazoval smrkové vývraty do výčetní tloušťky 25 cm s výjimkou porostní skupiny 418d4, kde byl 10. června zaznamenán slabý (0,3 závrty na dm 2 ) a dále neměnný nálet v koruně. Vzorníky s tloušťkou nad 35 cm již vykazovaly různý stupeň napadení, který byl závislý zejména na půdních a světlostních podmínkách. Například na vývratu č. 1/BP/08 ležící na suché lokalitě s přímým světlem v nadmořské výšce 1125 m již byly zaznamenány první nálety a intenzita dosáhla v sekci kmene 4,8 závrtů na dm 2. V porostní skupině 419a11 vzorník č. 35/BP/08 se stejnou výčetní tloušťkou, ale na čerstvě vlhké půdě a ve stínu byl napaden až Abundance na kmeni dosáhla jen 2,2 závrtů na dm 2. Spojení kořenového koláče s půdou Četnost náletů byla sice výraznější na vývratech majících kořenový koláč spojený se zemí jen do 20 %, ovšem na tomto faktu se výrazně podílely také půdní a světlostní poměry a zejména hustota populace lýkožrouta smrkového v gradačním území. Vzorníky (1/2 z celkového množství) spojené se zemí více než 20 % až 33 % měly sílu náletu rozdílnou, ovlivněnou ostatními podmínkami. Vysoké napadení ke dni bylo evidováno v porostní skupině 402c17 (6,4 závrtů na dm 2 32
34 v podkorunové sekci) s půdním typem ranker a nulovým zastíněním vzorníku a v porostní skupině 426c15a (6 závrtů na dm 2 v podkorunové sekci) s půdním typem čerstvě vlhká kambizem a vzorníkem v polostínu. V obou případech nastal tento stav následkem gradace kůrovce. Situace u vzorníků spojených s půdou kořenovými náběhy více jak 33 % byla stejná jako v předchozích případech. Počátek náletů na vzorník číslo 74/BP/08 v porostní skupině 428b11, který byl kořenovým koláčem spojený s půdou 40 %, nastal již před a to v síle 3,2 závrtů na dm 2 v sekci přechod suchých a zelených větví. Ani procento spojení kořenových náběhů se nejevilo jako hlavní podmínka určující intenzitu náletů. Nadmořská výška Podle zjištěných dat ani nadmořská výška nebyla mezi hlavními faktory působícími na četnost náletů lýkožrouta smrkového na smrkové vývraty. Stupeň napadení v různých nadmořských výškách více ovlivňovala gradace kůrovce a mikroklima vzorníků. 6.5 Posouzení četnosti náletů na jednotlivé sekce vzorníků K posouzení počátku obsazování a četnosti napadení jednotlivých sekcí byly sestrojeny grafy pro každý porost. V grafech je možno přehledně sledovat časové intervaly a četnost náletů. Obr. 8: Nálety Ips typographus na vzorník č. 1/BP/08 33
35 Obr. 9: Nálety Ips typographus na vzorník č. 4/BP/08 Obr. 10: Nálety Ips typographus na vzorník č. 11/BP/08 Obr. 11: Nálety Ips typographus na vzorník č. 13/BP/08 34
36 Obr. 12: Nálety Ips typographus na vzorník č. 51/BP/08 Obr. 13: Nálety Ips typographus na vzorník č. 79/BP/08 Obr. 14: Nálety Ips typographus na vzorník č. 70/BP/08 35
Cíle LH: produkce ekologicky cenné suroviny (dřevní hmoty) péče o přírodu a její ekologickou rozmanitost zajišťování ochrany půdy v krajině vázání
LESNÍ HOSPODÁŘSTVÍ Cíle LH: produkce ekologicky cenné suroviny (dřevní hmoty) péče o přírodu a její ekologickou rozmanitost zajišťování ochrany půdy v krajině vázání CO2 s cílem snížení negativních účinků
VíceProblematika škod na lesních porostech v Jizerských horách. Mgr. Petra Kušková, Centrum pro otázky životního prostředí UK,
Problematika škod na lesních porostech v Jizerských horách Mgr. Petra Kušková, Centrum pro otázky životního prostředí UK, petra.kuskova@czp.cuni.cz CHKO Jizerské hory Založena 1968 (patří mezi nejstarší
VíceStřední odborná škola stavební a Střední odborné učiliště stavební Rybitví
Střední odborná škola stavební a Střední odborné učiliště stavební Rybitví Vzdělávací oblast: Materiály Název: Dřevokazný hmyz 1. část Autor: Ing. Zdenka Kubešová Datum, třída: 23.5.2012, 1.C Stručná anotace:
VíceZáklady lesnické typologie
Základy lesnické typologie 1 Základy lesnické typologie Rozmanitost přírodních podmínek v ČR 2 Základy lesnické typologie Rozmanitost přírodních podmínek v ČR 3 Základy lesnické typologie Rozmanitost přírodních
VíceVývoj kůrovcové kalamity v letech a predikce dalšího vývoje
Vývoj kůrovcové kalamity v letech 2015 2018 a predikce dalšího vývoje Ing. Bc. Jan Lubojacký, Ph.D. LESNÍ OCHRANNÁ SLUŽBA 5. února 2019, Střítež u Jihlavy Historické kalamity lýkožrouta smrkového v Česku
VíceLesnictví a funkce lesa Lesnické disciplíny
Podpora praktických kompetencí projekční činnosti v regionálním rozvoji E- learningový materiál Lesnictví a funkce lesa Lesnické disciplíny Lesnická typologie Ing. Robert Knott, Ph.D. Podpora praktických
VíceLesy České republiky, s.p. - lesní správa Janovice & Česká lesnická společnost - pobočka Pro Silva Bohemica PĚSTEBNÍMI POSTUPY"
Lesy České republiky, s.p. - lesní správa Janovice & Česká lesnická společnost - pobočka Pro Silva Bohemica "ZVYŠOVÁNÍ PODÍLU JEDLE DLOUHODOBÝMI PĚSTEBNÍMI POSTUPY" průvodce exkurzními porosty čtvrtek
VíceNa jehličnanech se vyskytují nejobávanější škůdci lesního hospodářství.
Škůdci na smrku Rozsáhlé monokultury jehličnanů pěstované v nepřirozených podmínkách, často ve špatném zdravotním stavu, poskytují škůdcům bohatou nabídku potravy a příhodné podmínky k rozsáhlým gradacím
VícePOLEDNÍK MONITORING LOKALITY PONECHANÉ SAMOVOLNÉMU VÝVOJI
POLEDNÍK MONITORING LOKALITY PONECHANÉ SAMOVOLNÉMU VÝVOJI David Janik *, Dušan Adam, Pavel Unar, Tomáš Vrška, Libor Hort, Pavel Šamonil, Kamil Král Výzkumný ústav Silva Taroucy pro krajinu a okrasné zahradnictví,
VíceŠumava a kůrovec. Něco málo o Lýkožroutu smrkovém
Šumava a kůrovec Malý brouček, ale velký škůdce našich horských dřevin. Článek popisuje Lýkožrouta smrkového, a jak lze zmírnit jeho působení v lesích. Nejprve se pár slovy zmíním o malém broučkovi, který
VíceUniverzita Karlova v Praze Přírodovědecká fakulta katedra fyzické geografie a geoekologie. Pedogeografie a biogeografie.
Univerzita Karlova v Praze Přírodovědecká fakulta katedra fyzické geografie a geoekologie Pedogeografie a biogeografie Půdní profil Pavel BŘICHNÁČ 2. ročník BGEKA zimní semestr 2006/07 Praha 2007 I. Základní
VíceVE STUDENÉM MONITORING LOKALITY PONECHANÉ SAMOVOLNÉMU VÝVOJI
VE STUDENÉM MONITORING LOKALITY PONECHANÉ SAMOVOLNÉMU VÝVOJI David Janik *, Dušan Adam, Pavel Unar, Tomáš Vrška, Libor Hort, Pavel Šamonil, Kamil Král Odbor ekologie lesa, Výzkumný ústav Silva Taroucy
VíceHEDVÍKOVSKÁ ROKLE - MONITORING LOKALITY PONECHANÉ SAMOVOLNÉMU
HEDVÍKOVSKÁ ROKLE - MONITORING LOKALITY PONECHANÉ SAMOVOLNÉMU VÝVOJI David Janik *, Dušan Adam, Pavel Unar, Tomáš Vrška, Libor Hort, Pavel Šamonil, Kamil Král Oddělení ekologie lesa, Výzkumný ústav Silva
VíceTlející dřevo (m3/ha) SM 75, BK 14, BR 2, Ost. List.7, MD 1
Typy vývoje lesa Plochy jsou převzaty z výstupů provozní inventarizace, bez generalizace hranic v rámci vytyčení jednotek prostorového rozdělení lesa. V přehledu jsou uvedeny skutečné druhové skladby ve
VíceVyhláška č. 298/2018 Sb. doporučení pro praxi
Vyhláška č. 298/2018 Sb. doporučení pro praxi Ing. Václav Zouhar Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs nad Labem, pobočka Brno Vyhláška č. 298/2018 Sb. o zpracování oblastních plánů rozvoje lesů a
VíceLOVĚTÍNSKÁ ROKLE - MONITORING LOKALITY PONECHANÉ SAMOVOLNÉMU VÝVOJI
LOVĚTÍNSKÁ ROKLE - MONITORING LOKALITY PONECHANÉ SAMOVOLNÉMU VÝVOJI David Janik *, Dušan Adam, Pavel Unar, Tomáš Vrška, Libor Hort, Pavel Šamonil, Kamil Král Oddělení ekologie lesa, Výzkumný ústav Silva
VíceVybraná ustanovení lesního zákona a vyhlášky ve vztahu k ochraně lesa
Vybraná ustanovení lesního zákona a vyhlášky ve vztahu k ochraně lesa Zákon č. 289/1995 Sb. o lesích a o změně a doplnění některých zákonů (lesní zákon), ve znění pozdějších předpisů Vymezení některých
VíceLÝKOŽROUT SMRKOVÝ HISTORIE, SOUČASNOST A SOUVISLOSTI PETR ZAHRADNÍK VÝZKUMNÝ ÚSTAV LESNÍHO HOSPODÁŘSTVÍ A MYSLIVOSTI, V. V. I.
LÝKOŽROUT SMRKOVÝ HISTORIE, SOUČASNOST A SOUVISLOSTI PETR ZAHRADNÍK VÝZKUMNÝ ÚSTAV LESNÍHO HOSPODÁŘSTVÍ A MYSLIVOSTI, V. V. I. 1 CO JE KALAMITA? KALAMITA NEHODA, NEŠTĚSTÍ, POHROMA. GRADACE (PŘEMNOŽENÍ)
VíceAktuální informace o postupu při zpracování dřevní hmoty napadené kůrovci 10/2018. Ing. Jan Drozd
Aktuální informace o postupu při zpracování dřevní hmoty napadené kůrovci 10/2018 Ing. Jan Drozd Biologie kůrovce lýkožrout smrkový - brouk 5 mm, 1 samice 100 150 vajec - první rojení koncem dubna (prům.teplota
VíceÚvod k lesním ekosystémům
Úvod k lesním ekosystémům Lesní ekosystémy jsou nejdůležitějšími klimaxovými ekosystémy pro oblast střední Evropy, která leží v zóně temperátního širokolistého lesa. Této zóně se vymykají malé plochy jehličnatého
VíceAktuální informace o kůrovcové kalamitě na Moravě - příčiny a následky
Aktuální informace o kůrovcové kalamitě na Moravě - příčiny a následky Ing. Bc. Jan Lubojacký, Ph.D. LESNÍ OCHRANNÁ SLUŽBA 4. dubna 2019, Olomouc Úvod rekapitulace stavu lesa v Česku Lesy v Česku cca 2,7
VíceZákladní škola a Mateřská škola Žirovnice
Základní škola a Mateřská škola Žirovnice Autor: Mgr. Veronika Koukalová Vytvořeno: 20.5.2012 Název: VY_32_INOVACE_6.2.17_zoologie Téma: Lýkožrout smrkový Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.1204
VíceUniverzita Karlova v Praze Přírodovědecká fakulta katedra fyzické geografie a geoekologie Půdní profil
Univerzita Karlova v Praze Přírodovědecká fakulta katedra fyzické geografie a geoekologie Půdní profil Pedogeografie a biogeografie Václav ČERNÍK 2. UBZM ZS 2012/2013 1. Základní údaje o lokalitě Název
VíceZvyšování kvality výuky technických oborů
Zvyšování kvality výuky technických oborů Klíčová aktivita V. 2 Inovace a zkvalitnění výuky směřující k rozvoji odborných kompetencí žáků středních škol Téma V. 2.16 Vady dřeva Kapitola 22 Dřevokazný hmyz
VícePedosféra. půdní obal Země zahrnující všechny půdy na souši úzce je spojená s litosférou, protože z ní vzniká působením zvětrávání
PEDOSFÉRA Pedosféra půdní obal Země zahrnující všechny půdy na souši úzce je spojená s litosférou, protože z ní vzniká působením zvětrávání jejím studiem jako součástí fyzickogeografické a krajinné sféry
VíceVýukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám
Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.3149 Šablona: V/2 Jméno autora: Třída/ročník: Datum vytvoření: č. materiálu: VY_52_INOVACE_007
VíceSešit pro laboratorní práci z biologie
Sešit pro laboratorní práci z biologie téma: Les autor: Mgr. Alena Hyánková vytvořeno při realizaci projektu: Inovace školního vzdělávacího programu biologie a chemie registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.38/01.0002
VíceJAVORINA MONITORING LOKALITY PONECHANÉ SAMOVOLNÉMU VÝVOJI
JAVORINA MONITORING LOKALITY PONECHANÉ SAMOVOLNÉMU VÝVOJI David Janik *, Dušan Adam, Pavel Unar, Tomáš Vrška, Libor Hort, Pavel Šamonil, Kamil Král Výzkumný ústav Silva Taroucy pro krajinu a okrasné zahradnictví,
VíceDOUTNÁČ - MONITORING LOKALITY PONECHANÉ SAMOVOLNÉMU VÝVOJI
DOUTNÁČ - MONITORING LOKALITY PONECHANÉ SAMOVOLNÉMU VÝVOJI David Janik *, Dušan Adam, Pavel Unar, Tomáš Vrška, Libor Hort, Pavel Šamonil, Kamil Král Oddělení ekologie lesa, Výzkumný ústav Silva Taroucy
VíceKLEŤ - MONITORING LOKALITY PONECHANÉ SAMOVOLNÉMU VÝVOJI
KLEŤ - MONITORING LOKALITY PONECHANÉ SAMOVOLNÉMU VÝVOJI David Janik *, Dušan Adam, Pavel Unar, Tomáš Vrška, Libor Hort, Pavel Šamonil, Kamil Král Oddělení ekologie lesa, Výzkumný ústav Silva Taroucy pro
VíceVýskyt škodlivých činitelů v lesích Česka v roce 2009
Výskyt škodlivých činitelů v lesích Česka v roce 2009 Lesní ochranná služba Výzkumný ústav lesního hospodářství a myslivosti, v.v.i. Lesní hospodářství v Česku Celková rozloha lesů 2,63 mil. ha Lesnatost
VíceZEMĚDĚLSKÝ PŮDNÍ FOND
ZEMĚDĚLSKÝ PŮDNÍ FOND Část ZPF byla zpracována pro potřeby ÚPO Svojanov v souladu se zákonem č. 334/1992 o ochraně ZPF a vyhláškou Ministerstva životního prostředí č. 13/1994, kterou se upravují některé
VíceZvyšování kvality výuky technických oborů
Zvyšování kvality výuky technických oborů Klíčová aktivita V.2 Inovace a zkvalitnění výuky směřující k rozvoji odborných kompetencí žáků středních škol Téma V.2.20 Stavebně truhlářské výrobky a jejich
VíceE- learningový materiál Pěstování dřevinné vegetace Hlavní typy hospodářství
Podpora praktických kompetencí projekční činnosti v regionálním rozvoji E- learningový materiál Pěstování dřevinné vegetace Hlavní typy hospodářství Borové hospodářství Ing. Robert Knott, Ph.D. Podpora
VíceŠkůdci na smrku. Škůdci jehlic, pupenů a výhonů. 1) Korovnice (zelená, šišticová)
Škůdci na smrku Škůdci jehlic, pupenů a výhonů 1) Korovnice (zelená, šišticová) Mšice, jejichž vývoj probíhá na různých lesních dřevinách. Jehlice a výhony jsou deformovány v důsledku sání larev tvorba
Vícelesních dřevin 2015-2019 Výhled potřeby sadebního materiálu
Výhled potřeby sadebního materiálu lesních dřevin 201-2019 Výhled potřeby sadebního materiálu lesních dřevin VLS ČR, s. p. 201 2019 Sumář výhledu spotřeby sadebního materiálu v jednotlivých letech bez
Více± 2,5 tis. ks/ha) a Kraji Vysočina (11,8 ± 3,2 tis. ks/ha). Jedná se zároveň o kraje s nejvyšším zastoupením jehličnanů.
Obnova lesa Charakteristiky obnovy jsou jedním z nejdůležitějších ukazatelů stavu a především budoucího vývoje lesa. Stav obnovy předurčuje na dlouhou dobu budoucí druhové složení lesních porostů, jejich
VíceSoubor map - Věková a prostorová struktura přírodě blízkých smrčin ČR
Soubor map - Věková a prostorová struktura přírodě blízkých smrčin ČR Radek Bače, Vojtěch Čada, Miroslav Svoboda Znalosti o struktuře lesů představují potřebný zdroj informací pro správné a efektivní rozhodování
VíceLIBICKÝ LUH HAVRANY MONITORING LOKALITY PONECHANÉ SAMOVOLNÉMU
LIBICKÝ LUH HAVRANY MONITORING LOKALITY PONECHANÉ SAMOVOLNÉMU VÝVOJI David Janik *, Dušan Adam, Pavel Unar, Tomáš Vrška, Libor Hort, Pavel Šamonil, Kamil Král Oddělení ekologie lesa, Výzkumný ústav Silva
VíceKOSTELECKÉ BORY MONITORING LOKALITY PONECHANÉ SAMOVOLNÉMU VÝVOJI
KOSTELECKÉ BORY MONITORING LOKALITY PONECHANÉ SAMOVOLNÉMU VÝVOJI David Janik *, Dušan Adam, Pavel Unar, Tomáš Vrška, Libor Hort, Pavel Šamonil, Kamil Král Oddělení ekologie lesa, Výzkumný ústav Silva Taroucy
VíceANALÝZY HISTORICKÝCH DEŠŤOVÝCH ŘAD Z HLEDISKA OCHRANY PŮDY PŘED EROZÍ
Rožnovský, J., Litschmann, T. (ed): Seminář Extrémy počasí a podnebí, Brno, 11. března 24, ISBN 8-8669-12-1 ANALÝZY HISTORICKÝCH DEŠŤOVÝCH ŘAD Z HLEDISKA OCHRANY PŮDY PŘED EROZÍ František Toman, Hana Pokladníková
VíceZpravodaj. Českého hydrometeorologického ústavu, pobočky Ostrava. Číslo 9 / Český hydrometeorologický ústav, pobočka Ostrava
Českého hydrometeorologického ústavu, pobočky Ostrava, vydává Český hydrometeorologický ústav, pobočka Ostrava, K Myslivně 3/2182, 708 00 Ostrava. Informace a údaje uvedené v tomto materiálu neprošly předepsanou
Vícelesních dřevin 2014-2018 Výhled potřeby sadebního materiálu
Výhled potřeby sadebního materiálu lesních dřevin 2014-2018 Výhled potřeby sadebního materiálu lesních dřevin VLS ČR, s.p. 2014 2018 Sumář výhledu spotřeby sadebního materiálu v jednotlivých letech bez
VíceTAJGA - MONITORING LOKALITY PONECHANÉ SAMOVOLNÉMU VÝVOJI
TAJGA - MONITORING LOKALITY PONECHANÉ SAMOVOLNÉMU VÝVOJI David Janik *, Dušan Adam, Pavel Unar, Tomáš Vrška, Libor Hort, Pavel Šamonil, Kamil Král Oddělení ekologie lesa, Výzkumný ústav Silva Taroucy pro
VíceVegetační stupně, trofické a hydrické řady. na příkladu střední Evropy
Vegetační stupně, trofické a hydrické řady na příkladu střední Evropy Sled orobiomů (veget. stupňů) dán: FG pásmem, (geobiomem) Teplotní a Srážkovou kontinentalitou / oceanitou Poloze pohoří v rámci FG
VíceKRAJSKÝ ÚŘAD PLZEŇSKÉHO KRAJE
KRAJSKÝ ÚŘAD PLZEŇSKÉHO KRAJE ODBOR ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ Škroupova 18, 306 13 Plzeň Vaše č. j.: Ze dne: Naše č. j.: Spis. zn.: Počet listů: 1 Počet příloh: 1 Počet listů příloh: 2 PK-ŽP/22090/18 ZN/933/ŽP/19
VíceMožné dopady měnícího se klimatu na území České republiky
Český hydrometeorologický ústav, pobočka Brno Mendelova univerzita v Brně Možné dopady měnícího se klimatu na území České republiky Jaroslav Rožnovský Naše podnebí proč je takové Extrémy počasí v posledních
VíceZpravodaj. Českého hydrometeorologického ústavu, pobočky Ostrava. Číslo 11 / Český hydrometeorologický ústav, pobočka Ostrava
Českého hydrometeorologického ústavu, pobočky Ostrava, vydává Český hydrometeorologický ústav, pobočka Ostrava, K Myslivně 3/2182, 708 00 Ostrava. Informace a údaje uvedené v tomto materiálu neprošly předepsanou
VíceVodohospodářská bilance dílčího povodí Horní Odry
Vodohospodářská bilance dílčího povodí Horní Odry Z P R Á V A O H O D N O C E N Í M N O Ž S T V Í POD Z E M N Í C H V O D V D Í L Č Í M P O V O D Í H O R N Í O D R Y Z A R O K 2 0 1 5 Povodí Odry, státní
VíceO B E C N Í L E S Y O B O R A - E X K U R Z E P R O G R A M
O B E C N Í L E S Y O B O R A - E X K U R Z E 2. 1 0. 2 0 1 4 Základní údaje: Pořadatel: Pro Silva Bohemica a Obec Obora P R O G R A M Výměra celkem: 309,24 ha, z toho porostní půda: 305,79 ha Zásoba celkem:
VíceVodohospodářská bilance dílčího povodí Horní Odry ZPRÁVA O HODNOCENÍ MNOŽSTVÍ PODZEMNÍCH VOD V DÍLČ ÍM POVODÍ HORNÍ ODRY ZA ROK 2014
Vodohospodářská bilance dílčího povodí Horní Odry ZPRÁVA O HODNOCENÍ MNOŽSTVÍ PODZEMNÍCH VOD V DÍLČ ÍM POVODÍ HORNÍ ODRY ZA ROK 2014 Povodí Odry, státní podnik, odbor vodohospodářských koncepcí a informací
Více1 DEMONSTRAČNÍ OBJEKT: SRUBY
1 DEMONSTRAČNÍ OBJEKT: 201701 SRUBY Motto: Nepasečné způsoby hospodaření v listnatých porostech Polabí. 1.1 Identifikace demonstračního objektu Název, číslo DO: Sruby 201701 Plocha DO: 70,65 ha Vlastník:
VíceVodohospodářská bilance dílčího povodí Horní Odry
Vodohospodářská bilance dílčího povodí Horní Odry Z P R Á V A O H O D N O C E N Í M N O Ž S T V Í POD Z E M N Í C H V O D V D Í L Č Í M P O V O D Í H O R N Í O D R Y Z A R O K 2 0 1 6 Povodí Odry, státní
VíceZ P R Á V A. Vodohospodářská bilance dílčího povodí Horní Odry
Vodohospodářská bilance dílčího povodí Horní Odry Z P R Á V A O H O D N O C E N Í M N O Ž S T V Í P O D Z E M N Í C H V O D V D Í LČÍM POVODÍ HORNÍ ODRY ZA ROK 2012 Povodí Odry, státní podnik, odbor vodohospodářských
VícePODNEBÍ ČR - PROMĚNLIVÉ, STŘÍDAVÉ- /ČR JE NA ROZHRANÍ 2 HLAV.VLIVŮ/
gr.j.mareš Podnebí EU-OP VK VY_32_INOVACE_656 PODNEBÍ ČR - PROMĚNLIVÉ, STŘÍDAVÉ- /ČR JE NA ROZHRANÍ 2 HLAV.VLIVŮ/ POČASÍ-AKTUÁLNÍ STAV OVZDUŠÍ NA URČITÉM MÍSTĚ PODNEBÍ-PRŮMĚR.STAV OVZDUŠÍ NA URČITÉM MÍSTĚ
VíceTeplota a vlhkost půdy rozdílně využívaného lučního porostu na Šumavě
AKTUALITY ŠUMAVSKÉHO VÝZKUMU s. 39 43 Srní 2. 4. dubna 2001 Teplota a vlhkost půdy rozdílně využívaného lučního porostu na Šumavě Tomáš Kvítek, Renata Duffková & Jana Peterková Výzkumný ústav meliorací
VíceMODULARIZACE VÝUKY EVOLUČNÍ A EKOLOGICKÉ BIOLOGIE CZ.1.07/2.2.00/15.0204. Ekologie lesa. Lesní půdy
MODULARIZACE VÝUKY EVOLUČNÍ A EKOLOGICKÉ BIOLOGIE CZ.1.07/2.2.00/15.0204 Ekologie lesa Lesní půdy Vztah lesní vegetace a lesních půd Vztah vegetace a půd je výrazně obousměrný, s řadou zpětných vazeb.
VíceMetody hodnocení sucha v lesních porostech. Kateřina N. Hellebrandová, Vít Šrámek, Martin Hais
Metody hodnocení sucha v lesních porostech Kateřina N. Hellebrandová, Vít Šrámek, Martin Hais Hodnocení sucha v lesních porostech ve velkém prostorovém měřítku sucho jako primární stresový faktor i jako
VíceVodohospodářská bilance dílčího povodí Horní Odry
Vodohospodářská bilance dílčího povodí Horní Odry Z P R Á V A O H O D N O C E N Í M N O Ž S T V Í POD Z E M N Í C H V O D V D Í L Č Í M P O V O D Í H O R N Í O D R Y Z A R O K 2 0 1 7 Povodí Odry, státní
VíceNázev projektu: ŠKOLA 21 - rozvoj ICT kompetencí na ZŠ Kaznějov reg. číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.3428 DUM: VY_32_INOVACE_2/37
Název projektu: ŠKOLA 21 - rozvoj ICT kompetencí na ZŠ Kaznějov reg. číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.3428 DUM: VY_32_INOVACE_2/37 jméno autora DUM: Mgr. Naděžda Pluhařová datum (období), ve kterém byl
Více9. Škůdci okrasných jehličnanů II.
9. Škůdci okrasných jehličnanů II. Hana Šefrová Inovace studijních programů AF a ZF MENDELU směřující k vytvoření mezioborové integrace CZ.1.07/2.2.00/28.0302 Tato prezentace je spolufinancovaná z Evropského
Více3. PŘ ÍRODNÍ PODMÍNKY 3.1. KRAJINNÝ POTENCIÁL
3. PŘ ÍRODNÍ PODMÍNKY 3.1. KRAJINNÝ POTENCIÁL Významným specifickým prvkem města je jeho sepětí s krajinou. Dramatická konfigurace terénu s množstvím drobných vodních toků a lesnatých strání, údolní poloha
VíceVyužití hospodářské evidence
Analýza prostorových vztahů lýkožrouta smrkového a prostředí využitím nástrojů prostorové statistiky (geostatistiky a analýz bodových procesů) a následně otestování jejich použitelnost při predikci výskytů
VíceCZ.1.07/2.2.00/
Lesnická fytocenologie a typologie HS 57 oglejená stanoviště vyšších poloh HS 59c podmáčená stanoviště vyšších a středních poloh HS 77a oglejená stanoviště horských poloh Tento projekt je spolufinancován
Více1 DEMONSTRAČNÍ OBJEKT: V BABICI
1 DEMONSTRAČNÍ OBJEKT: 201803 V BABICI 1.1 Identifikace demonstračního objektu Název, číslo DO: V Babici 201803 Plocha DO: 48,10 ha Vlastník: PhDr. Ludvík Belcredi, Pohankova 8, 628 00 Brno Správce: Ing.
VíceZpráva o testu dřevin na pozemku ve Stachách na Šumavě
Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský Oddělení bezpečnosti půdy a lesnictví Zpráva o testu dřevin na pozemku ve Stachách na Šumavě Průběžná zpráva Zpracoval : Dr.Ing. Přemysl Fiala Ing. Dušan
VíceNa květen je sucho extrémní
14. května 2018, v Praze Na květen je sucho extrémní Slabá zima v nížinách, podprůměrné srážky a teplý a suchý duben jsou příčinou současných projevů sucha, které by odpovídaly letním měsícům, ale na květen
VíceEKOLOGIE LESA Pracovní sešit do cvičení č. 8:
EKOLOGIE LESA Pracovní sešit do cvičení č. 8: Ekologická stabilita v lesních ekosystémech Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a Státním rozpočtem ČR InoBio CZ.1.07/2.2.00/28.0018
VíceJak psát závěrečnou práci na LDF
17. 3. 2014, Brno Připravil: Hanuš Vavrčík Náležitosti a členění na kapitoly strana 2 Čím se řídit? Směrnice děkana č. 2/2007 O úpravě písemných prací a o citaci dokumentů užívaných v kvalifikačních pracích
VícePC: Taxonomie lesních půd
PC: Taxonomie lesních půd Leptosoly 01 Litozem Půdotvorný substrát (hornina) Zastoupení v edafických kategoriích Hlavní a dílčí půdotvorné procesy Silikátové horniny, karbonátové horniny Půdy s hloubkou
VíceZelený Mordor. Národní park a CHKO Šumava příběh křivolaké ochrany přírody
Zelený Mordor Národní park a CHKO Šumava příběh křivolaké ochrany přírody Příroda se stále mění. Přirozeně. Ovlivňujeme ji hodně? Nebo málo?... a na Šumavě? Je to země lesů. Rostou tu už víc jak 9000 let.
VíceVýznam kambioxylofágní fauny smrku v oblasti s dlouhodobým základním stavem lýkožrouta smrkového
Význam kambioxylofágní fauny smrku v oblasti s dlouhodobým základním stavem lýkožrouta smrkového Prof. ing. Emanuel KULA, CSc. LDF MZLU v Brně Prof. Dr. ing. Wojciech ZĄBECKI LF AR v Krakově Brno, 2013
VíceMinule http://user.mendelu.cz/kusbach LVS, lesní vegetační stupně Ekologické řady Edafické kategorie LVS, ekologické řady, edafické kategorie Z K B J L P G R Edafické kategorie L V S Výstupy LTKS Oblastní
VíceVýstupy Národní inventarizace lesů
Ústav pro hospodářskou úpravu lesů brandýs nad labem Výstupy Národní inventarizace lesů uskutečněné v letech 2011 2015 Národní inventarizace lesů (NIL) je nezávislé šetření o skutečném stavu a vývoji lesů.
Více1. Které lesy měly nejlepší hospodářský výsledek v roce 2009 (dle Dřevěné knihy)? a) Státní lesy b) Obecní lesy c) Soukromé lesy
Zkušební test č. 3 z předmětu lesnická politika Jméno a příjmení: Datum:. 1. Které lesy měly nejlepší hospodářský výsledek v roce 2009 (dle Dřevěné knihy)? a) Státní lesy b) Obecní lesy c) Soukromé lesy
VíceV I M P E R K P O D H R A B I C E M I - J I H
HYDROPRŮZKUM Č. BUDĚJOVICE s.r.o. Pekárenská 81, 370 04 České Budějovice, 387428697, e-mail h ydropruzku m@hydropruzku m.cz H P V I M P E R K P O D H R A B I C E M I - J I H h y d r o g e o l o g i c k
VíceDUB ZIMNÍ (Quercus petraea)
DUB ZIMNÍ (Quercus petraea) Velmi statný strom dosahující 30 35 m výšky, s nepravidelnou korunou se silnými větvemi, kmen má válcovitý s hrubou, šedohnědou, podélně a hluboko trhlinatou borkou. Listy má
VícePůdotvorní činitelé. Matečná hornina Klima Reliéf Organismy. Čas
Půdy a pedologie Půda - nejsvrchnější vrstvou zemské kůry při kontaktu s atmosférou Půda je odborně definována jako podíl regolitu, vody, vzduchu a organické hmoty a je prostoupena živými organismy. Pokud
VíceTento materiál byl vytvořen v rámci projektu Operačního programu
Tento materiál byl vytvořen v rámci projektu Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost Projekt MŠMT ČR EU PENÍZE ŠKOLÁM Číslo projektu CZ.1.07/1.4.00/21.3349 Název projektu I nejvyšší věž
VíceZákladní charakteristika území
NÁRODNÍ PARK ŠUMAVA Základní charakteristika území v r. 1991 (20.3.) vyhlášen za národní park plocha NP: 69030 ha - park plošně největší pro svoji polohu uprostřed hustě osídlené střední Evropy, relativně
VíceSoučasné ohrožení lesních porostů biotickými škůdci a možnosti řešení kalamitního stavu
Současné ohrožení lesních porostů biotickými škůdci a možnosti řešení kalamitního stavu Petr ZAHRADNÍK Výzkumný ústav lesního hospodářství a myslivosti, v. v. i. Lesní ochranná služba Lýkožrout smrkový
VícePřechod k nepasečnému hospodaření. na lesním majetku hlavního města Prahy
Česká lesnická společnost, pobočka Pro Silva Bohemica & Odbor rozvoje veřejného prostoru Magistrátu hl.m. Prahy Přechod k nepasečnému hospodaření na lesním majetku hlavního města Prahy Průvodce exkurzní
VíceDiagnostika poškození lesních dřevin. Habituální diagnostika, defoliace, ukázky symptomů základních typů poškození
Diagnostika poškození lesních dřevin Habituální diagnostika, defoliace, ukázky symptomů základních typů poškození ICP - Forest Lesprojekt 15 Picea abies defoliace smrk 10 % 30 % 15 % 40 % defoliace smrk
VíceSEZNAM PŘÍLOH. Charakteristika hlavních půdních jednotek v povodí Litavy. Graf závislosti odtoku na kategorii využití území (zdroj: Slavíková)
PŘÍLOHY SEZNAM PŘÍLOH Příl. 1 Příl. 2 Charakteristika hlavních půdních jednotek v povodí Litavy Graf závislosti odtoku na kategorii využití území (zdroj: Slavíková) HPJ 01 Černozemě (typické i karbonátové)
VíceZpravodaj. Českého hydrometeorologického ústavu, pobočky Ostrava. Číslo 5 / Český hydrometeorologický ústav, pobočka Ostrava
Českého hydrometeorologického ústavu, pobočky Ostrava, vydává Český hydrometeorologický ústav, pobočka Ostrava, K Myslivně 3/2182, 708 00 Ostrava. Informace a údaje uvedené v tomto materiálu neprošly předepsanou
VíceHodnocení roku 2013 a monitoring sucha na webových stránkách ČHMÚ možnosti zpracování, praktické výstupy
Český hydrometeorologický ústav, pobočka Brno Mendelova univerzita v Brně Hodnocení roku 2013 a monitoring sucha na webových stránkách ČHMÚ možnosti zpracování, praktické výstupy Jaroslav Rožnovský, Mojmír
VíceProjekt SGS Využití nástrojů GIS k vyhodnocení agrárních valů v Českém středohoří
Projekt SGS Využití nástrojů GIS k vyhodnocení agrárních valů v Českém středohoří RNDr. Iva Machová, Ph.D., Mgr. Ing. Petr Novák, Bc. Markéta Kučerová Druhová skladba dřevin ve stromovém patře agrárních
VíceÚstřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský Sekce úřední kontroly - oddělení bezpečnosti půdy a lesnictví
Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský Sekce úřední kontroly - oddělení bezpečnosti půdy a lesnictví HODNOCENÍ ÚČINNOSTI FEROMONOVÝCH ODPARNÍKŮ Závěrečná zpráva za rok 2012 Zpracoval: Ing. et Ing.
Vícedoporučený zásah životů a majetku třetích osob. Vytěžené dříví bude ponecháno k zetlení na místě.
Příloha T.1: Popis ních porostů a výčet plánovaných ů v nich Název chráněného území: PR Hřebečovský Organice LH: Lesy ČR, s.p. Lesní správa: Svitavy 225 C 6 225 C 8 225 C 9 Z část 225 C 9 V část y doporučený
VíceIng. Jaroslav Hofmann, znalec v oboru ekonomika, odvětví ceny a odhady lesních porostů, lesních pozemků a škod na lesních porostech ZNALECKÝ POSUDEK
Ing. Jaroslav Hofmann, znalec v oboru ekonomika, odvětví ceny a odhady lesních porostů, lesních pozemků a škod na lesních porostech ZNALECKÝ POSUDEK Evidenční č. 51-01 / 2012 Ocenění lesních pozemků a
VíceŠkody zvěří na lesních porostech
Škody zvěří na lesních porostech Odhady zastoupení jedinců poškozených zvěří byly získány na základě dat pozemního šetření druhého cyklu Národní inventarizace lesů. Šetření bylo provedeno na počtu 7 772
VíceRealizované projekty VLS ČR, s.p. z PRV 2007-2013. VOJENSKÉ LESY A STATKY ČR Státní podnik
Realizované projekty VLS ČR, s.p. z PRV 2007-2013 VOJENSKÉ LESY A STATKY ČR Státní podnik Základní fakta o VLS VLS hospodaří na cca 125 000 hektarech lesní půdy, což představuje přibližně pět procent lesní
VíceWWW.METEOVIKYROVICE. WWW.METEOVIKYROVICE.WBS.CZ KLIMATICKÁ STUDIE. Měsíc květen v obci Vikýřovice v letech 2006-2009. Ondřej Nezval 3.6.
WWW.METEOVIKYROVICE. WWW.METEOVIKYROVICE.WBS.CZ KLIMATICKÁ STUDIE Měsíc květen v obci Vikýřovice v letech 2006-2009 Ondřej Nezval 3.6.2009 Studie porovnává jednotlivé zaznamenané měsíce květen v letech
VíceSoubor map V ková struktura vybraných horských smrkových porost na Šumav
Soubor map V ková struktura vybraných horských smrkových porost na Šumav Auto i: Ing. Pavel Janda, Ph.D., Ing. Vojt ch ada, Doc., Ing. Miroslav Svoboda, Ph.D. Tento soubor map je rozd len na ásti: 1. Soubor
VíceLýkožrouti na smrku a sucho
Lýkožrouti na smrku a sucho Petr Zahradník, Miloš Knížek Kůrovcové ohnisko Dlouhodobý srážkový deficit negativně ovlivňuje vitalitu lesních porostů, zejména pak smrkových (mají plochý kořenový systém,
VíceLýkožrout smrkový Ips typographus (L.)
Lýkožrout smrkový Ips typographus (L.) Lesnický význam a rozšíření Lýkožrout smrkový patří v Evropě, s výjimkou Středomoří a Britských ostrovů, k nejvýznamnějším škůdcům. V případě smrkových porostů je
VíceI N V E N T A R I Z A Č N Í T A B U L K A
I N V E N T A R I Z A Č N Í T A B U L K A Vysvětlivky: V odstranit - obvod kmene nad 80 cm odstranit - obvod kmene do 80 cm ošetřit instalovat vazbu BŘ bezpečnostní řez tvoří skupinu stav porostu k 27.
VíceKrkonošský národní park. Ekonomická, ekologická a sociální specifika péče o národní park
Ing. Václav Jansa Krkonošský národní park Ekonomická, ekologická a sociální specifika péče o národní park Hříběcí boudy 8.10.2013 15.10.2013 1 1. Prostředí a jeho limity 2. Sledujeme cíle. 3. V Krkonoších
VícePočasí a podnebí, dlouhodobé změny a dopady na zemědělskou výrobu Jaroslav Rožnovský
Český hydrometeorologický ústav, pobočka Brno Kroftova 43, 616 67 Brno e-mail:roznovsky@chmi.cz http://www.chmi.cz telefon: 541 421 020, 724 185 617 Počasí a podnebí, dlouhodobé změny a dopady na zemědělskou
VíceMETEOROLOGICKÉ PŘÍČINY VÝRAZNÝCH POVODNÍ V LETECH 2009 A na vybraných tocích na severu Čech
METEOROLOGICKÉ PŘÍČINY VÝRAZNÝCH POVODNÍ V LETECH 2009 A 2010 na vybraných tocích na severu Čech Martin Novák, ČHMÚ, pobočka Ústí nad Labem Proč zrovna roky 2009 a 2010? 1. Povodně v prvním týdnu července
Více