Základní kapitál, vklad a podíl v kapitálových společnostech

Transkript

1 Bankovní institut vysoká škola Praha Katedra práva Základní kapitál, vklad a podíl v kapitálových společnostech Bakalářská práce Autor: Lukáš Bortlík Právní administrativa v podnikatelské sféře Vedoucí práce: JUDr. Šárka Palermová Praha Duben, 2014

2 Prohlášení: Prohlašuji, ţe jsem bakalářskou práci zpracoval samostatně a v seznamu uvedl veškerou pouţitou literaturu. Svým podpisem stvrzuji, ţe odevzdaná elektronická podoba práce je identická s její tištěnou verzí, a jsem seznámen se skutečností, ţe se práce bude archivovat v knihovně BIVŠ a dále bude zpřístupněna třetím osobám prostřednictvím interní databáze elektronických vysokoškolských prací. V Bohumíně dne Lukáš Bortlík

3 Poděkování: Rád bych chtěl poděkovat všem lidem, kteří mi byli oporou a poskytli mi pomoc během celého studia a při psaní této bakalářské práce. Dále bych chtěl poděkovat JUDr. Šárce Palermové za poskytnuté konzultace a vedení při vypracování této bakalářské práce.

4 Anotace: Názvem bakalářské práce je základní kapitál, vklad a podíl v kapitálových společnostech. Bakalářská práce se zaměřuje na základní pojmy, jako je základní kapitál, vklad a podíl, které jsou cílem analýzy právní problematiky obchodních společností. V práci je uveden proces vzniku a zaloţení společností, práva a povinnosti společníků a akcionářů, základní pojmy a mnoho dalších informací, které se týkají kapitálových společností a jsou přínosem pro budoucí podnikatele. Veškerá problematika bakalářské práce je analyzována jen v české právní úpravě. V závěrečné části práce jsem se snaţil vypsat výhody a nevýhody kapitálových společností a také důleţité rozdíly, které jsou mezi jednotlivými společnostmi a to s ohledem na obchodní zákoník, ale také s ohledem na NOZ a ZOK. Klíčová slova: Kapitálová společnost, společnost s ručením omezeným, akciová společnost, akcie, základní kapitál, vklad, podíl Annotation: The name of the bachelory thesis is the fundamental capital, deposits and shares in capital companies. This thesis focuses on basic concepts such as fundamental capital, deposits and shares which are objective analysis of legal issues business companies. In the thesis are described the process of establishment of the company, the rights and obligations of the partners and shareholders, basic concepts and many other information relating to limited capital companies and are beneficial for future entrepreneurs. All issues of the bachelor thesis is analyzed only in the Czech legislation. In the final part, I tried to list the advantages and disadvantages of limited liability companies and the significant differences are between societies with regard to the Commercial Code, but also with regard to the NCC and LBC. Key words: Capital company, limited liability company, joint-stock company, share, registered capital, share, deposit

5 Obsah Úvod Kapitálové obchodní společnosti Společnost s ručením omezeným (s.r.o.) Zaloţení a vznik společnosti Orgány společnosti Práva a povinnosti společníků Konkrétní změny u společnosti s ručením omezeným podle zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních korporacích (dále jen ZOK) Akciová společnost (a.s.) Zaloţení a vznik společnosti Orgány společnosti Práva a povinnosti akcionářů Akcie Rozdělení akcií podle vlastností Konkrétní změny u akciové společnosti podle zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a druţstev (dále jen ZOK) Tabulkové počty kapitálových společností v ČR v období roku 2007 aţ Počet nově zaloţených kapitálových společností v ČR v období roku 2007 aţ Celkový počet kapitálových společností v ČR v období roku 2007 aţ Nově vzniklé kapitálové firmy v jednotlivých krajích za rok Základní kapitál, vklad a podíl Základní kapitál Pojem a vymezení v platné právní úpravě Funkce základního kapitálu Sníţení a zvýšení základního kapitálu Základní kapitál z pohledu účetního Vklad Vkladová povinnost u kapitálových společností Druhy vkladů

6 Peněţité Nepeněţité Podíl Obecné vymezení podílu Převod obchodního podílu Přechod obchodního podílu Zastavení obchodního podílu Obchodní podíl dle nové právní úpravy Obchodní podíl a společné jmění manţelů Srovnávání vkladů a podílu a jednotlivých kapitálových společností Rozdíl mezi vkladem a podílem Výhody kapitálových společností Nevýhody kapitálových společností Rozdíl mezi kapitálovými společnostmi Závěr Seznam použité literatury Seznam tabulek

7 Úvod Cílem této bakalářské práce je analýza právní problematiky kapitálových obchodních společností ve vztahu k základnímu kapitálu, vkladu a podílu, včetně vymezení daných definic, které se týkají daného tématu. Struktura bakalářské práce je rozdělena celkem do tří kapitol (1) kapitálové obchodní společnosti, (2) základní kapitál, vklad a podíl v kapitálových společnostech a (3) srovnávání vkladů a podílu a jednotlivých kapitálových společností. Bakalářská práce byla psána v době tzv. starého obchodního zákoníku a tedy před účinností NOZ a ZOK, z toho důvodu se bude bakalářská práce z větší části zabývat č. 513/1991 Sb., o obchodních společnostech (dále jen ObchZ). Nová právní úprava zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku (dále jen NOZ) nahradí právní úpravu v oblasti obchodních společností, která je obsaţena v zákoně č. 513/1991 Sb., obchodního zákoníku (dále jen ObchZ). Podle 777 odst. 2 zákonu č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a druţstev se právní úprava nebude týkat jen nově zaloţených obchodních korporací, ale také těch stávajících. V první části bakalářské práce se budu zabývat společností s ručením omezeným a akciovou společností a to vše v reţimu zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník (dále jen ObchZ). U kaţdé společnosti popíšu vznik, zaloţení a jejich orgány. Podám důleţité informace ohledně změn, které přináší zákon č. 90/2012 Sb., o obchodních korporacích (dále jen ZOK), který nabyl účinnosti Do práce bude zařazena statistika kapitálových společností od roku 2007 aţ do roku 2012, které budou tabulkově rozvrţeny v různých příkladech. Ve druhé a následující části bakalářské práce se budou uvádět informace, které se týkají základního kapitálu, bude zde vysvětlený samotný pojem a vymezení v platné právní úpravě. Rovněţ zde bude popsána funkce základního kapitálu a jeho sníţení a zvýšení, které hrají ve společnostech velmi důleţitou roli. U vkladu se zaměřím na vkladovou povinnost u jednotlivých společností a charakteristiku vkládání peněţitých a nepeněţitých vkladů. V třetí části bakalářské práce rozvedu výhody a nevýhody u jednotlivých kapitálových společností a také rozdíly mezi vkladem a podílem. Informace z předkládané bakalářské práce by mohly být uţitečné budoucím podnikatelům jako návod nebo výběr mezi jednotlivými společnostmi při zakládání kapitálové společnosti. Proto se v dané práci budu snaţit nastínit 7

8 klady a zápory jednotlivých společností, aby případně budoucí zakladatel společnosti věděl co, můţe od dané společnosti očekávat. 8

9 1. Kapitálové obchodní společnosti Mezi kapitálové obchodní společnosti v České Republice patří "společnost s ručením omezeným" a "akciová společnost". Vztah společníků ke společnosti je více kapitálový, z toho vyplývá i větší nezávislost na společnících. Kapitálové obchodní společnosti obsahují základní znaky. Prvým z nich je povinnost společnosti vytvořit základní kapitál a to nejméně ve výši stanovené zákonem. S tímto úzce souvisí znak druhý, a to je povinnost společníků ke vkladům, které ve svém souhrnu tento základní kapitál vytvářejí. 1 Třetím typickým znakem kapitálové společnosti je existence obchodního podílu společníka. Poněvadţ se výše obchodního poměru určuje podle poměru vkladu společníka k základnímu kapitálu společnosti, je zřejmá vazba mezi kapitálem společnosti a vkladem jejího společníka, ale tomuto tak nemusí být bezvýjimečně, neboť společenská smlouva můţe stanovit jinak. Čtvrtým znakem společnosti je její pevná organizační struktura daná zákonem. Konkrétně se toto projevuje obligatorním vznikem a existencí orgánu společnosti. Posledním znakem kapitálové společnosti je ten princip, ţe je moţná změna v osobě společníka, a to skrze převod či přechod obchodního podílu, aniţ by toto mělo za následek zrušení a zánik společnosti, i kdyţ tento bývá pravidelně omezen. 2 Společníci obchodních kapitálových společností neručí za závazky společnosti za trvání společnosti vůbec, nebo je jejich ručení značně omezeno co do rozsahu i do doby trvání (u společnosti s ručením omezeným výši souhrnu nesplacených částí vkladů všech společníků podle zápisu v obchodním rejstříku). Společníci kapitálových společností se nepodílejí osobně (jako společníci) na činnosti společnosti (u společnosti s ručením omezeným se však na této činnosti podílet mohou), ale mají povinnost se podílet svým vkladem na základním kapitálu společnosti a tedy vlastně se jím podílet na její podnikatelské činnosti. 3 Při zaloţení kapitálové společnosti určuje obchodní zákoník povinnost vytvářet základní kapitál a po celou dobu působení dané společnosti jej udrţovat v minimální stanovené výši. Obchodní společnosti se zakládají za účelem podnikání. Podnikání je právně definováno 1 58 odst. 1, ObchZ, ve znění pozdějších předpisů. 2 DVOŘÁK, Tomáš. Společnost s ručením omezeným. 3. přepracované vydání. Praha: ASPI, a.s., 2008, s BARTOŠÍKOVÁ, M.; ŠTENGLOVÁ, I. Společnost s ručením omezeným. 2. vydání. Praha: C. H. Beck, 2006, s. 5. 9

10 jako činnost prováděná soustavně, samostatně, vlastním jménem podnikatele, na jeho odpovědnost a za účelem dosaţení zisku Společnost s ručením omezeným (s.r.o.) Společnost s ručením omezeným je kapitálová obchodní společnost, jedna z forem právnických osob, jejíţ základní kapitál je tvořen vklady společníků a jejíţ společníci ručí za závazky společnosti, dokud nebylo zapsáno splacení vkladů do obchodního rejstříku. Jedná se o nejrozšířenější obchodní společnost v České Republice. Společnost je řazena v právní teorii ke společnostem kapitálovým, jejichţ všechny základní znaky obsahuje. Společnost s ručením omezeným se označuje, resp. její firma obsahuje označení "společnost s ručením omezeným", které můţe být nahrazeno zkratkou "spol. s r.o. " nebo pouze "s.r.o." Založení a vznik společnosti Vznik společnosti s ručením omezeným můţeme rozdělit do dvou etap, kdy v první etapě dochází k zaloţení společnosti a ve druhé etapě jiţ dochází k jejímu vzniku zápisem do obchodního rejstříku. Česká právní úprava mezi dvěma etapami důsledně diferencuje. Aţ po ukončení druhé etapy je teprve tento proces vzniku společnosti ukončen a výsledkem daného procesu je existence nového subjektu práv a povinností, nové právnické osoby. Samo zaloţení je nezbytnou podmínkou vzniku společnosti. Bez důkazu platného zaloţení společnosti nemůţe dojít k jejímu zápisu do obchodního rejstříku. 5 Základní charakteristické rysy této společnosti: - společnost můţe být zaloţena jednou osobou - společnost nemůţe být jediným zakladatelem nebo jediným společníkem jiné společnosti s ručením omezeným 4 FALDYNA, František a kol. Obchodní právo, meritum. 2. vydání. Praha: Wolters Kluwer ČR, a. s., 2010, s DVOŘÁK, Tomáš. Společnost s ručením omezeným. 3. přepracované vydání. Praha: ASPI, a.s., 2008, s

11 - jedna fyzická osoba můţe být jediným společníkem nejvýše tří společností s ručením omezeným - společnost můţe mít nejvíce padesát společníků - výše základního kapitálu společnosti musí činit alespoň Kč - výše vkladu společníka musí činit alespoň Kč - na základním kapitálu společnosti se můţe kaţdý společník účastnit pouze jedním vkladem Výše vkladu můţe být pro jednotlivé společníky stanovena rozdílně, musí však být dělitelná na celé tisíce. Celková výše vkladů musí souhlasit s výší základního kapitálu společnosti. Mají-li být poskytnuty nepeněţité vklady na splacení vkladu, musí být ve společenské smlouvě nebo v písemném prohlášení o zvýšení vkladu nebo v prohlášení o převzetí vkladu uveden předmět nepeněţitého vkladu a částka, kterou se započítává na vklad společníka. 6 Společenská smlouva společnosti s ručením omezeným se uzavírá písemně, a to ve formě notářského zápisu. Notářský zápis musí být podepsán všemi zakladateli dané společnosti. Zmocněncem společníka můţe být fyzická nebo právnická osoba, pak platí, ţe plná moc zmocněnce pro podpis společenské smlouvy musí být písemná a podpis zmocnitele musí být úředně ověřen. Minimální náležitosti společenské smlouvy: a) firma a sídlo společnosti, b) určení společníků, uvedením názvu a sídla právnické osoby nebo jména a bydliště fyzické osoby c) předmět podnikání (činnosti), d) výše základního kapitálu a výše vkladu kaţdého společníka při zaloţení společnosti včetně způsobu a lhůty splácení vkladu, e) jména a bydliště prvních jednatelů společnosti a způsob, jakým jednají jménem společnosti, f) jména a bydliště členů první dozorčí rady, pokud se zřizuje, g) určení správce vkladu, h) jiné údaje, pokud je obchodní zákoník vyţaduje 6 109, ObchZ, ve znění pozdějších předpisů. 11

12 1.1.2 Orgány společnosti Povinně zřizovanými orgány společnosti s ručením omezením jsou tzv. orgány obligatorní, kde patří valná hromada a jeden nebo více jednatelů. Obchodní zákoník upravuje také fakultativní orgán, kterým je dozorčí rada. V praxi se taky většinou nezřizuje. Na zřízení dalších orgánů se mohou společníci dohodnout ve společenské smlouvě nebo můţe o něm rozhodnout jediný zakladatel v zakladatelské listině. Členové těchto orgánů musí být fyzické osoby starší 18 ti let a být plně způsobilí k právním úkonům. Jiné podmínky tu však nejsou dány, ovšem společenská smlouva si je můţe upravit. Valná hromada Valná hromada je nejvyšším a kolektivním orgánem společnosti s ručeným omezeným. To plyne z principu, ţe společnost je pravidelně korporací s dvěma a více svými členy, kteří dohromady tvoří valnou hromadu. Z jejího postavení nejvyššího orgánu plyne, ţe je jí svěřeno rozhodování o zásadních a významných otázkách ţivota společnosti a udílení závazných příkazů jednatelům, popř. téţ dozorčí radě. 7 Do její působností patří: a) schválení jednání učiněných jménem společnosti před jejím vznikem podle 64, b) schvalování řádné, mimořádné a konsolidované a v případech stanovených zákonem i mezitímní účetní závěrky, rozhodování o rozdělení zisku nebo jiných vlastních zdrojů a o úhradě ztrát, c) schvalování stanov a jejich změn, d) rozhodování o změně obsahu společenské smlouvy, nedochází-li k němu na základě jiných právních skutečností ( 141), e) rozhodování o zvýšení či sníţení základního kapitálu nebo o připuštění nepeněţitého vkladu či o moţnosti započtení peněţité pohledávky vůči společnosti proti pohledávce na splacení vkladu, f) jmenování, odvolání a odměňování jednatelů, g) jmenování, odvolání a odměňování členů dozorčí rady, h) vyloučení společníka podle 113 a 121, i) jmenování, odvolání a odměňování likvidátora a rozhodování o zrušení společnosti s likvidací, jestliţe to společenská smlouva připouští, 7 DVOŘÁK, Tomáš. Společnost s ručením omezeným. 3. přepracované vydání. Praha: ASPI, a.s., 2008, s

13 j) schvalování smluv uvedených v 67a, k) rozhodování o fúzi, převodu jmění na společníka, rozdělení a změně právní formy, l) schválení ovládací smlouvy ( 190b), smlouvy o převodu zisku ( 190a) a smlouvy o tichém společenství a jejich změn, m) schválení smlouvy o výkonu funkce ( 66 odst. 2), n) schválení poskytnutí finanční asistence podle 120a, o) další otázky, které do působnosti valné hromady svěřuje zákon nebo společenská smlouva. 8 Jednatelé Společnost s ručením omezeným povinně ustanovuje jednoho nebo více jednatelů. Jednatelé společnosti jsou statutárním orgánem a jmenuje je valná hromada. Jako statutární orgán jsou oprávněni jednat ve všech záleţitostech společnosti. Jejich jednatelské oprávnění můţe být omezeno, ovšem toto omezení je vůči třetím osobám neúčinné. Mezi povinnosti jednatelů patří: a) zajištění řádné vedení předepsané evidence a účetnictví, b) informování společníků o záleţitostech společnosti, c) vedení seznamu společníků, d) svolávaní valné hromady. Zvláštní povinností jednatelů je oznámit rejstříkovému soudu splacení vkladů společníka. Dozorčí rada Dozorčí rada se zřizuje, stanoví-li tak společenská smlouva nebo zvláštní zákon. Členy dozorčí rady volí valná hromada. Dozorčí rada musí mít alespoň 3 členy, ale nesmí mezi nimi být jednatel společnosti. Všichni členové dozorčí rady mají právo se účastnit valné hromady, kterou svolávají, pokud to vyţadují zájmy společnosti. Jejími povinnostmi jsou: a) dohlíţení na činnosti jednatelů, b) nahlíţení do obchodních a účetních knih a jiných dokladů a kontrolování tam obsaţených údajů, c) přezkoumávání řádné, mimořádné a konsolidované, popřípadě i mezitímní účetní závěrky a návrhu na rozdělení zisku nebo úhradu ztráty a předkládání svého vyjádření valné hromadě, d) podávání zprávy valné hromadě ve lhůtě stanovené společenskou smlouvou - jednou ročně , ObchZ, ve znění pozdějších předpisů. 13

14 1.1.3 Práva a povinnosti společníků Koncepce práv a povinností společníků společnosti s ručením omezeným s příchodem NOZ zůstávají zachovány. Společník je bezvýjimečně povinen vţdy plnit zákonem uloţené povinnosti, ovšem i nadále se nebude muset podílet na kaţdodenním chodu společnosti, poněvadţ tato činnost bude moci být na základě dohody předána a svěřena třetí osobě. Práva společníků: Právo podílet se na zisku společnosti Jestliţe společnost vytvoří nějaký zisk, má právo kaţdý ze společníků se podílet na zisku společnosti. Pokud jsou všechny zákonné podmínky splněny, které jsou obsaţeny v ustanovení 123 odst. 1 a 2 ObchZ 9, můţe se podíl na zisku rozdělit mezi společníky podle velikosti obchodních podílů společníků. Ţádný společník nesmí být zvýhodněn na úkor jiných společníků nebo společnosti samé. Právo na vypořádací podíl Společník má právo na vypořádání při zániku své účasti na společnosti. Právo na vypořádací podíl vzniká, jestliţe společník ukončuje svoji účast ve fázi trvající existence společnosti. Vypořádací podíl se zjišťuje podle účetní závěrky, náleţí podle poměru obchodních podílů a vyplácí se v penězích. Právo na podíl na likvidačním zůstatku Podíl na likvidačním zůstatku náleţí společníkovi, jestliţe zaniká účast společníka na společnosti a zároveň zaniká společnost s likvidací. Podíl na likvidačním zůstatku se dělí podle poměru obchodních podílů, pokud není ve společenské smlouvě stanoveno jinak. Práva k řízení společnosti a ke kontrole její činnosti Společníci s ručením omezeným neřídí společnost přímo, ale prostřednictvím příslušného orgánu. Tímto orgánem je valná hromada. Úprava kompetencí a hlasování je stanovena ve společenské smlouvě odst. 1 a 2, ObchZ, ve znění pozdějších předpisů. 14

15 Společníci v rámci kontroly společnosti mohou nahlíţet do všech dokladů společnosti a kontrolovat tam obsaţené údaje. 10 Právo na informace Bez práva na informace by měl společník jen těţko přehled o dění ve společnosti a neměl by dostatek podkladů pro své rozhodování, související ať uţ s vedením společnosti, či s otázkami dalšího setrvání v ní. Právo na informace tedy úzce souvisí s právem na kontrolu a řízení společnosti. 11 Minoritní práva Ochrana menšiny se vztahuje na společníky, kteří mají vklady ve výši minimálně 10 % základního kapitálu. Mají právo poţádat jednatele o svolání valné hromady. V případě, ţe ke svolání valné hromady nedojde do jednoho měsíce, mohou ji svolat sami. Právo žalovat jménem společnosti Kaţdý společník je oprávněn podat jménem společnosti ţalobu o náhradu škody proti jednateli, který odpovídá společnosti za škodu, kterou ji způsobil porušením svých povinností, a ţalobu o splacení vkladu proti společníkovi, který je v prodlení s jeho splacením. 12 Povinnosti společníků: Povinnost loajality Povinnost loajality je nejzákladnější povinností společníka ve vztahu ke společnosti. Všechny ostatní zákonné povinnosti společníka jsou s ní spojeny. Povinnost loajality je postavena na tom, ţe účast kteréhokoliv společníka je dobrovolná, a proto jestli se někdo společníkem stane, je povinen zdrţet se všeho, co by ohroţovalo nebo znemoţňovalo existenci společnosti. 10 BARTOŠÍKOVÁ, M.; ŠTENGLOVÁ, I. Společnost s ručením omezeným. 2. Vydání. Praha: C. H. Beck, s. r. o., 2006, s PELIKÁNOVÁ, I.; ČERNÁ, S. a kol. Obchodní právo. Společnosti obchodního práva a družstva. 2. díl. Praha: ASPI, a.s., 2006, s a, ObchZ, ve znění pozdějších předpisů. 15

16 Mezi povinnosti loajality patří: - dodrţování společenské smlouvy, - nezneuţíváni většiny nebo menšiny hlasů ve společnosti, - nezneuţíváni postavení ovládající osoby, - jednání v souladu s dobrými mravy a zásadami poctivého obchodního styku, - nevyvíjení tlaku na jednatele a členy dozorčí rady, prokuristu a zaměstnance společnosti, aby jednali v jeho soukromém zájmu a ke škodě společnosti, - nevyvíjení tlaku na uzavírání obchodů respektujících nejen zákonné výměry a i oprávněné zájmy společnosti a ostatních společníků a také věřitelů a zaměstnanců. 13 Zneuţití loajality společnosti se většinou dopouštějí většinoví společníci při zneuţití většiny hlasů, ovšem i menšinový společník při zneuţití blokační minority. Vkladová povinnost Povinnost vkladová neboli ilační, je jednou ze základních povinností kaţdého společníka. Slovem ilace se označuje zákonná povinnost zakladatele nebo společníka obchodní společnosti převést sjednaný předmět vkladu do vlastnictví korporace. Této povinností se nelze vyhnout, a jestliţe některý ze společníků svoji vkladovou povinnost nesplní, dochází k porušení pravidel a je moţné ho za to v tzv. kadučním řízení vyloučit. Rovněţ společník, který nesplatí svůj vklad ve lhůtě stanovené zákonem nebo společenskou smlouvou včas, je povinen platit úrok z prodlení ve výši 20 % z nesplacené částky. Společenská smlouva však můţe určit jinou sazbu z prodlení nebo určit, ţe společníci při prodleni se splacením peněţitého vkladu nebo jeho části úrok z prodlení platit nemusí. Povinnost k plnění mimo vklad Obchodní zákoník počítá s moţností, ţe společníci se mohou zavázat i k jiným plněním mimo vklad ve prospěch společnosti. Tato plnění jsou povinná pouze tehdy, pokud to stanoví společenská smlouva. Pokud je tak stanoveno, pak jsou k nim společníci taky povinni. Zákon rozlišuje dva druhy plnění: 13 DVOŘÁK, Tomáš. Společnost s ručením omezeným. 3. přepracované vydání. Praha: ASPI, a.s., 2008, s

17 1. Povinnost plnění do rezervního fondu V případě, ţe společenskou smlouvou byl zaloţen rezervní fond dříve, neţ to stanoví zákon, je to tedy plnění společníků nad výši vkladů. K naplnění fondu však nelze pouţít splacené vklady. 2. Příplatková povinnost Společenská smlouva můţe určit, ţe valná hromada je oprávněna uloţit společníkům povinnost přispět na vytvoření vlastního kapitálu příplatkem mimo základní kapitál (dále jen "příplatek") peněţitým plněním nad výši vkladu aţ do poloviny základního kapitálu podle výše svých vkladů. Ovšem tento příplatek se nestává součástí vkladu společníka do základního kapitálu. Pokud uvedené právo nezaloţí zakladatelé ve společenské smlouvě, mohou jej společníci zaloţit změnou společenské smlouvy nebo zakladatelské listiny. 14 Společník můţe poskytnout společnosti příplatek dobrovolně, i kdyţ to společenská smlouva nestanoví, ovšem musí mít souhlas valné hromady. Obchodní zákoník však omezuje výši příplatku, a to maximálně do výše 50 % základního kapitálu. Individuální výše příplatku kaţdého společníka nesmí převyšovat 50 % jeho vkladu. Příplatek je moţno učinit pouze v peněţní podobě. Dokud není limit 50 % základního kapitálu vyčerpán, lze ukládat příplatkovou povinnost opakovaně. Protoţe se o zaplacený příplatek nezvyšuje vklad společníka, tak se jim rovněţ nezvyšuje ani základní kapitál společnosti. Pokud společník uloţený příplatek nezaplatí, můţe jej společnost vyloučit způsobem a za podmínek platných pro vyloučení společníka při prodlení se splacením vkladu. Splacení příplatku lze také vymáhat soudní cestou. Zákaz konkurence Ustanovení o jednotlivých společnostech určují, které osoby a v jakém rozsahu podléhají zákazu konkurenčního jednání. Společnost je oprávněna poţadovat, aby osoba, která tento zákaz porušila, vydala prospěch z obchodu, při kterém porušila zákaz konkurence, nebo převedla tomu odpovídající práva na společnost odst. 1, ObchZ, ve znění pozdějších předpisů , ObchZ, ve znění pozdějších předpisů. 17

18 1.1.4 Konkrétní změny u společnosti s ručením omezeným podle zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních korporacích (dále jen ZOK) V nové právní úpravě došlo ke změnám (viz. níţe), ale taky ke zrušení některých omezení. Jedním takovým je zákaz řetězení, jedná se o situaci, kdy má být jednočlenná společnost jediným společníkem v další jednočlenné společnosti. Dalším takovým omezením je, kdy jedna fyzická osoba byla jediným společníkem ve více neţ třech společnostech s ručením omezeným. Rovněţ byl zrušen maximální limit společníků, čili 50. Minimální výše vkladu Zásadní změnou ZOK je sníţení vkladové povinnosti zakladatelů s.r.o. z Kč na minimálně 1 Kč, ovšem pokud nestanoví-li společenská smlouva jinak. Společnost s ručením omezeným, tak bude moci mít rozhodně niţší základní kapitál, neţ na který jsme doposud byli zvyklí. Podíl na společnosti Nová právní úprava si klade za cíl především umoţnit jednodušší a flexibilnější fungování této společnosti. Snad nejvýraznějším projevem této snahy je uvolnění právní úpravy podílu. Podle ZOK, pokud tak určí společenská smlouva, můţe společník vlastnit více podílů, a to i různého druhu. Internetové stránky ZOK sice pro společnost s ručením omezeným nepoţaduje zaloţení internetových stránek (na rozdíl od akciové společnosti), ale pokud si je s.r.o. zaloţí, platí pro ni stejné povinnosti jako pro akciovou společnost, tedy, ţe musí na těchto stránkách uveřejnit údaje, které je povinna uvádět na obchodních listinách. Uvádí-li na internetových stránkách údaj o výši základního kapitálu, musí se tento údaj týkat pouze jeho splacené části. 16 Nové možnosti ukončení účasti společníka ve společnosti V dřívější úpravě mohla být účast společníka v s.r.o. ukončena např. převodem obchodního podílu, zrušením jeho účastí soudem, vyloučením ze společnosti, dohodou o ukončení účasti, zamítnutím insolvenčního návrhu pro nedostatek majetku, zrušením 16 Epravo.cz, a.s. [online]. Praha: , ISSN X. Poslední aktualizace 2013; [cit ]. Dostupné na WWW: 18

19 konkursu pro nedostatek majetku nebo výkonem rozhodnutí, atd. Společník tedy ze společnosti sám vystoupit nemohl. NOZ zavádí do právní úpravy moţnost aktivního ukončení své účasti samotným společníkem - vystoupením. Podle nové úpravy můţe společník ze společnosti vystoupit jen, připouští-li to zákon. Vystoupení společníka ZOK upravuje na více místech. A to v souvislosti s: - příplatkovou povinností ( 164 ZOK), - nesouhlasem s přijatým rozhodnutím valné hromady ( 202 ZOK), - nedůvodnou nečinností orgánu společnosti při převodu obchodního podílu ( 207 odst. 3 ZOK), kdy je převod podmíněn souhlasem tohoto orgánu, - nesouhlasem společníka se změnou právní formy ( 376 zákona o přeměnách obchodních společností a druţstev) 17 Kumulativní hlasování při volbě členů orgánů společnosti Jestliţe se ve společenské smlouvě určí kumulativní hlasování, volí se členové orgánu tímto způsobem. V kumulativním hlasování se počet hlasů kaţdého společníka znásobí počtem volených míst členů orgánu společnosti. Tyto hlasy můţeme rozdělit mezi kandidáty, případně je můţeme všechny odevzdat jen pro jediného kandidáta. Zvoleni jsou potom ti kandidáti, kteří získají nejvyšší počet hlasů. Kumulativní hlasování je v současné době připuštěno nejen ve Spojených státech amerických, ale také v mnoha dalších zemích. 1.2 Akciová společnost (a.s.) Akciová společnost se zakládá v zásadě ze dvou důvodů, jednak v případě podnikání v poměrně velkém rozsahu nebo v případě přání zakladatelů zůstat anonymní, poněvadţ vlastníci akcií se nezapisují do obchodního rejstříku. Akciovou společností je společnost, jejíţ základní kapitál je rozdělen do určitého počtu akcií o určité jmenovité hodnotě. Společnost za porušení svých závazků odpovídá celým svým majetkem a pro případ ztráty musí vytvářet rezervní fond. Akcionáři však za závazky společnosti neručí. Majetek je rozdělen na určitý počet akcií, původně vydaných s určitou nominální či emisní hodnotou. Výhodou je velký 17 Ministerstvo spravedlnosti ČR. Praha: Poslední aktualizace 2013; [cit ]. Dostupné na WWW: 19

20 počáteční kapitál, který lze získat prodejem akcií. Jestliţe se s akciemi obchoduje, vzniká a rovněţ se mění jejich trţní hodnota. Kaţdá akciová společnost musí ve své firmě obsahovat označení "akciová společnost" nebo zkratku "akc. spol." nebo zkratku "a.s.". Většina společnosti v České Republice však pouţívá označení "a.s." Založení a vznik společnosti Vznik akciové společnosti, stejně jak u společnosti s ručeným omezením můţeme rozdělit do dvou etap, kdy v první etapě dochází k zaloţení společnosti a ve druhé etapě jiţ dochází k jejímu vzniku zápisem do obchodního rejstříku. Zaloţení akciové společnosti má dva způsoby zaloţení a to zaloţení s veřejnou nabídkou akcií (sukcesivní zaloţení) a zaloţení bez veřejné nabídky akcií (simultánní zaloţení). To, který ze způsobů zaloţení společností bude vyuţit, je jen na zakladatelích společnosti. Nelze přitom přehlédnout dva podstatné aspekty věci. Především zaloţení sukcesivní je podstatně sloţitější, organizačně náročnější, a tudíţ i draţší. Při simultánním zaloţení postačí vytvořit základní kapitál ve výši minimálně Kč, zatímco při zaloţení sukcesivním musí být vytvořen základní kapitál ve výši minimálně Kč, tzn. desetkrát vyšší. 18 Pokud společnost zakládá jedna osoba, sepisuje se zakladatelská listina. Pokud společnost zakládá více osob, uzavírá se zakladatelská smlouva. Založení společnosti na základě veřejné nabídky akcií (sukcesivní založení) U zaloţení společnosti na základě veřejné nabídky akcií zakladatel nebo zakladatelé zabezpečují vytvoření základního kapitálu převyšujícího jmenovitou hodnotu jimi upsaných akcií veřejnou nabídkou akcií. Veřejná nabídka akcií se vhodným způsobem uveřejní a její obsah nelze měnit. Návrh stanov musí být k nahlédnutí v kaţdém upisovacím místě. 19 Veřejnou nabídkou cenných papírů se v souladu s tímto ustanovením rozumí jakékoliv sdělení širšímu okruhu osob obsahující informace o nabízených investičních cenných papírech a podmínkách pro jejich nabytí, které jsou dostatečné k tomu, aby investor učinil rozhodnutí koupit nebo upsat tyto investiční cenné papíry DVOŘÁK, Tomáš. Akciová společnost a Evropská společnost. Praha: ASPI, a.s., 2005, s , ObchZ, ve znění pozdějších předpisů. 20 DĚDIČ, J.; ŠTENGLOVÁ, I.; KŘÍŢ, R.; ČECH, R. Akciové společnosti. 7. Přepracované vydání. Praha: C. H. Beck, s. r. o., 2012, s

21 Založení společnosti bez veřejné nabídky akcií (simultánní založení) Tento způsob je výrazně jednodušší a v praxi v podstatě uţíván jako jediný. Podstatou tohoto zaloţení je, ţe zakladatelé se dohodnou v zakladatelské smlouvě a v určitém poměru upíší veškeré akcie na celý základní kapitál společnosti a příslušné rozhodnutí se jako obligatorní náleţitost objeví v zakladatelském dokumentu. Jestliţe je zakladatelů více, musí být předem dohodnuto, kdo upíše kolik a kterých akcií. Základní charakteristické rysy této společnosti: - společnost můţe být zaloţena jedním zakladatelem či více zakladateli, - povinnost společníků (akcionářů) vloţit do společnosti určitý majetek vklad (uhrazovací povinnost), - povinnost společnosti mít při zaloţení a v průběhu celé existence základní kapitál, jehoţ minimální hodnota je Kč, u společnosti s veřejnou nabídkou akcií pak Kč, - účast společníků na řízení společnosti prostřednictvím orgánů společnosti, - ţádné nebo omezené ručení společníků za závazky společnosti v průběhu jejího trvání a jejich omezené ručení po zániku společnosti, - ztráta společnosti se nerozděluje, ale nese ji společnost. Minimální náležitosti zakladatelské smlouvy nebo zakladatelské listiny: a) firma, sídlo a předmět podnikání (činnosti), b) navrhovaný základní kapitál, c) počet akcií a jejich jmenovitou hodnotu (event. druhy akcií), d) upisované vklady jednotlivých zakladatelů, e) pokud mají být pouţité nepeněţité vklady, způsob a výše jejich ocenění, f) alespoň přibliţnou výši nákladů, které v souvislosti se zaloţením společnosti vzniknou, g) určení správce vkladu a h) návrh stanov. Pokud se akciová společnost zakládá s veřejnou nabídkou akcií, musí zakladatelská smlouva nebo listina obsahovat navíc: a) dobu a místo upisování akcií, tato doba nesmí být kratší neţ dva týdny, b) postup při upsání akcií, c) místo a dobu pro splácení části upsaných akcií, 21

22 d) způsob svolání ustavující valné hromady upisovatelů a e) způsob tvoření rezervního fondu. Podpisy na zakladatelských smlouvách musí být úředně ověřeny Orgány společnosti Mezi orgány akciové společnosti patří valná hromada, představenstvo a dozorčí rada. Členové těchto orgánů musí být fyzické osoby starší 18 let a být plně způsobilí k právním úkonům. Jiné podmínky nejsou stanoveny, ovšem společenská smlouva se jej můţe upravit. Valná hromada Valná hromada je nejvyšším orgánem společnosti. Je orgánem kolektivním, který tvoří všichni akcionáři. Valná hromada se koná nejméně jednou za rok ve lhůtě určené stanovami, nejpozději však do 6 měsíců od posledního dne účetního období. Svolá ji představenstvo, popřípadě jeho člen, pokud se představenstvo na jejím svolání bez zbytečného odkladu neusneslo a zákon stanoví povinnost valnou hromadu svolat anebo pokud představenstvo není dlouhodobě schopno se usnášet, nestanoví-li tento zákon jinak. 21 Jestliţe je valná hromada konaná ve lhůtách určených ve stanovách, označuje se jako řádná valná hromada. V akciové společnosti lze konat i valné hromady mimořádné nebo náhradní. Akcionář se zúčastňuje valné hromady osobně nebo v zastoupení na základě písemné plné moci. Plná moc k zastupování na valné hromadě je speciální plnou mocí. Do působností valné hromady patří: a) rozhodování o změně stanov, nejde-li o změnu v důsledku zvýšení základního kapitálu představenstvem podle 210 nebo o změnu, ke které došlo na základě jiných právních skutečností, b) rozhodování o zvýšení či sníţení základního kapitálu nebo o pověření představenstva podle 210 či o moţnosti započtení peněţité pohledávky vůči společnosti proti pohledávce na splacení emisního kursu, c) rozhodnutí o sníţení základního kapitálu a o vydání dluhopisů podle 160, d) volba a odvolání členů představenstva, pokud stanovy neurčují, ţe jsou voleni a odvoláváni a odst. 1, ObchZ, ve znění pozdějších předpisů. 22

23 dozorčí radou ( 194 odst. 1), e) volba a odvolání členů dozorčí rady a jiných orgánů určených stanovami, s výjimkou členů dozorčí rady volených a odvolávaných podle 200, f) schválení řádné nebo mimořádné účetní závěrky a konsolidované účetní závěrky a v zákonem stanovených případech i mezitímní účetní závěrky, rozhodnutí o rozdělení zisku nebo jiných vlastních zdrojů nebo o stanovení tantiém a rozhodnutí o úhradě ztráty, g) rozhodování o odměňování členů představenstva a dozorčí rady, h) rozhodnutí o podání ţádosti o přijetí účastnických cenných papírů společnosti k obchodování na evropském regulovaném trhu nebo zahraničním trhu obdobném regulovanému trhu a o jejich vyřazení z obchodování, i) rozhodnutí o zrušení společnosti s likvidací, jmenování a odvolání likvidátora, včetně určení výše jeho odměny, schválení návrhu rozdělení likvidačního zůstatku, j) rozhodnutí o fúzi, převodu jmění na jednoho akcionáře nebo rozdělení, popřípadě o změně právní formy, k) schvalování smluv uvedených v 67a, l) schválení jednání učiněných jménem společnosti do jejího vzniku podle 64, m) schválení ovládací smlouvy ( 190b), smlouvy o převodu zisku ( 190a) a smlouvy o tichém společenství a jejich změn, n) rozhodnutí o dalších otázkách, které tento zákon nebo stanovy zahrnují do působnosti valné hromady. 22 Představenstvo Představenstvo je statutárním orgánem společnosti, který řídí činnost a jedná jejím jménem. Rovněţ zabezpečuje obchodní vedení společnosti a vedení účetnictví. Jeho hlavní úkol je alespoň jednou za účetní období předloţit valné hromadě zprávu o podnikatelské činnosti a stavu majetku společnosti. Tato zpráva je vţdy součástí výroční zprávy zpracovávané podle zvláštního právního předpisu. Funkční období představenstva určí stanovy a nesmí přesáhnout 5 let. Počet členů představenstva je stanoven zákonem minimálně na tři, ale to neplatí o společnosti s jediným akcionářem. Dozorčí rada Kontrolním orgánem společnosti je dozorčí rada, která dohlíţí na představenstvo a činnost společnosti. Akciová společnost musí mít dozorčí radu i v případě likvidace , ObchZ, ve znění pozdějších předpisů. 23

24 Dozorčí rada musí mít nejméně tři členy, počet jejich členů musí být dělitelný třemi, neboť dvě třetiny členů volí valná hromada a jednu třetinu zaměstnanci. Funkční období člena dozorčí rady nesmí být delší neţ 5 let, vztahuje se na něj zákaz konkurence a nemůţe být zároveň členem představenstva, prokuristou nebo osobou oprávněnou jednat jménem společnosti. Členové dozorčí rady mají právo nahlíţet do všech dokumentů společnosti a kontrolovat, zda jsou v pořádku účetní záznamy a zda je podnikatelská činnost společnosti v souladu s právními předpisy, stanovami a pokyny valné hromady. 23 Členové dozorčí rady se účastní valné hromady a mají povinnost seznámit valnou hromadu s výsledky své kontrolní činnosti Práva a povinnosti akcionářů Práva akcionářů Právo na podíl na zisku společnosti Kaţdý akcionář má právo na podíl ze zisku neboli dividendu společnosti, který schválila valná hromada k rozdělení na základě hospodářského výsledku. Aby bylo moţné vyplácet podíly ze zisku, musí daná společnost nejdříve zisku dosáhnout. Nikdy nelze rozdělovat podíly na zisku, jestliţe je společnost ve ztrátě. Výše dividendy, která připadá na jednoho akcionáře, se určuje poměrem dané hodnoty jeho akcií ke jmenovité hodnotě akcií všech akcionářů. Nikdo nesmí být zvýhodněn ne úkor jiných akcionářů nebo společnosti samé. Právo na podíl na likvidačním zůstatku společnosti Ruší-li se akciová společnost s likvidací a po ukončení likvidace vykazuje účetní závěrka likvidační zůstatek, tak mají akcionáři právo na podíl na tomto zůstatku. Podíl se rozděluje stejně jako dividenda, čili v poměru jmenovitých hodnot jejich akcií. Právo na podíl na likvidačním zůstatku společnosti nemohou stanovy, ani usneseni valné hromady akcionářům odejmout. Právo podílet se na řízení společnosti Kaţdý akcionář v rámci práva podílet se na řízení společnosti má především právo účastnit se valné hromady a hlasovat. Hlasovací právo je vţdy spojeno s cenným papírem odst. 2, ObchZ, ve znění pozdějších předpisů. 24

25 Kdyţ společnost vydává akcie s různou jmenovitou hodnotou, musí být počet hlasů spojených s akciemi jednotlivých jmenovitých hodnot určen ve stejném poměru, jako je poměr jmenovitých hodnot těchto akcií. 24 Hlasovací právo můţou akcionáři odejmout nebo omezit jeho výkon jen v případech stanovených zákonem. Akcionář má rovněţ právo uplatňovat na valné hromadě své návrhy a protinávrhy. Povinnosti akcionářů Povinnost splatit včas emisní kurs akcií Povinnost kaţdého akcionáře je splatit včas emisní kurs akcií, které upsal při zaloţení společnosti nebo při zvýšení základního kapitálu. Povinnost bývá označována jako vkladová, resp. obecněji jako uhrazovací. Touto povinností je splatit emisní kurs akcií, které upsal, v době určené ve stanovách, nejpozději však do jednoho roku od vzniku společnosti. Jestliţe upisovatel poruší tuto povinnost, čeká ho sankce zaplatit úrok z prodlení ve výši určené stanovami. Neurčují-li stanovy jinak, potom ve výši 20 % z dluţné částky ročně. Na rozdíl od úpravy u ostatních forem obchodních společností se povinnost platit úrok z prodlení vztahuje i na prodlení se splácením nepeněţitých vkladů. 25 Loajalita vůči společnosti Loajalita vůči společnosti je základním východiskem všech povinností akcionáře. Loajální společník nesmí zneuţívat menšinu ani většinu hlasů ve společnosti, pokud získá ve společnosti ovládající postavení, nevyuţívá ho ke škodě společnosti. Kromě povinnosti splatit včas emisní kurs akcií nebo mít loajalitu vůči společnosti má akcionář i další povinnosti. Mezi tyto povinnosti patří: - respektovat rozhodnutí valné hromady, pokud nebylo soudem prohlášeno za neplatné - zákaz výkonu hlasovacích práv, jsou-li dány zákonné podmínky - dodrţovat pravidla tzv. vnitřního obchodování, nabývá-li od společnosti majetek nebo na ní majetek převádí 24 DĚDIČ, J.; ŠTENGLOVÁ, I.; KŘÍŢ, R.; ČECH, R. Akciové společnosti. 7. Přepracované vydání. Praha: C. H. Beck, s. r. o., 2012, s DĚDIČ, J.; ŠTENGLOVÁ, I.; KŘÍŢ, R.; ČECH, R. Akciové společnosti. 7. Přepracované vydání. Praha: C. H. Beck, s. r. o., 2012, s

26 - předloţit listinné akcie na výzvu společnosti za účelem jejich výměny, vyznačení nové jmenovité hodnoty, zničení nebo při změně podoby atd Akcie Akcie je cenný papír nebo zaknihovaný cenný papír, který potvrzuje, ţe jeho majitel je akcionář, tj. ţe vloţil určitý majetkový podíl do akciové společnosti. S akciemi jsou spojeny práva akcionáře jako společníka podílet se na řízení společnosti, jejím zisku a na likvidačním zůstatku při zániku společnosti (viz. práva společníků). S některými akciemi se obchoduje na burzách cenných papírů, kde se v rámci nabídky a poptávky určuje jejich cena. Jako kaţdá komodita na trhu je i cena akcie vyšší, čím je poptávka větší a niţší, čím je nabídka větší. Na změnách nabídky a poptávky se podílí velká řada faktorů. Mezi nejznámější faktory patří konkrétní výsledky akciové společnosti v minulosti, očekávání trhu v budoucnu a srovnání těchto dvou hodnot. Velký vliv má také mediální obraz společnosti a mnoţství citace v negativních zprávách. Minimální náležitosti akcie: a) firma a sídlo společnosti, b) jmenovitá hodnota, c) označení formy akcie, d) výše základního kapitálu a počet akcií k datu emise e) datum emise Rozdělení akcií podle vlastností 1) Rozdělení z hlediska podoby Akcie mohou mít dvě podoby. První neboli tradiční podobou akcie je listinná podoba. Listinné akcie mají podobu listiny, které se skládají z tzv. pláště. U pláště se vţdy rozlišuje rub a líc. Na líci se uvádí obligatorní náleţitosti akcie, na rubu se mohou uvádět informace o právech a povinnostech akcionářů. Druhou variantou podoby je podoba zaknihovaná. U těchto akcií jsou vlastníci vţdy dohledatelní. 26

27 2) Rozdělení z hlediska formy Platný právní řád dnes rozeznává dvě akcie z hlediska formy, a to akcie na majitele a jméno. Akcie na majitele jsou základní charakteristikou akciových společností a jejich prvotním principem viz francouzský výraz pro akciové společnosti societé anonyme. Akcie na majitele jako cenný papír existuje od roku 1602, kdy vznikla první akciová společnost světa Vereenigde Oostindische Compagnie. Základním a charakteristickým rysem akcie na majitele je ničím neomezitelná převoditelnost a u listinných akcií i úplná anonymita jejich vlastníka. V Česku podle informační agentury ČEKIA vyuţívá anonymní akcie celkem dvanáct tisíc firem, které tvoří více neţ polovinu všech akciových společností. Akcie na jméno jsou téţ převoditelné, stanovy však mohou jejich převoditelnost omezit, ale nikoliv vyloučit. Jestliţe společnost vyuţije oprávnění omezit převoditelnost akcií na jméno ve stanovách, platí, ţe pokud nejsou splněny podmínky určené stanovami pro převod těchto akcií, je smlouva o jejich převodu neplatná. Velkou výhodou pro společnost je zde ta skutečnost, ţe tato forma akcie umoţňuje společnosti si udrţet přehled o akcionářské struktuře. Obchodní zákoník ukládá společnosti, která vydala akcie na jméno vést seznam akcionářů, do kterého se zapisuje označení druhu a formy akcie, její jmenovitá hodnota, firma nebo název a sídlo právnické osoby nebo jméno a bydliště fyzické osoby, která je akcionářem. 3) Rozdělení z hlediska z druhů Obchodní zákoník rozlišuje dva druhy akcií akcie kmenové a prioritní. Jako kmenové, resp. běţné se označují akcie, s kterými nejsou spojena ţádná zvláštní akcionářská práva. 26 Vydává-li společnost pouze kmenové akcie, nemusí listinné akcie ani záznam v zákonné evidenci obsahovat označení druhu. Vydává-li společnost více druhů akcií a na některých není uvedeno označení druhu, platí nevyvratitelná domněnka, ţe jsou to kmenové akcie. Prioritní akcie je takovým druhem akcie, s niţ je spojeno přednostní právo týkající se dividendy nebo podílu na likvidačním zůstatku. Jde o druh akcií, se kterými je spojeno zvláštní právo nemajetkové povahy, které nenáleţí ostatním akciím. Proto je stanoven horní limit tak, aby souhrn jejich jmenovitých hodnot nesměl překročit polovinu základního kapitálu odst. 6, ObchZ, ve znění pozdějších přepisů. 27

28 1.2.5 Konkrétní změny u akciové společnosti podle zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstev (dále jen ZOK) Založení a.s. U akciové společnosti podle zákona o obchodních korporacích (ZOK) se změna týká například minimální hranice základního kapitálu společnosti, která bude vyjádřena jiţ ve dvou měnách, a to je: 2 mil. Kč nebo 80 tis. EUR. Rovněţ u akciové společnosti není moţné zaloţení formou veřejné výzvy k úpisu akcií, kdy společnost není zaloţena, nejsou-li upsány akcie v hodnotě, která je poţadována. Kusové akcie ZOK zavádí novou formu akcie tzv. kusové akcie, které nemají jmenovitou hodnotu. Ta se odvíjí od toho, kolik jich bylo reálně vydaných 27. S kaţdou kusovou akcií je spojen jeden hlas. Společnost musí zvolit mezi akciemi se jmenovitou hodnotou a akciemi kusovými vydá-li akcie jedné formy, nemůţe zároveň vydat i akcie formy druhé. Internetové stránky Všechny akciové společnosti musí mít zřízeny vlastní internetové stránky, které slouţí jako elektronická nástěnka informací pro akcionáře a rovněţ k jejich prezentaci. Proto ve společnosti bude hrát internet hlavní roli ke svolání valné hromady, poněvadţ zde pozvánku na valnou hromadu nejprve zveřejní a současně ji zašle všem akcionářům. Novinkou ve svolávání valné hromady je rovněţ povinnost v pozvánce uvádět i návrh usnesení. Orgány a.s. Monistický systém je jednou s nejvýznamnějších změn u akciové společnosti. Oproti dualistickému modelu řízení, zaloţeno na dualitě řídícího a kontrolního orgánu, je společnosti dána moţnost zřídit jenom jediný orgán, neboli správní radu, a vedle ní statutárního ředitele, který však můţe být jejím předsedou. Jelikoţ statutárním ředitelem můţe být zároveň předseda správní rady (která můţe být jednočlenná), lze v monistickém systému řízení akciové společnosti svěřit pouze jedné fyzické osobě , ZOK. 28 Epravo.cz, a.s. [online]. Praha: , ISSN X. Poslední aktualizace 2013; [cit ]. Dostupné na WWW: 28

29 Za další změny s výrazně praktickými dopady je moţné označit zrušení povinnosti volit část členů dozorčí rady zaměstnanci, uvolnění pravidel rozhodování na valné hromadě či připuštění, aby členem orgánu byla přímo právnická osoba. 1.3 Tabulkové počty kapitálových společností v ČR v období roku 2007 až Počet nově založených kapitálových společností v ČR v období roku 2007 až 2012 V roce 2012 v České republice vzniklo celkem nových firem, coţ je o 0,54 % více neţ v roce 2011, kdy bylo registrováno nejméně firem za posledních šest let. Niţší zájem podnikatelů o zakládání nových firem, tedy budování nových podnikatelských aktivit, souvisí převáţně se špatnou ekonomickou situací v Česku v posledních letech. Celkový registrovaný kapitál nově vzniklých firem přesáhl 93 miliard korun. Nejvíce firem vzniká v Praze a Jihomoravském kraji. K bylo v ČR registrováno kapitálových společností, to je téměř o více neţ na konci roku Do registrovaného kapitálu nově zaloţených firem v roce 2012 podnikatelé investovali více neţ 93 miliard korun, z toho 90 % do akciových společností. 29 Překvapil nás výrazný pokles zájmu o nové akciové společnosti jejich počet meziročně klesl o čtvrtinu a to souvisí se špatnou ekonomickou situací, podnikatelským prostředím a také obavami podnikatelů ze zákazu anonymních akcií, 30 analytička agentury ČEKIA, Petra Štěpánová. 29 Kurzy.cz, spol. s.r.o. [online]. Praha: , ISSN Poslední aktualizace 2013; [cit ]. Dostupné na WWW: 30 Totéţ 29

30 Tabulka 1 Počet nově založených kapitálových společností v období roku 2007 až s.r.o a.s Celkem Zdroj: ČEKIA (databáze MagnusWeb) Celkový počet kapitálových společností v ČR v období roku 2007 až 2012 K ČEKIA ve svých databázích evidovala necelých firem, z toho (6,7 %) akciových společností a (93,3 %) společností s ručením omezeným. Celkový počet kapitálových společností registrovaných v ČR od konce roku 2011 vzrostl o , coţ představuje nárůst o 4,4 %. V průběhu roku 2012 zaniklo celkem firem. Tempo růstu celkového počtu kapitálových společností v posledních letech zpomalilo, což mimo jiné souvisí s recesí tuzemské ekonomiky a vysoce konkurenčním podnikatelským prostředím, 32 analytička agentury ČEKIA, Petra Štěpánová. Tabulka 2 Celkový počet kapitálových společností v ČR v období roku 2007 až s.r.o a.s Celkem Meziroční změna 4,35 % 5,06 % 6,39 % 5,40 % 6,96 % Zdroj: ČEKIA (databáze MagnusWeb) 31 Bisnode.cz, a.s. [online]. Praha: Poslední aktualizace 2013; [cit ]. Dostupné na WWW: 32 Totéţ 33 Totéţ 30