ZHODNOCENÍ SYSTÉMU VÝKONNOSTNÍCH ZKOUŠEK STAROKLADRUBSKÉHO KONĚ

Transkript

1 MENDELOVA ZEMĚDĚLSKÁ A LESNICKÁ UNIVERZITA V BRNĚ AGRONOMICKÁ FAKULTA ÚSTAV CHOVU A ŠLECHTĚNÍ ZVÍŘAT DĚKAN: Prof. Ing. Ladislav Zeman, CSc. VEDOUCÍ ÚSTAVU: Prof. Ing. Ladislav Máchal, DrSc. ZHODNOCENÍ SYSTÉMU VÝKONNOSTNÍCH ZKOUŠEK STAROKLADRUBSKÉHO KONĚ (Disertační práce) ŠKOLITEL: Doc. Ing. Iva Jiskrová, Ph.D. DOKTORAND: Ing. Pavla Šišková BRNO, 2007

2 Poděkování: Děkuji své školitelce paní doc. Ing. Ivě Jiskrové, Ph.D. a školiteli specialistovi panu doc. Ing. Drahoslavu Misařovi, CSc. za vedení mého doktorského studia a cenné připomínky při zpracování dat pro disertační práci. Dále děkuji paní ředitelce Národního hřebčína Kladruby nad Labem, s.p., Ing. Lence Gotthardové, CSc. a šlechtitelce paní Zdeňce Dykové za podklady potřebné pro tvorbu databáze a cenné rady. V neposlední řadě děkuji panu řediteli Ing. Michalu Hornému a zaměstnancům Národního hřebčína Topolčianky za poskytnutí potřebných materiálů. 2

3 Prohlášení Prohlašuji, že jsem předloženou disertační práci na téma Zhodnocení systému výkonnostních zkoušek starokladrubského koně vypracovala samostatně s pomocí literárních pramenů, které uvádím v seznamu literatury. V Brně dne 24. srpna 2007 Ing. Pavla Šišková 3

4 OBSAH 1 ÚVOD LITERÁRNÍ PŘEHLED Historie starokladrubského koně Současnost starokladrubského koně Genetické zdroje Historie lipického koně Současnost lipického koně Historie a vývoj všestranných výkonnostních zkoušek starokladrubského koně Současné zkoušky výkonnosti starokladrubského koně CÍL PRÁCE MATERIÁL A METODIKA Vymezení srovnávací základny starokladrubských koní I.Období zahrnující roky II.Období zahrnující roky III.Období zahrnující roky Vymezení srovnávací základny lipických koní Statistická analýza plemene starokladrubský kůň Analýza I. období Analýza II. období Analýza III. období Vyhodnocení souboru na základě korelačních vztahů Statistické porovnání plemen starokladrubský a lipický kůň VÝSLEDKY Výsledky analýzy I. období Výsledky analýzy II. období Výsledky analýzy III. období Korelační analýza znaků hodnocených při výkonnostních zkouškách Výsledky srovnávací analýzy starokladrubského a lipického koně

5 6 DISKUSE ZÁVĚR SUMMARY SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY PŘÍLOHY

6 POUŽITÉ ZKRATKY: 1.PPK - 1. Pomocná plemenná kniha klisen 2.PPK - 2. Pomocná plemenná kniha klisen ČSN - československá státní norma, česká státní norma FAO - organizace OSN pro výživu a zemědělství (Food and Agriculture Organization) GLM - obecný lineární model GZ - genetické zdroje HPK - hlavní plemenná kniha NH - Národní hřebčín PK - plemenná kniha plem. hřebec - plemenný hřebec plem. klisna - plemenná klisna roč. - ročník Rok VZ - rok absolvování výkonnostních zkoušek VZ - výkonnostní zkoušky 6

7 1 ÚVOD Stavy koní v České republice zaznamenávají v posledních deseti letech plynulý nárůst. Koně se stávají důležitou součástí života obyvatel, především jako náplň jejich volného času. Kromě sportovního a pracovního využití koní vyniká jejich důležitá funkce při udržování přírodní krajiny a stále více lidí využívá rekreace ve formě agroturistiky. Vzhledem ke vzrůstající oblibě koní lze očekávat, že početní stavy koní i nadále porostou. Na důležitosti nabývá celosvětově otázka udržení biologické rozmanitosti a ochrany původních plemen hospodářských zvířat, druhů rostlin apod. Po vstupu do Evropské unie se velmi rozšířilo spektrum plemen koní chovaných v České republice, ale zvýšily se také snahy o ochranu významných národních plemen. Starokladrubský kůň je autochtonním plemenem koní, které se šlechtí na území České republiky nepřetržitě více než 400 let. Za tak dlouhou dobu je dokonale přizpůsobeno specifickým podmínkám prostředí. Vyznačuje se jedinečnými vlastnostmi a vysokou kulturní hodnotou. Je zařazeno do "Národního programu konzervace a využívání genetických zdrojů rostlin, zvířat a mikroorganismů významných pro výživu a zemědělství" a roku 1995 bylo vyhlášeno Národní kulturní památkou. Tím se stalo světovým hipologickým unikátem. Výkonnostní zkoušky jsou jedním z nejdůležitějších faktorů ovlivňujícím zařazení koně do plemenitby a jsou také jedním z podkladů pro stanovení kontroly užitkovosti koní. U starokladrubského koně není cílem neustálé zvyšování jeho výkonnosti, ale udržení jeho jedinečných vlastností a kulturní hodnoty. V naší práci jsme se proto zaměřili na podrobný rozbor výkonnostních zkoušek tohoto plemene s cílem zefektivnit systém hodnocení, především ve smyslu zvýšení jeho objektivity. Naše databáze zaznamenává a vyhodnocuje výsledky výkonnostních zkoušek starokladrubských koní od počátku jejich archivace v Národním hřebčíně Kladruby nad Labem, s.p. Srovnávali jsme skupiny koní podle roku absolvování zkoušek výkonnosti, příslušnosti koní ke kmenům a rodinám, pohlaví, barevné varianty a podle chovatele. Kromě toho jsme sledovali korelační vztahy mezi jednotlivými znaky a vlastnostmi hodnocenými při výkonnostních zkouškách. Použili jsme i srovnání systémů výkonnostních zkoušek starokladrubských a lipických koní. K tomu nám sloužila databáze, kterou nám poskytl Národný žrebčín Topolčianky, š.p. Naše výsledky a z nich plynoucí závěry jsou obsahem předložené práce. 7

8 2 LITERÁRNÍ PŘEHLED 2. 1 Historie starokladrubského koně Plemeno starokladrubského koně je historické bohatství české republiky a světový hipologický unikát. Bylo vyšlechtěno na našem území, kde je kontinuálně chováno více než 400 let a během staletí se dokonale přizpůsobilo místním podmínkám. Vznik tohoto kulturního plemene se váže na oblast polabské nížiny a hřebčín Kladruby nad Labem (MACHEK a ROUBALOVÁ, 2006). Císařský dvorní hřebčín v Kladrubech nad Labem byl založen císařem Rudolfem II. roku 1579 na území dřívější koňské obory. Jeho úkolem bylo chovat koně pro potřebu císařského dvora a církevní šlechty. K tomuto účelu byli do kladrubského hřebčína nejprve přiváženi koně ze Španěl a z Itálie ( Jak uvádí LERCHE (1951), tito koně museli odpovídat mj. i přísným požadavkům dvorských ceremoniálů. Pocházeli z těžkého occidentálního koně, zušlechtěného především koněm berberským, ale také arabským, kterého do Španělska přiváželi Maurové. Kladrubský hřebčín měl v císařské hierarchii prioritní postavení. Pro elitní chov španělských koní byly vlastně zřízeny hřebčíny dva. Vedle kladrubského byl v roce 1580 vybudován hřebčín v Lipici. Zatímco lipický hřebčín měl produkovat koně pro jezdeckou potřebu, kladrubský hřebčín měl dodávat kočárové koně pro těžké ceremoniální zápřeže. Proto byli pro kladrubský chov vybíráni mohutnější koně většího rámce (DUŠEK, 1992). Do historie starokladrubského koně se nesmazatelně zapsaly i četné vojenské výpady a evakuace. Jako dočasný azyl pro kladrubský hřebčín sloužil dvorní hřebčín v Kopčanech u Holíče, který byl založen roku V Kopčanech mají své kořeny nejstarší kmeny starokladrubských běloušů. Tento hřebčín byl roku 1826 zrušen (ZÁLIŠ, 1997). Pátrání po historii hřebčína je neobyčejně obtížné, protože roku 1757 došlo k rozsáhlému požáru, při němž shořel celý archív hřebčína (LERCHE, 1956b). Mnoho listin také zůstalo v archivu bývalé císařské komory ve Vídni apod. V Kladrubech se nezachovaly ani staré obrazy koní, takže dnes můžeme jen předpokládat, že koně dovezení do Kladrub byli podobní koním importovaným do hřebčína v Lipici (ŠTENCL et al., 1976). Jak dále tento autor uvádí, dvorní hřebčíny Kladruby a Lipica spolu úzce spolupracovaly. Koně, kteří byli příliš lehcí a ušlechtilí pro chov karosiérů, byli přemisťování do Lipice a naopak takoví, kteří byli příliš mohutní pro chov jezdeckých koní, byli přemístěni do Kladrub. Starokladrubští 8

9 koně vynikali především svou tvrdostí a vytrvalostí. Tyto vlastnosti byly pro tehdejší karosiery podmínkou chovu a využití, protože jejich práce spočívala v tahu těžkých koles po špatných cestách, často na dlouhé vzdálenosti. V době baroka byla věnována pozornost i extravagantnímu a nápadnému zbarvení koní. Z vyobrazení jsou známi strakáči, albíni, plaváci, izabely, hermelíni apod., se vznosnými chody, často zapřaženi ve výrazně zdobených postrojích a přepychových kočárech. Toto všechno bylo výrazem moci, vznešenosti a majestátu. Kolem roku 1800 se starokladrubští koně barevně vyhranili pouze na bělouše pro potřeby císařského dvora a na vraníky určené pro církevní hodnostáře (LERCHE, 1959). Móda žádala především ušlechtilost, vyšší vzrůst, vzpřímený, klenutý krk. Nehleděla na silný hřbet, ale požadovala vysokou akci hrudních končetin (KÖPPL, 1924). V kladrubském hřebčíně bylo tou dobou (počátkem 18. století) chováno velké stádo starokladrubských koní čítající okolo 1000 kusů ( Za vlády císaře Františka II. se ve světě stále častěji prosazovali rychlí angličtí koně, došlo ke změně vkusu a tím k úpadku chovu koní španělského typu (DUŠEK, 1980). Po první světové válce a rozpadu monarchie se projevila nenávist a odpor obyvatelstva ke všemu, co souviselo s bývalou vládou. Bohužel se toto smýšlení velmi negativně promítlo i do chovu starokladrubského koně. Stále opakované a neoprávněné předsudky o domnělé degeneraci tohoto plemene se snaží vyvrátit BÍLEK (1925) ve své publikaci. Nejčastěji propagovanými výtkami byla špatná stavba těla, především fundamentu, špatná plodnost, pozdní dospívání, snížená odolnost vůči chorobám, špatná konverze živin, nevhodná barva apod. A to i přes skutečnost, že např. ještě v 19. století byli starokladrubští koně velmi rozšířeni i v zemském chovu, kde sloužili k produkci konstitučně silných a vytrvalých pracovních koní ( Například tehdejší učitel hipologie na vojenské akademii Josef KRAČMAR (1923) uvádí ve své knize neuvážené tvrzení, že starokladrubský kůň byl udržován po staletí pouze příbuzenskou plemenitbou a jeví proto známky degenerace, jejímuž dalšímu vývoji nelze zamezit. Přestože se na vyvrácení těchto mýtů a podporu starokladrubského koně vyslovilo mnoho odborníků, doba nebyla kladrubskému koni příznivě nakloněna. Výsledkem bylo dokonce zrušení stáda starokladrubských vraníků v roce To bylo po letech opět nákladně regenerováno pod vedením prof. MUDr. et PhDr. Bílka ( Malé stádo starokladrubských běloušů bylo v hřebčíně zachováno jako zootechnický unikát. Regenerační práce na záchranu starokladrubských vraníků započaly oficiálně na 9

10 podzim roku 1945, po přemístění Státního pokusného hřebčína z Průhonic u Prahy do hřebčína ve Slatiňanech ( Prof. MUDr. et PhDr. Bílek se již koncem 30.let pokusil shromáždit poslední zbytky tohoto plemene s úmyslem pokračovat v čistokrevné plemenitbě v Průhonicích u Prahy. Bohužel však zjistil, že početní stav existujících jedinců je příliš malý, značně přestárlý a opotřebený, takže s čistokrevnou plemenitbou v dalším chovu již nebylo možno počítat ( Rozhodl se proto k velmi odvážnému chovatelskému kroku, k regeneraci starokladrubského vraníka. V tomto neobvyklém projektu se angažovalo několik známých hipologických odborníků, mj. i Dr. Lev Richter. a Doc. Jaroslav Dušek se svými spolupracovníky ( Regenerace byla úspěšně dokončena roku 1974 a během dalších desetiletí přežíval chov starokladrubského koně ve stínu ostatních teplokrevných plemen, chovaných tehdy v hřebčíně ( Po zániku koní starošpanělských a staroitalských zůstal kladrubský kůň téměř jediným představitelem této kdysi slavné rasy, v níž se zachovaly tvary středověkých koní. Po stránce historické je starokladrubský kůň jedinečným objektem, jenž nemá obdoby na celém kontinentě (LERCHE, 1956). Další propagace se dočkalo toto unikátní plemeno až koncem 20. století. Bylo zařazeno do genetických zdrojů původních plemen hospodářských zvířat a v roce 1995 prohlášeno Národní kulturní památkou. Můžeme jen doufat, že se rozšiřuje povědomí lidí o důležitosti udržení tohoto kulturního dědictví a že příští období bude znamenat pro kladrubského koně další perspektivu (ZÁLIŠ, 1997) Současnost starokladrubského koně Starokladrubský kůň se řadí mezi teplokrevná plemena koní. Chovným cílem je udržet toto historicky cenné plemeno v typu galakarosiera, v němž bylo po staletí šlechtěno. Vedle reprezentativních zápřeží se kladrubský kůň stále častěji a úspěšně využívá k závodům spřežení, drezurnímu ježdění, rekreaci, hiporehabilitaci apod. (VOLENEC et al., 1995). Jde o koně velkého obdelníkového rámce, s ušlechtilými tělesnými proporcemi, s klabonosou hlavou a typickou mechanikou pohybu ( 10

11 Starokladrubský kůň je málopočetné plemeno koní, které je Evropským a světovým unikátem, s celkovým počtem přibližně 1200 jedinců na celém světě ( ade.com/_articles/kladrubian.htm). Kladrubští koně 19. století vykazovali některé nedostatky, které byly odstraněny následným šlechtěním. Byli to kratší, vysokonozí koně s lehkou kostrou a silně klabonosou hlavou. Tvar zádě byl občas střechovitý nebo plochý s vystouplými kyčelními kostmi, ocas vysoko nasazený. Přední postoj kladrubských koní býval sevřený, takže končetiny v klusu rozmetaly. Uvedené tvary se postupně měnily až do dnešní podoby (JAKUBEC et al., 2000). Starokladrubský kůň se vyznačuje typickými kadencovanými a prostornými chody, s vysokou akcí hrudních končetin především v klusu. Žádoucí jsou dvě základní barevné varianty (bělouši a vraníci), ale z plemenitby se nevyřazují ani jinak zbarvení jedinci (hnědáci, ryzáci). Pokud jde o bělouše, jedná se o vybělující bělouše, jejichž kůže je tmavošedě pigmentovaná, s výskytem bílých odznaků (růžová kůže), s chlupovým pokryvem těla, který vykazuje u hříbat při narození základní barvy s různými odstíny a s odlišným stupněm prokvetlosti. V případě vraníků je kůže tmavošedě pigmentovaná, vyjma odznaků, kde je kůže růžová. Výskyt bílých odznaků je nežádoucí. Menší bílé odznaky jsou přípustné na spodní části končetin a na hlavě. Vyskytují se tři typy vraníků, a to: a) vraník s uhlově černou a lesklou barvou po celé roční období, b) vraník s černou barvou bez lesku, c) vraník s černou barvou bez lesku, který v letním období vykazuje hnědý nebo ryzí nádech černé barvy ( Řád PK stanovuje standardy vybraných tělesných rozměrů. V roce 2005 došlo k úpravě standardů a k rozšíření horní hranice rozpětí. 11

12 V současné době platné standardy uvádějí následující tělesné rozměry (ve věku 4 let): Míra Hřebci Klisny Kohoutková výška pásková (cm) Kohoutková výška hůlková (cm) Obvod hrudi (cm) Obvod holeně (cm) 21,5-24,0 20,5-23,0 Řád PK starokladrubského koně popisuje konkrétně tyto charakteristiky: Hlava - suchá, s jasně zřetelnými konturami krajin, s typickým klabonosem a výrazným velkým tmavým okem. Krk - vysoko nasazený, přiměřeně dlouhý, klenutý a dobře osvalený. Kohoutek - méně znatelný, dobře utvářený. Hřbet - středně dlouhý s dobrou vazbou beder. Hrudník - středně hluboký i široký se zaúhlením lopatky, které umožňuje typickou vysokou akci hrudních končetin. Středotrupí - je oválné s dobře klenutými žebry. Záď - středně široká, zezadu oválná, event. mírně střechovitá, dobře osvalená. Končetiny - korektní, přiměřeně kostnaté, s výraznými suchými klouby, se středně dlouhou holení, (někdy se strmějšími spěnkami) a pravidelnými, velkými a pevnými kopyty ( Užitkové vlastnosti: Plemeno se vyznačuje pozdním dospíváním, dlouhověkostí, dobrou plodností, pevnou konstitucí, adaptabilitou pro různá prostředí a dobrou krmitelností. DUŠEK (1972) provedl srovnání starokladrubských vraníků s jinými plemeny koní (český teplokrevník, arabský, lipický kůň aj.). Jako výsledek uvádí, že porovnání průměrného bodového ohodnocení jednotlivých ukazatelů zkoušek výkonnosti starokladrubských vraníků a stejně starých koní odlišné plemenné příslušnosti vyznělo pro starokladrubské vraníky příznivě. Vyznačovali se velmi dobrým temperamentem a charakterem, dobrou krmitelností, dostatečnou rychlostí, velmi dobrou výkonností v těžkém tahu, odpovídající mohutností a konstituční tvrdostí. 12

13 Psychické vlastnosti: Zvířata mají živý temperament, vyrovnaný charakter, jsou ovladatelná, učenlivá, pracovitá a dobře spolupracují s lidmi ( Autoři MISAŘ a JISKROVÁ (2005), podobně jako LERCHE a MICHAL (1956) uvádějí, že charakter k požadovanému výkonu je nejdůležitějším z faktorů podmiňující výkonnost koně. K problematice správného přístupu při manipulaci s koněm se vyjadřuje mnoho autorů. Považují charakter za nejdůležitější výkonnostní činitel. Tvrdí, že dobrá povaha může zvýšit výkonnost koně na neuvěřitelný stupeň, špatná povaha ji může snížit na nulu. Proto je charakter koně činitel výkonnost absolutně podmiňující a všichni ostatní výkonnostní činitelé nemají význam, nemá-li kůň vůli vykonávat požadovanou práci. Jsou-li nedostatky ostatních činitelů pouze vážnou překážkou upotřebení koně pro daný výkon, je charakter koně k jeho provedení naprostou podmínkou. Autoři však poukázali na mnoho případů, kde se zneužívalo chuti koně k práci. To může vést jednak k poškození vůle koně k práci, nebo jeho zdravotního stavu. Oboje vede pouze ke snížení výkonnosti mnohdy trvalého rázu. Úspěšnost výcviku je podmíněna vysokou odborností cvičitelů, kteří ve své práci uplatňují nejen znalost výcvikových metod, ale promítají se v ní i obsáhlé znalosti fyziologické a etologické (DUŠEK, 1992). Původ starokladrubského koně je možno vysledovat zpět k zakladatelům kmenů, které daly jména současně existujícím otcovským kmenům. Jsou to: GENERALE, GENERALISSIMUS, SACRAMOSO, SOLO, FAVORY, SIGLAVI PAKRA, ROMKE, RUDOLFO. Přehled zakladatelů kmenů celého plemene uvádí GOTTHARDOVÁ a DYKOVÁ (2006) v Tab. 1 a Tab

14 Tab. 1: Přehled zakladatelů čistokrevných klasických kmenů starokladrubských koní Název Barva Narození Plemeno Původ Generale Generalissimus Sacramoso Napoleone Solo Favory bělouš bělouš vraník vraník vraník plavák starokladrubské starokladrubské starokladrubské italskošpanělské starokladrubské starokladrubské Slovensko (Kopčany) Slovensko (Kopčany) Morava (Kroměříž) Itálie (Řím) hřebčín Kladruby nad Labem hřebčín Kladruby nad Labem Tab. 2: Přehled zakladatelů čistokrevných neklasických kmenů starokladrubských koní Název Barva Narození Plemeno Původ Siglavi Pakra Romke Rudolfo vraník vraník bělouš lipické fríské lusitano hřebčín Dakovo (Chorvatsko) Holandsko Portugalsko Podrobnější popis těchto zakladatelů uvádí LERCHE (1956): Generale - zakladatel tohoto kmene, bělouš General se narodil po otci Imperatore, jež byl také bělouš z vrané matky jménem Mosca. Imperatore byl synem vraníka Pepoli, zakoupeného v Itálii a bělky jménem Auroro. Kopčanská klisna Mosca pocházela po vraníku Mosto a její matkou byla vranka Salvatica. Z tohoto původu vidíme, že ač byl hřebec General zakladatelem kmene běloušů, v jeho původu je mnoho zástupců vrané barvy. Generalissimus - druhý kmen kladrubských běloušů byl založen synem hřebce General, který byl pojmenován Generalissimus a stal se zakladatelem stejnojmenného kmene, jenž se udržel až do roku Hřebec Generalissimus se narodil z matky Bellona, bělky narozené roku 1781 v Kopčanech (jejím otcem byl neapolský hřebec, bělouš Bello). Potomstvo tohoto hřebce se udrželo v kladrubském hřebčíně po dobu více než 130ti let. Posledním příslušníkem této větve byl hřebec Generalissimus XXII (Almada), který nedal hřebčínu nástupce. Ve stádě běloušů však zbyly ještě dvě klisny Generalissimus. Jedna z nich dala s hřebcem Generale XXXIII pepiniéra, který byl přejmenován na Generalissimus XXIII. Ten se stal pokračovatelem kmene Generalissimus, ačkoli na ni navazuje jen po matce. 14

15 Sacramoso - tento kmen kladrubských vraníků založili dva plemeníci nazvaní Sacramoso. Jeden z nich byl přivezen do Kladrub nad Labem z arcibiskupského hřebčína Rief v Solnohradech a druhý z hřebčína v Kroměříži, jenž patřil olomouckému arcibiskupovi. Sacramoso solnohradský byl vraník narozený roku O tom, jak a kdy byl tento hřebec pro hřebčín v Kladrubech nad Labem získán, jeho popis apod., se nezachovaly zprávy. Bylo ho použito především k připouštění kladrubských vranek, ale i hnědých klisen starošpanělského původu a bělek. Sacramoso solnohradský založil kmen, k němuž patřilo celkem 8 hřebců, ale roku 1861 tento kmen vymřel. Sacramoso olomoucký se narodil roku 1800 v Kroměříži. Protože patřil olomouckému arcibiskupovi, je nazýván Sacramoso olomoucký. Stejně jako o hřebci předcházejícím nezachovaly se ani o tomto záznamy. V rodokmenech koní, kde se tento hřebec nebo jeho potomci vyskytují, jsou nejprve uváděni jako Sacramuso. Tím se měli odlišit zástupci Sacramoso solnohradského od Sacramosa olomouckého. Protože roku 1861 vymřela větev Sacramosa solnohradského další označení je pouze Sacramoso. Potomstvo Sacramosa olomouckého se udrželo dodnes. Roku 1944 se narodil hřebec Sacramoso XXXIII, pozdější plemeník, jež je považován za zakladatele kmene bílé varianty starokladrubských koní. Napoleone - tento vraník byl zakoupen v Římě pro vídeňský dvůr, odkud byl v roce 1855 přiveden do Kladrub nad Labem. Byl to hřebec neznámého původu, dá se však téměř s určitostí předpokládat, že byl původu italsko-španělského, s příměsí krve norické, jak tomu bylo i u vraníků Sacramoso. Posledním hřebcem kmene Napoleone, jenž působil v kladrubském hřebčíně byl Napoleone VI. Tímto hřebcem kmen Napoleone vymřel v roce 1922 (LERCHE, 1956). Solo - zakladatelem tohoto kmene byl hřebec Sacramoso XXXI. V rámci regeneračního procesu byl přejmenován na Solo. Působil ve Státním pokusném hřebčíně ve Slatiňanech (JAKUBEC et al., 2000). Favory - tento kmen byl založen hřebcem Favory, který byl zařazen do lipického chovu. Kmen Favory se rozšířil i do ostatních hřebčínů, které chovaly lipického koně, a to jak v Lipici, tak i v Mezöhegyesi, Piberu, Fogaraši, Topolčiankách a Bábolně. Pro rozšíření krevní základny starokladrubského koně byl z hřebčína v Bábolně přivezen roku 1951 hřebec Favory, který se narodil roku Byl to mohutný, hrubší plemeník, jenž se 15

16 svým zevnějškem blížil koni kladrubskému. V chovu starokladubských koní působil od roku 1952 a kmen Favory se zachoval dodnes. JAKUBEC et al. (2000) považují za zakladatele kmene Favory hřebce Favory IX, který byl dočasně ( ) zapůjčen kladrubskému hřebčínu z Maďarska ( Siglavi Pakra - tento kmen založil stejnojmenný vraný lipický hřebec, přivezený z hřebčína Djakovo. V chovu starokladrubských vraníků působil v letech 1957 až 1967 a založil samostatný kmen Siglavi Pakra. Romke - zakladatelem tohoto kmene byl fríský hřebec Romke, narozen v Nizozemí. Do České republiky byl přivezen roku 1973 (DUŠEK, 1979c). Působil ve vraném stádě ve Slatiňanech od roku 1974 do roku Pokračovatelem této linie byli 3 jeho synové a 22 dcer (VOLENEC et al., 1995). Velmi zajímavou práci vytvořil DUŠEK (1985) o hodnocení potomstva importovaného plemeníka Romke při jeho působení v chovu kladrubského vraníka. Došel k mnoha výsledkům, z nichž jedním je mírné zhoršení typu. Zpočátku došlo u některých potomků ke ztrátě typického klabonosu (k této problematice však upozorňuje na skutečnost, že i fríští koně měli dřív klabonosý profil hlavy, který byl však z chovu vyselektován počátkem 20. století). Tento znak se však v dalších generacích starokladrubských vraníků již realizoval v intencích plemenného standardu starokladrubského koně. Podrobněji se tělesnými parametry zástupců jednotlivých kmenů zabývali ZÁLIŠ (1993) a SOBOTKOVÁ (2006). Shodují se v názoru, že kmen Romke se velmi liší svými tělesnými charakteristikami od ostatních a že optimální typ si bude získávat dlouhodobě. Rudolfo - lusitánský hřebec Rudolfo byl dovezen z důvodu snížení nebezpečí příbuzenské plemenitby ve stádě starokladrubských běloušů. Dovoz a použití tohoto plemeníka byly zdůvodněny jeho podobným původem s vazbou na koně starošpanělského (JAKUBEC et al., 2000). V současné době se kmeny GENERALISSIMUS, SACRAMOSO a ROMKE vyskytují v obou barevných variantách. Otcovský klasický kmen NAPOLEONE (1845) zanikl v r

17 Původ starokladrubského koně je možno vysledovat zpět k 8 zakladatelkám čistokrevných klasických rodin a 7 zakladatelkám čistokrevných neklasických rodin, jejichž přehled uvádí v následujících tabulkách GOTTHARDOVÁ a DYKOVÁ (2006). Tab. 3: Přehled zakladatelek čistokrevných klasických rodin starokladrubských koní Název Barva Narození Plemeno Původ Africa Rava Deflorata Almerina Sardinia Ragusa Cariera Madar VI bělka bělka bělka vranka bělka vranka hnědka bělka starokladrubské starokladrubské dánskošpanělské starokladrubské lipické starokladrubské teplokrevné lipické hřebčín Kladruby nad Labem hřebčín Kladruby nad Labem Frederiksborg (Dánsko) hřebčín Kladruby nad Labem hřebčín Lipica (Slovinsko) hřebčín Kladruby nad Labem hřebčín Kladruby nad Labem hřebčín Mezöhegyes (Maďarsko) Tab. 4: Přehled zakladatelek čistokrevných neklasických rodin starokladrubských koní Název Barva Narození Plemeno Původ 15 Narcis 67 Xandra 154 Bárta Favora Dana 292 Ritorna Gita vranka bělka vranka bělka bělka vranka bělka starokladrubské teplokrevné orlovský klusák starokladrubské starokladrubské teplokrevné teplokrevné Chrást u Chrudimi neznámý původ hřebčín Chrenovojský (Rusko) privátní chov privátní chov hřebčín Slatiňany privátní chov Stavy starokladrubských koní (MACHEK a ROUBALOVÁ, 2006), k datu : - 52 plemenných hřebců (28 běloušů, 24 vraníků) plemenných klisen (222 bělek, 212 vranek) registrovaných chovatelů plemenných starokladrubských koní Do genetických zdrojů starokladrubských koní je zařazeno 335 klisen (77,2 %), z toho 165 bělek a 170 vranek. 17

18 Plemenné klisny jsou zatříděné takto: klisen HPK (32,7%) - 44 klisen 2.PPK (10,2%) klisen PK (44,0%) - 11 klisen zatím nezatříděných-privátní chov (2,5%) - 46 klisen 1.PPK (10,6%) Přehled soustředěných chovů, s počtem pěti a více plemenných klisen : Vacenovice (26 plem.klisen a 4 plem.hřebci), Nebanice (17 plem.klisen a 1 plem.hřebec), Benice (17 plem.klisen a 4 plem.hřebci), Staré Město pod Sněžníkem (11 plem.klisen a 1 plem.hřebec), Březí u Českých Budějovic (6 plem.klisen), Starý Kostelec (5 plem.klisen), Blovice (5 plem.klisen). Tab. 5: Stavy starokladrubských koní dle barvy a majitele (MACHEK, ROUBALOVÁ, 2006) Národní hřebčín Privátní chov Starokladrubských koní Kategorie bělouš vraník celkem bělouš vraník celkem bělouš vraník celkem Plemenní hřebci Plemenné klisny -z nichgz Odchov -roč roč roč.2004 Výcvik -roč roč roč roč.2000 Starší koně * * Celkem * Ve stavu privátního chovu jsou započítáni starší koně (od roku 1999), což může být mírně zkreslené, neboť majitelé ne vždy nahlásí jejich prodej, úhyn atd., tudíž jich může být méně. 18

19 Stav starokladrubských koní působících v plemenitbě v zahraničí (přihlášeni k naší plemenné knize): Plemenní hřebci : Rudolfo Ellenai IV (Polsko) Počet plemenných klisen: Rakousko 19, Holandsko 2, Německo 13, Polsko 5, Slovensko 7, USA 1, Švýcarsko Genetické zdroje Přijetím Úmluvy o biologické rozmanitosti se Česká republika zavázala k zajištění ochrany ohrožených či málopočetných plemen hospodářských zvířat, označovaných jako genetické zdroje, které jsou významné pro výživu a zemědělství. Význam spočívá především v udržení agrobiodiverzity, jelikož důsledky její ztráty mohou být nesmírné (MÁTLOVÁ, 2006). Genetické živočišné zdroje patří do národního kulturního dědictví, jsou významné z ekonomického hlediska, nepostradatelné pro šlechtitelskou práci, mají ekologický, estetický a etický význam, který je potřeba speciálně a cílevědomě chránit (KUCIEL, 2004). Starokladrubský kůň se vyvíjel ve stejných podmínkách po několik staletí a jeho historicky odůvodněná podoba by měla být uvnitř rasy vždycky zachována alespoň jako prototyp (ZÁLIŠ, 1993). Právní úprava genetických zdrojů zvířat spočívá na následujících principech. Základním právním předpisem je zákon č. 154/2000 Sb., (plemenářský zákon), který v 14 stanovuje základní pravidla pro ochranu, uchovávání a využívání genetických zdrojů zvířat. V něm jsou stanoveny základní práva a povinnosti pro účastníky Národního programu i pro určenou osobu. Jsou stanoveny základní principy nakládání s genetickými zdroji zvířat významných pro výživu a zemědělství, zahrnující principy shromažďování genetických zdrojů, jejich hodnocení, dokumentaci, uchovávání a využívání. Na základě plemenářského zákona je vydán Národní program konzervace a využívání genetických zdrojů zvířat významných pro výživu a zemědělství, jehož realizaci zajišťuje Výzkumný ústav živočišné výroby Praha 10 - Uhříněves (Národní referenční středisko uchování a využití genetických zdrojů zvířat - určená osoba). Národní program je financován Ministerstvem zemědělství. Národní referenční středisko je členem Evropského regionálního střediska pro živočišné genetické zdroje. Starokladrubský kůň je jedno z plemen, které je do genetických zdrojů zařazeno (MACHEK, 2006). 19

20 Nejen starokladrubský kůň, ale i celá kulturní krajina hřebčína v Kladrubech nad Labem reprezentuje jedinečný žijící fenomén střední Evropy. Je to kulturní dědictví, které nebylo uchováno kdekoli jinde na takové vysoké úrovni autentičnosti a integrity okolních budov, chovu koní a přilehlé krajiny ( NÁRODNÍ PROGRAM KONZERVACE A VYUŽÍVÁNÍ GENETICKÝCH ZDROJŮ ROSTLIN, ZVÍŘAT A MIKROORGANISMŮ PRO VÝŽIVU A ZEMĚDĚLSTVÍ (2006) uvádí, že monitorování genetických zdrojů a jejich zařazování do režimu ochrany se řídí mj. podle kriteria aktuální efektivní velikosti populace (Ne). Ta se stanovuje jako: Ne = 4(Nm x Nf) / (Nm + Nf), kde: Nm = počet čistokrevných plemeníků využívaných aktivně v přirozené plemenitbě a v inseminaci, Nf = počet aktivních čistokrevných plemenic používaných k čistokrevné plemenitbě, podle údajů plemenné knihy. Zařazování plemen do ochranného režimu vychází ze zjištěných hodnot aktuální efektivní velikosti populace podle Tab. 6. Tab. 6: Aktuální efektivní velikost populace, kategorie ohrožení a opatření ochrany Hodnota Ne Kategorie ohrožení Opatření ochrany nad 1000 bez ohrožení pravidelný monitoring, podle možnosti shromažďování vzorků pro genobanku 1000 bez ohrožení zařazení plemene do Národního programu zranitelná průběžný monitoring, zahájení systematické kryokonzervace semenných dávek ohrožená systematická kryokonzervace semenných dávek a embryí, řízený režim "in situ", kriticky ohrožená systematická kryokonzervace semenných dávek a embryí, řízený režim "in situ", využití embryotransferu méně než 50 neudržitelná rekonstrukce plemene (NÁRODNÍ PROGRAM KONZERVACE A VYUŽÍVÁNÍ GENETICKÝCH ZDROJŮ ROSTLIN, ZVÍŘAT A MIKROORGANISMŮ PRO VÝŽIVU A ZEMĚDĚLSTVÍ, 2006) 20

21 K programu zachování genetických zdrojů se vztahují dotace. Pro plemeno starokladrubského koně uvádí MACHEK a ROUBALOVÁ (2006) tyto podpory a podmínky jejich čerpání: Dotace chovateli v zemském chovu na udržování a zlepšování genetických zdrojů a geneticky cenných populací starokladrubského koně. (O tyto dotace nemůže žádat Národní hřebčín Kladruby nad Labem, s.p.) a) Podpora chovateli na chov plemenné klisny starokladrubského koně b) Jednorázová podpora plemenného hřebce starokladrubského koně po základním výběru, nově zařazeného do genetického zdroje. (Ke všem dotacím se vztahují konkrétní podmínky, za jakých je mohou chovatelé čerpat.) Za genetický zdroj jsou považováni jedinci, kteří: - byli do GZ zařazeni do roku 2005 včetně, - jsou od roku 2006 čistokrevnými zvířaty, - jsou zapsáni v Plemenné knize, - absolvují a splní stanovená kriteria zkoušek výkonnosti, - svými parametry tělesných znaků odpovídají standardu plemene (MACHEK a ROUBALOVÁ, 2006) Historie lipického koně Lipicán, podobně jako starokladrubský kůň patří mezi nejstarší kulturní plemena koní. Počátky chovu tohoto plemene se vážou k hřebčínu "Lipizza", který se nachází na území dnešního Slovinska. Tento hřebčín byl založen roku 1580 na kamenité krasové planině a tím byl vhodný pro odchov tvrdého a otužilého koně. Lipický kůň má (stejně jako kůň starokladrubský) původ ve starošpanělských a staroitalských koních, kteří byli v té době velmi oblíbeni a chováni u šlechtických dvorů téměř po celé Evropě. Původový rozdíl je v tom, že při výstavbě chovu koně starokladrubského bylo převážně použito mohutnějšího koně staroitalského, kdežto u lipicánů se více uplatnili předkové lehčího koně starošpanělského. Mimoto bylo prostředí, v němž vyrůstal kůň starokladrubský, odlišné od chovu lipicána. Kladrubský kůň se totiž od počátku chová v polabské nížině, kdežto lipicán na krasové planině (MICHAL, 1972). Chovný materiál si do určité doby dvorní hřebčíny v Kladrubech a 21

22 v Lipici vyměňovaly podle potřeby. Cílem šlechtění lipického koně bylo vytvořit elegantního, spolehlivého a přitom skromného kočárového koně pro potřeby císařského dvora. Velmi ceněná učenlivost, odolnost a mírná povaha získala tomuto plemeni výbornou pověst. Tím si lipicán postupně získal oblibu nejen u šlechty, ale také jako spolehlivý kůň v zemědělství ( Koně "španělského typu" byli také v 18. století velmi oblíbeni ve vojenských jezdeckých oddílech tzv. kyrysníků (BODÓ, 1996). V roce 1735 byla založena dvorní španělská jízdárna ve Vídni. Název "španělská jezdecká škola" nebyl přímo odvozen od systému výcviku koní ve Španělsku, ale byl podmíněn koňmi španělského původu v ní používaných (DUŠEK, 1980). Po jejím založení se diferencovaly dva hlavní chovné směry. Hřebčín v Lipici produkoval jezdecké koně pro dvorní jízdárnu, Kladruby silné kočárové koně (MICHAL,1930). Koncem 18. století, při vpádu francouzské armády do Lipice (1797), se ztratily staré plemenné knihy, což představovalo pro hřebčín ohromnou ztrátu. To je také důvodem, proč jsou známy jen původy koní odchovaných v Lipici po roce Od tohoto roku se vedly ve Vídni duplicitní záznamy plemenných knih. Podle nich byl nejstarším hřebcem působícím v Lipici hřebec Cordova, importovaný ze Španělska roku 1701 (HUČKO, 1996). Výborné vlastnosti lipicána přispěly ke značnému rozšíření a zavedení jeho chovu také do jiných hřebčínů státních i soukromých. Již v poměrně krátké době po založení bývalého dvorního hřebčína na Lipici zde nakupovala chovný materiál i okolní šlechta. Později se chov lipicánů zavedl i do rakouských a uherských hřebčínů (MICHAL,1930). Po první světové válce došlo na území Slovenska k založení hřebčína v Topolčiankách (1921) za účelem produkce arabských a lipických zemských plemeníků pro Slovensko. Podkladem pro chov lipického koně byly především lipické klisny ročníku 1915 a 1916, které byly za války přemístěny z Lipice do Kladrub nad Labem a posléze přiděleny nově zřízenému hřebčínu v Topolčiankách (SEJKORA, 1938). V prvních poválečných letech se snížila poptávka po lipicánech, hlavně z důvodu jejich nepraktického zbarvení. Postupně však zájem opět vzrostl a v dnešní době se těší opět velké oblibě. Důraz je kladen na barevné zastoupení plemene, přičemž se dodržuje optimální skladba 90% běloušů, 5% hnědáků a 5% vraníků (KOVALČÍK a HORNÝ, 2004). Plemenná kniha lipického koně je uzavřená a k plemenitbě se využívají jedinci, jejichž původ je odvozen od 25 klisen zakladatelek lipických rodin po hřebcích lipických kmenů Maestoso, Favory, Conversano, Neapolitano, Pluto, Siglavy, Incitáto a Tulipán ( 22

23 Kmen Maestoso byl založen hřebcem španělsko neapolského původu, který se narodil roku 1773 v Kladrubech nad Labem. Favory je kmen založený kladrubským hřebcem, který byl zbarvením plavák. Narodil se v roce Dalším kmenem je Conversano. Tento kmen založil neapolský vraník Conversano, narozený roku Za zakladatele následujícího kmene Neapolitano je považován španělsko-neapolský hnědák, narozený v roce V pořadí pátým kmenem je Pluto, založený stejnojmenným hřebcem, běloušem dánského původu, narozeným roku Kmen Siglavy byl založen originálním arabským hřebcem, běloušem, narozeným v roce Incitáto je kmen nazvaný po svém zakladateli, hřebci španělsko/italského původu, narozeným roku 1802 v Maďarsku ( Lipizzan). Posledním je kmen Tulipán, který vznikl roku 1880 v soukromém hřebčíně v Chorvatsku (JUŘIČKOVÁ, 2004). Rodiny lipických klisen odvozují svůj původ od 25 původních zakladatelek, pocházejících jednak přímo z v Lipice, jednak z dalších, později vzniklých hřebčínů. Podle původu rozlišujeme lipické rodiny kladrubského, dánského, cabunského, radoveckého a jiného původu ( Současnost lipického koně Lipicán je kůň s dobře vyjádřeným typem kočárového a jezdeckého koně, korektním exteriérem a mírně klabonosou hlavou. Krk je výše nasazený, kohoutek nevýrazný, hřbet je často delší a někdy i nedostatečně pevný. Záď dlouhá, mírně skloněná, fundament suchý s tvrdými kopyty. Pohyb lipického koně je vysoký, kadencovaný, ale přitom lehký a prostorný ( Plemenným standardem lipického koně je typický, ušlechtilý, korektní a výkonný kůň středního rámce s dobrými liniemi, elastickým chodem s vysokou akcí a s prostornějším klusem. Pro svoji jezditelnost, temperament, charakterové vlastnosti, tvrdost, ušlechtilost a pevné zdraví je vhodným koněm pro zapřahání, speciální drezurní využití i pro běžný jezdecký výcvik ( Ve Slovenské republice je lipicán zařazen do genetických zdrojů původních plemen koní v souladu se směrnicemi FAO a programu ochrany biodiverzity (KOVALČÍK a HORNÝ, 2004). 23

24 Standardy pro tělesné rozměry a hmotnost - uvedené jsou minimální povolené míry pro šestileté koně ( Rozměr / hmotnost hřebci klisny Kohoutková výška hůlková (cm) Obvod hrudi (cm) Obvod holeně (cm) 20 19,2 Hmotnost (kg) Rozdíl obvodu hrudi a kohoutkové výšky páskové (cm) Zástupci chovu lipického koně se sdružují do organizací, rozvíjejí mezinárodní spolupráci, vědecký výzkum apod. Snaží se tím zachovat plemeno lipického koně, který představuje, jako jeden z nejstarších plemen koní, kulturní symbol Evropy ( Historie a vývoj všestranných výkonnostních zkoušek starokladrubského koně Snaha nalézt způsob, jak vyzkoušet koně na výkonnost, je stará tisíce let. Systémy zjišťování výkonnosti koní prošly v minulosti dlouhým vývojem a vždy souvisely především s typem využití koní. Po ochočení a domestikaci byli koně využíváni nejprve jako tažná zvířata, teprve poté nastoupilo jejich jezdecké využití (ŠPRYŇAŘ, 1932). Postupně získával chov koní stále větší význam a ovlivňoval dokonce i mocenskou a hospodářskou úroveň národů. Podle dochovaných záznamů byl u Mittů a Chetitů ve 14. století př. n. l. vypracován velmi podrobný systém výkonnostních zkoušek, které byly zařazovány na počátku výcviku koní, aby tak byla vyzkoušena konstituce a vytrvalost koní, v tehdejším válečnictví tak důležitá. Tento tzv. Kikkulišův spis je nejstarším známým svědectvím o prověřování koní v historii. Dokumentuje vysokou úroveň chovu koní v dané době a některé prvky jsou používané stále i po několika tisíci letech. Na počátku výcviku byli koně podrobeni zkouškám prověřujícím jejich konstituci. Vybraní koně museli první den zkoušky absolvovat ve válečných vozech 30 km v klusu a 18 km cvalem. V následujících dnech se tyto vzdálenosti zmenšovaly a cval byl vynechán. Koně, kteří v těchto zatěžkávacích zkouškách obstáli, byli 24

25 zařazeni do výcviku. Čtvrtý den výcviku absolvovali koně 12 km ve cvalu a 12 km v klusu. Nato se museli ve stájích vypotit pod těžkými houněmi. Napájením koní slanou a sladovou vodou byl vyvolán průjem k vyloučení přebytečné vody z organismu. Současně při této intenzivní práci byli koně koupáni. Potom následovalo několikadenní období klidu (16 dní). Podstatou druhé fáze výcviku byl vytrvalostní výcvik v klusu. Koně byli prováděni na kratších vzdálenostech, které se pozvolna prodlužovaly. Stejné vzdálenosti absolvovali pak v zápřeži (až do vzdálenosti 18 km). Metodiku výcviku doplnil Kikkuliš i o předpisy krmných dávek, jak podrobněji rozvádí DUŠEK (1970). K prověřování koní sloužily i četné sportovní závody. Od roku 776 př. n. l. byly pořádány olympijské hry, kterých se koně účastnili nejprve zapřaháni do vozů, později absolvovali i dostihy. Vítězní koně z těchto soutěží byli velmi ceněni a zařazováni do chovu. Tedy i tato forma soutěžení nesla již určité prvky výkonnostních zkoušek, protože koně soutěžili za stejných podmínek (DUŠEK, 1970). Protože dochovaných záznamů s hipologickou tématikou není mnoho, můžeme spíše jen usuzovat na určité výkonnostní prvky koní ze soutěží, turnajových zápolení apod. V období rozmachu používání brnění při boji se prudce zvýšila poptávka po těžkých koních, kteří typově a výkonnostně odpovídali tehdejším účelům. Z období středověku uvádí DUŠEK (1970) sdělení, že výcvik koní začínal ve věku 3,5-4 roky a hřebci byli do chovu zařazováni ve stáří pěti let. Za plemeníky byli vybíráni převážně podle výkonnosti, kterou prokázali v turnajích nebo ve válečných akcích. Výběr byl záležitostí majitele chovu. U klisen se výkonnost pravděpodobně neprověřovala vůbec ( =10&smi=850). V návaznosti na hipologickou literaturu středověku vznikla celá řada písemností, zabývajících se posuzováním koní, způsobem výcviku, mechanikou pohybu apod. Podrobněji o těchto dílech pojednává např. ZÁLIŠ (2000) a (2001). Z plemen koní chovaných v této době ( století) a těšících se velké oblibě lze jmenovat především koně starošpanělské, na jejichž podkladě vznikl kůň starokladrubský i lipický. Vysoká škola španělská (1735) sloužila pro přípravu koní k bojovým účelům. Výcvik těchto koní byl velmi náročný a lze jistě předpokládat, že i zde byla uplatňována hlediska plemenářské selekce, protože čím je výcvik těžší, tím jsou vyšší nároky na výběr vhodných jedinců (DUŠEK, 1970). RICHTER (1967) poukazuje na fakt, že výkonnost a její zvyšování jsou závislé na určitých biologických vztazích. Je výsledkem genetického základu koně a vlivu prostředí v období vývoje mladého koně, výcviku a tréninku. Existuje komplex faktorů ovlivňujících výkonnost koně. Jsou to faktory vnější (podmínky chovu, trénink, kondice, klima, terén 25

26 apod.) a vnitřní (tělesná stavba, temperament, charakter apod.), které se svým působením vzájemné doplňují (MISAŘ a JISKROVÁ, 2005). Požadavky chovatelů např. na tělesnou stavbu koní se proto odvíjí od typu vykonávané práce (LECHNER, 1922). Vždy byla značná pozornost věnována posuzování exteriéru koně. Souvislost mezi jednotlivými proporcemi koně a jeho výkonností popisuje ve svém uceleném díle LECHNER (1931). Jak uvádí ŠAFRÁNEK (1899) v nejstarší publikaci citované v naší práci: "Velikost výkonu nebo schopnost práce u koně podmíněna jest vhodností, schopností jednotlivých při práci zúčastněných částí těla a pak souladem jich, neb k té neb k oné práci schopným celkem. Tak např. tvor, který by měl hlavu, krk a hruď koně netolického a nohy anglického dostihového, zajisté by netahal vagony aniž běhal steeple-chase." DUŠEK (1983) upozorňuje na vztah exteriéru s typem, kdy tvrdí, že čím lepší má kůň hodnocení typu, tím lepší má i hodnocení exteriéru. Správný exteriér se jistým způsobem uplatňuje jako činitel snadné ovladatelnosti a její význam se vztahuje zvláště na koně určené ke speciálním účelům, jako třeba u koní jezdeckých, kde má pohyb koně velmi důležitou úlohu, nebo u koní kočárových, kde má opodstatnění např. vysoké nesení krku a přirozená rovnováha, nejen z důvodů estetických, ale i funkčních (LERCHE a MICHAL, 1956). KOUBEK et al. (1957) zobecňují, že korektní stavba těla koně, která odpovídá jeho užitkovému typu je zároveň vnějším projevem jeho obecné funkční zdatnosti. Proto platí vztah, že čím korektnější je tělesná stavba, tím větší je předpoklad správné mechaniky pohybu a využití síly, které podmiňují výkonnost (MISAŘ a JISKROVÁ, 2005). Na zvláštním významu nabývá souvislost tělesné stavby koně s jeho výkonností v případě jednostranně užitkového typu. U koní mnohostranně užitkových již není tento vztah tak úzký (DUŠEK, 1976). Zjišťování výkonnosti jednotlivých zvířat a využití k plemenitbě těch nejvýkonnějších je také jedním z vrcholů chovatelské práce (ŠPRYŇAŘ, 1936). Správné hodnocení zvířat, uvádí PŘIBYL et al. (2004), je tedy základem pro veškerou šlechtitelskou práci, která musí umět využívat všech dostupných údajů o zvířeti. Koncem 18. století se neustále zvyšovala poptávka po koních a to jak k tažným účelům, tak pro potřebu vojenských útvarů. Zvyšování zemědělské výroby předpokládalo výkonnou tažnou sílu. Použití koní ve vojsku se od dob "rytířských" koní zásadně změnilo ve prospěch pohyblivějších a rychlejších. Původní oddíly se přebudovaly na lehkou jízdu, armáda potřebovala tisíce koní ve vozatajstvu a mohutném polním dělostřelectvu. Po první světové válce, kde bylo nasazeno 1,5 milionu koní (900 tisíc z nich bylo zabito) se použití koní ve vojenských složkách omezilo z důvodů nové bojové techniky (DUŠEK, 1970). V této 26

27 době došlo dále k masivnímu využití koní pro potřebu zemědělství. Výkonnost koní se soustřeďovala na hodnocení tažné síly. V pozdější době získal kůň nejširší využití v oblasti sportu (dostihy, skokové soutěže, drezúra, zkouška všestrannosti, vozatajství, vytrvalost, voltiž, western aj.). Při tomto zvyšujícím se významu koně v oblasti sportovního ježdění se postupně měnila kritéria při testování užitkových vlastností (DUŠEK, 1974a). Jeho vojenské poslání skončilo a ze zemědělství byl povětšinou vytlačen traktory a mechanizací. Přesto tažný kůň byl a stále je využíván pro práce v lesním hospodářství. Předpisy pro výběr koní (především hřebců) do plemenitby byly v jednotlivých zemích rakousko-uherské monarchie velmi rozdílné. Provedením jednotné úpravy plemenitby koní se po mnoha úpravách stal zákon ze dne 2. července 1924, č. 169 Sb. O plemenitbě hospodářských zvířat, a to koní, skotu, vepřů a ovcí. Zákon definoval podmínky pro udělení povolení k plemenitbě, o systematickou kontrolu výkonnosti však zatím zdaleka nešlo (BABOR, 1925). Značným pokrokem bylo zřizování chovatelských svazů, které spolupracovaly se státními hřebčinci při prosazování chovných záměrů. Velmi pozitivní úlohu sehrály tyto chovatelské svazy i při zajišťování testace hřebců, tedy hodnocení jejich výkonnosti. Právě výkonnostní zkoušky hřebců byly významným kvalitativním pokrokem při zlepšování výkonnostního potenciálu chovaných populací koní. Tyto výkonnostní zkoušky byly zpočátku velmi jednoduché a byly zaměřeny hlavně na hodnocení tažné síly. Teprve postupně se počet hodnocených vlastností zvyšoval a zkušební systémy se zdokonalovaly. Dosažené výkony se zapisovaly do plemenných knih na list příslušného koně (ŠPRYŇAŘ, 1927). Jak uvádí MATOUŠEK (1976), starokladrubští hřebci se v prvních poválečných letech, podle starých kladrubských tradic, vůbec nesedlali. Prováděl se pouze výcvik ve voze v lehkém tahu. Ve snaze o vytvoření jednotného zkušebního řádu byl vyslán na studijní cestu do oblasti chovu hanoverského koně dlouholetý pracovník kladrubského hřebčína, profesor Michal. Navštívil výcvikové zařízení ve Zwionu, kde poznal tehdejší metody výcviku a hodnocení mladých koní. Podle nich sestavil později model výkonnostních zkoušek koní v České republice. Podobně podnikli studijní cestu MVDr. Sejkora a ing. Hartman do francouzského hřebčince Le Pin, kde bylo středisko pro jezdecký, vozatajský a odborný výcvik úředníků francouzských ústavů pro chov koní (MATOUŠEK, 1976). Jak stejný autor dále uvádí, vhodné metody výcviku koní a hlavně výkonnostních zkoušek se hledaly velice dlouho, vlastně až do roku 1952, kdy byla vydána první 27

28 československá norma pro plemenné koně, jejíž součástí byly i směrnice pro výkonnostní zkoušky. Předtím (od roku 1926) se konaly výkonnostní zkoušky mladých plemenných koní např. v kladrubském hřebčíně pravidelně, ale v nejrůznějších formách. Po roce 1930 již probíhalo zkoušení mladých koní podle modelu platného v pozdější ČSN , jen starokladrubští koně neabsolvovali terénní jízdu pod sedlem. V bývalém Československu byli tedy koně ve státních útvarech (hřebčínech a hřebčincích) zkoušeni před zařazením do chovu podle ČSN Plemenní koně. Tento zkušební řád vypracoval prof. Michal a v platnosti je prakticky od roku 1954 (DUŠEK, 1970). Později byl upravován, aby odpovídal požadavkům doby. Jak uvádí LERCHE a MICHAL (1956), pokud mají výkonnostní zkoušky odpovídat účelu, musí být přesně zaměřeny na praktické upotřebení daného plemene koní. To se týká zkušebních disciplín a stanovení norem. Při mnohostrannosti je důležité nepožadovat v žádné disciplíně extrémního výkonu, protože by tím utrpěla podmínka všestrannosti. Od mnohostranně použitelného koně bylo požadováno, aby spolehlivě vykonával lehčí zemědělské práce, aby byl v případě potřeby ochoten i k těžkému tahu a aby byl dostatečně pohyblivý a vytrvalý pro rychlejší práci pod sedlem, v lehké zápřeži, použitelný pro účely dopravní i vojenské. ČSN tedy rozdělila koně do skupin podle typu na: mnohostranně užitkový typ (do této skupiny spadal kůň starokladrubský i lipický), jednostranně užitkový - sportovní (dostihový) typ (např. anglický plnokrevník, klusák) a jednostranně užitkový - tažný typ (chladnokrevník). Do tříd podle typu a zevnějšku se zařazovali plemenní koně podle bodového hodnocení (100 bodový systém): Super Elita bodů, Elita bodů, I. třída bodů, II. třída bodů, III. třída bodů. Kůň s nižším počtem bodů neodpovídal chovnému záměru. Hodnocení zevnějšku zahrnovalo společně známku za typ i exteriér. Při posuzování užitkovosti se hodnotilo: 1. U koní mnohostranně užitkového typu a) konstituce f) přiježděnost pod sedlem a skokové schopnosti b) krmitelnost g) terénní jízda pod sedlem c) temperament h) distanční jízda v lehké zápřeži a ovladatelnost spřežení d) charakter i) spolehlivost v tahu v páru e) mechanika pohybu 28

29 2. U koní jednostranně užitkového typu - sportovního a) až e) viz koně mnohostranně užitkového typu h) skokové schopnosti f) přiježděnost pod sedlem i) celkový dojem g) terénní jízda pod sedlem 3. U koní jednostranně užitkového typu - tažného a) až e) viz koně mnohostranně užitkového typu f) distanční jízda v lehké zápřeži a ovladatelnost spřežení g) spolehlivost v tahu v páru Výkonnost se hodnotila stobodovým systémem. K posouzení užitkových vlastností byl kůň podroben zkouškám výkonnosti, při nichž se jednotlivé složky zkoušek hodnotily desetibodovým systémem (výborně 9 až 10 bodů,..sotva dostatečně 1 až 2 body). Tyto jednotlivé známky se potom vynásobily přiděleným koeficientem a sečetly. V dnešní době je zajímavostí, že starokladrubští koně absolvovali i skokovou zkoušku, při které se u koní mnohostranně užitkového typu požadovalo překonání tří překážek (2 šířkové, 1 svislá) až 80 cm vysokých a terénní jízdu pod sedlem. Ta se skládala ze čtyř úseků, které následovaly po sobě bez přerušení v tomto pořadí: 2 km klus, 2 km cval, 4 km klus a 3 km cval v různorodém terénu. Ve druhém úseku byly 3 a ve čtvrtém úseku 5 terénních překážek až 80 cm vysokých, z nichž jedna byla otevřený příkop 2 m široký. Koně mnohostranně užitkového typu měli předepsanou rychlost v klusových úsecích 220 m/min a ve cvalových úsecích 400 m/min a celkový čas nesměl přesáhnout 40 minut. Hodnotil se dosažený čas, chyby na překážkách a tělesný stav po skončení jízdy. ČSN Plemenní koně se několikrát upravovala. Stobodový systém hodnocení byl s účinností od změněn na desetibodový, typ a exteriér koně se od tohoto data hodnotil samostatně. Požadavek novelizace z roku 1981 říkal, že zkouškám výkonnosti se mohli podrobit teplokrevní koně ve věku tří let po minimálně šestiměsíčním výcviku a chladnokrevní a horští koně starší 2,5 roku po nejméně tříměsíčním výcviku. Pokyny této normy se nevztahovaly na anglické plnokrevníky a klusáky. Oborová norma upřesňovala, že zařazování koní do výcviku probíhalo při podzimním třídění 2,5 letých teplokrevných a horských koní a dvouletých chladnokrevných koní. Při tom musely být respektovány minimální stanovené rozměry koní. Sledování základních tělesných rozměrů ke 29

30 dni absolvování výkonnostních zkoušek probíhalo nepřetržitě od začátku jejich realizace až dodnes. Další revize ČSN proběhla v roce Disciplína distanční jízda v lehké zápřeži a ovladatelnost spřežení byla rozdělena do dílčích disciplín maraton a ovladatelnost spřežení, jak je známe v dnešní podobě. Spolehlivost v tahu v páru byla pozměněna na spolehlivost v tahu v samotě (spolehlivost tahu v páru se konala ve voze s ojí na pneumatikách a s pohyblivými vahami. Váha vozu s nákladem musela být 2,5x vyšší než hmotnost spřežení, přičemž muselo spřežení třikrát zastavit a znovu zabrat, a to podle pokynů komise. Dnes koně absolvují tuto zkoušku v jednospřeží v saních. Hmotnost celého taženého břemene je 1/3 hmotnosti zkoušeného koně. Kůň musí také podle pokynů komise třikrát zastavit a znovu zabrat.). Starokladrubští hřebci a klisny museli před zařazením do chovu absolvovat minimálně tříměsíční výcvik a 100denní test ukončený výkonnostními zkouškami. V roce 1997 zrušil Český normalizační institut množství českých technických norem (ČSN) pro jejich technickou zastaralost, neaktuálnost apod. Toto opatření se týkalo i ČSN Plemenní koně a její roli přebral, v případě starokladrubského koně, Řád plemenné knihy starokladrubského koně. Aktuální verze je platná od 8. dubna Současné zkoušky výkonnosti starokladrubského koně Aktuální Řád plemenné knihy starokladrubských koní stanovuje základní aspekty výkonnostních zkoušek. Ty jsou potom mj. rozhodujícím kritériem pro zařazování koní do chovu a poskytují podklady k odhadu plemenné hodnoty rodičů podle výkonnosti jejich potomstva (DUŠEK, 1979b). Právním základem řádu plemenné knihy je zákon č. 154/2000 Sb. o šlechtění, plemenitbě a evidenci hospodářských zvířat ve znění pozdějších předpisů, vyhláška MZe ČR č. 471/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů, vyhláška MZe ČR č. 136/2004 Sb., ve znění pozdějších předpisů, veterinární zákon č. 166/1999 Sb. ve znění pozdějších předpisů, zákon na ochranu zvířat proti týrání č. 246/1992 Sb. ve znění pozdějších předpisů. Dále jsou závazné následující předpisy: Chovný cíl, Šlechtitelský program, Řád plemenné knihy a Zkušební řád populace plemene starokladrubských koní a dále Finanční řád chovatelů a majitelů starokladrubských koní. 30

31 Před zapsáním hřebců a klisen do plemenné knihy (kromě klisen zařazených do přípravného oddílu - 2. PPK) musí tito absolvovat přiměřený výcvik ukončený zkouškami výkonnosti včetně splnění daných podmínek. Důležitá je skutečnost, že výkonnostní zkoušku absolvují starokladrubští koně většinou jen jednou, takže objektivita jednotlivých vlastností nabývá na mimořádném významu (DUŠEK, 1990a). Autor vypracoval i podrobné připomínky k objektivizaci posuzování vlastností koní. Za důležitý předpoklad objektivity hodnocení považuje individuální práci členů komise. Zkoušky výkonnosti starokladrubských hřebců a klisen jsou dvoudenní. Všichni koně musí absolvovat stejnou pracovní zátěž za stejných definovaných podmínek (DUŠEK, 1981b). Snaha o zajištění shodných podmínek je jedním ze stěžejních bodů zkoušek výkonnosti, která zahrnuje mnoho činitelů, z nichž některé nelze ovlivnit. LERCHE a MICHAL (1953) jmenují jako činitele na koni přímo nezávislé např. stupeň výcviku, výživu, způsob zapřahání, dovednost jezdce, terén, počasí, půdu apod. Posouzení celkového tělesného vývinu podle růstového standardu musí být provedeno k datu zařazení do zkoušek výkonnosti. Studiemi tělesných rozměrů starokladrubských koní se zabývalo mnoho autorů. Nejnovější práce byly zpracovány SOBOTKOVOU (2006) a ŠAROVSKOU (2006). V roce konání zkoušek výkonnosti musí být hřebci a klisny starokladrubského plemene nejméně čtyřletí. Původ musí odpovídat požadavkům Řádu plemenné knihy. Hřebci a klisny zařazení do výcviku ke zkouškám výkonnosti musí být zdraví, prosti zjevných dědičně podmíněných konstitučních vad a chorob ( Jak uvádí DUŠEK (1983), při výkonnostních zkouškách je nutné si uvědomit, že u mladých koní jsou požadavky na výkon v jednotlivých disciplínách limitovány jejich věkem. Hodnotí se při nich hlavně vlohy k pracovnímu výkonu a nikoli výkon maximální. Dynamika růstu a vývoje je v úzké vazbě s očekávaným projevem jednotlivých užitkových vlastností v daném věku (DUŠEK, 1979a). Všechny znaky a užitkové vlastnosti se hodnotí celými čísly desetibodové stupnice. Projev znaku je slovně vyjádřen následovně: nedostatečný 1-2 body podprůměrný 3-4 body průměrný 5-6 bodů nadprůměrný 7-8 bodů vynikající 9-10 bodů. 31

32 Preference jednotlivých znaků je určena významovým součinitelem. Podrobněji jsou systém, struktura a významnost posuzovaných znaků, vlastností a zkušebních disciplin při zkouškách výkonnosti zobrazeny v příloze 1. Posuzované znaky, vlastnosti a zkušební discipliny při výcviku a zkouškách výkonnosti: Typ a pohlavní výraz Typ se posuzuje vzhledem k plemenné příslušnosti na základě charakteristiky plemene stanovené chovným cílem. Přihlíží se k typové diferenciaci podmíněné pohlavním dimorfismem. Exteriér V rámci exteriéru se hodnotí hlava, krk, hřbet a bedra, hrudník, záď, končetiny hrudní, končetiny pánevní, celkový soulad. Končetiny jsou hodnoceny včetně kopyt. V rámci hodnocení celkového souladu je hodnocena harmonie tělesné stavby společně s ušlechtilostí včetně rámce koně při respektování chovného cíle. Výkonnost Celková výkonnost koně je hodnocena jednak ve výcviku, dále v disciplinách zkoušek výkonnosti (přiježděnost, mechanika pohybu, maraton, ovladatelnost spřežení a zkouška spolehlivosti v tahu viz příloha 1). Výcvik Známky za výcvik stanoví vedoucí výcviku nebo chovatel na základě posuzování uvedených užitkových vlastností v rámci celého výcviku. V průběhu výcviku se posuzuje temperament, charakter (ve stáji, pod sedlem, v zápřeži, při kování), konstituce, krmitelnost, učenlivost. Při zkouškách výkonnosti může být podle projevu hřebce a klisny provedena příslušnou komisí korekce známek za výcvik udělených vedoucím výcviku nebo chovatelem ( Problém s hodnocením známek za výcvik spočívá podle DUŠKA (1979d) v tom, že komise nemůže tyto vlastnosti objektivně zhodnotit. Vychází-li jen z podkladů z tréninkového záznamu, je toto hodnocení víceméně formální (DUŠEK, 1976). Přesto autor považuje za nezbytné průběžné hodnocení těchto vlastností během celého výcviku, především z toho důvodu, že zvyšování výcvikových požadavků je podmíněno adaptabilitou jedince v průběhu výcviku a selekce musí směřovat v výběru takových koní, jejichž adaptabilita je optimální DUŠEK (1979b). 32

33 Přiježděnost Komise hodnotí reakce koně na pomůcky jezdce. Pro posouzení této discipliny absolvují koně individuálně předepsanou drezurní úlohu na obdélníku 20 m x 40 m (viz příloha 2). Mechanika pohybu Mechanika pohybu je jednou z nejdůležitějších výkonnostních vlastností u všech plemen koní (DUŠEK, 1981a). Je posuzována komisí v průběhu celých zkoušek výkonnosti. Je hodnocen takt, prostornost, pružnost, akce a kadence a způsob pohybu koně ve všech chodech. Oblastí hodnocení mechaniky pohybu se podrobně zabýval DUŠEK (1974b). Snažil se najít co nejobjektivnější způsob pro posouzení mechaniky pohybu. Navrhl standardy k hodnocení této vlastnosti u koní různých plemen. Popisuje důležitost objektivizace mechaniky pohybu, protože právě pohybová schopnost koně je jednou z jeho nejdůležitějších vlastností. Postupně vytvořil standardy založené na hodnocení délky, rychlosti a frekvence kroku. To však vyžadovalo upřesnění pro jednotlivá plemena, pohlaví, věk koní, stejnou úroveň jejich výcviku apod. Z jeho výsledků, které získal při vypracování standardů pro kladrubské vraníky, vyplynulo, že úroveň jejich pohybu byla velmi dobrá. Kromě toho se DUŠEK (1981) a DUŠEK (1977) zabýval i srovnáním mechaniky pohybu starokladrubských vraníků s bělouši. Projev některých vlastností není konstantní a může se během let zlepšovat nebo zhoršovat (DUŠEK, 1979d). Na některé vlastnosti mohou také v rámci výkonnostních zkoušek působit některé specifické vlivy (JISKROVÁ et al., 2006). Maraton V rámci této discipliny absolvují koně v páru nebo v jednospřeží v lehké zápřeži terénní jízdu s předepsaným počtem a délkou krokových a klusových úseků, včetně stanovených rychlostí a překážek (podrobněji viz příloha 5). Ovladatelnost spřežení Reakce na pomůcky kočího se posuzují při předvedení drezurní úlohy a parkuru spřežení. Koně jsou zapřaženi v jednospřeží nebo dvojspřeží. Absolvují předepsanou drezurní úlohu a ihned návazně předepsaný parkur na vymezené ploše 100 m x 40 m. Každý kůň ve spřežení se hodnotí samostatně, jednou známkou za drezurní úlohu (viz příloha 3) a jednou známkou za parkur spřežení (viz příloha 4). 33

34 Zkouška spolehlivosti v tahu Provádí se v jednospřeží v saních. Hmotnost saní plus břemene se rovná minimálně patnácti procentům relativní tažné síly koně (tj. přibližně 1/3 hmotnosti koně). Při testování spolehlivosti v tahu je hlavní pozornost soustředěna na opakované zátahy (DUŠEK, 1990b). Zkouška probíhá na 100 m dlouhé pískové dráze s rovným povrchem, na které kůň podle pokynů zkušební komise třikrát zastaví a zabere. Kůň je veden na opratích. Po případném třetím odepření tahu je kůň ze zkoušky vyřazen. V disciplíně se hodnotí poslušnost koně, klidné a plynulé zabírání a styl tahu. Každý zátah se boduje individuálně. Známka charakterizuje všechny posuzované ukazatele ( Důležitostí hodnocení spolehlivosti v tahu se relativně podrobně zabýval DUŠEK (1990b), kdy kladl důraz především na opakované zátahy. Podmínkou úspěšného absolvování zkoušek výkonnosti hřebců a klisen starokladrubského plemene je hodnocení minimálně 5 body u typu a exteriérových znaků a nejméně 4 body u každého užitkového znaku. Koně mohou v případě zranění při zkouškách výkonnosti opakovat celé zkoušky výkonnosti nebo jen discipliny, které neabsolvovali. Při dokončení zkoušek výkonnosti a nesplnění limitu v jedné disciplině mohou koně opakovat tuto disciplinu v odůvodněných případech maximálně 2x v termínech stanovených Radou plemenné knihy ( Problematikou výkonnostních zkoušek se částečně zabývala ANDREJSOVÁ (2006). Do budoucna je nezbytné věnovat mimořádnou pozornost jednak celkové image chovné základny, jednak kvalitní testaci chovného materiálu. V neposlední řadě je nutné věnovat pozornost vzdělání a tréninku zúčastněných pracovníků (TOUŠEK, 2006). Tuto myšlenku vyslovuje i DUŠEK (1973), protože je nepochybné, že na dosaženou výkonnost koně velmi působí způsob jeho přípravy. 34

35 3 CÍL PRÁCE Cílem práce byl rozbor systému výkonnostních zkoušek starokladrubského koně v letech Rozbor měl následující dílčí cíle: Analyzovat vliv zvolených faktorů na vybrané znaky a vlastnosti hodnocené při výkonnostních zkouškách. Stanovit statisticky významné rozdíly mezi skupinami koní podle jednotlivých faktorů. Zpracovat a vyhodnotit vzájemné korelační vztahy mezi znaky a vlastnostmi hodnocenými při výkonnostních zkouškách. Srovnat skupinu koní starokladrubského plemene se skupinou koní lipických. Z výsledků vyvodit závěry použitelné pro praxi, které by měly sloužit k zefektivnění a zvýšení objektivity hodnocení výkonnostních zkoušek starokladrubského koně. 35

36 4 MATERIÁL A METODIKA Podkladová databáze sestává z výsledků výkonnostních zkoušek starokladrubských koní v České republice a lipických koní na Slovensku. Tyto hodnoty byly poskytnuty v případě starokladrubských koní z archívu Národního hřebčína Kladruby nad Labem, s.p. a v případě lipických koní od NŽ Topolčianky, š.p. 4.1 Vymezení srovnávací základny starokladrubských koní Protože systém výkonnostních zkoušek nebyl v průběhu minulých desetiletí konstantní, rozdělili jsme srovnávací základnu starokladrubských koní na tři srovnávací období. V naší práci jsme se mj. zabývali i sledováním případného vlivu původu koní (kmenů a rodin) na jednotlivé znaky a vlastnosti hodnocené při zkouškách výkonnosti. Databázi tvořili zástupci kmenů a rodin znázorněných v tabulkách 7 a 8. Tab. 7: Kmeny koní nacházející se v původech sledovaných koní KMEN KMEN Generale Sacramoso - Solo Generale - Generalissimus Siglavi Pakra Favory Romke Favory - Generalissimus Rudolfo Sacramoso Nonius Tab. 8: Rodiny koní nacházející se v původech sledovaných koní RODINA RODINA 15 Narcis 7 Maga 43 Campanella 8 Maestosa 3 Magura Cariera Ragusa Almerina - Albona 32 Raguza Almerina - Egloga 1 Maja Almerina - Aluta 35 Formosa Ritorna 9 Neapolitana Ravana 60 Plutona Madar VI 154 Bárta Favora 67 Xandra Dana 121 Septimia Gita 36

37 4.1.1 I. Období zahrnující roky Rokem 1971 započala v Národním hřebčíně Kladruby nad Labem, s.p. plynulá evidence výkonnostních zkoušek koní. Starokladrubští koně je v té době absolvovali společně s ostatními teplokrevnými koňmi mnohostranně užitkového typu. Abychom mohli toto 36-ti leté období srovnat, vybrali jsme ze stanoveného souboru jen ty znaky a vlastnosti, které se stejně nebo podobně hodnotí dodnes. Protože některé známky z dřívějších let obsahovaly významový koeficient, zpětně jsme hodnotu tímto koeficientem vydělili, abychom dosáhli srovnatelných základních hodnot. Sledované období zahrnuje 831 starokladrubských koní. Analyzovali jsme tyto znaky a vlastnosti: - mechanika pohybu, - přiježděnost, - temperament, - maraton, - charakter, - spolehlivost v tahu, - konstituce, - kohoutková výška hůlková, - krmitelnost, - obvod holeně. Pro analýzu jsme zvolili faktory: - rok absolvování výkonnostních zkoušek, - pohlaví, - kmen, - barevná varianta, - rodina, - chovatel. Do analýzy nebylo možno zařadit známky za typ a exteriér, protože podklady z výkonnostních zkoušek v letech zaznamenávaly pouze souhrnnou známku za "typ a zevnějšek". Typ i zevnějšek se sice hodnotil samostatně (stobodovým systémem, s významovým poměrem 1:2 a součet bodů obou hodnocení se dělil třemi), ale my jsme měli k dispozici pouze souhrnný výsledek, který udával počet bodů pro konečné hodnocení. (Např.: Počet bodů za zevnějšek 75 x 2 = 150 Počet bodů za typ. 50 x 1 = 50 celkem bodů..200 : 3 = 66,7 bodů za typ a zevnějšek). Podle této souhrnné známky nebylo možné s jistotou vypočítat výchozí hodnoty a proto nemohly být zařazeny do analýzy. Dále hodnocení neobsahuje známku za pracovní ochotu a učenlivost koně, protože se v rozmezí let nehodnotila. 37

38 Známky za distanční jízdu v lehké zápřeži a ovladatelnost spřežení jsme po konzultaci se zástupci Národního hřebčína Kladruby nad Labem, s.p. při analýzách srovnávali s disciplínou, která se v dnešním systému hodnocení nazývá maraton. Spolehlivost v tahu se v období let hodnotila jako "spolehlivost v tahu v páru", později (a dodnes) se hodnotí v samotě II. Období zahrnující roky Od roku 1982 se rozdělilo hodnocení za "typ a zevnějšek" na dvě samostatné známky. Proto jsme vytvořili tuto samostatnou skupinu obsahující pouze dílčí známky za typ a exteriér. Ve sledovaném období je zahrnuto 733 starokladrubských koní. Analyzovali jsme tyto znaky a vlastnosti: - typ, - exteriér. Pro analýzu jsme zvolili faktory: - rok absolvování výkonnostních zkoušek, - pohlaví, - kmen, - barevná varianta, - rodina, - chovatel III. Období zahrnující roky Od roku 1991 existuje ustálený systém výkonnostních zkoušek, který platí s některými menšími úpravami až dodnes. Toto období zahrnuje 627 starokladrubských koní. Analyzovali jsme tyto znaky a vlastnosti: - mechanika pohybu, - přiježděnost, - temperament, - maraton, - charakter, - ovladatelnost spřežení, - konstituce, - spolehlivost v tahu, - krmitelnost, - kohoutková výška hůlková, - pracovní ochota a učenlivost, - obvod holeně. 38

39 Pro analýzu jsme zvolili faktory: - rok absolvování výkonnostních zkoušek, - pohlaví, - kmen, - barevná varianta, - rodina, - chovatel. V tomto období se, bohužel, ztratily z archívu Národního hřebčína Kladruby nad Labem u některých jednotlivých koní (39 jedinců, což tvoří 6,22 %) dílčí známky za výcvik (tj. temperament, charakter, konstituce, krmitelnost, pracovní ochota a učenlivost). V zápisech z výkonnostních zkoušek jsme měli k dispozici pouze souhrnnou známku. Abychom se neochudili o známky z ostatních disciplín, které byly kompletní, rozhodli jsme se souhrnnou známku za výcvik použít pro všechny chybějící dílčí známky (např. klisna Campeona-34, souhrnná známka za výcvik 8,75. Z toho vyplývají dílčí známky za: temperament (8,75), charakter (8,75), konstituci (8,75), krmitelnost (8,75), pracovní ochotu a učenlivost (8,75)). Přesto, že se tímto krokem objektivita souboru snižuje, je tím narušena méně, než kdybychom tyto jedince z analýzy úplně vyloučili. 4.2 Vymezení srovnávací základny lipických koní Lipický kůň má analogický původ se starokladrubským koněm a téměř shodný systém výkonnostních zkoušek. Důvodem pro zařazení lipických koní do naší práce byla snaha o porovnání a zhodnocení případných statistických rozdílů těchto příbuzných plemen. Databázi jsme sestavili z výsledků výkonnostních zkoušek lipického koně na Slovensku za pětileté období (2001 až 2005). Tato databáze obsahuje 50 lipických koní. Analyzovali jsme tyto znaky a vlastnosti: - typ, - pracovní ochota a učenlivost, - exteriér, - přiježděnost, - mechanika pohybu, - maraton, - temperament, - ovladatelnost spřežení, - charakter, - kohoutková výška hůlková, - konstituce, - obvod holeně. - krmitelnost, 39

40 Pro analýzu jsme zvolili faktory: - rok absolvování výkonnostních zkoušek, - pohlaví, - chovatel, - plemeno. Plemeno lipického koně nemá ve zkušebním systému zařazenou zkoušku spolehlivosti v tahu, v ostatních disciplínách je však shodný se zkušebním řádem starokladrubského koně. Výše uvedenou skupinu lipických koní jsme srovnali se skupinou starokladrubských koní, kteří absolvovali výkonnostní zkoušky ve stejném časovém období, tj. v letech 2001 až 2005 (243 koní). 4.3 Statistická analýza plemene starokladrubský kůň Shromažďování údajů do databáze probíhalo v programu EXCEL Data byla analyzována pomocí programového vybavení UNISTAT 5.1. Pro analýzu hodnot výkonnostních znaků posuzovaných ve zkouškách výkonnosti starokladrubských koní byl použit model GLM (lineární model s pevnými efekty). V případech statisticky průkazného vlivu sledovaného efektu jsme stanovili vzájemné rozdíly hodnot výkonnostních vztahů pomocí Scheffeho metody mnohonásobného porovnávání. Test probíhal na hladině významnosti 0,05 a 0, Analýza I. období (1971 až 2006) Modelová rovnice lineárního modelu s pevnými efekty (GLM): y ijklmno = µ + s i + f j + a k + c l + b m +k n +e ijklmno kde: y ijklmno = vyhodnocovaná veličina µ = celkový průměr s i = pevný efekt i-tého roku absolvování výkonnostních zkoušek (i = 1,, 36) 40

41 f j = pevný efekt j-tého kmene (j = 1,, 10) a k = pevný efekt k-té rodiny (k = 1,, 24) c l = pevný efekt l-tého pohlaví (l = 1, 2) b m = pevný efekt m-té barevné varianty (m = 1, 2) k n = pevný efekt n-tého chovatele (m = 1, 2) e ijklmno = náhodná reziduální chyba Analýza II. období (1982 až 2006) Modelová rovnice lineárního modelu s pevnými efekty (GLM): y ijklmno = µ + s i + f j + a k + c l + b m +k n +e ijklmno kde: y ijklmno = vyhodnocovaná veličina µ = celkový průměr s i = pevný efekt i-tého roku absolvování výkonnostních zkoušek (i = 1,, 25) f j = pevný efekt j-tého kmene (j = 1,, 9) a k = pevný efekt k-té rodiny (k = 1,, 24) c l = pevný efekt l-tého pohlaví (l = 1, 2) b m = pevný efekt m-té barevné varianty (m = 1, 2) k n = pevný efekt n-tého chovatele (m = 1, 2) e ijklmno = náhodná reziduální chyba Analýza III. období (1991 až 2006) Modelová rovnice lineárního modelu s pevnými efekty (GLM): y ijklmno = µ + s i + f j + a k + c l + b m +k n +e ijklmno kde: y ijklmno = vyhodnocovaná veličina µ = celkový průměr 41

42 s i = pevný efekt i-tého roku absolvování výkonnostních zkoušek (i = 1,, 16) f j = pevný efekt j-tého kmene (j = 1,, 9) a k = pevný efekt k-té rodiny (k = 1,, 24) c l = pevný efekt l-tého pohlaví (l = 1, 2) b m = pevný efekt m-té barevné varianty (m = 1, 2) k n = pevný efekt n-tého chovatele (m = 1, 2) e ijklmno = náhodná reziduální chyba Vyhodnocení souboru na základě korelačních vztahů Všechny znaky hodnocené při výkonnostních zkouškách jsme podrobili další analýze, ve které jsme sledovali vzájemné závislosti a těsnosti jejich vztahů. Použili jsme metodu Pearsonovy korelace v programovém vybavení UNISTAT 5.1. Síla závislosti byla posuzovaná podle následující korelační stupnice (viz tab. 9). Tab. 9: Korelační stupnice (KOVÁŘOVÁ, 2002) Absolutní hodnota Těsnost Síla závislosti 0 žádná nezávislost do 0,3 nízká volná 0,3-0,5 mírná volná 0,5-0,7 význačná volná 0,7-0,9 velká volná 0,9-1 velmi vysoká volná 1 úplná pevná 42

43 4.4 Statistické porovnání plemen starokladrubský a lipický kůň Modelová rovnice lineárního modelu s pevnými efekty (GLM): y ijklm = µ + s i + f j + a k + c l +e ijklm kde: y ijklm = vyhodnocovaná veličina µ = celkový průměr s i = pevný efekt i-tého plemene (i = 1,2) f j = pevný efekt j-tého roku absolvování výkonnostních zkoušek (j = 1,,5) a k = pevný efekt k-tého pohlaví (k = 1,2) c l = pevný efekt l-tého chovatele (l = 1,2) e ijklm = náhodná reziduální chyba 43

44 5 VÝSLEDKY Naše práce obsahuje 4 soubory, které jsme podrobili analýzám. První soubor zahrnuje nejdelší (36-ti leté) období, ale neobsahuje všechny zkušební disciplíny, protože v různých letech byl částečně odlišný systém výkonnostních zkoušek. Druhý soubor zaznamenává známky za typ a exteriér v průběhu 25-ti let (1982 až 2006). Třetí soubor představuje nejnovější způsob hodnocení starokladrubských koní při výkonnostních zkouškách a obsahuje všechny zkušební disciplíny (1991 až 2006). Poslední soubor se věnuje srovnání starokladrubského plemene koní s plemenem lipickým, zahrnuje pětileté období (2001 až 2005) a do srovnávání není zahrnuta disciplína spolehlivost v tahu, protože lipičtí koně tuto zkoušku neabsolvují. 5.1 Výsledky analýzy I. období (1971 až 2006) Analýza souboru prokázala statisticky průkazné vlivy jednotlivých faktorů na znaky a vlastnosti hodnocené při výkonnostních zkouškách starokladrubských koní (viz tabulka 10). Tab. 10: Statisticky průkazné vlivy faktorů na jednotlivé hodnoty ZNAK / FAKTOR Barva Pohlaví Kmen Rodina Chovatel Rok VZ Mechanika pohybu * ** * ** Temperament ** ** * ** Charakter ** ** * ** Konstituce * ** Krmitelnost ** ** Přiježděnost ** * ** Maraton * ** Spolehlivost v tahu * ** * * ** Kohoutková výška hůlková ** ** * ** ** Obvod holeně ** ** ** ** ** * statisticky průkazný rozdíl ** statisticky vysoce průkazný rozdíl červená - hladina významnosti α = 0,01 modrá - hladina významnosti α = 0,05 černá - mnohonásobné porovnávání (Scheffe) neukázalo vzájemné rozdíly 44

45 Počty zastoupených koní pro jednotlivé faktory: Rok absolvování výkonnostních zkoušek: 1971 (n = 7), 1972 (n = 10), 1973 (n = 8), 1974 (n = 9), 1975 (n = 8), 1976 (n = 11), 1977 (n = 16), 1978 (n = 9), 1979 (n = 10), 1980 (n = 5), 1981 (n = 7), 1982 (n = 7), 1983 (n = 8), 1984 (n = 9), 1985 (n = 3), 1986 (n = 10), 1987 (n = 14), 1988 (n = 22), 1989 (n = 15), 1990 (n = 16), 1991 (n = 21), 1992 (n = 14), 1993 (n = 38), 1994 (n = 31), 1995 (n = 20), 1996 (n = 39), 1997 (n = 42), 1998 (n = 35), 1999 (n = 47), 2000 (n = 56), 2001(n = 34), 2002 (n = 38), 2003 (n = 65), 2004 (n = 54), 2005 (n = 52), 2006 (n = 41). Kmeny: Generale (n = 68), Generale-Generalissimus (n = 76), Favory (n = 108), Favory- Generalissimus (n = 72), Sacramoso (n = 235), Sacramoso-Solo (n = 134), Siglavi Pakra (n = 45), Romke (n = 50), Rudolfo (n = 32), Nonius (n = 11). Rodiny: 15 Narcis (n = 23), 43 Campanella (n = 15), 3 Magura (n = 26), Ragusa (n = 44), 32 Raguza (n = 44), 1 Maja (n = 22), 35 Formosa (n = 26), 9 Neapolitana (n = 13), 60 Plutona (n = 9), 154 Bárta (n = 63), 67 Xandra (n = 45), 121 Septimia (n = 70), 7 Maga (n = 18), 8 Maestosa (n = 80), Cariera (n = 42), Almerina - Albona (n = 99), Almerina - Egloga (n = 117), Almerina - Aluta (n = 24), Ritorna (n = 8), Ravana (n = 4), Madar VI (n = 3), Favora (n = 23), Dana (n = 6), Gita (n = 7). Pohlaví: hřebci (n = 212), klisny (n = 619) Barevná varianta: bělouši (n = 430), vraníci (n = 401) Chovatel: NH Kladruby (n = 614), soukromí chovatelé (n = 217) Mechanika pohybu: Analýza souboru obecným lineárním modelem (GLM) prokázala statisticky vysoce průkazný vliv faktoru roku absolvování výkonnostních zkoušek, následné mnohonásobné porovnávání však neukázalo statisticky průkazné rozdíly. Nejnižší hodnocení mechaniky pohybu měla skupina koní v roce 1971 a to průměrně 6,01 bodů. Nejlepší hodnocení vykazuje ročník 1985 s průměrnou známkou 7,70 bodů. 45

46 Stejná situace nastala u efektu kmene koní, kteří absolvovali zkoušky výkonnosti. Nejnižší průměrné známky (6,56 bodů) byly zaznamenány u kmene Sacramoso-Solo, nejvyšší u Generale (7,07 bodů). V mechanice pohybu se statisticky vysoce průkazně liší skupiny koní podle pohlaví. Metodou následného testování jsme zjistili, že hřebci dosahují statisticky vysoce průkazně lepších známek než klisny. Průměrná známka pro hřebce je u mechaniky pohybu 7,16 bodů, kdežto u klisen pouze 6,75 bodů. Co se týká barevných variant, dokázali jsme statisticky průkazný rozdíl mezi bělouši a vraníky. Hodnocení hovoří ve prospěch běloušů, kteří vykazují lepší mechaniku pohybu. Známky běloušů jsou průměrně na úrovni 7,00 bodů, vraníků 6,70 bodů. Analýzy neprokázaly statisticky průkazný vliv efektu rodiny ani efektu chovatele. Temperament: Analýza souboru metodou GLM prokázala statisticky vysoce průkazný vliv faktoru roku absolvování výkonnostních zkoušek a tentokrát prokázalo i mnohonásobné porovnávání rozdíly mezi jednotlivými skupinami. Vyjmenovanými odlišnými páry byly roky: 1984 (průměrně 7,09 bodů) od 2004(průměrně 9,46 bodů), 1976 (průměrně 7,18 bodů) od 2004(průměrně 9,46 bodů), 1976 (průměrně 7,18 bodů) od 1999(průměrně 9,43 bodů), 1976 (průměrně 7,18 bodů) od 2005(průměrně 9,38 bodů), 1972 (průměrně 7,20 bodů) od 2004(průměrně 9,46 bodů). Faktory týkající se původu koní prokázaly také vliv a to u faktoru kmene statisticky vysoce průkazný a u rodiny statisticky průkazný. U skupin koní dle rodiny neukázalo mnohonásobné porovnávání metodou Scheffeho konkrétní odlišnosti. Lze pouze konstatovat, že nejnižší průměrnou hodnotu (8,47 bodů) vykazuje rodina Ragusa a nejvyšší (10,00 bodů) Madar VI. Protože však rodina Madar VI je zastoupená nejméně jedinci, nelze výsledek celkově zobecnit. V případě kmenů se vysoce průkazně lišil svým nízkým hodnocením (6,73 bodů) Nonius od všech ostatních kmenů, jejichž bodové hodnocení bylo 8,71 a vyšší. Jedinou výjimku, kde se kmen Nonius statisticky nelišil je kmen Rudolfo. Statisticky vysoce průkazný vliv byl zjištěn i v případě obou pohlaví. Vyšší známky za tento znak obdrželi hřebci s průměrnou hodnotou 9,06 bodů proti klisnám (8,81 bodů). Pomocí analýz jsme v případě temperamentu nezjistili statistické vlivy u faktoru barevné varianty a chovatele starokladrubských koní. 46

47 Charakter: Vysoce statisticky průkazný vliv u charakteru byl zjištěn pro faktor roku absolvování výkonnostních zkoušek, pro kmen a pohlaví. Statisticky průkazný rozdíl byl zjištěn v případě chovatele. Nebyly nalezeny statistické vlivy v případě faktoru rodiny a barevné varianty. Metodou Scheffeho následného testování rozdílů u roku absolvování výkonnostních zkoušek byla jako průkazně odlišná označena dvojice let 1977, V roce 1977 byla skupina koní průměrně známkována na úrovni 7,77 bodů, v roce 2005 bylo hodnocení vyšší a to průměrně 9,45 bodů. Faktor kmene odhalil statisticky vysoce průkazně nižší bodové hodnocení pro zástupce kmene Nonius (7,12 bodů). Tímto výsledkem se liší od všech ostatních kmenů. Nejlepší průměrné hodnocení za charakter měl kmen Siglavi Pakra (9,17 bodů). V případě pohlaví poukázal statisticky vysoce významný vliv na průkazně vyšší hodnocení hřebců za charakter (průměrně 9,17 bodů) než klisen (8,88 bodů). Analýza souboru obecným lineárním modelem (GLM) a následné vzájemné porovnávání skupin koní dle chovatele prokázala statisticky průkazný vliv tohoto faktoru. Koně soukromých chovatelů měli překvapivě vyšší hodnocení charakteru (9,38 bodů) než koně státního chovu (8,80 bodů). Konstituce: Přestože analýza souboru obecným lineárním modelem (GLM) prokázala statisticky vysoce průkazný vliv faktoru roku absolvování výkonnostních zkoušek, mnohonásobné porovnávání neukázalo konkrétní rozdíly. V roce 1977 podstoupilo zkoušky výkonnosti 16 koní s průměrnou nejnižší zjištěnou známkou 7,54 bodů. Naproti tomu v roce 1987 bylo hodnocení nejvyšší ze všech posuzovaných let. Účastnilo se 14 koní s průměrnou známkou za konstituci 10 bodů. Průkazný vliv byl zjištěn i u faktoru chovatele, kdy soukromí chovatelé starokladrubských koní měli opět, jako v případě charakteru, lepší průměrnou známku za konstituci (9,31 bodů), než koně chovaní v Národním hřebčíně (8,84 bodů). Nezjistili jsme žádné statisticky průkazné vlivy jak v případě příslušnosti koní ke kmenům a rodinám, tak u faktoru pohlaví a barevné varianty. Krmitelnost: V první části naší analýzy (GLM) byl prokázán statisticky vysoce průkazný vliv faktoru roku absolvování výkonnostních zkoušek, mnohonásobné porovnávání metodou 47

48 Scheffeho však nestanovilo konkrétní rozdíly. Nejnižší průměrnou známkou byla ohodnocena skupina koní v roce 1981 (7,57 bodů) a nejvyšší v roce 1991 (9,48 bodů). Statisticky vysoce průkazný vliv byl zjištěn u efektu kmene s následným označením významně odlišných párů: kmen Nonius (7,27 bodů) se lišil od kmene Rudolfo (9,47 bodů), Favory (9,38), Generale-Gemeralissimus (9,27), Romke (9,10), Favory-Generalissimus (9,10 bodů), Sacramoso (9,03 bodů) a Generale (9,00 bodů). A kmen Sacramoso-Solo (8,64 bodů) byl statisticky významně odlišný od kmene Favory (9,38 bodů). Analýzy neprokázaly statisticky významné vlivy faktoru rodiny, pohlaví, chovatele ani barevné varianty. Přiježděnost: Pomocí metody GLM jsme stanovili statisticky vysoce významný vliv faktoru roku absolvování výkonnostních zkoušek v souvislostí s přiježděností koně. Při použití následného testování jsme odhalili, že se liší především rok V tomto roce byla udělena průměrná známka překvapivě nízké úrovně a to 4,39 bodů. Při pravděpodobnosti odhadu 95% se tedy rok 1971 statisticky lišil od let 1975 (nejvyšších 8,63 bodů), 1988 (7,86 bodů), 1989 (7,77 bodů), 1994 (7,31 bodů), 1998 (7,29 bodů), 1991 (7,29 bodů), 2001 (7,23 bodů), 1993 (7,22 bodů), 1999 (7,20 bodů), 2000 (7,19 bodů), 1997 (7,17 bodů), 2003 (7,09 bodů), 2004 (7,08 bodů). Při přísnějším odhadu s 99% pravděpodobností se lišil pouze od následujících sedmi: 1975, 1988, 1989, 1994, 1998, 1999, 2000 (bodové hodnocení viz výše). Dále byl zaznamenán statisticky vysoce průkazný vliv faktoru pohlaví. Lepší hodnocení vykazovala skupina hřebců s průměrnou známkou 7,3 bodů za přiježděnost. Klisny měly nižší známky a to na úrovni 7,00 bodů. Poslední statisticky významný vliv jsme prokázali u efektu chovatele. Zde koně státního chovu dosáhli průměrného hodnocení 7,15 bodů a koně soukromého chovu 6,88 bodů. Faktory barevná varianta, kmen a rodina nevykázaly žádné statisticky průkazné vlivy. Maraton: Vysoce statisticky průkazný vliv v případě terénní zkoušky s vozem byl zjištěn pro faktor roku absolvování výkonnostních zkoušek a statisticky průkazný vliv pak u efektu pohlaví. Nebyly nalezeny vlivy v případě faktoru kmene, rodiny, chovatele a barevné varianty. 48

49 Přestože rok absolvování výkonnostních zkoušek je uváděn jako významný faktor, metodou následného testování nebyly stanoveny statisticky významně odlišné páry. Nejnižší hodnoty byly uděleny v roce 1971 (průměrně 5,71 bodů), nejvyšší hodnocení zaznamenala skupina koní účastnící se zkoušek výkonnosti v roce 1982 (průměrně 9,30 bodů). Při pravděpodobnosti odhadu 95% poukázaly analýzy i na statisticky průkazný rozdíl mezi pohlavími. Hřebci měli lepší hodnocení maratonu (8,73 bodů) než klisny, které dosáhly za tuto disciplínu průměrně 8,49 bodů. Spolehlivost v tahu: Analýza souboru obecným lineárním modelem (GLM) prokázala statisticky vysoce průkazný vliv faktoru roku absolvování výkonnostních zkoušek, mnohonásobné porovnávání však neukázalo konkrétní rozdíly. Nejnižší hodnocení spolehlivosti v tahu měla skupina koní v roce 1975 a to průměrně 6,25 bodů. Nejlepší hodnocení vykazuje ročník 1991 s průměrnou známkou 8,96 bodů. Podobně je tomu u faktoru rodiny, kdy první část rozboru poukázala na statisticky průkazný vliv, ale následné testování neodhalilo významně odlišné páry. Minimální průměrná hodnota (7,04 bodů) byla udělena 24 zástupcům rodiny Almerina-Aluta, nejvyšší hodnocení v této disciplíně prokázala skupina 22 koní rodiny 1 Maja (9,03 bodů). Faktor pohlaví také prokázal statisticky vysoce průkazný vliv a to ve prospěch hřebců, kteří dosahovali průměrných výsledků na úrovni 8,74 bodů. Klisny naproti tomu byly hodnoceny průměrnou známkou 7,97 bodů. Co se týká barevných variant, pomocí analýzy jsme dokázali statisticky průkazný rozdíl mezi bělouši a vraníky. S pravděpodobností odhadu 95% mají lepší výsledky v těžkém tahu vraníci (8,29 bodů). Známky běloušů jsou průměrně na úrovni 8,06 bodů. V první části naší analýzy (GLM) byl prokázán statisticky průkazný vliv faktoru chovatele, mnohonásobné porovnávání však nestanovilo další rozdíly. Nepatrně lepší hodnocení mají koně soukromých chovatelů (průměrně 8,35 bodů) před koňmi z národního hřebčína (8,11 bodů). Analýzy neprokázaly vliv kmene na spolehlivost starokladrubských koní v tahu. Kohoutková výška hůlková: Přestože analýza souboru obecným lineárním modelem (GLM) prokázala statisticky vysoce průkazný vliv faktoru roku absolvování výkonnostních zkoušek, mnohonásobné porovnávání neukázalo konkrétní rozdíly. Minimální kohoutkovou výšku hůlkovou měli koně 49

50 absolvující zkoušky výkonnosti v roce 1972 a to průměrně 159,4 cm. Naopak nejvyšší průměrná hodnota (168,5 cm) byla naměřena roku Podobné informace jsme získali u faktorů týkajících se původů koní. Byl prokázán statisticky vysoce průkazný vliv pro faktor kmene a statisticky průkazný vliv rodin koní absolvujících výkonnostní zkoušky. Přesto následné testování Scheffeho metodou neukázalo konkrétní rozdíly. Nejnižší průměrnou kohoutkovou výšku hůlkovou (164,2 cm) vykazoval kmen Nonius a nejvyšší Generale-Generalissimus (166,6 cm). Z rodin byli průměrně nejnižší zástupci rodiny Madar VI (162,0 cm) a nejvyšší zástupci rodiny Dana s průměrnou hodnotou 167 cm. U faktoru pohlaví jsme prokázali statisticky vysoce průkazný rozdíl mezi kohoutkovou výškou hůlkovou klisen a hřebců. Analýza jen potvrdila náš předpoklad, protože rozdílnost pohlaví vzhledem k výšce vychází i ze standardu plemene uvedeného v řádu plemenné knihy. Klisny dosahovaly průměrně 165,4 cm kohoutkové výšky hůlkové a hřebci 167,2 cm. Ve vztahu k chovatelům koní absolvujícím výkonnostní zkoušky byl prokázán statisticky vysoce průkazný rozdíl mezi kohoutkovou výškou hůlkovou u koní privátních chovatelů a koní státního chovu. Mnohonásobné porovnávání prokázalo, že koně Národního hřebčína jsou průměrně vyšší (166,0 cm) než koně soukromého chovu (165,3 cm). Analýzy neprokázaly statistický vliv faktoru barevné varianty starokladrubských koní. Obvod holeně: V první části naší analýzy (GLM) byl prokázán statisticky vysoce průkazný vliv faktoru roku absolvování výkonnostních zkoušek, mnohonásobné porovnávání však nestanovilo konkrétní rozdíly. Nejmenší obvod holeně měla skupina koní v roce 1972 a to průměrně 20,4 cm, největší průměrná hodnota byla naměřena roku 1985 (22,6 cm). Statisticky vysoce průkazný vliv byl prokázán u faktoru kmene koní. Následným testováním bylo zjištěno, že se obvodem holeně vysoce průkazně liší kmen Favory- Generalissimus (s průměrným obvodem holeně 22,0 cm) od kmene Sacramoso (21,5 cm). Faktor rodiny byl prokázán jako statisticky vysoce vlivný, přesto následné testování metodou Scheffeho neukázalo rozdílnost mezi jednotlivými skupinami. Největší průměrný obvod holeně vykazovali koně, náležící k rodině Ragusa, a to 22,05 cm. Nejmenší (20,7 cm) zástupci rodiny Madar VI. 50

51 Faktor pohlaví měl opět statisticky vysoce průkazný vliv. Stejně, jak v případě kohoutkové výšky hůlkové byl potvrzen předpoklad, že hřebci mají statisticky vysoce průkazně větší obvod holeně (22,5 cm) než klisny (21,6 cm). Vzhledem k faktoru chovatele byl prokázán statisticky vysoce průkazný vliv tohoto faktoru. Koně soukromého chovu měli průkazně menší obvod holeně (21,4 cm) než koně z Národního hřebčína, kteří měli průměrný obvod holeně 21,7 cm. Podobně jako u kohoutkové výšky hůlkové, ani u obvodu holeně analýzy neprokázaly statistický vliv faktoru barevné varianty. 5.2 Výsledky analýzy II. období (1982 až 2006) Analýza souboru prokázala statisticky průkazné vlivy jednotlivých faktorů na typ a exteriér starokladrubských koní hodnocených při výkonnostních zkouškách (viz tabulka 11). Tab. 11: Statisticky průkazné vlivy faktorů na typ a exteriér starokladrubských koní ZNAK / FAKTOR Barva Pohlaví Kmen Rodina Chovatel Rok VZ Typ * * ** ** Exteriér ** ** * statisticky průkazný rozdíl ** statisticky vysoce průkazný rozdíl červená - hladina významnosti α = 0,01 černá - mnohonásobné porovnávání (Scheffe) neukázalo konkrétní rozdíly Počty zastoupených koní pro jednotlivé faktory: Rok absolvování výkonnostních zkoušek: 1982 (n = 7), 1983 (n = 8), 1984 (n = 9), 1985 (n = 3), 1986 (n = 10), 1987 (n = 14), 1988 (n = 22), 1989 (n = 15), 1990 (n = 16), 1991 (n = 21), 1992 (n = 14), 1993 (n = 38), 1994 (n = 31), 1995 (n = 20), 1996 (n = 39), 1997 (n = 42), 1998 (n = 35), 1999 (n = 47), 2000 (n = 56), 2001(n = 34), 2002 (n = 38), 2003 (n = 65), 2004 (n = 54), 2005 (n = 52), 2006 (n = 41). Kmeny: Generale (n = 56), Generale-Generalissimus (n = 63), Favory (n = 97), Favory- Generalissimus (n = 72), Sacramoso (n = 215), Sacramoso-Solo (n = 108), Siglavi Pakra (n = 42), Romke (n = 47), Rudolfo (n = 32). 51

52 Rodiny: 15 Narcis (n = 18), 43 Campanella (n = 12), 3 Magura (n = 22), Ragusa (n = 36), 32 Raguza (n = 38), 1 Maja (n = 17), 35 Formosa (n = 20), 9 Neapolitana (n = 12), 60 Plutona (n = 8), 154 Bárta (n = 59), 67 Xandra (n = 43), 121 Septimia (n = 64), 7 Maga (n = 14), 8 Maestosa (n = 68), Cariera (n = 36), Almerina - Albona (n = 89), Almerina - Egloga (n = 107), Almerina - Aluta (n = 20), Ritorna (n = 7), Ravana (n = 4), Madar VI (n = 3), Favora (n = 23), Dana (n = 6), Gita (n = 7). Pohlaví: hřebci (n = 199), klisny (n = 534) Barevná varianta: bělouši (n = 390), vraníci (n = 343) Chovatel: NH Kladruby (n = 516), soukromí chovatelé (n = 217) Typ: Pomocí metody obecného lineárního modelu (GLM) jsme stanovili statisticky vysoce významný vliv faktoru roku absolvování výkonnostních zkoušek v souvislosti s hodnocením typu starokladrubských koní. Při použití následného testování analýza zjistila, že nejvíce se liší rok 2005 od let 1989 (8,12 bodů - nejvyšší hodnota), 1991 (7,89 bodů), 1988 (7,81 bodů) a 1994 (7,55 bodů). Pravděpodobnost odhadu byla na úrovni 95%. V roce 2005 byly komisí uděleny za typ nejpřísnější známky o průměru 6,56 bodů, což je nejnižší hodnocení za uplynulých 36 let. Zkoušek výkonnosti se v roce 2005 účastnilo 52 koní. Při rozboru souboru z hlediska vlivu původu koní na jejich typ jsme sice prokázali, v první části analýzy, statisticky vysoce významný vliv faktoru rodiny a statisticky významný vliv faktoru kmene koní, nicméně následné testování neodhalilo významně odlišné páry. Můžeme jen podotknout, že nejnižší hodnocení tohoto znaku měla rodina Gita (průměrně 6,75 bodů), nejvyšší rodina Ragusa (průměrně 7,47 bodů). Z kmenů měl nejlepší průměrnou známku kmen Favory-Generalissimus (7,47 bodů) a nejhorší kmen Rudolfo (7,06 bodů). Statisticky průkazný vliv byl prokázán u efektu pohlaví. Klisny měly průměrně nižší hodnocení typu (7,14 bodů) než hřebci (7,34 bodů). Faktory barevná varianta a chovatel nevykázaly žádné statisticky průkazné vlivy. 52

53 Exteriér: Analýza souboru obecným lineárním modelem (GLM) prokázala statisticky vysoce průkazný vliv faktoru roku absolvování výkonnostních zkoušek. Mnohonásobné porovnávání metodou Scheffeho prokázalo rozdíly mezi jednotlivými skupinami. Vyjmenovanými významně odlišnými páry byly roky: 2005 (průměrně 6,29 bodů) od 1991 (7,73 bodů), 1989 (7,65 bodů), 1988 (7,61 bodů), 1987 (7,46 bodů), 1994 (7,41 bodů), 2001 (7,12 bodů), 1999 (7,09 bodů), 2004 (7,09 bodů), 1998 (7,05 bodů), 2002 (7,05 bodů) a 2000 (6,94 bodů), 1991 (průměrně 7,73 bodů) od 1992 (6,61 bodů), 1993 (6,74 bodů), 2003 (6,81 bodů), 1996 (6,83 bodů), 2006 (6,84 bodů) a 1997 (6,89 bodů), 1993 (průměrně 6,74 bodů) od 1988 (průměrně 7,61 bodů), 2003 (průměrně 6,81 bodů) od 1988 (průměrně 7,61 bodů). Stejně jako v případě hodnocení typu koní, nejpřísnější známkování proběhlo u skupiny 52 koní v roce Nejlepšího výsledku dosáhli koně absolvující zkoušku výkonnosti v roce Také faktor pohlaví prokázal statisticky vysoce průkazný vliv a to ve prospěch hřebců, kteří dosahovali průměrných výsledků na úrovni 7,16 bodů, kdežto klisny byly za exteriér průměrně hodnoceny známkou 6,94 bodů. Analýzy neprokázaly statisticky významné vlivy faktoru kmene, rodiny, chovatele ani barevné varianty. 5.3 Výsledky analýzy III. období (1991 až 2006) Analýza souboru prokázala statisticky průkazné vlivy jednotlivých faktorů na znaky a vlastnosti hodnocené při výkonnostních zkouškách starokladrubských koní (viz tabulka 12). 53

54 Tab. 12: Statisticky průkazné vlivy faktorů na znaky a vlastnosti ZNAK / FAKTOR Barva Pohlaví Kmen Rodina Chovatel Rok VZ Mechanika pohybu ** ** ** Temperament ** ** ** Charakter ** * ** Konstituce ** * ** Krmitelnost * * ** Pracovní ochota a učenlivost ** ** ** Přiježděnost * * * Maraton ** Ovladatelnost spřežení ** ** Spolehlivost v tahu * ** * ** Kohoutková výška hůlková ** ** ** ** ** Obvod holeně ** ** ** ** ** * statisticky průkazný rozdíl ** statisticky vysoce průkazný rozdíl červená - hladina významnosti α = 0,01 modrá - hladina významnosti α = 0,05 černá - mnohonásobné porovnávání (Scheffe) neukázalo konkrétní rozdíly Počty zastoupených koní pro jednotlivé faktory: Rok absolvování výkonnostních zkoušek: 1991 (n = 21), 1992 (n = 14), 1993 (n = 38), 1994 (n = 31), 1995 (n = 20), 1996 (n = 39), 1997 (n = 42), 1998 (n = 35), 1999 (n = 47), 2000 (n = 56), 2001(n = 34), 2002 (n = 38), 2003 (n = 65), 2004 (n = 54), 2005 (n = 52), 2006 (n = 41). Kmeny: Generale (n = 51), Generale-Generalissimus (n = 61), Favory (n = 85), Favory- Generalissimus (n = 53), Sacramoso (n = 195), Sacramoso-Solo (n = 92), Siglavi Pakra (n = 32), Romke (n = 34), Rudolfo (n = 24). Rodiny: 15 Narcis (n = 14), 43 Campanella (n = 11), 3 Magura (n = 18), Ragusa (n = 31), 32 Raguza (n = 35), 1 Maja (n = 16), 35 Formosa (n = 19), 9 Neapolitana (n = 10), 60 Plutona (n = 7), 154 Bárta (n = 50), 67 Xandra (n = 38), 121 Septimia (n = 59), 7 Maga (n = 13), 8 Maestosa (n = 55), Cariera (n = 30), Almerina - Albona (n = 68), Almerina - Egloga (n = 87), Almerina - Aluta (n = 16), Ritorna (n = 7), Ravana (n = 4), Madar VI (n = 3), Favora (n = 23), Dana (n = 6), Gita (n = 7). 54

55 Pohlaví: hřebci (n = 163), klisny (n = 464) Barevná varianta: bělouši (n = 333), vraníci (n = 294) Chovatel: NH Kladruby (n = 410), soukromí chovatelé (n = 217) Mechanika pohybu: Při statistickém rozboru tohoto znaku byl prokázán statisticky vysoce průkazný vliv faktoru roku absolvování výkonnostních zkoušek. Mnohonásobné porovnávání označilo jako významně odlišný pár (s pravděpodobností odhadu 95%) rok 1995 od roku Nejnižší hodnocení mechaniky pohybu měla právě skupina koní v roce 1995 a to průměrně 6,24 bodů, nejvyšší vykazuje skupina koní účastnící se výkonnostních zkoušek v roce 1994 s průměrnou známkou 7,43 bodů. Analýzou souboru (GLM) byl dokázán i statisticky vysoce průkazný vliv faktoru pohlaví. Metodou následného testování jsme zjistili, že klisny dosahují statisticky vysoce průkazně nižších známek (průměrně 6,77 bodů) za mechaniku pohybu než hřebci (průměrně 7,15 bodů). V případě barevných variant analýzy dokázaly statisticky vysoce průkazný rozdíl mezi bělouši a vraníky. Hodnocení hovoří ve prospěch běloušů, kteří statisticky dokazují lepší mechaniku pohybu. Známky běloušů jsou průměrně na úrovni 7,03 bodů, vraníků 6,69 bodů. Analýzy neprokázaly statisticky průkazný vliv efektu kmene, rodiny ani chovatele. Temperament: Analýza souboru obecným lineárním modelem (GLM) prokázala statisticky vysoce průkazný vliv faktoru roku absolvování výkonnostních zkoušek, následné testování souboru metodou Scheffeho však neprokázalo konkrétní rozdíly. Nejvyšší hodnocení temperamentu měla skupina 21 koní účastnící se zkoušek výkonnosti v roce 1991 (průměrně 9,57 bodů), nejnižší skupina 20 koní z roku 1995 (průměrně 8,39 bodů). V případě původu koní byl prokázán statisticky vysoce průkazný vliv faktoru rodin. U skupin koní dle tohoto faktoru však mnohonásobné porovnávání neukázalo konkrétních rozdílů. Nejnižší průměrnou hodnotu (8,47 bodů) vykazovala rodina Ragusa a nejvyšší (10,00 bodů) Madar VI. Protože však rodina Madar VI je zastoupená nejméně jedinci, nelze výsledek celkově zobecnit. 55

56 Statisticky vysoce průkazný vliv byl zjištěn i v případě faktoru pohlaví. Pravděpodobnost tohoto odhadu byla na úrovni 95%. Vyšší známky za tuto vlastnost obdrželi hřebci s průměrnou hodnotou 9,31 bodů proti klisnám (9,13 bodů). V případě temperamentu jsme nezjistili žádný statisticky významný vliv u faktoru kmene, barevné varianty a chovatele. Charakter: Zjistili jsme statisticky vysoce průkazný vliv pro faktor roku absolvování výkonnostních zkoušek. Metodou mnohonásobného porovnávání jsme našli významně odlišné páry. Při pravděpodobnosti odhadu 99 % to byly roky: 2005 (s průměrnou známkou 9,45 bodů) od 1995 (s nejnižším průměrným hodnocením na úrovni 8,36 bodů), od 1993 (průměrně 8,53 bodů). Při pravděpodobnosti odhadu 95 % bylo označeno více odlišných párů a to navíc rok: 1995 (hodnocení viz výše) od 1991 (9,52 bodů), 2005 (9,45 bodů), 1998 (9,40 bodů), 2003 (9,29 bodů), 1993 (průměrně 8,53 bodů) od 1991 (9,52 bodů), 2005 (9,45 bodů), 1998 (9,40 bodů), 2003 (9,29 bodů). V případě pohlaví poukázal statisticky vysoce významný vliv na průkazně vyšší hodnocení hřebců za charakter (průměrně 9,36 bodů) než u klisen (9,08 bodů). Analýza souboru obecným lineárním modelem (GLM) a následné vzájemné porovnávání skupin koní dle chovatele prokázala statisticky průkazný vliv tohoto faktoru. Koně privátních chovatelů byli lépe hodnoceni za charakter (průměrně 9,38 bodů) než koně Národního hřebčína (průměrně 9,03 bodů). Nebyl prokázán statisticky průkazný vliv u faktorů týkajících se původů koní (kmeny a rodiny) ani u barevných variant starokladrubských koní. Konstituce: Při analýzách byl prokázán statisticky vysoce průkazný vliv faktoru roku absolvování výkonnostních zkoušek. Mnohonásobné porovnávání označilo jako významně odlišné páry (s pravděpodobností odhadu 95%) rok 1995 (s nejnižší zaznamenanou průměrnou známkou 8,04 bodů) od let 1991 (nejvyšší hodnocení - průměrně 9,48 bodů), 1994 (9,35 bodů), 2006 (9,32 bodů) a 2005 (9,27 bodů). 56

57 Faktor rodiny byl prokázán jako statisticky průkazně vlivný, přesto následné testování neukázalo odlišnosti mezi jednotlivými skupinami. Nejnižší hodnocení za sledované období obdržela rodina 3 Magura s průměrným počtem bodů 8,67. Bodově nejlepšího hodnocení dosáhla rodina Madar VI (10 bodů), ale pro malý počet zástupců není výsledek objektivně vypovídající. Následuje rodina Ravana s průměrně 9,75 body, 1 Maja s 9,69 body atd. Dále jsme zjistili statisticky vysoce průkazný vliv pro faktor pohlaví. Metoda mnohonásobného porovnávání ukázala rozdíly mezi hřebci a klisnami. Skupina hřebců měla statisticky vysoce průkazně lepší hodnocení konstituce (průměrně 9,29 bodů) než skupina klisen (průměrná známka 9,06 bodů). Analýzy neprokázaly statisticky průkazný vliv u faktoru kmene, barevné varianty ani u faktoru chovatele. Krmitelnost V případě roku absolvování výkonnostních zkoušek byl při statistickém rozboru tohoto faktoru prokázán statisticky vysoce průkazný vliv. Mnohonásobné porovnávání označilo jako významně odlišný pár (s pravděpodobností odhadu 95%) rok 1995 od roku V roce 1995 se zúčastnilo zkoušek výkonnosti 20 koní s průměrnou známkou 8,14 bodů. Roku 2004 byla skupina posuzovaných koní větší (54 koní) a obdržela průměrné hodnocení krmitelnosti 9,44 bodů. Analýza prokázala statisticky průkazný vliv faktoru kmene. U skupin koní dle tohoto faktoru však následné testování neukázalo konkrétních rozdílů. Kmen Sacramoso-Solo se svými zástupci (92 koní) byl hodnocen za krmitelnost na nejnižší zjištěné úrovni, tj. průměrně 8,89 bodů. Nejlepšího průměrného výsledku v této vlastnosti dosáhl kmen Favory (85 koní) s 9,45 body. Statisticky průkazný vliv byl prokázán i u efektu pohlaví, ale tentokrát bez následného potvrzení Scheffeho metodou. Hřebci měli nepatrně lepší bodové hodnocení (průměrně 9,25 bodů) než klisny (průměrně 9,13 bodů). V případě krmitelnosti nebyl zjištěn statisticky významný vliv u efektu rodiny, barevné varianty a chovatele. Pracovní ochota a učenlivost: Analýza souboru pomocí obecného lineárního modelu (GLM) prokázala statisticky vysoce průkazný vliv faktoru roku absolvování výkonnostních zkoušek, pohlaví a chovatele. 57

58 Naopak nebyl dokázán statisticky průkazný vliv u faktorů týkajících se původu koně (kmen, rodina) ani u efektu barevných variant. V případě roku absolvování výkonnostních zkoušek byla následným testováním označena za významně odlišný pár (při pravděpodobnosti odhadu 95 %) dvojice let 1993 (průměrné hodnocení 8,83 bodů) a 2005 (průměrně 9,44 bodů). Co se týče pohlaví, statisticky vysoce průkazně lepšího hodnocení dosáhli opět hřebci s průměrným bodovým ziskem 9,34 bodů nad klisnami s průměrnou známkou za pracovní ochotu a učenlivost 8,99 bodů. Efekt chovatele prokázal statisticky vysoce průkazně vyšší hodnoty u skupiny koní soukromých chovatelů (průměrně 9,37 bodů) nad koňmi státního chovu (průměrně 8,93 bodů). Přiježděnost: Pomocí metody obecného lineárního modelu (GLM) jsme stanovili statisticky významný vliv faktoru roku absolvování výkonnostních zkoušek v souvislosti s posouzením přiježděnosti starokladrubských koní. Při použití následného testování analýza nezjistila konkrétní rozdíly. Pro úplnost lze dodat, že nejlepší hodnocení přiježděnosti měla skupina koní v roce 1994 a to průměrně 7,31 bodů a nejhorší skupina z roku 1992 (průměrně 6,56 bodů). Dále jsme prokázali statisticky průkazný vliv u efektu pohlaví. Zatímco skupina klisen byla hodnocena průměrnou známkou 7,00 bodů, hřebci dosahovali hodnoty vyšší (7,29 bodů). Taktéž u faktoru chovatele byl stanoven statisticky průkazný vliv. Vyšší hodnocení přeježděnosti měli koně státního chovu (průměrně 7,18 bodů) nad skupinou koní privátního chovu (průměrně 6,88 bodů). U přiježděnosti nebyly prokázány statisticky průkazné vlivy ani u faktoru kmene a rodiny, ani u barevných variant starokladrubských koní. Maraton: Jediným faktorem, u kterého analýza prokázala statisticky vysoce průkazný vliv, byl rok absolvování výkonnostních zkoušek. Mnohonásobné porovnávání však neukázalo konkrétních rozdílů (obecně nejnižší hodnocení bylo roku 1995, nejvyšší 2006). U maratonu nebyl prokázán statisticky průkazný vliv u žádného dalšího faktoru (kmen, rodina, pohlaví, chovatel, barevná varianta). 58

59 Ovladatelnost spřežení: U této disciplíny, podobně jako u terénní zkoušky s vozem, prokázal rozbor souboru statisticky vysoce průkazný vliv faktoru roku absolvování výkonnostních zkoušek. Následné testování Scheffeho metodou však neobjasnilo konkrétní rozdíly. Minimální hodnoty vykazoval rok 1992 (průměrně 6,97 bodů), dosavadního maxima bylo dosaženo skupinou koní v roce 2001 a to průměrně 7,93 bodů. Dále analýza souboru pomocí obecného lineárního modelu (GLM) prokázala statisticky vysoce průkazný vliv efektu pohlaví. Klisny měly nižší hodnocení s průměrnou známkou 7,37 bodů, hřebci dosahovali průměrné hodnoty 7,79 bodů. Nebyl prokázán statisticky průkazný vliv u faktorů týkajících se původu koně (kmen, rodina), chovatele ani barevných variant. Spolehlivost v tahu: Analýza souboru obecným lineárním modelem (GLM) prokázala statisticky vysoce průkazný vliv faktoru roku absolvování výkonnostních zkoušek, mnohonásobné porovnávání však neukázalo konkrétní rozdíly. Nejnižší hodnocení spolehlivosti v tahu měla skupina koní (39 koní) v roce 1996 a to průměrně 7,14 bodů. Nejlepší hodnocení vykazuje ročník 1991 (21 koní) s průměrnou známkou 8,96 bodů. Faktor pohlaví také prokázal statisticky vysoce průkazný vliv a to ve prospěch hřebců, kteří dosahovali průměrných výsledků na úrovni 8,82 bodů. Klisny naproti tomu byly hodnoceny průměrnou známkou 8,01 bodů. Co se týká barevných variant, pomocí analýzy jsme dokázali statisticky průkazný rozdíl mezi bělouši a vraníky. S pravděpodobností odhadu 95% měli lepší výsledky v těžkém tahu vraníci (8,37 bodů). Známky běloušů jsou průměrně na úrovni 8,09 bodů. V první části naší analýzy (GLM) byl prokázán statisticky průkazný vliv faktoru chovatele, mnohonásobné porovnávání však nestanovilo další rozdíly. Nepatrně lepší hodnocení mají koně soukromých chovatelů (průměrně 8,35 bodů) před koňmi z národního hřebčína (8,15 bodů). Analýzy neprokázaly vliv kmene a rodiny na spolehlivost starokladrubských koní v tahu. Kohoutková výška hůlková: Analýza souboru obecným lineárním modelem (GLM) prokázala statisticky vysoce průkazný vliv faktoru roku absolvování výkonnostních zkoušek, ale mnohonásobné 59

60 porovnávání nám neprokázalo konkrétní rozdíly. Nejmenší kohoutkovou výšku hůlkovou vykazovali koně účastnící se zkoušek výkonnosti v roce 1992 a to 164,2 cm. Naopak nejvyšší průměrná hodnota (168,5 cm) byla naměřena roku Dále byl prokázán statisticky vysoce průkazný vliv faktorů kmene a rodiny. Mnohonásobné porovnávání Scheffeho metodou však neukázalo konkrétní rozdíly. Nejnižší kohoutkovou výšku hůlkovou (164,9 cm) vykazoval kmen Rudolfo, nejvyšší Generale- Generalissimus (167,7 cm). Z rodin byli průměrně nejnižší zástupci rodiny Madar VI (162,0 cm) a nejvyšší zástupci rodiny Almerina-Aluta s průměrnou hodnotou 167,9 cm. U faktoru pohlaví jsme prokázali statisticky vysoce průkazný rozdíl mezi kohoutkovou výškou hůlkovou klisen a hřebců. Hřebci dosahovaly průměrně 167,7 cm kohoutkové výšky hůlkové a klisny 166,1 cm. Analýzy prokázaly statisticky vysoce průkazný faktoru chovatele. Následné testování prokázalo, že koně státního chovu jsou průměrně vyšší (167,1cm) než koně privátních chovatelů (165,3 cm). Nebyl prokázán statisticky průkazný vliv faktoru barevné varianty starokladrubských koní. Obvod holeně: V první části naší analýzy (GLM) byl prokázán statisticky vysoce průkazný vliv faktoru roku absolvování výkonnostních zkoušek, mnohonásobné porovnávání však nestanovilo konkrétní rozdíly. Nejmenší obvod holeně měli koně v roce 2004 a to 21,5 cm, největší průměrná hodnota (22,1 cm) byla naměřena roku Další statisticky vysoce průkazný vliv byl prokázán u efektu kmene. Následným testováním Scheffeho metodou bylo zjištěno, že se obvodem holeně vysoce průkazně liší kmen Generale (s průměrně největším obvodem holeně 22,2 cm) od kmene Sacramoso (s průměrně nejmenším obvodem holeně 21,5 cm). Faktor rodiny byl prokázán jako statisticky vysoce vlivný, přesto následné testování neukázalo rozdílnost mezi jednotlivými skupinami. Největší průměrný obvod holeně vykazovali koně, náležící k rodině Almerina-Aluta, a to 22,3 cm. Nejmenší (20,7 cm) zástupci rodiny Madar VI. Skupiny koní podle pohlaví byly také statisticky vysoce průkazně odlišné. Klisny měly statisticky vysoce průkazně menší obvod holeně (21,5 cm) než hřebci (22,5 cm). 60

61 Vzhledem k faktoru chovatele byl prokázán statisticky vysoce průkazný vliv tohoto faktoru. Koně soukromého chovu měli průkazně menší obvod holeně (21,4 cm) než koně z Národního hřebčína, kteří měli průměrný obvod holeně 22,0 cm. Podobně jako u kohoutkové výšky hůlkové, ani u obvodu holeně analýzy neprokázaly statistický vliv faktoru barevné varianty Výsledky korelační analýzy znaků a vlastností hodnocených při výkonnostních zkouškách starokladrubských koní Korelační vztahy a těsnosti mezi jednotlivými hodnotami výkonnostních zkoušek znázorňuje tabulka

62 Tab. 13: Absolutní hodnoty a těsnosti vztahů hodnot z výkonnostních zkoušek 62 Znak x 0,7820 0,3856 0,0342 0,1071 0,0754 0,1659 0,0952 0,3587 0,1335 0,2994 0,1537 0,1182 0, ,7820 x 0,3649 0,0562 0,098 0,1292 0,2361 0,1090 0,3424 0,0784 0,2706 0,1466 0,1338 0, ,3856 0,3649 x 0,0943 0,1925 0,1563 0,1183 0,1753 0,7658 0,3083 0,4759 0,2272 0,1454 0, ,0342 0,0562 0,0943 x 0,5737 0,3127 0,2353 0,5175 0,1183 0,1816 0,0892 0,1358-0,0278-0, ,1071 0,0980 0,1925 0,5737 x 0,4503 0,3926 0,7549 0,1912 0,2610 0,2577 0,3098 0,0015-0, ,0754 0,1292 0,1563 0,3127 0,4503 x 0,4752 0,3716 0,0648 0,0921 0,1259 0,1297-0,0971-0, ,1659 0,2361 0,1183 0,2353 0,3926 0,4752 x 0,3460 0,0766 0,1824 0,1942 0,1297-0,1648-0, ,0952 0,1090 0,1753 0,5171 0,7549 0,3716 0,3460 x 0,1566 0,2893 0,2579 0,3225-0,0213 0, ,3587 0,3424 0,7658 0,1183 0,1912 0,0648 0,0766 0,1566 x 0,2723 0,4303 0,2786 0,1113 0, ,1335 0,0784 0,3083 0,1816 0,2610 0,0921 0,1824 0,2896 0,2723 x 0,4636 0,3049-0,0146 0, ,2994 0,2706 0,4759 0,0892 0,2577 0,1259 0,1942 0,2579 0,4303 0,4636 x 0,3174 0,0392 0, ,1537 0,1466 0,2272 0,1358 0,3098 0,1297 0,1297 0,3225 0,2786 0,3049 0,3174 x 0,0564 0, ,1182 0,1338 0,1454-0,0278 0,0015-0,0971-0,1648-0,0213 0,1113-0,0146 0,0392 0,5064 x 0, ,1760 0,1456 0,1454-0,0789-0,0105-0,0284-0,0143 0,0009 0,1326 0,0246 0,0865 0,0860 0,5411 x 1 - typ, 2 - exteriér, 3 - mechanika pohybu, 4 - temperament, 5 - charakter, 6 - konstituce, 7 - krmitelnost, 8 - pracovní ochota a učenlivost, 9 - přiježděnost, 10 - maraton, 11 - ovladatelnost spřežení, 12 - spolehlivost v tahu, 13 - kohoutková výška hůlková, 14 - obvod holeně Barevné označení: červená - těsnost velká, fialová - těsnost význačná modrá - těsnost mírná černá - těsnost nízká

63 Analýza výkonnostních zkoušek metodou Pearsonovy korelace odhalila velmi úzký vztah mezi typem a exteriérem starokladrubských koní. Dále existuje mírná závislost mezi hodnocením typu a mechanikou pohybu koní, jejich přiježděností a ovladatelností spřežení. To vše v době konání výkonnostních zkoušek. Hodnocení exteriéru má souvislost jednak s hodnocením typu koní, jak je výše uvedeno, jednak také s mechanikou pohybu. Zároveň má také mírný vliv na známku za přiježděnost. Nejsilnější vazba v případě klasifikace mechaniky pohybu souvisí s hodnocením přiježděnosti koně. Další potom souvisí, mimo již zmíněný typ a exteriér, s disciplínami maraton a ovladatelnost spřežení. Temperament má význačnou těsnost s charakterem a pracovní ochotou a učenlivostí koní a mírnou závislost dokazuje také v případě konstituce. Co se týče posouzení charakteru, analýza prokázala velmi silnou souvislost mezi jeho hodnocením a hodnocením pracovní ochoty a učenlivosti. Charakter také význačně souvisel s temperamentem (viz výše), mírnou těsnost vykazuje s konstitucí, krmitelností a spolehlivostí v tahu. Korelační vztahy ohledně konstituce se mírně vážou k temperamentu, charakteru, krmitelnosti a k pracovní ochotě a učenlivosti. V případě krmitelnosti bylo zmíněno, že má vztah s charakterem a konstitucí. Navíc prokazuje mírnou závislost s pracovní ochotou koně. Dále, když se podíváme na hodnocení pracovní ochoty a učenlivosti (viz tab. 11), můžeme, kromě již popsaných těsností vztahů (s charakterem, temperamentem, konstitucí a krmitelností), zaregistrovat další souvislost, a to se spolehlivostí v tahu. Analýza výkonnostních zkoušek pomocí Pearsonovy korelace odhalila vztahy mezi přiježděností koně a některými dalšími ukazateli posuzovanými při zkouškách výkonnosti starokladrubských koní. Již jsme popsali velkou závislost přiježděnosti s mechanikou pohybu a mírnou s typem a exteriérem koně. Nově jsme prokázali vztah mezi touto zkouškou a zkouškou ovladatelnosti spřežení. Disciplína maraton má mírnou souvislost s dalšími dvěmi a to s ovladatelností spřežení s se zkouškou koní v těžkém tahu. Jak již bylo uvedeno, v případě ovladatelnosti spřežení prokázala analýza mírnou těsnost této zkoušky s typem, mechanikou pohybu, přiježděností, maratonem a spolehlivostí v tahu. 63

64 U hodnocení poslední vyjmenované disciplíny (spolehlivost v tahu) jsme se již zmínili (viz výše) o jejím vztahu s hodnocením jednak charakteru koně, jednak pracovní ochoty a učenlivosti, maratonu a ovladatelnosti spřežení. Do analýzy souboru metodou Pearsonovy korelace jsme zařadili i dva základní rozměry koně, registrované při zkouškách výkonnosti, a soustředili jsme se na možné souvislosti mezi nimi a ostatními znaky a vlastnostmi mladých koní absolvujících výkonnostní test. Jedinou statisticky prokázanou závislostí je, v tomto případě, vztah kohoutkové výšky hůlkové k obvodu holeně, a to těsnost význačná. 5.4 Výsledky srovnávací analýzy starokladrubského a lipického koně Analýza souboru prokázala statisticky průkazné vlivy jednotlivých faktorů na znaky a vlastnosti hodnocené při výkonnostních zkouškách (viz tabulka 14). Tab. 14: Statisticky průkazné vlivy faktorů na hodnoty výkonnostních zkoušek ZNAK / FAKTOR Plemeno Pohlaví Chovatel Rok VZ Typ ** ** ** Exteriér ** ** ** Mechanika pohybu ** ** * * Temperament * Charakter ** ** ** Konstituce ** ** * Krmitelnost * Pracovní ochota a učenlivost ** ** ** Přiježděnost ** ** ** * Maraton ** Ovladatelnost spřežení ** ** * Kohoutková výška hůlková ** * Obvod holeně ** ** ** * statisticky průkazný rozdíl ** statisticky vysoce průkazný rozdíl červená - hladina významnosti α = 0,01 modrá - hladina významnosti α = 0,05 černá - mnohonásobné porovnávání (Scheffe) neukázalo konkrétní rozdíly 64

65 Počty zastoupených koní pro jednotlivé faktory: Plemeno: lipický kůň (n = 50), starokladrubský kůň (n = 243) Rok absolvování výkonnostních zkoušek: 2001(n = 37), 2002 (n = 46), 2003 (n = 78), 2004 (n = 70), 2005 (n = 62) Pohlaví: hřebci (n = 78), klisny (n = 215) Chovatel: státní chov (n = 158), soukromí chovatelé (n = 135) Typ: Analýza souboru obecným lineárním modelem (GLM) prokázala statisticky vysoce průkazný vliv efektu roku absolvování výkonnostních zkoušek, pohlaví a plemene. Nebyl nalezen statistický vliv faktoru chovatele. Při následném testování roku absolvování výkonnostních zkoušek byl jako statisticky průkazně odlišný označen rok 2005 (s celkově nejnižším průměrným hodnocením 6,83 bodů) od let 2004 (celkově nejvyšší hodnocení 7,54 bodů), 2002 (7,72 bodů) a 2001 (7,41 bodů). Další statisticky vysoce průkazný vliv byl odhalen u efektu pohlaví, kdy klisny měly průměrně nižší známky (7,20 bodů) než hřebci (7,46 bodů). V případě obou plemen měli lipičtí koně statisticky vysoce průkazně lepší hodnocení typu (průměrně 8,36 bodů) než koně starokladrubští (průměrně 7,04 bodů). Exteriér: U exteriéru můžeme konstatovat téměř shodné výsledky, které nám analýzy prokázaly u typu: statisticky vysoce průkazný vliv efektu roku absolvování výkonnostních zkoušek, pohlaví a plemene. Žádný statisticky významný vliv efektu chovatele. Při mnohonásobném porovnávání roku absolvování výkonnostních zkoušek byl jako statisticky průkazně odlišný označen opět rok 2005 (průměrně nejnižší hodnocení 6,59 bodů) od let 2004 (průměrně nejvyšší hodnocení 7,35 bodů), 2002 (7,29 bodů) a 2001 (7,22 bodů). Při analýze faktoru pohlaví dosahovaly klisny statisticky vysoce průkazně nižších známek za exteriér (7,01 bodů) než hřebci (7,26 bodů). V případě obou plemen měli lipičtí koně opět statisticky vysoce průkazně lepší hodnocení (8,20 bodů) než koně starokladrubští (6,84 bodů). 65

66 Mechanika pohybu: Při analýzách byl prokázán statisticky vysoce průkazný vliv faktoru pohlaví a plemene, statisticky průkazný vliv roku absolvování výkonnostních zkoušek a chovatele. Při následném testování byl u faktoru roku absolvování výkonnostních zkoušek označen jako významně odlišný pár (s pravděpodobností odhadu 95%) rok 2005 s rokem V roce 2004 se účastnila zkoušek výkonnosti skupina 70-ti koní, kteří byli ohodnoceni průměrnou známkou 7,30 bodů za mechaniku pohybu. V roce následujícím byla skupina 62 koní ohodnocena statisticky průkazně nižším bodovým ziskem (průměrně 6,80 bodů). Dále byl zjištěn statisticky vysoce průkazný vliv faktoru pohlaví, vypovídající ve prospěch hřebců. Klisny dosahovaly průměrně 6,94 bodů za úroveň kvality pohybu, hřebci 7,42 bodů. Co se týče srovnání plemen, statisticky vysoce průkazně lepší hodnocení pohybu měli koně lipičtí (průměrně 8,18 bodů) nad starokladrubskými (průměrně pouze 6,83 bodů). V efektu chovatele byla prokázána statisticky průkazně lepší mechanika pohybu skupiny koní státního chovu (průměrně 7,20 bodů) než koní soukromých chovatelů (průměrně 6,91 bodů). Temperament: Jediným faktorem, u kterého analýza prokázala statisticky průkazný vliv byl efekt chovatele. Mnohonásobné porovnávání však neukázalo konkrétních rozdílů. Nepatrně vyšší známkování měli koně soukromých chovatelů (průměrně 9,28 bodů) proti koním ze státních hřebčínů (průměrně 9,14 bodů). U temperamentu nebyl prokázán statisticky průkazný vliv ani v žádném dalším faktoru (rok absolvování výkonnostních zkoušek, pohlaví, plemenná příslušnost). Charakter: Vysoce statisticky průkazný vliv v případě charakteru byl zjištěn u faktoru pohlaví, chovatele a plemene. Nebyl nalezen statisticky průkazný vliv v případě roku absolvování výkonnostních zkoušek. V případě pohlaví jsme zjistili statisticky vysoce průkazně lepší hodnocení hřebců (průměrně 9,40 bodů) než klisen (průměrně 9,15 bodů). V efektu chovatele statistiky odhalily, že soukromí koně dosahovali statisticky vysoce průkazně vyšších známek za charakter (průměrně 9,36 bodů) než koně státní, kteří byli průměrně hodnoceni známkou 9,09 bodů. 66

67 Také faktor plemene zaznamenal statisticky vysoce průkazný vliv. Z následného porovnávání vyplývá, že hodnocení starokladrubských koní (průměrně 9,27 bodů) je na vyšší bodové úrovni než hodnocení lipicánů (průměrně 8,94 bodů). Konstituce: Analýza souboru obecným lineárním modelem (GLM) neprokázala statisticky průkazný vliv efektu roku absolvování výkonnostních zkoušek. Prokázán byl však statisticky vysoce průkazný vliv faktoru pohlaví, kde byli při 95% spolehlivosti odhadu příznivěji hodnoceni hřebci (průměrně 9,33 bodů) než klisny (s průměrnou známkou 9,06 bodů). V první části analýzy jsme stanovili statisticky významný vliv faktoru chovatele v souvislosti s posouzením konstituce dané skupiny koní. Při použití následného testování však analýza nezjistila konkrétní rozdíly. Dále byl zjištěn statisticky vysoce průkazný vliv faktoru plemene, kdy starokladrubští koně dosahovali průměrného bodového hodnocení 9,21 bodů, kdežto lipicáni pouze 8,74 bodů. Krmitelnost: U této vlastnosti prokázala analýza statisticky průkazný vliv faktoru chovatele. Mnohonásobné porovnávání Scheffeho metodou však neukázalo konkrétních rozdílů. Nebyl prokázán statisticky průkazný vliv ani u žádného dalšího faktoru (rok absolvování výkonnostních zkoušek, pohlaví, plemeno). Pracovní ochota a učenlivost: Analýza neprokázala statisticky průkazný vliv efektu roku absolvování výkonnostních zkoušek. Pomocí metody obecného lineárního modelu (GLM) jsme stanovili statisticky vysoce významný vliv faktoru pohlaví v souvislosti s hodnocením pracovní učenlivosti. Při použití následného testování jsme dospěli opět k výsledku, že hřebci svým hodnocením (průměrně 9,35 bodů) předčili klisny. Ty měly průměrně 9,05 bodů. Při rozboru souboru podle faktoru chovatele byl také zjištěn statisticky vysoce průkazný vliv. Soukromí koně dosahovali průměrně vyššího bodového zisku (9,37 bodů) než koně státní (8,93 bodů). 67

68 Z hlediska plemenné příslušnosti měli starokladrubští koně lepší hodnocení (průměrně 9,20 bodů) za pracovní ochotu než koně lipičtí (průměrně 8,85 bodů). Přiježděnost: V první části naší analýzy (GLM) byl prokázán statisticky průkazný vliv faktoru roku absolvování výkonnostních zkoušek, mnohonásobné porovnávání metodou Scheffeho však nestanovilo konkrétní rozdíly. Dále analýza prokázala statisticky vysoce významný vliv efektu pohlaví. Klisny byly hodnoceny na průměrné úrovni 7,13 bodů, hřebci 7,57 bodů. V případě vlivu plemene na hodnocení přiježděnosti byly zjištěny statisticky vysoce průkazné rozdíly ve prospěch lipicánů. Ti měli průměrnou známku 8,33 bodů, zatímco starokladrubští koně pouze 7,02 bodů. I poslední faktor (chovatel) vykázal statisticky vysoce průkazný vliv na přiježděnost. Lepší hodnocení měli koně státní (průměrně 7,41 bodů) nad soukromými (průměrně 7,05 bodů). Maraton: U této disciplíny prokázal rozbor souboru statisticky vysoce průkazný vliv pro rok absolvování výkonnostních zkoušek. Nejvíce se lišil rok 2002 s nejnižším průměrným hodnocením za sledované období (8,08 bodů) od let 2005 (s nejvyšším průměrnou známkou 8,97 bodů), 2004 (8,94 bodů) a 2003 (8,87 bodů). V žádném dalším faktoru (pohlaví, plemeno,chovatel) nebyl prokázán statisticky průkazný vliv. Ovladatelnost spřežení: Analýza prokázala statisticky průkazný vliv faktoru roku absolvování výkonnostních zkoušek. Mnohonásobné porovnávání však neukázalo konkrétních rozdílů. Byl zjištěn statisticky vysoce průkazný vliv efektu pohlaví, kdy klisny měli za tuto disciplínu průměrně nižší hodnocení (7,52 bodů) než hřebci (8,00 bodů). V případě plemene dosahovali statisticky vysoce průkazně lepšího bodového zisku koně lipičtí (průměrně 8,55 bodů) nad starokladrubskými (průměrně 7,47 bodů). 68

69 Kohoutková výška hůlková: Analýza souboru obecným lineárním modelem (GLM) prokázala u kohoutkové výšky hůlkové statisticky průkazný vliv efektu chovatele a plemene. Protože u tohoto znaku nelze slučovat starokladrubské koně s lipickými, lze pouze konstatovat, že obecně mají koně obou státních chovů (NH Kladruby nad Labem, s.p. i NŽ Topolčianky, š.p.) statisticky průkazně vyšší kohoutkovou výšku hůlkovou než koně soukromých chovatelů. V případě faktoru plemene jsme pomocí analýzy souboru obecným lineárním modelem (GLM) prokázali statisticky vysoce průkazný vliv. Starokladrubští koně mají průměrně 166,7 cm v kohoutku, lipičtí koně 155,8 cm. Rozdíl vyplývá mj. z odlišného chovného cíle dříve velmi příbuzných plemen, která se však v průběhu vývoje diferencovala. Analýzy neprokázaly statisticky významné vlivy u faktoru roku absolvování výkonnostních zkoušek ani pohlaví. Obvod holeně: Vysoce statisticky průkazný vliv v případě obvodu holeně byl zjištěn pro faktory pohlaví, plemene a chovatele. U faktoru roku absolvování výkonnostních zkoušek nebyly nalezeny žádné statistické vlivy. Jak vyplývá z tělesných standardů, i náš statistický rozbor potvrdil větší obvod holeně u hřebců než u klisen. Koně státního chovu měli statisticky vysoce průkazně větší obvod holeně než koně privátních chovatelů. U faktoru plemene jsme opět prokázali statisticky vysoce průkazný vliv na obvod holeně. Lipičtí koně dosahovali průměrně 20,5 cm, starokladrubští 21,7 cm. 69

70 6 DISKUSE Jak vyplývá z předchozích kapitol, věnovali jsme se v této práci podrobnému rozboru dosavadních systémů výkonnostních zkoušek starokladrubských koní. Tím jsme došli k některým zajímavým skutečnostem. Mezi bělouši a vraníky existuje rozdíl v mechanice pohybu a ve spolehlivosti v tahu. Při srovnání obou barevných variant DUŠKEM (1981a) došel autor k závěru, že starokladrubský bělouš měl prostornější chod, který však není typickým znakem pro toto plemeno. Dále uvádí, že chody tohoto plemene se ve stádě běloušů stávají ploššími, zatímco typický chod, charakterizovaný vysokou akcí bez výraznější prostornosti, zůstává zafixován ve stádě starokladrubských vraníků (DUŠEK, 1977). Tato zjištění nekorespondují s našimi výsledky, kdy jsme prokázali, že v rámci výkonnostních zkoušek jsou za typickou mechaniku pohybu lépe hodnoceni bělouši. V dnešní době je ustálený požadavek na mechaniku pohybu stejný u obou barevných variant. Starokladrubský kůň se musí vyznačovat typickými kadencovanými a prostornými chody, s vysokou akcí hrudních končetin především v klusu. Šlechtění na zvyšující se prostornost pohybu, běžný pro dnešní teplokrevná plemena, se neshoduje s cílem šlechtění starokladrubského koně, který je zařazen v genových zdrojích České republiky. Z našich analýz vyplynulo, že bělouši vykazují lepší úroveň mechaniky pohybu než vraníci. V tomto závěru se shodujeme s dalšími autory, kteří se tímto srovnáním zabývali. SOBOTKOVÁ (2006) podrobně zpracovala nejnovější studii o tělesné stavbě starokladrubského koně. Jedním z jejích výsledků je, že bělouši mají, oproti vraníkům, kratší předrámí a delší metakarpus. Tím jsou běloušům anatomicky dány lepší předpoklady pro typickou akci končetin. Jistý vliv na tuto skutečnost může mít i selekce koní během celé historie šlechtění starokladrubských koní. Myšleno je tím zejména dřívější použití koní, kdy bělouši sloužili především u císařského dvora. Pro tento účel byli preferováni jedinci s velmi vysokou akcí, s celkově okázalým pohybem a především efektním klusem. Vraníci, pochopitelně, vykazují také vysokou akci končetin (jak požaduje standard plemene), ale celkově je mechanika pohybu hodnocena nižšími známkami. Vraníci byli, kromě služby u církevní šlechty, mnohem častěji používáni jako zemědělští koně a většinu hospodářských prací v hřebčíně vykonávali právě oni ( Je pravděpodobné, že tato skutečnost ovlivnila lepší hodnocení vraníků při spolehlivosti v 70

71 tahu. V této disciplíně se totiž nejedná jen obecně o schopnost koně pohybovat se v zápřahu, ale kůň musí prokázat ochotu k tahu těžkého nákladu. Barevné varianty starokladrubského koně se v dalších znacích neliší (typ, exteriér, temperament, charakter, konstituce, krmitelnost, pracovní ochota, přiježděnost, maraton, ovladatelnost spřežení). V době konání výkonnostních zkoušek se bělouši od vraníků neliší ani v kohoutkové výšce hůlkové a v obvodu holeně. Ke stejnému výsledku došla i SOBOTKOVÁ (2006) v případě analýzy plemenných koní a ŠAROVSKÁ (2006), která sledovala tyto míry u tříletých starokladrubských koní. Obě barevné varianty mají společný chovný cíl a případné rozdíly mezi nimi budou v dohledné době překryty vzájemným připařováním běloušů a vraníků podle přísně stanoveného připařovacího plánu. Pokud hovoříme o faktoru pohlaví, došli jsme k velice zajímavým poznatkům. Při všech následných testováních statisticky průkazných rozdílů, které jsou uvedeny v tabulkách č.10, 11, 12 a 14, měli lepší hodnocení hřebci (platí i pro lipické koně). Klisny ani v jediném případě hřebce nepředstihly. Do chovu je celkově zařazován menší počet hřebců než klisen. Proto jsou na hřebce, případného budoucího plemeníka, kladeny ty nejpřísnější nároky. Tento jedinec pak může ovlivnit celou chovnou populaci, což je v případě tak málo početného plemene, velmi závažná okolnost. Hřebci měli statisticky lepší hodnocení typu i exteriéru, hodnocení zaznamenalo vyšší kvalitu pohybu, lepší známky za konstituci, krmitelnost, temperament a charakter. Je pravděpodobné, že poslední dvě vlastnosti souvisí s našimi dalšími závěry. Považujeme totiž za možné, že vyšší hodnocení hřebců v případě temperamentu, charakteru, pracovní ochoty a učenlivosti, přiježděnosti, maratonu, ovladatelnosti spřežení a spolehlivosti v tahu je ovlivněno lidským přístupem a přípravou koní během odchovu a výcviku. Obecně je přístup ke hřebcům uvážlivější a opatrnější. V průběhu výcviku je možné, že díky specifickým charakterovým vlastnostem hřebců je jejich příprava pečlivější a profesionálnější. U klisen předpokládáme většinou nekonfliktní chování a můžeme s nimi zacházet s menší obezřetností než s hřebci (např. při zapřahání do páru, práci ve skupině apod.). K podobnému výsledku došla ANDREJSOVÁ (2006), která si lepší hodnocení hřebců při výkonnostních zkouškách vysvětluje jejich intenzivnější předselekcí. Přestože charakter je lépe hodnocen u hřebců, všichni koně musí prokázat charakter dobrý. Nelze připustit, aby jedinci s jiným hodnocením byli zařazeni do plemenitby. Jak 71

72 shodně uvádí MISAŘ a JISKROVÁ (2005), dispozice pro charakter je dědičná a proto je špatný charakter důvodem nezařadit koně do chovu. Ovšem jak v této souvislosti upřesňují, právě člověk může charakter koně významně ovlivnit. Hrubým, neodborným jednáním nebo neúměrným zvyšováním požadavků je možné odradit koně natolik, že přestane požadovanou práci vykonávat. Korektním a klidným jednáním může naopak posílit vůli koně k práci. Co se týká lepšího hodnocení mechaniky pohybu hřebců než klisen, považujeme za pravděpodobné, že tuto skutečnost ovlivňuje mj. i tzv. imponující chování. Etologicky je to typ chování, projevující se většinou pouze u hřebců (JISKROVÁ et al., 2006). Důvodem tohoto zajímavého chování je především snaha dominovat a upozornit na sebe. Korelační analýza také dokázala úzký vztah mezi kvalitou pohybu s přiježděností. Při této příležitosti musíme souhlasit s tvrzením DUŠKA (1979a), že projev některých vlastností není konstantní. Jako příklad uvádí právě přiježděnost, jejíž projev může být v průběhu let proměnlivý. Právě přiježděnost je značně závislá na odbornosti jezdce, který koně předvádí. Mimoto ne všem koním se přidělují stejně kvalitní jezdci, neboť chovatel má často zájem na některých jedincích - koních a proto je jim věnována větší pozornost. Analýzy logicky prokázaly větší kohoutkovou výšku hůlkovou u hřebců než u klisen. Stejný výsledek je v případě obvodu holeně. SOBOTKOVÁ (2006) upřesňuje shodný výsledek vyjádřením, že hřebci jsou o 3,5 cm statisticky průkazně vyšší v kohoutkové výšce hůlkové a mají o 0,7 cm větší obvod holeně než klisny. Rozdílné parametry vyplývají se stanovených chovných standardů a jsou součástí pohlavního dimorfismu v rámci plemene. V rozborech týkajících se kmenů starokladrubských koní jsme zjistili, že hned v několika znacích se výrazně odlišoval kmen Nonius. Zástupci tohoto kmene měli horší temperament, charakter, krmitelnost a měli nejnižší průměrnou kohoutkovou výšku hůlkovou. Nutno však podotknout, že z kmene Nonius bylo ve zkouškách výkonnosti nejméně zástupců (11). Je tedy možné, že výsledek může být tímto faktem poněkud zkreslen. Odlišnosti mohou být také způsobeny specifickými charakteristikami tohoto neklasického kmene starokladrubských koní. Konkrétně např. plemenný hřebec Nonius XLV působil v chovu od roku 1969 do roku Vyřazen byl pro značný výskyt hnědáků a zhoršování charakteru u potomstva ( Naproti tomu je zajímavé zjištění DUŠKA (1981b), který sledoval vliv jednotlivých starokladrubských plemeníků na mechaniku pohybu u jejich potomstev. Nejlepší hodnocení vykazovalo potomstvo hřebce 72

73 Sacramoso XXXVI, následováno potomstvem Noniuse XLV. Relativně nejhorší výsledky hovořily o potomstvu plemeníka Solo VI. Výsledky mechaniky pohybu vypovídaly ve prospěch zástupce kmene Nonius, ovšem výsledky konkrétního plemeníka nelze zobecnit na celý kmen. V naší práci jsme zpočátku také zohledňovali vliv konkrétních plemeníků, později jsme však, pro malý počet potomků jednotlivých otců zařazených do zkoušek výkonnosti, od tohoto sledování upustili. Kromě malého množství potomků musíme vzít v úvahu i skutečnost, že v chovu koní je jen část populace podrobena testaci (chovatelem vybraní jedinci), takže zjištěné výsledky hodnot potomstev jednotlivých plemeníků při výkonnostních zkouškách nemusí odpovídat realitě. V případě hodnocení typu nebyl následným testováním potvrzen konkrétní rozdíl mezi kmeny, ale průměrně nejnižší hodnoty vykazoval kmen Rudolfo. DUŠEK (1985) zjistil při hodnocení potomstva importovaného plemeníka Romke mírné zhoršení typu těchto koní. Je pravděpodobné, že tato skutečnost byla způsobena odlišností zastoupených plemen. Podle nejnovějších měření SOBOTKOVÉ (2006) má kmen Romke širší rozměr mezi žuchvami než ostatní kmeny, nejdelší hlavu páskovým i lineárním způsobem měření, ale s menším klabonosem. My jsme zjistili, že jedním z šesti koní, kteří jako jediní dosáhli při hodnocení typu známky 9-10 bodů, byl právě zástupce kmene Romke (hřebec Romke II-2, známka 9,33 bodů). V původu tohoto hřebce ovšem figuruje Romke pouze jako otec otce. V tomto případě předpokládáme individuální kvalitu typu tohoto jedince. Z analýz ve III. období již nevyplývají jednoznačné, statisticky potvrzené rozdíly. Pouze v obvodu holeně měli statisticky nejmenší obvod holeně zástupci kmene Sacramoso a největší zástupci kmene Generale. SOBOTKOVÁ (2006) dospěla k odlišnému závěru. Podle jejích měření měli nejmenší obvod holeně zástupci kmene Favory a největší Rudolfo. Na rozdíl od ní zjistila ŠAROVSKÁ (2006) sledováním skupiny hříbat od narození do odstavu a nejmenší obvod holeně u kmene Siglavi Pakra. Rozdílná zjištění mohou být způsobena odlišností sledovaných skupin (koně absolvující výkonnostní zkoušky, plemenná zvířata, hříbata). Podobný problém s malým počtem zástupců jsme řešili v případě rodin, kdy nám v mnoha případech jako statisticky nejodlišnější vyšla rodina Madar VI. Vykazovala nejvyšší známky např. za typ a konstituci a nejnižší míry (kohoutková výška hůlková a obvod holeně). Pro malý počet zástupců ve skupině však nepovažujeme výsledek za plně objektivní. Dá se 73

74 říci, že analýzy neprokázaly statistické rozdíly mezi rodinami starokladrubských koní. Ty jsou zřejmě již překryty působením rotačního připařování. Pro zhodnocení výsledků naší práce s jinými autory v souvislosti s rodinami starokladrubských koní jsme nenašli srovnání. Pokud se týká efektu chovatele, statistiky prokázaly u koní privátních chovatelů lepší hodnocení charakteru, konstituce a pracovní ochoty a učenlivosti, to znamená dílčích známek za výcvik. Výsledek může být způsoben jednak správným a individuálním přístupem soukromých chovatelů spolu s výběrem konstitučně tvrdých zvířat, jednak nižší objektivitou posouzení daných vlastností chovatelem. Známky za výcvik totiž stanovuje v případě státního chovu vedoucí výcviku, v případě soukromých koní sám chovatel a to na základě posuzování uvedených užitkových vlastností v rámci celého období výcviku. Při zkouškách výkonnosti může být podle projevu hřebce a klisny provedena příslušnou komisí korekce známek za výcvik udělených vedoucím výcviku nebo chovatelem, ale korekce jsou jen velmi vyjímečné. Přesto považujeme stejně jako DUŠEK (1979d) za nezbytné průběžné hodnocení těchto vlastností během celého výcviku. Národní hřebčín má statisticky průkazně lépe přiježděné koně. Důvodem může být profesionálnější příprava státních koní. Jako další, na prezentaci koně silně působící faktor, bychom podtrhli prostředí. Privátní chovatelé musí většinou své koně ke zkouškám výkonnosti přepravovat. Možné stresující okolnosti související s dopravou a zcela neznámé prostředí může zajisté ovlivnit následné hodnocení přiježděnosti (ve prospěch "domácích" koní). Když jsme se zabývali porovnáním státních a soukromých koní z hlediska dvou sledovaných rozměrů koní, zjistili jsme, že koně Národního hřebčína jsou průkazně vyšší a mají i větší obvod holeně oproti koním privátním. Navíc skupina státních koní, analyzovaná ve III. období, byla o 1.1 cm vyšší než skupina státních koní z II. období. Kromě toho měla průměrně i o 0,3 cm větší obvod holeně. Z toho vyplývá, že za posledních 16 let se zvýšila průměrná kohoutková výška hůlková i obvod holeně státních koní ve věku absolvování zkoušek výkonnosti. K podobnému zjištění došla SOBOTKOVÁ (2006). Uvádí, že státní koně mají větší obvod holeně než soukromí a v kohoutkové výšce hůlkové dokonce překračují standardem doporučený průměr (průměrně hřebci o 4,3 cm a klisny o 2 cm). SOBOTKOVÁ (2006) také cituje JAKUBCE a VOLENCE (2003), kteří zjistili, že průměrně mají klisny (bělky i vranky) z Národního hřebčína větší rámec a silnější kostru než koně privátních chovatelů. 74

75 Největší statistický vliv vykazuje faktor rok absolvování výkonnostních zkoušek. Statisticky dokázané rozdíly jsou prakticky ve všech znacích a vlastnostech hodnocených při výkonnostních zkouškách, i v kohoutkové výšce hůlkové a obvodu holeně. Důvodů pro takové množství rozdílů může být mnoho. Žádný konkrétní rok není svými parametry extrémně odlišný od ostatních. Relativně nejvíce odlišností vykazuje rok V tomto roce měla skupina koní vysoké hodnocení typu, exteriéru, temperamentu, konstituce a spolehlivosti v tahu. Také měla průměrně nejvyšší kohoutkovou výšku hůlkovou. Nejnižší bodové hodnocení některých vlastností (temperament, charakter, konstituce, krmitelnost a mechanika pohybu), získali koně absolvující výkonnostní zkoušky v roce K zajímavému zjištění jsme došli v případě přiježděnosti. Tato vlastnost byla v roce 1971 ohodnocena pro celou skupinu koní na průměrné úrovni 4,39 bodů. Při dnešní klasifikaci by to byl podprůměrný výsledek, dříve dostatečně. V tomto případě již dnes nelze odhadnout, bylo-li toto podprůměrné ohodnocení přiježděnosti způsobeno přísnými požadavky tehdejší komise, podprůměrnou přípravou koní na tuto zkoušku, nebo jinými vlivy. Odlišnosti v různých letech v rozměrech těla koní (kohoutkové výšce hůlkové a obvodu holeně) mohou být způsobeny jak souborem zvířat, tak lidským faktorem (měřící osobou). Na mechaniku pohybu, přiježděnost, maraton, ovladatelnost spřežení a spolehlivost v tahu má velký vliv úroveň předvedení koní (na ruce, pod sedlem, ve voze), povětrnostní vlivy, kvalita povrchu jízdárny, prostoru k předvádění koní a všech dalších povrchů, kde se koně v rámci výkonnostních zkoušek pohybují. Všechny tyto vlivy mohly způsobit statisticky průkazné rozdíly těchto vlastností v jednotlivých letech. Ke stejnému poznatku dospěli autoři LERCHE a MICHAL (1953). Stejně jako oni doporučujeme uvést všechny činitele, které mohou pořadatelé výkonnostních zkoušek ovlivnit, do optimálního stavu a umožnit všem koním stejné podmínky. Z rozdílného hodnocení temperamentu, charakteru, konstituce, krmitelnosti a pracovní ochoty a učenlivosti v jednotlivých ročnících považujeme za nejpravděpodobnější možnost rozdílů lidský faktor (subjektivní posuzování známek v průběhu výcviku, případně střídání osob ve funkci vedoucího výcviku). Na výkon koně při výkonnostních zkouškách má nepochybně obrovský vliv úroveň výcviku. Ta jistě nebyla v průběhu analyzovaných let konstantní, měnili se jezdci, kočí, trenéři. I složení hodnotící komise se měnilo. Všechny tyto aspekty se zajisté promítly v 75

76 našich analýzách a ovlivnily tím množství již popsaných diferencí u faktoru roku absolvování výkonnostních zkoušek. O rozporech v jednotlivých letech výkonnostních zkoušek pojednává i DUŠEK (1979b). Z výsledků jeho práce vyplynula velká diference bodových hodnot některých vlastností mezi jednotlivými ročníky. Jako příklad uvádí bodovou hodnotu přiježděnosti, která v roce 1965 dosáhla průměrně 3,17 bodů, zatímco v roce 1975 to bylo průměrně 9,33 bodů. Podotýká, že mezi ročníky mohou být, pochopitelně, v projevu některých vlastností určité větší rozdíly. Avšak již při četnosti nad 5 koní v ročníku se tyto diference v průměru snižují. Přihlédl-li k projevu ostatních vlastností, v kterých se dílčím způsobem promítala příslušná podhodnocená nebo nadhodnocená vlastnost, došel k závěru, že tak značné diference v bodování mezi některými ročníky byly způsobeny vlivem komise. Ke zvýšení odbornosti a tím objektivity posuzování doporučuje DUŠEK (1990a) shromažďovat informace o bodování členů komise a hodnotit shodu či diferenci bodových hodnot mezi jednotlivými rozhodčími. Pokud se zaměříme na srovnání starokladrubských koní s lipickými, ve většině znaků a vlastností jsou lépe hodnoceni lipičtí koně. Mají statisticky vyšší hodnocení typu, exteriéru, mechaniky pohybu, přiježděnosti a ovladatelnosti spřežení. Starokladrubští koně naopak vykazují lepší hodnocení v průběhu výcviku (charakter, konstituce, pracovní ochota a učenlivost). Nebyly prokázány plemenné rozdíly pro temperament, krmitelnost a maraton. Domníváme se, že většina těchto rozdílů není způsobena odlišnými kvalitami obou plemen, ale způsobem práce hodnotících komisí. U starokladrubských koní je patrná disbalance mezi vysokými známkami za výcvik (klasifikováno vedoucím výcviku nebo samotným chovatelem) a ostatními známkami hodnocenými přímo při zkouškách výkonnosti. Lipičtí koně mají tato hodnocení v rovnováze. Národní hřebčín v Topolčiankách má velmi přísné požadavky na jezdeckou úroveň svých jezdců i kočích. Přípravě koní se věnují pouze lidé na profesionální odborné úrovni, velmi často i na vysoké sportovní úrovni. To se musí pochopitelně promítnout i na připravenosti koní ke zkouškám (test přiježděnosti, ovladatelnosti spřežení). Naproti tomu Národní hřebčín v Kladrubech má v provozu k dispozici omezený počet pracovníků profesionální úrovně, jednotliví jezdci se často střídají, což mladým koním v přípravě na zkoušky výkonnosti jistě neprospívá. Přípravy remont (a to i hřebců) se běžně ujímají studenti kladrubského učiliště. Plně se shodujeme s názorem DUŠKA (1973), že kvalita jezdce i kočího se výrazně projevuje na dosažené výkonnosti koní a vliv přípravy koně je jedním z nejdůležitějších faktorů, které ji ovlivňují. 76

77 Komise pro hodnocení výkonnostních zkoušek lipických koní (myšleno pro analyzovaný soubor slovenských koní) využívá širší škálu bodování. Pro starokladrubské koně je k dispozici 10 bodová stupnice s tím, že podmínkou úspěšného absolvování zkoušek výkonnosti je hodnocení minimálně 5 body u typu a exteriérových znaků a minimálně 4 body u každého užitkového znaku. V rámci našich statistických analýz jsme v rámci starokladrubského plemene našli pouze 1 koně (S XXXVII- 18, hřebec, bělouš), s vynikající mechanikou pohybu (9,28 bodů). Nabízí se otázka, jakým způsobem se musí pohybovat kůň, aby splňoval požadavek na vynikající úroveň pohybu. Stejně tak např. v případě exteriéru (nebyl nalezen ani jeden kůň s vynikajícím hodnocením) a typu (vynikající hodnocení typu splnily 3 starokladrubské bělky, 1 vranka, 1 vraný a 1 bílý hřebec). Při srovnávání obou plemen bychom také měli brát zřetel na to, že lipičtí koně mají mnohem větší chovnou populaci než koně starokladrubští a v případě potřeby mohou chovatelé koupit kvalitní plemenné koně i v zahraničí. Nejproblematičtější disciplínou výkonnostních zkoušek je zřejmě spolehlivost v tahu. Usuzujeme tak z výsledků analýz, kdy bylo, v rámci této zkoušky, hodnoceno pod úrovní pěti bodů nejvíce koní (24). Pro srovnání lze popsat že, deset koní mělo pod 5 bodů za mechaniku pohybu, devět za přiježděnost apod. Stejně jako DUŠEK (1990b) považujeme za správné, že je spolehlivost v tahu přísně posuzována, protože tah je pro starokladrubského koně stále stěžejním bodem jeho využití. Z dalších výsledků našich analýz vyplynuly korelační vztahy mezi znaky a vlastnostmi hodnocenými při výkonnostních zkouškách. Z nich nejsilnější je vztah mezi typem a exteriérem, mechanikou pohybu a přiježděností, charakterem a pracovní ochotou a učenlivostí. Obecně, čím lepší má kůň hodnocení typu, tím lepší má i exteriér. K podobnému výsledku došel i DUŠEK (1983), kdy závěrem své práce upozorňuje na vztah exteriéru s typem. Uvádí jejich korelační koeficient na úrovni 0,87. Tento vztah mu vyšel jako vysoce signifikantní a potvrzuje, že v jeho hodnoceném souboru byla na základě bodového hodnocení mezi exteriérem a typem vysoce významná závislost. Kdyby jedinec vykazoval vady v exteriéru, pro které by mu byla snížena známka, jistě by se nedal prohlásit ani za velmi typického. Kromě toho se správný exteriér částečně uplatňuje jako činitel snadné ovladatelnosti koně, kde může ovlivnit např. jeho balanční schopnosti (LERCHE a MICHAL, 1956). 77

78 Stejný model platí i v případě dvojice mechanika pohybu : přiježděnost. Cílem klasického jezdectví je zvyšování kultury pohybu koně. Kůň je pohybově vzděláván, což se projevuje neustálým zlepšováním jeho pohybového projevu. Je tedy logické, že čím lépe je kůň přiježděn, tím lepší úroveň pohybu můžeme očekávat. Toto tvrzení platí, pochopitelně, v hranicích individuálního založení jedince. Zpětně se dá očekávat, že čím lepší má kůň dispozice pro kvalitní pohyb, tím menší problémy mu bude dělat podrobit se výcviku a přijezdit ho do vyšší úrovně, než např. jeho méně talentovaného vrstevníka. S tím souvisí i statisticky prokázaný vztah mezi typem a mechanikou pohybu a dále mezi exteriérem a mechanikou pohybu. Podle našich výsledků lze předpokládat, že čím lépe bude kůň typově a exteriérově zapadat do podoby dokonalého starokladrubského koně, tím bude prokazovat i lepší mechaniku pohybu, která je pro toto plemeno velmi typická a je důležitým selekčním kritériem. Typ a exteriér má také vztah s přiježděností koně. Důvody lze odvodit od výše uvedených vztahů. Přiježděnost a ovladatelnost spřežení jsou dvě velmi podobné zkoušky. Vykazují spolu mírnou těsnost. Přiježděnost je předvedení kultury pohybu, poslušnosti koně atd. pod jezdcem a ovladatelnost spřežení ve voze. Je pravděpodobné, že čím bude kůň přiježděnější pod sedlem, tím lépe bude reagovat i na pomůcky kočího. Je tu tudíž pochopitelná korelační souvislost. Když má tedy typ koně souvislost s přiježděností, není překvapivý ani jeho statisticky prokázaný vztah s ovladatelností spřežení, podobně jako souvislost ovladatelnosti spřežení s mechanikou pohybu. Další, jeden z nejsilnějších korelačních vztahů, byl prokázán u dvojice charakter a pracovní ochota a učenlivost. Jednou ze složek hodnocení charakteru (viz příloha 1) je charakter koně k práci (pod sedlem a v zápřeži). V rámci výkonnostních zkoušek jsou to velmi podobné kategorie. Domníváme se, že pro účely testování mladých koní by postačil pouze jeden způsob hodnocení. Souvislost s pracovní ochotou a učenlivostí má mj. i temperament koně. Žádoucí pro starokladrubské koně je temperament živý a vyrovnaný. Jakákoli odchylka od tohoto optima zřejmě narušuje práceschopnost koně. Čím větší je tedy ochota koně k práci, tím vyššího hodnocení dosahuje v těžkém tahu. Souvislost charakteru se spolehlivostí v tahu považujeme za shodnou s předešlým. Autoři MISAŘ a JISKROVÁ (2005) se domnívají, že charakter nemá žádnou souvislost ani se stavbou těla, ani s konstitucí. Uvádějí, že částečnou souvislost s charakterem k práci může mít pouze temperament, kdy temperamentnější kůň s dobrým charakterem vykonává požadovanou práci intenzivněji. Tím se částečně neshodují s našimi poznatky. Z našich analýz vyplynul vztah charakteru obecně s pracovní ochotou a učenlivostí, s 78

79 temperamentem, ale i s konstitucí, krmitelností a spolehlivostí v tahu. Stejně tak analogická vlastnost pracovní ochota a učenlivost vykázala statisticky prokázanou souvislost s charakterem a temperamentem, ale taktéž i s konstitucí, krmitelností a spolehlivostí v tahu. V následujících poznatcích se s těmito autory shodujeme. Význačnou těsnost prokázaly analýzy v případě temperamentu a charakteru. Zde platí podobný model, který jsme výše popsali v případě vztahu temperamentu s ochotou koně k práci a učení. Vyrovnaný kůň by neměl mít problémy s požadavky člověka na jeho chování ve stáji, pod sedlem, v zápřeži ani při kování. Nutnou podmínkou však je správný přístup člověka ke koni, zajištění jeho biologických potřeb a vhodné výcvikové postupy a metody. Všichni citovaní autoři se shodují v názoru, který souvisí se vztahem temperamentu a charakteru koně. Čím je kůň při dobrém charakteru temperamentnější, tím intenzivnější bude jeho vůle vykonávat požadovanou práci, ale tím náročnější je kůň na správné, logické a jemné zacházení člověka. V případě konstituce uvádějí MISAŘ a JISKROVÁ (2005), že čím je charakter a temperament pro koně příznivější, tím ohroženější je konstituční tvrdost koně. Z našich výsledků vyplynuly vztahy konstituce s temperamentem, charakterem, pracovní ochotou a učenlivostí a s krmitelností koně. Temperament je podle výše uvedených autorů charakterizován jako nervová složka konstituce. Projev temperamentu závisí mj. na kondici a zdraví koně. Jako výkonnostní faktor musí být posuzován s ohledem na požadovanou práci. Čím je kůň temperamentnější, tím je náročnější na správný přístup. MISAŘ a JISKROVÁ (2005) uvádějí, že konstituce je částečným výsledkem morfologické stavby organismu koně, proto je mezi konstitucí a stavbou těla poměrně úzký vztah. Tento údaj je v rozporu s naším zjištěním, kde konstituce a exteriér vykázali těsnost nízkou (0,1292). KOUBEK et al. (1957) vysvětluje souvislost konstituce a temperamentu tvrzením, že příznivá tělesná stavba usnadňuje koni práci, a tím pomáhá uklidňovat koně nervózní, zatímco nepříznivá koni práci znepříjemňuje a rozčiluje ho. Předpokládáme, že citovaní autoři vycházeli převážně pouze z empirických zkušeností, což může být důvodem případných rozporů s našimi výsledky. Naše závěry v rámci hodnocení známek za výcvik mohou být mírně zkresleny fakty, které podrobněji popisujeme v kapitole Temperament měl významný vztah s charakterem koně a jak výsledky ukazují, je zde patrná souvislost i s konstitucí. Stejně tak v případě pracovní ochoty, což je charakteru velmi podobná kategorie. Další závislosti byly prokázány v případě konstituce a krmitelnosti. Dá se předpokládat, že kůň s dobrou konstitucí a vyrovnaným temperamentem, bez psychických problémů a v adekvátním prostředí, nebude mít problémy s konverzí živin. 79

80 Čím měl kůň vyšší hodnocení charakteru a pracovní ochoty a učenlivosti, tím měl i lepší hodnocení krmitelnosti. Souvislost vidíme především ve fyzické i psychické vyrovnanosti koně jak podrobněji uvádíme výše. Analýzy vyhodnotily mírnou závislost u maratonu a to ve vztahu k ovladatelnosti spřežení, spolehlivosti v tahu a mechanice pohybu. Pokud kůň úspěšně absolvoval výcvik ve voze, je pochopitelné, že má podobné hodnocení ve všech 3 disciplínách, kde prokazuje své schopnosti k tahu. Tím si vysvětlujeme i souvislost spolehlivosti v tahu s ovladatelností spřežení. Při zdůvodňování prokázaných skutečností jsme si zároveň vědomi, že v případě zkoušky spolehlivosti v tahu a maratonu byla během předešlých 36-ti let použita částečně odlišná metodika. Pro malý počet zástupců starokladrubských koní v jednotlivých skupinách jsme však považovali za nutné zpracovat tato data podle námi vytvořené metodiky (viz kapitola 4). Poslední význačná těsnost se týká sledovaných rozměrů koní. Obecně lze říci, že čím má kůň vyšší kohoutkovou výšku hůlkovou, tím má i větší obvod holeně. Tento závěr je logický a vyplývá mj. i ze standardu plemene. Z předložených výsledků a jejich možných zdůvodnění jsme se pokusili v následující kapitole sestavit některá reálná doporučení pro praxi. 80

81 7 ZÁVĚR Vývoj metod testování v novodobých výkonnostních zkouškách je více než staletý a stále nelze říci, že některý z nových zkušebních systémů by mohl být konečný, neboť systém zkoušek se stále propracovává ve snaze o jeho zdokonalení. Tento názor vyslovil doc. Ing. Dušek, DrSc. v roce 1990 a je platný do dnešních dnů. Náplní této práce byl statistický rozbor a zhodnocení systému výkonnostních zkoušek starokladrubských koní. Tím jsme došli k některým skutečnostem, z nichž jsme se následně pokusili vyvodit závěry sloužící k zefektivnění kontroly užitkovosti tohoto unikátního plemene koní. Snahou komise by mělo být co nejobjektivnější hodnocení koní. Členové komise musí mít dokonalé znalosti o plemeni starokladrubského koně a předem vyjasněné a sjednocené požadavky (např. na typ, exteriér, mechaniku pohybu apod.) vyplývající z Řádu plemenné knihy. K objektivizaci systému VZ doporučujeme neměnit příliš často složení komise a vedoucího výcviku, čímž se výsledky v jednotlivých letech oprostí od vlivu dalších osob. Bylo by vhodné používat v rámci posuzování koní širší rozpětí hodnotící stupnice. Všechny koně by měla měřit stejná osoba. Chovatel musí věnovat velkou pozornost přípravě mladých koní k výkonnostním zkouškám. Ta by měla být kvalitní s dostatečnou dobou výcviku (přibližně 1 rok). Neméně důležité je správné předvedení koní. Nesprávné předvedení koně na ruce, pod sedlem nebo ve voze může významně snížit hodnocení některých vlastností, jako např. mechaniky pohybu, přiježděnosti, ovladatelnosti spřežení a dalších. Pro zvýšení objektivity při posuzování pohybových schopností koně bychom doporučili zařadit do výkonnostních zkoušek POSOUZENÍ KONĚ VE VOLNOSTI. Zkouška by se měla uskutečnit v uzavřeném prostoru o rozměrech přibližně 20m x 40m. Menší plocha by nemusela splňovat jednak požadavek pro bezpečnost zúčastněných osob (komise), jednak by neposkytla koni dostatečnou možnost k předvedení svých kvalit. Příliš velký prostor by mohl být příčinou zbytečné únavy koně před dalšími zkouškami (toto hodnocení doporučujeme zařadit před ostatní zkušební disciplíny). Předvedení koně ve volnosti by obsahovalo jeho volné vypuštění do určeného prostoru a za pomoci způsobilé osoby s bičem předvedení koně v klusu a ve cvalu, nejlépe 2x na každou stranu. Předvedení kroku koně bychom ponechali 81

82 jako dosud součástí posouzení typu a exteriéru. Při posouzení pohybu koně je kromě akce, kmihu, prostoru apod. velmi důležitým hlediskem i rovnováha mezi fází vznosu a nesení. Samozřejmostí je předpoklad profesionálního předvedení koní v následujících disciplínách (vodič, jezdec, kočí). K tomuto bodu bychom rádi navrhli, aby v celém průběhu zkoušek výkonnosti byla přesněji definována a dodržována pouze dovolená výstroj. Nepovažujeme za adekvátní, aby byly pro 4 leté koně používány například ostruhy, průvlečné otěže a jiné typy udidel než stihlové (jednou nebo dvakrát lomené). Ke zkouškám výkonnosti je vhodné předvádět pouze jedince v dobré výživné kondici, zdravé, bez zranění a s odpovídající přípravou. Při podcenění některé z těchto skutečností si kůň zhoršené hodnocení ponese po celý život. Koně soukromého chovu mohou být znevýhodněni neznámým prostředím, kde zkoušky výkonnosti absolvují (ustájení, krmení, napájení, denní režim apod.) a dopravou. To může ovlivnit mnoho znaků, které se v průběhu dvoudenních výkonnostních zkoušek hodnotí (např. mechaniku pohybu, přiježděnost, maraton, ovladatelnost spřežení, spolehlivost v tahu, charakter, apod.). Zejména u hřebců mohou nastat problémy. Řešením by byla příprava všech koní zařazovaných do výkonnostních zkoušek v místě jejich konání (v případě hřebců v Národním hřebčíně Kladruby nad Labem, s.p.) nebo zajistit potřebnou dobu k adaptaci koní na prostředí (např. několikadenní ustájení koní v místě konání výkonnostních zkoušek předem). Centrální přípravou koní k výkonnostním zkouškám by se mj. zvýšila objektivita známek přidělovaných během celého období výcviku (temperament, charakter, konstituce, krmitelnost, učenlivost). Je nezbytně nutné, aby pořadatel zajistil řádnou úpravu všech prostor, na kterých mají být koně prezentováni (jízdárna, prostor pro vozatajský parkur a drezurní zkoušku v zápřeži, ovál pro zkoušku spolehlivosti v tahu a další). Protože považujeme posouzení charakteru koně k práci a pracovní ochotu a učenlivost (v aktuálním Řádu plemenné knihy starokladrubského koně označováno pouze jako učenlivost) za téměř shodné, doporučujeme posouzení učenlivosti ze systému hodnocení mladých koní při výkonnostních zkouškách vynechat. Doporučujeme veřejný ústní komentář při hodnocení koně, aby byli chovatelé ihned informováni o stanovisku komise. 82

83 8 SUMMARY The Old-Kladruby Horse is the only autochthonous Czech horse, a gene pool and national cultural heritage,which has been bred continually for more than 400 years in the Czech Lands. During such a long time span it has become perfectly adapted to a specific environment. With the Old-Kladruby horse the objective is not permanent improvement if its performance, but preservation of its unique properties and cultural values. The performance test is one of the most important factors, which decides whether the horse is to be incorporated in breeding and it is also a basis for efficiency testing. In our project we focused on a detailed analysis of performance tests of this breed with the aim to streamline the system of evaluation, above all in terms of increasing its objectivity. Our database records and evaluates the results of a performance tests of Old-Kladruby horses from the beginning of keeping records in the National Stud Farm Kladruby nad Labem. The comparisons of horses were based on the colour variant, foundation stock, family, sex, owner and year of performance test. Apart from this we observed the correlations among the particular characters and features evaluated in the performance test. We also compared the systems of performance tests of the Old-Kladruby and Lipican horses. From our results we drew some recommendations to improve performance testing of this unique horse breed. We recommend not changing the training leader and members of the committee too often and ensure that all horses are measured by the same person. It would be suitable to use a broader scale span to assess the horses. To increase the objectivity of assessment of the horses locomotive ability we recommend including assessment of horses in freedom into the performance test. Naturally expected is the professional presentation of the horses (leader, rider, driver). For this point we suggest a more exact definition of the permitted harness and compliance with it during the entire performance tests. Horses of private breeds may be disadvantaged by the unknown environment, where they pass the performance test and because of transport. The solution could be to prepare all horses incorporated the performance test at the site of the event or to make sure that they have sufficient time to adapt to the environment. It is imperative that the organiser should ensure proper preparation of all areas where the horses are to be shown. 83

84 Since we consider assessment of the character of horses to work and their readiness to work (in the current Rules of the Stud Book for the Old-Kladruby horse indicated only as teaching ability) as virtually identical, we recommend deleting the assessment of readiness for work from the system of evaluation of young horses. 84

85 9 SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY 1. ANDREJSOVÁ, L.: Analýza výkonnostních zkoušek u starokladrubských koní. (Diplomová práce), Praha, 2006, 50 s. - ČZU v Praze, s BABOR, J.: Zákonná úprava chovu koní v Československé republice. Praha, Rolnické tiskárny v Praze, 1925, 72 s. 3. BÍLEK, F.: Kůň starokladrubský. Zprávy výzkumných ústavů zemědělských č.14, Ministerstvo zemědělství republiky Československé, Praha, 1925, s BÍLEK, F.: Závěrečná zpráva o regeneraci starokladrubského vraníka (z roku 1959). In 50 let hřebčína Slatiňany, Hřebčín Slatiňany BODÓ, I.: Chov tradičních plemen koní v Maďarsku. In Sborník referátů z konference Perspektiva chovu koní v České republice", MZLU v Brně, 1996, s DUŠEK, J.: Historie výkonnostních zkoušek v chovu koní. Bulletin VSCHK Slatiňany, č. 8, 1970, s DUŠEK, J.: Některé biologické a výkonnostní faktory při studiu dědičnosti v chovu koní. Bulletin VSCHK Slatiňany, č. 19, 1973, s DUŠEK, J.: Vliv různých zkušebních podmínek na mechaniku pohybu koní. Bulletin VSCHK Slatiňany, č. 21, 1974a, s DUŠEK, J. : Návrh standardů k hodnocení mechaniky pohybu koní různých plemen. Bulletin VSCHK Slatiňany, č. 21, 1974b, s DUŠEK, J.: Zásady selekce koní v zemském chovu při jeho typové a tvarové přestavbě. Bulletin VSCHK Slatiňany, č. 25, 1976, s DUŠEK, J.: Standardy pro hodnocení mechaniky pohybu koní čs. plemen. Bulletin VSCHK Slatiňany, č. 29, 1977, s DUŠEK, J.: Stanovení selekčních efektů plemeníků podle tělesných a užitkových vlastností plemeníků. Bulletin VSCHK Slatiňany, č. 33, 1979a, s DUŠEK, J.: Hodnocení genetických přínosů plemenných hřebců vlastnostem potomků ve stádě starokladrubského vraníka. Bulletin VSCHK Slatiňany, č. 32, 1979b, s DUŠEK, J.: Informace o plemenech koní s pozůstatky starošpanělské krve. Bulletin VSCHK Slatiňany, č. 32, 1979c, s DUŠEK, J.: Hlediska na objektivitu hodnocení vlastností koní k odhadům genetických parametrů. Bulletin VSCHK Slatiňany, č. 6, 1979d, s DUŠEK, J. : Informace o vzniku Španělské jezdecké školy ve Vídni. Bulletin VSCHK 85

86 Slatiňany, č. 7, 1980, s DUŠEK, J.: Mechanika pohybu kladrubských koní. Bulletin VSCHK Slatiňany, č. 35, 1981a, s. 18. DUŠEK, J.: Dědivost vlastností koní. Bulletin VSCHK Slatiňany, č. 37, 1981b, 1-45 s. 19. DUŠEK, J.: Hodnocení individuálního bodování vlastností koní při výkonnostních zkouškách. Bulletin VSCHK Slatiňany, č. 46, 1983, 2-27 s. 20. DUŠEK, J.: Hodnocení potomstva importovaného plemeníka Romke při jeho působení v chovu kladrubského vraníka. Bulletin VSCHK Slatiňany, č. 51, 1985, 1-44 s. 21. DUŠEK, J.: Připomínky k objektivizaci posuzování vlastností koní. In Studijní informace o chovu koní VSCHK Slatiňany, 1990a, č. 22, s DUŠEK, J.: Hodnocení spolehlivosti v tahu teplokrevných a chladnokrevných hřebců při výkonnostních zkouškách. In Studijní informace o chovu koní, VSCHK Slatiňany, 1990b, č. 59, s DUŠEK, J., HUČKO, V., KLEMENT, J., PELLAROVÁ, A.: Chov koní v Československu. Praha, Brázda, 1992, 176 s., ISBN X. 24. DUŠEK, J., MISAŘ, D., MŐLLER, Z., NAVRÁTIL, J., RAJMAN, J., TLUČHOŘ, V., ŽLUMOV, P.: Chov koní. Praha, Brázda, 2007, 391 s., ISBN: GOTTHARDOVÁ, L., DYKOVÁ, Z.: Aktuální otázky šlechtění starokladrubského koně. In Sborník referátů z mezinárodní konference Aktuální otázky chovu koní v ČR", MZLU v Brně, 2004, s ISBN: GOTTHARDOVÁ, L., DYKOVÁ, Z.: Program šlechtění starokladrubského koně a perspektiva jeho chovu. In Sborník referátů z mezinárodní konference Chov a šlechtění koní v současných ekonomických podmínkách", MZLU v Brně, 2006, s ISBN: HUČKO, V.: Chov lipického koňa na Slovensku. In Sborník referátů z konference Perspektiva chovu koní v České republice", MZLU v Brně, 1996, s JAKUBEC, V., ZÁLIŠ, N., JELÍNEK, J., ONDRÁČEK, M., VOLENEC, J.: Analýza znaků lineárního typu a ukazatelů výkonnosti v genové rezervě Starokladrubský kůň. Výzkumné centrum chovu koní Slatiňany, Hipologický věstník, č. 2, 2000, s JAKUBEC, V., VOLENEC J.: Stav, problémy a výhled šlechtění genetického zdroje Starokladrubský kůň. In Sborník VÚŽVU NH Kladruby, říjen JISKROVÁ, I., MISAŘ, D., SOBOTKOVÁ, E., ŠIŠKOVÁ, P., ZUROVACOVÁ, B.: Jezdectví a vozatajství. Brno, MZLU v Brně, 2006, s.82. ISBN: JUŘIČKOVÁ, E.: Chov lipického koně v České republice. In Sborník referátů z 86

87 mezinárodní konference Aktuální otázky chovu koní v ČR", MZLU v Brně, 2004, s ISBN: KOUBEK, K. a kol.: Speciální zootechnika. Praha, Státní zemědělské nakladatelství, 1957, 1031 s. 33. KÖPPL, J.: Praktické posuzování koně. Brno, Zemský výzkumný ústav, 1924, 27 s. 34. KOVALČÍK, E., HORNÝ, M.: Chov lipicána na Slovensku. In Sborník referátů z mezinárodní konference Aktuální otázky chovu koní v ČR", MZLU v Brně, 2004, s ISBN: KOVÁŘOVÁ, M.: Vyhodnocení vztahu mezi výkonem koně ve skoku ve volnosti a jeho výkonností ve sportu.(diplomová práce). Brno, 2002, 41 s.- MZLU v Brně. 36. KRAČMAR, J.: Hipologie (nauka o koni). Praha, Československý vědecký ústav vojenský, 1923, 155 s. 37. KUCIEL, J.: Význam uchování biodiverzity genových zdrojů. In Sborník referátů z mezinárodní konference Aktuální otázky chovu koní v ČR", MZLU v Brně, 2004, s ISBN: LECHNER, A.: Povšechná nauka o koni. Praha, Zemědělské knihkupectví Neubert, 1922, 165 s. 39. LECHNER, A.: Studie stavby těla jezdeckého koně. Praha, Zemědělské knihkupectví Neubert, 1931, 96 s. 40. LERCHE, F.: Hlavní plemeníci státního hřebčína v Kladrubech n. L. Praha, Brázda, 1951, 255 s. 41. LERCHE, F.: Starokladrubský kůň. Praha, SZN, 1956, 293 s. 42. LERCHE, F.: Státní hřebčín Kladruby nad Labem. Praha, SZN, 1956b, 98 s. 43. LERCHE, F.: Naše koně. Praha, SZN, 1959, 283 s. 44. LERCHE, F., MICHAL, V.: Chov koní. Praha, SZN, 1956, 163 s. 45. MACHEK, J., ROUBALOVÁ, M.: Situační a výhledová zpráva Koně. Praha, MZe ČR, 2006, 60 s., ISBN: MACHEK, J.: Legislativa související s chovem a šlechtěním koní v ČR. In Sborník referátů z mezinárodní konference Chov a šlechtění koní v současných ekonomických podmínkách", MZLU v Brně, 2006, s ISBN: MATOUŠEK, V.: Výkonnostní zkoušky v hřebčíně Kladruby n. L. In Štencl a kol.: Vývoj chovu koní u nás I. díl, Pardubice, Ústav veterinární osvěty, 1976, 151 s. 48. MÁTLOVÁ, V.: Genetické zdroje hospodářských zvířat a problémy jejich šlechtění. In Sborník referátů z mezinárodní konference Chov a šlechtění koní v současných 87

88 ekonomických podmínkách", MZLU v Brně, 2006, s ISBN: MICHAL, V.: Lipicánský kůň. Zprávy výzkumných ústavů zemědělských RČS č. 41, Praha, 1930, 112 s. 50. MICHAL, V. : Uplatnění hřebce Favory při rozšiřování krevní základny kladrubského bělouše. Bulletin VSCHK Slatiňany, č. 16, 1972, s MISAŘ D., JISKROVÁ I.: Chov a šlechtění koní. Brno, MZLU v Brně, 2005, s.170. ISBN: PŘIBYL, J., JISKROVÁ, I., PŘIBYLOVÁ, J.: Principy šlechtění koní. In Sborník referátů z mezinárodní konference Aktuální otázky chovu koní v ČR", MZLU v Brně, 2004, s ISBN: RICHTER, L.: Využití fyziologických poznatků k účelovému tréninku. Bulletin VSCHK Slatiňany, č. 4, 1967, s SEJKORA, K.: Státní hřebčín v Topolčianách. Praha, Ministerstvo zemědělství ČR, 1938, 86 s. 55. SOBOTKOVÁ, E.: Analýza populace starokladrubského koně z hlediska tělesné stavby.(disertační práce). Brno, 2006, 132 s.- MZLU v Brně. 56. ŠAFRÁNEK, K.: Chov koní. Chrudim, Kalendář Českého venkova, 1899, 133 s. 57. ŠAROVSKÁ, L.: Sledování růstu a vývinu starokladrubských hříbat. (Diplomová práce), Brno, 2006, 69 s.- MZLU v Brně. 58. ŠPRYŇAŘ, L.: Selské jízdy a náš kůň. Praha, Českomoravské podniky tiskařské a vydavatelské, 1927, 102 s. 59. ŠPRYŇAŘ, L.: Chov koní v Čechách. Praha, Tempo Praha, 1932, 334 s. 60. ŠPRYŇAŘ, L.: Krevní linie hřebců v Čechách a připařování klisen. Praha, Ministerstvo zemědělství, 1936, 95 s. 61. ŠTENCL, F. ET AL: Vývoj chovu koní u nás. Pardubice, Ústav veterinární osvěty, 1976, 151 s. 62. TOUŠEK, D.: Strategická vize chovu a užití koní do roku In Sborník referátů z mezinárodní konference Chov a šlechtění koní v současných ekonomických podmínkách", MZLU v Brně, 2006, s ISBN: VOLENEC, J., JAKUBEC, V., JELÍNEK, J., PŘIBYL, J., ZÁLIŠ, N.: Analysis of inbreeding of Old-Kladrub horses. Scientia Agriculturae Bohemica, č. 26, 1995, s ZÁLIŠ, N.,: Jeho Milosti císařské obora koňská. Praha, Didot s.r.o., 1997, 340 s., ISBN

89 65. ZÁLIŠ, N.: Starokladrubský galakarosiér. In Sborník referátů z mezinárodní konference Genové zdroje hospodářských zvířat, MZLU v Brně, 1993, s ZÁLIŠ, N.: Hovory o drezuře. Kladruby nad Labem, Národní hřebčín Kladruby nad Labem, s.p., 2000, s ZÁLIŠ, N.: Jezdectví pro vzdělance. Kladruby nad Labem, Národní hřebčín Kladruby nad Labem, s.p., 2001, s ČSN Plemenní koně. Praha, Úřad pro normalizaci a měřění, ČSN Plemenní koně. Praha, Úřad pro normalizaci a měřění, ČSN Plemenní koně. Praha, Český normalizační institut, ON Kontrola dědičnosti koní. Praha, Úřad pro normalizaci a měření, Národní program konzervace a využívání genetických zdrojů rostlin, zvířat a mikroorganismů významných pro výživu a zemědělství. Praha, Ministerstvo zemědělství, 40 s., ISBN /2000 Zákon o šlechtění, plemenitbě a evidenci hospodářských zvířat a o změně některých souvisejících zákonů (plemenářský zákon). Sbírka zákonů, Česká republika, částka 49, 14 Genetické zdroje /2000 Vyhláška Ministerstva zemědělství, kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 154/2000 Sb., o šlechtění, plemenitbě a evidenci hospodářských zvířat a o změně některých souvisejících zákonů (plemenářský zákon). Sbírka zákonů, Česká republika, částka 135, oddíl 10 Genetické zdroje /1999 Veterinární zákon. Sbírka zákonů, Česká republika, částka /1992 Zákon České národní rady na ochranu zvířat proti týrání. Sbírka zákonů, Česká republika, částka Breeds of Livestock - Kladruby Horse. [online]. [cit ]. Dostupné na Cultural landscape of the stud farm at Kladruby nad Labem. [online]. [cit ]. Dostupné na Horse Art Collection - Rare Horse Breed - Old Kladruby Horse. [online]. [cit ]. Dostupné na Horses-Online.cz. [online]. [cit ]. Dostupné na 89

90 81. Hřebčín Dobrovský. [online]. [cit ]. Dostupné na Chov starokladrubského koně. [online]. [cit ]. Dostupné na Kladruber Breeding And Training Farm Inc. - Breed And History. [online]. [cit ]. Dostupné na Koně pro krále. [online]. [cit ]. Dostupné na Lipica Stud Farm. [online]. [cit ]. Dostupné na Lipizzan. [online]. [cit ]. Dostupné na Národní hřebčín Kladruby nad Labem, s.p. [online]. [cit ]. Dostupné na Národný žrebčín Topolčianky. [online]. [cit ]. Dostupné na Regenerační proces v chovu starokladrubského vraníka. [online]. [cit ]. Dostupné na Řád plemenné knihy starokladrubského koně. [online]. [cit ]. Dostupné na Starokladrubský kůň. [online]. [cit ]. Dostupné na The Lipizzan International Federation. [online]. [cit ]. Dostupné na The Kladrubian Horse. [online]. [cit ]. Dostupné na 90

91 10 PŘÍLOHY Příloha 1: Systém, struktura a významnost posuzovaných znaků, vlastností a zkušebních disciplin při zkouškách výkonnosti Příloha 2: Drezurní úloha pod sedlem - zkouška přiježděnosti Příloha 3: Drezurní úloha spřežení - 1. část zkoušky ovladatelnosti spřežení Příloha 4: Parkur spřežení - 2. část zkoušky ovladatelnosti spřežení Příloha 5: Maraton Příloha 6: Zatřídění starokladrubských klisen do oddílů plemenných knih Příloha 7: Přehled zastoupení starokladrubských kmenů a rodin v současné populaci plemenných koní 91

92 PŘÍLOHA 1: Systém, struktura a významnost posuzovaných znaků, vlastností a zkušebních disciplin při zkouškách výkonnosti Posuzovaný znak, vlastnost, Dílčí významový Celkový významový součinitel zkušební disciplína součinitel Typ a pohlavní výraz 3 Exteriér hlava krk hřbet a bedra hrudník záď končetiny hrudní končetiny pánevní celkový soulad Exteriér celkem Výkonnost Výcvik temperament charakter - ve stáji 1 - pod sedlem 1 - v zápřeži 1 - při kování 1 celkem konstituce krmitelnost učenlivost Výcvik celkem Přiježděnost přiježděnost celkový dojem celkem Mechanika pohybu krok klus cval celkem Maraton Ovladatelnost spřežení drezurní zkouška parkur spřežení celkem Zkouška spolehlivosti v tahu první zabrání druhé zabrání třetí zabrání celkem , celkem za výkonnost 7,5 Celkové výsledné hodnocení Typ a pohlavní výraz Exteriér Výkonnost Celkový významový součinitel

93 PŘÍLOHA 2: Drezurní úloha pod sedlem - zkouška přiježděnosti Potřebná doba ke splnění této úlohy je asi 5 minut. Číslo úlohy a označení Cvik 1. A vjezd krokem 2. X stát, pozdrav, krokem vchod 3. C na pravou ruku, pracovní klus lehký, 1x kolem 4. MXK po diagonále změnit směr 5. A velký kruh, 1x kolem 6. A na kruhu pracovní cval, 1x kolem 7. A přímo, na dlouhé stěně několik kroků prodloužit 8. C pracovní klus lehký 9. HXF po diagonále změnit směr, ruch prodloužit 10. F pracovní klus lehký 11. A velký kruh, 1x kolem 12. A na kruhu pracovní cval, 1x kolem 13. A přímo, na dlouhé stěně několik kroků prodloužit 14. C pracovní klus lehký 15. MF na dlouhé stěně naznačit prodloužení 16. A krok 17. KXM prodloužený krok na diagonále na volné otěži 18. MC střední krok 19. C pracovní klus lehký 20. A ze středu 21. X stát, pozdrav, odchod krokem na volné otěži 22. C odchod z obdélníku 93

94 PŘÍLOHA 3: Drezurní úloha spřežení - 1. část zkoušky ovladatelnosti spřežení Číslo úlohy a označení Cvik Kritéria 1. A X vjezd v pracovním klusu stát, pozdrav vedení na přímé čáře, zastavení na pomůckách, klid 2. XGCM pracovní klus přechod, kmih, pravidelnost 3. MXK KAF klus prodloužit pracovní klus přechod, prostornost pravidelnost 4. FXH HCM klus prodloužit pracovní klus přechod, prostornost pravidelnost 5. MXK krok přechod, pravidelnost, kmih 6. KAF pracovní klus shromáždění, pravidelnost 7. FXH krok přechod, pravidelnost, kmih 8. CMBFAD pracovní klus pravidelnost, kmih 9. D kruh vpravo průměr 20m, postavení, rytmus DX pak ihned vlevo průměr 20m pracovní klus 10.X stát, 10 sekund nehybnost, pracovním klusem vchod nehybnost, poslušnost na pomůcky, pravidelnost, přímost 11.G stát, pozdrav, opuštění obdélníku krokem v A 94

95 PŘÍLOHA 4: Parkur spřežení - 2. část zkoušky ovladatelnosti spřežení Přímo na ploše drezurního obdélnílu (100m x 40m) je vytyčeno 8 průjezdů o šíři branek cca 150 cm. Šíře rohové ulice je 5-6m. 1 - průjezd 3 - průjezd 5 - průjezd 7 - průjezd 2 - slalom 4 - rohová ulice 6 - osmička 8 - rohová ulice 95

96 PŘÍLOHA 5: Maraton Úsek Délka dráhy Rychlost Časový limit Počet Druh chodu (metry) (km/h-m/min) (minuty) překážek I klus II krok III klus IV krok V klus Typy překážek v maratonu: Překážka č. 1 - průjezd v šířce 3 m mezi dvěma masivními předměty vzbuzujícími respekt (vozy, velké bedny, metry dřeva, ohrady apod.) Překážka č. 2 - vyjetí terénní nerovnosti - převýšení 3 m, sklon 30º- 45º Překážka č. 3 - sjetí téže nerovnosti Překážka č. 4 - přejetí mostku - šířka 3 m, délka 6 m, 20 cm nad zemí Překážka č. 5 - projetí vodou - hloubka cm, šířka 4-6 m (Při projíždění překážek je druh chodu libovolný.) Hodnocení maratonu: a) Hodnotí se komplexně, tj. chování a výkon každého koně v celém maratonu je hodnocen jednou známkou. b) Penalizace: 1. Nedodržení stanoveného chodu (za vyšší chod)-za každých 10 s. trvání se strhává 0,25 b. 2. Překročení stanoveného času-za každých 30 s. překročení se strhne 0,5 trestného bodu. 3. Neposlušnost, odepření pohybu (1.zastavení nebo vybočení 0,5 trestného bodu, 2. zastavení nebo vybočení u téže překážky 1 trestný bod, 3. 2 trestné body, 4. se hodnotí vyloučením). Za chybu na překážce se přidělují trestné body každému koni individuálně podle míry zavinění. Součet trestných bodů z části b) se odečte od přidělených bodů v části a) a výsledek je hodnocením maratonu. c) V případě vážné poruchy postrojování kočáru během maratonu je sledovaný čas v příslušném úseku po dobu opravy přerušen přítomným komisařem. d) Na každé spřežení určí předseda komise 1 komisaře, který sleduje čas, příp. neposlušnosti apod. a uděluje trestné body. Po dokončení maratonu se bodově vyhodnotí každý kůň zvlášť. 96

97 PŘÍLOHA 6: Zatřídění všech starokladrubských klisen (NH i PCH) do oddílů plemenné knihy, stav v roce 2006 ( 97

98 PŘÍLOHA 7: Přehled zastoupení starokladrubských kmenů a rodin v současné populaci plemenných koní ( Přehled zastoupení kmenů v současné populaci plemenných hřebců: Přehled zastoupení rodin v současné populaci plemenných klisen: 98