= , = (1) (2)
|
|
- Petr Doležal
- před 7 lety
- Počet zobrazení:
Transkript
1 Název a číslo úlohy Nelineární jevy v ultrarychlé optice úloha č. 9 Datum měření Měření provedli Jan Fait, Marek Vlk Vypracoval Jan Fait Datum Hodnocení Během úlohy jsme se seznámili s chováním ultrakrátkých laserových pulsů a s některými přístroji používanými pro jejich diagnostiku. Pomocí laseru (pulsy o délce několika desítek femtosekund) jsme budili následující nelineární jevy v materiálu: generace druhé harmonické, parametrické zesílení signálu a generace superkontinua. Sledovali jsme účinnost parametrického zesílení signálu v závislosti na natočení nelineárního krystalu. Z naměřeného prodloužení optické dráhy jsme určili grupový index lomu skla. 1. Použité pomůcky Laserový systém pulsar pro generaci ultrakrátkých pulsů (titan safírový laser), optický stůl, safírový krystal, 2 nelineární krystaly BBO, irisová clona, zpožďovací linka s mikrometrickým posuvem, ochranné brýle, čočky, zrcadla, irisová clona, měřič výkonu, skleněná destička 2. Teoretický úvod Dopadá-li elektromagnetická vlna na dielektrikum, dochází k rozkmitání nabitých částic v látce. Kmitající náboje generují nové elektromagnetické pole. Tento efekt je popsán pomocí vektorového pole polarizace P. Polarizaci lze rozvinout do Taylorova rozvoje: = , (1) kde je susceptibilita j-tého řádu (z matematického hlediska se jedná o tenzor (j+1) řádu) Je-li dopadající pole slabé, projevuje se obvykle pouze první člen Taylorova rozvoje. Při velkých amplitudách kmitání, které vznikají při dopadu záření s velkou intenzitou, dochází k nelineárnímu kmitání, při kterém se projevují i vyšší členy rozvoje. Ve vlnové rovnici hraje polarizace roli budícího členu. 2.1 Generace druhé harmonické Při generaci druhé harmonické dochází ke konverzi vstupního záření na záření s poloviční vlnovou délkou (dvojnásobnou frekvencí). Efekt nastává pouze v materiálech s nenulovou susceptibilitou druhého řádu. Aby byl tento člen rozvoje nenulový, musí být prostředí necentrosymetrické. Předpokládejme, že na takový materiál dopadá lineárně polarizované harmonické záření (popsané skalární hodnotou elektrického pole) = (2)
2 Polarizace vybuzená tímto polem (skrze susceptibilitu druhého řádu) má tvar = = , (3) kde první dva členy v závorce odpovídají generaci druhé harmonické, a poslední člen odpovídá tzv. optické rektifikaci. Optická rektifikace je vlna s nulovou frekvencí stejnosměrné napětí generované jako konstantní dipólový moment. Celková účinnost generace druhé harmonické závisí na soufázovosti příspěvků od jednotlivých dipólů v celém materiálu. Vlivem disperze je u většiny materiálů jiná rychlost šíření základní a druhé harmonické. V důsledku toho se příspěvky nenačítají soufázově a účinnost generace druhé harmonické je velmi malá. V materiálu, který má stejný index lomu pro základní ω1 i druhou harmonickou ω2, dochází k efektivnímu vzniku druhé harmonické. Pokud se příspěvky z celého objemu materiálu konstruktivně načítají, říkáme, že je splněna fázového synchronizmu. Obecně lze podmínky pro účinnou generaci vyjádřit jako 2 = ;2" = " (4) kde druhá podmínka vyjadřuje zákon zachování energie. Při kolineárním šíření přechází první podmínka na podmínku rovnosti indexu lomu pro základní a druhou harmonickou. Podmínku fázového synchronizmu lze splnit v dvojlomném materiálu. Při jistém směru šíření vzhledem k optické ose krystalu je chromatická disperze vykompenzována rozdílným indexem lomu extraordinární vlny (obr. 1). Necentrosymetrické materiály, ve kterých může vznikat druhá harmonická, se často vyznačují dvojlomem a lze tak splnit podmínku fázového synchronizmu. Obr. 1: Závislost indexu lomu na směru šíření v negativním dvojlomném prostředí. Červená kružnice a elipsa značí ordinární resp. extraordinární index lomu druhé harmonické. Modrá kružnice značí ordinární index lomu na základní harmonické. Pro úhel θpm je splněna podmínka fázového synchronizmu, neboť platí no(ω1) = ne(ω2). Převzato z [1].
3 2.2 Parametrické zesílení Parametrické zesílení je nelineární jev druhého řádu, za který je zodpovědný koeficient. Během parametrického zesílení předává intenzivní čerpací vlna s vyšší frekvencí ω3 energii již přítomné slabé signální vlně s frekvencí ω1. Při tomto procesu navíc vzniká třetí vlna (tzv. idler) s frekvencí ω2 = ω3 - ω1. odnášející rozdílovou energii. K účinnému parametrickému zesílení dochází při splnění podmínky fázového synchronizmu a zákonu zachování energie 2 = + ;2" = " (5) Podmínku fázového synchronizmu lze splnit vektorově v nekolineárním uspořádání (obr. 2). Nekolineární uspořádání s úhlem α = 3,6 mezi čerpacím a signálovým svazkem podporuje zesílení ve velmi široké spektrální oblasti 500 nm 700 nm. Úhel θ pro splnění fázového synchronizmu je v tomto případě přibližně 31. Obr. 2: a) Podmínku fázového synchronizmu pro parametrické zesílení jsme nastavovali změnou úhlu mezi svazku α a úhlu natočení optické osy krystalu vůči čerpacímu svazku θ. b) Pro úhel α = 3,6 dochází ke konstantnímu parametrickému zesílení v širokém pásmu vlnových délek. Převzato z [1]. 2.3 Generace superkontinua Během generace superkontinua dochází ke spektrálnímu rozšíření pulsu s úzkým spektrem na kontinuum se spektrem širokým několik stovek nanometrů. Superkontinuum lze vygenerovat zafokusováním femtosekundového svazku do téměř libovolného dielektrika či do fotonických nebo vlnovodných struktur. Jev je postaven na nelinearitě třetího řádu, která se projevuje i v centrosymetrických materiálech. U nelinearity třetího řádu dochází ke generaci třetí harmonické a tzv. Kerrovu jevu. Právě Kerrův jev je podstatou generace superkontinua. Kerrův jev se projevuje jako nelineární změna indexu lomu, která je úměrná intenzitě. Podmínka fázového synchronizmu je při tomto jevu splněna automaticky. Gaussovské svazky jsou vlivem Kerrova jevu (kvůli jejich vyšší intenzitě na ose svazku) fokusovány. Tento efekt se označuje jako autofokusace. Proti fokusaci působí difrakce a nedestruktivní ionizace. Pokud nastane rovnováha, může dojít k samovedení svazku bez změny jeho průměru až na vzdálenost několika milimetrů. V ultrakrátkém pulsu vidí nejintenzivnější část pulsu vyšší index lomu než části s nižší intenzitou. Dochází tak k fázovému zpoždění vln ze středu pulsu k zadnímu okraji, což vede k rozšíření spektra. S tímto efektem je úzce spojen také tzv. self-steepening. Ten je způsoben
4 změnou grupové rychlosti intenzivní části pulsu. Obálka pulsu se tak zdeformuje maximum se zpozdí a vzroste tak sklon sestupné hrany. Tomu odpovídá rozšíření pulsu zejména do oblasti kratších vlnových délek. K tomuto závěru lze dojít úvahou, že spektrum je fourierovským obrazem tvaru pulsu. Pro vytvoření ostré hrany je potřeba širší spektrum. 3. Zpracování Před zahájením práce jsme se seznámili s bezpečnostními pokyny. Během práce jsme používali ochranné brýle. Používali jsme dvoje brýle jedny pro práci s infračerveným zářením a druhé pro práci s modrým zářením (generovaná druhá harmonická). Vzhledem k velkému rozsahu vlnových délek však brýle neposkytovaly dokonalou ochranu. V průběhu experimentu jsme dávali pozor, abychom se nesehnuli do optické dráhy a také abychom si při detekci paprsků pomocí konvertoru IR záření neodrazili část záření do oka. Obr. 3: Schéma používané pro generaci druhé harmonické, generaci kontinua a zesílení části kontinua. Převzato z [1]. Laser byl spuštěn již před měřením z důvodu, aby se omezily fluktuace výkonu a délky pulsů během experimentů. Naměřená délka pulsů byla 65 fs (výrobcem udáváno 55 fs). Energie jednoho pulsu byla 6,7 mj (výrobcem udáváno 5,5 mj). Z této hodnoty jsme úmyslně využívali pouze část (490 µj), abychom předešli poškození nelineárních krystalů. Laser generuje na střední vlnové délce 805 nm s šířkou spektra 40 mm. Opakovací frekvence laseru je 10 Hz. Při realizaci experimentů jsme použili schéma znázorněné na obr. 3. Schéma již bylo z velké části sestaveno. My jsme upravovali zejména polohu a natočení nelineárních krystalů a zrcadel. Krystal safíru jsme použili pro generaci kontinua. Pomocí irisové clony jsme při tom upravili výkon ve svazku tak, aby se záření v krystalu šířilo pouze jedním vláknem. Při tom jsme sledovali tvar a profil svazku na stínítku. Druhá část svazku procházela skrze nelineární krystal BBO, kde docházelo ke generaci druhé harmonické. Experimentálně jsme určili vhodné natočení krystalu tak, aby byla nejvyšší účinnost generace druhé harmonické.
5 Směr čerpacího (druhá harmonická) a signálního (kontinuum) svazku jsme nastavili tak, aby se svazky protínaly v druhém krystalu BBO. Úhel mezi svazky a natočení krystalu jsme měnili tak, abychom dosáhli pozorovatelného zesílení signálního svazku. Rovněž jsme měnili optickou dráhu bílého kontinua. Puls o délce 65 fs je v prostoru dlouhý pouze 20 µm. Při generaci bílého kontinua došlo k mírnému rozšíření pulsu. Naopak pulsy v čerpacím svazku se během generace druhé harmonické zkrátí, protože generace probíhá pouze v nejintenzivnější části pulsu. Aby se pulsy čerpací a signální vlny překryly v krystalu BBO museli jsme nastavit délku dráhy s přesností na desítky mikrometrů. K tomuto účelu je zpožďovací linka ovládána pomocí mikrometrického šroubu. Po přibližném nastavení, kdy jsme získali slabé zesílení, jsme polohu jednotlivých elementů ladili tak, abychom dosáhli maximální energie ve výstupním signálním svazku. Měřič energie na výstupu jsme nastavili na vlnovou délku 520 nm. Nejvyšší dosažená energie v signálním svazku po parametrickém zesílení byla 5,5 µj. Výkon čerpacího svazku (na druhé harmonické) byl při tom 185 µj. Většina energie zůstávala v čerpacím svazku i po průchodu nelineárním krystalem. Podle posunu zpožďovací linky jsme mohli měnit barvu zesíleného signálu. Pulsy čerpacího svazku jsou (z výše popsaných důvodů) kratší než pulsy signálního svazku. Signální svazek má na svém čele delší vlnové délky než na svém konci. Při překryvu čerpacího svazku s čelem signálního svazku je zesilována červená barva (na vlnové délce přibližně 700 nm). Při zkrácení zpožďovací linky se čerpací svazek překrývá s kratšími vlnovými délkami ve střední a zadní části pulsu signálního svazku. Zesilovány jsou tak kratší vlnové délky až do přibližně 500 nm. Naměřená závislost zesilované vlnové délky na posunu zpožďovací linky je vypsána v tab. 1. Při dalším posunu zpožďovací linky by se pulsy nepřekrývaly vůbec a k zesílení by proto nedocházelo. Na stínítku jsme kromě čerpacího a signálního svazku pozorovali rovněž tzv. parametrickou superfluorescenci a v některých případech také jalový svazek (idler). Parametrickou superfluorescenci jsme pozorovali jako kruh na stínítku kolem čerpacího svazku, jehož barva se měnila od modré na vnitřním okraji kruhu až po červenou na vnějším okraji. Při otáčení krystalu se barvy posouvaly k sobě (jednotlivé vlnové délky byly přes sebe) anebo od sebe (spektrum bylo lépe pozorovatelné). Měnila se také intenzita kruhu. Zesilovaný signál se nacházel na tomto kruhu. Frekvence idleru je dána rozdílem mezi frekvencí čerpacího svazku a frekvencí signálního svazku. Čerpací vlnová délka byla přibližně 400 nm. Zesilovaný signál měl vlnovou délku v rozmezí nm. Rozdílová frekvence byla v rozmezí THz. Tomu odpovídají vlnové délky v rozmezí nm. Tyto vlnové délky jsou okem nepozorovatelné. Při vhodném natočení krystalu však docházelo ke generaci druhé harmonické a na stínítku jsme pozorovali stopu jalového svazku. Úhel šíření jalového svazku se měnil podle zesilované vlnové délky signálu. Úhel je dán podmínkou fázového synchronizmu pro signální svazek. Rozsah vzdáleností, o které jsme mohli měnit délku zpožďovací linky tak, aby se pulsy ještě překrývaly, je dán délkou pulsu. Naměřením těchto vzdáleností lze délku pulsu určit. Zesílení pulsu jsme pozorovali v rozsahu 280 µm. Délku pulsu superkontinua jsme určili z rychlosti šíření světla na 950 fs. Tato hodnota je dána s přesností délky pulsů čerpacího svazku (65 fs). Při vložení materiálu (sklo o tloušťce 12 mm) došlo vlivem disperze k roztažení pulsu. Délka
6 pulsu po průchodu tímto materiálem byla přibližně 1900 fs. Proložením dat v tab. 1 (přepočtených na časový rozdíl) parabolickou závislostí (obr. 4 a 5) a dosazením do vztahu #$$ = & " = λ 2(). & #$$ ;#*$ = λ + (6) (kde l je tloušťka materiálu) jsme získali disperzi grupového zpoždění druhého řádu (GDD) superkontinua pro vlnové délky v rozsahu 500 nm 700 nm. Graf GDD v závislosti na vlnové délce je pro případ před a po průchodu tlustým materiálem vynesen na obr. 6. Graf normalizované disperze grupové rychlosti druhého řádu GVD borosilikátového skla je vynesen v grafu na obr. 7. Pro srovnání jsou zde vyneseny také tabulkové hodnoty vypočtené pomocí Sellmeierových rovnic. Grupový index lomu borosilikátového skla jsem určil z hodnot posuvu zpožďovací linky odečtených pomocí mikrometrického šroubu. Grupový index lomu pro vlnové délky 550 nm, 600 nm a 650 nm je vynesen v tab. 2. Dále jsem z naměřeného prodloužení pulsu určil disperzi prvního řádu borosilikátového skla: GD = 4,7 fs/nm. a) bez vloženého skla b) s vloženým sklem x [µm] Δx [µm] λ [nm] x [µm] Δx [µm] λ [nm] Tab. 1: Střední zesilovaná vlnová délka (λ) v závislosti na posunu mikrometrického šroubu. (x) označuje absolutní polohu mikrometrického šroubu. (Δx) značí prodloužení optické dráhy oproti optické dráze prvního měření (u nejdelší vlnové délky). Při posunu mikrometrického šroubu o 10 µm se optická dráha prodloužila o 20 µm, protože danou dráhu světlo proletělo dvakrát (viz obr. 3). λ [nm] ng [-] 550 1, , ,54 Tab. 2: Závislost grupového indexu lomu (n g) borosilikátového skla pro různé vlnové délky.
7 Δt [fs] Δt = 0,026.λ 2-35.λ λ [nm] Obr. 4: Časové zpoždění (Δt) jednotlivých částí pulsu s vlnovou délkou (λ) za čelem pulsu. Zpoždění bylo vypočítáno vydělením prostorového zpoždění (Δx) uvedeného v tab. 1a) rychlostí světla. Naměřená data byla proložena polynomem druhého stupně. Δt = 0,037.λ 2-54.λ Δt [fs] λ [nm] Obr. 5: Časové zpoždění (Δt) jednotlivých částí pulsu s vlnovou délkou (λ) za čelem pulsu po průchodu skleněnou destičkou o tloušťce 12 mm. Zpoždění bylo vypočítáno vydělením prostorového zpoždění (Δx) uvedeného v tab. 1b) rychlostí světla. Naměřená data byla proložena polynomem druhého stupně.
8 GDD [fs 2 ] λ [nm] Obr. 6: Graf závislosti disperze grupového zpoždění druhého řádu (GDD) na vlnové délce (λ) pro případ před (g1) a po (f1) průchodu tlustým materiálem. GVD [fs 2 /mm] λ [nm] Obr. 6: Graf závislosti disperze grupové rychlosti druhého řádu (GVD) na vlnové délce (λ) pro borosilikátové sklo. Disperze grupové rychlosti byla vypočítána z dat v tab. 1. Pro srovnání jsou vyneseny také tabulkové hodnoty GVD vypočítané pomocí Sellmeierových rovnic.
9 3. Diskuze a závěr Během úlohy jsme pozorovali nelineární jevy (generace druhé harmonické, parametrické zesílení a generaci superkontinua) buzené v nelineárních krystalech femtosekundovým laserem. Nejdříve jsme správně nastavili směr svazků a orientaci nelineárních krystalů tak, aby docházelo k buzení nelineárních jevů. Ověřili jsme, že v krystalu safíru dochází k efektu samofokusace a samovedení. Při zvýšení výkonu (větší otevření irisové clony) docházelo k šíření záření v krystalu více vlákny. Také jsme ověřili, že v krystalu dochází ke spektrálnímu rozšiřování pulsu a vzniku superkontinua. Dále jsme pozorovali generaci druhé harmonické v krystalu BBO. Krystal jsme zorientovali tak, aby byla splněna podmínka fázového synchronizmu. Sledovali jsme pokles účinnosti generace při rozladění podmínky fázového synchronizmu. Oba svazky jsme překryli v druhém krystalu BBO, kde jsme pozorovali parametrické zesílení části superkontinua. Změnou optické dráhy signálního svazku jsme docílili zesílení různých částí tohoto svazku. Z měření jsme určili délku pulsu superkontinua, která byla o řád delší než u původního pulsu generovaného laserem. Ověřili jsme, že na začátku svazku se nacházejí delší vlnové délky (červená barva) a na konci svazku kratší vlnové délky. Dále jsme do signálního svazku vložili tlusté sklo. Z prodloužení optické dráhy jsme určili grupový index lomu skla. Detailní proměření vlnových délek v jednotlivých částech svazku jsme využili k počítání disperzních charakteristik borosilikátového skla. Naměřené hodnoty disperze grupové rychlosti řádově odpovídají hodnotám určeným pomocí Sellmeierových rovnic. Tvar závislosti na vlnové délce je však odlišný. Rozdíl přičítáme nepřesnému měření vlnové délky zesíleného signálu, kdy jsme na osciloskopu pouze přibližně určili střední vlnovou délku části zesíleného spektra. Během úlohy jsme se rovněž seznámili s prací s femtosekundovým laserem, který má velký špičkový výkon ve svazku. Dozvěděli jsme se např. jak měřit délku pulsů takového laseru, jak pracují zesilovače ultrakrátkých pulsů nebo jak zviditelnit infračervené záření o vysoké intenzitě pomocí papíru. Reference [1] FJFI ČVUT, KFE: Návod k pokročilému praktiku z optiky: Úloha č. 9 Nelineární jevy v ultrarychlé optice: ( ) [2] Tabulky s disperzními charakteristikami Refractive Index, URL: ( )
Úloha č. 9: Nelineární jevy v ultrarychlé optice
Úloha č. 9: Nelineární jevy v ultrarychlé optice Pokročilé praktikum z optiky 1. října 2014 1 Úvod Ultrarychlá optika pracuje s optickými pulsy délky řádově jednotky až stovky femtosekund; díky tomu lze
Více1 Zadání. 2 Úvod. Název a číslo úlohy 9 - Nelineární jevy v ultrarychlé optice. Měření provedli Jan Fait, Marek Vlk Vypracoval
Název a číslo úlohy 9 - Nelineární jevy v ultrarychlé optice Datum měření 30.11.2015 Měření provedli Jan Fait, Marek Vlk Vypracoval Marek Vlk Datum 19.12.2015 Hodnocení 1 Zadání 1. Naladění systému; Naved
VíceSvětlo jako elektromagnetické záření
Světlo jako elektromagnetické záření Základní pojmy: Homogenní prostředí prostředí, jehož dané vlastnosti jsou ve všech místech v prostředí stejné. Izotropní prostředí prostředí, jehož dané vlastnosti
Více1. Pevnolátkový Nd:YAG laser v režimu volné generace a v režimu Q-spínání. 2. Zesilování laserového záření a generace druhé harmonické
Úloha č. 1 pro laserová praktika KFE, FJFI, ČVUT v Praze, verze 2010/1 1. Pevnolátkový Nd:YAG laser v režimu volné generace a v režimu Q-spínání. 2. Zesilování laserového záření a generace druhé harmonické
Více2 Nd:YAG laser buzený laserovou diodou
2 Nd:YAG laser buzený laserovou diodou 15. května 2011 Základní praktikum laserové techniky Zpracoval: Vojtěch Horný Datum měření: 12. května 2011 Pracovní skupina: 1 Ročník: 3. Naměřili: Vojtěch Horný,
VícePRAKTIKUM III. Oddělení fyzikálních praktik při Kabinetu výuky obecné fyziky MFF UK. Pracoval: Jan Polášek stud. skup. 11 dne 23.4.2009.
Oddělení fyzikálních praktik při Kabinetu výuky obecné fyziky MFF UK PRAKTIKUM III Úloha č. XXVI Název: Vláknová optika Pracoval: Jan Polášek stud. skup. 11 dne 23.4.2009 Odevzdal dne: Možný počet bodů
VíceFYZIKÁLNÍ PRAKTIKUM FJFI ČVUT V PRAZE
FYZIKÁLNÍ PRAKTIKUM FJFI ČVUT V PRAZE Datum měření: 18.4.2012 Jméno: Jakub Kákona Pracovní skupina: 2 Hodina: Po 7:30 Spolupracovníci: Viktor Polák Hodnocení: Měření s polarizovaným světlem Abstrakt V
VícePodle studijních textů k úloze [1] se divergence laserového svaku definuje jako
Úkoly 1. Změřte divergenci laserového svazku. 2. Z optické stavebnice sestavte Michelsonův interferometr. K rozšíření svazku sestavte Galileův teleskop. Ze známých ohniskových délek použitých čoček spočtěte,
VíceFYZIKÁLNÍ PRAKTIKUM FJFI ČVUT V PRAZE
FYZIKÁLNÍ PRAKTIKUM FJFI ČVUT V PRAZE Datum měření: 18.4.2012 Jméno: Jakub Kákona Pracovní skupina: 2 Hodina: Po 7:30 Spolupracovníci: Viktor Polák Hodnocení: Měření s polarizovaným světlem Abstrakt V
VíceFYZIKÁLNÍ PRAKTIKUM FJFI ČVUT V PRAZE
FYZIKÁLNÍ PRAKTIKUM FJFI ČVUT V PRAZE Datum měření: 1.4.2011 Jméno: Jakub Kákona Pracovní skupina: 4 Ročník a kroužek: Pa 9:30 Spolupracovníci: Jana Navrátilová Hodnocení: Měření s polarizovaným světlem
VíceJan Fait, Filip Grepl Jan Fait Datum Hodnocení
Název a číslo úlohy Dvouvlnové směšování ve fotorefraktivním materiálu a fázová konjugace úloha č. 6 Datum měření 16. 10. 2015 Měření provedli Vypracoval Jan Fait, Filip Grepl Jan Fait Datum 22. 10. 2015
VíceZákladním praktikum z laserové techniky
Úloha: Základním praktikum z laserové techniky FJFI ČVUT v Praze #6 Nelineární transmise saturovatelných absorbérů Jméno: Ondřej Finke Datum měření: 30.3.016 Spolupracoval: Obor / Skupina: 1. Úvod Alexandr
VíceBalmerova série. F. Grepl 1, M. Benc 2, J. Stuchlý 3 Gymnázium Havlíčkův Brod 1, Gymnázium Mnichovo Hradiště 2, Gymnázium Šumperk 3
Balmerova série F. Grepl 1, M. Benc 2, J. Stuchlý 3 Gymnázium Havlíčkův Brod 1, Gymnázium Mnichovo Hradiště 2, Gymnázium Šumperk 3 Grepl.F@seznam.cz Abstrakt: Metodou dělených svazků jsme určili lámavý
VíceZákladním praktikum z optiky
Úloha: Základním praktikum z optiky FJFI ČVUT v Praze #1 Polarizace světelného záření Jméno: Ondřej Finke Datum měření: 10.3.2016 Spolupracoval: Obor / Skupina: 1. Úvod Alexandr Špaček FE / E Klasifikace:
VíceLaboratorní úloha č. 7 Difrakce na mikro-objektech
Laboratorní úloha č. 7 Difrakce na mikro-objektech Úkoly měření: 1. Odhad rozměrů mikro-objektů z informací uváděných výrobcem. 2. Záznam difrakčních obrazců (difraktogramů) vzniklých interakcí laserového
VíceFYZIKÁLNÍ PRAKTIKUM FJFI ČVUT V PRAZE. Mikrovlny
FYZIKÁLNÍ PRAKTIKUM FJFI ČVUT V PRAZE Datum měření: 25.3.2011 Jméno: Jakub Kákona Pracovní skupina: 4 Ročník a kroužek: Pa 9:30 Spolupracovníci: Jana Navrátilová Hodnocení: Mikrovlny Abstrakt V úloze je
VícePRAKTIKUM III. Oddělení fyzikálních praktik při Kabinetu výuky obecné fyziky MFF UK
Oddělení fyzikálních praktik při Kabinetu výuky obecné fyziky MFF UK PRAKTIKUM III. úlohač.20 Název: Stavba Michelsonova interferometru a ověření jeho funkce Pracoval: Lukáš Ledvina stud.skup.14 dne:3.3.2010
VíceMěření charakteristik pevnolátkového infračerveného Er:Yag laseru
Měření charakteristik pevnolátkového infračerveného Er:Yag laseru Ondřej Ticháček, PORG, ondrejtichacek@gmail.com Abstrakt: Úkolem bylo proměření základních charakteristik záření pevnolátkového infračerveného
VíceRovinná monochromatická vlna v homogenním, neabsorbujícím, jednoosém anizotropním prostředí
Rovinná monochromatická vlna v homogenním, neabsorbujícím, jednoosém anizotropním prostředí r r Další předpoklad: nemagnetické prostředí B = µ 0 H izotropně. Veškerá anizotropie pochází od interakce elektrických
VíceBakalářská práce. Generace součtové frekvence v daleké UV oblasti
Univerzita Karlova v Praze Matematicko fyzikální fakulta Bakalářská práce Miroslav Martínek Generace součtové frekvence v daleké UV oblasti Katedra chemické fyziky a optiky Vedoucí bakalářské práce: RNDr.
VíceGraf I - Závislost magnetické indukce na proudu protékajícím magnetem. naměřené hodnoty kvadratické proložení. B [m T ] I[A]
Pracovní úkol 1. Proměřte závislost magnetické indukce na proudu magnetu. 2. Pomocí kamery změřte ve směru kolmém k magnetickému poli rozštěpení červené spektrální čáry kadmia pro 8-10 hodnot magnetické
VíceVLNOVÁ OPTIKA. Mgr. Jan Ptáčník - GJVJ - Fyzika - Optika - 3. ročník
VLNOVÁ OPTIKA Mgr. Jan Ptáčník - GJVJ - Fyzika - Optika - 3. ročník Vlnová optika Světlo lze chápat také jako elektromagnetické vlnění. Průkopníkem této teorie byl Christian Huyghens. Některé jevy se dají
VíceFyzikální praktikum FJFI ČVUT v Praze
Fyzikální praktikum FJFI ČVUT v Praze Úloha 4: Balrmerova série Datum měření: 13. 5. 016 Doba vypracovávání: 7 hodin Skupina: 1, pátek 7:30 Vypracoval: Tadeáš Kmenta Klasifikace: 1 Zadání 1. DÚ: V přípravě
VíceÚloha 3: Mřížkový spektrometr
Petra Suková, 2.ročník, F-14 1 Úloha 3: Mřížkový spektrometr 1 Zadání 1. Seřiďte spektrometr pro kolmý dopad světla(rovina optické mřížky je kolmá k ose kolimátoru) pomocí bočního osvětlení nitkového kříže.
VíceMetody nelineární optiky v Ramanově spektroskopii
Metody nelineární optiky v Ramanově spektroskopii Využití optických nelinearit umožňuje přejít od tradičního studia rozptylu světla na fluktuacích, teplotních elementárních excitacích, ke studiu rozptylu
VíceÚloha 15: Studium polovodičového GaAs/GaAlAs laseru
Petra Suková, 2.ročník, F-14 1 Úloha 15: Studium polovodičového GaAs/GaAlAs laseru 1 Zadání 1. Změřte současně světelnou i voltampérovou charakteristiku polovodičového laseru. Naměřenézávislostizpracujtegraficky.Stanovteprahovýproud
VíceCharakteristiky optického záření
Fyzika III - Optika Charakteristiky optického záření / 1 Charakteristiky optického záření 1. Spektrální charakteristika vychází se z rovinné harmonické vlny jako elementu elektromagnetického pole : primární
VíceFyzika II. Marek Procházka Vlnová optika II
Fyzika II Marek Procházka Vlnová optika II Základní pojmy Reflexe (odraz) Refrakce (lom) jevy na rozhraní dvou prostředí o různém indexu lomu. Disperze (rozklad) prostorové oddělení složek vlnění s různou
VíceJméno a příjmení. Ročník. Měřeno dne Příprava Opravy Učitel Hodnocení. Vlnové vlastnosti světla difrakce, laser
FYZIKÁLNÍ PRAKTIKUM Ústav fyziky FEKT VUT BRNO Jméno a příjmení Petr Švaňa Ročník 1 Předmět IFY Kroužek 38 ID 155793 Spolupracoval Měřeno dne Odevzdáno dne Lukáš Teuer 8.4.2013 22.4.2013 Příprava Opravy
VíceCharakteristiky laseru vytvářejícího světelné impulsy o délce několika pikosekund
Charakteristiky laseru vytvářejícího světelné impulsy o délce několika pikosekund H. Picmausová, J. Povolný, T. Pokorný Gymnázium, Česká Lípa, Žitavská 2969; Gymnázium, Brno, tř. Kpt. Jaroše 14; Gymnázium,
VíceVypracoval Datum Hodnocení. V celé úloze jsme používali He-Ne laser s vlnovou délkou λ = 632, 8 nm. Paprsek jsme nasměrovali
Název a číslo úlohy - Difrakce světelného záření Datum měření 3.. 011 Měření proveli Tomáš Zikmun, Jakub Kákona Vypracoval Tomáš Zikmun Datum. 3. 011 Honocení 1 Difrakční obrazce V celé úloze jsme používali
VíceStudium ultrazvukových vln
Číslo úlohy: 8 Jméno: Vojtěch HORNÝ Spolupracoval: Jaroslav Zeman Datum měření: 12. 10. 2009 Číslo kroužku: pondělí 13:30 Číslo skupiny: 6 Klasifikace: Fyzikální praktikum FJFI ČVUT v Praze Studium ultrazvukových
VíceNeživá příroda I. Optické vlastnosti minerálů
Neživá příroda I Optické vlastnosti minerálů 1 Charakter světla Světelný paprsek definuje: vlnová délka (λ): vzdálenost mezi následnými vrcholy vln, amplituda: výchylka na obě strany od rovnovážné polohy,
VícePoužití nelineární optiky pro změnu vlnové délky laserových pulsů
Univerzita Karlova v Praze Matematicko fyzikální fakulta Bakalářská práce Helena Reichlová Použití nelineární optiky pro změnu vlnové délky laserových pulsů Katedra chemické optiky a fyziky Vedoucí bakalářské
VíceZákladním praktikum z optiky
Úloha: Základním praktikum z optiky FJFI ČVUT v Praze #6 - Zdroje optického záření a jejich vlastnosti Jméno: Ondřej Finke Datum měření: 7.4.2016 Spolupracoval: Obor / Skupina: 1. Úvod Alexandr Špaček
VíceZadání. Pracovní úkol. Pomůcky
Pracovní úkol Zadání 1. Najděte směr snadného průchodu polarizátoru užívaného v aparatuře. 2. Ověřte, že zdroj světla je polarizován kolmo k vodorovné rovině. 3. Na přiložených vzorcích proměřte závislost
VíceFyzika II, FMMI. 1. Elektrostatické pole
Fyzika II, FMMI 1. Elektrostatické pole 1.1 Jaká je velikost celkového náboje (kladného i záporného), který je obsažen v 5 kg železa? Předpokládejme, že by se tento náboj rovnoměrně rozmístil do dvou malých
Více1. Ze zadané hustoty krystalu fluoridu lithného určete vzdálenost d hlavních atomových rovin.
1 Pracovní úkoly 1. Ze zadané hustoty krystalu fluoridu lithného určete vzdálenost d hlavních atomových rovin. 2. Proměřte úhlovou závislost intenzity difraktovaného rentgenového záření při pevné orientaci
VíceFyzikální praktikum FJFI ČVUT v Praze
Fyzikální praktikum FJFI ČVUT v Praze Úloha 12: Sonar Datum měření: 5. 11. 2015 Skupina: 8, čtvrtek 7:30 Vypracoval: Tadeáš Kmenta Klasifikace: 1 Zadání 1. DÚ: V domácí přípravě spočítejte úhel prvních
VícePraktikum III - Optika
Oddělení fyzikálních praktik při Kabinetu výuky obecné fyziky MFF UK Praktikum III - Optika Úloha č. 13 Název: Vlastnosti rentgenového záření Pracoval: Matyáš Řehák stud.sk.: 13 dne: 3. 4. 2008 Odevzdal
VíceMěření závislosti indexu lomu kapalin na vlnové délce
Měření závislosti indexu lomu kapalin na vlnové délce TOMÁŠ KŘIVÁNEK Přírodovědecká fakulta Masarykovy univerzity, Brno Abstrakt V příspěvku je popsán jednoduchý experiment pro demonstraci a měření závislosti
VíceÚloha 10: Interference a ohyb světla
Úloha 10: Interference a ohyb světla FYZIKÁLNÍ PRAKTIKUM FJFI ČVUT V PRAZE Datum měření: 29.3.2010 Jméno: František Batysta Pracovní skupina: 5 Ročník a kroužek: 2. ročník, pond. odp. Spolupracovník: Štěpán
VíceAkustooptický modulátor s postupnou a stojatou akustickou vlnou
Úloha č. 8 pro laserová praktika (ZPLT) KFE, FJFI, ČVUT, Praha v. 2017/2018 Akustooptický modulátor s postupnou a stojatou akustickou vlnou Akustooptické modulátory (AOM), někdy též nazývané Braggovské
VíceMikrovlny. 1 Úvod. 2 Použité vybavení
Mikrovlny * P. Spáčil, ** J. Pavelka, *** F. Jareš, **** V. Šopík Gymnázium Vídeňská Brno; ** Gymnázium tř. Kpt. Jaroše; *** Arcibiskupské gymnázium; **** Gymnázium Jeseník; pavelspacil@tiscali.cz; **
VíceLaserová technika prosince Katedra fyzikální elektroniky.
Laserová technika 1 Aktivní prostředí Šíření optických impulsů v aktivním prostředí Jan Šulc Katedra fyzikální elektroniky České vysoké učení technické jan.sulc@fjfi.cvut.cz. prosince 016 Program přednášek
VíceMěření příčného profilu gaussovského svazku metodou ostré hrany
v. 2013/2014-2 Měření příčného profilu gaussovského svazku metodou ostré hrany 1. Teoretický základ 1.1 Gaussovský svazek a jeho šíření Gaussovský svazek je základním řešením rozložení elektromagnetického
VíceVznik a šíření elektromagnetických vln
Vznik a šíření elektromagnetických vln Hlavní body Rozšířený Coulombův zákon lektromagnetická vlna ve vakuu Zdroje elektromagnetických vln Přehled elektromagnetických vln Foton vlna nebo částice Fermatův
VíceJaký význam má kritický kmitočet vedení? - nejnižší kmitočet vlny, při kterém se vlna začíná šířit vedením.
Jaký význam má kritický kmitočet vedení? - nejnižší kmitočet vlny, při kterém se vlna začíná šířit vedením. Na čem závisí účinnost vedení? účinnost vedení závisí na činiteli útlumu β a na činiteli odrazu
Více1. Z přiložených objektivů vyberte dva, použijte je jako lupy a změřte jejich zvětšení a zorná pole přímou metodou.
1 Pracovní úkoly 1. Z přiložených objektivů vyberte dva, použijte je jako lupy a změřte jejich zvětšení a zorná pole přímou metodou. 2. Změřte zvětšení a zorná pole mikroskopu pro všechny možné kombinace
VíceTabulka I Měření tloušťky tenké vrstvy
Pracovní úkol 1. Změřte tloušťku tenké vrstvy ve dvou různých místech. 2. Vyhodnoťte získané tloušťky a diskutujte, zda je vrstva v rámci chyby nepřímého měření na obou místech stejně silná. 3. Okalibrujte
VíceAbstrakt. fotodioda a fototranzistor) a s jejich základními charakteristikami.
Název a číslo úlohy: 9 Detekce optického záření Datum měření: 4. května 2 Měření provedli: Vojtěch Horný, Jaroslav Zeman Vypracovali: Vojtěch Horný a Jaroslav Zeman společnými silami Datum: 4. května 2
VíceFyzika laserů. 4. dubna Katedra fyzikální elektroniky.
Fyzika laserů Přitahováni frekvencí. Spektrum laserového záření. Modelocking Jan Šulc Katedra fyzikální elektroniky České vysoké učení technické jan.sulc@fjfi.cvut.cz 4. dubna 2013 Program přednášek 1.
VíceZeemanův jev. Michael Jirásek; Jan Vejmola Gymnázium Český Brod, Vítězná 616 SPŠE V Úžlabině 320, Praha 10
Zeemanův jev Michael Jirásek; Jan Vejmola Gymnázium Český rod, Vítězná 616 SPŠE V Úžlabině 320, Praha 10 m.jirasek@seznam.cz; vejmola.jan@seznam.cz Abstrakt: Zeemanův jev je významný yzikální jev, který
VíceAkustooptický modulátor s postupnou a stojatou akustickou vlnou
Úloha č. 8 pro laserová praktika KFE, FJFI, ČVUT v Praze, verze 2010/1 Akustooptický modulátor s postupnou a stojatou akustickou vlnou Akustooptické modulátory (AOM), někdy též nazývané Braggovské cely,
VíceOptika pro mikroskopii materiálů I
Optika pro mikroskopii materiálů I Jan.Machacek@vscht.cz Ústav skla a keramiky VŠCHT Praha +42-0- 22044-4151 Osnova přednášky Základní pojmy optiky Odraz a lom světla Interference, ohyb a rozlišení optických
VíceFYZIKA II. Marek Procházka 1. Přednáška
FYZIKA II Marek Procházka 1. Přednáška Historie Dělení optiky Základní pojmy Reflexe (odraz) Refrakce (lom) jevy na rozhraní dvou prostředí o různém indexu lomu. Disperze (rozklad) prostorové oddělení
VíceOddělení fyzikálních praktik při Kabinetu výuky obecné fyziky MFF UK
Oddělení fyzikálních praktik při Kabinetu výuky obecné fyziky MFF UK FYZIKÁLNÍ PRAKTIKUM III Úloha číslo: 16 Název: Měření indexu lomu Fraunhoferovou metodou Vypracoval: Ondřej Hlaváč stud. skup.: F dne:
VíceJméno a příjmení. Ročník. Měřeno dne. 11.3.2013 Příprava Opravy Učitel Hodnocení. Charakteristiky optoelektronických součástek
FYZIKÁLNÍ PRAKTIKUM Ústav fyziky FEKT VUT BRNO Jméno a příjmení Petr Švaňa Ročník 1 Předmět IFY Kroužek 38 ID 155793 Spolupracoval Měřeno dne Odevzdáno dne Ladislav Šulák 25.2.2013 11.3.2013 Příprava Opravy
Více4.2.3 ŠÍŘE FREKVENČNÍHO PÁSMA CHOROVÉHO ELEMENTU A DISTRIBUČNÍ FUNKCE VLNOVÝCH NORMÁL
4.2.3 ŠÍŘE FREKVENČNÍHO PÁSMA CHOROVÉHO ELEMENTU A DISTRIBUČNÍ FUNKCE VLNOVÝCH NORMÁL V předchozích dvou podkapitolách jsme ukázali, že chorové emise se mohou v řadě případů šířit nevedeným způsobem. Připomeňme
VícePolarizace čtvrtvlnovou destičkou
Úkol : 1. Proměřte intenzitu lineárně polarizovaného světla jako funkci pozice analyzátoru. 2. Proměřte napětí na fotorezistoru ozářenou intenzitou světla za analyzátorem jako funkci úhlu mezi optickou
VíceMikrovlny. K. Kopecká*, J. Vondráček**, T. Pokorný***, O. Skowronek****, O. Jelínek*****
Mikrovlny K. Kopecká*, J. Vondráček**, T. Pokorný***, O. Skowronek****, O. Jelínek***** *Gymnázium Česká Lípa, **,*****Gymnázium Děčín, ***Gymnázium, Brno, tř. Kpt. Jaroše,**** Gymnázium Františka Hajdy,
VíceOddělení fyzikálních praktik při Kabinetu výuky obecné fyziky MFF UK. Název: Stavba Michelsonova interferometru a ověření jeho funkce
Oddělení fyzikálních praktik při Kabinetu výuky obecné fyziky MFF UK PRAKTIKUM III. Úloha č. 20 Název: Stavba Michelsonova interferometru a ověření jeho funkce Pracoval: Lukáš Vejmelka obor (kruh) FMUZV
VíceSpektrální charakterizace mřížkového spektrografu
Spektrální charakterizace mřížkového spektrografu Vedoucí: prof. RNDr. Petr Němec, Ph.D. (nemec@karlov.mff.cuni.cz), KCHFO MFF UK Analýza spektrálního složení světla je nedílnou součástí života každého
Více17. března 2000. Optická lavice s jezdci a držáky čoček, světelný zdroj pro optickou lavici, mikroskopický
Úloha č. 6 Ohniskové vzdálenosti a vady čoček, zvětšení optických přístrojů Václav Štěpán, sk. 5 17. března 2000 Pomůcky: Optická lavice s jezdci a držáky čoček, světelný zdroj pro optickou lavici, mikroskopický
Více2. Vyhodnoťte získané tloušťky a diskutujte, zda je vrstva v rámci chyby nepřímého měření na obou místech stejně silná.
1 Pracovní úkoly 1. Změřte tloušťku tenké vrstvy ve dvou různých místech. 2. Vyhodnoťte získané tloušťky a diskutujte, zda je vrstva v rámci chyby nepřímého měření na obou místech stejně silná. 3. Okalibrujte
Více2. Pomocí Hg výbojky okalibrujte stupnici monochromátoru SPM 2.
1 Pracovní úkoly 1. Změřte současně světelnou i voltampérovou charakteristiku polovodičového laseru. Naměřené závislosti zpracujte graficky. Stanovte prahový proud i 0. 2. Pomocí Hg výbojky okalibrujte
Více7 FYZIKÁLNÍ OPTIKA. Interference Ohyb Polarizace. Co je to ohyb? 27.2 Ohyb
1 7 FYZIKÁLNÍ OPTIKA Interference Ohyb Polarizace Co je to ohyb? 27.2 Ohyb Ohyb vln je jev charakterizovaný odchylkou od přímočarého šíření vlnění v témže prostředí. Ve skutečnosti se nejedná o nový jev
VíceVibrace atomů v mřížce, tepelná kapacita pevných látek
Vibrace atomů v mřížce, tepelná kapacita pevných látek Atomy vázané v mřížce nejsou v klidu. Míru jejich pohybu vyjadřuje podobně jako u plynů a kapalin teplota. - Elastické vlny v kontinuu neatomární
VíceJihočeská univerzita v Českých Budějovicích
Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích Pedagogická fakulta Katedra fyziky Měření nelineárních optických jevů generovaných femtosekundovými laserovými pulsy Generace superkontinua Bakalářská práce
VíceFyzikální praktikum FJFI ČVUT v Praze
Fyzikální praktikum FJFI ČVUT v Praze Úloha 9: Měření s polarizovaným světlem Datum měření: 29. 4. 2016 Doba vypracovávání: 8 hodin Skupina: 1, pátek 7:30 Vypracoval: Tadeáš Kmenta Klasifikace: 1 Zadání
VíceVÝUKOVÝ SOFTWARE PRO ANALÝZU A VIZUALIZACI INTERFERENČNÍCH JEVŮ
VÝUKOVÝ SOFTWARE PRO ANALÝZU A VIZUALIZACI INTERFERENČNÍCH JEVŮ P. Novák, J. Novák Katedra fyziky, Fakulta stavební, České vysoké učení technické v Praze Abstrakt V práci je popsán výukový software pro
Více1. Zadání Pracovní úkol Pomůcky
1. 1. Pracovní úkol 1. Zadání 1. Ověřte měřením, že směry výletu anihilačních fotonů vznikajících po β + rozpadu jader 22 Na svírají úhel 180. 2. Určete pološířku úhlového rozdělení. 3. Vysvětlete tvar
VíceMěření a analýza mechanických vlastností materiálů a konstrukcí. 1. Určete moduly pružnosti E z ohybu tyče pro 4 různé materiály
FP 1 Měření a analýza mechanických vlastností materiálů a konstrukcí Úkoly : 1. Určete moduly pružnosti E z ohybu tyče pro 4 různé materiály 2. Určete moduly pružnosti vzorků nepřímo pomocí měření rychlosti
VíceÚloha D - Signál a šum v RFID
1. Zadání: Úloha D - Signál a šum v RFID Změřte úrovně užitečného signálu a šumu v přenosovém řetězci systému RFID v závislosti na čtecí vzdálenosti. Zjistěte maximální čtecí vzdálenost daného RFID transpondéru.
VíceVYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ FAKULTA ELEKTROTECHNIKY A KOMUNIKAČNÍCH TECHNOLOGIÍ ÚSTAV RADIOELEKTRONIKY. OPTICKÝ SPOJ LR-830/1550 Technický popis
VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ FAKULTA ELEKTROTECHNIKY A KOMUNIKAČNÍCH TECHNOLOGIÍ ÚSTAV RADIOELEKTRONIKY OPTICKÝ SPOJ LR-830/1550 Technický popis BRNO, 2009 1 Návrh a konstrukce dálkového spoje 1.1 Optická
VíceMěření vlastností optického vlákna
ČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V PRAZE Fakulta elektrotechnická LABORATORNÍ ÚLOHA Č. 1 Měření vlastností optického vlákna Vypracovali: Jan HLÍDEK & Lukáš TULACH V rámci předmětu: Telekomunikační systémy
VíceMĚŘENÍ VLNOVÝCH DÉLEK SVĚTLA MŘÍŽKOVÝM SPEKTROMETREM
MĚŘENÍ VLNOVÝCH DÉLEK SVĚTLA MŘÍŽKOVÝM SPEKTROMETREM Difrakce (ohyb) světla je jedním z několika projevů vlnových vlastností světla. Z těchto důvodů světlo při setkání s překážkou nepostupuje dále vždy
VícePraktikum školních pokusů 2
Praktikum školních pokusů 2 Optika 3A Interference a difrakce světla Jana Jurmanová Přírodovědecká fakulta Masarykovy univerzity, Brno I Interference na dvojštěrbině Odvod te vztah pro polohu interferenčních
VíceZákladní experimenty s lasery
Základní experimenty s lasery O. Hladík 1, V. Ţitka 2, R. Homolka 3, J. Kadlčík 4 Gymnázium Vysoké Mýto 1, Gymnázium Jeseník 2, Gymnázium Botičská 3, SPŠ Třebíč 4 hlad.on@centrum.cz 1, ladiczitka@gmail.com
VíceMěření na nízkofrekvenčním zesilovači. Schéma zapojení:
Číslo úlohy: Název úlohy: Jméno a příjmení: Třída/Skupina: / Měřeno dne: Měření na nízkofrekvenčním zesilovači Spolupracovali ve skupině Zadání úlohy: Na zadaném Nf zesilovači proveďte následující měření
VíceVypracoval. Jakub Kákona Datum Hodnocení
Úloha č. 1 - Polarizace světelného záření Název a číslo úlohy Datum měření 4. 5. 2011 Měření provedli Tomáš Zikmund, Jakub Kákona Vypracoval Jakub Kákona Datum Hodnocení 1 Zjištění polarizace LASERu Pro
VíceFyzikální praktikum FJFI ČVUT v Praze
Fyzikální praktikum FJFI ČVUT v Praze Úloha 4: Cavendishův experiment Datum měření: 3. 1. 015 Skupina: 8, čtvrtek 7:30 Vypracoval: Tadeáš Kmenta Klasifikace: 1 Zadání 1. DÚ: V přípravě odvoďte vztah pro
Více4. V jednom krychlovém metru (1 m 3 ) plynu je 2, molekul. Ve dvou krychlových milimetrech (2 mm 3 ) plynu je molekul
Fyzika 20 Otázky za 2 body. Celsiova teplota t a termodynamická teplota T spolu souvisejí známým vztahem. Vyberte dvojici, která tento vztah vyjadřuje (zaokrouhleno na celá čísla) a) T = 253 K ; t = 20
VíceCZ.1.07/2.2.00/ AČ (RCPTM) Spektroskopie 1 / 24
MĚŘENÍ SPEKTRA SVĚTLA Antonín Černoch Regionální centrum pokročilých technologií a materiálů CZ.1.07/2.2.00/15.0147 AČ (RCPTM) Spektroskopie 1 / 24 Úvod Obsah 1 Úvod 2 Zobrazovací spektrometry Disperzní
VíceÚloha 21: Studium rentgenových spekter
Petra Suková, 3.ročník 1 Úloha 21: Studium rentgenových spekter 1 Zadání 1. S využitím krystalu LiF jako analyzátoru proveďte měření následujících rentgenových spekter: a) Rentgenka s Cu anodou. proměřte
VíceMODERNÍ METODY CHEMICKÉ FYZIKY I lasery a jejich použití v chemické fyzice Přednáška 5
MODERNÍ METODY CHEMICKÉ FYZIKY I lasery a jejich použití v chemické fyzice Přednáška 5 Ondřej Votava J. Heyrovský Institute of Physical Chemistry AS ČR Opakování z minula Light Amplifier by Stimulated
VíceÚloha 5: Studium rentgenových spekter Mo a Cu anody
Úloha 5: Studium rentgenových spekter Mo a Cu anody FYZIKÁLNÍ PRAKTIKUM FJFI ČVUT V PRAZE Datum měření: 22.2.2010 Jméno: František Batysta Pracovní skupina: 5 Ročník a kroužek: 2. ročník, pond. odp. Spolupracovník:
VíceFyzikální praktikum FJFI ČVUT v Praze. Úloha č. 8 : Mikrovlny
Fyzikální praktikum FJFI ČVUT v Praze Úloha č. 8 : Mikrovlny Jméno: Ondřej Ticháček Pracovní skupina: 7 Kruh: ZS 7 Datum měření:.. Klasifikace: Mikrovlny Zadání. Ověřte, že pole před zářičem je lineárně
VícePRAKTIKUM I. Oddělení fyzikálních praktik při Kabinetu výuky obecné fyziky MFF UK. Pracoval: Pavel Ševeček stud. skup.: F/F1X/11 dne:
Oddělení fyzikálních praktik při Kabinetu výuky obecné fyziky MFF UK PRAKTIKUM I. Úloha č. VII Název: Studium kmitů vázaných oscilátorů Pracoval: Pavel Ševeček stud. skup.: F/F1X/11 dne: 27. 2. 2012 Odevzdal
VíceObrázek 2: Experimentální zařízení pro E-I. [1] Dřevěná základna [11] Plastové kolíčky [2] Laser s podstavcem a držákem [12] Kulaté černé nálepky [3]
Stránka 1 ze 6 Difrakce na šroubovici (Celkový počet bodů: 10) Úvod Rentgenový difrakční obrázek DNA (obr. 1) pořízený v laboratoři Rosalindy Franklinové, známý jako Fotka 51 se stal základem pro objev
VíceŘešení: Nejdříve musíme určit sílu, kterou působí kladka proti směru pohybu padajícího vědra a napíná tak lano. Moment síly otáčení kladky je:
Přijímací zkouška na navazující magisterské studium - 16 Studijní program Fyzika - všechny obory kromě Učitelství fyziky-matematiky pro střední školy, Varianta A Příklad 1 (5 bodů) Jak dlouho bude padat
VíceFYZIKÁLNÍ PRAKTIKUM FJFI ČVUT V PRAZE. Úloha 8: Mikrovlny. Abstrakt
FYZIKÁLNÍ PRAKTIKUM FJFI ČVUT V PRAZE Datum měření:. 3. Úloha 8: Mikrovlny Jméno: Jiří Slabý Pracovní skupina: 4 Ročník a kroužek:. ročník,. kroužek, pondělí 3:3 Spolupracovala: Eliška Greplová Hodnocení:
VíceLaboratorní práce č.9 Úloha č. 8. Závislost indexu lomu skla na vlnové délce světla Měření indexu lomu refraktometrem:
Truhlář Michal 3.. 005 Laboratorní práce č.9 Úloha č. 8 Závislost indexu lomu skla na vlnové délce světla Měření indexu lomu refraktometrem: T p 3, C 30% 97,9kPa Úkol: - Proveďte justaci hranolu a změřte
VíceSvětlo x elmag. záření. základní principy
Světlo x elmag. záření základní principy Jak vzniká a co je to duha? Spektrum elmag. záření Viditelné 380 760 nm, UV 100 380 nm, IR 760 nm 1mm Spektrum elmag. záření Harmonická vlna Harmonická vlna E =
VíceElektromagnetické vlnění
Elektromagnetické vlnění kolem vodičů elmag. oscilátoru se vytváří proměnné elektrické i magnetické pole http://www.walter-fendt.de/ph11e/emwave.htm Radiotechnika elmag vlnění vyzářené dipólem můžeme zachytit
VíceSpektrometrické metody. Reflexní a fotoakustická spektroskopie
Spektrometrické metody Reflexní a fotoakustická spektroskopie odraz elektromagnetického záření - souvislost absorpce a reflexe Kubelka-Munk funkce fotoakustická spektroskopie Měření odrazivosti elmg záření
VíceFabry Perotův interferometr
Fabry Perotův interferometr Princip Dvě zrcadla jsou sestavena tak aby tvořila tzv. Fabry Perotův interferometr, s jehož pomocí je vyšetřován svazek paprsků vycházejících z laseru. Při experimentu se pohybuje
VíceZÁKLADNÍ ČÁSTI SPEKTRÁLNÍCH PŘÍSTROJŮ
ZÁKLADNÍ ČÁSTI SPEKTRÁLNÍCH PŘÍSTROJŮ (c) -2008, ACH/IM BLOKOVÉ SCHÉMA: (a) emisní metody (b) absorpční metody (c) luminiscenční metody U (b) monochromátor často umístěn před kyvetou se vzorkem. Části
VícePraktikum III - Optika
Oddělení fyzikálních praktik při Kabinetu výuky obecné fyziky MFF UK Praktikum III - Optika Úloha č. 1 Název: Studium rotační disperze křemene a Kerrova jevu v kapalině Pracoval: Matyáš Řehák stud.sk.:
VíceÚkoly. 1 Teoretický úvod. 1.1 Mikroskop
Úkoly 1. Z přiložených objektivů vyberte dva, použijte je jako lupy a změřte jejich zvětšení a zorná pole přímou metodou. Odhadněte maximální chyby měření. 2. Změřte zvětšení a zorná pole mikroskopu pro
Více