Z výše uvených důvodů zdůrazňujeme zásadní nesouhlas s takto koncipovaným materiálem a žádáme jeho výrazné přehodnocení.

Transkript

1 Ve Zlíně, 7. prosince 2015 č.j.: T SMS ČR Připomínky Sdružení místních samospráv ČR k novele zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů Obecná připomínka k předložené materii (1) Sdružení místních samospráv ČR (SMS nesouhlasí s tou částí materie, která předpokládá novou etapu navyšování poplatků za odběr či vypouštění vod. Současný systém zpoplatňující nakládání s vodami generuje takové prostředky, které atakují mezní hranici sociální únosnosti cen vody. Aplikací předkládaného návrhu dojde k překročení této hranice, a to zejména ve venkovských oblastech (zvlášť extrémní dopad lze predikovat v obcích do 500 EO) se sociálně znevýhodněnými a jinak marginalizovanými skupinami obyvatelstva. Dle nezávislého posouzení SMS ČR může v průběhu aktualizace poplatkové povinnosti dojít k nárůstu cen vodného a stočného o min Kč/m3 s předpokládanou horní hranicí celkové ceny vodného a stočného až na 120 Kč/m3. V této souvislosti podotýkáme, že nakládání s vodami není zatíženo pouze poplatky upravenými vodním zákonem, ale též DPH, která se promítá v cenách vodného a stočného a je odváděna prostřednictvím finanční správy do státního rozpočtu. Předpokládaný výnos v řádech stovek milionů korun, resp. max. jednotek miliard korun, který předkladatel očekává, tak rozhodně nepřevýší negativa spočívající v nárůstu počtu rodin a jednotlivců s nízkou schopností dostát závazkům a související sociálně-patologické jevy. Z výše uvených důvodů zdůrazňujeme zásadní nesouhlas s takto koncipovaným materiálem a žádáme jeho výrazné přehodnocení. Obecná připomínka k předložené materii (2) Ačkoliv jedním z argumentů novely vodního zákona je nutnost tvorby dostatečných rezerv pro reprodukci a budování vodohospodářské infrastruktury, v připomínkované materii není dostatečným způsobem zohledněna povinnost tvorby účelově vázaných finančních rezerv obcemi, která vyplývá z poslední novely vodního zákona. V současnosti navíc teprve dochází k postupnému promítání tohoto nástroje do cen vodného a stočného. Je tedy nutno počítat se skutečností, že i tato složka celkové ceny se bude průběžně projevovat.

2 Požadujeme dostatečně objasnit roli a zejména určení výnosů z poplatků v oblasti nakládání s vodami a akumulací finančních zdrojů dle poslední novely vodního zákona. Obecná připomínka k předložené materii (3) V případě, že bude předkladatel setrvávat na cíli zvýšení poplatků za nakládání s vodami, důrazně žádáme o přehodnocení systému přerozdělování jejich výnosů. V soustavě přerozdělování žádáme doplnit po bok státu a krajů obce, a to poměrem, který proporcionálně vychází z klíče přerozdělování sdílených daní. Obce se proto mají na výnosech podílet částkou odpovídající 24 % celkového inkasa, kraje částkou 9 % a stát (SFŽP) 67%. Tento požadavek opíráme o základní skutečnost, tedy že zátěž vznikající odčerpáním podzemní vody nebo znečištěním vodního toku vypuštěním nečištěných vod se primárně dotýká životního prostředí v místě vzniku zátěže (referenční jednotkou berme správní obvod obce 1. typu). Obec je pak ze zákona odpovědna za své území, kde vykonává správu a nese přímou odpovědnost za odstraňování vzniklé zátěže či za nápravu problémů, které zátěží vznikají. Tyto prostředky lze účelově vázat. Obecná připomínka k předložené materii (4) Požadujeme, aby byl ponechán limit pro nezpoplatněný odběr podzemních vod na hladině 6000 m3/rok a zároveň, aby u vypouštění odpadních vod byl zachován limit m3/rok. Tato připomínka se týká nejmenších obcí, často periferní polohy se špatnou dopravní dostupností a s nízkou životní úrovní. Tyto samosprávy již nyní čelí odlivu trvale žijících obyvatel a zároveň kumulaci sociálně problémových, vyloučených a jinak marginálních skupin obyvatel. Souhra těchto aspektů již nyní zavdává příčinu k budoucím problémům. Negativní ekonomický dopad výrazného zdražení cen vody bude právě v těchto sídlech nejzřetelnější a představuje významnou hrozbu. Z tohoto důvodu zásadně nesouhlasíme s posuny limitů vedoucí k masivnímu rozšíření poplatkové povinnosti o spektrum malých obcí. Text připomínky k 8, odst. 3, písm. g: Jednotné kanalizace jsou hlavně kanalizace staršího data. Tyto kanalizace byly postaveny některé třeba v 1. polovině minulého století a dohledat, zda současný provoz je v souladu s podmínkami ve stavebním povolením, je zcela nereálné. Ve výsledku to znamená, že vypouštění vod z většiny odlehčovacích komor jednotné kanalizace bude považováno za vypouštění odpadních vod bez čištění. To má za důsledek nutnost vyřídit povolení k vypouštění. K tomu ale je třeba vypracovat podklady

3 kolik a jakých vod je příslušným úsekem kanalizace odváděno a jak je nastaveno právě oddělování dešťových vod. To se zpětně u starých objektů nedá realizovat (o finanční náročnosti ani nemluvě). Žádáme proto o přehodnocení citované pasáže návrhu. Text připomínky k 15, odst. 11: Citovaná pasáž ani odkazované předpisy neřeší, jakým způsobem budou a mají být dokumentovány staré, resp. již existující objekty. Text připomínky k 38, odst. 3: Srážkové vody v jednotné kanalizaci se tímto stávají odpadními, ale co se stane s ostatními balastními vodami, se zde neřeší. Tato připomínka je doporučující. Text připomínky k 38, odst. 4: Srážkové vody odváděné oddílnou dešťovou kanalizací jsou vypouštěny vyústním objektem a ne odlehčovány? Navíc srážkové vody, které se nikdy neměly možnost smísit se s odpadními, nemají důvod být považovány za odpadní. Formulace není vhodná. Tato připomínka je doporučující. Text připomínky k 38, odst. 6: Citovaná pasáž ukládá každému držiteli povolení k vypouštění povinnost kontrolovat znečištění, které vypouští a předávat tyto údaje vodoprávnímu úřadu. Toto naráží na nové znění 91 odst. 1 a následujících, ve kterých přebírá tuto kontrolu u zpoplatněných znečišťovatelů laboratoř správce povodí. Tato kolize není v navrhovaném předpisu vysvětlena. Text připomínky k 88, odst. 1: Nesouhlasíme s omezením pouze na "PROVOZOVATELE VODOVODU PRO VEŘEJNOU POTŘEBU", a to zejména s ohledem na skutečnost uvedenou v 11 odst. 3: Nestanoví-li vodoprávní úřad jinak, může oprávněný umožnit výkon svého povolení k nakládání s vodami i jinému. Na to, aby byla na někoho

4 převedena práva, nemusí jít o veřejný vodovod. Tuto skutečnost vnímáme jako kolizi a žádáme opravu. Text připomínky k 91, odst. 1: Identifikujeme rozpor s 38, odst. 6 - Podle tohoto odstavce kontrolují míru znečištění u znečišťovatelů, na které se vztahují poplatky laboratoře správce povodí, ty pak znečišťovateli údaje poskytnou. V 38 JE ALE TATO POVINNOST ULOŽENA ZNEČIŠŤOVATELI. Čistě podle textu zákona by tedy měly vzniknout u zpoplatněných znečišťovatelů dva soubory dat (oba od oprávněných laboratoří), přičemž pro výpočet poplatků budou použita pouze data vygenerovaná laboratořemi správce povodí. V důvodové zprávě se ale předpokládá, že kontrolu u zpoplatněných zdrojů znečištění budou provádět pouze laboratoře správce povodí. Dále ale tato nová situace není ošetřena. Vzniká tak situace, kdy znečišťovatel, který ví, že se na něj poplatky vztahovat nebudou, jednoznačně ví, že si má sám u oprávněné laboratoře zajistit kontrolu vypouštěného znečištění v souladu s 38 a sám si ji zaplatí. Znečišťovatel, který produkuje velké množství znečištění, takže ví, že se na něj vztahovat poplatky ví, že kontrolu za něj udělá laboratoř správce povodí a zdarma mu údaje poskytne. Text připomínky k 94, odst. 2: Je požadován jiný termín než u odběru vod. Jednou vydání výměru do 60 dnů a zaplatit do 30 dnů, podruhé vydání výměru do a zaplatit do 15 dnů. Požadujeme sjednocení termínů a lhůt tak, aby byl plněn cíl zjednodušování administrativy v oblasti veřejné správy. Text připomínky k 126, odst. 6: Citovaná pasáž znamená, že je pravděpodobné, že některým zdrojům znečištění vznikne povinnost hlásit prostřednictvím ISPOP jen v některých letech. Pro vodoprávní úřady to přinese větší chaos v agendě, když budou pátrat, jestli znečišťovatel nepodal chybějící hlášení dopisem. Žádáme o zohlednění této připomínky.

5 Text připomínky k Příloze č. 2 k zákonu č. 254/2001 Sb., tabulce C. Sazby pro výpočet poplatku a hmotnostní a koncentrační limity zpoplatnění: Údaje v řádcích č. 4, 5 a 6 považujeme za naprosto nerealistické, stanovené zcela nesprávně a v rozporu s nejlepšími dostupnými technologiemi. Zvlášť závažný je opět dopad u sídel pod 500 EO. Celé je to nastaveno tak, že poplatky za určitý ukazatel znečištění postihnou ČOV náležící do kategorie o stupeň menší, než podle nejlepších dostupných technologií začne umět daný typ znečištění odstraňovat. (Takže např. ČOV do 2000 EO podle nejlepších dostupných technologií nemusí umět odstraňovat fosfor, ale už ČOV kolem 1000 EO bude za fosfor zpoplatněna.) Zásadně nesouhlasíme s takto koncipovanými limity. Kontaktní údaje pro vypořádání připomínek: Mgr. Tomáš Chmela tajemnik@smscr.cz